| 09.1.2013 - 13:44 - Petr F. | |
|
citace:
...
Mimochodom, pozrite sa kam to vedie - moje "priblble" otazky dotiahli diskusiu od priemeru optiky a vlnovych dlzok az po plasmony (netusim co to je ) Myslim ze toto forum je prave na to, ak chceme klzat po povrchu staci si kupit casak
Mně to spíš přijde, že ta debata degraduje do klouzání po povrchu (á la barevný populární časopis)! ;-)
Je velmi snadné vést "hospodské řeči", používat slova, kterým nerozumím a skákat po povrchu. Ale proč tím "zaspamovávat" konferenci? Koho to tu pak bude bavit? Nebudou věci znalí členové konference raději utíkat jinam? ...
Čekal bych že zdejší diskutující bude mít určité minimální znalosti fyziky a matematiky, nebo vůli si věci nastudovat (zdrojů je spousta). A že uplatní trochu sebekritiky a zdravého rozumu, než sem něco napíše ... 
|
|
| nuz, aj takto sa da pristupovat k popularizacii vedy a techniky... |
|
ad " difrakční limity :
počítání s difrakčními limity optiky pracuje interferencí světla konkrétní vlnové délky a v číslech se pracuje z hodnotami zlomku vlnové délky světa. Čili, pokud tady je nějaký prostor pro další vylepšování optiky, tak asi zatím nebyl objeven, určitě tedy není zatím ani experimentálně využíván a dosažení optiky na hranici difrakčního limitu je zvláště u rozměrnější optiky spíše snem. Proto existují směry aktivní a adaptivní optiky, ale ne proto, aby se dostaly přes difrakční limit, ale aby se mu pokusily přiblížit.
ad "fresnelova čočka "
smyslema principem této optiky je pouze odstranit tlouštku materiálu a to jak u čoček, tak i zrcadel. Smyslem není dosáhnout žádný ideální obraz, ale použitelný obraz. Slabá tlouštka materiálu ale vede ke kontraproduktivní snížení tuhosti optiky, k její větší deformaci a tím i k větším aberacím , takže zcela určitě se vzdalujeme od žádoucího difrakčního imitu.
a jeden problém navíc : i když bychom docílili optiky na difrakčním limitu a tak minimálizovali vyzařovací kužel, dostáváme se už u dráhy Marsu na druhý problém, a tím bude nasměrování našeho paprsku z LEO s přesností zhruba o 2 řády vyšší, než jsou naše současné nejlepší možnosti ( potřebuje být na přesnosti někde na úrovni 0,001", jank naše energie nedopadne na sběrnou plochu. |
| 10.1.2013 - 17:31 - Machi | |
|
Milantos:
Pozor na záměnu pojmů difrakcí limitované optické systémy a difrakcí limitovaná pozorování.
Difrakcí limitované optické systémy nejsou výjimkou už hodně dlouho. V podstatě každý kosmický teleskop je od určité vlnové délky difrakcí limitovaný optický systém. V odborné literatuře se dají nalézt i přesné údaje. Třeba u HST je uváděna hodnota 500 nm.
Difrakcí limitovaná pozorování jsou trošku komplikovanější. Za prvé musí dalekohled nést vhodný čip CCD, zpravidla s roztečí pixelů menší než je difrakční limit, aby bylo možné taková pozorování provádět. Příkladem může být opět HST s kamerami FOC nebo ACS/HRC, které měly rozlišení dané čipem vyšší než reálné možnosti 2,4 metrového dalekohledu.
Pak je samozřejmě problém s takovým pozorováním v podmínkách pozemské atmosféry. Zde existuje několik řešení.
Nejpoužívanější je asi adaptivní optika, ale třeba amatéři u jasných objektů používají tzv. princip "Lucky Cam", kdy využívají krátkodobého zklidnění atmosféry a velkého množství snímků. Třeba u planet i někteří amatéři dosahují snímků prakticky na úrovni difrakčního limitu.
Je také možné využít optické interferometrie nebo distribuovaných optických apertur. Nevýhodou takových technik je nižší citlivost než u jednoduchých teleskopů (jedno zrcadlo, či složené zrcadlo) a nutnost rekonstrukce obrazu. Přesná rekonstrukce obrazu vyžaduje co nejvyšší počet teleskopů, což není jednoduché dosáhnout.
Co ale netuším je, jestli je možné obrátit proces a použít optický interferometr jako vysílač laserového paprsku. Proto jsem tuto možnost u laserů vůbec neuváděl. Faktem je, že jsem na tuto možnost ani v literatuře nikde nenarazil. |
|
citace:
Co ale netuším je, jestli je možné obrátit proces a použít optický interferometr jako vysílač laserového paprsku. Proto jsem tuto možnost u laserů vůbec neuváděl. Faktem je, že jsem na tuto možnost ani v literatuře nikde nenarazil.
presne toto mi vrta hlavou uz dlho!!! tiez som nikde nenasiel ziadnu zmienku o niecom podobnom |
|
citace:
Milantos:
Pozor na záměnu pojmů difrakcí limitované optické systémy a difrakcí limitovaná pozorování.
Difrakcí limitované optické systémy nejsou výjimkou už hodně dlouho.
Samozřejmě jsem měl na mysli systémy, nikoliv pozorování.
Můžu souhlasit, že i jsme nebo se blížíme k limitu. Ale není mi známá cesta, jak ten limit překročit |
|
citace:
Takže vznik nových častíc pri zrážkach ide výlučne na účet kinetickej energie častíc a premeny energie na hmotu. Dokonca zo zákonov zachovania kvantových čísiel vieme predpovedať a následne aj experimentom dokázať, že pri zrážke "extrémne rýchlej jahody a hruškového terču" vzniknú len "ananasy a banány", ale nemôže vzniknúť žiadne "kôstkovité ovocie typu čerešne a slivky", pretože ani "hrušky", ani "jahody" nemajú "kostkové" kvantové číslo. Presnejšie, vzniknúť môžu, ale vždy iba v pároch "čerešňa-antičerešňa".
čo by sa stalo keby sme do LHC alebo iného urýchľovača naložili, celí "kamión s ovocím"?
napríklad v podobe, fullerovej molekuly, naplnenej olovom..
dalo by sa niečo také zrealizovať? |
| 18.1.2013 - 15:09 - člověk | |
|
citace:
Můžu souhlasit, že i jsme nebo se blížíme k limitu. Ale není mi známá cesta, jak ten limit překročit
Myslím, že jsme stále v zajetí dogmat klasické optiky.
Viz. např. http://www.phased-array.com/1996-Book-Chapter.html
viz sekce High Power Arrays
Zde je to ve stadiu myšlenkových pokusů, ale vsadím se, že na podobných systémech se v laboratořích DARPA či v Číně pracuje. |
| 18.1.2013 - 15:49 - Machi | |
|
Člověče, tam není nic o překonání difrakčního limitu. Jediné co tam je, že nepotřebuješ klasická zrcadla, ale dle toho článku ti stále zůstává difrakční limit a to na stejné úrovni.
Navíc netvrdím, že třeba v budoucnu nepřijdeme na způsob, jak jej překonat, ale zatím jsem o žádném způsobu u dalekohledů nečetl (i když mne jeden způsob napadl).
U mikroskopů to třeba jde, ale tam využívá poněkud jiného přístupu, který je zjevně u dalekohledů nepoužitelný. |
|
citace:
čo by sa stalo keby sme do LHC alebo iného urýchľovača naložili, celý "kamión s ovocím"?
napríklad v podobe, fullerovej molekuly, naplnenej olovom..
dalo by sa niečo také zrealizovať?
Pravdepodobne nie - v LHC sú elektrickými a hlavne magnetickými poliami urýchľované elektricky nabité častice - protony alebo atomové jadrá. Molekula fullerenu je elektricky neutrálna, koľko atomov olova (a musia to byť atomy, s ionmi s dostatočným stupňom ionizácie to zrejme vôbec nejde) by sa do nej dalo vložiť neviem (možno by to niekto aj vedel spočítať), ale nejak veľa to nebude(aj tucet by bol dosť). Takže máme problém, ako takúto časticu urýchľovať.
A druhý problém - aký by to vôbec mať zmysel?
Vyššiu "hustotu na jednotku plochy" subatomárnych častíc sa tak zrejme dosiahnuť nepodarí. |
|
| cital som o koncepte tethera, cez ktory sa pusti elektricky prud, a interakciou so zemskym magnetickym polom sa vytvori tah. Nikde som nenasiel ci je mozne takyto pohon aplikovat aj v slnecnom - medziplanetarnom magnetickom poli? |
|
| Skôr nie - na úrovni Zeme (a ďalej od Slnka) je už slnečné magnetické pole relatívne slabé - typujem niekoľko nanotesla (ale zasa - čo mu chýba na intenzite, to nahradzuje veľkosťou priestoru, ktorý zasahuje), takže tether by musel byť buď značne dlhý, alebo by v ňom museli tiecť veľké prúdy. |
|
citace:
Skôr nie - na úrovni Zeme (a ďalej od Slnka) je už slnečné magnetické pole relatívne slabé - typujem niekoľko nanotesla (ale zasa - čo mu chýba na intenzite, to nahradzuje veľkosťou priestoru, ktorý zasahuje), takže tether by musel byť buď značne dlhý, alebo by v ňom museli tiecť veľké prúdy.
cize principialne ano, ale prakticky asi nie ked uz sme pri tom, to nove vlakno z nanotrubiek ma dobru vodivost... |
|
Zda sa ze by to mohlo fungovat
http://pc.zoznam.sk/novinka/elektricka-vesmirna-plachetnica |
|
citace:
Zda sa ze by to mohlo fungovat
http://pc.zoznam.sk/novinka/elektricka-vesmirna-plachetnica
zaujimave ale tlak slnecneho vetra nie je tak celkom to iste ako slnecne magneticke pole, ci? |
|
Elektrická slnečná plachetnica je niečo iné - síce podobné, ale odlišné od "klasickej slnečnej plachetnice", aj od elektrodynamického tetheru.
Využíva slnečný vietor, prúd elektricky nabitých častíc, prevažne protonov, prúdiaci neustále zo Slnka.
Stredný tlak slnečného vetra je na "náveternej strane" zemskej magnetosféry zhruba 1,7nPa (podľa wiki), je však aj veľmi premenlivý v čase - pekne to vidno napríklad na stránke http://www.swpc.noaa.gov/SWN/index.html po spustení "prehrávania" - "prístroje" "Speed" a "Dynamic pressure" ukazujú rýchlosť a dynamický tlak slnečného vetra v zobrazenom čase (obvykle je to záznam meraní za posledných 12 hodín).
Výhodou elektrickej (elektrostatickej) slnečnej plachetnice by mala byť nižšia hmotnosť potrebnej "plachty" ako u solárnej plachetnice - v "dáždnika" slnečnej plachty sa použije vlastne len "kostra".
So slnečným magnetickým poľom to má spoločné to, že častice slnečného vetra prúdia viacmenej pozdĺž siločiar slnečného magnetického poľa a navzájom sa ovplyvňujú. [Upraveno 19.1.2013 Alchymista] |
| 20.1.2013 - 16:52 - člověk | |
|
citace:
Člověče, tam není nic o překonání difrakčního limitu. Jediné co tam je, že nepotřebuješ klasická zrcadla, ale dle toho článku ti stále zůstává difrakční limit a to na stejné úrovni.
Navíc netvrdím, že třeba v budoucnu nepřijdeme na způsob, jak jej překonat, ale zatím jsem o žádném způsobu u dalekohledů nečetl (i když mne jeden způsob napadl).
U mikroskopů to třeba jde, ale tam využívá poněkud jiného přístupu, který je zjevně u dalekohledů nepoužitelný.
Po dostudování fundamentálních základů vlnové optiky vám dávám za pravdu.
Prapůvod difračního limitu při rozlišení teleskopu s danou aperturou (vstupní optickou plochou) - a inverzně, jeho schopnosti koncentrovat paprsek do jednoho vzdáleného bodu - tkví v Heisenbergových relacích neurčitosti. A ty obejít nelze. |
|
http://m.aktuality.sk/clanok/221646/sci-fi-teoria-potvrdena-tazny-luc-z-hviezdnych-vojen-a-star-treku-existuje/
brňáci zbastlili ťažný lúč zo startreku |
|
citace:
......
brňáci zbastlili ťažný lúč zo startreku
Znam Pavla Zemanka osobne. Je fantasticke si uvedomit kolik roku prace se skryva za timto objevem a kratkym clankem v novinach. Nekdy v roce 1996, kdyz jsem byl jako pomocna sila v akademii ved prave v pracovne kde sedel PZ tenkrat cerstve po vojne a s vlastne cerstvim doktoratem, ten projekt zacinal jako projekt laserove pinzety, ktera mela umoznovat manipulaci s hmotnymi objekty (tenkrat se objednavali mikrokulicky pro prvni pokusy) a cilem bylo umoznit manipulaci s bunkami a stavebnimi prvky bunek pomoci svetla. |
|
Nuž, "brňákom" gratulujem k úspechu.
Vyznieva to síce ako srandička, ale praktický význam to má určite značný. |
|
by ma zaujimalo ci ten princip je pouzitelny aj v makrosvete taky lunar lander vytiahnuty na orbitalnu stanicu tractor beamom by nebol spatny  |
| 23.1.2013 - 14:54 - někdo jiný | |
|
Opět tatranská hospoda a pindání bez snahy o studium, yamato?
Jen rychlé prolétnutí výchozí PDF zprávy autorů u článku v Nature http://www.nature.com/nphoton/journal/vaop/ncurrent/extref/nphoton.2012.332-s1.pdf
nám říká, že efekt síly působící na mikročástice je způsoben nesymetrickým rozložením EM pole kolem nich, které je způsobeno interferení dopadající a odražené laserové vlny plus rozptylem na samotné částici. Už jen z tohoto musí být jasné, že jde o efekt, který je tím výraznější, čím je difrakce na částici větší, tedy čím je částice menší a srovnatelnější s vlnovou délkou. Pokusy byly prováděny na suspenzi polystyrenových kuliček o průměru 800nm ve vodě při vlnové délce laseru 532nm.
Čím je částice větší, tím jsou difrakční jevy méně výrazné a méně ovlivňují celkový stav EM pole kolem tělesa, a tím je případná tažná síla vzhledem k hmotnosti částice (která roste se třetí mocninou rozměrů) zanedbatelnější. Takže žádný StarTrek(tor). |
|
vdaka za odpoved. Bez toho uvodu by vyznela aj celkom inteligentne 
pytal som sa kvoli sugestivnemu nadpisu toho clanku, a priznavam ze PDF spravu autorov som necital. Niektori z nas sa zivia pracou a nemaju cas studovat PDFka z internetu. |
|
http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?p=45448#45448
|
|
neviete niekto náhodou, čo by mohlo znamenať slovné spojenie "high beta fusion reactor"?
http://nextbigfuture.com/2013/02/new-google-solve-for-x-lockheed.html#more |
|
| Dyť to tam máš napůsané. beta je poměr tlaku plazmy a magnetického pole. High beta tedy znamená vysoké číslo beta. Konkrétně uvedené není. [Upraveno 14.2.2013 cernakus] |
|
| takže tak by sme mohli označiť, vlastne každý fúzny reaktor, čo by skutočne fungoval? [Upraveno 14.2.2013 alamo] |
|
alamo, ano to je IMHO správná úvaha.
on to je v podstatě typický marketingový název. Každý fúzní reaktor musí mít nějaký poměr mezi tlakem plazmy a tlakem zadržovacího (izolačního) magnetického pole. Samozřejmě čím větší ten poměr je, tím vyšší je hustota energie na jednotku příkonu takového reaktoru (intenzita elmag pole je funkcí elektrického budícího proudu, tedy toho co mu dodáváme) a tím může být reaktor určeného výkonu menší. A o tom to celé je. Fakt nevím, jaký poměr má běžný výzkumný tokamak či jaký bude mít Iter a protože u toho termínu "High beta configuration" neuvedli konkretní číslo, tak je to opravdu jen marketingový název.
S ohledem na fakt, že zatím ani ITER nestojí, tak mi nákresy termonukleárního reaktoru na návěsu tahače připadají lehce komické. [Upraveno 14.2.2013 cernakus] [Upraveno 14.2.2013 cernakus] |
| 14.2.2013 - 19:23 - Ladia | |
|
citace:
citace:
takže tak by sme mohli označiť, vlastne každý fúzny reaktor, čo by skutočne fungoval? [Upraveno 14.2.2013 alamo]
alamo, ano to je IMHO správná úvaha.
on to je v podstatě typický marketingový název. Každý fúzní reaktor musí mít nějaký poměr mezi tlakem plazmy a tlakem zadržovacího (izolačního) magnetického pole. Samozřejmě čím větší ten poměr je, tím vyšší je hustota energie na jednotku příkonu takového reaktoru (intenzita elmag pole je funkcí elektrického budícího proudu, tedy toho co mu dodáváme) a tím může být reaktor určeného výkonu menší. A o tom to celé je. Fakt nevím, jaký poměr má běžný výzkumný tokamak či jaký bude mít Iter a protože u toho termínu "High beta configuration" neuvedli konkretní číslo, tak je to opravdu jen marketingový název.
S ohledem na fakt, že zatím ani ITER nestojí, tak mi nákresy termonukleárního reaktoru na návěsu tahače připadají lehce komické. [Upraveno 14.2.2013 cernakus]
No podle toho jedinýho obrázku zevnitř reakční komory mi to silně připomíná pokusný reaktor LDX o kterém je už asi 5let ticho po pěšině. Akorát tady mají ten magnetický prstenec upevněný namísto levitace použité v LDX.
http://www.psfc.mit.edu/ldx/ |
|
on ten projekt google solve for x, mi pripadá, ako šialená súťaž o to, kto usporiada čo najuletenejšiu prednášku..
https://www.solveforx.com/
http://en.wikipedia.org/wiki/Solve_for_X
navrhujem "lockheed skunkworks" za víťaza
ale nechápem už len jedno, kde sa vzala tá posadnutosť písmenom X? |
