Nosná raketa GSLV-F12 (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle Mk II) vynesla 29. května 2023 v 07:12 SELČ (05:12 UT) navigační družici NVS-01 na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze z druhé startovací rampy (SLP) ve vesmírném středisku Satish Dhawan SHAR (SDSC SHAR) ve Šríharikotě. NVS-01 (~2232 kg) je první z družic druhé generace s nimiž se počítá pro navigační službu Navigation with Indian Constellation (NavIC).
Jojo, když tu Indii vidím, chce se mi brečet. V době přistání Apolla na Měsíci se v Indii bydlelo v bambusových chýších a běžnou věcí byly hladomory (v Číně taky). A teď?
No a až se v Evropě náležitě rozběhne greendeal a všechny další kraviny, kdoví, možná si to s tou Čínou a Indií vyměníme.
citace 29.5.2023 - 23:26 - NovýJiřík:Jojo, když tu Indii vidím, chce se mi brečet. V době přistání Apolla na Měsíci se v Indii bydlelo v bambusových chýších a běžnou věcí byly hladomory (v Číně taky). A teď?
No a až se v Evropě náležitě rozběhne greendeal a všechny další kraviny, kdoví, možná si to s tou Čínou a Indií vyměníme.
Obvyklé zkreslení výběrem. Dodnes se v Indii a částečně i v Číně bydlí v příšerných slumech a bambusových chýších. Čína je na tom výrazně líp. Indie zaostává, GSLV vyvíjeli 20 let, pilotovaná výprava je věc vzdálené budoucnosti. Žádné větší následné plány. Evropa (nebo alespoň její střední a východní část) se z Green dealu doufejme brzo vzpamatuje, rozdrobenost a neschopnost se dohodnout ale těžko něčím vyléčíte.
V 03:00 SELČ odstartovala z kosmodromu Šríharikota nosná raketa PSLV-CA, tedy ve verzi bez pomocných urychlovacích motorů PSOM či PXOM-XL. Na kruhovou oběžnou dráhu s výškou 535 km a sklonem 5° vůči rovníku dopravila sedm singapurských družic o celkové hmotnosti 422,5 kg. Hlavním nákladem byla 352kg družice DS-SAR vybavená radarem se syntetickou aperturou s prostorovým rozlišením až 1 metr. Ten dodala izraelská zbrojovka IAI. Družice je dvojího využití a o její provoz se stará singapurská Obranná vědecká a technologická agentura DSTA. Družice DS-SAR tak doplní již dříve vypuštěnou optickou družici DS-EO pro pozorování Země ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Mezi větší vypuštěné družice patří technologická mikrodružice VELOX-AM a 27U CubeSat ARCADE o hmotnosti 23, resp. 24 kg. Tři menší družice jsou 3U CubeSaty SCOOB-II, Galassia-2 a NuLIoN sloužící k ověření či kvalifikaci vybraných technologií. Poslední družicí je ORB-12 STRIDER jež má otestovat malou družicovou platformu. Zejména její kombinovaný pohonný systém - Hallovy motory a resistojety.
V 04:40 SEČ odstartovala ze vzletové rampy FLP na kosmodromu Šríharikota nosná raketa PSLV ve verzi DL (tedy s dvojicí pomocných urychlovacích stupňů). Na oběžnou dráhu byla dopravena 469kg vědecká družice XPoSat (X-ray Polarimeter Satellite). Jejím cílem je pozorování vybraných objektů zejména v měkké části rentgenového záření. Vybavena je přístrojem XSPECT pro energetický rozsah od 800 do 15000 eV a POLIS pro oblast od 8 do 30 keV. Na oběžné dráze má družice pracovat minimálně 5 let. Indická kosmická agentura ISRO opět potěšila tím, že čtvrtý stupeň nosné rakety PSLV přepracovala na, v pořadí již třetí, platformu POEM pro nesení vědeckých a technologických experimentů. Těch bylo nyní dopraveno na oběžnou dráhu celkem deset. Dnešní start nosné rakety PSLV je také zajímavý statisticky. Jde o 60. start této nosné rakety ve všech modifikacích. Ale zároveň, pokud se nepletu, jde s časem 09:10 IST o nejvíce novoroční kosmický start v historii v místním časovém pásmu. Pokud bychom se bavili o světovém času, pak nepřekonatelný je první start nosné rakety Commercial Titan III s družicemi Skynet 4A a JCSat 2. Ten proběhl 1. ledna 1990 v 00:07 UTC.
to ze stroj pristane auztonomne je uz v dnesnej dobe technicky asi "malickost".
na druhej strane je to dalsi milnik zjavny zaujem Indie o vlastny raketoplan.
V 05:47 SELČ odstartovala ze vzletové rampy FLP na kosmodromu Šríharikota nosná raketa SSLV. Jejím hlavním nákladem je indická družice EOS-08 o hmotnosti 175,5 kg postavená na družicové platformě IMS-1. Družice je určena k pozorování Země a otestování nových technologií. Hlavním palubním přístrojem je kamera pracující ve středních a dlouhých vlnových délkách infračervené oblasti elektromagnetického spektra. Sloužit bude k monitorování kvality životního prostředí, detekci požárů a pomoci při živelných katastrofách. Na palubě družice EOS-08 je experimentální přístroj pro studium hydrosféry Země a monitor ultrafialového záření, který bude použit v budoucnu při pilotovaných misích indické kosmické lodi Gaganján. Několik technologických změn je i na samotné družicové platformě IMS-1. Družice EOS-08 má pracovat minimálně jeden rok na kruhové oběžné dráze s výškou 475 km a sklonem 37,4° vůči rovníku. Druhým nákladem při dnešním startu nosné rakety SSLV je malá technologická družice SR-0 DemoSat. Obě družice byly úspěšně vypuštěny na cílovou oběžnou dráhu. Jako první 13 minut a 37 sekund po startu družice EOS-08, následována družicí SR-0 DemoSat 15 minut a 40 sekund po startu. Nosná raketa SSLV dnes také absolvovala poslední vývojový start a vstoupila do běžného provozu.
Dobrá zpráva, že pilotovnou výpravu nedělají jen tak. Následné kroky jsou potřeba. Teď to chce jen úspěšně dokončit vývoj kabiny a úspěšně ji vypustit. Mají trochu zpoždění.
citace 20.9.2024 - 07:42 - Slavomír Fridrich:@Václavík Michal
Mno.. Tak keď pozabudneme na projekt raketoplánu Hermes.
Tak vlastne nechce.
Ale.. Prečo? Prečo to EÚ nepotrebuje?
Zdôvodnenie?
Raketoplán Hermes byl projektem Francouzské kosmické agentury CNES a Evropské kosmické agentury ESA. Evropská unie se na něm nijak nepodílela.
EÚ v dnešnej podobe. Vtedy vlastne ešte ani neexistovala.
Ale to nie je zdôvodnenie toho, prečo EÚ ani dnes "nepotrebuje" vlastný komplexný vesmírny program. (na rozdiel od tej Indie..)
citace 20.9.2024 - 09:28 - Slavomír Fridrich:EÚ v dnešnej podobe. Vtedy vlastne ešte ani neexistovala.
Ale to nie je zdôvodnenie toho, prečo EÚ ani dnes "nepotrebuje" vlastný komplexný vesmírny program. (na rozdiel od tej Indie..)
Evropská unie svůj vesmírný program má. Zaměřený je zejména na aplikace (Galileo, Copernicus, SSA) a rozvoj technologií. S Evropskou kosmickou agenturou ESA se dohodla na co nejmenším překryvu aktivit. I to je důvod proč Evropská unie, a teď se budu již opakovat, neměla, nemá a nechtěla mít svoji pilotovanou kosmickou loď.
citace 20.9.2024 - 07:03 - Slavomír Fridrich:@Ervé
Ak ma pamäť neklame. Kedysi ste tvrdil, že v EÚ sa vlastnú pilotovanú loď, neoplatí mať. Že rozumnejšie je kúpiť si letenky u SpaceX.
Zaujímalo by ma vaše zdôvodnenie, prečo sa Indom vyplatí, to čo nepotrebuje EÚ? [upraveno 20.9.2024 07:07]
Indie má 1,4 miliardy lidí a chce být vnímána jako velmoc srovnatelná s Čínou. Takže staví pilotovanou loď a vyvine vlastní kosmickou stanici a vlastní opakovaně použitelný nosič. Chce asi nabídnout alternativu asijským zemím, které nemusí Čínu. Bude jí to trvat dlouho, ale dokáže to, pokud vytrvá.
ESA má vlastní družice, sondy, nosiče a astronauty/kosmonauty a má jich víc (a s větším množstvím delších letů), než bude mít Indie v příštích 10 letech.
Nemá vlastní kosmickou loď, protože vždy, když se o tom mluvilo, se do drahého vývoje členům nechtělo. Dřív ale měla ESA vždy volbu - letět s STS, Sojuzem nebo pak Dragonem. Teď je jediná reálná možnost Dragon.
V současné době by se ESA vyplatilo, kdyby vyvinula opakovaně použitelnou raketu (aspoň 1. stupeň) jako náhradu drahé Ariane 6 a pilotovanou loď pro ni. Jenže to musí někdo zaplatit a rozhodnout, že se do toho půjde, vývoj po schválení bude trvat 6-8 let. Do té doby koupit jeden CrewDragon a jednou ročně s ním letět na 2-4 týdny k ISS - velitel veterán (2. nebo 3.let), výměna svého člena posádky ISS a krátkodobý let 2 nováčků pro získání zkušeností. [upraveno 20.9.2024 11:11]
citace 20.9.2024 - 11:00 - Ervé:Indie má 1,4 miliardy lidí a chce být vnímána jako velmoc srovnatelná s Čínou. Takže staví pilotovanou loď a vyvine vlastní kosmickou stanici a vlastní opakovaně použitelný nosič. Chce asi nabídnout alternativu asijským zemím, které nemusí Čínu.
Povedal by som, že záujem zahraničných partnerov o spoluúčasť je dokonca podmienkou, pre úspech a skutočnú realizáciu programu.
