|
| nen ten chladiaci systém na obrázku, tak "trochu" poddimenzovaný? |
|
| specificky impulz 70 km/s? pekne... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
pán jaro ďakujem za zaujímavú ilustráciu ale ak ste znalý azbuky nedali yb ste pre nás neznalých menší popis v slovenčine prípadne češtine?
Pokúsim sa:
Tabuľka - Hmotnosť v kg, Rozmery v metroch, Elektrický výkon energobloku v MW, Špecifický impulz motorov v km/s, Výkon motorov v MW, úhrnný ťah motorov v N, Životnosť v rokoch, Prostriedok vynesenia na orbitu
Komentár vpravo - Účel: medziorbitálne vlečenie užitočného zaťaženia, prenos energie na užitočné zaťaženie
Popis častí modulu sa mi prekladá ťažšie, možno neskôr doma.
|
|
Lusyen:
Popis obrázku je asi samovypovídající, zleva doprava bez "satelitu"
energetický blok, rozložitelné chladiče, generátory něčeho (tomu spojení moc nerozumím), nosná konstrukce (ve smyslu, že může něco nést), ubytovací prostor (ten hnědý kvádr zespoda)
tabulka:
hmotnost v kg, rozměry, elektrický výkon zdroje v MW, specifický impuls motorů, elektrický příkon motorů, tah v N, životnost v rocích, předpokládaný nosič (angara).
Alamo:
poddimenzované to není, pokud budou mít účinnost 20% (termoinický systém) a teplotu chladiče 1000K, pak potřebná plocha chladičů je cca 70 metrů čtverečních, což je 18 m2 na chladič a to je cca 12*1,5 metrů. Při vyšší účinnosti to bude ještě ještě kompaktnější.
Agamemnon
Mně spíše zaujala účinnost motorů. 67% je dosti dobrý výsledek na to, že nejspíše použijí nějaké HALové motory či jiné plazmostatické motory.
V každém případě je zajímavé, že tak obrovský komplex hodlají nacpat do nosného prostoru Angary. Když si vezmu, jak těžké jsou podpůrné konstrukce na ISS...
Osobně z toho mám pocit, že loď není dělaná jako transport pro posádku, ale jako laciný a výkonný transport pro materiál a sofistikované družice. s rozumnou zátěží (palivo a užitečné zatížení do cca 20 tun) bude tahle legrace schopna dodat roční změnu rychlosti cca 24km/s. Za 10 let služby pak ku 200km/s. Což je na systém, který bude stát několik stovek miliónů USD vcelku slušné. Pokud bychom takový přídavek vchar chtěli generovat klasicky, stálo by to miliardy.
Jaro mně předběhl 
Ještě bych dodal, že tento systém by v podstatě mohl Rusům vykompenzovat absenci supernosiče. Angara A7 by měla dostat na LEO až 40 tun. Nejtěžší verze SLS by mohla dostat na únikovou rychlost cca 40 tun. A těch 40 tun by na únikovou rychlost dostala tahle legrace za 3/4 roku. Pro lidi nic moc, ale materiálu pro marťanský pobyt, jakož i návratovým lodím by to vůbec nevadilo.
A čistě teoreticky by se to dalo použít pro lidi. Profil by byl prostě silně výstřední dráha a u Země by se k tomu připojil malý taxík alá Dragon. V apogeu této dráhy by se pak kosmická loéď oddělila pomocí chemických motorů překonala ten potřebný skok k úniku.
A vynikající by to bylo i pro meziplanetární sondy. Angara A5 vynese cca 20tunovou sondu, kterou pak stejným profilem jako výše urychlí tento tahač za cca půl roku. Nevýhoda delší cesty je vykompenzována tím, že sonda bude moci být opravdu robustní. 20 tun u Marsu by jen tak hrubým odhadem byl součet všech družic, co doposud lidstvo k Marsu poslalo. [Upraveno 08.4.2013 cernakus] |
|
citace:
Osobně z toho mám pocit, že loď není dělaná jako transport pro posádku, ale jako laciný a výkonný transport pro materiál a sofistikované družice. s rozumnou zátěží (palivo a užitečné zatížení do cca 20 tun) bude tahle legrace schopna dodat roční změnu rychlosti cca 24km/s. Za 10 let služby pak ku 200km/s. Což je na systém, který bude stát několik stovek miliónů USD vcelku slušné. Pokud bychom takový přídavek vchar chtěli generovat klasicky, stálo by to miliardy.
jj, mal by to byt tzv "space tug", nie? - aspon ja som to tak pochopil... pre ludi to nebude
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
vďaka za preklad
a kedy sa (aspoň orientačne) predpokladá realizácia? Sú nikede zverejnené nejaké odhady? predpokladám, že do konca desaťročia sa nedočkáme ale ja sa v tomto snažím byť optimista (možno rojko) a nejaké prvé pokroky by sa mohli dovtedy podariť,,, ak si dobre spomínam v článku o tom megawatovom zdroji sa písalo že v roku 2018 by sa mal začať testovať |
|
| V roce 2018 už má být ta věc na orbitě. Ale jestli se ten termín podaří splnit bude jasné až příští rok, kdy budou jasnější reálné parametry energetického bloku. |
|
http://danielmarin.blogspot.cz/2013/03/estaciones-espaciales-nucleares.html
Daniel Marín píše o projektoch orbitálnych staníc, poháňaných jadrom
samozrejme nakoniec v jednej vete spomenie, riziko deorbitu, čo je aj odpoveď na otázku prečo sa nerealizovali..
na čo mám takú otázku.. otrepanú..
čo keby bola tá stanica, tak trochu "vyššie", vlastne iba o "kúsok", napríklad v bode L2 za mesiacom
fungovalo by to riziko aj tam? 
nezdá sa vám už fakt enormné, do čoho všetkého, sa tá moja otrepaná rýpavá otázka, dá zamontovať? [Upraveno 13.4.2013 alamo] |
|
Riziko pri zaniku v atmosfere? Toho se minimalnw Soveti nebali, kdyz provozovali dve desitky satelitu s radnymi jadernymi zdroji cca o 200km nize nez leta ISS. A jen jednou se stalo neco vyznamnejsiho, ze jaderny reaktor sletel i se satelitem.
Jinak L2 muzes opravdu nacpat vsude. Je to, jak kdyz jdes manzelce pro vlozky, akceptovatelna cesta je jak prima, tak ta pres hospodu ;-) |
|
naozaj
rusi sa nebáli, a použili naozaj "progresívne" riešenie 
http://en.wikipedia.org/wiki/US-A
možno sa neboja dodnes.. našťastie im ale došli prachy
američa síce prachy "majú" (nie som si tým istý), ale..
toto je sranda
http://en.wikipedia.org/wiki/TOPAZ_nuclear_reactor
v roku 1991 doviezli rusi maketu TOPAZ II do USA, kde ju vystavovali, ale keď ju chceli odviezť domov, tak zistili že nemôžu, lebo vývoz takýchto zariadení z USA zakazuje zákon, trvalo mesiac kým birokratický moloch pochopil oč "go"..
|
|
| Nie som tak zdatný v angličtine a ruštine aby som sa plnohodnotne mohol orientovať na zahraničných fórach,, preto som sa chcel spýtať tu Vás ktorí ste v tomto smere zdatnejší, či ste v ostatnom čase niekde videli niečo ohľadom tejto tématiky... jadrové zdroje a technika s tým súvisiaca, vrátane pohonov je totiž moja srdcovka |
|
Určitě by se toho našlo víc. Tady jsou tři přednášky na toto téma:
http://astroradio.hvezdarna.cz/prednes/181005.mp3
https://www.youtube.com/watch?v=f2pftchwOWU&feature=youtu.be
https://www.youtube.com/watch?v=CvHNZSGpPWk&feature=youtu.be |
| 11.10.2014 - 20:54 - Jaro | |
|
http://www.kp.ru/daily/26288/3166578/
Článok k téme ruského jadrového ťahača i video s prezentáciou konštrukcie. |
|
Dle mne jaderný pohon je z hlediska chlazení velmi problematický.
https://www.space.com/us-needs-nuclear-powered-spacecraft
Spíš bych šel po fúzi.
Tae.com
|
|
| Skús ísť po free energy a warpovom pohone |
|
| Těžko Anežko. Umíš chladit intenzivně vesmíru? |
|
| Plocha chladičov je na úrovni zemskej orbity (1 AU) porovnateľná s plochou solárnych panelov pre rovnaký výkon. |
|
| Ale chladící věž si do vesmíru nevezmeš... |
|
pre kristove rany - a načo? Mysli!
Chladiaca veža je riešenie pre atmosferu a gravitačné pole, teda prostredie kde môže existovať odvod tepla prúdením. |
|
:-)
Ber to jako fór.
Mi by se líbil fúzní pohon.
|
