Situace je docela špatná, protože to bylo vysoko (790 km), takže trosky (vznikly jich nejméně stovky, ale spíše tisíce) budou na dráze mnoho desetiletí a možná i staletí. Navíc v této výšce se samozřejmě pohybuje řada dalších družic systému Iridium a obávám se, že hrozí poměrně značné nebezpečí dalších řetězových kolizí. Kosmické smetí se tento týden stalo opravdovým problémem.
Ervé - 12/2/2009 - 07:36
Jak je možné, že Iridium neuhlo? To je nikdo nevaroval? Pochopil bych srážku se smetím, ale družic není tolik, aby se nedaly pořádně sledovat. Někde někdo něco podělal a zajímalo by mně kdo.
avitek - 12/2/2009 - 07:50
Preferenčně se sledují možné kolize čehokoliv s ISS a americkými vojenskými drjužicemi. COLA nadávala příliš vysokou pravděpodobnist srážky.
Navíc rozdíl ve středním denním pohybu (=průměrná výška dráhy) byla dosta velká
Zatím nebyly publikovány dráhy žádných úlomků z kolize (je ještě brzo na to, aby se dostaly do oficiální databáze, je třeba upřesňovat elementy a přiřadit je jednotlivým objektům).
Budu to sledovat.
David - 12/2/2009 - 08:01
Je to dáno tím, že ruské/sovětské kosmické objekty jsou nekvalitní, mají obrovskou váhu a malou životnost.Příkladně jejich komunikační satelity typu Molnija se musely vypouštět každého půl roku !
Pokud trosky jsou na dráze 8OO/8OO budoutam stovky let.Pokud jsou na dráze 8OO/36OOO představují hustou kulometnou , či dělovou palbu.
avitek - 12/2/2009 - 08:09
Na základě posledních známých elemetů drah obou těles (spočítaných dokonce pro čas kolem 90 min po po srážce) a to bylo, z čeho se mohlo počítat nebezpečí srážky, jsem spočítal průlet:
Target satellite perigee: 776.47 km
Target satellite apogee: 799.42 km
Velocity at perigee: 7.4701 km/sec
TLE collision search file: kol2.tle
COLA will search for satellites having altitude ranges
that intersect the range from 756.47 to 819.42 km,
and that come within 20.0 km of the target satellite at
a time within +/- 20.0 days of both satellite epochs.
Tedy vycházelo, že se minou o 800 m. V případě, že by něco takového vyšlo pro průlet kolem ISS, tak se daný objekt sleduje, až se ze všech radarů kouří. Tam je dokonce 72 hodin před blízkým průletem požadavek na sledování všech objektů, které se přiblíží podle v té době dostupných elementů víc než na 25 km (pokud si to pamatuji přesně, ale najdu to).
Ervé - 12/2/2009 - 08:14
Kosmos 2251 - start 1993, sklon 74°, dráha 776-801 km, komunikační družice FSB. Iridium 33 - start 1997, sklon 86.4°, dráha 776-779 km. Ekvivalent čínského sestřelu, ale dva oblaky smetí s různým sklonem. Zdroj - Space 40.
Za chvíli to tam bude aktualizováno.
Už to tam je!
pospa - 12/2/2009 - 08:23
To je náhoda.
Zrovna včera jsem tu nadhodil otázku, jestli bude možné Čínu hnát k zodpovědnosti za případné škody napáchané úlomky FY-1C podle článku VII následující mezinárodní smlouvy?
Je to sice úmluva z roku 1967, není dokonalá, ale Rusko (pardon CCCP) ji samozřejmě podepsalo, jeden podepsaný výtisk leží přímo v Moskvě.
Řekl bych, že právě teď nastává doba, kdy budou mít právníci a OSN celkem dost práce s kosmickým smetím.
A řešit to technisky a finančně se to bude muset začít hned, ta řetězová reakce by mohla být celkem katastrofa - nejde jen o ty satelity samotné, ale hlavně o služby, které zajišťují.
yamato - 12/2/2009 - 08:40
citace:To je náhoda.
Zrovna včera jsem tu nadhodil otázku, jestli bude možné Čínu hnát k zodpovědnosti za případné škody napáchané úlomky FY-1C podle článku VII následující mezinárodní smlouvy?
Je to sice úmluva z roku 1967, není dokonalá, ale Rusko (pardon CCCP) ji samozřejmě podepsalo, jeden podepsaný výtisk leží přímo v Moskvě.
Řekl bych, že právě teď nastává doba, kdy budou mít právníci a OSN celkem dost práce s kosmickým smetím.
A řešit to technisky a finančně se to bude muset začít hned, ta řetězová reakce by mohla být celkem katastrofa - nejde jen o ty satelity samotné, ale hlavně o služby, které zajišťují.
Ked uz kriza, tak poriadna, ne? :/ Keby bola teraz nejaka mimoriadne silna slnecna erupcia, ktora vyhodi polovicu elektrorozvodov, tak uz ma to ani neprekvapi...
admin - 12/2/2009 - 09:29
Jaká je přesnost radarového měření? Bo jestli je to na úrovni těch 800m, tak zřejmě někdo v Iridiu dostane padáka...
Jirka - 12/2/2009 - 09:32
citace: Keby bola teraz nejaka mimoriadne silna slnecna erupcia, ktora vyhodi polovicu elektrorozvodov, tak uz ma to ani neprekvapi...
To by myslim prekvapilo vsechny - viz solarni cyklus c. 24.
yamato - 12/2/2009 - 09:38
ja viem Este ze tak...
Mirek Pospíšil - 12/2/2009 - 09:48
Spacewether.com udává místo srážky tady
a obrázek Cosmosu 2251 se objevil na specedaily.com tento.
Dokáže někdo oboje potvrdit, nebo opravit?
bejcek - 12/2/2009 - 09:49
Vyšší sluneční činnost by to mohla časem vymést, ALE! to bude chvíli trvat. Za tu dobu mrak trosek nadělá další. S bordelem - smetím nejsou jen potíže na Zemi.
Jirka - 12/2/2009 - 09:50
citace:Situace je docela špatná
A bude hure. Uz by vedci meli zacit zhavit zavity jak ty trosky odstranovat. Nejhorsi jsou asi ty nekolikacentimetrove. Spatne se detekuji a na draze vydrzi dlouhou dobu. Premyslim ze z tohoto pohledu je klidne Slunce dalsi neprijemnost. Aktivni Slunce a nejake ty boure by mohly ovlivnovat male castecky o velikosti milimetru a vehnat je do Zemske atmosfery. Jake nejmensi objekty lze katalogizovat? Je nejaka studie co se deje s temi nejmensimi troskami?
Zbycho - 12/2/2009 - 10:00
Je to první zaznamenaná srážka nebo už se něco stejného někdy v minulosti událo?
Alchymista - 12/2/2009 - 10:03
citace:Jaká je přesnost radarového měření?
RL prehľadu 64N6E (systému S-300PMU) - Presnosť určenia súradníc v diaľke 200 m, v azimute 30´, v námere 35´
RL prehľadu 5N56 "Kord" (z roku 1974) - Presnosť v diaľke 100 metrov, dosah 800+ km.
RL prehľadu 9S15MT (systém S-300V) - Presnosť zistených súradníc je v diaľke 250 metrov, v azimute 30-35 uhlových minút, dosah 300+ km.
RL navedenia rakiet 9S32 (systém S-300V) - Presnosť určenia súradníc v diaľke 10-15 metrov, v azimute 2-5 minút, dosah 100+ km.
Všetko sú to sovietske a ruské RL protivzdušnej obrany, prevážne mobilné. Dá sa predpokladať, že presnosť stacionárnych RL pre sledovanie kozmického priestoru bude skôr na úrovni RL sledovania cieľov a navedenia rakiet - teda do 100 metrov v diaľke a jednotky minút v polohovom uhle.
[Upraveno 12.2.2009 poslal Alchymista]
martinc - 12/2/2009 - 10:10
Dráhy družic a místo střetu z programu Orbitron.
Ke střetu došlo prakticky v pravém úhlu. Je to strašná náhod v této rychlosti a při relativně malých rozměrech.
martinc - 12/2/2009 - 10:27
Ještě odkaz na animaci pohybu družic posledních 6 minut před kolizí:
(jde nějak vložit animace přímo sem? gif, avi....)
Mirek Pospíšil - 12/2/2009 - 10:31
citace:Ještě odkaz na animaci pohybu družic posledních 6 minut před kolizí
(jde nějak vložit animace přímo sem? gif, avi....)
To bych byl moc rád, už zase na mně YouTube dělá dlouhý nos: We're sorry, this video is no longer available. martinjediny - 12/2/2009 - 10:36
citace:Dráhy družic a místo střetu z programu Orbitron.
Ke střetu došlo prakticky v pravém úhlu.
Je mozny mechanizmus pri ktorom by doslo k urychleniu niektorych trosiek?
avitek - 12/2/2009 - 10:43
citace:Je to první zaznamenaná srážka nebo už se něco stejného někdy v minulosti událo?
Je to první srážka dvou družic vypuštěných v různé době různými nosiči.
Jinak bylo podezření, že řada havárií sovětských družic, u kterých evidentně došlo k úniku plynu z jejich nitra (a to vedlo k jejich přehřátí a k následnému selhání elektroniky), který mohl být způsoben nárazem drobného úlomku smetí, který prorazil plášť družice.
Jinak mám "mediální žně", už mi volalo 8 různých redakcí. V 16:15 bych měl být na ČT24, někdy mezi 18 - 19 hod. na Z1.
mikes - 12/2/2009 - 10:48
JIná animace :
mikes - 12/2/2009 - 10:51
Pokus o přímé vložení videa :
Archimedes - 12/2/2009 - 11:07
Při té srážce v prakticky pravém úhlu budou určitě úlomky vyhozeny nejen na dráhy vyšší a nižší, ale i na dráhy s různým sklonem - dá se čekat že všechny dráhy okolo 800km nad zemí se sklonem nad cca 70° (pokud vidím dobře místo srážky) dostanou svůj díl úlomků.
admin - 12/2/2009 - 11:11
citace:
citace:Jaká je přesnost radarového měření?
RL prehľadu 64N6E (systému S-300PMU) - Presnosť určenia súradníc v diaľke 200 m, v azimute 30´, v námere 35´
RL prehľadu 5N56 "Kord" (z roku 1974) - Presnosť v diaľke 100 metrov, dosah 800+ km.
RL prehľadu 9S15MT (systém S-300V) - Presnosť zistených súradníc je v diaľke 250 metrov, v azimute 30-35 uhlových minút, dosah 300+ km.
RL navedenia rakiet 9S32 (systém S-300V) - Presnosť určenia súradníc v diaľke 10-15 metrov, v azimute 2-5 minút, dosah 100+ km.
Všetko sú to sovietske a ruské RL protivzdušnej obrany, prevážne mobilné. Dá sa predpokladať, že presnosť stacionárnych RL pre sledovanie kozmického priestoru bude skôr na úrovni RL sledovania cieľov a navedenia rakiet - teda do 100 metrov v diaľke a jednotky minút v polohovom uhle.
[Upraveno 12.2.2009 poslal Alchymista]
V tom případě někdo tu chybu udělat musel. Pokud teda je pravidlem, že NORAD upozorňuje i třeba firmu Iridium...
dubest - 12/2/2009 - 12:07
citace:už zase na mně YouTube dělá dlouhý nos: We're sorry, this video is no longer available.
Zkusil jste jiný prohlížeč? nebo systém? v podobných případech když nejede nějaké video z netu zkusím Operu či IE(tak jsem viděl např. výstup číňanů), případně jde-li mi o něco hodně, restartuji a dám do mechaniky nějakou live distribuci linuxu(či windows)
David - 12/2/2009 - 12:16
Mírumilovný název družice je zavádějící pokud se týče /ne/bezpečnosti tohoto zařízení.Jedná se o střelu pohybující se obrovskou rychlostí danou vůči jiné zejména rozdílem oběžných drah a jejich sklonu. Úplnou vraždou jsou retrográdní či " přespólové ".
Zdá se, že nadchází čas prohlásit blízký okolozemní prostor za neobnovitelný přírodní zdroj a zavést omezující pravidla pro jeho užívání. Příkladně poslední stupně nosných raket by neměly vstupovat na oběžné dráhy, družice by měly být vybaveny brzdícím systémem, aby po skončení, nebo před skončením úkolu mohly sestoupit do atmosféry.
Ostatně již v samých počátcích kosmonautiky vyvstávaly Nerudovské problémy, příkladem byl již Vanguard-1, jehož přespříliž spolehlivý vysilač blokoval pásmo, nebo Skylab, který hrozil deštěm trosek na obydlená území.
Mirek Pospíšil - 12/2/2009 - 12:16
citace:
citace:už zase na mně YouTube dělá dlouhý nos: We're sorry, this video is no longer available.
Zkusil jste jiný prohlížeč? nebo systém? v podobných případech když nejede nějaké video z netu zkusím Operu či IE(tak jsem viděl např. výstup číňanů), případně jde-li mi o něco hodně, restartuji a dám do mechaniky nějakou live distribuci linuxu(či windows)
jsem v práci na služeebním ntb ... ....pšššt
pospa - 12/2/2009 - 12:49
"Within the next 30 days, Iridium expects to move one of its in-orbit spare satellites into the network constellation to permanently replace the lost satellite," the statement said.
Předpokládám, že nepošlou žádný ze svých 66 provozovaných satelitů přímo na, nebo blízkou dráhu té původní kolizní dráhy.
Jak teda nahradí Iridium 33?
"Within the next 30 days, Iridium expects to move one of its in-orbit spare satellites into the network constellation to permanently replace the lost satellite," the statement said.
Předpokládám, že nepošlou žádný ze svých 66 provozovaných satelitů přímo na, nebo blízkou dráhu té původní kolizní dráhy.
Jak teda nahradí Iridium 33?
To já naopak předpokládám, že záložní družice se přesune přesně na pozici Iridia 33 a tím ji nahradí. "in-orbit spare" znamená, že družice už nyní je na stejné dráze jako Iridium 33 (stejné parametry dráhy včetně roviny dráhy), jen v jiné "pozici". Myslím, že "dráha Iridia 33" není o nic nebezpečnější (z hlediska kosmického smetí) než jakékoliv jiné dráhy ve výši kolem 800 km. Všechny dráhy v této výšce budou dříve nebo později ohroženy "oblakem" trosek, který se postupně rozprostře kolem celé Země (samozřejmě, že "hustota" trosek bude pořád relativně malá a tedy i nebezpečí srážky zatím zůstává relativně nízké [i když vyšší než třeba před týdnem]. Snad nenastane řetězová reakce dalších srážek. To bylo opravdu hodně špatné. Každopádně se s tím (oblakem trosek) v tuto chvíli nedá prakticky nic účinného dělat.
pospa - 12/2/2009 - 13:15
"Within the next 30 days, Iridium expects to move one of its in-orbit spare satellites into the network constellation to permanently replace the lost satellite," the statement said.
Předpokládám, že nepošlou žádný ze svých 66 provozovaných satelitů přímo na, nebo blízkou dráhu té původní kolizní dráhy.
Jak teda nahradí Iridium 33?
To já naopak předpokládám, že záložní družice se přesune přesně na pozici Iridia 33 a tím ji nahradí. "in-orbit spare" znamená, že družice už nyní je na stejné dráze jako Iridium 33 (stejné parametry dráhy včetně roviny dráhy), jen v jiné "pozici". Myslím, že "dráha Iridia 33" není o nic nebezpečnější (z hlediska kosmického smetí) než jakékoliv jiné dráhy ve výši kolem 800 km. ...
No jo, ale co ten druhý oblak trosek z Cosmosu 2251? Ten bude dráhu Iridia 33 opakovaně křižovat, teda aspoň někdy. Ale s čím dál větším rozptylem trosek Cosmosu bude podle mně riziko opakování střetu relativně pořád stoupat. Jest tak?
A vůbec, čím jsou ty dráhy okolo 800 km pro telekomunikaci tak zajímavé? Bylo by pro nějakou stranu (vojáci, komerční sektor, vládní agentury) nevýhodné si ten prostor rozdělit třeba po vrstvách cca 20 km? Pak by mohla být pravděpodobnost srážek podle mně nižší, nebo se nelze dohodnout? [Upraveno 12.2.2009 poslal pospa]
pospa - 12/2/2009 - 13:38
Takto nějak vypadá rozmístění satelitů Iridium kolem globu
jestli jsou všechny ve stejné výšce, tak mají postupně šanci potkat trosky jeden jak druhý.
ales - 12/2/2009 - 13:47
citace:No jo, ale co ten druhý oblak trosek z Cosmosu 2251? Ten bude dráhu Iridia 33 opakovaně křižovat, teda aspoň někdy. Ale s čím dál větším rozptylem trosek Cosmosu bude podle mně riziko opakování střetu relativně pořád stoupat. Jest tak?
Domnívám se, že trosky z Kosmosu 2251 budou "křižovat" dráhy všech družic systému Iridium a zdaleka nejen dráhu Iridia 33. Navíc systém Iridium využívá (podobně jako systém GPS) jen několik rovin drah (6), na které má vždy několik družic (po 11). Proto všechny družice Iridium v rovině dráhy Iridia 33 budou ohroženy prakticky stejně a je jedno, na které "pozici" se nacházejí. Myslím, že když už v té rovině je nějaká záložní družice, tak je fuk, jestli bude na pozici Iridia 33 nebo kdekoliv jinde na té dráze.
avitek - 12/2/2009 - 13:47
Za omezený přírodní zdroj už byla prohlášena geostacionární dráha a jeji uživatelé se dohodli, že před vyčerpáním pohonných látek se budou vysloužilé satelity přemisťovat na tzv. odkládací dráhy (angl. graveyard orbit), nad výškou stacionární dráhy.
Na LEO se zatím zdá, že nějaký konsensus na omezování využuití drah není.
pospa - 12/2/2009 - 13:59
Kdysi dávno jsem četl v L+K článek o úvahách na téma "Jak sbírat kosmické smetí". Má někdo přehled o aktuálním stavu těchto návrhů, případně jestli se některá organizace seriozně zabývá vysláním "kosmického vysavače"?
yamato - 12/2/2009 - 14:17
citace:Za omezený přírodní zdroj už byla prohlášena geostacionární dráha a jeji uživatelé se dohodli, že před vyčerpáním pohonných látek se budou vysloužilé satelity přemisťovat na tzv. odkládací dráhy (angl. graveyard orbit), nad výškou stacionární dráhy.
Na LEO se zatím zdá, že nějaký konsensus na omezování využuití drah není.
Ja by som na geostacionarnu drahu naopak posielal este viac druzic, za chvilu si urobime vlastny prstenec skeptik a praktik - 12/2/2009 - 14:35
citace:
citace:
citace:už zase na mně YouTube dělá dlouhý nos: We're sorry, this video is no longer available.
Zkusil jste jiný prohlížeč? nebo systém? v podobných případech když nejede nějaké video z netu zkusím Operu či IE(tak jsem viděl např. výstup číňanů), případně jde-li mi o něco hodně, restartuji a dám do mechaniky nějakou live distribuci linuxu(či windows)
jsem v práci na služeebním ntb ... ....pšššt
V te hlasce je informace o nedostupnosti konkretniho souboru videa. Tedy mate treba spatne zkopirovanou adresu, nebo jste za firewallem a pod. Ta hlaska pochazi od YouTubu, ne od Vaseho prohlizece ...
Kdyz se pripojite na zakladni adresu YouTubu, tak Vam to jde?
Bitterfeel - 12/2/2009 - 14:40
citace:Ja by som na geostacionarnu drahu naopak posielal este viac druzic, za chvilu si urobime vlastny prstenec
Na tohle jsem myslel včera v brněnském planetáriu kde dávali pořad o Saturnu. Země sice prstenec nemá, ale s tím odpadem na oběžné dráze možná časem bude mít. pospa - 12/2/2009 - 14:56
citace: V te hlasce je informace o nedostupnosti konkretniho souboru videa. Tedy mate treba spatne zkopirovanou adresu, nebo jste za firewallem a pod. Ta hlaska pochazi od YouTubu, ne od Vaseho prohlizece ...
Kdyz se pripojite na zakladni adresu YouTubu, tak Vam to jde?
A přitom přehrávání videí z jiných zdrojů než YT nedělá vůbec problémy. Poslední kodeky nainstalované, různé klasické přehrávače jako QT, RP, WMP, FLV instalovány a běží. Už jsem psal na YT helpdesk a nic.
Sorry za Off Topic, už s tím nebudu otravovat
Díky za zájemDavid - 12/2/2009 - 16:46
Je to za padesát let první srážka dvou celých těles, ví někdo, zda byl registrován " zásah" nějakým fragmentem, neboť spousta těles, zejména posledních stupňů se rozpadla dávno před tím, než vstoupily do atmosféry ?
tomasorszagh - 12/2/2009 - 16:56
Uz sa aj oficialne vie kde je pricina... Vysoki predstavitelia armady USA prisli na rokovanie s otazkou: Vedeli by sme americkou druzicou znicit rusku? Po chvilke ticha zaznie hlas od Obamovho stola: Yes We can ! (sorry ale toto ma napadlo tak som to sem dal)
xChaos - 12/2/2009 - 19:10
citace:
A vůbec, čím jsou ty dráhy okolo 800 km pro telekomunikaci tak zajímavé? Bylo by pro nějakou stranu (vojáci, komerční sektor, vládní agentury) nevýhodné si ten prostor rozdělit třeba po vrstvách cca 20 km? Pak by mohla být pravděpodobnost srážek podle mně nižší, nebo se nelze dohodnout?
asi přesně z toho důvodu, proč se tam tak dlouho udrží ty úlomky: tzn. že ta družice tam jen tak sama od sebe nezanikne kvůli tření o atmosféru.
rozvrstvení po 20 km by asi někoho odkázalo na výhodnější dráhy a jiného na méně výhodné.
myslím nejatraktivnější budou brzy dráhy někde těsně nad ISS a současně pod tím mrakem kosmického smetí, které se vytvoří: prostě dráhy, kde objekty vydrží bez zvyšování oběžné dráhy třeba i několik let, ale současně kde se prostor už dostatečně rychle vyčistí od trosek díky tření o atmosféru. 400 km je málo, 800 už moc.
vasek7 - 12/2/2009 - 19:27
citace:Ja by som na geostacionarnu drahu naopak posielal este viac druzic, za chvilu si urobime vlastny prstenec
Na tom už se ale pracuje, ne? Jedna dráha je myslím vyhrazena právě pro smetí.
MartinA - 12/2/2009 - 22:40
Dovolte mi opravit zásadní omyl. Například cituji:
O této události, která se stala sice už v úterý 10.2.2009 pět minut před osmnáctou hodinou našeho času, ale která byla zveřejněna agenturami až dnes ráno, jsem telefonicky hovořil v poledních zprávách na zpravodajském televizním kanálu Z1
Ve skutečnosti informace o kolizi obou družic bylo možné v Česku číst agentur. zprávu již včera, tzn. v úterý 11. února přinejmenším už ve 22:20:
FLASH - NEWSALERT: Wednesday, February 11, 2009 @ 2119 GMT
---------------------------------------------------------------------
The latest news from Spaceflight Now
TWO SATELLITES COLLIDE IN ORBIT
-------------------------------
In an unprecedented space collision, a commercial Iridium communications
satellite and a presumably defunct Russian Cosmos satellite ran into each
other Tuesday above northern Siberia, creating a cloud of wreckage,
officials said today. http://spaceflightnow.com/news/n0902/11iridium/
bejcek - 12/2/2009 - 23:13
Pesimistický scénář:
Pánové, bojím se řetězové reakce. Oblak trosek způsobí poškození dalších družic (mrtvých i živých), ty živé se vymknou kontrole, nastane další srážka a pak další, a už to pojede! Do padesáti let máme po družicích. A bude krásný prstenec z trosek.
Optimistický scénář:
Zasáhnou ufouni, plejáďané, marťané, vesmírní lidé atp. A ten binec nám uklidí. Jsme na počátku, vesmírné dětičky, za ty se uklízí.
Milan - 13/2/2009 - 00:04
citace:Ve skutečnosti informace o kolizi obou družic bylo možné v Česku číst agentur. zprávu již včera, tzn. v úterý 11. února přinejmenším už ve 22:20:
FLASH - NEWSALERT: Wednesday, February 11, 2009 @ 2119 GMT
Ne v úterý ve 22 hodin, ale až ve středu ve 22 hodin!!!
Ale pořád to je více než 24 hodin po události - to se to tak dlouho podařilo utajit (komu?) nebo to nikoho přes 24 hodin nezajímalo?
Pir - 13/2/2009 - 01:30
[ to se to tak dlouho podařilo utajit (komu?) nebo to nikoho přes 24 hodin nezajímalo?
Nedelejte z toho bulvar. Nikdo nic tady neutajoval. Bylo nutno proverit co se stalo. Staci procist zdejsi americke podklady a take zminene agentury. Oproti ceskym chytrolinum se tady nikdo nedivi. Nemaji duvod. Kdyby se utajovalo, pak si piste, ze by se ptaly. Kvalifikovane a razne. Nehledejte proto tajnosti a senzace. Je to naivni.
yamato - 13/2/2009 - 08:40
citace:Pesimistický scénář:
Pánové, bojím se řetězové reakce. Oblak trosek způsobí poškození dalších družic (mrtvých i živých), ty živé se vymknou kontrole, nastane další srážka a pak další, a už to pojede! Do padesáti let máme po družicích. A bude krásný prstenec z trosek.
Optimistický scénář:
Zasáhnou ufouni, plejáďané, marťané, vesmírní lidé atp. A ten binec nám uklidí. Jsme na počátku, vesmírné dětičky, za ty se uklízí.
Alebo vznikne novy druh podnikania - statna agentura vypise odmeny za tonaz zlikvidovaneho odpadu a americki sukromni space cowboys sadnu do svojich rakiet a zacne sa polovacka Milan - 13/2/2009 - 10:22
citace: Nehledejte proto tajnosti a senzace. Je to naivni.
Nehledám v tom senzace, nejsem zastáncem konspiračních teorií... Ale opravdu se mě zdá prodleva více než 29 hodin od události do prvního zveřejnění velice dlouhá. Předpokládám, že NORAD a nějaké dohledové centrum IRIDIUM musely o srážce vědět téměř okamžitě. Že se to nevyneslo ven z NORADu je asi správně, ale že to nepustil novinářům třeba někdo z techniků IRIDIA (když už v jedné z prvních zpráv se píše, že již začaly na pozici přesouvat jinou družici...) mě docela překvapuje. Asi tam mají méně "ukecané" zaměstnance než tady...
A ještě by mě docela zajímalo zda-li a jak intenzivně byla srážka viditelná na obloze (na Sibiři byla v době havárie již noc) - asi nepříliš zabydlená oblast napomohla tomu, že konflikt nebyl opticky na obloze pozorován. Ale snažím se zjistit, jestli třeba kamerová bolidová síť tuto oblast nemonitoruje. Zatím jsem žádný záznam neobjevil - samozřejmě, že obrázek, který se v českých médiích vydáván za záznam havárie, nepočítám - jde o "normální" záblesk Iridia na obloze... pospa - 13/2/2009 - 10:26
Odhadované trajektorie trosek po srážce
(vypadá to, že budou zasahovat i do vyšších drah než 800 km)
a jejich příspěvek do už existující "hromady" kosmického smetí
(není to zrovna málo...)
citace: Nehledejte proto tajnosti a senzace. Je to naivni.
Nehledám v tom senzace, nejsem zastáncem konspiračních teorií... Ale opravdu se mě zdá prodleva více než 29 hodin od události do prvního zveřejnění velice dlouhá. Předpokládám, že NORAD a nějaké dohledové centrum IRIDIUM musely o srážce vědět téměř okamžitě. Že se to nevyneslo ven z NORADu je asi správně, ale že to nepustil novinářům třeba někdo z techniků IRIDIA (když už v jedné z prvních zpráv se píše, že již začaly na pozici přesouvat jinou družici...) mě docela překvapuje. Asi tam mají méně "ukecané" zaměstnance než tady...
Jak by v Iridiu hned poznali o co jde? Druzice se odmlcela, to se stava. Museli proverit co se stalo a meli asi dost prace. Par desitek hodin prodleva mi prijde vcelku kratka. Asi ne kazdy ihned vola TV Nova kdyz vidi nejakou havarii.
Pokud bych ja byl svedkem nejake vyjimecne udalosti v praci tak me ani nenapadne zavolat nekam do novin. Mozna bych to akorat rekl kolegum. Napriklad dnes jsem dostal mail kde si borci ze Saipemu preposilaji fotky z den stare havarie na plosine v Indickem mori. Plosina sla ke dnu. Ikdyz to neni medialne zajimave, tak to trva zhruba den nez se kolegove informuji mezi sebou a nekdo z nich to pak pusti ven, pokud to uz neudelal tiskovy mluvci sam.
Media tak upozornil zrejme tiskovy mluvci bud Iridia nebo nejaky urednik z Noradu. Mozna to vypustil nekdo z NASA, kterou upozornili kvuli ISS. Je dost lide z NASA co nemaji co delat a vysedavaji na internetu.
Ervé - 13/2/2009 - 11:06
Ještě bych uklidnil panikáře, až se srazí malý kousek smetí z této srážky s jinou družicí, tak se ta družice patrně nerozletí na kusy, ale spíš do ní jen udělá díru a vyřadí ji z provozu. Množství smetí se ale o moc nezvedne - o jednotky až desítky kusů. Destruktivní rozpad by hrozil jen při výbuchu (proražení obou nádrží najednou), nebo srážce s velkým kusem o váze řádově stovky gramů.
alamo - 13/2/2009 - 11:11
možno by sa to dalo použiť, na hľadanie života vo vesmíre..
- hľadáte "inteligentný" život, hľadajte "smetisko" -
pospa - 13/2/2009 - 11:17
Pěknou bilanci kosmických srážek má pan Karel Pacner na svém blogu:
Diky Jirkovi za vysvetleni a priklad z praxe jak to tady chodi ve skutecnosti a ne podle naivnich predstav a konspiracnich uvah. Usmevne je, ze pisatel sice po Jirkovem vysvětleni pochopil, ze jeho konspiracni podezreni bylo hloupe, ale pise, že to tak nenapsal a podle nej jsem jeho text cetl spatne asi ja. Typicky ceske. Kdyz se tady spletu nebo se sekne kolega, tak nejsme za chytroliny, ale zasmejeme se. Jirko diky za vysvětleni skutecneho pracovniho zivota tady. Je to presne popsane. Tak jsem holt hlupak ja. Ze mne hned nenapadlo, ze pisatele opravuji nepravem, protoze jemu prece bylo všechno jasne. Se tedy omlouvam.
Milan - 13/2/2009 - 14:58
citace:... protoze jemu prece bylo všechno jasne. Se tedy omlouvam.
Mě to opravdu jasné nebylo - kdyby ano, tak bych se neptal...
citace:... Posláno 13.2.2009 - 00:04 Ve skutečnosti informace o kolizi obou družic bylo možné v Česku číst agentur. zprávu již včera, tzn. v úterý 11. února přinejmenším už ve 22:20:
FLASH - NEWSALERT: Wednesday, February 11, 2009 @ 2119 GMT
... Ne v úterý ve 22 hodin, ale až ve středu ve 22 hodin!!!
Já jsem reagoval na tohle - Wednesday, February 11 opravdu není úterý 10.února, ale středa 11.února, 2119GTM
Mirek Pospíšil - 13/2/2009 - 15:39
... kdo máte chvilku a vládnete angličtinou, doporučuju pro pobavení přečíst jednu story na téma "uvádění nepřesností v reportážích o astronomii a kosmonautice na pravou míru".
citace:Ještě bych uklidnil panikáře, až se srazí malý kousek smetí z této srážky s jinou družicí, tak se ta družice patrně nerozletí na kusy, ale spíš do ní jen udělá díru a vyřadí ji z provozu. Množství smetí se ale o moc nezvedne - o jednotky až desítky kusů. Destruktivní rozpad by hrozil jen při výbuchu (proražení obou nádrží najednou), nebo srážce s velkým kusem o váze řádově stovky gramů.
jenže se může takto velmi rychle objevit velký počet nefunkčních družic na polárních drahách a otázka další srážky může být velmi pravděpodobná. Nová srážka zvýší počet trosek...
Když jsem přemýšlel, jak se levně zbavit trosek, napadli mne jen vysokovýkonové lasery, které zaměří trosku, ozáří a v podstatě ji vypaří. Vyzkoušené na balistické rakety to mají, tak můžou také sloužit pro tyto účely. A začít by měli co nejdřív, než to trefí nějaké jiné družice...
Pir - 14/2/2009 - 01:14
Wednesday, February 11 opravdu není úterý 10.února, ale středa 11.února, 2119GTM
sekl jsem se v cestine, o to se vubec nehadam. Co jsem myslel bylo ale jasne, Evropa mela zpravu uz minimalne pred pulnoci a ne az rano, jak jste napsal. Hlavne však moje rec byla o vasi konspiracni poznamce, ze tady vsechno utajovali jak jste napsal 29 hodin, coz vam Jiri Salek (diky) vysvětlil a popsal jak to tady opravdu normalne chodi a ze na tom neni nic divneho. Takze jak se u nas v Cesku rika, vy o koze, ja o voze. Nema to smysl. Pane, budte spokojeny. Koncim totiz, ze omyl (chybny cesky nazev dne)jsem udelal ja a vy jste nam nastesti otevrel oci, jak to bylo. Zlej American zase utajoval a a lhal svetu. Takova je prece Amerika. Alchymista - 14/2/2009 - 01:30
citace:Když jsem přemýšlel, jak se levně zbavit trosek, napadli mne jen vysokovýkonové lasery, které zaměří trosku, ozáří a v podstatě ji vypaří. Vyzkoušené na balistické rakety to mají, tak můžou také sloužit pro tyto účely. A začít by měli co nejdřív, než to trefí nějaké jiné družice...
Lenže... To, čo navrhuješ, je presne laserová zbraň umiestnená vo vesmíre - a toho sa mnohý boja ako čert kríže a celkom oprávnene, pretože nie je žiadny problém zamieriť nie na vesmírny odpad, ale na nekamarátsku družicu a odpáliť ju rovnako efektívne, ako nejaké smetie. Takže kým je svet rozdelený, radšej nie.
Riziko vojenského zneužitia takéhoto zariadenia je zatiaľ podstatne väčšie ako riziko od trosiek. [Upraveno 14.2.2009 poslal Alchymista]
Archimedes - 14/2/2009 - 09:14
Internet je neuvěřitelná věc
Právě na http://spaceweatherradio.com/ poslouchám živý přenos z Air Force Space Surveillance Radar v Texasu a odrazy od úlomku Kosmosu jsou fakt slyšet! A je jich jako much...
Archimedes - 14/2/2009 - 09:19
Touhle dobou by byl Kosmos 2251 přelétal, takže teď místo něj letí hlavní "oblak" trosek. Je slyšet cca 30-40 odrazů za minutu a to už mi přenos běží 10 minut a nechytil jsem ani "náběh" ani to ještě nevypadá na "doběh" četnosti odrazů.
Archimedes - 14/2/2009 - 09:38
No pokud poslouchám správně a skutečně i ty malé "škobrtnutí" (včera jsem při kontrolním poslechu nic krom šumu neslyšel) jsou odrazy, tak mi to začíná připadat podezřelé Ale i pár těch klasických "pingů" bylo slyšet a vypadá že menší věc, tím kratší echo - tak snad poslouchám správně...
derelict - 14/2/2009 - 10:00
citace:No pokud poslouchám správně a skutečně i ty malé "škobrtnutí" (včera jsem při kontrolním poslechu nic krom šumu neslyšel) jsou odrazy, tak mi to začíná připadat podezřelé Ale i pár těch klasických "pingů" bylo slyšet a vypadá že menší věc, tím kratší echo - tak snad poslouchám správně...
Může to být live stream. Pokud je to záznam z "oblaku trosek", pak je to velice nadějné. Hlavní oblak z každé sondy by šel s trochou fantazie brát jako oblast s určitou pravděpodobností výskytu původní sondy ;o) Úlomky co se zpozdí za hlavním oblakem mají jako následek srážky sníženou rychlost, nezávisle aktuálním směru (a výšce dráhy) tedy padají nebo budou padat k zemi. Do atmosféry se dostanou dříve než zbytek.
Archimedes - 15/2/2009 - 00:35
Tak nevím - ty malé časté "škyty" jsou tam pořád, tak buď jsou to odrazy a pak by těch trosek bylo až moc nebo je to nějaký artefakt v přenosu streamu. Ale pár jasných odrazů (tak jeden do minuty) ráno slyšet bylo.
pred par dny se srazily dve ponorky uprostred oceanu. Zda se mi ze tato udalost nese mnoho spolecnych znaku s tou srazkou satelitu. Tedy pokud je mozne aby se ponorky srazily nahodou.
Proc by ale dve strategicke jaderne ponorky s ostrymi ICBM cvicily berany duc? Drive to byla oblibena hra americkych a sovetskych posadek, nechce se mi verit ze by si tak hrali i Francouzi s Brity. Nebo ze by byly pritomny i nejake Hunter killer ponorky a cviceni bylo trochu vetsi?
Zatím jsou identifikovány zřejmě ty úlomky, o kterých se dá na základě sklonu dráhy předpokládat, že sledují alespoň rovinu dráhy původního tělesa.
Žádný z katalogizovaných úlomků neprolétá výškoum ve které se pohybuje ISS a raketoplány k ní letající, ale dva z nich (z Kosmosu), prolétají výškou dráhy HST (a tedy kde se bude pohybovat let STS-125).
David - 17/2/2009 - 19:10
Nedošlo k podstatné změně drah, nejednalo se tady o srážku, ale dotek, jakési škrtnutí. Měl by se tedy z obou družic zachovat korpus, resp. nějvětší úlomek, či zbytek družice a ten by měl by mít nejmenší odchylku od původní dráhy.
avitek - 17/2/2009 - 20:46
citace:Nedošlo k podstatné změně drah, nejednalo se tady o srážku, ale dotek, jakési škrtnutí. Měl by se tedy z obou družic zachovat korpus, resp. nějvětší úlomek, či zbytek družice a ten by měl by mít nejmenší odchylku od původní dráhy.
Vaše teorie je možná, ale může se také jednat o výběrový efekt. Jde totiž o to, že úlomků bude podstatně víc (alespoň podle prvních informací údajně od protivzdušné obrany NORAD se mělo objevit přes 500 úlomků), ale zatím pouze tyto jsou pozitivně identifikovány právě na základě podobnosti drah (resp. sklonu a výšky perigea pro urychlené úlomky nebo apogea pro zabrzděné úlomky).
Objekty 1993-036A (původní Kosmos 2251) a 1997-051C (původní Iridium 33) jsou v databázi elementů drah "zachovány", ale mají změněnu dráhu. Můžete to najít ve SPACE-40
Jsou tam parametry drah extrapolované do okamžiku srážky a pak parametry tělesa, které je pokládáno vždy za zbytek družice asi dva dny po srážce (mezi tíém žádné údaje o dráze nejsou, NORAD to hledal a počítal dráhu). Na základě předsrážkových elementů TLE (které však nesmím dále rozšiřovat) jsem programem COLA počítal kolizní podmínky a tam mi vyšlo, že minimální vzdálenost měla být 0,8 km (zaokrouhleno na desetiny kilometru).
avitek - 17/2/2009 - 21:00
BTW, když se podíváte na dnešní SOCRATES, tak tam je predikován blízký průlet dalších dvou družic:
22690 KOSMOS 2255 x 25909 GLOBALSTAR M033
Minimální vzdálenost 63 +/- 44 metrů !!!!
Pravděpodobnost kolize 4.191E-03 (tedy necelého půl procenta)
Čas největšího přiblížení 2009 Feb 23 02:02:33.534
Jinak vědeckou družici COROT ohrožuje kus chladiva z reaktoru družice Kosmos 1579 (průlet 2009-02-21 20:36:21.224 UTC, min. vzdálenost 31 +/- 22 metrů, pravděpodobnost 1.541E-03).
Pirochta - 17/2/2009 - 21:41
Ty máš pro parametry LTE oprávnění "Military (non-US)" nebo "Government (non-US)"?
Nějak nechápu, proč by pro elementy vysloužilé vojenské družice a telekomunikační družice byly tyto parametry LTE tajné...
David - 18/2/2009 - 01:50
Jestli to dobře chápu tak nějvětší zbytky / torza/ obou družic se pohybují po původních drahách, nebo je to jinak ?
pospa - 18/2/2009 - 02:34
Federálni letecký úřad v USA (FAA) vydal 14.2. upozornění pro piloty o nebezpečí možné srážky s úlomky satelitů.
Here is the NOTAM that was posted Saturday by the FAA:
"FDC 9/5902 FDC .. SPECIAL NOTICE .. EFFECTIVE IMMEDIATELY UNTIL FURTHER NOTICE. AIRCRAFT ARE ADVISED THAT A POTENTIAL HAZARD MAY OCCUR DUE TO REENTRY OF SATELLITE DEBRIS INTO THE EARTHS ATMOSPHERE. FURTHER NOTAMS WILL BE ISSUED IF MORE INFORMATION BECOMES AVAILABLE. IN THE INTEREST OF FLIGHT SAFETY, IT IS CRITICAL THAT ALL PILOTS/FLIGHT CREW MEMBERS REPORT ANY OBSERVED FALLING SPACE DEBRIS TO THE APPROPRIATE ATC FACILITY TO INCLUDE POSITION, ALTITUDE, TIME, AND DIRECTION OF DEBRIS OBSERVED."
Zdroj informací, který vedl FAA k vydání tohoto NOTAMu není znám.
avitek - 18/2/2009 - 06:19
citace:Jestli to dobře chápu tak nějvětší zbytky / torza/ obou družic se pohybují po původních drahách, nebo je to jinak ?
Kosmos 2251
09-02-10.76 G 74.04° 100.62 min 776 km 799 km Před srážkou.
09-02-12.08 G 74.04° 100.56 min 767 km 803 km Po srážce.
Iridium 33
09-02-10.76 G 86.40° 100.40 min 776 km 779 km Před srážkou.
09-02-12.16 G 86.39° 100.52 min 776 km 791 km Po srážce.
Tedy změna drah, odpovídající změně rychlosti v jednotkách metrů za sekundu.
avitek - 18/2/2009 - 06:20
citace:Federálni letecký úřad v USA (FAA) vydal 14.2. upozornění pro piloty o nebezpečí možné srážky s úlomky satelitů. ...
Tento NOTAM byl ještě týž den odvolán. Alchymista - 18/2/2009 - 07:40
Je nejaký odhad veľkosti identifikovaných trosiek?
David - 18/2/2009 - 07:54
To znamená, že se těžiště satelitů minula a jednalo se o tečný střet, čili o sebe jen " škrtly".
Alchymista - 18/2/2009 - 08:03
Možné to je, prinajmenšom v prípade Kozmosu - vlastné teleso má stredný rozmer zhruba 2 metre, ale solárne panely mali údajne rozpätie až 17 metrov, družica Iridium je výrazne kompaktnejšia.
David - 18/2/2009 - 10:42
Přesně to jsem měl na mysli, trosky mohou pocházet ze solárních panelů, antén, či jiných vnějších vybavení obou družic a měly by mít malou hmotu.Vlastní základní tělesa obou družic mohou být relativně strukturálně nepoškozena.
Radek Šmarda - 18/2/2009 - 20:08
Alchymista: Družice typu Strela mají panely po povrchu tělesa družice.
Takže proti původním optimistickým odhadům jsou potvrzeny i úlomky, které jdou v perigeu až pod ISS. :-( Existuje nějaká představa o tom, jak veliké tyto úlomky jsou? V jakém řádu se může pohybovat životnost těchto úlomků s perigeem pod 300 km na oběžné dráze? V měsících, rocích, desetiletích?
David - 20/2/2009 - 14:05
Vypadá to strašidelně, ale co je 100 úlomků priti cca 30.000 těch které kroužily kolem Země též nekontrolovaně dávno před srážkou.
avitek - 20/2/2009 - 14:14
citace:
Takže proti původním optimistickým odhadům jsou potvrzeny i úlomky, které jdou v perigeu až pod ISS. :-( Existuje nějaká představa o tom, jak veliké tyto úlomky jsou? V jakém řádu se může pohybovat životnost těchto úlomků s perigeem pod 300 km na oběžné dráze? V měsících, rocích, desetiletích?
Upoyorňoval jsem, že u tak maléhou počátečního souboru identifikovaných objektů funkguje výběrové efekt, který preferuje předbostbí zařazení těch objektů, jejichž parametry dráhy se změnily oproti drahám mateřských těles relativně málo, Jak budou přibývat další úlomky, tak mohou mít dráhy čím dál tím odlišnější.
Co se týče predikce doby životnosti, je ještě příliš brzo. Nezáleží jen na velikosti (ani ta zatím není dost bezpečeně zjištěna, určitou mírou je RCS resp. balisstický koeficient a ten de dá stanovit až z většího počtu měření, v nejméně ta dvoutýdenním intervalu. Takže nemohu souzžit přesnými údaji, ale eliptické dráhy 300-700 km dávají životnost řádově mnoho let, či několik desetiletí nejméně. Čím komplatnější těleso, tím samozřejmě déle. Dráha ve výši 800 km má životnost >5000 let (slovy přes pět tisíc let)!
avitek - 21/2/2009 - 18:27
Ohledně vzhledu družic tyou Strela-2 a Strela-2M je skutečně trochu zmmatek. Podle všeho jsou tyto dva typy vzhledově dost odlišné. Podle výrobce NPO-PM (nyní NPO-ISS) je Strela-2 tvaru komolého osmibokého jehlanu, na jehož horní podstavě (menší) je připevněna tyč, zřejmě sloužící pro stabilizaci gravitačním gradientem.
citace:Pěknou bilanci kosmických srážek má pan Karel Pacner na svém blogu:http://www.karelpacner.cz/?str=hom&id=248&n=prvni-srazka-druzic-na-obezne-draze
Stejný článek je i na ,,neviditelném psu,,.
Mimo jiné zde autor píše : Iridium zajišťuje hlasovou a datovou komunikaci přes satelitní telefony pro 285 tisíc zákazníků.
Nepřipadá mi to zrovna mnoho zákazníků, na to jaké byly náklady na tyto satelity. Máte někdo informaci, kdo a kde tyto telefony používá?
Zřejmě armáda. Asi je tato síť k dispozici i v ČR. Máte někdo s tímto telefonováním nějaké zkušenosti. Kdo je provozuje u nás?
Našel jsem nějakou starší stránku : Orientacni ceny satelitniho telefonováni:
Satelitni telefon Motorola 9505 stoji kolem 50 000,- Kc s DPH. Hovorne pro smer Iridium - pozemni operator je zhruba 35 Kc za minutu. Poslani SMS na Iridium telefon je z internetu zdarma. Pro volani je nezbytny otevreny vyhled na oblohu, tedy situace znama i s GPS navigaci. Telefony jsou spíše vojenského vzhledu....
jirka44 - 26/2/2009 - 19:47
Iridium se pouziva hlavne mimo civilizaci. V horach, na pousti na mori.
avitek - 26/2/2009 - 20:01
citace:Iridium se pouziva hlavne mimo civilizaci. V horach, na pousti na mori.
Mj. je ve výbavě návratového modulu Sojuzů TMA. Jednou za měsíc se na palubě ISS dobíjejí baterky satelitních telefonů Motorola.
Miloš Hůla - 26/2/2009 - 21:42
citace:
citace:Iridium se pouziva hlavne mimo civilizaci. V horach, na pousti na mori.
Mj. je ve výbavě návratového modulu Sojuzů TMA. Jednou za měsíc se na palubě ISS dobíjejí baterky satelitních telefonů Motorola.
Měli jsme ho při plavbě přes Atlantik a je to skvělá věcička, i když proti dnešním mobilům vypadající směšně předpotopně. Prostě vytáhneta a telefonujete. SMS se musí prošťouchnout telefonováním. SMS poslaná z netu čeká ve frontě několik dní a odešlou jí až začnete telefonovat. Prostě dokud neutrácítek tak nic za darmo není, ale proti ceně roamingu mimo Evropu je telefonování vlastně hodně laciné.
MIZ - 26/2/2009 - 23:43
Ano, zákazníků mnoho nemají. Však před časem ta firma (z?)krachovala a debatilo se, co dál s nevyužívanými satelity.
avitek - 27/2/2009 - 07:10
citace:Ano, zákazníků mnoho nemají. Však před časem ta firma (z?)krachovala a debatilo se, co dál s nevyužívanými satelity.
Ano, bankrot původní firma Iridium LLC, Washington, DC, postihl v r. 2000. Po jejím krachu přešel systém do vlastnictví nové společnosti Iridium Satellite LLC, Arlington, VA. Ta odkup aktiv společnosti udělala na zakládě záruky, kterou ji přislíbilo Ministerstvo obrany. To v té době bylo prakticky jediným zákazníkem a které chtělo zachovat služby systému pro své odloučené malé jednotky.
avitek - 27/2/2009 - 07:14
Včera (2009-02-26) byly katalogizovány další úlomky:
Kosmos 2251: 1993-036KJ až LP
Iridium 33: 1997-051DW až ER
Zatím to nemohu aktualizovat ve SPACE-40, server stále jede jen v nouzovém režimu (na záložním počítači).
Trošku špekulatívne, ale v takýchto mocenských hrách nič nezvyčajné...
Ervé - 5/3/2009 - 07:45
Vzhledem k tomu, co za bláboly vypadává z rusů v poslední době (pobavil mně článek o rozpadu USA příští rok), mně takový nesmysl nepřekvapuje. Ruská paranoia je čím dál horší, ještě že nás chrání sanitární kordon Ukrajiny a Polska, jenom závislost na ruské ropě a plynu bychom měli rychle řešit (dostavět Temelín, nové bloky v Dukovanech, moderní uhelné minielektrárny současně fungující jako teplárny a elektromobily pro města. Pokud by to byla výstraha Rusku, nemá smysl, američané takové technologie mají a rusové to vědí. Kdyby to bylo úmyslné, ke srážce by nedošlo nad Ruskem, kde by ruské radary mohly odhalit manévry Iridia před srážkou, ale kdekoliv jinde (optimum Tichý oceán), aby to mohli USA sledovat a ověřit a Rusko a Čína neměli šanci získat důkazy. Navíc by jednodušší bylo zasáhnout některý z mnoha amerických vraků nebo kusů stupně či sond, ne ruskou družici.
Je to skutečně směs blábolů. Přesně to, co Rusové umí - tak zvané vranjo ( rusky враньё ) - což česky nejtrefněji značí "lhaní pro lhaní" (viz Chlestakov ze hry Revizor...).
A tady je ten generál-major v důchodu Leonid Šeršněv v plné kráse
Mj. je prezidentem "Fondu sjednocení ruského národa", který mj. se snaží rozbít Ukrajinu, aby se ty její části, kde je víc Rusů, vrátily k rodnému Rusku. Nepřipomíná vám to heslo "Heim ins Reich..." henleinovců?
dubest - 5/3/2009 - 12:37
Tam je problém, že takové názory nemá jen generál ve výslužbě, ale i místa nejvyšší. Podobnost s Němci tu už byla mnohokrát, napsal jste to dost tvrdě, ale je zřejmá. Doufám ve spolupráci velmocí(včetně oblíbené kosmické) a ne v nějakou strašnou rusko-ukrajinskou krizi s vojenským scénářem.
citace:
...Nepřipomíná vám to heslo "Heim ins Reich..." henleinovců?
...Reakce USA na ruskou spekulaci:...
Mam pocit, ze sa to tu ubera nezdravym smerom...
[Editoval 05.3.2009 pridal martinjediny]
avitek - 5/3/2009 - 13:23
Dobře, tak zase zpět ke kosmonautice (to také preferuji):
Dne 2009-03-03 byly katalogizovány další úlomky ze srážky:
z Kosmosu 2251: 1993-036LQ až 1993-036PX
z Iridia 33: 1997-051ES až 1997-051FX.
Celková statistika je:
úlomky Kosmos 2251 - 354 kusů
úlomky Iridium 33 - 158 kusů
celkem 512 kusů
Zatím nezanikl žádný z úlomků.
Jirka - 5/3/2009 - 13:25
Je mozne zjistit jak velke jsou jednotlive ulomky?
dubest - 5/3/2009 - 14:24
Vám tedy připadá prohlášení generála Šeršněva ok? (otázka pro M.Jediný)(nechci rejt v politice, ale nechápu proč by se mělo Iridium řízeně srazit s nějakým vysloužilým krámem) [Upraveno 05.3.2009 poslal dubest]
avitek - 5/3/2009 - 14:32
citace:Je mozne zjistit jak velke jsou jednotlive ulomky?
Absolutní hodnota ne. Jediné, co se dá z elementů dráhy odvodit, je poměr hmotnosti k průřezu (a výhradami). To je samozřejmě neco jiného, než prostá hmotnost.
martinjediny - 5/3/2009 - 14:32
citace:Vám tedy připadá prohlášení generála Šeršněva ok?
Ma zmysel na tomto fore reagovat na politicke hovadiny?
Blobosti je vo svete vela a smutne, ak prerasta k najvyssim miestam, ale neviem ci to tuna chceme riesit. Uz sa to tu raz zvrhlo a dost tazko sme sa dostavali do normalu...
dubest - 5/3/2009 - 15:39
citace:
Ma zmysel na tomto fore reagovat na politicke hovadiny?
tak také nereagujte.....(mně bylo jasné hned , že Vy nebo někdo podobný se ozve, nic ve zlém....)
avitek - 10/3/2009 - 14:43
Katalogizovány další úlomky:
Kosmos 2251 do 1993-063UB
Iridium 33 do 1997-051JH
Večer to bude ve SPACE-40.
pospa - 11/3/2009 - 10:06
U.S. Strategic Command ohlásilo, že úlomek 1993-036PX vstoupí tento čtvrtek 12.3. do atmosféry a shoří. Sestup dalších kousků je očekáván na 28.3. a 30.3.2009.
Mělo by se jednat o trosky řádově jen několik centimetrů velké, takže by měly bez potíží komplet shořet.
Ve zprávě se uvádí, že do 7.3. bylo katalogizováno 355 fragmentů z Kosmosu 2251 ve výškách 198 km až 1689 km a 159 kousků Iridia 33 ve výškách 582 km až 1262 km.
Velký rozptyl trosek Kosmosu přičítají navrub možné explozi přetlakovaných částí družice.
Řekl bych, že to nejhorší je za námi, velké úlomky už jsou nalezeny a katalogizovány, takže nehrozí nečekaná srážka s dalšími družicemi, která by vyvolala další mrak trosek. Teď už jen zbývá vytvořit nějaké World Space Command pod OSN, které by sledovalo blízký i vzdálený vesmír ve prospěch celého lidstva a všech družic (a Země proti NEO).
pospa - 11/3/2009 - 12:21
Mimochodem, Iridium 9.3. oznámilo, že 4.3.2009 dokončila nahrazení "ztraceného" satelitu rezervním a má svůj systém 66 operačních družic opět plně funkční.
citace:Řekl bych, že to nejhorší je za námi, velké úlomky už jsou nalezeny a katalogizovány, takže nehrozí nečekaná srážka s dalšími družicemi, která by vyvolala další mrak trosek. ...
Nicméně největší nebezpečí hrozí právě z těch neobjevených a neobjevitelných, pod 5 cm efektivního rozměru. Ty mohou vážně poškodit funkční družice a zejména jsou hrozbou ISS (případně lodém, letéécém k ISS nebo do ní). U těch nevíme o jejich dráze nic a nemlůžeme se jim vyhnout. Takže bych neskákal radostí ...
K příspěvku M. Pospíšila: úplná předpověď USSPACECOM zániků na nejbližší dva měsíce (60 dní od data výpočtu) pro úlomky z kolize je tato (60 Day Decay Forecast for 2009-03-04):
Este ze tak...
....pšššt
(otázka pro M.Jediný)(nechci rejt v politice, ale nechápu proč by se mělo Iridium řízeně srazit s nějakým vysloužilým krámem) [Upraveno 05.3.2009 poslal dubest]