"Ak do vztahu (3.15b) dosadis p2=0 a v2=0, tak ziskavas uz skor diskutovany vztah, s rychlostou zavislou na druhej odmocnine teploty v spal. komore, pricom tlak je irelevantny."
1) Spíše v1=0. v2 přece počítáš.
2) Teplota je přímo závislá na tlaku - pv=RT. Tlaku se nezbavíš.
"Nasledne za vztahom (3-18) uvadza v texte, ze vmax je definovana energiou obsiahnutou v palive."
Určitě, to vyplývá snad přímo ze zákona zachování energie. Zvyšování tlaku v komoře je jen jeden z prostředků, jak zvýšit účinnost rak. motoru. Přes 100% se účinnost ale nikdy nevyšplhá.
"Neviem, ci to pomoze, ale upravim svoju otazku...
Ake maximalne ISp je mozne ocakavat pre motor LOX/RP
10kN 1,2Mpa
150kN 1,2Mpa?"
Nepomůže, s tím jsem počítal, že se jedná o stejné palivo. Je to prostě příliš málo informací.
I kdybychom předpokládali, že jsou oba motory na vlas stejné, tak nevím jestli by se změna tahu nutně neprojevila i u tlaku v komoře.
"Smiem svoj odhad drzo posadit medzi Kestrel a RD-0124?"
Pochybuji, že Kestrel a RD-0124 mají stejnou geometrii, stejný průřez trysky apod. Já bych si na to netroufl.
11.3.2012 - 22:47 - M:
citace:1) Spíše v1=0. v2 přece počítáš.
Vidis, teraz si presne trafil co som myslel a kde som preklepol.
Pri zachovani geometrie kritickeho prierezu trysky sa zmena tahu jednoznacne na tlaku v komore prajavi.
Otazka je, do akej miery regenerativne chladenie "udrzi" teplotu v komore pri poklese tlaku.
Sorry za primalo informacii, nechel som zahlcovat vlakno.
Tie motory su dva a budu sa este len stavat.
a/ 10kN 1,2Mpa
b/ 150kN 1,2Mpa
mam odhadnut ich parametre, cenu a cas vyvoja, ale nastastie len orientacne, ale pri tom realne.
Takze geometriu si mozem volit optimalnu, pre max. ISp.
Kedze projekt nesmie byt ohrozeny nerealnostou, uvadzal som parametre pod Kestrel a su "dostacujuce".
Parametre od Kestrelu smerom k RD-0124 by vsak vniesli do projektu viac optimizmu, resp. by znizili naroky na ostatne komponenty.
"mam odhadnut ich parametre, cenu a cas vyvoja, ale nastastie len orientacne, ale pri tom realne"
Tak to tě čeká pěkná fuška. To co jsme tady řešili není nic proti tomu, co je třeba reálně řešit. Motor musí vydržet daný tlak a teplotu, musíš si dávat pozor na supersonickou rychlost plynu, zvukové rázy atd.
Teda být tebou, tak si k tomu udělám nějaký sešit v excelu (či jeho ekvivalentu), kde si dám všechny důležité vzorečky a udělal bych si pár analýz (ať už jen pomocí tabulek nebo i s pomocí grafů). Alespoň tak to dělám já, když si dělám analýzu nějakého problému.
"Otazka je, do akej miery regenerativne chladenie "udrzi" teplotu v komore pri poklese tlaku."
Jak ti poklesne tlak, poklesne ti teplota. To by snad neměl být problém, teda pokud nepotřebuješ naopak vysokou teplotu pro zápal směsi.
citace:...To co jsme tady řešili není nic proti tomu, co je třeba reálně řešit.
...To by snad neměl být problém, teda pokud nepotřebuješ naopak vysokou teplotu pro zápal směsi.
Exaktne riesenie je zlozite a aj tak potrebuje realne testy. A nevyhnem sa mu.
Empiricke riesenie ma svoje caro, len ho treba spravne rozmenit na drobne.
LOX/RP - je od urcitej teploty samozapalne.
17.3.2012 - 18:53 - Jaro.
NPO Energomaš študuje použitie ,,acetamu" ako paliva na horné stupne. Získali už grant na tento výskum zo Skolkova. Prirovnávajú ho k vodíku, ale po odpadnutí tepelných problémov s ním spojených.
citace:NPO Energomaš študuje použitie ,,acetamu" ako paliva na horné stupne. Získali už grant na tento výskum zo Skolkova. Prirovnávajú ho k vodíku, ale po odpadnutí tepelných problémov s ním spojených.
hm... ale to je potom kryogenne palivo, hoci teplota varu bude značne vyššia ako u kvapalného kyslíku a dajú sa použiť nádrže s ľahšou tepelnou izoláciou. Bezpečnosť a ekologia tiež nič moc, je to jedovaté (aj keď značne menej ako klasický UDMH+NOx)
amoniak: teplota topenia −78°C, teplota varu −33°C;
acetylén: teplota topenia −84°C, teplota varu −81°C
Výhoda je zrejmá - je to relatívne lacné palivo (obe zložky sa vyrábajú vo veľkom a kvapalný amoniak je lacný - najmenej dva krát lacnejší ako kerosín) a dá sa skladovať pomerne dlho (dlhšie ako kvapalný kyslík)
[Upraveno 18.3.2012 Alchymista]
Projekt je zaměřen na podstatné zvýšení energetických vlastností ruských i zahraničních prostředků vyvedení.
Hustota paliva O2 + Acetam je 1,5 – 2x větší než LOX+LH2
Teplota nádrží je nepatrně nižší než 0°C, což je blízko k rovnovážné teplotě kosmického tělesa při meziplanetárních letech. (Pozn.: zřejmě myslí teplotu na povrchu tepelně izolované nádrže)
Důležitá je blízkost vlastností acetama ke kerosinu, což umožňuje použít zkušenosti ze současných motorů na KPH v oblasti materiálů a konstrukčního řešení
18.3.2012 - 09:07 - Pavel Toufar
ad PINKAS J: Váš odkaz na hlavní zdroj Eněrgomaš si dovolím doplnit např. o snadno dohledatelné informace v diskusi na Novosti kosmonavtiki z již prosince 2011 až dodnes: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=12447
kde se mj. píše:
Разработка и внедрение высокоэффективного топлива "Ацетам" (высококонцентрированный раствор ацетилена в сжиженном аммиаке
ale pro skutečně přesné podrobnosti stejně jako Vy doporučuji jít k Vám zde uvedenému základnímu zdroji. Zdraví pt
Je tam pár veľmi zaujímavých grafov ohľadne vplyvu amoniaku na Isp KeroLox motorov
"Čistým" Isp sa to vodíkovým motorom určite nevyrovná.
Lenže ak začneš počítať rozmery a hmotnosť celého stupňa, začne to byť zaujímavé: hustota tekutého amoniaku a tekutého acetylénu je 681 a 620 kg/m3, hustota tekutého vodíku je 67,8kg/m3 - vodíkové nádrže sú zhruba desať krát väčšie a potrebujú kvalitnejšiu - a ťažšiu - tepelnú izoláciu.
[Upraveno 18.3.2012 Alchymista]
RD 191 ruský raketový motor od kterého rusové hodně očekávají. RD 191 motor jako jedno z technických dědictví po programu raketoplánu Energie/Buran Dále motor RD 181 a 11D55
