|
Protože s expedicí 2x SLS by nejdříve byl jedním SLS vynesen naplněný lunární modul (např. od Dynetic). Když by byl u Měsíce v pořádku, startoval bych v klidu s SLS v Orionu pro setkání s landerem a přistáním na povrchu.
Při použití SHS bych jako člen expedice nejprve čekal, až vynese SHS na LEO měsíční přistávací Starship (HLS). Pak bych čekal na start dalších cca 6 tankerů SHS a 6x přečerpávání na LEO. Při startu každého tankeru bych se modlil, zda se dobře spojil na LEO s HLS, zda přečerpal, zda dobře dosedl na přistávací věž jeho prvý stupeň, pak jeho druhý stupeň (tanker), čekal na jejich naplnění a nový start a To by se opakovalo 6x. Pak by mohl HLS konečně odletět k Měsíci. Kdyby by šlo vše hladce, by byl to zázrak.
Za dobu čekání bych to nejspíše nervově vzdal. Pokud ne, mohl bych pak konečně startovat s SLS v Orionu jedním vrzem k Měsíci a setkat se s HLS, přestoupil a přistál s posádkou na Měsíci.
|
|
citace 28.4.2023 - 12:52 - PinkasJ:
Protože s expedicí 2x SLS by nejdříve byl jedním SLS vynesen naplněný lunární modul (např. od Dynetic). Když by byl u Měsíce v pořádku, startoval bych v klidu s SLS v Orionu pro setkání s landerem a přistáním na povrchu.
Při použití SHS bych jako člen expedice nejprve čekal, až vynese SHS na LEO měsíční přistávací Starship (HLS). Pak bych čekal na start dalších cca 6 tankerů SHS a 6x přečerpávání na LEO. Při startu každého tankeru bych se modlil, zda se dobře spojil na LEO s HLS, zda přečerpal, zda dobře dosedl na přistávací věž jeho prvý stupeň, pak jeho druhý stupeň (tanker), čekal na jejich naplnění a nový start a To by se opakovalo 6x. Pak by mohl HLS konečně odletět k Měsíci. Kdyby by šlo vše hladce, by byl to zázrak.
Za dobu čekání bych to nejspíše nervově vzdal. Pokud ne, mohl bych pak konečně startovat s SLS v Orionu jedním vrzem k Měsíci a setkat se s HLS, přestoupil a přistál s posádkou na Měsíci.
A preco by si sa mal nervovo zrutit pri cakani na Zemi?  Ved aj na to vynesenie lunarneho modulu musis cakat, v com je rozdiel?
Pri produkcnej kapacite SLS jeden az dva kusy rocne pritom budes vzdy sadat do rakety, ktora ma velmi malo nalietane, aby som to tak laicky povedal. Odpocet zrejme nepobezi hladko (ani pri STS nebezal - nikdy), pretoze pri takej nizkej frekvencii startov sa to nikdy uplne nevyladi. Tvoj start sa mozno odlozi aj o par tyzdnov kvoli nejakej anomalii...
Z toho nervy nemas?
Ja osobne by som radsej sadol do niecoho, co ma vela nalietane. Malo lietane stroje su same skarede prekvapenie - piloti im hovoria hangar queens. |
|
| Jak vzkázal Kozina Lomikarovi: ...“…hin sa hukáže, hdo z nás" (měl pravdu) – to už nedořekl. |
|
citace 28.4.2023 - 09:34 - yamato:
citace 28.4.2023 - 09:05 - Martin Jediny:
Pre mna je najsilnejsia raketa ta, co najviac unesie.
dobre, tak sa tohto drzme a pozrime sa trosku dalej. Saturn V bola mesacna raketa, tak sa pozrime na Mesiac.
Ak zoberieme navratovy modul LEMu ako "naklad" (pretoze vsetko ostatne sluzilo pre dorucenie tejto veci na povrch), tak potom Saturn V dokazal doviezt na Mesiac cca. 5 ton.
Starship po dotankovani na LEO (5-10 startov) doruci na Mesiac 100 ton. (pre nasu debatu predpokladajme ze tento parameter bude platit).
...
Pane Yamato, to už jste ale opravdu mimo. Porovnávat 11 dosud nikdy neprovedených startů dosud ani jednou ani na LEO neletěného Starshipu (1 normální letový + 10 hypotetických "dotankovávacích") s úspěšně provedeným startem SaturnuV?!?!?!?!?!?!?
Opravdu to myslíte vážně? To už nejsou ani ta jablka a hrušky ... ;-)
|
|
Myslim, ze to nemusime hrotit...
som presvedceny, ze yamato vie ako som to myslel a ja si myslim ze viem ako to mysli on.
a aj ked sa celkom nezhodneme, lebo kazdy pozerame z inej strany, tak technicky zasadne parametra nerozporujeme... |
|
citace 27.4.2023 - 18:59 - Grofino:
Ještě kačenka zapomněla na rychlost přípravy letu. Čekat 2 roky nikoho nebaví. To je největší benefit SpaceX.
... jak se to vezme. ;-)
Nejrychleji jsou k letu připravené vojenské rakety na TPH. Jsou v podstatě odstartovatelné v řádu sekund. A ani cenově nevycházejí nijak zle díky obrovské sériovosti výroby. Mají i vysokou spolehlivost (opět díky standardizaci a sériovosti výroby).
Ale na druhou stranu ani stavba družice není nijak rychlý proces, takže lze objednat raketu s dostatečným předstihem a družici přivézt až pár dní před startem. Takže při běžném provozu na LEO doba stavby rakety a doba přípravy k letu nehraje významnou roli ... ;-)
|
|
Kacenko, jaká je nosnost nejvýkonnější rakety na TPH na LEO?
Proces výstavby družic velmi zrychlí univerzální platforma na bázi Starlink. Viz program Starshield.
Pravda náročné originál kusovky typu JWST to nezrychlí.
|
| 28.4.2023 - 19:24 - dodge | |
|
Pane Yamato, to už jste ale opravdu mimo. Porovnávat 11 dosud nikdy neprovedených startů dosud ani jednou ani na LEO neletěného Starshipu (1 normální letový + 10 hypotetických "dotankovávacích") s úspěšně provedeným startem SaturnuV?!?!?!?!?!?!?
Opravdu to myslíte vážně? To už nejsou ani ta jablka a hrušky ... ;-)
A když si uvědomíme, že program Apollo včetně SaturnuV před více než šedesáti lety vytvořili pomocí logaritmického pravítka, tak co si pomyslet o dnešních čučkařích, kteří nedokáží ani postavit správně odpalovací rampu za použití současné počítačové simulace. |
|
citace 28.4.2023 - 18:32 - Grofino:
Kacenko, jaká je nosnost nejvýkonnější rakety na TPH na LEO?
Proces výstavby družic velmi zrychlí univerzální platforma na bázi Starlink. Viz program Starshield.
Pravda náročné originál kusovky typu JWST to nezrychlí.
... dva pětisegmentové motory rakety SLS mají tah 32MN (2x16MN). To je přes 81% tahu celé rakety při startu, takže (se zde používanou nadsázkou) lze považovat SLS za nejvýkonější fungující raketu na TPH. ;-)
Málo známý program jsou motory AeroJet 260SL1, SL2 a SL3, které byly navrhovány jako náhrada prvního stupně SaturnuI. První dva modely měli průměr 6,63m a délku 24,59m při tahu 16MN. Poslední jmenovaný měl tah 24MN.
Pokud jde o rakety poháněné výlučně TPH, pak doporučuji pozornosti evropskou raketu VEGA, čínskou LongMarch 11, indickou PSLV a nejvýkonější americký Minotaur IV+ (odvozený od vojenské ICBM).
Minotaur IV+ dopraví na LEO 1900kg (tedy téměř dvě tuny) a má za sebou sedm 100% úspěšných letů. Do této řady patří i (dosud neletěná) verze Minotaur VI s nosností 3144kg na LEO. Cenově vychází start na 29 MUSD až 49 MUSD (u verze Minotaur IV+), tedy cenově výrazně níže než Falcon9.
Nejlacinější funkční (převážně TPH nosič) je indická PSLV s nosností kolem 3tun na LEO a s kompletní cenou mezi 16MUSD až 24MUSD za start. Tedy pokud Vám stačí jeho nosnost, tak máte 3x až 5x nižší cenu za start oproti Falconu9.
... z celého tohoto výčtu je zřejmé, že pokud cena je dostatečně nízká (vzhledem k ceně nákladu), tak přestane být bariérou. Následně pak rozhodují jiná kritéria ...
[upraveno 28.4.2023 20:59] |
|
Nikdo nezpochybňuje Apollo. Ani log pravítko natož AI nejsou dokonalé.
Jako stavař jsem předpovídal, co se stane s deskou a podložím.
Škody budouna rampě od SHS vždy.
SpaceX jsou šikovní. [upraveno 28.4.2023 19:57] |
|
citace 28.4.2023 - 19:24 - dodge:
Pane Yamato, to už jste ale opravdu mimo. Porovnávat 11 dosud nikdy neprovedených startů dosud ani jednou ani na LEO neletěného Starshipu (1 normální letový + 10 hypotetických "dotankovávacích") s úspěšně provedeným startem SaturnuV?!?!?!?!?!?!?
Opravdu to myslíte vážně? To už nejsou ani ta jablka a hrušky ... ;-)
Najdite si nejaky kurz citania s porozumenim, naozaj vas to v zivote posunie  [upraveno 28.4.2023 21:16] |
|
citace 28.4.2023 - 19:46 - kacenka:
Minotaur IV+ dopraví na LEO 1900kg (tedy téměř dvě tuny) a má za sebou sedm 100% úspěšných letů. Do této řady patří i (dosud neletěná) verze Minotaur VI s nosností 3144kg na LEO. Cenově vychází start na 29 MUSD až 49 MUSD (u verze Minotaur IV+), tedy cenově výrazně níže než Falcon9.
Nejlacinější funkční (převážně TPH nosič) je indická PSLV s nosností kolem 3tun na LEO a s kompletní cenou mezi 16MUSD až 24MUSD za start. Tedy pokud Vám stačí jeho nosnost, tak máte 3x až 5x nižší cenu za start oproti Falconu9.
... z celého tohoto výčtu je zřejmé, že pokud cena je dostatečně nízká (vzhledem k ceně nákladu), tak přestane být bariérou. Následně pak rozhodují jiná kritéria ...
[upraveno 28.4.2023 20:59]
To si děláte srandu? Nosnost 2 t za 48 mega (24 mega za tunu), 3 t za 24 mega (8 mega za tunu) považovat za levný nosič a srovnávat s 20 t za 60 mega Falconu, teda 3 mega za tunu? A to reálná cena je tak 40, tedy 10x míň než Minotaur.
Až opraví rampu a v srpnu nebo září poletí Starship znovu, uvidíme. |
|
citace 28.4.2023 - 21:44 - Ervé:
citace 28.4.2023 - 19:46 - kacenka:
Minotaur IV+ dopraví na LEO 1900kg (tedy téměř dvě tuny) a má za sebou sedm 100% úspěšných letů. Do této řady patří i (dosud neletěná) verze Minotaur VI s nosností 3144kg na LEO. Cenově vychází start na 29 MUSD až 49 MUSD (u verze Minotaur IV+), tedy cenově výrazně níže než Falcon9.
Nejlacinější funkční (převážně TPH nosič) je indická PSLV s nosností kolem 3tun na LEO a s kompletní cenou mezi 16MUSD až 24MUSD za start. Tedy pokud Vám stačí jeho nosnost, tak máte 3x až 5x nižší cenu za start oproti Falconu9.
... z celého tohoto výčtu je zřejmé, že pokud cena je dostatečně nízká (vzhledem k ceně nákladu), tak přestane být bariérou. Následně pak rozhodují jiná kritéria ...
[upraveno 28.4.2023 20:59]
To si děláte srandu? Nosnost 2 t za 48 mega (24 mega za tunu), 3 t za 24 mega (8 mega za tunu) považovat za levný nosič a srovnávat s 20 t za 60 mega Falconu, teda 3 mega za tunu? A to reálná cena je tak 40, tedy 10x míň než Minotaur.
Až opraví rampu a v srpnu nebo září poletí Starship znovu, uvidíme.
Nedělám si srandu. Už jsem psala, že za klíčovou považuji cenu "dostatečně nízkou" a pak už rozhodují jiné parametry ... ;-)
Průměrná družice má od půl do jedné tuny a tedy nepotřebuje raketu o nosnosti 20t (kterou by zdaleka nevyužila). Plné nosnosti Falconu9 využívají jen mise Starlink, kde jich vždy naskládají co nejvíc (v závislosti na cílové dráze a profilu letu nosiče).
Mimochodem proto SpaceX snižovala cenu za standardní let z 62MUSD na 52MUSD v roce 2021. A proto také přistoupila k standardu ESPA- kompatibilních družic (to je "větší bratr" standardu CubeSAT). Tady ovšem chybí SpaceX nějaký poslední restartovatelný stupeň pro "rozvoz" jednotlivých družic na různé dráhy ...
|
| 29.4.2023 - 06:41 - dodge | |
|
citace 28.4.2023 - 21:14 - yamato:
citace 28.4.2023 - 19:24 - dodge:
Pane Yamato, to už jste ale opravdu mimo. Porovnávat 11 dosud nikdy neprovedených startů dosud ani jednou ani na LEO neletěného Starshipu (1 normální letový + 10 hypotetických "dotankovávacích") s úspěšně provedeným startem SaturnuV?!?!?!?!?!?!?
Opravdu to myslíte vážně? To už nejsou ani ta jablka a hrušky ... ;-)
Najdite si nejaky kurz citania s porozumenim, naozaj vas to v zivote posunie [upraveno 28.4.2023 21:16]
Yamato, tohle npřece nemůžete myslet vážně. |
|
Co se týče raket pro lety na Měsíc, je velmi důležité, aby raketa měla dostatečnou nosnost přímým letem na TLI, aby let byl jednoduchý a ne několikeré tankování na LEO obřími raketami.
Pro let k Marsu je situace jiná. Potřebujeme poslat velké hmoty a navíc bude stačit jen 2-3 tankování na LEO, protože nepotřebujeme brzdění u Marsu celé motorické a zpětné palivo se musí vyrobit na Marsu. I kdyby byl přelet od Země k Marsu elektrickým pohonem, potřebujeme dostat (asi postupně) velké hmoty na vysokou dráhu Země a také mít motory a nádrže při startu z Marsu. To je otázka ještě delší budoucnosti.
Boostery SLS zatím používají pouzdra z projektu Space Shuttle. Ve vývoji jsou nové boostery od Northrop Grumman, čímž SLS Block 2 dosáhne LEO nosnost 130 tun a TLI nosnost 46 tun. To jsou údaje téměř stejné, jako měl Saturn 5.
|
|
citace 29.4.2023 - 09:58 - PinkasJ:
Co se týče raket pro lety na Měsíc, je velmi důležité, aby raketa měla dostatečnou nosnost přímým letem na TLI, aby let byl jednoduchý a ne několikeré tankování na LEO obřími raketami.
Pro let k Marsu je situace jiná. Potřebujeme poslat velké hmoty a navíc bude stačit jen 2-3 tankování na LEO, protože nepotřebujeme brzdění u Marsu celé motorické a zpětné palivo se musí vyrobit na Marsu. I kdyby byl přelet od Země k Marsu elektrickým pohonem, potřebujeme dostat (asi postupně) velké hmoty na vysokou dráhu Země a také mít motory a nádrže při startu z Marsu. To je otázka ještě delší budoucnosti.
Boostery SLS zatím používají pouzdra z projektu Space Shuttle. Ve vývoji jsou nové boostery od Northrop Grumman, čímž SLS Block 2 dosáhne LEO nosnost 130 tun a TLI nosnost 46 tun. To jsou údaje téměř stejné, jako měl Saturn 5.
Pokud jde o Měsíc, odpověď je NE. Záleží na tom, jakou máte architekturu pro lety k Měsíci. Reálně stačí raketa s nosností 50 t a víc. Jedna velká raketa nebude nikdy efektivně provozovaná, když poletí jednou nebo dvakrát za rok.
Pokud jde o Mars, zase záleží na architektuře, opět může stačit jen raketa s 50 t nosností, efektivnější by ale byl větší nosič. V obou případech je Starship dobrý projekt. |
|
citace 29.4.2023 - 09:58 - PinkasJ:
Co se týče raket pro lety na Měsíc, je velmi důležité, aby raketa měla dostatečnou nosnost přímým letem na TLI, aby let byl jednoduchý a ne několikeré tankování na LEO obřími raketami.
Zo SpaceX môžu síce navrhnúť "revíziu projektu".
Predbežne dokončiť používať BFR, ako fakt veľký ELV. (A postupovať podobne ako pri vývoji F9)
Len neviem ako by na reagovala NASA.
..
Práve som si uvedomil, že keď navrhujete nejaké riešenie, neuvádzate presne "komu", kto by ho nal realizovať.
[upraveno 29.4.2023 14:15] ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Telemetrie OTF1 SHS:
https://twitter.com/Marcel12645297/status/1651943899491975168
|
|
https://twitter.com/thesheetztweetz/status/1652451971410935808
Good news: poškodenie rampy nie je až také zlé
Bad news: SpX nevidí žiadne dôkazy, že by motory boostra boli poškodené lietajúcim betónom. To by znamenalo že sú relatívne nespoľahlivé, ak ich vypadlo toľko. A k tomu strata TVC...
Bad news: medzi aktiváciou FTS a roztrhnutím nádrží uplynulo 50 sekúnd. To je neprijateľné a FTS musí byť "rekvalifikovaný" (inak povedané tá obluda je tak odolná, že ju neroztrhli kotrmelce a takmer ani FTS )
Good news: SpX na tento rok plánuje minúť na Starship 2 miliardy. Momentálne nepotrebuje ďalšie externé financovanie. To znamená že program je pomerne "úsporný" (aspoň v porovnaní s SLS), trochu som sa obával že ten rad vybuchnutých alebo rovno zošrotovaných strojov musí hltať neskutočné zdroje... [upraveno 30.4.2023 08:32] |
|
citace 30.4.2023 - 06:34 - yamato:
https://twitter.com/thesheetztweetz/status/1652451971410935808
Good news: poškodenie rampy nie je až také zlé
Bad news: SpX nevidí žiadne dôkazy, že by motory boostra boli poškodené lietajúcim betónom. To by znamenalo že sú relatívne nespoľahlivé, ak ich vypadlo toľko. A k tomu strata TVC...
Bad news: medzi aktiváciou FTS a roztrhnutím nádrží uplynulo 50 sekúnd. To je neprijateľné a FTS musí byť "rekvalifikovaný" (inak povedané tá obluda je tak odolná, že ju neroztrhli kotrmelce a takmer ani FTS)
Good news: SpX na tento rok plánuje minúť na Starship 2 miliardy. Momentálne nepotrebuje ďalšie externé financovanie. To znamená že program je pomerne "úsporný" (aspoň v porovnaní s SLS), trochu som sa obával že ten rad vybuchnutých alebo rovno zošrotovaných strojov musí hltať neskutočné zdroje... [upraveno 30.4.2023 08:32]
Kotrmelce jsou sice významný faktor, ale byly už dost vysoko - řídká atmosféra. Píše 40 sekund, patrně slabá trhavina jen nádrž natrhla, dorazily je až kotrmelce. 3 motory byly systémem při startu vypnuty. To vedlo k prodloužení času na rampě.
Můj odhad: Teď opraví beton, dají ocelový chránič a směrovač plamenů, vodní sprchu. Pokud jde o destrukci, posílí první a přidají druhý nezávislý totožný systém, totéž u řídícího a telemetrického systému - v květnu plán opravy rampy a jednání s FAA a NASA, červen úpravy, červenec testy a dokončení úprav. V srpnu zkoušky na rampě a v září start. |
|
citace 30.4.2023 - 06:34 - yamato:
https://twitter.com/thesheetztweetz/status/1652451971410935808
Několikrát jsem koukal na různé záběry startu a na jednom je vidět, jak se po startu odrazila tlaková vlna od země a šlehl tam plamen asi do dvou třetin výšky celé sestavy. Divil jsem se, že to nevybuchlo rovnou na rompě. Ta rána do spodku musela být obrovská. Ta odolnost konstrukce mě překvapila a i když ty kotrmelce byly v 37km, tak je ze záběrů vidět jak tření o atmosféru ohýbá plameny z trysek. To namáhání muselo být pořád extremní. Musíme si uvědomit, že velikost zkresluje a to co vypadá jako pomalé otáčení, je ve skutečnosti u takového kolosu obrovský tlak na konstrukci. |
|
Přidám ještě pár pro mne zajímavých věcí z celého textu twitterového rozhovoru s E. Muskem, který zveřejnil M. Pospíšil na kosmonautixu (anglicky).
Hlavní jejich teorie rozpadu betonu pod rampou prý zatím spočívá v tom, že tahem motorů se prohnulo podloží (pod betonem) a beton ze zlomil. Očekávali jen větší erozi betonu, ne jeho destrukci. Jinak by prý pokus o start nedělali.
Úprava rampy má spočívat jen v tom, že pod startovací stůl dají silnou dvouvrstvou ocelovou desku, ze které bude nahoru stříkat voda. Jsou si prý docela jisti, že to bude fungovat a při startu bude pod rampou jen hodně páry a málo prachu. [moje poznámka: no, to jsem tedy zvědav]
Budou také měnit některé nádrže "palivové farmy" (prý je chtěli stejně brzy měnit za jiný typ/design).
Druhý pokus o start má zřejmě kopírovat původní plánovanou misi pro B7/S24 (tedy jen "téměř orbitální" let Starshipu se sestupem do moře u Havaje). Jako první stupeň (Super Heavy) by měl být použit B9, ale ještě nerozhodli, jakou loď (Starship) použijí (možná S25, možná S28, možná nějakou úplně jinou). Hlavním cílem mise má být dostat se přes oddělení stupňů a ověřit průlet Starshipu atmosfěrou z téměř orbitální rychlosti. Tedy získat další reálné informace.
Musk by chtěl letos stihnout celkem 4 starty SHS (včetně toho prvního neúspěšného), možná i 5. [moje poznámka: to mi připadá přehnaně optimistické]
Za cca 3 týdny má být další aktualizace stavu a plánu dalšího postupu.
P.S.: Musk mimo jiné potvrdil, že při prvním startu se systém SHS nedostal do stavu, aby se mohl pokusit o rozdělení stupňů nebo o RTLS "flip". Prý už v cca T+85 sekund (spíš až v T+125 sekund) totiž došlo ke ztrátě řiditelnosti rakety (ztráta systému TVC pro vektorování tahu). "Otočky" už tedy byly jen náhodné (neřízené) a nikdy nebyl vydán signál k oddělení stupňů.
Také počáteční náklon rakety po vzletu z rampy nebyl záměrný, ale byl způsoben výpadkem (tří) motorů ještě před odlepením z rampy. |
|
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-environmentaliste-zaluji-americky-urad-kvuli-povoleni-pro-start-obri-rakety-starship-40430323
No a je potenciálně vymalováno. Pořád to říkám, jestli se Musk nevymaní zpod nadvlády jednoho státu s byrokraticko-socialistickým řízením a nevytvoří si pro své aktivity potrfolio základen v různých částech světa, tak žádný Mars nebude. Soudruzi aktivisté ve spolupráci se soudcokracií to efektivně zabijí. Předpokládám, že ten soud, k němuž to ti tzv. ekologové (neboli greténi) podali, nesídlí v Austinu, Houstonu nebo Dallasu, ale v nějaké baště "demokratů".
PS: A už je to jasné, šlo to k soudu do Washingtonu... [upraveno 3.5.2023 00:05] |
|
Aleši, děkuji na odkaz rozhovoru TD, EM a další.
Důležité je, že jim fungovalo https://en.wikipedia.org/wiki/Autogenous_pressurization
Dat mají ohromné množství a kosmetické vady na podložce jsou součástí vývoje.
Jiříku, soudí se lidé, co nic neumí. Je to jejich špinavý byznys. Je to obdoba italské mafie za Al Caponeho. Metody obdobné.
Věřím, že rozum zvítězí.
|
|
Znovu-použitelnost je samozřejmý požadavek u většiny technických výrobků. U civilních kosmických raket je to stejné, až na malé výjimky. Průkopníkem je Musk a SpX a F9 je krásný příklad. SHS od začátku Musk plánoval pro Mars a znovu-použitelnost vyšla jako jediná alternativa. Starovat k Marsu z LEO by mu umožnilo téměř plnou znovu-použitelnost s 2-3 tankováním. Kdyby startoval z vysoké dráhy Země (např. u Lagrandových bodů), musel by také použít 2-3 starty, ale jeho SHS by musela mít třetí stupeň a ten by bylo prakticky nemožné znovu použít. Neboli řešení pro Mars je logické a ekonomické.
Řešení pro Měsíc (HLS) s cca 7 dotankováním na LEO je dle mého názoru těžkopádné, časově zdlouhavé. Navíc je nutno si uvědomit, že bude muset mít povolení nejen pro každý start, ale také každé přistávání 2 stupňů u každého tankeru. Nevím, jak toho dosáhne.
|
|
citace 3.5.2023 - 18:21 - PinkasJ:
Znovu-použitelnost je samozřejmý požadavek u většiny technických výrobků. ...
... nemáte pravdu! Znovupoužitelnost není vždy lepší (ani z hlediska ceny nebo spolehlivosti)!!!
Například u bloku tříválcových benzínových motorů VW z motorárny v Škoda Auto v Mladé Boleslavi se před lety ustoupilo ze znovupoužitelnosti/opravitelnosti a nejnovější provedení jsou jednorázové/neopravitelné jednotky. Náhrada šroubových spojů, spousty těsnění a izolací a tepelně kompenzovaných spojů za jednoduché lisování ZVÝŠILO spolehlivost motoru a SNÍŽILO jeho cenu (z 65 tisíc Kč na 27 tisíc Kč za hlavní blok). ;-)
ps: jsem zvědavá, kdy (a zda vůbec) se na podobné (prodejní!!!) ceny jádra pohonu dostane elektromobil ...
--- zpět do kosmu ---
Pro obousměrné lety Země-Měsíc a Země-Mars je ovšem znovupoužitelnost výraznou výhodou. Paradoxně ale zřejmě až pro přeletové (tedy u Země druhé) stupně, protože Měsíc i Mars disponují nižší gravitací a výrazně řidší atmosférou (nebo její absencí na Měsíci). Tedy má smysl uvažovat o znovupoužitelném dopravním prostředku mezi "stanicemi":
- povrch Měsíce
- povrch Marsu
- zemská LEO
Pro povrch Země (resp.dopravu mezi povrchem a LEO) je to jinak. Provrch Země má výrazně silnější gravitační pole a relativně hustou atmosféru, a zde by mělo smysl mít extra pomocný první stupeň pro start a aerodynamické brzdění pro návrat. Tento stupeň/booster už ovšem může a nemusí být znovupoužitelný... ;-)
[upraveno 4.5.2023 11:02] |
|
citace:
Řešení pro Měsíc (HLS) s cca 7 dotankováním na LEO je dle mého názoru těžkopádné, časově zdlouhavé. Navíc je nutno si uvědomit, že bude muset mít povolení nejen pro každý start, ale také každé přistávání 2 stupňů u každého tankeru. Nevím, jak toho dosáhne.
Ťažkopádne a časovo zdĺhavé to môže byť, ale umožňuje to využívať existujúcu infraštruktúru. Mám pocit že sa na to pozeráte iba z technického hľadiska, a stále podceňujete to množstvo vývoja, problémov, zdržaní, certifikácií a čojaviemčoho, spojené s každým jedným kusom nového hardvéru. A ak má voziť ludí, tak to ešte prenásobte 10x.
Vy tam stále navrhujete ešte niečo ďalšie, lepšie, menšie, vhodnejšie, efektívnejšie, tretie, štvrté... Ale ako sa vraví - best part is no part. Každý taký ďalší kus techniky nie je zlepšenie, ale zhoršenie.
Preto si myslím, že ak by aj chceli nejako zredukovať počet tých tankovacích misií, tak najpravdepodobnejšie pôjde o predĺženie "tankeru" a skrátenie MoonStarship, plus redukcia nosnosti na povrch samozrejme. Tam je z čoho uberať. Základnú filozofiu dotankovania na orbite meniť asi nebudú. |
|
Re: Kačenka:
Pro povrch Země (resp.dopravu mezi povrchem a LEO) je to jinak. Provrch Země má výrazně silnější gravitační pole a relativně hustou atmosféru, a zde by mělo smysl mít extra pomocný první stupeň pro start a aerodynamické brzdění pro návrat. Tento stupeň/booster už ovšem může a nemusí být znovupoužitelný.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tuto konfiguraci bych podporoval. V hustší atmosféře Země použít aerodynamické brzdění a pak padáky, nejlépe ale křídla. Bylo by vhodné pro pohon tohoto stupně použít TPH. Nahradilo by to spoustu drahých malých motorů, potrubí, ventilů, snímačů, telemetrie a menší pravděpodobností poruchy.
Další 2 stupně na KPH by již byly podstatně jednodušší. Takovou konfiguraci mají v podstatě SLS, Ariane 5, Ariane 6 (i když druhé stupně zapalují již u Země)
Nemyslím, že v dohledné budoucnosti bude startovat více než 1-2 rakety ročně k Měsíci, nebo Marsu. I kdyby tyto startovní boostery byly expendable, na celkových nákladech by se to moc neprojevilo.
[upraveno 6.5.2023 12:42] |
|
Rozhodující pro projekt SHS je cena v $ za vynesený kg na LEO.
Vaše úvahy jsou mimo. |
|
Kazdy koncept ma vyhody a nevyhody. A voli ho Musk s ohladom na detaiy do ktorych nevidime a suvislosti, ktore vsetky nepozname.
...takze otazka nemusi nakoniec ani stat v cene za kg na leo, ale vo velkosti dopravitelnej konstrukcie...
...palivo volene podla ISRU
...
...to ze vacsi dopravny prostriedok ma vyhodnejsiu cenu za dopraveny kg je vseobecne znama vec... ...a druha, ze to tak je, ak ma co dopravovat...
A potom tie uvahy zrazu az tak mimo nie su. |
|
