Mars byl připraven na život
Poslal:: mikes - Středa, 18.Červen 2003 - 10:47 CEST |
|
Lidstvo vysílá k Marsu hned tři sondy, jež mají pátrat po stopách života. Marcel Grün, ředitel Pražské hvězdárny a planetária, říká, že tam pro jeho vznik byly všechny podmínky.
Dvě sondy vysílá americká NASA, jednu Evropa. Budou spolupracovat?
Jde o koordinaci, a to je lepší než spolupráce. Přístrojové vybavení je podobné, a některá měření tedy proběhnou třikrát na třech místech. Ale Beagle 2 je na rozdíl od amerických vozíků vybaven i pro přímý biologický výzkum, novinkou je též speciální lampa. Bude to poprvé, co si budeme na povrchu planety svítit. A další zajímavost: prvním signálem sondy o bezpečném přistání bude devítitónová znělka, kterou složila kapela Blur.
Co sondy na Marsu zjistí?
Vždycky doufáme, že objevíme něco nečekaného. I kdyby sondy zvládly zlomek toho, co je naplánováno, bude to skvělé. Evropská družice Mars Express bude dodávat fotografie s rozlišením dva metry; navíc bude stejně jako sondy na Marsu pátrat po vodě, dokonce až do hloubky tří tisíc metrů. Přístroje na povrchu pak budou hledat známky života.
Proč právě na Marsu?
Jde zatím o jedinou planetu v okolí Země, kde máme šanci objevit stopy po životě - ať už současném, nebo minulém. Ale spíš jen minulém.
Najdou sondy pouze vodu, o které se mluví už dlouho, nebo právě známky života?
Drtivá většina odborníků je přesvědčena, že voda na Marsu byla. Už jsme objevili tolik stop, které zanechala, že by bylo větší překvapení, kdybychom žádné důkazy o její přítomnosti nenašli. A s vodou souvisí život. Na Marsu byl v dávné minulosti dostatek energie, voda a všechny podmínky pro vznik života - to by v tom byl čert, aby tam život nevznikl. A pokud Mars nikdy živý nebyl, měli bychom se ptát proč, když na to bylo vše připraveno.
Co další planety?
Zkušeností s marsovskou sondou bude využito v dalším programu Venus Express, který odstartuje ze Země v listopadu roku 2005. Jakmile se s cestami k planetám začalo, půjde to mnohem rychleji. V roce 2011 pak poletí evropská sonda k Merkuru. Ale už brzy se podíváme na měsíc Saturnu Titan, kam americká sonda Cassini počátkem roku 2005 dorazí s evropským pouzdrem Huygens.
I na Titanu by mohl být život?
Na Zemi je již většina stop dokumentujících vznik života smazána, na Marsu možná najdeme samotný počátek života, ale na Titanu snad uvidíme, jak se život rodí. Zda jde o impuls, a tím nemyslím zrovna božský, nebo o postupný proces, kdy příroda opakováním neživých procesů dojde na samu hranici, na níž už je výhodnější změnit neživé chemické procesy na živé. Minimálně bychom tam mohli najít "přírodní laboratoř", v níž je ke vzniku života všechno připravené. Ale k "oživení" dojít nemusí, to už je na každém vesmírném tělese jiné.
Kam ještě lidstvo či jeho stroje poletí?
Neměli bychom zapomínat ani na planetu Pluto. V příštích letech budeme mít na dlouhou dobu poslední šanci vyslat k ní vesmírnou sondu. Když budeme otálet, najdeme planetu jen zmrzlou, protože se teď vzdaluje od Slunce. Atmosféra se usazuje na povrchu a znovu se ohřeje za 250 let. Američané již plánují sondu, která by měla vyrazit v tomto desetiletí. Lákavý je i Jupiterův měsíc Europa, na kterém je nejspíš také voda, možná slaná. Na povrchu je sice mráz, ale díky vulkanické aktivitě v centru měsíce se voda hluboko pod povrchem nejspíš ohřívá - u horkých zřídel by mohl být primitivní život.
Vyplatí se cesty do vesmíru?
Každý výzkum, vesmírný nevyjímaje, musí dospět do fáze využití výsledků v praxi, tedy aplikace. To se už děje, počínaje přímým využíváním kosmického prostoru a konče zaváděním vynálezů vzniklých během kosmického programu do běžného života. Například z čítače mikrometeoritů byl vyvinut přístroj pro registraci srdeční činnosti, metodika lékařské diagnostiky pomocí magnetické rezonance a nukleární tomografie mají původ v kosmických laboratořích. Přenosové zařízení poprvé použité na sondách Voyager je dnes uvnitř každého přehrávače cédéček.
Jak konkrétně "zužitkujeme" Mars?
Už teď výzkum Marsu pomáhá lépe pochopit historii klimatických a meteorologických změn. Studium případného mimozemského života zase může podstatně pomoci biologům i lékařům na Zemi. Ale v případě Marsu je ve hře celá planeta: nejprve jako sedmý kontinent se stanicemi jako v Antarktidě a později jako místo, kam bychom mohli rozšířit lidskou civilizaci.
Přesune se byznys přímo do vesmíru?
Kosmické aplikace přinášejí už několik roků zisky pokrývající veškeré náklady na lety do vesmíru. A to teprve začínáme! Komercializace vesmíru bude probíhat postupně a nenásilně, ale je to jeden z nových hnacích motorů kosmonautiky. Například na stanici ISS nebo jiných samostatných družicích se budou čistit látky pro farmaceutický průmysl.Nejde o obrovské množství, stačí několik set litrů některých kapalin dokonale pročištěných ve vesmíru, aby se pokryla potřeba celého lidstva. Musíme počítat s tím, že to nejdražší pořád bude doprava materiálu do kosmu a zpět.
Co těžba nerostů, třeba na Měsíci?
V dlouhodobějším horizontu je to možné, ovšem někteří geologové se ptají, zda na to máme právo. Za předpokladu, že na tomto tělese není žádný život, je asi nakonec uzurpujeme. Snad se alespoň budeme chovat rozumněji než na povrchu Země. Na Měsíci je také poměrně dost vody, jen je smíchaná s prachem, Mám představu, že jednou bude na Měsíci stát výzkumná základna, ale kosmonauti si budou vozit vodu ze Země. Místní budou balit do lahví a posílat domů. Kdo z bohatých lidí by se nechtěl vytáhnout, že má na stole nejvzácnější dostupnou vodu?
Podívají se někdy obyčejní lidé do kosmu?
Ano, turistika je jedním z lákavých komerčních využití vesmíru, se kterým jsme ještě před časem nepočítali. Do vesmíru začíná zasahovat už dnes. Není to nic špatného, když tihle turisté nebudou znečišťovat vesmír. Možná se nakonec ještě v tomto století objeví reklamní slogany: Navštivte Měsíc dřív, než tam postavíme doly.
Mars Express je prvním výletem Evropy k jiné planetě. Je to předzvěst toho, že Evropa dožene Spojené státy považované za vesmírnou jedničku?
Svým způsobem jim Evropa konkuruje dávno, ovšem v dobrém slova smyslu. Ve vědě jde o vzájemné doplňování a tady Evropská kosmická agentura úspěšně působí řadu let. V planetárním výzkumu zůstávala trochu stranou, ale v oblasti dálkového družicového průzkumu Země nebo kosmické fyzice má Evropa vůči Američanům přinejmenším důstojnou pozici. Rozhodně není pravda, že Evropa teprve teď začíná Ameriku dohánět. Kromě mnoha běžících programů existuje dalších patnáct projektů těsně před dokončením. Už v létě vyšle Evropa první sondu na dráhu kolem Měsíce.
Ale pilotované lety nechystá.
V této oblasti se evropské státy vskutku vzdaly vlastních programů a spolupracují na společném vývoji - přidaly se k mezinárodnímu programu vesmírné stanice ISS. Evropská kosmická agentura dokončuje samostatný modul, který bude ke stanici připojen. Díky tomu se Evropa nemusí "rozptylovat" finančně náročnými projekty, jako jsou třeba raketoplány.
Tisk píše, že vyslání družice Mars Express je počátkem závodu o zjištění existence života na jiné planetě. Vy říkáte, že tu panuje takřka ideální spolupráce.
Právě jen ve vědě; v návazných průmyslových a obchodních aktivitách je tvrdá konkurence. Týká se výroby družic, výroby a provozování raket, soupeření evropského a amerického průmyslu. Dnes je společnost Arianespace významným konkurentem amerických koncernů, které nabízejí srovnatelné rakety. A stejně tak Rusů a Číňanů. Tady jde o souboj soukromého sektoru.
Jak se na tom všem podílí Česká republika?
Čeští vědci se velmi úspěšně podílejí na mnoha kosmických projektech; dovedeme vyrobit snad nejlevnější malé družice na světě, například koncem června bude startovat družice Mimosa. Nebo jiný příklad: k Saturnu už šest let směřuje zmíněná velká americká sonda Cassini a na ní je německý přístroj měřící elektrický náboj kosmického prachu jemného jako cigaretový kouř. Na přípravě experimentu se podílela i Pražská hvězdárna a planetárium a díky tomu se poprvé do oficiálního znaku americké expedice dostala česká vlajka. S ohledem na nepatrné finanční prostředky jsme přímo kouzelníci. Zatím však příliš neumíme převést výsledky základního výzkumu do praxe a komerčně je zhodnotit; snad se tohle v Evropské unii brzy naučíme.
|
| |
|
