Čína začíná trochu měnit svoje zvyklosti, a oznamuje již s předstihem několika dní přípravu startů nosných raket s družiceni. K zveřejňování těchto informací zakládám tuto niť.
2008-11-05 - JQ - CZ-2D - CX-1-02 (předchozí 2003-049B) a 2 x SW-3 (předchozí starty 2004-012A a 2004-046A)
Start CZ-2D s dvěma družicemi a to CX-1-02 a SW-3 z Jiuquan Satellite Launch Center 2008-11-05 ve 00:15 UTC (08:15$ pekingského času) byl úspěšný. Družice se oddělily v T +15 min a T +16 min.
Cina dnesnim startem CZ-3A s meteorologickou druzici Feng Yun-2E uskutecnila letosni rekordni 11. kosmicky let. Prekonala tak lonskych 10 startu.
avitek - 13/4/2009 - 08:34
Na 2009-04-15 z kosmodromu Xichang je plánován start nosiče CZ-3C s operační navigační družicí Beidou 2-1. ČLR počítá s vypuštěním celkem 10 družic tohoto typu v letošním a příštím roce a předpokládá, že dokončení operačního kosmického navigačního systému sestávající z celkem 35 družic tohoto typu v roce 2015.
avitek - 15/4/2009 - 10:16
Družice Beidou 2G2 odstartovala 2009-04-14 v 16:16 UTC (2009-04-15 00:16 pekingského času). Zdá se, že start byl úspěšný.
Čínští vědci oznámili záměr vypustit první čínský vesmírný teleskop HXMT (Hard X-ray Modulation Telescope) v roce 2012.
Má se jednat o soubor 3 až 4 jednotlivých teleskopů pracujících v rentgenovém spektru, hledajícím převážně černé díry.
Hmotnost satelitu cca 1 tuna.
Na orbitu 500 km životnost 4 roky.
Podle zprávy Xinhua News http://news.xinhuanet.com/english/2009-09/01/content_11974252.htm byl indonézský komunikační satelit Palapa D zachycen a je schopen provést orbitální manévr.
Výrobce družice, francouzská ThalesAlenia Space, oznámila že je satelit "v normálním stavu".
avitek - 9/12/2009 - 16:37
2009-12-09 08:42 UTC, kosmodrom Jiuquan, nosič CZ-2D, úspěšné vypuštění družice Yaogan 7 pro dálkový průzkum Země.
Jde o vojenskou družici, téměř jistě ve verzi pro snímkování, verze se SAR radarem používá jako nosič CZ-4. Mluvit o hlavním využití jako civilním je *nepřesné*, civilové (vláda s nižší úrovní utajení) dostanou data, o která vojáci nemají zájem.
avitek - 10/12/2009 - 09:06
citace:Jde o vojenskou družici, téměř jistě ve verzi pro snímkování, verze se SAR radarem používá jako nosič CZ-4. Mluvit o hlavním využití jako civilním je *nepřesné*, civilové (vláda s nižší úrovní utajení) dostanou data, o která vojáci nemají zájem.
Protože zatím není publikována analýza (taky se ale přikláním k optickému typu, i když jde o jinou variantu použité rakety), dal jsem tam překlad toho, co tvrdí oficiální agentura Xinhua. Měl jsem to zdlraznit, což za moment uřiním.
Díky, Erve!
avitek - 1/1/2010 - 17:50
Ředitel Střediska pro kosmické vědy a aplikovaný výzkum Čínské akademie věd Wu Ji (Wu-Ťi) oznámil, že jeho pracoviště pracuje na návrhu čínské astronomické družice zaměřené na zkoumání otázek týkajících se temné hmoty ve vesmíru. Projekt dosud není oficiálně schválen, ani není termínován a nejsou získíny ani finanční prostředky z rozpočtu. Wu Ji si postěžoval, že vláda preferuje financování aplikovaných družic a pilotovaných programů oproti základnímu výzkumu. V nutnosti více financovat základní kosmický výzkum ho podpořil i prof. Jacques Blamont, vědecký poradce generálního ředitele francouzské organizace CNES, který je na návštěvě tohoto střediska.
Čína v sobotu 2010-01-16 v 16:12 UTC vypustila navigační družici Beidou 2-G3 z kosmodromu Si.čchang /Xichang) nosnou raketou CZ-3C. Připravuji stránku do SPACE-40.
avitek - 4/3/2010 - 10:46
Na kosmodromu Jiuquan (Ťiou-čchüan) je připravována ke startu v nejbližší době nosná raketa CZ-4C s družicí Yaogan 9 (Jao-kan 9) pro dálkový průzkum Země.
Jsou někde informace o tom, kolik Yaoganů funguje a kolik už skončilo aktivní provoz? Pochybuju, že by Čína tyto údaje zveřejnila, ale vysílání dat a manévry družic se určitě sledují. 8 vypuštěných průzkumných družic půl na půl se SAR radarem a kamerami vytváří flotilu, která překonává současné možnosti Ruska a srovnává se s Evropou (nepřekonal ji jen díky SARLupe).
člověk - 5/3/2010 - 21:59
Čína nyní zahájila výzkumné práce na "měsíčním nosiči" o tahu 3000 tun. O měsíční misi tam není ovšem zatím rozhodnuto a jen tak brzy asi nebude. Tento nový "potenciální nosič" by byl 3 kráte silnější jak připravovaný CZ- 5 , který odstartuje 2014 a bude mít tah 1000 tun a nosnost 25 tun na nízkou dráhu. Výrobní závod bude schopen vyrobit maximálně 12 kusů nosičů CZ-5 za rok. Za pomoci CZ-5 bude zahájena stavba čínské stanice /jako MIR/ před r. 2020.
Hlavní kosmický konstruktér ČLR Qi Faren (Čchi Fa-žen) prohlásil 2010-03-06 na současném zasedání čínského parlamentu, že navigační systém Compass z družic Beidou (Pej-tou) bude dobudován jako globální přibližně v roce 2020. Pro rok 2012 se plánuje s vypuštěním více než 10 družic tohoto systému.
Na zasedání čínského národního shromáždění prohlásil dne 2010-03-10 Niu Hongguang (Niou Chung-kuang), zástupce velitele čínského pilotovaného programu, že bezpilotní modul stanice TG-1 (Tiangong-1 = Tchien-kung 1) má být vypuštěn v první polovině roku 2011. V druhé polovině roku 2011 by se s ním měla spojit kosmická loď Shenzhou-8 (Šen-čou 8), o jejímž letu se v dřívějších zprávách hovořilo jako o bezpilotním. V této zprávě se nehovoří o tom, zda to bude bezpilotní nebo pilotovaný let.
Qi Faren (Čchi Fa-žen), bývalý hlavní konstruktér lodí Shenzhou, uvedl, že hmotnost TG-1 má být 8,5 tuny a jako nosič poslouží raketa CZ-2F. TG-1 bude později použita jako obydlená družicová laboratoř. Další lety lodí SZ-9 a SZ-10 s posádkami pro TG-1 jsou plánovány na rok 2012.
Na zasedání čínského národního shromáždění prohlásil dne 2010-03-10 Ye Peijian (Jie Pchej-ťien), hlavní konstruktér čínské měsíční sondy Chang'e-1 (Čchang-e 1), že družice Měsíce Chang'e-2, která má startovat v říjnu 2010, má testovat technologie potřebné pro uskutečnění měkkého přistání na lunárním povrchu. To má uskutečnit Chang'e-3, jejíž start se očekává kolem roku 2013. Tato sonda má mj. dopravit na měsíční povrch i dálkově řízené vozítko.
Tříetapový plán čínského bezpilotního výzkumu Měsíce by měl být završen v roce 2017 automatickým odběrem vzorku měsíční půdy.
Podle vyjádření prezidenta společnosti CGWIC (China Great Wall Industry Corporation) Čína hodlá do roku 2015 z9skat pro sebe přibližně 20 % světového trhu na poli komerčního vypouštění družic. Viz
Podle oznámení agentury Xinhua ze dne 2010-05-31 bude v nejbližších dnech vypuštěna z kosmodromu Si-čchang (Xichang) nosnou raketou CZ-3C další navigační družice série Pei-tou (Beidou) alias Compass.
citace:Podle oznámení agentury Xinhua ze dne 2010-05-31 bude v nejbližších dnech vypuštěna z kosmodromu Si-čchang (Xichang) nosnou raketou CZ-3C další navigační družice série Pei-tou (Beidou) alias Compass.
Dnes 2010-08-24 v 15:10 pekingského času (=07:10 UTC =09:10 SELČ) vzlétla z kosmodromu Jiuquan (Ťiou-čchüan) nosná raketa CZ-2D, která vynesla na oběžnou dráhu družici pro dálkový průzkum Země a kartografické služby TH-1 (Tianhui 1, český přepis Tchien-chuej). Čínská agentura překládá název do angličtiny jako "Mapping (satellite)", doslovný překlad je "kreslí /z/ nebe".
Večer bude stránka ve SPACE.40
avitek - 24/8/2010 - 18:36
citace:Dnes 2010-08-24 v 15:30 pekingského času (=07:30 UTC =09:30 SELČ) ...
Omlouvám se za překlep v časovém údaji; minuty měly být 10 ne 30. V předchozí zprávě je to již opraveno.
Správně je tedy 07:10 UTC.
avitek - 3/9/2010 - 14:13
Agentura Xinhua ohlásila plánované vypuštění telekomunikační družice pro přímé vysílání TV a rozhlasových pořadů SinoSat-6 nosnou raketou CZ-3B z kosmodromu Si-čchang (Xichang) v nejbližších dnech.
Takže čína zdárně pokračuje v dobývání kosmu a uspěšně pokračuje v lunárním programu.
Dnes se jí porařilo vyslat na orbitu měsice družici Chang´e 2 za pomoci rakety Long March 3C. Sonda by měla být stejná jako jeji přadchůdkyně vyslaná na svojí 16 mesiční misi v roce 2007 ale byla použita daleko silnější raketa takže nejspiš bude sonda težší o nové vědecké a fotografické aparáty. Take se k měsici dostane o týden dříve než její předchůdce. Ustřední role této sondy je mapovat povrch měsice k přistaní budouci Landeru-roveru.
Na to, jak jsou čínané tajnustkáři je to více kvalitních fotografii než jsem čekal, pomalu více jak z vizionářské otevřené muskovy společnosti Space-X, alespon z montaži Falconu 9 z posledních dnu toho moc není.
člověk - 2/10/2010 - 08:50
Pokud je výše uvedená tabulka správná, pak roku 2015 bude nejsilnějším světovým nosičem ruská Angara - 28 500 kg a na druhém místě bude čínská CZ-5 - 25 000 kg. To jsou zajímavé změny v pořadí nosičů.
Čína má úpornou snahu zařadit se do "velké trojky" v počtu start nosičů za jeden rok. Dá se říci, že se jí to daří ! Letošní počty startů : Rusko - 17 , USA - 11, Čína - 10. Pak následuje velký odstup u ostatních zemí, které do 1.října zvládly každá max. "několik" startů do vesmíru. "Nejpilněji" je tedy letos na ruských , amerických a čínských kosmodromech. Čína do konce roku plánuje ještě několik dalších misí.
Conquistador - 2/10/2010 - 10:27
citace:Pokud je výše uvedená tabulka správná, pak roku 2015 bude nejsilnějším světovým nosičem ruská Angara - 28 500 kg a na druhém místě bude čínská CZ-5 - 25 000 kg. To jsou zajímavé změny v pořadí nosičů.
Angara se má dále vyvýjet modulově až do verze Angara-A7 která ma mít nostno cca 35tun.
A ještě tam chybí Rus-M s rozmezí nosnosti 24-50 tun, ta je planovana s novou ruskou lodi PPTS takze rok 2015-2016.
JiříHošek - 3/10/2010 - 09:53
citace:roku 2015 bude nejsilnějším světovým nosičem ruská Angara - 28 500 kg a na druhém místě bude čínská CZ-5 - 25 000 kg. To jsou zajímavé změny v pořadí nosičů. http://www.ajgl.cz/space/Launchers.htm
Reálným lídrem ve výkonnosti nosičů v roce 2010 jsou USA.
Pokud uvádíte plánované nosiče, tak je vhodné připomenout, že už v roce 2016 má být bezkonkurenčně nejvýkonnějším nosičem americká SDHLV, několikanásobně převyšující kapacitu Angary i CZ-5.
citace:
Angara se má dále vyvýjet modulově až do verze Angara-A7 která ma mít nostno cca 35tun.
A ještě tam chybí Rus-M s rozmezí nosnosti 24-50 tun, ta je planovana s novou ruskou lodi PPTS takze rok 2015-2016
Rus-M v roce 2015-16 pouze ve verzi s nosností 23,8 tuny, jeho výkonnější verze či Angara-A7 kdovíkdy.
JiříHošek - 3/10/2010 - 09:56
citace:Letošní počty startů : Rusko - 17 , USA - 11, Čína - 10.
Rusko - 22
citace:Čína do konce roku plánuje ještě několik dalších misí.
Rusko a USA taky.
Conquistador - 3/10/2010 - 11:37
citace:roku 2015 bude nejsilnějším světovým nosičem ruská Angara - 28 500 kg a na druhém místě bude čínská CZ-5 - 25 000 kg. To jsou zajímavé změny v pořadí nosičů. http://www.ajgl.cz/space/Launchers.htm
Rus-M v roce 2015-16 pouze ve verzi s nosností 23,8 tuny, jeho výkonnější verze či Angara-A7 kdovíkdy.
Vykonější verze angary pry do roku 2020, a co se tyče RUS-M tam zavisi na přidaných modulech boosteru.. JiříHošek - 3/10/2010 - 23:08
citace:Vykonější verze angary pry do roku 2020, a co se tyče RUS-M tam zavisi na přidaných modulech boosteru..
Je sice možné, že roku 2016 bude SDHLV hotový, ovšem docela by mne zajímalo využití nosiče s nosností 60 až 80 tun na LEO. Zatímco Číňané budou asi montovat s pomocí CZ-5 svou obdobu ruského MIRU, kde bude třeba vynášet často moduly o váze kolem 20 tun a jistě využijí CZ-5 i k vynášení těžších družic k Marsu, Měsíci a Venuši /viz. velmi časté využití podobně silného Protonu dnes/, tak pro nosič o 80 a více tunách zrovna moc efektivní využití nevidím. ISS bude létat ještě řadu let po roce 2016 a bude spolehlivě obsluhována lacinými Sojuzy i Orionem, měsíční program Obama stopnul, takže pro nosnost 80 tun v období 2016-2020 moc efektivní užití nevidím - stavba ISS- II z 80 tunových modulů zatím není v plánu .
JiříHošek - 3/10/2010 - 23:42
citace:TO : Hošek
Je sice možné, že roku 2016 bude SDHLV hotový, ovšem docela by mne zajímalo využití nosiče s nosností 60 až 80 tun na LEO ... v období 2016-2020
Mě to taky zajímá
člověk - 4/10/2010 - 22:16
Jen bych to dopřesnil :
1. Při vývoji Saturnu-5 bylo už několik roků před jeho prvním startem přesně "nalajnováno" ,co ponese a k čemu přesně bude využit :
= Jeden pokusný start u Země, dva starty s obletem Měsíce a pak 10 letů na Měsíc Apollo 11-20 / 18 až 20 byly zrušeny později/ - tak měl Saturn-5 minimálně 13 startů "zagarantováno" s jistotou.
2. Při vývoji Protonu bylo již před prvním startem opět "nabito" v plánech na jeho využití =
a/"Rozlétat" se s několika těžkými družicemi Proton
b/ Podílet se na zkouškách aparatur v rámci přípravy letů SSSR na Měsíc /v programu družic Kosmos/
c/ Vynést kabinu Sojuz jako "Zond" k obletům Měsíce
d/ Vynést první kosmickou stanici Saljut a později sestavit MIR
e/ Na Měsíc dopravit vozítko Lunochod
f/ Z Měsíce dopravit automaticky vzorky horniny /Luna -16/
g/ atd, atd.
Proto mne udivuje, že 5 let před startem SDHLV zatím patrně není "příliš jasno" v oněch 80 tunových nákladech, které by měl tahat na orbit. Jeden start ročně je přitom jistě málo, to by ho mohli rovnou hodit do šrotu.
JiříHošek - 4/10/2010 - 22:46
citace:Proto mne udivuje, že 5 let před startem SDHLV zatím patrně není "příliš jasno" v oněch 80 tunových nákladech, které by měl tahat na orbit. Jeden start ročně je přitom jistě málo, to by ho mohli rovnou hodit do šrotu.
Samozřejmě že návrhy jsou. Ale dokud Obama nepodepíše tříletý autorizační zákon pro NASA, tak nemá valný smysl to sem vkládat.
Conquistador - 4/10/2010 - 22:51
citace:
2016-2020 moc efektivní užití nevidím - stavba ISS- II z 80 tunových modulů zatím není v plánu .
Pokud víme tak Rusové po vynesní modulu MLM Nauka v roce 2012 planují další půlrok-rok vynést uzlový stykovací modul "Node" a později (do konce dekady - 2020) dva nové velké multifunkční moduly, velikostně vetší a těžší než Zarja a Zvezda. Oba mají být identické co se stavby týče, velké fotovoltajické panely a měly by se stát zakladním kamenem (a také modul MLM Nauka) ruské stanice s nazvem "OPSEK" kdyby americane svojí pulku stanice v roce 2020 deorbitovali. I tak se ISS ještě asi dosti rozšíří což je dobře, a termín vypouštení techto nových modulu s novou architekturou se cca kryje s 35 tunovou verzi Angary A7V a nebo vylepšené rakety Rus-M.
Jinak co se težších nosiců týče tak američani nejsou jedini kdo usiluje o Měsíc podle mne jsou asi teď největší favoriti ať se to nezná Čínané a potom Rusové, Obama americké plány o letech dál jak na LEO zazdil na neurčito naprosto ve všem. Takže s této strany krom deziluze nic nečekám.
Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese. [Upraveno 04.10.2010 Conquistador]
JiříHošek - 6/10/2010 - 00:15
citace:Pokud víme tak Rusové po vynesní modulu MLM Nauka v roce 2012 planují další půlrok-rok vynést uzlový stykovací modul "Node" a později (do konce dekady - 2020) dva nové velké multifunkční moduly, velikostně vetší a těžší než Zarja a Zvezda. Oba mají být identické co se stavby týče, velké fotovoltajické panely a měly by se stát zakladním kamenem (a také modul MLM Nauka) ruské stanice s nazvem "OPSEK" kdyby americane svojí pulku stanice v roce 2020 deorbitovali. I tak se ISS ještě asi dosti rozšíří což je dobře, a termín vypouštení techto nových modulu s novou architekturou se cca kryje s 35 tunovou verzi Angary A7V a nebo vylepšené rakety Rus-M.
Odkud máte informaci, že ruské vědecko-energetické moduly stanice ISS budou mimo možnost Protonu či Angary 5?
citace:Obama americké plány o letech dál jak na LEO zazdil na neurčito naprosto ve všem. Takže s této strany krom deziluze nic nečekám.
Odkud máte informaci, že asteroidy jsou na LEO?
citace:Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese.
člověk se ptal na období 2016-2020.
Conquistador - 6/10/2010 - 01:31
citace:Odkud máte informaci, že ruské vědecko-energetické moduly stanice ISS budou mimo možnost Protonu či Angary 5?
Proton má nosnost cca 21-23 tuny na LEO, Angara A5 má mít nosnost cca 24-25 na LEO (generační náhrada za Proton), a co jsem viděl za vizualizace těch modulů i nějaký velikostní nástin tak ty moduly mají mít novou architekturu a má se jednat o novou generaci tuďíš předpokládám, že když budou větší ve všech směrech než jejich přecházející kolegové, tak budou také i o několik tun těžší.
Už tak je MLM Nauka pro Proton pořádny náklad s vahou 20,3 tuny + nějaké palivo, zasoby a blížime se hranici nosnosti (těžší byl snad jen první základní modul MIRu). Už tak pro ten modul byly vynesneny přídavné zařízení vzlášť spolu s modulem Rassvet.
citace:Odkud máte informaci, že asteroidy jsou na LEO?
A vy čekáte, že se na nějaký asteroid poletí (já tedy ne, alespoň ne do roku 2025), podle mne to je pouze politická a lobystická blamáž, opět bude NASA platit nadnárodní koncerny, které budou vypracovávat nové a nové studie, jak to dělala poslední desetiletí, ale reálný výsledek bude skoro nulový a dopadne to jako program Constalation (kterému jsem i přes určité výtky fandil), velké sliby rozjetá práce a v půlce přijde nová politická garnitura a vše co se udělalo pošle opět do kytek, a vypracuje novou koncepci. Můžete namítnout, že Orion a Ares I dál pokračují, ale pokračují už spíše jen z důvodu že fáze do které projekt pokročil je už skoro ve finální podobě a i přesto nebude Orion použit k čemu byl primárně navrhnut k cestě na Měsíc, ale jen k záchranný a podpůrný prostředek na ISS.
citace:člověk se ptal na období 2016-2020.
Případná cesta na Měsíc, nebo různé experimentální projekty, vypouštění satelitních sad, pravda je taka že využitelnost je zatím malá ale někde se začít musí.
Neb co bylo dříve slepice nebo vejce, diskuze o využitelnosti těžkých a super těžkých nosičů mi připomíná diskuzi o výrobě ekologických automobilech na vodík, či na něco podobného.. "Nejsou čerpací stanice tak proč vyrábět taková auta a když někdo vyrobí takové auto tak nejsou čerpací stanice“… Prostě tuhle nekonečnou diskuzi musí někdo rozseknout činem a je jasné že takový nosič budou ze začátku využívat především státní instituce, stejně tak jak zavadění automobilu/autobusu na vodík, el. baterie či jiné technologie, ale časem se to rozšíří i do soukromého sektoru.
[Upraveno 06.10.2010 Conquistador]
člověk - 6/10/2010 - 09:51
Čína jen 5 dnů po Change-2 vypustila s pomocí CZ-4B další dvě družice z Taiyuanu. Zatím nejsou ani ve zdejším přehledu startů. Letošní rok tak bude zřejmě opravdu v Číně v počtu startů ten "nejtučnější".
citace:
Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese. [Upraveno 04.10.2010 Conquistador]
Vzhledem k ceně takového nosiče a takové družice či sondy, jsem realista. Reálně optimistický je předpoklad jednoho startu s vědeckým zařízením za desetiletí a byl by to nejspíš teleskop. Start supertěžké sondy je finanční sci-fi. To platí pro USA, EU a Rusko. U Číny je ovšem možné skoro vše, pokud to povede k dobré propagandě.
člověk - 6/10/2010 - 13:23
Znovu se vracím jen krátce. Připadá mi, že v minulosti byl stanoven "Cíl nebo program" a k němu se následně dle požadavků konstruovala nosná raketa / Viz. Saturn - 5 pro Měsíc/. Dnes mi to připadá, že se nejprve stanovují parametry připravovaného nosiče a teprve následně se začíná uvažovat, co by vlastně takový těžký nosič mohl tahat nahoru a kdo by to vlastně potom zaplatil. Tedy mi to připadá "nějaké obrácené". Nosič je už na prknech konstruktérů, ovšem o tom, co by vlastně nosil se vedou mlhavé diskuze a každý na to má jiný názor.
Alchymista - 6/10/2010 - 18:31
citace:Start supertěžké sondy je finanční sci-fi. To platí pro USA, EU a Rusko. U Číny je ovšem možné skoro vše, pokud to povede k dobré propagandě.
So "superťažkým" nosičom je značne reálnejší aj návrat na Mesiac v podobe stálej alebo polostálej základne, aj výprav k Marsu v inej než v minimalistickej verzii typu "dva Oriony a vagón šťastia". Záujem o takýto nosič teda určite existuje, problémom sú a budú vývojové a prevádzkové náklady a ich návratnosť.
Čína - peňazí majú relatívny dostatok, to vidieť aj na iných čínskych politicko-ekonomických aktivitách (skupujú kde čo, v snahe znížiť nadmernú zásobu dolárov). Lenže propagandistické využitie má len úspech, prípadný neúspech nesie v sebe značné riziká a mal by silný negatívny vplyv, takže číňania budú aj v tomto smere opatrný.
citace:Připadá mi, že v minulosti byl stanoven "Cíl nebo program" a k němu se následně dle požadavků konstruovala nosná raketa (Viz. Saturn-5 pro Měsíc).
K významnej zmene došlo v tom, že kým v minulosti existovali len dva relevantné kozmické programy - ameriký a ruský - a tie mali celkom zreteľne určené ciele, dnes je komplexných kozmických programov viac, minimálne päť vládnych či medzinárodných, pribudla Čína, ESA, Japonsko, povedzme aj India. Celkom podstatne sa rozšírili i komerčné programy, stavba družíc a štarty rakiet na objednávku "nie priamo kozmických" vládnych a nevládnych organizácií i komerčných spoločností.
Stav je taký, že mnoho zaujímavých (vedecky i komerčne) programov či len nápadov je odložených k ľadu vo forme počiatočných štúdií, pretože pre ne zatiaľ proste neexistuje dostatočne výkonný nosič. Nosič a náklad sú spojené nádoby - nosič neexistuje, pretože jeho vývoj je drahý (a neistý), náklad neexistuje, pretože je zatiaľ lacnejšie urobiť náklad menší, ktorý sa dá vyniesť existujúcimi nosičmi, alebo proste realizáciu nápadu odložiť na neurčito, než vyvýjať nový supersilný nosič - neexistuje teda dostatočná motivácia k vysokým investíciám do vývoja a stavby supersilného nosiča.
Pokiaľ by ale niekto zatriasol mešcom a takýto nosič vytvoril a úspešne odskúšal, v horizonte päť až desať rokov by sa zrejme objavilo dosť nákladov, ktoré by ho dokázali uživiť.
Toto však celkom podstatne závisí od politicko-ekonomického vývoja vo svete - a ten dnes vyzerá dosť beznádejne...
[Upraveno 06.10.2010 Alchymista]
JiříHošek - 6/10/2010 - 21:50
citace:
citace:Odkud máte informaci, že ruské vědecko-energetické moduly stanice ISS budou mimo možnost Protonu či Angary 5?
Proton má nosnost cca 21-23 tuny na LEO, Angara A5 má mít nosnost cca 24-25 na LEO (generační náhrada za Proton), a co jsem viděl za vizualizace těch modulů i nějaký velikostní nástin tak ty moduly mají mít novou architekturu a má se jednat o novou generaci tuďíš předpokládám, že když budou větší ve všech směrech než jejich přecházející kolegové, tak budou také i o několik tun těžší.
Díky tyhle stránky neznám, čerpám hlavne s russianspaceweb od Anatoly Zak, a dalších ruských zdrojů. Jinak váha pouhých 20 tun jsi myslím že je celkem malá na to jak jsou ty moduly rozměrné, pokud ovšem nebudou moduly dovybavovat o další jak externí tak interní zařízení na orbitě stejně tak jak je to naplánovano u MLM Nauka, to by se pak do těch 21 tun i vlezli.
Co se tyče přesměrovaní témy OK. [Upraveno 06.10.2010 Conquistador] [Upraveno 06.10.2010 Conquistador]
JiříHošek - 6/10/2010 - 22:54
Toto je nejautoritativnější zdroj, který jsem našel (Head of Russian Federal Space Agency):
Právě před 40 lety, 5.října 1970 začal výběr do první skupiny čínských kosmonautů. Skupina záhy dosáhla počtu 19 lidí pro první čínský kosmický let. Letět se mělo za pomoci rakety CZ-2 a kabiny Shuguang 1 o váze zhruba 3000 kg, tedy jakési menší Gemmini. Riziko však bylo velké, kabinu se nepodařilo včas vyrobit, chyběly peníze a tak byl první oddíl čínských kosmonautů rozpuštěn. 26.listopadu 1975 odstartovala první čínská návratová družice FSW. Bylo to jen návratové pouzdro, nikoli kabina. Přesto to byl velký úspěch - po USA a SSSR teprve třetí stát dokázal vracet věci zpět z oběžné dráhy. V odkaze zajímavé podrobnosti o projektu kosmické lodi "Shuguang 1", které nezná naprostá většina lidí. Zapomenutý projekt z konce života Mao Ce-tunga. /Zemřel 9.září 1976/.
Čínská návratová družice FSW pro fotografický průzkum před 32 lety, kolem které se shromáždili po přistání místní zemědělci. Velikost zřejmě nedostatečná pro let člověka.
V 60 letech byl čínský kosmický program obírán o prostředky více preferovaným vývojem první A a H bomby. 1964 a 1967. Tam tekly hlavní peníze.
feature=related
feature=related
Conquistador - 8/10/2010 - 00:31
Proč číňané vlastně v tom programu dál nepokračovali? Nebyly finance, vůle nebo jen ta uroven techniky a lidských zdrojů byla horší, pravdou je, že sovětský i americký progam ze začatku tahli kupředu ještě Německé poznatky z konstrukci A4 a dvoustupnové A9-A10 a také zajatí a internovaní vědci (hlavně v USA kde první generace raketových konstruktéru NASA byl samy Němec) k čemuž Čína neměla přístup a tak vařila z vody. I když věřím že než se rozkmotřila se Sověty tak nějakou technickou dokumentaci ukořistila.
Jinak kabina Mercury byl přeci taky strašny nedodělek, když jej srovnáme s Vostokem, i když ten trpěl také zavadami nebyly až tak narkantní. Problémy se na Nercury kupili jeden na druhý, jak při vyvoji, tak při montaži zfušovaných a podimenzovaných zařízení a součatí, problémy byly také při samotných letech, je až div že to všeci astronauti přežili.
Alchymista - 8/10/2010 - 01:16
Čínsky vývoj kozmickej a raketovej techniky nebol ani náhodou priamočiary (je spojený predovšetkým s postavou Čchien Süe-sena [Tsien Hsue-shen] http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Cchien-Sue-sen/t/89412 ) Na smere a peripetiách vývoja sa výrazne podpísal aj vnútropolitický vývoj v Číne, ktorý v 60. 70. a 80. rokoch nebol vôbec jednoduchý - a nebol ani príliš prehľadný...
Tiež pokiaľ ide o kozmický vývoj, číňani narazili aj na problémy nie nepodobné ruským trablom s N-1 a uvedomiac si sumy a ľudské zdroje, ktoré by bolo treba investovať, rozbehnutý program zabrzdili a investovali ich radšej do ekonomického rozvoja krajiny. Treba si uvedomiť, že číňanov je síce ako... číňanov, ale kvalitné, vysokoškolsky a technicky vzdelané hlavy boli pre Čínu v sedemdesiatych a začiatkom osemdesiatych rokov stále pomerne vzácny a nedostatkový zdroj.
člověk - 12/10/2010 - 15:12
Značně podrobný odkaz k vývoji čínských raket, i když spíše vojensky zaměřeno.
Start šesté čínské navigační družice systému Beidou alias Compass se uskutečnil dnes 2010-11-01 v 00:26 pekingského času, tj. 2010-10-31 16:26 UTC z kosmodromu XICHANG (Sí-čchang) nosnou raketou CZ-3C.
Do SPACE-40 bude zařazena nejdříve dnes večer, až se objeví v databázi Space Track.
avitek - 3/11/2010 - 18:49
Agentura Xinhua oznámila vypuštění mateorologické družice FY-3-2 nosičem CZ-4C z kosmodromu Taiyuan v nejbližších dnech:
Pokud se nemýlím, bude to už 13 čínský start v r. 2010. Zatím rekordní rok od roku 1970, kdy z kosmu zazněla píseň "Východ je rudý" vysílaná nejtěžším prvním satelitem ze všech "nově vstupujících zemí" = China 1, - 173 kilo. Čína může slavit, Indie je vlastně se svými jedním až dvěma starty ročně "žabařem" a Brazílie to v zoufalství raději zabalila. Jižní Korea využívá ruskou pomoc a technologie, zatím taky nic.
avitek - 5/11/2010 - 07:31
Z kosmodromu Taiyuan Satellite Launch Center byla včera 2010-11-04 v 18:37 UTC vypuštěna nosná raketa CZ-4C, která vynesla na oběžnou dráhu meteorologickou družici FY-3-2.
Pro Číňany rekord - 13 startů za rok.
Do SPACE-40 to doufám stihnu dát ještě dnes dopoledne, než odejdu z domova.
Díval sem se na Change 2 a její kamera má podle pana Vítka menší rozlišení než měla Change 1. Podle Wikipedie je rozlišení kamery u 2 lepší, z výšky 15 km 1,5 m. I když věřím víc p. Vítkovi, zdá se mi logičtější lepší rozlišení u nové sondy. Každopádně čínsko-indický závod je to, co kosmonautika potřebuje, doufejme, že Indům nedojdou peníze dřív, než bude pořádně rozjetý..
Alchymista - 2/12/2010 - 00:46
Zaujímavá fotka - čínsky bombardér H-6 (kópia Tu-16) a "čosi" s raketovým motorom, čínskou vlajočkou a čínskym textom "Dragon"
Žeby nový malý nosič so vzdušným štartom? Alebo dokonca nejaký testovací miniraketplán?
citace:V nejbližších dnech má být vypuštěna již sedmá družice navigačního systému Beidou/Compass
Start: Kosmodrom Xichang /=Si-čchang/
Nosná raketa: CZ-3A
Pravděpodobně geosynchronní družice na dráze se sklonem 55 stupňů (IGSO)
avitek - 18/12/2010 - 09:08
Navigační družice Beidou byla úspěšně vypuštěna včera, tj. 2010-12-17 ve 20:20 UTC (21:20 SEČ, 2010-11-18 04:20 pekingského času). Během dneška založím stránku na SPACE-40. Pravděpodobná adresa bude
Faktem je, ze az za 4 roky spusti komercni provoz, tak system s presnosti na 20cm s OBOUSTRANNYM SMS terminalem (cili je v tom i vysilac 9k6bps pro text/mytne/info z lodi-letadel), tak to strci do kapsy i GPSku.
admin - 20/12/2010 - 11:02
Já myslím, že špatně chápeš pojem "vazal". Amíci nás nenutí používat GPS a pokud máme přesnost jen 10m, tak je jen na nás, jestli nám to stačí, nebo ne.
yamato - 20/12/2010 - 12:30
my sme vazalovia akurat tak vlastnej neschopnosti. Nikto nas nenuti pouzivat GPS, tak ako nas nikto nenuti zrat hamburgery...
avitek - 3/3/2011 - 09:59
Řada článků o výhledech čínské kosmonautiky do konce desetiletí na anglických stránkách agentury Xinhua:
Tiangong-1, která má být vypuštěna letos v druhém pololetí, má sloužit k zkouškám automatického setkávání a spojování objektů ve vesmíru. Tiangong-2, jehož start se očekává před rokem 2016, se má stát základním modulem pro experimenty budované čínské kosmické stanice.
Chang'e 3 s měsíčním vozítkem má být vypuštěna v roce 2013. Chang'e 4 je popsána pouze jako sonda "pro automatický průzkum Měsíce". Chang'e 5 vybavená vrtným zařízením pro odběr vzorku z hloubky až 2 metry, vypuštění by mělo být v roce 2017.
Výsadková čínská sonda na Mars by mohla být vypuštěna v listopadu 2013; pokud by se termín nestihl, tak v roce 2016. Vyvinuta by měla být na základě přistávacích měsíčních sond.
pospa - 3/3/2011 - 10:38
K čínskému lunárnímu programu by se dalo doplnit ještě pár dalších drobností:
Chang'e 3
- přistání na Měsíci v r. 2013
- lander + rover
- rover schopný odebírat a analyzovat povrchové vzorky
- schopný autonomní navigace a vyhýbat se povrchovým překážkám
- součástí vědeckého vybavení má být "lunar exploration radar" - zřejmě pro hloubkové studium regolitu
Chang'e 4
- datum startu neupřesněn, dá se předpokládat v r. 2014 - 2015
- opět lander + rover
- vědecké vybavení pravděpodobně podobné jako Ch'e 3
Chang'e 5
- přistání na Měsíci v r. 2017
- první čínská sonda pro odběr a návrat vzorků na Zem
Chang'e 6
- zatím nebyla zmíněna, ale podle schématu 2 sondy pro každý typ mise (2 družice, 2 rovery) se dá dovodit, že i sample return podnikne Čína dvakrát
- start ne dříve než v r. 2018, spíše 2019 (50. výročí přistání prvního Apolla)
Tytoo a předchozí člínky z Xinhua jsou na základě průjevů zástupců leteckokosmického průmyslu na Politické konzultativní konferenci, což je poradní orgán vlády a partaje v ČLR.
China planning powerful carrier rocket for manned moon landing http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-03/03/c_13759948.htm
Čína uvažuje o vývoji nosné rakety s nosnou kapacitou 130 tun (zřejmě počítáno na LEO, neřečeno explicitně), která by se mohla využít i pro pilotované lety na Měsíc. Termín zahájení ani ukončení vývoj nebyl oznámen.
V současbé době vyvíjená raketa CZ-5 má mít nosnost 25 tun na LEO resp. 14 tun na GTO, což podle Liang Xiaohong náměsta generálního ředitele firmy China Academy of Launch Vehicle Technology, která je odpovědná za vývoj a výrobu kosmických nosičů je srovnateln s Delta 4H. Vývoj CZ-5 jde podla časového harmonogramu.
China's Tiangong-1 to be launched by modified Long March II-F rocket http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-03/03/c_13759805.htm
Pro vypuštění kosmické laboratoře TG-1 byle použit stejná nosná raketa, jaho pro lodě Shen Zhou.
Na rok 2011 Čína pplánoje více než 20 kosmických startů.
pospa - 11/3/2011 - 08:31
jedno blíže nespecifikované foto z Asian Airshow 2011. Je celkem jedno, jestli se má jednat o marsovskou či měsíční sondu, nebo něco jiného. Fascinující na tom je spíš to, do jaké míry se jedná o dozajista bezlicenční obšlehnutí nápadů z amerických sond.
[Upraveno 11.3.2011 pospa]
Alchymista - 11/3/2011 - 19:29
citace:jedno blíže nespecifikované foto z Asian Airshow 2011. Je celkem jedno, jestli se má jednat o marsovskou či měsíční sondu, nebo něco jiného. Fascinující na tom je spíš to, do jaké míry se jedná o dozajista bezlicenční obšlehnutí nápadů z amerických sond.
Ale nie... "Airbagy" prvý krát použila na zmiernenie dopadu už Luna-9.
pospa - 13/3/2011 - 17:53
citace:
citace:... Fascinující na tom je spíš to, do jaké míry se jedná o dozajista bezlicenční obšlehnutí nápadů z amerických sond.
Ale nie... "Airbagy" prvý krát použila na zmiernenie dopadu už Luna-9.
OK, airbagy možná, ale co další rysy, jako lander ve tvaru pravidelného čtyřstěnu, tři rozevíratelné trojúhelníkové stěny zevnitř pokryté solárními panely. Na trojúhelníkové podstavě box s přístroji a elektronikou, kamerový sloupek, meteosonda s několika snímači nad sebou, atd. atd.
Jako by to celé z oka vypadlo NASA Mars Pathfinderu
Včera 2011-04-09 ve 20:47:04 UTC odstartovala z kosmodromi Xichang nosná raketa CZ-3A, která vynesla na dráhu další čínskou navigační družici Beidou 2-08. Stránka do SPACE-40 bude přidána v průběhu dnešního dne.
avitek - 20/6/2011 - 15:50
Číny chystá v nejbližších době vypustit telekomunikační družici Zhongxing-10 z kosmodromu Xichang (Si-čchang) nosičem CZ-3B:
citace:Agentura Xinhua oznámila vypuštění telekomunikační družice "Tianlian 1-02" v nejbližších dnech ...
Družice odstartovala dnes ...
Tí číňania sú záhadní jak v delfskej veštiarni. Pripomína to zlatú éru sovietskej kozmonautiky: Ak sa to podarí, tak to oznámime, ak sa to nepodarí, všetko zalmčíme a o pár dní vypustíme záložný exemplár avitek - 12/7/2011 - 06:25
citace:
citace:
citace:Agentura Xinhua oznámila vypuštění telekomunikační družice "Tianlian 1-02" v nejbližších dnech ...
Družice odstartovala dnes ...
Tí číňania sú záhadní jak v delfskej veštiarni. Pripomína to zlatú éru sovietskej kozmonautiky: Ak sa to podarí, tak to oznámime, ak sa to nepodarí, všetko zalmčíme a o pár dní vypustíme záložný exemplár
To Číňanům skutečně křivdíte: Jediné, co by se jim dalo vytknout, je to, že oznamují starty jen jeden den, maximálně dva dny před stanoveným prvním termínem a bez udání přesného času startu. Ale kolikrát třeba Arianespace oznámila start a pak se odsunul.
Rozhodně firma CGWIC, která starty zabezpečuje rozhodně nemá na kosmodromu připraven další exemplář stejné nosné rakety a záložní kus družice. fritz.lochmann - 12/7/2011 - 10:46
citace:To Číňanům skutečně křivdíte: Jediné, co by se jim dalo vytknout ...
To som nemal vôbec v úmysle, ale tá rétorika je zjavne rovnaká, akou nás kŕmili kedysi dávnejšie naši červení bratia z východu.
Viac by ma ale zaujímalo, ako je to s bezpečnosťou čínskej pilotovanej aj nepilotovanej kozmonautiky a s kvalitou, technickou úrovňou a spoľahlivosťou - dúfam, že to nesleduje líniu udávanú čínskym automobilovým a motocyklovým priemyslom, a to že čínske kópie svetových modelov automobilov, motocyklov sú nie len technicky nedotiahnuté, odfláknuté, ale aj často nebezpečné a vôbec nevyhovujú európskym normám kvality, bezpečnosti, spoľahlivosti - kto mal v rukách motocykel Adamsmoto či Yuki tuší, na čo narážam - z ďaleka vyzerajú príťažlivo, z blízkeho pohľadu to začína zaváňať katastrofou a v prevádzke to katastrofa poväčšine naozaj je [Upraveno 12.7.2011 fritz.lochmann]
avitek - 12/7/2011 - 16:59
citace:[... Viac by ma ale zaujímalo, ako je to s bezpečnosťou čínskej pilotovanej aj nepilotovanej kozmonautiky a s kvalitou, technickou úrovňou a spoľahlivosťou - dúfam, že to nesleduje líniu udávanú čínskym automobilovým a motocyklovým priemyslom, ...
Rozhodně nejsem sinofil, to co jsem tam v ČLR viděl na vlastní oči a zažil, mě pro jejich celkovou státní koncepci nenutí k obdivu. Ale nemohu upřít čínské kosmonautice promyšlenost a skutečně vysokou technickou kvalitu. Když se podíváme na výsledky za mnoho let dozadu, tak musíme uznat, že ty země, které považujeme za vedoucí velmoci v kosmonautice, tedy USA a Rusko, mají horší výsledky, co se týče spolehlivosti nosičů než Čína. Ta např. v loňském roce 2010 vyrovnala počet startů s USA (Rusko stále v počtu bezkonkurenčně vede), ale na rozdíl od Ruska a USA neměla ani jeden havarijní start. Namítnete-li, že ho nemuseli oznámit, tak si laskavě uvědomte, že to dneska díky systémům včasného varování neutajíte. Celková spolehlivost nosičů CZ je kolem 98 %, světový průměr v posledním dvaceetiletí je 96,5 % (nepočítám při tom státy jako Írán, a obě Koreje, které se teprve babrají v dětských nemocech).
Co se týče pilotované kosmonautiky, tak měli problémy s tvrdým přistáním Yani Li-veje, poranil se na hlavě a krvácel z povrchového zranění. Nebylo to nic vážnéhp, ale stejně to zatloukli a nebyl proto uvolněn přímý TV přenost z jeho vyproštění z kabiny. Teprve když mu umyyli krev z obličeje, tak se udělaly první záběry. Ale pokračují dál velice pomalu a zodpovědně dopředu. Poukazuji třeba na to, že při prvním výstupu do volného prostoru byl vyzkoušen jejich vlastní skafandr, ale druhý tajkonaut, který prvního jistil, měl na sobě oblečený starší typ skafandru Orlan, koupený od Rusů, aby mohl v případě potřeby zasáhnout. Také teď plánované stykovky TG a SZ bude Čína dělat nejprve bezpilotně, aby si to vyzkoušeli a neriskovali prestiž, kdyby došlo ke katastrofickému průšvihu a některý tajkonaut při tom nedej Konfucius /= nedej bože/ zahynul.
Co k tomu vede lidi odpovědné za program, od ÚV Komunistické strany ČLR po vedoucí inženýry realizačních týmů, o tom můžeme samozřejmě jen spekulovat a diskutovat. Už Stalin říkal: "Za vším vidět člověka!" Můj otec k tomu dodával: "Až za tím vším ...!" Tak to může samozřejmě - a obávám se, že to tak je - být i v Číně. Už v SSSR říkali "Nás mnogo." Co tedy záleží na jednom člověku a jeho osudu. A Číňanů je ještě víc ...
Můžeme
Erakis - 13/7/2011 - 00:06
citace:
Co se týče pilotované kosmonautiky, tak měli problémy s tvrdým přistáním Yani Li-veje, poranil se na hlavě a krvácel z povrchového zranění. Nebylo to nic vážnéhp, ale stejně to zatloukli a nebyl proto uvolněn přímý TV přenost z jeho vyproštění z kabiny. Teprve když mu umyyli krev z obličeje, tak se udělaly první záběry.
Yang Li-vej sa pri pristávaní poranil? To som nevedel. Kedy a ako táto informácia unikla?
avitek - 14/7/2011 - 10:05
citace:
citace:
Co se týče pilotované kosmonautiky, tak měli problémy s tvrdým přistáním Yani Li-veje, poranil se na hlavě a krvácel z povrchového zranění. Nebylo to nic vážnéhp, ale stejně to zatloukli a nebyl proto uvolněn přímý TV přenost z jeho vyproštění z kabiny. Teprve když mu umyyli krev z obličeje, tak se udělaly první záběry.
Yang Li-vej sa pri pristávaní poranil? To som nevedel. Kedy a ako táto informácia unikla?
Když to shrnu pro neznalé angličtiny, Shenzhou 5 podle jednoho zdroje při průletu atmosférou nenavázala spojení, radarové sledování taky nefungovalo, takže se použilo optické pozorování ze země pro příkaz kabině k včasnému vytažení hlavního padáku. To je ale dost divné, to by se bez zásahu zvenčí padák neotevřel nebo otevřel pozdě?
V dalším článku je pak zmíněno, že od krve byl kvůli tomu, že v kabině při přistávání se určitou dobu generoval silný infrazvuk, který způsobil krvácení. Liwei Yang pak tlačil na řešení tohoto problému, takže přistání druhé posádky už proběhlo v pořádku. Infrazvuk mohl generovat otvor po padáku nebo nějaká dutina vzniklá odhozením části krytu, těžko říct.
avitek - 25/7/2011 - 15:47
Agentura Xinkua oznámily vypuštění deváté navigační družice série Beidou nosičem CZ-3A z kosmodromu Xichang (Si-čchang). Podle předběžného plánu by to mělo být 2011-07-26.
Upřesněn čas startu na 07:42 UTC. Jdu dělat stránku do Space-40.
avitek - 10/8/2011 - 07:22
Agentura Xinhua oznámila, že ČLR do konce letošního roku vypustí civilní družici pro dálkový průzkum Země ZY-3 (Ziyuan = C'-jüan = Přírodní zdroje) nosnou raketou CZ-4B z kosmodromu Taiyuan na heliosynchronní dráhu ve výši 506 km. Uvádějí "vysoké rozlišení", ale nekvantifikují ho. Jedná se o první družici nové řady (předcházely řady ZY-1, celkem 3 družice a ZY-2, také 3 družice).
Dnes 2011-08-11 (pravděpodobné startovní okno 16:10 až 16:42 UTC) by měli v Číně vypustit nosnou raketou CZ-3B pákistánskou telekomunikační družici PakSat-1R z kosmodromu Xichang.
Čína slavnostně za přítomnosti bolívijského prezidenta (Juan Evo Morales Ayma) zahájila práce na stavbě telekomunikační družice Tupac Katari pro Bolívii. Předběžná dohoda byla podepsána 2010-04-01 aa definitivní kontrakt byl uzavřen 2010-12-13 mezi bolívijskou státní kosmickou agenturou ABE a čínskou společností China Great Wall Industry Corporation, která běžně zajišťuje komerční starty družic. Družice by měla být dokončena v druhé polovině roku 2013 a vypuštěna z kosmodormu Xichang na přelomu let 2013 a 2014.
Agentura ABE (Agencia Boliviana Espacial) byla vytvořena 2010-02-10 právě s cíle zajisit vypuštění telekomunikační družice.
avitek - 11/8/2011 - 20:18
citace:Dnes 2011-08-11 (pravděpodobné startovní okno 16:10 až 16:42 UTC) by měli v Číně vypustit nosnou raketou CZ-3B pákistánskou telekomunikační družici PakSat-1R z kosmodromu Xichang.
Start se uskutečnil 2011-08-11 v 16:15 UTC (00:15 místního pekingského času).
Agentura Xinhua oznámila start nosiče CZ-4B z kosmodromu Taiyuan (Tchaj-jüan) v nejbližších dnech s oceánografickou družicí HY-2. Pravděpodobný start je buď ještě dnes v noci, nebo v noci z pondělka na úterý.
Čína pokračuje ve smršti kosmických startů. Na nejbližší dny je ohlášena "vědecká" (=vojenská) družice SJ-11-04 nosičem CZ-2C z kosmodromu Jiuquan (Ťiou-šchüan):
Pravděpodobný start je 2011-08-18 mezi 09:00 a 10:00 UTC.
avitek - 17/8/2011 - 13:24
citace:Čína pokračuje ve smršti kosmických startů. Na nejbližší dny je ohlášena "vědecká" (=vojenská) družice SJ-11-04 nosičem CZ-2C z kosmodromu Jiuquan (Ťiou-šchüan)
Mozna ze zavedli levnou seriovou pasovou vyrobu nosicu.
Faktem je, ze cim vice startu stejnym typem nosice, tim je start levnejsi.
Uvidime, kazdopadne stejne jako u ESA a JAXA i Cinska kosmicka kancelar nema rozumne stranky s dostatecnym mnozstvim alespon PR fotografii.
V tomhle fakt vede JPL.
avitek - 18/8/2011 - 12:37
Dnes 2011-08-18 přibližně v 09:28 UTC odstartovala úspěšně družice SJ-11-04 nosičem CZ-2C z kosmodromu Jiuquan (Ťiou-čchüan).
Stránku so SPACE-40 zpracuji asi až zítra ráno (až bude jasný osud předchozí družice Ekspress AM-4).
avitek - 18/8/2011 - 18:19
Raketa CZ-2C sice 2011-08-18 v 09:28 UTC odstartovala s družicí SJ-11-04, ale na oběžnou dráhu se nedostala. Po dlouhé době čínský nezdar. A to prakticky stejný den, jako kiksnul stupeň Briz-M (letos už po druhé) Rusku. Škoda pro Rusy 7 miliard rublů (=4,13 mld CZK podle dnešního kursu ČNB). Na tolik byla družice Ekspress AM-4 pojištěna.
Družice
• průzkum topografie povrchu a geomorfologie Marsu
• průzkum fyzikálního a atmosferického prostředí
• snímkování pro studium distribuce mimerálů na povrchu
Lander
• průzkum topografie a geomorfologie oblasti v místě přistání
• průzkum povrchového i podpovrchového vodního ledu
• analýza chemického složení půdy v místě přistání
• monitoring povrchového klimatu v místě přistání
Jiřík - 28/12/2012 - 14:27
citace:Čína uvažuje o vyslání samostatné sondy k Marsu v roce 2018.
No, jestli to dokážou, tak si koupím svůj první klobouk v životě a vypravím se do Bubenče smeknout před čínskou ambasádou. Na stát, který se do kosmonautiky pustil s reálným odstupem několika desetiletí za supervelmocemi SSSR a USA, by to byl neskutečný husarský kousek. Moc tomu ale nevěřím, počítám se zpožděním tří až pěti let oproti plánu.
Oni už jsou tři roky oproti plánu. Původně se hovořilo o termínu startu 2015.
Jinak Čína létá do vesmíru přes 40 let. Má tedy pěkně velké zpoždění, protože SSSR i USA se pokoušeli o starty k měsíci a planetám velmi brzy.
Čína obecně má v čistě vědeckém výzkumu vesmíru obrovské zpoždění a v podstatě její první vědecká mise zaměřená na mimozemský výzkum byla až ChangE-1. Teprve nyní se chystá Čína zařadit mezi země s vyspělým výzkumem.
Pohon se uvažuje xenon-iontovým motorem, který byl letos v listopadu otestován na satelitu Shijian-9.
Mise by měla mít tento průběh: průlet kolem prvního asteroidu, zachycení na orbitu druhého a přistání na třetím asteroidu.
Cílová tělesa jsou zatím: 12711 Tukmit, 99942 Apophis, (175706) 1996 FG3.
Předpokládaný start v rozmezí 2015-17, průlet kolem prvního tělesa v srpnu 2018, orbit kolem druhého 2020, přistání na třetím srpen-prosinec 2023.
Jiřík - 28/12/2012 - 19:28
citace:Další článek v čínštině referuje o ambiciózním plánu na misi určenou k návštěvě tří asteroidů. Pohon se uvažuje xenon-iontovým motorem, který byl letos v listopadu otestován na satelitu Shijian-9. Mise by měla mít tento průběh: průlet kolem prvního asteroidu, zachycení na orbitu druhého a přistání na třetím asteroidu.
Cílová tělesa jsou zatím: 12711 Tukmit, 99942 Apophis, (175706) 1996 FG3. Předpokládaný start v rozmezí 2015-17, průlet kolem prvního tělesa v srpnu 2018, orbit kolem druhého 2020, přistání na třetím srpen-prosinec 2023.
Huba úžasem dokořán... Číňani si podle všeho dost věří, když svůj záměr tak otevřeně zveřejňují. Na rozdíl od té sondy k Marsu, v tomto případě musí termín dodržet, jinak by ty asteroidy nebyly v takových polohách, aby se dal projekt realizovat. Celá mise je nesmírně důležitá nejen vědecky (ve smyslu ryze akademicky), ale i z hlediska bezpečnosti Země - Apophis je dost nebezpečný. Každopádně držím palce, ať oba projekty, marťanský i asteroidový, perfektně vyjdou.
