|
Napriek technickému pokroku "vyfotiť Apollo na obežnej dráhe okolo Mesiacu" by bol značný problém aj dnes.
Ide o zachytenie slabého objektu (magnitúda 15-17) v tesnej blízkosti objektu mimoriadne jasného - pri výške dráhy 200 km by sa Apollo vzdialilo od okraju mesačného kotúča na maximálne 1-1,5 uhlovej minúty. Osvetlený mesačný kotúč tak predstavuje "celkom významný problém", ktorý môže v krajnom prípade viesť až k poruchám či dokonca poškodeniu citlivých snímačov.
O priamom optickom sledovaní Apollo nad osvetlenou časťou Mesiacu zrejme ani nemá zmysel uvažovať.
[Upraveno 30.11.2011 Alchymista] |
| 30.11.2011 - 16:45 - David | |
|
| Kde by se dalo sledovat průběžně vzdalování sondy,resp v závěrečné fázi přibližování k Marsu ?Dík. |
|
citace:
Napriek technickému pokroku "vyfotiť Apollo na obežnej dráhe okolo Mesiacu" by bol značný problém aj dnes.
Ide o zachytenie slabého objektu (magnitúda 15-17) v tesnej blízkosti objektu mimoriadne jasného - pri výške dráhy 200 km by sa Apollo vzdialilo od okraju mesačného kotúča na maximálne 1-1,5 uhlovej minúty. Osvetlený mesačný kotúč tak predstavuje "celkom významný problém", ktorý môže v krajnom prípade viesť až k poruchám či dokonca poškodeniu citlivých snímačov.
O priamom optickom sledovaní Apollo nad osvetlenou časťou Mesiacu zrejme ani nemá zmysel uvažovať.
[Upraveno 30.11.2011 Alchymista]
to mi je jasne. Mozno by to slo za pouzitia velmi maleho zorneho pola, jednoducho by sa mesiac posunul mimo zaber. Chcelo by to velmi cistu atmosferu, ktora nie je presvetlena prilis daleko od mesacneho kotuca. V krajnom pripade sa tiez moze pouzit uzkopasmovy filter, ktory by prepustal spektralny usek charakteristicky pre konstrukciu apolla (hlinik, zlato a tak...), ale zvysnu cast spektra vratane mesacneho svetla rozptyleneho v atmosfere neprepusti |
|
I když budeme předpokládat jasnost tělesa na dráze okolo Měsíce v řádu nějakých 16 mag. bude to vyžadovat expozici několika sekund.Je jedno, jak velké pole zabere kamera v blízkosti Měsíce ( samozřejmě za předpokladu, že v záběru nebude samotný Měsíc) - jedná se o jas pozadí. Tady také nepomůže žádný úzkopásmový filtr - jednak by prodloužil expozici nutnou k zachycení vlastního satelitu, a jednak se jedná o rozptýlené sluneční světlo, a tím je osvětlená jak sonda, tak plochy snímku. Jas oblohy ozářené i jen slabým Měsícem ( při stáří jen několik dnů kolem novu) snižuje fotografický dosah o minimálně 3 mag.
Fotografie tělesa o jasnosti 16 mag expozicí 1s je zhruba meznou i na tmavé, nenasvětlené obloze.
Pokud se podíváme na dříve odkázaný snímek MSL ( http://www.slas.us/gallery2/main.php?g2_itemId=4776,
jedná se o animaci z 30s expozic (dalekohledem o průměru 350 mm a špičkovou kamerou SBIG) - a takovou expozici nelze v případě blízkosti a svitu Měsíce použít |
| 30.11.2011 - 19:27 - Machi | |
|
Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
Myslím, že s využitím nějakého typu koronografu by to mohl zvládnout i amatér. Pro samotný 16 mag objekt by při 350 mm dalekohledu byla třeba sada 5s expozic, to by mělo stačit (extrapoluju ze svých pokusů s 50 mm noktovizním dalekohledem se kterým jsem se dostal sadou 8s expozic až k 12 mag).
Jinak špičkové dalekohledy jsou plánovány v blízké budoucnosti na rozdíly v jasu až 5×10^{-7} (skoro 16 mag) na vzdálenost půl obloukové sekundy (třeba systém SPHERE na VLT). |
|
citace:
Kde by se dalo sledovat průběžně vzdalování sondy,resp v závěrečné fázi přibližování k Marsu ?Dík.
Jeden real time simulator běží například tady http://www.dmuller.net/spaceflight/realtime.php?mission=msl&mode=scet , ale je otázka do jaké míry se mu dá věřit, když tam mají start 25. místo 26.11. |
|
citace:
Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
...
no to je predsa jasne, ide o obrovsku konspiraciu a americania zhabali teleskop kazdemu koho to co i len napadlo  o detaily treba poprosit Vlada Prveho |
|
citace:
Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
Myslím, že s využitím nějakého typu koronografu by to mohl zvládnout i amatér. Pro samotný 16 mag objekt by při 350 mm dalekohledu byla třeba sada 5s expozic, to by mělo stačit (extrapoluju ze svých pokusů s 50 mm noktovizním dalekohledem se kterým jsem se dostal sadou 8s expozic až k 12 mag).
1/. žádné Apollo tam nelétá - není co zkoušet
2/. Koronograg je tak úzkopásmový přístroj že by bylo potřeba expozice v řádech několik set sekund
3/. Doporučuji odzkoušet jakýmkoliv foťákem nebo dalekohledem vyfotit si vyšší citlivostí Měsíc s těsným okolím expozicí 5s. Možná potom bude diskuze smyluplnější. Možná vás překvapí informace, že vyfotit např. zákryt Plejád ( hvězdy +4 až +6 mmag) je dosti velký problém, a hvězdy přes 8 mag jdou vyfotit jen zázrakem. Těch 16 mag představuje objekt 1600 x slabší než těch 8 mag.!!! |
|
citace:
citace:
Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo)....
no to je predsa jasne, ide o obrovsku konspiraciu a americania zhabali teleskop kazdemu koho to co i len napadlo o detaily treba poprosit Vlada Prveho
Proboha, jen to NE !!!
Nevyvolávejte Gina z láhve, navíc v tomto vlákně, ...prosím
Huš huš, Apollo a konspiraci pryč odsaď... |
|
Nevím, jestli to tu už bylo, ale pár obrázků z testování MastCam:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA15109
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA15108
a ChemCam:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA15105 |
|
citace:
3/. Doporučuji odzkoušet jakýmkoliv foťákem nebo dalekohledem vyfotit si vyšší citlivostí Měsíc s těsným okolím expozicí 5s. Možná potom bude diskuze smyluplnější. Možná vás překvapí informace, že vyfotit např. zákryt Plejád ( hvězdy +4 až +6 mmag) je dosti velký problém, a hvězdy přes 8 mag jdou vyfotit jen zázrakem. Těch 16 mag představuje objekt 1600 x slabší než těch 8 mag.!!!
akonahle vyzdraviem a pocasie sa umudri, vyskusam. Hodim sem potom vysledky, bude jasnejsie
zakryt plejad osvetlenou stranou mesiaca je blbost, jednym snimkom to nejde. Este tak v nove, ale aj tam strasi popolavy svit, nejake brutalne hmloviny tam tiez nebudu, maximalne najjasnejsie hviezdy. Ale ak je mesiac mimo zorne pole, to je ina otazka... Neviem, uvidime |
|
plejady a popolavy svit
 http://willgater.files.wordpress.com/2009/04/moon_m45_mercury1.jpg " style="max-width:800px;" border=0> |
|
to yamato :
Promiň, doporučuji opravdu dřív odzkoušet, než ze sebe dělat .....
Pokud se chceš podívat na skoro ideální fotku mladého měsíce s plejádami, najdeš ji v článku pod tímto odkazem :
http://mesic.astronomie.cz/zakryty.htm
Věřím, že se ti v blízkosti Měsíce podaří nafotit ještě 10.000x slabší hvězdy , než zde autorovi. Teprve potom má smysl rozvíjet teorii, jak to tam hezky vyfotíme.
PS : nepiš, prosím tě, jak by to šlo, zatím všechny zde uvedené úvahy jak to udělat, jsou naprosté, s prominutím, nesmysly. |
|
citace:
to yamato :
Promiň, doporučuji opravdu dřív odzkoušet, než ze sebe dělat .....
Pokud se chceš podívat na skoro ideální fotku mladého měsíce s plejádami, najdeš ji v článku pod tímto odkazem :
http://mesic.astronomie.cz/zakryty.htm
Věřím, že se ti v blízkosti Měsíce podaří nafotit ještě 10.000x slabší hvězdy , než zde autorovi. Teprve potom má smysl rozvíjet teorii, jak to tam hezky vyfotíme.
PS : nepiš, prosím tě, jak by to šlo, zatím všechny zde uvedené úvahy jak to udělat, jsou naprosté, s prominutím, nesmysly.
neviem ci sa povazujes za takeho genia, ked ostatnych castujes invektivami, tesim sa na tvoje astrofotky ktore sem postnes, aby si nam ukazal jak sa v tom vyznas.
Kedze vdaka tvojmu excelentnemu gramatickemu prejavu sa neda pochopit, ci chces povedat ze sa to da alebo ze sa to neda, tak len za seba: nikdy som netvrdil ze by to slo, len som sa zamyslal ako by to MOZNO slo. Kto neskusi, nezisti.
Mimochodom podobny mesiac som nafotil uz viackrat... okrem ineho... |
|
porovnavam toto:
http://manastro.co.uk/members/contrib/rphilburn/lunar/sat3.jpg
a toto:
http://www.celestronimages.com/details.php?image_id=9950
mam dojem ze pri dostatocnej vzdialenosti osvetlenej casti mesiaca od zorneho pola prveho obrazka by sa expozicia dala natiahnut az na tu Rheu (9.9 mag)
Ale to varim z vody |
| 30.11.2011 - 22:26 - Machi | |
|
Milantoši nedávno ještě bylo nemyslitelné, aby amatéři fotili planety na úrovni limitované difrakcí a hle, dneska už to není nic nezvyklého.
Nedávno třeba nějaký amatér vyfotil disk okolo Beta Pictoris nebo P-G tak, že jsou vidět solární panely.
Před třiceti lety by tohle nezvládli profíci s miliardou (dolarů) na kontě. To jsou ale věci. Ale je pravda že jsem nějak nepostřehl jak se tohle vlastně dostalo do MSL, protože je to totálně OT! |
|
citace:
mam dojem ze pri dostatocnej vzdialenosti osvetlenej casti mesiaca od zorneho pola prveho obrazka by sa expozicia dala natiahnut az na tu Rheu (9.9 mag)
Ale to varim z vody
http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele/Anto__/20060516_003/Saturn+-m__s__ce++-min.gif.html |
|
http://www.spaceflightnow.com/index.html
Mars summit set between NASA, ESA and Russia
Manažéři výzkumu NASA, ESA a Roskosmosu se mají sejít v Paříži 7. prosince a jednat o projektu Exo Mars, jehož součástí je Mars Trace Gas Orbiter. Měl být vynesen v r. 2016 raketou ATLAS V, ale NASA nemá pro něj financování. ESA chce zapojit Rusko do projektu Exo Mars a specielně žádá vynést Orbiter raketou Proton a zapojit Rusko do celého projektu, včetně roveru, který má být vypuštěn v r. 2018. Zde by mohli Rusové přispět vědeckými přístroji a sondou pro hluboké proniknutí pod povrch Marsu. Jinou možností je vyjmutí vědeckých přístrojů z Orbitru (pracoval by pak jen jako retranslátor) a vynést ho společně s roverem v r. 2018
|
|
citace:
http://www.spaceflightnow.com/index.html
Mars summit set between NASA, ESA and Russia
Manažéři výzkumu NASA, ESA a Roskosmosu se mají sejít v Paříži 7. prosince a jednat o projektu Exo Mars, jehož součástí je Mars Trace Gas Orbiter. Měl být vynesen v r. 2016 raketou ATLAS V, ale NASA nemá pro něj financování. ESA chce zapojit Rusko do projektu Exo Mars a specielně žádá vynést Orbiter raketou Proton a zapojit Rusko do celého projektu, včetně roveru, který má být vypuštěn v r. 2018. Zde by mohli Rusové přispět vědeckými přístroji a sondou pro hluboké proniknutí pod povrch Marsu. Jinou možností je vyjmutí vědeckých přístrojů z Orbitru (pracoval by pak jen jako retranslátor) a vynést ho společně s roverem v r. 2018
link priamo na text: http://www.spaceflightnow.com/news/n1111/30marsprogram/ ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 01.12.2011 - 20:01 - David | |
|
| Podíval jsem se do historie a zjistil zajímavou paralelu se sondou Mariner-4, v době jeho startu a průletu byly Mars a Země ve stejné poloze jako při letu MSL, porovnejte : start 28.11/1964/, průlet 14.7./1965/,další podobností je i nosná raketa Atlas/Agena/.Pro přpomínku 261 kg vážící sonda jako druhá se dostala k jiné planetě a jako první k Marsu a zkoumala jej zblízka / první byl Mariner-2 u Venuše/ a její 21 snímek definitivně pohřbil Schiparelliho a představil Mars jako bezvodou pustinu pokrytou krátery. |
| 01.12.2011 - 21:23 - Machi | |
|
| Schiaparelliho možná Mariner 4 pohřbil, ale pozdější mise (zejména Mariner 9, který nyní slaví čtyricáté! výročí) ukázaly, že dělat předčasné závěry z pár snímků je nemožné. Na Marsu je možná minimum vody (kapalné), ale ledu je tam habaděj. |
|
Curiosity byla na úvodní trajektorii navedena tak přesně (61200 km mimo Mars oproti plánované odchylce 56400 km), že první korekční manévr TCM-1, plánovaný 15. den po startu (kolem 10.12.) může být proveden později - na konci prosince až začátkem ledna.
Objevil se první drobný problém - v úterý 29.11. došlo k restartu letového počítače kvůli SW pro identifikaci hvězd v systému řízení polohy sondy.
Restart uvedl sondu do preventivního safe modu, ze kterého byla dálkovým povelem vrácena zpět do plného provozu.
Ve stejný den byla podle plánu, pomocí trysek přeletového stupně, snížena rotace MSL z 2,5 ot/min na 2,05 ot/min.
Telekomunikace je OK, downlink 25 kb/s.
Solární panely přeletového stupně (12,8 m^2) dávají 800 W.
Což mně trochu překvapuje, protože podle tiskové zprávy by to mělo být mnohem víc - u Země kolem 2500 W, u Marsu minimálně 1080 W.
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-371 |
|
este jeden mensi problem:
http://www.space.com/13783-nasa-msl-curiosity-mars-rover-planetary-protection.html
bol preskoceny jeden krok pri sterilizacii vrtakov. samozrejme, to nebude mat dopad na let, ale ak to spravne chapem, trochu malo to zvysuje sancu na kontaminaciu odobratych vzorkov (?) ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 02.12.2011 - 08:58 - David | |
|
| Ještě jedna historická pararela : stejně jako letos se v roce 1964 konaly kosmické závody k Marsu, tehdy měla ruská/sovětská sonda Zond-2 větší štěstí, k Marsu odletěla 30.11. ale po pěti měsících selhala. |
|
| nějaké závodění v tom nevidím, kdysi ano, ale dnes? JPL je spoustu let na Marsu tak jaképak závodění? to jen spíš v myslích kosmofandů, kteří vidí cesty do kosmu konfrontačně |
|
| navyse to, ktora sonda doleti/odleti skor nema nic so stastim, ak sa to nepokazi... to je orbitalna mechanika a k tomu kopa matematiky... (napr. MSL by doletela k marsu skor ako FG, aj ked odstartovala az za nim, pretoze by leteli po inych drahach a s inym zachytenim pri marse) [Edited on 02.12.2011 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 02.12.2011 - 15:12 - David | |
|
| V roce 1964 vskutku asi šlo o to kdo tam první doletí/funkční/, neboť do té doby žádná sonda tam nedoletěla, ačkoli tehdejší SSSR, dnešní Rusko podnikl pět neúspěšných pokusů.Dnes šlo o to samé,kdo tam doletí funkční, navíc kdo splní svůj program.V každém případě je úspěšný let k Marsu vizitkou úrovně té či oné kosmické agentury,to nemůže žádný potěmkinovský M-500 zamaskovat, naopak v případě Ruska neúspěch ještě zviditelňuje, neboť každý si položí zásadní otázku :jak chtějí doletět k Marsu s posádkou, když to nedokáží jejich bezpilotní sondy. |
| 02.12.2011 - 15:22 - Machi | |
|
Davide už s tím Mars-500 lezete na nervy. Mars-500 byl medicínský pokus a jako takový je relevantní pro budoucí lety bez ohledu na to, jestli se k Marsu vydáme v roce 2020 nebo 2120 (za předpokladu, že se neztratí data z tohoto experimentu).
Dále bych rád upozornil na to, že ačkoliv v oblasti kosmických sond je Rusko daleko za NASA a nakonec i ESA, pak např. v oblasti systémů udržení života byli naopak hodně popředu. A bez takového systému se k Marsu nedostanete. |
| 02.12.2011 - 23:24 - David | |
|
| Sorry, jen jsem myslel, že připravovat se k letu na Mars by měl ten kdo na to má,jinak jsou to vyhozené peníze a působí to směšně. |
|
citace:
Sorry, jen jsem myslel, že připravovat se k letu na Mars by měl ten kdo na to má,jinak jsou to vyhozené peníze a působí to směšně.
to je medzinárodný výskum... prístup k výsledkom budú mať aj iné štáty ako rusko...
navyše peniaze na let na mars teraz nemá nikto (možno čína by nahrabala, ak by chceli), ale ak sa bude s výskumom takýchto pomerne jednoduchých vecí čakať, až kým sa peniaze nájdu, tak sa nepoletí nikdy (lebo to by vyzeralo tak, že nájdu sa peniaze, idú sa skúmať základné veci, a kým sa všetky tieto veci vyriešia, tak peniaze alebo nebudú, alebo uplynie nejakých 20r)... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
