|
Podpůrné loďě Go Quest a Go Searcher se včera večer vrátili do přístavu Canaveral. Žádné známky částí aerodynamického krytu na palubě.
Remorkér Elsbeth III s plovoucí plošinou teprve do přístavu dorazí a právě manévruje před vjezdem do přístavu.
Stav OCISLY tedy možné sledovat na webcamerách zde.
http://www.twopalms.com/
http://www.portcanaveralwebcam.com/
http://www.visitspacecoast.com/beaches/surfspots-cams/jetty-park-surf-cam/ |
|
OCISLY u vjezdu do přístavu.
...a přímo v přístavu
Tedy žádné větší poškození skutečně není vidět. Tentokrát ale na palubě motorová sekce nezůstala.  |
| 08.3.2016 - 14:48 - Tlama | |
|
Tak to byla pěkná šlupka. Vypadá to, že odpovídá i video o kousek výš.
Chce to mimo jiné ještě větší dron. |
|
| ...jaké video? |
| 08.3.2016 - 15:05 - Tlama | |
|
citace:
...jaké video?
hm, už žádný, je tam edit, že to není aktuální
nicméně bych tipnul, že to btentokrát bylo podobné, uvidíme... |
|
Na zatím jediném videu je vidět jak F9 mířila na okraj paluby levoboku, což je právě ta strana, na kterou se díváme v mém posl. příspěvku.
https://twitter.com/xerosome/status/705914494652841984 |
|
Zajímavý detail na část stupně ležící na palubě.
Řekl bych, že to vypadá na mezistupeň po nárazu do zadní části levoboku mezi pohonnou jednotkou a rozšiřujícím křídlem paluby.
 |
|
A jsou tu také první pořádné fotografie.
  |
|
První stupeň F9-024 (Eutelsat-117WB/ABS-2A) byl dnes spatřen u města Abilene na cestě do McGregoru.
Edit: Vzhledem k tomu, že japonský satelit JCSat-14 poletí zřejmě ještě před ABS/Eutelsat, F9-024 ponese spíše JCSat-14.
[Upraveno 09.3.2016 raul] |
|
citace:
A jsou tu také první pořádné fotografie. ...
... hezké fotky. Pokusím se je interpretovat a trochu spekulovat:
OCISLY je nakloněná dopředu, protože zadní poziční Z-hřídel(e) s propelerem (najisto je to vidět u levého) nešel vyzvednout z vody. Levý hřídel je blokovaný kusem pláště s pozůstatky nápisu. Takhle velká písmena byla umístěna na trupu nad nohami, v místě kde je nádrž. Tato část trupu je za letu částečně chráněná nohami, tedy zřejmě byly nohy alespoň částečně vyklopené. Trosky a ani paluba nejsou očouzené, tedy pravděpodobně vůbec nedošlo k požáru.
Myslím si tedy, že prvnímu stupni kompletně došlo palivo nízko nad OCISLY. Bylo to v pozici s vyklopenými nohami. Vítr ho snášel směrem k zádi a k levoboku. Důsledkem snahy řídícího systému bylo naklonění stupně napříč plošinou. Na levoboku se zasekla vyklopená noha o levý zadní roh plošiny a následoval plochý pád prázdného stupně napříč plošinou (vrškem na pravobok).
Myslím, že bylo jasné, jak "nadoraz" bude palivo (jinak by se nezdržovali s podchlazováním a podobně). Je tedy s podivem, že SpaceX souhlasila se zvýšením přechodové dráhy družice SES oproti předchozí domluvě. Pravděpodobně tedy byla tlačena do úpravy dráhy jako do kompenzace za zpoždění letu.
Tedy:
- váha 5330kg (váha družice SES-9) je nedosaženým reálným maximem Falconu9 na GTO dráhu, při pokusu o záchranu 1.st i za poměrně příznivých meteorologických podmínek. Dosažitelná reálná váha na GTO zřejmě bude kolem 4500kg, což je málo vzhledem k obvyklé váze větších GEO družic (například platformy Boeing 702HP). Takže budou lítat GTO bez návratu prvního stupně, nebo se bude předělávat a vylepšovat. Do té doby bude SpaceX primárně vypouštět menší družice - na GTO třeba pouze družice Intelsat (požívají menší platformu platformu Boeing 702MP).
- bude vhodné upravit software (do méně optimistického módu). Když bude první stupeň vidět, že to "nedá" tak raději spadnout do moře a nepoškozovat plošinu.
- zákazníci (zde SES) už jsou asi dost nervózní ze zpoždění a odkladů a z toho, že každý let je pokusný. Zřejmě SES tlačila na SpaceX. Viděl jsem i informace o přeplánování startů na jiné nosiče. Zřejmě nizká cena není vše, respektive cena není dostatečně nízká, aby kompenzovala problémy ...
|
|
... ještě poznámka:
Merlin1D používá poměrně nízký pracovní tlak (97bar) pro dosažení ISP(sea level)=282s. SpaceX inzerovala, že Merlin1D má velký bezpečnostní koeficient.
Tedy možná nejjednodušším vylepšením celého F9FT by bylo částečné zvýšení pracovního tlaku motoru. Závislost výkon/tlak ovšem není lineární (například ruský RD171 má tlak 250bar a ISP(sea level)=310s).
Trojčlenkovým odhadem by vylepšení Merlina na ISP(sealevel)=290, znamenalo zvýšení tlaku o 43baru na 140baru. Což není zase nijak závratná hodnota u současných motorů, ale myslím, že by to stačilo ... ;-)
|
|
zdroj: google+ |
|
citace:
OCISLY je nakloněná dopředu, protože zadní poziční Z-hřídel(e) s propelerem (najisto je to vidět u levého) nešel vyzvednout z vody. Levý hřídel je blokovaný kusem pláště s pozůstatky nápisu. Takhle velká písmena byla umístěna na trupu nad nohami, v místě kde je nádrž. Tato část trupu je za letu částečně chráněná nohami, tedy zřejmě byly nohy alespoň částečně vyklopené. Trosky a ani paluba nejsou očouzené, tedy pravděpodobně vůbec nedošlo k požáru.
Myslím si tedy, že prvnímu stupni kompletně došlo palivo nízko nad OCISLY. Bylo to v pozici s vyklopenými nohami. Vítr ho snášel směrem k zádi a k levoboku. Důsledkem snahy řídícího systému bylo naklonění stupně napříč plošinou. Na levoboku se zasekla vyklopená noha o levý zadní roh plošiny a následoval plochý pád prázdného stupně napříč plošinou (vrškem na pravobok).
Ještě jedno celkové panorama z NSF/MarekCyzio, stejně jako předešlé obrázky.
Pod plachtou na levoboku (který je nyní dále od nás) se skrývá mezistupeň, který po nárazu zůstal ležet na palubě. Po pravé straně je možné vidět i jedno roštové kormidlo.
Kus pláště na pravoboku, který je zaklíněn vedle ochranné bariéry skutečně vypadá na část trupu RP-1 nádrže s modrým vertikálním nápisem "SPACEX", který se sem dostal po rozpadu spodní části stupně. Nemyslím si ale, že by tato část trupu byla nějak zvlášť chráněná nohami, jedná se v podstatě o střepinu po explozi.
OCISLY je nakloněná v důsledku vyčerpání balastní vody. V palubě na zádi je totiž také proražený otvor! Takže si myslím že vodu z této části vyčerpali, aby zjistili jaké trosky se nachází i uvnitř.
Zde je pohled na plošinu trochu více z nadhledu. Je na ní dost dobře vidět otvor v palubě, který zřejmě bude od nárazu přistávací nohy. Ten bude holt nutné přeplátovat.
Zda došlo palivo, nebo stupeň prostě nevykompenzoval náklon kvůli velkému přetížení mimořádně razantního hoverslamu, nebo z jiného důvodu, zatím není jasné. To ukáže až video, které věřím že SpaceX brzy uvolní.
V závěrečné fázi sestupu je řídicí systém odkázaný na systém vektorování motorů (v tomto případě zřejmě tří motorů). V případě vyčerpání paliva by tedy stupeň byl v podstatě neřiditelný. |
|
| Podle L2-NSF - Impulzy tryskajícího plynu, které byly zaznamenány na jedné části aerodynamického krytu po jeho oddělení, byl skutečně test orientačního systému za účelem stabilizace před vstupem do atmosféry. |
|
teoreticka otazka: aky by bol rozdiel v mnozstve paliva v rakete velkosti F9, keby sa palivo zmrazilo az do tuheho skupenstva?
Prave ma totiz napadlo "vylepsenie", ze palivo by bolo v nadrziach tuhe a len na spodku alebo vrchu nadrze by sa nahrievalo do kvapalnej fazy, aby sa mohlo odcerpat do motorov.
Realnost napadu asi tak 0,1%, ale v ramcii poobedneho pracovneho tempa... preco nie  |
|
citace:
teoreticka otazka: aky by bol rozdiel v mnozstve paliva v rakete velkosti F9, keby sa palivo zmrazilo az do tuheho skupenstva?
Teoreticka otazka, ako ho tam chces natankovat? |
|
citace:
teoreticka otazka: aky by bol rozdiel v mnozstve paliva v rakete velkosti F9, keby sa palivo zmrazilo az do tuheho skupenstva?
Prave ma totiz napadlo "vylepsenie", ze palivo by bolo v nadrziach tuhe a len na spodku alebo vrchu nadrze by sa nahrievalo do kvapalnej fazy, aby sa mohlo odcerpat do motorov.
Realnost napadu asi tak 0,1%, ale v ramcii poobedneho pracovneho tempa... preco nie
řekl bych že nereálné, pevné skupenství bude mít nejspíš větší objem |
|
citace:
řekl bych že nereálné, pevné skupenství bude mít nejspíš větší objem
To snad platí jen u vody = anomálie vody |
|
citace:
Teoreticka otazka, ako ho tam chces natankovat?
teoreticky
ale nie, samozrejme by muselo vytuhnut az v nadrzi. Co neviem ako spravit, ved ja ani neviem ako sa vychladzuje do kvapalneho stavu... pre mna je to proste kuzlo
[Edited on 10.3.2016 yamato] |
|
citace:
citace:
řekl bych že nereálné, pevné skupenství bude mít nejspíš větší objem
To snad platí jen u vody = anomálie vody
jo, máš pravdu, ale dalo to fušku to najít a stejně jsem musel počítat
pevný kyslík
alfa fáze 1523,8 kg/m3 nízkotlaká
gama fáze 1361,7 kg/m3 vysokotlaká
kapalina 1142 kg/m3 při bodu varu
každopádně má pevný kyslík strašně zajímavý vlastnosti, doporučuji ke zkouknutí
jak ho ale tankovat, to je jiná, to by musel ve středu nádrže být aktivní chladič a jeho váha by všechny úspory sebrala
|
|
Další fotografie OCISLY z dronu a ExplorationTower po dvou dnech v přístavu Canaveral i dobře viditelným otvorem po dopadu stupně.
Uvniř je nyní vidět cosi jako trámy, podpírající jeho kraj po odřezání plechů, zhroucených dovnitř, které je ještě vidět na předchozí fotografii. Na okraji mola je už vidět přípravy pro svářecí opravy.
Balastní voda je také vyčerpána ze všech komor.
http://imgur.com/a/SHt5g |
|
citace:
ale nie, samozrejme by muselo vytuhnut az v nadrzi. Co neviem ako spravit, ved ja ani neviem ako sa vychladzuje do kvapalneho stavu... pre mna je to proste kuzlo
Musím Yamatově intuitivně-magickému přístupu zatleskat, i když v tomhle případě je všechno ještě poněkud složitější. Ale...
https://en.wikipedia.org/wiki/Solid_oxygen#Red_oxygen
Liquid oxygen is already used as an oxidant in rockets, and it has been speculated that red oxygen could make an even better oxidant, because of its higher energy density
Problém je, že kromě nízké teploty je potřeba ještě vysoký tlak. Tzn. jediná šance by byla narovnat okysličovadlo do rakety v podobě... připravených červených cihliček, nějakými "dvířky" do nádrže :-)
|
|
no, red oxygen by asi pri normalnom tlaku neudrzal svoju strukturu, ci?
Ale napad s tehlickami je nahodou celkom dobry. Tuhy kyslik by som formoval do guliciek, a tie by som normalne nasypal do nadrze. Pocas pripravy na start by sa roztopeny tekuty kyslik odsaval, a dosypavali by sa dalsie gulicky (tak isto ako sa dnes doplna tekuty kyslik)
zmena hustoty kyslika z 1142 na 1523 je podla mna celkom ze gamechanger
Kerozin je na tom ako? |
|
Zajímavé nápady.
Nicméně připomněl bych http://www.wickmanspacecraft.com/loxmono.html
Jedno čerpadlo, jedna nádrž, tedy vyšší C. To je IMHO schůdnější cesta... |
|
cerpadlo a stena nadrze podla mna nezmenia C tak zasadne, ako zmena hustoty paliva takmer o tretinu...
ale monopropelant je urcite realizovatelnejsi
Avsak celkovo, z hladiska fyzikalnych limitov, vidim ze aj SSTO rozumnych rozmerov v pozemskej gravitacii moze byt realizovatelny. Len teda musime ist s tymi palivami do absolutneho extremu. A cele ma to napadlo vlastne preto, ze SpX to uz robi, len nie az tak velmi |
|
citace:
... Tuhy kyslik by som formoval do guliciek, a tie by som normalne nasypal do nadrze. Pocas pripravy na start by sa roztopeny tekuty kyslik odsaval, a dosypavali by sa dalsie gulicky (tak isto ako sa dnes doplna tekuty kyslik)
A medzigulickovy priestor? Nebol by problem ze objem valca je vacsi ako objem guliciek nasypanych do tohto valca? asi by sa limitne museli blizit k nulovému priemeru [Editoval 11.3.2016 kamilfredo] |
|
citace:
citace:
... Tuhy kyslik by som formoval do guliciek, a tie by som normalne nasypal do nadrze. Pocas pripravy na start by sa roztopeny tekuty kyslik odsaval, a dosypavali by sa dalsie gulicky (tak isto ako sa dnes doplna tekuty kyslik)
A medzigulickovy priestor? Nebol by problem ze objem valca je vacsi ako objem guliciek nasypanych do tohto valca? asi by sa limitne museli blizit k nulovému priemeru [Editoval 11.3.2016 kamilfredo]
to zavisi od konkretnych cisel, hmotnost nadrze s gulickovym palivom vs. hmotnost nadrze s rovnakym mnozstvom kvapalneho paliva. Niekedy tieto veci vychadzaju dost neintuitivne
|
|
| Když objem nádrží vyplníme kuličkami, zůstane zhruba 1/3 objemu prázdná. Takže pokud bude hustota o 1/3větší, jsme na tom stejně, jako při kapalině.A bez těch chladících komplikací |
|
oukej, takze trochu out of the box thinking - raketa bude konstruovana tak, ze na launchpade bude mozne do nadrzi vsunut chladiace zariadenie. Kyslik sa natankuje tekuty a v nadrzi sa vymrazi az do tuha. Pred startom sa chladiace zariadenie vysunie z nadrze.
Disclaimer: kedze netusim ako funguje chladenie kryogenickych hmot a povazujem to za kuzlo, je tu asi 95% pravdepodobnost ze som prave napisal uplnu blbost co uz, aspon poznam svoje limity... |
|
| Dovedu si představit nádrž plnou pevného paliva, ale není mi jasné to nutné následné "tání". Celý objem nádrže (mnoho desítek až stovek tun) musí "roztát" během maximálně 10 minut. Myslíte, že to tak rychle roztaje "samo"? Odkud by se brala energie na to, aby ten pevný blok roztál dostatečně rychle (během deseti minut)? A jak by se ta energie předávala do toho tuhého bloku? |
