Projekt NASA pod názvem LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite) má být souběžným projektem s misí LRO (Lunar Reconnaisance Orbiter), která má být zahájena v říjnu 2008 (cílové datum 2008-10-31). Nosič Atlas 5.

Sonda LCROSS bude nejprve svými přístroji (2 kamery v blízké infračervené oblasti, spektrometr pro viditelnou oblast) sledovat dopad stupně Centaur do kráteru (pravděpodobně Shackleton, průměr 20 km) v okolí jižního měsíčního pólu s cílem hledat stopy vody (předpokládaná citlivost 0,5 %), která by mohla být ukryta v materiálu na dně kráteru. Přesnost zaměření stupně Centaur je asi +/- 4 km. Poté gravitačním manévrem u Měsíce přejde sonda na dráhu, která ji zavede na kolizní kurs s Měsícem (dopad na měsíční povrch v lednu 2009). Její náraz na měsíční povrch bude sledován spektroskopicky jednak z družic Měsíce (každopádně LRO, možná i jiné v té době pracující u Měsíce), ale také pozemními observatořemi a doufejme i HST.

Náklady na projekt (mimo náklady na start, které jsou započteny v projektu LRO) jsou 79 mil. USD.

V lednu 2007 proběhla úspěšně oponentura realizovatelnosti vědecké náplně, schvalovací oponentura prováděcího projektu bude v únoru 2007 (první odkaz).

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/feb/HQ_0721_LCROSS.html

Stránka projektu:
http://lcross.arc.nasa.gov/

Stručný popis:
http://lcross.arc.nasa.gov/docs/LCROSS_Fact_Sheets.pdf

Prezentace vědecké náplně (4,6 MB pdf soubor):
http://lcross.arc.nasa.gov/docs/LCROSS_Presentation.pdf

Pěkné video o misi LCROSS:

http://www.kqed.org/quest/television/nasa-ames-rocket-to-the-moon

Ještě aktualizace ohledně startu společně s LRO: Ne dříve než 2.6.2009

LCROSS spolu s LRO odstartovali po 20 min zdržení kvůli počasí dne 18.6.2009 ve 23:32 SELČ z rampy LC-41 na Cape Canaveral Air Force Station.

Start nominální, LRO se po druhém zážehu horního stupně Centaur oddělilo od nosiče v T +00:44:45

LCROSS letí k Měsíci stále připojen k Centauru, ten předal řízení letu na družici 19.6. v 03:36 SELČ

Tato sestava nyní pokračuje na své čtyřměsíční cestě rychlostí 12 875 km/h, přičemž dopad na povrch Měsíce v okolí jižního pólu se po několika manévrech očekává 9.10.2009 kolem 7:30 EDT.

Družice se od prázdného druhého stupně oddělí 9 hod 40 min před dopadem, Centaur dopadne jako první, LCROSS o 4 minuty později.

Rozhodnutí o konkrétním místu dopadu padne 30 dní před impaktem.

Připravuje se live stream video z prvního průletu LCROSS kolem Měsíce :

začátek 23.6.2009 kolem 5:20 PDT (14:20 SELČ)
délka přenosu cca 1 hodinu, prvních 30 min snímkování povrchu Měsíce z výšky 9000 km rychlostí 1 obrázek/sec. Druhých 30 min vícenásobné kalibrační snímkování horizontu v nepravidelných intervalech.

http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/lunarswingby/index.html

citace:

---

začátek 23.6.2009 kolem 5:20 PDT (14:20 SELČ)

---

Live snímky z průletu LCROSS kolem Měsíce by měly být dostupné na http://www.nasa.gov/externalflash/lcross-lunar-swingby/index.html zřejmě od cca 14:20 SELČ samotný "přenos" začne už ve 14:10 SELČ (na stránce je uveden čas 5:10 PDT a současně i 13:20 GMT což nějak nesouhlasí [jejich přepočet na GMT pokládám za překlep]).

Zatímco sonda LRO byla navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce, sonda LCROSS (s připojeným stupněm Centaur) mezitím už proletěla kolem Měsíce (nejbližší bod průletu byl ve výši 3200 km nad Měsícem cca ve 12:30 SELČ). Sonda se nyní samovolně (gravitačním manévrem) dostává na tzv. Lunar Gravity Assist, Lunar Return Orbit (LGALRO) s dobou oběhu cca 37 dní kolem Země. Cílem této dráhy je dopad stupně Centaur (a pak i sondy) do jižních polárních oblastí Měsíce 9.10.2009. Viz. např. http://www.spaceflightnow.com/atlas/av020/status.html .

("live přenos" snímků z LCROSS zůstává naplánován na dnešek od cca 14:20 SELČ na http://www.nasa.gov/externalflash/lcross-lunar-swingby/index.html )

Je to asi první případ v historii, kdy užitečné zařízení automatického typu aktivně řídí a ovládá poslední stupeň nosné rakety při činnosti již ve vesmíru po vzletové části letu.

citace:

---

http://www.nasa.gov/externalflash/lcross-lunar-swingby/index.html

---

citace:

---

citace:

---

http://www.nasa.gov/externalflash/lcross-lunar-swingby/index.html

---

Jede vám to někomu?

---

Taky mi to jede (musel jsem dát Ctrl-F5 pro tvrdý refresh prohlížeče a pak čekat cca 2 minuty).

Problém byl, že to chce Flash v.10, už to jede.

Kam se hrabou nějaké " kaguji a spol. ".

Mimochodem, Aleši, není to ukázka zárodku té "teleprezence", kterou by sis přál?

Zajímavá "show", i když je to docela dost přeexponované, jen cca 20% průměru široký pás ukazuje nějaké detaily na povrchu. Vlevo od toho "bílá tma", vpravo "černá tma"

citace:

---

Zajímavá "show", i když je to docela dost přeexponované...

---

Tohle je už po max. přiblížení, vzdálenost narůstá. Ale třeba to není poslední přímý přenos

Máte z těch "live" obrázků pocit, že se sonda hýbě? Mělo by se to obnovovat po 1s , ale já mám pocit, že je to dost statické...

citace:

---

Tohle je už po max. přiblížení, vzdálenost narůstá. Ale třeba to není poslední přímý přenos

---

"Přímý přenos" z LCROSSu tohle bude asi první a poslední (pak už jedině těch pár minut před dopadem 9.10.2009). LCROSS byl na odletu od Měsíce už na začátku přenosu. Vzdálenost byla 8000 km, teď je cca 9000 km a lepší už to určitě nebude. V těchto vzdálenostech se pohyb kolem Měsíce jeví jako hodně pomalý, takže na animaci ani na snímcích se toho moc nemění.

Přikládám alespoň dva screenshoty:

Video má refresh kolem té 1s, ale nejsem si jistý, jestli jim tak často i chodí snímky.

Beru zpět, vypadá to, že jo, teď po kalibraci zaměření na horizont to bylo vidět.

Existuje nějaké vysvětlení proč je přenos, i když proklamovaný jako Live, s dvouhodinovým spožděním za realitou a navíc začínající až v odletové části průletu?
Nejbližší přiblížení bylo 3200 km v 12:30, ale my jsme viděli od 14:20 od vzdálenosti kolem 7000 km

citace:

---

Mimochodem, Aleši, není to ukázka zárodku té "teleprezence", kterou by sis přál?

---

citace:

---

Existuje nějaké vysvětlení proč je přenos, i když proklamovaný jako Live, s dvouhodinovým spožděním za realitou a navíc začínající až v odletové části průletu?
Nejbližší přiblížení bylo 3200 km v 12:30, ale my jsme viděli od 14:20 od vzdálenosti kolem 7000 km

---

Chvilku byl nepřesvetlený kousek Měsíce o chlup větší:

citace:

---

citace:

---

Existuje nějaké vysvětlení proč je přenos, i když proklamovaný jako Live, s dvouhodinovým spožděním za realitou a navíc začínající až v odletové části průletu?
Nejbližší přiblížení bylo 3200 km v 12:30, ale my jsme viděli od 14:20 od vzdálenosti kolem 7000 km

---

Přenos JE "live" (sonda je v tuto chvíli tam, kde ji vidíme a snímkuje to, co vidíme), jen začal až dlouho po nejbližším průletu. Spekuluju, že důvodem mohla být orientace celé sestavy, která se mohla dostat do vhodné polohy až v těch cca 14:20 SELČ.

---

Na stránce http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/lunarswingby/index.html jsou dvě nová videa se sestřihem průletu kolem Měsíce a celkového dosavadního průběhu mise LCROSS. Příští mediálně zajímavá událost LCROSS bude zřejmě až "impakt" 9.10.2009 (kolem 13:30 SELČ).

citace:

---

Chvilku byl nepřesvetlený kousek Měsíce o chlup větší:

---

citace:

---

Pánové zkuste si otevřít program Virtual Moon Atlas a zjistíte ,že danému snímku neodpovídá poloha terminátor pro daný datum snímání, jak přivrácená nebo odvrácená strana Měsíce.

---

Mohl by jste pojmenovat jeden kráter z obrázku ? Ten černý flek v přeexponované části Měsíce je kráter Ciolkovskyj ? Ještě by mi pomohl datum a přesná hodina UT pořízení snímku.Děkuji

citace:

---

Mohl by jste pojmenovat jeden kráter z obrázku ? Ten černý flek v přeexponované části Měsíce je kráter Ciolkovskyj ? Ještě by mi pomohl datum a přesná hodina UT pořízení snímku.Děkuji

---

Zúžen seznam kráterů kolem jižního pólu - kandidátů na impakt

http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html

Do dopadu zbývá 86 dní.

Dne 22.8.09 zaznamenal operační tým anomálii - chybu senzoru pro orientaci a měření trajektorie letu (IRU). Systém řízení polohy sondy (ASC) přepnul na měření polohy pomocí hvězdných čidel (STA), důsledkem čehož významně vzrostla spotřeba paliva pro korekční motory. Management vidí dokončení mise stále optimisticky.

http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html

Tak cíl je jasný - NASA dnes oznámila vybraný kráter pro dopad sondy, bude to Cabeus A.
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/sep/HQ_09-210_LCROSS_Crater_Selection.html

jeho poloha

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18975

Do impaktu zbývá 27 dní 17 hodin 17 minut

LCROSS Impact Crater Selection Briefing

http://www.youtube.com/watch?v=Y9RAWPBoi3I

Je sice hezké hledat vodu v materálu , který bude vymrštěn impaktem, ale kde je zaručeno, že Centaur nebude obsahovat nějakou pozemskou vodu, resp. vodíl, či kyslík, když jsou to jeho hlavní pohonné hmoty, to by mohlo zpochybnit ev. kladný výsledek. Zatím je voda na Měsíci jen " zbožným přáním".

Právě dlouhá doba od startu do impkatu na Měsíc má zajistit, že se prověde ce nejúplnější "iutgasing", tedy zbavení se nejen zbytků plynů v nádržích, ale i plynů (včetně vody) adsorbované na povrchu pevných konstrukčních materiálů. Doufám, že to mají dobře spočítané a otestované!

Tyto procesy odplyňování se běžně provádějí při aktivaci přístrojů (zejm. spektrometrů pracujících v IČ oborech) na astronomických družicích a družicích pro dálkový průzkum Země.

Nerad bych se zařadil mezi tzv. " popírače", ale " zaručené" zprávy o vodě, jak na Marsu, tak na Měsíci a ostatních tělesech jsou pohonem kosmického výzkumu. Tady je ideální možnost konečně vodu na Měsíci " zjistit" a nepatrně k tomu přispět. Nález vody na Měsíci, byť pochybný by zcela jistě zhodnotil akcie návratu na Měsíc.

Na základě nových analýz dostupných dat rozhodlo vedení mise o změně cílového kráteru pro dopad.
Místo původně vybraného Cabeus A to má být kráter Cabeus.
Tento kráter vykazuje podle všeho nejvyšší koncentraci vodíku na jižním pólu.

http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html


... 10 dní do impaktu.



[Upraveno 29.9.2009 pospa]

Hledat vodu v impaktním kráteru na tělese, ktré nikdy nemělo atmosféru, natož vodní pokrývku se jeví jako podivné. Jak by se tam nějaké voda dostala, když v okamžiku impaktu se odpaří i kovy ?

to bych nevidel tak tragicky - samozřejme z jinych impaktů rozprachem materialu klidně tisice km daleko - voda odpařenim nezmizi jen se promeni v paru ta se chvili proleti vzduchem spolecne s ostanim materialem na odvrácene strane zase schladne a spolecně s ostatním materialem spadne zpatky na povrch.
co spadne do vecneho stinu tam "mozna" zůstalo porad, je to samozrejme otazka toho jak dlouho v těch kráterech věčný stín je, jestli neměla v minulosti rotace nějaké nepravidelnosti které by krátery osvítily, kolik vodních těles v příhodné době na měsíc dopadlo a kolik materiálu z toho zůstalo - fakt je ovšem ten že na zemi je vody dost a jsme hned vedle a dalśí fakt je v tom že i když pečlivě zametete vždycky nekde v koutku zůstane smítko :-)

citace:

---

Hledat vodu v impaktním kráteru na tělese, ktré nikdy nemělo atmosféru, natož vodní pokrývku se jeví jako podivné. Jak by se tam nějaké voda dostala, když v okamžiku impaktu se odpaří i kovy ?

---

Že některé minerály obsahují vodu, jako součást je známá věc, mám však zato, že se hledá na Měsíci voda v nějaké formě jako samostatná součást. Příkladně prach smíšený s ledovými krystaly.Pokud mne pamět neklame chemický vzorec v úvodu uvedených minerálů za vlastním zpravidla kysličníkem, obsahoval údaj kolik ten který minerál obsahuje molekul vony, příkladně : ...... x 7 H2O.Pokud se na Měsíci hledá takováto " voda" je zcela jisté že tam bude.Mám ten dojem že příkladem takového minerálu je sádrovec, ale od dob mých studií chemie uplynulo dost času na to abych se mohl s klidným svědomím mýlit.

citace:

---

Hledat vodu v impaktním kráteru na tělese, ktré nikdy nemělo atmosféru, natož vodní pokrývku se jeví jako podivné. Jak by se tam nějaké voda dostala, když v okamžiku impaktu se odpaří i kovy ?

---

Časť telies a teliesok tiež dopadá rýchlosťami, pre ktoré sú rýchlosti vymršteného materiálu nižšie ako úniková rýchlosť, takže ten dopadá späť a v oblasti dopadu sa krátkodobo držuje čosi ako dočasná atmosféra, k ktorej môže voda kondenzovať, reagovať s regolitom a tak byť v podchladenom regolitovom podloží v okolí dopaddu zachytená.

Pred akým časom sa stala rotácia Mesiacu viazanou? Dá sa predpokladať, že procesy zachytávania vody v neosvetlených alebo slabo osvetlených oblastiach prebiehajú rovnako dlho.

Malá tělesa v řádech metrů si volnou vodu dlouho udržet nemohou. Pokud se dostávají pravidelně do oblastí blízko Slunci, neboť je nepravděpodobné, že by zasáhli Měsíc při prvém příletu z pásem kondenzace vody někde v oblasti Jupitera.Zejména proto, že k opuštění pásma kondenzace v oblastech u Jupitera, či za Jupiterem je třeba gravitační asistence a ta je věcí dlouhodobou v řádu tisíců let a více.Menší tělesa v řádech decimetrů pak už neudrží volnou vodu vůbec. Jelikož počet těles s rostoucím průměrem dramaticky klesá, klesá i pravděpodobnost zásahu.Je zcela jisté že též většina kráterů na Měsíci bude nikoli z těles kometárního typu putujících z oblasti ve vzdálenosti min. Jupitera, ale z oblastí bližších, kde vznikly po kolizích těles, která vznikla kondenzací z původního prachoplynového zárodečného disku Praslunce, které v té době již z těchto oblastí svým zářením vymetlo lehčí prvky. Z toho plyne, že sám cílový kráter nebyl zřejmě vytvořen kometou, čili prvotní impaktní těleso nepřineslo žádnou vodu.Z dalších impaktních těles byla zcela jistě kometárních typů malá část, odhaduji max 5%, což platí pro celý povrch Měsíce, stejně odhaduji pravděpodobnost , že by kometární těleso zasáhlo právě cílový kráter a stejně odhaduji pravděpodobnost , že by se dopadová sonda trefila přímo do tohoto druhotného minikráteru. Výsledná pravděpodobnost, že by dopadová sonda objevila na Měsíci volnou vodu pak vychází v tisícinách promile.

Ještě k rychlostem dopadu na Měsíc, každé, motoricky nebrzděné těleso musí nutně na těleso bez atmosféry dopadnout vyšší než únikovou rychlostí danou pro toto těleso.

na druhou stranu na to teoreticky bylo cca 3mld let :-) navic nikdo nemluvi o malych telesech, takova primerene velika kometa s 30% obsahu vody se po zasahu rozprskne prakticky po celem povrchu mesice a co spadne do krateru uz tam zustane navic se neda vyloucit ze by nejaky takovy impakt z radu tech vetsich -tj. desitky km dokazal na mesici udelat docasnou atmostferu z odparenych plynu a vodnich par ktere by nasledne kondenzovali na odstinenych castech povrchu a zase se po osvitu odparovali - nez by ji celou vymetlo zareni a slunecni vitr mohlo by to trvat tisice a kdovi mozna i miliony let a na kterem jedine miste se zkondenzovana atmosfera uz nikdy neodpari a bude se vrstvit jedna na druhou? :-) vsechno je to otazka pravdepodobnosti a nejvic na dobe kterou jsou kratery neosvicene, na druhou stranu po zasahu nejakym telesem obsahujicim vodu si dovedu predstavit celou radu mechanismu jak by se aspon nejaky zlomek dostal az na dno toho spravneho krateru

citace:

---

Ještě k rychlostem dopadu na Měsíc, každé, motoricky nebrzděné těleso musí nutně na těleso bez atmosféry dopadnout vyšší než únikovou rychlostí danou pro toto těleso.

---

citace:

---

Ještě k rychlostem dopadu na Měsíc, každé, motoricky nebrzděné těleso musí nutně na těleso bez atmosféry dopadnout vyšší než únikovou rychlostí danou pro toto těleso.

---

Aktuální plánovaný čas dopadů:
Centaur = 9.10. 2009 11:31:30 UTC
SSC = 9.10. 2009 11:35:45 UTC

souřadnice impaktů obou těles:
Centaur: -84.70, 310.95E
SSC: -84.77, 310.45E

a elevace:
Centaur: -3.82693 km
SSC: -3.80909 km


V elevační mapě kráteru Cabeus to potom vypadá takto:
(červené kolečko je Centaur, modré pak SSC)


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19167

7.10. byl mírně poupraven předpokládaný čas dopadů stupně Centaur - 11:31:19 UTC (12:31:19 SELČ).
Čas dopadu sondy zůstává stejný - 11:35:45 UTC (12:35:45 SELČ)
Zbývá cca 27 hodin.

NASA TV přímý přenos začíná zítra 9.10. v 11:15 SELČ a myslím že to bude stát určitě za to.
http://lcross.arc.nasa.gov/impact.htm

Zajímalo by mne, zda nějaká americká hvězdárna, a dle mapky USA, jich bude dopad sledovat přehršle, bude napojena na nějaký televizní okruh, aby bylo lze sledovat dopadovou oblast v reálném čase ? Přenos NASA se bude zřejmě zabývat jen sledováním kolizních drah a pozorováním dopadu Centauru z oddělené sondy.Z hvězdárny by bylo možno pozorovat oba dopady, což asi NASA nezabezpečí.
Do prvního dopadu zbývá 23 hodin.

citace:

---

7.10. byl mírně poupraven předpokládaný čas dopadů stupně Centaur - 11:31:19 UTC (12:31:19 SELČ).
Čas dopadu sondy zůstává stejný - 11:35:45 UTC (12:35:45 SELČ)
Zbývá cca 27 hodin.

NASA TV přímý přenos začíná zítra 9.10. v 11:15 SELČ a myslím že to bude stát určitě za to.
http://lcross.arc.nasa.gov/impact.htm

---

Jo jo, díky za opravu. Ty převody mi ještě občas ulítnou

Myslím, že hledat vodu na Měsíci je marnost. Nemůže na něm být místo, kteé by bylo v řádu miliardy let trvale neosvětlené. Vlivem především sousední Země nepochybně dochází k precesním pohybům, které vyloučí trvalý stín. Kromě toho, vzhledem k 5° sklonu Měsíční dráhy jsou póly periodicjy osvětlovány odraženým světlem Země, a ač to představuje malé teplo, stačí ke zvýšení tenze páry a zvýšení odparu. Dále, Měsíc prochází "ohonem" magnetického pole Země, které se postará, aby na jeho povrch dopadaly energetické částice. A v neposlední řadě je jeho celý povrch zvolna "přeoráván" dopady menších meteoritů. Pokud se tam nějaká voda přesto nalezne, bude její koncentrace tak nepatrná, že se nikdy nevyplatí ji získávat. Představte si "gigantickou" koncentraci 1g/m3 a uvažujte, co by obnášelo pro získání 1000 litrů bagrování milionu kubíků regolitu. A při koncentraci 1mg/m3 by již šlo o zpracování kilometru krychlového. Jde pouze o propagační gesto.

citace:

---

... Pokud se tam nějaká voda přesto nalezne, bude její koncentrace tak nepatrná, že se nikdy nevyplatí ji získávat. Představte si "gigantickou" koncentraci 1g/m3 a uvažujte, co by obnášelo pro získání 1000 litrů bagrování milionu kubíků regolitu. A při koncentraci 1mg/m3 by již šlo o zpracování kilometru krychlového. Jde pouze o propagační gesto.

---

Ne všichni nad tímto experimentem jásají:

Vědecký experiment si získal i své urputné odpůrce. Ekologičtí aktivisté, kteří se běžně připoutávají ke stromům, spustili na internetu petici „Zastavte NASA při bombardování Měsíce!“ Podle nich nejde ani tak o vědecký experiment, jako spíše o plán „amerických imperialistů“ kteří chtějí otestovat orbitální zbraně.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/180996-nasa-bude-v-patek-bombardovat-mesic.html

Nevím, jestli se tomu víc smát nebo nad tím brečet.

citace:

---

http://www.novinky.cz/veda-skoly/180996-nasa-bude-v-patek-bombardovat-mesic.html

---

citace:

---

Prosil bych důvěryhodnější zdroj/článek než zrovna bulvární Novinky. Už jen stylistický obrat "ekologičtí aktivisté, kteří se běžně připoutávají ke stromům" je trochu "tendenční". Nechci věc snižovat nebo se zastávat "ekologických aktivistů" (mj. tím novináři označují kde koho, kde co), jen hold rozlišuji "tiskoviny".

---

citace:

---

http://www.thepetitionsite.com/2/stop-nasa-from-bombing-the-moon

Případné čtenáře varuji. Nic během četby nekonzumujte. Skoro jsem si vyprskl čaj do kláves, jak jsem se musel chechtat.

---

Sbírka 560 idiotů.

citace:

---

Sbírka 560 idiotů.

---

Už termín " američtí imperialisti" naznačuje odkud vítr fouká / z leva/ ovšem stejní " idioti" bývají i úspěšní, příkladně zabránili v roce 1955 vypustit vojenskou raketou , anvíc konstruovanou von Braunem americkou družici.

Ještě že je jich jen 560. Fanatikům se nedá nic vysvětlit, Měsíc je bombardován od jeho samotného vzniku. Ty současné 2+1 tuna nehrají žádnou roli, navíc už dostal od lidstva pěkných pár zásahů - všechny měsiční sondy (USA, SSSR, Japonsko, Čína, Indie, ESA - to je víc než polovina světa), Saturny IV-B a LM.

Mě překvapil kráter po dopadu S-4B A-14, odhaduji, že má max 30m, z toho plyne, že Centaur " neudělá" víc než 10 m / průměr/.Krom toho zmiňovaný kráter má náznak centrálního vrcholku, že by to byl zbytek konstrukce ?

Vzhľadom na dopadovú rýchlosť nemohlo zo stupňa zostať prakticky nič identifikovateľné - náraz pri rýchlosti najmenej 2,5km/s ho kompletne "rozmenil na haliere".
Ak pahorok existuje a nie je to len optický klam, tak je to skôr dôsledok toho, že ak stupeň dopadol v "osovej" polohe, tak sa choval ako trubica veľkého priemeru (vzhľadom na celkovú veľkosť kráteru) - pôsobenie plášťa a častí rozmiestnených na ňom bolo výrazne intenzívnejšie ako spodného a vrchného dna nádrží a zostavy motoru. Záleží tiež na tom, pod akým uhlom vzhľadom k terénu dopadol.

Nejhmotnější na celém stupni byl ale motorový blok,se servomotory, čerpadly, ventily, sama vstřikovací hlava motoru umístěného v ose je poměrně masivní, takže na Měsíc nedopadla " prázdná roura".

Pahorek bude spis dusledkem toho, ze se regolit muze chovat jako kapalina pri velkych rychlostech. Je to podobne jako pri dopadu telesa do vody, kdy se nejdriv rozleti voda dos stran a nasledne se takto vznikla vlna vrati zpatky a vzedme se presne v bode dopadu. Cekal bych ze u jemneho prachu to muze byt bodobne, zalezi na tom jake v tom miste bude podlozi.

Dno kráteru se zdá mělké a ploché, jakoby energie impaktu nešla do hloubky, ale působila více do stran.

Na NASA TV " jde" raketoplán, nemůžu LCROS najít, dík.

Přenos na NASA TV má být až od 12:15 SELČ.

Dík

3.000 km, utěšeně roste, připomíná to exibici Rangeru-9, skvělé !

7 minut, stále roste, úžasné !

Můžete mně, prosím, někdo poslat odkat na ten přímýpřenos z NASA ? Díky !!!

http://playlist.yahoo.com/makeplaylist.dll?id=1368570 ale k impaktu už došlo, ted pojedou debaty a replaye

Takže máme po dopadu. V přenosu na NASA TV byly sice krásné obrázky přibližujícího se Měsíce a kráteru Cabeus, ale samotný dopad stupně Centaur se nijak obrazově neprojevil. Osobně jsem neviděl vůbec nic (záblesk, obláček nebo něco podobného).

Jeden z posledních snímků z LCROSS, už po dopadu Centauru:

citace:

---

... samotný dopad stupně Centaur se nijak obrazově neprojevil. Osobně jsem neviděl vůbec nic (záblesk, obláček nebo něco podobného).

---

to je pry dobre.. jak jsem zaslech v diskusi, pokud nebude zablesk, znamena to, ze casti sondy nedopadly na skalni lozisko, ale do prachu, coz je pro vysledek operace dobre

První data z pětimetru na Mount Palomaru prý žádnou stopu po vyhozeném materiálu neobsahují.

Data z Gemini North (osmimetr) zatím neříkají nic jasného, data z Keck (10m ekviv.) možná něco, co by mohla být voda, naznačují, ale analýza potrvá ještě minimálně několik dní.

tak cakal som ze to nebude zrovna atomovka, ale ze neuvidime ani zablesk... ako to je mozne?

Asi byl překrytý prachem. Ale tým LCROSS potvrdil záblesk i vytvořený kráter, z toho, co jsem zahlédl při přenosu, cosi bylo vidět na infrazáběrech.

Další data: Šestimetr MMT v Arizoně prý nic moc, Hubble patří mezi ty observatoře, které se k detekci oblaku materiálu hlásí.

Vytvořený kráter má předpovězených cca 20 metrů.

Podle tiskovky zatím "něco" (ještě bez interpretace) ukazují data LCROSS spektrometrů, ale ani LCROSS se asi nepodařilo zachytit oblak prachu "vizuálně" (což je sice divné vzhledem k vytvoření kráteru, ale oni sami neví zatím, jak je to možné).

Byl detekován záblesk sodíku. Sodík se tam vyskytovat může a záření na jeho hlavní spektrální čáře (ta, co svítí ve žlutých pouličních lampách) se vybudí poměrně snadno.

Aká bola rýchlosť snímania videokamery? Ak na úrovni televízia alebo menej, tak nemusíte uvidieť nič - dej je príliš krátky, takže sa bez problémov zmestí do intervalu medzi dvomi snímkami.
Záblesk reálneho výbuchu je i normálne celkom problém na kameru zachytiť, pokiaľ nejde o desiatky kilogramov trhavín a viac a aj v tom prípade sú to zachytené obvykle až dohárajúce splodiny.
Navyše - aj keď je "tritolový ekvivalent" dopad pomerne veľký, je to vákuu, takže záblesk je síce intenzívnejší, ale trvá kratšie, pretože "ohnivá guľa" expanduje do vákua a rýchlo chladne.

Pokiaľ prebehne dopad do prachu, zóna stretu materiálu podložia a materiálu sondy sa pohybuje vpred a vniká pod povrch, takže najhorúcejšia a najžiarivejšia oblasť je rýchlo zakrytá.

Jak to vypadá z Mauna Kea:

http://dln.nasa.gov/dln/content/webcas

Skutečně zvláštní neshoda předpovědi se skutečností - veřejnosti byl slibován záblesk pozorovatelný 10" domácími dalekohledy, stovky tun materiálu vyvrženého několik kilometrů vysoko na dobu několika minut a výsledkem je, že i několikametrové teleskopy měly problémy něco zachytit.

Jasně, hodnota experimentu je ve vědeckých datech, věřme, že jich bylo zachyceno dostatek a jejich analýza posunou naše poznání o kus dopředu, ale to co jsme zatím viděli není to co vedecké týmy předtím ohlašovaly

No tak tam třeba opravdu našli tu vodu.
Když padne šutr do rybníka tak taky neudělá záblesk

Čistě teoreticky mohl být impakt mimo zorné pole.

tipujem, hrubú vrstvu prachu (permafrost)
centaur sa doňho pravdepodobne zaryl, ako "penetrátor", záblesk mohol byť potom skrytý, závojom prachu ktorý horúci plyn hnal pred sebou
koniec koncov, išlo predsa o to "vyhodiť" k sonde, čo najviac materiálu, "neviditeľnosť" záblesku, mohla byť v určitom prípade prínosná (teda ak ho nebolo až moc..)

citace:

---

Skutečně zvláštní neshoda předpovědi se skutečností - veřejnosti byl slibován záblesk pozorovatelný 10" domácími dalekohledy, stovky tun materiálu vyvrženého několik kilometrů vysoko na dobu několika minut a výsledkem je, že i několikametrové teleskopy měly problémy něco zachytit.

---

no, z komentarov mam pocit ze so spekroskopickymi datami su spokojni, takze jediny problem je ze slubovali show a ziadna nebola

Prozatimní výsledky z největších teleskopů:

Keck II, Mauna Kea, Hawaiské ostrovy (10 m)
http://keckobservatory.org/index.php/news/a_new_view_of_the_moon/

Hale teleskop, Palomar (5 m)
http://palomarskies.blogspot.com/

Hubble Space Telescope, LEO (2,4 m)
http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/26/full/

Je třeba vidět, že se jedná o doplňkový pokus na využití volné kapacity nosiče, hlavním cílem byla fotografická družice, tak jaképak nářky !

Vyjímečně musím s Davidem souhlasit

LCROSS "záblesk" zaznamenal alespoň v infračerveném oboru.
http://www.spaceflightnow.com/lcross/091009impact/

naskýtá se otázka, jak by se projevil pád do ledu, místo do pevného povrchu, se kterým se automaticky počítalo.

[Upraveno 12.10.2009 -=RYS=-]

citace:

---

Mimo jine bylo u LCROSS sondy zajimavy pokus komunikace pomoci laseru:
http://lrolr.gsfc.nasa.gov/docs/LRO-LR-McGarry-Canberra2006_v4.pdf

Jestli je ma anglina spravna, tak se to povedlo.
Preci jenom ma laser vetsi prenosovu kapacitu nez radio na 2.3GHz.

---

citace:

---

Je třeba vidět, že se jedná o doplňkový pokus na využití volné kapacity nosiče, hlavním cílem byla fotografická družice, tak jaképak nářky !

---

Ve skutecnosti spis zalezi na dopadove rychlosti nez na vaze telesa. Kineticka energie roste kvadraticky prave s rychlosti, kdezto na hmotnosti zavisi jen linearne.

Není to nic nového. Od samého počátku kosmonautiky se jednotlivých pokusů přeochotně " ujímali " novináři a snažili se z nich vytřískat nějakou senzaci a to se stejnou intenzitou ať pokus dopadl úspěšně či neúspěšně. Zejména řádně nadsazovali " význam" toho, či kterého pokusu. Rozhodující je, že hlavní cílovou skupinou médií jsou naprostí naivní laici, v tomto případě voda na Měsíci, no to je " bomba" a když se pomlčí, že se jedná o několik molekul, je senzace na světě, tak proč to nenafouknout.

a to ste nevideli reportaz v nasej jojke, kde to reporter zakoncil volnou uvahou na temu "moze dopad druzice zmenit obeznu drahu mesiaca?"...

Zveřejněny nové snímky a údaje. Kráter vytvořený Centaurem má 28 m. Výtrisk materiálu měl v 15. sekundě průměr 6-8 km.
O tom co spektroskopy zjistily za složení ale stále ani slovo.

http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/LCROSS_impact_images.html
http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/LCROSS_impact.html

Další zjištění budou asi zveřejňována postupně a vše by pak pak mohlo vyvrcholit prezentacemi na výročním zasedání Lunar Exploration and Analysis Group 16.-19.11.2009. Pro LRO + LCROSS je vyčleněn celý jeden den 17.11.
http://www.lpi.usra.edu/meetings/leag2009/ [Upraveno 18.10.2009 pospa]

Těch 28m je dost, očekával bych méně, kolik má si kráter po pastýřské sondě ?

citace:

---

Těch 28m je dost, očekával bych méně, kolik má si kráter po pastýřské sondě ?

---

Vycházel jsem ze snímku kráteru po S-4B A-14, který má neco mezi 30-40m a přitom S-4B vážil 10x více než Centaur, proto jsem považoval odhady za poněkud přehnané a jejich potvrzení mne překvapilo.

Veľkosť kráteru silne závisí na dopadovej rýchlosti, hmotnosti a uhle dopadu, i na podloží a hrúbke vrstvy regolitu v mieste dopadu.
Pri znalosti kinetickej energie objektu sa dá spočítať "tritolový ekvivalent" - energia výbuchu trinitrotoluénu je približne 4MJ/kg - a potom na základe postupov používaných delostrelcami alebo ženistami spočítať veľkosť kráteru (objem, priemer, hĺbka a ich pomery) ako kráteru vytvoreného náložou o známej hmotnosti, resp. energii, umiestnenej v určitej hĺbke pod povrchom.

Pri dopade veľmi rýchleho objektu na povrch "nekonečne hrubej" prekážky môžeme uvažovať, že k premene kinetickej energie na teplo dôjde až v určitej hĺbke pod povrchom prekážky.

Podstatné pritom je, že pri šikmom dopade sa dĺžka vniku uvažuje v smere vektoru rýchlosti dopadajúceho telesa - ale pri úvahách o premene energie uvažujeme o hĺbke meranej kolmo k povrchu, šikmo dopadajúci objekt teda nevnikne pod povrch tak hlboko ako rovnaký objekt dopadajúci kolmejšie, hoci dĺžka dráhy pod povrchom prekážky je porovnateľná. Výbuch blízko povrchu ("blízkosť" sa uvažuje v závislosti na celkovej mohutnosti nálože) pritom vytvára menší kráter než rovnaký výbuch vo väčšej hĺbke - s rastúcou hĺbkou pod povrchom, až do istej medze, rastie efektivita premeny tepelnej energie na mechanickú prácu = množstvo vyhodeného materiálu. Medzou je pritom kráter, ktorého hĺbka a priemer sú rovnaké - vzniknuté krátery sú však relatívne veľmi plytké (pomer 1:5 - 1:6).

Ak teda posledný stupeň Saturnu dopadol šikmo, pod uhlom menej než 45°, prenikol do relatívne menšej hĺbky (vzhľadom k svojim rozmerom a hmotnosti) a efektivita premeny jeho kinetickej energie na mechanickú prácu bola výrazne nižšia, než u stupňa Centaur, ktorý dopadol strmo. Takže napriek výrazne väčšej energii vytvoril len porovnateľne veľký kráter.
Veľkosť kráteru (jeho objem) je navyše úmerná tretej odmocnine dopadovej energie (alebo hmotnosti ekvivalentnej nálože).

Podobne veľkosť kráteru závisí na materiále podložia - v štrkopieku je objem kráteru viac ako dvojnásobný oproti kráteru v homogénnej skale - ak stupeň Saturnu dopadol do skalnatého terénu, vznikol relatívne menší kráter než v prípade stupňa Centaur, ktorý dopadol na dno starého kráteru, kde sa dá predpokladať hrubšia vrstva regolitu.
[Upraveno 19.10.2009 Alchymista]

citace:

---

Vycházel jsem ze snímku kráteru po S-4B A-14, který má neco mezi 30-40m a přitom S-4B vážil 10x více než Centaur, proto jsem považoval odhady za poněkud přehnané a jejich potvrzení mne překvapilo.

---

Omlouvám se, rychlost dopadu byla prakticky stejná a dopad byl dokonce strmější (85 st.). Doporučuji studii NASA k předpovědi průměru kráteru pro dopad SIV-B z letu Apollo 13, která je ke stažení na

http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19710005161_1971005161.pdf

Zejména text na str. 6:

An empirical expression [ 4 ] relating the size of the crater:

r^3 = k.E

where r is the radius in feet, E is the energy of the explosive in pounds of TNT, and k is a constant which satisfies: 0.5 < k < 1.5.
In the MKS system (International System of Units) r is the radius in meters, E is the energy in kilograms of TNT and k satisfies: 0.0312 <= k <= 0.0636.
It has been found that one pound of TNT is equal to 1130 calories [2] or 2.14 X 10^13 ergs of energy. The S-IV B stage will impact the moon at a velocity of 2.58 km/sec, with a mass of 13 925 kg, therefore having an energy of 4.635 X 10^17 ergs or 9.809 X l0^3 kg of TNT. Substituting these values into equation (1) results in a crater diameter of 13.48 meters for k = 0.0312 and 19.44 meters for k = 0.0636.

Dále je zajímavá tabulka I (str. 7) pro různé druhy materiálu terénu.

Jak moc může velikost kráteru ovlivnit poloha protáhlého tělesa při jeho dopadu?
Byl by velký rozdíl v "destrukčním účinku" při dopadu vyhořelého stupně "na plocho" - na válcovou boční stěnu oproti čelnímu dopadu "na stojato"?
Předpokládám, že Centaur dopadl téměř čelně - jeho osa byla rovnoběžná s trajektorií, která byla 70° od horizontály.

Stupeň Centaur je 12,7 m dlouhý, průměr 3 m.

Myslím že dost, stupéň na plocho se nezaboří hluboko a rozprskne se hned na povrchu - kráter bude menší (mělčí).

Rychlost dopadajícího stupně není tak velká, aby se jeho hmota odpařila, navíc je to těleso křehké, jeho stěny jsou subtilní a část dopadové energie se spotřebuje na jeho deformaci, dá se předpokládat, že se zachová z větší části deformované tak jako pod obrovským lisem. Na snímku impaktu stupně S-4B A-14 se zdá cosi ve středu kráteru, co by mohlo být zbytkem konstrukce. Je možné dovodit, že takovéto těleso při impaktu nedokáže zkapalnit povrchové vrstvy cílového tělesa, ale jen " odfoukne " povrchovou vrstvu regolitu a kráter bude mělký a dno ploché, prakticky obnaží skalní podloží.

citace:

---

Rychlost dopadajícího stupně není tak velká, aby se jeho hmota odpařila, navíc je to těleso křehké, jeho stěny jsou subtilní a část dopadové energie se spotřebuje na jeho deformaci, dá se předpokládat, že se zachová z větší části deformované tak jako pod obrovským lisem. Na snímku impaktu stupně S-4B A-14 se zdá cosi ve středu kráteru, co by mohlo být zbytkem konstrukce. Je možné dovodit, že takovéto těleso při impaktu nedokáže zkapalnit povrchové vrstvy cílového tělesa, ale jen " odfoukne " povrchovou vrstvu regolitu a kráter bude mělký a dno ploché, prakticky obnaží skalní podloží.

---

citace:

---

...dost dobre si neviem predstavit stupen S-IVB rozplesteny na dne krateru, s motorom trciacim do vysky...

---

citace:

---

19.10.2009 - 18:14 - David
Reagovat

Rychlost dopadajícího stupně není tak velká, aby se jeho hmota odpařila, navíc je to těleso křehké, jeho stěny jsou subtilní a část dopadové energie se spotřebuje na jeho deformaci, dá se předpokládat, že se zachová z větší části deformované tak jako pod obrovským lisem. Na snímku impaktu stupně S-4B A-14 se zdá cosi ve středu kráteru, co by mohlo být zbytkem konstrukce. Je možné dovodit, že takovéto těleso při impaktu nedokáže zkapalnit povrchové vrstvy cílového tělesa, ale jen " odfoukne " povrchovou vrstvu regolitu a kráter bude mělký a dno ploché, prakticky obnaží skalní podloží.

---

citace:

---

Ervé:
Myslím že dost, stupéň na plocho se nezaboří hluboko a rozprskne se hned na povrchu - kráter bude menší (mělčí).

---

citace:

---

David:
Rychlost dopadajícího stupně není tak velká, aby se jeho hmota odpařila, navíc je to těleso křehké, jeho stěny jsou subtilní a část dopadové energie se spotřebuje na jeho deformaci, dá se předpokládat, že se zachová z větší části deformované tak jako pod obrovským lisem. Na snímku impaktu stupně S-4B A-14 se zdá cosi ve středu kráteru, co by mohlo být zbytkem konstrukce. Je možné dovodit, že takovéto těleso při impaktu nedokáže zkapalnit povrchové vrstvy cílového tělesa, ale jen " odfoukne " povrchovou vrstvu regolitu a kráter bude mělký a dno ploché, prakticky obnaží skalní podloží.

---

Kráter po S4B A-14 vypadá ale velice mělký, pokud by byl do hloubky několika metrů vyplněn taveninou po impaktu neměl by mít středový vrcholek, neboť tavenina v síle několika metrů by chladla do tuhého stavu v rádu mnoha desítek hodin a středový vrcholek , pokud by byl vytvožen pohybem taneniny by se zřejmě v tavenině rozpustil.

Na nejakú taveninu v podobe bazénu zabudni, na to nemá štvrtý stupeň Saturnu dosť energie, ani keby bol hneď plný paliva. A v podstate ani žiadny iný objekt, vyrobený na Zemi - nejaká tavenina vo forme bazénu v kráteri by sa mohla objaviť pri dopadoch kamenných alebo železných meteoritov s priemerom nad cca 30-50 metrov a hmotnosťou aspoň 100-150 000 ton.

Materiál dopadajúceho objektu i povrch mesiacu sa síce pri zrážke chová ako tekutina a proces zrážky asi najlepšie popíše hydrodynamika, ale to je skôr dôsledok extrémneho tlaku a nie dôsledok vysokej teploty.
Samozrejme, nejaká tavenina sa tam objaví, ale jej množstvo nebude výrazne presahovať dvojnásobok hmotnosti dopadajúceho telesa, skôr jej bude ešte menej a bude okamžite rozprášená do okolia vo forme drobných kvapiek a úlomkov spoločne s ďalším materiálom vyhodeným z kráteru, ktorého je výrazne, 50-100x, viac.

Nenašiel som, žiaľ, žiadne údaje o teplote kráteru a jej časovom priebehu z aktuálnych dopadov stupňa Centaur a LCROSS, odhadujem ale, že teplota kráterov päť minút po dopade nebola viac než nejakých 400°C nad teplotou pozadia, v prípade stupňa Saturn to mohlo byť až do 800°C. V prípade i krátkodobého výskytu taveniny by teplota niekoľko minút po dopade musela byť stále aspoň 1000-1400°C nad teplotou pozadia.
Predpokladám, že teplota pozadia bude hodne nízka - kráter je v zatienenej oblasti, takže povrch môže mať -150°C až -200°C.

[Upraveno 21.10.2009 Alchymista]

sodík..
http://tn.nova.cz/magazin/hi-tech/veda/prvni-objev-ze-zasazeneho-mesice-povrch-kryje-sodik.html
"Astrofyzikové chtěli srážkou rakety a Měsíce dokázat nade vší pochybnost v jeho povrchu stopy vody. To zatím nepotvrdili. Experti z Bostonské univerzity si ale všimli jiného úkazu - a totiž toho, že krátce po dopadu těles na Měsíc byl do jeho řídké atmosféry vyvržen oblak prachu obsahující velké množství sodíku."

Voda ve volné krystalické podobě na Měsíci je jak se zdá čirá utopie.

Místo vody rtuť ?

http://www.skyandtelescope.com/news/68841092.html

Tak přece jenom to nakonec vypadá, že nějaká ta H2O by se na Měsíci vyskytovat mohla:

http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/prelim_water_results.html