Chtěl bych upozornit na několik zajímavých článků které vyšly na
http://www.spacedaily.com/
V současnosti NASA využívá k průzkumu planet sond, které lze rozdělit do tří kategorii
- Discovery - strop cca 400mil USD, nezahrnuje výzkum Marsu - viz článek
http://www.spaceblogger.com/reports/Making_The_Discovery_Exploration_And_Application_Of_Space_Science_Missions_Easier_999.html
- New Frontiers - strop 700 mil USD - realizovaná mise New Horizons k Plutu, připravuje se JUNO k Jupiteru se startem v r. 2011- viz článek
http://www.spaceblogger.com/reports/Keeping_The_Cost_Of_Mid_Weight_Missions_Under_Control_999.html
- "Flagship Mission" - nejvyšší cenová kategorie - až 3mld USD, poslední sonda této kategorie je Cassini, studovaná je Europa Explorer, pakliže se podaří získat finance ve FY 09, mohla by odstartovat 2017 (při současných finančních problémech NASA je to nepravděpodobné).
Český přepis tohoto článku na
http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews#2007-04-03

Jinak obrázková publikace - "roadmap" výzkumu sl. soustavy na adrese
http://www.lpi.usra.edu/vexag/jan_2007/thursday/cutts0930.pdf

V nakladatelství National Academies Press vyšla studie dalších možností výzkumu slunečnou stastavy organizací NASA:

Opening New Frontiers in Space: Choices for the Next New Frontiers Announcement of Opportunity

Publikace je volně k přečtení na

http://books.nap.edu/catalog.php?record_id=12175

Anotace:

The New Frontiers Program was created by NASA in 2002 at the recommendation of the NRC's decadal survey for solar system research. In order to optimize solar system research, the NRC recommended a series of principal-investigator missions that encourage innovation and accomplish the main scientific objectives presented in the survey. Two of the five recommended missions have been selected and, as was also recommended in the survey, the NRC was asked in 2007 to provide criteria and guiding principles to NASA for determining the list of candidate missions. This book presents a review of eight missions: the three remaining from the original list of five from the survey plus five missions considered by the survey committee but which were not recommended. Included in the review of each mission is a discussion of relevant science and technology developments since the survey and set of recommended science goals.

Na strankach
http://sse.jpl.nasa.gov/multimedia/downloads.cfm

jsou dokumenty tykajici se planovanych misi tzv Flagship -
Titan Explorer, Jupiter System Observer (aternativa k Europa Observer) atd. Jde o celkem obsahle studie, uvidime, zda se sezenou penizky na dalsi faze.......

Je vskutku zajímavé, že jedinou " slabinou" plánů NASA na exploataci těles Sluneční soustavy je finanční otázka. Nikdo ze seriozních diskutijících jak se zdá vůbec nepřipouští pochyby o nesmírné technologické a logistické náročnosti plánovaných misí.
Ptám se je to tím, že technická vyspělost NASA a jejích dodavatelů je vskutku taková a nebo je to reakce na dýchavičné víceméně propagandistické a zhusta neúspěšné pokusy rusú, dříve sovětů , či neúspěchy japonců, či Evropy s Beaglem ?

citace:

---

Je vskutku zajímavé, že jedinou " slabinou" plánů NASA na exploataci těles Sluneční soustavy je finanční otázka. Nikdo ze seriozních diskutijících jak se zdá vůbec nepřipouští pochyby o nesmírné technologické a logistické náročnosti plánovaných misí.
Ptám se je to tím, že technická vyspělost NASA a jejích dodavatelů je vskutku taková a nebo je to reakce na dýchavičné víceméně propagandistické a zhusta neúspěšné pokusy rusú, dříve sovětů , či neúspěchy japonců, či Evropy s Beaglem ?

---

citace:

---

citace:

---

Je vskutku zajímavé, že jedinou " slabinou" plánů NASA na exploataci těles Sluneční soustavy je finanční otázka. Nikdo ze seriozních diskutijících jak se zdá vůbec nepřipouští pochyby o nesmírné technologické a logistické náročnosti plánovaných misí.
Ptám se je to tím, že technická vyspělost NASA a jejích dodavatelů je vskutku taková a nebo je to reakce na dýchavičné víceméně propagandistické a zhusta neúspěšné pokusy rusú, dříve sovětů , či neúspěchy japonců, či Evropy s Beaglem ?

---

Staci se podivat na seznam uspechu jednotlivych zemi u meziplanetarnich sond za poslednich deset let. Rozdil proti NASA primo bije do oci. Zatimco Evropa je schopna nejakych uspechu (Mars Expres, Venus Expres) a podili se i na sondach NASA, tak s Japonci je to slabsi a Rusove je ubohost sama.
Pokud NASA poleti k Jupiteru, tak to neni nic noveho. Vzdyt sonda NASA uz kolem Jupiteru obihala a v soucasnosti maji sondu u Saturnu. Ted si spocteme kolik sond uz proletelo kolem Jupiteru a kolik jich bylo z NASA a kolik z ostatnich agentur.
Pioneery, Voyagery, Galileo, Cassini, New Horizons. Vsechno sondy NASA, ostatni v lepsim pripade jen pomahali, sami si na to netroufaji. Jedina vyjimka je snad Ulysses, kde maji Evropane velmi vyrazny podil.
To neznamena ze Rusove nemuzou udelat velmi uspesnou meziplanetarni sondu, jen by to byl pro ne obrovsky skok kupredu.

---

ESA se u Titanu moc nevyznamenala, polovina dat z přistání je nenávratně ztracena a kdyby se nepřišlo na jejich chybu před přistávací operací tak se ne Zem nedostala data žádná.
Navíc za ty peníze, co Hygens stál bylo možné postavit přistávací aparát s atomovou baterií, který mohl na povrchu makat několik měsíců, či let.

citace:

---

ESA se u Titanu moc nevyznamenala, polovina dat z přistání je nenávratně ztracena a kdyby se nepřišlo na jejich chybu před přistávací operací tak se ne Zem nedostala data žádná.
Navíc za ty peníze, co Hygens stál bylo možné postavit přistávací aparát s atomovou baterií, který mohl na povrchu makat několik měsíců, či let.

---

Důvodů bylo několik: 1. nedostatek plutonia 2. plánování mise po vzoru přistávacího pouzdra sondy Galileo u Jupiteru
3. nutnost kompletního přepracování Huygensu pro dlouhodobý pobyt - tepelná regulace, přístroje, výkonnější vysílačka pro přenos dat - Cassini se blízko k Titanu dostává jen občas, takže navíc komplikace s hledáním sondy pro směrové vysílání
4. nedostatek informací o atmosféře a hlavně povrchu Titanu
Zkrátka a dobře, muselo by vzniknout úplně jiné (a mnohem dražší)pouzdro než byl Huygens.

citace:

---

Důvodů bylo několik: 1. nedostatek plutonia 2. plánování mise po vzoru přistávacího pouzdra sondy Galileo u Jupiteru
3. nutnost kompletního přepracování Huygensu pro dlouhodobý pobyt - tepelná regulace, přístroje, výkonnější vysílačka pro přenos dat - Cassini se blízko k Titanu dostává jen občas, takže navíc komplikace s hledáním sondy pro směrové vysílání
4. nedostatek informací o atmosféře a hlavně povrchu Titanu
Zkrátka a dobře, muselo by vzniknout úplně jiné (a mnohem dražší)pouzdro než byl Huygens.

---

Já jen naznačuji, že pokud by modul stavěla NASA, bal by asi výkonnější a určitě by se neztratila polovina naměřených dat.

To je asi pravda, ale NASA na tento modul peníze neměla, zatímco ESA ano. Takže by žádné pouzdro neletělo, navíc několikrát reálně hrozilo zrušení celé mise, čemuž zabránil právě podíl ostatních států na misi. Huygens byl úspěšnou misí. Velkou část ztracených dat bylo možné rekonstruovat na základě ostatních měření. Huygens byl úspěšnou misí.

V listopadu bychom se měli dozvědět, zda příští velká sonda NASA "Flagship" poletí k Jupiteru a Europě nebo Saturnu a Titanu.
Domácí stránky na portálu JPL:
http://opfm.jpl.nasa.gov/

Uz sa teším, ale v skutočnosti ani neviem, ktoré z tých dvoch chcem viac.

Z hlediska možné existence oceánu z tekuté vody na Europě by asi byl zajímavější Jupiter.Zejména pro biology a geology.

Nerozumiem však tomu, čo bude, ak príslušná misia nebude vybraná ESA v rámci CV 2015-2025. NASA bude realizovať časť ako Flagship? Časti oboch misií má realizovať ESA.

Na adrese:
http://opfm.jpl.nasa.gov/news/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=29

jsou uverejneny aktualni studie sond EJSM(Europa Jupiter System Mission) a TSSM (Titan Saturn System Mission). Definitivni vyber jedne z obou expedic ma byt oznameny na prelomu leden/unor.
Spise se vsak da ocekavat jine oznameni - viz zdroj http://www.spaceflightnow.com/news/n0901/20mslfunding/

a to o odkladu (v lepsim pripade) z duvodu nutnosti zalatat financni diry v projektu roveru MSL.

Doufám že přednost dostane Jupiter/Europa, u Titanu pracuje Cassini a ještě dlouho pracovat bude, taky Titan nepovažuju za až tak důležitý jako Mars a Europu. Jenom je škoda ten dlouhý vývoj, lepší by bylo schválení letos a start 2014.

Taky bych tak vybral, i když na Titanu se odehrávají podobné děje jako na Zemi. Zajímavé by bylo dostat sondu Cassini gravitačním kouzlením na oběžnou dráhu kolem Titanu, na druhou stranu předpokládám, že k tomu sondě chybí potřebné pohonné látky.

Také jsem určitě pro Europu. Bohužel mě zklamal termín - vypuštění až kolem 2020. Když si vzpomenu, že svého času se na tu dobu plánoval penetrátor...

Konferencia týkajúca sa EJSM (resp. pristávacieho modulu na Europu ako ruský príspevok) sa má uskutočniť v Rusku tento týždeň

http://www.iki.rssi.ru/conf/2009elw/

Jestli se měří míra síly poznatku sílou údivu, který vyvolává, tak se mi zdá, že z výzkumu Jupiteru a jeho soustavy by mohlo vyjít skoro nejvíce úžasu, který máme ve Sluneční soustavě na dosah. Přesto je to docela opomíjené místo. Někdy si ale říkám, že možná právě proto. Každý let tam by poskytl tolika badatelských příležitostí, že na jejich využití už nemůže vyjít rozpočet. Vybrat z nich některé a jiné nechat čekat by nebylo bezkonfliktní, a tak radši zkoumají zamrzlý Titan atp.

To je pravda. Ale pokud chtějí hlavní kosmické agentury upřednostňovat
pilotované programy(pokračování prohramu ISS, návrat na Měsíc ev. Mars) tak je redukce prostředků na mise k Jupiteru a dál pochopitelná.
Navíc ,pokud se nemýlím, tak je v okolí Jupiteru poměrně silná radiace, což vysílání sofistikovanějších a složitějších automatů komplikuje (vyšší poruchovost resp. kratší životnost).

Kosmické sondy současnosti jsou velice drahá a komplikovaná zařízení a jejich úkolem není již pouhý snímek z blízkosti zkoumaného tělesa, také pilotovaná kosmonautika je vělice nákladná.
Problémem je vše skloubit v přijatelné míře..
Let na Měsíc vlastně maskuje konec raketoplánu a kdyby letu na Měsíc nebylo stejně by se musela vyvíjet staronová kosmická loď a raketoplán by šel do šrotu.
Jediný kladný výsledek je konec "mezinárodní mírové spolupráce", která pohlcuje neuvěřitelné sumy a brzdí vývoj vpřed a umožňuje oficiální parazitismus.

No, pokiaľ som správne pochopil, tak koncom minulého týždňa bola vybratá misia k Jupiteru, ale nie veľmi rozumiem osudu misie k Saturnu, čo to praktický znamená, že ostáva vysokou prioritou?

http://www.esa.int/esaCP/SEMPHGWX3RF_index_0.html

Tak je to potvrzene i z jineho zdroje - viz. napr
http://sse.jpl.nasa.gov/news/display.cfm?News_ID=31175


Poleti se tedy k Jupiteru, resp. jeho satelitum Europe (sonda NASA) a Ganymedu (sonda ESA). Mozna se zapoji i japonska JAXA s druzici mapujici magnetosferu.
Jinak nejde o rozhodnuti o stavbe sondy, pouze o vyberu konkretni mise k dalsimu rozpracovani s orientacnim datem startu.

Sonda k Titanu byla odlozena s tim, ze bude realizovana jako druha v poradi.
Je to logicke - expedice k Jupiteru se studuje pod ruznymi nazvy uz deset let a u Saturnu pracuje uspesna Cassini.

Aha, teraz už rozumiem, čo to znamená, že má vysokú prioriu, je to v tom článku dole, konkrétne

The Titan Saturn System Mission would consist of a NASA orbiter and an ESA lander and research balloon. The complex mission poses several technical challenges requiring significant study and technology development. NASA will continue to study and develop those technologies. The National Academy in Washington is beginning to piece together the roadmap for new NASA planetary missions to begin after 2013. On the European side, interested scientists will have to re-submit the Titan mission at the next opportunity for mission proposals in the Cosmic Vision programme.

Ale aj tak, pokiaľ tomu rozumiem dobre, tak to znamená len toľko, že do TSSM sa budú snažiť vtlačiť nejaké peniaze pomimo, aby potom misia mala väčšie šance v oboch najbližších konkurzoch (analogických tým z roku 2007), teda NASA ako Flagship mission a ESA ako Cosmic Vision.

Teraz už len ostáva držať palce ESA, aby Laplace vyhral v Cosmic Vision. V každom prípade, tá misia NASA k Európe je už pomerne istá, nie?

Jiste neni nic.
V rozpoctu NASA na FY 2009 mela vzniknout nova kapitola pro Flagship, ovsem penize mozna budou zabrane pro financovani MSL (resp. vicenakladu vycislenych koncem lonskeho roku).

Spolehnout se snad da na vedeckou lobby, ktera prosazuje stavbu teto sondy uz delsi dobu. Uvidime, jak se bude situace vyvijet dal.
V soubehu ma byt realizovany novy pilotovany program ARES/ORION, ktery si vezme taky sve a tezko odhadnutelny bude vliv VCEK.

Na stránkach IKI sprístupnili prezentácie z konferencie o pristávacej sonde na Európe.

http://www.iki.rssi.ru/conf/2009elw/presentations/

V pondělí 7. března se bude na zasedání U.S. National Academy of Sciences rozhodovat o výzkumu sluneční soustavy v příštím desetiletí. Jeden z bodů jednání bude let k Jupiteru v rámci projektu EJSM.
Vyhlídky jsou chmurné, v horším případě sondu zruší (po kolikáté už??), v lepším to osekají a přeřadí do levnějších misí.
http://www.spacenews.com/civil/110303-doubt-europa-mission.html

Zde jsou výsledky:

http://www.universetoday.com/83813/where-to-next-decadal-survey-prioritizes-future-planetary-missions/
http://www.planetary.org/blog/article/00002945/

http://www.thespacereview.com/article/1795/1
Lou Friedman v o svojom článku
A dark future for exploration
tvrdí že tak ako bol pilotovaný segment "storpédovaný" počas minulého roka, tento rok sa bude potápať robotický prieskum..
tvrdí že v ohrození je nielen sonda k európe, ale aj program ďalších merov na marse..
dôvodom má byť hlboká viera v nasa, že s výskumom treba čakať do budúcnosti, keď sa to bude všetko dať spraviť lacnejšie

"Existuje názor, že výzkum vesmíru může počkat. Nejméně tři hlavy NASA v posledních třiceti letech radil ty z nás, v Planetární společnosti, aby "se zhluboka nadechnout" a čekat, až k technologiím, dělal to levnější letět do vesmíru. Že filozofie vedla k temné desetiletí bez průzkumu v roce 1980 (a dražší přístupu do vesmíru). "

ako to okomentovať?

keď sa pozriem na činnosť nasa, tak robí naopak.. projekty sú čoraz drahšie, a je ich menej, a čím menej toho robí tak tým je to drahšie..
výsledok "hlbokého dýchania" a ničnerobenia, je presne opačný, než vedenie nasa tvrdí že dosiahne.. [Upraveno 08.3.2011 alamo]

ako trzny fundamentalista tvrdim: nech si NASA objednava sondy externe
NASA by mala vystupovat ako urad, co tu srandu plati, tak ako ESO tiez nema ambiciu byt zhotovitelom svojich teleskopov a tieto pristroje si objednava u specializovanych firiem. Castokrat ide o spickove technologie, ale to neznamena ze by si ESO mala sama brusit zrkadla...

"ako trzny fundamentalista tvrdim: nech si NASA objednava sondy externe"

sondy.. sondy sa posielajú aby zistili odpovede na nejaké otázky, nasa by mala teda vysloviť "otázky", a externe si objednať "odpovede" na ne, vo verejnej súťaži, pričom konštrukcia samotnej sondy (ani nosič čo ju vynesie), by nasa nemala zaujímať ani zbla..
ale ako by vypadala, taká verejná súťaž v praxi, to si neviem predstaviť

určitým modelom by mohla byť zmluva o nákupe dát, od tímov google lunar x prize..

a ako také otázky formulovať? aby nevznikol dojem, že je dopredu požadovaná odpoveď nejakého typu..
pozrite sa napríklad na "gw", grant dostane len ten, kto potvrdí že "gw" existuje.. [Upraveno 08.3.2011 alamo]

zadanie by mohlo vyzerat nasledovne: pozadujem sondu, ktora pristane na mesiaci Europa, odoberie vzorky ladu a vykona ich analyzu. Deadline: do 2015. Prosim posielajte cenove ponuky (cena vratane nosnej rakety a operacneho timu pre celu misiu).

citace:

---

Zde jsou výsledky:

http://www.universetoday.com/83813/where-to-next-decadal-survey-prioritizes-future-planetary-missions/
http://www.planetary.org/blog/article/00002945/

---

citace:

---

zadanie by mohlo vyzerat nasledovne: pozadujem sondu, ktora pristane na mesiaci Europa, odoberie vzorky ladu a vykona ich analyzu. Deadline: do 2015. Prosim posielajte cenove ponuky (cena vratane nosnej rakety a operacneho timu pre celu misiu).

---

citace:

---

zadanie by mohlo vyzerat nasledovne: pozadujem sondu, ktora pristane na mesiaci Europa, odoberie vzorky ladu a vykona ich analyzu. Deadline: do 2015. Prosim posielajte cenove ponuky (cena vratane nosnej rakety a operacneho timu pre celu misiu).

---

Asi teď budu mít poněkud hloupý a laický dotaz, ale nikdy jsem se po tom nepídil... Jak se financování a vývoj sond řeší nyní, když tu navrhujete řešení pomocí výběrových řízení apod. Nestaví, případně nepostavila nějaké sondy i firma Lockheed Martin, jakožto soukromá firma? Jak je na tom třeba JPL, je braná jako soukromá nebo státní?

Mám v tom trošku chaos, omlouvám se a předem děkuji za případný komentář .
[Upraveno 08.3.2011 Andy]

Pro Andyho:
Do devadesátých let stavěla všechny sondy k planetám kalifornská JPL (= Jet Propulsion Laboratory), která funguje jako jedno ze středisek NASA. Jak to bylo v šedesátých letech se stavbou sond Ranger, Surveyor, Lunar Orbiter k Měsíci netuším.
V současné době je úspěšným dodavatelem sond JHU-APL (=Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory). JPL se účastní až závěrečných zkoušek, jinak funguje jako konzultant a dohled. Finančně jde o dodavatelský způsob, alespoň předpokládám.
Všechny velké a složité sondy se stavěly v JPL (Voyager, Galileo, Cassini, nyní Curiosity). U těchto programů je pravidlem překračování původně plánovaných nákladů, což bych viděl jako omluvitelné vzhledem k tomu, že jde skoro vždy o vývoj něčeho nového a unikátního.
Sondy k Marsu jsou financované v rámci programu Mars Exploration. ten vznikl po neúspěchu mise mars Observer a zajišťuje průběžný přísun peněz tak, aby každé dva roky mohla startovat jedna sonda. Firma Lockheed Martin figurovala jako dodavatel orbitálních sond k Marsu. Stejný způsob průběžného financování je u programů Discovery a New Frontiers. Má to ale jeden háček a to sice alespoň trochu spojité financování planetárního výzkumu jako celku.

citace:

---

citace:

---

zadanie by mohlo vyzerat nasledovne: pozadujem sondu, ktora pristane na mesiaci Europa, odoberie vzorky ladu a vykona ich analyzu. Deadline: do 2015. Prosim posielajte cenove ponuky (cena vratane nosnej rakety a operacneho timu pre celu misiu).

---

No jo, ale co když se sníží v průběhu stavby sondy rozpočet NASA? Bude uzavřená celá řada smluv na jednotlivé sondy s jasně definovaným plněním obo stran a najednou nebudou peníze na průběžné financování. Což povede k posunům termínů - odkladům a s tím bude spojený nárůst nákladů. A uhradit sondu jednorázově po dodání "na klíč"? Vezměte v úvahu, že stavba EJSM při odhadovaných nákladech 4mld USD má trvat minimálně osm roků....

---

Díky pane Tomane za obšírní komentář.

"ked si u mna niekto objedna postavenie domu na kluc"
Zaloha je vetsinou tak velka, aby nepodelal kdyz to proda nekumu jinemu - kdezto specialni sondu tezko proda nekomu jinemu za pro nej prijatelnou castku.
Stat a dalnice - ruceni statem pomerne dobra zaruka - a proste dlanici necha zavrenou ci zacne proste vybirat mito za prujezd dlanici - kdyz stat mu nezaplatil.

Pokud dodavatel sondu proste nevypusti - cast dannovych poplatniku si rekne - spravne, ze novy prezident finnacovani NASA a tim podle nich i zcela zbytecneho kosmickeho vyzkumu omezil jen na vylozene nezbytne minimum - zavazkum jinych statu vuci NASA aby jim dostala - ale nikoliv vsak firem.

"Což povede k posunům termínů - odkladům a s tím bude spojený nárůst nákladů"
Coz muze jen potvrdit - i nas doslo k prodrazeni nekterych dopravnich staveb v 90. letech predevsim proto, ze stat nemel penize na finncovani prubeznych etap a tak se v podtate dohodl - ze zaplati navyseni prave o uroky z uveru - ktery si museli vzit - jinak by nabylo brzy ani na material , naftu a vyplaty.

Ačkoliv bylo zrušení Constalation ekonomicky nevyhnutelné, přesto také v té době silně nepopulární. To že neustále existuje tlak na jejich částečnou obnovu - OrionLight, poté MPCV a SLS povede dle mého pouze k tomu, že budou zrušeny stejně, jen o málo později, i ty. SLS zřejmě nebude ani schválen a MPCV udělá pár úvodních letů, než se za pár let přijde na to, že pro cesty Země-LEO jsou možná vhodnější lehčí lodě soukromníků.

A pro lety dál zase k tomu určené lodě s habitanty LEO-interplanetary (MMSEV), nové pohony, ISRU a landery, na které by se NASA měla zaměřit co nejdříve na místo něčeho jako SLS, pokud chce opravdu dělat průzkum hlubokého vesmíru. S tím jak se to vynese na LEO by si NASA teď něměla děla dělat starosti, protože než to stačí vyvinout, bude jistě k dispozici privátní HLV. Podle někoho možná není v národním zájmu spoléhat se pouze na případný HLV soukromníků, ale lépe je se na ně raději spolehnout, než vyhodit desítky miliard za něco, co nebudem mít k čemu použít.
Konečně se ale objevuje stále více positivních zpráv, které by mohly být pro současnou NASA tou správnou a nikoliv slepou cestou.

A právě tyto technologie by měla zkoumat skupina TAAT. Pro začátek je tu 6 konceptů, které by jsme určitě očekávali: Automatický servis a dotankování satelitů, ISRU, přenos energie, fyz. pohony, palivová stanice, MMSEV - Nautilus X
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10370

LADEE - dokončena montáž přístrojů, předpokládaný start srpen 2013.

http://www.nasa.gov/centers/ames/news/releases/2012/12-76AR.html