Start sondy Kaguya naplánovaný na 2007-09-13 byl odložen nejméně o 24 hodin pro špatné počasí, tedy na 2007-09-14, 10:31:01 místního času (01:31:01 UTC, 03:31:01 SELČ).
martalien - 23/9/2005 - 20:33
Pokud mate pocit ze sou kratery kopecky - otocte fotku vzhuru nohama a opticky klam zmizi a uvidite doliky...
Havlíček - 13/9/2007 - 14:09
Countdown pro Kaguyu běží, počasí zatím v pořádku, bylo vydáno povolení k převozu rakety z montážní haly na rampu. On-line lze sledovat události např. na
JAXA chystá i přímý televizní přenos, tak kdo má chuť ponocovat (nebo časně vstávat), vzlet by měl být 14.09.2007 v 03:31 našeho času, jak už psal o kousek výše AV.
AH
Martin Kolman - 14/9/2007 - 03:55
Kaguya/SELENE úspěšně odstartovala a je na cestě k Měsíci
Tak a náš spolupútnik má na svojej dráhe konečne po dlhom čase vačsí ludský výtvor. Zaujímalo by ma však, ako je to s pristáním pohonného modulu Kaguye na povrchu, o ktorom sa akosi nič nehovorí. Stále je to v pláne?
xzar - 7/10/2007 - 21:30
Ne, přistání na povrchu se neplánuje, ale sonda bude mít dva subsatelity. Jeden (retranslační) se oddělí 9. října (pozítří) a druhý 14. října a ten bude měřit měsíční ionosféru.
erakis - 7/10/2007 - 22:25
citace:Ne, přistání na povrchu se neplánuje, ale sonda bude mít dva subsatelity. Jeden (retranslační) se oddělí 9. října (pozítří) a druhý 14. října a ten bude měřit měsíční ionosféru.
Pan Havlíček si přistání na Měsíci nevymyslel. V době, kdy se tvořila první verze článku o Kaguyi se na japonských stránkách o dosednutí motorové sekce na povrchu hovořilo a zkoušely se i metody přistávání. Mělo se ale jednat o čistě technologický pokus bez vědeckého přínosu. Faktem ovšem je, že v posledních dokumentech z dílny JAXA a ISAS se o této fázi mlčí. Mám dojem, že od tohoto úkolu Japonci tiše odcouvali a nebo si to nechávají až na samý konec mise jako třešničku na dortu. Budu po tom ještě pátrat (jestli někdo narazí na správný odkaz, dejte mi vědět). Osobně si myslím, že Kaguya dolů nepůjde.
igi - 8/10/2007 - 10:40
Igor Havlíček z Bratislavy zdraví Antonína Havlíčka
Pepa - 7/11/2007 - 13:00
citace:Tak a náš spolupútnik má na svojej dráhe konečne po dlhom čase vačsí ludský výtvor. Zaujímalo by ma však, ako je to s pristáním pohonného modulu Kaguye na povrchu, o ktorom sa akosi nič nehovorí. Stále je to v pláne?
Jsou uz nekde k mani cerstve porizene obrazky?
mikes - 7/11/2007 - 13:10
No, zatim nic moc. Podivna komprese JPG a i to HDTV video je nejake male na HDTV Ale jinak penky let nad mesicem.
xChaos - 9/11/2007 - 10:37
taky jste vždycky při prohlížení fotek Měsíce (a podobných těles Sluneční soustavy) podléhali zrakovému klamu,že krátery jsou ve skutečnosti "kopečky" ? nevím čím to je, vždycky mi zabere pár sekund se "přepnout" na ten správný "úhel pohledu"... :-)
Ervé - 9/11/2007 - 11:16
Hlavně se mi to stává u fotek z Marsu a Phoebe. Na Měsíci bůhvíproč ne.
Nevím jestli to sem už někdo nedal, ale na YouTube jsou pěkná videa: http://jp.youtube.com/JAXASELENE výborné jsou přelety nad velkými krátery(dole), pěkné jsou východy i západ Země, některá videa jsou v japonštině a pokud lze(ne u všech) tak doporučuju vybrat "přehrát ve vysoké kvalitě".
Dnes 10.6.2009 v 18:30 UT má japonská sonda Kaguya ukončit svou dvouletou činnost řízeným pádem na povrch Měsíce. Předpokládaná dopadová oblast je E80, S65, jižně od kráteru Janssen.
Pro nás Evropany bude tento úkaz bohužel nepozorovatelný; více štěstí by měli mít obyvalelé Austrálie, Nového Zélandu a Japonska.
Sonda Kaguya (SELENE) DNE 10.6.2009 ukončila svou činnost podle plánu dopadem do pravého jižního kvadrantu přivrácené strany Měsíce, do stínu těsně za terminátor.
Skutečný čas dopadu: 18:25 UT
Skutečné místo dopadu: E 80,4 ; S 65,5
Celkem mně překvapil poměrně hodně plochý úhel dopadové trajektorie ...
martinjediny - 22/6/2009 - 12:11
citace:...Celkem mně překvapil poměrně hodně plochý úhel dopadové trajektorie ...
Tak ma napada... ...bolo by mozne pristavat pomocou "kotvy?" pripadne dosadnut na lyze? Ved tie rychlosti zas nie su az tak hrozne...
pav_david - 22/6/2009 - 12:26
citace:
citace:...Celkem mně překvapil poměrně hodně plochý úhel dopadové trajektorie ...
Tak ma napada... ...bolo by mozne pristavat pomocou "kotvy?" pripadne dosadnut na lyze? Ved tie rychlosti zas nie su az tak hrozne...
a po přistání by se navijením toho brzdícího vlákna mohla sonda zase vystřelit na orbit :-)
Ervé - 22/6/2009 - 13:11
Ono zbrzdit z 1600 m/s na 0 m/s není až taková sranda, takže lyže nebo kotva by nepomohli, rozstřelila by se o první vyčuhující kámen. při úhlu dopadu 5° je vertikální složka rychlosti 140 m/s, tedy 500 km/hod. Odraz při takové rychlosti není možný.
Vlado 1 - 22/6/2009 - 18:53
citace:Tak ma napada... ...bolo by mozne pristavat pomocou "kotvy?" pripadne dosadnut na lyze? Ved tie rychlosti zas nie su az tak hrozne...
a po přistání by se navijením toho brzdícího vlákna mohla sonda zase vystřelit na orbit :-)
Fantazii se meze nekladou , ale v tomto případě je za vhodné použít aspoň trošku selského rozumu a logiky
Rychlost 1640m/s plus vektor volného pádu 570m/s nezadrží žádná kotva.Ani americká.
David mi to potvrdí. David - 22/6/2009 - 19:57
Úplně s Vladem souhlasím, ale myslím že měkčí přistání by bylo vzít si sebou peřinu, do peřin je přistání nejměkčí.
martinjediny - 22/6/2009 - 21:23
Fantazii se meze nekladou , ale v tomto případě je za vhodné použít aspoň trošku selského rozumu a logiky
Rychlost 1640m/s plus vektor volného pádu 570m/s nezadrží žádná kotva.Ani americká....
Erveho rozklad sa mi paci viac
Na druhej strane si o taketo reakcie asi trochu koledujem, zvlast ked to nezaradim do "futuristickej temy". Ale tych 5° si tu poznamku priam pytalo.
Ad kotva. nie je kotva ako kotva. Lietadla tiez v pohode pristavaju "na kotvu". I ked tuna su energie daleko vyssie, stale sme hlboko pod rychlostou zvuku.
Alchymista - 22/6/2009 - 22:07
citace:Ono zbrzdit z 1600 m/s na 0 m/s není až taková sranda, takže lyže nebo kotva by nepomohli, rozstřelila by se o první vyčuhující kámen. při úhlu dopadu 5° je vertikální složka rychlosti 140 m/s, tedy 500 km/hod. Odraz při takové rychlosti není možný.
Ale je. Kus koľajnice alebo taká nákova by to dokázala bez problémov Vlado 1 - 22/6/2009 - 22:17
citace:Ad kotva. nie je kotva ako kotva. Lietadla tiez v pohode pristavaju "na kotvu". I ked tuna su energie daleko vyssie, stale sme hlboko pod rychlostou zvuku.
Nechci se opakovat. Zadrž své myšlenkové pochody, nebo to vrhá na tebe špatné kosmické světlo. Kotva u letadel je na vzduch, a ten na Měsíci není. Kinetickou energii jsme už tady řešili. Závisí především na druhé mocnině rychlosti (300km/h letadlo ,6000km/h sonda) .
Pamatuj SL+fyzika. martinjediny - 22/6/2009 - 23:16
citace:...Nechci se opakovat. Zadrž své myšlenkové pochody, nebo to vrhá na tebe špatné kosmické světlo. Kotva u letadel je na vzduch, a ten na Měsíci není. Kinetickou energii jsme už tady řešili. Závisí především na druhé mocnině rychlosti (300km/h letadlo ,6000km/h sonda) .
Pamatuj SL+fyzika.
Vlado, tazko s Tebou robit vizie a alternativy, ak neveris ani realite. Preto ani neocakavam, ze by si mohol pochopit smer, ktory som nacrtol, i ked netvrdim, ze je spravny.
Kto hovori o atmosfere? este aj rychlost zvuku som mal namysli v kovoch. Teda ze pri kontakte s inym telesom by sa mohli pri 1600m/s este chvat "standartne"
Skusim otazku zadat ako skolsky priklad. Ake dlhe by muselo byt lano zachytavajuce lietadla na lietadlovej lodi, ak by bola pristavacia rychlost 6000km/h?
Dalsia moznost je zhodit malu "nakovu v tvare sanok", pripadne jej brzdenie na El. mag. drahe, atd, atd...
Prave pre svojich 1600 - 2300m/s sa mi Mesiac javi ako vhodny na "futuristicke" sposoby pristatia i startu.
Napr. start z Mesiaca pomocou vystrelovania roznymi katapultmi. Ale to je zrejme dalsia etapa po replikatoroch
alamo - 3/7/2009 - 19:20
"urán na Mesiaci.." http://www.exoplanety.cz/2009/07/uran-na-mesici/
"Spektrometr gama záření GRS (Gamma-ray spectrometer) prokázal jako první přítomnost uranu na Měsíci. To se zatím žádné kosmické sondě dříve nepovedlo. Kromě toho byly detekovány další chemické prvky jako thorium, kyslík, draslík, hořčík, draslík, vápník a železo."
