Témata: Kosmický katapult

J.Mede - 13/12/2007 - 19:26

NASA – V 80tých letech se vážně uvažovalo
o vypouštění družic pomocí elektromagnetického – děla - při testech byla dosažena úsťová rychlost 9 Km/sek. Z čistě praktického hlediska je tato myšlenka nepoužitelná, družice by neodolala zrychlení a v atmosféře by shořela.
Snad v budoucnu by takové pokusy mohly pokračovat na Měsíci kde odpadá problém s atmosférou.
Ale i tak, už od té doby jsem o tomto projektu nikde nečetl. Dík.


J.Mede - 19/7/2008 - 21:15

citace:
NASA – V 80tých letech se vážně uvažovalo
o vypouštění družic pomocí elektromagnetického – děla - při testech byla dosažena úsťová rychlost 9 Km/sek. Z čistě praktického hlediska je tato myšlenka nepoužitelná, družice by neodolala zrychlení a v atmosféře by shořela.
Snad v budoucnu by takové pokusy mohly pokračovat na Měsíci kde odpadá problém s atmosférou.
Ale i tak, už od té doby jsem o tomto projektu nikde nečetl. Dík.

NASA o elektromagnetickém vypouštění družic vážně uvažuje ale doposud není vidět výsledky z poslední informace z r.2002

NASA ZKOUMÁ MOŽNOSTI ELEKTROMAGNETICKÝCH STARTŮ DO VESMÍRU

HUNTSVILLE, Alabama (CNN) -- Odborníci v NASA hledají odpověď na otázku, zda je možné elektromagneticky posílat rakety do vesmíru, což by umožnilo velmi srazit náklady na jeden start. Kosmická loď spálí stovky tisíc galonů paliva než se dostane na oběžnou dráhu.

A právě proto raketoví odborníci v Marshall Space Flight Center zkoumají možnost využití elektromagnetické síly pro tento účel. Mohla by to být mnohem čistější a bezpečnější metoda odpalování dopravních prostředků do kosmického prostoru a hlavně mnohem levnější.

NASA doufá, že touto metodou by se podařilo snížit náklady na vynešení 1 libry nákladu (0.48kg) z 10 dolarů na 1 dolar. "Doufejme, že touto metodou se podaří zmenšit hmotnost paliva a okysličovadla potřebného ke korigování dráhy kosmického prostředku ve vesmíru, neboť největší nároky na palivo je při překonávání zemské gravitace," řekl odborník NASA Kenneth House. "Doufejme tedy, že do kosmického prostoru budeme moci dostat více placeného nákladu s menším nárokem na palivo. "Magnetické "vznášení" pracuje na použití rozdílných polarit.

Pro pohon by se používalo magnetické pole a kolejnicové dráhy, která by umožňovala rozjezd prostředku, který by se pohyboval na magnetickém "polštáři" těsně nad vlastní kolejnicí. Poslední pokus ukázal, že je možné model urychlit v magnetickém poli na rychlost 60 mil za hodinu což je méně než polovina za vteřinu. NASA odborníci nastavili vysoké cíle pro tento plán, ale oni sami čelí základnímu problému, což je nedostatek financí.

Zjišťuje se, že odborníci NASA na řešení tohoto problému v další fázi budou mít pouze asi 30000 dolarů. "Toto je výzkum, který by měl být prioritně sledován, neboť přináší slevu na vynesení užitečného materiálu do kosmického prostoru," řekl John Cole, manažer transportního výzkumu v Marshall.

"Jedná se o sílu, která by měla dát pohon k vypuštění velkého letadla na dráze fotbalového hřiště," řekl John Rawls, víceprezident elektromagnetických systémů pro General Atomics. NASA se domnívá, že v horizontu 20 let je tento start raket možný. V časovém období 5 let by mělo být vypuštěno první těleso na principu elektromagnetického působení.

(podle CNN0301 z 4.1.2002 připravil PH)


xChaos - 19/7/2008 - 21:34

Ještě že máme ty jednotky SI. Je příjemné číst si o rychlostech v "polovinách fotbalového hřiště za sekundu", apod. - člověk pak hned ví na čem je, i když pak přijde řeč na galony, stopy, míle a libry :-) skutečně hodnotný článek :-))


Alchymista neprihlásený - 19/7/2008 - 22:47

Keby galony libry a stopy boli jedinými nezmyslami v príspevku, bolo by to ešte celkom dobré.
Sú tu ale výrazne lepšie šplechy - ako napríklad: snížit náklady na vynešení 1 libry nákladu (0.48kg) z 10 dolarů na 1 dolar.


HonzaVacek - 19/7/2008 - 22:49

citace:

"Jedná se o sílu, která by měla dát pohon k vypuštění velkého letadla na dráze fotbalového hřiště," řekl John Rawls, víceprezident elektromagnetických systémů pro General Atomics. NASA se domnívá, že v horizontu 20 let je tento start raket možný. V časovém období 5 let by mělo být vypuštěno první těleso na principu elektromagnetického působení.

(podle CNN0301 z 4.1.2002 připravil PH)


Na elektromagnetický katapult použitelný v kosmonautice si zřejmě ještě nějakou dobu počkáme, nicméně v letectví se bude realizovat poměrně brzy. Nová generace amerických letadlových lodí by již neměla používat parní katapulty, ale elektromagnetické.

http://www.naval-technology.com/projects/cvn-21/
http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Gerald_R._Ford_(CVN-78)
http://www.defensetech.org/archives/003410.html


J.Mede - 21/7/2008 - 21:39

citace:
citace:

"Jedná se o sílu, která by měla dát pohon k vypuštění velkého letadla na dráze fotbalového hřiště," řekl John Rawls, víceprezident elektromagnetických systémů pro General Atomics. NASA se domnívá, že v horizontu 20 let je tento start raket možný. V časovém období 5 let by mělo být vypuštěno první těleso na principu elektromagnetického působení.

(podle CNN0301 z 4.1.2002 připravil PH)


Na elektromagnetický katapult použitelný v kosmonautice si zřejmě ještě nějakou dobu počkáme, nicméně v letectví se bude realizovat poměrně brzy. Nová generace amerických letadlových lodí by již neměla používat parní katapulty, ale elektromagnetické.

http://www.naval-technology.com/projects/cvn-21/
http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Gerald_R._Ford_(CVN-78)
http://www.defensetech.org/archives/003410.html


Jo o elektromagnetickém katapultu jsem čet, prvně ho použili Francouzi
ale zde vlečný hák urychluje cívka, a ne na magnetickém polštáři.!

Já nemluvím o nějakém hřišti já jsem chtěl vědět jestli se vůbec něco děje ve vývoji tohoto systému, je jasné že rozjezdová dráha by musela být dlouhá aspoň deset kilometrů a nebo mikrodružice vystřelovat přímo elektromagnetickým dělem. Ovšem kvůli tepelnému ohřevu je použití tohoto startu reálné až z povrchu Měsíce ne???


Derelict - 21/7/2008 - 22:53

citace:
.... Já nemluvím o nějakém hřišti já jsem chtěl vědět jestli se vůbec něco děje ve vývoji tohoto systému, je jasné že rozjezdová dráha by musela být dlouhá aspoň deset kilometrů a nebo mikrodružice vystřelovat přímo elektromagnetickým dělem. Ovšem kvůli tepelnému ohřevu je použití tohoto startu reálné až z povrchu Měsíce ne???


Osobně se nedomnívám, že elektromagnetický katapult bude ideálním řešením. Je tu několik problémů, které je nutné vyřešit. Tím základním je vůbec první otázka:
- Bude takovýto projekt "human rated", nebo pouze pro automatické sondy?

Tato otázka je závažná hlavně z důvodů limitů přetížení, dále z účinků elektromagnetického pole na organismus, rychlosti ohřevu tělesa při průchodu atmosférou a technických možností takovéto konstrukce.

2) Pro urychlení stále platí základní zákony. Zrychleni 1G je udávané jako 9,82ms-2. Rychlost při rovnoměrně zrychleném pohybu je možné spočítat pomocí v=at, dráha je pak s=(at^2)/2.

3) První technický problém nastává při rychlosti okolo 340ms, tedy rychlost 1Machu. Při zrychlení 1G by na to byla potřeba dráha 5km dlouhá, pro 10g jen 600m.

4) Zajimavá technologická hranice by mohla být při 5G-7G, kdy je možné spustit hypersonický motor (aerospike). Při přetížení 10g by na to stačila 14km dráha.

5) Současné rakety startují "vertikálně", hlavně proto aby překonaly minimánlní vrstvu atmosféry. Při startu pomocí elektromagnetického katapultu je vertikální konstrukce příliš rozsáhlá (konec konců, tloušťka litosférické desky je jen v rozsahu od 10 do 40km, dále technologicky problém, nejhlubší důl je někde v JAR tuším okolo 3km), proto bude muset být konstrukce buď horizontální nebo mírně nakloněná vzhůru. Bohužel to značně zvětšuje dráhu, kterou je nutné překonat v atmosféře.

Přestože rekord v přetížení je tuším teoreticky okolo 25-27G, hranice přetížení při kterém je trénovaný člověk schopen reagovat a rozhodovat je snad pouze okolo 5-8g. Dráha pro spuštění areospike by pak byla okolo 18km. Na druhou stranu, automatické sondy mohou klidně při dostatečně robusní konstrukci startovat s vyšším přetížením. Pokud by měly dosáhnout první kosmické rychlosti, při přetížení 30G by to znamenalo 212km, při přetížení 50G jenom polovinu. Pokud by se započítaly ztráty způsobené třením o atmosféru při rychlosti 25M, vychází mi čistý katapult jako nevýhodný.

Myslím si, že pro využití těchto zařízení ve vojenství je obrovský potenciál. Ale postavit sondu, která přežije zrychlení 100G podobně jako nějaký náboj je technicky velice náročné. Hubbleho teleskop se tím na oběžnou dráhu nedostane.


David - 22/7/2008 - 08:19

Již sovětské Veněry a Luny při brzdění v atmosféře v pohodě absolvovaly více něž 300 G a v projektu HARP přístrojové vybavení v pohodě přežilo výstřel z děla do výše několika set km.


Derelict - 22/7/2008 - 09:12

citace:
Již sovětské Veněry a Luny při brzdění v atmosféře v pohodě absolvovaly více něž 300 G a v projektu HARP přístrojové vybavení v pohodě přežilo výstřel z děla do výše několika set km.


Vim, ze nektere zbrojni systemy, napr. Excalibur jsou strileny z houfnic, zde je velke zrychleni razem, pri tom se jedna o dost precizni zalezitosti.

Vami uvedene informace neznam, ale vyhody a nevyhody bych videl pri techto zrychlenich nasledujicim zpusobem:
- Vyssi zrychleni rapidne zkracuje drahu.
- Moznost vyssiho zrychleni snizuje uzitecnou hmotnost na ukor podpurne konstrukce, ktera nese a drzi pristrojove vybaveni. Hlavne aby sondy nebyly 99kg podpurne konstrukce a 1kg vybaveni.
- Rozhodne tyto pretizeni uz nejsou "Human rated", posadka by touhle dobou pripominala konzistenci kecup ;o)

Toto tema je zajimave, hledam momentalne informace o maximalnich zrychlenich dosazenych na techto zarizenich, o vlivu elektromagnetickeho pole na lidsky organismus a dalsi. Jak se mi podari neco ziskat, vlozim sem odkazy a dalsi informace.

Mimochodem, nezna nekdo nejake podrobnosti o razove vlne pri prechodu na nadzvukovou rychlost? Docela by mne zajimalo pusobeni na kolej (pokud by se jednalo o neco jako maglev) a blizke okoli, nedokazu urcit co by se v tuto chvili stalo.


JS - 22/7/2008 - 10:21

citace:

Myslím si, že pro využití těchto zařízení ve vojenství je obrovský potenciál. Ale postavit sondu, která přežije zrychlení 100G podobně jako nějaký náboj je technicky velice náročné. Hubbleho teleskop se tím na oběžnou dráhu nedostane.


Souhlasim ze hlavne ve vojenstvi bude nejvetsi vyznam "elektromagnetickeho dela". Myslim ze jsem slysel ze se vyviji namorni dela na tomto principu. Taky rychlopalne kanony by mohly byt jeste rychlopalnejsi.
Pro vypousteni satelitu ma tento system tu nevyhodu, ze satelit musi byt pomerne sofistikovany se svym vlastnim pohonem, vyzadjue velkou startovaci rychlost a ma velkou hmotnost. Cele delo by tedy bylo prilis velke. NASA na tomto systemu urcite moc nepracuje. Spis bych vsadil na DARPA.


JS - 22/7/2008 - 10:27

Darpa na tom opravdu pracuje.

http://en.wikipedia.org/wiki/Railgun

Na rychlopalne delo to ale nevypada. Pry to zatim generuje dost tepla.


Ohara - 22/7/2008 - 10:33

Vsechno toto uz tu bylo reseno ve vlaknu vesmirna rampa, kdyz se podivate do prehledu diskusi, zde na kosmu.


J.Mede - 22/7/2008 - 11:51

citace:
Vsechno toto uz tu bylo reseno ve vlaknu vesmirna rampa, kdyz se podivate do prehledu diskusi, zde na kosmu.


Machovo číslo : vliv rychlosti zvuku v závislosti na nadmořské výšce.

Takže to vypadá že tento systém čeká na zázrak - supravodič který vyřeší energetickou náročnost praktického využití v dopravě. Doposud se musí supravodiče podchlazovat.
Elektromagnetické vypouštění družic bude v budoucnu reálné pouze z povrchu Měsíce. A už toho necháme, budoucnost to vyřeší.


JS - 22/7/2008 - 12:12

citace:


Machovo číslo : vliv rychlosti zvuku v závislosti na nadmořské výšce.




Machovo cislo udava nasobek rychlosti zvuku.
Rychlost zvuku neni zavisla na nadmorske vysce, ale pouze na teplote. Vzhledem k tomu, ze ve velke vysce je teplota nizsi, tak je i rychlost zvuku nizsi.
Hustota vzduchu se meni s nadmorskou vyskou i teplotou a s ni se meni i odpor, ktery vzduch klade pohybujicimu se objektu.


pospa - 22/7/2008 - 14:00

citace:
citace:
Machovo číslo : vliv rychlosti zvuku v závislosti na nadmořské výšce.

Machovo cislo udava nasobek rychlosti zvuku.
Rychlost zvuku neni zavisla na nadmorske vysce, ale pouze na teplote. Vzhledem k tomu, ze ve velke vysce je teplota nizsi, tak je i rychlost zvuku nizsi.
Hustota vzduchu se meni s nadmorskou vyskou i teplotou a s ni se meni i odpor, ktery vzduch klade pohybujicimu se objektu.

Přesněji:
Machovo číslo Ma udává poměr okamžité rychlisti tělesa v daném prostředí k rychlosti zvuku v tomto přostředí. Ma=v/c

Místní rychlost zvuku (c) je přímo závislá na hustotě prostředí v kterém se zvuk šíří (ve vzduchu, vodě, nebo třeba oceli bude rychlost šíření zvuku výrazně rozdílná, ikdyž budou mít stejnou teplotu).

Hustota vzduchu se mění s nadmořskou výškou, stejně jako jeho teplota, pak Podle Mezinárodní Standardní Atmosféry je rychlost zvuku u hladiny moře (h=0, t=15°C, p=101325 Pa) c = 340 m/s = 1225 km/h
Ve výšce 20 000 m při teplotě -57°C je c = 295 m/s = 1062 km/h
Ve výšce 29 000 m při teplotě -48°C je c = 301 m/s = 1083 km/h
V mořské vodě bude c = 1500 m/s = 5400 km/h
V oceli je c = 5000~6000 m/s = 18000~21600 km/h [Upraveno 22.7.2008 poslal pospa]


Adolf - 22/7/2008 - 14:08

Rychlost zvuku je druhá odmocnina zlomku, kde v čitateli je součin tlaku a adiabatického indexu a ve jmenovateli hustota. Ten index je pro dvojatomové molekuly zhruba 1,4.


pospa - 22/7/2008 - 14:11

citace:
Rychlost zvuku je druhá odmocnina zlomku, kde v čitateli je součin tlaku a adiabatického indexu a ve jmenovateli hustota. Ten index je pro dvojatomové molekuly zhruba 1,4.

...nebo taky takto:


kde p0 je tlak plynu při teplotě 0 °C, ρ0 příslušná hustota a γ součinitel teplotní rozpínavosti plynu. (platí pro ideální plyn) [Upraveno 22.7.2008 poslal pospa]


Ohara - 22/7/2008 - 14:12

Presne tak, tvrdit ze rychlost zvuku zavisi na teplote je nesmysl, zavisi na tlaku, ktery zavisi take na teplote. Neni prvda ze atmosfera s nadmorskou vyskou chladne, to plati jen do urcite vysky, pak je naopak opet teplejsi, presto je cim dal ridsi a rychlost zvuku tu rozhodne neroste.


JS - 22/7/2008 - 15:11

http://en.wikipedia.org/wiki/Speed_of_sound

Pro lidi znale anglictiny a zakladu matematiky doporucuji prostudovat odkaz vyse. Dojdete k zavery ze pro idealni plyny a take pro (suchy) vzduch v beznych podminkach atmosfery ma na rychlost zvuku vliv pouze teplota.

Samozrejme ze se jedna o aproximaci, protoze molarni hmotnost vzduchu se meni s vyskou, ale myslim ze nama smysl si hrat na hnidopichy, byt papeztejsi nez papez a pouzivat superpresne rovnice, ktere maji pri beznych pruletech stratosferou vliv v radu setin nebo tisicin procenta.

Razova vlna o kterou jde v techto poctech predevsim je zanedbatelna dlouho po tom, nez se rychlost zvuku zacne vyrazne menit ve vysokych vrstvach atmosfery.

Velkou roli to muze hrat pri hypersonickych rychlostech v atmosfere, ale na tento pripad budou asi znalosti z wikipedie kratke.

Ani bych se nedivil, kdyby pro tento pripad NASA disponovala modely nekrmenymi korelacemi z experimentu z vyskovych letu a navratovych kapsli.


Derelict - 22/7/2008 - 15:41

Jenom par poznamek. Bohuzel, je to oznaceno jako spam, takze to zkusim rozdelit do vice samostatnych prispevku.


Derelict - 22/7/2008 - 15:42

citace:
Jenom par poznamek. Bohuzel, je to oznaceno jako spam, takze to zkusim rozdelit do vice samostatnych prispevku.


Co se tyka elektromagnetického děla, maglevů a dalších záležitostí, jak už tu bylo řečeno jedná se vlastně o lineární elektromotor. Prozatím dosažená rychlost ~3km/s, vaha projektilu 3kg, potřebný příkon 10MJ. Video z ukázky námořnictva je k dispozici zde [link] http://www.onr.navy.mil/emrg/electromagnetic-railgun.asp [/link]
Pokud jsem dobře počítal, urychlení 2000 tun při maximálním přetížení 6G by nás stálo zhruba 350GW. Motory SSME u STS dávají tuším kažý okolo 9GW (28GW celkem). Vzhledem k tomu, že SRB se starají o cca 83% tahu, jejich výkon pouze odhaduji na ekvivalent 160GW. Bohužel, nejedná se o přesná čísla, pouze odhady. Uvítám upřesnění ;o)

Vlastní orbiter má hmotnost okolo 120t, tedy více než 95% hmotnosti připadá na palivo a "infrastrukturu". V takovém okamžiku by mi vycházelo v ideálním případe 19GW energie na vypuštění orbiteru. Nedivím se zájmu NASA. Na druhou stranu zde jsou již v této diskusi zmíněné problémy s odporem prostředí, které reálný ekonomický přísun značně degradují.

Návrhy vlastního elektromagnetického katapultu jsou lépe popsány na [link] http://en.wikipedia.org/wiki/Mass_driver [/link], další zajímavé odkazy jsou na [/link] http://en.wikipedia.org/wiki/Non-rocket_spacelaunch [/link].

Co se týká odporu prostředí a značných nárůstů teplot, viděl bych zde dva problémy:
- První spočívá v materiálu schopném odolat teplotám. Z provozu raketoplánu jsou odzkoušené některé technologie, ale při startu z katapultu by bylo podstatně větší riziko například srážky s ptáky, drobnými úlomky nebo nečistotami na dráze. Urychlení na orbitální rychlost v atmosféře mi připadá nejenom nepraktické, ale přímo riskantní.
- Druhý problém je v chlazení. To lze vyřešit v atmosférickém prostředí (viz záběry termokamerou na přistávání raketoplánů), ale ve vakuu chovajícím se jako izolant se může takovéto těleso zbavit tepla pouze zářením. To by znamenalo nést s sebou například zásoby vody nebo jiného chladicího média.

Dále, hledal jsem nějaké podrobnější studie vlivu magnetického pole na rozhodovací vlastnosti a paměť člověka. Jediné, co jsem našel souvisí s rozvodnou sítí a mobily, což je hluboko pod požadavky výkonu potřebného u elmg. děla. Každopádně si pamatuji, kdysi jsem narazil právě na problémy s vysokou intenzitou magnetického pole (v řádech jednotek Tesla) na problémy s viděním, ztrátou koordinace a výpadky paměti. Pokud k tomu připočtu přetížení při startu, nebyla by to žádná zábava.


Derelict - 22/7/2008 - 15:43

citace:
Jenom par poznamek. Bohuzel, je to oznaceno jako spam, takze to zkusim rozdelit do vice samostatnych prispevku.


Jenom perlička na okraj. Rusové v 60-letech zkoušeli i projekty ekranoplánů. Jednalo se o stroj schopný letu v nízké výšce [link] http://en.wikipedia.org/wiki/Ekranoplane [/link], pouhých několika metrů nad hladinou. Nevím, jak by se tento letoun choval při rychlostech přesahujících rychlost zvuku, jinak by mohlo být něco podobného použitelné místo "kolejí". Stačila by rovná betonová cesta ;o) Projekt s podobnou požadovanou přesností a rozměry se již uvádí do provozu, jedná se o LHC v CERNu. Každopádně požadovaná úroveň výkonu je o několik řádů níž.

Pokud se vrátím k původní myšlence použít "dvoustuňovou" konfiguraci, kde druhý stupeň by byl postaven například na scramjetu, porovnání výkonnosti jednotlivých motorů:
[/link] http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Specific-impulse-kk-20050824.png [/link], podrobněji viz Specifický impuls na stránce [link] http://en.wikipedia.org/wiki/Specific_impulse [/link]


Derelict - 22/7/2008 - 15:43

citace:
Jenom par poznamek. Bohuzel, je to oznaceno jako spam, takze to zkusim rozdelit do vice samostatnych prispevku.


Scramjet:
[link] http://en.wikipedia.org/wiki/Scramjet [/link]

Jeho provoz je možný od rychlostí Mach 5-9 až po přibližně Mach 17(v návrhu X-30 [link] http://en.wikipedia.org/wiki/X-30 [/link]), zatím dosaženo pouze Mach 10 u X-43 [link] http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_X-43 [/link]. Nemohu najit, mám zafixován teoretický strop výkonnosti okolo Mach 25-30.

Otázka na okraj:
Namáhání konstrukce, na které se pohybuje těleso nadzvukovou rychlostí je dané jenom rozdíly tlaku před a za rázovou vlnou, nebo jsou tu ještě jiné vlivy (mimo klasické akce a reakce)?


JS - 22/7/2008 - 15:50

citace:
Presne tak, tvrdit ze rychlost zvuku zavisi na teplote je nesmysl, zavisi na tlaku, ktery zavisi take na teplote. Neni prvda ze atmosfera s nadmorskou vyskou chladne, to plati jen do urcite vysky, pak je naopak opet teplejsi, presto je cim dal ridsi a rychlost zvuku tu rozhodne neroste.


V troposfere se teplota s vyskou snizuje ve stratosfere zvysuje v mezosfere opet snizuje a v termosfere (nad 80 km) zase zvysuje. V teto vysce se taky zacinaji citelne projevovat ucinky atmosfery pri hypersonickych rychlostech. Rychlost zvuku ve stratosfere tedy muze byt vyssi (teplota je vyssi) nez v nekterych castech troposfery i mezosfery, ikdyz hustota vzdy klesa s narustajici vyskou.
Zajimave, ze?


JS - 22/7/2008 - 15:56

citace:

Dále, hledal jsem nějaké podrobnější studie vlivu magnetického pole na rozhodovací vlastnosti a paměť člověka. Jediné, co jsem našel souvisí s rozvodnou sítí a mobily, což je hluboko pod požadavky výkonu potřebného u elmg. děla. Každopádně si pamatuji, kdysi jsem narazil právě na problémy s vysokou intenzitou magnetického pole (v řádech jednotek Tesla) na problémy s viděním, ztrátou koordinace a výpadky paměti. Pokud k tomu připočtu přetížení při startu, nebyla by to žádná zábava.



Prednedavnem jsem dostal video spam, na kterem dobrovolnici pekli popcorn pomoci ctyr mobilu. Polozili mobily na stul antenama k sobe, doprostred vlozili kulicku kukurice a na mobily zavolali. Nevim jestli to byl nejaky trik, ale takto pripraveny popcorn evidente chutnal. V tu chvili jsem si predstavil lidsky mozek uprostred nejakeho elektromagnetickeho urychlovace.


TP - 22/7/2008 - 16:03

citace:
Prednedavnem jsem dostal video spam, na kterem dobrovolnici pekli popcorn pomoci ctyr mobilu. Polozili mobily na stul antenama k sobe, doprostred vlozili kulicku kukurice a na mobily zavolali. Nevim jestli to byl nejaky trik, ale takto pripraveny popcorn evidente chutnal. V tu chvili jsem si predstavil lidsky mozek uprostred nejakeho elektromagnetickeho urychlovace.


http://www.snopes.com/science/cookegg.asp


JS - 22/7/2008 - 16:13

citace:
citace:
Prednedavnem jsem dostal video spam, na kterem dobrovolnici pekli popcorn pomoci ctyr mobilu. Polozili mobily na stul antenama k sobe, doprostred vlozili kulicku kukurice a na mobily zavolali. Nevim jestli to byl nejaky trik, ale takto pripraveny popcorn evidente chutnal. V tu chvili jsem si predstavil lidsky mozek uprostred nejakeho elektromagnetickeho urychlovace.


http://www.snopes.com/science/cookegg.asp


To je ono, ty tri posledni videa jsem videl. Je to opravdu sugestivni. Neni tomu tezky uverit, kdyz mi repraky u pocitace spolehlive signalizuji prichozi hovor par vterin pred tim nez mobil zacne zvonit.


Derelict - 22/7/2008 - 16:22

citace:
citace:
citace:
Prednedavnem jsem dostal video spam, na kterem dobrovolnici pekli popcorn pomoci ctyr mobilu. Polozili mobily na stul antenama k sobe, doprostred vlozili kulicku kukurice a na mobily zavolali. Nevim jestli to byl nejaky trik, ale takto pripraveny popcorn evidente chutnal. V tu chvili jsem si predstavil lidsky mozek uprostred nejakeho elektromagnetickeho urychlovace.


http://www.snopes.com/science/cookegg.asp


To je ono, ty tri posledni videa jsem videl. Je to opravdu sugestivni. Neni tomu tezky uverit, kdyz mi repraky u pocitace spolehlive signalizuji prichozi hovor par vterin pred tim nez mobil zacne zvonit.


Na toto téma doporučuji fyzikalni diskuse, například Aldebaran
[link] http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=183&start=0&postdays=0&postorder=asc&highlight= [/link]


pospa - 22/7/2008 - 17:50

citace:
Otázka na okraj:
Namáhání konstrukce, na které se pohybuje těleso nadzvukovou rychlostí je dané jenom rozdíly tlaku před a za rázovou vlnou, nebo jsou tu ještě jiné vlivy (mimo klasické akce a reakce)?

Ke klasickým odporům prostředí z podzvukového proudění - tvarový+třecí+indukovaný přibude u nadzvukového letu ještě vlnový odpor od rázových vln. Při supersonickém a zvlášťe pak hypersonickém letu se pak velmi silně začíná projevovat ohřev konstrukce třením o prostředí. Z toho plynou další přídavná vnitřní napětí v konstrukci způsobená dilatací.


Derelict - 22/7/2008 - 23:55

citace:
Takže to vypadá že tento systém čeká na zázrak - supravodič který vyřeší energetickou náročnost praktického využití v dopravě. Doposud se musí supravodiče podchlazovat.
Elektromagnetické vypouštění družic bude v budoucnu reálné pouze z povrchu Měsíce. A už toho necháme, budoucnost to vyřeší.


Zajimave informace na tema supravodivosti. Nejvyssi dosazena teplota je 175 K ... coz je jeste stale o takovych 100-150 mene nez by bylo potreba ;o)))

[link] http://superconductors.org/ [/link]


J.Mede - 23/7/2008 - 11:51

citace:
citace:
Takže to vypadá že tento systém čeká na zázrak - supravodič který vyřeší energetickou náročnost praktického využití v dopravě. Doposud se musí supravodiče podchlazovat.
Elektromagnetické vypouštění družic bude v budoucnu reálné pouze z povrchu Měsíce. A už toho necháme, budoucnost to vyřeší.


Zajimave informace na tema supravodivosti. Nejvyssi dosazena teplota je 175 K ... coz je jeste stale o takovych 100-150 mene nez by bylo potreba ;o)))

[link] http://superconductors.org/ [/link]


No právě, to bude vynález století. Snad pomůže nanotechnologie, seřadit atomy v algoritmu vlnové délky nebo jim udat takovou frekvenci aby vždy byly v daném okamžiku v kontaktu protože bez zmrazení je nelze seřadit do ideální mřížky.


Derelict - 26/7/2008 - 12:49

citace:
.... Motory SSME u STS dávají tuším kažý okolo 9GW (28GW celkem). Vzhledem k tomu, že SRB se starají o cca 83% tahu, jejich výkon pouze odhaduji na ekvivalent 160GW. Bohužel, nejedná se o přesná čísla, pouze odhady. Uvítám upřesnění ;o)


Po delším hledání se mi podařilo najít nějaká čísla vztažená k SRB. Bohužel nebyla uplně přesná, takže jenom rámcově:

SSME, výkon všech tří motorů ve vakuu okolo 28GW, na úrovni moře okolo 18GW.
SRB, výkon obou motorů ve vakuu okolo 140GW, na úrovni hladiny moře okolo 120GW.

Údaje pro SRB jsou spočítané z nepřesných údajů, takže zde může být tolerance okolo 10%.

Co se týká využití katapultu:
Vypuštění orbiteru (váha cca 120t) první kosmickou rychlostí z magnetického katapultu je nereálné, odpor prostředí při první kosmické rychlosti (~25Mach) tak vysoký, že skoro polovina energie by se přeměnila v teplo (vycházelo mi to přibližně na 30s letu atmosferou a "ztráta" 10GW. Docela mne překvapilo, jak rychle roste odpor prostředí a k jak intenzivnímů ohřevu dochází. Obávám se, že současné technologie nejsou schopné v atmosféře pod 10km zvládnout tyto rychlosti. Ale velice rád uvítám názor kohokoliv, kdo někdy počítal podobné záležitosti, nejsem si jist správným použitím potřebného aparátu.

Pokud se vrátím k možnému použití katapultu:
-jediná technicky schůdná možnost je vertikální rampa pro miniaturní sondy (co nejkratší cesta atmosférou)
- pro "vypouštění" větších těles nakloněná rampa, která bude končit v nejvyšší technicky dosažitelné výšce, starty budou pro rychlosti maximálně 5-10Mach a potřebnou rychlost dodají motory druhého stupně
- horizontální rampa je v pozemských podmínkách silně nevýhodná a je možné ji použít pouze na Měsíci nebo tělesech bez atmosféry. Pokud by byla použita pro urychlení nějaké mateřské lodi, vypuštění přijde na více než start STS.


ales - 28/7/2008 - 10:30

citace:
SSME, výkon všech tří motorů ve vakuu okolo 28GW, na úrovni moře okolo 18GW.
SRB, výkon obou motorů ve vakuu okolo 140GW, na úrovni hladiny moře okolo 120GW.

Údaje pro SRB jsou spočítané z nepřesných údajů, takže zde může být tolerance okolo 10%.

Mohu vědět jakým způsobem byly určeny výše uvedené hodnoty? A o jaký výkon vlastně jde? O tepelný nebo o mechanický? Mě osobně to vychází výrazně méně (pokud pro čistý mechanický výkon použiju vztah P = 0,5.F.Isp ).


Derelict - 28/7/2008 - 14:19

citace:
citace:
SSME, výkon všech tří motorů ve vakuu okolo 28GW, na úrovni moře okolo 18GW.
SRB, výkon obou motorů ve vakuu okolo 140GW, na úrovni hladiny moře okolo 120GW.

Údaje pro SRB jsou spočítané z nepřesných údajů, takže zde může být tolerance okolo 10%.

Mohu vědět jakým způsobem byly určeny výše uvedené hodnoty? A o jaký výkon vlastně jde? O tepelný nebo o mechanický? Mě osobně to vychází výrazně méně (pokud pro čistý mechanický výkon použiju vztah P = 0,5.F.Isp ).



Pouzil jsem vzorce podle [link] http://en.wikipedia.org/wiki/SSME_energy_and_power_relationships [/link]. Omlouvam se za kratkou reakci, vecer se k tomu vratim a prekontroluji to.


Derelict - 29/7/2008 - 20:13

citace:
citace:
citace:
SSME, výkon všech tří motorů ve vakuu okolo 28GW, na úrovni moře okolo 18GW.
SRB, výkon obou motorů ve vakuu okolo 140GW, na úrovni hladiny moře okolo 120GW.

Údaje pro SRB jsou spočítané z nepřesných údajů, takže zde může být tolerance okolo 10%.

Mohu vědět jakým způsobem byly určeny výše uvedené hodnoty? A o jaký výkon vlastně jde? O tepelný nebo o mechanický? Mě osobně to vychází výrazně méně (pokud pro čistý mechanický výkon použiju vztah P = 0,5.F.Isp ).



Pouzil jsem vzorce podle [link] http://en.wikipedia.org/wiki/SSME_energy_and_power_relationships [/link]. Omlouvam se za kratkou reakci, vecer se k tomu vratim a prekontroluji to.


Pardon, prosim o pomoc. Jednak prepocitavam vyse uvedene zalezitosti, uz jsem nasel par svych chyb, za ktere se omlouvam (dekuji p. Holubovi za upozorneni). Zaroven se chci nekoho "z publika" zeptat na dve veci. Shanim jakykoliv postup, umoznujici popsat areodynamicky odpor prostredi na hranici rychlosti zvuku a dale pomoc s vypoctem nejlepsiho pomeru rychlost/odpor prostredi. Neni tu nekdo kdo ma zkusenosti s aerodynamikou ? Chci si prepocitat puvodni hodnoty a vztahnout je i ke katapultu.

e-mail: jan zavinac dusatko tecka org

Predem dekuji


pospa - 29/7/2008 - 22:04

citace:
.... Shanim jakykoliv postup, umoznujici popsat areodynamicky odpor prostredi na hranici rychlosti zvuku a dale pomoc s vypoctem nejlepsiho pomeru rychlost/odpor prostredi.


Aerodynamický odpor je přímo úměrný kvadrátu rychlosti nabíhajícího proudu (při nestlačitelném proudění, kdy hustota=konst. , do cca M=0,7)

Takže stanovit nejlepší poměr rychlost/odpor je trochu zvláštní. Obecně platí, že odpor (součinitel odporu Cd) je nejvyšší právě při rychlosti M=1. Pod i nad touto rychlostí je součinitel odporu menší. Dal by se stanovit nejlepší poměr vztlak/odpor. Ten se běžně stanovuje na rychlostní poláře (profilu,křídla,letounu). Hojně ho využívají plachtaři. Je to taková rychlost letu, kdy je poměr rychlosti opadání ku rychlosti dopředného pohybu největší = nejvyšší klouzavost letu.
Pro počáteční seznámení se několika pojmy z aerodynamiky a mechaniky letu doporučuji toto:
http://lu.fme.vutbr.cz/ucebnice/opory/aerodynamics.php

Jinak stanovení odporu v transsonické oblati rychlostí (Mach = 0,98-1,02)je celkem složité. Většinou ještě před tím, než se celé těleso dostane do rychlostí v blízkosti M=1, dojde na některé jeho části k lokálnímu nadzvukovému proudění. Příkladem je letoun letící M=0,95 a na horní straně profilu křídla už má urychlený proud na M=1,1. Proto je zaveden pojem Kritické Machovo číslo, při jehož překročení se někde na tělese objeví místní nadzvukové proudění a s tím spojené všechny důsledky - rázová vlna, vlnový odpor, atd.
Při rychlosti Mkrit začíná strmě stoupat hodnota tlakového odporu - roste součinitel odporu, při M=1 je nejvyšší a po jeho překonání opět klesá. Pro minimalizaci problémů při přechodu transsonické oblasti se při konstrukci vnějšího tvaru letadel uplatňuje "pravidlo ploch", které říká, že by těleso vytvořené složením příčných průřezů letounu mělo být bez zlomů a ostrých přechodů a mělo by v podstatě vypadat jako špičatý dělový náboj.

Jinak v transsonické oblasi letu se na profilu křídla také výrazně mění poloha aerodynamického středu (působiště výslednice aerodyn. sil). Při podzvukovém letu je ve 25% hloubky profilu (měřeno od náběžné hrany) a při supersonickém letu je posunuta do 50% hloubky. [Upraveno 29.7.2008 poslal pospa]


Derelict - 29/7/2008 - 22:39

Ufff... bude to stacit Ja jsem zatim hledal zde [link] http://ocw.mit.edu/OcwWeb/Aeronautics-and-Astronautics/index.htm [/link], Vas link mi doplnil nektere souvislost. Jde mi o alespon vyjadreni "ekonomicnosti" startu, tedy vztah zrychleni, rychlost, vyska a areodynamicky odpor pro nejake teleso a celkovy vykon potrebny pro dosazeni nejake drahy. Alespon se necemu zase priucim.

citace:
Aerodynamický odpor je přímo úměrný kvadrátu rychlosti nabíhajícího proudu (při nestlačitelném proudění, kdy hustota=konst. , do cca M=0,7)
....
Takže stanovit nejlepší poměr rychlost/odpor je trochu zvláštní. Obecně platí, že odpor (součinitel odporu Cd) je nejvyšší právě při rychlosti M=1. Pod i nad touto rychlostí je součinitel odporu menší.[


Jinak, jestli dobre chapu, tak Vami uvedeny vzorec popisuje jenom areodynamicky odpor od nuly k oblasti rychlosti 1Machu. Za touto hranici neni pouzitelny ?
Co jsem si zatim nastudoval, tak za rychlosti 1M sice odpor spadne na nizsi uroven, ale pak se znovu a docela razantne zdviha ?


pospa - 30/7/2008 - 00:30

citace:
Jinak, jestli dobre chapu, tak Vami uvedeny vzorec popisuje jenom areodynamicky odpor od nuly k oblasti rychlosti 1Machu. Za touto hranici neni pouzitelny ?
Co jsem si zatim nastudoval, tak za rychlosti 1M sice odpor spadne na nizsi uroven, ale pak se znovu a docela razantne zdviha ?


Je to tak, že se v aerodynamice nízkých rychlostí zanedbává fakt, že je vzduch plyn a tudíž stlačitelné prostředí. Do zhruba Mach 0,5 je změna součinitele odporu Cd (Cx) zanedbatelná a výrazně to zjednodušuje matematický popis aerodyn jevů. Od Mach 0,5-0,7 už se začíná jeho změna projevovat výrazněji a zanedbávat se nedá. Proto vzorce vypadají trochu jinak. Teď marně přemýšlím, kde vzít správné odkazy na rovnice.


pospa - 30/7/2008 - 08:52

Pro přiblížení k problematice výpočtu odporu při nadzvukovém proudění by nebylo od věci kouknout na : Lecture 44 - Implications of Linearized Supersonic Flow on Airfoil Lift and Drag
na této stránce :
http://ocw.mit.edu/OcwWeb/Aeronautics-and-Astronautics/16-100Fall-2005/LectureNotes/index.htm

Protože nevím, jaké těleso byste chtěl katapultem urychlovat, jestli nějaký aerodynamicky "pěkný" projektil, nebo okřídlený raketoplán, nevím přesně s čím vším budete muset počítat. U křídla bude samozřejmě záležet na jeho půdorysném tvaru, štíhlosti, profilech, atd.


Derelict - 30/7/2008 - 09:05

citace:
Pro přiblížení k problematice výpočtu odporu při nadzvukovém proudění by nebylo od věci kouknout na : Lecture 44 - Implications of Linearized Supersonic Flow on Airfoil Lift and Drag
na této stránce :
http://ocw.mit.edu/OcwWeb/Aeronautics-and-Astronautics/16-100Fall-2005/LectureNotes/index.htm

Protože nevím, jaké těleso byste chtěl katapultem urychlovat, jestli nějaký aerodynamicky "pěkný" projektil, nebo okřídlený raketoplán, nevím přesně s čím vším budete muset počítat. U křídla bude samozřejmě záležet na jeho půdorysném tvaru, štíhlosti, profilech, atd.


Přiznám se, ze premyslim nad tím, jak si usnadnit práci nejakou hezkou aproximaci. Protoze jsem zacal s porovnavanim katapult versus raketoplan, mel bych to vztahnout alespon pro prurez raketoplanu ... coz bude pekny mazec. Vcera jsem nad tim sedel asi 4 hodiny a jen jsem dumal kudy na to ;o))


pospa - 30/7/2008 - 09:27

citace:
Přiznám se, ze premyslim nad tím, jak si usnadnit práci nejakou hezkou aproximaci. Protoze jsem zacal s porovnavanim katapult versus raketoplan, mel bych to vztahnout alespon pro prurez raketoplanu ... coz bude pekny mazec. Vcera jsem nad tim sedel asi 4 hodiny a jen jsem dumal kudy na to ;o))

Bojím se že žádné snadné zjednodušení vám nedokážu poradit.
Třeba se ozve nějaký balistik a přihodí trošku do mlýna
Good Luck !


Milan Kroupa - 23/11/2011 - 08:09

[quoteCo se týká využití katapultu:
Vypuštění orbiteru (váha cca 120t) první kosmickou rychlostí z magnetického katapultu je nereálné, odpor prostředí při první kosmické rychlosti (~25Mach) tak vysoký, že skoro polovina energie by se přeměnila v teplo (vycházelo mi to přibližně na 30s letu atmosferou a "ztráta" 10GW. Docela mne překvapilo, jak rychle roste odpor prostředí a k jak intenzivnímů ohřevu dochází. Obávám se, že současné technologie nejsou schopné v atmosféře pod 10km zvládnout tyto rychlosti. Ale velice rád uvítám názor kohokoliv, kdo někdy počítal podobné záležitosti, nejsem si jist správným použitím potřebného aparátu.

Pokud se vrátím k možnému použití katapultu:
-jediná technicky schůdná možnost je vertikální rampa pro miniaturní sondy (co nejkratší cesta atmosférou)
- pro "vypouštění" větších těles nakloněná rampa, která bude končit v nejvyšší technicky dosažitelné výšce, starty budou pro rychlosti maximálně 5-10Mach a potřebnou rychlost dodají motory druhého stupně
- horizontální rampa je v pozemských podmínkách silně nevýhodná a je možné ji použít pouze na Měsíci nebo tělesech bez atmosféry. Pokud by byla použita pro urychlení nějaké mateřské lodi, vypuštění přijde na více než start STS.




Pane Dusatko,
chci vam ric ze bude mozno se zbavit 50%-95% atmosferickeho treni. Letet Mach 25 nebude problem pro katapultovanou raketu. Kamaradi Montane, U.S.A. zacinaji vyrob 100 tunovy, 10MGWhr baterije ktery muzou byt pouzite na zdroj energije na katapulty.
[Promin, Cesky uz dobre nepisu. Ziju v Americe 40 let. Je mi 53.]


Derelict - 23/11/2011 - 10:27

citace:

Pane Dusatko,
chci vam ric ze bude mozno se zbavit 50%-95% atmosferickeho treni. Letet Mach 25 nebude problem pro katapultovanou raketu. Kamaradi Montane, U.S.A. zacinaji vyrob 100 tunovy, 10MGWhr baterije ktery muzou byt pouzite na zdroj energije na katapulty.
[Promin, Cesky uz dobre nepisu. Ziju v Americe 40 let. Je mi 53.]



Dobry den,
pane Kroupa, to je zajimava informace, muzete nejakym zpusobem sledovat situaci, obcas do tohoto vlakna napsat informace o stavu a pokroku?
Nejvetsi instalace akumulatoru o ktere vim je nekde na Aljasce a ma kapacitu okolo 40MW. Predstava 10MWh mi pripada jeste unosna, ale 10GWh mi pripada silena uz z hledika elektroinstalace a mechanickeho namahani akumulatoru. Jsem zvedavy jak to vyresi. Samostatnym problemem je pak vlastni akcelerator.

Predem dekuji za ochotu

Dusatko


Milan Kroupa - 29/11/2011 - 02:34

citace:
citace:

Pane Dusatko,
chci vam ric ze bude mozno se zbavit 50%-95% atmosferickeho treni. Letet Mach 25 nebude problem pro katapultovanou raketu. Kamaradi Montane, U.S.A. zacinaji vyrob 100 tunovy, 10MGWhr baterije ktery muzou byt pouzite na zdroj energije na katapulty.
[Promin, Cesky uz dobre nepisu. Ziju v Americe 40 let. Je mi 53.]



Dobry den,
pane Kroupa, to je zajimava informace, muzete nejakym zpusobem sledovat situaci, obcas do tohoto vlakna napsat informace o stavu a pokroku?
Nejvetsi instalace akumulatoru o ktere vim je nekde na Aljasce a ma kapacitu okolo 40MW. Predstava 10MWh mi pripada jeste unosna, ale 10GWh mi pripada silena uz z hledika elektroinstalace a mechanickeho namahani akumulatoru. Jsem zvedavy jak to vyresi. Samostatnym problemem je pak vlastni akcelerator.

Predem dekuji za ochotu

Dusatko



Rád vam napisu o stavu. Baterie budou pouzite na "balancing grid energy and enabling solar and wind energy technology". To znamena ze slunecni a vetrova energie bude pouzivatelna coz je ted těžko pouzit. Pouziti obrovskich bateriji pro elektromagneticke katapulty je jenom muj napad ale nebudou mit namitky na to pouziti. Jsem si jistý ze nase loďstvo by taky koupilo stovky bateriji. Chteji se zbavit vybusnin ;-)


Elektromagneticke katapulty by mohly rozletet raketoplany mozna do 6,000km/h [Mach 5].

Elektromagneticke katapulty by mohly vystrelit male castky rakety ktera by se mohla sestavit ve vesmiru. Ale jak sem posledne psal, atmosfericke treni pravdepodebne nebude problem. Mam par vynalezu/nápadů na to.


[ Psat v Cestine je pomale pro mne. :-( ]


-=RYS=- - 29/11/2011 - 04:09

Mam dost pratel a kamaradu kolegu radioamateru co po roku 48/69 apod., uteklo na zapad.

Pravidelne o vikendu se "setkavame" na "ceskem" kecacim kmitoctu v pasmu 20metru (14315-14325kHz USB nebo na 14156kHz USB okolo 14h naseho casu plus minus) nebo na prevadeci pomoci technologie Echolink.

Zeme, ktere jsou jejich domovem jsem USA, Kanada, Mexiko, Chile, Namibie, Australie a pod..
Nekteri se "domu" uz nepodivali desitky let.
Presto si cestinu uchovavaji v pameti.

Pane Kroupa, Vase cestina je nadherna vzhledem k dobe kdy jste ji moc nepouzival, nezapomel jste na ni.
Vsichni tady si Vas text prectem bez problemu.
Coz je nejdulezitejsi.

Mam kamarada co je 40 let v Gibsonove pousti zapadni Australie.
Ma tam "maringotku" uprostred pisku a vedle vetrnou elektrarnicku + vetrne cerpadlo na vodu ze studne a tez 6 panelu fotovoltaiky.
Jako telefon/inet pouziva technologii podobnou VSAT/Astra2Connect/Inmarsat G, kde LAN ma napojene na vsesmerku AP Wifi.
Pravda s latenci je to mizerne pro IP telefonii, presto jedine co mu funguje spolehlive je prave Echolink, ktery je simplexni.
Podobnou technologii pouziva i dalsi kamarad Franta W2VI ze Salemskych lesu Virginie.
Ma dreveny barak uprostred temnych lesu.

Kdyz s nim mluvim (s tim z Australie), tak mu rozumim perfektne.
A ano, samozrejme, jeho zpusob mluveni je "typicky" pro cechy co dlouho nemluvili cesky.
Napriklad .... babicka sokoloven mluvit dobre.... .
Fakt je, ze staci minuta hovoru a uz se rozpominaj a behem par minut hovoru v cestine pres Echolink se jejich cestina rapidne zlepsuje.

Porad je to lepsi cestina, nez od kolegu nemeckych radioamateru hned za hranicema v sousednim Sasku (jsem ze Zatce, takze asi 18mil do Saska), kteri se snazi dat vyzvu na mem prevadeci skrze Echolink (http://www.ok0bez.com) zhruba takto.
Vyzva pro czsecske stanica od Dresden nemecska stanice Delta Lima cvai xxx (DL2xxx je volaci znak radioamateru a letadel nemecka).

Presto i toto je pro "nemeckou naturu" docela vykon, kdyz se nauci par ceskych slov i spravne pouzivat.
Kdyz mi neni zrovna zle (jsem onkologicky pacient...invalida), tak vezmu do ruky rucni vysilacku co mam porad pri sobe a ozvu se nemcovi zpet s navrhem, ze to zkusime v anglictine ).

Jednou me asi pred rokem prekvapil jeden clovek z Copiapo v Atacame v Chile. Mel sluzebni notebook na stole a v nem mel spusteny program Echolink (http://www.echolink.org) a napojil se na Zatecky prevadec OK0BEZ jehoz jsem majitelem a sysopem. A tak jsme si asi hodinu povidali v cestine.
Miguel mi rekl, ze je chirurg v mistni nemocnici na chirurgii a taky na pohotovosti (sanita/vrtulnik) a ze se "lamanou" cestinu naucil pred 20 lety na Karlove univerzite pri svych lekarskych studiich.
I kdyz mluvil tak trochu lamanou cestinou, tak jsem ho pochvalil, ze na cestinu nezapomel a mluvi vyborne, coz o chvilku pozdeji potvrdilo nekolik dalsich kolegu radioamateru z nasi oblasti (Podborany, Zatec http://english.mesto-zatec.cz, Chomutov, Most, Louny) kdyz si s nim mohli popovidat ve chvili kdy jsem ukoncil spojeni.
Miguel mi rekl, ze uz se mu stalo, ze prijeli "vedci" z Jizni Evropske Observatore ESO (http://www.eso-cz.cz, http://www.eso.org/public/ s ceskym "pacientem" a byli prekvapeni, ze na tu mladou zenu promluvil cesky.
(Jestli by byl zajem, mam email/mobil na Miguela v pripade, ze tam jste pracovne/turisticky zavitate).


Takze se nebojte psat ve Vasi cestine, porozumime Vam.



PS:
Nejake lepsi EN info o Echolinku.


http://happyelectron.com/EchoLinkSetup/N2SPF's%20Step%20by%20Step%20EchoLink%20Installation%20Guide.html
http://www.astrosurf.com/luxorion/qsl-echolink2.htm
http://www.hamradio.cz/forum/viewtopic.php?p=5160#p5160
Tahle technologie je fakt dobra. Autobus cestovky dojede do Rima, vytahnu rucni radiostanici a "vypipam" si prevadec v Zatci a propojim Rimskej se Zateckym. A muzu okamzite mluvit s rodinou (otec ma OK1OEM) nebo kolegy radioamatery ze Zatecka.
A jelikoz mam v rucni radiostanici i GPS prijimac s mikroCPU pro system APRS, tak me muze rodina i videt na http://aprs.fi.
Na te mape je videt i Zatecka "BTSka" (DIGINa/IGATE) OK1OEM-1, kterou provozuji.
Pripadne mi muzou zaslat msg jako sms:
http://www.findu.com/cgi-bin/entermsg.cgi?fromcall=&tocall=
Ostatne i z rucni radiostanice jde skrze APRS zaslat email.


[Upraveno 29.11.2011 -=RYS=-]


Milan Kroupa - 30/11/2011 - 08:59

citace:
Mam dost pratel a kamaradu kolegu radioamateru co po roku 48/69 apod., uteklo na zapad.

Pravidelne o vikendu se "setkavame" na "ceskem" kecacim kmitoctu v pasmu 20metru (14315-14325kHz USB nebo na 14156kHz USB okolo 14h naseho casu plus minus) nebo na prevadeci pomoci technologie Echolink.

Zeme, ktere jsou jejich domovem jsem USA, Kanada, Mexiko, Chile, Namibie, Australie a pod..
Nekteri se "domu" uz nepodivali desitky let.
Presto si cestinu uchovavaji v pameti.

Pane Kroupa, Vase cestina je nadherna vzhledem k dobe kdy jste ji moc nepouzival, nezapomel jste na ni.
Vsichni tady si Vas text prectem bez problemu.
Coz je nejdulezitejsi.

Mam kamarada co je 40 let v Gibsonove pousti zapadni Australie.
Ma tam "maringotku" uprostred pisku a vedle vetrnou elektrarnicku + vetrne cerpadlo na vodu ze studne a tez 6 panelu fotovoltaiky.
Jako telefon/inet pouziva technologii podobnou VSAT/Astra2Connect/Inmarsat G, kde LAN ma napojene na vsesmerku AP Wifi.
Pravda s latenci je to mizerne pro IP telefonii, presto jedine co mu funguje spolehlive je prave Echolink, ktery je simplexni.
Podobnou technologii pouziva i dalsi kamarad Franta W2VI ze Salemskych lesu Virginie.
Ma dreveny barak uprostred temnych lesu.

Kdyz s nim mluvim (s tim z Australie), tak mu rozumim perfektne.
A ano, samozrejme, jeho zpusob mluveni je "typicky" pro cechy co dlouho nemluvili cesky.
Napriklad .... babicka sokoloven mluvit dobre.... .
Fakt je, ze staci minuta hovoru a uz se rozpominaj a behem par minut hovoru v cestine pres Echolink se jejich cestina rapidne zlepsuje.

Porad je to lepsi cestina, nez od kolegu nemeckych radioamateru hned za hranicema v sousednim Sasku (jsem ze Zatce, takze asi 18mil do Saska), kteri se snazi dat vyzvu na mem prevadeci skrze Echolink ) zhruba takto.
Vyzva pro czsecske stanica od Dresden nemecska stanice Delta Lima cvai xxx (DL2xxx je volaci znak radioamateru a letadel nemecka).

Presto i toto je pro "nemeckou naturu" docela vykon, kdyz se nauci par ceskych slov i spravne pouzivat.
Kdyz mi neni zrovna zle (jsem onkologicky pacient...invalida), tak vezmu do ruky rucni vysilacku co mam porad pri sobe a ozvu se nemcovi zpet s navrhem, ze to zkusime v anglictine ).

Jednou me asi pred rokem prekvapil jeden clovek z Copiapo v Atacame v Chile. Mel sluzebni notebook na stole a v nem mel spusteny program Echolink a napojil se na Zatecky prevadec OK0BEZ jehoz jsem majitelem a sysopem. A tak jsme si asi hodinu povidali v cestine.
Miguel mi rekl, ze je chirurg v mistni nemocnici na chirurgii a taky na pohotovosti (sanita/vrtulnik) a ze se "lamanou" cestinu naucil pred 20 lety na Karlove univerzite pri svych lekarskych studiich.
I kdyz mluvil tak trochu lamanou cestinou, tak jsem ho pochvalil, ze na cestinu nezapomel a mluvi vyborne, coz o chvilku pozdeji potvrdilo nekolik dalsich kolegu radioamateru z nasi oblasti (Podborany, Zatec , Chomutov, Most, Louny) kdyz si s nim mohli popovidat ve chvili kdy jsem ukoncil spojeni.
Miguel mi rekl, ze uz se mu stalo, ze prijeli "vedci" z Jizni Evropske Observatore ESO s ceskym "pacientem" a byli prekvapeni, ze na tu mladou zenu promluvil cesky.
(Jestli by byl zajem, mam email/mobil na Miguela v pripade, ze tam jste pracovne/turisticky zavitate).


Takze se nebojte psat ve Vasi cestine, porozumime Vam.



PS:
Nejake lepsi EN info o Echolinku.

Tahle technologie je fakt dobra. Autobus cestovky dojede do Rima, vytahnu rucni radiostanici a "vypipam" si prevadec v Zatci a propojim Rimskej se Zateckym. A muzu okamzite mluvit s rodinou (otec ma OK1OEM) nebo kolegy radioamatery ze Zatecka.
A jelikoz mam v rucni radiostanici i GPS prijimac s mikroCPU pro system APRS, tak me muze rodina i videt na
Na te mape je videt i Zatecka "BTSka" (DIGINa/IGATE) OK1OEM-1, kterou provozuji.
Pripadne mi muzou zaslat msg jako sms:

Ostatne i z rucni radiostanice jde skrze APRS zaslat email.


[Upraveno 29.11.2011 -=RYS=-]


Diky za tvoji důvěru a vsechny informace. Je toho hodne na internetu. Podivam se na Echolinku. Mam málo volneho času. Stal se zemne vynálezce v mnoho oborů. Aerotechnika, Aeronautics [airship specialty], Aerospace, internal combustion engines with emphasis on rotary designs, vetrne elektrarni, verabet elektriku z reky[bez přehrady] a nebo z prilivu i vln [vlny]. Mnoho druhych odboru.

Nechtel sem vjerit fotce z Žatce http://www.panoramio.com/photo/11903739
Vipadalo to jako namesti v Chomutove kde se se narodil a zil moje celé 10 let v Ceskoslovensku. Mama zila na Jirkove za války. Tata bil z Holiče kde jeste mam pribuzni. Mam sesřenicy Natašu v Chomutove.

Odpovedel sem ti na stance o teleskopu. Nechtel to system prijat a vymazal to. Tak jsem se to snazil napsat znovu. http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=951&pid=76509#pid76509

Mam znalost o zdraví a nemoce, jako rakovina. Ktery druh rakoviny maš? Možna ti můžu dobre poradit. Muj známý ma hodne informace tady www.cancertutor.com/index.html


-=RYS=- - 1/12/2011 - 20:20

Neni to rakovina, byla to kombinace jedne nemoci + Hydrocefalus.
Bohuzel, problem byl predevsim v nevhodne lekarske peci, ktera uz asi neni zpetne napravitelna.


Takze jsem invalidni duchodce.
Konicek, ktery me drzi nad vodou je radioamaterina www.ok1mjo.com a www.ok0bez.com .

A tez poslech a sledovani radiovych signalu ze Zeme i kosmu.
Bohuzel ta nemoc mi znemoznila si postavit vhodny rotator na strese paneloveho domu a osadit jej 310cm parabolou pro C pasmo.
Chtel jsem sledovat sondy na 2.2GHz a 8.4GHz.
Vhodne konvertory k prehledovemu prijimaci dodava DB6NT.
http://www.db6nt.de
http://www.kuhne-electronic.de
http://www.kuhne-electronic.de/produkte/empfangskonverter/ku-lnc-8084-a-pro.html


Kolegove, kteri signaly prijimaji jsou treba zde:
http://www.uhf-satcom.com



[Upraveno 01.12.2011 -=RYS=-]


Milan Kroupa - 1/12/2011 - 22:58

citace:
Neni to rakovina, byla to kombinace jedne nemoci + Hydrocefalus.
Bohuzel, problem byl predevsim v nevhodne lekarske peci, ktera uz asi neni zpetne napravitelna.


Takze jsem invalidni duchodce.
Konicek, ktery me drzi nad vodou je radioamaterina www.ok1mjo.com a www.ok0bez.com .

A tez poslech a sledovani radiovych signalu ze Zeme i kosmu.
Bohuzel ta nemoc mi znemoznila si postavit vhodny rotator na strese paneloveho domu a osadit jej 310cm parabolou pro C pasmo.
Chtel jsem sledovat sondy na 2.2GHz a 8.4GHz.
Vhodne konvertory k prehledovemu prijimaci dodava DB6NT.


[Upraveno 01.12.2011 -=RYS=-]


Aha. Tak tomu ted rozumim. Je mi lito ze mas potize. Muzes se pohybovat?

Mas peknyho konicka. Bohuzel neznam o tom moc. Nemam cas na konicky ani na sebe. Jenom čtu na internetu a pomaham druhim lidem se zdravim.

Přečti si o Alexander Bolonkin. Je/byl zameřený ne stejne vecy jako ja - rotary engines, aerodynamics, aerospace[i katapulty]

(Kosmo mi to zase neprijmul a tak sem to musel prepsat. Ty hacky a carky mne zpomalujou a bez nich to vypada spatne)


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=2&tid=1205