Ještě jednou se vrátím k raketě GSLV, která představuje v určitém směru zcela nové a zajímavé řešení: Pomocí relativně jednoduchého stupně na TPH dosáhli velký startovní tah (celkem přes 500 tun), aniž měli výkonné motory na KPH. Nízké Isp takového stupně při malých rychlostech se ještě tolik neprojevuje . Navíc malé Isp motoru THP nahradili velkým Isp vrchního stupně na LOX/LH2. Zajímavé je, že centrální motor prvého stupně s dobou hoření jen 100 sec by se musel po dohoření vysunout z prostoru mezi boostery, ale to je nepravděpodobné, neboť jeho délka je větší než boosterů a ty musí ještě dalších 48 sec nést další stupně. Jediné řešení, které mě napadá, že boostery dále táhnou prázdný střední stupeň ssebou.
Použitím vrchního stupně na LOX/LH2 vynesl GSLV 1982 kg na GTO. Je otázka, zda je to jeho max. nosnost a na jaký úhel k rovníku to bylo. Jestli máte někdo jeho parametry, sem s nimi. Tento nosič má však velkou reservu ke zvýšení nosnosti přidáním silnějších boosterů a také druhého stupně s přechodem na palivo LOX/RP. Indie nás možná lecčím ještě překvapí. Tato raketa je dobrý základ.
takže to je v skutočnosti dosť biedna GTO (v porovnaní, čo sa dáva bežne), ale je
edit:
a pravdepodobne to znamená, že to je max. nosnosť (a ak by sme to normalizovali na geo-1500, tak bude ešte nižšia)
[Edited on 05.1.2014 Agamemnon]
Táhnout s sebou ještě 48sec dohořelý prostřední stupeň mi popravdě nepřijde moc "zajímavé" - ale spíš jako nouzové řešení. Celkové nosnosti rakety to určitě nepomůže....
Tomu nasvědčuje i to, že GSLV Mk.I a Mk.II byly v podstatě asi určené hlavně na "debugování" kyslíkovodíkového třetího stupně. BTW Indové sami razí hromadu konspiračních teorií, jak vývoj tohoto stupně úmyslně zpomalila CIA (je otázka, jestli to není jen za vlasy přitažený nacionalismus... zní to trochu jako Neuvěřitelný pana Foustky, nebo jak se ten film jmenoval) http://www.rediff.com/news/column/who-killed-the-isros-cryogenic-engine/20131118.htm
GSLV Mk.III naproti tomu vypadá jako prakticky přesná kopie raket Titan III či Titan IV: toxický core stage, dva TPH boostery a kyslíkovodíkový horní stupeň (u Titanu III zvaný "transtage"). Je na tom dobře vidět, jak Čína i Indie v podstatě opatrně kopírují tu ruskou, tu americkou technologii přelomu 60. a 70. let (včetně toho, že sonda Mangalyaan je poměrně podobná Marineru 9 z této éry, Chang'e 3 je zase podobná sériím Luna 16/17/atd. - příbuzné jsou nosiče, motory, apod.)
Verze Mk.III spotřebuje jen 2 motory Vikas místo stávajících celkem 5ti u Mk.II - a přesto bude mít větší nosnost. (ty jsou pravděpodobně více či méně technology-transfer motorů Viking z Ariane IV - parametry jsou dost podobné - navíc asi ze stejné éry, kdy USA údajně "sabotovaly" technologický transfer kyslíkovodíkového motoru z Ruska). Navíc větší booster pro GSLV Mk.III byl už otestovaný při pozemním zážehu a suborbitální test prvního stupně chtějí provést ještě letos: http://en.wikipedia.org/wiki/Geosynchronous_Satellite_Launch_Vehicle_Mk_III#Scheduled_launches
No, označit to za "obří" raketu je odvážné (viděl bych to tak někde na úrovni českého vlasteneckého tisku v 19.století, tenhle komentář :-) nebo prostě "dostiženija narodonovo chazajstva" musí být...), ale zpráva o otestování makety indické kosmické lodi mi přijde cool (bude to i test padákového systému? poletí se každopádně jen po suborbitální trajektorii, bez aktivního 3.stupně...)
Na Satish Dhawan Space Centre na ostrově Shriharikota byl v 01:14 UT v čase T-58:30 hod. zahájen závěrečný odpočet startu nosné rakety PSLV-C24 s navigační družicí IRNSS-1B.
Ze základny Satish Dhawan Space Centre odstartovala v 11:44 UT nosná raketa PSLV-C24, která vynesla na oběžnou dráhu navigační družici IRNSS-1B. Družice se od horního stupně oddělila 1162 s po startu.
Ze Satish Dhawan Space Centre byla v 04:22 UT vypuštěna nosná raketa PSLV-C23, která vynesla družice SPOT-7, AISat, NLS 7.1, NLS 7.2 a VELOX 1 na plánovanou dráhu. Všechny družice se po dosažení oběžné dráhy úspěšně oddělily od horního stupně rakety. [Upraveno 30.6.2014 jamsed]
Tak první let GSLV Mk.III prý nejdřív koncem října (do 14 dnů po PSLV), rádi by to stihli do prosince (logicky: pak upoutá pozornost test Orionu a test návratu 1.stupně Falconu 9). http://idrw.org/?p=43953
Asi se opakuju, ale GSLV Mk.III se svými parametry bude hodně blížit historickému Titanu IIIE (tedy s horním stupněm Centaur, ze 70.let), což vůbec není špatné (i když dnes už bychom to do kategorie "Heavy lift" asi nezařadili). v USA v 60.letech existoval alternativní program obletu Měsíce loděmi Gemini a raketami Titan (pro případ, že by se program Apollo opozdil), a něco podobného (akorát přeci jen větší loď, apod.) teď tedy bude i v dosahu Indů (navíc zdůrazňují, že Mk.III bude "upgradeovatelná"). Po přidání kyslíkovodíkového stupně budou nejspíš se svou lodí +/- schopni zopakovat i ekvivalent bezpilotního testu lodi Orion (tedy návrat II. kosmickou rychlostí) - otázka samozřejmě je, jestli na to dostanou peníze. [Upraveno 26.9.2014 xChaos]
Jak Chandrayaan-2, tak tato mise, označovaná v odkazovaném textu jako "Mars-2" spoléhají na raketu GSLV Mk.III (měla by být otestovaná bez horního stupně teď v listopadu)
Jinak test GSLV Mk.III odložen na prosinec (to jsem zvědav, jestli před nebo po Orionu... :-) oboje dvoje jsou nakonec testy pilotovaných kabin na nižší než cílové dráze...)
Indický lunochod už se testuje, mohla by to být legrace: http://www.business-standard.com/article/beyond-business/man-in-space-and-other-plans-114111401887_1.html In a field near Salem in Tamil Nadu, rocks have been pulverised to varying degrees and converted into 50 tonnes of soil to resemble the terrain found on Moon. This is where the indigenously developed rover, which will be part of Chandrayaan-2, is being tested. To simulate the gravity on Moon, a helium balloon lifts five-sixths of the rover's weight. The lander is also being developed and the mission is scheduled to be launched by GLSV in 2016-17.
jinak podle updatů na wiki http://en.wikipedia.org/wiki/ISRO_Orbital_Vehicle
by měla indická pilotovaná loď, která nakonec bude třímístná a ne jen dvoumístná a bude schopná manévrování být v další verzi vybavena dokovacím mechanismem.
první let dvoumístné posádky potrvá týden a mohlo by k němu dojít cca v roce 2021
A teď koukám, že už tomu ISRO neříká GSLV Mk.III, ale LVM3 - zřejmě proto, že to zdaleka nebude jen geostacionární nosič, ale dost univerzální (i pilotované mise na LEO).
citace:A teď koukám, že už tomu ISRO neříká GSLV Mk.III, ale LVM3 - zřejmě proto, že to zdaleka nebude jen geostacionární nosič, ale dost univerzální (i pilotované mise na LEO).
Můžete uvést zdroj?
Na oficiálních stránkách ISRO ( http://www.isro.org/ ) se u této nosné rakety důsledně používá označení GSLV-Mk III, resp. GSLV Mark III.
Označení LVM3 je přímo na nosiči. Název tohoto experimentálního letu je LVM3 X (Launch Vehicle Mark-3 eXperimental mission), testována bude atmosférická fáze letu rakety GSLV-Mk III, jelikož horní kryogenní stupeň C25 je pasivní. Název LVM3 tedy odkazuje na konfiguraci tohoto exempláře.
Teprve další lety budou označeny jako vývojové (GSLV Mk-III D1 a GSLV Mk-III D2). Při těchto dvou letech mají být na geosynchronní dráhu dopraveny družice série GSAT.
Pěkný Titan III :-) ale vzhledem to trochu připomíná Ariane 5 a nakonec i Space Shuttle, takže z píár hlediska před domácím publikem vypadají hrozně profi :-)
Domovská stránka ISRO dostala (konečně) novou grafickou úpravu a myslím, že to je krok správným směrem k větší přehlednosti a modernímu vzhledu.
K dispozici jsou tu nové snímky z testovacího letu nosiče LVM3 a kosmické lodě CARE. http://www.isro.org/
Dávní "Indové" vynašli ledacos; civilizace v údolí Indu byla nejen současník Sumeru a starého Egypta, ale i jejich zcela rovnocenný konkurent. Akorát že obyvatelé tzv. Protoindické civilizace neměli se současnými Indy nic společného, ti přišli do Indie až několik set let po zániku Mohendžo-Dara, Harappy, Dhólaviry a dalších center.
