Dovolíte-li, otvírám nové téma, zaměřené přímo k prvnímu letu raketolánů po havárii Columbie.

NASA Space Shuttle Status Report 8 July 2005

Discovery (OV-103)

Mission: STS-114 - 17th ISS Flight (LF1)
Payload: Multi-Purpose Logistics Module
Location: Launch Pad 39B
Launch Date: July 13, 2005, 3:51 p.m. EDT
Launch Pad: 39B
Crew: Collins, Kelly, Noguchi, Robinson, Thomas, Lawrence and Camarda
Inclination/Orbit Altitude: 51.6 degrees/122 nautical miles

Final preparations for the launch of Discovery\\\'s Return to Flight mission to the International Space Station continue at Launch Pad 39B. Following the weather briefing at 6:30 a.m. today, hurricane rollback preparations were discontinued and processing resumed toward a July 13 launch.

The only hurricane preparations that began last night were ordnance disconnects. The reconnection of that ordnance will begin late tonight.

Due to weather concerns associated with Hurricane Dennis, the STS-114 crew will now arrive one day early via a Gulf Stream on Saturday, July 9 at 6:30 p.m. at the Shuttle Landing Facility at NASA\\\'s Kennedy Space Center.

Launch countdown preparations have begun in firing room 3 of the Launch Control Center in anticipation of the countdown beginning on Sunday at 6 p.m. at the T-43 hour mark.

Today, the pad structure and surface areas were prepared for launch activities. Also, the new wing leading edge sensors that will monitor impacts or temperature changes were programmed for flight.
-----------
Výtah v češtině:
Přípravy na odvoz raketoplánu Discovery do VAB byly po zhodnocení meteorologické situace dne 2005-07-08 v 18:30 EDT (2005-07-09 00:30 SELČ) přerušeny. Jedinou přípravou na hurikán Dennis která byla započata, bylo odpojování pyrotechniky raketoplánu, která bude v průběhu noci opět připojena.

V souvislosti s hrozbou raketoplánu Dennis (postupuje na sever z Mexického zálivu, poznámka AV) odletí posádka z Houstonu na Cape letadlem Gulfstream již v sobotu a očekává se na kosmodromu 2005-07-09 v 18:30 EDT (2005-07-10 v 00:30 SELČ).

V sále č. 3 střediska řázení startu (v přístavku budovy VAB, pozn. AV) začaly přípravy na zahájení odpočítávání, které má začít od T-43 hodin v neděli 2005-07-10 v 18:00 EDT (2005-07-11 00:00 SELČ).

Dne 2005-07-08 byla rampa a její věže připravovány na odpočítávání. Impaktní a tepelné senzory náběžné hrany družicového stupně Discovery byly naprogramovány pro let.
[Upraveno 09.7.2005 poslal avitek][Upraveno 09.7.2005 poslal avitek]

Koho zajímá předpověď postupu hurikánu Dennis, tak viz

http://www.nhc.noaa.gov/

sííím s dotazem. Existuje prosím někde na nějakých stránkách velice jemný seznam procedůr předcházejících start, průběh startu a až po předávku orbiteru do vedení v JSFC? Pak bych se jen naokraj chtěl zeptat, existuje byť nepatrná možnost se obrátit /na někoho/s nějakými technickými připomínkami na kvalitu RCC panelů náběžné hrany -jako například vyjádřit svůj názor s výhledem na zkvalitnění konstrukce?
Pokud bychom opakovali experiment zástřelu na model hrany křídla orbiteru s inovovanými panely /tedy se stejnými kvalitami střelby-rychlost,tuhost a velikost polyuret. pěny ,sklon/ byl by výsledek pozitívní pro posádku a nebo negatívní ?
Pokud jsem ukradl několik chvil vašeho drahoceného času pak se omlouvám,ale doposud jsem na tyto otázky nenašel odpověd
děkuji předem
:O)
Daniel

citace:

---

sííím s dotazem. Existuje prosím někde na nějakých stránkách velice jemný seznam procedůr předcházejících start, průběh startu a až po předávku orbiteru do vedení v JSFC?

---

Děkuji mooooc za odpověd,mrknu se at uklidním dušičku.
Dan

Na průběh odpočítávání už odpověděl Tomáš ( http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/fdf/sts114countdown.html ).

K dalším otázkám doplňuju, že pro kontaktování NASA by se snad daly využít informace na stránce http://spaceflight.nasa.gov/cgi-bin/comment.cgi .

Vzhledem k tomu, že RCC panely jsou u Discovery STS-114 prakticky stejné jako dříve, tak si myslím, že ostřelování pěnou by zase mohlo skončit poškozením panelu (tedy výsledek pro posádku negativní). Ovšem teď už by tak velký kus pěny neměl nikdy odpadnout a i kdyby, tak by poškození mělo být zjištěno brzy po startu (a to je pro posádku pozitivní).

NASA udělala pro let STS-114 nový portál, který je na:

http://www.nasa.gov/returntoflight/main/index.html

a tam se najde (skoro) všechno).

Ještě něco. Countdown bylo možno vždy sledovat na

http://science.ksc.nasa.gov/htbin/cdt_main.pl

Tam je taky rozpis standardního postupu countdownu od T-6 hodin.

Jinak některé věci (nepodstatné), jako je časování příletu posádky na Cape, co je v tabulce na Spaceflight Now, už neplatí (viz můj úvodní příspěvek v této niti).

Děkuji vám moc pánové za vaší pomoc v informovanosti v detailech. Jsem velice rád této spolupráci-je to pro mne laskomina.
Daniel

Veřejnoprávní televize hodlá věnovat staretu raketoplánu Discovery poměrně velkou pozornost. Pozvala mne, abych se tohot účastnil. Předpokládané časy a stanice:

ČT1 - mezi 06:50 až 07:00 (3 minutový vstup)
ČT1 - mezi 07:50 až 08:00 (3 minutový vstup)
ČT24 - mezi 08:50 až 09:00 (3 minutový vstup)

ČT24 - mezi 21:00 až 22:00 SELČ: Přepbírání úryvků přímého vysílání NASA ze startu.

Kromě toho má být někdy mezi 18:00 a 19:00 beseda ke startu na Radiožurnálu.

Zdraví všechny

Tonda V.

Právě ted se dívám na zprávy a bylo tam uvedeno že Atlantis je připraven jako záloha pro záchranou misi.

Je to pravda? Dokážou ho v případě problémů tak rychle připravit na start nebo to je jen další novinářský omyl?

Ne, skutečně je tomu tak. Atlantis je připravován sice v zásadě pro let STS-121 (další zásobovací let na ISS), ale v případě potřeby (kdyby Discovery byla neopravitelně poškozena), zůstane posádka Discovery na ISS se stále připojeným raketoplánem maximálně 90 dní (na to zásoby včetně těch, které tam teď přiveze stačí). Předpokládá se, že by se Atlantis připravila ke startu nejpozději do 30 až 45 dní (s možností protahovat start dalších 15 dní např z povětrnostních důvodů) a letěla by na stanici bez nákladu, jen se 4člennou posádkou (dolů by letělo celkem 11 osob). Tento let by nesl označení STS-300. Samozřejmě před příletem Atlantisu by se raketoplán Discovery odpojil a shodil by se do Tichého oceánu. Sám se o přistání nemůže pokusit.

Samožejmě to by znamenalo nejspíš definitivní konec přinejmenším dostavby ISS.[Upraveno 12.7.2005 poslal avitek] - ještě oprava překlepů [Upraveno 12.7.2005 poslal avitek]

Na URL

http://countdown.ksc.nasa.gov/shuttle/countdown/cdt/

už běží countdownové hodiny. Teď je právě v odpočítávání přestávka za stavu T -11 hodin.

Omlouvam se za tuto otazku,ktera navic ani nepatri pod tema sts114,ale to jste vy,co napsal knihu "Den,kdy se nevratila Columbia"?

citace:

---

Omlouvam se za tuto otazku,ktera navic ani nepatri pod tema sts114,ale to jste vy,co napsal knihu "Den,kdy se nevratila Columbia"?

---

Tomáš Přibyl není můj pseudonym, je to můj kolega a přítel z Brna, o generaci mladší (je mladší než moje děti). Chcete-li ho vidět na vlastní oči, tak přijeďte koncem listopadu do Valašského Meziříčí na hvězdárnu, pravidelně se tam koná "Astronautický seminář", kde oba přednášíme.

Další možnost je Kosmos party 06, ale ta bude až koncem května 2006!

citace:

---

Chcete-li ho vidět na vlastní oči, tak přijeďte koncem listopadu do Valašského Meziříčí na hvězdárnu, pravidelně se tam koná "Astronautický seminář", kde oba přednášíme. Další možnost je Kosmos party 06, ale ta bude až koncem května 2006!

---

A tohle je ON - v plné kráse: :-))))

http://knp.kosmo.cz/knp2005/omluva.jpg

Holt na přednášející na KNP musí být přísnost :-))))

Milan

Ale to jsem taky nepatří - teď už držme palce ať s tím Eileen dobře odstartuje. Zbývá 22 hodin a 14 minut...
M.

Konečně začalo plnění nádrže ET.

V průběhu dosavadních příprav byly zatím jen dva významnější problémy:

První nastal kolem 23:00 SELČ včera, kdy se z neznámých důvodů uvolní krycí panel (okenice) okna č. 7 pilotní kabiny a spadl dolů. Po letu asi 18 metrů narazil na kryt levého manévrovacího motoru OMS, přeně na panel kryjící závěsný nosník tohoto modulu a poškodil tam několk dlaždic. Celý náhradní panel byl k dispozici, tak jej technici vyměnili. Jediný důsledek byl v tom, že se o zhruva hodinu odložilo odsunutí obslužné věže do parkovací polohy, ale všechno tohle bylo v plánovaném šestihodinovém přerušení odpočítávání.

Druhý problém nastal dneska před 12. hodinou SELČ. Zjistilo se, že stykač zapínající primární topení pro ohřívání plynného dusíku (topení je součástí pozemního zařízení na rampě), používaného na profukování prostoru mezi nádrží na kapalný kyslík a kapalný vodík odhazovací nádrže ET nefunguje. Záložní topení bylo v pořádku, ale vedení chtělo mít v provozu obě dvě (profukování dusíkem se dělá z bezpečnostních důvodů, aby v prostoru mezi nádržemi nedocházelo ke zvyšování koncentrace vodíku, což by mohlo vytvořit výbušnou směs potenciálně nebezpečenou. Ohřívání dusíku má zabránit jeho zkapalňování (působením chalu kapalného vodíku v dolní nádrži; kapalná dosík by mohl "nasáknout" do pórů v vnější pěnové izolaci a během letu by mohl vypařováním způsobit popraskání pěny a v horším případě k porušení její soudržnosti natolik, že by se zase mohla utrhnout.

Na rampu byla vyslána četa opravářů, která topení opravila a znovu zprovoznila.

Plnění nádrží tak začalo se zpožděním (podle vyjádření NASA asi dvouhodinové zpoždění by neovlivnilo dnešní start). Vychlazování nádrže pro vodík začali technici ve 13:11 SELČ, pomalé plnění kapalným vodíkem ve 13:23 SELČ, rychlé plnění se očekává o 25 minut později.

Předpověď počasí je horší než byla vydána včera, možnost zamezení startu je teď asi 40 %, z toho 10 % praděpodobnost místních bouřek v době startu.

Koukám na NASA TV přes internet (real video) a zatím se mi nepodařilo najít lepší zdroj s rychlejším bitrate. Nevíte zda někde na netu dělají rebroadcasting ve vyšším bitrate - tedy s kvalitnějším obrazem ? A nebo otázka číslo 2. Nemá někdo z Vás informace zda na některém z evropských satelitů nevysílá NASA TV ? Většinou se v době mise k tomu používají přenosové kanály, ale zatím se mi na netu nepodařilo nic moc najít. Aktuální informace o využití přenosových kanálů jsou na http://feed.satbook.de/wbblite/

Jinak jak tak koukám, tak tam svítí pěk. sluníčko, tak by se start mohl vydařit.

Zájemce upozorňuju na to, že pokud dnes raketoplán opravdu odstartuje podle plánu, tak máme snad šanci vidět jeho průlet nad Evropou hned na prvním oběhu, tedy včetně oddělené nádrže ET. Viděl jsem to jednou v roce 2001 a byl to bezva pohled :)

Pokud tedy vše vyjde, raketoplán odstartuje a u nás bude jasno, tak cca 20 minut po startu (tedy cca ve 22:10 SELČ) bychom mohli zahlédnout průlet někde nad jihozápadem asi tak 20 - 30 stupňů nad obzorem. Pokud by raketoplán odstartoval zítra, tak by to snad taky ještě šlo. V dalších dnech už asi bude moc světlo.

Snad se nepletu :)

Tohle je z Heavens-Above pro Prahu

Date	Mag	Starts			Max. Altitude			Ends
		Time	Alt.	Az.	Time	Alt.	Az.	Time	Alt.	Az.
13 Jul	-1.0	22:12:20	10	W	22:14:07	27	SSW	22:15:20	15	SSE
14 Jul	-1.1	21:41:47	10	W	21:43:23	26	SSW,TD>	21:44:59	10	SE

Start raketoplánu bude možné sledovat na CT24 ...
http://www.ct24.cz/novinky/index_view.php?id=131330

citace:

---

Start raketoplánu bude možné sledovat na CT24 ...
http://www.ct24.cz/novinky/index_view.php?id=131330

---

citace:

---

Start raketoplánu bude možné sledovat na CT24 ...

---

Na Moravě by měl být vidět přelet ISS ve 21:30 SELČ, tedy 20 minut před startem raktoplánu. Pro Ostravu je max. elevace 64°, pro Brno dokonce 81° ....

http://www.heavens-above.com/PassSummary.asp?lat=49.833&lng=18.283&alt=235&loc=Ostrava&TZ=CET&satid=25544
[Upraveno 13.7.2005 poslal mikes]

citace:

---

A taky na STV2...

---

citace:

---

Tomáši, chtěli Tě v pražské redakci českého vysílání BBC po telefonu ke vstupu do vysílání v podvečer, mě to kolidovalo s Radioforem. (Tam příjde taky ing. Kolář): 18:20 až 18:55 SELČ.

---

Jen doplním, toto jsou příme odkazy na streamy ČT24, ve verzi s vysokou kvalitou:

http://ct1streaming.visual.cz/rams//ct24liveRH.ram
http://ct1streaming.visual.cz/asx/ct24liveWH.asx

Snad se to bude někomu hodit :-)

16:50 SELČ: Západně od rampy se začínají tvořit přeháňky.

Koukáte na NASATV ? Nějaký problém, nebo rutina ?

Prostřední obrázek (průběžně aktualizovaný) z této stánky http://science.ksc.nasa.gov/weather/weather.html je zřejmě nejvýstižnější ...

Na ČT24 právě avizovali , že budou od 21:00 přímý přenos startu raketoplánu. Tak snad to nezhatí počasí nebo něco jiného.

Jaký je aktuální stav počasí ? Z toho radaru to není moc jasné.

Když nad tím tak přemýšlím, tak ČT 24 bude vysílat záběry u NASA TV, to znamená že by měla být NASA TV vysílána i z nějakého evropského satelitu na některém přenosovém kanále

neumím moc německy, ale asi tady

http://feed.satbook.de/wbblite/thread.php?threadid=8312&sid=dff4e60087423a1b5c2802adbbb63563

může to někdo potvrdit ?

citace:

---

Jaký je aktuální stav počasí ? Z toho radaru to není moc jasné.

---

Neviem či to odštartuje, už prší aj tu.

citace:

---

16:50 SELČ: Západně od rampy se začínají tvořit přeháňky.

---

Nevím jak je to možné, ale já na tom Eutelsatu na 10 stupnich kde by to melo byt nemuzu nic naladit. pritom mam 3 konvertory a hejbu tim na hotbird, musi to byt hned vedle.

Tak, nebe na Jižní Moravě se nám tu pomalu čistí, takže snad opravdu raketoplán a palivovou nádrž, respektive dvě hvězdičky opravdu uvidíme :-)

citace:

---

Tak, nebe na Jižní Moravě se nám tu pomalu čistí, takže snad opravdu raketoplán a palivovou nádrž, respektive dvě hvězdičky opravdu uvidíme :-)

---

To je ale stara informace. Podle poslednich snimku z radaru a vstupu na CT24 prehanky ustupuji.

nasedame do lodicek...je to parada!!! snad vydrzi pocasi i raketoplan. Bohuzel budu na koncerte mongolskych pevcu prave v okamzik startu. Snad stihnu alespon vizualni pohled na oblohu. Drzim palce!!!

citace:

---

To je ale stara informace. Podle poslednich snimku z radaru a vstupu na CT24 prehanky ustupuji.

---

Je po srande...
1:32 p.m. - Launch Director Mike Leinbach has scrubbed the launch for today. One of four low-level fuel cutoff sensors is not functioning properly. Stand by for further information...

Tak jestli to dobře chápu, dnešní start už je odvolán. Ne kvůli počasí, ale kvůli nějakým nefungujícím snímačům.

Taky na to koukám. je to napsané na countdown clock.

Nejsem překvapen, je to už součást folklóru.
Další kolo reality show bude pravděpodobně v sobotu.

A mužem jít spát :-((((

M.

chjo

Aaaa něco se děje, prý se start pozdržuje o dvě hodiny z technických důvodů. Posádka vysedá, je na nich vidět ,že jim je chudákům asi dost teplo. Ale asi se vše odloží-nevypadá to dobře.
Dan

Takže co?

no o 2 hodiny určitě ne :-)

dnešek je 100% zrušený

to je smula. poprvy co jsem se chtel na neco divat v primim prenosu a oni ten start zrusej

kde to čidlo je ? v motoru ? nebo v palivové nádrži ?
kdyby v ET, znamenalo by to celou sestavu odvézt zpět do VAB, rozebrat a vyměnit. myslím ale že těch čidel tam musí být víc. zajimavé je že se to neprojevilo dříve, nebo i při zkušebním tankování

Holt 30 000 podrždrátů je pořád málo

Myslím si ,že vše bylo vpořádku ,jen drobnost v podobě vadného snímače vše oddálila-to ale není poprvé a ani naposled. Shuttle je prostě složitá a dost náročná bestie a tady prostě musí fungovat vše.Ostatně opatrnosti není nikdy dost a tak at se lépe letí zítra se vším všudy.

NASA delays Discovery take-off
Zajímavé n BBC mluví o zrušení letu dříve než na CNN.

Na spacecollect se úvádí, že selhal palivový senzor zastavení-odpojení motorů SSME a předpokládá se odložit start až o 48 hodin.

Kdy že je další okno? V září?

Mohly by jste mi dat presnou adresu na web cameru ktera bude zabirat start?Ps:mam pomalejsi pripojeni.Diky

NASA zrušila start raketoplánu
19:44 | Středa 13. 07. 2005

Mys Canaveral - Dnešní start amerického raketoplánu Discovery ve 21:51 SELČ byl zrušen kvůli chybně fungujícímu čidlu v palivové nádrži. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Náhradní termín zatím nebyl stanoven. Mělo jít o první start raketoplánu po dva a půl roku trvající odmlce od katastrofy Columbie, která se při návratu na Zem v únoru 2003 rozpadla a shořela nad americkým územím. Podle odborníků se porouchalo vypínací čidlo, které má během vzletu na oběžnou dráhu v určený čas zastavit chod motorů. NASA uvedla, že čidlo ukazovalo nízkou hladinu paliva, ačkoli nádrž byla plná.

Dnes neodstartujeme
"(Čidlo) z nějakého důvodu dnes nefungovalo, a proto musíme start zrušit," citovala agentura AP ředitele startu Mika Leinbacha. "Takže děkujeme všem, kteří do toho šli s námi, ale dnes neodstartujeme," dodal. Podle odborníků potrvá nějakou chvíli, než se zjistí, co poruchu způsobilo a jak ji odstranit.

Posádka se oblékla a usadila se
Sedmičlenná posádka se vydala k Discovery podle plánu a televizní stanice přenášely záběry z komory před vstupem do vlastního prostoru raketoplánu. V komoře si astronauti oblékali skafandry a velitelka Eileen Collinsová se usadila dokonce za řídící panel raketoplánu.

Startu nepřálo ani počasí
Raketoplánu nepřálo ani počasí, které se stále zhoršovalo a podle meteorologů byla jen čtyřicetiprocentní šance povolení ke startu. ještě před dvěma dny byla naděje na vzlet sedmdesátiprocentní.
Kolem místa startu se shromáždilo 25.000 diváků. Mezi hosty a zejména novináři je mnoho Japonců, protože na palubě lodi je japonský specialista Soiči Noguči z japonské vesmírné agentury (JAXA), který vykoná dvě procházky ve volném kosmickém prostoru.

bleskově, čtk, převzato z Bleskove.cz

> Mohli by jste mi dat presnou adresu na web cameru ktera bude zabirat start?

Nedávno jsem aktualizoval svou stránku "Live Audio a Video" ( http://mek.kosmo.cz/video/index.htm ) kde mám pár odkazů na zdroje NASA TV, včetně polostatických obrázků.

Stránka na KSC s řadou webkamer je na http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/countdown/video/video.html

Mimochodem, naši slovenští bratři Discovery odstartovali už dnes dopoledne - alespoň v titulcích článků :-))))

Raketoplán Discovery odštartoval aj napriek poškodeniu
autor: sita/afp | publikovaný: 13.07.2005 08:21:00

zajímavý je taky článek na idnes o odložení startu.
jedná se o start a oni jako obrázek k článku použili foto přistání

http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050713_194629_vedatech_lkr

Omlouvám se za mylný detail, skutečně selhal senzor na ET.

jak ten senzor chtějí opravit ? bude stačit RSS ? nebo bude muset raketoplán do VAB ?
to znamená vypuštění nádrže a nové odpočítávání ?

citace:

---

> Mohli by jste mi dat presnou adresu na web cameru ktera bude zabirat start?

Nedávno jsem aktualizoval svou stránku "Live Audio a Video" ( http://mek.kosmo.cz/video/index.htm ) kde mám pár odkazů na zdroje NASA TV, včetně polostatických obrázků.

Stránka na KSC s řadou webkamer je na http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/countdown/video/video.html

---

citace:

---

citace:

---

> Mohli by jste mi dat presnou adresu na web cameru ktera bude zabirat start?

Nedávno jsem aktualizoval svou stránku "Live Audio a Video" ( http://mek.kosmo.cz/video/index.htm ) kde mám pár odkazů na zdroje NASA TV, včetně polostatických obrázků.

Stránka na KSC s řadou webkamer je na http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/countdown/video/video.html

---

Bylo by, prosim, mozno udelat neco s content-type, ktery souvisi s tim odkazem ? Chapu, ze ve vasem M$ Exploreru se to mozna zobrazi, ale ve standardne se chovajicich prohlizecich, jako je treba Mozilla nikoliv - prohlizec to zobrazi jako neinterpretovany text, takze vidim zdrojovy kod stranky. Ty linky si z toho vytahnu, ale neni to zrovna pohodlne...
Mozna bude stacit zmenit prilohu na z .htm na .html - u .html asi WWW server spravne content-type posle i bez nejakeho nastavovani.
Dekuji

---

citace:

---

jak ten senzor chtějí opravit ? bude stačit RSS ? nebo bude muset raketoplán do VAB ?
to znamená vypuštění nádrže a nové odpočítávání ?

---

Na stránce s odkazem na vysílání NASA TV je čerstvě i odkaz na audio.

Pro majitele pomalých připojení - je to 16 kbit.

http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html

Taky si myslím že T-11h

já jsem se dnes hlavně těšil na ten přenos na ČT24, chtěli tomu věnovat celkem hodinu a půl. Doufám že v den startu tomu bude stejně.

Pokoušel jsem se naladit ten přenosový kanál na satelitu kde měla vysílat NASA TV, ale marně. vůbec jsem se netrefil na ten satelit, ikdyž je hnedka vedle hotbirdů.

p.s. nevíte někdo při které misi Discovery došlo ke startu motorů SSME ale start byl nakonec přerušen ?

citace:

---

nevíte někdo při které misi Discovery došlo ke startu motorů SSME ale start byl nakonec přerušen ?

---

Tak o start se pokusime nejdrive v pondeli 18. cervence 2005 (19:51:50 naseho casu), jak informovala NASA. Datum neni prozatim oficialni, je NEJDRIVEJSI mozne.

Pricina odkladu: NASA oznamila, ze dostala "podezrela" data od jednoho ze ctyr senzoru ECO (Engine Cut-Off) ve vodikove nadrzi ET. Ten ukazoval stale prazdnou nadrz ackoliv ta byla plna. Pro bezpecny let raketoplanu vyzaduji bezpecnostni pravidla nejmene dva funkcni senzory, nicmene NASA se rozhodla start zrusit a cely problem vysetrit (spekuluje se o tom, ze k tomu prispelo kazici se pocasi nad kosmodromem). Sest ze sedmi clenu posadky uz bylo v raketoplanu, jen Stephen Robinson nestihl ani nastoupit.

Ohledne priciny: mozna je problem se schrankou elektroniky na palube Discovery shromazdujici data ze senzoru (to je ta lepsi varianta), mozna je vadny cely senzor (jeho oprava ale neni mozna na rampe, raketoplan by musel zpatky do VAB a cervencove startovaci okno by bylo - slusne receno - ohrozeno).

Paradoxni je, ze za normalniho prubehu letu senzory ECO vubec nejsou potreba. Sve uplatneni nachazi az v okamziku, kdy predcasne dojde k vyprazdneni palivove nadrze - v takovem pripade vyslou varovny signal k vypnuti motoru SSME. Situace, kdy by motory SSME bezici na plny vykon najednou nedostaly palivo by s nejvetsi pravdepodobnosti (hranicici s jistotou) vedla k jejich destrukci. Za normalni situace zustava v nadrzi ET a palivovem potrubi po dosazeni planovane suborbitalni drahy nekolik set az nekolik malo tisic kilogramu pohonnych latek (rezerva), takze senzory ECO proste nejsou treba.

(Tondo, prosim oprav a oznamkuj... :-)

ja jsem totiz hledal nekde videa z tech pokusu o start a nejake dalsi informace. moc jsem toho nenasel, jsou to stare mise a v archivech nasa je to nekde az od STS 70

aktualizace: nejdřívější možný termín startu je v sobotu (podle oficiálích stránek www.nasa.gov)

citace:

---

Pro bezpecny let raketoplanu vyzaduji bezpecnostni pravidla nejmene dva funkcni senzory ...

---

BTW a trochu mimo tema, všimli jste si věkového průměru posádky? Zarazilo mě,když jsem se dočetl, ze Noguchi je nejmladší a je mu přitom 40 let, takže takhle vypadá věkový průmer posádky:48+41+53+46+40+49+53=330/7=47,1
Existuje nějaká "záložní" posádka? Pokud ano, jaký je její věkový průměr?

citace:

---

BTW a trochu mimo tema, všimli jste si věkového průměru posádky? Zarazilo mě,když jsem se dočetl, ze Noguchi je nejmladší a je mu přitom 40 let, takže takhle vypadá věkový průmer posádky:48+41+53+46+40+49+53=330/7=47,1
Existuje nějaká "záložní" posádka? Pokud ano, jaký je její věkový průměr?

---

Jeste perlicka k tomu veku kosmonautu: loni mi kosmonaut Sergej Trescev vykladal, ze existuji plany vyslat na Mars jen starsi lidi, ze tyto nebude tolik ohrozovat radiace (aby na zemi nezavlekli do svych potomku geneticka poskozeni). Vladimir Aksjonov ho doplnil: "A ani nepotrebuji na cestu zenske. Hned bych se pridal." A Musa Manarov tomu nasadil korunu: "A krome toho by stacilo jen palivo na cestu tam..."

STS prostě předběhl dobu a stal se brzdou. Amící se holt měli držet jednopoužitelných prostředků.

T.P.

citace:

---

Tak o start se pokusime nejdrive v pondeli 18. cervence 2005 (19:51:50 naseho casu), jak informovala NASA. Datum neni prozatim oficialni, je NEJDRIVEJSI mozne.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
D.L.
dnes jsem četl zprávu na Idnes, že se start odsouvá ma příští týden-tedy bohužel. Ona nám ta Columbia ještě dost účinně straší jisté lidičky plně zodpovědné za let a já se jim ani nedivím. Je to veliká odpovědnost za životy astronautů a techniku ,která taky není zrovna zadarmo.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
T.P.
Pricina odkladu: NASA oznamila, ze dostala "podezrela" data od jednoho ze ctyr senzoru ECO (Engine Cut-Off) ve vodikove nadrzi ET. Ten ukazoval stale prazdnou nadrz ackoliv ta byla plna. Pro bezpecny let raketoplanu vyzaduji bezpecnostni pravidla nejmene dva funkcni senzory, nicmene NASA se rozhodla start zrusit a cely problem vysetrit (spekuluje se o tom, ze k tomu prispelo kazici se pocasi nad kosmodromem). Sest ze sedmi clenu posadky uz bylo v raketoplanu, jen Stephen Robinson nestihl ani nastoupit.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
D.L.
Tak tento okamžik se mi podařilo odpozorovat. Zrušení startu, resp. že k něčemu došlo mi bylo jasné jak dva astronauti na pasažerské palubě rozhodili rukama. Pak sundali Nogučimu kuklu a pak i přilbu. K tomu všemu bylo asi i dost dusno.
Senzor selhal v bodě ,kdy bylo možno ještě něco dělat-pro přerušení. Zaplat pánbuh za to ,že to byl jen senzor. Ostatně o to odpadnutí krytu okénka č.7 mi připadalo jako by se Discovery začal sám od sebe rozpadat.....ale vemte to jen obrazně, jen jsem čekal co bude dál.
Jinak se mi líbí ,že posádka je pevně odhodlána opět lety raketoplánu zahájit ,ikdyž bych řekl ,že je to dost velký nápor na nervovou soustavu.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
T.P.
Ohledne priciny: mozna je problem se schrankou elektroniky na palube Discovery shromazdujici data ze senzoru (to je ta lepsi varianta), mozna je vadny cely senzor (jeho oprava ale neni mozna na rampe, raketoplan by musel zpatky do VAB a cervencove startovaci okno by bylo - slusne receno - ohrozeno).
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
D.L.
Je zajímavé,že následný test senzoru pak potvrdil správnost jeho funkce a nevykazoval problémové chování-věc a dílo náhody,které se asi ještě nejednou stane. Já sám za sebe bych si typoval poruchu ve stylu studený spoj a nebo problém s datovými kabely. Pokud vezmu v úvahu jaké vlivy na toto zažízení působí pak mi nic jiného nevychází, ale nejsem děda vševěda a mohu se krásně mejlit. A snad i tajně si to přeji ))
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
T.P.
Paradoxni je, ze za normalniho prubehu letu senzory ECO vubec nejsou potreba. Sve uplatneni nachazi az v okamziku, kdy predcasne dojde k vyprazdneni palivove nadrze - v takovem pripade vyslou varovny signal k vypnuti motoru SSME. Situace, kdy by motory SSME bezici na plny vykon najednou nedostaly palivo by s nejvetsi pravdepodobnosti (hranicici s jistotou) vedla k jejich destrukci. Za normalni situace zustava v nadrzi ET a palivovem potrubi po dosazeni planovane suborbitalni drahy nekolik set az nekolik malo tisic kilogramu pohonnych latek (rezerva), takze senzory ECO proste nejsou treba.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Tome senzory potřeba asi jsou. Pokud bych se dokázal trochu vžít do role konstruktera, dejme tomu v našem případě ET, pak bych si vždy nechal jakési pomyslné zadní vrátka-vrátka jistoty s ohledem na bezpečnostní situace,které mohou a nemusí nastat. Přirovnal bych to k bezpečnostním pásům v autě. Vyhláška chce aby je používal řidič - spolujezdec.,a pokud jsou na ostatních zadních sedadlech namontovány-jsou tedy povinné i pro v zadu sedící osoby. U nás se tak většinou stejné poutá řidič a spolujezdec, a zbytek.......no coment. A až se něco stane pak dusledek postižení osob bez pasů......Tady se jasně myslelo na bezpečnost všech lidí v autě. Rozumíš jak jsem to myslel? Stejně tak by se dalo přihlížet na senzor. Tady bych pak ještě podotkl jednu věc. Asi zvláštní význam uvedených senzorů bude dvojí a bude se doplnovat s tím co jsi zde napsal, tedy že nejsou potřeba-protože ještě v ET zůstává jisté množství paliva. Tedy jiná situace je...tedy asi a pan Vítek jistě zasáhne-něco jiného je situace ve funkčnosti před startem,start a pak něco odlišnáho bude samotné let . Chci tím říci,že jiné bude rozhodování o osudu senzoru-STS-na Zemi a něco jiného za letu na orbitu.
Tak to je zatím vše.
Daniel

---

tomas.pribyl - 14/7/2005 - 22:10

citace:

---

Tome senzory potřeba asi jsou. Pokud bych se dokázal trochu vžít do role konstruktera, dejme tomu v našem případě ET, pak bych si vždy nechal jakési pomyslné zadní vrátka-vrátka jistoty s ohledem na bezpečnostní situace,které mohou a nemusí nastat. Přirovnal bych to k bezpečnostním pásům v autě. Vyhláška chce aby je používal řidič - spolujezdec.,a pokud jsou na ostatních zadních sedadlech namontovány-jsou tedy povinné i pro v zadu sedící osoby. U nás se tak většinou stejné poutá řidič a spolujezdec, a zbytek.......no coment.

---

Ja myslim, ze jsme to oba mysleli v podstate stejne. Bezpecnostni pasy taky pro normalni prubeh cesty v aute nepotrebujes, ale pro jistotu je pouzijes (kdyby se stalo neco necekaneho). (Stejne tak vymyslis milion dalsich stejne dobrych prikladu: treba zamky u dveri nebo katapultovaci kreslo ve stihacce.) Ale proste jsou prakticky nepostradatelne v pripade nouze (jak ty senzory, tak ty pasy). Tim jsem nechtel rici, ze jsou zbytecne, to samozrejme ne. Proste nejsou smrtelne nutne pro normalni (bezproblemovy) prubeh mise. Ale kdo dopredu vi, ze mise bude bezproblemova, ze?

---

mikes - 14/7/2005 - 23:12

Jedno upřesnění - informace ze senzorů ECO začně palubní počítač vyhodnocovat až ve chvíli, kdy se blíží plánované vypnutí motorů SSME. Do té doby jsou senzory ECO ignorovány a množství paliva určuje palubní počítač na základě okamžité hmotnosti raketoplánu.

Takže se nemůže stát, že by chyba vyvolaná senzory ECO způsobila předčasné vypnutí motorů např. již minutu po startu.

---

Ervé - 15/7/2005 - 09:08

Takže sobotní termín už je passé, nejbližší teoretický je pondělí, ale spíš ani to ne.

---

avitek - 15/7/2005 - 10:35

Ad Daniel:

nevím jak zasahovat, ale důvod tech senzorů je následující:

Jsou 4 v kyslíkové nádrži (přesně řečeno až v potrubí pod ní) a 4 ve vodíkové nádrži. Jak už řekl Miro "odjišťují" se (v počítači) až těsně před plánovaným vypnutím motorů (MECO).

Vodíkové sensory reagují při větším zbytku paliva v nádrži než kyslíkové a to proto, aby NIKDY NEDOŠLO K SITUACI, ŽE BY DO SPALOVACÍ KOMORY PROUDIL JEN KYSLÍK A UŽ VODÍK NE. V takovém případě by ve spalovací komeře okamžiě vzniklo silněoxidační prostředí a mohlo by dojít ke katastrofickým důsledkům (prohoření stěny motoru). Navíc by ve vodíkovém turbočerpadlo došlo ke kavitaci (běhu naprázdno) také s možností jeho havárie (žádné mazání palivem - i když vodík moc nemaže).

Na URL

http://www.nasa.gov/images/content/122488main_ECO_sensors.jpg

je dosela pěkný nákres čidel v H2 tanku.

Tonda

---

avitek - 15/7/2005 - 10:37

citace:

---

Takže sobotní termín už je passé, nejbližší teoretický je pondělí, ale spíš ani to ne.

---

Zatím na www.nasa.gov je stále "nedělní" termín s tím, že Hale žekl, že jde o možnost jen v případě největšího možného štěstí při hledání a odstranění závady.

Časy startů se každodenně posouvají asi o 23 až 24 minut ke dřívějšímu času (v neděli by to bylo 20:14 SELČ).

---

Helca - 15/7/2005 - 19:38

Já na ní mám napsáno Tomáš Přibyl, pokud to není nějaký pseudonym, tak to pan Vítek asi nepsal.

---

citace:

---

Tomáš Přibyl není můj pseudonym, je to můj kolega a přítel z Brna, o generaci mladší (je mladší než moje děti). Chcete-li ho vidět na vlastní oči, tak přijeďte koncem listopadu do Valašského Meziříčí na hvězdárnu, pravidelně se tam koná "Astronautický seminář", kde oba přednášíme.

Další možnost je Kosmos party 06, ale ta bude až koncem května 2006!

---

Děkuji a pozdravuji pana Vítka.
Nákres senzorů hodně prozrazuje.Uvidíme, zda se pokusí senzor opravit na místě. Jen si nedovedu dost dobře představit kdo a jak se dostane dovnitř a čidlo ,které stávkuje vymění.
Dan

Dneska (pátek) zasedali manažeři a rozhodli se start odložit na konec příštího týdne. Píčina hzávady stále ještě není známa.

citace:

---

Dneska (pátek) zasedali manažeři a rozhodli se start odložit na konec příštího týdne. Píčina hzávady stále ještě není známa.

---

No ono stejně něco zase upadne, nebo se nerozsvítí ,počasí ,nepočasí.

1)Zaujala mně úvaha, že by možná mohli zvážit, zda nestačí odstartovat jen se třemi senzory. Není náhodou pravda, že k bezpečnému letu stačí dva ze čtyř?

2)Dále se chci zeptat jak obtížné je otevřít dole ET, jak bylo naznačeno v odkazu pana Vítka, senzory jsou tam někde dole.

3)Je možná ta vada elektroniky na spodku raketoplánu, o které se psalo někde na webu? Že prý byla příčinou problémů s čidly už někdy v minulosti a mohla by stačit výměna.

Měl bych nějaké dotazy k letu STS-114:

1) Jestli někdo nevíte jakou povrchovou úpravu-vrchní nátěr má pěnové obložení na nové nádrži ET na současné sestavě STS-114? Na různých fotkách z příprav tohoto startu na mysu je rozdílný barevný odstín, hlavně horní části ET, od oranžové po tmavohnědou. Jakoby byla na povrchu nějaká fosforeskující barva.

2) Také se chci zeptat na dlaždice náběžných hran křídel Discovery.
Proč má každá jiný odstín šedé barvy. Přitom nejsou dlaždice stejné barvy na obou náběžných hranách křídel pravidelně uspořádány. Je to snad způsobeno tím, že některé byly vyměněny za nové v rámci RTF? Potom by mě zajímalo, jak je u dlaždic tepelné ochrany které jsou v průběhu času vyměněny, zajištěno stejně pevné přilepení (vzhledem ke stárnutí a vytvrzení ,,lepidla,,atd.)?
Tento rozdíl v barvě je vidět dobře např.na obrázku v Lidovkách ze 13.7. na str.3.

3) Dotaz na A.Vítka nebo K.Pacnera, kteří píšou do deníků : Proč v běžném zpravodajství a v tisku (deníky atd.) se téměř nevyskytuje u popisů-zpravodajství letů raketoplánů označení dle NASA např.STS-114. Ale píše se zde jen o Discovery nebo Columbii atd.?

4) V Lidovkách z 13.7. je též zmíněno, i řešení v případě potíží např.s dlaždicemi tepelné ochrany, které by nešly opravit: ....
Posádce budou samozřejmě k dispozici odborníci na Zemi, kteří vyhodnotí fotografie a videozáznamy startu pořízené z více než sta kamer rozmístěných v okruhu 65 kilometrů kolem startovacího pole Discovery. Tento raketoplán tak má být vůbec nejfotografovanějším v historii letů do vesmíru. Kontrolou také po dopadu do moře projde přídavná nádrž, zejména pěnová izolace, jejíž úlomek byl příčinou neštěstí Columbie. Pokud fotografie odhalí, že při startu došlo k nějaké poruše, raketoplán by měl zůstat na ISS. Posádka na stanici počká, až ji "vyzvedne" vesmírná loď, kterou NASA pošle ze Země. Takovou záchrannou operaci, tedy za předpokladu, že by k ní skutečně došlo, ještě NASA nikdy neprovedla. Discovery by poté měl být odtažen a zničen v moři....
Nikde jsem se však nedozvěděl, jak se bude postupovat i v případě stejných potíží záchranné mise raketoplánem(které jsou v tomto případě víc než pravděpodobné): jednak kam bude druhý raketoplán k ISS připojen?
A pak zda by bylo možné vyslat k ISS v tomto případě až 4 záchranné Sojuzy?
Nebylo počítáno např.s variantou v případě záchrany posádky STS-114 z ISS ruskými Sojuzy, než posílat nahoru další raketoplán?
Může vůbec současný ruský Sojuz startovat v bezpilotní variantě jako Progress?

Díky za případné odpovědi
MF

Pokusim se na nektere veci odpovedet.

citace:

---

Potom by mě zajímalo, jak je u dlaždic tepelné ochrany které jsou v průběhu času vyměněny, zajištěno stejně pevné přilepení (vzhledem ke stárnutí a vytvrzení ,,lepidla,,atd.)?
Tento rozdíl v barvě je vidět dobře např.na obrázku v Lidovkách ze 13.7. na str.3.

---

citace:

---

Dotaz na A.Vítka nebo K.Pacnera, kteří píšou do deníků : Proč v běžném zpravodajství a v tisku (deníky atd.) se téměř nevyskytuje u popisů-zpravodajství letů raketoplánů označení dle NASA např.STS-114. Ale píše se zde jen o Discovery nebo Columbii atd.?

---

citace:

---

Nikde jsem se však nedozvěděl, jak se bude postupovat i v případě stejných potíží záchranné mise raketoplánem(které jsou v tomto případě víc než pravděpodobné): jednak kam bude druhý raketoplán k ISS připojen?

---

citace:

---

A pak zda by bylo možné vyslat k ISS v tomto případě až 4 záchranné Sojuzy?

---

citace:

---

Nebylo počítáno např.s variantou v případě záchrany posádky STS-114 z ISS ruskými Sojuzy, než posílat nahoru další raketoplán?
Může vůbec současný ruský Sojuz startovat v bezpilotní variantě jako Progress?

---

citace:

---

1)Zaujala mně úvaha, že by možná mohli zvážit, zda nestačí odstartovat jen se třemi senzory. Není náhodou pravda, že k bezpečnému letu stačí dva ze čtyř?

---

citace:

---

Ne, skutečně je tomu tak. Atlantis je připravován sice v zásadě pro let STS-121 (další zásobovací let na ISS), ale v případě potřeby (kdyby Discovery byla neopravitelně poškozena), zůstane posádka Discovery na ISS se stále připojeným raketoplánem maximálně 90 dní (na to zásoby včetně těch, které tam teď přiveze stačí). Předpokládá se, že by se Atlantis připravila ke startu nejpozději do 30 až 45 dní (s možností protahovat start dalších 15 dní např z povětrnostních důvodů) a letěla by na stanici bez nákladu, jen se 4člennou posádkou (dolů by letělo celkem 11 osob). Tento let by nesl označení STS-300. Samozřejmě před příletem Atlantisu by se raketoplán Discovery odpojil a shodil by se do Tichého oceánu. Sám se o přistání nemůže pokusit.

---

citace:

---

citace:

---

Ne, skutečně je tomu tak. Atlantis je připravován sice v zásadě pro let STS-121 (další zásobovací let na ISS), ale v případě potřeby (kdyby Discovery byla neopravitelně poškozena), zůstane posádka Discovery na ISS se stále připojeným raketoplánem maximálně 90 dní (na to zásoby včetně těch, které tam teď přiveze stačí). Předpokládá se, že by se Atlantis připravila ke startu nejpozději do 30 až 45 dní (s možností protahovat start dalších 15 dní např z povětrnostních důvodů) a letěla by na stanici bez nákladu, jen se 4člennou posádkou (dolů by letělo celkem 11 osob). Tento let by nesl označení STS-300. Samozřejmě před příletem Atlantisu by se raketoplán Discovery odpojil a shodil by se do Tichého oceánu. Sám se o přistání nemůže pokusit.

---

Ak bude musieť posádka Discovery čakať na záchranný let, zostane tam zároveň aj stála posádka so Sojuzom? Nebude tam plno?

B. Chrenko

---

Myslím že nejde o prostor, ale o schopnost klimatizačních systémů udržovat životní podmínky pro takový počet lidí a zásoby, STS má prostředky na 19 dní, potom už bude muset být vypnutý - nevyužitelný. Bude asi nutné poslat část posádky rychle dolů v Sojuzu - jeden člen stálé (s výcvikem na přistání v Sojuzu) a dvě osoby z STS.

citace:

---

citace:

---

1)Zaujala mně úvaha, že by možná mohli zvážit, zda nestačí odstartovat jen se třemi senzory. Není náhodou pravda, že k bezpečnému letu stačí dva ze čtyř?

---

Ty senzory jsou tam 4, aby byla 100% záloha. To máte jako u mostů - počítá se tak, aby vydržel x* víc, než na co je projektován. Koeficient bezpečnosti. Ovšem silně se nedoporučuje využívat koeficient bezpečnosti pro běžný provoz.
Takže kdyby bylo naprosto nutné odstartovat, třeba na už neodkladnou záchrannou misi, nebo kdyby se už blížily nepřátelské rakety, tak by určitě mohl odstartovat i se 2 senzory. Ve druhém případě možná i bez, halt by se to risklo. Není důvod riskovat kvůli... čemu vlastně? Dodržení plánu? Turistům, aby viděli, že to hezky startuje?

Jen ať se pěkně snaží a hlavně nic nepodcenit! Do konce okna času dost, když nevyjde tohle okno, bude/ou další. Nebezpečí z prodlení nehrozí, jediné, co můžou způsobit, je ztráta bezmezné důvěry v US techniku.
Kdyby se něco podělalo, můžeme si být jistí, že žádný další let raketoplánu nebude. ISS se nedostaví, pokud bude pokračovat, tak jedině v omezeném režimu, co utáhnou Rusové (a snad EU).

Jen opatrně, v sázce je víc než jeden raketoplán a pár životů astronautů. V podstatě celý americký kosmický program na léta dopředu.
Festina lente, jak říkali staří Římani (a mladí ji to sichr vytýkali).

---

citace:

---

Ty senzory jsou tam 4, aby byla 100% záloha. To máte jako u mostů - počítá se tak, aby vydržel x* víc, než na co je projektován. Koeficient bezpečnosti. Ovšem silně se nedoporučuje využívat koeficient bezpečnosti pro běžný provoz.
Takže kdyby bylo naprosto nutné odstartovat, třeba na už neodkladnou záchrannou misi, nebo kdyby se už blížily nepřátelské rakety, tak by určitě mohl odstartovat i se 2 senzory. Ve druhém případě možná i bez, halt by se to risklo. Není důvod riskovat kvůli... čemu vlastně? Dodržení plánu? Turistům, aby viděli, že to hezky startuje?

---

citace:

---

Ale ty senzory se za normalniho letu vubec nepouziji, tak proc museji bej v poradku vsechny

---

citace:

---

a navic odklad na dalsi okno stejne bude znamenat dalsi omezeni stavby stanice, podle nasa je rok 2010 koncem a NASA to asi jen tak neprodlouzi.

---

citace:

---

A navic budou muset dodat novou posadku, jinak to bude ISS bez americana na palube

---

Tak už NASA oznámila, že nejbližší možný termín startu je 26. července. Konec startovacího období je 31., snad to vyjde.

citace:

---

Tak už NASA oznámila, že nejbližší možný termín startu je 26. července. Konec startovacího období je 31., snad to vyjde.

---

Co je "normální let"?

Když jedete v autě, potřebujete nutně stěrače? Jenom když bude pršet, že...
Potřebujete rezervu? Dokud neprorazíte duši, zbytečnost. Pak průser.
Hever, lékárnička, náhradní žárovky,... Buzerace od Kryštofů. Dokud to nepotřebujete.

Každý odklad je lepší než jakýkoli větší problém. Ani by to nemusela být havárie jako u Columbie. Cokoliv, co nebude veřejnost v USA ochotná vzít jako drobnou lapálii (a nejlépe brilantní úspěch) odloží start tak, že už další nebudou. Jeden malér - a zbývající shuttly jdou do muzea. V tom případě, i kdyby zašolichali ten zákon kvůli Bušehru a mohli Rusům platit, bude provoz ISS silně omezen a Rusové taky nevyrobí nové Sojuzy za měsíc.
Opravdu, každé přehlédnutí, každé "To je v kraji, to se vybrousí", se může nejen americké, ale světové kosmonautice šeredně nevyplatit!

citace:

---

Opravdu, každé přehlédnutí, každé "To je v kraji, to se vybrousí", se může nejen americké, ale světové kosmonautice šeredně nevyplatit!

---

citace:

---

No, možná by konečně přineslo svěží průvan do NASA a skutečnou mezinárodní spolupráci, hlavně s Ruskem.

---

citace:

---

citace:

---

No, možná by konečně přineslo svěží průvan do NASA a skutečnou mezinárodní spolupráci, hlavně s Ruskem.

---

Budu se opet rouhat: ja osobne nechci spolupraci, ja chci, aby spolu USA a Rusko zase zacaly ve vesmiru souperit. Kdyz ani jedna strana neciti odnikud zadny tlak, tak se jaksi uz mnoho let nedostavuji vysledky... Ostatne, neni nic horsiho a nudnejsiho nez treba fotbalova liga, kde jednotliva muzstva "spolupracuji".

---

Myslím, že nemáte pravdu. Soupeřit se má na bázi výrobců, ne investorů. Problémem je, že je málo peněz a vyvíjí se identické systémy, či přesněji se investují peníze do zastaralých systémů, jako je raketoplán. Balík peněz určený na kosmonautiku nelze nafouknout z armádních zdrojů jako v minulosti (+ strategická nutnost), kdy kosmonautika byla zástěrkou pro testování balistických raket a jejich dlouhodobé spolehlivosti + nosiče a technologie pro nejrůznější špionážní-obrané-útočné-komunikační-systémy.
Během pěti let můžete soupeřit s Čínou, pro kterou je to prestižní záležitost, když o to tak stojíte.

Myslim, ze je to tema do diskuse - tak proc nediskutovat.

citace:

---

Myslím, že nemáte pravdu. Soupeřit se má na bázi výrobců, ne investorů.

---

citace:

---

Problémem je, že je málo peněz a vyvíjí se identické systémy, či přesněji se investují peníze do zastaralých systémů, jako je raketoplán.

---

citace:

---

Balík peněz určený na kosmonautiku nelze nafouknout z armádních zdrojů jako v minulosti (+ strategická nutnost), kdy kosmonautika byla zástěrkou pro testování balistických raket a jejich dlouhodobé spolehlivosti + nosiče a technologie pro nejrůznější špionážní-obrané-útočné-komunikační-systémy.

---

citace:

---

Během pěti let můžete soupeřit s Čínou, pro kterou je to prestižní záležitost, když o to tak stojíte.

---

Pomalost Číny mně taky znechucuje, předpokládal jsem, že když už rozjedou pilotovaný program, tak to bude program, ne jeden start za dva roky. Co se týká vojenských družic, taky to není žádná sláva - asi opravdu těch peněz moc nemají.
Mezinárodní spolupráce je podle mně dobrá, ale musí probíhat na obchodním, ne politickém principu - tím myslím, že zakázku získá nejlepší nabídka, ne ten, jehož vláda nejvíc dupe nebo vyhrožuje odstoupením od smlouvy.

Jeste doplnim: predne si musime stanovit, CO od kosmonautiky ocekavame a pozadujeme.

Pokud chceme, aby se stala symbolem mezinarodni spoluprace, pak je zcela v poradku jakakoliv spoluprace (i pomala, neplodna, plna hadek a obvinovani).

Pokud chceme, aby se pro nas kosmonautika stala zdrojem novych technologii, tak nas asi nejaka spoluprace zajimat nebude (resp. partnerstvi budeme uzavirat jen v ramci jednotlivych projektu, kdyz to prave bude vyhodne).

Pokud chceme, aby kosmonautika poslouzila k rozsireni naseho zivotniho prostoru, tak si taky spolupraci nedovedu predstavit - opakovane ruske vyhrozovani Americe ohledne ISS nebo naopak americke nedodrzovani prakticky vsech moznych zavazku vuci vsem partnerum.

A takto bych mohl pokracovat. Proste musime nejdriv vedet CO CHCEME - a pak k tomu muzeme hledat cestu.

(Pro uplnost: ja vychazim z toho, ze kosmonautika by nam mela prinaset neco noveho ve vsech moznych oblastech a ne porad opakovani toho, co jsme uz nekdy udelali. I kdyz to treba jeste neumime dokonale.)

citace:

---

Pomalost Číny mně taky znechucuje, předpokládal jsem, že když už rozjedou pilotovaný program, tak to bude program, ne jeden start za dva roky. Co se týká vojenských družic, taky to není žádná sláva - asi opravdu těch peněz moc nemají.

---

citace:

---

Mezinárodní spolupráce je podle mně dobrá, ale musí probíhat na obchodním, ne politickém principu - tím myslím, že zakázku získá nejlepší nabídka, ne ten, jehož vláda nejvíc dupe nebo vyhrožuje odstoupením od smlouvy.

---

Jsem všemi deseti pro spolupráci. Jenže - když se podívám do historie, a stačí ta kterou jsem zažil - kosmonautika se nejvíc rozvíjela v 60. letech, když byla bojištěm studené války. A nebyla zástěrkou pro vývoj vojenských technologií - ona byla jejich výkladní skříní! Obě mocnosti na sebe cenily zuby a vrčely "My máme tohle a tohle a tohle, kam vy se na nás hrabete, sralbotkové! Ať vás ani nenapadne na nás zaútočit!! Vrrr!!!". Výsledkem byl Gagarin a sondy k Měsíci a planetám, Apollo a Sojuz.
Pak se Američani uzemnili (a nikdo mě nepřesvědčí, že to nebyla blbost), Sověti viděli, že závod o Měsíc prohráli, tak ho odpískali, resp. se tvářili, že nikdy nebyli na hřišti. Celá 70. léta USA nebyla soupeřem v pilotované kosmonautice, politicky je oslabil Watergate, Vietnam a neslavné vycouvání, Carter se usmiřoval. Sověti si v klídku, pomalu a opatrně prodlužovali mise, stavěli Saljuty, neměli kam spěchat.
V 80. zase začalo přituhovat po Afghánistánu a s nástupem Reagana - a hned byl Buran, Eněrgija, Mir... Buran lepší než STS, proti Miru nebylo vůbec co postavit.

Pak se SSSR rozpadl, Jelcin dovedl Rusko k propadu (a málem rozpadu) - a zase, není s kým soutěžit, kdo by se snažil. Bushův projev přišel až po úspěšném letu Číňana.

Je to divný, vůbec se mi to nelíbí, kooperace by měla být lepší a účinnější než konkurence - ale není. No, ono plánovité hospodářství mělo být taky úspěšnější než chaotický kapitalismus. A nebylo. A jsou optimalizační úlohy, na které nestačí ty nejvymakanější algoritmy - nejlíp vyjde simulace náhodných mutací, "přírodního" výběru a křížení nejúspěšnějších. Nejprimitivnější darwinismus.
Což mě - racionála - štve. Ale je to tak.

Ta Čína - kam by spěchala? A proč? Je třetí na světě. To jí nikdo nevezme. Navíc není nikde na obzoru nikdo, kdo by se reálně ucházel o bramborovou medaili. USA a Rusko nepředstihnou, svoje místo v klubu mají jisté, není důvod spěchat a riskovat. Velmocenský statut nevelmocenský, postupují tak, jak se jim to hodí.

Nechcem sa odkloniť od témy, možno to patrí do iného priečinka:

My sme tu kozmonautický nadšenci. Ak by dnes večer bol priamy prenos z pristátia kozmonautov na Marse, stále sa nám bude zdať vývoj strašne pomalý. Už budeme rozmýšľať o turistovi na Marse, alebo lete k Jupiteru. Vždy budeme veľmi zaujatí v prospech veci a netrpezlivý.
V paťdesiatich a šesťdesiatych rokoch toho bolo v krátkom čase veľa Sputnik, Gagarin, Apollo. Ale na tom sa intenzívne pracovalo dlho predtým. Od rakety A4 a jej predchodcov / 30. roky/ prešlo k Apollu 35 rokov.
Dá sa objektívne zmerať rýchlosť pokroku v kozmonautike? Kedy to šlo rýchlo a kedy pomaly?

citace:

---

V paťdesiatich a šesťdesiatych rokoch toho bolo v krátkom čase veľa Sputnik, Gagarin, Apollo. Ale na tom sa intenzívne pracovalo dlho predtým. Od rakety A4 a jej predchodcov / 30. roky/ prešlo k Apollu 35 rokov.

---

citace:

---

Dá sa objektívne zmerať rýchlosť pokroku v kozmonautike? Kedy to šlo rýchlo a kedy pomaly?

---

Nechtěl bych se tvářit, že to dokážu zhodnotit objektivně. Můj pohled byl čistě subjektivní - prostě MNĚ PŘIPADÁ, že když se během 10 let dostanete od žádného člověka v kosmu ke dvěma na Měsíci, je to pokrok.
Když se během dalších 10 let dostanete z Měsíce nikam a druhá strana ke stále delším pobytům na orbitě, je to tak trochu kombinace regresu s progresem, ovšem nijak revolučním.
Pak tedy znovupoužitelný prostředek - na obou stranách - plus modulární stanice a stálá přítomnost v kosmu, je to zase rychlejší pokrok.
Od té doby pomalé pokračování, v podstatě opakování a využívání dosaženého. Pokud se podaří ISS dostat do plného provozu, tak snad i konečně nějaké praktické výstupy, jichž pilotovaná kosmonautika zatím moc nepředvedla. Pokud...

citace:

---

Dá sa objektívne zmerať rýchlosť pokroku v kozmonautike? Kedy to šlo rýchlo a kedy pomaly?

---

Průvan v NASA... No, mně připadá, že průvan, který tam vnesl Grifin je tak asi maximum, co organizace zvládne, aby zůstala pohromadě.
"Průvan", který by nastal po dalším Challengeru nebo Columbii by nemusela přežít NASA - a tím pádem ani kosmické programy u Lockheedů a jinde. Než by se něco zkonsolidovalo, počítejme roky. A v tom něco vyvíjet? Nějaký CEV?

citace:

---

Je to divný, vůbec se mi to nelíbí, kooperace by měla být lepší a účinnější než konkurence - ale není. No, ono plánovité hospodářství mělo být taky úspěšnější než chaotický kapitalismus. A nebylo. A jsou optimalizační úlohy, na které nestačí ty nejvymakanější algoritmy - nejlíp vyjde simulace náhodných mutací, "přírodního" výběru a křížení nejúspěšnějších. Nejprimitivnější darwinismus.
Což mě - racionála - štve. Ale je to tak.

---

Tak, a teraz už konečne viem, že som geneticky deformovaný.

Počítače sa rozvíjajú tempom prevyšujúcim ostatné odvetvia. Predtým som si myslel, že nové procesory, stále menšie, budú mať vo vesmíre problémy / preskakovanie elektrónov? /, ale nedávno som videl film o ISS a tam mali skoro všade notebooky. Ak teda nie je problém pri miniaturizácií procesorov, dá sa predpokladať, že riadiace systémy budú stále menšie a ľahšie.

Problém je v tom, že kapitalismus a soukromí investoři zatím nevidí ve vesmíru rychlou návratnost peněz, proto nelze využít klasický kapitalistický model pro rozvoj kosmonautiky, ale pouze jako masivní investice státu do vývoje a následně rozvoj v dané oblasti (investuje např. do vybudování dálnice, aby se do dané lokality dostaly v pohodě kamiony, kde připraví plochy pro investiční záměr, takže kapitalista se nestará, jen postaví závod - zjednodušeně).
Je jasné, že přeshraniční spolupráce skřípe. Ale co brání modelu, který funguje v armádě?
Tj. takové jsou parametry letadla. Udělejte letadlo, předveďte je a my si lepší vybereme a odebereme x kusů. Takže kdyby se teď udělala soutěž o levnou a bezpečnou dopravu na ISS, tak by to měli šanci vyhrát nyní Rusové, kdyby se dělala soutěž o dopravní prostředek na Měsíc, šance by byly vyrovnané. Protože ISS je mezinárodní projekt, proto nelze používat v této době zastaralý přístup preferováním raketoplánu kvůli nějaké elektrárně v Íránu - stejně je to jen zástupný problém.
Ale je možné, že kdyby vypukly závody o Mars, tak by to ekonomikám obou zemí jen prospělo. Návrat na Měsíc je nezajímavý z hlediska ekonomického přínosu, tam už přece lidé byli, tak proč tam znovu? Jedině jako generálka na Mars.
Jinak kdyby civilní kosmonautika měla efektivnost jako kosmonautika armádní, tak už lidi na tom Marsu dávno byli...
Jinak nechci sýčkovat, ale mám pocit, že STS-114 nedopadne dobře - ale naštěstí doufám, že ne katastrofálně.

Armada a (i ta americka) se mi nezda o moc efektivnejsi nez NASA.
Co se tyce genetickych deformaci nemusite zoufat. Geneticka rozmanitost je velice dulezita pro preziti druhu a treba nejaka nahoda bude chtit tomu ze z lidskeho rodu preziji pouze ti snilci na Marsu. Co je vhodne k preziti a co neni prece jen nelip rozhodne prirodni vyber. Ten ekonomicky zatim vyrazne preferuje Holywood pred Houstonem.

citace:

---

Ale je možné, že kdyby vypukly závody o Mars, tak by to ekonomikám obou zemí jen prospělo.

---

No sice to sem nepatří ,ale v Sobotu 30.7 2005 na Čt1 dávaj ve 21:05 film Vesmírní kovbojové. http://www.volny.cz/titulkycz/info/VesKovbojove.htm
Sic sem to ještě neviděl ale má tam hrát i Raketoplán :-)

Podle článku na idnes se podařilo najít pravděpodobnou příčinu závady a startovat se bude v úterý, odpočítávání by mělo začít v sobotu. NASA prý připustila, že pokud se závada znovu objeví, tak že se poletí se třemi senzory.

Bezpečnostní opatření jsou předimenzovaná a pravděpodobně se míjí účinkem. Je to jen divadlo pro veřejnost a pro tvorbu alibi u vrchních managerů.
Raketa včetně STS není letadlo a tato míra rizika by se měla respektovat. Myslím, že lidé ,kteří do STS nastoupí jako posádka, snad vědí do čeho jdou, nikdo je do toho nenutil a jsou si tohoto rizika vědomi.
Povolání kosmonauta je na současné úrovni technologií něco jako povolání vojáka. Ne náhodu byli první kosmonauté vojáci. Člověk to povolání DOBROVOLNĚ přijímá s relativně vysokou mírou rizika, že bude zabit.
Říkám to v kontextu toho, že těch 25 misí(nebo kolik) potřebných k dostavbě ISS se mohlo dolítat v termínu. Míra riziko poškození odpadávající izolací asi nebyla tak vysoká ,když to poškodilo fatálně orbiter až při 10Xtém letu.

A cynická úvaha na závěr:
Jsou ty miliardy $ navíc na bezpečnost pro dolítání STS adekvátní ,abychom snížili POUZE MÍRU RIZIKA smrti 7 astronautů?
Vždyť by např. ty samé miliardy za předpokladu jejich nalití do zdravotnického systému by REÁLNĚ zachránily mnohem více životů amerických občanů.

Jenomže jde o to, že pokud spadne další raketoplán, je po všem - ISS skončí ISS am. pilotované lety na dlouhou dobu taky - s flotilou dvou STS nikdo létat nebude.

To je rozpor mezi reálným očekáváním lidí kolem kosmonautiky a nerealistickým lidí mimo. A nejen Američanů. Když jsem si četl reakce na odložení startu, tak mi vyplynulo, že
1) čeká se, že kosmická technika je naprosto dokonalá, když je přece nejdokonaljéjší ze všech, no ne?
2) je americká, tak přece musí být dokonalá, pokud není, tak je to šrot
3) pokud nezaručuje absolutní bezpečnost, tak se musí zrušit, zakázat, zadupat do země.

Málokdo je ochoten přiznat, že žádná technika není dokonalá (ostatně ani nic netechnického), že když vyrazí v pátek autem, je jednou nohou v hrobě a druhou v kriminále, že prostě jenom volíme mezi větším a menším rizikem. A riziko ukončení letů STS, tedy další zdržení kosmonautiky, je IMHO veliké. Důsledek toho může zabít (neumožnit záchranu) mnohem víc lidí než nějakých 7 dobrovolníků.
Snažím se vysvětlovat, že odložení startu, protože nefungovalo 50% ze 100% zálohy (tedy fungovalo 150% potřebného), je naopak ukázka velké opatrnosti a že správný technik počítá s tím, že co se může podělat, to se podělá. A kdyby Ismay začátkem minulého století uvažoval skutečně technicky, ne technoromanticky, dal by na Titanic patřičný počet záchranných člunů a nemuselo zbytečně zařvat 1500 lidí.

Shuttly stále nelétají, já si pro uklidnění někdy pouštím německou TV Bayern 3, kde běží Space Night, denně od 02 do 06 hodin. Dnes byly např. lety Gemini, pustí k tomu dobovou muziku a nikdo do toho nepovídá ani titulky neběží, jenom na začátku a na konci. Jindy je program Apollo, i ten Shuttle už byl a ještě to prokládají bezpilotními lety nebo obrázky z Miru...

Zbytecne moc myslis, ale nechci uRazit, jen si rikam, jak jsme za oceanem chytri, az hanba, ze?

Otázka na diskutujícího Luďka:
TV Bayern 3-?
Hledali jsme s kolegou na třech družicích a nic jsme nenašli. Pokud možno bylo by dobré uvést satelit a elevace ?
Danie Lazecký

citace:

---

Otázka na diskutujícího Luďka:
TV Bayern 3-?
Hledali jsme s kolegou na třech družicích a nic jsme nenašli. Pokud možno bylo by dobré uvést satelit a elevace ?
Danie Lazecký

---

Jak to vypadá v úterý s časem startu?
Mám tam rodinnou akci - žena mě asi zabije, když jí řeknu, že nemůžu jít, protože startuje Discovery a že se na to chci dívat na internetu... :-((((

M.

citace:

---

citace:

---

Otázka na diskutujícího Luďka:
TV Bayern 3-?
Hledali jsme s kolegou na třech družicích a nic jsme nenašli. Pokud možno bylo by dobré uvést satelit a elevace ?
Danie Lazecký

---

Jestli to je to co si myslim, že to je, tak to mám na analogový astře a jmenuje se to br-alpha

---

citace:

---

Jak to vypadá v úterý s časem startu?

---

TOndo, díky. To vypadá, že bych mohl stihnout start i rodinnou akci - a že snad bude klid v rodině... :-))))

M.

Upřesnění startovních okan na nejbližší 4 dny:

Datum ---- začátek okna -- plánovaný start -- konec okna

2005/07/26 14:33:57 UTC 14:39:00 UTC 14:43:56 UTC
2005/07/27 14:12:26 UTC 14:12:26 UTC 14:16:12 UTC
2005/07/28 13:45:42 UTC 13:50:42 UTC 13:55:42 UTC
2005/07/29 13:23:11 UTC 13:28:11 UTC 13:28:22 UTC


Začátek okna je teoreticky nejdřívější možný okamžik startu. Countdownd je cílen na střed okna /označeno "plánovaný start"/.
Přepočet na náš letní čas: přičtěte 2 hodiny

Počasí:

Úterý: 60% příhodné
Středa: 60% příhodné
Čtvrtek: 70% příhodné

Zasedání MGMT včera večer: Startovat se bude i kdyby 1 vodíkový senzor (č.2 nebo č.4) vypadl v poloze "mokrý". Proč tyto dva: č.2 je fyzicky ten, co dělal neplechu, č.4 je ten, na který je prohozen kablík původně napojený n č.2.

U kyslíkových senzorů je požadavek pro povolení startu všechny 4 v pořádku.

Před havárií Challengeru bylo pravidle, že se startuje, když jsou 3 ze 4 čidel OK, po Challengeru to bylo zpřísněno.[Upraveno 25.7.2005 poslal avitek]

Sorry, při prvním postingu jsem to psal rovnou v SELČ, teď jsem to spravil na UTC, tak to, co přišlo majlem je chybně, podívejte se na web WWW.KOSMO.CZ!!!!!

Ještě jednou se omlouvám! Tonda

Nejsem si jist, zda těch 30.000 zaměstnanců, kterým na Shuttlu visí pracovní místa mají zájem na přesném dodržování harmonogramu misí raketoplánů, aby si co nejdříve vypustili vlastní rybník.

Jednou ten raketoplan odstartovat musi. Jen si rikam jaka je asi pravdepodobnost ze to bude jeste tento mesic. Neco mi naseptava ze se zdaleka neblizi 100%, tudiz me osobne start raketoplanu nechava dost chladnym. Dulezita bude jen informace jestli se neco podelalo nebo ne. Informace jestli se to (ne)podalalo v Utery nebo ve Stredu je vcelku nepodstatna.

Nevite prosim, jestli bude ten start raketoplanu v televizi?

citace:

---

Nevite prosim, jestli bude ten start raketoplanu v televizi?

---

koukám na NASATV a čekám na RSS rollback a nic.
mělo k tomu dojít v 19 hodin, už mají skoro 2 hodiny zpoždění.
Zase něco upadlo ?

citace:

---

citace:

---

Nevite prosim, jestli bude ten start raketoplanu v televizi?

---

Tak v NASA TV určitě.
Jde "chytit" na www.nasa.gov/ntv

---

citace:

---

Nejsem si jist, zda těch 30.000 zaměstnanců, kterým na Shuttlu visí pracovní místa mají zájem na přesném dodržování harmonogramu misí raketoplánů, aby si co nejdříve vypustili vlastní rybník.

---

V 09:39 SELČ bylo dokončeno plnění nádrží ET kapalným kyslíkem a vodíkem.

Jak to vypadá s počasím ?

citace:

---

Nejsem si jist, zda těch 30.000 zaměstnanců, kterým na Shuttlu visí pracovní místa mají zájem na přesném dodržování harmonogramu misí raketoplánů, aby si co nejdříve vypustili vlastní rybník.

---

citace:

---

Nevite prosim, jestli bude ten start raketoplanu v televizi?

---

citace:

---

Jak to vypadá s počasím ?

---

Teď jsem se díval na meteorologickou stránku USAF základny Cape Canaveral, tak poslední předpověď z 09:30 SELČ je lepší, pravděpodobnost počasí tak špatného, že by zabránilo startu je jen 20 %!!!!!!!

Zítra je to trochu horší, pravděpodobnost 30 % špatného počasí

Astronauti dorazili na rampu ve 13:07 SELČ. Současně probíhá druhé kolo zkoušek čidel spotřebování vodíku a kyslíku v ET. První kolo zkoušek dnes ráno proběhlo bez problémů, všechna čidla pracovala OK.

Astronauti už vyjeli výtahem k přístupovému můstku ke kabině raketoplánu.

Collinsová jako první nastoupila na palubu raketoplánu.

Chci se zeptat jen pro upřesnění?

Stihnu ten start, když si zapnu NASA TV kolem 16:30 SELČ?

citace:

---

Chci se zeptat jen pro upřesnění?

Stihnu ten start, když si zapnu NASA TV kolem 16:30 SELČ?

---

Naivní otázka. Proč dochází k plánovaným přerušením odpočtu (T-20minut na 10 minut a T-9minut na 3/4 hodiny?). proč není čas počítán souvisle, ale dochází k jeho přerušení a "vsunutí" dalšího času? Souvisí to s vývojem startovních procedur během letů?

Jak už bylo mnohokrát řečeno - je třeba mít časovou rezervu na případné řešení problémů. Proto ta přerušení. Pokud sleduješ ČT24, pan Vítek to tam připomínal :-)

TAk držte palce, ať to dneska vyjde .... :-))))
M.

Zatim to vypada dobre. Sleduju to jen na inetu.

SRB jsou pryc, ted uz je to brnkacka.

Sleduju to jen po textu. Kdo to vidi na videu, je to opravdu OK?

ET se oddělil, vše OK ....

je nadhera videt zive to, o cem jsem doposud jen cet ne netu

Jojo, je to OK.

super

Nevite jestli bude nekde ke stazeni ty filmy v HDTV z tohoto startu ???

ČT24 už přímý přenos skončila. Ale na NASA TV jdou záběry ze startu z jedné kamery za druhou. Fantazie...
M.

Oki mam to nahrany celej DVB stream z CT24. De slyset ze panove si zapomeli vypnout mobila Nevi nekdo jestli budou vysilani pripojeni k ISS?
Nasa TV byla beznadejne pretizena.

Mně se to na NASA TV seklo akorát jednou,a to 4 minuty před startem, ještě jsem to stihl vypnout a zapnout 2 minuty před startem, jinak jsem to viděl celé, krása....

Podle povahy ruchu se divim ze pouzivaji jeste analogovy prenos videa namisto digitalu. Chapu ze je v analogu min kritickych prvku ale nestacilo by mit analogovy kanal jen jako zalohu? Vzdyt technologie pro digitalni prenos videa je uz daaaavno zvladnuta i pro mission critical aplikace a cena neni nijak vyrazne vyssi.Nebo ze by se tu projevila osuntelost komunikacniho systemu vesmirny skodovky?

Neví někdo kdy by bude spojování ISS a Shuttlu??

Neví někdo kdy by bude spojování ISS a Shuttlu??

Pozítří kolem 13:00

A kdypak bude STS 121?
Když se STS-114 nestihl v květnu ,tak září evidentně definitivně padá.

Měl jsem za to, že nyní se bude chystat Atlantis na zářijový start..

Mně by zase zajímalo, proč ma oficiálních stránkách NASA mají stále k dispozici všechny snímky raketoplánu v plném rozlišení v takové verzi, že jsou rozmazané a zašumělé. Technika je přeci úplně jinde. Proto se ptám, jaký k tomu mají důvod?

To by bylo fajn, to by se možná stihnul i třetí start(který už poveze konečně i stavební díly a ne jen zásoby ) tento rok.

Mel jsem za to ze Atlantis se uz brzo bude montovat k SRB a ET.

Sledoval jsem to na CNN, bylo to úchvatné, nezapomenutelné. Napadlo mně - kdyby ta kamera na ET byla v r 1986 již na Challengeru a zaznamenala oheň z SRB, nešlo by odpojit Shuttle dříve, než došlo k výbuchu? Měl by Shuttle šanci přistát ?

citace:

---

Měl jsem za to, že nyní se bude chystat Atlantis na zářijový start..

Mně by zase zajímalo, proč ma oficiálních stránkách NASA mají stále k dispozici všechny snímky raketoplánu v plném rozlišení v takové verzi, že jsou rozmazané a zašumělé. Technika je přeci úplně jinde. Proto se ptám, jaký k tomu mají důvod?

---

citace:

---

kdyby ta kamera na ET byla v r 1986 již na Challengeru a zaznamenala oheň z SRB, nešlo by odpojit Shuttle dříve, než došlo k výbuchu? Měl by Shuttle šanci přistát ?

---

zas tam vo velkom odletovali nejake podozrive ulomky.Myslel som si, ze sa mi to zda, ale hovorili o tom prave aj v spravach TA3...

citace:

---

To by bylo fajn, to by se možná stihnul i třetí start(který už poveze konečně i stavební díly a ne jen zásoby ) tento rok.

---

citace:

---

zas tam vo velkom odletovali nejake podozrive ulomky.Myslel som si, ze sa mi to zda, ale hovorili o tom prave aj v spravach TA3...

---

Podle obrázků na NASA TV to vypadá, že mají otevřený nákladový prostor. Proč?
dík

citace:

---

Podle obrázků na NASA TV to vypadá, že mají otevřený nákladový prostor. Proč?
dík

---

Před chvilkou jsem se díval, jak budou start raketoplánu komentovat v nejmenovaných televizních n@ovinách a napr. u Griffina byl titulek "odbornik z NASA", i když na pozadí byl titulek CNN, kde bylo jasně vidět "NASA Administrator" ...

citace:

---

Před chvilkou jsem se díval, jak budou start raketoplánu komentovat v nejmenovaných televizních n@ovinách a napr. u Griffina byl titulek "odbornik z NASA", i když na pozadí byl titulek CNN, kde bylo jasně vidět "NASA Administrator" ...

---

Byla to nadhera co dodat,ucebnicovy start!Bohuzel odpadavajici casti nebylo na CT24 videt,ale zrejme se jednalo o led z povrchu pal. nadrze,doufam, ze se nemylim.Utekl jsem z prace a pri startu drzel pesti jako maly kluk:))) Hrozne se mi libilo s jakou presnosti vysvetloval pan Vitek otazky pana komentatora a pekne se doplnovali s kolegou.Jenom v jednu chvili kdy se oddelovala pal. nadrz od schuttelu a CT prepnula vysilani na sveho zpravodaje mi a zrejme nejen me,ale mozna jak jsem sledoval,i panu Vitkovi zatrnulo,ze tento nevidany zazitek CT neodvysila! Bohudik aspon, ze tech par vterin tam ukazala!!!!Start byl OPRAVDU ukazkovy a vzrusujici.GOOD LUCK DISCOVERY

citace:

---

Neví někdo kdy by bude spojování ISS a Shuttlu??

Pozítří kolem 13:00

---

citace:

---

Byla to nadhera co dodat,ucebnicovy start!Bohuzel odpadavajici casti nebylo na CT24 videt,ale zrejme se jednalo o led z povrchu pal. nadrze,doufam, ze se nemylim.Utekl jsem z prace a pri startu drzel pesti jako maly kluk:))) Hrozne se mi libilo s jakou presnosti vysvetloval pan Vitek otazky pana komentatora a pekne se doplnovali s kolegou.Jenom v jednu chvili kdy se oddelovala pal. nadrz od schuttelu a CT prepnula vysilani na sveho zpravodaje mi a zrejme nejen me,ale mozna jak jsem sledoval,i panu Vitkovi zatrnulo,ze tento nevidany zazitek CT neodvysila! Bohudik aspon, ze tech par vterin tam ukazala!!!!Start byl OPRAVDU ukazkovy a vzrusujici.GOOD LUCK DISCOVERY

---

Jen doplnim pana Vitka,jestli vse probehne dle planu,jak jiz rikal na CT a v co verime.o)Ale rad bych se zeptal jsetli nema nekdo info kde najdu ve vyborne kvalite video ze startu.Hledam na strankach NASA,ale veskera videa co jsem nasel jsou trochu podprumerna,rad bych videl vic detailu a k tomu jeste stranky kde je videt start z vice pohledu DIKY MOC

Zive jsem komentoval start na STV2 a na odletovani "ulomku" (izolace?, led?) z ET jsem taky upozornil. Musime si ale uvedomit, ze ulomky odletovaly, odletuji a odletovat budou. Konstrukcne tomu proste neni mozne zabranit - jde jen o to je co nejvice eliminovat a monitorovat (takze pokud byly videt, je to svym zpusobem dobre, neb je jsme schopni sledovat).

citace:

---

...
Nevím, zdali si někdo všiml toho, jak během odhazování ET se několikrát zažehly motorky RCS. Bylo to perfekt. Dvakrát sice skoro vypadl obraz z kamery umístění na ET (nebyla to chyba na trase z NASA, ale zřejmě ztráta části signálu při rotaci ET).
...

---

citace:

---

citace:

---

Byla to nadhera co dodat,ucebnicovy start!Bohuzel odpadavajici casti nebylo na CT24 videt,ale zrejme se jednalo o led z povrchu pal. nadrze,doufam, ze se nemylim.Utekl jsem z prace a pri startu drzel pesti jako maly kluk:))) Hrozne se mi libilo s jakou presnosti vysvetloval pan Vitek otazky pana komentatora a pekne se doplnovali s kolegou.Jenom v jednu chvili kdy se oddelovala pal. nadrz od schuttelu a CT prepnula vysilani na sveho zpravodaje mi a zrejme nejen me,ale mozna jak jsem sledoval,i panu Vitkovi zatrnulo,ze tento nevidany zazitek CT neodvysila! Bohudik aspon, ze tech par vterin tam ukazala!!!!Start byl OPRAVDU ukazkovy a vzrusujici.GOOD LUCK DISCOVERY

---

Máte pravdu, zatrnulo mi, ale režie alespoň kus ještě chytla. My s Honzou Kolářem jsme se nedívali na monitor, kde bylo to, co šlo z ČT, ale na druhý, velkopošný, kde byl originál obraz z NASA (přes EBU), takže přesně nevíme, jak to vypadalo v přenosu. Nevím, zdali si někdo všiml toho, jak během odhazování ET se několikrát zažehly motorky RCS. Bylo to perfekt. Dvakrát sice skoro vypadl obraz z kamery umístění na ET (nebyla to chyba na trase z NASA, ale zřejmě ztráta části signálu při rotaci ET).

Co se týče dalších přenosů, tak zatím v ČT24 počítají jenom s přímým přenosem z přistání; doufám, že by se zase začínalo už před deorbitem (brzdicím manévrem motory OMS z kruhové dráhy), takže - pokud by to šlo podle dosavadních časových plánů a nebyl odklad přistání z důvodů počasí nebo přesun přistání z Floridy na Edwards do Kalifornia, tak přespříští neděli kolem 10:45 SELČ (dopoledne) do 12:00.

Pokud to bude, tak nás - Honzu Koláře a mne - zase chtějí pozvat.

---

Pane Vítku a Koláři, díky za komentáře. Jinak ČT se přeci jen vytáhla. Díky internetovému vysílání ve 400 kbit to byl lepší zážitek než na NASA TV. Dokonce, i když umím již trochu anglicky, bylo fajn slyšet konečně komentovaně v češtině ty údaje, jež zaznívají během stoupání, protože je nestíhám pochytit a přeložit všechny.

Zaznělo tu, že video, včetně HDTV, bude na webu. Má někdo představu, kdy a kde? Počítám že zítra večer na ofic. webu??

Na adresu shuttle.wz.cz jsem umístil video nahrané z ČT24. Je to zhruba prvnich 5 minut letu + odhození ET.
Komu se nechce čekat na oficiální videa z NASA může vesele stahovat

citace:

---

Na adresu shuttle.wz.cz jsem umístil video nahrané z ČT24. Je to zhruba prvnich 5 minut letu + odhození ET.
Komu se nechce čekat na oficiální videa z NASA může vesele stahovat

---

citace:

---

Ahoj, zkoušel jsem si to stáhnout, ale dostanu pouze 14,3 MB a potom se to zastaví. Je to všechno, nebo tam něco chybí (na stránce je uvedeno 50MB).
Navíc mě to nejde spustit.

---

Me to chodi bez problemu...

Chtel jsem se zeptat - koukal jsem na NASA TV a nevim, jestli jsem rozumel dobre, ale zminovali tam nejak pocty funkcnich motoru potrebnych pro pripadne jednotlive nouzove scenare (navrat na KSC, pristani ve Spanelsku). Pochopil jsem dobre, ze pro navrat na KSC (dokud je mozny) jsou potreba minimalne dva funkcni SSME a pro pripadny polobalisticky let do Spanelska staci jeden?

citace:

---

quote:
--------------------------------------------------------------------------------


Ahoj, zkoušel jsem si to stáhnout, ale dostanu pouze 14,3 MB a potom se to zastaví. Je to všechno, nebo tam něco chybí (na stránce je uvedeno 50MB).
Navíc mě to nejde spustit.

--------------------------------------------------------------------------------



Udělalo mi to taky. Chce to nějaký download manager, který umí pokračovat v přerušeném stahování a pak to jde. Stáhl jsem to celé, jen jsem trochu musel hledat, čím mi to půjde přehrát.

---

citace:

---

... Pochopil jsem dobre, ze pro navrat na KSC (dokud je mozny) jsou potreba minimalne dva funkcni SSME a pro pripadny polobalisticky let do Spanelska staci jeden?

---

Také jsem si všiml dnes na Spaceflightnow těch snímků a analýz. Chápu, že se může jednat o docela problematickou záležitost s tou dlaždičkou, ale nemají náhodou možnost ji vyměnit už při tomto letu?

A druhý dotaz - píšou, že by v případě absolutní nouze zůstal STS na ISS a přiletěl by druhý. To ten první musí vážně vyhodit do atmosféry, nebo by se dalo to řešit jinak? (Mám na mysli, že by např. dva astronauti přesedli do starého raketoplánu a odmanévrovali by od stanice. Přidokoval by se nový a pak by se vydali na opravu starého. Nový by se po opravě oddokoval a starý přidokoval zpět.
Nebo by snad dokonce mohla odletět posádka nového se starou + kosmonauti z ISS by odletěli Sojuzem a ti co by seděli ve starém by po opětovaném přidokování zůstali ve dvou na ISS? Pak by měli dost času na opravu.

Chápu, že let ve formaci poblíž ISS je možná pro raketoplán nemožný, nebo časově omezený..

Teď nemaluji čerta na zeď, ale ptám se obecně:
V případě fatálního poškození STS mohou při záchrané misi u ISS dokovat dva raketoplány, nebo by se nechal ten první(poškozený) shořet v atmosféře a pak by přistál ten druhý a nabral posádku původního raketoplánu.

Skoro stejné dotazy ve stejnou dobu, že by telepatie....

Ne, prvni raketoplan se necha schoret v atmosfere pred pristanim zachraneho.

Tak jsem skoukl to video z kamery na letadle. Je to nové a hezké. Poněkud trhané, ale sám bych to lépe nenatočil. Ptám se jen, jak to stahnout na disk? :-)
http://www.nasa.gov/returntoflight/multimedia/index.html

citace:

---

Také jsem si všiml dnes na Spaceflightnow těch snímků a analýz. Chápu, že se může jednat o docela problematickou záležitost s tou dlaždičkou, ale nemají náhodou možnost ji vyměnit už při tomto letu?

---

citace:

---

Atlanis je stale planovany na 9. zari 2005 (nevidim jediny duvod, proc "září evidentně definitivně padá" - hlavne ted po uspesnem startu), treti start (STS-115) na 16. unora 2006. Je otazkou, zdali predsunuti prichazi v uvahu nebo ne - ja si myslim, ze ne, ale kdyz ma byt Discovery nachystany pri STS-121 na misi STS-301, tak proc ne. (Na druhe strane je samozrejme rozdil mezi misi zachrannou a regulerni.)

---

Všimli jste si někdo na tomhle videu http://wm.nasa-global.speedera.net/wm.nasa-global/RTF/WB57.wmv v čase 1:46 plamene na levém zadním úchytu SRB (stejném místě jako Challenger). To s těmi těsněními stále tak bojují, nebo to má jiné vysvětlení.

citace:

---

Všimli jste si někdo na tomhle videu http://wm.nasa-global.speedera.net/wm.nasa-global/RTF/WB57.wmv v čase 1:46 plamene na levém zadním úchytu SRB (stejném místě jako Challenger). To s těmi těsněními stále tak bojují, nebo to má jiné vysvětlení.

---

citace:

---

Pro misi STS-115 (16.2.2006) se počítá opět s raketoplánem Atlantis (nesouvisí to s hmotností dílu P3/P4 nosníku?)

---

citace:

---

Taky jsem si toho vsimnul a to jiz pri zpravach pred odlozenym startem, povazoval jsem to vsak za omyl, ktery bude napraven, coz se ale evidentne nestalo. Jeste stesti, ze se Grifin na Novu nediva :-)

---

citace:

---

citace:

---

zas tam vo velkom odletovali nejake podozrive ulomky.Myslel som si, ze sa mi to zda, ale hovorili o tom prave aj v spravach TA3...

---

Zive jsem komentoval start na STV2 a na odletovani "ulomku" (izolace?, led?) z ET jsem taky upozornil. Musime si ale uvedomit, ze ulomky odletovaly, odletuji a odletovat budou. Konstrukcne tomu proste neni mozne zabranit - jde jen o to je co nejvice eliminovat a monitorovat (takze pokud byly videt, je to svym zpusobem dobre, neb je jsme schopni sledovat).

---

Chci poděkovat panu Vítkovi a panu Kolářovi za komentáře na ČT24. Byli velmi věcné a k tématu. Co mě ale dostalo byl přímý vstup redaktora z USA přímo v době, kdy docházelo k odpojení ET. Škoda.
Jinak hodnotím tento počit ČT jako velmi pozitivní.
Zajímavé aspekty, které jsem na přenosu zhlédl a které tu byly popsány.
a) profukování dusíkem u tankovacího ramene
b) profukování trysek dusíkem ...
c) kondenzační spáry kolem trupu a SRB
d) záblesky při průletu vrchními částmi atmosféry
e) použití malých korekčních trysek (?) ve vrchní části při pohledu z ET.

Jinak k použití analogu kontra digitál. Nejsem si tím stále moc jistý, ale myslím, že analog jsme schopni vysekat i expost z nahrávky výrazně lépe než digitální informaci.

Véna

Tak uz to je 24 hodin od toho, co Discovery odstartoval..

[quote
Mam konkretne otazku pre tych co sa vyznaju, aky naklad (hmotnost a rozmer) je schopny vyniest na OD shuttle ked na dokoncenie ISS stare ruske moduly nestacia ? A preco je Hubble je az posledna priorita ?

citace:

---

Chci poděkovat panu Vítkovi a panu Kolářovi za komentáře na ČT24. Byli velmi věcné a k tématu. Co mě ale dostalo byl přímý vstup redaktora z USA přímo v době, kdy docházelo k odpojení ET. Škoda.
Jinak hodnotím tento počit ČT jako velmi pozitivní.
Zajímavé aspekty, které jsem na přenosu zhlédl a které tu byly popsány.
a) profukování dusíkem u tankovacího ramene
b) profukování trysek dusíkem ...
c) kondenzační spáry kolem trupu a SRB
d) záblesky při průletu vrchními částmi atmosféry
e) použití malých korekčních trysek (?) ve vrchní části při pohledu z ET.

Jinak k použití analogu kontra digitál. Nejsem si tím stále moc jistý, ale myslím, že analog jsme schopni vysekat i expost z nahrávky výrazně lépe než digitální informaci.

Véna

---

Nechci být hnidopich..

.. kdo z vás kdy viděl lépe dokumentovaný start raketoplánu. Mít tolik záběrů, tolik informací, on-line přes internet. Dotyčný anonym by měl vzít v potaz, že to samo o sobě je úžasné. Děje-li se to analogově, má to nějaký důvod. Př. proč za to vyhazovat peníze, když to takhle bohatě stačí?

Jinak sám bych při dnešní kvalitě digitechniky uvítal alespoň vysvětlení, proč není použita a také proč sakra jsou ty krásné fotky an ofic. webu tak zrnité a někdy i rozostřené? (zrnitost bych pochopil jako zvětšování snímků na 300 ppi, ale no nevím, při dnešních digizrcadlovkách..)

citace:

---

[quote
Mam konkretne otazku pre tych co sa vyznaju, aky naklad (hmotnost a rozmer) je schopny vyniest na OD shuttle ked na dokoncenie ISS stare ruske moduly nestacia ? A preco je Hubble je az posledna priorita ?

---

citace:

---

Ne, prvni raketoplan se necha schoret v atmosfere pred pristanim zachraneho.

---

citace:

---

Nechci být hnidopich..

.. kdo z vás kdy viděl lépe dokumentovaný start raketoplánu. Mít tolik záběrů, tolik informací, on-line přes internet. Dotyčný anonym by měl vzít v potaz, že to samo o sobě je úžasné. Děje-li se to analogově, má to nějaký důvod. Př. proč za to vyhazovat peníze, když to takhle bohatě stačí?

Jinak sám bych při dnešní kvalitě digitechniky uvítal alespoň vysvětlení, proč není použita a také proč sakra jsou ty krásné fotky an ofic. webu tak zrnité a někdy i rozostřené? (zrnitost bych pochopil jako zvětšování snímků na 300 ppi, ale no nevím, při dnešních digizrcadlovkách..)

---

Jak je to s velením Eileen Collinsové? Podle NOVY první, ale podle mě druhé. Jako by návrat raketoplánu do letových operací nebyla dost
velká senzace. Je to asi málo? Proč si tedy něco nepřidat, že jo?

Od ET se utrhnul vcelku velky kus peny.
Viz zde:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/images/050727palramp1.jpg
zde:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/images/050727palramp2.jpg
zde:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/images/050727palramp3.jpg
a zde:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/images/050727palrampcloseup.jpg

Utrzeny kus pochazi z tak zvane PAL rampy (Protuberance Air Load), ktera ma odstranovat turbulentni proudeni vzduchu okolo tlakovych vedeni a externi kabelaze na ET. Puvodne mela byt tato rampa odstranena, ale nakonec byla ponechana... Urcite si ted hodne lidi v NASA skrabe hlavy proc ji tam nechali...

Nastesti se ten kus s nicim nesrazil, ale spolehat na nahodu bych urcite nechtel...

NASA zrovna bezi zive tiskovou konferenci ohledne te peny a ostatnich poskozeni...
www.nasa.gov/ntv

To s tím kusem izolační pěny se mi přestalo líbit. Podle toho co jsem právě četl a viděl to vypadá špatně s dalším startem. Ta ET se snad bude muset předělat, nebo vyhodnotit lépe rizika. Problém s dlaždičkou prý není tak závažný..

Jsem zvědav jak toto se vyvine, až bude za pár dnů známo více o všem po startu.

Bill Parsons - Manazer misi raketoplanu rekl, ze dalsi raketoplan nepoleti az do te doby, nez zjisti proc se tak velky kus peny odloupnul od ET. Zatim nevi, kdy to bude....

Takze je mozna delsi prodleva pred startem raketoplanu Atlantis. Urcite bych nepocital s puvodnim stanovenym startem na 9. zari 2005... pocital bych tak listopad.. nebo spis pristi rok...

Lepší, že se tak velký kus utrhl teď - kdyby se to stalo třeba až v září, bylo by to asi horší. Takhle se to dá hned zase řešit a čas je. Atlantis klidně počká, ne? ;-)

To je pravda.. nastesti se netrefil do Discovery... Take ukazovali jeste jednu fotku, na ktere je tidet odloupnuta pena pobliz predniho bi-podu - mista, odkud se utrhnula pena pri startu Columbie.

Jedine co me opravdu toci jsou ti odporni novinari, kteri jen rypou a porad se snazi dostat nejakou senzacni zpravu... ech.. dela se mi z nich nevolno... porad stouraji a maji priblble otazky... kdyby tam byl, tak tomu jednomu omlatim to skladaci kreslo o hlavu... rypaci..

Musel sem si ulevit...

citace:

---

To je pravda.. nastesti se netrefil do Discovery... Take ukazovali jeste jednu fotku, na ktere je videt odloupnuta pena pobliz predniho bi-podu - mista, odkud se utrhnula pena pri startu Columbie.

Jedine co me opravdu toci jsou ti odporni novinari, kteri jen rypou a porad se snazi dostat nejakou senzacni zpravu... ech.. dela se mi z nich nevolno... porad stouraji a maji priblble otazky... kdyby tam byl, tak tomu jednomu omlatim to skladaci kreslo o hlavu... rypaci..

Musel sem si ulevit...

---

Zato dost legracni jsou kontextove odkazy, co pod ten clanek (fuj) v Blesku doplnil eTarget:

Rockwool ... tepelne, zvukove a protipozarni izolace
Schonox, s.r.o ... materialy pro obkladace a podlahare - lepidla, sterky

Stavebniny vzhuru na orbit ;-)

Nic nového.
Media všechno nafukují, snaží se urvat senzaci za každou cenu. Horší by bylo ,kdyby NASA začala dělat věci pod tlakem medií, i když možná se to i děje.

Tak jestli to není kachna:
NASA kvůli závadě na Discovery ukončila lety raketoplánů

http://www.novinky.cz/zahranicni/61728-nasa-kvuli-zavade-na-discovery-ukoncila-lety-raketoplanu.html

Ještě že Eileen a spol. nemají na palubě nový Blesk. To by asi rovnou vyskákali do volného kosmu.... :-)))

NASA by měla zrušit pilotované lety a sázet na roboty.
CEV toto nevyřeší, to už je spíše otázka psychologie a klimatu v americké resp. celé tzv. Západní společnosti a jejímu přístupu k riziku.

No, ten nadpis je trochu moc krutý. Další starty ale byly pozastaveny, dokud se nezjistí, proč z ET STS-114 odpadl tak velký kus PAL rampy (skoro metr dlouhý), a dokud se neudělají dostatečná protiopatření. Je to bohužel docela "studená sprcha" pro STS a ISS.

Ten článek v Blesku mně znovu utvrdil ve zásdě, že nikdy Blesk nečtu.

citace:

---

Jak je to s velením Eileen Collinsové? Podle NOVY první, ale podle mě druhé. Jako by návrat raketoplánu do letových operací nebyla dost
velká senzace. Je to asi málo? Proč si tedy něco nepřidat, že jo?

---

citace:

---

Tak jestli to není kachna:
NASA kvůli závadě na Discovery ukončila lety raketoplánů

http://www.novinky.cz/zahranicni/61728-nasa-kvuli-zavade-na-discovery-ukoncila-lety-raketoplanu.html

---

No možná by bylo lepší ,kdyby tlak medií a touho po absolutní bezpečnosti raketoplánu, vedla k záchrané výpravě.
S dvouma STS by se sice ISS nedostavěla, ale alespoň by se nemrhalo časem, financemi a lidským potenciálem do nečeho, z čeho hlavně přístup NASA udělal technickou mrtvolu.
Dokud management NASA neřekne otevřeně veřejnosti, že není v současných technologickým možnostech vyrobit a vyvinout bezpečný prostředek pro dopravu lidí a bude v nich vyvolávat současné falešné očekávání, že toho již dosáhl, tak by měl do vesmíru posílat jen roboty.
Co bude NASA dělat po první vážné nehodě CEVu? Bude se asi opakovat historie s STS.

Děkuju za upřesnění, ale jestli pozastavení letů se bude také počítat na roky, s tím , že po příštím startu se může objevit zase něco podobného či jiného....

Ze záběrů STS-114 jsme se znovu přesvědčili, že Shuttle je úžasná technika. Bohužel všechny dosavadní problémy a katastrofy STS pramení ne ze špatné techniky, ale z jeho ne příliš vhodné koncepce – bočního umístění Shuttle. Pro CEV by měl z toho vyplynout závěr: nikdy neumísťovat návratový prostředek s lidmi bočně. U nákladů to lze tolerovat, ale pro lidi je to příliš nebezpečné.

Laicky tipuji předělání ET na hodně dlouho, úpravy mohou změnit i aerodynamické vlastnosti celého pilotovaného systému. To by se NASA spolehla na výsledky výpočtů a letěla hned na "ostro"?

"naostro" pardon.

Lepší sada fotek z poškození ET a dlaždic je na

http://www.nasa.gov/returntoflight/multimedia/post_mmt_briefing_072705.html

Předpokládám, že pozastavení je z důvodu odpadu pěny z ET a ne kvůli odpadu dlaždic na raketoplánu, ty odpadávaly a odpadávat budou, koneckonců právě lepení dlaždic tepelné ochrany v kosmu měl být jeden ze způsobů jak zabránit opakování katastrofy Columbie.

je nutne pre dokoncenie ISS, aby v raketoplane sedelo az 7 ludi ? Ten rusky Buran tusim letel uplne bez posadky.Nestacil by pilot a zaloha ?

A kdo pak bude stěhovat věci z/do raketoplánu/logistického modulu a zároveň dělat výstupy EVA, manipulovat s Canadarmem atd. ?

citace:

---

A kdo pak bude stěhovat věci z/do raketoplánu/logistického modulu a zároveň dělat výstupy EVA, manipulovat s Canadarmem atd. ?

---

Sleduju operace STS na NASA TV a je to nádhera. Slyším komunikace s Hustonem a vidím co se děje jak z pohledu ISS, tak Shuttlu ... paráda ... splněný sen ... jsem prostě tam ...

Ten přenos je fakt krásný. Otočka raketoplánu pro fotografování byla super

Na slovenské TA3 bude přímý přenos spojování ISS a STS.

Teďka to přibližování je taky nádhera ... mě to ale přijde, že už dělají finální přiblížení ... jak dlouho trvá? Cosi mluvili o 45 minutách ... což by odpovídalo na minutu údaji 13:18, který uvedl p. Vítek na ČT24.

citace:

---

Na slovenské TA3 bude přímý přenos spojování ISS a STS.

---

Tak už se to blíží, stykovací zařízení na dohled, naváděcí laser zapnutý ... och ...

citace:

---

Som myslel ze so stahovanim helfnu ti traja papuanci, co sa nudia na ISS.Ale ja som amater, tak sa nesmej ;-)

---

Jak vám jde obraz,me se to obnovuje tak po 5 vterinach,jde vam to plinule? (Sleduji spojováni na Nasa Tv)

Před chvílí na TA3 opět opakovali, že tuto náročnou operaci(rozuměj spojení raketoplánu se stanicí) uvedou v přímem přenose. Tak uvidíme.

Obraz z ISS je plynulý, ale z raketoplánu (z kamery ve spojovacím adaptéru) je to sekvence statických snímků (plánovaně), proto je to tak trhané.
[Upraveno 28.7.2005 poslal ales]

Tak,že, spojení proběhlo ! Přesně podle plánu v 13:18 na jižním Pacifikem na západ od Chile.

Tak jsou připojený Probíhají následné operace (dorovnávání rychlosti atd. ...

citace:

---

Na adresu shuttle.wz.cz jsem umístil video nahrané z ČT24. Je to zhruba prvnich 5 minut letu + odhození ET.
Komu se nechce čekat na oficiální videa z NASA může vesele stahovat

---

Začínám chat na iDNES

Tonda

//Mám stahly 73% ale nejspis to nekdo smazal na Webu nebo to zrusily.Neslo by to dat nekde znova??
Děkuji//

Zkuste Getright nebo Flashget, u těchto nástrojů máte relativně vysokou míru jistoty, že se soubor stáhne v pořádku.

Super... sledovat zive otevirani "dveri" mezi Discovery a ISS hihihi

Jojo, úžasdm jak si tam tak volně plynou, podávají ruce a fotí se fakt super

Ještě je super vidět rozdíl v přirozenosti pohybu osádky ISS a Shuttlu, Je vidět, že osádka už je nějaký ten pátek na oběžné dráze a "umí v tom chodit". Z STS jsou takový ještě jako neohrabaný ... (musí se držet, moc negestikulují, hodně divně poletují, kdežto osádka iSS se ladně drží nohou za úchop a v klidu gestikuluje rukama ... )

citace:

---

Ještě je super vidět rozdíl v přirozenosti pohybu osádky ISS a Shuttlu, Je vidět, že osádka už je nějaký ten pátek na oběžné dráze a "umí v tom chodit". Z STS jsou takový ještě jako neohrabaný ... (musí se držet, moc negestikulují, hodně divně poletují, kdežto osádka iSS se ladně drží nohou za úchop a v klidu gestikuluje rukama ... )

---

citace:

---

citace:

---

Na adresu shuttle.wz.cz jsem umístil video nahrané z ČT24. Je to zhruba prvnich 5 minut letu + odhození ET.
Komu se nechce čekat na oficiální videa z NASA může vesele stahovat

---

Mám stahly 73% ale nejspis to nekdo smazal na Webu nebo to zrusily.Neslo by to dat nekde znova??
Děkuji

---

citace:

---

WebZdarma bohuzel ten ucet zrusil. Nevite nekdo o prostoru, kam by se dal umistit 50MB soubor?

---

citace:

---

Laicky tipuji předělání ET na hodně dlouho, úpravy mohou změnit i aerodynamické vlastnosti celého pilotovaného systému. To by se NASA spolehla na výsledky výpočtů a letěla hned na "ostro"?

---

Kacířská myšlenka,
Co kdyby v té pěně byla nějaká síťovina? Něco jako králičí pletivo třeba z uhlíkovejch vláken. Aby i když pěna praskne tak by to nedovolilo tomu kusu pěny odletět.

A nebo, kdyby byla pěna už předem "nařezaná" na bezpečně veliké kusy, které by samy o sobě nemohly tepelný štít nijak ohrozit.

NASA přiznává, že se jedná možná o neřešitelný problém:
SPACE CENTER, Houston (AP) -- NASA may never be able to prevent threatening chunks of insulation foam from breaking off the shuttle's fuel tank during launch, the agency's chief said Thursday, a day after future flights were ordered grounded because of the problem during Discovery's liftoff.
http://www.space.com/missionlaunches/ap_rtf_griffin_050728.html

Řekl bych, že je to racionální postoj. Přes sto misí se odlétalo OK a zbývá nějakých 22-25 misí.

Pokud to spravne chapu, tak problem je v rucnim nanaseni peny na nekterych mistech pouze na vnitrni strane ET.
Pak je nutne zmenit technologii nanaseni, nebo odstranit nutnost rucniho nanaseni v tlustych vrstvach.
Ruzne vnitrni vyztuze by mohly docela dobre fungovat. Co brani treba tomu udelat na kritickych mistech nejake hrebeny primo z podkladoveho materialu ET. Space X AL-Li svaruji s minimalnimi naklady a snad jim to i funguje. Tak co takhle privarit na kriticka mista prave ty vnitrni vyztuze a pres ne nanest tu penu.
Nebo jak tady nekdo psal zbevnit penou nejakou vnitrni kostrou. Neco jak laminat.
Jsem si celkem jisty ze takovyhle inzenyrsky problem musi jit uspokojive vyresit i za cenu zvyseni hmotnosti.
Mam takovy dojem ze tady absolutne selhal Lockheed Martin jako vyrobce ET.

Vím, že „kdyby jsou chyby“ ale přesto mně to nedá vyjádřit, jaká škoda je, že STS nebyl navržen jinak (psal jsem o tom již na SpaceNews těsně po Columbii v článku, který editor nazval „Is The Space Shuttle Critically Flaved?“):

Kdyby do prvého stupně STS dali do svazku 4 motory F1 na LOX/RP se 4 širokými a krátkými nádržemi a do druhého jeden motor SSME s jednou širokou a krátkou nádrží LOX/LH2, mohl být Shuttle bez motorů, a při stejné nosnosti lehčí o váhu tří SSME a s mnohem lehčí strukturou, která by nemusela přenášet tah motorů cca 6x větší než je jeho váha a obrovské vibrace. Takový Shuttle by šel umístit nad druhý stupeň v in line konfiguraci a isolace nádrží by mohla vesle odpadávat, nic by se nestalo. Za ušetřenou váhu by šla do Shuttle umístit vystřelovací kabina posádky. Obě havárie a současné problémy by nemusely vůbec být, Shuttle by byl nesrovnatelně bezpečnější. Za dobu vývoje STS by motory F1 jistě mohly dosáhnout větší Isp a mohly být znovupoužitelné. Takže jediná ztráta by byl jeden motor SSME a jedna mnohem levnější nádrž, což by bohatě vyvážilo cenu oprav tří SSME + cenu ET.

Náklady na vývoj i provoz by byly značně nižší, raketa by byla schopna vynášet samostatně i náklady, pravděpodobně by vůbec nebylo nutné Shuttle vyřazovat z provozu ani vyvíjet nové nosiče pro návrat na Měsíc. ISS by byla již dostavěna a lety člověka do vesmíru by byly na zcela jiném stupni. Ani Rusové by neutratili takové prostředky za vývoj Energie-Buran a vyvinuli by svůj nosič tak jak původně chtěli, podle výše zmíněné konfigurace. Je to vše velká škoda a ztráta pro celosvětovou kosmonautiku.

Ano, "kdyby chyby". Treba nemusela byt ani 2. svetova. Vsechno spatne je k necemu dobre, tak doufejme ze chyby se nebudou opakovat.
Alespon jde videt ze zruseni STS je jedina spravna cesta. Ten system ma opravdu vyvojovou vadu neslucitelnou se zivotem.

Quote: Zatím mám jen statické screenshoty ....
-----------------------------------------------------
Ze všech snímků po startu i za letu je jasně vidět, že vždy motory SSTE svírají nezanedbatelný úhel ke směru letu a tahu SRB

citace:

---

Řekl bych, že je to racionální postoj. Přes sto misí se odlétalo OK a zbývá nějakých 22-25 misí.

---

citace:

---

citace:

---

Pěnová izolace zpevní přelakováním nějakým odolným lakem.

---

Nojo, ale čím víc se to zpevní na povrchu, tím menší bude riziko, že něco upadne, ale také tím větší bude asi riziko, že upadnutý kus už bude stát za to

---

Jiří Hošek - 29/7/2005 - 12:25

citace:

---

Vím, že "kdyby jsou chyby" ale přesto mně to nedá vyjádřit, jaká škoda je, že STS nebyl navržen jinak...

---

V kontextu této diskuse o chybné koncepci bočního uchycení STS by mě zajímaly alternativní návrhy raketoplánu z počátku 70.let, o kterých se včera na idnes v jedné z odpovědí zmínil pan Vítek. Mohu poprosit?
Děkuji.

OTÁZKA (Věslav Kiedroň)
Dobrý den! Koncem 70. tých let vyšel v časopise ABC článek popisující budoucí americký raketoplán v němž stálo, že .. "NASA překvapivě vybrala v soutěži projekt space shuttle" tuším od fy Rockwell Internacional. Nevíte náhodou o jaké jiné projekty, které nevyhrály se jednalo? Děkuji.
ODPOVĚĎ ( 28.07.2005 17:39 )
Z paměti nikoliv, mám však doma materiály, podívejte se na moje stránky http:www.lib.cas.cz/www/space.40, tam je můj mail.

---

Hawk - 29/7/2005 - 12:37

//
28.7.2005 - 09:22
No možná by bylo lepší ,kdyby tlak medií a touho po absolutní bezpečnosti raketoplánu, vedla k záchrané výpravě.
S dvouma STS by se sice ISS nedostavěla, ale alespoň by se nemrhalo časem, financemi a lidským potenciálem do nečeho, z čeho hlavně přístup NASA udělal technickou mrtvolu.
Dokud management NASA neřekne otevřeně veřejnosti, že není v současných technologickým možnostech vyrobit a vyvinout bezpečný prostředek pro dopravu lidí a bude v nich vyvolávat současné falešné očekávání, že toho již dosáhl, tak by měl do vesmíru posílat jen roboty.
Co bude NASA dělat po první vážné nehodě CEVu? Bude se asi opakovat historie s STS. //

//

Posláno 29.7.2005 - 08:51
NASA přiznává, že se jedná možná o neřešitelný problém:
SPACE CENTER, Houston (AP) -- NASA may never be able to prevent threatening chunks of insulation foam from breaking off the shuttle's fuel tank during launch, the agency's chief said Thursday, a day after future flights were ordered grounded because of the problem during Discovery's liftoff.
http://www.space.com/missionlaunches/ap_rtf_griffin_050728.html

Řekl bych, že je to racionální postoj. Přes sto misí se odlétalo OK a zbývá nějakých 22-25 misí. //

Atˇse dívám, jak se dívám žádnou otočku nevidím.Racionální postoj spatřuju v tom, že NASA přiznala, že tento problém je těžko řešitelný, zbývá aby ještě řekli B - t.j. že budou pokračovat v letech dle plánu s rizikem vzniku tohoto problému.
A pokud se obavájí rizika ztráty posádky ať stoupnou lety STS. Já v tom tak velké riziko nevidím, když se kolem 100 misí odlétalo OK a zbývá 22-25, což jsem už psal.

---

Hawk - 29/7/2005 - 12:40

Ještě doplním poslední větu.
A pokud se obavájí VELKÉHO rizika ztráty posádky ať stoupnou lety STS DEFINITIVNĚ Já v tom tak velké riziko nevidím, když se kolem 100 misí odlétalo OK a zbývá 22-25, což jsem už psal.

A

---

Vítězslav Novák - 29/7/2005 - 13:55

Racionální by především bylo říct otevřeně a na plnou hubu:
"Kosmonautika, hlavně ta pilotovaná, je drahá a nemůže být zcela bezpečná. Můžeme uzemnit raketoplány, nesplnit závazky, které jsme uzavřeli a nedostavět ISS. Můžeme se projevit jako naprosto nespolehliví parneři a o posílání svých astronautů na ISS (jiné lety nebudou vůbec) poprosit Rusy. Když budou mít zrovna náladu, tak nám tam možná občas někoho dopraví. Můžeme vyklidit vesmír a říct, že na to - na rozdíl od Rusů nebo Číňanů - nemáme.
Chcete to?
Nebo se zkrátka smíříme s tím, že to není stejně bezpečné jako vaše cesta do práce (a ta taky nemusí skončit dobře). Astronauti jsou dobrovolníci, jsou motivovaní létat, riziko znají a kdyby měli hlasovat, určitě by byli pro to to risknout."
A přidat pár obvyklých blábolů o "Americe, Americe über alles", překonávání hranic, nových frontierech, americké technické nadřazenosti, blablabla...

A přiznat, že pokud chtějí vyvinout nový prostředek, něco, co by se dostalo zase na Měsíc, neřku-li Mars, bude stát ročně tak 3x víc, než je současný rozpočet. Přestat panáčkovat "Ano, pane presidente, jistě pane presidente, vaše závěry splníme, ba překročíme, pane presidente". Protože jenom tohle je pravda, a Američani by ji měli slyšet. A snad by mohli i NA NI slyšet. Současné problémy shuttlu mají zdroj v 70.letech a v tehdejším šetření. Pokud budou škudlit zas, dopadne CEV stejně.

Což by mě osobně štvalo moc. Velmi osobně, protože jestli se někdy za 30 let vzpamatujou, tak u toho už já nebudu.

---

admin - 29/7/2005 - 14:39

citace:

---

A přiznat, že pokud chtějí vyvinout nový prostředek, něco, co by se dostalo zase na Měsíc, neřku-li Mars, bude stát ročně tak 3x víc, než je současný rozpočet.

---

A teď prosím Váš finanční rozbor, na základě kterého tak usuzujete...

---

Feri - 29/7/2005 - 14:44

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Na adresu shuttle.wz.cz jsem umístil video nahrané z ČT24. Je to zhruba prvnich 5 minut letu + odhození ET.
Komu se nechce čekat na oficiální videa z NASA může vesele stahovat

---

Mám stahly 73% ale nejspis to nekdo smazal na Webu nebo to zrusily.Neslo by to dat nekde znova??
Děkuji

---

WebZdarma bohuzel ten ucet zrusil. Nevite nekdo o prostoru, kam by se dal umistit 50MB soubor?

---

Skuste rapidshare.de (ten ma limit presne 50MB) alebo megaupload.com

---

pmisak - 29/7/2005 - 14:46

Takze diky Martinovi Kosterkovi muzete opet stahovat video z prvnich 5ti minut startu STS114, stazene z CT24. Umistil ho primo na web kosmo.cz.
Adresa: kosmo.cz/STS-5min.avi

-- Pavel

---

PINKAS - 29/7/2005 - 15:01

Quote: V kontextu této diskuse o chybné koncepci bočního uchycení STS by mě zajímaly alternativní návrhy raketoplánu z počátku 70.let.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neznám všechny alternativní návrhy (asi pan Vítek zná) ale uvádím zkráceně, co mně v odpovědi na můj článek ve Space News kdysi napsal pan Dale M. Kornfeld , NASA-MSFC (Retired). Objasňuje přesně pozadí koncepce STS a alternativních návrhů. Snad nemusím překládat:

NASA did NOT set the design criteria for the Space Shuttle. The Shuttle design was actually set by the US Air Force & the Nixon White House Office of Management and Budget. The USAF set the requirements for the size of Orbiter's payload bay, & its total payload weight capacity. The USAF also set the requirements for the Orbiter's wing area to meet a specified "cross-range" landing capability.......When people talked about flying equipment routinely aboard the Shuttle, the engineers & scientists were thinking "spaceship"; the managers & generals were thinking "airliner"......USAF demanded that the Shuttle payload bay be large enough to carry into orbit their largest satellites: the new KH-11 electro-optical digital transmission imaging recon satellites, & then its KH-12 successor...... weighed ~20,000 kg.

NASA had originally wanted a much smaller & lighter Shuttle, with much less wing area, & in fact NASA's desired configuration was an Orbiter less than half the size of the current Shuttle - one that would sit on top of a large "fly-back" liquid-fuel booster (with wings & air-breathing jet engines) & launch horizontally, like an airplane. MSFC proposed various designs along these lines in the early 1970s, but they were all vetoed by Nixon & by Congress, as too expensive. Of course they would also have been too small for USAF use, meaning the USAF would have had to design & pay for its own larger Shuttles. After the "fly-back" designs were vetoed, MSFC scaled back its dreams & proposed a new series of Shuttle designs in which the Orbiter would launch vertical, either on top of - or alongside - several liquid-fuel strap-on boosters. Each strap-on boosters would have been fueled with kerosene/LOX, & most likely have used one F-1 engine, since MSFC had much experience with this type engine & fuel. However even this design was vetoed by the politicians as being too ambitious & too expensive.

MSFC's final humiliation came when the Office of Management & Budget (a bunch of political bean-counters) forced NASA to adopt the White House-approved design, meaning 2 solid-fuel boosters & an external tank, because it was much cheaper in the short run. Of course it was also much more dangerous, & much, much, more expensive in the long run - but the long run did not count, because the long run would come during other politicians' terms of office. Many of the design engineers at MSFC were horrified at the thought of putting the Orbiter alongside these huge solid fuel boosters, since it was well understood that once ignited, they could not be extinguished, other than by blowing off the front end to drop chamber pressure - & no one had ever tried to do that. The aerodynamics people also quickly realized that in event of an emergency during solid-booster burn, nothing could be done, since the solids could not even be jettisoned until after they had burned out.

The bottom line is that a bunch of political bean-counters (not engineers) in Washington, DC, actually set the basic design of the Space Shuttle. Therefore I guess it is poetic justice that the ultimate political bean-counter-manager, NASA Administrator O'Keefe, is now in the hot seat trying to explain to Congress what went wrong.
NASA management had screwed itself by lying to the White House & Congress about how often the Shuttle could fly (some 100 times per year!!), & how cheap it would be. But the cost average for each mission would be low only if that many missions were actually flown. But the managers forgot that to fly the Shuttle 100 times per year, you have to have a lot of stuff that needs to be flown into space - satellites, or research modules - to put inside the payload bay. The Shuttle could not be flown with a half-empty payload bay, just to chalk up another flight number. NASA obviously could not afford to build research payloads for that many launches, so it convinced the politicians that the USAF should be forced to use the Shuttle to launch all its secret photo & ELINT spy satellites - which it was launching at the rate of several dozen per year on expendable boosters. But once in the NASA door, the USAF took over. NASA also required that all private commercial satellites - like the ComSats - be forced to fly onboard the Shuttle, instead of on the expendable Scout, Delta, Atlas, & Titan boosters they had been using reliably & cheaply for the previous 10 years. NASA had shut down all the assembly lines for these unmanned rockets (so the satellite owners would have no choice) just before Challenger blew up in 1986 - only to quickly reopen them in 1987 - after people realized they had put all their satellite eggs in one (Shuttle) basket, & the basket was broke.
Of course NASA should not have invented these unrealistically low cost numbers for Shuttle flights, but remember that all of NASA would have been shut down by President Nixon after Skylab & ASTP, if NASA management had not "embellished" the truth about Shuttle to Congress. They did what was necessary to keep the space program (& NASA) alive. The White House & Congress had decreed that we were not allowed to go back to the moon, & even the lunar experiments left on the moon's surface were deliberately ordered shut down so that no scientist might receive new data that might justify new Apollo flights………

And now the Shuttle is broke again. The politicians inside & outside NASA simply did not listen to the engineers & scientists who told them how dangerous it was to fly the Shuttle on so many routine satellite-launch missions; but I think they now have finally gotten the message.

Samozřejmě, tyto chyby se již nedají napravit a jak psal Jirka „všechno spatné je k něčemu dobré, tak doufejme že chyby se nebudou opakovat“

---

Vítězslav Novák - 29/7/2005 - 16:02

Sakra, ten ty bean-counters ale "miluje"! Ani se mu nedivím a jak to tak louskám, přijde mi, že Watergate mělo přijít o něco dřív...

Trojnásobek je odhad - peníze, které by nenutily škudlit omezováním jiných programů, umožnily by udržet shuttly v provozu dokud nebude CEV 1) k disposici a 2) ověřen, zalítán a bugy vychytány. Zároveň by to umožnilo některé věci vyvíjet paralelně a vybírat, ne jako u shuttlu. Byla by v tom jistá rezerva na příští škrty. Ty přijdou, ať bude rozpočet jak chce osekaný.
Já vím, je to nesmysl. Rozhodují politici, a ti vidí k nejbližším volbám a hlavní snaha je udržet se v sedle. Poslední US president, který měl vizi, byl JFK. Možná i proto dopad jak dopad.
Tudíž to nejspíš dopadne podobně jako popisoval Kornfeld. Dokonce i situace s USA ve válce, která začíná Američanům vadit, je podobná (dodávám já).

---

admin - 29/7/2005 - 16:08

citace:

---

Trojnásobek je odhad - peníze, které by nenutily škudlit omezováním jiných programů, umožnily by udržet shuttly v provozu dokud nebude CEV 1) k disposici a 2) ověřen, zalítán a bugy vychytány. Zároveň by to umožnilo některé věci vyvíjet paralelně a vybírat, ne jako u shuttlu. Byla by v tom jistá rezerva na příští škrty. Ty přijdou, ať bude rozpočet jak chce osekaný.

---

Tak to je velmi vágní odhad. Vycucaný z prstu, řekl bych...
A já už se tak tešil...

---

Vítězslav Novák - 29/7/2005 - 16:51

A co tak můžu použít, než vlastní palec? Nemám přístup k cenám amerického vývoje, vývojářů, technologie, navíc se dnes ani neví, co vlastně budou vyvíjet.
Vezmu současný stav - ten bych nechtěl osekávat. No - a přidám. Má-li se vydržet bez mezery, musí dolétávat shuttly a SOUČASNĚ vyvíjet CEV včetně "záletu" (teda, je to divný slovo, ale když bylo auto v záběhu...). Takže žádné "ušetříme", ono to pak totiž obvykle dopadá jako "ušetříme ať to stojí co to stojí". STS je temným příkladem. Velmi temným.
Pouhý odhad. Možná to bude 2.5x, možná 4x víc. 2x by mi už přišlo skoro málo, ale zaplať pámbu, kdyby bylo...

No, není. Takže se bude šetřit a lítat budou Rusové a Číňani. Protože bez peněz ani v Americe (spíš tam zvlášť) do kosmu nelez.

---

Hawk - 29/7/2005 - 16:59

Což si takhle zahrát kosmobingo na příští start raketoplánu. Rozlišovací časová jednotka je měsíc.
Když nebudu zkoumat startovací okna tak ůj tip je... Leden 2007

---

PINKAS - 29/7/2005 - 17:17

Qute: Trojnásobek ….
----------------------------------------------------
Já osobně si myslím, že by NASA rozpočet měl stačit. Vždyť nebudou vyvíjet skoro žádné motory, výkonný nosič i nosič CEV bude do značné míry odvozen od ze současného STS, jsou vybudované výrobní kapacity, zkušební stolice, montážní haly, přepravní prostředky, startovací základny, spojovací a řídící střediska, vyvinuty skafandry, vyškoleny desetitisíce kvalifikovaných kádrů. To všechno se při Apollu musel teprve budovat. Měli by spíše ještě ušetřit a věnovat to dokonalému prověření všeho nového v bezpilotním režimu

---

Nimh - 29/7/2005 - 21:35

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Pěnová izolace zpevní přelakováním nějakým odolným lakem.

---

Nojo, ale čím víc se to zpevní na povrchu, tím menší bude riziko, že něco upadne, ale také tím větší bude asi riziko, že upadnutý kus už bude stát za to

---

No jo ale kompaktnější úlomek o větší váze nadělá při takovém zrychlení na raketoplánu překvapivě míň škody než velký kus lehké uzolace.

---

Mahdi - 29/7/2005 - 22:55

Koukal sem večer na záznam rozhovoru z oběžný dráhy a není mně moc jasné co je to za modrou krabici s mikrofonem co si mezi sebou aktuálě mluvící předávaj.
To jako PTT tlačítko k mikrofonu má na raketoplánu rozměr krabice od bot???

---

Martin Kolman - 29/7/2005 - 23:06

Řekl bych, že to asi bude kvůli mikrogravitaci, aby jim ten mikrofon neuletěl, tak je na tom špagátu a je těžší, takže odlítává s větší setvačností :-)

---

Jan Bastecky - 29/7/2005 - 23:06

citace:

---

Qute: Trojnásobek ….
----------------------------------------------------
Já osobně si myslím, že by NASA rozpočet měl stačit. Vždyť nebudou vyvíjet skoro žádné motory, výkonný nosič i nosič CEV bude do značné míry odvozen od ze současného STS, jsou vybudované výrobní kapacity, zkušební stolice, montážní haly, přepravní prostředky, startovací základny, spojovací a řídící střediska, vyvinuty skafandry, vyškoleny desetitisíce kvalifikovaných kádrů. To všechno se při Apollu musel teprve budovat. Měli by spíše ještě ušetřit a věnovat to dokonalému prověření všeho nového v bezpilotním režimu

---

Současný rozpočet určitě nestačí. Osobně mám určitou zkušenost s vývojem velkých strojů a proto se přikláním k TROJNÁSOBKU (a to ještě musej šetřit!!!).

Věci které jmenujete jsou mimo:
výrobní kapacity - jsou už dvacet let rozpuštěné

zkušební stolice - dávno zlikvidované, navíc na původních analogových stendech nelze odměřit "ostré" vibrace, ketré jsou nebezpečné kompozitním materiálům (v jejich době to nevadilo - nebyli kompozity)

montážní haly, přepravní prostředky - toto je jednak taky pasé a navíc to nepředstavuje významné náklady

startovací základny, spojovací a řídící střediska - ty budou jednak jiné, jednak nemůžete zastavit souběžný program

vyvinuty skafandry - také se mění, navíc nepředstavují významnou položku

vyškoleny desetitisíce kvalifikovaných kádrů - ti nejkvalifikovanější už jsou dávno fuč. Podívejte se na web NASA - nabírají brigádníky, a navíc na většině fotek jsou PROVOZNÍ technici a ne kvalifikovaní vývojáři.

Samozřejmě tu jsou zkušenosti, ale ty byly při vývoji raketoplánu také. Ale jak už bylo zmíněno výše - koncepce byla určená politicky - a inženýři byly pozváni k "dopracování".

Snížení nákladů by nastalo při vývojích typ derSTS, nebo třeba vývoji STS2 (SRB na kapalná paliva, ...).

s pozdravem

Honza

---

Sylkur - 29/7/2005 - 23:29

Tak to vyzera, ze do 2010 sa nestihne dostavat ISS, prihliadnuc na potrebu este cca 22 startov STS a zvacsujucu sa hrozbu dalsieho casoveho sklzu. Otazkou je, "pokial" az sa stihne stanica dostavat a ci v tomto stave bude chopna neakej zmysluplnej cinnosti iba s podporou Sojuzov a Progressov.
Uz zopar neuspesnych stanic v minulosti sme tu mali (a to na oboch stranach). Spotrebovali vela casu a nakladov a neposkytli takmer ziadny uzitok.
Pamatate si na tie plany o poctoch clenov v dlhodobych posadkach na ISS, o ktorych sa pisalo v roku 1997? A teraz to vyzera, ze "pracovat" tam budu iba tolki, kolki su potrebni na zabezpecenie chodu. A zabezpecenie chodu sa stane najdolezitejsou a mozno jedinou ulohou. Sem tam si tam prileti niekto na kratkodoby pobyt, prinesie v kufiku zopar experimentov a odvezie dolu odpadky...

---

Jiří Hošek - 30/7/2005 - 06:41

Hawku, dojem o změně Vašeho názoru jsem nabyl z těchto vět:
21.7.2005 17:04 (tzn. před startem Discovery) – Hawk těch 25 misí(nebo kolik) potřebných k dostavbě ISS se mohlo dolítat v termínu.

28.7.2005 08:50 (tzn. po zjištění odpadávání pěny z ET STS-114) – Hawk NASA by měla zrušit pilotované lety a sázet na roboty.

Případná změna názoru není nic špatného a nebylo účelem mého předchozího příspěvku to kritizovat. Jen jsem psal, že nerozumím, Vašemu poslednímu příspěvku z 29.7.2005 08:51 ("Přes sto misí se odlétalo OK a zbývá nějakých 22-25 misí"). Dolétat? Zrušit?

---

Hawk - 30/7/2005 - 09:27

Na ČT24 nyní říkali, že NASA bude o zářijovém startu teprve rozhodocat, že její experti současný problém do té doby vyřeší(to jsem zvědavý).

Jiří Hošek:
Zkusím to nějak shrnout.
Podle mého názoru byla celá ta přestávka po Columbii zbytečná a mohlo se vše dolétat v termínu. Problém s izolací se neřešil celých cca 100 a něco misí a fatálně skončila pouze jedna. Když už nás čeká nějakých 22 misí tak by se "to mělo risknout" dolétat i s odpádavijící izolací.

A co se týče těch robotů, byla to reakce na prohlášení NASA, že chystá další zastavení letů raketoplánu. Je zde pořád ten fakt, že do Columbie odpadávající izolace vážně žádný raketoplán nepoškodila, nyní to sledují kamery, dalekohledy je připraven záchranný raketoplán a útočiště na ISS. Proto říkám, pokud ani za těchto podmínek není NASA ochotna riskovat pilotovaní mise na dokončení ISS, zda by neměla zůstat jen u robotů.

---

random - 30/7/2005 - 10:27

Niekolko ktrat tu boli spomenute nevyhody bocneho pripojenia druzicoveho stupna... za vsetky drobne spomeniem len tie najvaznejsie:
1. nezanedbatelny uhol medzi smerovanim SSME a smerovym vektorom v atmosfere - znacna spotreba paliva pry vyvazovani nesymetirie rozlozenia hmotnosti celeho STS (cca 15% strata paliva v prvych 120s)
2. nadmerne zatazenie konstrukcie pri starte - uhol medzi vektorom zrychlenia a nosnymi vsperami druz. stupna, ktory je nimi pocas celeho vzletu pripojeny k ET a nosnymi vzperami SRB (irelevantne) - pri hmotnosti 84ton je namahanie na konstrukciu asi 500ton! to je ako keby na to niekto polozil vlakovu supravu
3. nebezpecstvo odpadavania zamrznutej penovej izolacie a nasledneho narazu o konstrukciu druzicoveho stupna {ta penova hmota je nic ine ako vtz. Montazna PU pena ktora sa pouziva napriklad pri izolacii plastovych okien a stretol sa s nou asu uz kazdy, ibaze na rakET je zafarbena na hnedocerveno ... myslim ze takej farby by ste tu penu tazko hladali v stavebninach taka sa vyraba iba pre ET}... PU pena tvytvrdzuje vdaka vzdusnej vlhkosti ale prave o to nejde... pena ma tu vlastmnost ze ma po vytvrdnuti tvrdy a hlatky povlak ale na ET je dodatocne tento povlak odstraneny lebo nieje mozne aby bez formi nabrala ten spravy tvar. inymi slovami je to co precnieva a je mimo prepocitny tvar odrezany... tym sa ale oslaby cela jej konstrukcia a otvoria sa pory do ktorych dalej vstupuje vlhkost a pri naplnenej nadrzi ET kyslikom a vodikom tato vlhkost zamrza ... a asi kazdy vie zo zakladnej skoli ze voda pri mrznuti nabera na obieme ... cim je teplota nizsia tym je objem vecsi... takto sa velmi lahko moze stat ze zkrehnuta pena praskne ... voda v nej moze tvorit aj niekolko nasobok hmotnosti peny ... a tak nie dicu ze ulomok z peny ktory zasiahol columbiu by pri normalnych okolnostiach vazil nanajys 3kg ale zmrznuta voda obsiahnuta v tomto ulomku mohla jeho hmotnost zvysit az na 10-15kg! zamrznuty kus peny moze nadobudnut pri tak nizkych teplotach vlastmosti ocele .. potom uz len staci aby narazil vysoku rychlostou na to spravne miesto a destrukcia zasiahnutej tepelnej ochrany je 100%

pre dalsie lety tu ostava iba pouzit nejake docasne riesenie ... mozno by fakt pomohlo nejake to pletivo alebo lak ... no ak by pri starte to pletivo nevdrzalo mohlo by to mat este katastrofalnejsie nasledky ako odpadnuty kus pri columbii ... riesenim by bmozno bolo odstranenie izolacie z ET ... ale to by potom znamenalo ze voda zo vzduchu by ho za tych par hodim co caka STS natankovany pred startom cely obalila ... nemozem si pomovct ale ked si to predstavim tak mi je do smiechu:) ... no asi je to skor neriesitelny problem ... zostava uz iba narezat celu izolaciu na mensie kusky ktore by aj pri svojom odpadnuti a naslednej kolizii s druz. stupnom neurobili ani sram. a asi sa technici vyberu prave touto cestou nechajme sa prekvapit.

STS je naozaj nadherny ale jeho bezpecnost, efektivnost a spolahlivost to vsetko maze... napriklad taky Saturn 5 bola to nadherna raketa a spolahliva ale skoncila v srote ...

---

Martin Kolman - 30/7/2005 - 11:46

Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie, která by kryla telepnou izolaci a nedovolila jí odpadávat ? Pokud by hrozilo riziko, že se začne na plachtě tvořit led, mohla by sestávat ze dvou vrstev, přičemž by se jedna vrstva před starten odhodila....

---

ales - 30/7/2005 - 13:30

Přímý přenos EVA-1 na NASA TV je pěkný. Sledovat práci z pohledu kosmonautů je fakt bezva zážitek :)

---

Sylkur - 30/7/2005 - 15:25

citace:

---

Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie, která by kryla telepnou izolaci a nedovolila jí odpadávat ? Pokud by hrozilo riziko, že se začne na plachtě tvořit led, mohla by sestávat ze dvou vrstev, přičemž by se jedna vrstva před starten odhodila....

---

Napokon by tam nemusela byt ziadna penova izolacia, ale iba tie plachty. Aj same by dokazali zabranit prilnutiu namrazy k povrchu a potom by sa jednotlive vrstvy iba strahavali. Ale neviem si predstavit ako by k tomu malo dochadzat. Plachta pokryta vrstvou ladu by mala kolosalnu hmotnost a pri jej odhadzovani by to bol riadny rachot a este vacsia hrozba pre teleso STS.
Cela koncepcia tepelnej izolacie sa mi zda strasne nedokonala a zaostala v porovnani s ostatnymi technolog. rieseniami.

---

martalien - 30/7/2005 - 18:42

citace:

---

Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie,

---

Spis by bylo lepsi do vrstvy peny integrovat nejakou sitovinu. I kdyby pak praskla tak by se nikdy neutrhl velky kus ale jen by se to drobilo. Stacil by obycejny fasek....

---

risa.ber - 30/7/2005 - 20:32

Teď běžely na NASA TV záběry snímané z odhozených SRB. Z levého i pravého včetně zvukové stopy. Záznam začínal těsně před odhozením SRB a končíl na hladině Atlantiku. Opravdu velice zajímavé

---

MIZ - 30/7/2005 - 20:39

citace:

---

Teď běžely na NASA TV záběry snímané z odhozených SRB. Z levého i pravého včetně zvukové stopy. Záznam začínal těsně před odhozením SRB a končíl na hladině Atlantiku. Opravdu velice zajímavé

---

Díky zvuku přímo úchvatné!
Možná kdyby udělali ve špičce minikabinku pro jednoho, mohli by si trochu přivydělat.
Z jaké výšky asi tak SRB padají?

---

risa.ber - 30/7/2005 - 20:58

citace:

---

citace:

---

Teď běžely na NASA TV záběry snímané z odhozených SRB. Z levého i pravého včetně zvukové stopy. Záznam začínal těsně před odhozením SRB a končíl na hladině Atlantiku. Opravdu velice zajímavé

---

Díky zvuku přímo úchvatné!
Možná kdyby udělali ve špičce minikabinku pro jednoho, mohli by si trochu přivydělat.
Z jaké výšky asi tak SRB padají?

---

Nebo pronajímat Rusku za sedačku v Sojuzu.

---

Martin Kolman - 30/7/2005 - 21:05

citace:

---

citace:

---

Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie, která by kryla telepnou izolaci a nedovolila jí odpadávat ? Pokud by hrozilo riziko, že se začne na plachtě tvořit led, mohla by sestávat ze dvou vrstev, přičemž by se jedna vrstva před starten odhodila....

---

Napokon by tam nemusela byt ziadna penova izolacia, ale iba tie plachty. Aj same by dokazali zabranit prilnutiu namrazy k povrchu a potom by sa jednotlive vrstvy iba strahavali. Ale neviem si predstavit ako by k tomu malo dochadzat. Plachta pokryta vrstvou ladu by mala kolosalnu hmotnost a pri jej odhadzovani by to bol riadny rachot a este vacsia hrozba pre teleso STS.
Cela koncepcia tepelnej izolacie sa mi zda strasne nedokonala a zaostala v porovnani s ostatnymi technolog. rieseniami.

---

Měl jsem na mysli to, že by na ET byly dvě plachty, ta vnejší, na které by se mohl tvořit led by se odhodila těsně před startem dokud by byl Shuttle v klidu, za letu se už přepokládám moc ledu nevytvoří a ta jedna plachta to zvládne.

Jinak, teď mě napadl řádně šílený nápad, jak vyřešit problém s izolací Izolace by byla z nějaké hořlavé látky (mohla by třeba hořet jen po postříkání nějakým katalizátorem) a během startu by se zapálila a rovnoměrně ohořela Padal by maximálně tak popel a o vodou nasákle plachtě nebo kusech ledu se nemusíme bavit

---

dodo - 30/7/2005 - 21:16

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie, která by kryla telepnou izolaci a nedovolila jí odpadávat ? Pokud by hrozilo riziko, že se začne na plachtě tvořit led, mohla by sestávat ze dvou vrstev, přičemž by se jedna vrstva před starten odhodila....

---

Napokon by tam nemusela byt ziadna penova izolacia, ale iba tie plachty. Aj same by dokazali zabranit prilnutiu namrazy k povrchu a potom by sa jednotlive vrstvy iba strahavali. Ale neviem si predstavit ako by k tomu malo dochadzat. Plachta pokryta vrstvou ladu by mala kolosalnu hmotnost a pri jej odhadzovani by to bol riadny rachot a este vacsia hrozba pre teleso STS.
Cela koncepcia tepelnej izolacie sa mi zda strasne nedokonala a zaostala v porovnani s ostatnymi technolog. rieseniami.

---

Měl jsem na mysli to, že by na ET byly dvě plachty, ta vnejší, na které by se mohl tvořit led by se odhodila těsně před startem dokud by byl Shuttle v klidu, za letu se už přepokládám moc ledu nevytvoří a ta jedna plachta to zvládne.

Jinak, teď mě napadl řádně šílený nápad, jak vyřešit problém s izolací Izolace by byla z nějaké hořlavé látky (mohla by třeba hořet jen po postříkání nějakým katalizátorem) a během startu by se zapálila a rovnoměrně ohořela Padal by maximálně tak popel a o vodou nasákle plachtě nebo kusech ledu se nemusíme bavit

---

A co takhle konstrukce kolem celého raketoplánu které by udrzovala nízkou vlhkost vzduchu az do doby startu pak by se otevřela.

Nabo jestě lépe vysokký podtlak.

Prostě a jednoznačně tak jak na zemi startuji ICBM z krytu pak můžou být natankované celou dobu.

---

Martin Kolman - 31/7/2005 - 04:18

Přidám si ještě trošku k nápadům:
Telená izolace raketoplánu by se mohla rvnou nastříkat nějakou pružnou ochrannou pěnou, která by chránila tepelný štít proti poškození a během sestupu bezpečně odhořela a nekazila by aerodinamické lvastnosti raketoplánu

---

Halmil - 31/7/2005 - 12:03

Ahoj, tak jsem se včera v noci konečně podíval na ČT24 ( http://www.ct24.cz )na záznam ze startu Discovery.
Při "přímém přenosu" startu jsem se koukal na NASA TV.

Chci tady zareagovat pouze na jednu věc - a to na "opravdu úchvatný" komentář překladatelky v tom nejdůležitějším okamžiku - při vlastním startu.
Škoda, když sedí ve studiu dva velcí odborníci (J.Kolář, A.Vítek), že to hlavní je komentováno, resp. pouze mizerně překládáno, neznalou tlumočnicí.
Takže jsme se mohli dozvědět např.:
* Deset sekund do konce ... (no, šlo ve skutečnosti o deset sekund do startu...)
* Vidíme, že raketoplán odletěl do výšky ...
* Máme potvrzeno, že Discovery vzlétá nahoru ...
* Raketoplán letí rychlostí 400 mílí za hodinu (pro nás, zvyklé na km/h opravdu přesná informace...)
* Raketoplán spotřebovává množství paliva ...
* Oddělení přídavných startových motorů ...
* Raketoplán míří na svojí oběžnou dráhu ...

Tondo, opravdu bylo nutné nechat zkazit zážitek ze startu touhle slátaninou? Nebylo možné okomentovat start z pozice odborníka který alespoň ví, co se tam vlastně odehrává?
A pokud bude v přímém přenosu na ČT24 i přistání (jak je plánováno) - nebylo by možné, aby se komentáře ujal někdo z vás dvou ve studiu?

A to už nemluvím vůbec o "citlivě" zařazeném předtočeném příspěvku zpravodaje z USA v okamžiku kdy se blížilo oddělení ET.

Milan

---

Rambo - 31/7/2005 - 17:20

Chtěl bych se zeptat, zda NASA používá v současné době při výstupech kosmonautů do prostoru jednotky MMU pro jejich autonomní pohyb a pokud ano, proč inspekci raketoplánu nemohou mimo jiné provést i tímto způsobem.

---

ales - 31/7/2005 - 20:43

Pokud vím, tak MMU se už nepoužívá. Proto ho ani nelze využít při inspekci raketoplánu. V současnosti kosmonauti "šplhají" všude ručně, nebo jsou upoutání na konci manipulátoru RMS (nebo SSRMS). Bylo to dobře vidět při včerejším přenosu z EVA-1.

---

Rambo - 31/7/2005 - 21:05

No pochopil bych, že pro „kosmické montéry“ nebude MMU to pravé ořechové a že mít „pevnou půdu pod nohama“ v podobě ramene nebo nějakého výstupku pro přichycení při práci bude jistě lepší volba než poloha v sedě na MMU, kde při jakémkoliv pohybu bude i protipohyb..., ale pro inspekce různých míst by nebylo špatné MMU oprášit.

---

ales - 31/7/2005 - 21:25

Naprosto souhlasím, že MMU by se občas dobře hodily. Nevím proč NASA opustila MMU. Byly moc drahé? Nebo těžké? Nevíte to někdo?

---

tomas.pribyl - 31/7/2005 - 21:34

citace:

---

Naprosto souhlasím, že MMU by se občas dobře hodily. Nevím proč NASA opustila MMU. Byly moc drahé? Nebo těžké? Nevíte to někdo?

---

MMU byly puvodne vyvinute - ted se podrzte - pro opravy tepelneho stitu raketoplanu primo ve vesmiru. Pote, co se s opravami prestalo pocitat (stit prokazal, ze celkem dost vydrzi - coz vicemene az do Columbie platilo), tak se pro MMU zacalo hledat dalsi vyuziti. A to spocivalo v zachytavani a opravach druzic. Jenomze raketoplany velmi zahy tento ukol prestaly plnit (cena za jednu opravarskou misi vyrazne prevysovala cenu vyroby nove druzice vcetne vypusteni, opravarske lety zacaly byt povazovane za nebezpecne apod.), takze cely program MMU byl ulozen k ledu.

Dnes astronauti pouzivaji vyrazne jednodussi jednotky SAFER pro bezpecny navrat k raketoplanu/stanici v pripade, ze se z nejakeho duvodu vzdali od materskeho telesa vzdali.

Osobne si myslim, ze resuscitace MMU by trvala tak tri roky (vice nez dvacet let starou techniku nelze jen tak vytahnout z muzea a sverit ji zivoty astronautu) - a to uz bude raketoplanum hodne hlasite zvonit hrana...

---

Rambo - 31/7/2005 - 22:14

Díky za zajímavé info... Myslím, že pokud se budou vesmírné stanice stavět (i v případě dostavěné ISS) a nebudou to nějací drobečci budou se nějaké ty autonomní jednotky vždy hodit.... Není někde k těm SAFER jednotkám nějaké info (jak vypadají, na kolik jsou jiné oproti těm MMU, atd....)?

---

tomas.pribyl - 31/7/2005 - 22:28

citace:

---

Díky za zajímavé info... Myslím, že pokud se budou vesmírné stanice stavět (i v případě dostavěné ISS) a nebudou to nějací drobečci budou se nějaké ty autonomní jednotky vždy hodit.... Není někde k těm SAFER jednotkám nějaké info (jak vypadají, na kolik jsou jiné oproti těm MMU, atd....)?

---

Zkuste se mrknout trebas semhle: http://www.cs.toronto.edu/~sme/CSC340F/assignments/inspections/SAFER.pdf

---

bejcek - 1/8/2005 - 08:44

Zajímavý obrázek ISS s STS 114 se Suncem v pozadí je na: www.spaceweather.com nebo na :http://www.astro.cz/apod/ap050729.html

---

Ervé - 1/8/2005 - 12:15

Myslíte že je reálné, aby se stihl zářijový termín startu, pokud by se provedla nějaká rychlá oprava - například nahradit dosavadní kus mnoha menšími (třeba prostým nařezáním), které by se odloupávaly po vrstvách ? Zkoušky na rampě se přece dají uskutečnit při zkušebním odpočítání, na kdy bylo původně plánováno ? Pravdou přece je, že můžete zároveň zkoušet víc řešení, a až když nejrychlejší nevyjde, odložit start. Při prostém nařezání by se led vytvářel v místech řezů, ale při drolení by byla velikost kousků malá. Při úplném vynechání izolace by větší kusy ledu odpadly při zážehu motorů, kdy by padající kousky neměli mít dostatečnou rychlost k poškození.

---

admin - 1/8/2005 - 15:25

citace:

---

A co tak můžu použít, než vlastní palec? Nemám přístup k cenám amerického vývoje, vývojářů, technologie, navíc se dnes ani neví, co vlastně budou vyvíjet.
Vezmu současný stav - ten bych nechtěl osekávat. No - a přidám. Má-li se vydržet bez mezery, musí dolétávat shuttly a SOUČASNĚ vyvíjet CEV včetně "záletu" (teda, je to divný slovo, ale když bylo auto v záběhu...). Takže žádné "ušetříme", ono to pak totiž obvykle dopadá jako "ušetříme ať to stojí co to stojí". STS je temným příkladem. Velmi temným.
Pouhý odhad. Možná to bude 2.5x, možná 4x víc. 2x by mi už přišlo skoro málo, ale zaplať pámbu, kdyby bylo...

No, není. Takže se bude šetřit a lítat budou Rusové a Číňani. Protože bez peněz ani v Americe (spíš tam zvlášť) do kosmu nelez.

---

Aha. Budu si muset zapamatovat, že na základě čísel vycucaných z palce děláte tak kategorické závěry.

Mimo USA lze bez peněz lítat? Nebo čím je "Amerika zvláštní"?

---

Petr Noha - 1/8/2005 - 18:37

Ahoj vespolek,

mam takovou myšlenku:
Asi všichni jsme se koukali na start STS-114 a stahovali nejake obrazky z netu. Nicmene mnoho lidi nemá dost silné připojeni na stažení většiny videí (o HDTV ani nemluvě).
Nenašel by se někdo, kdo má silné připojení a má tohle všechno stažené, kdo by to bych ochotnej vypálit na DVD a poslat poštou? Třeba za flašku ...

zdravím

Petr

---

Vítězslav Novák - 1/8/2005 - 18:41

Je drahá. Ta Amerika.

---

Michal Pavelka - 1/8/2005 - 19:55

citace:

---

Ahoj vespolek,

mam takovou myšlenku:
Asi všichni jsme se koukali na start STS-114 a stahovali nejake obrazky z netu. Nicmene mnoho lidi nemá dost silné připojeni na stažení většiny videí (o HDTV ani nemluvě).
Nenašel by se někdo, kdo má silné připojení a má tohle všechno stažené, kdo by to bych ochotnej vypálit na DVD a poslat poštou? Třeba za flašku ...

zdravím

Petr

---

Já bych to mohl stáhnout a vypálit, ale nemám linky ze kterých se to dá sosnout.

---

MH - 2/8/2005 - 00:54

Procetl jsem, myslim pozorne, tuto konferenci (jsem zde novy) a jsem trochu zklaman cemu ze se tu pomerne casto tleska. Mam na mysli chystanou likvidaci Space Shuttlu.
V teto souvislosti jsem pochopitelne take vyhledal a prostudoval dostupne informace o novem projektu CEV (no - on to asi ani poradny projekt jeste neni). Vsechny navrhy (ciste IMHO) mne pripadaji jako neuveritelny krok zpatky. Jsem schopen pochopit ekonomicke duvody, dokonce jsem schopen pochopit i urcitou potrebu mit neco jako stavebnici, ze ktere se da "slozit" i zarizeni schopne letu k Mesici, ale s tim, ze lide budou do kosmu opet letat na spicce rakety v malicke primitivni kapsli a vracet se mozna zpet div ne jak za casu Apolla, s tim se smirit nedokazu. Ja vim, ze to nikdo z nas neovlivni, ale divim se lidem (vim - asi to zni smesne), ze opet z jakesi bojacnosti a mozna neschopnosti uprednostni setreni pred pokrokem.
Soucasny Shuttle je samozrejme pomerne stary a ma spoustu nedostatku. Cekal bych, ze se z techto nedostatku NASA pouci a zacne projektovat Shuttle novy, jeste univerzalnejsi...Misto toho dokonce dela tanecky pro verejnost kolem izolacni peny, ktera pres 20 let vesele odpadavala, boji se nutneho rizika, jeji sefove si predevsim "plechuji zada" a snad dokonce berou vazne fantasmagorie polosileneho prezidenta o letu na Mars. Tak trochu mne Shuttle pripada jako chudak Concorde. Narodil se asi v nespravnou dobu lidem, kteri si jej nezaslouzi :-(...
Kde jsou nase sny o nadzvukovych letech do NewYorku, dnes se tam trmacime pomalymi neohrabanymi stroji, kde jsou sny o letech do vesmiru na palube raketoplanu - zanedlouho se vratime k primitivnim kapslim.
Diktat setreni a snizovani nakladu je cim dal horsi.

---

Risa.ber - 2/8/2005 - 03:09

Pod tohle bych se podepsal.

---

PINKAS - 2/8/2005 - 07:38

Quote: … jsem trochu zklaman cemu ze se tu pomerne casto tleska.
----------------------------------------------------------------------
Chápu plně tento pocit a přiznávám, že ho tak trochu mám také. Je však třeba vidět to, že ještě nic není rozhodnuto.
Výběrové řízení v USA teprve bude. Ruský Kliper bude s největší pravděpodobností přistávat na dráze anebo budou v provozu obě varianty. Vůbec není vyloučeno, že v USA to bude nakonec podobné. Jsou však dvě podstatné věci, kterými se musí nové prostředky odlišit od Shuttle aby odstranily jeho nevýhody:
1/Posádka by měla letět na špici rakety, neboť je to z více hledisek mnohem bezpečnější
2/Je nutno oddělit dopravu posádky od dopravy těžkých nákladů, tedy dopravní prostředek pro lidí může být při stejném pohodlí a prostoru mnohem menší. Doprava nákladů Shuttlem je velmi neekonomická. Stejný náklad vynese 40 let stará raketa Proton za zlomek ceny a při třetinové startovací hmotnosti.
3/Pokud bude CEV přistávat na dráze, nemusí mít tak velkou schopnost bočení jako Shuttle (kterou stejně nevyužívá) a může to být i vztlakové těleso.

Při návratu z Měsíce nebo od Marsu je však kinetická energie mnohem větší než z LEE (roste se čtvercem rychlosti) a tak možná kuželová kapsle a la Apollo je nejvýhodnější řešení. To nevylučuje, aby kosmonauté tam měli stejně prostoru jako v Shuttle. Doprava takové kapsle po přistání do montážního závodu je mnohem snaží než u Shuttle.
Cituji z jednoho dopisu: …. I was part of the Shuttle (landing) recovery team for the 5 missions (my experiments were aboard), & I can tell you safing the Orbiter is not a small job……

---

avitek - 2/8/2005 - 09:02

citace:

---

Chci tady zareagovat pouze na jednu věc - a to na "opravdu úchvatný" komentář překladatelky v tom nejdůležitějším okamžiku - při vlastním startu.
Škoda, když sedí ve studiu dva velcí odborníci (J.Kolář, A.Vítek), že to hlavní je komentováno, resp. pouze mizerně překládáno, neznalou tlumočnicí.
...
Tondo, opravdu bylo nutné nechat zkazit zážitek ze startu touhle slátaninou? Nebylo možné okomentovat start z pozice odborníka který alespoň ví, co se tam vlastně odehrává?
A pokud bude v přímém přenosu na ČT24 i přistání (jak je plánováno) - nebylo by možné, aby se komentáře ujal někdo z vás dvou ve studiu?

---

Byli jsme také otřeseni, ale také jsme byli postaveni před hotovou věc, takže jsme nemohli nic dělat.

S přenosem z přistání se počítá, doufáme, že poučeni tím, co se stalo v ČT24 během startu, nějak moderátora zlomíme.

Jinak na S-40 je už na stránce STS 114 nový údaj o přistání. Omlouvám se všem, že pro naléhavé věci v práci jsem trochu teď - když je to nejzajímavější, neměl dost času na aktualizace.
I ta poslední je trochu dělaná narychlo. Počítám, že dnes (2.8.) večer to dám trochu do kupy.

++++++++++++++++

Jinak k té "opravě" tepelné ochrany, co budou dělat během 3. vycházky, jen ve stručnosti:

1) Nejedná se o opravu dlaždic.
2) Během startu nebo po něm se na dvou místech uvolnily ucpávky (gap fillers) mezi dlaždicemi. Účelem těchto ucpávek z textilie z křemenných vláken je zamezit průniku cizích látek a vody během příprav na rampě a během návratu do atmosféry zabraňovat průniku plazmatu do mezer mezi dlaždicemi. Pro toho, kdo se ptá, proč nejsou dlaždice natěsno na sebe namačkané, je to proto, že při běhu motorů raketoplán vibruje a dlaždičky by se o sebe otloukaly (to bylo pravděpodobně i příčinou odloupnutí glazury na jedné dlaždici u hrany poklopu předního podvokového kola). Navíc ucpávky komplenzijí tepelnou roztažnost (dilatační spáry).
3) Jedná je o spodek trupu na dvou místech a to:
a) kousek za poklopem přední podvozkové šachty,
b) na zádi trupu
c) vysunutí bylo cca 25 resp. 15 mm (nevím u které z nich konrétně o kolik, nemám čas to hledat, ale není to podstatné)
4) Technici nemohou říci s jistotou, co to udělá s laminárním prouděním v úvodní části letu atmosférou (tj. při Mach > 20. Mohlo by to způsobit předčasný přechod z laminárního na turbulentní proudění. Za normálních okolností k tomuto přechodu dochází při Mach 8, kdy už tepelné zatížení není tak velké (viz dále). Někdy však k tomu dochází již dříze (nejdřívější případ byl už při Mach 19 při STS-73), ale pořád je to ještě v limitu.
5) Při laminárním proudění se vytváří poměrně stabilní přechodová vrstva mezi rázovou vlnou a povrchem raketoplánu, která působí jako přirozená a velice účinná tepelná izolace. Díky tomu, ač je v rázové vlně teplota kolem 1800 st. C, na povrchu dlaždic nepřesáhne 1280 st. C. V případě, že přejde laminární proudění na trubulentní, přechodová vrstva se zruší (prostě se to všechno dokonale promíchá) a plazma se dostane do přímého kontaktu s povrchem dlaždic, které se mohou zahřát až na cca. 1560 st. C a to je moc.
6) Takový případ se stal při letu Columbie v roce 1995, kdy po letu zjistitli technici výskyt podobného vysunutí ucpávky jako je teď na Discovery a kdy zjistili, že několik málo dlaždic za tímto místem bylo žárem poškozeno.
7) Vysunutí ucpávky v přední části trubu by mohlo, ale nemuselo, způsobit turbulentní obtékání i křídla, což by mohlo, ale nemuselo poškodit náběžnou hranu křídla, a toho se všichni bojí jak čert kříže, tak nechají Noguchiho během 3. vycházky obě povytažené ucpávky buď vytáhnout, kdyby to nešlo, tak uříznout.
9) Až na to, že se to bude dělat mimo dohled kamer, tak tento zásah nepovažují plánovači EVA ani za obtížný, ani za nebezpečnější, než jsou běžné činnosti v průběhu výstupu do volného prostoru.

Howgh!

---

VR - 2/8/2005 - 09:49

citace:

---

Procetl jsem, myslim pozorne, tuto konferenci (jsem zde novy) a jsem trochu zklaman cemu ze se tu pomerne casto tleska. Mam na mysli chystanou likvidaci Space Shuttlu.

---

Je asi většina lidí, kteří si po Space Shuttlu představovala vývoj trochu jiným směrem. I já si myslím, že návratová kapsle je trochu krok zpět, ikdyž vybavením bude třeba moderní.
Já si ještě pamatuji na období okolo Challengeru, kdy jsem přemýšlel, zda se mi do mých chronologických grafů vejde tolik raketoplánů co se tenkrát plánovalo - 4 x STS, 3 x Buran, 2 x Hermes, 2 x Hope, Hotol a k tomu minimálně dvě stanice. Holt realita je a bude trochu jinde.

Na Spacenews.ru se objevil překlad článku z Chicago Tribune (28.7.2005). K němu nemám co dodat. Víceméně s ním souhlasím. Osobně bych také dal přednost cestování Sojuzem. Zde jeho ruský překlad:
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=14402

---

admin - 2/8/2005 - 10:21

citace:

---

Je drahá. Ta Amerika.

---

Ano, pro nás ano. Ale srovnávat se dá snad jedině dle power parity. Ideální se mi jeví srovnávat výdaje na kosmonautiku jako % z HDP. Tenhle parametr se skutečně da srovnávat. Z celosvětového hlediska je ale jasné, že ideální kombinace je bohatý kupec(USA) a levné zboží(Indie). Ale to je samozřejmě dost omezeno, takže amíci budou nakupovat US zboží, které se nám může jevit pro nás drahé...

---

admin - 2/8/2005 - 10:24

citace:

---

...a snad dokonce berou vazne fantasmagorie polosileneho prezidenta o letu na Mars.

---

Podepisuji se pod názor pana Pinkase. Takže se vyjádřím jen k tomuhle.
Pokud je Bush pološílený fantasmagorický prezident, tak co je 99% zdejšího osazenstva?? Jsme snad šílení fantasmagorové, protože chceme let na Mars?

---

Pirochta - 2/8/2005 - 10:25

citace:

---

Procetl jsem, myslim pozorne, tuto konferenci (jsem zde novy) a jsem trochu zklaman cemu ze se tu pomerne casto tleska. Mam na mysli chystanou likvidaci Space Shuttlu.

---

Tleská se zde tomu proto, že Shuttle je slepou vývojovou větví. V Rusku po postavení Buranu a jeho odzkoušení to pochopili hned po zkušebním letu a vrátili se ke své koncepci (umíme udělat to co USA, ale nebudeme to dělat)

citace:

---

V teto souvislosti jsem pochopitelne take vyhledal a prostudoval dostupne informace o novem projektu CEV (no - on to asi ani poradny projekt jeste neni). Vsechny navrhy (ciste IMHO) mne pripadaji jako neuveritelny krok zpatky. Jsem schopen pochopit ekonomicke duvody, dokonce jsem schopen pochopit i urcitou potrebu mit neco jako stavebnici, ze ktere se da "slozit" i zarizeni schopne letu k Mesici, ale s tim, ze lide budou do kosmu opet letat na spicce rakety v malicke primitivni kapsli a vracet se mozna zpet div ne jak za casu Apolla, s tim se smirit nedokazu. Ja vim, ze to nikdo z nas neovlivni, ale divim se lidem (vim - asi to zni smesne), ze opet z jakesi bojacnosti a mozna neschopnosti uprednostni setreni pred pokrokem.

---

Problém je spíše v tom, že v USA je NASA kde vedení zvolilo jednu koncepci a utopilo v ní šílené peníze - díky tomu skončilo například Apollo, Skylab atd. Nemohou nyní přijít a říci - vše je špatně. Shuttle je prvním vývojovým stupněm dvojstupňové koncepce která je vhodná pro jeden druh nákladu (viz například Rutan), ale ne pro smíšený náklad. Skutečnost, že při startu fungují motory Shuttle (SSME) a palivo bere z externí nádrže je tak bezpečnostně špatná, že kdo to schválil, má minimálně na svědomí havárii Challangeru (dnes se řeší konstrukční problémy, které z principu nelze vyřešit).
Když se vezme, že v roce 1999 byl k dispozici téměř vyvinutý prostředek http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/roton/index.htm , který mohl dopravovat náklad za třetinovou cenu a přitom ještě být pilotovaný? Proč NASA nezačala vyvíjet novou koncepci v dostatečném předstihu po havárii Challangeru? Protože v ní nejsou - paradoxně natolik konkureční týmy jako v SSSR/Rusku a po dobytí Měsíce usnuli na vavřínech.

citace:

---

Soucasny Shuttle je samozrejme pomerne stary a ma spoustu nedostatku. Cekal bych, ze se z techto nedostatku NASA pouci a zacne projektovat Shuttle novy, jeste univerzalnejsi...Misto toho dokonce dela tanecky pro verejnost kolem izolacni peny, ktera pres 20 let vesele odpadavala, boji se nutneho rizika, jeji sefove si predevsim "plechuji zada" a snad dokonce berou vazne fantasmagorie polosileneho prezidenta o letu na Mars.

---

V podstatě popíráš to, co píšeš na začátku - ale zapomínáš, že míra rizika platná před 20 lety je dnes nepřípustná - podívej se na spolehlivost současných ruských nosičů.
K prezidentovi a jeho vizím se nevyjadřuji, i když bude ten "pološílený prezident" zvolen s velkou pravděpodobností podruhé.
Ale je jasné, že výsledky investic do vývoje kosmické techniky a technologií mají za následek velký pokrok v ekonomice země. Rusové mají dobré rakety proto, že do raketové techniky naivestovali ohromnou spoustu peněz. Stačí se podívat na parametry Topol-M, ze které mají v USA velký respekt.

citace:

---

Tak trochu mne Shuttle pripada jako chudak Concorde. Narodil se asi v nespravnou dobu lidem, kteri si jej nezaslouzi :-(...
Kde jsou nase sny o nadzvukovych letech do NewYorku, dnes se tam trmacime pomalymi neohrabanymi stroji, kde jsou sny o letech do vesmiru na palube raketoplanu - zanedlouho se vratime k primitivnim kapslim.

---

Shuttle není Concorde, to by skončil mnohem dříve. Letadlům Concorde pomalu končila životnost (létaly ještě tři roky po havárii), zájem lidí klesal, finančně byl dlouhodobě ztrátový - co má cestující z toho, že sedí tři hodiny jako sardinka v letadle, nic pořádně nevidí, tři hodiny rachot a letenka ho stojí $6.000?.
A na co nadzvukové lety? Vhodné jedině mezi kontimenty, ale je to neekonomické a místní obyvatelé se bouří kvůli hluku. Na kolika letištích světa měl Concorde povolené přistávat? Kromě toho, než vystoupá do povolené nadzvukové hladiny taky to trvá.
A také co bezpečnostní riziko? Co by se stalo, kdyby nějaký terorista unesl letadlo a proletěl se s ním v třistametrech nadzvukovou rychlostí nad NY....
Stačí, když se zrychlí odbavení a hned se minimálně ušetří hodina cesty při standardní dopravě. Dnes jsou letadla schopna létat dlouhé vzdálenosti bez mezipřistání, což Concorde se svými 6.500 km nemohl splnit.

citace:

---

Diktat setreni a snizovani nakladu je cim dal horsi.

citace:

---

Konečně. Pokud má šanci něco přežít své mecenáše, musí být po jejich smrti nebo odstavení od válu ekonomicky soběstačné. Málokdo má takovou moc, aby mohl zlikvidovat ekonomicky výhodný systém jen pro své ego.

BTW, říkal jsem zde před letem STS-114, že let nedopadne dobře ale ne tragicky. Co myslíte, tipoval jsem správně?

---

Jirka - 2/8/2005 - 11:39

Nebyly tyto posledni reakce na prispevek MH tak trochu prehnane? Tolik reakci na jeden ne prilis povedeny prispevek. Myslim ze MH projevil nazor takovy, jaky se jevi vetsine populace, ktera ma sice technicke povedomi, ale ne hlubsi znalosti problematiky. Lid (a obzvlaste americky) chce proste neco cool. Sojuz cool neni. Ikdyz je mnohem bezpecnejsi a levnejsi nez cokoliv NASA muze postavit. NASA v tomhle nemuze souperit s Ruskem a proto by byla chyba se do toho poustet?
Shuttle neni trvale udrzitelny. Drive nebo pozdeji spadne znovu a zabije dalsi lidi, vsichni to vi.
Cokoliv co ma tepelny stit odkryty pusobeni vesmiru a nelze v kosmu opravit, tak driv nebo pozdeji znovu spadne. A kazda oprava ve vesmiru je nesmirne problematicka.
Jedinym resenim je kapsle se stitem krytym servisni sekci, nebo male vztlakove teleso se stitem na jedno pouziti, ktery jde ve vesmiru opravit.
Me jen trochu prekvapuje ze americky CEV ma pristavat na pevnine. Pro me to nedava smysl. Vzdyt prece k vyzvednuti CEVu z more staci par vrtulniku, materska lod a kdyz tak nejaky ten spionazni letoun na monitorovani mista dopadu. A odpadne mi jakekoliv slozite manevrovani pri pristavacim manevru, brzdici motory pred dopadem na pevninu a mozna i spousta problemu s tepelnym stitem.
Chtel bych ale rict, ze domela primitivnost kosmickych prostredku neni vubec spatna, naopak je to jedina cesta. Stavme lode co nejprimitivnejsi, ale modularni - pujdou pak snaze modifikovat a prizpusobit novemu ucelu. Napriklad pokud CEV pujde pouzit pro samostatne lety, lety k ISS a k Mesici, tak to bude fantasticky, drive nedosazeny uspech (ikdyz Sojuz je velice blizko).
Pokud pristavaci sekce lunarniho modulu pujde vyuzit k pristani pilotovane mise na Mesic, k doprave nakladu ci robotickych misi, tak to bude opet fantasticky uspech, opravdove pokracovani v odkazu napriklad Ruskych zondu a sojuzu. Dokonce takto pristavaci sekce muze jit opet natankovat a znovu vzletnout a dopravit uzitecny naklad z Mesice na jeho obeznou drahu.
Zde je budoucnost kosmonautiky a ne v nejakem bumrlicku, okolo ktereho musime chodit po spickach. Chtel bych mit takovou lod, do ktere muzu jednoduse zasahnout a jednoduse ji modifikovat pro nove, drive netusene mise.
To s raketoplanem nejde.

---

VR - 2/8/2005 - 11:41

Na doplnění - originál z Chicago Tribune:

http://www.chicagotribune.com/news/nationworld/orl-asecdiscthomas27072705jul27,1,748691.column?page=1&ctrack=1&cset=true

---

MH - 2/8/2005 - 11:52

citace:

---

Konečně. Pokud má šanci něco přežít své mecenáše, musí být po jejich smrti nebo odstavení od válu ekonomicky soběstačné. Málokdo má takovou moc, aby mohl zlikvidovat ekonomicky výhodný systém jen pro své ego.

BTW, říkal jsem zde před letem STS-114, že let nedopadne dobře ale ne tragicky. Co myslíte, tipoval jsem správně?

---

Ja ted nemam, bohuzel, prilis cas, ale jsem si jisty, ze s tim, co pisete, se da s uspechem polemizovat. Mimo jine diky tomu, ze tam mate minimalne jednu faktickou chybu (Bush - podle me nastesti - jiz nemuze znovu kandidovat na urad prezidenta, protoze je v druhem volebnim obdobi). A pak take pro zasadni nepochopeni toho, co se snazim sdelit.
- nikde si neodporuji. Pisu o tom, ze navrat k primitivnim kapslim (pokud nastane) je jednoznacne krokem zpet a stojim si za tim nazorem. To neni v rozporu s tim, ze tvrdim, ze soucasny Shuttle by zaslouzil nahradu - doba pokrocila a zkusennosti s prvni generaci raketoplanu se daji zurocit pri projektovani generace druhe. Jenze to by musela byt vule !! To by se NASA nesmela trast pred politiky, manipulujicimi verejnosti. Stopnout lety Shuttlu a nemit za nej nahradu - tedy prominte - to uz je do nebe volajici poskozeni pilotovane astronautiky a dalsiho vyvoje vubec. Soucasne Shuttly mohou v klidu letat dalsich 10 let - ano ma to sve naklady, jenze jsme u otazky priorit. Vesmir prioritou zjevne neni. Prioritou je dnes politikareni a hokynareni.
- let na Mars neni zjevne myslen vazne a je to dnes naprosta hloupost, pokud se v tom budou utapet penize. Proc ? Protoze jsme se jeste ani nevratili k Mesici a porad jeste ani neumime poradne pracovat na obezne draze. Mesic a obezna draha Zeme (ta predevsim) jsou dulezite. Mars obstaraji za zlomek nakladu automaty vcetne dovozu vzorku. Az prijde cas, poleti tam lide - ten cas je daleko, daleko...
- k tomu Concordu: netvrdim, ze je pro me idealem puvodni verze Concordu. Concord je jen prvni generace jako Shuttle. Jde mne o vyvoj nadzvukovych letadel, ne o udrzovani muzealniho (ale krasneho) Concordu. Opet jste nepochopil.

Ze let nedopadne dobre ? Mozna to bylo rozhodnuto jiz pred nim. Citim tam jednak straslivou bojacnost riskovat (bez podobneho rizika to nepujde nikdy a kdo tvrdi, ze ano, nevi o cem mluvi), nafukovani a medializaci relativne banalnich problemu, snahu se neceho za kazdou cenu zbavit.

---

MH - 2/8/2005 - 12:03

citace:

---

Nebyly tyto posledni reakce na prispevek MH tak trochu prehnane? Tolik reakci na jeden ne prilis povedeny prispevek. Myslim ze MH projevil nazor takovy, jaky se jevi vetsine populace, ktera ma sice technicke povedomi, ale ne hlubsi znalosti problematiky. Lid (a obzvlaste americky) chce proste neco cool.

---

Nemyslim to zle, vazeny priteli, ale trosicku si vyprosuji tento ton. Jsem technik, vim o cem mluvim a netouzim po vecech, ktere jsou cool. Mam proste odlisny nazor, stve me podrizovani vseho diktatu snizovani nakladu, protoze (aspon podle me) tento extremni pristup mozna prinasi zisky, ale brzdi _skutecny_ pokrok (koneckoncu to muze zazit kazdy z nas obycejnych smrtelniku - staci si koupit nejakou dnesni spotrebni elektroniku a mozna ho to bude stvat take - vim od NASA to ma daleko, je to jen ilustracni priklad, ktery me napadl).
Ja pochopitelne konec Shuttlu se skripenim zubu prijmu, co mam taky delat (doba je takova, okolnosti jsou takove). Ale ponechte mne prosim pravo na to, abych si myslel, ze nevyvijet druhou generaci raketoplanu a vratit se ke kapsli je primo skolni ukazka neschopnosti soucasneho lidstva jit dopredu.

---

Jirka - 2/8/2005 - 12:31

Nic proti vasim technickym znalostem. Kazdy mame ty svoje. Kritizuju nazor, ne cloveka. Takze to neberte osobne.
Ja jen tvrdim ze pristup STS byl systemove spatny a v praxi se to potvrdilo. Pokracovat dal v tomhle systemu je nemozne a proto ani NASA nechce a ani nema prostredky to udelat.
Tim nechci rict, ze se STS nedosahly i vyborne vysledky, ovsem za ty penize to nestoji. Naopak si vazim tzv. Bushovy iniciativy (ikdyz Bush ji urcite nevymyslel), ktera dava NASA presny smer kterym se ubirat. Je to neco naprosto jineho nez chaos v kterem se NASA nachazela po desetileti (ted myslim predevsim pilotovane mise).
Pokud ma mit Mesic a Mars nejaky smysl, tak to musi byt vcelku levne a prakticke. Pokud se ukaze ze Mars je prilis narocny, mel by zustat alespon relikt v tom, ze lidstvo bude mit schopnost bezne litat na obeznou drahu a alespon na Mesic, ktery je opravdu velice blizko.
Rakotoplan je kamen na noze NASA. Tato organizace neni schopna vytvorit nic konkurenceschopneho a vzhledem k tomu ze pevne verim v komercializace obezne drahy v nekolika pristich desetiletich, tak je naprosto spravne, ze se bude zamerovat spise na vzdalenejsi cile. Zde muze raketoplan c.2 pomoci jen okrajove a bude stejne nekonkurenceschopny jako jeho predchudce. Tohle rikaji zase moje zkusenosti.

---

admin - 2/8/2005 - 12:48

citace:

---

- let na Mars neni zjevne myslen vazne a je to dnes naprosta hloupost, pokud se v tom budou utapet penize. Proc ? Protoze jsme se jeste ani nevratili k Mesici a porad jeste ani neumime poradne pracovat na obezne draze. Mesic a obezna draha Zeme (ta predevsim) jsou dulezite. Mars obstaraji za zlomek nakladu automaty vcetne dovozu vzorku. Az prijde cas, poleti tam lide - ten cas je daleko, daleko...

---

Na základě čeho si myslíte, že let na Mars (a před tím lety na Měsíc a vybudování nějaké základny na něm) není myslen "zjevně" vážně a je to "naprostá hloupost"? Protože jsme se zatím ani nedostali z5 na Měsíc? Ale o tom přece ta vize je - nejdřív na Měsíc, zvládnout dostatečně techniku, a pak na Mars...

---

Pirochta - 2/8/2005 - 13:08

Píšeš:
"...Soucasny Shuttle je samozrejme pomerne stary a ma spoustu nedostatku. Cekal bych, ze se z techto nedostatku NASA pouci a zacne projektovat Shuttle novy, jeste univerzalnejsi..."
Myslím, že odpověděl Jirka. NASA se z nedostatků poučila a začala projektovat CEV. Pokud znáš vývojovou křivku, tak se vývoj pohybuje po spirále. Zkrátka opouští se koncepce z roku 1972, protože vývoj pokročil.
Uvádíš, že jsi technik. Tak si spočítej, kolik neužitečného nákladu tvoří jeden SSME - jeden váží 2.900 kg a jsou tam tři!!!
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts_tech.htm
No a srovnej to s lodí Sojuz:
Orbitální se stykovacím zařízením (hmotnost 1.1 t), přistávací (3 t) a přístrojový (2.75 t). http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/sojuz_t.htm
Proto například v nákladovém prostoru nemůže vést družici o stejné hmotnosti jakou může při startu, protože by příliš vzrostla přistávací rychlost.
Prostě koncepce STS je špatná a jako technik by jsi to měl už uznat.
Nemá význam pro dopravu sedmi lidí používat vlak, když stačí mikrobus. Když potřebuje jet někam jeden nebo dva lidé, mohou klidně použít motorku. Atp.
Velká a zbytečná hmotnost STS od startu po přistání je největším problémem této morálně a technicky zastaralé koncepce.

---

Jirka - 2/8/2005 - 13:17

citace:

---

To neni v rozporu s tim, ze tvrdim, ze soucasny Shuttle by zaslouzil nahradu - doba pokrocila a zkusennosti s prvni generaci raketoplanu se daji zurocit pri projektovani generace druhe. Jenze to by musela byt vule !! To by se NASA nesmela trast pred politiky, manipulujicimi verejnosti. Stopnout lety Shuttlu a nemit za nej nahradu - tedy prominte - to uz je do nebe volajici poskozeni pilotovane astronautiky a dalsiho vyvoje vubec.

---

Zkusenost s raketoplanem je takova, ze je nutne postavit neco jineho. Kapsle muze byt za par let hotova.

citace:

---

Soucasne Shuttly mohou v klidu letat dalsich 10 let - ano ma to sve naklady, jenze jsme u otazky priorit.

---

Raketoplan je drahy a nebezpecny. Lze s nim letat, budete platit obrovske sumy a az definitivne odejde z tohoto sveta nebudete mit v ruce lautr nic.

citace:

---

Vesmir prioritou zjevne neni. Prioritou je dnes politikareni a hokynareni.

---

Rozpocet NASA se zvysuje. Jak efektivne ho NASA vyuzije je druha vec.

citace:

---

- let na Mars neni zjevne myslen vazne a je to dnes naprosta hloupost, pokud se v tom budou utapet penize.

---

V Bushove iniciative se mluvi o testovani technologii na Mesici a potencialni ceste na Mars. Pokud se pri testovani zjisti ze to neni mozne, pak se tam nepoleti, nebo se to odsune. Co je na tom spatneho?

citace:

---

Proc ? Protoze jsme se jeste ani nevratili k Mesici a porad jeste ani neumime poradne pracovat na obezne draze. Mesic a obezna draha Zeme (ta predevsim) jsou dulezite. Mars obstaraji za zlomek nakladu automaty vcetne dovozu vzorku. Az prijde cas, poleti tam lide - ten cas je daleko, daleko...

---

Na objeznou drahu leta NASA neefektivne a vzdy zatim prokazala, ze to ani jinak neumi. Jiste, stanovila dobre standardy pro montovani konstrukci ve vesmiru a ziskala cenne zkusenosti. Ted je potreba presunout se dal. Tyto prace je potreba zefektivnit a udelat z toho rutinu. To je mozne jen pri praci, ktera ma smysl. Pokud bude ISS dokoncena a zadna dalsi stanice neni zatim zapotrebi, tak co se bude montovat? Bush rika ze montujme mesicolety a planetolety.
Mesic neni pro lidi tak daleko a bylo by dost trapne, kdyby po prvni roboticke vlne nenasledovali i lide.
Bylo by to trapne a zbabele - pokud by ovsem neexistoval dobry duvod tam neletat. Napriklad moznost, ze kvuli banalnimu kusu penove izolace prijdete o sedm lidskych zivotu.

---

MH - 2/8/2005 - 13:29

citace:

---

Na základě čeho si myslíte, že let na Mars (a před tím lety na Měsíc a vybudování nějaké základny na něm) není myslen "zjevně" vážně a je to "naprostá hloupost"? Protože jsme se zatím ani nedostali z5 na Měsíc? Ale o tom přece ta vize je - nejdřív na Měsíc, zvládnout dostatečně techniku, a pak na Mars...

---

Na zaklade toho, ze se jedna o technologicky prilis narocny ukol na ktery dlouho budeme mit pouze teoreticky. Prinos takove mise by byl sporny a neadekvatni (ano, akcelerovala by asi rozvoj nekterych technologii), protoze temer stejnou cinnost mohou zastat automaty (ty jsou o kus dal oproti dobe pred dejme tomu 25 lety narozdil od pilotovanych letu - dano prudkym rozvojem elektroniky o niz a o pocitacich snad trochu neco vim). Vyvoj automatu pro Mars, vybavenych jistou "inteligenci" prijde na daleko mene a uvolni to ruce pro poradne zvladnuti pilotovanych letu na obezne draze a za takovych 20 let i k Mesici.
Ted jsem si vzpomel - jeste jsem neokomentoval zde vysloveny nesmysl o raketoplanu Buran:
Buran nebyl vyvijen primarne k tomu, aby to "Rusove vyzkouseli, ze to taky dovedou a pak to stopli". Vyvoj Buranu mel vojenske pozadi, prvni let vysel do roku 1988, kdy uz pomalu koncila studena valka (to na zacatku vyvoje nikdo neocekaval). Po konci studene valky vojenske duvody pominuly, a co hlavne - nebyly penize. Podobnou koncepci raketoplanu jako je Shuttle Rusove nezvolili nahodou a dokazali ji podstatne vylepsit:
Buran nevisel na nadrzi s SRB, ale vynasela jej UNIVERZALNI raketa Energia - to je oproti Shuttlu znacny pokrok a treba i z toho by si meli vzit ponauceni projektanti 2.generace. Divim se, ze system Buran + Energia je tak nedoceneny (nejen v teto konferenci).

---

Vítězslav Novák - 2/8/2005 - 13:39

Řekl bych, MH, že je to tak trochu opačně. STS není ani tak zastaralý, jako je to úlet a sci-fi. V 70.letech byly stanoveny požadavky na raketoplán, které byly tehdy - a já se domnívám, že i dnes jsou - nesplnitelné. Namátkou - létat se mělo cca 10x do roka (1 kus), měl vynášet úplně všecko, měl být celý znovupoužitelný a to po běžné prohlídce v podstatě jako normální letadlo. Zároveň se na vývoj nedalo tolik peněz, kolik bylo potřeba.

Výsledkem je kompromis - děsivě drahý, značně nebezpečný, o flexibilitě se nedá mluvit a plýtvá doslova na každém kroku. To není věc organizace, to je v návrhu. Univerzální prostředek je vždycky horší než specializovaný. Nůžkama na kudle se 30 želízkama toho moc neustřihnete, šroubovák je tam mizerný a pořádná kudla to taky není. NASA celkem správně usoudila, že to byla slepá ulička a jde od toho. Co MNĚ osobně vadí - že jde od toho aniž by bylo jisté, že a hlavně kdy CEV bude. A nikdo neříká co bude v mezičase, kdy STS už nebude a CEV ještě nebude. Finanční plán prostě neumožňuje současně vyvíjet i létat.

Koncepce kompletně znovupoužitelného prostředku se ukázala být tak drahá, že vůbec nic neušetří oproti prostředku, který použijeme jednou. Příklad - ten nešťastný tepelný štít. Nevím, jestli jsou dnes materiály, které budou stejně odolávat teplu, stejně izolovat - a přitom nebudou tak křehké a cimprlich, aby je ohrožoval kus zmrzlé pěnové izolace. A připojované lepením, přičemž se pevnost testuje na 120% potřebné (mein Karel Gott, co to je za koeficient bezpečnosti?!? Na to můžou přistoupit vojáci, ne civilní sektor).
Rusové pro Kliper o stálém štítu neuvažují, a je to IMHO dobře. To nejpodstatnější z hlediska bezpečnosti (záchranný systém, štít, padáky, přistávací rakety) budou vždy nové. Což je při stejné bezpečnosti ŘÁDOVĚ levnější.

O láci šlo v 70. letech, když se vymejšlel raketoplán. "Ta hrůza, z celého Saturnu V se vrací akorát velitelský modul - a ten je nepoužitelný!". Byl to krok špatným směrem.

---

MH - 2/8/2005 - 13:41

citace:

---

Píšeš:
"...Soucasny Shuttle je samozrejme pomerne stary a ma spoustu nedostatku. Cekal bych, ze se z techto nedostatku NASA pouci a zacne projektovat Shuttle novy, jeste univerzalnejsi..."
Myslím, že odpověděl Jirka. NASA se z nedostatků poučila a začala projektovat CEV. Pokud znáš vývojovou křivku, tak se vývoj pohybuje po spirále. Zkrátka opouští se koncepce z roku 1972, protože vývoj pokročil.
Uvádíš, že jsi technik. Tak si spočítej, kolik neužitečného nákladu tvoří jeden SSME - jeden váží 2.900 kg a jsou tam tři!!!
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts_tech.htm
No a srovnej to s lodí Sojuz:
Orbitální se stykovacím zařízením (hmotnost 1.1 t), přistávací (3 t) a přístrojový (2.75 t). http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/sojuz_t.htm
Proto například v nákladovém prostoru nemůže vést družici o stejné hmotnosti jakou může při startu, protože by příliš vzrostla přistávací rychlost.
Prostě koncepce STS je špatná a jako technik by jsi to měl už uznat.
Nemá význam pro dopravu sedmi lidí používat vlak, když stačí mikrobus. Když potřebuje jet někam jeden nebo dva lidé, mohou klidně použít motorku. Atp.
Velká a zbytečná hmotnost STS od startu po přistání je největším problémem této morálně a technicky zastaralé koncepce.

---

K SSME - viz. prispevek o Buran + Energia. Kde jsem tvrdil, ze 2. generace bude mit motory jako jsou SSME ? Nejak si nevzpominam, ze bych cosi takoveho pozadoval.

---

Vítězslav Novák - 2/8/2005 - 13:49

Buran já osobně oceňuju. Ale je to mrtvá záležitost. Mrtvá jako biftek, i když by se možná Eněrgija dala znovuoživit. Rusové obvykle nic nevyhazují, takže leccos by se snad použít dalo, nějaké přípravky, měřidla, plány... Ale oni tenkrát zjistili, že Buran 1) nepotřebují a 2) provoz je příliš drahý. Tak rychle couvli zpátky k osvědčeným Sojuzům, Progressům a Protonům. Proč? Protože jsou levnější. A zřejmě i bezpečnější. V Kliperu chtějí využít technologie vyvinuté pro Buran, ale to je všecko. Velký univerzální raketoplán, byť v té ruské rozumnější verzi, je dinosaurus určený po studenou válku. Nebo ne tak studenou.

---

MH - 2/8/2005 - 14:07

citace:

---

Buran já osobně oceňuju. Ale je to mrtvá záležitost. Mrtvá jako biftek, i když by se možná Eněrgija dala znovuoživit. Rusové obvykle nic nevyhazují, takže leccos by se snad použít dalo, nějaké přípravky, měřidla, plány... Ale oni tenkrát zjistili, že Buran 1) nepotřebují a 2) provoz je příliš drahý. Tak rychle couvli zpátky k osvědčeným Sojuzům, Progressům a Protonům. Proč? Protože jsou levnější. A zřejmě i bezpečnější. V Kliperu chtějí využít technologie vyvinuté pro Buran, ale to je všecko. Velký univerzální raketoplán, byť v té ruské rozumnější verzi, je dinosaurus určený po studenou válku. Nebo ne tak studenou.

---

Je to BOHUZEL mrtva zalezitost. Mame zkusennosti s prvni generaci Shuttlu, mame k dispozici odzkousenou konstrukci univerzalni nosne rakety (Energia), ktera by mohla po upravach vynaset 2. generaci a odstranit tak dost nedostatku koncepce 1. generace, mame zajiste urcity pokrok v materialech, nevidany pokrok v elektronice. A my se - pekne po spirale - protoze je to pro nekoho, kdo si rad "plechuje zada pred politiky" vyhodne, vratime ke kapslim, kam se nejspis narvou stezi 4 lide, radeji udelame krok zpet k dobam, kdy let do vesmiru snesl jen spickove trenovany clovek, zpet do pohodlne stagnace s nerealizovatelnymi sci-fi cili (Mars).
Na druhe strane s nadsenim budeme zanedlouho prihlizet balistickym skokum neceho co take pripomina raketoplan, pri kterych do jiste miry amaterska konstrukce (nic proti, s tim co ma Rutan k dispozici je to obdivuhodne), nezodpovedne vynasi do 100km platici turisty.
Tady za to z nas nikdo nemuze ani to neovlivni asi placu na spatnem hrobe. :-) Ale jinak dekuji za tuto diskusi. Clovek se rad obcas "pohada" s inteligentnimi lidmi.

---

Jirka - 2/8/2005 - 14:41

Tvuj problem MH je, ze si pletes dojmy s pojmy. Rikas ze chces druhou generaci raketoplanu, cili letadla, ktere leta do vesmiru. Ovsem k tomu je zapotrebi, aby to melo nejaky smysl. Chce opravdu tolik lidi do vesmiru? Mozna ze ano, ale k cemu to bude NASA?
NASA chce delat vyzkum Mesice a Marsu. K cemu tam bude potrebovat desitky lidi? Odoved je ze k nicemu. Nasa nic takoveho nechce, neplanuje, ani nepovazuje za mozne. Proto je naprosto logicke, ze o zadny opravdovy raketoplan zajem nema.
Ty naopak rikas ze by bylo bajecne dostat spousty lidi na orbitu a k Marsu a Mesici posilat jen automaty a vedci at sedi doma na zadku.
Ja tvrdim at Nasa posila vedce na Mesic a posouva hranice lidskych schopnosti a at dava inspiraci a technicke prostredky k dispozici soukromemu kapitalu, ktery umozni dostat se lidem tam kam chteji.

---

admin - 2/8/2005 - 14:46

citace:

---

Na zaklade toho, ze se jedna o technologicky prilis narocny ukol na ktery dlouho budeme mit pouze teoreticky.

---

Zatímco vývoj druhé generace by příliš náročný nebyl?
Umíme se dostat nahoru, umíme nahoře litat, umíme přistávat na cizích tělesech. Problémy letu na Mars jsou tak ve velké části dávno vyřešeny a zbývajicí nevapadají jako neřešitelné. Nebo snad ano? Které?

citace:

---

Prinos takove mise by byl sporny a neadekvatni (ano, akcelerovala by asi rozvoj nekterych technologii), protoze temer stejnou cinnost mohou zastat automaty (ty jsou o kus dal oproti dobe pred dejme tomu 25 lety narozdil od pilotovanych letu - dano prudkym rozvojem elektroniky o niz a o pocitacich snad trochu neco vim). Vyvoj automatu pro Mars, vybavenych jistou "inteligenci" prijde na daleko mene a uvolni to ruce pro poradne zvladnuti pilotovanych letu na obezne draze a za takovych 20 let i k Mesici.

---

Takže můžeme pohodlně zůstat na Zemi a posílat na LEO, k Měsíci a vlastně všude automaty, protože "stejnou cinnost mohou zastat automaty" a nemusíme se starat o vývoj druhé generace raketoplánu.

---

Pirochta - 2/8/2005 - 15:06

citace:

---

Tvuj problem MH je, ze si pletes dojmy s pojmy.

---

K tomu není co dodat. Zatím žádné důvody, proč by měl STS / nebo koncepce Buran létat dalších deset let jsem v jeho příspěvcích neshledal.

Víš MH, že pokud by raketoplán byl poslán na Měsíc, tak je potřeba pro něj mnohem více paliva? K čemu bude při cestách k Měsíci celá tepelná ochrana, křídla, směrovka, padák...
U Clipperu vymění tepelný štít, padáky, pár zařízení, zbytek v pohodě využijí pro další lety.
Zkrátka to americké nadšení pro vše americké nesdílím, pro mně je nadšením pozorovat pozvolný rozvoj kosmického výzkumu a možná se dožiju i letu na Mars. A raketoplán to určitě nebude.
No ale když zkonstruuješ warpový pohon, tak rád změním názor

---

Vítězslav Novák - 2/8/2005 - 15:26

Nic proti, MH, ale raketoplán se měl dělat proto, aby doprava na orbitu byla laciná. A tam už měla být k disposici infrastruktura stanic, tahačů, urychlovacích stupňů, tankerů a prostě celého toho sci-foidního zboží. Jenže raketoplán se ukázal být drahým - jeho let je dražší než let jednorázové a jednoúčelové rakety. Přesto, že raketoplán se "nespotřebuje", zatímco raketa ano. Údržba opakovaně používaných částí je drahá a nenese s sebou vyšší bezpečnost - spíše naopak.

Tak co s tím? Že je to moderní? Ale na nic! Je to drahé, nebezpečné, lítá to s takovou frekvencí, že Vánoce jsou častější... A hlavně - technologický pokrok není takový, aby dnes zaručil, že výsledek bude mít uspokojivější vlastnosti.

Vesmír JE pro trénované supermany a ještě dlouho bude, co naděláme, já se tam už nepodívám. Do Antarktidy ostatně taky ne. Můj pohled na Rutana a jeho akce je dost podobný vašemu. A jsem zvědav, jak to celé dopadne, až se s nějakým turistou rozmázne o poušť Mohave...

Ale Rutan - to není cesta do kosmu. Cesta do vesmíru vede přes rozvoj osvědčených technologií a - bohužel - přes opuštění neosvědčených. Raketoplán je cesta, která se neosvědčila.

---

hawaj - 2/8/2005 - 15:29

ČT24

Přímý přenos opravy raketoplánu Discovery

Zpravodajský kanál ČT 24 odvysílá
ve středu
od 14:30 do 15:00 hod.
přímý přenos z opravy raketoplánu Discovery na oběžné dráze.

---

PINKAS - 2/8/2005 - 15:57

Já a myslím ani většina diskutujících by neměla námitky, kdyby Kliper nebo CEV přistávaly na dráze letiště, aby je bylo možno zhruba zahrnout pod pojem raketoplán. Otázka ale je proč. Pro větší efekt z televizních přenosů? Takové přistání (a předpokládám i automatické) zvyšuje o řád nároky na přesnost. Možná také o řád zvýší pravděpodobnost průšvihu. I Sojuz někdy přešel na neplánovanou dráhu a přistál stovky km jinam ale tvar kapsle a padáky ho vždy zachránily. Tady se budeme vracet nejen z LEO ale také z Měsíce. Když se bude přisávat pomocí padáků, tak čím jednodušší tvar tělesa, tím lepší.

---

Vítězslav Novák - 2/8/2005 - 16:12

Koukal jsem na ten Roton (už zapomínám, už zapomínám...) a vůbec mi nepřijde, že by byl "skoro vyvinutý". Takových koncepcí jsem viděl v Téčku v rubrice Omyl?Úspěch?Fantasie? tři habaděje. Tři lety v malé výšce, které ověřily uskutečnitelnost přistání na rotoru, to je hodně málo. Načež firma zkrachovala, protože ji zřejmě už tohle vyčerpalo.

Peníze, peníze a zase peníze tři věci nutné k vedení války (kard. Richelieu) i k letům do kosmu.

A že NASA měla hned po Challengeru vyvíjet něco dalšího... No, měla. Jenomže 10 let vyvíjeli raketoplán (stálo to moc peněz, moc), pak s ním necelých 5 let lítají - a katastrofa! Ve chvíli, kdy se nevede, není zvykem cpát do firmy další prachy, to když se naopak vede. Takže těžko mohli v 86. říct "Sorry, je to omyl od začátku, zpátky na stromy, začínáme znovu". Každý se drží křesla, a hodit odpovědnost tam, kde skutečně byla, tedy na politiky? Na ty dávné politiky, kteří to zmrvili? To by neprošlo.

---

MH - 2/8/2005 - 16:41

citace:

---

Zatímco vývoj druhé generace by příliš náročný nebyl?
Umíme se dostat nahoru, umíme nahoře litat, umíme přistávat na cizích tělesech. Problémy letu na Mars jsou tak ve velké části dávno vyřešeny a zbývajicí nevapadají jako neřešitelné. Nebo snad ano? Které?

---

Vyvoj druhe generace by byl usnadnen zkusennostmi z generace prvni a napr. temer hotovou raketou typu Energia.
To, ze jsou problemy pilotovaneho letu na Mars davno vyreseny snad nemyslite vazne. nejnovejsi zkusennost s pristanim posadky na cizim telese je 33 let stara, slo o teleso bez atmosfery, let trval par dni (!!!)

citace:

---

Takže můžeme pohodlně zůstat na Zemi a posílat na LEO, k Měsíci a vlastně všude automaty, protože "stejnou cinnost mohou zastat automaty" a nemusíme se starat o vývoj druhé generace raketoplánu.

---

Ne, meli bychom mit na obezne draze velke orbitalni stanice na nichz by mohly pracovat desitky vedcu, kteri projdou pouze zakladnim vycvikem jako kdysi jedna ucitelka, ktera mela (bohuzel) smulu (stejne tak ted sednu za chvili do auta, praskne mne treba guma - ci me sejme Simonovskeho kamion a dopadnu stejne jako ona). Mohli bychom na orbitalnich stanicich vyrabet materialy, ktere na Zemi delat nelze atd., melo by to urcite vetsi vyznam nez romanticke a krajne riskantni podniky na Marsu, pro nez cas zdaleka nedozral.
Jsem tady proti presile, skoda, no... Verim ale, ze lide s mymi nazory se i v NASA zajiste najdou. Chapu, ze ty nazory nejsou modni :-)

---

Hawk - 2/8/2005 - 16:49

Pánové nechci být pedant, ale nechte téma STS-114 114nátce, alespoň dokud je aktuální.

---

MH - 2/8/2005 - 16:55

citace:

---

Pánové nechci být pedant, ale nechte téma STS-114 114nátce, alespoň dokud je aktuální.

---

Ono to souvisi, protoze to bohuzel vypada, ze se kdosi kdesi v USA snazi sebemensi a drive banalni problem STS 114 patricne nafouknout s podivnym cilem - na dlouhou dobu Ameriku uzemnit a prenechat orbitu Rusum a Cinanum.
Ale mate pravdu. Konkretni debaty o letu sem patri vic.

---

admin - 2/8/2005 - 17:03

citace:

---

Vyvoj druhe generace by byl usnadnen zkusennostmi z generace prvni a napr. temer hotovou raketou typu Energia.
To, ze jsou problemy pilotovaneho letu na Mars davno vyreseny snad nemyslite vazne. nejnovejsi zkusennost s pristanim posadky na cizim telese je 33 let stara, slo o teleso bez atmosfery, let trval par dni (!!!)

---

Energia je mrtvá. Nový raketoplán by nesměl být závislý na TPH, nesměl by být na boku a musel by mít podstatně lepší tepelný štít. Jinak to nemá cenu. A to znamená vývoj prakticky celého systému odznova. No dobře, motory a některé subsystémy by mohly být znovu použity.
V každém případě je to obdobná situace jako přistání na Měsíci. S docela primitivními(z dnešního pohledu) prostředky tam lidé byli schopni přistát. Jaký je důvod se domnívat, že s dnešními navigačními schopnostmi lidí a techniky by to nešlo? A to se týká i letu na Mars. Umíme to. Jen tam nepošleme Spirita, ale trochu větší vehikl. žádná principiální novota...

citace:

---

Ne, meli bychom mit na obezne draze velke orbitalni stanice na nichz by mohly pracovat desitky vedcu, kteri projdou pouze zakladnim vycvikem jako kdysi jedna ucitelka, ktera mela (bohuzel) smulu (stejne tak ted sednu za chvili do auta, praskne mne treba guma - ci me sejme Simonovskeho kamion a dopadnu stejne jako ona). Mohli bychom na orbitalnich stanicich vyrabet materialy, ktere na Zemi delat nelze atd., melo by to urcite vetsi vyznam nez romanticke a krajne riskantni podniky na Marsu, pro nez cas zdaleka nedozral.
Jsem tady proti presile, skoda, no... Verim ale, ze lide s mymi nazory se i v NASA zajiste najdou. Chapu, ze ty nazory nejsou modni :-)

---

A proč? Vždyť "temer stejnou cinnost mohou zastat automaty". Proč LEO ano a Měsíc ne? Když Měsíc ano, proč Mars ne?

BTW, já třeba STS nehážu úplně do žita. IMHO naprostá většina peněz na STS je zbytečně vyplýtvaná na zaměstnance NASA. Dnes jsem na spacedaily četl, že (pokud se nepletu) za 2,5 roku úprav po tragédii Columbie NASA utratila na STS 14G$. Jak to, když ani jeden neletěl? Jak to, že je nutné živit takovou spoustu lidí? Jak to, že s tím NASA nic neudělala? Jak to, že se například nepřesunul závod na SRB na Floridu, aby se mohly dělat v celku? Jak to, že za celou tu dobu nikoho nenapadlo upravit STS tak, aby motory SSME byly na ET, nebo aby SRB byly nahrazeny boostery na KPH? Jak to, že...
Tak bych se mohl ptát asi furt. Mno, asi mi zbývá jen doufat, že transformspace.com a Falcon s tou zkostnatělostí něco udělají...

---

reger - 2/8/2005 - 17:07

citace:

---

Ahoj, tak jsem se včera v noci konečně podíval na ČT24 ( http://www.ct24.cz )na záznam ze startu Discovery.
Při "přímém přenosu" startu jsem se koukal na NASA TV.

---

Je tam jen ČT1 zpravodajství, nebo celá doba strtu? Ňák jsem nenašel. Poradíte? Ď.

---

Vítězslav Novák - 2/8/2005 - 17:49

Tak teď bych se MH zastal. Práce v mikrogravitaci je něco jiného než ve snížené gravitaci na Měsíci nebo Marsu. Na LEO bychom už mohli i něco vyrábět, pravda něco hodně speciálního, aby to bylo ekonomické. Měsíc i Mars jsou tak málo prozkoumané, že automaty ještě dlouho postačí. I když - až tam ty automaty bude moct člověk třeba oprášit nebo mu vyndat kolo z písku, řídit z orbity se zpožděním pár desetin sekundy, ne minut, případně ho opravit, bude to o něčem jiným.

Ale raketoplán prostě JE slepá ulička. Rusové zkoušeli něco se vztlakovým tělesem někdy v době Sputníků nebo Gagarina. Žádná výhoda, opustili to. Pak vyrobili Buran - a zase to opustili. Prostě je to (snad zatím) neekonomické. Šíleně neekonomické. Je pořád jednodušší vybrat a vytrénovat vědce aby vydržel let v kapsli než ekonomicky provozovat shuttle. Kliper má šanci stát se tím, čím měl být shuttle původně - tedy shuttlem, něčím, co pendluje mezi Zemí a orbitou. Výtahem.

Děsí mě, ale čím dál tím míň, že se STS zruší bez ohledu na stav CEVu. Proč míň? Protože Rusové s ESA Kliper zvládnou. A Rusové nebudou blbnout s opouštěním něčeho osvědčeného dokud se to nové neosvědčí taky.

---

Halmil - 2/8/2005 - 18:30

citace:

---

citace:

---

Ahoj, tak jsem se včera v noci konečně podíval na ČT24 ( http://www.ct24.cz )na záznam ze startu Discovery.
Při "přímém přenosu" startu jsem se koukal na NASA TV.

---

Je tam jen ČT1 zpravodajství, nebo celá doba strtu? Ňák jsem nenašel. Poradíte? Ď.

---

Oni už ten odkaz z hlavní stránky stáhly. Ale je to na adrese:
http://stream3.visual.cz/ct/ukazky/ct24/discovery.wmv

Milan

---

Jirka - 2/8/2005 - 18:32

citace:

---

Tak teď bych se MH zastal. Práce v mikrogravitaci je něco jiného než ve snížené gravitaci na Měsíci nebo Marsu.

---

S tou mikrogravitaci to na ISS neni zase az tak slavne. Vzhledem k neustalym korekcim drahy a rotace, otresum a vibracim ISS. Slysel jsem ze prave pro vyzkum mikrogravitace je ISS docela zklamani. Podbrobnosti sice neznam, ale tak jsem to nekde zachytil.

---

MH - 2/8/2005 - 18:51

citace:

---

Energia je mrtvá.
... A to se týká i letu na Mars. Umíme to. Jen tam nepošleme Spirita, ale trochu větší vehikl. žádná principiální novota...

---

Co to znamena "Energia je mrtva ?". To jako ze neco pres 15 let od posledniho startu by bylo treba vymyslet znovu to co jiz jednou fungovalo ? Pokud to vnimam jako technicky problem, pak tvrdite nesmysl.Vule v tom smeru neco delat je samozrejme jina stranka te veci - a prave to se mne nelibi.
Opravdu jen trochu vetsi vehikl nez Spirit ? Jak se to slucuje s tim, ze Spirit se nikdy nevrati, jak treba s metodou pristani Spirita ? Jak s tim, ze tam budou lidi, kteri dychaji, jedi, vylucuji, spatne snasi pretizeni, potrebuji tezke skafandry ajanevimcojestevsechno ?

Abychom se taky drzeli tematu - mam jeden konstruktivni dotaz:
Zachytil nekdo nekde nejakou zpravu, jak se to vyviji kolem opetovneho pozastaveni letu STS kvuli izolacni pene na STS 114 ? Asi je jeste brzo, ale urcite jiz nekde nekdo kompetentni neco rekl. Ze by byl STS 114 poslednim letem, pripadne, ze by zase 2 roky resili neresitelny problem s penou, ktery pres 20 let nevadil mne totiz pripada zcela absurdni.

---

ales - 2/8/2005 - 20:36

citace:

---

Ze by byl STS 114 poslednim letem, pripadne, ze by zase 2 roky resili neresitelny problem s penou, ktery pres 20 let nevadil mne totiz pripada zcela absurdni.

---

Taky mi to připadá zcela absurdní, ale bohužel i takovéto hlasy se dnes ozývají. Snad to NASA zvládne a STS bude zase létat pravidelně (alespoň do toho roku 2010).

Za druhou generaci raketoplánů lze s jistou nadsázkou považovat třeba Klipper (vidím ho jako jistou obdobu Hermesu a podobných menších raketoplánů). Svého času byl za nástupce STS označován VentureStar a pořád si myslím, že přijde doba, kdy podobná koncepce (SSTO) bude realizovatelná, úspěšná a výhodná.

Faktem ale je, že mohutnou dopravu do kosmu nepotřebujeme ani tak pro výzkum, jako spíš pro aplikace. Tady souhlasím s Jirkou, že o aplikace by se měly časem postarat komerční (nestátní) firmy a organizace. Organizace, placené ze státních prostředků (NASA, ESA, RAKA, ...) by se asi opravdu měly víc soustředit na základní výzkum a průzkum. Z tohoto pohledu je směřování k Měsíci i Marsu a orientace na "spartánské" ale realtivně bezpečné "kapsle" snad docela pochopitelné (i když přechod z přistávání na letišti zpět k "padání do pustiny" je pro mne osobně zklamáním).

Snad se komerci v kosmu podaří brzo už konečně nějakým firmám rozjet a snad mi soustředění NASA na "exploration" umožní vidět lidi na Měsíci a třeba i na Marsu

---

Hawk - 2/8/2005 - 20:46

Věřím, že zítřejší doufám úspěšná servisní mise na raketoplánu Discovery výrazně zvýšší pravděpodobnost zářijového startu.
Zatím start v září nikdo definitivně oficiálně neodpískal.

---

Pirochta - 3/8/2005 - 10:59

citace:

---

Věřím, že zítřejší doufám úspěšná servisní mise na raketoplánu Discovery výrazně zvýšší pravděpodobnost zářijového startu.
Zatím start v září nikdo definitivně oficiálně neodpískal.

---

Jestli se vytažení kousku nebo uříznutí kousku izolace říká servisní mise to mně podrž. Takže celý let STS-114 je kvůli tomuto? To jsem nevěděl Začíná mi to připadat, že to NASA dělá schválně, aby přitáhla pozornost veřejnosti a médií, což je v USA hodně důležité...

---

tomas.pribyl - 3/8/2005 - 12:52

citace:

---

Začíná mi to připadat, že to NASA dělá schválně, aby přitáhla pozornost veřejnosti a médií, což je v USA hodně důležité...

---

O kosmonautice se nemluvi, vadi nam to. O kosmonautice se mluvi, vadi nam to... :-)

Ale vazne: ja si myslim, ze je dobre, ze zase NASA dokaze plnit titulni stranky novin a dostat se zpravodajstvi svetovych agentur. Uvedomme si prosim, ze rutinni let kosmicke stanice "dnes se nic zajimaveho nedelalo, jen nejake vedecke pokusy - a zitra to bude totez" posluchace, ctenare ci divaky proste nezajima. Proto je potreba dodat nejakou "akci" nebo "drama" - viz treba pred mesicem ostre sledovany Deep Impact (mimochodem, jaky to byl kontrast ve srovnani s totalne medialne nezvladnutou evropskou sondou Huygens).

Jinak si osobne myslim, ze soucasny "zachranny" vystup (jinak ovsem planovany uz pred letem a dokonce ani o jeden den odlozeny, jak se spekulovalo) je jednak humbuk a jednak je to trenovani prace pod raketoplanem pro pripad, ze by opravdu nekdy bylo potreba. Kdyz se to dnes nepovede, tak se zase tak moc nedeje - maximalne bude v pondeli velmi ostre sledovane pristani. Ale kdyz se to nepovede v okamziku, kdy bude mit raketoplan na "brise" diru jako vrata, tak je to horsi...

---

Vítězslav Novák - 3/8/2005 - 13:01

Zcela upřímně - nerozumím tomu. S podobnými problémy se létalo a úspěšně přistávalo stokrát. Pokud chce NASA přitáhnout pozornost, je to trošku sebevražedný postup. Vždyť hlavně poukazuje na svou (a dodavatelů) neschopnost.
Možná je tu skutečně chuť STS definivně uzemnit, peníze ušetřit a vrhnout do CEVu. Nechat se vozit od Rusů, když to nepůjde zadarmo, tak Kongres přinutit změnit Lex Bushehr, platit zlomek vlastní ceny a v poklidu vyvíjet. Což ovšem může taky znamenat, že se bude vyvíjet bez kontroly výsledku a v poklidu hnít.
Ale taky to může znamenat, že se jim zkrouhne rozpočet. Ať už Bush nebo nějaký další president, prachy na válku (která se asi protáhne) budou potřeba vždycky. A ropa (já vím, že se vám to nelíbí) zase roste, tedy americkou ekonomiku oslabuje. Brent je na 61USD/barel.

A mimochodem - ta zítřejší mise přece nemá s pozastavením letů nic společného. Izolace odpadla, netrefila se. Kolikrát takhle odpadla dřív, neví nikdo. Asi vždycky. Pokud se jí bojí, potrvá to dýl. Kdepak září. Na to můžeme zapomenout. Tedy letošní září...

---

tomas.pribyl - 3/8/2005 - 13:10

citace:

---

Zcela upřímně - nerozumím tomu. S podobnými problémy se létalo a úspěšně přistávalo stokrát. Pokud chce NASA přitáhnout pozornost, je to trošku sebevražedný postup.

---

Osobne si taky myslim, ze to meli podat jako "vyzkouseni zachranne oprace pro pripad, ze by byl raketoplan jednou vazne poskozeny" (co by z toho udelal Blesk je mi uplne putna) a ne jako "opravu poskozeneho raketoplanu".

citace:

---

Izolace odpadla, netrefila se. Kolikrát takhle odpadla dřív, neví nikdo. Asi vždycky. Pokud se jí bojí, potrvá to dýl. Kdepak září. Na to můžeme zapomenout. Tedy letošní září...

---

Ted uz nikdo nepochybuje, ze odpadala. Jenomze donedavna byl tento problem trochu podcenovany (nebo lepe receno: spatne vyhodnocovany). Ted, kdyz o tomto problemu vime, tak je situace jina. Nejde o to, ze se boji (o raketoplan, o posadku, o sva mista...), jde o to neopakovat (alespon z technickeho hlediska) chyby minule.

---

ales - 3/8/2005 - 13:15

Jako jednu z možností, proč se NASA rozhodla pro dnešní "opravu", vidím snahu o demonstraci svých schopností, takže se může říct "je vidět, že umíme raketoplán opravit na oběžné dráze, takže můžeme (bezpečně) létat i s (mírně) odpadávající izolací". Tedy snahu o minimalizaci oddálení příštího letu STS. Mohu se ale mýlit :)

Mimochodem, ta oprava bude už dnes v rámci plánované EVA-3. Kosmonauti už jsou venku, ESP-2 i MISSE jsou na svých místech, takže Robinsonova "oprava" není daleko :)

---

Vítězslav Novák - 3/8/2005 - 13:33

No dobře, ale "oprava poškozeného raketoplánu" je - jak píše TP, něco jiného než "dokážeme že to dokážeme opravit". Na novinkách (ale čert jim věř...) píšou, že astronautům se do té v podstatě zbytečné operace moc nechtělo a R. má obavy, aby do štítu nevrazil přilbou. Takže by mohl způsobit víc škody než užitku.

S tím strachem jsem se asi (určitě) špatně vyjádřil. Prostě zářijový termín nebude touto "opravou" uspíšen, když je problém jinde. A nikdo nemůže slíbit, že nedojde k neopravitelnému poškození. To, co opraví teď, je čurda. Rozhodně jsem nelobboval za podceňování závady. Na to jsem cu moc posera, to už můžete vědět...

---

Jirka - 3/8/2005 - 13:34

citace:

---

A ropa (já vím, že se vám to nelíbí) zase roste, tedy americkou ekonomiku oslabuje. Brent je na 61USD/barel.

---

Rust cen ropy se me osobne libi. Budu naramne spokojen az bude pristi rok 100 USD/barel :-)
Faktem ale zustava, ze to na nejakou dobu poskodi rust svetove ekonomiky - lepe receno osobni spotrebu lidstva. Objevi se inflacni tlaky a v konecnem dusledku si budou moct americani dovolit vynalozit mensi prostredky na kosmonautiku. Na druhou stranu nastane prudky rozvoj technologii (doufejme i kosmickych).
Z toho duvodu je zrejme, ze kosmonautika musi byt hlavne usporna a schopna prezit mozne rozsahle skrty.

---

ikar - 3/8/2005 - 13:40

NASA zabije toto formou medializácie 3 muchy jednou ranou
1-Upúta na seba pozornosť verejnosti
2-ukáže svoju schopnosť konať v potenciálne krízových situáciách
3-prezentuje argumenty pre další odklad štartu budúcej misie pred verejnosťou.
a muška č4 -nasa práve vysiela najzauímavejší dobrodružný film/aspon pre mna.

---

Pirochta - 3/8/2005 - 14:13

citace:

---

NASA zabije toto formou medializácie 3 muchy jednou ranou

---

No a teď si představ, že Rusové by si zaplatili nějakou vlivovou agenturu, která by prezentovala NASA v oblasti pilotovaných letů jako totální břídily. Dala by tam jednoduchou tabulku:
vynaložené náklady - počet lidí na orbitu - délku pobytu - přežilé.
A to od doby vypouštění STS.
Problémem je, že STS odčerpává tolik finačních prostředků NASA, že na jiné chvályhodné programy je jich už zatraceně málo. Viz příspěvek ohledně personálních nákladů.

Jenže medializaci alá Hollywood Rusové nezvládají.

---

tomas.pribyl - 3/8/2005 - 14:19

citace:

---

No a teď si představ, že Rusové by si zaplatili nějakou vlivovou agenturu, která by prezentovala NASA v oblasti pilotovaných letů jako totální břídily. Dala by tam jednoduchou tabulku:
vynaložené náklady - počet lidí na orbitu - délku pobytu - přežilé.
A to od doby vypouštění STS.

---

Problem je v tom, ze sami proti tomu nemaji co dat: dodneska nedokazali spocitat, kolik investovali pro sve vlastni pilotovane kosmonautiky (nebo jen do programu Sojuz), protoze to sami nevedi.

A propo, proc by to vlastne delali? Aby byl rozpocet NASA redukovany? A proc tedy porad chodi s natazenou dlani?

---

Martin Kolman - 3/8/2005 - 15:01

Takže, Steve Robinson právě dokončil opravu tepelného štítu raketoplánu

---

ales - 3/8/2005 - 15:02

Takže Robison právě teď snadno a bez jakýchkoliv problémů vytáhl a odstranil obě vysunuté ucpávky TPS vlastními prsty v rukavici skafandru (byl přitom připoután na konci staničního SSRMS).

---

tomas.pribyl - 3/8/2005 - 15:07

citace:

---

Takže Robison právě teď snadno a bez jakýchkoliv problémů vytáhl a odstranil obě vysunuté ucpávky TPS vlastními prsty v rukavici skafandru (byl přitom připoután na konci staničního SSRMS).

---

Takze Robinson ted s nasazenim vlastniho zivota provedl unikatni dosud nikdy neodzkousenou demontaz casti tepelneho stitu, ktery mohl zpusobit opakovani zkazy Columbie a na dlouhe roky zbrzdit pronikani cloveka do vesmiru a dale ke hvezdam... :-)

(Alesi, nebud takovy suchar, verejnost nepotrebuje vytahnout spunty z raketoplanu. Verejnost potrebuje krev a hrdiny. :-)

---

fra_zel - 3/8/2005 - 15:18

Není se čemu divit, vždyť je snad jasné, že spáry mezi keramickými destičkami jsou vyplněny pouze jakousi pružnou hmotou, která v žádném případě neplní úlohu tepelného štítu. Jak je vidět, tak vlivem působení prostředí při startu tato hmota ztrácí svoji pružnost, zmenší svůj objem a potom se může stát, že vypadne. To ale nemohlo být v žádném případě příčinou katastrofy Columbie. Dnešní "oprava" je spíše cvičením na případ, kdy by se musela skutečně snad opravovat poškozená keramická destička.

---

Pirochta - 3/8/2005 - 15:20

citace:

---

Takže Robison právě teď snadno a bez jakýchkoliv problémů vytáhl a odstranil obě vysunuté ucpávky TPS vlastními prsty v rukavici skafandru (byl přitom připoután na konci staničního SSRMS).

---

Pamatuji, jak psali v RTF, že pro NASA je nyní prvořadá bezpečnost. Možná tím, jak ji budou zdůrazňovat, mohou přitáhnout pozornost lidí (a tím i peněz), protože lidé se rádi těší na nějakou katastrofu či karambol (např. opad zájmu o F1 po zpřísnění bezpečnostních pravidel, či lépe zvýšení zájmu o Apollo 13 po nehodě s předchozím totálním nezájmem)
Trochu přemýšlím, jak by se tyto ucpávky chovaly při sestupu, jestli by shořely díky zvýšenému tepelnému namáhání, nebo by se tlakem vrátily do původní polohy, nebo by to s nimi nijak nehlo.
Mohl spravit jen jednu a druhou nechat pro experiment, ale to by v NASA asi nyní neprošlo...

---

Pirochta - 3/8/2005 - 16:11

citace:

---

Problem je v tom, ze sami proti tomu nemaji co dat: dodneska nedokazali spocitat, kolik investovali pro sve vlastni pilotovane kosmonautiky (nebo jen do programu Sojuz), protoze to sami nevedi.

---

No, od jistého okamžiku jsou náklady na start a vývoj zřejmé (náklady na vývoj se dají těžko vyčíslit, když to zároveň byl i vojenský program)

citace:

---

A propo, proc by to vlastne delali? Aby byl rozpocet NASA redukovany? A proc tedy porad chodi s natazenou dlani?

---

Dělali by to proto, aby získali prostředky, hodně odborníků v Rusku lituje konec či nepokračování MIRu a přechod na stále nehotovou ISS, která stále čeká na americké moduly (a chod stanice je tak zabezpečován pouze z ruské strany, kde je širší spolupráce stále blokována kvůli Búšehru). Proto chodí s otevřenou dlaní, protože provoz ISS je mezinárodní a není plně pod jejich kontrolou.

---

Hawk - 3/8/2005 - 16:11

A jak procentuelně odhadujete nyní pravděpodobnost zářijového startu?

---

ales - 3/8/2005 - 16:22

Pravděpodobnost startu STS-121 v září 2005 vidím tak max. na 10% a to se v tomto směru považuju za optimistu :) Uvidíme ale až podle vývoje po přistání STS-114 a v dalších týdnech.

---

tomas.pribyl - 3/8/2005 - 16:27

citace:

---

Dělali by to proto, aby získali prostředky, hodně odborníků v Rusku lituje konec či nepokračování MIRu a přechod na stále nehotovou ISS, která stále čeká na americké moduly (a chod stanice je tak zabezpečován pouze z ruské strany, kde je širší spolupráce stále blokována kvůli Búšehru). Proto chodí s otevřenou dlaní, protože provoz ISS je mezinárodní a není plně pod jejich kontrolou.

---

Myslite si, ze kdyby ISS nebyla mezinarodni, tak by na ni bylo vice penez? Odkud? Z ruskeho rozpoctu?

A o stesku po Miru vim - ale Rusko jaksi zapomina, ze v poslednich letech provozu stanice ji de facto financovala NASA. Ostatne, proc v programu nepokracovali, kdyz byl tak uzasny?

Mezinarodni provoz nerovna se jeden plati, druhy zebra. Mezinarodni provoz rovna se spoluprace. Mimochodem, kde jsou avizovane RUSKE vedecke moduly? Taky vaznou az strycek Sam zaplati? (Amerika ma nahore alespon Destiny.)

---

MH - 3/8/2005 - 16:29

citace:

---

Rust cen ropy se me osobne libi. Budu naramne spokojen az bude pristi rok 100 USD/barel :-)
Z toho duvodu je zrejme, ze kosmonautika musi byt hlavne usporna a schopna prezit mozne rozsahle skrty.

---

Hmm, pekne vam dekuju. Znemoznite mne pracovat - jsem zavisly na aute, nechapu co by to prineslo v dnesni dobe dobreho - bourlivy rozvoj technologii asi ne, protoze ten by stejne brzdila petrolejarska lobby.
Ale k veci - IMHO tzv. usporna kosmonautika povede jen ke stagnaci s mensim rizikem skrtu, k nicemu jinemu.
"Oprava" plaste raketoplanu bylo jen divadlo pro media typu Blesk. Ted nevim jak to bylo mineno - zda dobre (umime si poradit, muzeme letat) nebo spatne (vidite, je to krap, zastavme to).

---

Martin Kolman - 3/8/2005 - 16:48

Tak mne napadá, proč se několika nedávných přenosů a komentářů v TV nezůčastnil pan Vítek, ale pouze pan Kolář ? Je pan Vítek na dovolené, nemocen nebo se od něj přízeň médií odvrátila ? :-)

---

Vítězslav Novák - 3/8/2005 - 16:59

Rozhodně si nechci uříznout ostudu tím, že bych zrovna Tomáše Přibyla poučoval o kosmonautice, ale spolupráce může podle mě vypadat i tak, že jeden - ten, který umí - dělá a druhý - ten, který by rád, ale moc mu to nejde - zaplatí. Mně rozhodně nepřipadá, že by Rusko bylo v roli žebráka. Nemá peníze, má techniku. A za tu techniku přes dva roky nic nedostává. Táhne celou ISS na hrbu samo.

Nostalgie po MIRu je prostě nostalgie, iracionální pocit, jako všechny nostalgie. Spíš odráží stesk po době, kdy SSSR byla supervelmoc, na "SŠA" dělala dlouhý nos a většině lidí bylo materiálně líp než dnes. Jedněm, protože byli odborníci s výhodami, jiným, protože ruská chudina se má hůř než se měla sovětská. MIR měl už stejně přetočený tachometr a dlouho by takjaktak udržovat nešel.

Spolupráce - jistě. A ten Búšehr budou muset vyřešit už kvůli záchrannému člunu.

---

risa.ber - 3/8/2005 - 17:10

Můj osobní názor. Uvolnění ucpávek už tu bylo i u některých předchozích letech STS. Jde o to že bez nějakého pomocného zařízení, by byla případná práce na spodní straně orbiteru příliš riskantní. Jednak pro samotného astronauta a jednak taky pro samotný tepelný štít. Celý tento humbuk byl poměrně jednoduchá záležitost zvlášt v případě že astronauta tam "dovezlo" rameno manipulátoru. Ze strany médii je tento let poměrně ostře sledován a o tomto "poškození" jsou novinářští vlci dobře informováni. Ze strany NASA je to 1. snaha oplechovat si záda pro případ nějakého problému při sestupu z oběžné dráhy. 2. Vyzkoušet práci na spodní straně orbiteru. 3. Pošťouchnout média k vytvoření nějaké té senzace typu "unikátní, zatim nikdy neprovedená akce během EVA a pod.

---

DMK - 3/8/2005 - 17:38

mnoooo......

---

tomas.pribyl - 3/8/2005 - 17:39

citace:

---

Rozhodně si nechci uříznout ostudu tím, že bych zrovna Tomáše Přibyla poučoval o kosmonautice, ale spolupráce může podle mě vypadat i tak, že jeden - ten, který umí - dělá a druhý - ten, který by rád, ale moc mu to nejde - zaplatí. Mně rozhodně nepřipadá, že by Rusko bylo v roli žebráka. Nemá peníze, má techniku. A za tu techniku přes dva roky nic nedostává. Táhne celou ISS na hrbu samo.

---

Ja si taky muzu uriznou ostudu. :-)

Jenomze Rusko nedela nic jineho, nez k cemu se kdysi zavazalo! Nedela ani o chlup navic. (A z vlastni casti v podstate vypustilo jen Pirs.) Druha vec je, ze Amerika nedodrzuje ani to, k cemu se zavazala.

Vite, ony zakladni posadky mely puvodne letat na sojuzech. Pak je na ruskou zadost prevzala americka strana (aby Rusove mohli prodavat mista v sojuzech a trochu si tak vypomoci). Podotykam, ze bezuplatne! Zamer byl ale prodavat mista v sojuzech partnerskym zemim ISS (ESA, Kanada, Japonsko...). Rusko zacalo obratem pres odpor USA mista prodavat turistum (tech je sice jako safranu, ale proste to nebylo korektni).

A ted se najednou vsichni divi, ze se vracime k puvodnimu stavu: stridani posadek na Sojuzech. A ja se divim, ze za to Rusko chce penize...

Spoluprace je podle me o tom, ze kdyz se jednomu nedari (zkaza Columbie), tak ho druhy podrzi. (Amerika Rusko podrzela, kdyz do Miru naboural Progress - nezastavila lety raketoplanu, nezastavila dlouhodobe pobyty astronautu na stanici. A pritom to mohla udelat a nidko by nerekl ani pul slova.) Ne ze jeden partner bude druheho zdimat a ruzne napadat. (Ja vim, je to idealisticky nazor. Ale pokud jsou dva partneri, tak by meli oba dodrzovat stanovene podminky. V danem pripade je jaksi porusuji oba.)

citace:

---

Nostalgie po MIRu je prostě nostalgie, iracionální pocit, jako všechny nostalgie. Spíš odráží stesk po době, kdy SSSR byla supervelmoc, na "SŠA" dělala dlouhý nos a většině lidí bylo materiálně líp než dnes. Jedněm, protože byli odborníci s výhodami, jiným, protože ruská chudina se má hůř než se měla sovětská. MIR měl už stejně přetočený tachometr a dlouho by takjaktak udržovat nešel.

---

S timhle souhlasim.

---

Vena - 3/8/2005 - 18:24

Existuje někde přehledná tabulka investicí jednotlivých partnerů do ISS? Včetně nákladů na starty, stavbu modulů, výcviku posádek atd.?
A vedle toho i nějaký přehled smluvních platebních závazků, resp. obecně závazků vzhledem k ISS?
To by mohlo jednoznačně odpovědět, kdo komu co dluží ...

---

Hawk - 3/8/2005 - 18:42

ISS už je jen a pouze o STS. Většina modulů je hotová. Čím větší skluz v raketoplánech tím více peněz to bude stát. Ne jen díky provozu STS ,ale uskladňování již hotových modulů dole na Zemi také něco stojí.

---

tomas.pribyl - 3/8/2005 - 19:18

citace:

---

Existuje někde přehledná tabulka investicí jednotlivých partnerů do ISS? Včetně nákladů na starty, stavbu modulů, výcviku posádek atd.?
A vedle toho i nějaký přehled smluvních platebních závazků, resp. obecně závazků vzhledem k ISS?
To by mohlo jednoznačně odpovědět, kdo komu co dluží ...

---

Takovou tabulku bych taky STRASNE rad videl. Ale obavam se, ze v nasi diskusi by nepomohla. Proc? Protoze pokud se Rusko jednou zavaze dodat to a to, tak je jeho problem co to stoji (resp. za kolik to vykaze). Totez v pripade Ameriky i ostatnich partneru.

Jako problem soucasne spoluprace bych videl absenci sankci. Kdyz Amerika slibila vyslat dva kosmonauty ESA rocne na ISS a dosud vyslala jen JEDNOHO JEDINEHO (!), tak z toho nema zadny "trest". Kdyz Rusko slibi vypustit vcas modul Zvezda, a ten nabere "sekeru", tak kdo si na nem co vezme? Atd.

Proste se spolupracovat teprve ucime. A zjistujeme, ze jedna vec jsou krasne plany a druha vec je tvrda realita.

---

Hawk - 3/8/2005 - 19:56

Nejlepší je když jede každý na vlastní triko. Fakt, že se Evropa pořád vozila do vesmíru na amerických a později ruských strojích zapřičinil, že do teď nemá vlastní pilotovaný systém. Jsem přesvědčen ,že by ho již měla.
Zainteresovanost Rusů na ISS vede k tomu, že jejiah současný rozpočoet vypadá tak jak vypadá.
A pokud by ISS byla čistě americká a závisela opravdu jen na raketoplánech, tak by si NASA pravděpodobně nemohla dovolit podobné dva roky prázdnin. Protože problém zůstal a jediným výsledkem je snímkování a schopnost opravit raketoplán u ISS. Tedy naprosto neadekvátní výsledek vůči vynaloženému dvouletému(spíše dvouapůlletému) úsilí.

---

Jiří Hošek - 3/8/2005 - 22:37

citace:

---

...Druha vec je, ze Amerika nedodrzuje ani to, k cemu se zavazala.

Vite, ony zakladni posadky mely puvodne letat na sojuzech. Pak je na ruskou zadost prevzala americka strana (aby Rusove mohli prodavat mista v sojuzech a trochu si tak vypomoci). Podotykam, ze bezuplatne! Zamer byl ale prodavat mista v sojuzech partnerskym zemim ISS (ESA, Kanada, Japonsko...).
---
Kdyz Amerika slibila vyslat dva kosmonauty ESA rocne na ISS a dosud vyslala jen JEDNOHO JEDINEHO (!), tak z toho nema zadny "trest".

---

Budu spekulovat, ale když se ty příspěvky spojí, tak to vypadá, že by to spolu mohlo souviset:

USA převzalo od Ruska vysílání stálých posádek na stanici, aby se Rusku uvolnily kapacity pro každoroční dopravu dvou evropských astronautů po 20 mil. USD za let. Současně USA porušilo svůj závazek vůči ESA, aby je donutilo si tyto lety v Rusku zaplatit (tím Rusku finančně pomohlo).
Pro Rusko je to výhodné; jediný partner, kterému se to nebude líbit, je ESA.

---

tomas.pribyl - 3/8/2005 - 22:49

citace:

---

Budu spekulovat, ale když se ty příspěvky spojí, tak to vypadá, že by to spolu mohlo souviset:

USA převzalo od Ruska vysílání stálých posádek na stanici, aby se Rusku uvolnily kapacity pro každoroční dopravu dvou evropských astronautů po 20 mil. USD za let. Současně USA porušilo svůj závazek vůči ESA, aby je donutilo si tyto lety v Rusku zaplatit (tím Rus* finančně pomohlo).
Pro Rusko je to výhodné; jediný partner, kterému se to nebude líbit, je ESA.

---

To zni celkem logicky. Nicmene myslim, ze pro Ameriku by to byla vysoka cena: za kazdy Sojuz obetovala tri mista na raketoplanech! Rocne ted sest mist - coz je vlastne jedna mise. A to mi prijde opravdu dost.

Jen dodavam, ze za let evropskeho kosmonauta na Sojuzu se plati cca 1 mil. USD za den letu, bezne tedy 8 az 10 mil. (20 mil. let je novinari neustale omilana suma, kterou snad nikdy nikdo nezaplatil).

---

Jiří Hošek - 4/8/2005 - 08:18

citace:

---

To zni celkem logicky. Nicmene myslim, ze pro Ameriku by to byla vysoka cena: za kazdy Sojuz obetovala tri mista na raketoplanech! Rocne ted sest mist - coz je vlastne jedna mise. A to mi prijde opravdu dost.

---

Naopak, obětování tří míst na raketoplánech za každý Sojuz byl fakt. Tou "logickou spekulací" se to snižuje na dvě místa. A kdyby NASA bývala vyřadila i ruské kosmonauty z návštěvnických posádek raketoplánů (teď nemyslím stálé posádky stanice), tak ta její "oběť" byla ještě menší.

citace:

---

Jen dodavam, ze za let evropskeho kosmonauta na Sojuzu se plati cca 1 mil. USD za den letu, bezne tedy 8 az 10 mil. (20 mil. let je novinari neustale omilana suma, kterou snad nikdy nikdo nezaplatil).

---

Já to vím, omlouvám se za nepřesnost.

---

avitek - 4/8/2005 - 21:23

Čtvrtý výstup do volného prostoru, kvůli odfouknutému pružnému těsnění pod levým oknem pilotního prostoru, nebude. Zkoušky v aerodynamickém tunelu v Ames Research Center ukázaly, že i v případě utržení neznamená nebezpečí pro tepelnou ochranu elevonů a kýlové plochy s kormidly.

Rozhodl o tom dnes večer MMT (Mission Management Team).

---

Mahdi - 4/8/2005 - 23:44

Také jem to dnes sledoval a je dobré, že v tomto místě to nebude mít žádný vliv na bezpečnost.
Proč je to ale poškozené? Tady žádné úlomky izolace nelítají a přesto to vypadá jako kdyby do toho něco narazilo.
Že by na start raketoplánu doplatil ještě druhý chudák opeřenec?

---

Hawk - 5/8/2005 - 14:27

Na Spaceflightnow je pořád uveden zářijový start raketoplánu Atlantis. Předpokládám, že i NASA připravuje Atlantis podle plánu. Co tedy brání NASA aby se jasně vyjádřilo zda mise bude či ne, když má nyní defakto všechny podklady k dispozici ,návrat Discovery bude zřejmě bez problémů a žádné výrazně změny v konstrukci ET se za měsíc asi nedají stihnout.

---

reger - 5/8/2005 - 15:42

citace:

---

...když má nyní defakto všechny podklady k dispozici ...

---

Pokud to odležit nechtějí, tak možná přece chtějí počkat na návrat Discovery, zda se v něčem - ehm - nemýlili.

---

Jirka - 5/8/2005 - 15:54

Nedelejme si zadne plane nadeje. V Zari se urcite nepoleti. V doporuceni vysetrovaci komise stalo zamezit odpadavani peny z ET, tak se zamezi. Nikdo si to nevezme na triko.
Ostatne NASA jede dal, lide dostavaji vyplaty, tak se nic katastrofalniho nedeje. To ze se neco odlozi je v kosmonautice naprosto bezny stav.

---

Rambo - 5/8/2005 - 18:08

No já nevím jestli je co řešit, to odpadávání snad řešili poslední dva roky..., takže nic nového asi už nevymyslí. Já bych STS dolítal s tímto rizikem a pokračoval dle plánu.

---

spook - 5/8/2005 - 19:03

prominte mi muj laicky dotaz.

ale co to vzdycky odpadava? vzdycky slysim ze neco odpadlo a porusilo to tepelnou izolaci. odkud a co tedy odpadava? nejlepsi by bylo kdybyste me odkazali na nejakej clanek(v cestine) abych nenarusoval vasi diskuzi

---

ales - 5/8/2005 - 22:24

> odkud a co tedy odpadava?

Typicky odpadávají části izolační pěny, která je nanesena na povrchu nádrže ET (ten velký hnědý doutník). Hlavním účelem izolace nádrže je udržet uvnitř uložený kapalný kyslík a kapalný vodík v chladném stavu (jako v termosce). Vlivem vibrací, přetížení, aerodynamického proudění a podchlazení někdy izolační pěna ztratí soudržnost a její kousky (někdy i dost velké [v řádu decimetrů]) se uvolní a odpadnou v průběhu vzletu. Zrychlení a především proud vzduchu pak mohou způsobit, že ten kus pěny narazí do družicového stupně (toho letadla) a poškodí jeho povrch, což může mít při návratu do atmosféry katastrofální následky (viz. Columbia STS-107).

V češtině můžeš zkusit prozkoumat texty a obrázky na našem webu kosmo.cz, např. http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-114/index.htm nebo http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-107/souhrn.htm

---

Adolf - 6/8/2005 - 02:12

Z čeho ta pěna je?

---

ales - 6/8/2005 - 10:30

> Z čeho ta pěna je?

Podle odpovědí A.Vítka na iDnes je izolace ET z "pěnového polyuretanu plněného mletým korkem" (principiálně se podobá klasické montážní pěně, např pro montáž plastových oken). Odpovědi A.Vítka jsou na http://zpravy.idnes.cz/odpovedi.asp?t=VITEK3

---

leemer - 6/8/2005 - 10:40

citace:

---

Z čeho ta pěna je?

---

pomerne zajimave povidani je od strany 51 dale v zaverecne zprave komise CAIB (report volume 1, August 2003).

---

ales - 6/8/2005 - 11:08

> Nedelejme si zadne plane nadeje. V zari se urcite nepoleti ...

Jistá naděje přece jen zůstává. V posledních dnech se objevily zprávy o tom, že pěna ET Discovery byla poškozena už před startem. To dává teoretickou možnost prohlásit problém s odpadáváním za ojedinělý a pokračovat ve startech. Musíme ale počkat na další vývoj a přístup NASA. Viz. např. http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/050805tankteam/ nebo http://cbsnews.cbs.com/network/news/space/current.html

---

Hawk - 6/8/2005 - 14:12

//pěna ET Discovery byla poškozena už před startem.

Že by neměli pod drobnohledem záležitost, která zapřičinila posledni tragédii...

---

ales - 6/8/2005 - 15:36

> Že by neměli pod drobnohledem záležitost, která zapřičinila posledni tragédii...?

To poškození bylo samozřejmě ještě před startem opraveno, ale teď se snad právě zkoumá, jestli metody oprav těchto drobných "poškození" (spíš možná vad v pěně) jsou vyhovující a jestli by je nebylo možno ještě zdokonalit. Uvidíme.

---

tomas.pribyl - 6/8/2005 - 16:45

citace:

---

> Nedelejme si zadne plane nadeje. V zari se urcite nepoleti ...

Jistá naděje přece jen zůstává. V posledních dnech se objevily zprávy o tom, že pěna ET Discovery byla poškozena už před startem. To dává teoretickou možnost prohlásit problém s odpadáváním za ojedinělý a pokračovat ve startech. Musíme ale počkat na další vývoj a přístup NASA. Viz. např. http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/050805tankteam/ nebo http://cbsnews.cbs.com/network/news/space/current.html

---

Jen pro doplneni: podle deniku Florida Today NASA v patek oznamila, ze nejblizsim moznym datem startu Atlantisu STS-121 je 22. zari. Pokud ale bude potreba vymenit zamyslenou hlavni nadrz, tak je zarijove startovaci okno vyloucene.

---

avitek - 6/8/2005 - 22:51

citace:

---

> To poškození bylo samozřejmě ještě před startem opraveno, ale teď se snad právě zkoumá, jestli metody oprav těchto drobných "poškození" (spíš možná vad v pěně) jsou vyhovující a jestli by je nebylo možno ještě zdokonalit.

---

Údajně je postup takový, že se podezřelý kus pěny (jedná se především o ty části, které nejsou nanášeny strojově, ale rukou, což je právě i případ té utržené rampy, kryjící kabeláže a potrubi) napajcují penetrační barvou. Ta vsákne do trhlin a neuzavřených bublin, zbytek se smyje. Tím se projeví trhlinky jako barevné rysky. Vše se pak obrušuje tak dlouho, až žádné barevné čárky nejsou vidět a znova se doplní (ručně) pěnový materiál.

Potvrzuji že se objevilo tvrzení ze strany MMT, že šlo o jednorázovou závadu, způsobenou poškozením aeroidynamické rampy, která byla sice opravena, ale zřejmě ne dobře. Byl ustaven tým, který to má prověřit.

Co se týče termínu 22.9., tak ten vznikl na základě toho, že původní okno (kvůli startům ve dne) bylo od 9.9. do 29.9., sle protože Discovery odstartoval s tak velkým zpožděním, potřebují dodatečný čas, aby se Discovery připravil jako možný záchranný stroj (LON = Launch On Need) pro misi STS-301.

Na zasedání MMT dne 2005-08-04 byl Atlantis uvolněn z přípravy na záchrannou misi STS-300 a připravuje se normálně na plánovanou STS-121.

Jinak ČT plánuje na pondělí 8.8. opět na kanálu ČT24 zhruba od 10:15 SELČ přenos z přistání Discovery. Měl bych tam zase být s Honzou Kolářem. Předtím v "Dobrém ránu" od 07:20 SELČ krátký vstup s Marcelem Grünem. Pak už zůstanu v ČT a pokusím se něco propašovávat do zpravodajských relací na ČT1 (do zpráv v 08:00) a pak do dalších zpráv na ČT24. Snad se to podaří.

Bohužel se zdá, že při dalších startech už ČT mít zájem o nějaké větší akce kolem raketoplánu mít nebude ...

---

Hawk - 7/8/2005 - 15:03

Možná není ani v současných technických možnostech odpadávání pěny zabránit. Při startu rakety s prvním čínským kosmonautem také něco opadávalo od rakety. Předpokládám, že to byla také nějaký druh izolace.
Jak se říká cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, aby ji nezpevnili tak, že možná pár startů bude vše OK a pak se urve velký zpevněný kompaktní kus a tragédie bude na světě ,možná už při startu.
Je tak mimochodem, po posledních dojmech ze startu STS-114, je něco nového kolem mise k Hubblu?

---

Luděk - 7/8/2005 - 18:14

Kdo chytnete německou TV ZDF, tak od 09:00 dávají přímý přenos z přistání Discovery. Budu vzpomínat na duben 1981 a STS-1 a na přenos s nešťastnou Columbií... Ještě jsem neodpověděl na tu SpaceNight na TV BR (Bayerische Rundfunk) - já ji chytám na normální anténu, stejně jako ARD a ZDF, tak bohužel neporadím.

---

avitek - 7/8/2005 - 23:07

Právě jsem aktualizoval na SPACE-40 plán průběhu zítřejšího přistání.

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2005/I026A.HTM

nebo přes tento portál.

---

Adolf - 7/8/2005 - 23:08

Díky, Aleši, za určení těch pěn!

Ty polyuretanové pěny dobře znám (i v textilních výrobcích). Obvykle jsou velice lehké a mají velmi dobré izolační vlastnosti vztažené k litru pěny či kilu její hmotnosti. V relativně dost tuhém provedení je znám také - např. u umělých zvířat jako terčů na lukostřeleckých závodech. I kdyby to ale nebyl takový izolační plyšák jako normálně ale něco takového jako divočák pro lukostřelce, tak mi intuitivně připadá divné, že to urazí izolaci, která má ochránit stroj vstupující do atmosféry 30-krát rychleji, než letí dopravní letadlo. Připadá mi to tak dobrý destruktivní prostředek pro polštářové bitvy, které rády hrají děti. Možná se ale mýlím.

---

reger - 8/8/2005 - 00:02

Jasně, když někomu spadně na hlavu takový plyšík z pátého-desátého patra, tak jen trochu zekleje. Ale když toho plšáka nejdřív hezky osprchuju, nechám zmrznout v mrazáku "na kost", pak hodím z toho okna , a ještě si pomůžu ztrojnásobením gravitace a jeho "pád" urychlím klesavým poryvem větru o rychlosti zvuku... No, nechtěl bych stát dole ;-) .

---

ales - 8/8/2005 - 09:03

Pokud vím, tak ta izolační pěna na povrchu ET je nenasákavá a taky má na povrchu uzavřené póry, takže zmrzlá voda by v ní být neměla. Pokud ale upadne kus pěny o hmotnosti přes 1 kg a je okolním proudem vzduchu stržen tak, že dopadne na náběžnou hranu křídla orbiteru rychlostí 230 m/s (přes 800 km/k), jako tomu bylo u Columbie STS-107, tak je to opravdu pěkná "šupa". Tepelná ochrana orbiteru je navíc sice pevná, ale relativně křehká (jako keramika, nebo vzdáleně třeba sklo).

U Discovery STS-114 snad ale k ničemu takovému nedošlo, takže držme palce ať je přistání úspěšné.

---

Petr - 8/8/2005 - 09:40

Zrovna sleduji ZDF a je to super,mají tam různé modely raketoplánů a dost dobře to tam popisují + různé záznamy ze dřívějších misí.

---

Anonym - 8/8/2005 - 09:48

Přistání odloženo o 90 minut kvůli počasí

---

Hawk - 8/8/2005 - 10:13

Když kontrola tepelné ochrany dopadla OK, tak přistání už je víceméně rutina, ať dnes nebo až zítra. Osobně spíše s napětím očekávám, jak NASA rozhodne o dalších letech raketoplánů a případné misi k Hubblu.

---

avitek - 8/8/2005 - 10:42

Jsem v ČT. Pokud to přistání bude dneska, bude dokonce na ČT1.

Před 45 minutami se počasí vyčasilo, ale teď jsou roztrhané mraky v 700 stopách, což by znamenalo opět odklad. Další rozhodnutí bude v 10:55 našeho času.

---

bejcek - 8/8/2005 - 11:02

Vracím se ještě k tepelné izolaci u okna. Mám dva dotazy: Už někdy byla odfouknutá? Kde najít informace o tepelné ochraně u oken raketoplánu, nějak to nemohu najít. Děkuji.

---

ales - 8/8/2005 - 11:07

Takže přistání na KSC bylo odloženo o 24 hodin kvůli nestabilnímu počasí (nízká oblačnost).

---

avitek - 8/8/2005 - 11:19

Odklad o 1 den

---

avitek - 8/8/2005 - 11:20

citace:

---

Vracím se ještě k tepelné izolaci u okna. Mám dva dotazy: Už někdy byla odfouknutá? Kde najít informace o tepelné ochraně u oken raketoplánu, nějak to nemohu najít. Děkuji.

---

Podívám se doma. Teď v 11:30 budeme s Honzou Kolářem na CT24.

---

ROBO - 8/8/2005 - 12:00

citace:

---

Odklad o 1 den

---

Proc nepristanou na zalozni pristavaci draze ?

Dle meho zitra reknou to same a pristanou nekde jinde , aby mohli otestovat tuto variantu zaloh.
Zda se mi ze tento let je vice jak testovaci a proverovaci , ale to bude asi jen muj nazor.
(pak budou raketoplan prevazet na B747-to budou fotecky uz se tesim :-))) )

ROBO

---

pmisak - 8/8/2005 - 12:11

Vyhodnejsi je poctak jeste 1 nebo 2 dny zda nepujde pristat na Floride. Pokud pristanou jinde prodlouzi se doba potrebna pro pripravu Discovery na pripadnou zachranou misi pro Atlantis, takze by se dalsi start musel odsunout az na listopad.

---

Jirka - 8/8/2005 - 12:12

kdyz budou muset Discovery prevazet, tak si myslim ze start v zari neni mozne stihnout ani teoreticky. Nestihnou Discovery pripravit na zachranny let. Mozna budou cekat na pekne pocasi i nekolik dni.

---

Jirka - 8/8/2005 - 12:14

Pekna simultanni odpoved :-)

---

Hawk - 8/8/2005 - 12:59

Na druhou stranu, pokud NASA chce udělat pouze 2 starty tento rok resp. pokud nechce využít listopadového okna pro třetí let STS po případném startu Atlantisu v záři, tak je snaha stihnout za každou cenu zářijový termín nepodstatná.

---

pmisak - 8/8/2005 - 13:24

Jenze listopadove okno je jen 3-denni a pak, jestli se nemylim, nasleduje az leden.
Takze pokud ta moznost je (stihnout okno v zari), tak nevidim duvod, proc se o to nepokusit. To, ze se pristani odlozi o den bude vadit maximalne posadce, ktera se dostane pod srchu o ten den pozdeji.

---

hawaj - 8/8/2005 - 13:27

HDTV video ze startu je už dispozici.

Odkaz naleznete pod tématem
"HDTV záběry ze startu STS-114"

má to 1,3GB

---

Anonym - 8/8/2005 - 19:38

http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-114/hires/iss011e11074.jpg

nepřipadne vám že je raketoplán odpojený od ISS a k tomu kousek od přední podvozkové šachty čouhá ještě jedna ucpávka ????

tomu nerozumím. přece byly všechny čouhající ucpávky odstraněny ještě když byl raketoplán připojen k ISS

---

hawaj - 8/8/2005 - 19:44

To je stará fotka.

---

MIZ - 8/8/2005 - 20:34

Ano, tato fotka vznikla před připojením k ISS.

Mě by spíš zajímalo, co to tam volně poletovalo za 2 kusy krátce po odpojení. Nikde v opakovaných sekvencích to už nebylo [ta část]. Na briefingu na NASA TV k tomu směřovala hned první otázka, ale bohužel na odpověď moje angličtina nestačila.

---

Tomas - 8/8/2005 - 21:20

Mozna bude ode me trosku netaktni rici,ze je fajn ,ze odlozili pristani Discovery na zitra.Ale pisi to ucelne!Diky tomu byli zase pan Vitek a Kolar ve studiu a mohli rozebirat i jina temata,tykajic se i jinych problemu,nez aby komentovali jen pristani.A musim rict,ze to bylo zajimavy:) Doufam,ze jste byli pozvani i na zejtrejsi doufam,ze uz pristani!

---

avitek - 9/8/2005 - 06:22

citace:

---

Mozna bude ode me trosku netaktni rici,ze je fajn ,ze odlozili pristani Discovery na zitra.Ale pisi to ucelne!Diky tomu byli zase pan Vitek a Kolar ve studiu a mohli rozebirat i jina temata,tykajic se i jinych problemu,nez aby komentovali jen pristani.A musim rict,ze to bylo zajimavy:) Doufam,ze jste byli pozvani i na zejtrejsi doufam,ze uz pristani!

---

Děkujeme za slova uznání. Pozváni jsme, já už pojedu za chvíli zase na Kavky, abych eventuálně pomáhal na ČT24 dávat od 9 hodin nejnovější informace do zpráv.

Jinak na SPACE-40 jsem v aktualizované verzi stránky o Discovery dal podrobný popis příprav na dnešní doufejme přistání. Jinak zásoby na raketoplánu (hlavně kyslík a vodík pro palivové články pro výrobu elektřiny) je dostatek, stačily by do pátku, ale posledních 48 hodin je železná rezerva použitelná jen v případě technických problémů nahoře. Jinak musí dolů kamkoliv. Kromě těch letišť na Floridě, v Novém Mexiku a v Kalifornii může raketoplán přistát asi na 20 různých letištích po celém světě. Bohužel Ruzyně ani jiné letiště u nás mezi nimi není ...
[Upraveno 09.8.2005 poslal avitek]

---

ales - 9/8/2005 - 09:09

Dnešní první možnost přistání na KSC byla odvolána (zase kvůli počasí). Druhá možnost na KSC je dnes ve 12:42 SELČ a pak další na Edwards AFB ve 14:11 SELČ.

---

Hawk - 9/8/2005 - 09:17

To vypadá jako by chtěli za každou cenu dnes přistát.

---

ales - 9/8/2005 - 11:20

I druhá dnešní možnost přistání na KSC byla odvolána (počasí), takže přistání je teď možné na Edwards AFB ve 14:11 SELČ nebo 15:46 SELČ.

---

pmisak - 9/8/2005 - 11:20

Takze pristavat se bude v Kalifornii ve 14:12 SELC. Deorbit zacne v 13:06.

---

marek sklar - 9/8/2005 - 11:25

citace:

---

Takze pristavat se bude v Kalifornii ve 14:12 SELC. Deorbit zacne v 13:06.

---

coz definitivne znamena,ze dalsi start raketoplanu bude az v listopadu,oder?

---

Rambo - 9/8/2005 - 11:32

Jen tak na okraj:

Když jsem se díval na NASA TV, tak na obrazovce, co ukazuje aktuální polohu raketoplánu nad Zemí, tak jsem se musel zasmát, jelikož jsme tam zobrazeni ne jako Česká republika, ale jako Československo, dokonce ještě i s Podkarpatskou rusí... :-) No mohli by si ty údaje trochu zaktualizovat, i když jim to pro jejich účely samozřejmě v ničem nevadí.

---

reger - 9/8/2005 - 11:44

4Rambo: Nevadí? To je dobře. Ale až jim něco upadne, měli by vědět, na který Hrad telefonovat. Doufejmě, že v Oválné pracovně visí lepší mapa :-))
()

Jinak jim při přistání držím palce.

---

doktor - 9/8/2005 - 11:44

Nevíte jesli to přistání na Edwards AFB bude v přímém přenose na ČT24?

---

reger - 9/8/2005 - 11:49

citace:

---

Kromě těch letišť na Floridě, v Novém Mexiku a v Kalifornii může raketoplán přistát asi na 20 různých letištích po celém světě. Bohužel Ruzyně ani jiné letiště u nás mezi nimi není ...

---

Souvisí to ?

---

doktor - 9/8/2005 - 11:50

Už to tam dali....
Zpravodajský kanál ČT 24 přeruší svůj program po zprávách ve 13:30 hod. a odvysílá přímý přenos z návratu raketoplánu Discovery na Zem. Ve studiu bude události komentovat Petr Kopecký spolu s hosty. Ve 14:00 budou odvysílány krátké zprávy a hned po nich bude pokračovat přímý přenos z přistání, které by se podle posledních informací mělo uskutečnit v Kalifornii ve 14:12 hod. SELČ.

---

Ervé - 9/8/2005 - 12:00

Nemůže přistát na 20 letištích světa, mohlo by, pokud by na nich byl instalován mikrovlnný přistávací systém - jeho instalace a vyzkoušení je ale otázka týdnů.

---

Andy - 9/8/2005 - 12:23

citace:

---

kdyz budou muset Discovery prevazet, tak si myslim ze start v zari neni mozne stihnout ani teoreticky. Nestihnou Discovery pripravit na zachranny let. Mozna budou cekat na pekne pocasi i nekolik dni.

---

Co sposobuje take enormne zdrzanie? Ved ho prepravuju na chrbte upravenej 747.

---

ales - 9/8/2005 - 12:46

Discovery STS-114 má "go" pro brzdicí manévr ve 13:06 SELČ (k přistání na Edwards ve 14:11 SELČ (až 14:12)

---

Jirka - 9/8/2005 - 12:52

Priprava na prevoz bude aspon tyden, pak bude chvili trvat ji zase sundat. Tipuju ze na Zari nemuze byt pripraven. Meli by to prece hned oznamit, ne?

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 12:56

citace:

---

Co sposobuje take enormne zdrzanie? Ved ho prepravuju na chrbte upravenej 747.

---

To mate tak: z raketoplanu je nutne po letu odcerpat palivo a vyjmout cast nakladu. Pak je nutne ho zkontrolovat (treba proto, abychom vedeli, ktere desticky odpadly pri pristavani a ktere pri preletu pres cele USA). Pak je nutne ho pripravit na prelet, umistit na Boeing 747SCA. Prelet nejde provest najednou, protoze na neco podobneho nema letoun dost paliva (raketoplan na hrbete vyrazne zvysuje spotrebu). Sestava letoun-raketoplan je znacne nestabilni, takze vyzaduje prelet pri idealnim pocasi (coz taky neni non-stop: viz odklady). A to jsem jeste zdaleka nevyjmenoval vsechno.

A krom toho si uvedomte, ze vetsinu techto veci delaji lide, kteri nejsou fyzicky na zakladne Edwards - ale kteri tam musi priletet.

Cili on ten proces dopravy raketoplanu pres cele Staty trva nekolik dni - a neni to o tom "pristat-nalozit-preletet" za jedno odpoledne.

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 13:06

citace:

---

Priprava na prevoz bude aspon tyden, pak bude chvili trvat ji zase sundat. Tipuju ze na Zari nemuze byt pripraven. Meli by to prece hned oznamit, ne?

---

Oficialni stanovisko je stale takove, ze raketoplany az do odvolani neletaji. Takze nemuze byt oznameno odvolani neceho, co neexistuje (zarijovy start).

---

ales - 9/8/2005 - 13:07

Discovery zahájila brzdicí manévr, takže teď už musí přistát (kolem 14:12 SELČ na Edwards). Bude to noční přistání.

---

Hawk - 9/8/2005 - 13:27

Nicméně pokud odvolají, že až do odvolání raketoplány nelétají a Atlantis odstartuje v 3denním listopadovém oknu, tak to na program letů raketoplánů a výstavbu ISS nebude mít žádný vliv. Předpokládám, že můj předpoklad je správný.

---

Jirka - 9/8/2005 - 13:33

citace:

---

Oficialni stanovisko je stale takove, ze raketoplany az do odvolani neletaji. Takze nemuze byt oznameno odvolani neceho, co neexistuje (zarijovy start).

---

Nicmene Griffin stale prohlasuje ze pripravy jedou na Zarijovy termin a ze se zrusi az bude jasne ze nejde uskutecnit. Ted si myslim ze je jasne ze ikdyby se problem s ET prohlasil za nepodstatny, tak ani zahchranna vyprava Discovery neni mozna.
Tudiz uz jsou dva duvody nestihnout pro nemuze Atlantis letet v Zari.

---

soundake - 9/8/2005 - 13:34

A co Endeavour? Ten by nemohl být nasazen pro případnou záchranu Atlantisu, kdyby se Discovery nestihlo připravit?

---

Helca - 9/8/2005 - 13:37

Na CT 1 budou davat primi prenos z pristani Discovery. Bude to zacinat ve 14.00.

---

Hawk - 9/8/2005 - 13:39

Endevaur je v servisu, přifukujou mu pneumatiky

---

Rambo - 9/8/2005 - 13:40

Jede vám CT24? - mě se zdá, že jim sadl server.

---

Geralt - 9/8/2005 - 13:42

citace:

---

Jede vám CT24? - mě se zdá, že jim sadl server.

---

Jo, spadl... Asi neunesl tu zaplavu lidi

---

Petr Blau - 9/8/2005 - 13:42

http://zpravy.idnes.cz/db_online.asp?online=1002008

pro ty co zrovna nesedi pred TV obrazovkou

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 13:43

citace:

---

citace:

---

Oficialni stanovisko je stale takove, ze raketoplany az do odvolani neletaji. Takze nemuze byt oznameno odvolani neceho, co neexistuje (zarijovy start).

---

Nicmene Griffin stale prohlasuje ze pripravy jedou na Zarijovy termin a ze se zrusi az bude jasne ze nejde uskutecnit. Ted si myslim ze je jasne ze ikdyby se problem s ET prohlasil za nepodstatny, tak ani zahchranna vyprava Discovery neni mozna.
Tudiz uz jsou dva duvody nestihnout pro nemuze Atlantis letet v Zari.

---

To je taky pravda. Tim se dostavame k otazce, co je a co neni oficialni prohlaseni. (Treba pro me osobne je smerodatne, ze starty byly pozastaveny - coz ale nekoliduje s tim, ze pred nekolika dny byla zahajena priprava Atlantisu STS-121 a ze dale probiha setreni potizi pri startu STS-114.)

---

soundake - 9/8/2005 - 13:44

citace:

---

citace:

---

Jede vám CT24? - mě se zdá, že jim sadl server.

---

Jo, spadl... Asi neunesl tu zaplavu lidi

---

No jo, my so máme Czechlink, tak je nám to fuk.

---

Jirka - 9/8/2005 - 13:45

citace:

---

http://zpravy.idnes.cz/db_online.asp?online=1002008

pro ty co zrovna nesedi pred TV obrazovkou

---

Myslim ze neco je spatne, na idnes prohlasili:

"Všechny tři motory raketoplánu jsou zažehnuty a fungují, oznámila NASA."

Mam vazne starosti o bezpecnost posadky

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 13:47

citace:

---

Endevaur je v servisu, přifukujou mu pneumatiky

---

S dovolenim budu trochu presnejsi. :-)

NASA se soustredila na upravu dvou raketoplanu (Discovery a Atlantis) na zaklade doporuceni komise CAIB - aby navrat do vesmiru urychlila (soubezna oprava tri raketoplanu rovna se vetsi casova narocnost). Az po ni je na rade Endeavour (mj. i proto, kdyby se na zaklade zkusebnich startu zjistilo, ze je jeste neco potreba opravit, tak aby to bylo jednodussi a rychlejsi). Takze prvni ctyri starty po Columbii (STS-114, -121, -115 a 116) poleti dvojice Discovery a Atlantis, az STS-117 (snad pocatkem druhe poloviny 2006) je mise pro Endeavour.

---

soundake - 9/8/2005 - 13:49

citace:

---

citace:

---

Endevaur je v servisu, přifukujou mu pneumatiky

---

S dovolenim budu trochu presnejsi. :-)

NASA se soustredila na upravu dvou raketoplanu (Discovery a Atlantis) na zaklade doporuceni komise CAIB - aby navrat do vesmiru urychlila (soubezna oprava tri raketoplanu rovna se vetsi casova narocnost). Az po ni je na rade Endeavour (mj. i proto, kdyby se na zaklade zkusebnich startu zjistilo, ze je jeste neco potreba opravit, tak aby to bylo jednodussi a rychlejsi). Takze prvni ctyri starty po Columbii (STS-114, -121, -115 a 116) poleti dvojice Discovery a Atlantis, az STS-117 (snad pocatkem druhe poloviny 2006) je mise pro Endeavour.

---

Díky za info!

---

ROBO - 9/8/2005 - 13:50

Rychle kam na link ... padnul ct24 a nic nevidime ... diky
:-oooooooooo

---

Jirka - 9/8/2005 - 13:51

http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/status.html

---

doktor - 9/8/2005 - 13:54

www.ct24.cz is dead.

---

Jirka - 9/8/2005 - 13:54

Discovery je zatim v poradku, pokud neshorela do tedka, tak snad uz to dobre dopadne.

---

doktor - 9/8/2005 - 13:55

http://spaceflight.nasa.gov/realdata/tracking/index.html

---

soundake - 9/8/2005 - 13:55

NASA TV taky dostává děsnej nápor. Furt to bufferuje.

---

Geralt - 9/8/2005 - 13:56

Tak tomu rikam vyjadreni odbornika... "13:30
Zhruba za patnáct minut by měl raketoplán Dicovery vstoupit do zemské atmosféry. Tehdy na něj začne působit zemská gravitace. Nyní je asi 280 kilometrů nad Novým Zélandem a pokračuje v klesání."
No predtim na neho pusobilo co... Nadprirozena sila?

---

doktor - 9/8/2005 - 13:57

Přes TVEXE to šlape na 100%

---

Geralt - 9/8/2005 - 13:57

citace:

---

NASA TV taky dostává děsnej nápor. Furt to bufferuje.

---

Mi to jede v pohode... Asi to bude temi 10 Mbps

---

Jirka - 9/8/2005 - 13:57

1156 GMT (7:56 a.m. EDT)

The shuttle is flying at Mach 17, now 1,000 miles from Edwards.

---

doktor - 9/8/2005 - 13:59

13.59 hod. výška 32km rychlost 4650m/s

---

Ervé - 9/8/2005 - 14:17

A je to, bezpečné přistání ve 14:12. Škoda že nejsem u televize.

---

arccos - 9/8/2005 - 14:22

A zkusils online TV?

Jinak je samozrejme dobre, ze je Discovery doma. Na druhou stranu musim rict, ze jestli kolem toho bude vzdy takovy humbuk, tak at to radeji rovnou zrusi.

A jako perlicka: u nas v praci se na to divali skoro vsichni. Predtim raketoplan pristaval stokrat a nikoho to nezajimalo...

---

MH - 9/8/2005 - 14:23

Nezbyva nez jim poblahoprat.
Mel jsem poruce jen Internet a ne prilis rychlou linku, takze zavidim tem, kteri se divali v televizi.

---

VR - 9/8/2005 - 14:25

Škoda, že nepřistáli na KSC. Na Edwards AFB zrovna nemají moc TV kamer:-(. Viděl jsem přistání na ČT1 a jestlise nepletu, tak jim na to stačili dvě kamery.

---

Petr Blau - 9/8/2005 - 14:27

Zastarala ale krasna technologie - tak se to show, protoze jinak se to ani neda nazvat, zase Amikum po delsi dobe povedlo. Moc hezke, diky kluci americti za to.

---

Geralt - 9/8/2005 - 14:28

citace:

---

A zkusils online TV?

Jinak je samozrejme dobre, ze je Discovery doma. Na druhou stranu musim rict, ze jestli kolem toho bude vzdy takovy humbuk, tak at to radeji rovnou zrusi.

A jako perlicka: u nas v praci se na to divali skoro vsichni. Predtim raketoplan pristaval stokrat a nikoho to nezajimalo...

---

Já bych řekl, že humbuk kolem toho byl hlavně proto, že je to první raketoplán po Columbii. Takže se taky připojím ke gratulacím

---

doktor - 9/8/2005 - 14:32

Gratuluji Discovery k návratu, NASATV, že zvládla nápor uživatelů internetu a ČT24, že ho totálně nezvládla.

---

Anonym - 9/8/2005 - 14:36

citace:

---

Gratuluji Discovery k návratu, NASATV, že zvládla nápor uživatelů internetu a ČT24, že ho totálně nezvládla.

---

Ani NASATV to nezvladla me uz jen poslala sorry.....

---

MH - 9/8/2005 - 14:39

citace:

---

Zastarala ale krasna technologie - tak se to show, protoze jinak se to ani neda nazvat, zase Amikum po delsi dobe povedlo. Moc hezke, diky kluci americti za to.

---

O zastaralosti by se dalo tedy diskutovat (zvlaste ve svetle toho, ze ted je tendence vratit se nekam do 60.let a pri pristanich padat na padacich do pustiny), ale upgrade by jiste raketoplanu slusel. Skoda, ze je to dnes nepruchodne :-(

---

Geralt - 9/8/2005 - 14:40

citace:

---

citace:

---

Gratuluji Discovery k návratu, NASATV, že zvládla nápor uživatelů internetu a ČT24, že ho totálně nezvládla.

---

Ani NASATV to nezvladla me uz jen poslala sorry.....

---

Mi to NASA TV zvládla v pohodě, ani jeden buffer za celou dobu

---

Petr Blau - 9/8/2005 - 14:50

O zastaralosti by se dalo tedy diskutovat (zvlaste ve svetle toho, ze ted je tendence vratit se nekam do 60.let a pri pristanich padat na padacich do pustiny), ale upgrade by jiste raketoplanu slusel. Skoda, ze je to dnes nepruchodne :-(

---

tak to zni zajimave pokud mate nejake pripominky, napady, namety tak se zkuste rozepsat ale spise do tematu Space Shutle ... bo STS114 asi po dogratulovani odumre

---

doktor - 9/8/2005 - 14:51

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Gratuluji Discovery k návratu, NASATV, že zvládla nápor uživatelů internetu a ČT24, že ho totálně nezvládla.

---

Ani NASATV to nezvladla me uz jen poslala sorry.....

---

Mi to NASA TV zvládla v pohodě, ani jeden buffer za celou dobu

---

Mám puštěnou nasatv od 9 hod. a ani jeden buffer. Server Čt24 neběží do teď, zřejmě čekají až vychladu, jak raketoplán.

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 14:51

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Gratuluji Discovery k návratu, NASATV, že zvládla nápor uživatelů internetu a ČT24, že ho totálně nezvládla.

---

Ani NASATV to nezvladla me uz jen poslala sorry.....

---

Mi to NASA TV zvládla v pohodě, ani jeden buffer za celou dobu

---

Ja mel zajimavy problem, ktery si neumim vysvetlit: NASA TV mi vse v pohode zvladla, ale zatimco na CT1 uz raketoplan pristal a zastavil, tak na NASA TV hlasili vysku 7000 stop a teprve sli na pristani... Takze jsem to aspon videl dvakrat... :-) Ze by opravdu Amerika vysilala kvuli cenzure (po slavnem odhaleni Janet Jacksonove) vsechny porady s prodlevou, kdyby si treba velitelka chtela odlozit skafandr? :-)

---

bejcek - 9/8/2005 - 14:57

Discovery - bylo to výborné, děkuji! Pokud jsem zachytil útržky z ct24, tak velice děkuji za komentáře pánům Vítkovi a Kolářovi. Že jsou výborní to je známo, ale TV a podobně na kosmonautiku léta"kašlala", tudíž nebyla možnost si je poslechnout. Naposledy se snad tak často ojevovali na obrazovce v začátcích programu Apollo, potom zhruba od Apolla 15 je z TV vyhodili a nastoupil tam komunista Codr a ten byl mizerný a samože zveličoval rusy a jejich kosmické aktivity.

Je dobře, že byl humbuk a měli bychom ho vítat. Oni ty sdělovadla to snad už jinak neumí. Ale pro nás je to jedna z mála možností jak lidem něco říci o kosmonautice a vysvětlit některé hlouposti a nepřesnosti. Na hvězdárně jsme měli přes 30 dotazů (telefony) a velké množství od návštěvníků. Dnes jsem tu měl výpravu a poslouchali velmi pozorně, když jsem jim říkal nějaké informace o raketoplánu ( bylo to v 10 hod. -ještě před přistáním). Jak dotlačit sdělovadla k většímu zájmu o vědu a kosmonautiku, ale je to problém.
NASA TV měla nápor a tak to bylo s mezerami a ct24 se "sesypala" ani jsem se na ně nedostal.

---

bejcek - 9/8/2005 - 14:59

Ano , bylo to dvakrát, ČT 1 byla rychlejší.

---

doktor - 9/8/2005 - 14:59

citace:

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Gratuluji Discovery k návratu, NASATV, že zvládla nápor uživatelů internetu a ČT24, že ho totálně nezvládla.

---

Ani NASATV to nezvladla me uz jen poslala sorry.....

---

Mi to NASA TV zvládla v pohodě, ani jeden buffer za celou dobu

---

Ja mel zajimavy problem, ktery si neumim vysvetlit: NASA TV mi vse v pohode zvladla, ale zatimco na CT1 uz raketoplan pristal a zastavil, tak na NASA TV hlasili vysku 7000 stop a teprve sli na pristani... Takze jsem to aspon videl dvakrat... :-) Ze by opravdu Amerika vysilala kvuli cenzure (po slavnem odhaleni Janet Jacksonove) vsechny porady s prodlevou, kdyby si treba velitelka chtela odlozit skafandr? :-)

---

30 vteřin zpoždění je normální při online streamu.

---

doktor - 9/8/2005 - 15:01

Už se tam rozednilo a zřejmě čerpají palivo

---

hawaj - 9/8/2005 - 15:04

citace:

---

A zkusils online TV?

Jinak je samozrejme dobre, ze je Discovery doma. Na druhou stranu musim rict, ze jestli kolem toho bude vzdy takovy humbuk, tak at to radeji rovnou zrusi.

A jako perlicka: u nas v praci se na to divali skoro vsichni. Predtim raketoplan pristaval stokrat a nikoho to nezajimalo...

---

Humbuk je naprosto super! Lepší reklamu si NASA nemohla přát!!! Z totální deprese po 2. katastrofě na výsluní úspěchu - bráno hlavně z hlediska veřejného mínění a médií. Skoro doslova každý sledoval manévry a průběh oprav na orbitu.

Bohužel mimořádná zátěž na odpovědné pracovníky (včetně posádky) při tiskovkách a brífech při odpovídání na ty stále se dokola opakující otázky je značně nepříjemná, ale to je pouze věc managementu aby rozšířil a jinak organizoval oblast public relation.

Já osobně jsem absolutně nadšen z přímého přenosu v mateřštině na ČT24, kde je konečně dostatek prostoru i na zasvěcený odborný komentář (děkujeme pánové!!!), který se vždycky tak zoufale nevešel do klasického extra krátkého prostoru v běžných zprávách. Pouze při přerušení zprávami jsem hned přepnul vedle na BBC a CNN). To je něco na co jsem čekal vpravdě celý život. Doba sdělení "kosmonauti se cítí zdravě a všechny systémy pracují normálně" je konečně v nenávratnu...

V té souvislosti mě napadá, že vytvoření podobného SPACE bloku jako má zpravodajská stanice TV EuroNews by určitě nebylo na škodu. Stějně na ČT24 nemaj vo čem povídat a vobčas tam mlátěj už jednou vymlácenou prázdnou slámu! Od půlnoci nefungujou takže je to spíš ČT16
Úžasná příležitost pro propagaci kosmonautiky v nejsledovanějším typu médií!!!

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 15:07

citace:

---

citace:

---

Ja mel zajimavy problem, ktery si neumim vysvetlit: NASA TV mi vse v pohode zvladla, ale zatimco na CT1 uz raketoplan pristal a zastavil, tak na NASA TV hlasili vysku 7000 stop a teprve sli na pristani... Takze jsem to aspon videl dvakrat... :-) Ze by opravdu Amerika vysilala kvuli cenzure (po slavnem odhaleni Janet Jacksonove) vsechny porady s prodlevou, kdyby si treba velitelka chtela odlozit skafandr? :-)

---

30 vteřin zpoždění je normální při online streamu.

---

Nestal jsem se stopkama v ruce, ale opravdu to bylo vyrazne vic nez tricet sekund. Vzdyt jen dojezd raketoplanu trva kolem minuty. A jak jsem psal: na CT1 stroj uz zastavil, na NASA TV mel jeste vysku 7000 stop (pres 2 km). Kdyz moc primhourim oci, tak tech sekund bylo 90 az 120.

Ale to samozrejme neni podstatne ani dulezite. Dulezite je, ze mame za sebou bezpecny let a ze zase kosmonautika (kupodivu v dobrem! - ac v dusledku katastrofy) pritahla pozornost medii.

---

Ervé - 9/8/2005 - 15:19

Proč jsou limity pro počasí při startu a hlavně přistání STS tak extrémně přísné ?
Apollo startovalo i při hustých mracích a do Apolla 12 udeřili blesky a nic se nestalo. Copak řídící počítač STS si nedokáže poradit s deštěm nebo poryvy větru ?

---

Vítězslav Novák - 9/8/2005 - 15:24

Díval jsem se na reakce. Když vynechám takové ty "**** Busch!" (přesně takto, prosím!), tak bylo cca půl na půl modlení za šťastný návrat nebo "A proč s tím lítaj, když je to tak nebezpečný?", případně "Zastaralej křáp, ať už to daj do muzea!"

Fakt myslíte, že to je dobré přitažení zájmu? Média, no dobře, o kom se nemluví, jako by nebyl. A i prodělek je kšeft, jak říkal pan Kohn, ale nepřipadá mi, že by to byla nějaká úspěšná propagace kosmonautiky. Možná jemné upozornění, že let do kosmu není jako cesta k babičce do Kardašovy Řečice, že je to furt jeden z nejnebezpečnějších výkonů, ale propagace?

Snad aspoň v USA na to lidé pohlížejí jinak. Protože podle českých reakcí soudě, Češi by nedali zlámenou grešli na čísi adrenalinový sport. O naprosté neinformovanosti - ovšem často velmi, ale VELMI autoritativně podávané, radši nemluvím.

---

doktor - 9/8/2005 - 15:26

citace:

---

Proč jsou limity pro počasí při startu a hlavně přistání STS tak extrémně přísné ?
Apollo startovalo i při hustých mracích a do Apolla 12 udeřili blesky a nic se nestalo. Copak řídící počítač STS si nedokáže poradit s deštěm nebo poryvy větru ?

---

STS v podstatě padá a může jen zatáčet.

---

Vítězslav Novák - 9/8/2005 - 15:28

Ervé, přistávejte s větroněm, který má klesavost o něco lepší než žehlička a přistávací rychlost takovou, že nemůže přistát na poli (jako každý pořádný větroň)!
Počítače, no nevím, pokud si správně vzpomínám, přistává se ručně. Nebo aspoň dříve přistávávalo - proto není možný automatický let.

---

soundake - 9/8/2005 - 15:29

citace:

---

Díval jsem se na reakce. Když vynechám takové ty "**** Busch!" (přesně takto, prosím!), tak bylo cca půl na půl modlení za šťastný návrat nebo "A proč s tím lítaj, když je to tak nebezpečný?", případně "Zastaralej křáp, ať už to daj do muzea!"

Fakt myslíte, že to je dobré přitažení zájmu? Média, no dobře, o kom se nemluví, jako by nebyl. A i prodělek je kšeft, jak říkal pan Kohn, ale nepřipadá mi, že by to byla nějaká úspěšná propagace kosmonautiky. Možná jemné upozornění, že let do kosmu není jako cesta k babičce do Kardašovy Řečice, že je to furt jeden z nejnebezpečnějších výkonů, ale propagace?

Snad aspoň v USA na to lidé pohlížejí jinak. Protože podle českých reakcí soudě, Češi by nedali zlámenou grešli na čísi adrenalinový sport. O naprosté neinformovanosti - ovšem často velmi, ale VELMI autoritativně podávané, radši nemluvím.

---

Tyhle reakce je třeba filtrovat. Většinou je píšou typicky negativisticky naladění lidé, omezenci, závistivci, nebo jen prostě idioti. Bohužel podobných lidí je ve společnosti většina a v každým případě je to smutný.

---

doktor - 9/8/2005 - 15:40

Můžu jen říct, že těch 15 dní online sledování letu Discovery, na NASATV, startem počínaje přes otevření průlezu ISS a přistáním konče, byl ohromný zážitek.

---

hawaj - 9/8/2005 - 15:40

Celkové výsledky jsou důležité a ne nějaké jednotlivé výkřiky. Viz CzechTec - akce která celkem nikoho nezajímá, i ty výkřiky okolo jsou pro většinu dost nezajímavé stejně jako sama akce, ale všechna média i v zahraničí to řeší na "každé stránce", všude demonstrace i v zahraničí, i prezident to řeší.
A výsledek - vnitro či policie sama nabízí místa pro budoucí konání akce kde se dost konzumujou drogy!!! = totální úlet
To sou mi věci

---

hawaj - 9/8/2005 - 15:42

citace:

---

Můžu jen říct, že těch 15 dní online sledování letu Discovery, na NASATV, startem počínaje přes otevření průlezu ISS a přistáním konče, byl ohromný zážitek.

---

Souhlas, doslova jsem to hltal

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 15:48

citace:

---

Díval jsem se na reakce. Když vynechám takové ty "**** Busch!" (přesně takto, prosím!), tak bylo cca půl na půl modlení za šťastný návrat nebo "A proč s tím lítaj, když je to tak nebezpečný?", případně "Zastaralej křáp, ať už to daj do muzea!"

Fakt myslíte, že to je dobré přitažení zájmu? Média, no dobře, o kom se nemluví, jako by nebyl. A i prodělek je kšeft, jak říkal pan Kohn, ale nepřipadá mi, že by to byla nějaká úspěšná propagace kosmonautiky. Možná jemné upozornění, že let do kosmu není jako cesta k babičce do Kardašovy Řečice, že je to furt jeden z nejnebezpečnějších výkonů, ale propagace?

Snad aspoň v USA na to lidé pohlížejí jinak. Protože podle českých reakcí soudě, Češi by nedali zlámenou grešli na čísi adrenalinový sport. O naprosté neinformovanosti - ovšem často velmi, ale VELMI autoritativně podávané, radši nemluvím.

---

Polozil jste si otazku - a sam na ni vicemene odpovedel (tou neinformovanosti). Tim, ze minuly uspesny let byl tak sledovany, tak dostali v medii pozornost i odbornici (samozrejme nejen - ale rozumbradove a la brouk Pytlik se najdou vzdy a ve vsech oborech). Nebyt uplynuleho letu, tak se do televize nedostal opakovane Tonda Vitek, Honza Kolar a mnoho dalsich kvalitnich odborniku, kteri alespon trochu delali to, co saturninova "kancelar pro uvadeni historickych omylu na pravou miru".

Nebo si myslite, ze je lepsi o kosmonautice taktne mlcet a tvarit se, ze neexistuje?

Jen na okraj: kvalifikovanych lidi je malo. Ja sam jsem musel nekolik nabidek na vystoupeni v televizi nebo rozhlase odmitnout, protoze proste nebyl cas je realizovat. A pak tam vystupovali ruzni "komentatori" a "odbornici na kosmonautiku", kteri o raketoplanech v zivote neslyseli. Ale zitra budou se stejne kamennou tvari zasvecene hovorit o pestovani hrachu nebo problematice klonovani embryii.

Ja ted delam pruvodce v Brne na vystave "Vesmir jako na dlani". Je to v Galerii Vankovka, kde denne projde tricet tisic lidi. A nesmirne me prekvapuje a tesi zajem (neskutecneho, opravdu neskutecneho mnozstvi!) lidi, kteri chodi a ptaji se. Jak je to doopravdy s Discovery, co nam vesmir dava apod. To, ze si lide mysli, ze raketoplany jsou stare krapy a ze jsou nebezpecne je chyba NAS VSECH, kdo se o kosmonautiku zajimame a kdo ji delame (treba i touto diskusi). Kdo jiny nez my by se proboha mel venovat osvete?

---

MH - 9/8/2005 - 15:50

citace:

---

O zastaralosti by se dalo tedy diskutovat (zvlaste ve svetle toho, ze ted je tendence vratit se nekam do 60.let a pri pristanich padat na padacich do pustiny), ale upgrade by jiste raketoplanu slusel. Skoda, ze je to dnes nepruchodne :-(

---

tak to zni zajimave pokud mate nejake pripominky, napady, namety tak se zkuste rozepsat ale spise do tematu Space Shutle ... bo STS114 asi po dogratulovani odumre

---

Radeji si projdete historii teto diskuse (jiz jsem zde tyto nazory prosazoval a - bohuzel - nejsou zde prilis popularni, z nejakych duvodu - z urciteho pohledu jiste racionalnich - je dnes modni navrat od pokrokoveho raketoplanu k primitivni kapsli, kde jsou astronauti zavareni jak v konzerve :-( ). Nerad bych tady zase vyvolaval zbytecnou flamewar.

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 15:56

citace:

---

Radeji si projdete historii teto diskuse (jiz jsem zde tyto nazory prosazoval a - bohuzel - nejsou zde prilis popularni, z nejakych duvodu - z urciteho pohledu jiste racionalnich - je dnes modni navrat od pokrokoveho raketoplanu k primitivni kapsli, kde jsou astronauti zavareni jak v konzerve :-( ). Nerad bych tady zase vyvolaval zbytecnou flamewar.

---

Ja si myslim, ze velikost kosmicke lodi nema nic spolecneho s jeji pokrokovosti. Z tohoto hlediska by nejuzasnejsim kosmickym zarizenim v historii byla stanice Skylab.

(Kdyz si odmyslim formu, tak bych prece jen cekal, ze lod roku 2011 bude modernejsi nez lod poprve pouzita v roce 1981, tedy o tricet let drive.)

A k flamewar - kdybyste ji nechtel vyvolavat, tak sem vubec nepisete. :-) Ne, vazne: toto je diskuse. Kazdy ma (doufam) pravo prezentovat (a obhajovat) sve nazory nebo stanoviska, ev. probirat nazory a stanoviska druhych.

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 16:01

citace:

---

Proč jsou limity pro počasí při startu a hlavně přistání STS tak extrémně přísné ?
Apollo startovalo i při hustých mracích a do Apolla 12 udeřili blesky a nic se nestalo. Copak řídící počítač STS si nedokáže poradit s deštěm nebo poryvy větru ?

---

Problem je prave v pristani (jak uz bylo zmineno). Resp. v pripadnem nouzovem pristani (pri startu) - raketoplan je nesmirne neobratny, takze potrebuje temer idealni podminky. Je to v podstate stejne jako pristavat s dopravnim letadlem bez zapnutych motoru. (Pro srovnani: raketoplan ma oproti pristavajicimu dopravnimu letadlu cca dvojnasobnou rychlost a desetkrat vetsi uhel sestupu.) Takze poryv vetru by celkem nevadil pri letu, ale par metru nad zemi by raketoplan spolehlive strhnul a roztriskal.

Kvuli blesku do Apolla-12 si rvala vlasy rada odpovednych pracovniku NASA - start povolili s tim, ze dvacet kilometru kolem rampy zadna boure neni. Jenomze nikoho nenapadlo, ze proud ionizovanych plynu zanechavanych za raketou vlastne vytvori giganticky bleskosvod...

---

Ervé - 9/8/2005 - 16:16

To se mi nezdá, poryvy větru mají nejhorší vliv na lehké, pomalé nebo rozměrné letouny - STS je kompaktní, rychlý a těžký - to by musela být opravdu vichřice, aby s ním něco pohlo. Řídící systém raketoplánu sice vyžaduje člověka, ale jeho pokyny jsou předávány přes počítače, ty by kompenzovaly poryvy. Když si vezmu za jakých podmínek bezpečně přistávají letadla, tak nějaké mraky v 500 m nejsou přece problém.

---

Hawk - 9/8/2005 - 16:28

Možná NASA upustí od požadavku na záchranný raketoplán. Jednak bude na ISS zásob více než dost (Atlantis přiveze další), takže 9tičlenná posádka může v případě fatálního poškození Atlantisu na ISS vegetovat relativně dlouho. Navíc 3 osoby se můžou hned vrátit na zem Soyuzem, takže na ISS by pak bylo jen 6 osob. Za tu dobu by mohli Discovery připravit 2x.

---

tomas.pribyl - 9/8/2005 - 16:28

citace:

---

To se mi nezdá, poryvy větru mají nejhorší vliv na lehké, pomalé nebo rozměrné letouny - STS je kompaktní, rychlý a těžký - to by musela být opravdu vichřice, aby s ním něco pohlo. Řídící systém raketoplánu sice vyžaduje člověka, ale jeho pokyny jsou předávány přes počítače, ty by kompenzovaly poryvy.

---

Nouzove pristani rovna se nouzova situace. Navic raketoplan je diky sve hmotnosti VELMI nestabilni. A diky absenci motoru je opravdu odkazany na milost a nemilost okolnich podminek.

citace:

---

Když si vezmu za jakých podmínek bezpečně přistávají letadla, tak nějaké mraky v 500 m nejsou přece problém.

---

Uz jsem jednou psal, ze raketoplany s letadlem nelze z hlediska pristani srovnavat (i kdyz vizualni podoba k tomu velmi svadi). Raketoplan je desne neohrabany kluzak - a s kluzakem kazdy poryv vetru hodne zamava.

---

VR - 9/8/2005 - 16:36

citace:

---

To se mi nezdá, poryvy větru mají nejhorší vliv na lehké, pomalé nebo rozměrné letouny - STS je kompaktní, rychlý a těžký - to by musela být opravdu vichřice, aby s ním něco pohlo. Řídící systém raketoplánu sice vyžaduje člověka, ale jeho pokyny jsou předávány přes počítače, ty by kompenzovaly poryvy. Když si vezmu za jakých podmínek bezpečně přistávají letadla, tak nějaké mraky v 500 m nejsou přece problém.

---

Nemusí to být ani vichřice. Stačí střih větru v nízkých výškách a hned je to zajímavější. Doporučuji se podívat na přistání Atlantisu v srpnu 1992. Číslo letu z paměti už asi nedám dohromady (možná STS-45). Tam "trochu nedolétl". Dosedl téměř o 1 km dříve, tj v 300 m dlouhém předpolí SLF. Normálně má dosedat 750 m za prahem. (Škoda, že to přistání jsem nikdy neviděl. Muselo to být zajímavé.)

---

Michal Petříček - 9/8/2005 - 16:44

citace:

---

Když si vezmu za jakých podmínek bezpečně přistávají letadla, tak nějaké mraky v 500 m nejsou přece problém.

---

Na rozdíl od těch letadel bude mít STS asi opravdu špatné letové vlastnosti. Nemá prakticky žádnou mechanizaci křídla, žádné klapky na náběžné hraně, žádné Fowlerovy klapky, nic takového. (Ani to mít nemůže) Když někdy v letadle sedíte na vhodném místě, můžete při přistání pozorovat, jak složitou výbavu má odtoková hrana křídla, raketoplán tam má jen jednoduchou dělenou klapku, nebo něco na ten způsob. STS navíc nesestupuje motoricky, takže nejenom že nemůže přidat plyn a na přistání nalétnout ještě jednou, ale ani nemůže tahem motorů měnit vztlak ap. Profil křídla je kompromisem odpovídajícím obrovskému rozsahu rychlostí, takže se rozhodně nemůže srovnávat s optimalizovaným profilem křídla dopravních letadel. Taky hloubka profilu se asi podřizuje spíše vlastnostem tepelného štítu, než aerodynamickým parametrům v malé rychlosti. A potom bude mít také velké plošné zatížení křídla, takže žádné ostřejší zatáčky v případě nutnosti, zato přistávací rychlost bude jistě značná.
Zkrátka, přistání je určitě citlivá záležitost pro zkušeného pilota (pilotku).

---

Vítězslav Novák - 9/8/2005 - 16:56

MH, proč upgradovat něco, co bylo jednoznačně krok špatným směrem? Když zjistím, že jdu blbě, snažím se vrátit a nějak to napravit. Ne tvářit se, že je všecko v pořádku, jenom více úsilí a lépe a radostněji!
Nebyla technologie, která by STS udělala takový, jaký měl být. Levný, bezpečný, rychle připravený k letu. Letadlo.
A taková technologie dál není.
Až bude, až se nebude muset raketoplán dlaždičkovat jako koupelna, tak bude vyvinuto něco lepšího.

Až bude start monohonásobně použitelného prostředku lacinější a bezpečnější než start jednorázového včetně výroby, pak přijde řada na nějaký raketoplán. Nejspíš. Rozmáchnout se a pak zjistit, že na to nemám, není hrdinství. Ani příznak technického myšlení. Vymyslet geniální věc, která se nedá postavit, je jako nevymyslet nic.

---

Jan Bastecky - 9/8/2005 - 17:12

Dobry den,

Souhlasim s myslenkou na "Shuttle druhe generace". On totiz ma raketoplan jinak nedosazitelne vlastnosti (male pretizeni pri startu a pri pristani, moznost dopravy nahoru i dolu pomerne rozmernych a krehkych nakladu, navic spolecne s prislusnou posadkou, ...).

Takovehle vlastnosti nikdy raketou nedosahnete. Tam nemuze letet "normalni" vedec, ale vzdy trenovany pilot. Tam nemuze startovat krehky naklad, material nebo presne merici pristroje.

Pokud prijmete tezi, ze je optimalni vhodne rozdelit ulohy mezi klasicke "nakladni" rakety, CEV pro trenovanou posadku a raketoplan pro "komplexni" mise, pak nejaky raketoplan potrebujete. No a fyzikalni realita (aerodynamika, ...) vas privede k podobnym rozmerum a tvaru (srovnejte si Shuttle a Buran). NASA nashromazdila obrovske zkusenosti, takze by je mohla vyuzit.

System Shuttle2 lze modernizovat v nekolika rovinach: SRB na KPV, automaticke rizeni, odolnejsi materialy draku, odolnejsi tepelna ochrana, zlepseni výkonu SSME motoru, vestavena autodiagnostika letounu, ... Nektere veci ma NASA v planech provest i na soucasnych strojich, ale bude zalezet na penezich a politicich. Nicmene jim drzim palce.

zdravim

Honza

citace:

---

citace:

---

O zastaralosti by se dalo tedy diskutovat (zvlaste ve svetle toho, ze ted je tendence vratit se nekam do 60.let a pri pristanich padat na padacich do pustiny), ale upgrade by jiste raketoplanu slusel. Skoda, ze je to dnes nepruchodne :-(

---

tak to zni zajimave pokud mate nejake pripominky, napady, namety tak se zkuste rozepsat ale spise do tematu Space Shutle ... bo STS114 asi po dogratulovani odumre

---

Radeji si projdete historii teto diskuse (jiz jsem zde tyto nazory prosazoval a - bohuzel - nejsou zde prilis popularni, z nejakych duvodu - z urciteho pohledu jiste racionalnich - je dnes modni navrat od pokrokoveho raketoplanu k primitivni kapsli, kde jsou astronauti zavareni jak v konzerve :-( ). Nerad bych tady zase vyvolaval zbytecnou flamewar.

---

---

Jan Bastecky - 9/8/2005 - 17:35

citace:

---

Dobry den,

Souhlasim s myslenkou na "Shuttle druhe generace". On totiz ma raketoplan jinak nedosazitelne vlastnosti (male pretizeni pri startu a pri pristani, moznost dopravy nahoru i dolu pomerne rozmernych a krehkych nakladu, navic spolecne s prislusnou posadkou, ...).

Takovehle vlastnosti nikdy raketou nedosahnete. Tam nemuze letet "normalni" vedec, ale vzdy trenovany pilot. Tam nemuze startovat krehky naklad, material nebo presne merici pristroje.

Pokud prijmete tezi, ze je optimalni vhodne rozdelit ulohy mezi klasicke "nakladni" rakety, CEV pro trenovanou posadku a raketoplan pro "komplexni" mise, pak nejaky raketoplan potrebujete. No a fyzikalni realita (aerodynamika, ...) vas privede k podobnym rozmerum a tvaru (srovnejte si Shuttle a Buran). NASA nashromazdila obrovske zkusenosti, takze by je mohla vyuzit.

System Shuttle2 lze modernizovat v nekolika rovinach: SRB na KPV, automaticke rizeni, odolnejsi materialy draku, odolnejsi tepelna ochrana, zlepseni výkonu SSME motoru, vestavena autodiagnostika letounu, ... Nektere veci ma NASA v planech provest i na soucasnych strojich, ale bude zalezet na penezich a politicich. Nicmene jim drzim palce.

zdravim

Honza

citace:

---

jeste si dovolim poznamku:

A samozrejme modernizaci musi projit i pozemni zabezpeceni. Nejen letounu (s podporou vestavene autodiagnostiky by to melo jit jednoduseji). Take koncentraci souvisejicich cinnosti na jedno misto. Treba SRB pritahnou po mori na KSC a tak by je meli rovnou tam zkontrolovat a znova naplnit (a nevozit je po celych spojenych statech). ET taky muzo vyrabet rovnou nekde pobliz. Odpadne spousta problemu (komplikovana doprava, poskozeni, ...).

zdravim
Honza

citace:

---

O zastaralosti by se dalo tedy diskutovat (zvlaste ve svetle toho, ze ted je tendence vratit se nekam do 60.let a pri pristanich padat na padacich do pustiny), ale upgrade by jiste raketoplanu slusel. Skoda, ze je to dnes nepruchodne :-(

---

tak to zni zajimave pokud mate nejake pripominky, napady, namety tak se zkuste rozepsat ale spise do tematu Space Shutle ... bo STS114 asi po dogratulovani odumre

---

Radeji si projdete historii teto diskuse (jiz jsem zde tyto nazory prosazoval a - bohuzel - nejsou zde prilis popularni, z nejakych duvodu - z urciteho pohledu jiste racionalnich - je dnes modni navrat od pokrokoveho raketoplanu k primitivni kapsli, kde jsou astronauti zavareni jak v konzerve :-( ). Nerad bych tady zase vyvolaval zbytecnou flamewar.

---

---

Spravna definice raktoplanu by spis mela byt: startovat z letiste, pristavat na letisti a mit raketove motory.
Male zrychleni lze dosahnout i u raket, ale neni k tomu vyznamny duvod (snad az na to omezeni 3g).
Opravdovy vyznam i slabina raketoplanu je v tom, ze byl univerzalni. Nebo se o to alespon snazil. Ten vyznam ale prudce pada, pokud budete schopen jednoduse vypustit naraz treba 80t orbitalni stanici a k ni dopravovat zvlast posadku a zvlast naklad (Coz by melo snado jit s nasledovniky STS)
Raketoplan neni teoreticky vubec zapotrebi. A to ani k dostaveni ISS. Duvod proc se STS musi pouzit je, ze vsechny dily jsou staveny na vynaseni v raketoplanu a predelavat je neni jednoduche. Navic s alternativou k STS se teprve zacina.
Argument ze Rusove dospeli ke stejnemu designu jako je raketoplan je chybny v tom, ze oni jednak okopirovali vzhled (dokonce i rozmery) a jednak byl uvnitr dost odlisny. Navic stejne zjistili, ze je pro jejich ucely nevhodny.

Co se tyce modernizovani, tak bych pochyboval i boosterech na KPH, pro ktere by musely byt vyrobeny nove motory, automaticke rizeni uz vpodstate funguje az na vysouvani podvozku a spojovani s ISS, ktere se stejne musi vyvinout pro jine projekty. SSME jsou dostatecne vykonne (isp) a stejne se navic prubezne upravuji.
Navic pokud by se predelaval drak, avionika, tep stity, boostery a SSME, tak by to stalo stejne penez jako vyvinuti noveho raketoplanu vcetne nove infrastruktury, ovsem s tim problemem, ze bysme meli starou a nevyhovujici filozofii.
Tato filozofie je znetvorena pozadavky AirForce, NASA a Senatu, kterym se inzenyri marne snazili vyhovet.

Jirko, Rusové především vyvinuli úplně jiný SYSTÉM. Systém, jehož byl Buran jenom součástí. Takže o nějakém kopírování - to bych byl velmi opatrný. Když potřebujete něco, co bude fungovat ve stejných extrémních podmínkách, tak nejspíš vyjde podobný tvar. Zvlášť když půjde o aerodynamiku nebo hydrodynamiku. A Sověti byli v aerodynamice vždycky dobří.
(Tak mě napadlo, že žralok, ichtyosaurus a delfín mají velmi podobný tvar - kdopak asi od koho kopíroval?)

Buran byl stejně nevhodný jako americký raketoplán, jenže Rusové/Sověti se měli k čemu vrátit. Nemuseli provozovat nespolehlivé a superdrahé monstrum s (několika)měsíčními přestávkami mezi lety a minimální použitelností na orbitě. Mohli se vrátit k řádově lacinějším Sojuzům, které pro svůj účel plně dostačují - nahoru, dolu. Nahoře je patro, potřebujem výtah.

Bylo by fajn, mít něco, co odstartuje z letiště a vynese tak 40 lidí na LEO, žádný vělký zrychlení, lážoplážo, po návratu se natankuje, technik skoukne podvozek a letí další várka. No, ale na to, počítám, tak 20, 30, možná víc let mít nebudeme.

V případě ,že Atlantis poletí příští rok, budou zase nutné dvě zásobovací mise za sebou, nebo už bude mise po Atlantisu konstrukční?

citace:

---

Souhlasim s myslenkou na "Shuttle druhe generace". On totiz ma raketoplan jinak nedosazitelne vlastnosti (male pretizeni pri startu a pri pristani, moznost dopravy nahoru i dolu pomerne rozmernych a krehkych nakladu, navic spolecne s prislusnou posadkou, ...).
Takovehle vlastnosti nikdy raketou nedosahnete. Tam nemuze letet "normalni" vedec, ale vzdy trenovany pilot. Tam nemuze startovat krehky naklad, material nebo presne merici pristroje.
...

---

Tak už se s Discoverkou pomazlili a někam jí vezou...

citace:

---

Tak už se s Discoverkou pomazlili a někam jí vezou...

---

Proč do ní vlastně trouběj chobotama ty dva sloni? Odčerpávání zbytku paliva? Náhradní dodávka proudu?

Zaznamenal jsem tu určité rozpaky nad reakcí naší veřejnosti, která se objevila na diskusích. Vypadá to místo opravdu hrozně, když tam člověk narazí třeba na platonické teroristy, kteří nejspíš zcela upřímně lační po katastrofě raketoplánu. Co mohou takovéto nálady v lidu přinést, je vždy trochu loterie, ale vcelku mě úroveň emocí, kterou to vzbudilo, dost těší. Dokonce včetně úrovně těch emocí záporných. Myslím, že řada marketingových specialistů tuto úroveň emocí sleduje se závistí v touze také něčeho podobného ve svém oboru dosáhnout. Samozřejmě řada reklamních kampaní, které sázely na takto rozporuplné reakce veřejnosti, nedopadla dobře, vyústily i v hromadný bojkot zboží aj. Ovšem řada firem cíleně staví reklamní kampaně, které způsobí kontraverzi. Dokonce jsou někdy zklamáni, když jejich reklamní kampaň neskončí pobouřením části veřejnosti, žalobami a zákazem jejich kampaně, ovšem s dalšími kamerami u demontáží billboardů atp. Co by takový Benneton, který cíleně dělá kampaně, které mají provokovat v katolických zemích, dal za to, kdy vyvolal takový krásný mix obdivu a nenávisti jako Discovery! Jde dnes o standardní postupy vyučované v kurzech marketingu. Ti krvelační trotlové vzývající plamennou smrt pro Discovery jsou součástí úžasného marketingového úspěchu kosmonautiky!

Pak bych tu měl jeden dotaz. Discovery přistává na ruku, ale se spoustou avionické a automatizační podpory. Kde si jsem četl nebo slyšel, že kvůli raketoplánu byl vyvinut zcela nový avionický koncept, který podporuje přistání po oblouku. Do doby raketoplánů bylo nutno letadlo dlouho před runwayí naštelovat do její osy a pak přesně se v této ose držíc pomalu klesat. Pro raketoplán však byl prý vyvinut systém, který dovoluje navést letadlo přilétající v nějakém úhlu k dráze a na dráhu zatočivší v sestupném oblouku bez té předchozí stabilizace letu v ose dráhy. Toho prý lze dosáhnout i při viditelnosti nevyhovující klasickým přistávacím manévrům. Tehdy v době vzniku to prý bylo považováno za superzázrak mikrovlnné technologie v kombinaci s výpočetní technikou a tato avionika prý následně zvýšila operační schopnosti US Air Force i propustnost přistání na jejich civilních letištích. Ovšem toto povídání je pro mě jen jakousi vybledlou amorfní vzpomínkou. Ví o tom někdo něco určitějšího?

Co se týče raketoplánu jako konceptu, přiznávám se, že ho moc nechápu. Celkem bych pochopil, kdyby se používalo letadlo k vystoupání nad atmosféru. Pro tento výstup by mělo být v principu účinnější a ekonomičtější. Jen by takovéto letouny, které by to dokázaly, asi musely být vyvinuty v základu k jiným účelům a pak jen na kosmický nosič modifikovány, protože vyvíjet je jen pro kosmické účely by bylo příliš drahé, při současných rozpočtech a množství velkých kosmických misí. Proč ale jako letadlo přistávat? V čem to zefektivní přistání? Jde-li o recyklovatelný návratový modul či zařízení na jedno použití, musí být jednodušší a levnější přistávat jako „neřízená dělová koule na padáku,“ jak to označil Nillbert na Novinkách. Skoro jako by špatně přečíslovali papíry při zadání projektu: letadlo při návratu místo letadla při startu. Vždyť vzlétá jako raketa, létá to jako raketa, jen při sestupu si to hraje na letadlo, čímž je to komplikovanější, těžší a zranitelnější, samozřejmě, že i dražší. Nebo se snad v něčem mýlím?

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Jede vám CT24? - mě se zdá, že jim sadl server.

---

Jo, spadl... Asi neunesl tu zaplavu lidi

---

No jo, my so máme Czechlink, tak je nám to fuk.

---

citace:

---

Nemůže přistát na 20 letištích světa, mohlo by, pokud by na nich byl instalován mikrovlnný přistávací systém - jeho instalace a vyzkoušení je ale otázka týdnů.

---

Diky opet za pekny kometar pane Vitku a Kolari!Jen skoda,ze Vas casto komentator prerusovalSkoda jen ,ze nebylo pri touch downu svetlo:)Ale zase bylo krasne videt,ktere casti schuttlu byli nejvice tepelne namahane-krasne zarili.Diky

Raketoplán postavený na tento spôsob, pri tomto lete, opätovne preukázal viaceré svoje " výhody":

- Je síce schopný pristáť na letištnú plochu s presnosťou niekoľkých metrov, ale zároveň niekoľko tisíc kilometrov od plánovaného miesta pristátia.

- Potrebuje ideálne počasie a preto takmer vždy štartuje a pristáva s meškaním. Vie tu niekto, kedy Sojuzy odkladali manévre pre počasie?

- Je tak komplikovaný, že takmer vždy nastane meškanie pre technický problém.

Ešte k Buranu: Mám odložené video zo štartu a pristátia. Telesá amerického a ruského raketoplánu sú podobné a pravdepodobne majú aj podobné aerodynamické vlastnosti. Kamera snímajúca štart bola uložená na sledovacom zariadení, aby zachytila priebeh letu. Na Bajkonure boli vtedy také silné poryvy vetra, že kamera chvíľami nebola schopná zostať zameraná na stojaci raketoplán na rampe. Rusi boli zrejme schopní letieť pri horšom počasí ako američania.

citace:

---

To se mi nezdá, poryvy větru mají nejhorší vliv na lehké, pomalé nebo rozměrné letouny - STS je kompaktní, rychlý a těžký - to by musela být opravdu vichřice, aby s ním něco pohlo. Řídící systém raketoplánu sice vyžaduje člověka, ale jeho pokyny jsou předávány přes počítače, ty by kompenzovaly poryvy. Když si vezmu za jakých podmínek bezpečně přistávají letadla, tak nějaké mraky v 500 m nejsou přece problém.

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Jede vám CT24? - mě se zdá, že jim sadl server.

---

Jo, spadl... Asi neunesl tu zaplavu lidi

---

No jo, my so máme Czechlink, tak je nám to fuk.

---

A nám kterym zapoměla maminka strčit dreama do zásuvky, nám zbyly jenom oči pro pláč. Chjó. Budu odkázanej zase na nějakej DVB rip z paketu UPC dvacetkrát projetej amatérskýma prográmkama pod windows s rozsyncovanym zvukem. Vrrr.

---

citace:

---

Možná NASA upustí od požadavku na záchranný raketoplán. Jednak bude na ISS zásob více než dost (Atlantis přiveze další), takže 9tičlenná posádka může v případě fatálního poškození Atlantisu na ISS vegetovat relativně dlouho. Navíc 3 osoby se můžou hned vrátit na zem Soyuzem, takže na ISS by pak bylo jen 6 osob. Za tu dobu by mohli Discovery připravit 2x.

---

Člověk by řekl, že základní LSS(Life support system) jsou zálohovány.

Stejně je divné, že pěnová izolace může poškodit orbiter. Zákon setrvačnosti je neúprosný a rychlost odtržené pěny od nádrže nemůže být vůči STS tak vysoká.

citace:

---

Člověk by řekl, že základní LSS(Life support system) jsou zálohovány.

---

> rychlost odtržené pěny od nádrže nemůže být vůči STS tak vysoká.

U Columbie STS-107 to bylo cca 230 m/s (tedy přes 800 km/h) a byl to kus o hmotnosti přes 1 kg. Samotný raketoplán má v T+80s rychlost už přes 750 m/s, ale ještě je v docela husté atmosféře (výška cca 20 km), takže stržení lehké pěny proudem vzduchu je opravdu silné.

citace:

---

Souhlasim s myslenkou na "Shuttle druhe generace".

---

citace:

---

Proč ale jako letadlo přistávat?

---

Ano, jedním z úkolů STS bylo vozit družice k opravám na zem. A zapomínáme na jeden důležitý aspekt - armádu. Ta měla velký zájem o STS, ovšem ten později velmi ochabl. Chtěli vynášet a vracet! na zem k opravám komponenty "kosmických zbraní". Které byly natolik drahé a choulostivé, že to raketami nešlo. Tedy i raketoplán sloužil ke studené válce, kdy jedním z cílů bylo "uzbrojit rusy". Dnes už je to dávno za námi, ale v 80-tých letech to byla realita. Ten politický tlak dnes chybí k větší aktivitě u kosmických velmocí.

A je to tady, na CNN zrovna krákoraj o úžasném cestování na Měsíc!
Discovery ješte ani nevychladla a už se míří ke světlým zítřkům

citace:

---

Endevaur je v servisu, přifukujou mu pneumatiky

---

citace:

---

Endeavour je nutne opravit po nouzovem pristani v Los Angeles (cislo letu jsem nezjistil), ke kteremu doslo diky chybe v pristavaci procedure vlivem kratkeho geomagnetickeho ruseni. Diky prekazejicimu mostu doslo k poskozeni kridel a jelikoz zaverecna cast brzdiciho manevru probehla se zatazenym podvozkem, chybi urcite i spousta dlazdicek. S tim bude spousta prace a nejaky cas to jeste potrva!

---

citace:

---

citace:

---

Endeavour je nutne opravit po nouzovem pristani v Los Angeles (cislo letu jsem nezjistil), ke kteremu doslo diky chybe v pristavaci procedure vlivem kratkeho geomagnetickeho ruseni. Diky prekazejicimu mostu doslo k poskozeni kridel a jelikoz zaverecna cast brzdiciho manevru probehla se zatazenym podvozkem, chybi urcite i spousta dlazdicek. S tim bude spousta prace a nejaky cas to jeste potrva!

---

Kde jste sebral tuhle ptákovinu? Endeavour se vrátil z poslední mise STS-111 na Edwards AFB. Žádný raketoplán nepřistál jinde než na Kennedy Space Center na Floridě nebo na Edwards AFB v Mojavské poušti v Kalifornii (tam bylo 50 přistání, včetně toho včerejšího STS-114) nebo na Nortrum Strip na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku (tam jen jednou).

A brzdicí manévr ve výšce 350 km nad Zemí se VŽDYCKA DĚLÁ SE ZATAŽENÝM PODVOZKEM, protože ten se vypouští až 10 sekund před dosednutím na dráhu.

Endeavour je v plánované generální opravě od prosince 2003 a k dispozici bude počátkem příštího roku.

---

citace:

---

Kde jste sebral tuhle ptákovinu? Endeavour se vrátil z poslední mise STS-111 na Edwards AFB. Žádný raketoplán nepřistál jinde než na Kennedy Space Center na Floridě nebo na Edwards AFB v Mojavské poušti v Kalifornii (tam bylo 50 přistání, včetně toho včerejšího STS-114) nebo na Nortrum Strip na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku (tam jen jednou).

A brzdicí manévr ve výšce 350 km nad Zemí se VŽDYCKA DĚLÁ SE ZATAŽENÝM PODVOZKEM, protože ten se vypouští až 10 sekund před dosednutím na dráhu.

Endeavour je v plánované generální opravě od prosince 2003 a k dispozici bude počátkem příštího roku.

---

citace:

---

> rychlost odtržené pěny od nádrže nemůže být vůči STS tak vysoká.

U Columbie STS-107 to bylo cca 230 m/s (tedy přes 800 km/h) a byl to kus o hmotnosti přes 1 kg. Samotný raketoplán má v T+80s rychlost už přes 750 m/s, ale ještě je v docela husté atmosféře (výška cca 20 km), takže stržení lehké pěny proudem vzduchu je opravdu silné.

---

citace:

---

Souhlasím s relativně vysokou vzájemnou rychlostí úlomku pěny a orbiteru. Přesto mi není jasné, jak může materiál s velmi nízkou specifickou hmotností a předpokládám i nízkou tvrdostí jako je izolační pěna (někdo tady tu pěnu před nedávnem přirovnal k izolační pěně, která se používá např. při montáži okenních rámů) i při své vysoké nárazové rychlosti způsobit poškození, i když velmi křehkých, keramických destiček. Náraz samotné pěny musí být přece poměrně "měkký". Pěna by mohla být nasáknuta ledem. Pak by byla nepoměrně tvrdší, hustší a hůře stlačitelná. Nasáknutí by ale měl zase bránit ochranný lak, kterým je snad pěna natřena. Nebo tomu tak není?

---

[quote
Ostatne, z jake vysky byste byl ochoten skocit do vln oceanu (kdyz voda je za normalnich okolnosti "mekka")? Jak vidno tvrdost ci mekkost nejsou jedine faktory, se kterymi je potreba uvazovat.

E=mv^2

To vysvětlení zní logicky. Pokud je lehčí kus strháván okolním vzduchem mnohem více než těžší kus, tak rozdíl obou rychlostí může být značný a energie roste s druhou mocninou rychlosti, vliv hmotnosti je menší.

O5 oprava:
E=0.5mv^2

> jak je možné, že při nárazu pěna napáchá takovou škodu ...

I kdybychom nezjistili, jak je to možné, tak víme jistě, že to prostě tak je. Vyšetřovací komise CAIB ( http://caib.nasa.gov/ ) nechala udělat praktické testy se střílením kusu pěny proti náběžné hraně raketoplánu a tu náběžnou hranu to opravdu rozbilo viz. např. obrázek z webu CAIB


Osobně se domnívám, že při 800 km/h je i pěna po stlačení (před rozpadem) dostatečně "tvrdá" na to, aby tu skořepinu náběžné hrany raketoplánu mohla poškodit. Zkuste při 800 km/h vystrčit ruku z okénka i do velmi lehkého, "měkkého" a dobře stlačitelného vzduchu.

Myslím, že ta pěna opravdu nemůže být nasáklá vodou, protože ty tuny navíc by se při vzletu musely projevit. Někde jsem četl, že ta pěna má na povrchu uzavřené póry (právě aby nedržela vodu), ale jestli je to nátěrem, to nevím.
[Upraveno 11.8.2005 poslal ales]

citace:

---

To by ale být neměla, protože by měl být povrch nádrže před nasáknutím chráněn lakem. Nebo ne?

---

Podotýkám, že mé názory jsou velmi laické.

Doufám, že se NASA do konce srpna vymáčkne jak to bude se zařijovým startem a s lety STS vůbec. Nejhorší variantou by bylo ,že si technici budou hrát další měsíce a roky s pěnovou izolací ET. Každopádně v nadcházejícím období bude co sledovat, Shenzou, Soyuz a na jaře snad už konečně evropský náklaďák ATV.

Podotykam ze duvodu muze byt mnoho a pravdepodobnost ze se spekulacemi trefite do toho skutecneho je mala.
Pokud ale odpadava jen izolace nanasena rucne, nebo izolace ktera prosla nejakym technickym postupem, tak je skoro vyhrano.
Vzdycky je nejdulezitejsi identifikovat tu spravnou pricinu poruchy. Odstranit nasledky byva casto docela snadne.
V nekterych pripadech vsak ne. Dofejme ze to neni i tento pripad.

Odstranit >>priciny<< bava casto snadne.
Jinak v Zari nas ceka snad i Start Titanu a nasledne Falconu 1. Takze kdyby startoval i STS, tak to bude smrst. No nakonec budem radi aspon za jeden start.

Oops, chybicka se vloudila.
Titan s Falconem v zavesu budou startovat pozdeji na podzim.
Zarijovy Falcon 1 je z Kwajaleinskeho atolu na Marshalovych ostrovech kdesi mezi Havaji a Australii
Som dnes volaako zmeteny

Tak by jsem se chtěl zeptat,minule tady bylo videjko z Čt24 ze startu STS 114, nebylo by i přistání Díky Petr.

http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/050811foam/

Konecne bylo oznameno to, co uz jsme dlouho tusili, v Zari se urcite nepoleti.

citace:

---

Tak by jsem se chtěl zeptat,minule tady bylo videjko z Čt24 ze startu STS 114, nebylo by i přistání Díky Petr.

---

citace:

---

Co to znamena "Energia je mrtva ?". To jako ze neco pres 15 let od posledniho startu by bylo treba vymyslet znovu to co jiz jednou fungovalo ? Pokud to vnimam jako technicky problem, pak tvrdite nesmysl.Vule v tom smeru neco delat je samozrejme jina stranka te veci - a prave to se mne nelibi.

---

citace:

---

Opravdu jen trochu vetsi vehikl nez Spirit ? Jak se to slucuje s tim, ze Spirit se nikdy nevrati, jak treba s metodou pristani Spirita ? Jak s tim, ze tam budou lidi, kteri dychaji, jedi, vylucuji, spatne snasi pretizeni, potrebuji tezke skafandry ajanevimcojestevsechno ?

---

Mám 2 otázečky. Proč Rusové nepoužívají "buran"? A nedal by ste mi někdo více informací o tomto létajícím vehiklu?

Předem děkuji za odpověď

Přistání je zase na stránkách ČT.

http://stream3.visual.cz/ct/ukazky/ct24/discovery_pristani.wmv

Buran dám ti adresu http://www.buran.ru/

Já mám jinou otázku souhlasíte s výhodami jaké měl Buran proti Raketoplánu.

A taky kde se dájí sehnat fotky interiéru Buranu všude jsou je exteriéry a ani moc podrobné.

Jo ty výhody
Hlavně tam uvádějí že buran neměl hlavní motor na sobě a to mu zvyšovalo spolehlivost a možnost vracet větší náklady z LEO.

A snad podle tohohle obrázku měl i buran lepší tepelné namáhání při návratu. http://www.buran.ru/htm/homepage.htm

A toto je krásný obrázek http://www.buran.ru/images/jpg/kks.jpg

Já to tu dám raději celé

The main differences between the space aeroplane Buran and Suttle-orbiter are follows:
- the automatic landing of Buran from orbit onto airdrome;
- the absence ot the main rocket engine on the orbital aeroplane. The main engine was placed onto a central block of a carrier-rocket ENERGIA which is able to launch into an orbit 120 tonns of payload against 30 tonns for Space Shuttle;
- the hight lift-drag ratio of the space aeroplane Buran is 6.5 against 5.5 for Space Shuttle;
- the space aeroplane Buran returned 20 tonns of payloads against 15 tonns for Space Shuttle orbiter from an orbit to an aerodrome;
- the cutting lay-out pattern of thermoprotection tiles of Buran is optimal and longitudinal slits of tile belts are orthogonal to the flow line. Sharp angles of tiles are absent. The tile belts of the Buran fuselage and fin have an optimal position.

citace:

---

Buran dám ti adresu http://www.buran.ru/

Já mám jinou otázku souhlasíte s výhodami jaké měl Buran proti Raketoplánu.

A taky kde se dájí sehnat fotky interiéru Buranu všude jsou je exteriéry a ani moc podrobné.

---

> Pěkné str. určitě je na nich plno info. , ale já neumím rusky

Základní informace česky o Buranu máme zde na našem serveru: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/rusko/buran/buran.htm

Stačí se jen trochu podívat je tam i anglická verze

http://www.buran.ru/htm/molniya.htm

Ted jak se na ty fotky dívám po letech tak se mi ta energia zda jako fakt krásná raketa. Asi jedna z nejkrásnějších.

Takové ženské tvary má.

tohle sem nepatří ale už tam zvás možná někdo byl ono v tom Kazachstánu (Bajkonuru) v zimě sněží viz. http://www.buran.ru/images/jpg/bbur12.jpg.

Já myslel že je to na poušti a docela na jihu.

Pro ty, kdo neumí rusky nebo anglicky shrnuji a dopňuji: Hlavní předností u Buranu je o 5 tun větší váha nákladu jak na LEO tak z LEO. Přitom je zajímavé, že celková hmota orbiteru s max. nákladem je u Shuttle 123.000 kg, kdežto u Buranu jen 105.000 kg. Rozdíl je v hmotě SSME – 14.200 kg a také nižší hmotě konstrukce Buranu – nemusí přenášet tah hlavních motorů. Samozřejmě absence velkého namáhání konstrukce od tahu hlavních motorů a jejich vibrací značně zvyšuje bezpečnost Buranu. Buran měl 3x větší tah manévrovacích motorů, navíc tyto motory byly na netoxické palivo LOX/sintin na rozdíl od toxického u Shuttle. Specifický impuls těchto motorů byl u Buranu Isp=3551N.s/kg sec, u Shuttle jen Isp=3070 N.s/kg. Buran měl také lepší poměr vztlaku k odporu – 6,5 oproti 5,5 u Shuttle.

Tvrdí se rovněž, že všechny teplotně odolné materiály - uhlíkové na nejvíce namáhané díly, keramické dlaždice, elastický materiál pro povrch s menším tepelným namáháním převýšily v odolnosti materiály Shuttle.

Samozřejmě hlavní rozdíl v celém systému bylo, že Energia byla schopná samostatného letu s nosností až 120 tun na LEO, kdežto STS ne. Boostery Energie byly na KPH s mnohem větším Isp a také mnohonásobně (někde jsem četl až 100 násobně) méně zamořovaly atmosféru.

Výhoda Shuttle (možná problematická) bylo, že se SSME vracely k opravě na zem, rovněž tak SRB. Ruské motory RD-0120 po startu shořely s nádrží, u 2 startů Energie nebylo použito vracení boosterů, i když se s tím do budoucna plánovalo a jejich motory byly navrženy na 10-ti násobné použití bez větší opravy a vyzkoušeny na 20-ti násobné.

citace:

---

citace:

---

To by ale být neměla, protože by měl být povrch nádrže před nasáknutím chráněn lakem. Nebo ne?

---

Myslím, že správně píšete "To by ale být neměla" a ne "To není". Pěny se utrhlo z celé nádrže jen pár kousků. Není to náhodou tak, že se utrhly právě jen ty poškozené kousky, do kterých se dostala voda (led), a tak při svých mnohem horších vlastnostech nemohly odolat vibracím startu? A potom: píšete že voda pak nestačí ustoupit (do stran). A víme jakou rychlostí deformace ještě stačí ustoupit pěna (aspoň vzad), byť i suchá? I kdyby ustoupit (stlačit se) stihla, stejně by musela značnou část své energie předat, a vzhledem k rozdílu rychlostí za kratičký čas.

---

[quote Z odborneho hlediska je to asi blbost (nedokazu posoudit), nicmene je to natocene pomerne pekne a vypada to docela realne. :-) Brzdicim manevrem jsem myslel brzdeni na "pristavaci draze", ale to byste asi musel videt. Omlouvam se, jestli jsem vas nejak vyvedl z miry. :-)

citace:

---

Já se taky omlouvám za to, že jsem nepochopil, že jde o vtip. Film "The Core"jsem neviděl, strašně se filmům tohoto typu vyhýbám, zejména poté, co jsem byl přizván, abych "skouknul" překlady scénářů dvou takových filmů pro dabing. Protáčely se mi přitom panenky (byl to "Deep Impact" a ještě jeden, o konfliktu se životem na Marsu, název si už raději nepamatuju). Naproti tomu jsem strašně obdivoval Hanksův film o Apollo 13, kde jsem taky kontroloval scénář a musím říci, že i při srovnávání anglického scénáře s autentickými přepsanými komunikacemi mezi posádkou a Houstonem jsem "čubrněl", jak věrně se autoři scénáře drželi i řady drobností. Samozřejmě, že tam byly fiktivní (vymyšlené) scény a že někde byla porušena souslednost událostí, ale to bylo všechno přijatelné.

BTW, krátce po havárii Columbie se na webu objevily snímky z Armageddonu, kde exploduje raketoplán, a bylo to vydáváno za snímky havarující Columbie pořízené americkými špionážními družicemi.

Tak se nedivte mé trochu podrážděné reakci.

---

Při uvádění rozdílu Shuttle a Buran jsem úplně zapomněl na důležitý fakt automatického přistání na dráze u Buranu, kterou Shuttle nemá. Buran startoval s bočním větrem 20m/s a přistával při bočním větru 17m/s.

Ještě k problému vibrací in line raket a STS: Nedávno se mi dostala do ruky stará kniha Volkova „Kroky do nebes“, kde podrobně popisuje svůj let na Sojuzu 7. Po startu říká: „Najednou, odkudsi z propastné hloubky narůstá a sílí svištivý klokotající hukot … všechno probíhá hladce, pravidelně hřmí motory, lehce se zachvívá tělo lodi.“ Teprve po zážehu 3 stupně, kde motor je již blízko lodě, narůstají vibrace ale určitě to není takové, jako bylo vidět z některých záběrů vnitřku kabiny Shuttle, kde přímo v konstrukci orbiteru jsou mnohem silnější motory než v 3 stupni klasické rakety. Myslím že pro choulostivé náklady (telekomunikační družice) je z hlediska vibrací in line konfigurace vhodnější. V Shuttle určitě nejsou „v bavlnce“ a mechanické upevnění proti vibracím se dá udělat v nákladovém pouzdře klasických raket stejně jako u Shuttle.

citace:

---

... rad by som pocul vas nazor na buran vs. STS ... a este vjadrenie k technologii raketoplanov ... vrati sa este ludstvo k technologii raketoplanov ? ma to vobec zmysel? je mozne ozivit energiu alebo saturn V aj ked v inej metamorovanej podobe? ...dakujem

---

Kdyz se porovnava Space Shuttle s Buranem, tak se porad rika, ze Buran je schopen automatickeho letu a Shuttle ne.
Ja naopak casto slychavam z dobre informovanych zdroju, ze jedine co neni na Shuttlu automatizovano je dokovani u ISS a vysunovani podvozku. Tedy zadny zasadni duvod, proc by Shuttle nemohl letet automaticky, az na to, ze k tomu neni duvod.
Taky vim jen o jedine misi Buranu a ta nebyla jiste nijak komplikovana (v porovnani se Shuttlem), vpodstate byl Buran vynesen skoro na obeznou drahu, tam vykonal nejake predprogramovane manevry (coz zvlada kazdy satelit), pak sestoupil automaticky atmosferou (coz dela Shuttle taky), pak se navedl na pristani (coz zvlada kazdy autopilot) a pak pristal (coz ani dnes neni trivialni) ale nekde jsem slysel, ze tento posledni manevr mohl byt proveden i dalkove clovekem - ovsem nevim jestli je to fama, nebo zamlcovany fakt.
Pri porovnavani hmotnosti Buranu a Shuttlu by me taky zajimalo, jestli v Buranu uz tou dobou byly nainstalovany veskere systemy podpory lidske posadky a jestli byl uz tehdy schopen ve vesmiru ztravit kolem 14 dnu.
Taky si nejsem jisty, jestli nedavat motory do Buranu byl zachvev geniality, nebo to vyplynulo z toho, ze Energia mela byt samostatna raketa.
Co se tyce proklamaci, ze tepelna ochrana byla dokonala, izolace neodpadavala atd... jsou sice hezke, ale nic nerikajici.
Pravdou ale je, ze po bitve je opravdu zrejme, ze Buranova cesta by byvala byla asi lepsi.

Systém podpory života neměli Rusové v Buranu vyřešen. Při tomto zkušebním letu tam tedy nebyl.

citace:

---

Kdyz se porovnava Space Shuttle s Buranem, tak se porad rika, ze Buran je schopen automatickeho letu a Shuttle ne.
Ja naopak casto slychavam z dobre informovanych zdroju, ze jedine co neni na Shuttlu automatizovano je dokovani u ISS a vysunovani podvozku. Tedy zadny zasadni duvod, proc by Shuttle nemohl letet automaticky, az na to, ze k tomu neni duvod.

---

citace:

---

Taky vim jen o jedine misi Buranu a ta nebyla jiste nijak komplikovana (v porovnani se Shuttlem), vpodstate byl Buran vynesen skoro na obeznou drahu, tam vykonal nejake predprogramovane manevry (coz zvlada kazdy satelit), pak sestoupil automaticky atmosferou (coz dela Shuttle taky), pak se navedl na pristani (coz zvlada kazdy autopilot) a pak pristal (coz ani dnes neni trivialni) ale nekde jsem slysel, ze tento posledni manevr mohl byt proveden i dalkove clovekem - ovsem nevim jestli je to fama, nebo zamlcovany fakt.

---

citace:

---

Pri porovnavani hmotnosti Buranu a Shuttlu by me taky zajimalo, jestli v Buranu uz tou dobou byly nainstalovany veskere systemy podpory lidske posadky a jestli byl uz tehdy schopen ve vesmiru ztravit kolem 14 dnu.

---

citace:

---

Taky si nejsem jisty, jestli nedavat motory do Buranu byl zachvev geniality, nebo to vyplynulo z toho, ze Energia mela byt samostatna raketa.

---

citace:

---

Co se tyce proklamaci, ze tepelna ochrana byla dokonala, izolace neodpadavala atd... jsou sice hezke, ale nic nerikajici.
Pravdou ale je, ze po bitve je opravdu zrejme, ze Buranova cesta by byvala byla asi lepsi.

---

Jistě by i v USA zvládli systém aut. přistání ale myslím, že nebyl u Shuttle v plné míře realizován. U posledního letu v případě nějakých problémů na STS114 bylo rozhodnuto nechat ho shořet v atmosféře a nepokusit se ho automaticky vrátit na zem, nebo alespoň do moře, kde by byl sice zničen, ale prověřilo by se, zda závada byla skutečně vážná. I u prvního letu STS, kdy nebyl nikdy odzkoušen návrat Shuttle z LEO a dokonce ani nikdy neletěl jeho nosný systém, přijali obrovské riziko prvního letu s posádkou.

Údaje o hmotách Buranu jsou dány z jeho technických charakteristik a nevztahují se k prvému letu. U tohoto letu nebyl ještě instalován systém podpory lidské posádky, naopak tam bylo instalováno mnoho přístrojů, snímačů a telemetrie kontrolující veškeré funkce a namáhání stroje.

Energia byla stavěna primárně pro Buran ovšem motory dali pod ET hlavně z důvodu, aby ji mohli případně použít i pro jiné náklady – viz Polyus.

[quote
Jinak s názorem, že automatický let Buranu byla jednoduchá věc, naprosto nesouhlasím. (V čem jsou lety STS komplikovanější? V připojování ke stanici, které měl Buran rovněž provádět automaticky "několika předprogramovanými manévry"?).

A co je nutné, aby byly proklamace něco říkající?

citace:

---

Me prijde jako nejslozitejsi cast letu jakehokoliv raketoplanu pristani bud u ISS, nebo samotne pristani na ranveji. Tyhle cinnosti se skutecne asi nedaji uplne presne predprogramovat.
Pokud Buran umel skutecne bezpilotne pristavat na letisti, tak je to zasadni technologicky prinos. (Ikdyz si porad nemuzu vybavit proc mam zafixovane, ze Buran bylo mozno ovladat i ze soubezne letici stihacky - zrejme je to ale fama).

---

citace:

---

Jinak aby jakakoliv proklamace byla hodna pozornosti, tak taky musi byt podlozena nejakymi objektivnimi fakty. Na oficialnim buranove websitu jsou vetsinou pouze proklamace. To, ze tepelna izolace nadrze Energie je lespi nez izolace ET, pro to vpodstate neexistuje zadna indicie. Energie letela dvakrat a nejsou zadne informace o odpadavani izolace (stejne jako se o tom nemluvi u jakekoliv jine obycejne rakety).

---

citace:

---

Prohlaseni, ze Buran mel lepsi tepelnou ochranu (desticky) nez Shuttle je bohuzel taky jen proklamace, protoze neni nicim podlozeno. Nejsou zadne statisticke udaje, ani podrobnejsi informace.

---

citace:

---

Jeste bych chtel rict, ze se rozhodne nesnazim shazovat ruskej Buran. Vsichni tusime, ze by mel min problemu nez STS. Trochu mi ale vadi to, ze mame (nebo ja osobne mam) prilis malo informaci porovnavat neco jineho nez jen zakladni filozofii.

---

citace:

---

citace:

---

Prohlaseni, ze Buran mel lepsi tepelnou ochranu (desticky) nez Shuttle je bohuzel taky jen proklamace, protoze neni nicim podlozeno. Nejsou zadne statisticke udaje, ani podrobnejsi informace.

---

Informace jsou na webu - počet odpadlých destiček (to už je statistika), fotografie poškozených míst. Zbývá pouze srovnat s STS. (Když jsem viděl Burana po přistání, tak jsem si říkal, že potřebuje generálku tepelné ochrany. Nakonec ho jenom trochu vyleštili, odpadlé destičky ani nenahradili a hurá na aerosalon.)

---

Pěkná fotografie ISS z STS 114 je na:

http://www.astro.cz/apod/ap050816.html

citace:

---

Je to na dlouhé čtení a přemýšlení (zajímavý je například způsob "ztráty" přebytečné energie při přistávání...

---