Kosmonautika@kosmo.cz
Obsah > Nepilotované lety > Sonda Chang\'e 6

Start M.označ. Hmotnost Popis
03.05.2024 2024-083A 8200 kg - čínská sonda pro odběr a návrat vzorků z odvrácené strany Měsíce na Zemi

Chang'e 6

Kresba sondy Change 6 u MěsíceSonda Chang'e 6 provedla odběr vzorků povrchu odvrácené strany Měsíce (až 2 kg) a dopravila vzorky zpět na Zemi. Navázala na misi sondy Chang'e 5 z roku 2020, která měla stejnou konstrukci.

Průběh letu

Start sondy se uskutečnil 03.05.2024 nosnou raketou CZ-5 z kosmodromu Wenchang. K motorickému navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce došlo 08.05.2024 (dv cca 340 m/s). Základní dráha měla výšku 200 x 8600 km a oběžnou dobu 12 hodin. Na této dráze sonda ještě téhiž dne uvolnila k samostatnému letu družici ICUBE-Quamar o hmotnosti 6,5 kg. Sonda Chang`e 6 pak během dalších dvou motorických manévrů (dv cca 220 a 250 m/s) snížila svou oběžnou dráhu až na kruhovou ve výšce 200 km (dosažena 21.05.2024), kde strávila několik dalších dnů. Přistávací modul se 01.05.2024 oddělil od orbitálního modulu a 01.06.2024 ve 22:23 UT měkce dosedl na odvrácené straně Měsíce na okraji kráteru Apollo v oblasti South Pole-Aitken. Po přistání proběhl odběr vzorků povrchu, které pak byly umístěny do vzletového modulu. Následně 03.06.2024 ve 23:38 UT modul se vzorky odstartovat z Měsice a na jeho oběžné dráze se 06.06.2024 v 6:48 UT spojil s čekající orbitální sekcí. Brzy poté (v 7:24 UT) došlo k přesunu vzorků do návratového pouzdra, uloženého v orbitální sekci. Prázdný vzletový modul se odpojil od orbitální sekce, a ta 20.06.2024 odletěla směrem k Zemi. Přistání pouzdra se vzorky v Číně úspěšně proběhlo 25.06.2024 v 6:07 UT.

Konstrukce

Startovací hmotnost celé sondy byla cca 8200 kg. Skládala se ze čtyř hlavních částí. Orbitální modul (orbiter) měl motor pro navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Měsíce a pak i odlet pouzdra se vzoky k Zemi. Přistávací modul (lander) byl vybaven kamerami, podpovrchovým radarem, spektrometrem a speciální lopatkou a vrtnou soupravou pro odběr vzorků z hloubky až 2 metry. Vzletový modul zajistil dopravu vzorků na oběžnou dráhu kolem Měsíce, spojení s čekajícím orbiterem a přemístění vzorků do návratového pouzdra. Návratové pouzdro pomocí orbiteru odletělo k Zemi, kde přistálo (v Číně).

Vědecké vybavení

  • čínská přistávací kamera LCAM (Landing Camera)
  • čínská panoramatická kamera PCAM (Panoramic Camera)
  • čínský podpovrchový radar LRPR (Lunar Regolith Penetrating Radar)
  • čínský spektrometr LMS (Lunar Mineralogic Spectrometer)
  • čínský miniaturní rover s kamerou pro snímkování sondy po přistání
  • italské koutové odražeče INRRI (INstrument for landing-Roving laser Retroreflector Investigations)
  • francouzský detektor DORN (Detection of Outgassing RadoN) pro studium měsíčního prachu
  • detektor nabitých částic NILS (Negative Ions at the Lunar Surface) od ESA
  • pákistánsko-čínská družice ICUBE-Q (byla ze sondy uvolněna 08.05.2024 na oběžné dráze kolem Měsíce) se dvěma kamerami a magnetometrem

Aktualizováno : 25.06.2024

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/ostatni/change6/index.htm)