Přátelé, povolme uzdu naší fantazii a zkusme se podívat do budoucna. Možná že se naše diskuse uchová a za padesát let se někdo nad tím docela pobaví nebo bude žasnout: "jak na to tenkrát přišli?"
----------------------------------------------------------------------
Pilotované lety:
Dá se čekat, že od 2015 bude létat americký Orion-Ares. Zřejmě tuto techniku budou američané používat déle než např. raketoplán (bude mít 29let používání[2010]. Orion do roku 2050?
Asi v té době(2050) se bude konstruovat něco nového - raketoplán?

U rusů by to mohlo být podobné, "Kliper" začne létat po roce 2015? a opět by měl vydržet velmi dlouho.

Stanice ISS v tu dobu nebude (vydrží do r.2040?), ale budou menší stanice Ruska a Číny, takové, aby nebyly drahé a stačily na těch pár úkolů které člověk bude potřebovat pro armádu, technický výzkum pro kosmické lety a pro poznání sama sebe.

Americká základna na Měsíci bude trvale obydlená tak od r. 2030. Netroufám si tvrdit, že na Měsíci budou vlastním úsilím Číňané či rusové. Ono se to nyní jeví jako schůdný krok, ale ekonomicky se to bude zdát núnosné. Určitě Čína svůj současný vzrůst neudrží. Spíše si tam američané ostatní velmoci pozvou k mírné spolupráci na měsíci po roce 2030.

Bude se připravovat let lidí na Mars. Možná, že bude realizován před koncem druhé padesátky!

Mars bude mít další sondy na povrchu i na orbitu. Na zemi budou vzorky hornin z Marsu, planetek i komet. Budeme mít víc sond u Venuše,Jupitera a Saturnu. Také měsíce těchto planet budou více prozkoumány.

Družice kolem Země pro nejrůznější účely - tam si netroufám nic předpovídat. Vývoj je tam velký a jde na široké frontě.

Všimněte si,jak se držím při zemi.

Klipr v roce 2015 považuji za příliš optimistický, vždyť se pořád kolem něj nic neděje. Bohužel. Orion vidím tak 2016 - 18, ISS těžko vydrží do roku 2040, stěží do 2030, možná i méně. Asi také moc nevěříte snílkům jako je Bigelow nabo Musk, no já taky ne. Ale za 50 let už možná nějaké soukromé lety budou reálné. Uvidíme (řekl slepej a šláp...

Jsem svým založením pesimista (má to výhodu - veškerá překvapení mohou být jen příjemná), takže se domnívám, že po roce 2020 už na Zemi začne boj o zbytky ropy a tím pádem o holé přežití a veškeré zbytečnosti jako automobilové závody, letecká doprava a kosmický výzkum půjdou stranou.

[quote
Všimněte si,jak se držím při zemi.

Nevidím žádný důvod, proč se při volném fantazírování na zdejším fóru držet nějak "při zemi", takže budu optimista

Pořád doufám, že se brzy podaří vyřešit dopravu do kosmu a zpět tak, aby byla výrazně levnější a bezpečnější, než dnes. Jak toho má být dostaženo zatím samozřejmě nevím, ale nějaké možnosti vidím třeba v kosmickém výtahu nebo v systémech s externí dodávkou energie. Předpokládám ještě další rychlý rozvoj elektroniky, multimédií, komunikací a výpočetní techniky.

Z toho pak pro rok 2057 odhaduji toto:
- státní kosmonautika funguje podobně, jako dnes a stará se o základní výzkum a průzkum na hranici neznáma:
--- velké, chytré a obratné sondy zkoumají zajímavá místa Sluneční soustavy (asteroidy, planetární měsíce, Mars, Jupiter, Saturn, Venuši)
--- pilotovaná kosmonautika je využívána v omezené míře jen na speciální úkoly (dlouhodobý výzkum na základnách, údržba)
--- vojáci sledují vše co se dá (nejen z kosmu) a mají v kosmu i "zásahové" prostředky
- komerční kosmonautika je na vzestupu:
--- v kosmu fungují desítky hotelů a rekreačních středisek pro turisty (a i to je určitý druh "kolonizace vesmíru")
--- výroba el. energie v kosmu a její doprava na Zemi je sice jen doplňkovým zdrojem, ale ve speciálních případech je použitelná a výhodná (externí napájení pro mobilní a odlehlá zařízení)
--- kosmické telekomunikace, dálkový průzkum Země a navigace si udržují svojí výhodnost a ziskovost (v řadě komerčních aplikací)
--- stavebnice malých kosmických sond se prodávají ve specializovaných prodejnách a soukromé osoby a organizace je vypouští do kosmu pro svou vlastní potřebu a pro zábavu
--- začíná se vyplácet těžba a zpracování některých surovin v kosmu (voda, kyslík, vodík, vše co je použitelné jako zdroj energie, stavební materiál nebo surovina pro drahé produkty)
--- následně se začíná vyplácet i výroba některých materiálů a výrobků v kosmu pro speciální použití (ultrapevné, ultralehké, ultračisté)
- výsledkem výše uvedených aktivit je např. že:
--- jsou detailně prozkoumány a zdokumentovány stovky asteroidů a komet, povrchy i podzemí všech planet a jejich Měsíců (ve Sluneční soustavě)
--- lidské základny (stanice) jsou na LEO, Měsíci i Marsu (nemusí být trvale obydleny)
--- tisíce lidí ročně létají komerčně do kosmu na rekreaci a za dobrodružstvím (vetšinou na LEO, ale i na Měsíc a možná i na Mars)
--- tisíce lidí a stovky organizací (školy) posílá do kosmu komerčně své sondy pro poučení i pro zábavu (soutěže, sport)
--- kdokoliv se kdykoliv může projít po povrchu libovolného tělesa ve Sluneční soustavě (ve virtuální realitě zprostředkované globální komunikační sítí, mobilními zařízeními a jejich vysokým výpočetním výkonem)
--- kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv může v přímém přenosu (i ze záznamu) sledovat záběry z řady aktivních zařízení v kosmu (základny, družice, sondy, mobilní kamery)

Osobně věřím, že řada z těchto věcí může být dostupná i dříve, než v roce 2057.

P.S.: Tohle je perfektní téma k 50. výročí startu první družice. Snad se vyjádří víc lidí.

citace:

---

--- stavebnice malých kosmických sond se prodávají ve specializovaných prodejnách a soukromé osoby a organizace je vypouští do kosmu pro svou vlastní potřebu a pro zábavu

---

Souhlasím s panem Bejčkem, sleduji kosmonautiku 25 roků a fakticky se nic výrazného nestalo. Musíme se držet při zemi, nemysílm že se toho moc za 50 let změní. Bude dost ekologických problému na Zemi jako je dnes s válčením. Kosmonautika určitě nebude tažena nedostatkem surovin, bližší košile neš kabát, bude se investovat do fůze (iter) a obnovitelných zdrojů. Taky si nejsem jistý, jestli je udržitelné tempo růstu v číně a indii, ale pokud ano, za padesát let dvě základny na měsící americo 1/2 - evropsko 1/4 - japonská 1/4 a úzce spolupracující čínská (možná čínsko-ruská). Dvě superrakety usa/čína na vynášení velkých nákladů, stovky malých sond a velmoce předhánějící se v objevech. Zkrátka něco jako dnes, ale ve velkým. A samozdřejmě nějáké to navštívení marsu mezinárodní posádkou, ale určitě ne trvalá základna. A také pilotovaný oblet nějékého ateroidu v rámci přípravy na let k Marsu. Jinak nic nového...

Ja som optimista, podľa mňa budú vesmírne lode s posádkou bežne lietať medzi Zemou a Mesiacom (MHD – MESAČNÁ HROMADNÁ DOPRAVA dôchodci zdarma). 50 rokov je dosť dlhá doba na vývoj nových technológií a sám som zvedaví či sa svet vráti k super-mašinám ako sú v súčasnosti raketoplány (nuž, ale to musí zdravotníctvo hodne pokročiť inak sa budem na to dívať z dosť veľkého „nadhľadu“). Pravda je že prachy hýbu svetom alebo celým vesmírom

No, řekni to asi takhle: Chci být optimista.
Myslím si, že s fosilními palivy bude opravdu časem problém, ale myslím, že i kdyby byl, tak se i za padesát let palivo pro kosmickou loď našetří.
A i kdyby se nenašetřilo, pravděpodobně už bude existovat způsob výroby podobného paliva z rostliných olejů. Navíc současné komické lodě mají tendenci se spíš zaměřovat na vodík a ten toho tolik s fosilními palivy zase společného nemá.

Jenže tohle je upřímě řečeno cesta pravěku. Jak doprava na LEO tak samotná meziplanetární doprava potřebuje injekci v podobě nějakého technického skoku.
Mohl by to být třeba "kosmický výtah" nebo něco na ten způsob.
Zkrátka potřebujeme dopravu na LEO efektivnější a dopravu Země - Měsíc rychlejší, jinak budeme i za padesát let (a možná i za sto let) tam, kde jsme.
Co se týká rozvoje kosmonautiky v nejbližších letech, tak si myslím, že jestli budou ještě státní projekty na špici, tak to bude jen díky tomu, že je k tomu soukromý sektor donutí.
Technicky jsou dnes návrhy USA i Ruska vlastně skromnější, než byly v minulém století.

nepravděpodobné
- turistika ve vesmiru
- nové zdroje ( hmotné , nehmotné)
- nové materialy mají za následek spoutání energie do využitelného potencialu pro cestovani po sluneč.soustavě
- energetická nezávislost
- soukromé firmy pronikaji za sluneč.soustavu z cílem komerč.využití
- technologie na hranicích vesmírných zákonů ( objevených )

pravděpodobné
- Čína lídrem vesmírných sond ( počtem a objemem )
- Čína & USA & RUSKO převod mírového využití kosmu na vojenský
- minimální ale alespoň nějaké pokusy o komerční využití energ. a nerost. ve sluneční soustavě.
- Cenzura všeho nového nebo nově objeveného
- Minimální rozvoj a investice do vyvoje všeho / malá vědecká podpora os států
- Budeme muset čekat cca 40-50let než se na posty a rozhodovací funkce dostanou jinak myšlející osoby které z části nepravdepodobneho udelaji svuj volebni cíl :-)

citace:

---

nepravděpodobné
- turistika ve vesmiru

---

citace:

---

- nové zdroje ( hmotné , nehmotné)

---

citace:

---

pravděpodobné
- Čína & USA & RUSKO převod mírového využití kosmu na vojenský

---

citace:

---

- Cenzura všeho nového nebo nově objeveného

---

citace:

---

- Minimální rozvoj a investice do vyvoje všeho / malá vědecká podpora os států

---

citace:

---

- Budeme muset čekat cca 40-50let než se na posty a rozhodovací funkce dostanou jinak myšlející osoby které z části nepravdepodobneho udelaji svuj volebni cíl :-)

---

citace:

---

No, řekni to asi takhle: Chci být optimista.
Myslím si, že s fosilními palivy bude opravdu časem problém, ale myslím, že i kdyby byl, tak se i za padesát let palivo pro kosmickou loď našetří.
A i kdyby se nenašetřilo, pravděpodobně už bude existovat způsob výroby podobného paliva z rostliných olejů.

---

citace:

---

Navíc současné komické lodě mají tendenci se spíš zaměřovat na vodík a ten toho tolik s fosilními palivy zase společného nemá.

---

citace:

---

Jenže tohle je upřímě řečeno cesta pravěku. Jak doprava na LEO tak samotná meziplanetární doprava potřebuje injekci v podobě nějakého technického skoku.
Mohl by to být třeba "kosmický výtah" nebo něco na ten způsob.

---

citace:

---

Co se týká rozvoje kosmonautiky v nejbližších letech, tak si myslím, že jestli budou ještě státní projekty na špici, tak to bude jen díky tomu, že je k tomu soukromý sektor donutí.

---

citace:

---

Technicky jsou dnes návrhy USA i Ruska vlastně skromnější, než byly v minulém století.

---

citace:

---

K.Bejček:U rusů by to mohlo být podobné, "Kliper" začne létat po roce 2015?

citace:

---

Olda:Klipr v roce 2015 považuji za příliš optimistický, vždyť se pořád kolem něj nic neděje.

---

---

Spíš než předpověď, co bude za 50 let je moje přání, aby se za 50 let (nebo raději dříve) potvrdilo že:
-- v Německu byly/nebyly koncem druhé světové války vyvinuty létajicí stroje Haunebu, umožňující létat takovou rychlostí a takovými manévry jako to čemu dnes říkáme UFO.
-- v Area 51 v USA jsou/nejsou v největším utajení držena havarovaná UFO a jejich mrtvé posádky.
-- že v padesátých letech jednali/nejednali vysocí představitelé USA (včetně prezidenta) se zástupci mimozemšťanů

Samozřejmě jsem přesvědčen, že se žádné takové události nestaly a indicie neexistují. Přál bych si ale, aby to bylo potvrzeno ne jen „zdravým rozumem“, ale relevantními, ověřitelnými údaji. Vím, že je to téměř nemožné (pustí někdo nezávislou komisi k necenzurované prohlídce všech zákoutí Area 51?) Kdyby se potvrdilo, že se něco z toho opravdu stalo, mělo by to tak zásadní a nevypočitatelný vliv na rozvoj kosmonautiky, že by naše nynější diskuze zde byla bezpředmětná. Jelikož se s pravděpodobností hraničící s jistotou takového nic neudálo, jsou všechny vize návštěvníků tohoto diskusního fóra s různou mírou pravděpodobnosti uskutečnitelné.
Jen mě mrzí, že já se toho, co bude za 50 let s určitostí nedožiju (nebo mám být rád?)

Na námitky:

citace:

---

Olej neni prave vhodne palivo pro raketovy motor.
Vodik se vyrabi ze zemniho plynu.

---

citace:

---

Na námitky:

citace:

---

Olej neni prave vhodne palivo pro raketovy motor.
Vodik se vyrabi ze zemniho plynu.

---

Musím říct, že olej přímo jako palivo mě zrovna nenapadl (jeho srovnání s ostatními palivy neznám), ale když se dá z přeměměných rostlinných uhlovodíků dělat bionafta, plasty a metan, tak mi nepřijde ani výroba raketového paliva příliš nepochopitelná. Spíš mi to říká něco o vaší trochu omezené fantazii, dnes jsme s organickou chemií přece jen o trochu dál. A co teprve za padesát let!

---

2057? Nebude SSTO, ale DSTO - dvojstupňový prostředek - první stupeň kyslík-metan(kerosen) se bude zachraňovat, druhý stupeň kyslík-vodík vynese náklad a vrátí se jen motory s řídícím systémem. Nosnost asi 12 t na LEO (pilotovaná loď, družice, nebo družice a stupeň pro vyšší dráhy/planety/planetky). O třídu vyšší nosič použije dva 1. stupně a nový 2. stupeň (opět záchrana motorů a ŘS). Na celém světě dva bloky: 1 euro-americko-japonský, 2. rusko-čínský (ostatní země podle aktuální politické orientace spolupráce buď s jedním nebo oběma bloky). Přitom ale oba bloky budou spolupracovat - dohoda o pomoci při poruše, aby při havárii jednoho typu nosiče druhý blok pomohl vynášet UZ. Každý blok má supernosič (Ares 5, rusko-čínský nosič asi 70 t na LEO - pro let na Měsíc dva starty). Soukromníci jen částečný podíl na trhu - třetí blok, nosiče do 25 t na LEO, Sea Launch? Tjuratam? Díky dohodám má každý blok jen jednu rodinu raket pro vynášení nákladů, takže úspory díky množství startů. Kosmodromy taky upraveny - Kourou pro většinu letů, Vandenberg pro starty na polární dráhy, z KSC je muzeum a soukromé starty. V Rusku starty jen z Plesecka, ostatní lety z Číny (ostrov Hainan?), Tjuratam je muzeum a soukromé starty. Stanice na LEO a Měsíci (každý blok vlastní) a Marsu (společná), trvalá posádka jen 4 osoby, výrazná automatizace. Na Měsíci a Marsu jaderné zdroje energie jako doplněk k solárním elektrárnám. Pro lety k Marsu jaderné motory. Družice výkonné, menší, autonomní. Vzorky z komet, asteroidů a Merkuru, balóny na Titanu a Venuši, miniponorky v oceánu na Europě. Solární plachetnice pro automatické mise.

citace:

---

2057? Nebude SSTO, ale DSTO

---

je to diskuze :-) .. nepretahuji se :-)

citace:

---

citace:

---

nepravděpodobné
- turistika ve vesmiru

---

Uz dnes letaji turiste do vesmiru. Proc ne za 50 let?

hmmmm ... Kolikrat jsi letel ty ? nebo kolikrat s detma poletis za 5 let ? ..
turistika je o hromadnem cestovani ... toto je experiment z rise vedy

citace:

---

- nové zdroje ( hmotné , nehmotné)

---

Pokud se tim mysli nalezani dalsich zasob fosilnich paliv, zvysovani ucinnosti, nebo lepsi skladovani energie, tak k tomu dochazi porad a neni duvod pochybovat o tom ze k tomu bude dochazet i v budoucnu. Z meho oboru bych zminil ropne pisky ci hydraty metanu. Tam je energie na stoleti, pokud se bude jen trochu setrit. A to zrejme bude vzhledem k rostoucim cenam.


hmm.. myslel jsem nové zdroje - napr H3 .. atd
dale pak ty nehmotne .. vyuziti napr fotonu , jinych zareni

citace:

---

pravděpodobné
- Čína & USA & RUSKO převod mírového využití kosmu na vojenský

---

To jsem nepochopil, zatim to funguje tak, ze je prvne vojenske vyuziti a pak teprve mirove. Mozna ale v budoucnu dojde k militarizovani zakladny na Mesici.

hmm..kdyz se podivas na stav strateg.raket a protiraketove obrany zjistis ze prevaha bude az kdyz budou nosice a obrana ve vesmiru .. viz CINA a sestreleni satelitu .... studena valka verze 2 je na spadnuti a ta bude uz 100% v kosmu.

citace:

---

- Cenzura všeho nového nebo nově objeveného

---

??? Neco jako kybernetika v SSSR nebo genetika pro flandaky?

citace:

---

- Minimální rozvoj a investice do vyvoje všeho / malá vědecká podpora os států

---

Neco jako dnes v CR? Porad ale existuji soukrome investice do vedy.

hmm .. minimalni ... a to na zaklade silne komercnich zameru.
tzn pokud soukromnik arab vynalezne cistou energii , nezavre vrty a nezacne ji zadarmo a nebo za setinu ceny prodavat

citace:

---

- Budeme muset čekat cca 40-50let než se na posty a rozhodovací funkce dostanou jinak myšlející osoby které z části nepravdepodobneho udelaji svuj volebni cíl :-)

---

Opet jsem asi nepochopil. Politika je uz po tisice let porad o tom stejnem. Jak uchopit moc. Odjakziva taky existovaly metody jak "politikum" branit v rozletu. Nevidim tudiz duvod proc by to za padesat let melo byt jinak.
Spis bych ocekaval nejaky zasadni valecny konflikt, ktery bude v multipolarnim svete prirozeny.
Pokud budou pouzity zbrane hromadneho niceni a dojde k vyraznemu ubytku obyvatelstva a globalnimu poklesu zivotni urovne, pak by to mohlo ovlivnit i kosmonautiku. Tezko rici v jakem smyslu.

---

citace:

---

citace:

---

Uz dnes letaji turiste do vesmiru. Proc ne za 50 let?

---

hmmmm ... Kolikrat jsi letel ty ? nebo kolikrat s detma poletis za 5 let ? ..
turistika je o hromadnem cestovani ... toto je experiment z rise vedy

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

- nové zdroje ( hmotné , nehmotné)

---

Pokud se tim mysli nalezani dalsich zasob fosilnich paliv, zvysovani ucinnosti, nebo lepsi skladovani energie, tak k tomu dochazi porad a neni duvod pochybovat o tom ze k tomu bude dochazet i v budoucnu. Z meho oboru bych zminil ropne pisky ci hydraty metanu. Tam je energie na stoleti, pokud se bude jen trochu setrit. A to zrejme bude vzhledem k rostoucim cenam.

---

hmm.. myslel jsem nové zdroje - napr H3 .. atd
dale pak ty nehmotne .. vyuziti napr fotonu , jinych zareni

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

pravděpodobné
- Čína & USA & RUSKO převod mírového využití kosmu na vojenský

---

To jsem nepochopil, zatim to funguje tak, ze je prvne vojenske vyuziti a pak teprve mirove. Mozna ale v budoucnu dojde k militarizovani zakladny na Mesici.

---

hmm..kdyz se podivas na stav strateg.raket a protiraketove obrany zjistis ze prevaha bude az kdyz budou nosice a obrana ve vesmiru .. viz CINA a sestreleni satelitu .... studena valka verze 2 je na spadnuti a ta bude uz 100% v kosmu.

---

citace:

---

ja jsem napsal .. za takovych 50let budou posty obsazeny lidma ktery muzou misto valceni a cpani 1bilionu dolaru rocne vzit pulku a dat ji na vedu a na lety do vesmiru

---

Já myslím že bez technologie typu Vesmírný výtah. Nebude žádný revoluční rozvoj kosmonautiky pro široké lidstvo.

Prostě dokud nebudeme mít technologii pro vynášení na LEO/GEO která není náročná na energii, lidskou práci a je prakticky bezúdržbová. Něco jako lodní doprava na začátku minulého století (po zavedení lodního šroubu a tepelného motoru).

Až jí budeme mít pak teprve začne revoluce ve vesmíru pro každého občana této planety.

Když jsem byl ještě prcek, tak jsem si nedokázal představit, že dokážeme najít planety u ostatních hvězd. Proto si myslím, že v roce 2050 už budeme znát několik planet podobných Zemi. budeme vědět, že je tam moře a kontinety. Tedy ne, že bychom měli mapy, jen budeme vědět, že to tam tak je. Samozřejmě, že je najdeme soustavou interferenčních satelitů. Myslíte, že je to možné?

citace:

---

Myslíte, že je to možné?

---

Oprašuji doma papíry a objevil jsem "plány NASA?", článek z nějakého časopisu, únor 1971.
V oblasti pilotovaných letů se psalo, že malé orbitální stanice budou postaveny v letech 1970-1975 (Skylab, rusko).
Velké pro cca 10-14 lidí v letech 1975-1980.
Raketoplány začnou létat v letech 1975-1980 (USA).
Přepravní kosmická loď - tahač mezi oběžnými drahami Země -Měsíc 1980-1990.
Při čemž se bude stavět stálá stanice na Měsíci 1980-1990.
První pilotovaná výprava na Mars bude v letech 1980-1990. Je tam uváděn nejbližší termín startu 1981!!!!

Jsou to naprosté fantazie, ti co to uváděli to možná mysleli upřímě, ale byli naprosto odtrženi od reality.
A tak dnes, kdy občas mohu číst či slyšet nějaké velmi smělé nápady a plány, jak budeme v roce 1930 na Marsu, vzpomínám na rok 1971 a tyto plány a jsem velmi, velmi skeptický.

Na technet.idnes je článek Karla Pacnera k tomuto tématu:
"Za 50 let bude stát na Měsíci hotel a lidé přistanou na Marsu"

http://technet.idnes.cz/za-50-let-bude-stat-na-mesici-hotel-a-lide-pristanou-na-marsu-pn3-/tec_vesmir.asp?c=A081031_151123_tec_vesmir_mbo

citace:

---

Jsou to naprosté fantazie, ti co to uváděli to možná mysleli upřímě, ale byli naprosto odtrženi od reality.

---

V roce 2057 uz budeme na 100procent ovladat antigravitaci. Neni ovsem jiste, zda-li bude timto zpusobem ekonomicke vynaset naklad do vesmiru.

Vývoj probíhá v jakýchsi skocích, po každém následuje období zažití dosaženého pokroku.
Prognózy ze šedesátých a sedmdesátých let vycházely z toho, že zhruba za deset let zkoumání kosmu se postoupilo od jednoduché družice ke kosmické lodi vezoucí člověka na Měsíc a nadšenci usuzovali, že tento překotný vývoj bude postupovat do nekonečna.
Ovšem opak byl pravdou, nastala stagnace a jen vylepšování dosaženého.Pro připomínku : dle tehdejších prognóz měl člověk stát na Marsu v roce 1980 a v roce 2050 letět ve hvězdoletu k nejbližší hvězdě.
Padesát let není tak dlouhá doba jak se zdá, z této padesátky již v tomto novém století vlastně deset let uplynulo, aniž se nějak pokročilo. Pokud člověk do roku 20 opět vstoupí na Měsíc, nebude to pokrok, ale návrat na startovní čáru roku 1969 z čehož plyne, že se padesát let NIC zásadního nestalo !
Stagnace je zejména patrná v Rusku, R-7 a Sojuzy létají jako za Kololjova a NASA " oprášila" staré dobré Apollo.

citace:

---

Stagnace je zejména patrná v Rusku, R-7 a Sojuzy létají jako za Kololjova a NASA " oprášila" staré dobré Apollo.

---

citace:

---

V roce 2057 uz budeme na 100procent ovladat antigravitaci. Neni ovsem jiste, zda-li bude timto zpusobem ekonomicke vynaset naklad do vesmiru.

---

O antigravitaci se mluvívalo svého času - hlavně v článcích senzacechtivých novinářů – v souvislosti s různými těmi udělátky, které se po bližším přezkoumání ukázaly být skrytým iontovým motorem, což původně nevěděli ani tvůrci těch hraček. Vůbec, kdykoliv se objeví cokoliv, co se hýbe, aniž by bylo zcela jasné proč, začne někdo vykřikovat: antigravitace. Nakonec se to ukáže být něco standardnějšího, co však není na první pohled zjevné.

O antigravitaci se také mluvilo bez jasnějšího zdůvodnění, proč by to měla být právě ona, i v souvislosti s určitými pokusy se supravodivými prstenci. Ví někdo, jak tyto údajně antigravitační efekty u supravodičů, kterých byl nedávno plný bulvár, po bližším přezkoumání dopadly.

Já se obávám, že za 50 let bude kosmonautika stejná jako nyní. Budou se používat stejný způsob pohonu. Na oběžné dráze bude několik(možná i pouze jedna) malých kosmických stanic. Neočekávám, že ISS bude mít důstojného nástupce vzhledem k ceně obdobné modulární stanice.

Možná se vrátíme na Měsíc, ale neočekávám že nastálo. Ekonomické náklady na stálou lunární základnu americká administrativa neobhájí.Já se spíše obávám, že Ares 5 půjde k ledu úplně, protože krom lunárních misí nemá tento težký nosič využití.

Od Ruska, EU ani Číny žádné ambiciózní projekty neočekávám. Tyto státy budou mít díky stárnoucí populaci dost problémů sami se sebou.

citace:

---

Já se obávám, že za 50 let bude kosmonautika stejná jako nyní.

---

Realizace nějakého většího projektu od zadání po start trvá dnes řádově deset let, dalších deset let projekt pracuje a hodnotí se výsledky. Poté následuje další projekt. Z toho plyne, že padesát let na nějaký pokrok, myslím skokový je nesmírně málo.
Předpokládám, že za padesát let se Evropa, Rusko, Čína a Japonsko dotáhnou na dnešní úroveň NASA.
Měla by být připravena obrana proti velkému Impaktu.
Na Měsíci bude pracovat skromná základna.
Na Zemi budou vzorky z Marsu, nožná i z Titanu.
Komerční " skoky" na hranici vesníru budou cenově srovnatelné s luxusní dovolenou.
Tempo vysílání výzkumných sond bude asi dvojnásobné, t.j. dvě až tři za deset let.
Svět bude řešit otázku přelidnění a budou " vysychat" přírodní zdroje.
Arabům dojde nafta a peníze na terorismus.
V Evropě dosáhne počet přistěhovalců z východu 50% obyvatel.
Budou objeveny planety obdobné Zemi jako možný cíl expanze života.

Dlouho, velmi dlouho jsem nepřispíval, ale teď musím

Pokud nebude objeven nějaký nový pohon, nevidím velkou možnost pro kosmo boom. Proto si dovolím tvrdit, že:

- počet startů raket v západních zemích bude výrazně omezený, neboť do hry vstoupí ekologové a vysílání raket bude tvrdě regulováno nějakým úřadem
- starty těžkých raket se přesunou do Afriky
- bude více využíváno plovoucích plošin

raketový boom očekávám jen v oblasti malých raket. Většina satelitů bude o váze do sto kg. S pohybem na orbitě pomocí iontových motorů.

Vyslání satelitu bude podléhat tvrdé regulaci vzhledem ke kosmickému smetí.

Vzhledem k předchozímu bude zásadně omezena pilotovaná kosmonautika, nebude-li zrušena úplně.

Výzkum planet bude probíhat pomocí více malých robotů, které budou tvořit samoorganizující společenství.

Přínos komonautiky do lidského dění bude čím dál tím menší. Nebudou existovat mamutí kosmo projekty, protože jejich přínos pro vědu bude nulový ... více dokáže výzkum orientovaný zde na Zemi a lidé nebudou ochotní čekat nějakých 20 let na výsledky čehosi, co už dávno bude zastaralé v době jeho uvedení ...

Cesta na Měsíc zkrachuje, USA nebude mít na ní prostředky, Rusko také ne. Čína od projektu ustoupí, vzhledem k hladomoru a demografickým nepokojům ...

Když to tak čtu jsem hooodně velký pesimista. Jedinou naději vidím v novém principu pohonu ...

Díval jsem se co jsem psal na začátku této diskuzní větve. Je to rok a žasnu nad svým optimismem. Se současným poklesem, který teprve začíná nepočítal nikdo. Jak dlouho to bude trvat? Asi roky a kosmonautika bude patřit mezi ty programy kde se dá škrtat.

Jediná záruka do budoucna je, že pilotovaná kosmonautika je stálě natolik prestižní, že si žádný stát ,který ji provozuje si nedovolí ji definitivně opustit. Neopustilo ji ani Rusko, když bylo po rozpadu SSSR politicky a ekonomicky na kolenou.

Také jsem osobně zvědav jak se během příštích 50 let rozvinou suborbitální lety ke kterým nakročilo SSO. Třeba touto cestou dospějeme za těch 50 let ke skutečnému kosmoplánu na LEO.

Tahle disuze mi připomíná vizionářský plány když přistálo apollo v 69, a to tu nosič byl a politická vůle taky. Dokud nebudou nový objeveny technologie tak to za 50 let bude stejné jako dnes. Až na tu nějákou malou základnu na Měsíci, lidstvo bude mít daleko důležitější věci, než lítat na měsíc - klimatický změny, nedostatek surovin, fundamentalizmus, důchodová reforma, atd. a ty lety na Mars nevyřeší, jedině se můžou svést na technologiích při řešení uvedených energetických a jiných problémů, tj. jaderná fuze, anihilace,...

citace:

---

Já se obávám, že za 50 let bude kosmonautika stejná jako nyní. Budou se používat stejný způsob pohonu.

---

Mám obavy, že ani ty nové pohony nic moc nevytrhnou, pokud se pro kosmonautiku neobjeví nové investiční příležitosti mimo rozsah současného. Prostě, když si docela dobře vystačíme se současnou přízemní kosmonautikou, kde je trend čím dál méně a menších sond, protože, čím dále menší sonda je schopna udělat čím dál víc práce a vydržet delší dobu, tak by to také i objevem zázračných pohonů mohlo za 50 let vypadat tak, že jednou za rok vyletí antigravitační nosič, který vynese deset tisíc gramových minisondiček a tím bude potřeba kosmonautiky pro planetu Zemi sanována.

Jestli ale geologové zjistí, že když z těch miliard, které protékají tímto oborem, investují miliardu na Mědíci a vytvoří to teoretické poznatky, jaké nezískají ani za dvě miliardy na Zemi, může být vystaráno, i když ty nosné hořáky ponesou pořád rukopis von Brauna a Koroljova. A mně se z trendů poslední doby zdá, že apetit pozemských geologů na vesmír docela roste a tak bude objednávka vzdálenější kosmonautiky trochu větší, než jsme zvyklí.

Asi by to chtělo i zajímavější rámec financování a spolupráce, než dosud fungující. Třebas u astronomů je mi zdálo, že mají radši ty své pozemské teleskopy, než nějakého Hubbla, který není jejich a je nějaké NASA, která jim tak jen užírá prachy prý na astronomii, kdy přeci astronomie je to, co dělají oni a ne nějaká NASA. Chce to prostě lépe zvládat kosmické investiční join ventures.

Vaše prognózy mne děsí. Ne přímo obsahem, ale tím, že jsou dokonalým extraktem omezenosti inženýrského myšlení. Připadáte mi jako neandrtálci, přemýšlející, jak bude ve vzdálené budoucnosti vypadat lov na mamuta. Vymyslí tuny hovadin, ale nenapadne je to jediné správné - že v budoucnu žádné lovy na mamuta nebudou.

Jistě, není teď řeč o horizontu padesáti let, ale koho taky zajímá pitomé půlstoletí, když už jen kousek za ním je stejný předěl jako dělí dnešek od těch mamutů. Lidstvo, tak jak ho známe, končí. Ne, žádná apokalypsa, ale úplně nová kvalita. Možná sto padesát, možná tři sta let, ale přijde to velmi brzy. Z té budoucnosti, která opravdu přijde, se na dnešek budou dívat jako na konec starých časů, kdy bylo všechno úplně jinak, stejně, jako my dnes hledíme na starý Egypt.

Nikdo z vás si neuvědomuje, že už zbývají pouhé dva kroky a civilizace v dnešní podobě, celá její historie, skončí? Začne se psát nová epocha úplně jiného lidstva. Tím jedním krokem je objev obyvatelné extrasolární planety. Před třiceti lety absurdní nemožnost, dnes už jen otázka peněz. A pak - osídlení. Ne sto tisíc lidí na stech tisících nových planet, stačí pár jedinců na té jediné nové a tím je přerod dokonán. Pak už nic nebude jako dřív.

A k tomu zbývá opravdu jen pár set let. Takže - konec starých časů, to je to, co dnes žijeme. Jednou se na to bude vzpomínat jako na belle epoque.

citace:

---

Vaše prognózy mne děsí. Ne přímo obsahem, ale tím, že jsou dokonalým extraktem omezenosti inženýrského myšlení. Připadáte mi jako neandrtálci, přemýšlející, jak bude ve vzdálené budoucnosti vypadat lov na mamuta. Vymyslí tuny hovadin, ale nenapadne je to jediné správné - že v budoucnu žádné lovy na mamuta nebudou.

---

citace:

---

Věřím, že většina na blízkou vývojovou singularitu věří, ale tvrzení, že k tomu dojde za dva roky, by asi zasluhovalo uvést jako zdroj svoji křišťálovou kouli. Pak bych ale doporučil tuhle debatu otevřít spíš někde na nepohanském fóru.

---

citace:

---

Dva kroky, ne roky.

---

Zde v diskuzi jsem četl, že schopný prognostik odhadl stav současné kosmonautiky. (Debata o neandrtálcích a konci civilizace) Já bych řekl, že se sekl docela dost. Viz. knihy Města v kosmu a Lidé v kosmu... Podle těchto děl jsme v současnosti měli na oběžnou dráhu měli létat podobně jako jezdíme tramvají...

... Neměli bychom zde mudrovat spíš o technických řešeních a nehrát si na ekonomy?
Vždy se najde cifršpion, který Vám i mě bude chtít zkazit náladu. Vždy se najde politik v zemi s výrobní kapacitou a potenciálem, který bude raději bojovat a podporovat své imperiální choutky, než bádat.
Paradoxně tahounem v dobýváním vesmíru bude Čína a Indie, které rozvoj tohoto souboru věd považují za prestižní záležitost. A až se dotknou ješitnosti USA a Ruska, pak opět najednou bude na projekty. Obzvláště, když začne docházet voda, začne tu být trochu těsno kvůli primitivnějším lidským pohnutkám jako je náboženský fanatismus apod.

On totiž vždy existuje dobrý ekonomický důvod proč letět na Mars, Měsíc nebo kamkoliv jinam. Jen ho oficiální ekonomové nepřipustí.
Jak jsem již řekl: Je třeba válčit a živit darmošlapy... Vždyť i u nás polovinu státního rozpočtu sežerou sociální výdaje a rozhodně se nejedná jen o starobní a invalidní důchody o jejichž smysluplnosti bych si nikdy nedovolil pochybovat.

Proto se spíš držme technických řešení a úvahy o ekonomice nechme být.

citace:

---

Proto se spíš držme technických řešení a úvahy o ekonomice nechme být.

---

Hlavně nechápu k čemu je vůbec uvažování nad "mírnou budoucností v mezích zákona". Jako kdyby člověk přemýšlel nad tvarem a barvou aut za deset let. Tak asi nějaký tvar to mít bude a nalakované to nejspíš taky bude - a co z toho? O to přece vůbec nejde.

Tedy jde, ale jen takovým těm inženýrským duším, co uvažují v intencích koleček a stroječků, ale nepřemýšlejí nad tím, k čemu by to všechno mělo být. Totéž platí o kvaziracionálních ekonomických úvahách, které sice mohou vypadat nesmírně moudře, ale ve skutečnosti dokáží předpovídat věci výhradně až poté, co se stanou.

Myslím, že úvahy nad budoucností musí být o vizi, ne o tom, jak ji realizovat. To je bezvýznamné. Dokud není vize, není co realizovat, a když je vize, která dá motivaci, pak se cesta najde.

Navíc k skutečnému osídlení vesmíru nikdo žádnou "novou fyziku", žádné warpy a červí díry v principu nepotřebuje.

Jinak - nechci být hrubý ani nikoho urážet, i když to tak možná vyznělo. Bohužel se mi to často stává, ale já to tak nemyslím.

citace:

---

citace:

---

Dva kroky, ne roky.

---

Aha! Tak se omlouvám. Ale teď, co jsou dva kroky?

---

citace:

---

1. krok: Najít rozumnou extrasolární planetu
2. krok: Dostat tam pár lidí (nikoli nezbytně, ale je to nejpřímočařejší možnost)

A je vymalováno, tím to prostě skončilo. Hotovo. Lidstvo ovládlo to, co dnes nazýváme vesmír, sakumprásk.

---

citace:

---

citace:

---

1. krok: Najít rozumnou extrasolární planetu
2. krok: Dostat tam pár lidí (nikoli nezbytně, ale je to nejpřímočařejší možnost)

A je vymalováno, tím to prostě skončilo. Hotovo. Lidstvo ovládlo to, co dnes nazýváme vesmír, sakumprásk.

---

Když takovou planetu najdeme bude od nás patrně desítky světelných let vzdálená. Když ukecáme ty nemoudré ekonomy, aby na tu svobodnou vizi mimo mezí zákona dali prachy, udělají i znalci koleček zase raketu, aby tam lidskou kolonii zavezla. Jelikož nepotřebujem žádný wharp, poletí, jak se na raketu sluší, asi desetinásobkem rychlosti vodíku rozžhaveného chemickým hořákem. Takže na dotyčné planetě jsou tak za 5 až 50 milionů let.

To není vize pro příštích 50 let. Chtělo by ji doplnit přinejmenším něčím, co naznačí, čím tam poletí. Ten vylepšený hořák, na kterém homo pekl bůček, když k člověku byl krůček, nás k extrasolárním planetám nedoveze.

---

citace:

---

citace:

---

1. krok: Najít rozumnou extrasolární planetu
2. krok: Dostat tam pár lidí (nikoli nezbytně, ale je to nejpřímočařejší možnost)

A je vymalováno, tím to prostě skončilo. Hotovo. Lidstvo ovládlo to, co dnes nazýváme vesmír, sakumprásk.

---

Když takovou planetu najdeme bude od nás patrně desítky světelných let vzdálená. Když ukecáme ty nemoudré ekonomy, aby na tu svobodnou vizi mimo mezí zákona dali prachy, udělají i znalci koleček zase raketu, aby tam lidskou kolonii zavezla. Jelikož nepotřebujem žádný wharp, poletí, jak se na raketu sluší, asi desetinásobkem rychlosti vodíku rozžhaveného chemickým hořákem. Takže na dotyčné planetě jsou tak za 5 až 50 milionů let.

To není vize pro příštích 50 let.

---

citace:

---

citace:

---

Proto se spíš držme technických řešení a úvahy o ekonomice nechme být.

---

Schopný prognostik by to MOHL odhadnout. Myslím ale, že pokud se takový našel a odhadl, tak o něm dosud nevíme.

Právě v tom to je. Že z technických odhadů tu vycházet nelze. Ty prognózy, podle kterých jsme už měli být na Marsu, byly špatně právě proto, že byly technické. Byly asi i technicky realistické. Současná civilizace na to asi technicky má, že při dostatečném vynaložení zdrojů by toho dosáhla. Nedosahuje toho právě proto, že k tomu nejsou ekonomické důvody.

Partikularisticky technické prognózy v kosmonautice tedy budou vždy k ničemu, ať budou technicky jakkoliv brilantní.

Důvody pro kosmonautiku budou vždy průhlednější přes ekonomii než přes techniku. I pro ekonomii darmošlapů jsou vymyšlené chytré ekonomické teorie, které obvykle vychází z teorie transakčních nákladu (Coase). Jestli bude výhodné letět na Mars, zkuste si to spočítat podle darmošlapologie odvozené od Coaseho. Z teorie průtoku Lavalovou tryskou se k tomu nedopočítáte.

---

citace:

---

Dejte ekonomovi vymyslet raketu a nechá Vás jet stopem...
...tenhle přístup kdy "idioti" z kalkulačkou mají největší moc a "rentabilita" se zaměňuje za prospěšnost mě unavuje.

---

citace:

---

... nechápu, co je zajímavého na padesátiletých prognózách a proč se tím vůbec zabývat - zvláště, když na obzoru jsou věci nevídané.

---

"ale jak ekonomicky obhájíte kostel"

Jako symbol umeni stavitele a moznosti toho kdo mu dal na to penize - proste se chtel ukazat jako si dnes nekdo postavi rozlehle rodinne sidlo.

"Určovat pomocí ekonomických nástrojů co bude lépe udělat je hloupost už od začátku (ne však hloupost ekonomů). Protože nic není dobré či špatné samo o sobě, prospěšné či škodlivé samo o sobě, ale vždy jen poměřováno účelem. Co je dobré pro jednoho, je špatné pro druhého, co je jednomu prospěšné, druhému škodí. "

Ekonom rekne co bude jak nakladne - spolecnost pak rozhodne co z tohe je pro ni nejpritalnejsi - ekonomicky a moralne. Tak se to deje i dnes ekonomove reknou naklady na ruzne druhy vyroby elektricke energie a prostrednictim politicke reprezentace (o tom kdo bude rozhodovat se da diskutovat) se rozhodne jake smery jsou nejoptimalnejsi jak z hlediska ekonomiky tak i prijatelnosti verejnosti a dopadu na zivotni prostredi.

Totez i v lekarstvi - treba dost lidi pozaduje ze soucasna lecba znamych onemocneni - zvlaste tech dedicnych - staci a tudiz neni nutne jiz badat dale - jedine s vyjimkou moznych novych zavaznych hrozeb v budoucnu - ten kdo to dostane bude mit pak proste smulu jako ji mel doted. Treba se proste rozhodne pri jakych postizenich se novorozene dite nebude zachranovat a necha se bezbolestne zemrit jako ted i drive.
Ekonomove jsou od toho, aby rekli kolik nas ten vyzkum stoji - a to i v cene tach novych leku a lecebnych psotupu a je opet na poliicke reprezentaci, aby rozhodla co je pro ni prijatelne jak ekonomicky tak i moralne.

citace:

---

Dejte ekonomovi vymyslet raketu a nechá Vás jet stopem...
...tenhle přístup kdy "idioti" z kalkulačkou mají největší moc a "rentabilita" se zaměňuje za prospěšnost mě unavuje.

---

citace:

---

citace:

---

... nechápu, co je zajímavého na padesátiletých prognózách a proč se tím vůbec zabývat - zvláště, když na obzoru jsou věci nevídané.

---

Osobně se domnívám, že v našich zdejších diskuzích jde spíš o hledání zajímavých směrů rozvoje, než o nějaké pokusy o přesné "předpovědi budoucnosti". Z našich pozic spíš jen vyjadřujeme svá přání, ale i to snad může přispět k ujasnění různých souvislostí, jejichž výsledkem může být osobní rozhodnutí o tom, co budeme ve svém životě podporovat. Jde o to si prostě vybrat, jak bych si v dohledné budoucnosti (ještě za svého života) představoval "stav světa" a pak se osobně pustit do jeho uskutečňování. Každý má možnost svým dílem přispět k uskutečnění i velmi velkých cílů. Formu si může také zvolit podle svého (někdo bude do příslušné oblasti investovat své peníze, někdo bude řešit příslušné technické problémy, někdo to bude prakticky realizovat, někdo to bude třeba popularizovat a někdo za to bude třeba lobovat). To je to, co považuju za zajímavé a užitečné i v oblasti diskuzí o "krátkodobé budoucnosti". Vzdálené vize se v tom určitě také odrážejí, ale myslím, že je třeba je převést do své každodenní reality. Nikomu neberu jeho vlastní názor, ale takhle to prostě vidím já.

Takže například moje vzdálená osobní představa (vize) je, že lidstvo by mohlo časem směřovat k vyšší (fyzikální) formě své existence, ale v krátkodobějším výhledu se pokouším podporovat věci, které k tomu mohou vést, jako např. umělá inteligence, virtualizace nebo nanotechnologie. Konkrétně se to snažím aplikovat na kosmonautiku, protože mne to prostě baví.

---

citace:

---

"ale jak ekonomicky obhájíte kostel"

---

antigravitace, warp a podobné věci co jsme viděli v kinech, asi za 50 let neuvidíme, alespoň tomu nevěřím.

ale co třeba kosmický výtah ? (ten pokud se nepletu v žádném filmu nebyl)

nebo střílení nákladů z děla na oběžnou dráhu ?

to jsou věci, které by mohly možná kosmonautiku, trochu změnit ..

citace:

---

Z našich pozic spíš jen vyjadřujeme svá přání, ale i to snad může přispět k ujasnění různých souvislostí, jejichž výsledkem může být osobní rozhodnutí o tom, co budeme ve svém životě podporovat. Jde o to si prostě vybrat, jak bych si v dohledné budoucnosti (ještě za svého života) představoval "stav světa" a pak se osobně pustit do jeho uskutečňování. Každý má možnost svým dílem přispět k uskutečnění i velmi velkých cílů. Formu si může také zvolit podle svého (někdo bude do příslušné oblasti investovat své peníze, někdo bude řešit příslušné technické problémy, někdo to bude prakticky realizovat, někdo to bude třeba popularizovat a někdo za to bude třeba lobovat).

---

citace:

---

citace:

---

"ale jak ekonomicky obhájíte kostel"

---

Já už se tu kdysi rentabilitou kostela zabýval. Ony ty kostely ve skutečnosti velice rentabilní byly. Dá se říci, že svým investorům přinášely hojnost obdobnou boží přízni, ač v tom není třeba hledat teologické vysvětlení. Ekonomické vysvětlení tu ale je.

Je to tzv. statutární statek.

---

Pokud budeme chtít cestovat ke hvězdám, tak je absolutní nutností
nejdřív dosáhnout na Mars.
Najít způsob efektivní dopravy a vybudovat alespoň přechodnou stanici.

Jako nejefektivnější způsob vesmírného cestování se jeví využít nějaké
nejbližší stabilní chronosynklastické infundibulum.
A to nejbližší se nachází, pokud vím, tak asi 2 hodiny cesty od Marsu.

citace:

---

Pokud budeme chtít cestovat ke hvězdám, tak je absolutní nutností
nejdřív dosáhnout na Mars.

Absolutní nutností je to i proto, že cesta na Mars je vůči cestě ke hvězdám asi tolik, co cesta na parkoviště před barákem ku cestě na Mars. Pro toho, kdo by chtěl létat ke hvězdám, by Mars musel být malina.

---

citace:

---

Ano, jde však o typické "vysvětlení" ex-post, tudíž v praxi k ničemu. Pochybuji, že kdybyste za ekonomem přišli v době, kdy žádný kostel ještě nestál a zeptali se ho, jestli stavba chrámu je dobrý nápad, že by udělal víc než jen bezradně rozhodil rukama. Zdůrazňuji znovu, mluvím o okamžiku, kdy žádný kostel dosud nestojí, všechny se všemi (zatím neznámými) důsledky jsou pouze v představách lidí.

---

asi mám, poriadnu medzeru, vo vzdelaní
Tuareg:"Jako nejefektivnější způsob vesmírného cestování se jeví využít nějaké
nejbližší stabilní chronosynklastické infundibulum.
A to nejbližší se nachází, pokud vím, tak asi 2 hodiny cesty od Marsu."

jezuskote, viete niekto, čo to "chronosynklastické infundibulum", vlastne je?
a tie dve hodiny, to je myslené pre "rýchlosť svetla", alebo "galaktického času"?

citace:

---

asi mám, poriadnu medzeru, vo vzdelaní

---

už si spomínam
to som čítal, ešte na základke
ale znechutený, som s tým v polovičke prestal
proste vtedy som s toho, nepochopil ani zbla

citace:

---

proste vtedy som s toho, nepochopil ani zbla

---

a čo tak " totálne nepravdepodobný pohon"?
s tým sa je možné dostať až na "koniec vesmíru"
vraj je tam bezva reštika

čo som porušil nejaké "tabu"? alebo čo?
akosi sem, nikto nič nepíše..

toto bude na dlhšie "meditovanie"
ak chcete odhadnúť kde bude kozmonautka, za 50 rokov
musíme si najprv položiť, otázku:
"kde asi tak bude, za 50 rokov, svet ako takí?"
mám na mysli ekonomiku, vzťahy v spoločnosti atď..
tento článok, aj keď je od témy veľmi vzdialený,
by do veci mohol vniesť trochu svetla:
http://sumavak.bloguje.cz/751148_item.php

Já myslím, že hlavní otázka ohledně kosmonautiky v nejbližším půlstoletí je ta, jestli se objeví nějaká zásadní vývojová singularita v energetice. Energetikou nemyslím výrobní odvětví elektrárenství, ale technologii uvolňování a transformace energie obecně. Jestli se energetika dostane také do takového vývoje jako mikroelektronika, kde zařízení, která se dříve nevešla ani do celých budov, jsou dnes v plátku o rozměrech dětského nehtíku. Tak proč by za historickou chvíli nemusel být Temelín v mobilu?

Když sním o budoucí kosmonautice, zamýšlím se obvykle nad tím, co se s kosmonautikou bude dít, když se takhle hne energetika? Trochu mě štve, že i kdyby k takové vývojové singularitě energetiky došlo, nevidím snadnou cestu k revoluci v kosmických pohonech. Stejně bude nejpřímější cesta letět na obrovské nádrži hnací látky, která se rozžhavuje a vyfukuje. Tedy raketa, která by byla možná dvakrát efektivnější než ta dnešní i přes tisíckrát efektivnější energetiku, protože hmotnost hnací látky by o moc menší být nemohla. Snad bychom nějakou plazmovou technologií dosáhli vyšších výtokových rychlostí. Stejně mi to ale připadá, že bychom měli se stotisíkrát efektivnější energetikou jen desetkrát lepší rakety. Prostě mě trápí, že nevidím moc přímou cestu od zázračné energetiky k zázračné kosmonautice.

Osobně se obávám, že k nějaké podstatné miniaturizaci v oblasti energetiky nedojde. Zatím to třeba kolem termonuklární syntézy vypadá na to, že čím větší, tím jednoduší je udržet vhodné podmínky. Prostě to v malém nefunguje.
V oblasti dopravy do kosmu vidím momentálně jako nejperspektivnější kosmický výtah. Vlasně jediné, co je zásadní problém je velkovýroba nanovláken. A vzhleden k tomu, že pro superpevná nanovlákna bude kromě kosmonautiky i miliony dalších použití, tak by to ani ekonomicky nemusela být neřešitelná věc.

citace:

---

Osobně se obávám, že k nějaké podstatné miniaturizaci v oblasti energetiky nedojde. Zatím to třeba kolem termonuklární syntézy vypadá na to, že čím větší, tím jednoduší je udržet vhodné podmínky. Prostě to v malém nefunguje.
V oblasti dopravy do kosmu vidím momentálně jako nejperspektivnější kosmický výtah. Vlasně jediné, co je zásadní problém je velkovýroba nanovláken. A vzhleden k tomu, že pro superpevná nanovlákna bude kromě kosmonautiky i miliony dalších použití, tak by to ani ekonomicky nemusela být neřešitelná věc.

---

na koľko je reálne, napríklad, toto?
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2101
http://www.youtube.com/watch?v=57q3_aRiUXs

citace:

---

Osobně se obávám, že k nějaké podstatné miniaturizaci v oblasti energetiky nedojde. Zatím to třeba kolem termonuklární syntézy vypadá na to, že čím větší, tím jednoduší je udržet vhodné podmínky. Prostě to v malém nefunguje.

---

No a proč se snažit teď narychlo objevovat něco nového?

Můžeme přece použít to, co už někdo před náma vyrobil a používal. Nemusíme hned vědět jak to funguje, hlavně když
to bude možné použít. Na to ostatní už nějak přijdeme.

Co tak se pustit do průzkumu pásu asteroidů? Ne jenom proletět a udělat pár obrázků. Ale podrobně prozkoumávat
a hledat. A pokud budeme dobře hledat, možná na jednom z asteroidů najdeme Gateway.

citace:

---

A pokud budeme dobře hledat, možná na jednom z asteroidů najdeme Gateway.

---

citace:

---

Kosmický " výtah" na stacionární dráhu jak se zdá popírá zákon zachování energie. Vždyť jakékoli teleso se na orbitě drží jen díky své rychlosti a přidáme-li k němu další, jedno jakým způsobem, tak tento přídavek musí též tuto rychlost míti. Kabina stoupající počáteční rychlostí kolem středu Země o hodnotě 0,3 km/s by konečnou rychlost musela získat na úkor obíhající cílové stanice - kde je tedy úspora ?
Cílová stanice by zákonitě sestoupila na nižší dráhu, vůči zemskému povrchu by zrychlila a lano by se přetrhlo, pokud by tak ovšem neučinilo dávno před tím vlastní vahou.
Krom toho udržovat cílovou stanici v jednom bodě v gravitačním poliněkolika těles je zhola nemožné či energeticky tak náročné, že výhat ztrácí smysl.
Nebo se mýlím ?

---

citace:

---

citace:

---

Krom toho udržovat cílovou stanici v jednom bodě v gravitačním poliněkolika těles je zhola nemožné či energeticky tak náročné, že výhat ztrácí smysl.
Nebo se mýlím ?

---

Značnou část energie získá na úkor otáčení Země. Také navíc raketa je něco jako střelec. Vystřelíme-li kulku, odnese si kulka skoro všechnu energii exploze výstřelu a ve zpětném rázu se jí střelci předá jen zlomeček. Také raketa je interakce mezi velkou hmotou rakety a maličkou hmotou vyvrhovaného plynu. Většina energie hoření se tedy přemění na kinetickou energii plynů a jen trocha na kinetickou energii rakety. To u klady a špagátu je energetická účinnost vyšší.

---

Abych také něco řekl k otázce, tak si myslím, že kosmonautika za 50 let bude buď běžná, nebo bude běžná jen v pohádkách. Asi bych byl spokojený, i kdyby se podařilo postavit mnohonásobně použitelný TSTO a vrátit se na Měsíc, ale zajímavější by samozřejmě bylo kdyby došlo k nějakému dalšímu "vývoji skokem". Jenže vývoj techniky a civilizace probíhá v různých "vlnách", takže si nemůžeme být jisti, jestli třeba tenhle stav techniky nebude pro naší civilizaci na dalších 100 nebo 200 let stabilní. Podívejte se třeba na osobní dopravu. I když se vyvinulo ledacos, ve skutečnosti jsou ta auta pořád na stejném základě jako automobily z třicátých a čtyřicátých let. Jen jsou trochu doladěná a hodně odlehčená. Vlaky také neprodělaly žádný velký vývoj od doby mezi válkami. Dopravní letadla se zásadně nezměnila přes padesát let! Jenže kosmonautika na současné úrovni nemusí být udržitelná. Jsou tedy jen dvě možnosti: buď se vyvine do nové podoby, nebo se časem zredukuje do nepilotované kosmonautiky, případně zanikne.

citace:

---

Vlaky také neprodělaly žádný velký vývoj od doby mezi válkami.

---

citace:

---

Abych také něco řekl k otázce, tak si myslím, že kosmonautika za 50 let bude buď běžná, nebo bude běžná jen v pohádkách.

---

Moc mě těší, že se tu zase objevil Sulinar.

Věřím totiž, že expanze kosmonautiky i mimo rozsah jejich současné komerční úspěšnosti bude objednána planetárními geology.

Geologie je obor, přes který pořád teče spousta prachů. Zrovna si na nedostatek prostředků nemůže stěžovat ani jejich základní a teoretický výzkum. Je to logické, pracoviště, co má vysoké citační indexy a další teoretická ocenění, mají zaručené tučné objednávky z komerce. Akademická pracoviště, která dostanou tyto objednávky, k sobě tedy přitahují i soukromé investice a nechybí jim a ani peníze z veřejných rozpočtů tam, kde je veřejná správa moudrá. Pokud se budou k výrobě trhem oceňovaných citačních indexů vyplácet cesty na Měsíc a Mars víc než laboratoře vyvolávající uměle metamorfózu hornin v subdukční zóně zemské desky, bude se létat na Měsíc a Mars, protože kosmonautika bude lepší „kostel“ zajišťující boží tedy tržní přízeň simulátor geochemického prostředí pod Mohorovičovo diskontinuem.

Tohle už naštěstí táhne kosmonautiku víc než prestižní show-busness z dob Apolla.

citace:

---

...Ale tak monstrózní tryskové motory, jež by byly vhodné pro kosmické nosiče, nejsou k dispozici. Jejich konstrukce by byla nesmírně drahá a výrobní série asi nedostatečné, aby bylo možno dosáhnout úspor z rozsahu...Prostě reaktivní pohony dosahující vysoké účinnost v atmosféře - tryskové - jsou proti málo účinné raketě, jež nevyužívá příležitosti zvýšit hmotnost reaktivního proudu atmosférickým vzduchem, při současném stavu techniky finančně stejně nekonkurenceschopné.

---

Ale to som uz vyriesil, len nemam cas to dotiahnut

citace:

---

2/U vytahu sa mozes pohybovat s ucinnostou celkom dobre nad 90%. Takze postavit vytah na GEO by bolo super, ale neefektivne, pretoze vlastne palivo je aj napriek dnesnym cenam druhorada, mozno i tretorada zalezitost. Zaujimava je jedine z pohladu palivovych nadrzi.
3/ nejde len o velkost motora. tieto motory su tak spolahlive, ze by bolo mozne pouzit zvazky, ale nerobi sa to ani len pre male experimentalne nosice.
Hlavny problem je ze hrubka efektivnej atmosfery je mala a na dosiahnutie

---

citace:

---

..U těch tryskových pohonů by musely tři stupně - kompresorový, ramjetový, scramjetový plus nakonec by musel přijtí stejně ke slovu raketový...

---

citace:

---

Moj ideal atmosferickeho motora je prazdna tenkostenna rura. A do nej tlacit horuce spaliny tak, aby sa miesali so vstupojucim vzduchom. Spaliny vsak musia pri starte dat dostatocny tah na rozhybanie a vzlet telesa. Az stredne a vysoke rychlosti by davali enormne prebytky vzduchu.

---

Na motorech kombinujících princip proudového a raketového motoru, případně ještě ramjetu se v současnosti pracuje:

http://www.senkyo.co.jp/ists2008/pdf/2008-a-42.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/images/sabre/library/sabre-nacelle.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/downloads/Heat%20exchanger%20design%20in%20combined%20cycle%20engines%20IAC-08-C4.5.1.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/images/sabre/library/sabre_cycle_l.jpg

citace:

---

Na motorech kombinujících princip proudového a raketového motoru, případně ještě ramjetu se v současnosti pracuje:

http://www.senkyo.co.jp/ists2008/pdf/2008-a-42.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/images/sabre/library/sabre-nacelle.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/downloads/Heat%20exchanger%20design%20in%20combined%20cycle%20engines%20IAC-08-C4.5.1.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/images/sabre/library/sabre_cycle_l.jpg

---

citace:

---

citace:

---

Moj ideal atmosferickeho motora je prazdna tenkostenna rura. A do nej tlacit horuce spaliny tak, aby sa miesali so vstupojucim vzduchom. Spaliny vsak musia pri starte dat dostatocny tah na rozhybanie a vzlet telesa. Az stredne a vysoke rychlosti by davali enormne prebytky vzduchu.

---

Když by mělo jí o rouru bez kompresoru, tak by asi v oblasti nízkých rychlostí pracovala jako pulsní motor. Ten by asi mohl i pracovat s vysokými přebytky vzduchu. Docela by to ale mohlo vést k nestabilitě tahu, proti které je plápolání rakety na tuhé palivo růžová vodička. Asi bych v takovém kostitřasu nechtěl sedět jako kosmonaut.

---

A ještě:
http://www.pulse-jets.com/ramjet/ramjet.htm

Tady je použití raketového motoru s využitím injektorového efektu
http://www.peroxidepropulsion.com/article/17
v domácím provedení.

Co mohu říci je, kde kosmonautika za padesát let rozhodně nebude. Rozhodně nebudeme mít Bussardův mezihvězdný ramjet.
http://www.bisbos.com/rocketscience/spacecraft/bussardramjet/bussard.html

Jestli ještě nebudeme mít kosmický býtah, třeba by se hodil alespoˇm kosmický kabel:
http://www.spacecable.org.uk/Technology.html