| 18.12.2010 - 18:11 - JMEDE | |
|
| Ad Astra Rocket společnost dosáhne plné energie Milestone pro VASIMR VX-200 Motor, je přpraven k instalaci na ISS. Ale vývoj této hnací jednotky bude trvat dlších deset let než bude použit v praxi k letům na Mars. |
|
"Ale vývoj této hnací jednotky bude trvat dlších deset let než bude použit v praxi k letům na Mars.ů
a vtedy sa očakáva, že bude k dispozícii, vhodný zdroj elektriny,
bez ktorého je tento pohon, iba pekný "poverpoint" |
| 11.2.2011 - 16:42 - JMEDE | |
|
citace:
"Ale vývoj této hnací jednotky bude trvat dlších deset let než bude použit v praxi k letům na Mars.ů
a vtedy sa očakáva, že bude k dispozícii, vhodný zdroj elektriny,
bez ktorého je tento pohon, iba pekný "poverpoint"
ß-Jestli se to povede zavést do praxe tak to bude na Nobelovku. YbAlB4 - materiál, který objevili američtí a japonští vědci, by mohl dosáhnout supravodivého stavu za běžných podmínek čili za pokojové teploty. To bude tak asi v r.2050 obrat v dopravě, vlaky na mag.polšt., silniční vozidla se budou tktéž pohybovat na mag.polštáři a odpadne věčná oprava silnic. Letadla budou také tak startovat, letecké turbíny budou pohánět superrychlé magnety zrovna tak urychlovač v CERNU. Vypouštět sondy z povrcu Měsíce urychlené na elktromagnetické rampě na požadovanou rychlost téměř neomezenou. Pomůže to postavit množivý reaktor nastartovat vysněnou termojadernou fůzi. |
|
ß-Jestli se to povede zavést do praxe tak to bude na Nobelovku. YbAlB4 - materiál, který objevili američtí a japonští vědci, by mohl dosáhnout supravodivého stavu za běžných podmínek čili za pokojové teploty. To bude tak asi v r.2050 obrat v dopravě, vlaky na mag.polšt., silniční vozidla se budou tktéž pohybovat na mag.polštáři a odpadne věčná oprava silnic. Letadla budou také tak startovat, letecké turbíny budou pohánět superrychlé magnety zrovna tak urychlovač v CERNU. Vypouštět sondy z povrcu Měsíce urychlené na elktromagnetické rampě na požadovanou rychlost téměř neomezenou. Pomůže to postavit množivý reaktor nastartovat vysněnou termojadernou fůzi.
YBAL a pokojová teplota? TO asi ne 
http://scienceworld.cz/neziva-priroda/ytterbium-ukazuje-neobvykle-vlastnosti-supravodicu-6208
http://www.sciencedaily.com/releases/2011/01/110120142354.htm |
|
citace:
citace:
"Ale vývoj této hnací jednotky bude trvat dlších deset let než bude použit v praxi k letům na Mars.ů
a vtedy sa očakáva, že bude k dispozícii, vhodný zdroj elektriny,
bez ktorého je tento pohon, iba pekný "poverpoint"
ß-Jestli se to povede zavést do praxe tak to bude na Nobelovku. YbAlB4 - materiál, který objevili američtí a japonští vědci, by mohl dosáhnout supravodivého stavu za běžných podmínek čili za pokojové teploty. To bude tak asi v r.2050 obrat v dopravě, vlaky na mag.polšt., silniční vozidla se budou tktéž pohybovat na mag.polštáři a odpadne věčná oprava silnic. Letadla budou také tak startovat, letecké turbíny budou pohánět superrychlé magnety zrovna tak urychlovač v CERNU. Vypouštět sondy z povrcu Měsíce urychlené na elktromagnetické rampě na požadovanou rychlost téměř neomezenou. Pomůže to postavit množivý reaktor nastartovat vysněnou termojadernou fůzi.
Slitiny na bazi Yb Ba Tl Rb a dalsich obdobnych prvku patri mezi"vysokoteplotni", tedy lze je chladit dusikem. Z hlediska fyziky je to vazne temer pokojova teplota. Na druhou stranu, je tu problem o kterem se tolik nemluvi. Kazdy supravodic ma sve limity nasyceni, vysokoteplotni supravodice je maji podstatne nizsi (alespon zatim).
Pokud se nekomu podari vytvořit material, ktery skutecne zvladne teploty na ktere jsme zvykli (+/- 20C), bude to vazne na Nobelovku. Otazkou ovsem je, zda tyto supravodice bude skutecne mozne nasadit v realnem zivote. |
|
citace:
ß-Jestli se to povede zavést do praxe tak to bude na Nobelovku. YbAlB4 - materiál, který objevili američtí a japonští vědci, by mohl dosáhnout supravodivého stavu za běžných podmínek čili za pokojové teploty.... Pomůže to postavit množivý reaktor nastartovat vysněnou termojadernou fůzi.
Množivé reaktory už dávno fungují. Nepotřebují k tomu supravodivost.
http://en.wikipedia.org/wiki/Fast_breeder_reactor |
|
"Množivé reaktory už dávno fungují. Nepotřebují k tomu supravodivost. "
keď som prví krát čítal o thóriovom reaktore (myslím že to bolo vtm)
bola tam takáto vízia - kovová doska s čistého thória ostreľovaná neutrónmi, vyprodukovanými urýchľovačom častíc
žiadne regulačné tyče..
v reále sa však thórium najprv vsadzuje do "normálneho" reaktora, a následne sa chemicky prepracúva
asi tá prvá predstava bola "naivná", pretože urýchľovač s dostatočným výkonom, a primeranou spotrebou energie proste neexistuje, ale supravodiče fungujúce omnoho bližšie k izbovej teplote by mohli tento stav zmeniť
žijeme vo vesmíre v ktorom sa sci fi permanentne mení na realitu
cyklotrón možno zminiaturizovať tak, aby sa vošiel na počítačoví čip
http://spectrum.ieee.org/semiconductors/devices/engineers-unveil-particle-accelerator-on-a-chip
a muche "muche" je možné primontovať na hlavu ovládacie zariadenie, zaviesť jej elektródy do mozgu, a ovládať ju na diaľku
vtip je v tom že toho "hmizieho kyborga" poháňa miniatúrna atómová elektráreň
http://spectrum.ieee.org/semiconductors/devices/nuclearpowered-transponder-for-cyborg-insect
|
|
To byl ADTT, nebo taky ADS http://en.wikipedia.org/wiki/Accelerator-driven_system
Ani toto nemá nic společného s množivým reaktorem.
Thorium se přidává do reaktorů, kde je ostřelováno neutrony a pak se rozpadá takto:
n + 232Th → 233Th → 233Pa → 233U
A uran 233 se dá pak už snadno použít jako další palivo.
Jestli si dobře pamatuji, tak někdy před rokem Indové jako první na světě začali takto používat thorium. |
|
a nevzniká tak spolu s uránom, aj niečo, čo funguje ako pohlcovač neutrónov?
myslím že práve preto, potom takto vyrobené nové palivo, treba prepracovať |
|
Jedine realne vyzkousene prumyslove mnozive reaktory jsou Ruske BN. Pracuji s cyklem U238>Pu239 (chladici medium je sodik). Reaktor BN 600 (600MW) v Belojarsku pracuje jiz 30 let. BN 800 (880MW) bude dokoncen pristi rok (spusten 2014). Nejmene 2 kusy BN800 se stavi v Cine. BN 1800 se projektuje pro pouziti po roce 2020. TerraPower Billa Gatese jedna s Rosatomem o spolupraci na mnozivych reaktorech. Siemens podepsal smlouvu s Rosatomem o budouci spolecne firme (51%Rosatom - 49%Siemens)
Provoz francouzskych mnozivych reaktoru Fenix a SuperFenix byl ukoncen pro technicke problemy. Existuji desitky prototypu mnozivych reaktoru po celem svete (vcetne vojenskych) ale zadne elektrarny s mnozivymi reaktory mimo BN se ve svete v soucasnosti nestavi.
citace:
To byl ADTT, nebo taky ADS http://en.wikipedia.org/wiki/Accelerator-driven_system
Ani toto nemá nic společného s množivým reaktorem.
Thorium se přidává do reaktorů, kde je ostřelováno neutrony a pak se rozpadá takto:
n + 232Th → 233Th → 233Pa → 233U
A uran 233 se dá pak už snadno použít jako další palivo.
Jestli si dobře pamatuji, tak někdy před rokem Indové jako první na světě začali takto používat thorium.
|
|
citace:
a nevzniká tak spolu s uránom, aj niečo, čo funguje ako pohlcovač neutrónov?
myslím že práve preto, potom takto vyrobené nové palivo, treba prepracovať
Kazdy atom ma takzvany ucinny prumer. Neznam presnou definici, ale pripada mi to jako pomer prumeru a snadnosti, kterou atom pohlcuje neutrony. Problemem je, ze vetsina produktu v rozpadovych radach ma ucinny prumer vetsi, nez napr. uran, plutonium a thorium. Diky tomu , ze pri stepeni stoupa mnozstvi stepeneho materialu oproti stepnemu, palivo se "otravuje". Palivo se tedy nepouzije vsechno, vyhori jen urcite mnozstvi (a to jeste v zavislosti na umisteni v aktivni zone).
Pro vysvetleni si zkuste najit heslo Cernobyl, otrava xenonem. Je to jedna z teorii pricin teto nestastne udalosti(dle meho i dobre vysvetluje dotaz uvedeny vyse).
Z techto duvodu mi pripadaji thoriove (kulickove) reaktory velice prijemne, palivo je mozne prepracovavat temer kontinualne. Nebo fluoridove reaktory (fluoridove soli uranu ci plutonia) s kontinualnim prepracovanim. Ve financovani vyzkumu fluoridovych reaktoru se momentalne angazuje i Google.
|
|
