Tak Orion si v rámci Artemis II vylétal pilotované ostruhy, nelze si nevšimnout jaký je to kontrast ve srovnání s Starlinerem.
Video z výstupu krásně dokládá, že i vnitřní prostory jsou poměrně velkorysé, dobře uspořádané. Stále je to "plechovka", ale oproti Apollu případně Sojuzu to není špatné.
Nevíte, zda-li již někde není nějaká kvalitnější fotografie stavu tepelného štítu po přistání?
Je divné, že na Gateway by dostali jen max. dvojnásobek záření co na ISS. Je to kvůli zvýšené ochraně Gateway? Tlustší stěny a clony? Čekal bych tak 5x víc než na ISS.
citace 14.4.2026 - 09:13 - Slavomír Fridrich:...
..Okrem toho by štarty na polárnu obežnú dráhu vyžadovali zmenu núdzových návratových zón kozmonautov a čo bolo ešte horšie, tento typ obežnej dráhy by vystavil posádku vysokým dávkam žiarenia...
Trochu som sa pozrel, ako rieši NASA dávky z ožiarenia a ako to mysleli s Gateway..., keďže ROS má len skromné informácie.
Prvé limity ožiarenia v NASA, z roku 1970 dali jednotný limit 4000 mSv celoživotnej dávky.
Vplyvom nových poznatkov časom zistili, že odolnosť je závislá od veku a pohlavia...
Tak dostali nápad, že limit bude 3% riziko rakoviny... 1 z 33!!
mali na to tabuľku, ja dám len výber podľa "veku pri prvom ožiarení":
do 25rokov
zeny 1000 mSv
muzi 1500 msV
50rokov
ženy 3000 mSv
muži 4000 mSv
keďže však podľa "nového svetonázoru" a "novej vedy" pohlavie a vek neexistuje,
určila sa nová jednotná celoživotná dávka na 600 mSv pre všetkých, pre "rovnosť príležitostí"
zjavne to diskriminuje starších mužov, ktorí majú vyššiu odolnosť voči žiareniu a teda v dôsledku to i zbytočne vystavuje riziku osoby s menšou odolnosťou.
Ale podľa môjho názoru to diskriminuje aj ženy, pretože pri rovnakej dávke ako muži majú o 50% vyššie riziko rakoviny. A teda pri dodržaní "rovnosti" dostanú rakovinu častejšie...
Samozrejme sú aj iné limity napríklad maximum pre jednu udalosť, ktorá je stanovená na 250mSv.
A teraz ku staniciam:
zatiaľ čo na ISS sa predpokladá 0,5-1,0 mSv za deň, pre Gateway to bolo až 1-1,5 mSv za deň.
Pre porovnanie limit v jadrovej elektrarni v EU je 20mSv za rok, ale pričom realita je 1-2mSv za rok pre Jaslovske Bohunice (=1deň na GW).
Takže asi toľko k staniciam nad ochranným magnetickým poľom Zeme.
Nepredpokladám, že Rusi budú na tom lepšie ako Gateway...
Háky by sa dali dokreslit asi len schematicky, lebo takto v reze tvar hákov nevidno. Ale obrazok je zamerany prave na tesnenia, ktore v popise IDSS sa spominaju len okrajovo.
Ale ak by mal ktokolvek dobry napad na vylepsenie, tak ak budem mat cas, obrazok upravim. Len bolo by fajn, ak by bol vysledny obrazok zretelny aj ako nahlad. (zakladne zobrazenie vo wiki)
Naviac vo wiki to moze upravovat ktokolvek a kedykolvek bez pytania a vyhrava tvrdohlavejsi. Takze nikdy neviem, ci zamer mojho upgradu tam bude aj o dve hodiny... Takze prispievam, ak som ochotny toto riskovat a respektovat aj iny nazor na riesenie
1/
"out-of-date" bola v tomto pripade asi samotna NASA, nakolko MV predbehol slovenske televizne noviny o 12 hodin.
Ja by som to video tiez nepustil online, kym by som si nebol isty, ze posadka v poriadku a zdravi prezila, idealne po potvrdeni lekarom.
Na druhej strane sme asi zhyckani moznostou niektorych online, alebo takmer online informacii. Par rokov dozadu by sme s nadsenim mlaskali nad tymito videami aj po dvoch tyzdnoch od pristatia...
2/
aj relevantne otazky vyznamne prispievaju k tvorbe fora, a povzujem ich za zivost a zmysel fora. A vzdy sa tesim na nasledne vyjadrenie vecneho nazoru amaterov, alebo este vzacnejsie na fundovanu odpoved profesionalov
Gagarin nalétal před vybráním ke kosmonautickému výcviku celkem málo hodin. Při absolvování pilotní školy (listopad 1957) měl jen 167 hodin, když ho za dva roky (říjen 1959) vybrali ke kosmonautickému výcviku, měl nalétáno 265 hodin - tedy 49 hodin ročně za ty dva roky - jen základní výcvik pro létání za dobré viditelnosti. Až kdyby získal dostatek zkušeností a výcvik pro přístrojové lety, nalétal by v dalších letech víc. Jenže jako kosmonaut už nelétal, proto začal v roce 1968 opět lety jako učeň s instruktorem.
Zdroje mluví o tom že létal na Po-2 (začátky v aeroklubu), Jaku 18 a MiGu 15. Myslel sem, že normální v té době byl základní výcvik na Jak-18, pokročilý na Jak-11 a pak se teprve přecházelo na MiG-15. Nikde jsem ale nenašel zmínku, že by Gagarin létal na Jaku-11. Nevíte někdo proč?
citace 14.4.2026 - 20:41 - kacenka:
... hezké ale trochu out-of-date!
To, že je "out-of-date" nesnižuje informační hodnotu příspěvku. Já jsem třeba toto video ještě neviděl. Pro mě je zajímavé. Obecně jsem rád, že sem Michal Václavík neúnavně dává příspěvky, protože jsou tady informace hezky pohromadě a nemusím obcházet víc různých webů.
citace 14.4.2026 - 09:15 - Václavík Michal:Otevření dveří velitelského modulu kosmické lodi Orion Integrity po přistání posádky Artemis II.
...
... hezké ale trochu out-of-date!
Mám jen dvě poznámky:
1) co to tam trčí uprostřed kabiny a hodně překáží? Vypadá to jako nějaká skládací opěrka na nohy (ovšem nesložená) ...
2) Otevírání kabiny na volném moři není příliš bezpečné ani komfortní. Co kdyby někomu nebylo dobře, nebo byl zraněný? Navíc stačí aby byly trochu vlny nebo vítr a bude velký problém. Proč kabinu nevyloví a neusadí na palubu nějaké lodi a pak teprve neotevírají?
Takhle se to dělalo před padesáti lety protože to tehdy jinak nešlo. Dneska už jsme snad jinde. Proč to neudělají alespoň jako u CrewDragonu?
Ad 2) Moře bylo klidné, proto otevřeli. Přistání z Měsíce je určitě na přesnost náročnější, proto je loď dál od bodu dosednutí. Mnohem větší lodi trvá déle, než domanévruje do správné pozice.
Trochu som zvažoval, že dokreslim schematicky aj haky, ale mne tu islo hlavne o tesnenie, nie o cely system...
...na wiki sú háky nakreslené v obrázku nižšie pri pohľade zhora.
...ale o tesneni tam pisu naozaj velmi skromne - na pdf strane 37 je hlavny obrazok pre tesnenia 3.2.3-1
...len predpokaldam, že rozmerom 1273 a 1304 myslia os silikonoveho profilu, ktory som vytiahol z inych dokumentov
citace 14.4.2026 - 09:15 - Václavík Michal:Otevření dveří velitelského modulu kosmické lodi Orion Integrity po přistání posádky Artemis II.
...
... hezké ale trochu out-of-date!
Mám jen dvě poznámky:
1) co to tam trčí uprostřed kabiny a hodně překáží? Vypadá to jako nějaká skládací opěrka na nohy (ovšem nesložená) ...
2) Otevírání kabiny na volném moři není příliš bezpečné ani komfortní. Co kdyby někomu nebylo dobře, nebo byl zraněný? Navíc stačí aby byly trochu vlny nebo vítr a bude velký problém. Proč kabinu nevyloví a neusadí na palubu nějaké lodi a pak teprve neotevírají?
Takhle se to dělalo před padesáti lety protože to tehdy jinak nešlo. Dneska už jsme snad jinde. Proč to neudělají alespoň jako u CrewDragonu?
Prostě jak jsem od začátku říkal, jediná šance je Nauku zachránit a nějak zflikovat NEM, aby vznikla aspoň takováto stanice. Nemají peníze, naštěstí na to mají čas. Jestli ale většina mladších lidí z Roskosmosu padne nebo bude zmrzačena na frontě, staří umřou nebo je vyřídí Alzheimer, nezbudou jim lidé, kteří by to dotáhli do úspěšného konce. Ale plány to jsou opět krásné.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy