Témata: Ares I , Ares V

pospa - 12/9/2008 - 13:48

Zveřejněno pár podrobností o testovacím letu nového nosiče Ares I-X, plánovaném na příští rok.

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/index.html


pro admina:
šlo by přesunout přízpěvky o Ares I z vlákna "Program Orion (CEV)" do této nitě? Díky


pospa - 19/8/2008 - 19:08

NASA bude zřejmě řešit problémy s vibracemi Ares I přidáním kombinace aktivního tlumiče kmitů v oblasti spodního prstence 1. stupně a přidáním pasivních tlumicích prvkův v přechodu mezi 1. a 2. stupněm. Tato kombinace by měla být schopná "ladění" na různé rozsahy frekvencí podle konfigurace užitečného zatížení a být schopná utlumit vibrace posádky na 0,25g , v případě selhání aktivního tlumení pod přípustnou mez 1g.

Předpokládaná hmotnost přidaných elementů nutných k vynesení na orbit (mass to orbit) se odhaduje na 540 - 640 kg. Mělo by se to vejít do hmotnostní rezervy na konstrukci Ares I a nijak neovlivnit konstrukci užitečného zatížení (Orion).


pospa - 20/8/2008 - 09:26

Obrázek plánovaných tlumicích členů pro zmírnění vibrací při činnosti motoru 1. stupně rakety Ares I :

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/thrust_oscillation.html


adam - 20/8/2008 - 10:39

citace:
Obrázek plánovaných tlumicích členů pro zmírnění vibrací při činnosti motoru 1. stupně rakety Ares I :

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/thrust_oscillation.html


hmmm... jestli to tak pujde dal, tak to nesprovozni ani v 2015
aby se potom nezjistilo ze bylo lepsi nechat STS
vzdyt ty problemy napr. s vibracema uz trvaji myslim rok, a stale zadny reseni
chjo


JS - 20/8/2008 - 11:21

citace:
citace:
Obrázek plánovaných tlumicích členů pro zmírnění vibrací při činnosti motoru 1. stupně rakety Ares I :

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/thrust_oscillation.html


hmmm... jestli to tak pujde dal, tak to nesprovozni ani v 2015
aby se potom nezjistilo ze bylo lepsi nechat STS
vzdyt ty problemy napr. s vibracema uz trvaji myslim rok, a stale zadny reseni
chjo


Ja jsem to pochopil trochu jinak. Nasa vzala nejhorsi pripad vibrace (za uplynuly rok tento nejhorsi pripad netlumenych vibraci klesl z amplitudy 10g na 5-6g a predpokladam dalsi pokles mozna az k oscilacim pozorovanym na STS na urovni 0.1g - ikdyz ty jsou tlumeny pricnikem spojujicim SRB uvnitr ET) a nabidla mozne reseni tohoto problemu. To je presne to co se od ni ocekava v teto fazi vyvoje (PDR).

V dalsi fazi se pokusi oscilace lepe kvantifikovat (Ares 1-X, pozemni testy SRB a testy na STS) a umerne tomu prizpusobit a dopracovat navrzena reseni problemu.

Ja osobne si myslim ze ten tuned mass absorber je genialni reseni. Tudiz jim nahrazuji moje dosavadni preferovane reseni tohoto problemu pomoci pulznich motorku umistenych take na spodku SRB.

Nejlepsi na tom je, ze kdyz se ukaze ze vibrace jsou mnohem mensi problem nez se predpoklada, nebude tezke tento system proste vymazat, nebo pouzit jen jako pasivni a tim i zvysit nosnost rakety. Ostatne Mike Griffin uz v Lednu tvrdil ze tento problem se zvelicuje a ja nemam duvod neverit jednomu z nejinformovanejsich lidi v NASA.

Pro dalsi fazi projektu (CDR) to znamena ze konstrukteri horniho stupne Aresu a Orionu muzou na problem s oscilaci tahu zapomenout a pracovat s mnohem presnejsimi pozadavky (zrejmne nekde kolem 1g).

Ostatne Ares 1 ma vic nez dostatenou rezervu pro mise k ISS a Lunarni mise jsou jeste pres deset let daleko.


pospa - 20/8/2008 - 11:44

...Nasa vzala nejhorsi pripad vibrace (za uplynuly rok tento nejhorsi pripad netlumenych vibraci klesl z amplitudy 10g na 5-6g ...

>> Jen připomínám, že se bavíme o podélných zvukových oscilacích ve směru osy rakety. Plánované snížení na 0,25g bylo přirovnáno k jízdě v autě po okrajovém "probouzecím" bílém pruhu na dálnici.
To se dá, ne?
Jde o to aby byla posádka schopná číst displaye a reagovat na nouzové stavy.
Jinak to maximum 5-6g má nastávat někde od T +110 a trvat jen několik málo vteřin.


...Nejlepsi na tom je, ze kdyz se ukaze ze vibrace jsou mnohem mensi problem nez se predpoklada, nebude tezke tento system proste vymazat, nebo pouzit jen jako pasivni a tim i zvysit nosnost rakety.

>> Přesně tak. Pasivní i aktivní tlumiče jsou koncipované jako modulární a je možné je podle potřeby a bez větších komplikací redukovat na nižší počet.


...Ostatne Ares 1 ma vic nez dostatenou rezervu pro mise k ISS a Lunarni mise jsou jeste pres deset let daleko.

>> Hmotnostní rezerva v konstrukci Ares I pro misi k ISS je v této fázi vývoje cca 3200 kg


pospa - 22/8/2008 - 10:28


Záznam z demonstrace roborizovaného třeciho svařování prvních dílů nádrže 2. stupně Ares I.

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/video/Constellation/replay16.php


Pinkas J - 4/9/2008 - 14:29

Nějak mne vypadlo, zda poslední navrhovaná úprava ARES 5: 6 motorů RS-68 v centrálním stupni a 5,5 segmentové boostery je přijatá jako definitivní (s nosností 71 tun na dráhu k Měsíci) a zda ARES 1 bude mít rovněž 5,5 segmentový prvý stupeň a jakou bude mít nosnost na LEO.


pospa - 15/9/2008 - 10:41

Po ukončeném PDR (Preliminary Design Review) vstupuje projekt Ares I do fáze detailní konstrukce. Ta má být ukončena v březnu 2011 při Critical Design Review nového man-rated nosiče.
NASA prochází tímto procesem konstrukčních revizí velkého projektu po dlouhých 35-ti letech od konstrukce STS v roce 1973.

Zatím poslední zprávy předpovídají termín startu testovacího Ares I-X na červen 2009 (původně 15.4.2009).
Půjde o čtyřsegmentový SRB s hmotnostní a rozměrovou maketou 5. segmentu + 2. stupně + lodě Orion s escape systémem.

Pratt & Whitney Rocketdyne obdržela ke svému kontraktu dodatečných 20 mil USD na dalších 65 pozemních testů motoru J2-X. [Upraveno 15.9.2008 poslal pospa]


Alchymista - 15/9/2008 - 14:06

citace:
Půjde o čtyřsegmentový SRB s hmotnostní a rozměrovou maketou 5. segmentu + 2. stupně + lodě Orion s escape systémem.
To mi príde ako nezmysel, dúfam, že vedia, čo robia...
Raketový motor na TPH sa musí (teda - mal by sa) odskúšať v úplnej zostave a počas celej doby činnosti.
Nedá sa urobiť niečo ako "naplniť motor do polovice", motory so štyrmi, tromi či piatimi segmentami TPH budú mať úplne rozličné charakteristiky horenia, predovšetkým rezonančné - a od toho sa odvíjajú aj vibrácie (a tie boli nedávno zdrojom problémov).
Proste množstvo paliva v motore na TPH sa nedá meniť podľa ľubovôle, pretože sa tým menia rozmery kanálu a množstvo vznikajúcich plynov pri zapálení aj pri horení.


Mirek Pospíšil - 15/9/2008 - 14:28

citace:
citace:
Půjde o čtyřsegmentový SRB s hmotnostní a rozměrovou maketou 5. segmentu + 2. stupně + lodě Orion s escape systémem.
To mi príde ako nezmysel, dúfam, že vedia, čo robia...
Raketový motor na TPH sa musí (teda - mal by sa) odskúšať v úplnej zostave a počas celej doby činnosti.
Nedá sa urobiť niečo ako "naplniť motor do polovice", motory so štyrmi, tromi či piatimi segmentami TPH budú mať úplne rozličné charakteristiky horenia, predovšetkým rezonančné - a od toho sa odvíjajú aj vibrácie (a tie boli nedávno zdrojom problémov).
Proste množstvo paliva v motore na TPH sa nedá meniť podľa ľubovôle, pretože sa tým menia rozmery kanálu a množstvo vznikajúcich plynov pri zapálení aj pri horení.

Mám podobný názor, ale NASA jde na vývoj nosiče metodou step by step a nechce čekat na dokončení vývoje pětisegmentového 1. stupně.

Testovací let Ares I-X se čtyřmi segmenty má následující cíle:
- ověření nového řídícího letového systému během všech fází motorického stoupání
- charakterizovat chování 2. stupně během separace, zejména vlivy na motor J2-X
- test padákového systému pro návrat a přistání 1. stupně do moře
- demonstrace předletových procedur na zemi

Jak jsem psal o pár přízpěvků dříve, tyto fakta jsou k dispozici v dokumentu "Ares I-X Fact Sheet", dostupném zde:
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/index.html


pospa - 16/9/2008 - 22:04

Druhý a poslední testovací let nosiče Ares I, nazvaný Ares I-Y je plánován na rok 2012.
Při tomto letu má být poprve použito:
- pětisegmentový první stupeň SRM
- nový motor J-2X
- nový letový řídící systém
- téměř finální nová avionika


JS - 17/9/2008 - 22:59

citace:
citace:
Půjde o čtyřsegmentový SRB s hmotnostní a rozměrovou maketou 5. segmentu + 2. stupně + lodě Orion s escape systémem.
To mi príde ako nezmysel, dúfam, že vedia, čo robia...
Raketový motor na TPH sa musí (teda - mal by sa) odskúšať v úplnej zostave a počas celej doby činnosti.
Nedá sa urobiť niečo ako "naplniť motor do polovice", motory so štyrmi, tromi či piatimi segmentami TPH budú mať úplne rozličné charakteristiky horenia, predovšetkým rezonančné - a od toho sa odvíjajú aj vibrácie (a tie boli nedávno zdrojom problémov).
Proste množstvo paliva v motore na TPH sa nedá meniť podľa ľubovôle, pretože sa tým menia rozmery kanálu a množstvo vznikajúcich plynov pri zapálení aj pri horení.


Vsechny segmenty motoru SRB hori podobne (krome prvniho). Tedy delka horeni 4, 5, ci 5.5 segmentoveho motoru SRB je vpodstate stejna. Rozdilny je tah motoru jeho hmotnost, zrno, delka komory, hrdlo trysky atd.
Vtip je ovsem v tom, ze vhodne zvolenym hmotnostnim simulatorem Ares 1-X lze cinnost 5 segmentoveho motoru nasimulovat.
Namerene udaje z tohoto letu budou mnohem platnejsi nez jakakoliv data ziskana z STS. To umozni kalibrovat matematicke modely na konfiguraci podobne skutecnemu Aresu.

Nemyslim si ovsem ze je to nezbytne nutne. STS prece letelo poprve uplne naostro, ovsem dodatecne se prislo na nutnost dalsich uprav. S Ares 1-X lze predokladat ze tyto upravy lze provest driv.

Lze predpokladat ze se zkusenostmi ze statickych testu 4 a 5 segmentovych SRB a z letoveho testu 4 seg SRB v konfiguraci podobne Aresu lze velice presne predpovedet vlastnosti 5 seg SRB v kofiguraci pro Ares.

Vcelku jednoduchy ukol pokud uvazime ze NASA dokazala dostat STS do vesmiru hned pri prvnim testovacim startu.

Dost podstatny rozdil v porovnani s jinymi raketami. Myslim ze jsme tady uz jednou diskutovali o kompletne novych raketach, ktere dokazaly uspesne vzletnout hned na poprve a hned na orbitu (ted si ovsem nedokazu vybavit zadnou krome STS a Energie. Napriklad Saturn 5 mel treti stupen vyzkousen na Saturnu 1 a ten mel myslim nekolik pokusnych suborbitalnich letu).

Ares 1 v tomto smeru neni az tak ambiciozni.


JS - 18/9/2008 - 13:12

citace:
Nějak mne vypadlo, zda poslední navrhovaná úprava ARES 5: 6 motorů RS-68 v centrálním stupni a 5,5 segmentové boostery je přijatá jako definitivní (s nosností 71 tun na dráhu k Měsíci) a zda ARES 1 bude mít rovněž 5,5 segmentový prvý stupeň a jakou bude mít nosnost na LEO.


Myslim, ze Ares1 nemuze pouzit 5,5 seg SRB z nejruznejsich duvodu a zrejme to ani neni zapotrebi - jeho nosnost by mela byt dostatecna. Me by spise zajimalo jak moc podobne budou 5 a 5,5 seg verze SRB.
Obzvlaste by me zajimalo jestli budou moci pouzit stejnou trysku. Mozna ano. Prvni Aresy 1 ovsem budou letat s jinou tryskou, taky rozdilnou od 4 seg SRB.


Jiří Hošek - 18/9/2008 - 21:38

citace:
Druhý a poslední testovací let nosiče Ares I, nazvaný Ares I-Y je plánován na rok 2012.
Ares I-Y byl odložen na září 2013.


Mirek Pospíšil - 14/10/2008 - 13:42

Odložení servisní mise k HST na únor 2009 znamená s jistotou oddálení startu testovacího nosiče Ares 1-X.
Nebude možné stihnout všechny plánované úpravy startovací rampy 39B (10 týdnů) do původního termínu 15.4. 2009
Nový termín startu zatím není jasný, ale snad bude zpoždění kratší než 5 měsíců o které se posouvá start Atlantisu.


JS - 14/10/2008 - 14:08

Zpozdeni ma vpodstate vyznam pouze pro CDR Aresu, ktery bude opet predchazet CDR Orionu.
Pokud vim tak dochazi k odsunovani PDR Orionu nekdy na pristi leto, pricemz PDR Aresu se uz uskutecnil toto leto.
CDR Aresu mel byt podle puvodniho akcelerovaneho rozvrhu nekdy v lete 2009, ale nic nebrani tomu, aby byl odsunut treba o rok nebo i vice, kdyz je jasne ze start pilotovaneho Orionu v roce 2013 padl.

Je tedy pravdepodobne, ze PDR Orionu bude v lete a CDR Aresu az po uspesnem Ares 1-X (pripadne po opakovanem Ares 1-X pokud dojde k fiasku). Ted uz opravdu neni kam spechat.
Myslim, ze provoz STS bude ukoncen nekdy v roce 2011, coz by melo poskytnout dostatek casu a penez pro uvedeni do plneho provozu nekdy v roce 2015.


Mirek Pospíšil - 23/10/2008 - 11:09

Popis komponentů sestavy Ares I-X
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/aresIX_high_level.html


jako - 1/11/2008 - 09:24

Našiel som toto fórum a rád by som sa spýtal ako je riadená Ares 1 v dobe horenia prvého stupňa. V2 mala kormidlá v dýze, moderné rakety majú vychyľované motory, táto raketa to nepotrebuje?


mrf - 1/11/2008 - 10:31

citace:
Našiel som toto fórum a rád by som sa spýtal ako je riadená Ares 1 v dobe horenia prvého stupňa. V2 mala kormidlá v dýze, moderné rakety majú vychyľované motory, táto raketa to nepotrebuje?


Nebude to podobné jako u SRB raketoplánu, výkyvnou
tryskou, nebo její částí ??
http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/srb.html#srb-tvc

ale to servo řízení bude určitě překopané ..


jako - 2/11/2008 - 21:17

Je to jasné, ja som myslel, že na raketopláne to zvládajú výkyvné hlavné motory.


Alchymista - 3/11/2008 - 04:57

Nikde som nenašiel, ani po stredne veľkej snahe, detaily konštrukcie výkyvnej trysky SRB a ani údaje o tom, v akom rozsahu sa dala riadiť. Má niekto nejakú vedomosť?


ales - 3/11/2008 - 06:52

citace:
Nikde som nenašiel, ani po stredne veľkej snahe, detaily konštrukcie výkyvnej trysky SRB a ani údaje o tom, v akom rozsahu sa dala riadiť. Má niekto nejakú vedomosť?
Podle informací z L+K 7/1981 ( http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk3.htm ) se tryska SRB dá vychýlit o 8° na každou stranu (tato hodnota je uvedena i na http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/srb.html ).


David - 3/11/2008 - 08:35

Mám ten dojem, že výkyvné trysky boosterů na THP měl už Titan 4C.


Jirka - 3/11/2008 - 11:45

citace:
citace:
Našiel som toto fórum a rád by som sa spýtal ako je riadená Ares 1 v dobe horenia prvého stupňa. V2 mala kormidlá v dýze, moderné rakety majú vychyľované motory, táto raketa to nepotrebuje?


Nebude to podobné jako u SRB raketoplánu, výkyvnou
tryskou, nebo její částí ??
http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/srb.html#srb-tvc

ale to servo řízení bude určitě překopané ..



Servo? Ja myslim ze je to hydraulika pohanena hydrazinovou turbinkou. Asi docela komplikovana zalezitost. Myslim ze v soucasnosti je planovane na tom nic nemenit, protoze to funguje, ale v budoucnosti by to snad mohli nahradit elektromechanickym aktuatorem, obzvlaste kdyz je ted planovano nest extra baterie pro aktivni tlumice vibraci na Ares 1. Zdroj energie by tak mohl byt spolecny.
Na druhou stranu to znamena komplet prekopat cely system. Pokud to funguje uspokojive tak neni co resit.
Ikdyz se zase vyrojilo spousta spekulaci kolem vhodnosti TVC pro Ares 1. Myslim, ze to kritici Arese zase jen delaji z komara velblouda jako uz tolikrat pred tim.


Jirka - 3/11/2008 - 11:51

citace:


Servo? Ja myslim ze je to hydraulika pohanena hydrazinovou turbinkou.


Sorry, servo muze byt i hydraulicke, takze pochyby nad timhle terminem nejsou na miste.


mrf - 3/11/2008 - 21:16

http://www.nasaspaceflight.com/2008/11/ares-i-lift-off-drift-curve-tvc/


ales - 3/11/2008 - 21:43

O možných problémech Aresu-1 s vybočením při startu je něco málo česky na http://digiweb.ihned.cz/c1-29604620-nejnovejsi-obavy-nasa-nosna-raketa-ares-by-mohla-mit-problemy-uz-pri-startu .


Jirka - 4/11/2008 - 09:44

citace:
O možných problémech Aresu-1 s vybočením při startu je něco málo česky na http://digiweb.ihned.cz/c1-29604620-nejnovejsi-obavy-nasa-nosna-raketa-ares-by-mohla-mit-problemy-uz-pri-startu .


Zajimalo by me odkud ten clovek cerpal. Nejsou tam uvedeny zadne zdroje a dokonce se snad ten clanek tveri jako ze byl psan od zpravodaje v Houstonu. Treba to tak je treba ne.


Jirka - 4/11/2008 - 10:18

Docela by me zajimalo jak je tomu u jinych raket, ktere maji v tesne blizkosti ruzne veze - maji je skoro vsechny. Pokud bude problem jen pri jiznim vetru, tak je to docela dobre. Manazeri se zminili i o moznosti manevrovani proti vetru, nebo uhnuti pred vezi prave v pripade jizniho vetru. Ten fouka hlavne na jare a v lete. V zime a na podzim vane vetsinou vitr priznivy.
Pokud se tedy bude letat mesicni mise dvakrat rocne, tak by potencialni odklad kvuli vetru mohl nastat jednou rocne. Pri letech k ISS to asi bude vcelku jedno, protoze se na priznivy vitr muze pockat. Porad bude mene omezeni nez v pripade STS.
Ostatne brzy bude moznost to v realu charakterizovat pri Ares 1-X.


Pinkas J - 5/11/2008 - 09:06

Quote: Docela by me zajimalo jak je tomu u jinych raket, ktere maji v tesne blizkosti ruzne veze - maji je skoro vsechny.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Problém u ARES 1 je asi ten, že jeho těžiště boční plochy je značně výše, než těžiště hmoty. Většina hmoty je soustředěna ve stupni SRB s relativně malým průměrem a tedy i plochou, kdežto největší plochu tvoří horní stupeń s velkým průměrem a malou hmotou. To znamená, že boční vítr způsobuje nejen snos, ale také velký klopivý moment, který při poryvech větru je nebezpečný, neboť řízení výkyvnou tryskou SRB stupně je relativně pomalé. U většiny ostatních raket jsou obě tyto těžiště poměrně blízko sebe – viz např. Sojuz, kde navíc drží raketu až do dosažení nominálního tahu pomocná odklopná ramena a případný boční snos není z hlediska řízení nebezpečný.


budla - 5/11/2008 - 09:14

Problém u Aresu I je také tím, že se jednoduše řečeno moc bude třepat. Prostě ty vybrace způsobené vlastností TPH jsou velké. A k tomu hornímu stupni jsem si vzpomenul mimochodem na modely raket, tak by také měla být hlavice podle těžší.

Když jsme u Aresu, neví někdo o fotkách z testů v aerodynamickém tunelu modelu Aresu I?


Alchymista - 5/11/2008 - 10:10

Pomerne dobre majú rampu vyriešenú sovieti/rusi pre Sojuz http://www.mlib.cnr.it/photo/images/m2/8.jpg je to síce monštrum a poskytuje pri obsluhe len celkom minimálny komfort, ale zasa raketu dobre stabilizuje a nejaké rozumné vetry jej nevadia, pretože raketa je do posledného momentu držaná podperami, všetky časti rampy sa plne odklopia od rakety a tiež "široká základňa" piatich motorových blokov poskytuje pri reguláciu vertikálnej polohy značné rameno pre pôsobenie riadiacich síl.

Zaujímavo je riešená aj budovaná rampa pre Sojuzy v Kourou, ktorá kombinuje ruský stabilizačný systém odklopných rámp a "európsku" pohyblivú montážnu budovu, takže pri štarte zostáva v bezprostrednom okolí rakety len minimum stavieb, s ktorými môže kolidovať (len štyri stožiare bleskozvodov) ale pri obsluhe a príprave štartu poskytuje vysoký "európsky štandard pracovného prostredia".


David - 5/11/2008 - 10:50

Každý nosič má start limitovaný nějakou silou větru. Pokud vítr přesáhne tuto hranici start se odkládá. Hranice se stanoví zkouškami v a-tunelu. Mám na mysli větry v troposféře, větry ve stratosféře, které se též před startem sledují již díky malé hustotě vzduchu nemají takový vliv. Myslím že zatím není známo jaká rychlost přízemního větru je pro start nebezpečná, jakmile bude stanovena je bezpečnost startu v tomto ohledu zaručena.


Jirka - 5/11/2008 - 10:58

citace:
Problém u Aresu I je také tím, že se jednoduše řečeno moc bude třepat. Prostě ty vybrace způsobené vlastností TPH jsou velké. A k tomu hornímu stupni jsem si vzpomenul mimochodem na modely raket, tak by také měla být hlavice podle těžší.

Když jsme u Aresu, neví někdo o fotkách z testů v aerodynamickém tunelu modelu Aresu I?


Vibrace raketam obecne nevadi. V pripade Aresu je spise problem s lidskou posadkou, po ktere americane chteji, aby tvorila dalsi vrstvu rizeni rakety po dobu letu.
Ares bude nejvice vibrovat pri temer prazdnem SRB kolem 100 vteriny letu. Pri startu to problem nebude. Navic se planuje puziti aktivniho ruseni vibraci, pokud se skutecne ukaze ze vibrace jsou problem. Uvidime co ukazi skutecne testy. Ares 1-X poleti uz pristi rok, tak budeme chytrejsi.


Jirka - 5/11/2008 - 11:22

citace:
Quote: Docela by me zajimalo jak je tomu u jinych raket, ktere maji v tesne blizkosti ruzne veze - maji je skoro vsechny.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Problém u ARES 1 je asi ten, že jeho těžiště boční plochy je značně výše, než těžiště hmoty. Většina hmoty je soustředěna ve stupni SRB s relativně malým průměrem a tedy i plochou, kdežto největší plochu tvoří horní stupeń s velkým průměrem a malou hmotou. To znamená, že boční vítr způsobuje nejen snos, ale také velký klopivý moment, který při poryvech větru je nebezpečný, neboť řízení výkyvnou tryskou SRB stupně je relativně pomalé. U většiny ostatních raket jsou obě tyto těžiště poměrně blízko sebe – viz např. Sojuz, kde navíc drží raketu až do dosažení nominálního tahu pomocná odklopná ramena a případný boční snos není z hlediska řízení nebezpečný.


Sojuz neni dobry priklad, protoze nema vysokou pomocnou vez. Lepsi porovnani by byl Shenzou.
Pokud se teziste lisi od pusobiste bocniho tlaku tak urcite dojde k rotaci. Pri jiznim vetru se tedy reketa jakoby bude preklapet nad vez. Manazeri NASA mluvili o uhybnem manevru, kdy by raketa vez jakoby obletala. Zabere cca 6 vterin nez se Ares 1 dostane nad vez a pak jeste jeho spaliny muhou vez poskodit. Pokud Ares poleti do strany, tak vez uplne mine.
Dalsi vec je, ze se Ares bude pred startem ponekud komihat ve vetru. Pokud odstartuje ve vykyvu smerem od veze, muze to ponekud pomoci.
Dalsi problem je, ze TVC po startu se muze trochu "zatrepat". Axialni sily od trysky jdou pres silne lozisko, ale lateralni sily drzi hydraulicke aktuatory TVC. Zde je vzdy urcita vule a pri startu muze dojit malemu vychyleni jakymkoli smerem. Zrejme bude muset byt TVC prednastaveno trosinku smerem k vezi (ci kolmo k ni), coz zapricini ze spice rakety se bude pohybovat od veze (ci komo na opacnou stranu).
Nez TVC zareaguje a jakoukoliv vychylku rekety vyrovna, tak spice rakety se od veze bude vzdy vzdalovat. Pak jen staci, aby zad rakety zakormidlovala a zase se od veze vzdalila jeste nez vitr staci raketu snest smerem k vezi (je na to cca 4-5 vterin).

Samozrejme ze vyse zminene plati pouze pokud vitr fouka smerem k vezi. Pokud fouka od veze nebo stranou, tak je to jedno.

Ted me jeste napada ze potencialni problem muze nastat i pri odletu ze startovaci stolice, kdy by tryska (pro lunarni lety bude mit vetsi prumer) nemela o stolici zavadit. To uz ale bude se startem Aresu dost zkusenosti.

Ostatne uz ted je dost zkusenosti se startem STS, takze pochybuju ze se startem Aresu bude nejaky zvlastni problem.


Jirka - 7/11/2008 - 14:28

http://www.nasa.gov/directorates/esmd/aboutesmd/about/faq.html

Zde lze najit par zajimavych dokumentu - treba od vibracich na Aresu a take dehonestujici dokument o analyze architektury Direct. NASA pracuje na problemu vibraci uz cca rok a na podzim by mel probehnout PDR tohoto systemu. Ares uz ma PDR za sebou, ale mechanismus ruseni vibraci bude mit jeste vlastni PDR.

Zajimave je, ze Direct ma podle NASA mnohem nizsi nosnost (25-50%), nez jeho tvurci (raketovi nadsenci bez primeho propojeni na NASA) predpokladali. Rozdil je zejmena v prilis optimistickych odhadech hmotnosti jednotlivych komponent a podceneni narocnosti vyvoje novych komponent.


Jirka - 7/11/2008 - 16:32

http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20080042309_2008042154.pdf

Vsechno co jste chteli vedet o Ares 1-X. Bude skutecne o neco lehci, aby vyvazil nizsi tah 4seg SRB oproti plnohodnotnemu Aresu 1.


Jirka - 11/11/2008 - 11:03

citace:
http://www.nasa.gov/directorates/esmd/aboutesmd/about/faq.html

Zde lze najit par zajimavych dokumentu - treba od vibracich na Aresu a take dehonestujici dokument o analyze architektury Direct. NASA pracuje na problemu vibraci uz cca rok a na podzim by mel probehnout PDR tohoto systemu. Ares uz ma PDR za sebou, ale mechanismus ruseni vibraci bude mit jeste vlastni PDR.

Zajimave je, ze Direct ma podle NASA mnohem nizsi nosnost (25-50%), nez jeho tvurci (raketovi nadsenci bez primeho propojeni na NASA) predpokladali. Rozdil je zejmena v prilis optimistickych odhadech hmotnosti jednotlivych komponent a podceneni narocnosti vyvoje novych komponent.


Tak jsem udelal nevinny dotaz na foru www.nasaspaceflight.com ohledne studie NASA hodnotici architekturu DIRECT.

http://www.nasa.gov/pdf/257003main_NASA%20Performance%20Assessment%20of%20(DIRECT%202)%20Compiled.0702.pdf

Vzhledem k tomu, ze tento web je takovym shromazdistem odpurcu Aresu a priznivcu DIRECT, tak jsem ocekaval, ze nekdo bude chtit reagovat.

Prvni den se ozval Ross Tierney s tim, ze toto je stara zalezitost a ze uz to bylo diskutovano v jinem vlakne. Dalsi den pro jistotu cele vlakno zmizelo.

Zajimave. Zkusim zjistit vice, jestli je to politika toho webu, nebo se jedna o nejake nedorozumeni.
[Upraveno 11.11.2008 poslal Jirka]


David - 11/11/2008 - 14:24

Myslím, že se jedná spíše o příznivce raketoplánu a ISS, tedy o prostor v němž mohou participovat Rusko a Evropa, jakmile NASA zprovozní systém ARES okamžitě se projeví její náskok před ostatním světem a to mnozí nejen popírají ale dokonce i snad věří, že je někdo schopný NASA konkurovat.


Jirka - 11/11/2008 - 16:08

Tak to ne Davide. Ted je v USA patrna obrovska vlna neduvery ve statni instituce a s tim se svezla i NASA.
Na vlne popularity se vezou i lide typu Vlado, kteri opecovavaji konspiracni teorie.
Vetsina lidi veri tomu, ze sednou do garaze (ikdyz jen malo lidi je skutecne ochotno si tam jit sednout), stravi tam par dni ci mesicu a vylezou s plne funkcni raketou a hura na Mesic.
NASA se svou prebujelou administrativou je chapana jako urednicky utvar neschopny cehokoliv dosahnout a ze vsech sil dupajici po hlavach ostatnich, aby si udrzela financovani. To je dnes prevladajici pohled na NASA (ale i na dalsi vladni instituce nejen v USA).


dubest - 11/11/2008 - 17:05

citace:

NASA se svou prebujelou administrativou je chapana jako urednicky utvar neschopny cehokoliv dosahnout


Takovým doporučuju nasa.gov missions a recent missions..


David - 11/11/2008 - 17:33

Myslím že kdyby NASA dokázala jen vyslat člověka na Měsíc, tak by to zcela stačila na její kladné hodnocení minimálně do doby kdy tento výkon někdo překoná, nebo alespoň napodobí. Totéž platí o sondách k planetám, příkladně na Marsu přistáli již šestkráte / ze sedmi pokusů/ a životnost Voyagerů dosáhne 50 let ! A co Vikingy, ty pracovaly několik let oproti sovětským " 20 vteřinám ". Chápu že NASA je solí v očích nepřátel USA, ale co dělat, přísloví praví, že dobrý strom se pozná podle ovoce, které nese a NASA nese dobré ovoce a každý fanda kosmonautiky by to měl nezaujatě ocenit.


Alchymista - 11/11/2008 - 20:50

NASA obhospodaruje nemalé verejné financie. Nie vždy najčistejším spôsobom, čo dosvedčujú niektoré vzťahy a prepojenia, ktoré boli v pozadí už pri projekte Apollo. Dovolím si silne pochybovať o tom, že by sa od tých čias situácia výrazne zlepšila, skôr naopak. A v projekte Ares sa opäť točia nemalé štátne peniaze.

Direct je celkom vážne myslený konkurenčný projekt, s dobrou šancou na úspech.

Záver nech si urobí každý sám.


Jirka - 12/11/2008 - 11:27

citace:

Direct je celkom vážne myslený konkurenčný projekt, s dobrou šancou na úspech.

Záver nech si urobí každý sám.


Vazne mysleny konkurencni projekt?
Problem je ze nema absolutne zadne financovani a je absolutne zavisly na rozhodnuti NASA zrusit svuj vlastni projekt, ktery bezi uz cca 3 roky a ktery je uz ve fazi prvnich zkousek.
NASA uz dala nekolikrat najevo ze o tuto architekturu zajem nema, mnohokrat ji zkoumala a nepovazuje ji za dobrou.
Tvurci Directu - nebo alespon amatersti frontmani tvrdici ze jsou podporovani disentem z NASA - rikaji ze je to spiknuti, ze manazeri NASA jsou proti nim a ze jejich architektura je lepsi.
Je tedy nad slunce jasne ze aby jejich architektura mohla uspet, je nutne nejdrive vyhodit neprejici vedeni NASA a prepracovat veskere studie NASA o Directu (a ze jich bylo nepreberne za ty leta co tyto alternativni koncepty NASA zpracavava napr. National launch systems, http://www.astronautix.com/lvs/nls.htm ,ESAS atd.)

Direct neni nic noveho, ale NASA podobne koncepty vyhodnocuje uz desitky let.

Zaver si urcite muze udelat kazdy sam, ale je to NASA, ktera by mela rozhodovat ktery koncept si vybere. Pokud v cele sedi Griffin, tak ke zmene nedojde. Musime si tedy pockat na noveho administratora a uvidime jak bude pokracovat on. Obama ale zrejme zadne radikalni kroku sam vyvolavat nebude, takze i pripadny novy administrator nebude nijak radikalni.
Sance, ze by koncept Ares/Orion uplne zklamal je taky dost nepravdepodobna uvazime-li, ze nepouziva zadnou radikalni a prevratnou technologii.


Vítězslav Novák - 12/11/2008 - 13:55

Nejlepší způsob jak nějaký projekt pohřbít, je nechat rozjet jednu koncepci, pak se rozhodnout pro druhou, pak delší dobu nevědět jestli ta nebo ta, takže financovat obé (přičemž není dost prostředků ani na jedno) - a to už jsou všichni tak otrávení, peněz utraceno tolik a výsledky tak mizivé, že každý dá ruce pryč.

Nebudu se tvářit, že nejsem k tomu Bushovu projektu (spíše velkému plácnutí do vody) skeptický. Ale má-li být dotažen k nějakým výsledkům, pak si IMHO vybrali nejlepší cestu - místo revolučního Velkého skoku s obrovským prvotním nadšením a následným zrušením (myslím, že každý by jich pár dokázal vyjmenovat) solidní evoluce existující technologie. Tedy ruskou cestu...


Ervé - 12/11/2008 - 15:58

Direct je pokus o nutné lety na Měsíc. Zatímco Ares I a V jsou řešeny tak, aby nová vláda mohla nechat Ares V spát nebo naopak popohnat bez toho, aby tím trpěly lety na orbitu Aresem I, Direct je určen jen pro lety na Měsíc a dál, samotné lety na ISS jsou pro něj neefektivní. Takže zastánce Měsíce a Marsu těší víc Direct, pro efektivní létání k ISS a dál (klidně s odkladem misí na Měsíc) je lepší Ares. V současné podobě, s Obamou jako vítězem, už Direct jen škodí.


Jirka - 12/11/2008 - 16:12

citace:
Direct je pokus o nutné lety na Měsíc. Zatímco Ares I a V jsou řešeny tak, aby nová vláda mohla nechat Ares V spát nebo naopak popohnat bez toho, aby tím trpěly lety na orbitu Aresem I, Direct je určen jen pro lety na Měsíc a dál, samotné lety na ISS jsou pro něj neefektivní. Takže zastánce Měsíce a Marsu těší víc Direct, pro efektivní létání k ISS a dál (klidně s odkladem misí na Měsíc) je lepší Ares. V současné podobě, s Obamou jako vítězem, už Direct jen škodí.


Je otazkou co je pro Direct efektivni nebo ne, kdyz nevime jakou nosnost bude skutecne mit a kolik bude skutecne stat.
V hodnoceni NASA se predpoklada, ze naklady na jeden let (i te nejmensi verze Jupiteru - nosna raketa architektury Direct) budou podstatne vyssi nez u Ares 1. Infrastruktura taky bude asi drazsi udrzovat, ale zase nebude potreba tolik zmen oproti STS.

Muj nazar se nemeni. NASA ma jen jednu sanci. Budto uspeje s Ares/Orion, nebo by mela na vlastni vyvoj raketove techniky rezignovat. Letat STS co to da a az bude k dispozici komercni nahrada, tak STS zrusit a neprovozovat vlastni rakety.
To znamena odklad statem financovanych pilotovanych misi na Mesic/Mars na neurcito (defacto naporad). Misto toho by se mohli vice zamerit na automaticke sondy.


admin - 12/11/2008 - 16:47

Je škoda, že takový postup NASA před třemi lety nezačala konečně uplatňovat. Delta 4 Heavy má dostatečnou nosnost na dvacetitunový(6 tun paliva místo 9,5 tuny, tzn. nedotankovaný) Orion už dnes(plus cca 5 tun na LAS).
Po případném upgradu na Delta IV Heavy Upgrade 35 t. by bylo možné Orion spíše "přetankovat".
NASA by nic nevyvíjel, jen by použil komerční raketu. Boeing by musel smaozřejmě Deltu upravit a otestovat tak, aby byla man-rated. Jsem přesvědčený, že by to stálo míň, než hrátky s počtem segmentů u SRB...


Jirka - 12/11/2008 - 17:42

citace:
Je škoda, že takový postup NASA před třemi lety nezačala konečně uplatňovat. Delta 4 Heavy má dostatečnou nosnost na dvacetitunový(6 tun paliva místo 9,5 tuny, tzn. nedotankovaný) Orion už dnes(plus cca 5 tun na LAS).
Po případném upgradu na Delta IV Heavy Upgrade 35 t. by bylo možné Orion spíše "přetankovat".
NASA by nic nevyvíjel, jen by použil komerční raketu. Boeing by musel smaozřejmě Deltu upravit a otestovat tak, aby byla man-rated. Jsem přesvědčený, že by to stálo míň, než hrátky s počtem segmentů u SRB...


Problemem Delty bude asi slaby horni stupne, ktery vyzaduje, aby se letaly hodne vysoke trajektorie. To ma za nasledek velke pritizeni pri pripadnem nouzovem preruseni startu. Bylo by tedy nutne vyvinout novy horni stupen. Taky RL-10B s vysouvacim nastavcem trysky neni zrovna vhodny. Nekolik motoru RL-10 a vylepseny RS-68B by to tedy spravilo.

RS-68 ma zrejme mnoho zabudovanych vyvojovych vad vzhledem k uspechanemu programu. Ty je nutne nejdriv odstranit.

Takova raketa by samozrejme uz nemohla startovat ze soucasnych ramp a take by zrejme nebyla kompatabilni s puvodni raketou. Pro cesty na LEO by to samozrejme stacilo, ale mise na Mesic by musela byt slepena z mnoha startu Delty.

Atlas mel podobne problemy.

To vsechno uz ale popsala ESAS. Myslim ze jeji zavery jsou porad platne. Tehdy ovsem uprednostnovali pouziti upraveneho SSME pro horni stupen, ktery mel byt k dispozici drive.

Pak ale NASA peclive zhodnotila svuj rozpocet a svoje moznosti a zjistili, ze proste nemaji dost penez na prvni start nekdy v roce 2011 a rozhodli se pouzit J-2X pro horni stupen a rozlozit vyvoj do vice let.

Jsem opravdu zvedav jak se podari naplnit uz jen prvni bod planu VSE dostavet ISS a poslat STS do duchodu. Ten program je radne zabetonovany do NASA.

Teprve az STS pujde do duchodu bude mit NASA dost penez, aby mohla naplno rozjet vyvoj komponent pro Mesic. Nejaka prestavka ve startech tedy asi bude nezbytna pokud na Mesic chteji opravdu letet.

Ostatne i v pripade prechodu programu Apolla na STS NASA letala dvakrat rocne na Mesic do roku 1972, pak byly tri mise ke Skylabu v roce 1973 a potom posledni mise Apollo-Sojuz v roce 1975.
Prvni let STS probehl v roce 1981 a operacne zacali letat v roce 1982.
Intenzivni planovani STS uz ovsem probihalo od roku 1968, ale az v roce 1972 byl program oficialne zahajen prezidentskym projevem.
Cili program byl defacto ve vyvoji vice nez 10 let pred prvnim startem a 8 let NASA vpodstate neletala do vesmiru pokud nepocitame vyuziti nadbytecnych zakonzervovanych raket k politickemu vykriku Apollo-Sojuz.
Program VSE byl zahajen v roce 2004 (po soku ze ztraty Columbie 2003), 2005 byla zpracovana studie a v roce 2006 NASA rozhodla o konkretni podobe programu. Prvni let muze byt nekdy v roce 2015?, operacni nasazeni 2016?

To jsou podobna nebo lepsi cisla jako v pripade STS. Vypada to ovsem ze nepritomnost USA ve vesmiru muze byt znacne kratsi nez v predchozim pripade. Je vcelku realisticke predpokladat ze STS bude letat az do roku 2011. To by byly cca 4 roky bez vlastniho pilotovaneho prostredku, ovsem NASA muze stale posilat posadku na ISS pomoci Sojuzu.


avitek - 30/11/2008 - 09:05

Tým poradců nového amerického prezidenta B. Obamy zaslal vedení NASA 2008-11-24 žádost o informaci, jaké by byly krátkodobé náklady spojené se zrušením programů Ares a Orion a jaké by naopak byly dlouhodobé úspory získané tímto krokem. Dotaz také zvažuje možnost zrušení jen Ares 1 a ponechání programu Ares 5. Také se dotazují, co by stálo urychlení startu Orionu z nyní předpokládaného 2015 na 2013.

Co se týče zmenšení Orionu, dotazují se, zda by pak bylo možnost použít buď Ariane 5 nebo H2-A.

Dále dotazník obsahuje žádost o přesnou situaci v programu COTS.

I když na první pohled tyto dotazy vypadají strašidelně, experti jak z NASA, tak z firem zahákovaných na Aresu a Orionu, to považují jen za to, co ve skutečnosti jsou - pouze dotazy, k získání lepšího vhledu. Zatím se nejedná o to, že by Obama chtěl tyto programy skutečně zrušit či zásadně pozměnit. V předvolební kampani se nechal slyšet, že dá navíc 2 miliardy USD na snížení doby přerušení amerických pilotovaných letů. Ale víme dobře, co znamenají předvolební sliby - pak se objeví "nové skutečnosti a my to vlastně udělat nemůžeme...!" U nás v ČR to známe na vlastní kůži ...

http://www.space.com/spacenews/spacenews_summary.html#BM_3


Jirka - 1/12/2008 - 12:29

citace:
Pokud se zvažuje zrušení Aresu 1 a použití Delty IVH s novým 2. stupněm pro Orion, nelíbí se mi to, ale pokud to vyjde levněji a stejně bezpečné (o čemž pochybuju), můžou to udělat. Podle mně by to ale znamenalo konec Aresu 5 a letů na Měsíc a dál pro první polovinu 21. století, protože bez udržení kontinuity technologie STS díky Aresu 1 Pětka výrazně prodraží a je větší šance, že ji při prvních potížích zruší.


Uz ESAS predpokladala, ze Delta vyjde o neco draz nez puvodni Ares 1. Nemam u sebe svou kristalovou kouli, ale s temi penezi co uz byly utraceny bude Delta/Orion urcite drazsi nez dokoncit Ares.
Take prvni let Delta/Orion nebude o moc drive nez Ares/Orion. V roce 2011 ma startovat prvni Delta IV s motory RS-68A. Vyvoj RS-68B bude nejakou dobu trvat a pokud se bude muset vyvijet novy horni stupen, tak uz jsme zase nekde u roku 2015.
Navic novy horni stupen s vice motory a tri jadra s motory RS-68B si rikaji o poradny pruvan v kapse. To uz by bylo lepsi letat dale s STS a pouzit Dragon jako zachranou kabinu.
Na druhou stranu by se urcite nekomu zdalo logicke zvysit vyrobu Delty IV a s pripadnym ukocenim statni podpory Atlasu V by se mohly v konecnem dusledky nejake statni penize usetrit.
Velice ale pochybuju, ze by bylo realne dosahnout Mesice v nejakem realnem case. Byl by to konec VSE.


Pinkas J - 1/12/2008 - 15:40

Delta IVH je poslední US raketa, které bych důvěřoval pro lety Orionu k ISS nebo dokonce v kooperaci s Ares 5 k Měsíci. Na prvém místě je pro mne ARES 1, na druhém Atlas 5.


Pinkas J - 8/12/2008 - 08:10

Hlavním důvodem použití raket na TPH u Aresu je, že v USA nemají opravdu výkonný motor LOX/RP, o motorech LOX/LH2 nemluvě (navíc jejich nádrže by byly monstrózní). Motory RSB na THP jsou výkonné, relativně spolehlivé, relativně malých rozměrů a dají se znovu naplnit. Tyto výhody převýší jejich nedostatky, jako malé Isp, nízké konstrukční číslo, malá možnost regulace tahu a velké zamoření ovzduší.


yamato - 8/12/2008 - 09:26

Myslim ze tieto dovody boli take iste aj v casoch vzniku STS. USA proste nemali a nemaju dostatocne vykonny motor LOX/RP.


Ervé - 10/12/2008 - 11:11

U STS byl hlavní problém s opakovatelnou použitelností po přistání do moře, to se dalo za rozumné peníze řešit jen motory na TPH. Teď je SRB jeden z nejbezpečnějších motorů světa (pro použití a la Ares 1) a je man-rated, takže je zbytečné ho nevyužít.


yamato - 10/12/2008 - 12:03

citace:
U STS byl hlavní problém s opakovatelnou použitelností po přistání do moře, to se dalo za rozumné peníze řešit jen motory na TPH. Teď je SRB jeden z nejbezpečnějších motorů světa (pro použití a la Ares 1) a je man-rated, takže je zbytečné ho nevyužít.


Este by som nanho pridal kridla a-la Pegasus, a automatische navrat na Cape Canaveral Kolko vlastne stoji vytiahnutie boostra z mora a jeho transport naspat do fabriky?


Jirka - 10/12/2008 - 12:09

citace:
citace:
U STS byl hlavní problém s opakovatelnou použitelností po přistání do moře, to se dalo za rozumné peníze řešit jen motory na TPH. Teď je SRB jeden z nejbezpečnějších motorů světa (pro použití a la Ares 1) a je man-rated, takže je zbytečné ho nevyužít.


Este by som nanho pridal kridla a-la Pegasus, a automatische navrat na Cape Canaveral Kolko vlastne stoji vytiahnutie boostra z mora a jeho transport naspat do fabriky?


Pegasus nema kridla urcena ke klouzavemu letu, ale pro manevr kdy prechazi z horizontalniho letu na vertikalni po vypusteni z letadla.
Znovupouziti SRB stoji radove v desitkach mil USD (30mil?).
To je ale za kompletni znovupouziti. NE pouze za vyloveni.


yamato - 10/12/2008 - 12:51

Dobre, tak kridla a-la rakety s plochou drahou letu Tomahawk. Spokojny?


Viva - 10/12/2008 - 13:01

citace:
Dobre, tak kridla a-la rakety s plochou drahou letu Tomahawk. Spokojny?


Bohužel ne, "rakety s plochou dráhou letu" nejsou ve skutečnosti rakety ale bezpilotní letouny konstruované pro přízemní lety.


yamato - 10/12/2008 - 13:33

citace:
citace:
Dobre, tak kridla a-la rakety s plochou drahou letu Tomahawk. Spokojny?


Bohužel ne, "rakety s plochou dráhou letu" nejsou ve skutečnosti rakety ale bezpilotní letouny konstruované pro přízemní lety.


No a? ja hovorim o navrate boostra. Podobny koncept som videl rozpracovany pre boostre pripravovanej ruskej Angary. Aj ked tam bol tusim aj nejaky ten prudovy motor...


Jirka - 10/12/2008 - 13:37

Uz jste videli jak pristava Tomahawk?


Mirek Pospíšil - 10/12/2008 - 13:52

citace:
Uz jste videli jak pristava Tomahawk?

Takhle:



dneska se nějak nedaří....


Jirka - 10/12/2008 - 13:53

Prazdny SRB o hmotnosti kolem 100t obvykle vystoupa do slusne vysky nekde kolem 70km a vraci se do atmosfery po strme trajektorii. Vybrat to pomoci kridel neni trivialni zalezitost. Ani pristani na runway neni zadna lahudka a zrejme by bylo ekvivalentni pristani raketoplanu.
Pokud uz chcete vracet boostery na letiste, tak bych to spise udelal s lehcimi boostery na kapalne palivo.


yamato - 10/12/2008 - 14:00

citace:
Uz jste videli jak pristava Tomahawk?


:-D Toto bol dobry odpal...

Nehovorim ze sa ma pouzit tomahawk, hovorim len o kridle pridanom na booster, ktore by mu umoznilo doklzat/doletiet spat na Floridu a usetrit tak peniaze za vylovenie z mora a transport. Tomahawk je len priklad ;-)

Nieco taketo: http://www.intertec.co.at/itc2/partners/KHRUNICHEV/angara/slide17.pdf


Mirek Pospíšil - 10/12/2008 - 14:00

citace:
Prazdny SRB o hmotnosti kolem 100t obvykle vystoupa do slusne vysky nekde kolem 70km a vraci se do atmosfery po strme trajektorii. Vybrat to pomoci kridel neni trivialni zalezitost. Ani pristani na runway neni zadna lahudka a zrejme by bylo ekvivalentni pristani raketoplanu.
Pokud uz chcete vracet boostery na letiste, tak bych to spise udelal s lehcimi boostery na kapalne palivo.

Není to přistání na vodu taky náhodou z toho důvodů, že bude skoro vždy stejně měkké? Takže stupeň poškození bude vždy +/- stejný.
Při přestání na pevněně, notabene na VPD, jednak budete vynášet při startu mrtvou váhu návratového systému (možná by byl ale stejně těžký jako padáky) ale hlavně bude riziko poškození při přistání na pevnině o něco větší. Třeba už to někdo dávno počítal, co vyjde úsporněji.
Ví to někdo?


milan81 - 10/12/2008 - 14:05

Kolik vlastne váží prazdne nadrze ? a kolik by vazil balón + jedna tlakova bomba s heliem - zadne padaky , zadne manevrovani zadne navigace jen ovladani vztlaku pro primerene rizene klesani a pak uz jen nejaka ta tazna helikoptera ..... :-)


yamato - 10/12/2008 - 14:12

citace:
Kolik vlastne váží prazdne nadrze ? a kolik by vazil balón + jedna tlakova bomba s heliem - zadne padaky , zadne manevrovani zadne navigace jen ovladani vztlaku pro primerene rizene klesani a pak uz jen nejaka ta tazna helikoptera ..... :-)


Helikoptera s potrebnym doletom pravdepodobne ani neexistuje, a keby existovala, naklady na jej prevadzku by istotne boli vyssie nez naklady na prevadzku taznej lode.


mrf - 28/12/2008 - 14:47

Prý se bude vypracovávat studie o možném použití
SSME v prvním stupni A5 místo RS-68B.. Rozhodnutí
bude mít návaznost na termím ukončení letů STS
a vyřešení tech. problémů s vnějšími teplotními
vlivy v clusteru motorů na ablativně chlazenou trysku
RS-68:

http://www.nasaspaceflight.com/2008/12/ssme-ares-v-undergoes-evaluation-potential-switch/



Alchymista - 2/1/2009 - 17:27

"Lietadlové" pristátie vyžaduje pomerne tuhú konštrukciu, odolnú voči namáhaniu na priečny ohyb - a to kozmické nosiče a raketové stupne obvykle nie sú, skôr naopak. S výnimkou rusov skoro všetci zostavujú nosné rakety "na stojato" a rusi majú zasa celkom premakaný systém zdvíhania rakety z vodorovnej do zvislej polohy s podopretím na niekoľkých miestach, aby sa konštrukcia príliš nezdeformovala. Aj tak vychádzajú rusom rakety spravidla ťažšie, pretože musia byť o čosi pevnejšie - práve preto, aby lepšie znášali namáhanie na ohyb.
Takže prázdna konštrukcia raketového nosiča alebo oddeliteľného stupňa pristávajúceho lietadlovým spôsobom (na dráhu za využitia aerodynamického vztlaku) vždy významne ťažšia ako jednorázová alebo opakovane použiteľná, ale pristávajúca do mora. Typujem najmenej o 25% plus konštrukcia krídla, kormidiel a podvozku, čo môže v súčte dať kľudne aj 100% nárast hmotnosti prázdnej konštrukcie. A to sa zasa celkom brutálne podpíše na nosnosti takejto rakety.

Raketové motory SBR sú dosť špatným príkladom, pretože motor na tuhé palivo musí byť pomerne veľmi robustný, už preto, že musí znášať pomerne značný vnútorný pretlak počas horenia náplne, takže jeho konštrukcia musí byť tak či tak dostatočne tuhá a pevná.


alamo - 3/1/2009 - 11:08

no zdá sa, že ares to bude mať "odrúbené"
samé "dobré" správy:
http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=20601101&sid=aOvrNO0OJ41g&refer=japan#
http://www.czechfp.cz/site/?p=4652


xChaos - 3/1/2009 - 23:33

No, problém je spíš ten, že ať NASA Ares 1 i 5 zvětšuje jak chce, tak se pořád nemůže vejít do požadované nosnosti...

Ares 1 má docela zásadní problém s vibracemi a pořád je v záloze alternativní návrh spořádání, podle kterého by byly použité 2 menší, pouze 3 segmentové boostery paralelně k hlavní raketě.

Ares 5 co jsem tak četl přebujel nade všechny meze, pořád ho zvětšují - počet motorů, délka boosterů, průměr 2. stupně - a přitom se pořád nemůžou dostat na specifikovanou nosnost.


Pinkas J - 15/1/2009 - 12:26

Na Space Daily je zajímavý článek Giant Rockets Could Revolutionize Astronomy
http://www.space-travel.com/reports/Giant_Rockets_Could_Revolutionize_Astronomy_999.html

Říká, že giagantické rakety jako ARES 5 mohou způsobit revoluci v astronomii, neboť ARES 5 může vynést téměř 180.000 kg na LEO a rozměrově může vynést až 8 metrový monolitický teleskop, což by znásobilo naše poznatky o vesmíru, především o planetách nejbližších hvězd.

Domnívám se, že by nebyla taková katastrofa, kdyby nebyl realizován ARES 1 ( ten lze nahradit), ale byly by velká škoda, kdyby to postihlo ARES 5.


David - 15/1/2009 - 12:45

Saturn-5 mohl již před čtyřiceti léty vynést teleskop o průměru 10 m, z tohoto hlediska není Ares-5 žádný zázrak.


pospa - 15/1/2009 - 12:55

citace:
...Říká, že giagantické rakety jako ARES 5 mohou způsobit revoluci v astronomii, neboť ARES 5 může vynést téměř 180.000 kg na LEO a rozměrově může vynést až 8 metrový monolitický teleskop, což by znásobilo naše poznatky o vesmíru, především o planetách nejbližších hvězd...

S tím 8m monolitickým teleskopem bych to neviděl tak žhavě. Je dost problém takový monolit na Zemi vyrobit a zkonstruovat tak, aby přežil vibrace při startu takového nosiče. Mimochodem nástupce Hablova teleskopu James Webb Space Telescope bude mít průměr primárního zrcadla 6,5 m , víc než dvojnásobek toho co je v HST. A už toto zrcadlo je složeno z 18 šestiúhelníkových kusů aby šlo lépe "vybrousit" s přesností na několik atomů . Vynesen má být pomocí Ariane V v roce 2013. http://cs.wikipedia.org/wiki/JWST
animace rozložení JWST do pracovní konfigurace http://jwst.gsfc.nasa.gov/resources/newdeploy/08jwstb_depall_med.wmv
Jako výhodnější pro astronomii bych viděl tvorbu velkých teleskopů s kapalnými zrcadly na povrchu Měsíce.
[Upraveno 15.1.2009 poslal pospa]


fanda kosmonautiky - 15/1/2009 - 14:29

Sakra, kdy uz Vam dojde, ze cenu za vyneseni na LEO urcuje komplikovanost pozemniho segmentu? Porad se tady basni o nesmyslnych pohonech, neexistujicich raketach a dalsich (často) fyzikálně nemožných věcech ...

Dokud budeme ve fazi prototypoveho bastleni jednotlivých kusů raket, tak se s cenou nikam nehneme ...

... bohuzel jediny projekt jdouci smysluplnou cestou je Sojuz2:
vysoka a dlouhodoba seriovost vyroby, komponenty s malinko nizsi efektivitou vyvazenou lacinou a seriovou vyrobou, zabudovani ridiciho systemu s rozsahlou autodiagnostikou pro minimalizaci poctu a rozsahu pozemnih podpory, ...


pospa - 17/1/2009 - 18:31

Ares I-X má svůj NASA blog: http://wiki.nasa.gov/cm/blog/Ares%20I-X.blog/posts/post_1231883058939.html#comments


pospa - 23/1/2009 - 10:29

V NASA Langley Research Center byl zkompletován simulační hardware lodi Orion a LAS pro testovací let Ares I-X. Start je stále v plánu na léto 2009.

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/aresIX_progress.html

LAS je pořádně dlouhá roura



[Upraveno 23.1.2009 poslal pospa]


martinjediny - 23/1/2009 - 15:24

citace:
...LAS je pořádně dlouhá roura
...

Ono dlha rura je cely Ares. Asi sa snazia o najvyssiu raketu v dejinach?


Alchymista - 23/1/2009 - 16:51

Celkom určite nie, to by v nej museli byť astronauti naskladaný "na stojáka".


pospa - 27/1/2009 - 11:54

Dvě 183 m vysoké protibleskové věže na startovací rampě 39B jsou kompletní.
Letošní červencový start Ares I-X se pomalu ale jistě blíží...



http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=4


avitek - 27/1/2009 - 14:10

citace:
Letošní červencový start Ares I-X se pomalu ale jistě blíží...



Cílové datum (údaj NASA z 2009-01-16) je NET (not early than) 2009-07-11. Uvidíme, jak se to šoupne ...


pospa - 30/1/2009 - 09:14

Maketa Orionu a LASu dorazila předevčírem 28.1.2009 na Floridský KSC.

Červencové datum startu má být potvrzeno/odloženo někdy v půli března.

http://www.space.com/missionlaunches/ft-090129-ares1x-hardware-arrive.html


Ervé - 30/1/2009 - 10:56

Odhaduju odklad tak 1 měsíc kvůli softwaru pro řízení. Takže někdy v srpnu.


pospa - 13/2/2009 - 12:36

Třetí věž je téměř hotová.
Stačí jen nasadit 30 m stožár ze sklolaminátu, rozvěsit vodorovná lana, uzemnit a může se blýskat až budou oči přecházet.



http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=4

[Upraveno 13.2.2009 poslal pospa]


pospa - 27/2/2009 - 10:52

První segmenty prvního stupně Ares I-X jsou připravovány na cestu po železnici z ATK (Utah) do KSC (Florida)



http://wiki.nasa.gov/cm/blog/Ares%20I-X/posts/post_1235510741193.html


pospa - 2/3/2009 - 10:06

Zkrátí se vývoj Ares-I o jeden rok?
Prý by to bylo možné přidáním dalšího startu Ares I-X prime, umožněného ohlášeným navýšením rozpočtu na rok 2010.
Tento start by měl otestovat pětistupňový SRB a LAS ve velkých výškách.


Tlama - 2/3/2009 - 10:35

citace:
Zkrátí se vývoj Ares-I o jeden rok?


Že by se přeci jen zalekli dlouhé přestávky v pilotovaných letech. To by bylo hezké.


pospa - 2/3/2009 - 10:40

citace:
citace:
Zkrátí se vývoj Ares-I o jeden rok?

Že by se přeci jen zalekli dlouhé přestávky v pilotovaných letech. To by bylo hezké.
O žádné přestávce v pilotovaných letech nikdo nemluvil. Jde o to, že by američani museli na ISS lítat 5 let v Sojuzech a tato představa je nevýslovně s..e .
O ekonomické a politicko-bezpečnostní stránce věci nemluvě...

[Upraveno 02.3.2009 poslal pospa]


Tlama - 2/3/2009 - 10:44


O žádné přestávce v pilotovaných letech nikdo nemluvil. Jde o to, že by američani museli na ISS lítat 5 let v Sojuzech a tato představa je nevýslovně s..e . O ekonomické stránce věci nemluvě...

Tak jsem to myslel, ale asi jsem se špatně vyjádřil. Sry.


Jirka - 3/3/2009 - 15:33

citace:
Zkrátí se vývoj Ares-I o jeden rok?
Prý by to bylo možné přidáním dalšího startu Ares I-X prime, umožněného ohlášeným navýšením rozpočtu na rok 2010.
Tento start by měl otestovat pětistupňový SRB a LAS ve velkých výškách.


Testovani 5stp SRB urcite neni kriticke misto v projektu. Tim jsou finance.
V soucasnosti se pripravuje infrastruktura pro Ares, coz urcite nestoji male penize (hromosvody, upravy rampy, VAB, MPL, vyrobni kapacity v MAF, KSC atd). Dale to je sada testu nejen Ares 1-X, ale i testovaci lety LAS, padaky SRB, padaky Orionu, pozemni testy 5seg SRB, testovaci stand pro J-2X a cely horni stupen atd...
V lete 2008 byl cely program o rok odlozen prave kvuli penezum. Nic jineho nez penize je zapotrebi program zase urychlit. Vzhledem k tomu ze neverim v nekolik miliard navic, tak se musime smirit s tim ze Orion nebude operacni drive nez v roce 2015. To ale nic trgickeho nebo nenormalniho. Vyvoj raket a vesmirnych lodi proste nejakou dobu trva. NASA navic dava miliardy do STS a ISS. Zvlaste STS je koule na noze. Nejaky let navic ale asi budou za predpokladu ze program nepotka nejake dalsi nestesti.


avitek - 14/3/2009 - 08:02

Ve čtvrtek 2009-03-12 byly po železnici odeslány z výrobního závodu firmy Alliant Tech Systems v Promontory, Utah floridský kosmodrom KSC segmenty prvního stupně rakety Ares I-X. Po jejich dodání budou na kosmodromu již všechny části rakety pro první zkušební let.

Tisková zpráva je na

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/mar/HQ_09060_ARES_Next_Generation.html

Final Piece Of NASA's Next-Generation Rocket Heads To Launch Site


Mirek Pospíšil - 17/3/2009 - 14:41

Do horního spojovacího segmentu prvního stupně Ares I-X byl 13.3. nainstalovám hlavní dadák.
Celkem macek...
Věděl by někdo kolik bude vážit vyhořelý první stupeň, který bude muset být při pádu zabržděn a na jakou dopadovou rychlost?


David - 17/3/2009 - 14:48

Bude to asi srovnatelné se SRB STS.


Mirek Pospíšil - 17/3/2009 - 16:02

citace:
Bude to asi srovnatelné se SRB STS.
Prázdný čtyřsegmentový STS SRB bez vyhořelého paliva váží 91 tun.
Přistává na 3 hlavních padácích, každý s průměrem vrchlíku 41 m.
Každý z nich váží 989 kg!

Kolik bude vážit vyhořelý pětistupňový první stupeň Ares I se mi najít nepodařilo.
Podle tohoto článku http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/drogue_test.html byla při nedávném testu nových padáků pro Ares použita zátěž "pouze" 50 000 liber (23 tun), takže pro tři padáky by to mohlo být 150 000 liber (68 tun) = o dost míň než váží SRB, takže je tu otazník ...


Mirek Pospíšil - 17/3/2009 - 16:12

Nové hlavní padáky pro první stupeň Ares I budou mít průměr 45,7 m.


pospa - 26/3/2009 - 13:22

Start Ares I-X se posouvá minimálně o 3 týdny na NET 31.7.2009.
Další zpoždění se nedají vyloučit.

http://www.nasaspaceflight.com/2009/03/ares-i-x-delayed-atlantis-rollover-dual-pad-option/


pospa - 27/3/2009 - 16:04

Dne 25.3.2009 byla mobilní startovací platforma MLP-1 na KSC oficiálně předána z programu Space Shuttle do programu Constellation.
Po nutných úpravách se přesune do VAB HB3, kde na ní proběhne kompletace Ares I-X.
Letošní start Ares I-X bude pro plošinu MLP-1 derniérový - po startu bude rozebrána.



rok výroby 1964
hmotnost 4635 tun
starty: 3 x Apollo (včetně A11), 3 x Skylab, 51 x STS (naposledy 15.3.2009 STS-119 )

http://www.nasa.gov/exploration/features/MLP1_handover.html


martinjediny - 27/3/2009 - 16:19

citace:
...Po nutných úpravách se přesune do VAB HB3, kde na ní proběhne kompletace Ares I-X.
Letošní start Ares I-X bude pro plošinu MLP-1 derniérový - po startu bude rozebrána....
rok výroby 1964
starty: 3 x Apollo (včetně A11), 3 x Skylab, 51 x STS (naposledy 15.3.2009 STS-119 ) http://www.nasa.gov/exploration/features/MLP1_handover.html


Ved je to veteran jak hrom!


TP - 27/3/2009 - 16:32

citace:

rok výroby 1964
hmotnost 4635 tun
starty: 3 x Apollo (včetně A11), 3 x Skylab, 51 x STS (naposledy 15.3.2009 STS-119 )


Pozor, v te zprave NASA je chyba. Apollo-11 startovalo z plosiny ML-1, ale ta byla pozdeji prejmenovana na MLP-3! Dnesni MLP-1 mela v dobe Apolla oznaceni MP-3 a startovaly z ni vypravy Apollo-10, -13, -15, -16 a -17.

Mam pocit, ale ruku do ohne bych za to nedal, ze k prejmenovani doslo proto, ze s plosinou ML-1 (dnes MLP-3) se puvodne v programu raketoplanu nepocitalo a prvni "raketoplanovy" start absolvovala az v roce 1990.


pospa - 19/4/2009 - 11:20

Dne 16.4.2009 ATK Space System's přesunul první vyrobený (přední) segment pětisegmentového prvního stupně (DM-1) nosiče Ares I do blízkosti testovací stolice.
Odlévání zrna všech 5 segmentů probíhalo od 11/2008 do 02/2009. Dalším krokem byla kontrola kvality včetně rentgenu.
Zbývající čtyři segmenty budou dodány a smontovány během následujících 4 týdnů.
První pozemní test pětistupňového DM-1 je plánován na srpen.

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/aresI_dm1.html


pospa - 5/5/2009 - 05:28

Podle NASA blogu z 9.4.2009 bude systém aktivních tlumičů vibrací - Reaction Mass Actuator (RMA) ve spodní části 1. stupně rakety Ares I nahrazen pasivním řešením - Tuned Oscillating Arrays (TOA). Pokud se po letu Ares I-X ukáže pasivní řešení jako málo účinné, přejde se opět k vývoji aktivních tlumičů.
Izolátory vibrací mezi 1. a 2. stupněm v podobě 136 ks C-pružin zůstávají zatím zachovány.

Požadavek na max. úrověň vibrací přenášených na posádku zůstává od dob Gemini stále 0,25 g.


martinjediny - 5/5/2009 - 08:28

citace:
Podle NASA blogu z 9.4.2009 bude systém aktivních tlumičů vibrací - Reaction Mass Actuator (RMA) ve spodní části 1. stupně rakety Ares I nahrazen pasivním řešením - Tuned Oscillating Arrays (TOA). ... http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Constellation.blog/1002559main_const_blog-anim1_final.jpg


v.r. 2001 nam megawatova kogeneracna jednotka dosla ulozena na 17 asymetricky umiestnenych pruzinach, kazda ineho tvaru a hrubky...

Z toho obrazku NASA sa to hada tazko, ale neriskuju rovnakymi pruzinami harmonicke kmity? [Editoval 05.5.2009 martinjediny]


Mirek Pospíšil - 5/5/2009 - 08:52

citace:
...Z toho obrazku NASA sa to hada tazko, ale neriskuju rovnakymi pruzinami harmonicke kmity?
Z obrázku bych odhadoval, že v těch kostkách uprostřed mezi pružinami bude nějaký tlumicí element, který bude tu rozkmitanou hmotu - kostku při harmonich kmitech brzdit. Pružiny (možá né všechny stejně) by měly být naladěny právě na oblast podélných kmitů rakety s nejvyšší amplitudou a v tomto rozsahu pracovat jako pasivní tlumič.
Aktivní tlumiče, negující kmity rakety fázově posunutým kmitáním vlastní hmoty by byly určitě lepší - volitelný rozsah frekvencí, ale hmotnostně to určitě vychází hůř.


jirkaS - 5/5/2009 - 16:08

Odezva celeho systemu je znacne slozita, nebot se frekvence harmonickych kmitu neustale meni s tim jak vyhoriva prvni stupen. Taky forcing function - zdroj kmitu z prniho stupne nebude zdaleka konstantni, ale opet se bude menit s vyhorivanim stupne. Cemu je nutne zabranit jsou vysoce usporadane sinusoidni kmity o frekvenci ktere by mohly vybudit odezvu primo na spici Aresu v Orionu. Ostatni dily rakety snadno snesou kmity o amplitude 1g, mozna i mnohem vic.
Vse tedy bude o dobrem vyladeni cele rakety. Ares 1-x navic neni dokonala aproximace skutecne rakety, takze umozni jen vyvoj dokonalejsich matematickych modelu. Ikdyby se vyladeni nepodarilo hned na poprve, tak se pravdepodobne riskuje jen snizena schopnost posadky reagovat na podnety. Mozna ze treningem lze odolnost proti kmitum zvysit i u cloveka. Mozna ze kmity bude nunte omezit jen v pilotnim kresle atd. Myslim ze z predbeznych analyz se jevi nebezpecne jen kmity tesne pred vyhorenim prvniho stupne po dobu nekolika sekund.
Kazdopadne je videt ze existuje spusta moznosti s tim neco udelat. Myslim ze pri vyvoji bezne rakety se kolem toho takovy humbuk nedela.


Alchymista - 5/5/2009 - 17:58

Určite to nebude jednoduché. Je silná väzba medzi intenzitou kmitov a ich frekvenciou, ktorá je definovaná v požiadavkách dosť zložitým spôsobom, spektrum vibrácií je rozdelené a v každej oblasti sú povolené iné intenzity kmitov a vibrácií.
Niekde som videl stránku (PDF?) s požiadavkami na náklad pre nejakú ruskú raketu, kde to bolo rozdelené nejak takto: >0,1Hz; 0,1-1Hz; 1-4Hz, 4-10Hz; 10-40Hz; 40-100Hz ... 40-100kHz; intenzita kmitov a vibrácií bola udávaná buď v ms-2, G, G2(na druhú) /Hz alebo v dB/Hz. Bolo to definované na tri krát, ako periodické vibrácie, kváziperiodické vibrácie a rázy.

citace:
Mozna ze treningem lze odolnost proti kmitum zvysit i u cloveka.
Čiastočne ano, kmity v oblasti 0,1-1Hz spôsobujú napríklad kinetózu ("morskú chorobu"), na čo sa ešte dá do istej miery zvyknúť, kmity v oblasti 0,5-4Hz s intenzitou nad 0,5G ale zároveň výrazne ovplyvňujú práceschopnosť posádky - proste tým, že človek má problém siahnuť rukou na správne miesto, nízkofrekvenčné i akustické kmity väčšej intenzity môžu mať aj významné - a nepriaznivé - fyziologické vplyvy a vplyv na podmienky prevádzky (hluk brániaci zrozumiteľnej hlasovej komunikácii...)


avitek - 6/5/2009 - 08:01

V Orlando Sentinel byl publikován článke, podle kterého chce Obamova vláda provést revizi programu Constellation:

Is Ares I adequate? Obama administration to order a new study

http://blogs.orlandosentinel.com/news_space_thewritestuff/2009/05/is-ares-i-adequate-obama-administration-or-order-a-new-study.html


Jirka Salek - 11/5/2009 - 16:14

citace:


citace:
Mozna ze treningem lze odolnost proti kmitum zvysit i u cloveka.
Čiastočne ano, kmity v oblasti 0,1-1Hz spôsobujú napríklad kinetózu ("morskú chorobu"), na čo sa ešte dá do istej miery zvyknúť, kmity v oblasti 0,5-4Hz s intenzitou nad 0,5G ale zároveň výrazne ovplyvňujú práceschopnosť posádky - proste tým, že človek má problém siahnuť rukou na správne miesto, nízkofrekvenčné i akustické kmity väčšej intenzity môžu mať aj významné - a nepriaznivé - fyziologické vplyvy a vplyv na podmienky prevádzky (hluk brániaci zrozumiteľnej hlasovej komunikácii...)


Minuly tyden jsem byl v KSC na Shuttle launch experience atrakci. Nebylo to nic zvlastniho, takova naklaneci a trepaci plosinka jakych jsou v ruznych parcich desitky. Zajimava nicmene byla simulace vibraci, kdy se kreslo otocilo do horizontalni polohy a cela plosina i operatko zacalo vibrovat. Tezko rici jake pretizeni to bylo (smozrejme mnohem nizsi nez 1g), ale frekvence mohla byt nekde kolem 10Hz. Rozpoznavani textu se skutecne zhorsilo, ale nebylo to nijak neprijemne - naopak to byla takova prijemna masaz. Samozrejme ze jsem mohl zvednout hlavu a bylo po vibracich. Mozna by bylo lepe izolovat operatko hlavy sedacky pilota od vibraci, nez rusit vibrace v cele rakete. Nemyslim ze by pasazeri nasledky vibraci nejak utrpeli. Vse je to samozrejme o te amplitude (pretizeni). Marne premyslim kde lze prijit zadarmo ke zkusenosti s akcelerometrem abych si udelal konkretni predstavu. Bezne se pouzivaji treba na loziscich k detekci poruchy.


Jirka Salek - 11/5/2009 - 16:27

citace:
V Orlando Sentinel byl publikován článke, podle kterého chce Obamova vláda provést revizi programu Constellation:

Is Ares I adequate? Obama administration to order a new study

http://blogs.orlandosentinel.com/news_space_thewritestuff/2009/05/is-ares-i-adequate-obama-administration-or-order-a-new-study.html



Ten clanek vypada jako typicky produkt fanklubu Direct. Nicmene pokud bude skutecne nova studie tak by me zajimalo jake bude zadani. Je totiz jasne ze podle vstupnich kriterii se dostane i vysledny produkt.
ESAS byla ovsem hlavne o navratu na Mesic a Mars. Jsem zvedav, jestli americane jsou opet ochotni splachnout miliardy jen aby opet skoncili na orbite, kam uz dnes neletaji jen Rusove a Cinani, ale mozna brzo i stredne velke firmy.


pospa - 21/5/2009 - 10:58

Dne 20.5.2009 proběhl na U.S. Army Yuma Proving Ground v Arizoně úspěšný test svazku tří hlavních brzdicích padáků pro 1. stupeň rakety Ares I.
Průměr vrchlíku 45,7 m
Hmotnost padáku 907 kg
Shoz tátěže 18,8 t proběhl z letounu C-17 Globemaster III, letícího ve výšce 3 km.



zpráva:
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/cluster_chute2.html

video:
http://mfile.akamai.com/18566/wmv/etouchsyst2.download.akamai.com/18355/wm.nasa-global/ARES/FinalShort.asx


martinjediny - 21/5/2009 - 11:20

citace:
Dne 20.5.2009 proběhl na U.S. Army Yuma Proving Ground v Arizoně úspěšný test svazku tří hlavních brzdicích padáků pro 1. stupeň rakety Ares I.
Průměr vrchlíku 45,7 m
Hmotnost padáku 907 kg
Shoz tátěže 18,8 t proběhl z letounu C-17 Globemaster III, letícího ve výšce 3 km.
...
zpráva: http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/cluster_chute2.html ...


Super, dalsi pokrok.
BTW, padak tvori 5% hmotnosti zachranovaneho zariadenia?


pospa - 21/5/2009 - 12:05

Jeden hlavní padák váží 907 kg.
Tři ks potom 2721 kg.
Když k tomu přičteme nějaké "drobné" vybavení celého padákového systému bude to kolem 3 tun.

Kolik bude vážit vyhořelý 5,5 segmentový SRB (1. st. Ares I) nevím.
Jestli to bude oněch testovacích 18,8 tun (41 500 lbs) mi není známo.

Musíme si ale uvědomit, že 1. stupeň bude těžší než klasický SRB z STS (1,5 segmentu navíc + antivibrační balast + atd.) a bude se taky vracet k Zemi vyšší rychlostí z větší výšky.

[Upraveno 21.5.2009 pospa]


Ervé - 21/5/2009 - 14:11

Prázdný SRB váží přes 50 tun, s 5 segmenty to bude ještě víc, těch 18,8 t bych viděl jako optimální třetinu.


random - 21/5/2009 - 15:43

Asi neslo o full scale test ... skor islo o to ci budu tie padaky spolocne fungovat alebo nie ... aby sa padaky otvorili museli ich vhodne zatazit tak pouzili tych 18,8t ... ich vztlakova sila je viac menej izta ci znama takze nieje nutne pouzit plne zatazenie staci ak sa otvoria a budu fungovat .. co sa aj stalo


pospa - 21/5/2009 - 16:09

Full scale test bude až let Ares I-X.

Při něm budou víceméně všechny podmínky jiné, než při včerejším testu:
- rychlost při otevření
- hustota prostředí
- hmotnost zátěže

Možná ale, že skutečný dynamický ráz na nosné prvky padákového systému bude podobný.

[Upraveno 21.5.2009 pospa]


avitek - 8/6/2009 - 09:53

Termín startu Ares 1-X sklouznul na ne dříve než 2009-09-18. V současné době se kopletuje maketa užitečného zatížení. Sestavoování rakety ve VAB na mobilním vypouštěcím zařízení MLP-1 má začít spojováním segmentů 1. stupně dne 2009-06-30, druhý stupeň se má připojovat 2009-07-24. Vyvezení na rampu 39B dne 2009-09-14.

Dne 2009-06-30 se má konat zasedání manažerů, které data upřesní.

Další podrobnosti viz

http://www.nasaspaceflight.com/2009/06/ares-i-x-slips-september-18-processing-towards-stacking/


Pepa - 8/6/2009 - 14:32

citace:
Jeden hlavní padák váží 907 kg.
Tři ks potom 2721 kg.
Když k tomu přičteme nějaké "drobné" vybavení celého padákového systému bude to kolem 3 tun.


tak 3 tuny plus zesileni konstrukce kvuli narazu pri pristani plus ...

Takze celkem nas ta znovupouzitelnost prvniho stupne prijde na ztrátu nosnosti 10tun a cenu za start zvysenou o 50milionu dolaru?
... jen jestli by nebylo lepsi nezachranovat prvni stupen a v dusledku mit vyssi nosnost a nizsi cenu.


Tlama - 8/6/2009 - 15:38

citace:
... jen jestli by nebylo lepsi nezachranovat ...

Když pominu diskuzi jestli zachraňovat nebo ne, tak tam určitě hraje roli i v podstatě zaběhnutý průmysl na SRB i s takovými věcmi co k tomu patří, jako je lobování. Aspoň si to tedy myslím.


Ervé - 8/6/2009 - 15:40

Vzhledem k časnému odpojení prvního stupně je pokles nosnosti výrazně menší, než hmotnost navíc, bývá to zhruba 1/5, takže při 3,5 t váhy navíc vychází pro oba SRB celkový pokles nosnosti tak 1,5 t.


martinjediny - 8/6/2009 - 16:02

citace:
citace:
... jen jestli by nebylo lepsi nezachranovat ...

Když pominu diskuzi jestli zachraňovat nebo ne, tak tam určitě hraje roli i v podstatě zaběhnutý průmysl na SRB i s takovými věcmi co k tomu patří, jako je lobování. Aspoň si to tedy myslím.


NASA sa musi tvarit, ze kraca dopredu. Ak pri STS stupne lovili, tak pri Arese uz nebudu? chybu robili predtym, alebo teraz? Takze zachovanie vyssieho technicko-technologickeho standartu bude asi politicky schodnejsie.

Naviac s ohladom na poznamku Erveho, sa to moze aj skutocne vyplatit.


J.Mede - 8/6/2009 - 16:21

citace:
citace:
... jen jestli by nebylo lepsi nezachranovat ...

Když pominu diskuzi jestli zachraňovat nebo ne, tak tam určitě hraje roli i v podstatě zaběhnutý průmysl na SRB i s takovými věcmi co k tomu patří, jako je lobování. Aspoň si to tedy myslím.

Je to tak, proto mají Rusové lety levnější, když už se stejně NASA vrací do 60 let m.st. tak nač ty křeče a nebude se muset snižovat počet kosmonautů. Na naše rady stejně nedají.


Milan81 - 9/6/2009 - 07:19

Nezlobte se ale mně připadá že ať udělá nasa cokoliv tak je to vždycky štatně, pŕedstavte si že by vůbec neexistovala tak by naše znalosti o vesmíru byli tak 1/4nové a o pilotované kosmonautice škoda mluvit. jednou ja ares moc maly pak zas moc velky pak zas moc znovupoužitelný nebo zas málo a nikdo nekritizuje rusy že už 40let posílají nahoru 3 lidi v pořád stejné kabince ne větší než průměrný záchod protože hold chudáci mají málo peněz.
Takže prosím všechny chytráky aby si uvědomili že celý rozpočet nasa je placen z daní takže pokud mají lepší řešení není nic snažšího než založit vlastní organizaci napojit se na zdroje nějakého jiného kontinentu a dokonale jim vytřít zrak vaší geniální koncepcí superaresu zkombinovaného se super raketoplánem to vśechno za hubičku :-)


David - 9/6/2009 - 08:22

Objektivní pophled - konečně - setrvačnost je znakem zaostalosti, americká společnost je dynamická a stále se vyvíjí, neboť je tam konkurence.Kdyby tomu tak nebylo létaly by ještě Gemini a klidně by konkurovaly pradědečkovi zvanému nostalgicky stále Sojuz, i když již sojuz se dávno rozpadl.Nová americká kosmická loď má s konstrukcemi z šedesátých let m.s. společný jen tvar a ten je dán aerodynamikou, jinak bude suprmoderní a bude zohledňovat všechny dosavadní vývojové trendy všetně negativních, čímž zaostalost Sojuzu opět vynikne.


novák - 9/6/2009 - 09:55

citace:
Objektivní pophled - konečně - setrvačnost je znakem zaostalosti, americká společnost je dynamická a stále se vyvíjí, neboť je tam konkurence.Kdyby tomu tak nebylo létaly by ještě Gemini



Znáte nějakou nevyvíjející se společnost ve které není konkurence? Z těch co vrtají/vrtaly v kosmonautice?

citace:
a klidně by konkurovaly pradědečkovi zvanému nostalgicky stále Sojuz, i když již sojuz se dávno rozpadl.Nová americká kosmická loď má s konstrukcemi z šedesátých let m.s. společný jen tvar a ten je dán aerodynamikou, jinak bude suprmoderní a bude zohledňovat všechny dosavadní vývojové trendy všetně negativních, čímž zaostalost Sojuzu opět vynikne.


V čem přesně spočívá zaostalost Sojuzu? Ve velikosti? Tvaru? Pro Sojuz neplatí ...společný jen tvar a ten je dán aerodynamikou...?


Milan81 - 9/6/2009 - 10:58

sojuz je dokonaly příklad východní mentality a i název mu zůstal je to vlastně trabant - robustni výrobně snadná maximalně jednoduchá kostrukce spolehlivě dopravující posádku z bodu A do bodu B ale stejne jako skončila doba trabantů a civilizace se vyvinula i vy jste koupil lepší a dražší dopravní prostředky a nepřijde vám to divné stejně tak američani si uvedomili že jezdit na oběznou dráhu ve staré a drahé limužíně se jim nevyplatí ale jejich kosmonautika je někde jinde a tak stejně jako američany nikdy nenapadne z úsporných důvodů začít jezdit v trabantech tak stejně tak nepujdou do kosmu na nejuspornějším použitelném prostředku ale prostě vyvinou něco lepšího a logicky i dražšího protože NASA není o tom dostat nahoru x kilo masa ale pohnout se o krok dál - navíc když nasa vyzkouší padáky a maketu lodi hned se tu objeví blemcy o tom že mají tězké padáky - ja myslím že moc dobře vědí jak velké ty padáky mají být a kdyby jakákoliv jiná organizace dělala pokusy s novou lodí na stejné urovní tak se tím oslavně vyplní všechny veby a diskuze a tady se jen řeší co je všechno špatně - přitom je třeba prostě unat fakt že amerika s nasou byla ve vesmíru na prvním místě je na prvním místě a dalších min. 50let bude - bez ní by ze všeho cestování do vesmíru byly jen velmí skromné sny od doby rozpadu SSSR to plati dvojnásob - pro mně je v podstatě nekutečné jak rychle a že vůbec dokážou připravit třeba raketoplán k letu to funkční nakupení inteligence a organizace k jednomu cíli doslova bere dech a patří jim hluboký obdiv viz. např. poslední mise k HST -naprosto nechápu že vůbec takovou akci dokážou provést


martinjediny - 9/6/2009 - 11:28

citace:
sojuz je dokonaly příklad východní mentality a i název mu zůstal je to vlastně trabant - robustni výrobně snadná maximalně jednoduchá kostrukce spolehlivě dopravující posádku z bodu A do bodu B ale stejne jako skončila doba trabantů a civilizace se vyvinula i vy jste koupil lepší a dražší dopravní prostředky a nepřijde vám to divné stejně tak američani si uvedomili že jezdit na oběznou dráhu ve staré a drahé limužíně se jim nevyplatí ale jejich kosmonautika je někde jinde a tak stejně jako američany nikdy nenapadne z úsporných důvodů začít jezdit v trabantech tak stejně tak nepujdou do kosmu na nejuspornějším použitelném prostředku ale prostě vyvinou něco lepšího a logicky i dražšího protože NASA není o tom dostat nahoru x kilo masa ale pohnout se o krok dál ...

STS vyvijali hlavne kvoli cene. Ze sa obabrali je druha vec. Tym nechcem uberat STS na technickej vyspelosti. Myslim ze o prispevku NASA ku kozmonautike nepochybuje nikto. Na druhej strane USA nedosiahli seriovost, ale trapia sa s atypmi, co im umoznuje robit velmi zaujimave veci, ale draho.

Sojuz uz temer dosiahol seriovost. Motory urcite. Tam je to ine. lacno, jednoducho a spolahlivo. a nudne. Ale urcite nie zaostalo.
A toto im mozu USA len zavidiet.

Aj ty si nemusis auto kupit. mozes si ho poskladat a vyrobit podla seba. mozes dosiahnut aj lepsi efekt ako u vozidla serioveho. Zapracuj super novinky riadenia, ovladania, pohonu a budes nositelom pokroku ako NASA. (sorry este urob par testov, vyvojovych prototypov a az potom jazdi v poslednom kuse)
Alebo zvolis Russky pristup a kupis si seriovu feliciu?


Milan81 - 9/6/2009 - 11:37

a to je presne ono - vozit kila je ale "snadne" ale z hlediska poznání je to dost ubohost proto doufam ze se vozeni kil stane časem jen druhořadou částí kosmonautiky a stane se součástí soukromého sektoru a alespon ty kosmické agentury které na to mají (jak finančně tak duševně) se začnou zase věnovat hlavně výzkumu


J.Mede - 9/6/2009 - 12:06

Nezlobte se ale mně připadá že ať udělá nasa cokoliv tak je to vždycky štatně :-)



To nebyla kritika ale jen rada aby se kvůli poklesu užitečné nosnosti nevytahovaly eserbéčka nic jiného. Je samozřejmé že ten kdo sledoval dynamyku kosmického vývoje v NASA až po samotný raketoplán vrchol lidské invence je poněkud sklamán že nešel vývoj tímto směrem. Čili čistě z praktických důvodů přichází opět na řadu klasika.


dušan - 9/6/2009 - 14:15

quote:
stejně tak nepujdou do kosmu na nejuspornějším použitelném prostředku ale prostě vyvinou něco lepšího a logicky i dražšího protože NASA není o tom dostat nahoru x kilo masa ale pohnout se o krok dál -

Při vší úctě, kosmonautika stále stojí a padá s vynesenými kilogramy -vždyť za posledních již téměř padesát let je to pořár totéž - maximálně 10 kosmických lodí ročně, prakticky všechny na LEO... Pokud budou vynášené kilogramy příliš drahé (a to pořád jsou), nikam dál se ani NASA nepohne...


David - 9/6/2009 - 15:18

Právě proto, že se posledních létá jen na LEO, resp ISS za neuvěřitelné sumy bez hmatatelného výsledku, považuji ISS za " černou díru kosmonautiky" jak trefně poznamel vědec a skeptik dr. G..


martinjediny - 9/6/2009 - 18:47

V kazdom pripade, ak pouzivaju opat SRB, tak preco len proste miesto orbitera neposadili k 2xSRB+1xET novy beznavratovy stupen?
Ved ani koncepciu nemuseli prilis menit...


derelict - 9/6/2009 - 19:14

citace:
V kazdom pripade, ak pouzivaju opat SRB, tak preco len proste miesto orbitera neposadili k 2xSRB+1xET novy beznavratovy stupen?
Ved ani koncepciu nemuseli prilis menit...


Martine,
Tohle vlastne navrhoval(navrhuje) Direct. Pokud se vezme cela sestava vazici cca 2000t, teoreticky to vypada na moznost vynest naklad hmotnosti orbiteru (cca 120t ale odecist vahu motoru a podpurnych technologii). Tedy mame tu vlastne supertezky nosic, cca 100t na LEO.
Ale ... a na to ale se prave zapomina.
- vyroba a testovani navratove sekce zustava
- zmena zateze a areodynamickeho namahani znamena i zmenu cele nosne konstrukce, jeji opetovne testovani.
- zmena avioniky
- zmena profilu horeni SRB

A to vybiram jenom namatkou drobnosti. Tvoje reseni by melo jiste vyhody prave v moznosti zachovat stavajici tvar a mechanickou pevnost. Program Direct totiz navic navrhoval posadit stylem klasicke rakety na vrchol nadrze uzitecny naklad, coz znamena kompletni zmenu ET tak, aby vydrzel veskere namahani. V tuto chvili je ET extremne lehky a slouzi doopravdy pouze jako nadrz, mechanickou kostru cele soustavy tvori raketoplan a na nem je zalozena cela jeji pevnost. Zmena konstrukce ET znamena pripravit ho na zatizeni, na ktere nebyl staveny. Coz znamena zvyseni vahy a snizeni uzitecne nosnosti. Resenim by bylo pouzit balonove nadrze jako u Saturnu, ale to jsme zase nekde jinde. Prestoze se mi projekt Direct libil, musim uznat ze argumenty, ktere proti nemu byly vzneseny maji opodstatneni.

Pro ilustraci, jedina vrstva nateru tvori zatez 272kg.

SLWT Specifications

Length: 153.8 ft (46.9 m)
Diameter: 27.6 ft (8.4 m)
Empty Weight: 58,500 lb (26,500 kg)
Gross Liftoff Weight: 1,680,000 lb (760,000 kg)


yamato - 10/6/2009 - 00:13

treba brat do uvahy aj fakt, ze koncepcia bocne zaveseneho uzitocneho nakladu, ako ju pozname z raketoplanu (a energije) sa ukazala byt pomerne nebezpecna, ked kusy ladu odletujuce od hlavnej nadrze mozu ohrozit uzitocny naklad. Toto riziko sa neda uplne odstranit, a preto je bezpecnejsie posadit kabinu az na vrchol rakety. Nevraviac uz o LAS, ktory je pri bocnom zaveseni taktiez nepouzitelny.
Ak ponechame koncepciu STS, a "len" upravime nadrz tak, ze dolu dame motory, spevnime ju, hore pridame dalsi stupen a vylepsime SRB... tak dostaneme ARES V)


David - 10/6/2009 - 07:19

Ares V vychází z koncepce Titanu 4B, který létal před několika desítkami let a vynesl m.j. veleúspěšné sondy Voyager, které spolehlivě fungují přes třicet let a vysílají ze vzdáleností přes 100 a.j.!


Ervé - 10/6/2009 - 08:05

A Titan 4 využíval koncepci vyvinutou pro Atlas a ten zase vycházel ze zdokonalené V-2, tohle nikam nevede. Ares 1 a 5 mají obrovskou výhodu v tom že Ares 1 se postaví ať politici chtějí nebo nechtějí prostě proto, že není možné, aby USA neměli pilotovanou kosmonautiku. Oproti Direktu je hlavní výhodou to, že kdyby Obama řekl stop, na Měsíc kvůli krizi nepoletíme a budeme dalších 10 let létat jen na orbitu, Direct jako takový skončí (protože pro lety na orbitu je zbytečný), pilotovanou loď (zmenšený Orion jen pro 4 lidi?) bude vynášet upravený Atlas 5 a tím pádem i celá architektura VAB, rampy 39A/B a celý výrobní komplex superrakety skončí bez náhrady. Ares 1 vytváří základní kámen, udržuje celý systém tak, že stačí jen pár let na dovyvinutí Aresu 5 a let na Měsíc a dál.
Záchrana posádky je možná i z bočně umístněného nákladu, stačí s tím počítat od začátku - vystřelovací sedadla nebo bočně odlétající kabina nejsou zas o tolik komplikovanější řešení, navíc díky dopřednému pohybu rakety je boční vystřelení míň energeticky náročné - vybuchující raketa / ohnivá koule letí kupředu, do boku stačí letět pomaleji a ne tak daleko. Ochrana nákladu pod aerodynamickým krytem chrání i před kusy ledu, do čela krytu úlomky nenaráží tak rychle, aby ho prorazily a do bočních stěn fyzicky udeřit velkou silou nemůžou.


novák - 10/6/2009 - 09:33

citace:
Ares V vychází z koncepce Titanu 4B, který létal před několika desítkami let a vynesl m.j. veleúspěšné sondy Voyager, které spolehlivě fungují přes třicet let a vysílají ze vzdáleností přes 100 a.j.!


No a? To jako koncepce Area je správná protože Voyagery jsou skvělé?


David - 10/6/2009 - 15:39

Ze zdokonalené V-2 vycházela R-l, Atlas je původní americkou konstrukcí a s V-2 má společné jen to že oba výrobky jsou raketami.


Vítězslav Novák - 10/6/2009 - 16:45

"Vozit kila" na orbitu snadné není - kdyby to bylo tak snadné, létal by tam kdekdo a nenakupoval kapacitu "vožení kil" od kosmických velmocí, zejména od Ruska. Prostě to není snadné.

NASA se zatraceně sekla při vývoji raketoplánu. Rozhodně ho nevyvíjeli proto, aby měli Buicka místo Trabanta - to byl postup od Mercury (kam se astronauti "nazouvali" a požadovali lžíci) k Apollu. Vyvíjeli ho proto, že se jim cena za Saturny zdála veliká a zdálo se, že cesta ke zlevnění je zřejmá - znovupoužitelnost. Jenže znovupoužitelnost se ukázala být příliš drahá - tak drahá, že i provoz znovupoužitelného prostředku je mnohem dražší než ty jednorázové. A to platí i dnes - proto se taky v NASA od této koncepce upustilo. Za to NASA chválím, že si dovolili přiznat chybu a tu chybu neopakovat. Pozdě - ale přece.

Otázka je, jestli částečná znovupoužitelnost prvního stupně - která se osvědčila a byla prověřena - vynahradí sníženou nosnost užitečného nákladu. Jestli by se nevyplatilo vykašlat se na první stupeň, jeho lovení, převážení do Utahu, kontrolu, repasi a plnění a všechny ty opičárny okolo a nevyrobit to celé radši pokaždé znova. BTW - kolik cyklů vlastně může SRB vykonat než se musí nahradit? Nekonečnou životnost nemá nic.


Ervé - 11/6/2009 - 15:22

Většina zdrojů udává 10 použití SRB. Vzhledem k tomu, že doprava je přes potíže velmi levná, může i nemusí vycházet zachraňování SRB levněji než výroba nového. U STS by váha i nosnost vycházela velmi dobře, kdyby Pentagon neodpískal vojenské využití STS, NASA neodložila výstavbu Freedomu. Díky tomu klesl počet startů, vzrůstem ceny odpadlo vypouštění družic na GEO, takže další pokles, celkově na třetinu až čtvrtinu reálných možností (tím nemyslím 55 startů ročně ale 25-35). Fixní náklady výrazně překonaly náklady na jednotlivý start. Každopádně u Ariane 5 to při plánu na 6-10 startů ročně levněji nevycházelo.


Vítězslav Novák - 11/6/2009 - 18:17

Při 10 cyklech bych už odhadoval, že se to vyplatí. Nebo aspoň může vyplatit.

Těch 25-30 startů do roka bych ale nebral vážně. Nejde o to, jestli pro ně je nebo není použití - ale vzpomeňte si, kolikrát a jak dlouho se průměrně odkládají starty. Jak kdejaký zmatený nebo zvědavý datel dokáže způsobit, že se celá sestava vrací do VABu. Že během přípravy na start nesmí přijít krupobití. Že se může přistávat jen za naprosto dokonalého, slunečného, málo větrného počasí - déšť je zcela vyloučen.

David to prohlásí za ideologické kecy - ale nemám snad pravdu? Když hrozil déšť, přistávalo se za cenu desítek M USD na jiném letišti. Dokonce se uvažovalo o zprovoznění letiště, které snad nikdy ani použito nebylo, nebo kdysi v době kamenné.

Ne - zvýšení frekvence startů by nejspíš cenu srazilo, ale na konkurenceschopnou úroveň těžko. Ostatně - jak chcete konkurovat, když musíte nahoru vynést tuny a tuny, které potřebujete výhradně na to, abyste se dostal zpátky? O které se nutně sníží užitečný náklad...

Pokorný návrat k Apollu na steroidech bylo to nejlepší, co mohli v NASA udělat. Škoda, že to neudělali před 30 lety... Ten Mars možná mohl být v dohledu.


JirkaSalek - 11/6/2009 - 20:31

Myslim ze segmenty SRB lze pouzit vickrat nez desetkrat. Urcite je jejich zivotnost vic nez dostatecna i pro program Orion. POkud si pamatuju tak cenove vychazi znovuzavedeni jednorazove vyroby a znovupouziti segmentu zruba nastejno. Rozdil je pouze v tom ze znovupouziti je chapano jako bezpecnejsi varianta, nebot SRB prochazi po kazdem startu inspekci.
Co se tyce extra nakladu, tak pomer je zhruba 10 ku 1. 10 kilo usetrenych na prvnim stupni zvysi nosnost STS nebo Aresu o 1kg.


Ervé - 12/6/2009 - 08:18

to Novák: 35 startů ročně nebyl nereálný počet, nezapomeňte že většina odkladů je kvůli přísné bezpečnosti požadované NASA, Pentagon by pro své lety tak přísné limity nedodržoval (u rampy na Vandenbergu to ale opravdu přehnal). Získali by tak víc zkušeností a obálka by se rozšířila i pro NASA. Při špatném počasí by se neřešili odklady přistání, ale sedalo by se hned na Edwardsu a Boeing 747 by vozil raketoplán zpět každé tři týdny. Pokud by byly problémy, NASA by pro starty GEO družic mohla upravit Columbii, posádka by dostala 2+2 vystřelovací sedadla a skafandry, létalo by se se 4člennou posádkou.


Pinkas J - 12/6/2009 - 09:32

Těch 35 startů při 4 arbiterech bych viděl reálných. Jak je to u SRB – myslím že největší problém s životností je těsnění mezi segmenty. Bylo vyměňováno po každém startu ?


Jirka anonym - 12/6/2009 - 23:01

citace:
Těch 35 startů při 4 arbiterech bych viděl reálných. Jak je to u SRB – myslím že největší problém s životností je těsnění mezi segmenty. Bylo vyměňováno po každém startu ?


SRB se po kazdem startu kompletne demontuje v podstate do posledniho sroubku a segmenty se plni palivem a dopravuji kazdy zvlast.
Nepredpokladam ze tesneni za hubicku je treba recyklovat.


Vítězslav Novák - 15/6/2009 - 12:12

Tak moment, Ervé - při dodržování bezpečnostních standardů NASA už NASA přišla o 2 orbitery. Na kolik startů? Tak nějak kolem 200, ne?

Když se nebudou dodržovat bezpečnostní standardy, nebo se přejde na "vojenské", tak pravděpodobnost havárie nemůže než vzrůst. Kolik by měli dnes orbiterů?

Ta bezpečnostní opatření jsou důsledkem mizerného návrhu, kdy autor koncepce pominul základní poučku každého technika - co se může podělat, to se podělá. Když se může odtrhávat izolace z vnější nádrže, tak se odtrhne. Když odtržená izolace může poničit nechráněný(!) tepelný štít - tak ho poničí. Když poničený štít může způsobit havárii typu Columbia, tak k tomu dojde. Když může odtržení izolace způsobit krupobití nebo datel...

Sedalo by se rovnou na Edwardsu - a co když bude pršet na KSC i na Edwardsu? Čím víc startů, tím roste pravděpodobnost.

Ne - KDYBY se povedl raketoplán tak, jak byl v euforii 1. pol. 70. let navržen, byla by frekvence 25-35 startů do roka reálná. Technicky reálná. Protože se nepovedl - a povést asi ani nemohl, jsou to zlatý voči... Což nakonec dokazuje i pokorný návrat NASA k reaistické konstrukci Orionu.


JirkaSalek - 15/6/2009 - 12:43

Souhlasim ze vic letu raketoplanu znamena vice havarii. Jedina cesta kolem by byla tuto skutecnost prijmout a letat raketoplan v bezpilotnim rezimu, nebo nainstalovat zachranny system ucinny po cely letovy profil vzletu i pristani.
Myslim ale ze nejednodussi je proste soucasna cesta. Posadka leta tim nejbezpecnejsim co je k dispozici a naklad je dopravovan zvlast bez nejakych zvlastnich naroku na bezpecnost.


Ervé - 15/6/2009 - 13:08

Více letů znamená hlavně větší množství zkušeností, což obvykle počet nehod snižuje. Kdyby narostl počet havárií, museli by přijmout kroky ke zlepšení - např. posádka na vystřelovacích sedadlech nebo v oddělitelné samostatné kabině, teď by fungovala 2. a vyvíjela by se 3. generace raketoplánů která by měla tyto problémy už vyřešené. NASA ztratila dva ze tří prototypů raketoplánu, sériové kusy jsou ty, co zůstali.


Vítězslav Novák - 15/6/2009 - 14:13

Ale vždyť oni přijali kroky ke zlepšení! Po Challengeru jsem už neslyšel, že by prohořelo na SRB těsnění. Po Columbii se začal kontrolovat tepelný štít a dokonce snad i tahají s sebou záplatovací soupravu.

Jenže každá taková zkušenost stála jeden stroj (ten druhý se ani nenahrazoval) a 7 astronautů...

Pokud "by" vyvíjeli 2. nebo 3. generaci - proč ji skutečně nevyvíjeli? Nevyvíjeli, protože se ta cesta ukázala být strašně drahou. A protože nejde jen doplnit kabinu katapultem - v případě Challengeru by to snad pomohlo, pokud by se katapultovali z padající kabiny už mimo oblast výbuchu, u Columbie ani náhodou. Tam by museli vyvinout nějakou soukromou záchrannou kapsli pro každého - jenže to by zase bylo tak těžké, že by nebylo co nosit. Taková Mercury, ovšem 7x... Nebo Vostok.

Třetí havárie by byla "o něčem jiném" - ale nejspíš by zase skončila smrťákem. Vezměte si reakci na Challenger - léta výzkumu a vývoje, ale nehradilo se těsnění. Na koncepci se nezměnilo nic, nevyvinulo se nic. Po Columbii? Zase léta výzkumu izolační pěny - ale hlavně "budeme sledovat a když se něco potento, tak zůstanete u ISS a my si pro vás doletíme". Technická změna nic moc.

A proč? Protože drahý... Protože nemožný nahradit. Protože nemožný splnit požadavky. A proto vývoj od začátku, bez návaznosti na STS. A vlastně ani na Apollo, protože kromě obecných informací není dokumentace.


Mirek Pospíšil - 15/6/2009 - 16:00

Btw, zpět k Aresu I-X:
Spodní segment 1. stupně byl spojen se spodním kuželovým lemem (Aft Skirt). Do startu zbývají cca 3 měsíce.


adam - 15/6/2009 - 16:25

V. Novak
no tak fakta zname skoro vsichni ze...
dobre, co navrhujete? hmm
je potreba taky na rovinu rict, ze velkej podil na tom jak STS vypada maji vojaci, a ti od toho uz davno dali ruce pryc, ale bohuzel s tim uz ted nikdo nic neudela
takze se ted jede v ramci moznosti a hlavne v ramci penez


Vítězslav Novák - 15/6/2009 - 18:56

Co s tím? To, co NASA udělala - vzít to životaschopné (což jsou hlavně SRB) a to, co byl krok stranou nahradit. Přiznat, že STS byla slepá ulička a ještě pár (desítek) let bude - a vrátit se k osvědčeným kapslím. Nervat znovupoužitelnost do té nejnebezpečnější části - tedy kabiny pilotů, ale tam, kde nemusí být tak škodlivá.

Když povolí těsnění na SRB v Aresu I, nic se neděje - astroauti se podle místa buď odpálí a přistanou nebo udělají nižší oblet nebo to možná doženou druhým stupněm. Ale v rozhodně je nečeká osud lidí z Challengeru. A je to dané čistě geometrií. Tepelný štít bude po většinu letu chráněn, žádná pěna ho nepoškodí. A zase jen geometrie...

Musím říct, že mě po tom silně nepřesvědčivém projevu GWB z r. 2004 pánové z NASA příjemně překvapili tím, že nezačali pábit o Velkém Skoku s Fungl Novou Technologií ("to budete čubrnět!"), jak bývalo jejich zvykem - ale racionální úvaha o znovuvyužití už vyvinutého. Jako by se od Rusů poučili... Od té chvíle věřím, že se návrat na Měsíc uskuteční. Nebo budou mít aspoň spolehlivý (a laciný!) výtah na orbitu.


adam - 15/6/2009 - 20:52

no dobry..., ale nevim jestli se tvarit jako kdyby bez Ivanu neexistovala civilizace
to me prijde trochu silny kafe


Jiří Hošek - 15/6/2009 - 23:18

citace:
Musím říct, že mě po tom silně nepřesvědčivém projevu GWB z r. 2004 pánové z NASA příjemně překvapili
Oni překvapili i po silně nepřesvědčivém projevu JFK z r. 1961...


JirkaSalek - 29/6/2009 - 13:45

http://www.nasaspaceflight.com/2009/06/ares-i-x-slips-september-18-processing-towards-stacking/

Zde je shrnuto neco z poslednich udalosti na Ares 1-X. Co mozna nebylo zdurazneno je ze vojaci kteri bdi nad bezpecnosti KSC maji problemy se systemem zarucujici zniceni Aresu v pripade havarie. Nezda se jim pouziti nalozi z STS kvuli predpokladanym vyssim vibracim na Aresu 1-X. Cx tvrdi ze je to OK, vojaci maji zase pry jinou studii. Uvidime jak se to podari doresit. Kazdopadne i diky tomu neni mozne ani vhodne pokracovat ve skladani rakety podle puvodniho harmonogramu. Nakonec se to asi vyresi, ale start se uskutecni mozna az v Rijnu.
Zajimave je take pravdepodobne zruseni testu Ares 1-Y, ktery mel letet se skutecnym hornim stupnem (ale bez motoru) a misto toho by mohl probehnout test opet s maketou horniho stupne jako ma Ares 1-X. Test by se jmenoval Ares 1-X prime a testoval by vpodstate totez co Ares 1-X, ale uz s petisegmentovym SRB a aktivnim LAS. Test by mohl probehnout drive a zrejme by recykloval komponenty z Ares 1-X a usetrily by se penize.
Prvni exemplar horniho stupne by tudiz mohl byt vyuzit pro dalsi testovaci let uz s motorem J-2X, temer urcite s kompletnim Orionem a mozna i posadkou.
Pokud se podivame do historie, tak napriklad STS nemel problem letet hned na poprve s komplet novym systemem, motory i s posadkou.
U Aresu by tedy byl alespon predem otestovan prvni stupen za letu i LAS.

Co se tyce vibraci nove rakety Ares 1, tak me zaujalo, ze stejny problem maji nyni i na Falconu 1 firmy SpaceX. Budto jsou vibrace vyssi nez se ocekavalo, nebo jejich zakaznik ma problemy se odolnosti sveho satelitu, ale vysledek je stejny. Space X odlozil 5-ty start rakety kvuli prilisnym vibracim a montuje na raketu system soft-ride, ktery by mel vibrac snizit.
Ares 1 ted momentalne predpoklada soft-ride na dvou mistech. Mezi prvnim stupnem a hornim stupnem a mezi hornim stupnem a adapterem Orionu. Ve hre jsou i dalsi moznosti, takze nic neni jisteho.

Vypada to ze Space X opet podcenil dalsi raketovy fenomen a harmonicke oscilace se jim ponekud vymkly z rukou. Bude mozna zapotrebi nejake upravy, aby se jim podarilo harmonicke oscilace odstranit uz v zakladni konstrukci Falconu.


pospa - 29/6/2009 - 15:26

citace:
...Ares 1 ted momentalne predpoklada soft-ride na dvou mistech. Mezi prvnim stupnem a hornim stupnem a mezi hornim stupnem a adapterem Orionu. Ve hre jsou i dalsi moznosti, takze nic neni jisteho...
To že u dlouhých raket dochází k nepříjemným podélným vibracím je známo velmi dlouho a muselo se řešit už u raket Titan pro lodě Gemini. Co mně ale překvapuje víc je ten fakt, že celkem bez větší pozornosti program Cx předpokládá změnu limitu pro maximální úroveň podélných vibrací, působících na posádku ve směru hruď-záda z +/- 0,25g (platí od dob Gemini) na vyšší hodnotu 0,7g! Přičemž střední kvadratická hodnota max 0,21g pro libovolných 5 sekund činnosti 1. stupně.

http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Constellation.blog/posts/post_1244149653134.html


JirkaSalek - 29/6/2009 - 16:06

citace:

Co mně ale překvapuje víc je ten fakt, že celkem bez větší pozornosti program Cx předpokládá změnu limitu pro maximální úroveň podélných vibrací, působících na posádku ve směru hruď-záda z +/- 0,25g (platí od dob Gemini) na vyšší hodnotu 0,7g! Přičemž střední kvadratická hodnota max 0,21g pro libovolných 5 sekund činnosti 1. stupně.




Vibrace se vzdy meri zejmena v rms, coz je nejdulezitejsi parametr. Myslim ze i v pripade Geminy slo o hodnotu rms. Tudiz pokud Cx chce dosahnout hodnoty 0,21, tak by doslo ke zprisneni limitu oproti Geminy.
At uz je ta hodnota jakakoliv zrejme se prilis nezmenila. Ten limit je lokalni pro posadku - prakticky zrejme jen piloty konajici narocnejsi cinnost pri startu, takze zbytek lodi se muze trepat jak chce.
Navic jednoose vibrace jsou mnohem lepe tolerovane nez trojose vibrace, tudiz toto by melo byt taky nejak zoohledneno.

Bezne rakety maji limit cca 0.5-1g rms. Tedy bezne satelity jsou staveny a testovany na tuto hodnotu. Lide, kteri vykonavaji precizni cinnost tedy maji vyssi naroky.

Odolnejsi satelity, nebo raketove subsytemy maji obycejne mnohem vetsi naroky a asi jim nevadi ani radove vetsi vibrace.


JirkaSalek - 29/6/2009 - 16:13

citace:
To že u dlouhých raket dochází k nepříjemným podélným vibracím je známo velmi dlouho a muselo se řešit už u raket Titan pro lodě Gemini.


Vlastne si myslim ze se to uz resilo u Redstonu pro Mercury. Atlas takovy problem nemel. Vice motoru znamena slozitejsi prubeh vibraci a tudiz i mensi rms. Tudiz Sojuz, STS ci Saturn jsou v pohode. Jednomotorove systemy maji problem. Viz treba Redstone Falcon 1 nebo Ares 1. Vibrace se stavaji sinusoidnimi a ty rady vytvareji harmonicke kmity.
Titan mel dva motory tak nevim jak zavazne vibrace tam byly.


pospa - 29/6/2009 - 16:39

citace:
... Myslim ze i v pripade Geminy slo o hodnotu rms. Tudiz pokud Cx chce dosahnout hodnoty 0,21, tak by doslo ke zprisneni limitu oproti Geminy. At uz je ta hodnota jakakoliv zrejme se prilis nezmenila.
V tom odkazu, co jsem dával, se výslovně píše: ...Since the Gemini era, NASA spacecraft designers used a limit of .25g peak as a safe threshold...
a ...the Constellation Program expects to set a new threshold, limiting the maximum peak to .7g


JirkaSalek - 30/6/2009 - 13:19

citace:
citace:
... Myslim ze i v pripade Geminy slo o hodnotu rms. Tudiz pokud Cx chce dosahnout hodnoty 0,21, tak by doslo ke zprisneni limitu oproti Geminy. At uz je ta hodnota jakakoliv zrejme se prilis nezmenila.
V tom odkazu, co jsem dával, se výslovně píše: ...Since the Gemini era, NASA spacecraft designers used a limit of .25g peak as a safe threshold...
a ...the Constellation Program expects to set a new threshold, limiting the maximum peak to .7g


RMS muze samozrejme mit taky peak. Ucinek na organismus se normalne udava v rms, takze si myslim ze spravna cisla k porovnani jsou 0.25 pro Gemini a 0.21 pro Cx.


JirkaSalek - 30/6/2009 - 13:25

citace:
citace:
To že u dlouhých raket dochází k nepříjemným podélným vibracím je známo velmi dlouho a muselo se řešit už u raket Titan pro lodě Gemini.


Vlastne si myslim ze se to uz resilo u Redstonu pro Mercury. Atlas takovy problem nemel. Vice motoru znamena slozitejsi prubeh vibraci a tudiz i mensi rms. Tudiz Sojuz, STS ci Saturn jsou v pohode. Jednomotorove systemy maji problem. Viz treba Redstone Falcon 1 nebo Ares 1. Vibrace se stavaji sinusoidnimi a ty rady vytvareji harmonicke kmity.
Titan mel dva motory tak nevim jak zavazne vibrace tam byly.


Tak jsem znovu zapatral a problemy s vibracemi mel spise Titan II nez Redstone. Titan mel dva motory a vibrace udajne dosahovaly kolem 0.7g - predpokladam ze rms - tedy prumer po urcitou casovou jednotku.
Podle meho nazoru je problem vice motoru na kapalne palivo ten, ze se mohou vibrace vzajemne "sladit". Motory na TPH maji vibrace nezavisle a tudiz maji spise tendenci vibrace vzajemne potlacovat.
Problem s vibracemi tudiz muze mit i Falcon 9.


pospa - 30/6/2009 - 14:31

Během human-rated úprav rakety Titan II byl POGO efekt zmírňován přidáním akumulátoru do přívodního potrubí paliva a okysličovadla až na úroveň 0,11g.

viz. http://www.aero.org/publications/crosslink/winter2004/05.html

další dokument na stejné téma pěkně popisuje celou historii vývoje : http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20080018689_2008018688.pdf [Upraveno 30.6.2009 pospa] [Upraveno 30.6.2009 pospa]


Alchymista - 30/6/2009 - 17:00

Problém bzučania, vrčania a kašlania - všeobecne nestabilného a rezonančného horenia raketových motorov u motorov na TPH a motorov na KPH je značne rozdielny, má rozdielne príčiny a diametrálne rozdielne riešenia.

U motorov na KPH je problém kolísania tlaku v spaľovacej komore dôsledkom zmien tlaku a množstva dodávaných palív a okysličovadiel. Motor na KPH bude mať problémy predovšetkým za letu, keď sa začne prejavovať zotrvačnosť paliva a s tým spojené zmeny tlaku v potrubiach a nádržiach. Riešením je pridanie tlakových akumulátorov pred a za čerpadlá, rôzne škrtiace ventily a regulácia výkonu čerpadiel tak, aby tlak a prietočné množstvo paliva bolo čo možno konštantné.

U motorov na TPH je problém kolísania tlaku spojený s akustickými vlnami šíriacimi sa v spalinách v raketovom motore, ktoré vyvolávajú lokálne zmeny tlaku v spaľovacej komore a tým lokálne zmeny rýchlosti horenia náplne a tým zasa lokálne zmeny objemu, tlaku a teploty spalín.
(Rýchlosť horenia náplne TPH ako streliviny je veľmi výrazne závislá na tlaku, pri akom horenie prebieha - bežný strelný prach horí rýchlosťou rádu cm/s pri normálnom tlaku, ale rýchlosťou až km/s pri tlaku 100MPa v nábojovej komore dela, náplne TPH sú samozrejme závislé menej, ale závislosť je i tak veľmi výrazná.)
Rezonančné horenie sa môže objavovať pri rôznom stupni vyhorenia náplne motoru, pretože objem a geometria kanálu v palive sa v dôsledku odhárania paliva nepretržite mení.
Problémy nestabilnej práce motoru na TPH sa objavia spravidla už pri pozemných skúškach na skúšobnom stende /brzde (zmeny v dôsledku zotrvačnosti spalín sa môžu samozrejme objaviť aj počas letu, ale ich vplyv je výrazne menší). Riešenie je možné len prakticky novým výpočtom a konštrukciou celého motoru a jeho testami.

Aj u motoru na KPH sa môžu objaviť javy spojené s akustickými kmitmi v spaľovacej komore motoru - dá sa im síce brániť reguláciou výkonu motoru, ale keďže často vedú k deštrukcii motoru pri skúškach je motor obvykle znovu prepočítaný a prekonštruovaný už počas vývoja.

Riešenie navrhované pre Ares 1 vôbec nerieši samotný problém nestabilnej práce motoru na TPH, ale snaží sa kompenzovať jeho dôsledky - pôsobenia zrýchlení a vibrácií na náklad.


JCC - 30/6/2009 - 17:13

Teraz ide krasy serial o Nasa a ceste na Mesiac na BBC.

Bolo tam spomenute, ze posadky v Saturnoch V mali velke problemy vobec nieco precitat z budikov, ze take tam boli vibracie ;-)

James May na Mesiaci: http://www.bbc.co.uk/programmes/b00lfdbv

Nasa: Triumf a tragedia: http://www.bbc.co.uk/programmes/b00lh643


David - 30/6/2009 - 17:21

Výrazné vibrace mělo jak se zdá pouze A-8, byl to teprve třetí let S-5 a první s posádkou, v dalších letech byly vibrace potlačeny " rozhádáním " motorů F-l a byly na přijatelné míře.
Pokud se týče kombinace KPH a TPH pro pilotované lety je již dávno/ v raketoplánu / vyřešena, řešení není třeba hledat, jen realizovat.


Alchymista - 30/6/2009 - 18:07

Na Saturn V bol problém riešený aj vháňaním/vstrekovaním plynného hélia do prívodného potrubia tekutého kyslíku.
http://www.aero.org/publications/crosslink/winter2004/05_05_b.html

Edit:

citace:
David napísal:...

Tiež to zrejme riešili až dodatočne, keď zistili "tudy cesta nevede, pánové". Bubliny plynu nerobia v čerpadle kvapaliny dobrotu nikdy, aj keď v prípade plynného hélia v kvapalnom kyslíku asi typická kavitácia nenastáva alebo má "znesiteľné následky". Je tiež zaujímavé, že riešili zrejme len prívod kvapalného kyslíku, nie aj prívod kvapalného vodíku - dôvodom môže byť nižšia merná hmotnosť kvapalného vodíku a tým pádom aj menšie tlakové zmeny v prívodoch.

David, uvedom si, že problém vibrácií ako dôsledok nestabilnej práce motoru TPH pre Ares I sa objavil vo väčšom merítku až pri pokuse zväčšiť motor SRB prostým pridaním ďalších segmentov paliva - samotný SRB v pôvodnej konfigurácii (4 sementy) zrejme taký problém nemal, alebo to nevadilo, pretože externá nádrž s KPH a masívny orbiter STS s pracujúcimi motormi predstavujú značnú hmotu, ktorá prípadné vibrácie vznikajúce v SRB efektívne pohltí a utlmí na znesiteľnú mieru.
Proste motor na TPH nie "gumený" - nedá sa beztrestne zväčšovať či zmenšovať jednoduchou zmenou rozmerov a musí sa znovu spočítať, namodelovať a odskúšať - to je ale celkom dosť drahé a obvykle sa diely z iného motoru nedajú použiť priamo. V prípade rekonštrukcie (predĺženia) SRB by to zrejme znamenalo zmenu rozmerov a geometrie centrálneho kanálu, zmenu geometrie segmentov a zmenu vlastností (a zloženia) TPH.
[Upraveno 30.6.2009 Alchymista]


martinjediny - 30/6/2009 - 23:12

Vstrekovanie za pumpou je do vyrazne vyssieho protitalku, mozno to by mohol byt dovod vstrekovania He na vstupe.


Alchymista - 1/7/2009 - 01:06

Samozrejme záleží od konkrétneho riešenia. Za vysokotlakým čerpadlom pri motoroch je už kompenzácia tlakových zmien obtiažna a vcelku aj zbytočná, potrubie medzi čerpadlom a vstrekovačmi je relatívne krátke a hmota paliva alebo okysličovadla v ňom relatívne malá, takže zmeny tlaku v dôsledku zotrvačnosti stĺpca paliva alebo okysličovadla sa príliš neprejavia.

Záleží zrejme aj na tom, ako je ktoré kvapalné okysličovadlo a palivo stlačitelné - ako sa mení jeho merná hmotnosť v závislosti na tlaku, pretože kritický nebude ani tak tlak, ako skôr prietočné množstvo.
U Saturn V riešili kompenzáciu v systéme dodávky kvapalného kyslíku, ale nie v dodávke paliva - petroleju RP-1, u rakiet Titan s motormi na hydrazín (Aerozine 50) a N2O4 riešili kompenzáciu v systémoch paliva i okysličovadla.

Kompenzáciu "za čerpadlom" som uvažoval skôr pre dopravné čerpadlá medzi sacím košom v nádrži a vysokotlakým čerpadlom motorových jednotiek - tie sa ale používajú pomerne málo.


pospa - 10/7/2009 - 11:38

Včera, 9.7. našeho času, začala s víc jak týdenním zpožděním konečná montáž rakety Ares I-X usazením spodního segmentu prvního stupně na mobilní vypouštěcí plošinu v HB1 budovy VAB.



http://www.spaceflightnow.com/ares1x/090709stacking/


Archimedes - 14/7/2009 - 10:25

S raketoplánem rozhodně ne

Pokud bude Ares V a hlavně Ares 1 jen z poloviny tak přecitlivělý na každý mráček jako STS (což s jeho "tužkovitou" stavbou bych tipoval že bude), bude návrat na Měsíc vždy sázka do loterie, jestli se podaří pilotované lodi odstartovat včas, než se čekajícímu odletovému stupni vyvaří pohonné látky.


Vítězslav Novák - 14/7/2009 - 12:23

Ač nebývám ohledně americké techniky davidovsky nadšený, tady bych přece jen byl optimističtější, Archimede. Problém raketoplánu je, že je přetechnizovaný, přesofistikovaný, přecpaný elektronikou - a tedy náchylný k poruchám a přecitlivělosti.

Co může být jednodušší než motor na TPH? Ten by měl být hodně odolný, snad i odolnější než ruská technika. Zbytek by taky neměl vyžadovat kvanta elektroniky a přistání zvládne vztlakové těleso Apolla na steroidech fyzikálně - na rozdíl od orbitálního stupně STS. Tepelný štít bude chráněný do posledních chvil a snad osvědčený ablativní - takže žádný strach před vlivem deště na destičky...

Pokud to nepohnojí a nepřecpou zbytečnostmi, které Američani tak milují, neměl by být problém.


Archimedes - 14/7/2009 - 12:29

Vzhledem k rozměrům a proporcím se dají čekat problémy s větrem při startu. To jsem si nevycucal z prstu (někde jsem měl v ruce předběžný rozbor stability ve větru a možnosti kolize s věží), ale snad to vyřeší.


Vítězslav Novák - 14/7/2009 - 17:49

No, nevím... V kazašské stepi nebo v Plesecku taky budou foukat solidní větry - a nijak zvlášť nevadí. Nakonec každá raketa je vysoká a štíhlá, akorát Eněrgija nebyla.
To by snad opravdu neměl být superproblém.


David - 15/7/2009 - 08:25

Závidí sojuzofilové Ares ,závidí. Nic jiného se k " hlubokomyslným úvahám o vlivu počasí na lety Aresu nedá napsat, nebo ano ?


Archimedes - 15/7/2009 - 10:15

Uvědomění si, že plánovaný poměr cena/výkon u Ares 1 není nijak oslnivý, a že jde o přijatelné východisko vycházející mimo jiné z potřeby zachovat know-how a zaměstanost po STS, není sojuzofilství.

Myslím, že ohledně stability to bylo tohle

http://www.nasaspaceflight.com/2008/11/ares-i-lift-off-drift-curve-tvc/

Shrnutí článku:
V původní konfiguraci kontakt s věží hrozí při jižním větru nad 19 uzlů, už nad 11 uzlů by byla věž příliš dlouho "v plamenech". Takové větrné podmínky nejsou vzácné. Dá se řešit zvětšením vzdálenosti věže a rakety, ale přidaná hmotnost obslužných ramen může být na hranici nosnosti přepravní plošiny (crawleru).

Jaký je současný stav tohohle problému, nevím.


pospa - 15/7/2009 - 10:38

Pár nových informací o řešení vlivu vibrací prvního stupně Ares I-X na systémy vektorování tahu (TVC) a autodestrukční systém rakety (FTS). Kritický má být čas T +70 až +90 s.

http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Ares%20I-X.blog/posts/post_1247607167178.html


Derelict - 15/7/2009 - 10:58

citace:

... V původní konfiguraci kontakt s věží hrozí při jižním větru nad 19 uzlů, už nad 11 uzlů by byla věž příliš dlouho "v plamenech". Takové větrné podmínky nejsou vzácné. Dá se řešit zvětšením vzdálenosti věže a rakety, ale přidaná hmotnost obslužných ramen může být na hranici nosnosti přepravní plošiny (crawleru).



Premyslim, proc Americani nejdou cestou sklopnych obsluznych vezi jako Rusove. Mohlo by to byt zapricineno maximalni nostnosti crawleru a soucasnou konstrukci rampy, na druhou stranu i tak je moznych nekolik technickych reseni. Otazkou je, na co vse to ma vliv. Z diskusi zde probihajicich ani z materialu dostupnych na webu si nejsem vedom, jake jsou pozadavky na infrastrukturu pro start Ares(u).


Derelict - 15/7/2009 - 17:45

Nema nekdo informace, proc se nakonec nepouzila nejaka forma vztlakovych teles pro modul? Neco jako byla X-38? Je pravdou, ze ma o neco vyssi vahu, ale jinak pouze podstatne vyhody.


Alchymista - 15/7/2009 - 18:21

Myslím, že celý problém prečo "klasická" kabína a nie "okrídlené vztlakové teleso" by sa mohol točiť okolo tepelného štítu.

Je niekoľko možností, ako ho vytvoriť:
1) veľmi odolný, ktorý sa nemusí niekoľko letov meniť a kontrolovať
2) odolný, ktorý treba skontrolovať po každom lete a prípadne vymeniť
3) spotrebný - vymení sa po každom lete

Ukázalo sa, že cesta 2) - teda cesta pravidelných kontrol a výmen použitá u STS - je drahá a pracná. Diely tepelného štítu sú zložito tvarované, navyše nezámenné (čo kus to originál) a preto výrobne náročné a drahé.

Na možnosť 1 buď neexistuje vhodný materiál vôbec, alebo ho vojaci "nechcú pustiť von"
Je to materiál vhodný aj na mimoriadne namáhané púzdra balistických hlavíc - uhlíko-uhlíkový materiál pre SpaceShuttle poznali sovieti najneskôr v polovici 70., ale skôr už koncom 60. rokov (američania zrejme skôr), dnes sa používajú materiály na báze boridu, nitridu a kadmidu hafnia, technológia výroby je dosť utajovaná.

Štít z materiál podľa cesty 3) by sa mal dať vyrobiť a vymeniť rýchlo, ľahko a mal by byť lacný - ideálny je na to tepelný štít z jedného kusu alebo poskladaný na nejakej nosnej konštrukcii z dlaždíc (ale vymieňaný ako jeden kus i s nosnou konštrukciou) ako u klasických kabín apollo a sojuz - na oveľa zložitejšie tvarovanom vztlakovom telese je výmena pracná a drahá, aj výroba zložito tvarovaných prvkov je potom drahá a pracná.


[Upraveno 15.7.2009 Alchymista]


martinjediny - 15/7/2009 - 19:44

Ja hlasujem za 1/

len si upresnime co je "velmi odolny"
? wolfram?
? nafukovaci balon?
? impregnovany papier?


PatekL - 15/7/2009 - 21:49

A jaký tepelný štít měl VA TKS? VA mohl absolvovat několik letů. A taky je absolvoval.


JirkaSalek - 15/7/2009 - 23:55

citace:
Uvědomění si, že plánovaný poměr cena/výkon u Ares 1 není nijak oslnivý, a že jde o přijatelné východisko vycházející mimo jiné z potřeby zachovat know-how a zaměstanost po STS, není sojuzofilství.

Myslím, že ohledně stability to bylo tohle

http://www.nasaspaceflight.com/2008/11/ares-i-lift-off-drift-curve-tvc/

Shrnutí článku:
V původní konfiguraci kontakt s věží hrozí při jižním větru nad 19 uzlů, už nad 11 uzlů by byla věž příliš dlouho "v plamenech". Takové větrné podmínky nejsou vzácné. Dá se řešit zvětšením vzdálenosti věže a rakety, ale přidaná hmotnost obslužných ramen může být na hranici nosnosti přepravní plošiny (crawleru).

Jaký je současný stav tohohle problému, nevím.


Typicky clanek z dilny nasaspaceflight o Aresu 1.
Ve skutecnosti vitr neni pro Ares az takovy problem. Samozrejme ze pokud fouka vitr smerem na jeho pomocnou vez, tak je tam zapotrebi nejake omezeni, ale je nutne si uvedomit, ze to neni az tak casto - na KSC se vitr casto meni v zavislosti na rocnim obdobi a sance ze vitr fouka zrovna smerem na vez je z logiky veci tak zhruba 1/8. V teto 1/8 pripadu ne vzdy bude foukat dostatecne intenzivni vitr a navic lze provest manevr, kdy se raketa nakloni proti vetru, nebo kolmo k vetru a vez mine. Podobny manevr provadel i Saturn V, ktery byl vyssi, vzletal pomaleji a jeho pomocna vez byla taktez velice blizko rakety.


JirkaSalek - 16/7/2009 - 00:05

citace:
citace:

... V původní konfiguraci kontakt s věží hrozí při jižním větru nad 19 uzlů, už nad 11 uzlů by byla věž příliš dlouho "v plamenech". Takové větrné podmínky nejsou vzácné. Dá se řešit zvětšením vzdálenosti věže a rakety, ale přidaná hmotnost obslužných ramen může být na hranici nosnosti přepravní plošiny (crawleru).



Premyslim, proc Americani nejdou cestou sklopnych obsluznych vezi jako Rusove. Mohlo by to byt zapricineno maximalni nostnosti crawleru a soucasnou konstrukci rampy, na druhou stranu i tak je moznych nekolik technickych reseni. Otazkou je, na co vse to ma vliv. Z diskusi zde probihajicich ani z materialu dostupnych na webu si nejsem vedom, jake jsou pozadavky na infrastrukturu pro start Ares(u).


Ares pouziva tzv. clean pad filozofii. To znamena ze vetsina primych propojeni na raketu je provedena ve VABu. Na rampe se pak primo na raketu nic nepripojuje, vzsechno jde pres MPL.
Vyhody jsou zrejme. Propojeni na raketu se provadi ve VABu na specializovanych plosinach a v krytem prostredi. Vetsina pripojeni provadenych na rampe je realizovana v mensi vysce a je lepe dostupna.
Priprava na start je rychlejsi a mene rizikova. Viz napriklad soucanse problemy s konektory LHX na STS.
Sklopne veze byly urcite dobry napad pro prvni R7, protoze veskere pripojeni a tankovani probihalo ze zeme. U vicestupnovych raket Sojuz nebylo jine moznosti nez tento system zachovat. Nastesti u SOjuzu nema horni stupen s LHX. POsadka muze mit mensi problemy s opoustenim rakety v kriticke chvili, ale zatim to vzdy prezili.


David - 17/7/2009 - 16:27

Raketa na THP této kategorie nemůže nikdy vybuchnout v tom smyslu, že by její obsah shořel v jednom okamžiku, již z toho prostého důvodu, že celá její nápl ň je jedním velkým zrnem, které odhořívá po povrchu a oheń se nemůže dostat dovnitř zrna.


martinjediny - 17/7/2009 - 17:19

citace:
Raketa na THP této kategorie nemůže nikdy vybuchnout v tom smyslu, že by její obsah shořel v jednom okamžiku, již z toho prostého důvodu, že celá její nápl ň je jedním velkým zrnem, které odhořívá po povrchu a oheń se nemůže dostat dovnitř zrna.

presne tak, to by musela nastat nejaka technologicka chyba pri vyrobe.
btw. horne stupne uz nejake to kvapalne palivo obsahuju...


Alchymista - 17/7/2009 - 21:52

Predovšetkým - ako vlastne prebieha typický výbuch veľkého motoru na TPH:
Za normálnych podmienok je v motore tlak (niekde v rozmedzí 2,5-15MPa) pri ktorom TPH odhára nejakou rýchlosťou (mm/s až cm/s). Pracovný tlak a rýchlosť odhárania TPH sú úzko previazané - rýchlosť horenia TPH je priamo podmienená tlakom, pri akom TPH horí. Ak sa z akéhokoľvek dôvodu zvýši tlak v spaľovacej komore, rýchlosť horenia sa výši, keď tlak klesne, rýchlosť horenia sa zníži. Zloženie TPH sa volí spravidla tak, aby v istom rozmedzí pracovných tlakov bola zmena rýchlosti horenia čo najmenšia - zvýšený tlak potom "unikne" z motoru cez kritický prierez trysky za "cenu" krátkodobého zvýšenia ťahu motoru. Je to otázka pomerne zložitého výpočtu rovnováhy medzi rýchlosťou horenia TPH, množstvom vznikajúcich plynov, tlakom v spaľovacej komore a množstve plynov prúdiacich cez kritický prierez trysky pri tomto tlaku.
Vo výsledku je u dobre navrhnutého motoru dosiahnutá stabilita v dostatočne širokom rozmedzí tlakov a prietok spalín kritickým prierezom trysky v závislosti na tlaku rastie rýchlejšie ako rýchlosť horenia TPH (a množstvo vznikajúcich plynov) v závislosti na tom istom tlaku - motor pracuje stabilne.

Haváriu motoru na TPH spôsobí takmer vždy porucha súdržnosti zrna TPH. Tá môže mať dva následky:
1) vznikne trhlina v TPH, tým sa zväčší sa plocha, na ktorej zrno TPH horí, takže sa zväčší množstvo vznikajúcich plynov a narastá tlak
2) kus TPH "upchá" kritický prierez trysky - množstvo unikajúcich plynov sa zníži a v spaľovacej komore narastá tlak
Nadmerné zvýšenie tlaku spravidla vedie k popraskaniu zrna TPH a to vedie k zvýšeniu plochy, na ktorej zrno horí - tlak prudko vzrastá, až dôjde k deštrukcii plášťa spalovacej komory. Horiace kusy rozpadnutého zrna TPH sú rozhodené do okolia tlakom spalín v spaľovacej komore motoru - pevnosť plášťa spalovacej komory býva spočítaná obvykle na 1,5-5 násobok pracovného tlaku motoru. Pri takomto tlaku dosahuje rýchlosť horenia TPH až desiatky centimetrov či jednotky metrov za sekundu (10-1000 násobok rýchlosti horenia pri pracovnom tlaku). Značná časť TPH teda zhorí ešte pred viditeľným výbuchom motoru.
Po deštrukcii plášťa a uvoľnení tlaku sa rýchlosť horenia TPH rýchlo zníži na rýchlosť horenia pri normálnom tlaku - tá je výrazne menšia ako pri pracovnom tlaku a dosahuje maximálne mm/s. Kusy TPH, ktoré nezhoreli pri výbuchu horia potom dlho - desiatky sekúnd až minúty podľa veľkosti a padajú v širokom okolí k zemi. Rýchlosť rozletu úlomkov TPH je závislá na tlaku, pri akom došlo k deštrukcii motoru a ich rozhodeniu do okolia, typicky sú to desiatky až stovky metrov za sekundu. Rýchlosť rozletu úlomkov sa vektorovo sčítava s rýchlosťou motoru pred deštrukciou - preto často v prvom momente po deštrukcii motoru vzniká typický hore smerujúci kužel trosiek.

Ďalším mechanizmom, ktorý často vedie k výbuchu motoru je "podhorenie pancierovania zrna" alebo vniknutie plameňa medzi zrno a plášť motoru. "Pancierovanie zrna" je nehorľavá vrstva na povrchu zrna, ktorá má obmedziť horenie len na tie plochy zrna, kde je to žiadúce, pancierujú sa napríklad spodný a horný okraj zrna, občas aj vonkajší povrch zrna, miesta, kde sa stýkajú dve zrná a podobne.
V oboch týchto mechanizmoch ide o to isté - plameň vnikne do úzkej štrbiny, v ktorej vznikajúce plyny nemôžu voľne odtekať - lokálne rastie tlak a rýchlosť horenia, v prípade plášťu je tento ešte lokálne tepelne namáhaný a môže dôjsť k jeho porušenie a pretrhnutiu.


alamo. - 17/7/2009 - 22:16

Alchymista: "..Je to otázka pomerne zložitého výpočtu rovnováhy medzi rýchlosťou horenia TPH, množstvom vznikajúcich plynov, tlakom v spaľovacej komore a množstve plynov prúdiacich cez kritický prierez trysky pri tomto tlaku."

mne to príde ako poriadna "alchýmia"..


Alchymista - 17/7/2009 - 22:52

Jedna zo základných ruských učebníc na túto tému je "Konštrukcia a projektovanie raketových motorov na tuhé palivo" od Fachrudtinova a Kotelnikova z roku 1986 v ruštine, nejakých 340 strán. Ale to sú stále len elementárne základy (na vysokoškolskej úrovni). Na chémiu a technológiu TPH existujú ďalšie najmenej dve či tri, o kus hrubšie... Podobne na termodynamiku, vnútornú aerodynamiku motorov a tucet podobných odborov, o ktorých bežný smrteľník ani netuší, že existujú, nie to aby vedel čím sa zaoberajú, alebo im dokonca rozumel...

Alchýmia? Potom aspoň niektorí alchymisti vedeli celkom presne, čo robia, prečo to robia a čo chcú dosiahnuť - a aj to dosiahli. Zvyšok proste nepochopil elementárne princípy a skončil ako skončil.



David - 18/7/2009 - 07:02

Výbušnina od zrna motoru na THP se liší tím, že plamen má prostor jímž proniká bleskově vnitřkem celé náplně. Z toho důvodu je složena z e šupinek, zrníček, čoček a pod. nezi nimiž je vzduch. Zrno motoru THP vznikne okemžitě tím, že vzduch/prostor/ mezi zrny odstraníme. V počátcíxh výroby raket na THP se tak dělo lisováním s rizikem stlačení a zahřátí unikajícího vzduchu, samovznícení a výbuhu při této operaci.Dnes se náplň odlévá, odlitá roentgenuje, zda je homogenní a výbuch ve smyslu okamžitého shoření celé náplně je zcela vyloučen. Příkladem může být výbuch raketoplánu při startu, tehdy vybucho všechno, i motory družice v nákladním prostoru, ale obě rakety na THP klidně letěly dále, jakoby " se nechumelilo ".
Nevím o žádném výbuchu, či havarii rakety na HTP ve velikosti používané v sestavách nosných prostředků do kosmu.Destrukci vinou fatální trhliny, či ucpáním trysky ovšem nelze teoreticky vyloučit, ale pouze teoreticky.Zrno odhořívá směrem od vnitřního kanálu ke stěnám a tlak působí týmž směrem a udržel by připadný úlomek u stěny tak dlouho pokud by neshořel, jakoukoli trhlinu by odhalil roentgen. Při ev. rozpadu na jakékoli části by opět nenastal výbuch, ve smyslu okamžitého shoření, ale jen by pokračovalo odhořívání po povrchu každé z částí zrna.


JirkaSalek - 18/7/2009 - 07:08

citace:
citace:
keď "prdne" stupeň na tph, dá to asi iný efekt ako havária nosiča na kvapalné palivo. toť vše..
Přesně tak. Doporučuju si prohlídnout prezentaci v mém předchozím odkazu.
Fotky z havárie Titanu (po 0,5 s) ukazují směr a vzdálenosti odlétajících žhavých - hořících kusů THP do stran. Prakticky kulová obálka přímo letících trosek do 5-6 s po výbuchu, pak teprv začínají trochu zpomalovat a pod vlivem gravitace po obloucích přecházet do volného pádu. Jako obrovský šrapnel nebo granát. Nejde o to, že by kabina nestihla vyletět dostatečně rychle vysoko nad epicentrum výbuchu, ale spíš by její padáky mohly zasáhnout žhavé trosky z boku.


No z teto prezentace mam tak trochu zmateni.
Havarie Titanu byla zpusobena selhanim ridiciho systemu a naslednou rizenou explozi obou SRB Titanu. Tato prezentace ponekud zvlastne predpoklada, ze kabina Orionu zustane v okoli horicich trosek a padaky Orionu budou otevreny jiz nekolik vterin po explozi.
Pri zamernem zniceni prvniho stupne Aresu by bylo zrejme dost moznosti pomoci Orionu zvysit sance na preziti, proto tato studie predpoklada ze SRB z nejakeho duvodu exploduje bez jakehokoliv varovani s Orionem stale pripojenym k Aresu. To je sice krajne nepravdepodobne, ale zrejme je to nejhorsi mozny scenar. Pokud tento vybuch prezije LAS/Orion umisteny nekolik desitek metru vyse bez uhony tak se spusti LAS, zatimco zbytek rakety se rozpada na kusy a prudce deceleruje vlivem odporu atmosferu a ztrate tahu.

LAS/Orion ovsem leti dale tazen systemem LAS. Hlavni motor LAS uplne vyhori az zhruba po 5-ti vterinach a dalsich 10 vterin leti po balisticke krivce. Po celou tu dobu leti Orion/LAS ve vysoce aerodynamicke sestave zatimco horici trosky Aresu prudce zpomaluji.

http://www.orbital.com/NewsInfo/Publications/ATB_Fact.pdf

Teprve az po patnacti vterinach se Orion/Las zacina obracet a pripravovat k odhozeni LAS. K odhozeni LAS a vytazeni stabilizacniho padaku dojde po zhruba 30 vterinach. Do te doby na Orionu neni co horet. K vytazeni hlavnich padaku dojde az po nekolika minutach padu na stabilizacnich padacich.

Zde tedy vidim hlavni nedostatky analyzy exploze prvniho stupne Aresu 1. Zatimco trosky nejsou priliz earodynamicke a padaji okamzite po balisticke krivce, tak LAS je vysoce earodynamicky a prvnich par vterin naopak akceleruje. Padaky mohou byt tedy ovlivneny vysokou teplotou nejdrive po pul minute letu. Chybi mi tedy analyza jak daleko od trosek se Orion za tu pul minutu dostane.
Je zrejme ze stabilizacni padaky by skutecne mely byt ponekud odolnejsi proti vysoke teplote, protoze hrozi ze behem tech 30 vterin se Orion nedostane dost daleko.

Presto uvedeny pripad je asi ten nehorsi co muze nastat. Malokdo by si prece chtel dobrovolne vyhodit do povetri hromady horlaveho materialu pod vlastnim zadkem.

K rizene destrukci SRB tedy dojde az nejakou dobu po aktivaci LAS. Urcite nebude pouzita stejna metoda jako v pripade nestastneho Titanu. Nejlepsi by asi bylo nejdrive dat povel trysce SRB k maximalni vychylce, pokud nebude reagovat tak by bylo vhodne trysku odstrelit a snizit tah. Az teprve pote bych videl moznost znicit SRB umistenymi podel spalovaci komory.


JirkaSalek - 18/7/2009 - 07:52

citace:
Další rána pro Orion, nebo spíš pro Ares I ?

Sean P.Stapf, analytik pro katapultovací pilotní křesla ze 45.Space Wing, Patrick AFB (Florida) zaslal NASA následující rozbor havárie rakety Titan IV ...


Mozna si jen ten pan neuvedomil ze LAS neni katapultovaci kreslo...


martalien2 - 18/7/2009 - 08:14

Zrovna minuly tyden byl na CT2 nejaky dokument o sojuzech a tam byly zabery s exploze rakety na rampe a aktivace zachraneho systemu. Oba kosmonauti prezili. Nadherne tam bylo videt jak po explozi odleta kabina sojuzu se zachranym systemem zatimco pod nimi se roztahuje hrib explodujiciho paliva. Byl tam i rozhovor s jednim s kosmonautu...


Pinkas J - 18/7/2009 - 13:25

Myslím, že v této niti by byla vhodná diskuze, zda NASA měla nebo stále má jiné technické možnosti nosičů pro lety na Měsíc než ARES 1 a ARES 5 a jaké technické varianty mají Rusové, případně Číňané.

Shrnuji můj názor:
NASA měla k dispozici motory SRB, SSME, RS-68, J2. Namísto ARES 1 mohla použít i Atlas 5, ale vzhledem k využití infrastruktury STS a jednotnost zvolili ARES 1. Rozdělení měsíční výpravy na ARES 1 a Ares 5 umožní používat ARES 1 i k letům na LEO. Každé řešení má své pro a proti. U zvoleného řešení použití SRB u ARES 1 omezuje hmotu Orionu, takže možná nakonec bude jen pro 4 kosmonauty i na LEO, nebude přistávat na Zemi, průběh tahu SRB nelze regulovat (jen napevno nastavit), motor po zapálení nelze zastavit. Kromě toho jsou problémy s vibracemi SRB a náchylnosti ARES 1 na vítr, neboť centrum plochy při startu je značně vzdálen od těžiště hmoty. Prostě řada lidí cítí, že ARES 1 není to pravé ořechové. Požadovaná hmota cca 71.000 kg na translunární dráhu vyžaduje extrémně velký ARES 5, pravděpodobně se 6 motory RS-68 a 5,5 segmentové SRB a nosností na LEO 188 tun. Je problém s chlazením trysek RS-68 po dobu hoření SRB. Šíře plochy vystavená větru při startu je v nejhorším případě cca 16 m, přičemž výše nádrže bude ještě větší než u STS, při velmi nízké objemové hmotnosti obrovské nádrže LH2. Náchylnost na počasí a hlavně vítr bude nejméně stejná.

Řada expertů navrhuje (a s tím názorem osobně souhlasím), že by bylo výhodnější použít pro let na Měsíc dva starty rakety přímo odvozené od STS, se stejným ET, se stejnými SRB a jen se 3 motory SSME, možná jen se 2 motory RS-68. Nosnost by byla cca 2x 100 tun na LEO (ARES 5 má mít 188 tun na LEO).Pokud by bylo provedeno setkání obou nákladů u Měsíce na LLO, bylo by možno rozložit požadovanou hmotu 71 tun na translunání dráze přibližně stejně pro oba starty. Pro setkání na LEO by jeden nosič musel mít nosnost 117 tun (TLI stupeň), druhý 71 tun (hardware), i to by bylo řešitelné. Vývojové náklady a rizika by byla značně nižší, výkonová reserva pro budoucnost vyšší, počet motorů SSME nebo RS-68 stejný nebo menší, počet SRB o jeden více ale menší (originál STS). Provozní náklady by mohly být stejné. Pro lety Orionu na LEO by bylo možno využít Atlas 5, který je vhodnější než ARES 1.

RUSOVÉ: mají v podstatě stejnou možnost – dvě Energie a setkání u Měsíce (jak plánovali koncem 80-tých let). Nemuseli by nosič vyvíjet. Domnívám se však, že již nikdy nebudou stavět Energii. Její řešení – motory LOX/LH2 pracující již od země neodpovídá ruské koncepci, ani není obecně výhodné. Tyto motory značně ztrácejí Isp v atmosféře, řešení vyžaduje obrovskou nádrž H2. Bylo to řešení na příkaz shora, že musí postavit ekvivalent STS. Naštěstí postavili Energii lépe – může být použita samostatně a má lepší boostery. Již ATLAS 5 ukázal, že je možno navrhnout výkonnou raketu jen s motory LOX/RP v prvním stupni.Toto palivo je mnohem levnější, s menšími manipulačními problémy (např. není nutno ho vypouštět při odkladu startu), bezpečnější a stupeň je mnohem menší. Když Rusové postaví první stupeň se 4 boostery z Energie s motory RD 170 a centrální modul (možná prodloužený) s motorem RD 171 a doplní ho druhým stupněm s upraveným LOX/LH2 motorem RD 0120, dostanou raketu mnohem levnější a menší, než ARES 5 s nosností na LEO min. 100 tun. Dvě takové rakety postačí bohatě pro let na Měsíc se setkáním na LLO (nebo LEO). Podle druhu setkání by byl koncipován i stupeň TLI. Pro lety lodě na LEO budou Rusové stejně stavět náhradu Protonu. U Rusů vše závisí na penězích a ty RKA nemá.

ČÍŇANÉ: Myslím, že půjdou stejnou cestou, jako Rusové, ale jejich zatím nejsilnější LOX/RP motor YF 100 má tah jen 140/125 tun, což je 5,7 x méně než ruský RD 171. Jejich LOX/LH2 motor YF-77 má tah 70/56 tun, což je 2,8 x méně, než ruský RD 0120. Když však Rusové dokázali prodat motor RD 180 (400 tun) Američanům, proč by nemohli prodat stejný motor nebo dokonce RD171 (800 tun) Číňanům? Druhý a třetí stupeň měsíční rakety již by Číňané mohli složit z motorů YF 77, jako to udělali v USA u Saturnu 5 s motory J2. U Číňanů budou perspektivně peníze.

Je jasné, že měsíční raketa je nejsložitější a také nejdražší problém letu na Měsíc. Před 40 lety měli Rusové zkušenosti se satelitem Měsíce, přistáním Lunochodů, s automatickým startem z Měsíce, vyzkoušen na zemi i na LEO lunární modul L1, kabinu Sojuz při návratu od Měsíce, ale ztroskotali na raketě N1.


Alchymista - 18/7/2009 - 13:32

David, prosím ťa, naštuduj si aspoň málo niečo o rozdieloch v tom čo sa deje pri javoch zvaných "detonácia" a "explozívne horenie" (a príbuzné javy) a tiež o rozdieloch vo vlastnostiach výbušnín označovaných ako TPH, streliviny a trhaviny. Pre začiatok stačí http://sk.wikipedia.org/wiki/výbušnina

U TPH takého typu, ako sa používa v SRB, prechod do detonácie zrejme vôbec nie je možný alebo len po mimoriadne silnom iniciačnom impulze. Na druhej strane, pokiaľ by motor Ares-1 prešiel do detonácie, tak nejaký LAS je celkom zbytočný - celá zostava rakety aj s kabínou Orionu by sa zmenila na teplo, smrad a "päťdesiat centové mince" za menej než stotinu sekundy.

JirkaSalek - riadená deštrukcia motoru na TPH dá vždy menšie rozhodenie horiacich kusov TPH a menší počet kusov ako neriadená havária motoru - pri riadenej deštrukcii je trhavinami preseknutý plášť motoru v niekoľkých líniách/rezoch a rozhodenie TPH začína z pracovného tlaku v komore motoru, zrno TPH je obvykle rozbité len na menší počet, hoci väčších, kusov. Pri havárii je tlak v komore významne (až násobne) vyšší a preto sú horiace kusy rozhodené do väčšieho priestoru a obvykle sú menšie, ale v väčšom počte (zrno je rozlámané vnútorným tlakom ešte pred roztrhnutím plášťa motoru). Predstavu o neriadenom rozhodení TPH dávajú napríklad známe videá z havárie rakety Delta II



Pre zhodnotenie (vyvrátenie/potvrdenie) záverov v http://images.spaceref.com/news/2009/fratricide.report.pdf by bolo treba poznať presnejšie parametre dráhy kabíny Orionu (výška-diaľka) v bodoch 2-7 nákresu v http://www.orbital.com/NewsInfo/Publications/ATB_Fact.pdf a zároveň tvar dráhy (alebo oblasť rozletu a dopadu) horiacich kusov TPH po deštrukcii motoru, opäť v tvare výška-diaľka-čas. Pokiaľ sa oba diagramy pretnú - teda kabína a trosky TPH sa nachádzajú v rovnakom čase na rovnakom mieste - je tu veľké riziko kolízie s tragickými následkami.

Problém motorov na TPH je práve v tom, že trosky motoru na TPH získavajú značne vysokú rýchlosť v rovine kolmej na dráhu letu (do strán) a majú veľký ničivý potenciál vo veľmi širokom okolí dráhy a po celú dobu svojho letu. To u rakiet na KPH nehrozí zďaleka v tak veľkom rozsahu - stranový rozlet trosiek je menší, rozprášené kvapalné palivo zhorí prevážne pozdĺž dráhy a rýchlo stráca rýchlosť.



Pinkas J - 18/7/2009 - 13:54

Oprava: .. doplní ho druhým stupněm s upraveným LOX/LH2 motorem RD 0120 ….
správně:.. doplní ho druhým stupněm s upravenými LOX/LH2 motory RD 0120


JirkaSalek - 18/7/2009 - 15:35

citace:


JirkaSalek - riadená deštrukcia motoru na TPH dá vždy menšie rozhodenie horiacich kusov TPH a menší počet kusov ako neriadená havária motoru - pri riadenej deštrukcii je trhavinami preseknutý plášť motoru v niekoľkých líniách/rezoch a rozhodenie TPH začína z pracovného tlaku v komore motoru, zrno TPH je obvykle rozbité len na menší počet, hoci väčších, kusov. Pri havárii je tlak v komore významne (až násobne) vyšší a preto sú horiace kusy rozhodené do väčšieho priestoru a obvykle sú menšie, ale v väčšom počte (zrno je rozlámané vnútorným tlakom ešte pred roztrhnutím plášťa motoru).

Predstavu o neriadenom rozhodení TPH dávajú napríklad známe videá z havárie rakety Delta II





Jenomze havarie Delty byla v dusledku poskozeni GEMu a jeho selhani pri normalnim pracovnim tlaku. Mozna v dusledku roztrhnuti plaste prvniho GEM se roztrhly i dalsi GEM, kterych bylo tusim celkem 9kusu.

Navic tyto motory jsou kompozitni a tudiz budou praskat uplne jinak nez segmentovane ocelove plaste. Predpokladam ze prasklina v ocelovem plasti bude mit problem prekonat hranici segmentu, kde jsou zesilene priruby.

Proto ostatne pri dalsi havarii Titanu byly SRB roztrzeny nalozemi po cele delce a ve vsech segmentech. Opet SRB pracovaly normalne, ale doslo k selhani navigacniho systemu a odchyleni rakety z kurzu. Proto byla raketa znicena nalozemi.

citace:

Pokiaľ sa oba diagramy pretnú - teda kabína a trosky TPH sa nachádzajú v rovnakom čase na rovnakom mieste - je tu veľké riziko kolízie s tragickými následkami.



Predpokladam ze LAS/Orion se odpouta okamzite pri identifikaci problemu. SRB je pak az nasledovne zniceno povelem ze zeme. U Challengeru to trvalo nekolik vterin. Tou dobou by uz LAS/Orion byl kilometry daleko.

citace:

Problém motorov na TPH je práve v tom, že trosky motoru na TPH získavajú značne vysokú rýchlosť v rovine kolmej na dráhu letu (do strán) a majú veľký ničivý potenciál vo veľmi širokom okolí dráhy a po celú dobu svojho letu. To u rakiet na KPH nehrozí zďaleka v tak veľkom rozsahu - stranový rozlet trosiek je menší, rozprášené kvapalné palivo zhorí prevážne pozdĺž dráhy a rýchlo stráca rýchlosť.



Havarie 1. stupne Aresu by pravdepodobne probihala tak, ze by prohorelo tesneni, nebo se utvoril otvor na jedne strane SRB, kterym by unikal plyn a kusy TPH. To by zapricinilo odchyleni rakety z kurzu a iniciovani LAS. 1. stupen by pravdepodobne pokracoval v neovladatelnem letu tak dlouho dokud by nebyl zlikvidovan nalozemi. Sance ze by dostihl Orion je velice mala, protoze Orion by pokracoval ve stabilizovanem lety s vysokym zrychlenim, zatimco zbytek Aresu by byl nestabilni a tah SRB by poklesl vlivem ztraty tlaku v komore.
Jako pomocny prostredek by se mohlo pouzit odstreleni trysky u SRB nebo vychyleni TVC na maximum, coz by zrejme vedlo k rozlomeni Aresu nekde v prostoru mezistupne a jeho prudke zpomaleni.

JE tedy vubec mozne ze se plast SRB katastrofalne roztrhne sam od sebe? Muselo by dojit k ucpani trysky velkym kusem odtrzeneho zrna. Jak znamo tak tryska Ares 1 ma vetsi prumer nez STS SRB, tudiz i pravdepodobnost jejiho ucpani je podle mne mensi. Myslim dokonce ze je to dokonce prakticky nemozne.

Nevi nekdo jak je tomu u mensich motoru a trysek?


yamato - 18/7/2009 - 15:44

Tiez mi pride logickejsie pouzit Atlas 5 namiesto ARES 1 a prerobeny STS namiesto ARES 5. Kedysi sa uvazovalo o tzv. STS Cargo (alebo tak nejako), kde sa mal v podstate v zostave len nahradit raketoplan postranne zavesenym nakladom s motorovou sekciou. Drahe SSME by sa nahradili lacnejsim ekvivalentom a je to.
NASA si ale zvolila komplikovanejsiu variantu, zrejme preto ze rozhodovanie v NASA nikdy nie je len cisto technicka zalezitost.


Pinkas J - 18/7/2009 - 16:44

Poslední úvahy o použití nosiče přímo odvozeného od STS neuvažují boční umístění carga a motorů, ale přemístit motory STS pod ET, stejně jako u Ares 5. Když jsem napsal, že již Atlas 5 ukázal, že je možno postavit výkonný nosič jen s motory LOX/RP v prvém stupni, jde o přepis, myslel jsem SATURN 5


JiriSalek - 20/7/2009 - 12:49

citace:
Myslím, že v této niti by byla vhodná diskuze, zda NASA měla nebo stále má jiné technické možnosti nosičů pro lety na Měsíc než ARES 1 a ARES 5 a jaké technické varianty mají Rusové, případně Číňané.

Shrnuji můj názor:
NASA měla k dispozici motory SRB, SSME, RS-68, J2. Namísto ARES 1 mohla použít i Atlas 5, ale vzhledem k využití infrastruktury STS a jednotnost zvolili ARES 1. Rozdělení měsíční výpravy na ARES 1 a Ares 5 umožní používat ARES 1 i k letům na LEO. Každé řešení má své pro a proti. U zvoleného řešení použití SRB u ARES 1 omezuje hmotu Orionu, takže možná nakonec bude jen pro 4 kosmonauty i na LEO, nebude přistávat na Zemi, průběh tahu SRB nelze regulovat (jen napevno nastavit), motor po zapálení nelze zastavit. Kromě toho jsou problémy s vibracemi SRB a náchylnosti ARES 1 na vítr, neboť centrum plochy při startu je značně vzdálen od těžiště hmoty. Prostě řada lidí cítí, že ARES 1 není to pravé ořechové.


Omezeni hmoty Orionu neni podle me moc bolave, protoze Orion neni kritickym mistem architektury. Kritickym mistem je Altair - pristavaci modul. Pro ten je naopak stavajici architektura zrejme idealni.
Co se tyce vibraci SRB, tak ty lze podlacit a verim tomu ze nakonec nebudou predstavovat zadny problem. Stejne jako lze potlacit POGO u kapalinovych motoru tak urcite lze potlacit i TO u motoru na TPH. Uvidime jak to dopadne.
Co se tyce vetru pusobiciho na Ares 1 tak zrejme nekdo dela z komara velblouda. Vsechny rakety musi tento problem resit a Ares 1 na tom neni vubec spatne.


citace:

Požadovaná hmota cca 71.000 kg na translunární dráhu vyžaduje extrémně velký ARES 5, pravděpodobně se 6 motory RS-68 a 5,5 segmentové SRB a nosností na LEO 188 tun. Je problém s chlazením trysek RS-68 po dobu hoření SRB. Šíře plochy vystavená větru při startu je v nejhorším případě cca 16 m, přičemž výše nádrže bude ještě větší než u STS, při velmi nízké objemové hmotnosti obrovské nádrže LH2. Náchylnost na počasí a hlavně vítr bude nejméně stejná.



Problem STS je nekde jinde - je potreba dobra viditelnsot kvuli odpadavani izolace a nouzovemu pristani. Ares V ani Ares 1 tento problem nemaji, nebo v mensim rozsahu.
Jejich start bude mnohem mene problematicky.

citace:

Řada expertů navrhuje (a s tím názorem osobně souhlasím), že by bylo výhodnější použít pro let na Měsíc dva starty rakety přímo odvozené od STS, se stejným ET, se stejnými SRB a jen se 3 motory SSME, možná jen se 2 motory RS-68.



V pripade motoru RS-68 by nosnost byla vyrazne mensi nez 100t

citace:

Nosnost by byla cca 2x 100 tun na LEO (ARES 5 má mít 188 tun na LEO).Pokud by bylo provedeno setkání obou nákladů u Měsíce na LLO, bylo by možno rozložit požadovanou hmotu 71 tun na translunání dráze přibližně stejně pro oba starty.



Cili by to bylo zhruba stejne drahe jako 2xAres V.
Ares 1 bude vcelku pohodoby start. Nic moc vzrusujiciho.

citace:

Pro setkání na LEO by jeden nosič musel mít nosnost 117 tun (TLI stupeň), druhý 71 tun (hardware), i to by bylo řešitelné. Vývojové náklady a rizika by byla značně nižší,



Vcem budou nizsi naklady a rizika? Neverte powerpointove prezentaci Direct.

citace:

výkonová reserva pro budoucnost vyšší, počet motorů SSME nebo RS-68 stejný nebo menší, počet SRB o jeden více ale menší (originál STS). Provozní náklady by mohly být stejné. Pro lety Orionu na LEO by bylo možno využít Atlas 5, který je vhodnější než ARES 1.



Proc je Atlas 5 vhodnejsi nez Ares 1?

citace:

RUSOVÉ: mají v podstatě stejnou možnost – dvě Energie a setkání u Měsíce (jak plánovali koncem 80-tých let). Nemuseli by nosič vyvíjet. Domnívám se však, že již nikdy nebudou stavět Energii.



Energie by stala zhruba tolik co Americane daji za Ares V bez EDS.

citace:

Naštěstí postavili Energii lépe – může být použita samostatně a má lepší boostery.



Lepsi boostery nez co? Puvodni boostery by Energie samozrejme nevyuzivala, protoze jsou ukrajinske.

citace:

Již ATLAS 5 ukázal, že je možno navrhnout výkonnou raketu jen s motory LOX/RP v prvním stupni.Toto palivo je mnohem levnější,



nehraje roli

citace:

s menšími manipulačními problémy (např. není nutno ho vypouštět při odkladu startu), bezpečnější a stupeň je mnohem menší.



V porovnani s LHX nebo TPH?

citace:

Když Rusové postaví první stupeň se 4 boostery z Energie s motory RD 170 a centrální modul (možná prodloužený) s motorem RD 171 a doplní ho druhým stupněm s upraveným LOX/LH2 motorem RD 0120, dostanou raketu mnohem levnější a menší, než ARES 5 s nosností na LEO min. 100 tun. Dvě takové rakety postačí bohatě pro let na Měsíc se setkáním na LLO (nebo LEO).



Co se tyce lace, tak to je vcelku tezko porovnat. Cenova hladina v USA je nekde jinde nez v Rusku a protoze se jedna o statni penize utracene doma tak je zrejme ze tyto maji uplne jinou hodnou.

citace:

Podle druhu setkání by byl koncipován i stupeň TLI. Pro lety lodě na LEO budou Rusové stejně stavět náhradu Protonu. U Rusů vše závisí na penězích a ty RKA nemá.
.....
Je jasné, že měsíční raketa je nejsložitější a také nejdražší problém letu na Měsíc. Před 40 lety měli Rusové zkušenosti se satelitem Měsíce, přistáním Lunochodů, s automatickým startem z Měsíce, vyzkoušen na zemi i na LEO lunární modul L1, kabinu Sojuz při návratu od Měsíce, ale ztroskotali na raketě N1.



Ne, nosice uz nejsou ten nejvetsi problem mesicni architektury. Rusove prokazali ze se jsou schopni postavit superraketu - Energii.
Jenomze pro uspesnou mesicni architekturu je zpotrebi neco vice. Hlavne lunarni modul a kosmicka lod. Myslim ale, ze by to Rusove byli schopni zvladnout, stejne jako Cinani.

Ikdyby Rusove postavili N1 vcas, tak jejich program pred 40 lety musel skoncit fiaskem. Sojuz rozhodne nebyl zazrak spolehlivosti a jejich lunarni moduly taky nic moc spolehlivost.


David - 20/7/2009 - 15:28

Sověti raketu N-l postavili a vyrobili jich několik kusů v časovém období zcela srovnatelném se Saturnem-5, jenže N-l byla monstrum tak technicky zaostalé, že to prostě nemohlo fungovat,navíc s nedostatečnou nosností, kterou ještě promrhali 25 tun vážícím obřím aerodynamickým krytem.


Pinkas J - 20/7/2009 - 15:28

To: Jiří Salek:

+ Klopivý moment od větru závisí od vzdálenosti těžiště plochy od těžiště hmoty při startu. Neznám současnou raketu, která by to měla tak nepříznivé, jako ARES 1

+ Problém viditelnosti při startu jistě odpadne, ale většinu odkladu startu kvůli počasí u STS nebylo kvůli viditelnosti.

+ Při 2 motorech RS-68 by nosnost určitě byla více než 71tun na LEO, potřebných při setkání na LEO a při 3 motorech u druhého nosiče by se mohla dostat na 117 tun, neboť ten by mohl mít větší zrychlení a tím menší gravitační ztráty.

+ ARES 5 o nosnosti 188 tun s 6 motory a 2 prodlouženými SRB, zvětšeným ET bude značně dražší, než by byl jeden nosič přímo odvozený od STS, kde vývojové náklady v mnoha směrech jsou již amortizovány. Riziko u nové rakety ARES 5 nevidím po odzkoušení, ale rizika vývoje. Tady nejde o náhradu Aresu 1 Aresem 5, ale náhradu ARES 1 + ARES 5 dvěma nosiči o dost menšími než ARES 5, přímo odvozenými od STS.

+ Atlas 5 v požadované nosnosti pro Orion by používal motory LOX/RP v 1 stupni, což je pro lety člověka bezpečnější, ale to není dogma, praxe může ukázat uspokojivé využití SRB u Ares 1.

+ Energie má již vývojové náklady odepsány a myslím, že i výrobně ji v Rusku zvládnou značně levněji, než Ares 5. Má lepší boostery než SRB, jejich hlavní část – motory se vyrábí v Rusku a nádrže by snad Rusové také uměli vyrobit. Ostatně tzv. „ukrajinská“ raketa ZENIT je cca z 70% hodnoty (a také rozdělení zisku) vyráběna v Rusku – všechny motory, celý 3 stupeň. Výroba nádrží 1 a 2 stupně a montáž motorů do nich je prováděna na Ukrajině.

+ Myslím si, že u měsíčního projektu je stále nejnákladnější nosič, to již neplatí např. u vynášení telekomunikačních satelitů, ale proto jsem chtěl diskusi k tomuto tématu, aby bylo více názorů.


Archimedes - 20/7/2009 - 16:36

citace:
jenže N-l byla monstrum tak technicky zaostalé, že to prostě nemohlo fungovat
N-1 byla jistě velmi zvláštní raketa. Základním problémem ale bylo, že se nepodařilo prosadit postavení testovacího stavu pro první stupeň. Bez něj byla série nezdarů na počátku očekávatelná, i kdyby rampu svěcenou vodou kropili.


David - 20/7/2009 - 18:12

Na něco se to muselo svést, přece nemohli prohlásit, že obdobu Saturnu-5 nebyli schopni postavit. Tady bych připomenul výrok kosmonauta Titova na Světové výstavě, když se jej novináři ptali, zda SSSR má raketu třídy Saturnu-5 prohlásil, cituji " má a má i něco silnějšího ", tím asi chudák mysli UR-700, což byl též výkovek k popukání.


JiriSalek - 20/7/2009 - 18:14

citace:
To: Jiří Salek:

+ Klopivý moment od větru závisí od vzdálenosti těžiště plochy od těžiště hmoty při startu. Neznám současnou raketu, která by to měla tak nepříznivé, jako ARES 1



Nevidel jsem zadne porovnani techto momentu pro rakety. Je neco takoveho k dispozici?
Kazdopadne nezalezi jen na tomto momentu, ale i na zrychleni rakety a umisteni vezi raketodromu. Ares 1 bude pouzivat velkou servisni vez, coz cini problem horsim. Vysoke servisni veze, ktere zustavaji u rakety nejsou zadnou vyjimkou.
Ares 1 to bude mit lehci kvuli zminene vysoke akceleraci. Pokud bude foukat vitr smerem na vez tak vzdycky muzou provest bocni manevr nebo manevr proti vetru, popripade se proste muzou smirit s jistm ozehnutim servisni veze.

citace:

+ Problém viditelnosti při startu jistě odpadne, ale většinu odkladu startu kvůli počasí u STS nebylo kvůli viditelnosti.



STS ma problem i se zaloznimi letisti, snimkovani pri odpojeni ET atd. A presto je zdroj odkladu vetsinou nekde jinde.
Ares/Orion bude mit spusty prilezitosti ke startu. Pri lunarnich misich to bude nekde kolem 7 prilezitosti behem par dnu.
Startovat se bude ihned po startu Aresu V, tudiz pravdepodobnost neprizniveho pocasi nebude velka. Pro starty k ISS je to vcelku jedno. Ares 1 muze cekat nekolik dni a Orion nese ohromne mnozstvi paliva, ktere je tam hlavne kvuli preletu severniho atlantiku v pripade havarie horniho stupne. Na primarni misi se spotrebuje jen mensi cast dostupneho dV. Tudiz se zbytek paliva muze pouzit k rozsireni startovaciho okna.

citace:

+ Při 2 motorech RS-68 by nosnost určitě byla více než 71tun na LEO, potřebných při setkání na LEO a při 3 motorech u druhého nosiče by se mohla dostat na 117 tun, neboť ten by mohl mít větší zrychlení a tím menší gravitační ztráty.



Ty cisla jsou odkud?

citace:

+ ARES 5 o nosnosti 188 tun s 6 motory a 2 prodlouženými SRB, zvětšeným ET bude značně dražší, než by byl jeden nosič přímo odvozený od STS, kde vývojové náklady v mnoha směrech jsou již amortizovány.



Ares 5 bude mit amortizovany vetsinu vyvoje SRB, takze se bude jednat o vyvoj jadra a RS-68. Pak bude zapotrebi investovat do infrastruktury, ale to je v radu max jednotek miliard.
Jakykoliv derivat STS bude mit vpodstate stejne naklady, pouze s zmeny v infrastrukture muzou byt mensi.
Vyjimkou by mohl byt tzv. "Shuttle C", ktery ma ET nezmenenu.


citace:

Riziko u nové rakety ARES 5 nevidím po odzkoušení, ale rizika vývoje. Tady nejde o náhradu Aresu 1 Aresem 5, ale náhradu ARES 1 + ARES 5 dvěma nosiči o dost menšími než ARES 5, přímo odvozenými od STS.



Nevyhoda ovsem je, ze misto dvou specializovanych raket mate jednu universalni. To muze byt vyhota a taky ne. Napriklad nosnost automatickeho Altairu bude vyrazne nizsi. Pritom automaticky Altair muze cinit mozna polovinu i vice letu Aresu V. Vystavba zakladny muze probihat po vetsich kusech.
Ares 1 pak bude jen jednoucelova raketa vypustena pouze v jedne konfiguraci. Nekdy to muze byt i vyhoda, ne?

citace:

+ Atlas 5 v požadované nosnosti pro Orion by používal motory LOX/RP v 1 stupni, což je pro lety člověka bezpečnější, ale to není dogma, praxe může ukázat uspokojivé využití SRB u Ares 1.



Tedy myslite Atlas H se tremi jadrami, sesti nadrzemi, tremi motory, sesti tryskami a sesti TVC v prvnim stupni?
Ares 1 ma jeden motor a jeden TVC.

citace:

+ Energie má již vývojové náklady odepsány a myslím, že i výrobně ji v Rusku zvládnou značně levněji, než Ares 5.


vetsina komponent Energie alespon myslim neni ve vyrobe. Nevim jestli vyrobni linky existuji - nejspise ne, nebo jsou v tragickem stavu. Ktere komponenty se v soucasnosti vyrabeji (v Rusku ne na Ukrajine)? Opet nelze porovnavat vyrobu v USA a vyrobu v Rusku. Ty prostredky nelze prepocitavat podle trzniho kurzu. Vetsina proinvestovanych penez se vraci zpet do ekonomiky.

citace:

Má lepší boostery než SRB,



V cem jsou lepsi? Od boosteru se ocekava spolehlivost, vysoky tah a mozna tak cenova efektivita. Ukolem je vynest raketu nad huste vrstvy atmosfery. Nic jineho.

citace:

jejich hlavní část – motory se vyrábí v Rusku a nádrže by snad Rusové také uměli vyrobit. Ostatně tzv. „ukrajinská“ raketa ZENIT je cca z 70% hodnoty (a také rozdělení zisku) vyráběna v Rusku – všechny motory, celý 3 stupeň. Výroba nádrží 1 a 2 stupně a montáž motorů do nich je prováděna na Ukrajině.



70% hodnoty Zenitu neni to same jako hodnota boosteru Energie (1. stupne Zenitu).

citace:

+ Myslím si, že u měsíčního projektu je stále nejnákladnější nosič, to již neplatí např. u vynášení telekomunikačních satelitů, ale proto jsem chtěl diskusi k tomuto tématu, aby bylo více názorů.



Vyvoj Aresu V v NASA bude stat nekde kolem 10mldUSD. Prvni pristani na Mesici bude stat minimalne 200mldUSD. Kam jde zbytek penez? Nejvetsi castka tedy rozhodne neni vyvoj tezkeho nosice.
V soucasnosti jde na vyvoj Aresu 1 zhruba tretina rozpoctu Cx. Alespon myslim ze takto se vyjadril Cook - manazer Cx. Vetsi cast jde na Orion a dalsi spolkne infrastruktura, tech. podpora, COTS, LRO atd.


novák - 20/7/2009 - 18:40

citace:
Sověti raketu N-l postavili a vyrobili jich několik kusů v časovém období zcela srovnatelném se Saturnem-5, jenže N-l byla monstrum tak technicky zaostalé, že to prostě nemohlo fungovat,navíc s nedostatečnou nosností, kterou ještě promrhali 25 tun vážícím obřím aerodynamickým krytem.


Co přesně na N-1 nemohlo fungovat? Pokračovali-li by další zkušební lety?


JiriSalek - 20/7/2009 - 18:56

citace:
citace:
Sověti raketu N-l postavili a vyrobili jich několik kusů v časovém období zcela srovnatelném se Saturnem-5, jenže N-l byla monstrum tak technicky zaostalé, že to prostě nemohlo fungovat,navíc s nedostatečnou nosností, kterou ještě promrhali 25 tun vážícím obřím aerodynamickým krytem.


Co přesně na N-1 nemohlo fungovat? Pokračovali-li by další zkušební lety?

Me osobne nevadi az tak architektura N1, jako architektura puvodni Ruske lunarni mise vyuzivajici N1. Tolik stupnu, tolik motoru, tolik nadrzi. A to pri Ruskem pristupu, kdy potrebovali ohromne mnozstvi letu vychytat vsechny mouchy. Jen si vzpomenme kolik Sojuzu a Zondu spotrebovali, nez se dostali k rozumne spolehlivosti. Tato architektura nemohla fungovat.
Apollo CSM, LM, Saturn V fungoval jen s drobnymi muskami hned pri prvnim letu.


David - 20/7/2009 - 19:02

ˇ36 motorů v prvním stupni je rána spolehlivosti, je vysoce pravděpodobné, že při každém pokusu o vzlet by vždy nějaký selhal, též jejich řízení přenechané automatům typu automatická pračka nemohlo než nevést k havarii. Je jasné, že by to stejně " bouchalo i na stavu a ten by to navíc zničilo, jako jeden z pokusů zcela zničil startovací rampu. Celkově koncepce je zcela zaostalá, mžížoví mezistupňové konstrukce, znamená, že vyšší stupně se zapalovaly za chodu nižšího stupně a že sověti neměli ani zvládnut zážeh v beztíží. Důkazem je spousta planetárních sond, které " uvízly na LEO, když se nepodařilo opakovaně zapálit jejich nosič.Závěr je jasný bylo to letu neschopné monstrum.


PatekL - 20/7/2009 - 20:04

citace:
ˇ36 motorů v prvním stupni je rána spolehlivosti, je vysoce pravděpodobné, že při každém pokusu o vzlet by vždy nějaký selhal, též jejich řízení přenechané automatům typu automatická pračka nemohlo než nevést k havarii. Je jasné, že by to stejně " bouchalo i na stavu a ten by to navíc zničilo, jako jeden z pokusů zcela zničil startovací rampu. Celkově koncepce je zcela zaostalá, mžížoví mezistupňové konstrukce, znamená, že vyšší stupně se zapalovaly za chodu nižšího stupně a že sověti neměli ani zvládnut zážeh v beztíží. Důkazem je spousta planetárních sond, které " uvízly na LEO, když se nepodařilo opakovaně zapálit jejich nosič.Závěr je jasný bylo to letu neschopné monstrum.

Melete nesmysly.


David - 20/7/2009 - 22:27

Nesmysly by to byly, kdyby ten vehikl N-1 fungoval, jeho jediným výsledkem byla obrovská ostuda.


Daniel Lazecký - 20/7/2009 - 23:01

David:
Nesmysly by to byly, kdyby ten vehikl N-1 fungoval, jeho jediným výsledkem byla obrovská ostuda.
----------------------------------------------------
Dlouho jsem na diskuzi nebyl pravda.Spíše pozoruji jaksi z povzdálí. Důvody proč tomu tak je, mnozí mojí kolegové - znají. Někdy se nestačím divit, jak hodně lidí zde pohybující se pod různými přezdívkami vyjadřuji svými slovy to čemu rádoby rozumí. Nikomu jeho pravdu neberu,at si je každý o té své skálopevně přesvědčen. Jen myslím si , že kupříkladu pane Davide chtělo by to nad sebou trochu zapřemýšlet,než se něco z vás vyvalí ven. Ve vaších tvrzeních chybí to hlavní, důkazy a fakta. Zatím od vás povětšinou čtu jen zástup prázdných slov-bohužel. Pokud je tedy vašich znalostí přehršel rád se nechám jimi zasypat na nějaké přednášce třeba ve Valmezu a nebo v Bohdaneči.
Přeji pěkného dne ze Severu Moravy


yamato - 20/7/2009 - 23:04

citace:
citace:
ˇ36 motorů v prvním stupni je rána spolehlivosti, je vysoce pravděpodobné, že při každém pokusu o vzlet by vždy nějaký selhal, též jejich řízení přenechané automatům typu automatická pračka nemohlo než nevést k havarii. Je jasné, že by to stejně " bouchalo i na stavu a ten by to navíc zničilo, jako jeden z pokusů zcela zničil startovací rampu. Celkově koncepce je zcela zaostalá, mžížoví mezistupňové konstrukce, znamená, že vyšší stupně se zapalovaly za chodu nižšího stupně a že sověti neměli ani zvládnut zážeh v beztíží. Důkazem je spousta planetárních sond, které " uvízly na LEO, když se nepodařilo opakovaně zapálit jejich nosič.Závěr je jasný bylo to letu neschopné monstrum.

Melete nesmysly.


David je sice zaujaty, ale v niecom ma pravdu. Rusky pristup bol zufalo podfinancovany, nasledne zufalo zanedbane testovanie, zufalo kompromisne riesenia (pocet stupnov), celkovo je to cele tak zufaly pokus urobit vysledky z nicoho, ze to nemohlo dopadnut inak ako to dopadlo. Resp. to mohlo dopadnut horsie, a la Komarov


Alchymista - 21/7/2009 - 00:04

citace:
mžížoví mezistupňové konstrukce, znamená, že vyšší stupně se zapalovaly za chodu nižšího stupně a že sověti neměli ani zvládnut zážeh v beztíží

"Mrežová" konštrukcia sa používa pri horúcom oddelení, kedy motor vrchného stupňa štartuje pri ešte pripojenom spodnom stupni - šetrí to čas (okrem iného). Používa ju i Sojuz.

Zapalovať motory vrchného stupňa počas práce motorov spodného stupňa je nepraktické a zbytočné - pokiaľ motory pracujú, udelujú rakete rýchlosť, takže prečo ich oddelovať? Navyše je to krajne nebezpečné - motory, ktoré "tlačili" pred sebou celú zostavu rakety odrazu tlačia len takmer prázdny prvý stupeň - a sú mu schopné udeliť podstatne väčšie zrýchlenie ako motory horného stupňa zvyšku rakety.
Takže práca motorov prvého stupňa - možno, ale aj vtedy len na minimálny výkon.
Druhý stupeň takmer žiadnej rakety sa nezapaluje za podmienok bezváhového stavu - jednoducho preto, že raketa ešte nedosiahla prvú kozmickú rýchlosť.


Ervé - 21/7/2009 - 09:24

- Druhý stupeň takmer žiadnej rakety sa nezapaluje za podmienok bezváhového stavu - jednoducho preto, že raketa ešte nedosiahla prvú kozmickú rýchlosť. -
To není pravda, po dohoření prvního stupně se rakety vždy pohybuje v beztížném stavu (parabolický let), proto jsou na raketách pomocné motory na TPH, aby zážehem dostali palivo na dno nádrží a umožnili zážeh dalšího stupně.
Rusové prohráli závod nejenom kvůli nedostatku peněz, ale také z důvodu roztříštěnosti a neefektivnosti programu: 1. Sojuz, Zond, LOK - tři odlišné lodě pro jeden úkol (společnou měli jen skořápku přistávací kabiny). 2. Zond+Proton jako takový - nesmyslný program. 3. nezvyšovat nosnost N-1 přidáním 6 motorů (z 24 na 30), ale udělat dvojitý start - rusové nepoužívali kryogenní paliva, takže spojení na orbitě Země nebo dokonce Měsíce bylo možné a relativně snadné. Získali by tak větší nosnost - rezervy pro Měsíc. Oblet Měsíce mohly uskutečnit jediným startem. Dohodnout se s Gluškem a nechat ho vyvinout 1. stupeň N-1 i s motory - klidně na N2O4 a UDMH. 4. Vývoj Lunochodů a návratových Lun - snižoval dostupné peníze pro let člověka na Měsíc (byly to stovky miliónů rublů, možná miliarda).


Patek Luboš - 21/7/2009 - 10:55

Lunochody byly součást programu L-3/N-1 a návratové Luny byly znouze cnost, začali ji vyvíjet až když viděli,že USA bude na Měsíci dřív než SSSR.


Vítězslav Novák - 21/7/2009 - 15:47

citace:

David je sice zaujaty, ale v niecom ma pravdu. Rusky pristup bol zufalo podfinancovany, nasledne zufalo zanedbane testovanie, zufalo kompromisne riesenia (pocet stupnov), celkovo je to cele tak zufaly pokus urobit vysledky z nicoho, ze to nemohlo dopadnut inak ako to dopadlo. Resp. to mohlo dopadnut horsie, a la Komarov


To není Davidova pravda - to tady tvrdíme všichni. David tvrdí, že Rusové nebyli technicky a technologicky schopní nic vyvinout. My ostatní říkáme, že hlavní problém byl v penězích - v tom podfinancování. Já si dovolím přidat, že kdyby takto podfinancovali vývoj v USA, skončil by někdy kolem 65. roku nebo by se doplácával k výsledkům někdy teď.

Brežněv byl celoživotní politický pracovník přesvědčený, že stačí správně motivovat lidi - a "Vítězství je naše!". Podle toho taky vypadal celý vývoj (spíše regres) sovětské ekonomiky po odstavení Chruščova. Nikita Sergejevič byl ještě původně sedlák, který věděl, že se musí pohnojit, aby vyrostlo a že z jalové krávy tele nevymámí sebeohnivějším proslovem. Takže sice Koroljova honil - ale taky mu na milovanou kosmonautiku dal prostředky.

Brežněv se choval jak ten "novátor", co odnaučoval kozu žrát. A už to skoro uměla - ale chcípla, mrcha! Sovětská kosmonautika naštěstí přežila. Dokonce i nesmyslný pokus dohnat a předehnat STS - v době, kdy už bylo zřejmé, že není o co stát.


yamato - 21/7/2009 - 17:04

citace:
citace:

David je sice zaujaty, ale v niecom ma pravdu. Rusky pristup bol zufalo podfinancovany, nasledne zufalo zanedbane testovanie, zufalo kompromisne riesenia (pocet stupnov), celkovo je to cele tak zufaly pokus urobit vysledky z nicoho, ze to nemohlo dopadnut inak ako to dopadlo. Resp. to mohlo dopadnut horsie, a la Komarov


To není Davidova pravda - to tady tvrdíme všichni. David tvrdí, že Rusové nebyli technicky a technologicky schopní nic vyvinout. My ostatní říkáme, že hlavní problém byl v penězích - v tom podfinancování. Já si dovolím přidat, že kdyby takto podfinancovali vývoj v USA, skončil by někdy kolem 65. roku nebo by se doplácával k výsledkům někdy teď.

Brežněv byl celoživotní politický pracovník přesvědčený, že stačí správně motivovat lidi - a "Vítězství je naše!". Podle toho taky vypadal celý vývoj (spíše regres) sovětské ekonomiky po odstavení Chruščova. Nikita Sergejevič byl ještě původně sedlák, který věděl, že se musí pohnojit, aby vyrostlo a že z jalové krávy tele nevymámí sebeohnivějším proslovem. Takže sice Koroljova honil - ale taky mu na milovanou kosmonautiku dal prostředky.

Brežněv se choval jak ten "novátor", co odnaučoval kozu žrát. A už to skoro uměla - ale chcípla, mrcha! Sovětská kosmonautika naštěstí přežila. Dokonce i nesmyslný pokus dohnat a předehnat STS - v době, kdy už bylo zřejmé, že není o co stát.


Howgh, niet co dodat


Mirek Pospíšil - 22/7/2009 - 09:21

První stupeň ARES I-X je skoro v kupě


Pinkas J - 22/7/2009 - 13:38

Myslím, že v otázce N1 a roztříštěnosti programů to nejlépe vystihl p.Ervé. Koroljev měl vzít do prvého stupně Gluškovo motory RD 270 s tahem 685 tun, které měly vysoký ISP i u země (301s oproti 265s u F1 ze Satrnu 5), nehledě na nízkou hmotnost, přestože měly palivo N2O4 /UDMH. Použití dvou slabších N1 s 24 motory Rusové zvažovali v programu N1-L3, ale domnívali se, že tento program nemůže Apollo předhonit (což uvažovali správně) , ale že ho mohou předhonit v zjednodušeném programu N1- LK (což se hluboce mýlili). Důležité také podotknout, že měsíční program byl schválen oficiálně v SSSR cca 3,5 roku po vyhášení programu Apolla a to bylo vyhlášeno, protože von Braun již dávno pracoval na motorech F1 a koncepci raket Saturn.

Ještě k p. Salkovi: 2 motory RS 68 vyvinou tah 2x 338tun (vac) = 676 tun . 3motory SSME tah 3x 232 tun = 696 tun, rozdíl je tedy malý a motory SRB zůstávají stejné. Jestliže STS s 3 motory SSME má nosnost na LEO cca 100 tun (včetně Shuttle) , pak nosič s 2 motory RS 68 bude mít určitě větší nosnost než požadovaných 71 tun. Navíc by bylo možno použít 3 motory RS 68 a mít oba nosiče opravdu identické, s dostatečnou reservou pro pilotovaný i nepilotovaný let. Při automatickém Altairu by buďto vystačila jedna raketa s nosností cca 120 tun (viz níže), nebo v budoucnu by mohly startovat obě rakety a vynášet i mnohem těžší Altairy + TLI, než bude schopna Ares 5, to nemluvím o letu k Marsu.

Druhá raketa s TLI stupněm by měla v každém případě 3 motory RS 68 s celkovým tahem 1014 tun, což by mělo stačit na cca 120 tun na LEO (nepočítal jsem to), i vzhledem k tomu že startuje bez posádky a může mít větší zrychlení a tím menší gravitační ztráty.


JiriSalek - 22/7/2009 - 14:17

citace:

Ještě k p. Salkovi: 2 motory RS 68 vyvinou tah 2x 338tun (vac) = 676 tun . 3motory SSME tah 3x 232 tun = 696 tun, rozdíl je tedy malý a motory SRB zůstávají stejné. Jestliže STS s 3 motory SSME má nosnost na LEO cca 100 tun (včetně Shuttle) , pak nosič s 2 motory RS 68 bude mít určitě větší nosnost než požadovaných 71 tun. Navíc by bylo možno použít 3 motory RS 68 a mít oba nosiče opravdu identické, s dostatečnou reservou pro pilotovaný i nepilotovaný let.



Tyto rozpravy maji tu vadu ze nemuzeme michat hrusky z jablkama. Ares V a Ares 1 je navrzen NASA a pouziva jistou filozofii.
Direct je navrzen nejakymi nadsenci, kteri tvrdi ze jim pomaha par renegatu z NASA. To vsak jeste neznamena ze porovnavame hrusky s hruskama.
NASA uz Direct proverovala a zde vidime jak to dopadlo. TLI bylo polovicni nez prohlasovali tvurci Direct.

http://www.nasa.gov/pdf/257003main_NASA%20Performance%20Assessment%20of%20(DIRECT%202)%20Compiled.0702.pdf

Obecne je samozrejme mozne letet na Mesic se dvema identickymi raketami a hmotnost nejak rozdelit tak aby oba nosice byly vytizene. Pointa je ale v tom, ze to nelze udelat se soucasnou architekturou. To znamena ze by se musely predelat soucasne specifikace Orionu, Altairu, EDS i nosicu. Nezapomenme ovsem napriklad na provozni problemy spojene se dvema velkymi starty tak blizko sebe. Zatimco Ares 1/Orion bude vcelku rutinni start nekolik hodin po AresV/Altair a klidne muze cekat az se start Aresu V povede, tak architektura vyuzivajici dvou velkych nosicu muze mit masivni problemy s odklady startu u obou nosicu.

Provozne nebude takrka zadny rozdil mezi startem Aresu V a necim mensim na zpusob Directu. Mnozstvi neseneho paliva, o par motoru vice/mene ci segment navic u SRB hraje jen malou roli. Direct posledni dobou snad dokonce navrhuje pouziti sesti motoru RL-10 v hornim stupni misto dvou J-2 (Ares V a Ares 1 pouzivaji shodne po jednom J-2X). Vzhledem k tomu ze cena motoru zalozenych na stejnem principu se obecne jen malo lisi bez ohledu na velikost, tak se to muze jeste pekne prodrazit.

citace:

Při automatickém Altairu by buďto vystačila jedna raketa s nosností cca 120 tun (viz níže), nebo v budoucnu by mohly startovat obě rakety a vynášet i mnohem těžší Altairy + TLI, než bude schopna Ares 5, to nemluvím o letu k Marsu.



To jako pouzivat dva lety + automaticke dokovani i pro let automatickeho Altairu? Skutecne si myslite ze dva mensi starty plus slozite operace na LEO muzou byt levnejsi a bezpecnejsi nez primy let s polovicnim mnozstvim komponent?


Marek Babiš - 22/7/2009 - 15:44

citace:
Prazdny SRB o hmotnosti kolem 100t obvykle vystoupa do slusne vysky nekde kolem 70km a vraci se do atmosfery po strme trajektorii. Vybrat to pomoci kridel neni trivialni zalezitost. Ani pristani na runway neni zadna lahudka a zrejme by bylo ekvivalentni pristani raketoplanu.
Pokud uz chcete vracet boostery na letiste, tak bych to spise udelal s lehcimi boostery na kapalne palivo.


Prázdná hmotnost SRB činí 87t.. A odpojí se od ET ve výšce 45km a dále pokračuje setrvačností do výšky 66km.. :-)


Jan Baštecký - 22/7/2009 - 17:07

citace:
ˇ36 motorů v prvním stupni je rána spolehlivosti, je vysoce pravděpodobné, že při každém pokusu o vzlet by vždy nějaký selhal, též jejich řízení přenechané automatům typu automatická pračka nemohlo než nevést k havarii. Je jasné, že by to stejně " bouchalo i na stavu a ten by to navíc zničilo, jako jeden z pokusů zcela zničil startovací rampu. Celkově koncepce je zcela zaostalá, mžížoví mezistupňové konstrukce, znamená, že vyšší stupně se zapalovaly za chodu nižšího stupně a že sověti neměli ani zvládnut zážeh v beztíží. Důkazem je spousta planetárních sond, které " uvízly na LEO, když se nepodařilo opakovaně zapálit jejich nosič.Závěr je jasný bylo to letu neschopné monstrum.


Naopak! Tolik motorů představuje vyšší spolehlivost!

Při 36 motorech představuje výpadek jednoho z nich jen malou ztrátu tahu (1/36), což neomezí ani neohrozí celou misi.

A zapalování dalšího stupně během chodu předchozího? To je výhoda! Američani museli mít přetlakované nádrže s membránama, nebo malé pomocné extra motory na "seklepání" paliva před zapálením dalšího stupně. To už mi ruský "mřížový" systém přijde jednodušší, lehčí a spolehlivější ...

N1 považuju za raketu, kde prostě nebyl dokončen vývoj ...


asija - 22/7/2009 - 17:29

36 alebo koľko motorov už príliš výhodu nepredstavuje, skôr naopak. Ide o to, že výpadok alebo havária raketového motoru prebieha často "katastroficky" - čiže výbuchom.

N1 skončila kariéru ako nedorobok - je celkom dobre možné, že ďalším vývojom by sa to podstatne zlepšilo, ale na to už neboli peniaze ani motivácia.
Na druhej strane - motory pre N1 boli a sú celkom úspešné i v USA, a to dve desaťročia po výrobe, pričom na svoju príležitosť čakali v ruských skladoch, takže celkom špatné byť nemohli.

Asi skutočne platí to, čo napísal Vítězslav Novák.


JiriSalek - 22/7/2009 - 17:55

citace:
citace:
ˇ36 motorů v prvním stupni je rána spolehlivosti


Naopak! Tolik motorů představuje vyšší spolehlivost!



Pokud ovsem vypadek jednoho motoru nezpusobi vypadky dalsich jak se tomu stavalo o N1.

citace:

A zapalování dalšího stupně během chodu předchozího? To je výhoda! Američani museli mít přetlakované nádrže s membránama, nebo malé pomocné extra motory na "seklepání" paliva před zapálením dalšího stupně. To už mi ruský "mřížový" systém přijde jednodušší, lehčí a spolehlivější ...



To bych se neodvazoval tvrdit. Trysky hornich stupnu jsou obvykle objemne vyzadujici dlouhe mezistupne. Zapaleni horniho motoru blizko spodni nadrze nebo dokonce uvnitr mezistupne vyzaduje aby byl mezistupen jeste vetsi nez normalne, horke plyny se mohou vselijak odrazet a muzou poskodit i aktivni stupen a v neposledni rade mrizovany mezistupen neni prilis lehky. Skorepiny jsou obecne lehci a proto se taky pouzivaji v letectvi i kosmonautice.
Rusove ale obvykle pouzivaji vice "kratkych" trysek misto jedne dlouhe a pro Ruskou kovarskou praci muze byt vyhodnejsi jiny postup.

Ostatne i STS casto nema moc nezny start a casto se ze startovaci plosiny doslova utrhne, kdyz selze uvolnovani poutacich sroubu.


člověk - 22/7/2009 - 19:00

Zatím jen v představě :

feature=response_watch


člověk - 22/7/2009 - 19:04

Ares V - video :


feature=related


člověk - 22/7/2009 - 19:08

Start superrakety N- 1 právě před 40 lety = 3.7.1969 .



člověk - 22/7/2009 - 19:14

Křest Superrakaty N - 1 šampaňským a její následná cesta transportérem na startovací rampu v Kazachstánu. Velmi dobře je vidět obrovský počet motorů prvního stupně, Rusové nedovedli vytvořit motor silný jako F - 1 u Saturnu - 5. To byla zřejmě jedna z hlavních chyb druhé nejsilnější rakety světa šedesátých let.


feature=related


Pinkas J - 22/7/2009 - 19:16

To: Mr. Salek

Celá architektura Constellation je navržena pro ARES 1 a ARES 5. To je také hlavní problém projektu Direct, který se snaží jí přizpůsobit za cenu komplikací – hlavně částečně naplněný EDS u prvého Jupiteru 232 a pomocná nádrž s 20,5 tuny LOX u druhého Jupiteru 232 k automatickému přečerpání na LEO, aby byly plně využity nosnosti obou raket. To si myslím, že nemůže projít a oponenti Dotect mají proto snadnou práci Direct prohlásit za nevýhodný.

Kdyby se architektura letu stavěla od počátku na Direct, byly by zcela jiné možnosti, na př:
- EDS prvé rakety by byl menší o zhruba 21 tun a neprováděl celý TLI.

Druhý raketa by nesla:
- LSAM změněn jen na LAM – měl by jen návratový stupeň
- Servisní modul CEV by byl menší – jen pro TEI – pro odlet z LLO k Zemi
- Samostatný motorový blok s nádržemi, který by:
1/ dokončil TLI
2/ zabrzdil celek na LLO
3/ provedl hlavní část brzdění LAM k povrchu Měsíce, pak by byl odhozen, jemné přistání by provedl odletový motor LAM (což je ruská cesta). Velkou výhodou je, že vznášení nad povrchem Měsíce a hledání místa přistání provádí jen malá hmota LAM oproti velké hmotě LSAM - úspora paliva a tedy hmoty.

Aby někdo změnil architekturu Constalation, to by muselo dojít k nějakému vážnému problému, takže jde jen o jinou zajímavou možnost řešení letu na Měsíc, který mohou třeba s výhodou použít jiní a nestavět obří rakety.


člověk - 22/7/2009 - 19:23

Ještě start N- 1 . V záběrech je vidět i připravený sovětský LM . Ten se ovšem ke slovu bohužel nedostal.


feature=related


člověk - 22/7/2009 - 19:42

Superletadlo An- 225 Mrija, které mělo "spolupracovat" s nejsilnější raketou světa Energija jako nosič raketoplánu Buran. Největší letadlo světa a nejsilnější raketa světa, škoda , že to před 20 lety Rusům nevyšlo. Bohužel, peníze rozhodly.



Alchymista - 23/7/2009 - 08:20

Mrija ešte nie je stratený prípad, podľa niektorých práv sa intenzívne pracuje na obnove výroby Ruslanov a aj Mrije.


JiriSalek - 23/7/2009 - 09:31

citace:
To: Mr. Salek

Celá architektura Constellation je navržena pro ARES 1 a ARES 5. To je také hlavní problém projektu Direct, který se snaží jí přizpůsobit za cenu komplikací – hlavně částečně naplněný EDS u prvého Jupiteru 232 a pomocná nádrž s 20,5 tuny LOX u druhého Jupiteru 232 k automatickému přečerpání na LEO, aby byly plně využity nosnosti obou raket. To si myslím, že nemůže projít a oponenti Dotect mají proto snadnou práci Direct prohlásit za nevýhodný.



Skutecne za vsechno muze architektura. Ares 1 a Ares V jsou site na miru urcite architekture. Jejiz zakladem byl pozadavek na maximalni jednoduchost mise a maximalni bezpecnost posadky. Tak vznikl napad postavit nejvetsi moznou raketu, ale misto aby posadka byla vynasena na spici teto raketu jako v programu Apollo, tak bude mit vlastni nosic vyuzivajici komponenty teto obri rakety. Toto je koncepce architektury 1 a 1/2 startu.
Vyhoda teto architektury ja pak ta, ze Ares1/Orion muze relativne efektivne letat i na LEO. A Ares V/Altair je velice efektivni k automatickym misim na Mesic.

Z teto architektury je ve vyvoji zatim pouze Ares1 a Orion. Ostatni jsou jen studie. Pokud NASA chce neco zmenit, tak by mela prvne zmenit architekturu a ne nosice. Jinak prepraha vozik pred kone.


citace:

Kdyby se architektura letu stavěla od počátku na Direct, byly by zcela jiné možnosti, na př:
- EDS prvé rakety by byl menší o zhruba 21 tun a neprováděl celý TLI.

Druhý raketa by nesla:
- LSAM změněn jen na LAM – měl by jen návratový stupeň
- Servisní modul CEV by byl menší – jen pro TEI – pro odlet z LLO k Zemi
- Samostatný motorový blok s nádržemi, který by:
1/ dokončil TLI
2/ zabrzdil celek na LLO
3/ provedl hlavní část brzdění LAM k povrchu Měsíce, pak by byl odhozen, jemné přistání by provedl odletový motor LAM (což je ruská cesta). Velkou výhodou je, že vznášení nad povrchem Měsíce a hledání místa přistání provádí jen malá hmota LAM oproti velké hmotě LSAM - úspora paliva a tedy hmoty.



Ne zcela jsem pochopil vami navrhovanou architekturu, ale staci jen spocitat raketove stupne, motory a pocet dokovacich manevru, abychom byli schopni porovnat narocnost architektury. Soucasna architektura potrebuje nasledujici:
Ares V (2SRB + core + 6 motoru + EDS + 1 motor)
Ares 1 (1SRB + US + 1 motor)
Orion (1 SM + 1 motor)
LM (2 stupne po 1 motoru)
Dokovani (LEO, LLO)
Celkem 3SRB + 6 stupnu + 11 motoru + 2 dokovaci manevry

Ted to porovnejme s Apollem
Saturn V (3 stupne, 5 + 5 + 1 motor)
Apollo CSM (1stupen + 1 motor)
Apollo LM (2 stupne + 2 motory)
Dokovani (LEO,LLO)
Celkem 0SRB + 6 stupnu + 14 motoru + 2 dokovaci manevry (LEO manevr ovsem probihal jen na kratkou vzdalenost a nebyl samostatny start)

Cili se zda ze na tom Cx architektura neni tak spatne. Direct ma spousty verzi, tak je tezke posoudit ktera je nejvhodnejsi. Rekneme ze budou opravdu startovat dve "identicke" rakety i s EDS a kazda pouze ponese jiny naklad. Jedna ponese cast naklady, posadku a LAS a druha ponese zbyly naklad.

Direct (2SRB + Core + 3 motory + EDS + 2 motory)
druhy Direct (2SRB + Core + 3 motory + EDS + 2 motory)
Orion (1 SM + 1 motor)
LM (2 stupne po 1 motoru)
Dokovani (LLO, LLO)
Celkem 4SRB + 7 stupnu + 12 motoru + 2 dokovaci manevry
Dokovaci manevr a pilotovany start je ovsem ztizen tim, ze nepoleti pouze Orion, ale Orion s dalsim nakladem.
Vidime ze tato architektura vypada ponekud narocnejsi. Navic je tady problem s tim ze lety na LEO budou nevytizene a mozna mene bezpecne. Automaticke lety na Mesic pouze s jednou raketou zase budou mit mensi nosnost.





Aby někdo změnil architekturu Constalation, to by muselo dojít k nějakému vážnému problému, takže jde jen o jinou zajímavou možnost řešení letu na Měsíc, který mohou třeba s výhodou použít jiní a nestavět obří rakety.


Mirek Pospíšil - 23/7/2009 - 12:59

Termín startu Ares I-X byl oficiálně posunut o dva měsíce, na 31.10.2009.

Kompletace 1. stupně na mobilní vypouštěcí plošině byla dokončena minulý pátek 17.7.
Příští úterý 28.7. má na schůzce managementu padnout rozhodnutí kdy začne sestavování druhého stupně (upper stage). Zřejmě počátkem srpna.

http://www.space.com/missionlaunches/090722-ares1-rocket.html


člověk - 23/7/2009 - 13:38

Obama včera nechal armádě zrušit další výrobu superstíhaček Raptor. Doprovodil to zhruba těmito slovy : "Chlapi neblbněte, víte přeci, že jsme v dosti velkým srabu a šetřit se bude všude a na všem !! Takže ani vy nejste výjimkou ,i když máte nějaké ty generálské frčky. Pokud budete proti, tak to stejně budu celé vetovat a basta fidli !!" Tolik tedy včerejší Obama. Obamova speciální komise nyní posuzuje výdaje na Měsíční program, hlavně vývoj Aresu I a V , s výsledky se má vytasit do konce prázdnin. Řada lidí z NASA už začíná mít lehkou žaludeční nevolnost z výsledků této zprávy. Co když se bude šetřit i na Aresech, co pak ???


alamo - 23/7/2009 - 13:50

"co pak ???"
sú len dve možnosti, buďto bude nasa plniť aj funkciu komerčného dopravcu a predávať aj letenky pre turistov (po nalievaní financií do bánk, zoštátnení GM, by už nemali byť proti tomu žiadne škrupule)
alebo ak sa tejto úlohy odmietne zhostiť, rozsiahla redukcia, aj s ukončením, snahy nasa o vývoj vlastného letového hardvéru
žiadnu možnosť kompromisu medzi týmito dvomi cestami nevidím


JiriSalek - 23/7/2009 - 14:31

citace:
"co pak ???"
sú len dve možnosti, buďto bude nasa plniť aj funkciu komerčného dopravcu a predávať aj letenky pre turistov (po nalievaní financií do bánk, zoštátnení GM, by už nemali byť proti tomu žiadne škrupule)
alebo ak sa tejto úlohy odmietne zhostiť, rozsiahla redukcia, aj s ukončením, snahy nasa o vývoj vlastného letového hardvéru
žiadnu možnosť kompromisu medzi týmito dvomi cestami nevidím


Kompromisu existuje cela rada, ale nevim jestli vedou na Mesic a Mars. Moznosti vidim hned nekolik.

1. Mesic bude zrusen nebo odlozen. Orion pujde na EELV. STS doslouzi az bude pripraven nastupce. NASA uz nikdy vice nebude navrhovat svoje rakety.

2. Vse pujde podle soucasneho planu, STS pujde do srotu a na ISS budou americane letat v Soujuzu a zasobavat je bude COTS.

3. Pujdou treti cestou a budou se snazit postavit nejaky "levny" shuttle derived s tim ze architektura cesty na Mesic se nejak prizpusobi. Na ISS se porad bude muset letat v Soujuzu a COTS.

Existuji i kombinace predesleho.

Sam jsem zvedav co komise doporuci. Ovsem si nejsem jisty, ze to co doporuci komise bude nakonec schvaleno prezidentem, kongresem a senatem.


Mirek Pospíšil - 23/7/2009 - 14:35

Zhruba za měsíc, na 25.8. 2009 je naplánován první pozemní test 5-segmentového SRBu v Promontory (Utah).
Po dnešním testu připravenosti dostalo ATK od vedení NASA "GO" na provedení testu.

Foto z příprav:


další tady: http://www.deseretnews.com/article/705318113/Future-space-travel-beyond-moon.html


alamo - 23/7/2009 - 14:38

JiriSalek : "Ovsem si nejsem jisty, ze to co doporuci komise bude nakonec schvaleno prezidentem, kongresem a senatem."

je tu aj možnosť že komisia doporučí to, čo jej na doporučenie pošle práve prezident, kongres a senát, aby prezident, kongres a senát mali čo kladne schvalovať ale na až taký veľký konsenzus, zase moc neverím..


člověk - 23/7/2009 - 18:10

Představme si hypotetickou možnost - nikoli ovšem zcela nemožnou !!!, že se vývoj raket Ares bude prodražovat, že díky krizi budou škrty v rozpočtu a že nakonec zbude jen projekt rakety Ares- 1 pro dopravu Orionu na ISS. Projekt Ares- V a let na Měsíc by byl odložen. Jak by potom vypadala situace ve světové kosmonautice ??? Zajímavě a nesmírně vyrovnaně !!! Po zrušení raketoplánů by roku 2015 disponovaly jednotlivé země těmito nejsilnějšími nosiči :

1. USA = Ares- 1 /25 tun/ a Atlas- V /20 tun/

2. Evropa = Ariane- V /25 tun/

3. Rusko = Proton /25 tun/ a Angara /25 tun/

4. Čína = CZ- V /25 tun/


Tedy všechny uvedené země by měly nosiče stejné síly. V kosmu by létala mezinárodní stanice ISS ,její první modul byl ovšem vypuštěn již 1998 , takže roku 2015 mu bude již 17 let a ISS možná půjde pomalu "do důchodu". Nyní se tam 13 kosmonautům ucpal záchod a vypukla dokonalá panika - ještě, že to zachránil záchod ruský !!

Roku 2015 bude v kosmu létat "malá čínská stanice" postavená pomocí raket CZ-4 a bude se zřejmě chystat větší čínská stanice sestavená za pomoci CZ- 5 , tedy z modulů o váze 20 až 25 tun = obdoba Miru-1 SSSR. Vedoucí zemí v kosmu , po zrušení projektu ARES- 5 , se tak každopádně stane Čína. ISS v období 2015 až 2020 bude každopádně "mlít z posledního". občas na ní vypukne požár, občas se tam ucpe záchod, občas se udělá díra v plášti a několik kosmonautů se tam potom udusí, ...bude to už prostě jen "rezavý vehikl !!" Za těchto okolností Čína převezme vůdčí roli v kosmu.


alamo - 23/7/2009 - 18:38

"Představme si hypotetickou možnost - nikoli ovšem zcela nemožnou !"
"Jak by potom vypadala situace ve světové kosmonautice ?"

Mesiac je minulosť, hor sa na Mars
http://spravy.pravda.sk/mesiac-je-minulost-hor-sa-na-mars-do4-/sk_svet.asp?c=A090721_111801_sk_svet_p12
"Niekedy si myslím, že som letel na zlé miesto," citovala televízia CNN Collinsa. "Mars bol pre mňa obľúbenejší, už keď som bol dieťa a doteraz ním je. Rád by som videl Mars ako cieľ, podobne ako prezident John Kennedy upriamil pozornosť na Mesiac. Obávam sa, že súčasným dôrazom na návrat na Mesiac sa len zamotáme a objavovanie Marsu, ktorý je omnoho hodnotnejším cieľom, sa zdrží o desaťročia."
Veľkým priaznivcom nového objavovania je aj vesmírny konštruktér a prezident Spoločnosti Marsu Robert Zubrin. "Nezaložili sme NASA, aby robila nostalgické spomienkové lety," tvrdí. "Vznikla, aby sme dobyli nebo. Ak si agentúra dá za hlavný cieľ zopakovanie technického úspechu spred päťdesiatich rokov, je to úplný odklon od jej cieľa,"

ja osobne nechcem tvrdiť že by táto "saltomortalita" bola rozumná, ale nasa (a vláda usa) previedla svoj veľký zmysel pre "saltomartalitu" keď ukončila apolo, a dnes zase keď ukončuje raketoplán. ale na akékoľvek odhady toho čo bude reálne nasledovať, si budeme musieť počkať dovtedy, kým sa aspoň obama jasne "nevymáčkne" čo vlastne chce.


Pinkas J - 23/7/2009 - 21:12

Quote: Ne zcela jsem pochopil vámi navrhovanou architekturu
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Stručně vysvětlím navrhovanou architekturu:

Oba nosiče odvozené od STS (Jupiter 232) mají stejnou nosnost na LEO cca 100 tun a spojí své náklady na LEO.
Prvý Jupiter vynese EDS, ale 100 tunový EDS nemůže udělil 100% TLI sestavě Orionu + Altairu (celkem 72 tun), udělí mu řekněme jen 80%
Druhý Jupiter vynese Orion + Altair, ale zbývá mu ještě schopnost 28 tun. Těch 28 tun bude tvořit motorový blok s nádržemi, jehož funkce bude:
1. Dokončí 20% TLI
2. Zbrzdí Orion + Altair na LLO
3. Po odpojení Orionu zbrzdí Altair až těsně (cca 8 km) k povrchu Měsíce, pak se odpojí a spadne tvrdě na Měsíc. Zde je podstata změny architektury: Altair bude mít jen odletový stupeň, tedy bude se jmenovat ne LSAM ale LAM. Tento stupeň bude mírně zvětšený a provede nejdříve vznášení nad povrchem a měkké přistání odletovým motorem a teprve po skončení expedice odlet pro spojení s Orionem

Až na bod 1 je to architektura, kterou preferovali Rusové a má tyto výhody:
- přímo nad povrchem se vznáší a měkce přistane jen malá hmota odletové části Altairu – úspory paliva a tím hmotnosti.
- nohy a amortizátory jsou značně lehčí – opět úspora hmoty
- výška Altairu je značně menší – menší pravděpodobnost převrhnutí
- při přistání pracuje odletový motor, schopný při jakémkoliv problému okamžitě vynést Altair zpět na LLO.
- na rozdíl od lodi Apolla, servisní modul Orionu provádí jen TEI – odlet od Měsíce k Zemi, může být relativně lehčí a lépe využitelný na LEO.

Tato architektura na rozdíl od té, kterou navrhuje Direct nepotřebuje žádné přečerpávání paliva na LEO a má také hmotnostní výhody při operaci přistání. Nenavrhuje žádný další motor nebo stupeň, jen jiný motor, než je přistávací motor LSAM a to motor s 3 funkcemi a odpovídajícím palivem.


člověk - 23/7/2009 - 22:34

TO : Alamo

Naprostý souhlas !! Je to k smíchu, po 50 letech se bít v prsa z nějakého návratu na Měsíc !! Lidé, kteří si jako dospělí pamatují první přistání z roku 1969, budou už roku 2020 dávno v domově důchodců někde na kapačkách a brzy "natáhnou bačkory". Ovšem ještě krátce před smrtí budou ze smrtelné postele nevěřícně sledovat nějakého amerického kosmonauta , jak právě přistál znovu na Měsíci , skáče tam jak pominutý a anglicky huláká : "Repete !! Repete !! Důchodce se smrtí na jazyku se ještě stihne zeptat svého souseda na kapačkách : "A kolik tohle všechno zase sálo ??" Dostane se mu odpovědi : "Asi 500 miliard !! Ale dolarů, ne korun !" A co odpoví on ?? "Tak tohle je už na mne příliš, to ať radši hned zhebnu !!"

Já se tomu důchodci ani moc nedivím ! Louis Blériot přeletěl poprvé kanál La Manche roku 1909. Dovede si snad někdo představit, jak o 50 roků později , tedy roku 1959 , někdo šílí radostí a plácá se do stehen, když se přelet kanálu znovu podaří, tentokráte ovšem moderním letounem ?? Já bych takové lidi nechal odvézt na psychiatrii !!! Myslím, že tam patří i část vedení NASA, která let na Měsíc znovu prosadila. Vinu prezidenta G.W.Bushe na celé záležitosti je třeba ještě pořádně zvážit.


Alchymista - 23/7/2009 - 22:58

IMHO príliš zjednodušený pohľad. Apollá preliatavali 1000 krát väčšiu vzdialenosť ako kozmické lode pred nimi i po nich - na to na zemi takmer neexistuje analógia.


alamo - 23/7/2009 - 23:01

"človeče" G W Bush by rád letel na mars keby na to mal, ale "on" ani usa na to proste "škváru" nemali ešte pred nástupom hospodárskej krízy, odkiaľ na let na mars (alebo na návrat na mesiac, nahrabe obama, počas krízy, a dvojnásobnej "vienamskej" vojenskej poje.. (v sračkách až po uši) menom irak a afganistan, to je pre mňa záhadou. pripomínam že apolo bolo zastavené aj v dôsledku mizérie menom vietnam.
bolo jasné že lety raketoplánov sú drahé, že ich treba ukončiť, a nahradiť ich niečím iným, a aby GWB presvedčil dosť ľudí nasľuboval všetkým všetko. aj tým čo chceli letieť na mars, aj tým čo sa chceli vrátiť na mesiac.

dokiaľ obama jasne nepovie, dáme na to a to, toľko a toľko, a tieto výdavky budú prioritné, takže z nich škrtať nič nebudeme aj keby sekeri padali, dovtedy jeho slová o jeho plnej podpore, vesmírnemu výskumu, zostanú prázdnymi kecmi

mne osobne je jedno či sa letí na ISS, mesiac, mars, alebo jupiter. mňa zaujíma len to aby konečne vznikla "kontinuita" ktorá by viedla, k vzniku, trvale obývanej základne, ktorá by bola stimulom pre vývoj dopravnej infraštruktúry (neštátnej) a komerčnú činnosť. [Upraveno 23.7.2009 alamo]


člověk - 23/7/2009 - 23:14

Celý program letu k Měsíci má vážné trhliny velikosti moravské Macochy. První stupeň Aresu-1 je na pevné pohonné hmoty, tedy motor bez jakékoliv možnosti regulace tahu v případě potřeby ! Myslím tedy , že US kosmonauti se budou snášet zpět na zemi častěji na padácích záchranné věžičky Aresu, místo vítězoslavně při návratu z Měsíce. A to ještě v těch "šťastnějších případech", v těch ostatních je budou rovnou ukládat do truhly, tedy, pokud z nich po explozi ještě vůbec "něco zbude". Dvě exploze raketoplánů létajících na "stejné motory" jsou varovným mementem.

Druhý malér jsou dva starty dvou raket - to tu dosud nebylo a mise to pořádně prodraží. Ve 21 století jde každopádně o "holý nesmysl".

Další podivná věc je obludné staromilství ke starým krámům !! Například motory J-2 ze Saturnu - 5 jdou znovu ke slovu !! Když byly poprvé používány , zápasily jednotky US Army v džungli Vietnamu s komunistickým Vietcongem a našinci v té době přímo šíleli po zatím neznámé kapele Beatles !! Jak známo - tenkráte to US Army prohráli/. Motor J-2 tedy bude používán NASA něco přes 100 let. Vůbec bych se nedivil, kdyby se zjistilo, že se Altair bude na měsíční povrch snášet na nějaké replice motorů " Hitlerovy zbraně odplaty" = Von Braunovy střely V-2 , tak málo účinné při ostřelování Londýna roku 1944 !!

Tolik k návratu na Měsíc, této "veleakci", která má promrhat asi 500 miliard USD daňových poplatníků a to ještě v dobách všeobecné krize.




http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006050414


admin - 23/7/2009 - 23:39

Ztráty Sev. Vietnamu a spol.: 1 176 000, Čína 1446, SSSR 16
Ztráty Jižního Vietnamu a spol: 220 357, USA 58159, SK 4960, Laos 30000, Austrálie 520, Nový Zéland 37, Thajsko 1351

US Army neprohrála. Prohrála US vláda doma.

Vyjmenujte použitelné americké kyslíko-vodíkové motory a porovnejte je podle specifického impulsu.

Ceny nemovitostí v USA stouply. A právě v tomto odvětví ekonomiky byl zaset kdysi dávno Clintonovou administrativou problém(hypotéky doslova pro každého). Na podzim se očekává stagnace, nebo růst HDP. U nich samozřejmě. Peníze z programu TARP ani zdaleka nebyly vyčerpány. Ekonomika klesla o cca 4%. To není všeobecná krize ani omylem. Samozřejmě nikdo neví, co bude za půl roku, ale teď to nevypadá nijak drasticky. Až na Maďarsko, Lotyšsko a Rusko(pokles o 20% srovnatelný s poklesem v USA ve 30. letech - to už krize je)...

Ale jinak jako pravověrný odpůrce TPH s Vámi souhlasím.


Ervé - 24/7/2009 - 08:00

No Martine, jenomže jsi nenapsal, že většina člověkových hlášek jsou nesmysly. Saltomortalismus, který kritizujete při ukončení Apolla, vám najednou nevadí, když jde o STS, přitom pro pilotovaný program NASA by to byl smrtelný úder. SRB se vám může nelíbit, ale reálně jde o jediný americký man-rated motor 1. stupně, který má za sebou 250 startů, přitom jen jednou došlo k poruše, která by při letu Aresu 1 skončila záchrannou posádky systémem LAS. Jakákoliv jiná volba nebo změna koncepce znamená konec pro let na Měsíc pro příštích 20 let a tím pádem nebude ani let na Mars. Pokud chce NASA někam letět, musí dokázat, že v případě problémů zase neucukne jako u Apolla a nezačne za 5 let prosazovat něco úplně jiného - dokazuje to trváním na SRB, RS-68 a J-2X. Let na Mars v brzké budoucnosti je možný s cca 50% šancí smrti posádky, aby se to zlepšilo, musí mít NASA mnohem větší zkušenosti ve startech a dlouhodobých pobytech mimo orbitu Země, a to jde relativně bezpečně jen na Měsíci.


admin - 24/7/2009 - 08:11

Já myslím, že to není třeba a že jsem to svými poznámkami dal jasně najevo.
Co se týče veletoče - ano, opustit Apollo byla nebetyčná blbost. Vždycky jsem to taky říkal...
Když už ale tady STS je, tak bych šel spíše cestou evoluce tohodle systému. Například nahradit SRB za pomocí LRB(liquid rocket booster).

BTW, kolikrát startovaly SSME? A dají se dnes SRB za letu vypnout?
Ne, prostě mě nepřesvědčíš. Nemám rád TPH.


JiriSalek - 24/7/2009 - 09:14

citace:
Quote: Ne zcela jsem pochopil vámi navrhovanou architekturu
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Stručně vysvětlím navrhovanou architekturu:

Oba nosiče odvozené od STS (Jupiter 232) mají stejnou nosnost na LEO cca 100 tun a spojí své náklady na LEO.
Prvý Jupiter vynese EDS, ale 100 tunový EDS nemůže udělil 100% TLI sestavě Orionu + Altairu (celkem 72 tun), udělí mu řekněme jen 80%
Druhý Jupiter vynese Orion + Altair, ale zbývá mu ještě schopnost 28 tun. Těch 28 tun bude tvořit motorový blok s nádržemi, jehož funkce bude:
1. Dokončí 20% TLI
2. Zbrzdí Orion + Altair na LLO
3. Po odpojení Orionu zbrzdí Altair až těsně (cca 8 km) k povrchu Měsíce, pak se odpojí a spadne tvrdě na Měsíc. Zde je podstata změny architektury: Altair bude mít jen odletový stupeň, tedy bude se jmenovat ne LSAM ale LAM. Tento stupeň bude mírně zvětšený a provede nejdříve vznášení nad povrchem a měkké přistání odletovým motorem a teprve po skončení expedice odlet pro spojení s Orionem



Dekuji za vysvetleni. Strucne by se to tedy dalo shrnout tak, ze soucasne planovany LSAM ma dva stupne. Ten mensi pro odlet z Mesice a ten vetsi pro prechod na lunarni drahu, pristani, neseni nakladu vyrobu energie atd.
Vy z toho vetsiho stupne chcete presunout systemy do toho mensiho s lidmi tak aby plnil vice ukolu a byl o neco vetsi, zatimco ten vetsi stupen mohl byt naopak lehci a jednodussi.

citace:

Až na bod 1 je to architektura, kterou preferovali Rusové a má tyto výhody:
- přímo nad povrchem se vznáší a měkce přistane jen malá hmota odletové části Altairu – úspory paliva a tím hmotnosti.
- nohy a amortizátory jsou značně lehčí – opět úspora hmoty
- výška Altairu je značně menší – menší pravděpodobnost převrhnutí
- při přistání pracuje odletový motor, schopný při jakémkoliv problému okamžitě vynést Altair zpět na LLO.



Sdelme si i nevyhody teto architektury.

- Odletovy stupen bude i pristavat, takze je zapotrebi aby motor mohl byt regulovatelny, restartovatelny, vydrzel termalni cykly, odolaval prachu, poskozeni pri pristani, atd. Naproti tomu Apollo i soucasna architektura klade duraz na jednorazovost, jednoucelovost a maximalni bezpecnost tohoto motoru. Bude ulozen v hermetizovanem kanistru az do odletu. Bude tedy i mensi riziko jeho poskozeni nebo uniku paliva.

- Odletovy stupen bude mnohem tezsi nez soucasny protoze bude muset nest pristavaci systemy, nohy, naklad, zasobovani energii pro cinnost na mesici. To znamena ze odletovy stupne bude mnohem tezsi a mnohme komplikovanejsi nez u soucasne architektury.
- Pred odletem zrejme bude nutne z tohoto stupne narychlo odmontovat veskere zbytecne zarizeni, nebo to vzit sebou. Pro pozdejsi vyuziti na mesicni zakladne toho zbyde malo.
- Veskere soucasne studie vzdy doporucily minimalizovany navratovy stupen, protoze je to proste nejefektivnejsi, nejjednodusii a nejbezpecnejsi. Vy tvrdite opak a odvolavate se na Ruskou architekturu.

citace:

- na rozdíl od lodi Apolla, servisní modul Orionu provádí jen TEI – odlet od Měsíce k Zemi, může být relativně lehčí a lépe využitelný na LEO.



Tento zpusob pouziva i soucasna architektura a Orion je zrejme ve stadiu kdy to uz pujde jen tezko zmenit bez vyrazneho odkladu jeho startu.


JiriSalek - 24/7/2009 - 09:57

citace:
No Martine, jenomže jsi nenapsal, že většina člověkových hlášek jsou nesmysly. Saltomortalismus, který kritizujete při ukončení Apolla, vám najednou nevadí, když jde o STS, přitom pro pilotovaný program NASA by to byl smrtelný úder. SRB se vám může nelíbit, ale reálně jde o jediný americký man-rated motor 1. stupně, který má za sebou 250 startů, přitom jen jednou došlo k poruše, která by při letu Aresu 1 skončila záchrannou posádky systémem LAS. Jakákoliv jiná volba nebo změna koncepce znamená konec pro let na Měsíc pro příštích 20 let a tím pádem nebude ani let na Mars.

"clovekovy" hlasky jsou opravdu vetsinou nesmysly. Proto reaguju jen na zpochybnovani SRB. Souhlasim s Ervem ze bez nej NASA Mesice nedosahne. Jen si myslim ze selhani SRB ve stylu Challengeru by Ares/Orion prezil bez abortu.
Problem opravdu neni to ze SRB nelze vypnout - ono to lze, ikdyz ponekud explozivne. Problem je ze existuje moznost ze dojde k utrzeni zrna a chvilkovemu ucpani trysky. To muze vest k vzestupu tlaku uvnitr komory a jejimu explozivnimu roztrzeni. Protoze komora u SRB je vyrazne vetsi nez u kapalinovych motoru, tak i mnozstvi vzniklych srapnelu je vetsi.
Toto je jediny vazny problem SRB. STS SRB to resi vysokym koeficientem bezpecnosti a peclivou kontrolou celistvosti zrna po vyrobe.
Pokud se podivame na havarie Titanu nebo Delty II zpusobne "explozi" SRB, tak zjistime ze v pripade Delty II doslo k poskozeni kompozitniho plaste pri vyrobe. Titan i STS maji ocelove plaste a STS navic i silnejsi stenu. Presto SRB Titanu jednou vybuchlo prave z duvodu odtrzeni zrna od steny komory, ktere ucpalo vytokove hrdlo, coz zvysilo vnitrni tlak a roztrhlo komoru.
Jestli tuto havarii muze Orion prezit je predmetem debat. Obzvlaste pry nekde kolem max Q muze mit Orion problem, nebot se pry nedokaze vyhnout rozprsklemu horicimu palivu. No uvidime jak je to doopravdy a co chytre hlavy vymysli. Rozhodne je dobre ze se o tomto debatuje jeste pred startem Aresu. Zadna jina raketa nikdy nebyla pod takovym verejnym drobnohledem. Takze z logiky veci vyplyva, ze to bude zrejme ta vubec nejbezpecnejsi raketa ktera kdy letela.


Vítězslav Novák - 24/7/2009 - 09:58

člověče (nebo člověku?), ten 1. stupeň na TPH mi taky připadal divný - ale to je spíš proto, že jsem kdysi dávno, někdy v dobách kolem Apolla 11, četl, že TPH je nevhodné.

Co vím, tak SRB nikdy nevybuchly. Je to snad nejotestovanější nebo jedna z nejotestovanějších raket. Rozhodně na americké straně. U Challengeru taky nevybuchl booster, ale vnější nádrž v důsledku úniku plamene bokem. Kdyby ke stejnému maléru jako u Challengeru došlo v Aresu I, raketa by dostala dodatečný klopivý moment, možná by došlo ke snížení tahu - ale nestalo by se nic než (možná) nouzové přistání. A možná by se nestalo doslova nic. Kdyby šel u Challengeru plamen bokem, možná by se na to ani nepřišlo, nebo důkladným rozborem záznamů čidel při startu.

Při normálním startu není potřeba SRB vypínat a při nenormálním nejspíš stejně přijde ke slovu záchranný systém. Navc TPH jen tak nevybuchne. KPH, které se po nějakém maléru rozptýlí do prostoru (nejlépe smíšeno s okysličovadlem) vytvoří cosi jako termobarickou bombu. TPH nic takového nehrozí a přídavný kyslík z atmosféry musí být výrazně méně účinný než okysličovadlo zakomponované do paliva.

Prostě - připadá mi, že Američani tentokrát šli správně cestou využití známého a prověřeného, nejsou nadměrně optimističtí (záchranný systém) a tudíž snad mají šanci vyvinout Aresy a Orion s nepříliš velkým zpožděním. Na rozdíl od STS... Nebo orbitální stanice.


člověk - 24/7/2009 - 10:00

TO :Martin Kostera

Moje příspěvky jsou samozřejmě z 50 % psané s nadsázkou a určitým způsobem "pro pobavení" , to je jasné. Ovšem podstata i přesto zůstává míněna zcela vážně, tedy například, že stále upozorňuji na velmi podceňované výkony čínské ekonomiky ve srovnání s USA. Ekonomika Číny rostla v posledních 30 letech o 10 % ročně , ekonomika USA o zhruba 3 % ročně. Udělejme si projekci do roku 2018 = tedy za 9 let a za základ vezměme loňský HDP Číny = přes 30 bilionů Juanů a HDP USA = 14,4 bil. USD. "Uberme oběma zemím něco na budoucím tempu" = Čína z 10 na 8 % ročně, USA z 3 na 2 % ročně, to je myslím dost reálné. A nyní kurz čínské měny Juanu k USD, ten je nyní 6,80 /Ještě před 4 roky byl 8,30/ - myslím , že dojde k jeho posilování - ostatně všichni si to přejí- i USA, aby zanikly obrovské US deficity v obchodě. Předpokládejme do r. 2018 posílení Juanu na 4 Juany za 1 USD - dle mého rovněž dosti pravděpodobné ! Tato čísla si pak každý může dát do kalkulačky a zjistí toto : Roku 2018 bude HDP USA - 17,2 bil. USD a HDP Číny = 68 bil. Juanů , děleno 4 = 17 bil. USD.

Když tedy budou platit ona uvažovaná tři čísla v období 2009 - 2018 , tedy Čína- 8, USA- 2 a Juan postupně na 4,00 , tak se dočkáme v roce 2018 dostižení USA Čínou v objemu ekonomiky = HDP. Už za pouhých 9 roků , to dítě akorát tak vychodí základní školu. To ovšem přinese /díky stejně velkému HDP/ také stejně velký /zhruba/ státní rozpočet v USA i v Číně = Čína bude moci uvolňovat na zbrojení i třeba kosmický výzkum naprosto stejně peněz, jako USA, aniž by ji to nějak ekonomicky příliš vyčerpávalo. Takže 9 let a "doba" i v kosmonautice může doznat mimořádných změn se kterými dosud nikdo nepočítal. Jistě ,USA budou mít peníze + zkušenosti, Čína "jen" peníze. Ovšem já bych tu 1,3 miliardu lidí rozhodně nepodceňoval, pokud bude nějaké věc v kosmu "vládním zájmem", tak ji Čína dokáže. I kdyby to měl být let na Mars.


David - 24/7/2009 - 11:13

Čína musí především živit, oblékat a ubytovat miliardu obyvatel žijících pod hladinou chudoby a jelikož se dále množí dosáhne průměrné životní úrovně civilizované země nechudší v Evropě tak za sto let.
Připomenul bych obdobného vizionáře Chruščova, který sliboval dohonit a předhonit USA v padesátých létech m.s.. Uplynulo padesát let a USA jsou pro současné Rusko stále vpředu v nedohlednu a Čína je za Ruskem tak zaostalá / v životní úrovni obyvatel/ jako je Rusko za USA.


admin - 24/7/2009 - 12:20

citace:
Když tedy budou platit ona uvažovaná tři čísla v období 2009 - 2018 , tedy Čína- 8, USA- 2 a Juan postupně na 4,00 , tak se dočkáme v roce 2018 dostižení USA Čínou v objemu ekonomiky = HDP.


Takhle se to počítat nedá a Vy to víte. Ale to je jedno, v tomto případě "na velikosti záleží". I když bude průměrný Číňan chudý jak kostelní myš a procentuálně(z HDP) dá Čína(1,3G lidí) na kosmonautiku míň, takv absolutních číslech to může být mnohem víc, než kolik dají USA(300M lidí). To je ale snad každému jasné a toto jsem nikde neviděl popírat. Jen je kvalifikovaný odhad rok 2050...

S tím souvisí Vaše ničím nepodložené tvrzení, že v roce 2015 bude lídrem Čína(pokud se zastaví Ares 5 atd.). Ne, nebude.


alex - 24/7/2009 - 12:24

Nie je to isté ak rovnaký DPH má krajina s cca 300 mil. obyvateľov a 1,2mld obyvateľov. Rovnaký balik peňazi sa totiž musí rozdeliť medzi rôzne množstvo obyvateľov s rozdielnou sociálnou situáciou. Ak chce Čína zvyšiť životnú úroveň najzaostalejších oblastí Číny, musí časť peňazí obetovať možno práve na úkor kozmonautiky.


admin - 24/7/2009 - 12:27

citace:
Superletadlo An- 225 Mrija, které mělo "spolupracovat" s nejsilnější raketou světa Energija jako nosič raketoplánu Buran. Největší letadlo světa a nejsilnější raketa světa, škoda , že to před 20 lety Rusům nevyšlo. Bohužel, peníze rozhodly.


Nejsilnější raketa byl Saturn 5.
Škoda, že u ní nezůstali. Mohla tu být řada Skylabů, nějaký velký komplex z několika obřích modulů a nemusl by se vyvíjet žádný Ares 5...


admin - 24/7/2009 - 12:30

citace:
Nie je to isté ak rovnaký DPH má krajina s cca 300 mil. obyvateľov a 1,2mld obyvateľov. Rovnaký balik peňazi sa totiž musí rozdeliť medzi rôzne množstvo obyvateľov s rozdielnou sociálnou situáciou. Ak chce Čína zvyšiť životnú úroveň najzaostalejších oblastí Číny, musí časť peňazí obetovať možno práve na úkor kozmonautiky.


Pokud USA dávají na kosmonautiku cca 1,5 promile ze svého HDP, tak(při rovnosti HDP dle parity kupní síly) by dnes(1,3G lidí) Číně stačilo dávat na kosmonautiku 0,35 promile svého HDP. To je obrovská prémie z velikosti...


yamato - 24/7/2009 - 15:55

citace:
citace:
Superletadlo An- 225 Mrija, které mělo "spolupracovat" s nejsilnější raketou světa Energija jako nosič raketoplánu Buran. Největší letadlo světa a nejsilnější raketa světa, škoda , že to před 20 lety Rusům nevyšlo. Bohužel, peníze rozhodly.


Nejsilnější raketa byl Saturn 5.
Škoda, že u ní nezůstali. Mohla tu být řada Skylabů, nějaký velký komplex z několika obřích modulů a nemusl by se vyvíjet žádný Ares 5...


Saturn I a Saturn V - to bola dvojica! Vyradenie tychto rakiet bolo mozno najvacsou chybou v dejinach NASA :/


admin - 24/7/2009 - 16:47

citace:
Saturn I a Saturn V - to bola dvojica! Vyradenie tychto rakiet bolo mozno najvacsou chybou v dejinach NASA :/


Jj.

Taky to mohlo vypadat takhle:



alamo - 24/7/2009 - 17:30

"Taky to mohlo vypadat takhle"
skutočne mohlo, nieje to vtip..

http://www.astronautix.com/lvs/shuttle.htm


admin - 24/7/2009 - 17:34

Jj, ale na špici je to lepší. Tam ani teoreticky nemůže nic odpadnout...


Vítězslav Novák - 24/7/2009 - 17:35

Beze srandy! Taky si myslím, že ukončená´ím Saturnů udělali Američani obrovskou chybu.
A raketoplán na špici by neměl spoustu problémů, které má.


Vyfun - 24/7/2009 - 17:44

Tož. Vono šlo o to co nejmíň toho „vyhodit“ při každém startu. Kdo v té době mohl vědět, že vyhazování je jednoduší než recyklování.


alamo - 24/7/2009 - 18:05

"vyhazování je jednoduší než recyklování"
a čo tak, vyhodiť s orbitera raketoplánu, tie hlavné motori, "vydlabať" s neho pilotnú kabínu, dať mu autopilota a keď sa nájde nejaká tá úloha, ktorá by mu sadla. použiť ho ako nosič ares v ?
v prípade že bude treba letieť aj s posádkou, naložiť do nákladného priestoru upravenú kabínu orion, posádka by cestovala priamo v nej, a v prípade núdze alebo havárie na štarte by sa katapultovala celá "záchranná kapsľa"


Pinkas J - 24/7/2009 - 20:11

Zachování a další vývoj motorů F1 pro prvý stupeň, druhý stupeň s motory SSME, Shuttle v in line uspořádání a byl by na světě ideální universální nosič o nosnosti cca 120 tun na LEO a dnes by nemusel být vyvíjen ARES 5. Opravdu v USA udělali obrovskou chybu.


Pinkas J - 24/7/2009 - 20:45

To: Mr. Salek

Nechtěl jsem vše podrobně rozebírat, je to značně složitější. Samozřejmě, Ascent modul Altairu by musel být těžší. I kdyby dvojnásobně – tedy 20 tun namísto 10,8, pak spolu s Orionem to dělá 45 tun a na víceúčelový blok zbývá 55 tun, přičemž nepřibude žádný motor – odpadá descent modul Altairu.

Každé řešení má své pro a proti, chtělo by to podrobný výpočet a v porovnání zahrnout i vývojové náklady. Děkuji za podnětnou oponenturu, navrhuji toto téma ukončit (stejně se nikdo nepřidal), neboť je krajně nepravděpodobné, že DIRECT bude schválen v jakékoliv variantě a možná může mít problém i ARES 5.


JirkaSalek - 24/7/2009 - 23:17

Souhlas. Jen jsem chtel upozornit kritiky soucasne architektury Cx, ze ma i jiste vyhody, na ktere radi zapominaji. Proto si myslim ze pokud dojde treba ke zmene nosicu, tak to poradne zaclouma celou architekturou a zmena nemusi byt k lepsimu.


člověk - 25/7/2009 - 00:07

TO : Martin KOSTERA

Raketu Energia jsem uvedl jako nejsilnější raketu světa z toho důvodu, že se na ni bez větších potíží mohlo navěsit 8 urychlovacích bloků místo 4 v sestavě s raketoplánem. Tak by vznikla modifikace "Vulkán" s nosností 175 tun na nízkou dráhu. Saturn-5 se nadal nijak zesílit a vynesl jak známo max. 140 tun i s posledním stupněm rakety. Proto považuji Energii za silnější stroj, jak Saturn-5. Všechno totiž bylo vyrobeno, stačilo jen "navěsit 8 bloků" a letět.


admin - 25/7/2009 - 00:15

Saturn 5 MOHL mít motory F1A, MOHL mít motor NERVA, MOHL já nevím co...
"Vulkán" nikdy neletěl, takže nejsilnější raketa zatím je Saturn 5.


člověk - 25/7/2009 - 00:22

TO : David

Patříte k těm, kteří nemají o Číně téměř žádný přehled. Čína nebude čekat vašich 100 let, aby v životní úrovni dostihla nejchudší evropské země. Ona je už totiž dostihla dnes. Jak uvádím v odkazu, v HDP dle parity kupní síly již předstihla evropskou Moldávii a je v těsném závěsu za Albánií a Ukrajinou. Ukrajina se nyní v podstatě ekonomicky zhroutila a tak se domnívám, že Čína je už i před ní. Čína = 5325 dolarů, Moldávie = 2897, Albánie = 6200, Ukrajina = 6900. V řadě čínských milionových měst je již dnes životní úroveň plně srovnatelná s průměrnou životní úrovní nás v ČR, samozřejmě čínský venkov čeká ještě dlouhá cesta. Takže prosím, nepodceňujme stále Čínu !


http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele


alamo - 25/7/2009 - 01:23

člověk : Tak by vznikla modifikace "Vulkán" s nosností 175 tun na nízkou dráhu.
Martin Kostera : "Vulkán" nikdy neletěl, takže nejsilnější raketa zatím je Saturn 5.

ehm.. existovala aj celá halda návrhov modifikácií saturnu, ktorá mala vzniknúť "jednoduchým" navešaním bosterov na pôvodnú sériovo stupňovanú raketu. extrémom by boli Saturn MLV 5-23L "LEO Payload: 262,670 kg (579,080 lb)", Saturn V-24(L) "LEO Payload: 435,300 kg (959,600 lb)" 435 ton!!! čo chceli, sťahovať na mars slony?
ostatne toto "ruské riešenie" (ktosi tu nazval paralelné stupňovanie "ruským", myslím že kvôli sojuzom) je možné použiť aj pri ares v, "jednoducho" naň miesto 2 urýchľovacích bokov na tph, navešať tých blokov x.. alebo postupovať ako to plánuje spacex pri falkone, a "strojiť" prví stupeň (čo by konieckoncou dalo možnosť hociaj, skutočne priameho letu, jednou raketou)

nariekať za saturnom je neskoro.. nech sa už rozhodnú, pre akúkoľvek variantu, mali by myslieť nato aby umožňovala do budúcnosti zvyšovať nosnosť, pridaním ďalších paralelných stupňov.. (čo bolo pri raketopláne, vlastne skoro nemožné) [Upraveno 25.7.2009 alamo]


admin - 25/7/2009 - 14:30

Teď jsem si vzpomněl, že tu někdo chválil Orion, protože bude levnější než STS, se kterým jsou známé problémy.
Mno, vsadím se, že nijak zvlášť levnější nebude. Stejně je většina ceny dána pozemní infrastrukturou a především zaměstnanci, které teď jaksi nikdo nechce vyhodit, ačkoli by byl celý fascikl důkazů o jejich zbytečnosti...
Když se tedy rozpočítají peníze na pilotované lety(počítám jen na LEO a k ISS, tzn. Ares 1 + Orion, cca 5 letů ročně) na jednotlivé starty Orionu, tak cena bude 800M$.
Nabídky na sázku prosím do mejlu.


člověk - 25/7/2009 - 23:43

Projekt Apollo poháněl dopředu strach a vojenské peníze - co bude pohánět vpřed ARESY ??


http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=642663


alamo - 25/7/2009 - 23:51

"Projekt Apollo poháněl dopředu strach a vojenské peníze - co bude pohánět vpřed ARESY ?? "

možno túžba "peniaze konečne aj zarobiť", ale to by nasa musela úplne prestavať svoje hm.. svoju "mentalitu", a hlavne vyprdnúť sa na "úžasné športové výkony"


alamo - 26/7/2009 - 00:07

Martin Kostera "Jj, ale na špici je to lepší. Tam ani teoreticky nemůže nic odpadnout..."

hm.. ak už niečo z nosiča, pri štarte odpadáva, tak "námraza"
čo tak, obstavať štartovaciu rampu, nejakým "lešením", lešenie obaliť "celofánom", a do medzipriestoru ktorý takto vznikne, "napumpovať" čistý dusík, alebo radšej normálny vzduch zbavený vlhkosti, ktorí k nosiču nepustí vzdušnú vlhkosť?
to je len môj ďalší šialený nápad.. ale rozhodne by sa riziko že z nosiča niečo odpadne, ihneď znížilo o niekoľko rádov..


David - 26/7/2009 - 07:16

V USA vládne volná soutěž nejen v ekonomice, jakmile by bylo možné ekonomičtější či perspektivnější řešení, jiné by nemělo " nárok", proto je zcela scestné rozumovat nad jinými možnostmi než je Ares, Saturny posloužily před čtyřiceti lety jako špičková konstrukce / tehdy/, raketoplán byl zase vyvinut pro " hvězdné války" které " uzbrojily říši zla a Ares obsahuje a bude obsahovat všechny komponenty na vrcholu současného vývoje. Tím ovšem posouvá laťku pro ostatní opět do nedohledna.Je úsměvné domnívat se, že by USA stavěly systém horší kvality a perspektivy, než ten který již jednou měly a s úspěchem použily.Vývoj v USA od dob Saturnů neustrnul, ale výrazně pokročil a vylučuje návrat k Saturnům, to ovšem neznamená, že by Sarurny nebyly nejskvělejší a nejkrásnější / srovnej se sovětskými obludami /raketovou konstrukcí všech dob a tou také zůstanou.


admin - 26/7/2009 - 11:53

citace:
V USA vládne volná soutěž nejen v ekonomice, jakmile by bylo možné ekonomičtější či perspektivnější řešení, jiné by nemělo " nárok", proto je zcela scestné rozumovat nad jinými možnostmi než je Ares, Saturny posloužily před čtyřiceti lety jako špičková konstrukce / tehdy/,


Nad jiným řešením než SRB+J2X rozumovali i v NASA. Nevidím důvod, proč bych si měl zakazovat o tom rozumovat. A nechápu, co má volná soutěž společného s výběrem nynějšího řešení, protože jeden z imperativů nynějšího řešení byl navýsost socialistický - udržet zaměstnanost.

citace:
Ares obsahuje a bude obsahovat všechny komponenty na vrcholu současného vývoje. Tím ovšem posouvá laťku pro ostatní opět do nedohledna.


40 let starý SRB jako vrchol současného vývoje? No potěš koště! Atlas 5 a Delta 4 je mnohem modernější...

citace:
Vývoj v USA od dob Saturnů neustrnul, ale výrazně pokročil a vylučuje návrat k Saturnům


Tady někdo navrhuje návrat k Saturnům? Že jsem si nevšiml...


Pinkas J - 26/7/2009 - 19:10

Už jsem jednou uváděl porovnání:

Raketa přímo odvozená od STS se 3 motory SSME má na LEO nosnost cca 90 tun. K tomuto užitečnému nákladu dosáhne téměř 1. kosmickou rychlost i prázdný ET s 3 motory, což je hmota cca 35.000 kg. Poměr užitečné a neužitečné hmoty je 2,57, což je mizerné. Podobně tomu bude u ARES 5.

U dvoustupňového ATLAS V 401 s nosností 12.500 kg na LEO je mrtvá hmota druhého stupně 2.026 kg, což je poměr 6,17.

Takže nelze mluvit o špičce současné techniky u žádné raketě odvozené od STS. Důvodem je, že na LEO používá 1,5 stupňové uspořádání a LH2 okysličovadlo již od země, což vyžaduje obrovskou nádrž, která se dostane téměř až na oběžnou dráhu.


Pinkas J - 27/7/2009 - 04:33

Oprava:

Původně: ...LH2 okysličovadlo...
Správně: ...LH2 a okysličovadlo...


JirkaSalek - 27/7/2009 - 09:51

citace:


40 let starý SRB jako vrchol současného vývoje? No potěš koště! Atlas 5 a Delta 4 je mnohem modernější...



Me tahle diskuze prijde padla na hlavu. Nezalezi prece na tom jak je dany princip stary, ale jak moc je relevantni pro dnesni dobu. Atlasy a Delty prece taky pouzivaji SRB a Ares napriklad bude pouzivat J-2X, ktery si bere v mnohem inspiraci z RS-68, coz je relativne "mlady" motor.
Nejmladsi americky motor je pak Merlin, ktery ovsem nemuzeme pokladat za zazrak techniky.


admin - 27/7/2009 - 10:19

Samozřejmě. Ale SRB u STS prostě není vrchol současného vývoje. To je třeba J-2X.
Ale třeba takový Merlin je vrchol současného vývoje. V jistém smyslu. Jednoduchý, levný, současný...
Ale to je jedno. Jen jsem reagoval na pojem použitý Davidem...


JirkaSalek - 27/7/2009 - 10:29

citace:
Teď jsem si vzpomněl, že tu někdo chválil Orion, protože bude levnější než STS, se kterým jsou známé problémy.
Mno, vsadím se, že nijak zvlášť levnější nebude. Stejně je většina ceny dána pozemní infrastrukturou a především zaměstnanci, které teď jaksi nikdo nechce vyhodit, ačkoli by byl celý fascikl důkazů o jeich zbytečnosti...
Když se tedy rozpočítají peníze na pilotované lety(počítám jen na LEO a k ISS, tzn. Ares 1 + Orion, cca 5 letů ročně) na jednotlivé starty Orionu, tak cena bude 800M$.
Nabídky na sázku prosím do mejlu.


Pokud rozpocitame naklady na pilotovanou kosmonautiku v NASA na pocet startu, tak bych nebyl prekvapen, kdyby jednotkova cena za Ares 1/Orion vychazela po nejakou dobu drazsi nez cena za jeden STS.
Rozdil je ovsem v tom, ze STS nemuze podporovat stalou posadku na ISS a nemuze letet na Mesic.


clovek - 27/7/2009 - 13:37

Je zajimave sledovat, jak se nyni vsichni ve svete opici po koncepci pana Koroljova - Vostoku s privesnymi urychlovacimi stupni. Falcon devitka, brazilska VLS, japonska H dvojka, evropska Ariane, cinske CZ, indove a nyni i americane s Aresem petkou kopiruji koncepci Vostoku a uznavaji, ze byl proste nejlepsi. Vostok tak nyni i po 60 letech vyucuje americke konstruktery, jak vubec stavet rakety. Skoda, ze si to Koroljov nenechal patentovat, dnes by od americanu mohl pozadovat miliardy za povoleni patentu. To by Ares petku opet poradne prodrazilo. Ruske tandemove usporadani stupnu definitivne zvitezilo a k tomu Rusum jiste vsichni radi blahoprejeme. Je treba se u Rusu stale ucit a ucit.


admin - 27/7/2009 - 13:48

Zřejmě je čas založit "člověkoviny"...


Pinkas J - 27/7/2009 - 13:59

Je nesporné, že když se NASA rozhodovala, jakou raketou letět na Měsíc, vybrala to nejlepší řešení, které mohla zvolit vzhledem osvědčeným motorům, které byly k dispozici, hotové infrastruktuře, zkušenosti velkého kádru lidí s montáží a provozem a zaběhlé výrobě komponentů. Vybrala tedy derivát STS a jistě bude spolehlivě sloužit, neboť nemá nepřekonatelné překážky. To však neznamená, že (dle Davida) „…bude obsahovat všechny komponenty na vrcholu současného vývoje a tím ovšem posouvá laťku pro ostatní opět do nedohledna ….“

Kvalitu každé rakety udává mimo jiné tzv. konstrukční číslo, to je poměr hmoty rakety naplněné palivem a prázdné rakety (bez UZ)

U rakety přímo odvozené od STS (jen motory SSME přemístěny pod ET) je toto číslo
1.930.315kg : 227.469 = 8,48
Do prázdné hmoty je samozřejmě zahrnuta i hmota 3 motorů SSME. U Ares 5 to bude dost podobné.

Na př u Atlas IIIA (1 motor RD 180, 1 motor RL10A, včetně mezist. adaptéru) je toto číslo:
218.127kg: 15.910 kg = 13,71

U rakety Sojuz FG je to: 305.000: 24.470 = 12,46 a to je raketa, jejíž počátek je v R7 před 50 roky.

Žádná raketa odvozená od STS nemůže být ideálem raketové techniky, má příliš velkou prázdnou hmotu. Raketa založená na motorech RD 171 v prvém stupni a LOX/LH2 druhém stupni na tom bude podstatně lépe – zhruba jako Atlas IIIA. Přesto řešení á la ARES je to nejlepší, co mohli v současné době v USA zvolit a pokud bude fungovat, může konkurovat každému jinému řešení z jiné země, neboť bude obsahovat zaběhlé komponenty se zaběhlou infrastrukturou.


clovek - 27/7/2009 - 14:11

TO >Martin Kostera

Nevim, ze se muzete posmivat holemu faktu. Polozte si vedle sebe na stul obrazek Vostoku a vedle nej polozte foto mnou jmenovanych nosicu. Mozna vam potom bude neco napadne. Tomu necemu my kosmicti znalci rikame urychlovaci segmenty, nevim , jak tomu rikate vy.


M: - 27/7/2009 - 14:32

citace:
...Nevim, ze se muzete posmivat holemu faktu...Tomu necemu my kosmicti znalci rikame urychlovaci segmenty, nevim , jak tomu rikate vy.

Vazeny obcan odbornik, nikto sa neposmieva holemu faktu a vyhodnosti koncepcneho riesenia bosterovych koncepcii pre mnoho aplikacii. Aj jej pouzitie u R7 ako prveho uspesneho nosica je vacsine publiku zname.
Smiesne su tie dristy okolo. Chvalit jednych a kritizovat druhych treba inteligentne, inak to moze byt kontraproduktivne.


admin - 27/7/2009 - 14:39

citace:
Nevim, ze se muzete posmivat holemu faktu. Polozte si vedle sebe na stul obrazek Vostoku a vedle nej polozte foto mnou jmenovanych nosicu. Mozna vam potom bude neco napadne. Tomu necemu my kosmicti znalci rikame urychlovaci segmenty, nevim , jak tomu rikate vy.


Tak především: nikomu se neposmívám. Je se velmi bavím. Pochopitelně na Váš účet, kosmický experte.

My, kosmičtí laici, totiž raději používáme pojmy jako "paralelní" a "sériové", nebo "inline" uspořádání.

Tandemové uspořádání máte tady(když té první nápovědy jste si nevšiml):


Krom toho je IMHO paralelní uspořádání vždy z nouze ctnost. Buď dotyčný neumí tak vysoké rakety a dělá mu to potíže, nebo nemá dostatečně silné motory v prvním stupni, nebo dokonce příliš malý první stupeň(typicky Falcon 9 Heavy - proč by dělali nový stupeň, když můžou dát vedle sebe 3 první stupně, že.... Nejlepší je inline uspořádání jako třeba u Saturnu.


alamo - 27/7/2009 - 14:46

"Je zajimave sledovat, jak se nyni vsichni ve svete opici po koncepci pana Koroljova"

použitie bosterov, nevyplýva s jeho "fotogenickosti". ale z logiky budovania dopravných infraštruktúr. dajme tomu že zvyčajná lokomotíva 365 dní do roka ťahá náklad o hmotnosti x. akonáhle ale raz za rok treba odtiahnuť náklad väčší ako x., je lacnejšie zapriahnuť doňho dve staré lokomotívy, ako vyvíjať, pre ten náklad novú, ktorá by ho odtiahla sama. až keď sa také ťažké náklady dopravujú, pravidelne prestáva byť používanie dvoch starých lokomotív, ekonomicky výhodné, a potom treba uvažovať o vývoji silnejšej. to isté (teda podobné) platí aj o raketách. až "do určitej miery", je výhodnejšie, k slabšiemu nosiču pripojiť boster. ale len "do určitej miery"..


Alchymista - 27/7/2009 - 16:12

Navyše urýchlovacie či štartovacie bloky a paralelne radené bloky sú vo svojej úlohe rozdielne. Dobrým vodítkom je porovnanie doby činnosti a podielu na celkovom "štartovacom ťahu" zostavy.

Konštrukcia nosnej rakety Sojuz je kompromisom daným okrem iného aj dopravným možnosťami z miesta výroby (Samara) na miesto konečnej montáže a štartu (Bajkonur). Každý blok Sojuzu aj Protonu sa musel zmestiť do sovietskeho železničního profilu. Z toho potom vyplýva tvrdé obmedzenie maximálneho priemeru konštrukcie bloku a do istej miery aj maximálnej dĺžky jedného konštrukčného celku.
Nesporným faktom ale je, že sa táto konštrukcia mimoriadne osvedčila, jej výroba je dokonale zvládnutá a ešte najmenej ďalšie desaťročie alebo dve bude v prevádzke - a to dokonca aj mimo bývalého Sovietskeho Zväzu. Na polstoročnú konštrukciu veľmi slušný výkon, čo svedčí o jej značnej nadčasovosti, na druhej strane o tom, že sa podmienky celého výrobného a prepravného procesu prípravy štartu príliš výrazne nezmenili (ale zasa ani neexistoval tlak na ich zmenu).
[Upraveno 27.7.2009 Alchymista]


Vítězslav Novák - 28/7/2009 - 10:43

Nejlepší je inline uspořádání jako třeba u Saturnu.
Proč?
Nějak mi připadá, že všechny relevantní země od něho ustoupily. Takže asi nejlepší nebude.

Pánové alamo a Alchymista říkají zase totéž - prostě koncepce urychlovacích stupňů počínaje R7 se osvědčila, nevyžaduje vyvíjet tak mohutné a drahé(!) motory, lépe využívá existující technologie. Sověti/Rusové tohle umějí výborně. Američani jsou mistři v nových koncepcích, které občas nedotáhnou do konce a sami sebe podrazí.

Kdysi jsem obdivoval, když Pacner popisoval VAB (mrakodrap, klimatizace, protože jinak by se pod střechou dělala mračna, z nichž by mohlo pršet) a transportér, který vozil Saturny a vozí STS na rampu. Přesné udržování svislé polohy, nejtěžší náklad na světě, přesně vyrovnaný štěrkový podklad, pásy vysoké jako dva lidi...

Kecy! K čemu hrozitánská budova, když se raketa dá smontovat ve vodorovné poloze? K čemu takové pásové monstrum, když se dá naložit na širokorozchodný železniční vagón a přetáhnout běžnou lokomotivou? K čemu všechny ty serepetičky s měřením odchylky od svislice a tunama servomotorů udržujících polohu - když se to skutečně dá odvézt až na rampu, tam zvednout, umístit, nechat přidržovat rameny, které odhodí v pravý moment stará, dobrá a neselhávající gravitace?

Když dostanou Sojuz vlakem ze Samary na Bajkonur a do Plesecka, tak ho taky dostanou Transsibem do Svobodného. Žádná potřeba montovat přímo na kosmodromu. Namontují se jen vyšší stupně a náklad. A zase ve vodorovné poloze, žádné šplhání po výškach, pěkně pohodlně.

Kdosi obdivuje americkou propisku do nulové gravitace. Mě to přešlo. Rusové používali tužky a přešli na obyčejné propisky, protože zjistili, že fungují taky. Čím jednodušší, tím míň to obsahuje součástek a postupů, které mohou selhat.


admin - 28/7/2009 - 10:53

citace:
Nejlepší je inline uspořádání jako třeba u Saturnu.
Proč?
Nějak mi připadá, že všechny relevantní země od něho ustoupily. Takže asi nejlepší nebude.

Pánové alamo a Alchymista říkají zase totéž - prostě koncepce urychlovacích stupňů počínaje R7 se osvědčila, nevyžaduje vyvíjet tak mohutné a drahé(!) motory, lépe využívá existující technologie. Sověti/Rusové tohle umějí výborně. Američani jsou mistři v nových koncepcích, které občas nedotáhnou do konce a sami sebe podrazí.



Protože "IMHO". To jste zapomněl zkopírovat. Krom toho já nikde nezpochybňuju paralelní uspořádání. Je to levnější, rychlejší na vývoj, atd. Jen je IMHO inline uspořádání lepší. Jak by se to hodilo u STS!!! A ještě bez mnou neoblíbených TPH.


citace:
Kecy! K čemu hrozitánská budova, když se raketa dá smontovat ve vodorovné poloze? K čemu takové pásové monstrum, když ...


Ano, taky mi není jasné, proč to nutně museli stavět vertikálně. Ale zcela jistě to tenkrát měli dobře zdůvodněné. Netrhal bych jim za to hlavu a třeba někdo vysvětlí, proč Saturn musel být stavěný vertikálně...


Alchymista - 28/7/2009 - 11:35

Vertikálna stavba je výhodná, pokiaľ je konštrukcia rakety málo pevná na ohyb - a raketa ako taká nemusí byť na ohyb nijak zvlášť pevná, hlavné namáhanie je osové. Tuhosť na ohyb znamená ťažšiu konštrukciu, aby sa raketa nedeformovala vlastnou hmotnosťou - a tým pádom o čosi horšie konštrukčné číslo. Vertikálna montáž je tiež jednoduchšia z hľadiska dodržania súososti jednotlivých stupňov a súčastí konštrukcie.
Všimnite si, že okrem sovietov/rusov ostatní hlavný výrobcovia - Čína, ESA i USA, stavajú veľké rakety vertikálne. Zrejme to teda JE výhodnejšie.

Skúsme sa skôr pozrieť na dôvody, prečo asi sovieti začali stavať rakety horizontálne. Napadajú ma tieto:
- klimatické podmienky na Bajkonure - zimné víchrice, veľké rozdiely zimných a letných teplôt, vietor a vôbec počasie pri presune z montážnej budovy na rampu...
- dopravné vzdialenosti z montážnej budovy na rampu - rampy na Bajkonure sú značne ďalej od montážnych budov ako na iných kozmodromoch (to ale môže byť aj naopak - vodorovná preprava je jednoduchšia, takže nerobí problém prepraviť raketu aj na značne vzdialenú rampu)
- "vojenské" dôvody - Bajkonur bol pôvodne vojenská základňa - nízke montážne a skladové budovy pre vodorovnú montáž sa dajú ľahšie chrániť proti tlakovej vlne (čiastočným zapustením pod povrch, ochranným valom) a dajú sa postaviť odolnejšie, dajú sa aj ľahšie zamaskovať alebo vytvoriť klamné objekty
- technické a technologické dôvody prepravy - preprava vo vodorovnej polohe je proste jednoduchšia a menej náročná na technické vybavenie a spoľahlivejšia (na úrovni techniky v dobe vzniku systému).

Na Kourou sa budú Sojuzy zrejme montovať vo vertikálnej polohe a priamo na rampe.


M: - 28/7/2009 - 12:16

kazda konstrukcia ma svoje vyhody a teda i nevyhody voci inej.
inline nosic dokaze principialne vyniest vacsiu uzitocnu hmotnost na orbitu voci porovnatelnemu horizontalnemu.

Problem je ze inline nosic je obmedzeny konecnou maximalnou vyskou, ktora je zavisla od
1/ kvality motora prveho stupna. A hlavne jeho tahu.
2/ od priemeru /tuhosti prveho stupna

... ostatne dovody tu uz spominane boli.


Pinkas J - 28/7/2009 - 13:00

Paralelní uspořádání je nesporně výhodné, zvlášť u velkých raket. Dlouhé rakety mají nepříznivý ohybový moment od gravitačních sil. Zajímavé je, že mohou být paralelně uspořádány nejen stupně, ale také nádrže okysličovadla a paliva. Příkladem je raketa Proton. V prvém stupni má uprostřed velkou nádrž okysličovadla, zespodu čistou, bez motoru. Kolem ní je uspořádáno 6 nádrží paliva, pod každou jeden motor prvého stupně. Z hlediska stupňů má tedy raketa Proton in-line uspořádání, ale z hlediska nádrží prvního stupně paralelní uspořádání, což značně zkracuje její délku.


člověk - 28/7/2009 - 18:07

TO : Martin Kostera

Letu Altairu za 1,5 mld. USD nevěřím ze dvou důvodů. Start raketoplánu se znovu použitelným orbitálním stupněm a dvěma znovupoužitelnými boostery nyní dosahuje 0,6 až 0,8 mld. USD. A to se letí jen 400 km nad zem. Nestudoval jsem, co je "znovupoužitelné" z Aresu - 5 , ale přeci jen jde o dva starty místo jednoho, jde o strat silnější rakety než je Shuttle a jde o let do oblasti Měsíce. Navíc je skutečným faktem, že v časech Apolla-17 stál jeden start Saturnu-5 asi 0,5 mld. USD , což dnes činí asi 3 mld. USD. Že by Ares-5 létal roku 2020 za necelou polovinu této sumy se mi moc věřit nechce.


admin - 28/7/2009 - 23:29

citace:
Že by Ares-5 létal roku 2020 za necelou polovinu této sumy se mi moc věřit nechce.


Ano, dnes je to otázka víry...
Proto beru všechny tyhle předpovědi, včetně té Vaší, extrémně opatrně...


Vítězslav Novák - 30/7/2009 - 14:06

Možná je to jenom slovíčkaření. Mně se nelíbilo to "z nouze ctnost".
Připadá mi, že paralelní řazení má takové výhody, že to je ctnost prostá a ne z nouze. Že není třeba dělat raketu vyšší, když se to zvládne s nižší, že není třeba vyvíjet silné motory když se totéž zvládne s několika jednoduššími a lacinějšími. Atd.

Z nouze (o zájemce) byla ctnostná Eulalie Čubíková ze Zvonokos...


M: - 31/7/2009 - 14:09

Je to o definovani potreby, hladani optima, porovnani vyhod a hlavne mozností. Cisto fyzikalne si neviem predstavit nic lepsie, ako inline.


Mirek Pospíšil - 31/7/2009 - 19:59

Ať už budou doporučení Augustinovy komise jakékoli, stavba Ares I-X zatím pokračuje. Byl připojen simulátor 5. segmentu, přechodový kužel a přechodová válcová část k hornímu stupni.


http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=166

Bude to skutečně dlouhá a štíhlá raketa...




Mirek Pospíšil - 5/8/2009 - 15:44

Několik dalších pohledů na rozestavěný "klacek" Ares I-X v NASA blogu

http://wiki.nasa.gov/cm/blog/Ares%20I-X/posts/post_1249078962127.html


JirkaSalek - 6/8/2009 - 17:00

citace:
Ať už budou doporučení Augustinovy komise jakékoli, stavba Ares I-X zatím pokračuje.


Mam takove podezreni, ze cilem Augustinvy komise neni udelat doporuceni, ale seznam moznosti pro budouci smerovani pilotovanych letu. Na prezidentu, kongresu, senatu a zrejme i samotne NASA pak bude jakym smerem se vyda.


pospa - 7/8/2009 - 13:48

Dne 4.8.09 začalo usazování částí simulátoru druhého stupně Ares I-X (dílem Super Stack 2) na připravený první stupeň (Super Stack 0) a přechodovou část (Super Stack 1). Předpokládaný datum startu 31.10.09 zatím stále čeká na formální potvrzení od NASA HQ.


[Upraveno 13.8.2009 pospa]


Mirek Pospíšil - 11/8/2009 - 16:24

7.8.2009


Alchymista - 12/8/2009 - 19:09

citace:
JE tedy vubec mozne ze se plast SRB katastrofalne roztrhne sam od sebe? Muselo by dojit k ucpani trysky velkym kusem odtrzeneho zrna. Jak znamo tak tryska Ares 1 ma vetsi prumer nez STS SRB, tudiz i pravdepodobnost jejiho ucpani je podle mne mensi. Myslim dokonce ze je to dokonce prakticky nemozne.
"Sam od seba" sa neroztrhne, určite vždy dôjde najprv k nejakej anomálii v horení zrna. Vylúčiť sa to síce nedá, ale vznik trhliny plášťa v oblasti prevádzkových tlakov a za normálneho horenia motoru považujem za nepravdepodobný.

Inak je to pri anomálnom horení - napríklad pulzačnom a rezonančnom, pri podhorení pancierovania a iných poruchách zrna.
Pulzačný a rezonančný režim horenia je nebezpečný tým, že v motore vznikajú tlakové zmeny, ktoré sa pohybujú pozdĺž kanálu motoru (smer ich pohybu nezávisí od smeru prúdenia), zrno a plášť je teda v rôznych miestach namáhané rôznym vnútorným tlakom. To môže viesť až k vzniku prasklín v zrne, do ktorých vnikne plameň a tým sa prudko zvýši plocha na ktorej zrno horí s následným katastrofálnym zvýšením tlaku, rozpadom zrna a deštrukciou plášťa.
K "upchaniu trysky" teda nemusí pred deštrukciou motoru vôbec dôjsť.

"Podhorenie pancierovania" je proces pri ktorom sa plameň dostane buď do miesta styku dvoch zŕn alebo medzi zrno a plášť. Tento priestor je v počiatočnej fáze spravidla veľmi úzky a má charakter trhliny.
Prehorenie na plášť potom ešte ohrozuje priamo plášť - za normálnych okolností horí zrno na vnútornom povrchu a plášť je chránený nezhorenou masou zrna ako veľmi solídnou tepelnou izoláciou, pri prehorení/podhorení na plášť pôsobia spaliny priamo na materiál plášťa a to spravidla opäť v trhline, teda pri lokálne zvýšenom tlaku a teplote - pritom teplota spalín bežne dosahuje 2000-2500°C, teda vysoko nad teplotou tavenia bežných konštrukčných kovov.

"Trhlina" je charakteristická tým, že má vysoký pomer plochy a prierezu, to vedie k lokálnemu zvýšeniu tlaku, plyny vznikajú horením na veľkej ploche ale odtekať môžu len malým prierezom - to má za následok zvýšenie tlaku v trhline a následne lokálnej rýchlosti horenia, teploty a ďalšiemu lokálnemu zvýšeniu tlaku.
V závislosti na pevnosti zrna a charaktere trhliny môže dôjsť aj k vytrhnutiu časti zrna okolo trhliny tlakom v trhline - vznikne kráter alebo ryha v zrne. Na takýchto poruchách je potom rýchlosť horenia trvale zvýšená a kráter alebo ryha sa rozširuje a rastie ich hĺbka (rýchlosť ich zväčšovania záleží od charakteristík materiálu zrna), sú síce menej nebezpečné ako trhliny, ale tiež nepriaznivo ovplyvňujú prácu motoru a môžu sa stať miestom, kde dôjde k predčasnému prehoreniu zrna až na plášť [Upraveno 12.8.2009 Alchymista]


pospa - 13/8/2009 - 09:20

11.-12.8.2009 - Super Stack 4


risa.ber - 13/8/2009 - 22:39

Ahoj, nevíte někdo zda má SRB pro Ares 1x stejnou geometrii kanálu jako SRB pro STS?


Alchymista neprihlasený - 13/8/2009 - 23:40

Najskôr ano - rovnakú


pospa - 14/8/2009 - 06:46

Nějaké rozdíly v geometrii asi budou. Podle http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk3.htm je zrno v prvním segmentu rozděleno do 11 žeber (tvar hvězdy) a u Aresu I je popisováno 12 žeber. Taky průměr válcové části kanálu u prostředních segmentů, nebo kuželové vyústění by mohlo mít jiné hodnoty - tryska u Aresu má o 3" větší průměr.

Ze srovnávacího tahového diagramu (neoficiální) se rozdíly dají vyčíst taky. Vyšší tah a další čas hoření je dáno přidaným 5. segmentem, ale profil té křivky má i tak trochu jiný průběh než u SRB. Třeba by věděl víc p. Lejček, nebo další.



Tady ještě pár údajů od ATK http://www.atk.com/Capabilities/documents/DM1_Static_TestDataSheetJuly2009.pdf


JirkaSalek - 14/8/2009 - 08:41

citace:

Tady ještě pár údajů od ATK http://www.atk.com/Capabilities/documents/DM1_Static_TestDataSheetJuly2009.pdf


Teprve az ted jsem si uvedomil, ze zrno neni valcove pouze v predni casti (IMO). Do ted jsem si myslel ze je nejak sloziteji vytvarovano po cele delce.
Zajimavy je udaj o maximalnim tlaku v komore, ktery je 65baru. To je myslim srovnatelne s maximalnim tlakem v komore motoru F-1. Vysokotlake motory jako je SSME nebo RD-180 maji pres 200baru.
Co se tyce ruzneho podhoreni zrna a nasledneho poskozeni plaste, ktere tu bylo zmineno, tak od toho ma plast zevnitr izolaci, aby k poskozeni plaste nedoslo ani pri teto zavade. U bezneho SRB tam byl azbest, ale pro Ares se planuje bezazbestova izolace.


pospa - 14/8/2009 - 09:52

Ještě k tomu válcovému průřezu kanálu ve středních segmentech.
Na tomto obrázku Ares I v řezu http://www.ninfinger.org/models/vault2008/Ares%20104%20poster%204Aug08.jpg
to vypadá, že je kanál v rámci každého segmentu mírně kuželový, rozšiřující se směrem dolů, s menším přechodovým kuželem na horním okraji.

Je to u STS SRB stejné, nebo tam je středový kanál skutečně přísně válcový?


pospa - 14/8/2009 - 18:43

13.8.2009 - usazena poslední velká část Super Stack 5 => Ares I-X je vcelku.



[Upraveno 14.8.2009 pospa]


Jan Baštecký - 15/8/2009 - 12:34

citace:
citace:
Ještě k tomu válcovému průřezu kanálu ve středních segmentech.
Na tomto obrázku Ares I v řezu http://www.ninfinger.org/models/vault2008/Ares%20104%20poster%204Aug08.jpg
to vypadá, že je kanál v rámci každého segmentu mírně kuželový, rozšiřující se směrem dolů, s menším přechodovým kuželem na horním okraji.

Je to u STS SRB stejné, nebo tam je středový kanál skutečně přísně válcový?



Vnitřní jádro musí být mírně kuželovité - aby šlo vysunout jádro formy použité při odlévání segmentu.

Zdravím
Honza


David - 15/8/2009 - 16:16

Obří rakety na THP staví v USA desítky let a fungují naprosto spolehlivě i v pilotovaném programu, přidání jednoho segmentu nijak zásadně nosič neovlivní, ostatně první start je " na spadnutí" a pozemní zkoušky na stendu byly úspěšně, tak nač to " rozumování" ?


PatekL - 15/8/2009 - 17:27

citace:
Obří rakety na THP staví v USA desítky let a fungují naprosto spolehlivě i v pilotovaném programu, přidání jednoho segmentu nijak zásadně nosič neovlivní, ostatně první start je " na spadnutí" a pozemní zkoušky na stendu byly úspěšně, tak nač to " rozumování" ?

Před třinácti léty propálené těsnění obří rakety na THP stálo život sedm lidí!


Pinkas J - 15/8/2009 - 17:28

Pane David, toto je dizkusní fórum a z toho "rozumování" se leckdos něco zajímavého dozví, na rozdíl od těch vašich monotónních bezobsažných příspěvků


Adolf - nepřihlášený - 15/8/2009 - 22:55

citace:
Před třinácti léty propálené těsnění obří rakety na THP stálo život sedm lidí!


Má jít o Challenger před 23 lety nebo mi něco před 13 lety uniklo?


PatekL - 15/8/2009 - 23:27

citace:
citace:
Před třinácti léty propálené těsnění obří rakety na THP stálo život sedm lidí!


Má jít o Challenger před 23 lety nebo mi něco před 13 lety uniklo?


Máte pravdu sek sem se o deset let. Dík za upozornění. Omlouvám se.


martalien2 - 16/8/2009 - 02:19

citace:

Před třinácti léty propálené těsnění obří rakety na THP stálo život sedm lidí!

Ale to nebouchl motor na TPH. Tomu to propaleni vlastne vubec nevadilo, problem byl v nadrzi plne vodiku a kysliku, ktera byla vedle a to ted nebude...


David - 16/8/2009 - 08:22

Pardon, jen jsem se pozastavil nad mentorováním o /ne/bezpečnosti raket na THP, ostatně oba obří motory na THP citovanou havarii STS " v klidu přežily/ a pokračovaly dále v letu a musely být zničeny povelem ze Země.
Ještě bych si dovolil dodat, že zrno po odlití se kontroluje roentgenem a dalšími způsoby a též spoje segmentů zrna jsou zcela bezpečné. Zrno není výbušninou, ale palivem a odhořívá a vybuchnout nemůže, stejně jako nebybuchne briketa, zatímco uhelný prach ano.
Je zajímavé, že většina diskutujících nekriticky obdivuje systém R-7/Sojuz,kterého se nesmí nikdo dotknout a kde se vývoj zastavil na datu 1960 a kritizuje USA a snaží se dokázat, že dopravní řešení obnovy letu na Měsíc je krokem zpět, byť je notoricky známo, že od té doby vývoj v USA pokročil o několik generací raket a dokonce, a to mě podržte, propaguje let na ISS, pomocí Ariane či Atlasu a nejraději by viděli aby USA let na Měsíc " odpískaly".Pouze jeden z přispívajících objektivně informuje o úspěšném pokračování projektu, ovšem bez jakékoli odezvy,kdyby jej nebylo vyznělo by to ve fóru, jako že americký let na Měsíc zcela jistě krachuje na " penězích" " špatné koncepci" " nebezpečnosti nosiče na THP", " politice" a pod, a že to USA nedokážou, nehledě na počáteční" nápady", že je předběhne Rusko, Čína a dokonce i Indie !?


Jiří Hošek - 16/8/2009 - 23:40

citace:
vyznělo by to ve fóru, jako že americký let na Měsíc zcela jistě krachuje na " penězích"
Letos se plánuje, že NASA obdrží do roku 2020 na Constellation 80 miliard dolarů, což je o 28 miliard méně, než se plánovalo loni. Ares V tak do roku 2020 zcela jistě nebude.


Petr Tomek - 17/8/2009 - 00:02

citace:
Pardon, jen jsem se pozastavil nad mentorováním o /ne/bezpečnosti raket na THP, ostatně oba obří motory na THP citovanou havarii STS " v klidu přežily/ a pokračovaly dále v letu a musely být zničeny povelem ze Země.
Ještě bych si dovolil dodat, že zrno po odlití se kontroluje roentgenem a dalšími způsoby a též spoje segmentů zrna jsou zcela bezpečné. Zrno není výbušninou, ale palivem a odhořívá a vybuchnout nemůže, stejně jako nebybuchne briketa, zatímco uhelný prach ano.
Je zajímavé, že většina diskutujících nekriticky obdivuje systém R-7/Sojuz,kterého se nesmí nikdo dotknout a kde se vývoj zastavil na datu 1960 a kritizuje USA a snaží se dokázat, že dopravní řešení obnovy letu na Měsíc je krokem zpět, byť je notoricky známo, že od té doby vývoj v USA pokročil o několik generací raket a dokonce, a to mě podržte, propaguje let na ISS, pomocí Ariane či Atlasu a nejraději by viděli aby USA let na Měsíc " odpískaly".Pouze jeden z přispívajících objektivně informuje o úspěšném pokračování projektu, ovšem bez jakékoli odezvy,kdyby jej nebylo vyznělo by to ve fóru, jako že americký let na Měsíc zcela jistě krachuje na " penězích" " špatné koncepci" " nebezpečnosti nosiče na THP", " politice" a pod, a že to USA nedokážou, nehledě na počáteční" nápady", že je předběhne Rusko, Čína a dokonce i Indie !?


Nemá cenu se dohadovat nad tím, co se stejně brzy ukáže (kdo bude první), ale s těmi raketovými motory na TPH máte úplnou pravdu. Dalo by se tomu vyčíst kde co, ale bezpečnost zrovna ne. Havárie Challengeru byla jednoznačně daná umístěním motoru na TPH vedle nádrže, což Ares I nemá. V každém případě to bude zajímavý precedens - do kosmu s prvním stupněm jen na toto palivo. Možná by pak stálo za to i jiným státům zvážit i jiné možnosti nosných raket než klasické kapalinové.


JirkaSalek - 17/8/2009 - 07:59

citace:

Nemá cenu se dohadovat nad tím, co se stejně brzy ukáže (kdo bude první), ale s těmi raketovými motory na TPH máte úplnou pravdu. Dalo by se tomu vyčíst kde co, ale bezpečnost zrovna ne. Havárie Challengeru byla jednoznačně daná umístěním motoru na TPH vedle nádrže, což Ares I nemá. V každém případě to bude zajímavý precedens - do kosmu s prvním stupněm jen na toto palivo. Možná by pak stálo za to i jiným státům zvážit i jiné možnosti nosných raket než klasické kapalinové.


Naopak tento zpusob je dnes rutinni. Vsechny moderni balisticke rakety maji nejen prvni stupen kompletne cely na TPH. Je take velmi caste ze klasicke rakety pouzivaji boostery na TPH a ty pak poskytuji vetsinu tahu po prvnich nekolik minut. Maji samozrejme i vetsi autoritu co se tyce vektorizovani tahu a manevrovani cele rakety. Vyssi stupne na kapalna paliva jsou tam kvuli vyssimu ISP. Tedy presene ten samy princip jako u Ares 1. To plati pro hodne, mozna i vetsinu soucasnych i nedavnych raket. (ISS, Titan IV, Ariane, Delta II...) Treba prvni stupen Titanu III a IV pouzival pouze TPH.


David - 17/8/2009 - 08:39

Takže by se dalo uzavřít tím, že koncepce Aresu 1 není cestou zpět, ale vpřed, je koncepčně i technologicky moderní a znamená další generaci nosných prostředků pro pilotované lety.


Mirek Pospíšil - 17/8/2009 - 09:08

citace:
Ještě k tomu válcovému průřezu kanálu ve středních segmentech. ...

Vnitřní jádro musí být mírně kuželovité - aby šlo vysunout jádro formy použité při odlévání segmentu.
Ano, vypadá to jako klasický licí úkos pro odformování jádra, ALE! v prídadě nutnosti by samozřejmě šlo kanál vyrobit i dokonale válcový, pomocí děleného jádra. To by neměl být výrobní problém.
Jedním možným vysvětlením jsou tedy technologické požadavky na snadnou vyrobitelnost - odlití zrna a druhým možným vysvětlením se jeví požadavky na vhodnou modelaci aerodynamických podmínek spalin hoření v tak dlouhém kanále. Všechny ty hrany, tvořící přechody z jednoho kuželu do druhého (konvexní i konkávní), jsou iniciátorem rázových vln. Několika po sobě jdoucích. Tyto RV se pak budou křížit, replikovat a vůbec ovlivňovat hoření, vibrace, atd. Vhodným "naladěním" aerodynamiky hoření se podle mně výrazně ovlivňují vibrační a hlukové frekvence, zajišťuje stabilita hoření a mnoho dalších důležitých faktorů.

Jak už tu ale několiktát zaznělo - je to alchymie a nejlepší by bylo fundované slovo odborníka.

Czaba, are you there?


MIZ - 17/8/2009 - 11:39

citace:
Před třinácti léty propálené těsnění obří rakety na THP stálo život sedm lidí!

Není snad od věci upřesnit, že velkou, možná až zásadní roli sehrál prudký náraz silného bočního větru, který spoj s poškozeným těsněním vystavil velké "zátěži v nekonstrukčním směru". Je pravděpodobné, že bez tohoto by to vydrželo.


PatekL - 17/8/2009 - 12:31

Ale pořád se jedná o selhání systému s tragickými následky. A hlavním viníkem (kromě lidí) byl SRB i když fungoval pořád.


ohara - 17/8/2009 - 12:35

Daslim vinikem byli politici, kteri si vynutili vicesegmentovou montaz. Protoze potrebovali montovat SRB daleko kvuli zamestananosti a v jednom kuse se nedalo boostery prevazet. Pri tom od zacatku byly vicesegmentove boostery povazovany za rizikovejsi.


JirkaSalek - 17/8/2009 - 12:38

Taky nesmime zapominat, ze tesneni bylo na rampe vystaveno teplote na kterou nebylo konstruovano. To se da prirovnat k havarii letadla v dusledku toho, ze pristava za prilis silneho bocniho vetru. Je to chyba konstrukce, nebo provozu?


JirkaSalek - 17/8/2009 - 12:48

citace:
Daslim vinikem byli politici, kteri si vynutili vicesegmentovou montaz. Protoze potrebovali montovat SRB daleko kvuli zamestananosti a v jednom kuse se nedalo boostery prevazet. Pri tom od zacatku byly vicesegmentove boostery povazovany za rizikovejsi.


S timto argumentem se neztotoznuju. Kdyz se podivate na mozne vyrobce tak je to jen ATK a Aerojet a nevyrabi jen SRB. STS mel taky startovat z Vandenbergu, takze doprava na velke vzdalenosti byl nutny pozadavek. SRB mely byt znovupouzitelne. Je jednodusii to delat po segmentech, nebo v kuse?


ohara - 17/8/2009 - 12:51

Nejsem si jisty, ale mam pocit, ze v dobe kdy se o tom rozhodovalo se zacinalo na zelene louce, vyrobce jeste nebyl a mohlo by se vyrabet blizko, nebo dostupne po mori. Zvolena varianta ale vyzadovala dopravu po zeleznici.


David - 17/8/2009 - 13:55

Havarie raketoplánu byla zkoumána odbornou komisí a ta objektivně dospěla k závěru, že došlo k nepředvídatelnému souběhu několika nešťastných technologických nekázní a podcenění vlivu nízkých teplot na těsnící možnosti těsnění mezi segmenty. Pokud by byla striktně respektována omezení a doporučení daná výrobcem, k havarii by pravděpodobně nedošlo.Opatření ze zprávy vyplývající nebyla nijak drastická, co se týče kontrukce SRB, byl jen přidán další těsnící kroužek do segmentového spoje.Pokud se týče konstrukčího řešení složením rakety na THP ze segmentů je možno konstatovat, že se osvědčilo, funguje bez poruch desítky let a je příspěvkem k celkové bezpečnosti, neboť odlévat zrno obřího nosiče vcelku je obtížné.


Mirek Pospíšil - 17/8/2009 - 14:27

citace:
...Opatření ze zprávy vyplývající nebyla nijak drastická, co se týče kontrukce SRB, byl jen přidán další těsnící kroužek do segmentového spoje.Pokud se týče konstrukčího řešení složením rakety na THP ze segmentů je možno konstatovat, že se osvědčilo, funguje bez poruch desítky let a je příspěvkem k celkové bezpečnosti, neboť odlévat zrno obřího nosiče vcelku je obtížné.
Nemyslím si.
Z http://cs.wikipedia.org/wiki/STS-51-L vybírám:

- Mise STS-51-L však nebyla první mise, při které se ukázala nespolehlivost motorů SRB. Už při misi Discovery STS-51C došlo k vážnému poškození dvou těsnění mezi segmenty. Další vážná porucha nastala při letu Challengeru STS-51B. Tehdy se porušilo první těsnění a z poškozeného místa začaly šlehat plameny, ale naštěstí všechny směrem od raketoplánu, a proto nedošlo k dalšímu poškození. I na základě těchto faktů se ještě dávno před katastrofou Challengeru objevila první varování.

- Systém kosmického raketoplánu doznal více jak 400 změn, dalších 15 změn se týkalo startovacích komplexů a byla zpřísněna bezpečnostní opatření při přípravě a letu raketoplánů. Pomocné motory SRB, které byly příčinou nehody, prošly 155 změnami.


Alchymista - 17/8/2009 - 23:01

Motor na tuhé pohonné hmoty ako hlavná pohonná jednotka nejaké mimoriadne alebo zvláštne výhody pre civilnú nosnú raketu neprináša.

Valcová vs. kuželová dutina - väčšina veľkých motorov na TPH má vnútornú dutinu aspoň mierne kuželovitú, dôvodom je vnútorná aerodynamika motoru a hlavne snaha obmedziť eróziu zrna prúdiacimi spalinami. Aj valcová dutina sa totiž v dôsledku tejto erózie preformuje počas dlhšieho horenia do kuželovitého tvaru. Navyše presná geometria jednotlivých segmentov nemusí byť identická.

Monoblok vs. segmenty - motor veľkosti SRB je pri jednodielnej konštrukcii veľmi obtiažne prepraviteľný a manipulovateľný - predsa len je to objekt o hmotnosti takmer 600 ton.


Ervé - 18/8/2009 - 08:14

Výhodou je trvalá připravenost ke startu a obecně vyšší spolehlivost, odpadá čerpání a vypouštění kryogenních látek při pokusu o start. Stavět nový motor na TPH pro 1. stupeň není efektivní, ale když už je systém zaběhnutý pro SRB, úprava a využití na Aresech je logická.


Mirek Pospíšil - 19/8/2009 - 16:38

citace:
Zhruba za měsíc, na 25.8. 2009 je naplánován první pozemní test 5-segmentového SRBu v Promontory (Utah)...
Možná o tom tady už zmínka někde probleskla, teď si nejsem jistý, ale test DM-1 byl odložen o dva dny na 27.8.2009.
Zdůvodněno je to časovou kolizí se startem STS-128.

viz http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/aug/HQ_M09-156_DM-1_date.html


David - 21/8/2009 - 09:07

A je to tady : Ares -1 poletí 31.10., co tomu říkají " sýčkové" ?


Derelict - 21/8/2009 - 09:19

citace:
A je to tady : Ares -1 poletí 31.10., co tomu říkají " sýčkové" ?


Strýček "sýček" tvrdí, že papír snese vše a projektový plán je od toho aby vznikaly neplánovaná odložení. Dokud si nepřečtu novinovou zprávu o startu, je to pro mne pouze termin.


admin - 21/8/2009 - 09:30

citace:
A je to tady : Ares -1 poletí 31.10., co tomu říkají " sýčkové" ?


Já bych to malinko upravil - 31.10. bude pokus o start. Optimisté tvrdí, že i poletí.


ales - 21/8/2009 - 09:56

citace:
A je to tady : Ares -1 poletí 31.10.2009 ...
Pro jistotu připomínám, že nejde o "orbitální start", ale o vývojový suborbitální test Ares I-X, což je vlastně jen SRB plus "maketa" Aresu I a ke skutečnému Aresu I to má hodně daleko.

http://en.wikipedia.org/wiki/Ares_I-X

Ve skutečnosti jde o normální čtyřsegmentový SRB (prakticky stejný jako u STS) s nefunkčním "simulátorem" pátého segmentu SRB, s rozměrovým a hmotnostním "simulátorem" druhého stupně (bez motoru) a se "simulátorem" kabiny Orion a záchranného systému LAS (nefunkčním).

Dá se na to dívat i jako na letový test samostatného SRB (z STS) se speciální avionikou a "speciální zátěží". Plánované "apogeum" je ve výši cca 45 km. Je to jistě velmi důležitý test a naměřené hodnoty budou neocenitelné. K opravdovému kompletnímu Aresu I ale povede ještě dost dlouhá cesta. Osobně doufám, že ta cesta bude úspěšná (včetně vývoje Aresu V), a že se relativně brzy "zase začne pilotovaně létat na Měsíc (a dál)".


JirkaSalek - 21/8/2009 - 10:11

Odklady jsou bezne i u rutinnich startu. Tady nas muze uklidnit nekolik veci.
1. Rampa funguje rutine s timto typem rakety.
2. Prvni stupen rakty je mnohokrat vyzkousen s rutinni predstartovni pripravou.
3. Na rampe se necerpa zadne palivo a uzitecne zatizeni (instrumenty a maketa US/Orion) neni moc komplikovane
4. Jedna se o suborbitlni let s jednim aktivnim stupnem na TPH a roll control modulem.
5. Personal je zabehnuty s obsluhou rakety i rampy.

Suma sumarum nejedna se o moc komplikovany start, tudiz by problemy pred startem nemely byt moc zavazne.

Ted to porovnejme se startem Falconu 9, ktery se ma pry uskutecnit do konce roku.
1. Nova rampa
2. Prvni stupen funguje jen na testovacim standu.
3. Je treba sladit novou raketu s novou rampou a vsemi propojenimi.
4. Dvoustupnova raketa na kapane palivo. To znamena hodne testovani pred prvnim startem.
5. Personal je treba zacvicit

Jeste bych dodal ze let Ares 1-X nic moc netlaci. Tento let je sice uzitecny pro critical design review, ale vzhledem k tomu ze dokonceni Ares 1 je neustale odkladan z financich duvodu, tak ani tento testovaci let neni pod takovym tlakem. Prvni start byl odlozen z roku 2013 na 2015, tedy o dva roky a stale sest let daleko. Ani odklad o par mesicu by tedy nebyl pravdepodobne nic hrozneho.
Z hlediska PR by vsak bylo dobre mit uz start za sebou, coz by mohlo povzbudit vetsi podporu kongresu pro tento program. Naopak pripadne problemy by projekt s nejasnou podporou mohly poskodit.
Tento start ale asi nebude moc riskantni. Snad jen vibrace muzou byt horsi nez bylo ocekavano.


David - 21/8/2009 - 10:25

Ares-1 je stometrový kolos, je ve fázi vývoje a proto jsou zákonité postupné kroky.Je úplně jedno, zda bude start odložen nebo nikoli. Také je úplně vdedlejší jak je nosič sestaven a vybaven a na jaké dráze se bude pohybovat.Podstatný fakt pro opravdové příznivce kosmonautiky by měl být, že vývoj nosných prostředků pro návrat na Měsíc probíhá in natura, nikoli v nějakých mlhavých " plánech" či siláckých řečech propagandy nějakých " mávalů".


JirkaSalek - 21/8/2009 - 10:44

Ja myslim ze pro fandy kosmonautiky i pro inzenyry pracujici na vyvoji Aresu 1 je dulezite ze Ares 1-X poleti prvnich 120s presne tim samym zpusobem jako plnohodnotny Ares 1. Rozdily budou male. Vizualne to ale bude chudsi podivana nez STS nebo Apollo. Je to taky mnohem jednodussi start.


pospa - 21/8/2009 - 12:24

Pro informaci ještě výčet úkolů či cílů, které má let Ares I-X splnit:

Primární úkoly:
- demonstrovat řízení dynamicky podobného nosiče při použití řídících algoritmů podobných jako pro Ares I.
- provést oddělení 1. stupně (téměř shodný s finální podobou pro Ares I) a 2. stupňe (rozměrový a hmotnostní simulátor) rakety za letu.
- demonstrovat montáž a vylovení 1. stupně rakety na Kennedy Space Center (KSC).
- demonstrovat sekvenci separace 1. stupně, měření dynamických hodnot při návratu stupně do atmosféry a výkon padáků.
- charakterizovat velikost skrutných momentů tělesa rakety během letu 1.stupně.

Sekundární úkoly (mimo jiné):

- kontrola efektivity - kvalifikace brzdicích motorů 1. stupně.
- určení indukovaných okolních jevů během stoupání a zatížení rakety z nich plynoucích.
- demonstrace procedury pro určení polohy nosiče pro řídicí letový system.
- určení indukovaných zatížení na raketu stojící na startovací rampě.
- vyhodnotit potenciální přístupové místa k raketě Ares I ve VAB a na startovací rampě.
- vyhodnotit elektrické přípojky prvního stupně na startovací rampě.


Jiří Hošek - 22/8/2009 - 08:44

citace:
A je to tady : Ares -1 poletí 31.10., co tomu říkají " sýčkové" ?
Že tady matete veřejnost fiktivním letem rakety Ares I, což navozuje dojem Potěmkinovy vesnice. 31.října chce NASA pouze simulovat let Aresu I za použití SRB z raketoplánu a makety. Podivuji se tomu, že v odkazu, na který reaguji, je tato napodobenina prezentována jako první let rakety s hrdým názvem Ares I, bez označení X. Přitom letový test skutečného prvního stupně, nazvaný Ares I-Y, je z rozpočtových důvodů zřejmě zrušen ve prospěch znovuzařazeného experimentu AA-3. A tak skutečná raketa Ares I odstartuje poprvé nejdříve za šest let, odstartuje-li vůbec někdy, jak naznačují současné diskuse Augustinovy komise. NASA už téměř 37 let není schopna dopravit astronauty na Měsíc a zřejmě už za rok či dva nebude schopna dopravit vlastní raketou kosmonauty ani na LEO. Současně probíhají diskuse, má-li tuto vlastní schopnost v budoucnu vůbec obnovovat nebo zda bude lepší nahradit ruské drožky komerčními drožkami.


David - 22/8/2009 - 11:12

Cíle letu a konstrukce prvého Aresu jsou veřejně známy, takže veřejnost je plně informována. Jsou známy i cíle letu, pro které použitá sestava je plně dostačující.
Vskutku úsměvné je vyčítat NASA, že nelétá na Měsíc, NASA to již dokázala, ale jiní nedokázali nic jiného, než se " plazit" na LEO nejdále pět set km od povrchu Země. Pokud se týče dopravy pilotovaných lodí na LEO a dále, tak právě proto se Ares staví.


Jiří Hošek - 22/8/2009 - 12:14

citace:
Vskutku úsměvné je vyčítat NASA, že nelétá na Měsíc, NASA to již dokázala,
Samozřejmě vím, že to USA kdysi dávno dokázaly. Bohužel teď je vize návratu na Měsíc do roku 2020 v troskách. Vskutku nerozumím, co je Vám na tom teď úsměvného.
citace:
ale jiní nedokázali nic jiného, než se " plazit" na LEO nejdále pět set km od povrchu Země.
Tohle v diskusi Ares I, Ares V neřešíme.
citace:
Pokud se týče dopravy pilotovaných lodí na LEO a dále, tak právě proto se Ares staví.
Nevšiml jsem si, že by se sestavoval Ares pro dopravu pilotovaných lodí na LEO. Ares I-X to určitě není.


Jiří Hošek - 22/8/2009 - 15:37

Na 27.08.2009 se v Promontory v Utahu připravuje horizontální statický test 5-segmentového motoru DM-1.
http://wiki.nasa.gov/cm/blog/Constellation/posts/post_1250881650532.html


x - 23/8/2009 - 02:12

"Samozřejmě vím, že to USA kdysi dávno dokázaly. Bohužel teď je vize návratu na Měsíc do roku 2020 v troskách. Vskutku nerozumím, co je Vám na tom teď úsměvného. "

Zde se musim zastat - NASA nemela zadani od 70. let pomalu az do ted pripravovat let na Mesic - proste NEBYLO TO JEJIM CILEM a tak TO NEDELALA a cil urcuje POLITICKE ZADANI zde bych rekl PREDEVSIM.


Jiří Hošek - 23/8/2009 - 08:56

Asi si nerozumíme. Větu "NASA už téměř 37 let není schopna dopravit astronauty na Měsíc" jsem napsal jako konstatování faktu, že NASA od roku 1973 nemá transportní systém pro lunární mise (v důsledku snížení rozpočtu NASA a politického zadání vyvinout a provozovat raketoplán), a to se znalostí všech souvislostí, které uvádí kolega x.

Davidova reakce "Vskutku úsměvné je vyčítat NASA, že nelétá na Měsíc, NASA to již dokázala" se tedy míjela s tím, jak jsem to myslel, protože jsem NASA nic nevyčítal, šlo pouze o konstatování.

Proto moje následná reakce byla "Samozřejmě vím, že to USA kdysi dávno dokázaly" – záměrně jsem použil slovo "USA" místo "NASA" (abych dopředu eliminoval reakci, která stejně přišla od kolegy x).


David - 23/8/2009 - 15:05

Je určitý a podstatný rozdíl v tom nemít dopravní systém pro pilotovaný let na Měsíc v operačním stavu a mezi tím nedokázat takový systém vůbec vyvinout. Čistě teoreticky by USA mohly " oprášit" staré plány Apolla , dát je do do výroby a letět v řádu několika, odhaduji dvou let, což nemůže udělat žádný jiný stát.


yamato - 23/8/2009 - 17:28

citace:
Je určitý a podstatný rozdíl v tom nemít dopravní systém pro pilotovaný let na Měsíc v operačním stavu a mezi tím nedokázat takový systém vůbec vyvinout. Čistě teoreticky by USA mohly " oprášit" staré plány Apolla , dát je do do výroby a letět v řádu několika, odhaduji dvou let, což nemůže udělat žádný jiný stát.


Keby te plany neboli skartovane


Cybermud - 23/8/2009 - 17:33

citace:
citace:
Je určitý a podstatný rozdíl v tom nemít dopravní systém pro pilotovaný let na Měsíc v operačním stavu a mezi tím nedokázat takový systém vůbec vyvinout. Čistě teoreticky by USA mohly " oprášit" staré plány Apolla , dát je do do výroby a letět v řádu několika, odhaduji dvou let, což nemůže udělat žádný jiný stát.


Keby te plany neboli skartovane


Jistě. Vrazíš miliardy dolarů do vývoje technologie a pak to proženeš skartovačkou - tebe bych chtěl mít jako správce daně, ale pro akademii věd bys byl pohroma!


novák - 23/8/2009 - 18:42

citace:
Čistě teoreticky by USA mohly " oprášit" staré plány Apolla , dát je do do výroby a letět v řádu několika, odhaduji dvou let, což nemůže udělat žádný jiný stát.


Před pár dny jste tvrdil že "konkurenční a tržní systém" v USA vždy vede k výběru nejlepšího a nejefektivnějšího řešení. Mám vám rozumět tak že ze dvou variant: - 1. "oprášit" staré plány Apolla , dát je do do výroby a letět do dvou let (tedy roku 2007), a 2.vyvinout dvě nové rakety + novou loď a letět poprvé za deset (2005-2015) let, na Měsíc ještě o pět let později. - považujete tu roku 2005 skutečně zvolenou za efektivnější, rychlejší a levnější?


David - 23/8/2009 - 18:51

Jen tvrdím, že ten, kdo dosáhl určitého stupně vývoje se k dosaženému může kdykoli vrátit, zatímco ten, jemuž se to nepovedlo, či se o to dosud ani nepokusil,musí absolvovat celou trnitou vývojovou cestu.Nevím, jak kdo přišel na to, že plány Saturn-Apollo jsou zcela skartovány, jsem přesvědčen, že výrobci si své jistě ponechali, minimálně pro reklamu a jako důkaz své technické vyspělosti.


novák - 23/8/2009 - 18:55

citace:
Jen tvrdím, že ten, kdo dosáhl určitého stupně vývoje se k dosaženému může kdykoli vrátit, zatímco ten, jemuž se to nepovedlo, či se o to dosud ani nepokusil,musí absolvovat celou trnitou vývojovou cestu.Nevím, jak kdo přišel na to, že plány Saturn-Apollo jsou zcela skartovány, jsem přesvědčen, že výrobci si své jistě ponechali, minimálně pro reklamu a jako důkaz své technické vyspělosti.


No a jaké zdůvodnění máte pro rozhodnutí US "absolvovat celou trnitou vývojovou cestu" znovu, když, dle vás, mohli létat od roku 2007?


David - 23/8/2009 - 19:58

Nemají žádný spěch, nikdo jiný to stejně nedokáže a proto v klidu vyvíjejí pokročilejší systém, než bylo Apollo.


Dušan - 23/8/2009 - 20:26

citace:
Nemají žádný spěch, nikdo jiný to stejně nedokáže a proto v klidu vyvíjejí pokročilejší systém, než bylo Apollo.


A asi budou mít "ještě menší spěch" - obávám se, že Obama a spol. nejsou hi-tech projektům vůbec nakloněni - stačí se podívat na F-22, protiraketovou obranu apod. A to jsou ryze vojenské projekty...


Jiří Hošek - 23/8/2009 - 22:43

citace:
Je určitý a podstatný rozdíl v tom nemít dopravní systém pro pilotovaný let na Měsíc v operačním stavu a mezi tím nedokázat takový systém vůbec vyvinout. Čistě teoreticky by USA mohly " oprášit" staré plány Apolla , dát je do do výroby a letět v řádu několika, odhaduji dvou let, což nemůže udělat žádný jiný stát.
Perfektní věty, díky. V den, kdy přistane poslední raketoplán, si je dám na plochu monitoru. A já si myslel, že propadnu skepsi.


David - 24/8/2009 - 07:40

Je třeba přijmout nepříjemný fakt, že opakování pilotovaných letů na Měsíc uskuteční v nejbližších dvaceti až třiceti letech USA, nebo nikdo a pouze z tohoto důvodu a pro tento důvod fandím NASA a připouštím, že se to obdivovatelům ruské/sovětské, či čínské techniky může zdát přehnaně.Současně jsem nucen připustit fakt, že bez politického tlaku, tím míním spíše vyvstání nějaké konkurence v tomto záměru, se na Měsíc asi opravdu nepoletí. Je to dáno zajména tím, že to amerika již jednou dokázala a vědecký přínos stálé Měsíční základy po " zkušenostech" s ISS je poněkud pochybný a náklady by asi neodpovídaly výsledku. Apollo bylo ve zcela jiné situaci, bylo potřeba " za každou cenu" ukázat světu kdo je ve Vesmíru první. Tato potřeba zcela odpadla, náskok USA v tomto oboru lidské činnosti je tak markantní a obrovský, že jen úplný zaslepenec by o něm mohl stěží zapochybovat.Vůbec NIC tedy USA " nenutí" k návratu pilotovaných expedic na Měsíc a to je škoda a mělo by to mrzet každého fandu kosmonautiky, nejen té americké !
Z toho všeho plyne, že pokud USA let k Měsíci " odpískají" učiní to nikoli proto, že k němu nemají možnosti, či, že by to nedokázaly, ale proto, že k tomuto letu nebudou mít důvody pádnější, než ty, které jsou proti tomuto letu.


Ervé - 24/8/2009 - 08:15

to Hošek: váš pesimismus Davida dráždí. USA jako jediné projevily reálnou (velkými penězi podloženou) snahu vykročit znovu dál než jen na LEO, staví Ares, chystají Orion atd. Jako vždy chybí peníze a Augustinova komise to řekla, možnosti už jsme probírali. NASA nemůže oprášit výkresy Saturnu 5, protože neexistují - firmy, které je měly (nakreslily a uchovávaly) je už nemají, na skladování nedostaly peníze od NASA (důvody jsme probírali - nebyl úkol, vždy byl v rezervě Shuttle C). Tento úkol dostali až před 5 lety, NASA bude dál létat na orbitu i po ukončení STS se Sojuzy, proč by to tedy měly nějak urgentně řešit a komplikovat si dlouhodobé plány a projekty? Tak jako se prosadila oprava Hubblu a přidání STS-134 s AMS, tak se i prosadí prodloužení ISS do roku 2018 nebo 20 (nástupce ISS bude s mnohaletým zpožděním a patrně malý). Cíl pro Orion a Ares 1 bude, když teď nejsou peníze, nemusí panikařit. Obama a nové vedení NASA musí rozhodnout, co dál a podle množství peněz jak rychle. Pokud ale úplně zruší Ares a Orion, budou muset prosadit nový program, ale jaký, aby nebyl k smíchu?


Alchymista - 24/8/2009 - 09:44

Ad konštrukčné plány - značná časť z nich sa skutočne nenávratne stratila, a nielen z Apollo a Saturn. Americký systém, ako je pružný a rýchly vo vzniku spoločností, tak je pružný a rýchly aj pri zániku takýchto firiem. Špeciálne výrobky robia často malé firmy, založené len za účelom výroby jedného alebo malej skupiny špeciálnych produktov. Keď pre ne zanikne odbyt, zanikne i výrobca a pracovníci sa rozptýlia tak, že je takmer nemožné zostaviť pôvodný kolektív.
Súčasťou výroby je často veľmi špecifický know-how, ktorý je ale na "odkúpenie" drahý, a často ani nemá fyzickú podobu, ale bez ktorého sú "samotné výkresy" takmer bezcenné.
To bol aj problém s nápadom obnoviť výrobu Saturn V - hlavnými dodávateľmi boli firmy Boeing, North American Aviation, Douglas Aircraft a IBM, ale podstatnú časť konštrukčných prvkov pre nich vyvinuli a vyrábali subdodávatelia. A práve tí vlastnili podstatnú časť know-how a práve oni z veľkej časti zanikli a s nimi sa stratila nezanedbateľná časť výrobnej dokumentácie.


yamato - 24/8/2009 - 20:21

citace:

Jistě. Vrazíš miliardy dolarů do vývoje technologie a pak to proženeš skartovačkou - tebe bych chtěl mít jako správce daně, ale pro akademii věd bys byl pohroma!


Precitaj zopar prispevkov vyssie a chod sa hanbit do kuta ;-)


Jiří Hošek - 24/8/2009 - 23:32

citace:
to Hošek: váš pesimismus Davida dráždí.

Můj pesimismus? Přečtěte si Vaší poslední větu. (vhodnější slovo je asi "realismus")

citace:
NASA bude dál létat na orbitu i po ukončení STS se Sojuzy
Pan David označil Sojuzy za nefungující systém (před třemi dny v diskusi Program Constellation).


MIrek Pospíšil - 26/8/2009 - 13:03

DM-1: ready for first firing
Takže zítra


http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/ares/dm1_unveiling.html


David - 27/8/2009 - 07:58

Moc hezké to není, má to vzhled ropovodu.


Ervé - 27/8/2009 - 08:17

To je fakt, kapalinové motory jsou mnohem hezčí, připomínají mi destilační kolonu :-)


Pospa - 27/8/2009 - 10:27

citace:
DM-1: ready for first firing
Takže zítra
Zahájení testu se plánuje dnes v 1:00 PM MDT, tj. 21:00 CEST. Fotky, příp. video bude pro nás asi až v pátek.


Pospa - 27/8/2009 - 10:47

Na různých webech probíhají diskuze, jestli má smysl start demonstrátoru Ares I-X, jelikož se jeví jako velice pravděpodobné, že Augustinova komise nedoporučí pokračování US pilot. letů podle původního plánu programu Constellation, což s vysokou pravděpodobností znamená zastavení vyývoje nosiče Ares I.

Jak to vidíte vy?

Já bych řekl, že když už se do vývoje a stavby Ares I-X vložilo X mil $, raketa stojí v celku na MLP, tak by bylo chybou nevyužít příležitosti získat očekávaná data, která můžou přispět k vývoji i jiných nosičů, než případně zrušeného Ares I.
I když start, "úklid" a zpracování dat budou stát určitě ještě další miliony.


JirkaSalek - 27/8/2009 - 11:27

citace:
Na různých webech probíhají diskuze, jestli má smysl start demonstrátoru Ares I-X, jelikož se jeví jako velice pravděpodobné, že Augustinova komise nedoporučí pokračování US pilot. letů podle původního plánu programu Constellation, což s vysokou pravděpodobností znamená zastavení vyývoje nosiče Ares I.

Jak to vidíte vy?



Augustinova komise je poradni organ prezidenta, ktery mu ma navrhnout moznosti dalsiho vyvoje.
Je tudiz zakonite ze predlozi nekolik variant ktere budou obsahovat navrhy zahrnujici Ares 1 a dalsi navrhy nezahrnujici Ares 1.
V soucasnoti je Ares 1 oficialni politika NASA, ktera je schvalena prezidentem i kongresem. Ke zruseni Aresu 1 by tedy IMO bylo zapotrebi nasledujici.

1. Srpen 2009. Augustinova komise takovy navrh zpracuje - to je jiste.

2. Prezident bude muset rozhodnout. Nevim jak dlouho toto muze trvat, ale je mozne ze pokud by se chtel rozhodnout pro nejakou radikalni zmenu, tak budou probihat dalsi konzultace a to zejmena s vedenim NASA a kongresem. To muze trvat nekolik mesicu.

3. Pokud se prezident rozhodne pro alternativu zahrnujici zruseni Aresu, tak na to bude zrejme potrebovat autorizaci kongresu. Jistym navodem by mohl byt program F-22 proti kteremu Obama intenzivne vystupoval. Program F-22 uz ale dobihal, zatimco Ares 1 se teprve rozbiha.

Z vyse uvedeneho je tedy nejiste kterou z variant se Obama rozhodne podporovat a i kdyby intezivne vystupoval proti Aresu, tak neni nic co by zkousky Ares 1-X v pristich nekolika mesicich melo ohrozovat. Samotny Ares je navic zrejme pod rozlisovaci schopnosti Obamy, ktery se nejspis zameri na programy STS a ISS, ktere jsou politicky dulezitejsi. Pokud se STS bude vyrazne prodluzovat, tak sance Aresu zrejme povazlive klesaji. Cestu na Mesic se oficialne neodvazi odpiskat, formalne bude zrejme pokracovat, ale predpokladam ze finance se budou skrtat. Vyvoj Altairu a Ares V se tedy bude odsouvat.




Já bych řekl, že když už se do vývoje a stavby Ares I-X vložilo X mil $, raketa stojí v celku na MLP, tak by bylo chybou nevyužít příležitosti získat očekávaná data, která můžou přispět k vývoji i jiných nosičů, než případně zrušeného Ares I.
I když start, "úklid" a zpracování dat budou stát určitě ještě další miliony.


Alchymista - 27/8/2009 - 13:01

Zrušenie "zo dňa na deň" sa mi zdá nezmyselné, ak aj bude program zrušený, nejaký čas ešte pobeží, hoci len zotrvačnosťou.
Dáta z Ares I-X sa budú hodiť vždy - napríklad pre potenciálny vývoj iných veľkých a vysokovýkonných motorov na TPH.

Výrazné predĺženie letov STS (pät a viac rokov) sa mi zdá nepravdepodobné, raketoplány dosluhujú jednak "dobovo" - životnosťou drakov a "cyklovo" - počtom štartov.
[Upraveno 27.8.2009 Alchymista]


Mirek Pospíšil - 27/8/2009 - 20:50

citace:
citace:
DM-1: ready for first firing
Takže zítra
Zahájení testu se plánuje dnes v 1:00 PM MDT, tj. 21:00 CEST. Fotky, příp. video bude pro nás asi až v pátek.
Na NASA TV běží přímý přenos


Alchymista - 27/8/2009 - 20:58

poprosím link


Mirek Pospíšil - 27/8/2009 - 21:22

citace:
poprosím link
http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html?param=public " target=_blank> třeba http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html?param=public


Mirek Pospíšil - 27/8/2009 - 21:24

Odpočítávání prozatím stojí na T -20 sec


pt - 27/8/2009 - 21:34

Dnešní test byl zrušen. Pokud jsem to dobře chytil, tak nenaskočila APU u trysky. Zatím není jasné kdy bude další termín testu ani kdy bude oznámen.


pospa - 28/8/2009 - 15:20

Vyšetřování skutečných příčin přerušení statického testu DM-1 pětisegmentového SRB stále probíhá.
Nicméně z telekonference po zrušení testu jsem pochytil, že šlo o poruchu "Prospector Control System", který zajišťuje vychylování trysky motoru. Systémy jsou dva, pro dva kolmé směry výchylek. Každý PCS je poháněn svou APU - Auxiliary Power Unit (pomocný zdroj energie). U jedoho PCS probíhalo vše OK, u druhého ale nedošlo ke správné dodávce paliva do APU a v čase T-20 s byl test přerušen. Palivo jde do APU přes několik redundantních ventilů, ovšem v některém z nich zřejmě došlo k anomálnímu stavu (neotevřel se?) a to narušilo nominální přísun paliva. Příčina nesprávného chování ventilu se vyšetřuje.
Systém PCS i jeho APU jsou v podstatě stejné jako u STS SRB, liší se jen ovládacím SW. V minulosti už byly zaznamenány drobné anomálie v chodu APU (u startů STS i statických testů SRB), ale údajně to neohrozilo jejich bezpečný průběh a nebylo důvoem k přerušení startu nebo testu.
Cena pozemního testu DM-1 je 75 mil USD.

Nejbližší možný termín dalšího pokusu o DM-1 je příští úterý 1.9.

stručné oznámení NASA:
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/index.html
podrobněji tady:
http://www.space.com/missionlaunches/090827-ares1-rocket-stage-test.html
[Upraveno 28.8.2009 pospa]


pospa - 29/8/2009 - 20:19

Test DM-1 se dále odkládá.

Technici identifikovali palivový ventil, který se neotevřel v T -20s. Během hledání závady byla prověřena jeho činnost a fungoval správně.
O víkendu mají technici zaostřeno na řídicí aparaturu pozemních testů, kde by mohla být SW nebo HW příčna selhání ventilu.

Druhý pokus se nebude konat 1.9. , ale později.
Termín bude oznámen v pondělí 31.8. při zveřejnění výsledků vyšetřování závady z 1. pokusu.

http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/dm1-sr1.html


David - 31/8/2009 - 12:10

Ares V v případě přidání dalších urychlovačů na THP by dopravil na LEO skoro dvojnásobek a to by na let k Marsu bohatě stačilo.


pospa - 1/9/2009 - 09:50

Stanoven termín druhého pokusu o první statický test (DM-1) prvního stupně rakety Ares I na NET 10.9.2009.

Byly identifikovány podezřelé součásti a el. obvody pozemního vybavení zkušebního stendu, které jsou systematicky testovány.
Praví se v této krátké zprávě http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/dm1-sr2.html
[Upraveno 01.9.2009 pospa]


pospa - 1/9/2009 - 15:55

Stojíte na MLP v HB4 budovy VAB a díváte se na 100 metrovou raketu a vše kolem.
Jenom dejte pozor ať nepřepadnete dozadu až se podíváte ke stropu

http://nasatech.net/Arex1-XStack090823/

Kdo to dělá? A proč?
http://nasatech.net/nasatechabout.html



pro informaci ještě včerejší status report
ARES I-X STATUS REPORT

Launch Vehicle: Ares I-X
Launch Date: Targeted for Oct. 31
Launch Pad: 39B at NASA's Kennedy Space Center, Fla.


Ares I-X Flight Hardware
Last week's milestones include:
- Modal testing of the flight test vehicle complete
- A series of sensors strategically located throughout the stack will
measure the amount and direction of movement, as the
electro-mechanical shakers impose random loads to determine the
rocket segment's first several bending modes
- Development flight instrumentation testing is now complete

This week's milestones include:
- Launch Team simulation from the firing room
- First vehicle power up

Upcoming milestones:
- Installation of the Vehicle Stabilization System

Ares I-X Ground Support Equipment
- At Launch Pad 39B, modifications are ongoing

---
An Ares I-X countdown simulation exercise for the launch team is scheduled for September 2 covering the last 50 minutes of the procedure. [Upraveno 01.9.2009 pospa]


Andrej3 - 1/9/2009 - 21:13

citace:
Ares V v případě přidání dalších urychlovačů na THP by dopravil na LEO skoro dvojnásobek a to by na let k Marsu bohatě stačilo.



Ares V bude klúčový dopravný prostriedok pri ceste Američanov na mesiac
a tiež na Mars ak ho postavia . Prípadné zvýšenie nosnosti pridaním dalších boosterov by z technického hladiska nemal byť velký problém .
Otázny je iba dátum jeho realizácie ktorý bude asi o niekolko rokov neskorší ako sa predpokladalo .


JiriSalek - 2/9/2009 - 09:04

citace:
citace:
Ares V v případě přidání dalších urychlovačů na THP by dopravil na LEO skoro dvojnásobek a to by na let k Marsu bohatě stačilo.



Ares V bude klúčový dopravný prostriedok pri ceste Američanov na mesiac
a tiež na Mars ak ho postavia . Prípadné zvýšenie nosnosti pridaním dalších boosterov by z technického hladiska nemal byť velký problém .
Otázny je iba dátum jeho realizácie ktorý bude asi o niekolko rokov neskorší ako sa predpokladalo .


Pridani dalsich boosteru na TPH k rakete AresV pro zvysni nosnosti neni moc dobry napad. Mnohem vetsi efekt by mel vyrazny upgrade motoru RS-68. I mirne zvyseni ISP by melo obrovsky vliv na nosnost. Jedine co by bylo treba udelat je vrazit miliardu dolaru a nekolik let casu do vyvoje. Raketa i pozemni infrastruktura by mohla zustat takrka nezmenena


BCH - 2/9/2009 - 12:06

citace:
Ares V v případě přidání dalších urychlovačů na THP by dopravil na LEO skoro dvojnásobek a to by na let k Marsu bohatě stačilo.


Podľa vyjadrenia konštruktérov na IAC 2008 po zvýšení nostnosti Ares V na 187,5 Mt sa dá zvyšovať nosnosť pridaním ďaľších segmentov urýchľovačov /predĺženie/. Nedá sa napr. zväčšiť priemer trupu základného telesa.


alamo - 2/9/2009 - 12:24

BCH "..pridaním ďaľších segmentov urýchľovačov /predĺženie/"

a čo zvýšenie ich počtu, miesto dvoch, ich navešať k prvému stupňu napr šesť?


JirkaSalek - 2/9/2009 - 12:39

citace:
BCH "..pridaním ďaľších segmentov urýchľovačov /predĺženie/"

a čo zvýšenie ich počtu, miesto dvoch, ich navešať k prvému stupňu napr šesť?


Zpusob jejich zachyceni na jadre by byl velmi odlisny a znamenal by velke upravy. Pozemni infrastruktura by musela byt taky vyrazne zmenena. Prodlouzeni boosteru znamena vyssi startovni hmotnost, zmeny na jadre, upravu padaku SRB, jinou dynamiku letu atd.
Nejjednodusi je opravdu vylepsit motor pro vyssi ISP. Nadrz zustane stejna, infrastruktura temer taky, startovaci hmotnost stejna, dynamika letu dozna jen malych zmen.
RS-68 lze vylepsovat az nekam k urovni SSME. Je tam hodne hodne prostoru. Ikdyz prakticky by to znamenalo vyvoj noveho motoru, tak Ares V o prumeru jadra 10m s peti nebo sesti motory o vykonu RS-68 a ISP blizko urovne SSME by mel o HODNE vetsi nosnost nez soucasne planovany Ares V. Takovy motor lze realne vyvinout. Motory na LOX/kerosin uz vpodstate dal zlepsovat nejde.


martinjediny - 2/9/2009 - 17:08

citace:
BCH "..pridaním ďaľších segmentov urýchľovačov /predĺženie/"

a čo zvýšenie ich počtu, miesto dvoch, ich navešať k prvému stupňu napr šesť?


spocitaj si co ziskas. takmer nic. prvy stupen znesie nedokonalosti najviac. rozhodujuce su koncove stupne.


Andrej3 - 2/9/2009 - 21:19

citace:
citace:
BCH "..pridaním ďaľších segmentov urýchľovačov /predĺženie/"

a čo zvýšenie ich počtu, miesto dvoch, ich navešať k prvému stupňu napr šesť?


Zpusob jejich zachyceni na jadre by byl velmi odlisny a znamenal by velke upravy. Pozemni infrastruktura by musela byt taky vyrazne zmenena. Prodlouzeni boosteru znamena vyssi startovni hmotnost, zmeny na jadre, upravu padaku SRB, jinou dynamiku letu atd.
Nejjednodusi je opravdu vylepsit motor pro vyssi ISP. Nadrz zustane stejna, infrastruktura temer taky, startovaci hmotnost stejna, dynamika letu dozna jen malych zmen.
RS-68 lze vylepsovat az nekam k urovni SSME. Je tam hodne hodne prostoru. Ikdyz prakticky by to znamenalo vyvoj noveho motoru, tak Ares V o prumeru jadra 10m s peti nebo sesti motory o vykonu RS-68 a ISP blizko urovne SSME by mel o HODNE vetsi nosnost nez soucasne planovany Ares V. Takovy motor lze realne vyvinout. Motory na LOX/kerosin uz vpodstate dal zlepsovat nejde.


Radšej ako vylepšovať motory RS-68 ,čo by inak znamenalo finančnú záťaž a ďalšiu časovú prodlevu ,by asi bolo efektívnejšie použiť motory raketoplánu SSME . Sú sice konštrukčne zložitejšie a drahšie no majú večší výkon takže Ares 5
by vyniesol viacej nákladu na jeden raz čím by sa v konečnom dôsledku
znížil počet štartov rakety a tým by sa ušetrili peniaze .


martinjediny - 2/9/2009 - 22:02

1/ motor blizko vykonu SSME je motor SSME
2/ pouzit SSME ako jednorazovku je brutalita
3/ efektivitu maju amici zrejme spocitanu
4/ na koncove stupne boli amici donedavna machri a to je na nosicoch najpodstatnejsie.


BCH - 3/9/2009 - 12:32

Ares V bude mať nosnosť 187,5 t. Oproti tomu je Saturn V "drobček" a to nehovorím o iných nosičoch. Zostava telies 4 x 187,5 dáva štartovú hmotnosť 750 t na NEO, ak k tomu pripojíte 2 x Orion je to ~ 800 t. To musí bohate stačiť na pilotovaný Mars. Väčšiu raketu netreba.

Skôr sa musí hľadať riešenie, aby to takéto monštrum nemuselo byť. Ďaleko dôležitejšie sú celkové náklady na let. Letieť sa bude len keď si to bude môcť niekto dovoliť. K Marsu dnes letí iba to, čo sa zmestí na Sojuz, čo nie, sa odsúva - konštanta 20 rokov pilotovaný let a 10 rokov dovoz vzoriek, platí už od Apolla.


Mirek Pospíšil - 9/9/2009 - 16:02

Termín druhého pokusu o první statický test (DM-1) prvního stupně rakety Ares I je stanoven na zítřek 10.9.2009 v 1:00 p.m. MDT (21:00 SELČ)

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/sep/HQ_M09-170_Ares_DM-1_Reschedule.html


adam - 10/9/2009 - 21:02

citace:
Termín druhého pokusu o první statický test (DM-1) prvního stupně rakety Ares I je stanoven na zítřek 10.9.2009 v 1:00 p.m. MDT (21:00 SELČ)

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/sep/HQ_M09-170_Ares_DM-1_Reschedule.html


test myslim probehl OK


dubest - 11/9/2009 - 00:25

http://www.spaceflightnow.com/news/n0909/10ares1/


Alchymista - 11/9/2009 - 01:51

Pekné videjká. Záber na zažehovač motoru je perfektný.


Jiří Hošek - 13/9/2009 - 07:34

Vibrace generované během testu byly 8-10 krát nižší než byl konstrukční limit.
http://www.floridatoday.com/article/20090912/NEWS02/909120309/1007/First+Ares+test+sends+only+good+vibrations


yamato - 13/9/2009 - 10:25

citace:
Vibrace generované během testu byly 8-10 krát nižší než byl konstrukční limit.
http://www.floridatoday.com/article/20090912/NEWS02/909120309/1007/First+Ares+test+sends+only+good+vibrations


To je dobra sprava


David - 13/9/2009 - 17:29

To je očekávaná zpráva.


Andrej3 - 15/9/2009 - 19:43

citace:
Vibrace generované během testu byly 8-10 krát nižší než byl konstrukční limit.
http://www.floridatoday.com/article/20090912/NEWS02/909120309/1007/First+Ares+test+sends+only+good+vibrations




Správanie sa SRB je dobre zmapovaná vec ich menšie úpravy nemohly
konštruktérom spraviť večšie problémy . Keď sa podarí aj testovací let
Ares 1-X bolo by to určite dobré znamenie . Američania dali dohromady
v prvom a druhom stupni overené motory ktoré iba trocha vylepšili
takže ich nemuseli vyvýjať od nuly . Teraz to stačí iba pospájať dať tomu novú elektroniku a vychytať par maličkostí .keby záviselo iba od technikov Ares 1 by mohol letieť už 2012


pospa - 23/9/2009 - 09:34

Datum startu Ares I-X se přesouvá, tektokrát výjmečně dozadu a ne na pozdější dobu, jak už bývá v branži zvykem.

Původně plánovaný start na 31.10. nebezpečně kolidoval se startem STS-129 (12.11.), který by tou dobou už stál na vedlejší rampě a mohl by být ohrožen při selhání Aresu v počáteční fázi letu.

Nový termín pro start Ares I-X byl stanoven na 27.10.2009, startovací okno od 8:00 do 12:00 EDT.
Další příležitost bude 28.10.2009

http://www.space-travel.com/reports/NASA_Sets_Target_Date_For_Ares_I_X_Rocket_Test_Launch_999.html
http://www.nasa.gov/missions/highlights/schedule.html


avitek - 23/9/2009 - 23:15

Ještě jeden odkaz k termínu startu na webu NASA:

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/sep/HQ_09-219_Ares_I-X_Launch_Date.html


Startovní okno je dvoudenní, tj. může se startovat 2009-10-27 a 2009-10-28, oba dny od 08:00 do 12:00 EDT (tj. 12:00 až 16:00 UTC = 13:00 až 17:00 SEČ), pak je kolize s jinými starty.$

Vyvezení z VAB na rampu je plánováno na 2009-10-19, oponentura připravenosti startu (FRR) je plánována na 2009-10-23.



Jiří Hošek - 25/9/2009 - 20:57

citace:
Nový termín pro start Ares I-X byl stanoven na 27.10.2009
Na tento den připadá 48. výročí prvního startu rakety Saturn I (27.10.1961)
http://cs.wikipedia.org/wiki/SA-1


Pinkas J - 27/9/2009 - 08:40

Máte někdo nějaký hodnověrný údaj, kolik kg bude startovní hmota a nosnost na LEO u ARES 1 již v definitivní 5-segmentové podobě a kolik připadá na jednotlivé stupně? Našel jsem jen něco na http://www.ghostnasa.com/posts/012arescantfly.html
ale to jsou jen starší, nepotvrzené a spíše polemické údaje. Je tam však zajímavý graf průběhu tahu SRB.
Dále autor tvrdí, že lepší je použít 4-segmenotvý SRB:
…..From this point of view the Ares 1-X test (a 4-segments SRB launched with a dummy upperstage) scheduled for april 2009 clearly is a TOTAL NONSENSE since it WILL leave the launch pad but ONLY because it will have NOT the 5th segment's "extra mass" and has a lighter dummy upperstage, so, it's an absolutely USELESS test! ….


JirkaSalek - 30/9/2009 - 12:34

citace:
Máte někdo nějaký hodnověrný údaj, kolik kg bude startovní hmota a nosnost na LEO u ARES 1 již v definitivní 5-segmentové podobě a kolik připadá na jednotlivé stupně? Našel jsem jen něco na http://www.ghostnasa.com/posts/012arescantfly.html
ale to jsou jen starší, nepotvrzené a spíše polemické údaje. Je tam však zajímavý graf průběhu tahu SRB.
Dále autor tvrdí, že lepší je použít 4-segmenotvý SRB:
…..From this point of view the Ares 1-X test (a 4-segments SRB launched with a dummy upperstage) scheduled for april 2009 clearly is a TOTAL NONSENSE since it WILL leave the launch pad but ONLY because it will have NOT the 5th segment's "extra mass" and has a lighter dummy upperstage, so, it's an absolutely USELESS test! ….



GhostNasa provozuje blazen - proti nemu je Vlado seriozni vedec.
Co se tyce hodnovernych udaju, tak je nejlepe spolehnout se na nejakou oficialni prezentaci NASA. Vzhledem k tomu, ze Ares 1 je zatim ve fazi predbeznych zkousek jednotlivych subsystemu, tak je vysledna nosnost jen odhad. Melo by to byt 25t na mirne nizsi nez kruhovou nizkou orbitalni drahu.
Ares 1 tak jak je asi nikdy nebude letat na opravdovou kruhovou drahu, protoze by to bylo vzhledem k jeho konfiguraci nevyhodne. Neni tudiz az tak jednoduche jeho parametry porovnat s jinymi nosici. Neco jako STS.


pospa - 6/10/2009 - 14:45

Ares video-report z 30.9.2009 za poslední čtvrtletí: http://www.youtube.com/watch?v=DUXpoLe7nFI

Jestli půjde vše podle plánu, tak Ares I-X by měl z VAB na rampu 39B vyrolovat 19.10. po půlnoci místního času.

Další události by měly být následující:
- 21.10. Satellite live shot campaign at Launch Pad 39B from 6-9 a.m. EDT
- 23.10. L-4 Flight Test Readiness Review followed by a news conference on NASA TV
- 24.10. L-3 Launch Status briefing on NASA TV at 10 a.m. EDT
- 25.10. L-2 Launch Status Briefing on NASA TV at 10 a.m. EDT
- 26.10. Prelaunch News Conference on NASA TV at 1 p.m. EDT
- 27.10. (target) Ares I-X flight test launch at 8 a.m. EDT

Nová raketa, jakoby nesměle, vykukuje z VABu ven na místo svého startu.

[Upraveno 06.10.2009 pospa]


PatekL - 15/10/2009 - 22:11

Zkusil jsem jaký má poměr startovní hmotnosti k hmotnosti užitečného zařízení na LEO má Ares I, a vyšlo mi 36. To neni nic moc, je to o něco lepší než Sojuz FG z Korou. Davidem "obdivovaná" N-1 má tento poměr od 29 do 32 (dle různých zdrojů). Srovnatelný Proton K ( po modernizaci motorů RD-253 okolo roku 1975) má poměr od 29 do 31 a to prosím na dráhu se sklonem 51°. Takže Ares I není žádný zázrak techniky.


Ervé - 16/10/2009 - 09:19

Hmotnostní poměr nám říká, jaké pohonné látky a motory používají. Ares 1 díky SRB s velkou váhou vychází těžší, J-2X ve 2. stupni to už nezachrání. Proton má dobré motory ve všech stupních, takže to srovná nevýhody nepoužití LOX/LH2 motoru v 3. stupni pro lety na LEO. Američané, Rusové i všichni ostatní staví rakety z toho, co je levné, dostupné a spolehlivé, ne proto, aby měly superlehké výkonné rakety s vysokým poměrem. N-1 měla mít výkonné motory a lehké nádrže, takže to taky nebyla špatná raketa, jenomže pro let k Měsíci (a taky pro vynesení nákladu na GTO/GEO) se už výrazně projevuje nepoužití LOX/LH2 ve vyšších stupních.


Pinkas J - 17/10/2009 - 08:54

Plně souhlasím, jde však také o možnost regulace tahu, případně využití jeho max. hodnoty po delší dobu. SRB dávají max. tah jen asi 15 sec, pak stále klesá a nakonec je nižší, než je hmota prázdného SRB


avitek - 17/10/2009 - 10:07

citace:
Plně souhlasím, jde však také o možnost regulace tahu, případně využití jeho max. hodnoty po delší dobu. SRB dávají max. tah jen asi 15 sec, pak stále klesá a nakonec je nižší, než je hmota prázdného SRB


Tohle je trochu demagogické tvrzení; to "nakonec" je mezi T +117 a T +118 sekund, tj. pouhé TŘI SEKUNDY před tím, než SRB dohoří. Srovnej např.

http://www.everyspec.com/NASA/NASA+-+NSTS-ISS+PUBS/NSTS_07700_VOLX_BK-1_RevM_4342/

SPACE SHUTTLE - FLIGHT AND GROUND SYSTEM SPECIFICATION

TABLE 3.3.2.1.2b
RSRM NOMINAL THRUST-TIME LIMITS
(VACUUM - 60°F) (TP-R074-99) - Concluded

na str. 3-151 (stránka 230 souboru PDF), resp. graf o pár stránek dál (tíhová síla /=váha/ prázdného SRB je 172 klbf, aby to bylo ve srovnatelných jednotkách, v jakých je tabulka a graf)


avitek - 17/10/2009 - 10:36

Když bychom předpokládali, že hmotnost (resp. váha) SRB klesá lineární s časem (což samozřejmě není pravda, ale nechce se mi integrovat F(t)), tak by červená čára mnou doplněná do následujícího grafu (převzatá z výše citovalé specifikace NASA) "velmi přibližně" odpovídala průběhu váhy SRB s časem:



(zejména na konci, kdy už dohořívají zbytečky TPL, neklesá hmotnost a tedy i váha SRB tak moc).


pospa - 17/10/2009 - 17:06

Dne 14.10. zjistili technici, kontrolující hydraulické systémy Ares I-X, únik plynného dusíku přes netěsné těsnění do akumulátoru hydraulické kapaliny.
Stejný problém se vyskytl i u STS-117 (březen 2007)
Akumulátor byl vyměněn 15.10., což znamená odložení rolloutu min o 24 hodin, tedy na NET 20.10.2009 12:01 AM EDT.
Ještě se řeší něco na crawleru, oba dva mají drobné problémy.
Termíny dalších plánovaných událostí, včetně startu 27.10., zatím zůstávají beze změn.

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=32603
[Upraveno 18.10.2009 pospa]


ales - 20/10/2009 - 06:59

Ares I-X má být dnes (20.10.2009) převezen z montážní budovy VAB na rampu LC-39B. Převoz probíhá právě nyní (cca od 6:00 do 14:00 SELČ) a přenos běží na NASA TV.

http://www.spaceflightnow.com/ares1x/status.html
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=19156.msg491982;topicseen#new




David - 20/10/2009 - 08:57

KONEČNĚ konec raketoplánů, jen škoda, že to nepřišlo o deset až patnáct let dříve, kde mohla kosmonautika za prostředky vyhozené na ISS být.Ale to je jen povzdech, nyní k věci. Kupodivu nevypadá nosič špatně, působí při převozu poněkud labilním dojmem, spodní část designem připomíná Jupiter C. Je potěšující, jak jde vývoj kupředu.


Alchymista - 20/10/2009 - 10:05

Nebyť ISS, tak tam hore pravdepodobne stále poletuje notne obstarožný Mir a pilotovaná kozmonautika je na tom asi ešte horšie ako teraz.


David - 20/10/2009 - 10:49

Já měl ale na mysli nepilotovanou kosmonautiku, příkladně průzkum těles Sluneční soustavy.


Jan Baštecký - 20/10/2009 - 10:59

citace:
KONEČNĚ konec raketoplánů, jen škoda, že to nepřišlo o deset až patnáct let dříve, kde mohla kosmonautika za prostředky vyhozené na ISS být.Ale to je jen povzdech, nyní k věci. Kupodivu nevypadá nosič špatně, působí při převozu poněkud labilním dojmem, spodní část designem připomíná Jupiter C. Je potěšující, jak jde vývoj kupředu.


... to trochu předbíháte skutečnost!

Ares bude v rutinním provozu nejdříve za pět let (jestli budou peníze a vůle).

zdravím
Honza


OKO - 20/10/2009 - 11:16

spousta bezvadných fotek:
http://www.spaceflightnow.com/ares1x/091020rollout/


pospa - 20/10/2009 - 11:22

Podle toho, co lze číst jinde, tak se celkem dost řeší počasí, resp. vítr během převozu z VAB na rampu. Celá procedura až po bezpečné ukotvení na rampě má trvat 10 ! hodin. Větrný limit pro převoz byl manažery stanoven na 30 knots, ale raději by viděli pod 20 knt.
Momentálně na 39b fouká 14-19 knt. Snad to vydrží ještě pár hodin.
Držím palce!

[Upraveno 20.10.2009 pospa]


Zbycho - 20/10/2009 - 12:04

Tak mne napadá, to budou jedinečné snímky, na Áčku Atlantis, na Béčku Ares! To se asi jen tak nespatří. Že bych si na Floridu odskočil už teď?

Jinak, jsou zhruba na půlce cestě. Nevím co mám standardně naladěno za kanál NASA TV, ale ještě jsem neviděl za poslední půlhodinku z převozu ani vteřinu. Zato zrychlený rollout Atlantisu 2x


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 12:17

Zbyšku, máš úplnou pravdu - je to sice mírně nuda, dívat se na šnečím tempem se posunující raketu a ještě v noci, ale je to historický okamžik a NASA TV má k dispozici 4 kanály pro veřejnost. Nechápu proč aspoň na jednom z nich neběží live přenos z rolloutu a třeba i s komentářem. Možná je to tím že půlka USA ješte chrupe v peřinách a udělají pak nějaký sestřih, ale přesto je to škoda.


... co kdyby (nedej bože/příroda) přišel nečekaný silný poryv větru? a co pak?...


Zbycho - 20/10/2009 - 12:30

No tak kdyby přeci jen změnili názor a nějaký live přenos šel, hoďte sem prosím zprávičku.


Zbycho - 20/10/2009 - 12:52

Přenos už chvílemi jede, i se štěbetáním ptáčků.


nickdo - 20/10/2009 - 12:55

a na kdy je plánován start?


Zbycho - 20/10/2009 - 13:06

citace:
a na kdy je plánován start?


Start je plánován na úterý 27. října, startovní okno je 13:00 až 17:00 SEČ.


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 13:29

citace:
Přenos už chvílemi jede, i se štěbetáním ptáčků.
N a Floridě se už rozednívá, na obloze nízké mraky 8/8. Mírně zlověstný obraz..


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 14:12

Už je skoro na svém místě, oblačnost se protrhává, v mikrofonech je chvílemi slyšet čerstvý vítr. Zajímal by mě rozdíl mezi přízemním větrem na rampě a ve 100 m, kde se pohybuje špička Ares I-X.


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 14:37

Je tam


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 14:40

citace:
Je tam
z VABu to trvalo skoro přesně 7 hodin. Ještě zbývá usadit MLP na podpěry a raketu chytit rameny stabilizačního systému (dvě bílé příhradové konstukce kolem horní části 1. stupně)


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 15:12

Oficiální fotky z nočního rolloutu Ares I-X ve vysokém rozlišení jsou už k vidění v Kennedy Media Gallery :
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=166


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 15:16

MLP je usazen


David - 20/10/2009 - 15:58

Je ku podivu, že tak štíhlé těleso není kotveno nějakými lany, třeba v " pase".


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 16:17

STS-129 a Ares I-X spolu na svých posledních pozemských stanovištích


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 16:38

citace:
Je ku podivu, že tak štíhlé těleso není kotveno nějakými lany, třeba v " pase".
Pokud je mi známo, tak celou raketu na MLP během transportu (a až do startu) drží jen 4 pyrotechnické šrouby/čepy na Aft Skirt.
Při předstartovních přípravách přímo na rampě ji pak ještě zajišťuje zmiňovaný Vehicle Support System. Na tomto obrázku jsou to ty dvě bílá ramena, která obepnou raketu jako kleště z obou stran přibližně v polovině , kolem 5. segmentu 1.stupně.


David - 20/10/2009 - 19:05

Pokud stometrové těleso drží na čtyřech dutých šroubech, tak při závanu větru to padne.


Alchymista - 20/10/2009 - 19:27

Nemusí - záleží na tom, aké sú to šrouby...
Tie pyrošrouby/čapy môžu byť kľudne aj také, ako čapy na fotkách v príspevku "Mirek Pospíšil Posláno 20.10.2009 - 15:16"

Plošina MLP je zrejme nakláňateľná, takže by mohla tiež prispieť k zvýšeniu stability prepravovaného nákladu. Ostatne - úspešne vozili aj Saturn V a STS a tie boli o kus väčšie (s väčšou plochou vystavenou pôsobeniu vetru) a pritom pomerne ľahké - a zvládali to.


Mirek Pospíšil - 20/10/2009 - 21:31

zatím jsem nenašel nic lepšího, ale když si rozkliknete tento obrázek Aft Skirt Aresu I-X ve velkém, dokážete si představu o velikosti těch pyro-čepů celkem udělat.


http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/images/large/2009-3583.jpg


pospa - 21/10/2009 - 09:53

Zachycení Ares I-X pomocí ramen VSS



následně ji ještě z jedné strany obemknula otočná konstrukce RSS


a teď už by ji vítr neměl ohrozit.
Snad do příštího úterý-středy nepříjde žádné nečekaný hurikán... [Upraveno 21.10.2009 pospa]


JCC - 21/10/2009 - 12:24

No ale aj tak su to sadomasochisti, ze nieco take uzke vezu takto nastojaka.

Pozeram, ze aby sa pasovy dopravnik dostal na odpalovaciu rampu tak musi ist do kopca => dopravnik musi korigovat tento naklon!!!


Ervé - 21/10/2009 - 13:21

Proč měnit něco, co mají x let vyzkoušené a osvědčené na Saturnu 5 a STS? Ares 5 by stejně museli tahat kolmo, takže proč tak netahat i Ares 1, aspoň jim spořivý demokrat nezavře VAB a nesešrotuje crawler.


JCC - 21/10/2009 - 13:50

No vsak ano.

Nie je problem v balancovani PVC trubky s priemerom 20 cm na ruke. Ako je problem balancovat na tej istej ruke nasadu od lopaty!

:-)


David - 21/10/2009 - 14:43

Plošina je samozřejmě hydraulicky udržována ve vodorovné poloze, posledních 100 m stoupá skutečně do betonového kopce rampy. Rozdíl v dopravě Saturnu a STS je v tom, že obé bylo prázdné, zatímco prvý stupeň Aresu je naplněn práškovým Al.Když si laik představí dvě Petřínské věže na sobě na čtyřech šroubech, tak má právo se podivit, nebo snad nemá ?


Mirek Pospíšil - 21/10/2009 - 16:22

citace:
...Rozdíl v dopravě Saturnu a STS je v tom, že obé bylo prázdné, zatímco prvý stupeň Aresu je naplněn práškovým Al...
2xSRB na STS jsou při transportu taky plné TPH!


David - 21/10/2009 - 17:58

SRB jsou sice plné, ale v poměru k celkovému objemu nosiče, vč. objemu raketoplánu to není rozhodující jako u A-1.Nemohu si pomoci, dopravovat takovou " svíčku" na čtyřech šroubech několik hodin a několik km zcela volně vystavenou povětrnosti mi připadá riskantní.Sama setrvačnost bude šrouby dost namáhat při změnách směru, zastavení či rozjezdu.


yamato - 21/10/2009 - 19:51

citace:
SRB jsou sice plné, ale v poměru k celkovému objemu nosiče, vč. objemu raketoplánu to není rozhodující jako u A-1.Nemohu si pomoci, dopravovat takovou " svíčku" na čtyřech šroubech několik hodin a několik km zcela volně vystavenou povětrnosti mi připadá riskantní.Sama setrvačnost bude šrouby dost namáhat při změnách směru, zastavení či rozjezdu.


myslim ze ked dokazu spocitat pristatie na marse, tak dokazu spocitat aj toto


janis - 22/10/2009 - 00:09


myslim ze ked dokazu spocitat pristatie na marse, tak dokazu spocitat aj toto




---máš na mysli ono přistání na marse, jak počítali a počítali jedni ve stopách a druzí v metrech až se dopočítali jednoho velkýho ŽŮŮCH ?

Tak to jsem teda zvědav jak se dopočítají po mnohahodinovém roloutu v půli cesty nečekaného náhodného nárazového větru, hmm...
Ono je asi dobře, že tento první start Aresu 1X bude nejspíš i jeho posledním.
Fakt to asi bude slepá ulička. Jen škoda investic, času a tak.


asi ja - 22/10/2009 - 01:28

citace:
Tak to jsem teda zvědav jak se dopočítají po mnohahodinovém roloutu v půli cesty nečekaného náhodného nárazového větru, hmm...
Aby k tomu nedošlo, zamestnávajú už od polovice 60. rokov partiu meterológov, tri čarodejnice a jedného starého kubánca s poriadnou reumou, aby mali istotu, že im počasie výjde a raketu nesfúkne. Zatiaľ to funguje - za 40 rokov pár krát čakali, ale raketu im z prepravníku ešte nesfúklo.


janis - 22/10/2009 - 03:19

citace:
Zatiaľ to funguje - za 40 rokov pár krát čakali, ale raketu im z prepravníku ešte nesfúklo.


Vím, nesfúklo, a je to jen dobře. Nebylo by však lepší aby tie bosorky na zahánění mračen nebyly vůbec potřeba? Víte, raději bych viděl takové řešení kdy by se na Capu nemusel brát tak úzkostlivý ohled na kdejaký závan větérku a kapku deště. Smontovat, odvést, odletět.
Ale to byl jen takový můj povzdech nad tím, že jsme čekali od NASA a spol. asi něco jiného než si tam tedˇ bastlej...


Alchymista - 22/10/2009 - 06:38

Ono je to zložitejšie...
V podstate ide o to, že ak sa raketa montuje "nastojato", môže byť jej konštrukcia o čosi ľahšia a raketa o to výkonnejšia, pretože nemusí znášať také ohybové sily ako raketa montovaná "naležato", nepotrebuješ ani výkonné a ťažké zdvíhacie zariadenie.
Je to sčasti aj dôsledok projektu Apollo a rakety Saturn V - museli tvrdo bojovať o každý kilogram vynesený na dráhu k Mesiacu a montáž rakety na stojato umožnila celkom významnú úsporu hmotnosti konštrukcie, navyše zdvíhať viac ako sto metrov dlhý a relatívne veľmi štíhly Saturn V bez deformácií by bol celkom tvrdý technický orech. Takže na technológiu montáže na stojato si vybudovali celú podpornú infraštruktúru kozmodromu a použili ju i v projekte STS i ďalších projektoch. Zvládli ju veľmi dobre a majú s ňou prax. Montáž na stojato sa použiva i pre Ariane aj pre veľké čínske rakety, takže je iste výhodná - len rusi montujú rakety aj naďalej na ležato, to ale má svoje špecifické dôvody v klimatických podmienkach na Bajkonure a v celkovej dispozícii sovietskych a ruských kozmodromov.


David - 22/10/2009 - 08:36

To je naprosto jasné, doprava raket " na ležato" je znakem vojenských raket středního doletu. Sověti to vylepšili pro R-7 a výsledkem je robustní málo výkonná konstrukce. O to ale nejde, jde o to, že doprava stometrového tělesa se základnou 6 metrů nastojato na hydraulicky vyrovnávané plošině několik kilometrů a několik hodin skýtá značné nebezpečí havarie ať vlivem nějaké poruchy dopravníku, či razantního závanu větru. Samozřejmě tento názor je pouhým dojmem a je jisté, že to mají staticky spočteno a najít v povětrnosti okno s minimálním větrem v délce dopravy na rampu není žádný problém, ale příroda si dosud dělá co chce a nekouká na předpovědi a tak zbývá ono " co kdyby" a podiv nad tím, že na první pohled nebezpečné je ve skutečnosti zcela solidní.


jjj - 22/10/2009 - 12:06

Mám dotaz, nebyla by jednodušší montáž na rampě s tím, že by se udělal provizorní hangár- konstrukce rampy tam stejně je, jen by se musela udělat fasáda a vše se přivezlo a odvezlo v menších kusech?


JirkaSalek - 22/10/2009 - 12:12

citace:
citace:
Zatiaľ to funguje - za 40 rokov pár krát čakali, ale raketu im z prepravníku ešte nesfúklo.


Vím, nesfúklo, a je to jen dobře. Nebylo by však lepší aby tie bosorky na zahánění mračen nebyly vůbec potřeba? Víte, raději bych viděl takové řešení kdy by se na Capu nemusel brát tak úzkostlivý ohled na kdejaký závan větérku a kapku deště. Smontovat, odvést, odletět.
Ale to byl jen takový můj povzdech nad tím, že jsme čekali od NASA a spol. asi něco jiného než si tam tedˇ bastlej...


Co se tyce prepravy Aresu 1 na rampu tak je treba si uvedomit ze bude probihat jinak nez preprava Ares 1-X. Ares 1 ma novy MLP - novou platformu, ktera ma i podpurnou vez. Veskera propojeni mezi raketou, podpurnou vezi a MLP budou provedena ve VABu. Pak prijede transporter a preveze cely komplet na rampu. Tam se provede pouze propojeni mezi rampou a MLP a muze se startovat. Cili odpadaji potize s pripojovanim a testovanim choulostivych propojeni mezi raketou a podpurnymi zarizenimi primo na rampe.

To je jiny pristup nez v pripade STS a Ares 1-X. Ty pouzivaji podpurnou vez, ktera je soucasti rampy a ne MLP. Choulostiva pripojeni na raketu jsou realizovana az na rampe.


pospa - 22/10/2009 - 13:37

Správná poznámka JS!
Výstavba nové plošiny Mobile Launcher se 105 m vysokou obslužnou věží pro Ares I byla 15.10.2009 v tomto stádiu:


nickdo - 22/10/2009 - 15:10

Proč se tedy nestartuje přímo z VAB ?


M: - 22/10/2009 - 15:28

1/ pretoze by ho museli prinasat naspat z dost velkej vzdialenosti?
2/ a co v pripade nepodareneho startu?


pospa - 22/10/2009 - 16:24

Florida je sužována občasnými hurikány a tropickými bouřemi. Pro nosiče připravované ke startu plní VAB mimo jiné i funkci "bunkru".
Budova byla dimenzována tak aby odolala i výbuchu jaderné zbraně (nevím ale jaké síly a v jaké vzdálenosti).
Aby mohla být tato vlastnost splněna je její nosná konstrukce pevně spojena s 23 000 m^3 železobetonových základů s 4225 ocelovými tyčemi zapuštěnými 48 m hluboko do kamenného podloží.

Takto koncipovaná stavba se prostě NEMŮŽE pohybovat a rakety nebo raketoplány z ní musejí vyjíždět ven na místo startu.

A startovat přímo z jakékoli "vícenásobně použitelné budovy" tohoto typu je pak už totální nesmysl.


David - 22/10/2009 - 17:21

Takže objevujeme " ameriku". Ares-1 v operačním provedení bude tedy při přepravě z VEBu mít na přepravní plošině obslužnou věž, jestli tomu dobře rozumím.


nickdo - 22/10/2009 - 17:28

když mužou startovat voj. rakety ze sila proč ne Ares z VABu? přece je to stejné


yamato - 22/10/2009 - 17:29

citace:

---máš na mysli ono přistání na marse, jak počítali a počítali jedni ve stopách a druzí v metrech až se dopočítali jednoho velkýho ŽŮŮCH ?

Tak to jsem teda zvědav jak se dopočítají po mnohahodinovém roloutu v půli cesty nečekaného náhodného nárazového větru, hmm...
Ono je asi dobře, že tento první start Aresu 1X bude nejspíš i jeho posledním.
Fakt to asi bude slepá ulička. Jen škoda investic, času a tak.


nie, mal som na mysli to pristatie jak pocitali a pocitali a pristali dva rovery a su tam funkcne uz ani neviem kolko rokov a nikto iny to zatial nedokazal.
Ak je to skoda investic, casu a tak, rad sa pozriem na Vase, urcite 100krat lepsie riesenie Nemyslim nejake internetove slovne cvicenie, ale realnu raketu s obdobnou nosnostou...


M: - 22/10/2009 - 17:51

citace:
když mužou startovat voj. rakety ze sila proč ne Ares z VABu? přece je to stejné

nie je. Aj ked teoreticky vyriesit by sa to dalo.
Spocitaj si drobny pretlak ktory by vznikol a nasledne podtlak
takze steny by nesmeli byt tesne.
tiez "usmazit" konstrukciu obsluzne lavky, montazne zeriavy, nosne prvky... zaizolujes? odklonis? ???
taktiez dalsie nebezpecne prvky, ktore by si musel do budovy doinstalovat. palivove hospodarstvo a celu infrastrukturu startovacej rampy...
Ver, ze to maju dobre spocitane a ze to nie je ani prva ani jedina alternativa, ktora ich napadla.


J.Mede - 22/10/2009 - 17:57

1/ pretoze by ho museli prinasat naspat z dost velkej vzdialenosti?
2/ a co v pripade nepodareneho startu?
3/ a co celou sestavu smontovat přímo na rampě, já vím muselo by se postavit otočné kruhové opláštění.


Miloš Hůla - 22/10/2009 - 21:08

citace:
když mužou startovat voj. rakety ze sila proč ne Ares z VABu? přece je to stejné


Silo vojenské rakety není montážní hala, ale skladiště pro dlouhodbě skladovatelnou raketu. Po startu mezikontinentální vojenské rakety se koná nukleární zima a lidstvo má jiné starosti, než znovupoužitelnost sila.


nickdo - 23/10/2009 - 09:46

tak by VAB mohli konstrukčně upravit, aby se mohlo startovat i z montážní hali, např. spoužtěním deflektorů atp.


M: - 23/10/2009 - 10:54

citace:
...3/ a co celou sestavu smontovat přímo na rampě, já vím muselo by se postavit otočné kruhové opláštění.


to by slo. pre rakety do 30m vysky urcite.


J.Mede - 23/10/2009 - 13:06

to by slo. pre rakety do 30m vysky urcite.




Teď už se nikdo nemusí bát že se Ares I ve větru skácí už ho skácel Obama.


alamo - 23/10/2009 - 13:20

"tak by VAB mohli konstrukčně upravit, aby se mohlo startovat i z montážní hali, např. spoužtěním deflektorů atp."

fajn.. nie som jediný, čo vymýšľa "šialenosti"

čo tak to "silo", ešte navyše "natankovať" inertným plinom?
predstavte si, v ňom, uloženú raketu na krio palivo..
keďže by nebola v kontakte s okolitým vzduchom, netvorila by sa na nej "námraza" od vlhkosti, a proste by odpadla nutnosť "ofačovať" trup, haldou tepelnej izolácie, koľko konštrukčnej hmotnosti by to ušetrilo?
jedným stupňom na orbitu?


pospa - 23/10/2009 - 16:01

Do prvního "startovacího okna" Ares I-X zbývají cca 4 dny a tak nebude od věci si osvěžit fakta o plánovaném letu z aktualizovaného press-kitu:

http://www.spaceflightnow.com/ares1x/presskit.pdf


ales - 23/10/2009 - 20:37

Stručný a rychlý přehled o plánované suborbitální misi Ares I-X dává pěkná grafika z webu SpaceFlightNow. Dobře je vidět, že maximální dosažená výška by měla být cca 150 kft (cca 46 km) a že všechno dopadne do Atlantiku v max. vzdálenosti 128 nm (cca 240 km) od kosmodromu. Na druhém obrázku je zase označeno, které části nosiče budou aktivní a které jsou jen nefunkční "simulátory". Věřme, že testovací start bude úspěšný a pořádně si ho užijme, protože to zatím vypadá tak, že v příštích 5 letech nic podobného z rampy na KSC nevzlétne.




pospa - 23/10/2009 - 20:53

Poměrně zajímavá informace v presskitu (aspoň pro mně) je taky na str. 11, kde je přehled dílů prvního stupně Ares I-X a jejich použití v minulosti.
Lze se tam dočíst, že pouze jeden díl je nový a další součásti se zůčastnily 30 letů STS a ve čtyřech případech byly použity při statickém testu SRB.


adam - 24/10/2009 - 09:59

citace:
protože to zatím vypadá tak, že v příštích 5 letech nic podobného z rampy na KSC nevzlétne.


v 5 letech...? To je nejak moc ne? Ten plan vypadal trosku jinak myslim


jirka44 - 24/10/2009 - 10:27

No, taky jsem si početl a s použitím Davidovy terminologie bych řekl, že pokud bude svítit sluníčko a nebude moc foukat větříček, tak se tahle sbírka šrotu možná i zvedne


JirkaSalek - 24/10/2009 - 11:26

citace:
No, taky jsem si početl a s použitím Davidovy terminologie bych řekl, že pokud bude svítit sluníčko a nebude moc foukat větříček, tak se tahle sbírka šrotu možná i zvedne


POkud se jedna o Ares 1 ci Ares 1 X, tak ten bude mit nepochybne mensi naroky na pocasi nez STS.


JirkaSalek - 24/10/2009 - 11:28

citace:
citace:
protože to zatím vypadá tak, že v příštích 5 letech nic podobného z rampy na KSC nevzlétne.


v 5 letech...? To je nejak moc ne? Ten plan vypadal trosku jinak myslim


Ares 1-Y nebo Orion 1 nebude takovy problem odstartovat nekdy v roce 2014 nebo i 2013. Mozna poleti i Ares x prime s petisegmentovym SRB. Ikdyz to by byl docela drahy test 5seg motoru. Myslim ale ze NASA je schopna letet hned na poprve s lidmi, jak tomu bylo u STS.


jirka44 - 24/10/2009 - 13:07

citace:
Pokud se jedna o Ares 1 ci Ares 1 X, tak ten bude mit nepochybne mensi naroky na pocasi nez STS.


No, nechci se přít, ale četl jsem tam, že max. rychlost větru pro start je 20uzlů.

Pokud vím STS měl povoleno až 30 uzlů (při nepříznivém směru větru 25 uzlů). Teplotní limity porovnat neumím, neb to pro STS bylo docela složitě definované v závislosti na vlhkosti vzduchu.


JirkaSalek - 24/10/2009 - 13:18

citace:
citace:
Pokud se jedna o Ares 1 ci Ares 1 X, tak ten bude mit nepochybne mensi naroky na pocasi nez STS.


No, nechci se přít, ale četl jsem tam, že max. rychlost větru pro start je 20uzlů.

Pokud vím STS měl povoleno až 30 uzlů (při nepříznivém směru větru 25 uzlů). Teplotní limity porovnat neumím, neb to pro STS bylo docela složitě definované v závislosti na vlhkosti vzduchu.


Trochu prisnejsi limit v pripade prvniho startu by me neprekvapil. Ares 1-X bude mit hooodne dlouhe startovaci okno, tak si muzou pockat na lepsi pocasi. Nejake odklady startu nehraji vubec roli. Taky predstartovni pripravy budou vyrazne jednodussi nez u normalnich raket.


pospa - 25/10/2009 - 07:50

Dne 23.10. Ares I-X úspěšně prošla oponenturou letové připravenosti.
Jediný problém, který byl v té době znám, byla pouze 40% šance na úterní start z důvodu nevyhovujícího počasí.

NASA limity počasí pro testovací let jsou k dispozici zde : http://www.spaceflightnow.com/ares1x/ares1xwxrules.pdf


avitek - 25/10/2009 - 08:11


Oficiální přehled událostí během přípravy Ares-IX v4etně televizního programu je na

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/oct/HQ_M09-206_Ares_I-X.html


nickdo - 25/10/2009 - 11:28

jak se vlastně kontrukčně a výkonově liší A1 od A1X?


jirka44 - 25/10/2009 - 18:40

citace:
jak se vlastně kontrukčně a výkonově liší A1 od A1X?


Stručně řečeno - velmi. A1X je v podstatě mírně upravený SRB od raketoplánu doplněný stabilizačními motorky. Všechno ostatní jsou makety doplněné závažím. Většina použitých funkčních dílů je ze zásob nebo z demontovaných strojů. Nahoře to máte docela podrobně vysvětlené a popsané. Je tam i odkaz na presskit.


Mirek Pospíšil - 25/10/2009 - 19:27

Dva souběžné programy z různé perspektivy




JirkaSalek - 26/10/2009 - 11:56

citace:
Dva souběžné programy z různé perspektivy




Ja vidim minimalne 4 launch pady. V pozadi je urcite i launchpad pro Deltu IV. Dalsi launchpad je pro Atlas 5 a ve hre je i Falcon 9, ale ten myslim nejde videt.


Mirek Pospíšil - 26/10/2009 - 16:10

Dnešní předpověď počasí na zítřejší start je stále stejná = 60% NO GO pro Ares I-X.
Na středu je to už o něco lepší - "jen" 40% NO GO

Odpočítávání má začít na čase T -7 hodin


David - 27/10/2009 - 08:29

Jde někde odpočet?, nikde jsem to nenašel. Dík.


signalista - 27/10/2009 - 08:49

Našel jsem pouze toto: http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/Ares_IX_count_101.html


ales - 27/10/2009 - 09:04

Kvalitní průběžně aktualizovaný stav příprav letu Ares I-X je klasicky na SFN na http://www.spaceflightnow.com/ares1x/status.html (text a live video). V odkazech v tamním levém sloupci jsou další zajímavé informace, včetně countdown timeline.


bejcek - 27/10/2009 - 09:05

Na NASA TV WMP běží informační program k Ares I a o americké kosmonautice.


David - 27/10/2009 - 09:09

Vřelý dík pánové.


pospa - 27/10/2009 - 10:08

Ares I-X : T -2,5 hod - počasí zatím OK


nickdo - 27/10/2009 - 10:15

a v kolik našeho času má startovat?
diky


pospa - 27/10/2009 - 10:34

citace:
a v kolik našeho času má startovat?
diky
Startovací okno začíná od 08:00 do 12:00 EDT (13:00 až 17:00 SEČ). Zítra taktéž.


Mirek Pospíšil - 27/10/2009 - 11:25

Předstartovní přípravy mají cca 1/2 hodiny skluz kvůli poruše utahovacího momentového klíče, kterým byly uzavírány přístupové dveře horního stupně.
Start v 8:00 EDT by to ale nemělo ohrozit; v T -4 min je plánované přerušení na 20 minut.


pospa - 27/10/2009 - 12:11

Hodina do startu, ...na kejpu se rozednívá, ...otočná konstrukce RSS je v parkovací poloze, ... obě ramena stabilizačního systému VSS jsou odkloněna.
Zbývá ručně (pomocí lana) strhnout kryt zakrývající 5 otvorů senzorů na špici rakety. Kryt po sundání už ale nejde zpětně nasadit ani na rampě ani ve VABu, takže s tímto krokem vyčkávají až do poslední chvíle před opuštěním rampy. Pokud by do otvorů napršelo, mohly by během letu zamrznout a vážně ovlivnit nebo znemožnit sběr letových dat.


pospa - 27/10/2009 - 12:33

Blíží se přerušení v T -4 min a je jasné, že dojde k nějakému prodloužení.
Start asi nebude přesně v 8:00 EDT (13:00 CET)


pospa - 27/10/2009 - 12:55

Nový čas startu byl stanoven na 8:29 EDT (13:29 CET)


Pinkas J - 27/10/2009 - 13:09

Start má být v 8.27


nickdo - 27/10/2009 - 13:17

a nic, -04,00


David Vošmik - 27/10/2009 - 13:19

citace:
a nic, -04,00


Vypadá to na posun na 14:24


pospa - 27/10/2009 - 13:20

Zatím poslední vypuštěný meteo balón indikoval výškové větry na hranici konstrukčního zatížení rakety během stoupání; přidal se nový problém s komunikací mezi raketou a sledovací stanicí...


adam - 27/10/2009 - 13:20

citace:
a nic, -04,00

NEW LAUNCH TIME. Liftoff is being retargeted for 9:24 a.m. EDT


Tlama - 27/10/2009 - 14:01

Napínají nás


Vyfun - 27/10/2009 - 14:13

"Zapalte tu svíčku." Je někde vidět odpočet? Na nasa-TV není.


avitek - 27/10/2009 - 14:14

Problém s větrem vyřešen. Odstraňuje se kryt ze systému měření aerodynamických paramterů, což naznačuje možnost pozitivního rozhodnutí o startu. Start však může být vzhkledem k možnému zdržení odstraňování krytu o něco málo ještě odložen.


Pinkas J - 27/10/2009 - 14:25

Kryt odstraněn, nový čas 9.44


Tlama - 27/10/2009 - 14:26

říkal 9:44 nebo jsem se přeslechl?


paldik - 27/10/2009 - 14:27

Leť Aresi, držím palce :-)


Tlama - 27/10/2009 - 14:28

aha, pardon, asi jsme psali současně


David - 27/10/2009 - 14:28

Špičková technika s tím " provázkem ", myslel jsem, že se smíchy rozsypu !


avitek - 27/10/2009 - 14:29

Nový okamžik startu 14:44 SEČ.


avitek - 27/10/2009 - 14:31

14:31 - Dán souhlas ke startu!


avitek - 27/10/2009 - 14:33

Do střeleckého sektoru se dostala nákladní loď, blbec kapitán ...


radh77 - 27/10/2009 - 14:35

No go.. minimalne 90 minut... ted se o tom dohaduji..

pry je nejaka lod v "launch danger area" .. zrejme v oblasti dopadu.. minimalne 90 minut, nez se ta lod dostane ven..

a ted, jestli jsem tomu dobre rozumnel, rikali, ze zatim nemaji zadny odhad jak dlouho..

hmmm


Tlama - 27/10/2009 - 14:37

citace:
No go.. minimalne 90 minut... ted se o tom dohaduji..

pry je nejaka lod v "launch danger area" .. zrejme v oblasti dopadu.. minimalne 90 minut, nez se ta lod dostane ven..

a ted, jestli jsem tomu dobre rozumnel, rikali, ze zatim nemaji zadny odhad jak dlouho..

hmmm


pako


adam - 27/10/2009 - 14:37

citace:
Do střeleckého sektoru se dostala nákladní loď, blbec kapitán ...

hehe tak to je trapas... v programu za tolik penez, kde se musi ohlidat tolik veci aby fungovaly se stane tohle - to je neuveritelny, az bych rekl i trochu smesny


avitek - 27/10/2009 - 14:38

Kvůli lodi odklad startu na 15:54 SEČ. To nebudu moci sledovat, jedu do ČT24


Tlama - 27/10/2009 - 14:39


taky si toho mohli všimnout až za deset minut...


radh77 - 27/10/2009 - 14:41

hmm 2 minuty do resume countdown... tak nevim co se stalo s tou lodi..


adam - 27/10/2009 - 14:42

odpocitavani od T -4 min se rozjelo!


adam - 27/10/2009 - 14:45

start prerusen


JaGa - 27/10/2009 - 14:48

Na fortu psali ,že ještě musej províst upgrade na windows 7....

Vtip....


avitek - 27/10/2009 - 14:49

Obnoveno odpočítávání, ale v T -2:39 odpočítávání přenušeno a vráceno na T -4:00 ¨Přerušení kvůli počasí!


avitek - 27/10/2009 - 14:58

Kolem 15:50 SEČ by měla přijít nad rampu díra v mracích na 15 až 20 minut, tak to by se dalo startovat.


-=RYS=- - 27/10/2009 - 14:59

Tak honem honem nebo se zblaznim...
To je napnelismus....
[Upraveno 27.10.2009 -=RYS=-]


avitek - 27/10/2009 - 15:01

Citát Jon Cowart: "First time we saw that failure mode with the probe cover, but much applause in the control room when it came off. Also had the ship in the range area. Those delayed us enough that it put us in a no-go situation with weather. Cloud was right over the pad just as the weather plane was leaving his final path. We see another region of availability in about 45 minutes to an hour that we can launch with. We have until noon, but hoping that we can go in the next hour."


avitek - 27/10/2009 - 15:05

Bově stanovený okamžik startu 15:54 SEČ


alamo - 27/10/2009 - 15:09

tak dotoho !!!
vy lemri z nasa, súkromný sektor kvôli vám musí čakať!
ja chcem vidieť letieť falcon..


Svatopluk Klich - 27/10/2009 - 15:12

citace:
tak dotoho !!!
vy lemri z nasa, súkromný sektor kvôli vám musí čakať!
ja chcem vidieť letieť falcon..


Ve SpaceX totiž nejsou peníze anonymní, a proto je mnohé daleko efektivnější - ale větru dešti poručit přesto nelze.


alamo - 27/10/2009 - 15:14

"Ve SpaceX totiž nejsou peníze anonymní, a proto je mnohé daleko efektivnější - ale větru dešti poručit přesto nelze."

to je pravda.. aj moja raketa momentálne "stagnuje" práve kvôli počasiu


Tlama - 27/10/2009 - 15:15

citace:
tak dotoho !!!
vy lemri z nasa, súkromný sektor kvôli vám musí čakať!
ja chcem vidieť letieť falcon..

tak, tak, lemry
doufám, že mě IT zrovna neloguje


mrf - 27/10/2009 - 15:58

si nevzpomínám za léta dívání že bz někdy takhle
zkolaboval staceflightnow ..


Tomas Habala - 27/10/2009 - 16:01

Kedy sa startuje? Pocasie vyzera byt nic moc...


Tlama - 27/10/2009 - 16:01

tak nový start snad v 11:14 a.m. EDT tj. 16:14 SEČ


Svatopluk Klich - 27/10/2009 - 16:10

Počasí už je pro start dobré, vypadá to na 16:19 SEČ


Tlama - 27/10/2009 - 16:11

možná 16:19 dle počasí
nekecám, kontroluje mě někdo?


Svatopluk Klich - 27/10/2009 - 16:11

...a nový čas startu - 16:24 SEČ - kvůli mrakům


Tlama - 27/10/2009 - 16:15

jojo 16:24
doufám, že to nezruší, když jsem se konečně k tomu taky jednou dostal [Upraveno 27.10.2009 Tlama]


Svatopluk Klich - 27/10/2009 - 16:18

Takže dnes se start ruší, pokračuje se zítra


adam - 27/10/2009 - 16:19

dalsi pokus zitra
tesim se co budou delat kdyz jim naprsi do tech senzoru...


leemer - 27/10/2009 - 16:20

Dnešní pokus o start zrušen


MIlan - 27/10/2009 - 16:20

Ufffff.....
Zítra v kolik?


Rex - 27/10/2009 - 16:20

A fakt sa nedajú niečím prikryť?


Tlama - 27/10/2009 - 16:21

citace:
dalsi pokus zitra
tesim se co budou delat kdyz jim naprsi do tech senzoru...

doufám, že nenaprší - pako s lodí


alamo - 27/10/2009 - 16:21

som sklamaný..
deklarovaným cieľom, bola aj "odolnosť" k počasiu..


Pinkas J - 27/10/2009 - 16:22

To je jen pro silné nervy, pro dnešek start zrušen


Svatopluk Klich - 27/10/2009 - 16:25

Na stránkách NASA je info o zrušeném startu, ale v kolik zítra tam není. Reportéři se domlouvali na 6:00 jejich času, tj. na 11:00 našeho - takže není třeba brzo vstávat.


mrf - 27/10/2009 - 16:30

citace:
To je jen pro silné nervy, pro dnešek start zrušen


no jo no, vemte si že to je na mnoho let,5 až 7, poslední
start něčeho podobného(a kdoví zda vůbec není poslední),
tak proč se vzrušovat.



ales - 27/10/2009 - 16:35

Na Twitteru SFN http://twitter.com/spaceflightnow/ je uvedeno, že zítřejší startovací okno je od 13:00 do 17:00 SEČ (8:00 - 12:00 EDT) a předpověď počasí dává 60% šanci na vyhovující podmínky pro start.


Svatopluk Klich - 27/10/2009 - 16:37

citace:
Na Twitteru SFN http://twitter.com/spaceflightnow/ je uvedeno, že zítřejší startovací okno je od 13:00 do 17:00 SEČ (8:00 - 12:00 EDT) a předpověď počasí dává 60% šanci na vyhovující podmínky pro start.


Potvrzuji - počasí se do zítra bude zlepšovat, takže první termín startu je ve 13:00 SEČ


OKO - 27/10/2009 - 16:50

M.Halousek:

citace:
Ufffff.....
Zítra v kolik?



je třeba jen trochu pozorně číst zdejší příspěvky, protože jinak škoda práce autorů : vb tomto případě viz M. Pospíšil a jeho sdělení:
Startovací okno začíná od 08:00 do 12:00 EDT (13:00 až 17:00 SEČ). Zítra taktéž.

Tímto děkuji za všechny p. M.Pospíšilovi za aktuální perfekt informace


Mirek Pospíšil - 27/10/2009 - 19:25

citace:
...Tímto děkuji za všechny p. M.Pospíšilovi za aktuální perfekt informace
OKO, díky za uznání! Vždycky potěší, když člověk zjistí, že nedělá věci úplně nadarmo
Od 14:00 až doteď mi pracovní povinnosti nedovolily sledovat zbytek odpočítávání, ale jak to tak zpětně čtu, tak to bylo pěkně nervy drásající drama.
Reportérskou štafetu pak přebrali A.Vítek a další, takže poděkování patří i jim.

Zítra jsem úplně off-line, takže jestli to vyjde, tak to uvidím až ze záznamu. Co se dá dělat...
Držím palce na dobré počasí!

GO! Ares I-X !!!


David - 27/10/2009 - 19:35

Nikde jsem nenašel za jak dlouho po startu přistane první stupeň a zda bude TV monitorováno přistání. Dík.


ales - 27/10/2009 - 20:51

Pro případné zájemce jsem pro zítřek připravil základní jednoduchou verzi VMCC pro Ares I-X - http://mek.kosmo.cz/video/vmcc_a1x.htm .

Ohledně času dopadu SRB do Atlantiku jsem našel info na http://spaceflightnow.com/ares1x/091022launchtimeline.html , kde se píše, že první stupeň Aresu I-X by měl dopadnout (na padácích) do vody cca 6 minut po startu. TV přenos z místa dopadu si sice dovedu představit, ale nikde jsem nic konkrétního nenašel. Určitě ale na SRB budou kamery, takže záběry budou k dispozici přinejmenším ze záznamu (jako při misích STS).


David - 27/10/2009 - 21:15

Dík za informace.


člověk - 28/10/2009 - 09:25

Poměrně pochybuji, že raketa ARES-1 o hmotnosti 900 tun bude finančně efektivní pro účel vynášení kabiny s několika chlapíky k ISS , a to i za situace znovupoužitelnosti prvého stupně. Jak známo, Proton má hmotnost 600 tun a Sojuz, který plní stejný účel jako ARES-1 přes 300 tun. Do vývoje ARESU-1 již bylo nacpáno přes 4 mld. USD a přitom jsou zde již prověřené rakety podobné nosnosti = Atlas-V a Delta IV. Myslím, že kdyby při dnešním startu ARES-I explodoval na rampě, tak by to byl ten nejlepší možný výsledek pro celý projekt, ušetřilo by se obrovské množství peněz a po drobných úpravách Delty - IV Heavy by si na celý slavný ARES- I již nikdo ani nevzpoměl.



http://cs.wikipedia.org/wiki/Ares_I


David - 28/10/2009 - 09:51

Efektivní je proto, že kabinu s několika chlapíky v současné době vynáši nosič o váze 2.400 tun, Ares vynese 25 tun stejně jako Proton, s nímž se ale dosud nikdo v pilotované verzi neodvážil letět.


JaGa - 28/10/2009 - 10:24

citace:
Poměrně pochybuji, že raketa ARES-1 o hmotnosti 900 tun bude finančně efektivní pro účel vynášení kabiny s několika chlapíky k ISS , a to i za situace znovupoužitelnosti prvého stupně. Jak známo, Proton má hmotnost 600 tun a Sojuz, který plní stejný účel jako ARES-1 přes 300 tun. Do vývoje ARESU-1 již bylo nacpáno přes 4 mld. USD a přitom jsou zde již prověřené rakety podobné nosnosti = Atlas-V a Delta IV. Myslím, že kdyby při dnešním startu ARES-I explodoval na rampě, tak by to byl ten nejlepší možný výsledek pro celý projekt, ušetřilo by se obrovské množství peněz a po drobných úpravách Delty - IV Heavy by si na celý slavný ARES- I již nikdo ani nevzpoměl.



http://cs.wikipedia.org/wiki/Ares_I



4 mld. USD to se mi zdá moc... Já někde čtl 300 Milionů...


xChaos - 28/10/2009 - 10:34

citace:
Myslím, že kdyby při dnešním startu ARES-I explodoval na rampě, tak by to byl ten nejlepší možný výsledek pro celý projekt, ušetřilo by se obrovské množství peněz a po drobných úpravách Delty - IV Heavy by si na celý slavný ARES- I již nikdo ani nevzpoměl.



Delta IV Heavy údajně váží na startu 733 tun - to mi už jako nějaká zásadní výhra nepřijde. Navíc ztrojení kyslíkovodíkového motoru RS-68 mi přijde jako hodně drahá legrace - nemůžu si pomoct, ale použít jako první stupeň recyklovatelnou ocelovou trubku, kterou v podstatě akorát znovunaplním před každým letem hořlavým svinstvem, mě přijde tak nějak hospodárnější, než vyrábět tři sofistikované kapalinové motory na jedno použití...

http://cs.wikipedia.org/wiki/Delta_IV

Je pravda, že argumenty pro motory od ATK Thiokol jsou částečně politické - ale v podstatě je to tak dobře: celonárodní pilotovaný program v USA potřebuje určitou politickou podporu, a pokud se přitom vytvoří i určitá méně kvalifikovaná pracovní místa (výlov vyhořelých SRB z moře, jejich přeprava vlakem sem a tam přes celý kontinent, apod.) - tak to prostě zlepšuje šance na to, že ta politická podpora tam bude.

Takže můj postoj k raketám Ares je více-méně neutrální. Ať předvedou co umějí - a ten kdo je vyzývá, ať předvede, že umí něco lepšího. A Delta IV Heavy na jedno použití mě nepřijde jako extra hospodárné a elegantní řešení - když už, tak fandím Falconu-9, který používá sice taky nerecyklovatelné, ale alespoň daleko jednodušší motory na LOX/kerosen... a vůbec: v prvním stupni potřebujeme velký tah a velké konstrukční číslo - ne nutně velký Isp - řečí automobilismu, první stupeň je něco jako "SUV" nebo "kamión" či "autobus" - a teprve druhý/další pracující už celou dobu ve vakuu něco jako "úsporné auto do města".

NASA se dnes snaží poskládat dohromady to nejlepší od komerčních dodavatelů pro daný účel. Jednotliví výrobci se naopak snaží poskládat kompletní raketu ze svého specifického know-how, na které se specializují, a udržet tak většinu zisku z celé objednávky "doma". LOX/LH se pro první stupeň moc nehodí, a tak se to v komerční sektoru moc nepoužívá - Delta IV Heavy by byla pro komerční starty družic neúnosně drahá, používá ji jenom armáda. Nejlepší LOX/kerosen motor se dnes v USA vyrábí v ruské licenci - a to je potenciálně politicky neprůchodné pro pilotovaný návrat na Měsíc (cože ? my tam létáme ruskými raketami ??). Motor Merlin je zase příliš malý - i kabina Falcon při letu na LEO jich bude potřebovat 9, sice to nabízí určitou redundanci, ale celkově je to koncepce spíše z konce 50. let.

Takže na první stupeň nakonec z toho, co USA mají doma "skladem" a v čem jsou fakt nejlepší (nebo aspoň "největší") na světě, zbývá fakt jen SRB od ATK Thiokol. Mě je úplně jasné, jak se ta komise co s koncepcí Constelation přišla rozhodovala.. kdybych byl Amík s alespoň průměrným rozhledem v oboru, tak se rozhodnu stejně jako oni.


PavelS - 28/10/2009 - 12:40

Tušíte kdy bude pokračovat odpočítávání ?


ales - 28/10/2009 - 12:49

Odpočítávání má být obnoveno 4 minuty před startem, tedy snad ve 12:56 SEČ.


ales - 28/10/2009 - 12:53

Takže už je tu odklad, zatím na 13:30 SEČ.


ales - 28/10/2009 - 13:24

Další oznámený cílový čas startu je 14:15 SELČ. Zdržení je zřejmě způsobeno nutností dokončit dodatečné kontroly všech systémů poté, co v noci poblíž rampy LC-39B udeřil blesk.


ales - 28/10/2009 - 14:12

Odklad na 15:30 SEČ. Tentokrát už jen kvůli počasí.


Tano - 28/10/2009 - 14:15

To je nekonečný příběh, to to No hlavně ať se jim to podaří.


Vyfun - 28/10/2009 - 14:16

Napinavější než „Česko hledá superman“. :-D


D. P. - 28/10/2009 - 14:18

To už je na žalobu o ublížení na zdraví. Z toho čekání se zhroutím!


Vyfun - 28/10/2009 - 14:20

Nikdy v historii nečekalo tolik lidí na tak krátkou akci.


Xetal - 28/10/2009 - 14:21

To čekání je fakt o žaludeční vředy.....měl bych něco dělat a já jenom tady čučím u počítače....


RF - 28/10/2009 - 14:25

No, kvůli šestiminutovému "skoku" takové ciráty, tak nevím, jestli tudy vede cesta na Měsíc a dále


JirkaSalek - 28/10/2009 - 14:29

citace:
Poměrně pochybuji, že raketa ARES-1 o hmotnosti 900 tun bude finančně efektivní pro účel vynášení kabiny s několika chlapíky k ISS , a to i za situace znovupoužitelnosti prvého stupně. Jak známo, Proton má hmotnost 600 tun a Sojuz, který plní stejný účel jako ARES-1 přes 300 tun.



Hodne velke zjednoduseni nehodne cloveka.

citace:

Do vývoje ARESU-1 již bylo nacpáno přes 4 mld. USD a přitom jsou zde již prověřené rakety podobné nosnosti = Atlas-V a Delta IV. Myslím, že kdyby při dnešním startu ARES-I explodoval na rampě, tak by to byl ten nejlepší možný výsledek pro celý projekt, ušetřilo by se obrovské množství peněz a po drobných úpravách Delty - IV Heavy by si na celý slavný ARES- I již nikdo ani nevzpoměl.



Kdyby Ares explodoval na rampe, tak je to zrejme i konec STS. Tezko se vyplati predelavat SRB kvuli par startum.


Xetal - 28/10/2009 - 14:30

citace:
No, kvůli šestiminutovému "skoku" takové ciráty,...reg......ale vede , měly by jste vidět jak dlouho trvá příprava k letu voj.letadla po zástavbě či modernizaci.... těch papírů....zkoušek.....běs ....a to je to letadlo které už létalo....


RF - 28/10/2009 - 14:36

citace:
citace:
No, kvůli šestiminutovému "skoku" takové ciráty,...reg......ale vede , měly by jste vidět jak dlouho trvá příprava k letu voj.letadla po zástavbě či modernizaci.... těch papírů....zkoušek.....běs ....a to je to letadlo které už létalo....

Až budou muset vystřelit nějakou tu antiraketu, taky budou čekat na nebíčko bez mráčků?


Martin123 - 28/10/2009 - 14:39

Muzu se zeptat, proc se i v tomto pripade vlastne vubec uplatnuje startovaci okno, neboli proc se tento pokus nemuze uskutecnit kdykoliv, kdyz je vhodne pocasi? Diky.


JirkaSalek - 28/10/2009 - 14:39

citace:
No, kvůli šestiminutovému "skoku" takové ciráty, tak nevím, jestli tudy vede cesta na Měsíc a dále


Pokud chcete zustat fandy kosmonautiky i nadale, tak se musite naucit trpelivosti. Par dnu odkladu naprosto nic neznamena. Ares 1-X je jen prvni testovaci let ktery nic netlaci. Podili se na nem jen zlomek lidi v porovnani se startem STS, startovaci okna jsou relativne dlouha a pocetna.
Pri prvnim testovacim letu je vhodne mit dobre pocasi a dobrou vizualni kontrolu rakety. Casu je vic nez dost, rampu maji k dispozici na libovolne dlouhou dobu, let je jen vlice kratky, zadny komplikovany naklad s tikajicima hodinkama na palube. Raketa sama je slozena s prvniho stupne ktery ma za sebou stovky startu. Dodatecnych aktivnich komponent je minimum - vetsinou jen bezne senzory. Vypada to jako relativne jednoduchy a temer rutinni start. Pokud se neco pokazi tak snad novy software, neobvykly aerodynamicky jev, nebo vyrobni vada.

Pokud vam prijde napinavy start Ares 1-X, tak vas pri Falconu 9 patrne trefi slak. Tam bych si dovolil prorokovat odklady o mesice.


ales - 28/10/2009 - 14:59

Nový cílový čas startu byl stanoven na 16:00 SEČ. V tu dobu by se podle předpovědi mělo počasí trochu zlepšit a případné nevyhovující podmínky by měly zabránit startu jen s pravděpodobností cca 20%.


alamo - 28/10/2009 - 15:02

aké dlhé vlastne bude štartovacie okno, medzi štartom ares I - ares V ?
začínam mať dojem že si nasa na seba, rozdelením hardveru na dva komponenty a dva štarty, uplietla riadny bič..


VYFUN - 28/10/2009 - 15:16

citace:
aké dlhé vlastne bude štartovacie okno, medzi štartom ares I - ares V ?
začínam mať dojem že si nasa na seba, rozdelením hardveru na dva komponenty a dva štarty, uplietla riadny bič..


Aááále? Popravdě vždy jsem si říkal, proč se snaží vynést všechno vjednom (stavět ošidné superrakety). Přitom spojování na orbitu uměli dávno. :-)


ales - 28/10/2009 - 15:20

citace:
Muzu se zeptat, proc se i v tomto pripade vlastne vubec uplatnuje startovaci okno, neboli proc se tento pokus nemuze uskutecnit kdykoliv, kdyz je vhodne pocasi? Diky.
Podle http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Ares%20I-X (i podle jiných zdrojů) je důvodů pro čtyřhodinové okno od 8:00 EDT do 12:00 EDT několik:
- délka okna musí být omezena aby ve zbytku dne mohl probíhat normální letecký a lodní provoz v okolí kosmodromu
- lidé zabezpečující start musí pracovat určitý čas před oknem i po startu, takže je třeba aby nebyli příliš unavení
- na Floridě je počasí nejstabilnější dopoledne (místního času)
- 4 hodiny by pro start Aresu I-X měly stačit (vlastní let bude trvat jen 6 - 7 minut)


VYFUN - 28/10/2009 - 15:26

Nebejt fanda kosmonautiky řekl bych třeba toto: „Vsadil bych všechen sousedův majetek na to, že dnes nepoletí.“ Ale takhle zůstanu u monitoru. :-)


Alchymista neprihlasený - 28/10/2009 - 15:29

Sme aspoň dvaja


Bitterfeel - 28/10/2009 - 15:34

Jestli to v 16 nepoletí tak jdu ven.


PavelS - 28/10/2009 - 15:37

Tak prý v 17:00.
Nevíte někdo, k čemu jsou postavené kolem rampy ty věže? Na některém videu byla vidět přestavba.


Tano - 28/10/2009 - 15:38

To by jsi musel být velký frajer, aby jsi ten start viděl venku


Alchymista neprihlasený - 28/10/2009 - 15:43

citace:
Tak prý v 17:00.
Nevíte někdo, k čemu jsou postavené kolem rampy ty věže? Na některém videu byla vidět přestavba.
to sú bleskozvody


ales - 28/10/2009 - 15:45

citace:
aké dlhé vlastne bude štartovacie okno, medzi štartom ares I - ares V ?
začínam mať dojem že si nasa na seba, rozdelením hardveru na dva komponenty a dva štarty, uplietla riadny bič..
Podle stávajícího návrhu stupně EDS - viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Earth_Departure_Stage může tento stupeň čekat na oběžné dráze kolem Země před odletem k Měsíci jen 4 dny. Takže pokud předpokládám, že nejprve má startovat Ares V s EDS a pak teprve Ares I s Orionem, tak okno by mělo být dlouhé 4 dny.


David - 28/10/2009 - 15:46

Deš ven ?


Lukavský - 28/10/2009 - 15:49

citace:

Nevíte někdo, k čemu jsou postavené kolem rampy ty věže? Na některém videu byla vidět přestavba.

Ty věže jsou hromosvody. Na jejich velikosti a umístění závisí velikost chráněného prostoru.
Jinak jsem myslím zaslech samé "GO".


Alchymista neprihlasený - 28/10/2009 - 15:50

The triboelectrification rule is now "no go" for launch.


alamo - 28/10/2009 - 15:52

"Launch test conductor Jeff Spaulding and launch director Ed Mango just affirmed their teams are ready for launch, except for weather."
asi takto.. všetko je pripravené, s výnimkou počasia..


Alchymista neprihlasený - 28/10/2009 - 15:53

1454 GMT (10:54 a.m. EDT)
NEW LAUNCH TIME. Officials have set a new launch time of 11:08 a.m. EDT.
== 17:08SEČ?


Bitterfeel - 28/10/2009 - 15:57

citace:
To by jsi musel být velký frajer, aby jsi ten start viděl venku


Jdu ven, ale určitě ne proto abych sledoval ten start.


random - 28/10/2009 - 15:57

bude to niekto nahravat?
potom poslite link .. dakujem


Lukavský - 28/10/2009 - 15:59

11:08 a.m. EDT = 16:08 SEČ


Alchymista neprihlasený - 28/10/2009 - 16:02

citace:
NEW LAUNCH TIME. Clocks are being reset to target a launch time of 11:20 a.m. EDT.

Sakra, ja si už pripadám ako pred pôrodnou sálou


Lukavský - 28/10/2009 - 16:02

Nový čas 16:20 SEČ


David - 28/10/2009 - 16:06

V 16.20 by se měl rozběhnout odpočet.


mrf - 28/10/2009 - 16:10

16.30


PavelS - 28/10/2009 - 16:13

citace:
11:08 a.m. EDT = 16:08 SEČ

+6 hodin 17:08


mrf - 28/10/2009 - 16:15

citace:
citace:
11:08 a.m. EDT = 16:08 SEČ

+6 hodin 17:08

nene +5 ne +6


Lukavský - 28/10/2009 - 16:16

citace:
citace:
11:08 a.m. EDT = 16:08 SEČ

+6 hodin 17:08

Není v USA ještě letní čas?


ales - 28/10/2009 - 16:16

V USA ještě stále mají letní čas, zatímco my v ČR už ne. Proto je časový rozdíl neobvykle 5 hodin, takže např. 11:30 EDT = 16:30 SEČ .


Alchymista neprihlasený - 28/10/2009 - 16:23

T -00:04:00 a beží


Barrymore - 28/10/2009 - 16:23

Za tu dobu jsem tady vysochal Lunar Prospector + Athena 2 v měřítku 1:96.


JaGa - 28/10/2009 - 16:24

De se na to...


PavelS - 28/10/2009 - 16:25

Odpočet jede !


fajo22 - 28/10/2009 - 16:29

letime


-=RYS=- - 28/10/2009 - 16:33

Jsem myslel, ze vybuchne rovnou na startu.


Tano - 28/10/2009 - 16:33

Teď se ta raketa zlomila. To tak doufám mělo být, že?


PavelS - 28/10/2009 - 16:33

A je to Neměla ta přístrojová část držet aspoň chvíli směr letu ?


VYFUN - 28/10/2009 - 16:35

Jo taky ve me zatrnulo po zazehu. Splhala se nejak pomalu. A pak jak se rozpulila tak mi to na chvilku zatuhlo. Asi cenzura. :-D


Alchymista neprihlasený - 28/10/2009 - 16:36

Ano, to je v poriadku.
Zaujímavý moment bola pekná rázová vlna na prednej strane imitátoru záťaže.


-=RYS=- - 28/10/2009 - 16:37

To je radosti na sale v centrale.

Jinak, propada mi, ze plamen od pevneho paliva je trochu "kratsi" ci spise je ho min nez pri rakete na tekute palivo.
Neni tam tolik "coudu".


JaGa - 28/10/2009 - 16:39

Už se těším na test Aresu V.... Jesi někdy bude....


-=RYS=- - 28/10/2009 - 16:39

Sazka o kravatu... prohral, raketa letela jak ma.


Tano - 28/10/2009 - 16:50

Teď jsem se na to podíval podruhé "bez cenzůry" a bylo to opravdu zajímavé, jak se raketa rozpadla na 2 části a obě tyto části se pak různě točily. To ukázali až teď. No zajímavé to bylo.


mrf - 28/10/2009 - 16:50

sp.fl.now nějaké pochybnosti o oddělení stupně .


Stage separation looked different than NASA animations showed before launch. It is unclear if this is a problem or if that event occurred as designed.


yamato - 28/10/2009 - 17:09

no, tak sa po 20 rokoch pomaly prepracuvame k rieseniu identickemu so Saturn 1 + Saturn V...


David - 28/10/2009 - 17:13

Na animacích před letem se otáčel jen první stupeň, oddělený vršek pokračoval dál bez otáčení. Tak nevím.Nevypadalo to moc přesvědčivě.


mrf - 28/10/2009 - 17:19

tak laicky si to taky myslím. vždyť takové roztočení
opravdového II stupně by byl malér ..ale na druhou
stranu to možná asi nebyla podstatná věc při testu ..
mohlo jít o nějakou chybku v sekvencování

citace:
Na animacích před letem se otáčel jen první stupeň, oddělený vršek pokračoval dál bez otáčení. Tak nevím.Nevypadalo to moc přesvědčivě.


mrf - 28/10/2009 - 17:20

ale také mohl být zbytkový tah SRB větší
než se předpokládalo .


Lukavský - 28/10/2009 - 17:29

Já si myslím, že test nedopadl nejlépe. Pokud chtěli vyzkoušet, že 1. stupeň umí co u STS (vyhořet a přistát na padáku) tak je asi vše v pořádku. Mně se ale vůbec nelíbilo oddělení od makety 2. stupně. Myslím si, že se vyplnilo, čeho se někteří obávali, a to že zbytkový tah urychlí 1. stupeň na vyšší rychlost než 2.stupeň a užitečné zatížení. Podle mne si po oddělení do sebe ťukly a to způsobilo rotaci podél příčné osy. Samozřejmě záleží na načasování startu motorů 2. stupně, ale snad i maketa by měla pokračovat v normálním letu bez problémů.


MIZ - 28/10/2009 - 17:34

Taky se mi to roztočení 2. stupně nezdálo, viděl jsem to "bez cenzury". Nepočítá se třeba s tím, že se pak 2. stupeň bude rovnat svými motory, které teď neměl?


admin - 28/10/2009 - 17:40

A přitom by stačilo pár sekund navíc. A to se mnozí smáli SpaceX...


mrf - 28/10/2009 - 17:40

citace:
Taky se mi to roztočení 2. stupně nezdálo, viděl jsem to "bez cenzury". Nepočítá se třeba s tím, že se pak 2. stupeň bude rovnat svými motory, které teď neměl?


laicky bych řekl že oddělení prvního stupně
nesmí poslat druhý do rotace v žádném případě .
rozhodně ne do takové rotace která bude vidět
pouhým okem ..




martalien2 - 28/10/2009 - 18:00

kde prosim najdu zaznam letu?


yamato - 28/10/2009 - 18:02

Falcon 1 mal podobny problem, riesenie nebolo nijako komplikovane, len zmena sekvencie... Kazdopadne takto by oddelenie vyzerat nemalo


Elvíra - 28/10/2009 - 18:07

citace:
kde prosim najdu zaznam letu?

na: http://www.nasa.gov/multimedia/index.html


M: - 28/10/2009 - 18:26

Ta ziara chvilku pred oddelenim nebol pokus o zbrzdenie SRB?
V tom pripade s narazom asi vobec neratali...


ales - 28/10/2009 - 18:36

Záznam startu i opakování z různých kamer je také na http://www.space-multimedia.nl.eu.org/ .

citace:
Ta ziara chvilku pred oddelenim nebol pokus o zbrzdenie SRB?
V tom pripade s narazom asi vobec neratali...

Podle plánu letu na http://www.spaceflightnow.com/ares1x/091022launchtimeline.html samozřejmě byl do oddělovací sekvence zařazen i zážeh motorů na zbrzdění prvního stupně. Takže s tím počítali. Podle TV záběrů to ale asi nestačilo.


pospa - 28/10/2009 - 20:55

Je několik málo hodin po letu Ares I-X.
Jak by se zatím dala vyhodnotit jeho úspěšnost s ohledem na úkoly, které měl testovací let splnit?

Primární úkoly:
- demonstrovat řízení dynamicky podobného nosiče při použití řídících algoritmů podobných jako pro Ares I. -> řekl bych OK
- provést oddělení 1. a 2. stupňe rakety za letu. -> separace proběhla, ovšem se zřejmě neplánovanou rotací horního stupně
- demonstrovat montáž a vylovení 1. stupně rakety na Kennedy Space Center (KSC). -> montáž OK, vylovení zatím nevíme
- demonstrovat sekvenci separace 1. stupně, měření dynamických hodnot při návratu stupně do atmosféry a výkon padáků. -> separace zřejmě se nechtěným kontaktem obou stupňů, dynamické hodnoty zatím neznámé, padáky jsem zatím neviděl
- charakterizovat velikost skrutných momentů tělesa rakety během letu 1.stupně. -> zatím nevíme

Sekundární úkoly (mimo jiné):
- kontrola efektivity (kvalifikace) brzdicích motorů 1. stupně. -> pravděpodobně nedostatečné
- určení indukovaných okolních jevů během stoupání a zatížení rakety z nich plynoucích. -> musíme počkat na výsledky
- demonstrace procedury pro určení polohy nosiče pro řídicí letový system. -> zatím vypadalo, že OK
- určení indukovaných zatížení na raketu stojící na startovací rampě. -> raketa odolala větru dešti , uvidíme co přesná data
- vyhodnotit potenciální přístupové místa k raketě Ares I ve VAB a na startovací rampě. -> asi OK (až na ruční strhávání krytu sezorů)
- vyhodnotit elektrické přípojky prvního stupně na startovací rampě. -> info zatím není k dispozici

Suma sumárum:
Raketa nakonec po mnoha různých odkladech druhý plánovaný den vzlétla, nevybuchla, nerozpadla se, rozdělila se cca ve správný čas, o dopadu zatím nevíme.
I přes relativně nízkou úroveň jiných než vizuálních informací bych si troufl hodnotit tento let jako vcelku úspěšný. Možná ne na 100%, ale musíme si uvědomit, že to byl PRVNÍ testovací let nového nosiče a to poměrně nevídaného.
Za hlavní přínos se dají asi považovat kvanta naměřených dat ze 725 senzorů, která doplní a zpřesní výpočetní modely a měření z aerodynamických tunelů. Na poletové tiskovce bylo také zmíněno, že už jen samotná výroba, montáž a příprava před startem byla velmi cenná zkušenost, která se při dalším vývoji určitě zhodnotí.

Ke Dni nezívislosti ČR vcelku hezký dárek ...

Teď už o dalším osudu raktet Ares I rozhodne jen B.Obama a Senát USA.
Amen

[Upraveno 28.10.2009 pospa]


Mirek Pospíšil - 28/10/2009 - 21:17

Ares I-X goes supersonic - pěkná ukázka kondenzace vlhkosti v rázové vlně při transsonických rychlostech.


adam - 28/10/2009 - 21:22

citace:
Je několik málo hodin po letu Ares I-X....


hezky sumar, diky

jedna recnicka: pokud chteji litat nahoru samostatne a ne se spolihat na rusaky a nevim koho jeste tak co jim zbyva...? :-)
Kdybych sedel v US senatu, polozil bych si tuto otazku vcetne toho KOLIK uz to vsechno stalo.
A za dalsi - pokud zase neprijdou vojaci s necim podobnym jako s shuttlem, tak s Aresem muzou litat dalsich 30 let v pohode.


Alchymista - 28/10/2009 - 21:43

citace:
- demonstrovat sekvenci separace 1. stupně, měření dynamických hodnot při návratu stupně do atmosféry a výkon padáků. -> separace zřejmě se nechtěným kontaktem obou stupňů, dynamické hodnoty zatím neznámé, padáky jsem zatím neviděl

Video s padákmi je súčasťou tohoto videa:
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_docman&task=doc_details&gid=1095&Itemid=
ako "vehicle cam 2" - inak veľmi mizerné a často prerušované, ale časť vypusteného padákového systému sa tam na pár momentov mihne a zdá sa, že táto časť prebehla v poriadku.


xChaos - 28/10/2009 - 22:08


xChaos - 28/10/2009 - 22:16

citace:
A přitom by stačilo pár sekund navíc. A to se mnozí smáli SpaceX...


Je docela vtipný, jak si "komerční" i "státní" tým musejí znovu zopakovat tyhle chybu z konce 50. let... protože od té doby vlastně už dlouho nikdo žádnou novou raketu nepostavil (teda snad kromě zavedených firem ... ale i tam jde většinou jen o menši úpravy těch stávajících), a všichni se jen veledůležitě tváří přitom, když mačkají tlačítko "start" :-)

Pár lidí mě za to nebude mít rádo... ale vlastně je neuvěřitelné, jak vychytané řešení v tomhle byla R-7/Sputnik 1, kde prostě první stupeň hořel celou dobu až na oběžnou dráhu. A je zázrak, že se vůbec někomu v 50. letech bez vší té dnešní telemetrie a přímých přenosů podařilo v pořádku oddělit 2. stupeň... prostě tehdy inženýři museli vědět, co dělají.


xChaos - 28/10/2009 - 22:21

In a post-launch press conference, officials are characterizing today's launch as a "spectacular success."

... tak nic no. nebudeme do toho oddělení 2. stupně rejpat :-)


Alchymista - 28/10/2009 - 22:34

Zrovna som si nastrihal zopár snímkov celej sekvencie z niekoľkých videí z http://www.space-multimedia.nl.eu.org/
Zdá sa, že to bolo "drcnutie" trochu mimo normu - charakter dohárania motoru aj stopa za raketou sa v jednom momente výrazne zmení a vzápätí sa stupne rakety začínajú krížiť. Vidno "zdvojený" plameň, takže z motoru asi vyletel aj kúsok paliva ("kúsok", ktorého plameň je celkom dobre viditeľný aj tú diaľku).
[Upraveno 28.10.2009 Alchymista]


HonzaVacek - 28/10/2009 - 22:44

Jenom pro připomenutí z dávných dob- průběh separace v případě Saturnu V
feature=related

Copak o to, Ares I je pěkný, ale tak si tak teď říkám, jestli 1. stupeň, který je na TPH a nedá se během separace rychle "zhasnout", nezadělává do budoucna možné problémy právě se seprací, jak jsme to viděli dneska.


Ion Tichý - 28/10/2009 - 23:40

Taky jsem se na to koukal a spíš mi to připadá jako další pomocné rakety. Možná plácám kraviny, ale podle mě jde o to, dostat první stupeň do rotace a tím ho odstranit rychleji ze stejné dráhy jako má druhý stupeň. U raketoplánu do zaručovali tah separačních motorů na obou koncích boosterů, tady to tak nejde.
Jinak řešení asi nebude problém, změní se časování sekvence oddělení.


alamo - 29/10/2009 - 00:13

"Jinak řešení asi nebude problém, změní se časování sekvence oddělení."

to by som súhlasil..
otázka ale je ako to drcnutie, "rozdrncajú" po médiách, všetci ktorý by chceli vidieť na nosnej rakete "inú značku" (napr augustine), a následne ostatný ktorý si návrat na mesiac neprajú.
a nakoniec aj všetci čo sú proti pilotovaným letom ako takým, oni sa o tom prúsere, a že vôbec nejaký bol, dozvedia ako posledný, pretože ich vesmírna technika (česť výnimkám) nezaujíma ani zbla

ps: nech bude riešenie problému akékoľvek, zaručene bude znamenať, odrátanie nejakých ďalších pár kilo z nosnosti.. [Upraveno 29.10.2009 alamo]


Pinkas J - 29/10/2009 - 07:54

Myslím, že pokud není druhý stupeň nějakým způsobem stabilizován, nebo co nejdříve nezapálí a stabilizuje ho jeho motor, každé oddělení musí nutně vnést nějaký třeba nepatrný nesymetrický impuls a to vede téměř okamžitě k jeho vyosení. To zvláště u ARES 1, který vyhoří v nižší výšce, než např. Saturn 5 a atmosféra při dané rychlosti má stále brzdící vliv. Také závisí, kde je těžiště, zda může dojít k autostabilizaci. Tento problém přece musí být dobře řešen u IBMs na TPH a proto asi NASA při této zkoušce v tom nevidí problém.


Vlado 1 - 29/10/2009 - 08:07

Pokus splnil svůj účel . NASA ukázala daňovým poplatníkům , za velký peniz, jak to nemá vypadat.


Ervé - 29/10/2009 - 08:24

Řešení nemusí moc stát, stačí oddělení 1. stupně zdržet o cca 2 sekundy (dohoření) a správně nastartovat 2. stupeň - hlavně motory na TPH 2. stupně, které stlačí palivo na dno nádrží. Případně můžete dát na 1. stupeň další brzdící motory na TPH, stačí slabé o pár desítkách kilo. Nosnost se tak sníží jen o pár kilo, pokud se potvrdí nízké vibrace, budou v pohodě, to ale až po testu 5ti segmentu.


JirkaSalek - 29/10/2009 - 08:50

Z toho zaznamu co jsem videl - zrejme kamera v letadle to vypadalo oddeleni stupnu nasledovne:
- SRB vypada ze hori vcelku normalne.
- Zapali se brzdne motory umistene u trysky SRB
- Ve stejnem okamziku se zrejme odpali pyrotechnika na oddeleni stupnu, ale tu jsem na zaznamu nevidel.
- Po vyhoreni brzdicich motoru (cca 1sekunda) je jasne patrne ze doslo k poklesu intenzity horeni SRB. SRB zrejme vyhorel a tah se snizi.
- Po dobu cca 1s stupne leti za sebou v male vzdalenosti, ktera nejevi tendenci se nejak menit. Stupne nerotuji.
- Je zapalen motor na udeleni rotace prvnimu stupni a ten zacne rotovat. S jistym malym zpozdenim zacne rotovat i horni stupen (kontat mezi stupni?).
- Stupne se zacnou vzdalovat a kazdy rotuje opacnym smerem.

Z vyse uvedeneho pozorovani se zda, ze separace probehla prilis brzy, kdyz motor SRB jeste nebyl uplne vyhoren a mel prilis velky tah. Stupne tak zustaly prilis blizko sebe a doslo zrejme ke kontaktu.
Nevim jestli separace byla pevne nacasovana, nebo se ridila poklesem tlaku v SRB jak je tomu pri startu STS.
Naprava by zrejme spocivala v pozdrzeni separace cca o 1-2s.
Pokud se vyse uvedene skutecne stalo, tak je to trochu trapne. V casovani separace mohla byt klidne vetsi rezerva, protoze oba stupne byly zcela pasivni a pri separaci by ani pripadna ztata orientace nebyla moc dulezita. Jak je videt, tak pri dohorivani leti SRB zcela rovne a nema tendenci k rotaci.
Tento incident bude docela inspirativni pro Ares 1, ale nemyslim si ze by byly potreba nejake zasadni upravy. Separace by kazdopadne mela probihat az po snizeni tlaku v SRB a snizeni akcelerace pod urcitou mez.
Horni stupen ma navic motorky RCS pro udrzovani orientace pred zazehnutim hlavniho motoru. Kazdopadne se ale musi zabranit kontaktu prvniho stupne s tryskou.
Celkove to vypada ze byl pokus uspesny. Urcite se sebralo spousta uzitecnych dat pro Ares 1.


David - 29/10/2009 - 08:54

Problémem bude zcela jistě zbytkový tak prvého stupně na THP. Zdá se, že přes brzdění zvyšoval i po oddělení rychlost letu a " posunul první stupeň o dalších několik, možná i přes 10m.Nejjednodušší by bylo s oddělováním prostě několk vteřin počkat a oddělení svěřit akcelerometrům. Na druhé straně se zdá, že maketa druhého stupně nebyla vybavena stabilizací a tak ji teoreticky mohl roztočit i vlastní impuls rozdělování, pokud oddělovací nálože nexplodovaly současně.


pospa - 29/10/2009 - 10:12

Další možností, jak mohlo k rotaci horního stupně po oddělení dojít, jsou aerodynamické síly.
Celá raketa mohla být svou osou v okamžiku separace natočena pár desetin stupňů bokem mimo trajektori letu - nenulový boční úhel náběhu. Výslednice aerodynamických sil pak nemusela působit přímo v hmotnostním těžišti 2. stupně a už tu máme zatáčivý moment, který se u neřízeného tělesa bez autostabilizačních vlastností bude dále zvyšovat. Toto + další drobné vlivy, třeba drobná nesymetrie v odpálených separačnéích složích, mohlo horní stupeň pomalu roztočit do boku, tak jak jsme viděli.
Přímý dotek 1. a 2. stupně je také možné vysvětlení, ale asi ne jediné a nebo nejpravděpodobnější.


leemer - 29/10/2009 - 10:29

Záznam startu v HD http://www.hvezdarna-vsetin.cz/download.php?soubor=519 (161 MB)


Alex - 29/10/2009 - 11:30

citace:
Pokus splnil svůj účel . NASA ukázala daňovým poplatníkům , za velký peniz, jak to nemá vypadat.


Nemali by sme zabúdať na staré ale stáročiami osvedčené - dvakrát meraj a raz rež. Testy sú na to aby čosi preverili pred tým ako sa to "čosi" začne využívať naostro. V kozmonautike a podobných oboroch to platí dvojnásobne. Ak sa čosi raz podarilo pri STS, nemusí to platiť pri iných projektoch. Takže podľa mňa bol tento testovací let jednoznačný úspech aj napriek možno "školáckej" chybe pri oddeľovaní stupňov.


vasek - 29/10/2009 - 11:40

Nevím, pánové, ale mě přišlo celé oddělení pohodové .. uvědomte si, že druhý stupeň nebyl testovaný, nebyl tam žádný motor, druhý stupeň nebyl plně zatížený (nekecám?) atd. takže je docela zavádějící činit závěry z nám se nelíbícího oddělení


Pinkas J - 29/10/2009 - 11:48

Quote:
Další možností, jak mohlo k rotaci horního stupně po oddělení dojít, jsou aerodynamické síly.
Celá raketa mohla být svou osou v okamžiku separace natočena pár desetin stupňů bokem mimo trajektori letu - nenulový boční úhel náběhu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To je dobrý postřeh, každá raketa letící v gravitačním poli po zadané dráze letí s určitým náběhem ke kompensaci gravitačního pádu. Ale pokud by to mohla být příčina, maketa druhého stupně by se musela zlomit směrem nahorů, ne dolů. To posunutí prvního stupně dopředu před 2 jak píše pan David asi bylo tím, že aerodyn. odpor v poměru k setrvačné hmotě byl u prvého stupně nižší, než u druhého.


JirkaSalek - 29/10/2009 - 11:59

citace:
Quote:
Další možností, jak mohlo k rotaci horního stupně po oddělení dojít, jsou aerodynamické síly.
Celá raketa mohla být svou osou v okamžiku separace natočena pár desetin stupňů bokem mimo trajektori letu - nenulový boční úhel náběhu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To je dobrý postřeh, každá raketa letící v gravitačním poli po zadané dráze letí s určitým náběhem ke kompensaci gravitačního pádu. Ale pokud by to mohla být příčina, maketa druhého stupně by se musela zlomit směrem nahorů, ne dolů. To posunutí prvního stupně dopředu před 2 jak píše pan David asi bylo tím, že aerodyn. odpor v poměru k setrvačné hmotě byl u prvého stupně nižší, než u druhého.



Me ze zaznamu prijde, ze oba stupne leti hezky rovne i po oddeleni. Teprve az po zazehnuti pomocnych motorku na dolnim konci SRB se oba stupne roztoci. Roztocit by se pritom mel jen SRB.


yamato - 29/10/2009 - 12:25

nezabudajme na moznu aerodynamicku interakciu medzi SRB a 2. stupnom


David - 29/10/2009 - 13:06

Ze záznamu se zdá, že se špice prvního stupně dostala po oddělení před těžiště oddělené horní části rakety, což by znamenalo, že první stupeň po oddělení ještě zvyšoval rychlost. Že by měla atmosféra v té výšce při tak nízké rychlosti takový brzdící účinek je nepravděpodobné.


ohara - 29/10/2009 - 13:17

Ja bych pockal na nejaky oficialni prohlaseni. Oddeleni vypada opravdu divne, na druhou stranu, proto se delaj testy aby se objevily a odstaranily problemy. Ja bych se jich zastal, nikdo rozumnej prece nemohl cekat, ze vsechno pujde uplne bez problemu, to je pri vyvoji neceho novyho normalni .Vetsi problem vidim spis v potizich s vibracema a diky tomu snizeni uzitecny hmotnosti. Navic zda se, ze citlivost na pocasi bude jeste horsi nez u raketoplanu, coz neni moc dobra zprava, doufal jsem ze diky TPH bude nova raketa vyrazne operativnejsi.


arccos - 29/10/2009 - 16:06

Ona třeba bude, opět nezapomeňme, že šlo o první test. Takže citlivost na počasí mohla být dána právě tím. Například požadavkem na dobrou optickou sledovatelnost průběhu letu.


adam - 29/10/2009 - 17:52

dival jsem se ted na to HD video a podle me tam jednozacne doslo ke kontaktu mezi 1. a 2. stupnem
v case 03:08:83 je strih kde je videt uz celkem velka vzdalenost mezi 1. a 2. stupnem (cerny prstenec), jeste lip je to videt ve 03:08:83
ve 03:10:45 zacina zazeh brzdicich motorku, jenze ve 03:10:95 jakoby znovu zacal celkem hodne horet SRB a podle me tento impuls zpusobil nasledny "stouchanec"


ohara - 29/10/2009 - 18:19

No sedet bych v tom v tu chvili teda nechtel. Otazka je, jestli se da u TPH podobnejm psoukum pri dohorivani vubec nejak spolehlive zabranit, vibrace vojenskejm hlavicim asi moc nevadej, tezko to tvrdit o lidech. Me se ta koncepce pilotovany lodi na TPH moc nelibi, prijde mi to jak litat na delbuchu. Ale snad vi co delaji.


Vlado 1 - 29/10/2009 - 19:12

citace:
No sedet bych v tom v tu chvili teda nechtel. Otazka je, jestli se da u TPH podobnejm psoukum pri dohorivani vubec nejak spolehlive zabranit, vibrace vojenskejm hlavicim asi moc nevadej, tezko to tvrdit o lidech. Me se ta koncepce pilotovany lodi na TPH moc nelibi, prijde mi to jak litat na delbuchu. Ale snad vi co delaji.
Svatá pravda .
Problém byl nekontrolovaný chod motoru TPH.
Chod motoru mají mít zvládnutý již na zemi. Hold motor TPH je při dohořívání nevyzpytatelný.


Alchymista - 29/10/2009 - 20:22

citace:
nezabudajme na moznu aerodynamicku interakciu medzi SRB a 2. stupnom

Celkom určite - prvý stupeň má menší prierez a letí v aerodynamickom tieni druhého stupňa, tým pádom je čelný odpor prvého stupňa menší a aj bez ťahu dohárajúceho motoru bude druhý stupeň pri porovnateľnom prierezovom zaťažení "dobiehať". Typujem, že výsledkom bude zosilnenie brzdiacich raketových motorov alebo pridanie nejakých brzdiacich štítov do konštrukcie spodnej časti prvého stupňa (niekam na aft skirt)

Zo záberov sa mi to javí tak, že počiatočné vybočenie začalo v mieste rozdelenia rakety, teda medzi prvým a druhým stupňom a prebiehalo hlavne smerom do strany, nie vo vertikálnej rovine, ako by to zrejme malo byť, pokiaľ by prvotným popudom bol onen nutný malý uhol nábehu rakety. Súčasne je zo záberov jasné, že rotovať začínajú oba diely súčasne alebo takmer súčasne, pokiaľ by bola rotácia spôsobená rotáciou prvého stupňa, druhý stupeň by musel začať rotovať skôr alebo neskôr - podľa toho, nakoľko je aerodynamicky stabilný. Druhý stupeň by mal byť s ohľadom na svoju konštrukciu so záchrannou vežou a kuželom o čosi stabilnejší ako valcovitý prvý stupeň s Aft skirt.


ales - 29/10/2009 - 21:00

citace:
... počiatočné vybočenie začalo v mieste rozdelenia rakety, teda medzi prvým a druhým stupňom a prebiehalo hlavne smerom do strany, nie vo vertikálnej rovine, ako by to zrejme malo byť, pokiaľ by prvotným popudom bol onen nutný malý uhol nábehu rakety. ...
Musím poznamenat, že podle mého přesvědčení není cca v prvních 3 minutách letu rakety potřebný žádný "nutný malý úhel náběhu" pro "kompenzaci gravitačního pádu" (je to náš dlouholetý malý "spor" s p. Pinkasem). Vybočení vektoru tahu z vektoru letu nastává případně až ve výškách nad 100 km.

Osobně ze záběrů nedokážu přesně určit příčinu rotace simulátoru druhého stupně Aresu I-X. Příčinou mohla být (jak už tu bylo zmiňováno) nesymetrie přetržení výbušných šroubů mezi stupni, aerodynamická nestabilita simulátoru druhého stupně, nebo i vzájemný kontakt obou stupňů po oddělení. Uvidíme, jaké bude konečné vyjádření NASA (pokud se k tomu ještě někdy vyjádří).


alamo - 29/10/2009 - 21:54

ako je to s prvým stupňom? už ho vylovili?
ak k nejakému kontaktu došlo, nejaký ten škrabanec by na ňom mal zostať..


yamato - 29/10/2009 - 21:57

citace:
nezabudajme na moznu aerodynamicku interakciu medzi SRB a 2. stupnom


este sa doplnim, nemal som na mysli ani tak mensi odpor SRB v porovnani s 2. stupnom, skor tlakove zmeny v okoli SRB v okamihu, ked sa roztocil. Pamatam si CFD modely oddelenia hypersonickeho klzaku (tusim x-43?) od nosnej rakety Pegasus, bol to celkom slusny chaos a NASA vtedy venovala dost usilia tomu aby nedoslo k destabilizacii.


M: - 30/10/2009 - 09:40

citace:
Musím poznamenat, že podle mého přesvědčení není cca v prvních 3 minutách letu rakety potřebný žádný "nutný malý úhel náběhu" pro "kompenzaci gravitačního pádu" ... Vybočení vektoru tahu z vektoru letu nastává případně až ve výškách nad 100 km....


nie je to zavisle od sklonu nosica?
pri malom sklone vyrovnava polohu motor a momenty su lahko prenasane aj dlhou konstrukciou,
pri horizontalnom lete v "malych" rychlostiach do 6,5? km/s a zrychleniach do 3?g je vyhodnejsie "polozit" dlhy nosic na vzduch a "podopriet" ho spojito?


Pinkas J - 30/10/2009 - 10:19

Úhel náběhu je dán prostým rozkladem sil. Na raketu působí tah motoru směrem do těžiště, tedy v in line uspořádání v ose rakety a síla gravitace v těžišti. To zanedbávám odpor vzduchu. Má li vektor směru letu tvořit v každém okamžiku tečnu zadané dráhy, musí výslednice těchto sil odpovídat tečně zadané dráhy, tedy osa tahu motoru (osa rakety) musí mít mírný úhel náběhu. V praxi je to složitější, úhel náběhu v atmosféře vyvolává klopivý moment podle rozložení plochy vůči těžišti a ten musí být korigován motorem vektorem tahu mimo těžiště.


Tomas 1 - 30/10/2009 - 10:27

Tak k tomu oddeleni. Koukal jsem na to asi 20x a prijde mi, ze po oddeleni obou stupnu pak vinou zazehnuti brzicich trisek na SRB doslo nahrnuti zbytkovemu plynu(paliva), ktery mel zrejme neskodne dohoret uvnitr, z horni casti do spodni a doslo k jakemu si "uprdnuti" a SRB misto zpomaleni naopak naokamzik zrychlilo.Pak do sebe oba stupne drcli. Nejsem odbornik, jen selskym rozumem mi to tak prijde


J2930_ - 30/10/2009 - 10:37

Treba pri odelovani stupnu testovali prave chybu pri oddeleni stupnu
Pokud ne, tak mi to cele pripada jako prilisna alchimie a cekani na stastnou nahodu... ktera tetokrat nekde usnula. Ehm.

Co se stane kdyz aktivni druhy stupen nezazehne nestatnou nahodou motor a dohoni ho prvni stupen, ktery i pres zpozdeni oddeleni a presne davkovani paliva nestatnou nahodou bude horet jen o par sekund dele? Vyrovnaji pripadne stretnuti stabilizacni motorky? Tohle neni technologie pro budoucnost (cekani se zatajenym dechem), ale pouha rychlokvasena zaplata po skonceni programu raketoplanu. U modernich automobilu take necekame celou cestu se zatajenym dechem na to jestli nahodou neupadne kolo. Tak to citi laik.


alamo - 30/10/2009 - 11:10


http://www.spaceflightnow.com/ares1x/091029dent/
poškodenie v dolnej časti stupňa..
podľa článku pravdepodobne vzniklo pri dopade [Upraveno 30.10.2009 alamo]


pospa - 30/10/2009 - 11:38

Vynořují se další problémy, tentokrát s 1. stupněm Ares I-X.
Podle Florida Today http://www.floridatoday.com/content/blogs/space/2009/10/live-at-ksc-ares-i-x-parachutes-fail.shtml se správně otevřel a naplnil pouze jeden ze tří hlavních padáků. Druhý se nenaplnil vůbec a omotal se kolem třetího částečně naplněného padáku. Při dopadu vyhořelého 1. stupně na hladinu došlo k poškození - promáčknutí pláště rakety. Podvodní snímkování také odhalilo poškození ramene ovládání trysky.
První stupeň bude do Port Canaveral dotažen lodí Freedom Star dnes k večeru.


ales - 30/10/2009 - 11:45

Podle toho článku na SFN se neotevřel nejméně jeden ze tří nových padáků prvního stupně Aresu I-X a to samozřejmě způsobilo jeho rychlejší (tvrdší) dopad na hladinu moře a jeho poškození. V článku je také uvedeno, že oba stupně byly závažím zatíženy tak, aby měly zhruba stejnou hmotnost, jako má mít kompletní Ares I. Příčina neočekávané rotace simulátoru druhého stupně po oddělení zatím zřejmě stále není jasná.

Naposledy se ještě vyjádřím k "úhlu náběhu", který jsme s p. Pinkasem diskutovali před léty v jiných tématech (např. "Problémy výpočtu drah" a "Space Shuttle"), bohužel bez jasného závěru.

citace:
Na raketu působí tah motoru směrem do těžiště, tedy v in line uspořádání v ose rakety a síla gravitace v těžišti. To zanedbávám odpor vzduchu. Má li vektor směru letu tvořit v každém okamžiku tečnu zadané dráhy, musí výslednice těchto sil odpovídat tečně zadané dráhy, tedy osa tahu motoru (osa rakety) musí mít mírný úhel náběhu.

Nemusí, pokud připustíme, aby se dráha (trajektorie letu) stále pomalu zakřivovala směrem k Zemi. A to je přesně to, co při vzletu raket pozorujeme (až do výšek nad 100 km). Výslednice sil tedy není vyrovnaná, ale způsobuje žádoucí zakřivení trajektorie. Pokud by výslednice sil byla přesně vyrovnaná, stoupala by raketa po přímce, což evidentně neodpovídá skutečnosti. Snad je toto vysvětlení srozumitelné.


mikes - 30/10/2009 - 12:03

Nevím, zda se tu pár posledních desítek příspěvků neřeší neco, co se možná ani nestalo (kontakt mezi stupni po oddělení).

Spaceflightnow : The two stages appeared to come close to each other as they tumbled, but that could have been an illusion due to the viewing angle of a long-range tracking camera. - tzn. kontakt mezi stupni byl možná optický klam, způsobený vzájemnou polohou obou stupňů a kamery, která situaci snímala ze Země.

Závažnější (ale jistě ne neřešitelný) problém vidím v tom, že se pravděpodobně správně neotevřel jeden ze tří hlavních padáku a výsledkem je promáčknutí, viditelné na snímcích od Alama


David - 30/10/2009 - 12:07

Brzdící trysky nemohly vrhnout cokoli směrem ke trysce, ale právě naopak.


alamo - 30/10/2009 - 12:14

Miroslav Káňa : "Nevím, zda se tu pár posledních desítek příspěvků neřeší neco, co se možná ani nestalo"

to uvidíme keď sa prestanú tentovať, a ukážu fotky hornej časti stupňa..

jeden zaujímaví komentár k článku:
http://www.theregister.co.uk/2009/10/30/ares1x_booster_dented_in_test_flight/

"or some other unknown issue #
By Anonymous Coward Posted Friday 30th October 2009 08:46 GMT

My Money is on a bad seperation! the first stage was still connected to the upper simulator at the point the SRB Main Engine Cut Out - Probably due to there not being any engines on the simulator it was not able to pull away from the first stage, Additionally it also has a larger cross section therefore decellerates faster than the first stage due to atmospheric drag. therefore keeping the first stage pushed up tight.

When the Tumble Boosters fired the two stages were still connected which caused the whole craft to Bend whilst experiancing supersonic drag.. resulting in the big folding dents

To be honest Im surprised that this folding dent is all the damage there was!"


Alchymista - 30/10/2009 - 12:43

Horná časť prvého stupňa vyzerá nepoškodená
http://www.nasa.gov/images/content/397883main_AIX%20Floating.jpg

BTW - nedošlo náhodou aj ku kontaktu so servisnou vežou? Na niektorých záberoch to tak skoro vyzerá, mohlo to byť aj tesné minutie.


M: - 30/10/2009 - 12:50

citace:
...Nemusí, pokud připustíme, aby se dráha (trajektorie letu) stále pomalu zakřivovala směrem k Zemi. A to je přesně to, co při vzletu raket pozorujeme (až do výšek nad 100 km). Výslednice sil tedy není vyrovnaná, ale způsobuje žádoucí zakřivení trajektorie. Pokud by výslednice sil byla přesně vyrovnaná, stoupala by raketa po přímce, což evidentně neodpovídá skutečnosti. Snad je toto vysvětlení srozumitelné.

predpokladas naklon rakety priblizne umerny aktualnej odstredivej sile?


M: - 30/10/2009 - 13:02

citace:
Podle toho článku na SFN se neotevřel nejméně jeden ze tří nových padáků prvního stupně Aresu I-X a to samozřejmě způsobilo jeho rychlejší (tvrdší) dopad na hladinu moře a jeho poškození. V článku je také uvedeno, že oba stupně byly závažím zatíženy tak, aby měly zhruba stejnou hmotnost, jako má mít kompletní Ares I. .../quote]
Jak u SRB dosiahli aby bol tazky jak buduci plny motor za letu a lahky jak po vyhoreni pri pristani?
Vypustili balast pocas zostupu?
pretazili padaky?


Alex - 30/10/2009 - 17:02

Funkčnosť padákového systému bola doteraz x-krát úspešne preverená pri letoch STS. Nebol by som teda prekvapený, keby zlyhanie padákového systému súviselo s nesprávnym oddelením 1. a 2. stupňa. Padákový systém návratového 1.stupňa je kdesi na jeho špičke. Ak došlo pri oddelení oboch stupňov ku neplánovanému vzájomnému kontaktu, tento kontakt zrejme poškodil niektorú časť padákového systému a výsledok bol taký aký bol.


David - 30/10/2009 - 17:24

To že se jeden z padáků neotevře, nebo nedootevře není nic nového pod sluncem, stalo se to i při jednom pilotovaném letu Apolla, aniž si toho kdo povšiml. Systém je navržen tak, že i dva padáky bezpečně náklad snesou.Hlavním cílem pokusu bylo, zjistit jak se stometrová telegrafní tyč bude chovat běhen práce prvého stupně


xchaos - 30/10/2009 - 18:20

citace:
Additionally it also has a larger cross section therefore decellerates faster than the first stage due to atmospheric drag. therefore keeping the first stage pushed up tight.


No ano... ale že by zrovna na tohle bylo potřeba dělat aerodynamický test... to nemohli postavit tu raketu třeba v měřítku 1:10 a vyzkoušet takovéhle základní věci na tom ? (na druhou stranu.. ty stupně se od sebe oddělují už docela slušně vysoko nad atmosférou, ne ?)


alamo - 30/10/2009 - 18:27

Miroslav Káňa : "Nevím, zda se tu pár posledních desítek příspěvků neřeší neco, co se možná ani nestalo"

no tak podľa nasa, sa rozhodne nič nestalo, dokonca ani len tú deformitu po dopade nezaregistrovali..
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/index.html
citujem: "Following a successful flight test, the first stage of the Ares I-X rocket bobs in the Atlantic Ocean as it awaits retrieval by the booster recovery ship Freedom "
to už nieje "newspeak", to je vesmírny "nasaspeak"


Alchymista - 30/10/2009 - 19:27

citace:
citujem: "Following a successful flight test, ...
Let prebehol úspešne - motor na prvý pokus nevybuchol...


ales - 30/10/2009 - 22:49

Nový článek o 3 padácích prvního stupně Aresu I-X je na http://spaceflightnow.com/ares1x/091030recovery/ . V článku je uvedeno, že jeden padák selhal úplně, jeden byl částečně poškozen a jen jeden byl plně rozvinut a fungoval správně. Bylo to poprvé, co byly padáky pro plánovaný Ares I testovány v takové výšce a v takovém tlaku.

V článku je také uvedeno, že kvůli simulátoru pátého segmentu SRB (který simuloval plnou hmotnost segmentu bez vyhoření), byl klesající prázdný první stupeň cca o 15% těžší, než by měl být reálný stupeň na Aresu I.


Pinkas J - 31/10/2009 - 07:23

Ze Spaceflight Now:
Ess described the upper stage simulator as "inherently unstable" because its center-of-gravity is located near the back end of the vehicle.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Může v případě, že nezapálí motor druhého stupně a stupeň se otočí jako ve zmíněném testu odstartovat záchranná raketa v libovolném směru? Při dané výšce by to podle mne bylo možné.


Pinkas J - 31/10/2009 - 07:46

Zřejmě by byla záchranná raketa jen odhozena a kabina Orion by padala samostatně


David - 31/10/2009 - 11:16

Testovací lety jsou právě proto testovací, aby odhalily v reálných podmínkách nedotažené teoretické předpoklady. Už sama sestava testovacího tělesa ukazuje snahu " získat čas" a nečekat s ověřováním na konečnou sestavu, nehledě na finanční úsporu.Je třeba vidět, že se opět jedná o špičkový vývoj, kdy v neprobádané oblasti je vždy značné nebezpečí teoretických nedotažení, žádná kovářská práce.


alamo - 31/10/2009 - 11:52

David : "Testovací lety jsou právě proto testovací, aby odhalily v reálných podmínkách nedotažené teoretické předpoklady."

no ja neviem.. skutočný päť segmentoví motor, sa bude správať "trochu" inak. zmysel, by malo urobiť takýto test až s ním
budú to musieť zopakovať ešte raz, s päť segmentovým motorom
aplikovať dáta s tohoto testu na úplne inú zostavu, podľa mňa bude ťažké.


David - 1/11/2009 - 09:39

Počet segmentů se dá zvyšovat rozšiřováním kritického průřezu trysky, pak se udrží přijatelný pracovní tlak a je po problému. Výrobce to hravě zvládne, vždyť obří motory na THP vyrábí bez větších problémů již přes čtyřicet let.Cena prvého stupně na THP včetně opakovatelného použití výrazně zlevní cenu za l kg na LEO. To bude asi ten pravý důvod volby této koncepce. Současný test prokázal, že urychlovací obří rakety na THP udělaly kvalitativní skok, tím že se staly samostatným stupněm nosiče v pilotovaném programu.


ohara - 1/11/2009 - 10:04

Velky uspory jsou uz ve vyhnuti se kyslikovodikovym motorum-zadny zamrzly senzory tlaku a ventily, zadny problemy s namrazou, s vysoce oxidacnim prostredim atd. Nehlede na to ze samotny skladovani pohonejch hmot a kryogeni technika kolem je hodne draha - tohle je uplne jasny. Otazka jen je , jestli se vsechny tyhle vyhody nesmazou principialnima problemama TPH.


ales - 1/11/2009 - 10:45

citace:
Velky uspory jsou uz ve vyhnuti se kyslikovodikovym motorum-zadny zamrzly senzory tlaku a ventily, zadny problemy s namrazou, s vysoce oxidacnim prostredim atd. Nehlede na to ze samotny skladovani pohonejch hmot a kryogeni technika kolem je hodne draha - tohle je uplne jasny. ...
Jenže druhý stupeň Aresu 1 má být kyslíkovodíkový, takže všechny výše uvedené probémy se musí tak jako tak řešit.


Pinkas J - 1/11/2009 - 13:56

Myslím, že žádná moderní Superraketa se nevyhne LOX/LH2 motorům ve druhém a třetím stupni. Podstatný rozdíl však je, jestli takové palivo má hmotu celkem 1.858.000 kg jako u ARES 5 v obou stupních nebo cca 700.000 kg LOX/LH2, které by musel nést moderní analog Saturnu 5 ve stejné nosnosti (188 tun)na LEO také ve 2 stupních. Tento obrovský rozdíl by způsobila náhrada SRB moderními LOX/RP motory (např. RS 84) v samostatném prvém stupni.


jjj - 2/11/2009 - 09:33

citace:
Myslím, že žádná moderní Superraketa se nevyhne LOX/LH2 motorům ve druhém a třetím stupni. Podstatný rozdíl však je, jestli takové palivo má hmotu celkem 1.858.000 kg jako u ARES 5 v obou stupních nebo cca 700.000 kg LOX/LH2, které by musel nést moderní analog Saturnu 5 ve stejné nosnosti (188 tun)na LEO také ve 2 stupních. Tento obrovský rozdíl by způsobila náhrada SRB moderními LOX/RP motory (např. RS 84) v samostatném prvém stupni.


To je si myslím nejpádnější argument, proč amíci používají LOX/LH2. Rusové tuto technologii nemají bezpečně zvládnutou, tak používají kap. paliva. Krom toho na balistické rakety se LOX/LH2 nehodí...


Pinkas J - 2/11/2009 - 14:51

Možná, že jsem byl špatně (nebo obráceně) pochopen. LOX/LH2 motory ano, ale kromě prvého (nebo centrálního) stupně, aby rozměry rakety a množství LOX/LH2 byly v únosných mezích. Do prvého stupně rozhodně motory LOX/RP, případně ještě s pomocí menších boosterů na TPH – viz Atlas 5.


mrf - 2/11/2009 - 15:18

citace:
citace:
Myslím, že žádná moderní Superraketa se nevyhne LOX/LH2 motorům ve druhém a třetím stupni. Podstatný rozdíl však je, jestli takové palivo má hmotu celkem 1.858.000 kg jako u ARES 5 v obou stupních nebo cca 700.000 kg LOX/LH2, které by musel nést moderní analog Saturnu 5 ve stejné nosnosti (188 tun)na LEO také ve 2 stupních. Tento obrovský rozdíl by způsobila náhrada SRB moderními LOX/RP motory (např. RS 84) v samostatném prvém stupni.


To je si myslím nejpádnější argument, proč amíci používají LOX/LH2. Rusové tuto technologii nemají bezpečně zvládnutou, tak používají kap. paliva. Krom toho na balistické rakety se LOX/LH2 nehodí...


pokud by zustala v provozu Energia bylo by mozne
sledovat jak rusove zvladli LOX/LH2.Podle raketove
prirucky na techto strankach mela Energia na centralnim
telese motory srovnatelne s temi na Shuttle..


mrf - 2/11/2009 - 15:21

citace:

pokud by zustala v provozu Energia bylo by mozne
sledovat jak rusove zvladli LOX/LH2.Podle raketove
prirucky na techto strankach mela Energia na centralnim
telese motory srovnatelne s temi na Shuttle..



ale zrejme asi nebyly koncipovane na mnohonasobne
pouziti (??) ..


Derelict - 2/11/2009 - 17:02

citace:
citace:

pokud by zustala v provozu Energia bylo by mozne
sledovat jak rusove zvladli LOX/LH2.Podle raketove
prirucky na techto strankach mela Energia na centralnim
telese motory srovnatelne s temi na Shuttle..



ale zrejme asi nebyly koncipovane na mnohonasobne
pouziti (??) ..



Jestli jsem to dobre pochopil, tak boostery (Blok-A s motory RD-170, dnesni Zenit) byly urceny k mnohonasobnemu pouziti. V budoucnu dokonce meli pristavat nikoliv na padacich, ale jedna verze pocitala se jejich "okridlenim".
Co se tyka hlavniho stupne, dostupne informace jsou nasledujici:
Pro RD-120 v hlavnim stupni byla nominalni doba cinnosti obdobna jako u Space Shuttle (450-500s, to je dane obdobnou trajektorii), ale pro pripad vypadku jednoho z motoru bylo mozne dobu horeni prodlouzit. Certifikace byla na dobu horeni 1670 s/ (230s test, 480s start a 960s rezerva). Pozdeji byla certifikace prodlouzena na 2000s. Teoreticky mohly byt motory pouzity az trikrat, ale byly zniceny pri navratu hlavniho stupne do atmosfery.
Ruska strana planovala dalsi recertifikaci motoru RD-120 na 10-20 pouziti, zaroven s upgrade motoru na tah ve vakuu 230t a specifickym impulsem 460.5s. Motor byl navic konstukcne jednodussi nez SSME. Blizsi informace nevim.


Vítězslav Novák - 2/11/2009 - 18:37

Ten problém s padáky a promáčklým prvním stupněm bych bral jako banalitu. Ve srovnání s možným naťuknutím 2. stupně, což by při normálním letu s posádkou muselo znamenat ukončení letu a nouzové přistání "někde", to JE banalita.

Nejde o život - jde o .....! A tady skutečně o život nešlo.


mrf - 3/11/2009 - 10:39

děkuju ..


pospa - 3/11/2009 - 15:14

Uvolněno foto a video z činnosti padákového systému 1.stupně Ares I-X.
http://www.spaceflightnow.com/ares1x/091102video/
http://www.youtube.com/watch?v=YSTuKzYuQ0Q

Celý systém pracoval správně až do 50% nafouknutí všech 3 hlavních padáků, pak zřejmě prasklo několik nosných šňůr jednoho z nich a stal se zcela nefunkčním. Během rozevírání zbývajících dvou do plného stavu se vrchlík jednoho z nich z neznámých příčin částečně zdeformoval (další prasklé šňůry, nebo zamotání do již roztržených) a takto s 1 + 0,5 nafouknutými vrchlíky prázdný stupeň "tvrdě" přistál na hladinu. [Upraveno 03.11.2009 pospa]


adam - 4/11/2009 - 14:42

citace:
Uvolněno foto a video z činnosti padákového systému 1.stupně Ares I-X.


pokud tam nebyl zadny strih... nebylo vytazeni tech hlavnich padaku nejak pozde?


alex - 4/11/2009 - 16:18

pokud tam nebyl zadny strih... nebylo vytazeni tech hlavnich padaku nejak pozde?




Aj keby bolo, tak sa nič nestalo. Podľa predpisov musí byť u parašutistov hlavný padák celkom otvorený v 600m. U nákladov kde vlastne nehrozí smrť človeka, by mal byť podľa mňa padák otvorený aj s rezervou v takej výške, aby aj pri dlhšom otváraní pristátie bolo bez poškodenia nákladu. Ďalším pravidlom pri nákladných padákoch je to, že čím nižšia výška otvorenia, tým menšia pravdepodobnosť zanesenia nákladu vetrom na nejakú prekážku s následným poškodením. Toto pravidlo je však pri pristáti na šírom mori zrejme bezpredmetné.


JCC - 5/11/2009 - 09:43

Asi pred mesiacom som si kupil super kinzku: "NASA Apollo 11 Owners' Workshop Manual" (Uzivatelska prirucka Apolla 11).
web: http://www.amazon.com/NASA-Apollo-Owners-Workshop-Manual/dp/1844256839
Teraz mi uz chyba len raketa. Ale dufam, ze na Jeziska ...

Ale ine som chcel. Docital som sa, ze pri oddelovani 1. a 2. a pri oddelovani 2. a 3. stupna sa pouzivali rakety na TPH, ktore urychlovali letiacu zostavu od odpadajuceho stupna. (A usadili tekute palivo v dalej letiacich stupnoch). A nie ako teraz v Ares I-X ze prvy stupen spomaluju pomocou tychto pomocnych motorcekov. Nie je to plytvanie energiou nieco spomalovat, ked by si to druhe mohol urychlit. Pritom ziskany rozdiel v rychlostaich by mal byt priblizne rovnaky?!


yamato - 5/11/2009 - 17:27

mne sa zda ze aj 1. stupen apolla spomaloval. Ak pozriete video

feature=related

cas 1:53. Ale je mozne ze ten oblak v protismere je vysledkom startu 2. stupna. Neviem.


Ervé - 6/11/2009 - 08:41

Ono je výhodnější zpomalovat prázdný stupeň, protože je doufám lehčí než plný druhý, pro stejné dv potřebujete míň paliva (lehčí a levnější motory). Hlavní důvod je, že oddělovací motory na TPH jsou robustní a těžké, i když jsou prázdné, takže buď zatěžují 2. stupeň a snižují nosnost, nebo je musíte odhazovat a to je zbytečné riziko a komplikace.


Pinkas J - 6/11/2009 - 12:39

TPH první stupeň Aresu 1 má ke konci hoření velmi nízký tah, proč by nebylo možno zapálit a oddělit 2. stupeň těsně ke konci hoření prvého a tím oba stupně vzdálit? To samozřejmě nejde s maketou.


M: - 6/11/2009 - 12:58

Nemal by byt priestor motora (2°) pred zapalenim odvetrany? teda stupne oddelene?


David - 6/11/2009 - 13:36

Oddělování stupńů a jejich zapalování ve stavu bez tíže je již dávno zvládnuto. Zapalování za chodu nižšího stupně používají sověti, viz příhradové mezistupňové konstrukce,dokonce i po padesáti letech, právě proto, že zapalování za stavu bez tíže jim dělalo a asi stále dělá potíže potíže.Současný pokus byl s maketou druhého stupně, která zřejmě neměla urychlovací rakety na THP, které sráží palivo na dno nádrží. Pokud by současně zapracovaly urychlovací motory na vyšším stupni a brzdící na nižším ,nemělo by ke střetu dojít. Mezi zážehem a oddělení je však prodleva a tak test demonstroval reálnou situaci při oddělování. Zdá se, že zbytkový tah obřího motoru na THP je značný a dlouho trvající. Na vidu " odfukoval" první stupeň ještě při počátku práce padákového systěmu, při letech raketoplánu resp, při bočním zavěšení a oddělování to nevadí, zbytkový tah může oddělované těleso posunout jen do volného prostoru a navíc stranově. Řešil bych to nějakými záklopkami na horní části stupně, aby vnitřní tlak unikl do stran.


alamo - 6/11/2009 - 13:53

"Řešil bych to nějakými záklopkami na horní části stupně, aby vnitřní tlak unikl do stran."

mne by sa viac páčila, tá ruská "priehradovina"
asi by sa museli vzdať "znovupoužiteľnosti", oddeľovanie by iniciovalo uvedenie motora druhého stupňa do chodu
žiadne pomocné rakety, ani štíty.. žiadna váha na viac.. celkom zaujímaví nárast nosnosti..


M: - 6/11/2009 - 15:18

tam som narazal na problem aerodynamickeho krytu a moznosti nahromadeniavybusnej zmesy v priestore motora

takyto vybuch by bol neziaduci a je otazka, ci je nutne nejakym sposobom vykonat odvetranie a ci vzniknuty tlak v kryte by bol nebezpecny.
priehradovina sa sa odvetrat asi celkom dobre.


Mirek Pospíšil - 6/11/2009 - 15:41

Objevují se úvahy z oficiálních míst v NASA o zrušení letu Ares I-Y.
Cílem by mělo být přeskočit tuto jednorázovou testovací konfiguraci nosiče, dílčí testy subsystémů provést jiným způsobem a urychlit tím vývoj a stavbu finálního Ares I.
Vše záleží na penězích, ostatně jako vždy...

http://www.spaceflightnow.com/ares1x/091104ares1y/


JirkaSalek - 6/11/2009 - 16:00

Pokud vim, tak oficialni zaver je ze se stupne nesrazily. Tudiz neni moc co resit. Nejjednodussi a tudiz i spravne reseni je oddelit oba stupne az po poklesu tlaku a tahu motoru prvniho stupne a pokud jsou nejake pochyby tak proste nechat nejakou casovou rezervu.


Pinkas J - 6/11/2009 - 16:05

Quote:
Zdá se, že zbytkový tah obřího motoru na THP je značný a dlouho trvající
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pan Holub na této niti přetisknul průběh letu ze Sapceflight Now.kde se uvádí:

Thrust ≤ 49K lb.- force First stage separation begins +123secs at 130K feet

Tah 1. stupně bude tedy v okamžiku odpojení menší než 19 tun a dává hmotě prázdného stupně (cca 75.000 kg/5seg. SRB) mnohem menší zrychlení, než dává J2X o tahu 127 tun druhému stupni Aresu 1 o hmotě cca 175 tun (včetně UZ), pokud se ve stejném okamžiku zapálí. Tedy musí dojít k spolehlivému oddělení. Při maketě 2 stupně byla ovšem situace víceméně náhodná


Pinkas J - 6/11/2009 - 16:10

Oprava: tah 1 stupně v okamžiku oddělení je 40K lb, chybně napsáno 49K lb


PatekL - 6/11/2009 - 17:21

Podle http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml by na přelomu 2012/2013 vzlétnout Ares-1-X-Prime s již funkčním motorem J-2X, aby se mohly před startem (podle plánu v březnu 2014) Ares-1-Y odstranit případné problémy a tím v podstatě urychlit program Ares-1.


David - 6/11/2009 - 19:23

Je třeba znát startovací sekvenci motoru J-2, určitě nebude mít plný tak v okamžiku zapálení, plného tahu dosáhne během několika vteřin, což stačí, aby se stupně srazily
po oddělení kontaktovaly.Podle videa oddělení je jasné, že špice motoru na THP " předběhla" těžiště makety druhého stupně a celý druhý stupeň se dostal mimo osu prvého. V ose prvého zústala jen jeho zadní část, takže tvrzení , že se stupně po oddělení nekontaktovaly se dá jen těžko přijmout jako věrohodné.


pospa - 14/11/2009 - 23:26

Uvolněno on-board video z prvního stupně Ares I-X, zachycující činnost/nečinnost hlavních padáků až do dopadu na hladinu.

http://www.youtube.com/watch?v=dKT3wRxUw60&feature=player_embedded

...je evidentní, že dlouhé popruhy větvící se na nosné šňůry až poměrně blízko od vrchlíku pevnostně neobstály a látka druhého vrchlíku se při nafukování do plného tvaru dokonce roztrhla taky.
...že by chyba ve výpočtech?

Krátký rozbor události v Ares weekly summary
http://www.nasa.gov/pdf/402566main_nov1309_wkly_summary.pdf [Upraveno 14.11.2009 pospa]


Alchymista - 15/11/2009 - 01:57

S padákmi má NASA pri testoch Ares a Orion celkom dosť smolu.
Toto je druhý prípad zlyhania (tentokrát čiastočného) novovytvoreného padákového systému - v predošlom prípade rozbili kabínu Orion. [Upraveno 15.11.2009 Alchymista]


alamo - 16/11/2009 - 00:02

koho zaujíma politikárčenie a lobing, okolo ďalšieho smerovania nasa, (a teda aj osud aresu a celého mesačného programu)
nech sa pozrie na túto "prízračne" pomenovanú stránku
http://www.spacepolitics.com/
varujem všetkých je to "ťažké" čítanie, po piatich minútach sa mi pretáčali oči, a po desiatich som mal dojem že sa mi pretočí "kufor"


alamo - 17/11/2009 - 17:42

skúšobný let ares 1x, bol označený za "hoax" roku
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=29640


Alchymista - 17/11/2009 - 19:34

Zobrané kolem a kolem - vcelku právom.

Koľko celý "experiment" stál?
Čo zo zostavy Ares-1 sa skutočne otestovalo? Ktoré časti konštrukcie budú použité na Ares-1 bez úprav alebo zmien? [Upraveno 17.11.2009 Alchymista]


Vlado 1 - 17/11/2009 - 20:41

citace:
29.10.2009 - 08:07 - Vlado 1 Reagovat
Pokus splnil svůj účel . NASA ukázala daňovým poplatníkům , za velký peniz, jak to nemá vypadat.
Na tomto fóru to již dávno někdo říkal.


Ervé - 18/11/2009 - 14:30

Šlo o testovací let, který měl získat výsledky a zacpat hubu kritikům. NASA od začátku jasně informovala o tom, že jde o makety. Potvrdilo se, že raketa typu Ares 1 může bez problémů letět. Řídící systém (narychlo připravený) dokázal raketu (se správným rozložením hmotnosti pro start) řídit celou dobu chodu 1. stupně přesně podle plánu - kritici tvrdili, že to nepůjde. Teď mají taky potvrzené, že nehrozí nebezpečí srážky rakety s rampou - kritici to brali skoro jako jistotu. Spousta dat ještě nebude vyhodnocená, ale rozhodně to byl úspěch, spolu s úspěšným pozemním testem 5ti segmentového SRB tak má NASA jednoznačné data o tom, že raketa je realizovatelná. Navíc teď ví, že musí líp chránit rampu, nebo jim ji 5tisegment pořádně ofoukne. Závada nedůležitého systému (padák záchrany SRB nic jiného není) je sice smůla, ale žádná katastrofa. Space frontier mi připadá jako banda pitomců a demagogů, testovací lety Saturnu 1 probíhali téměř stejně (taky x krát letěla maketa stupně S-IVB a Boiler-plate Apolla).


Mirek Pospíšil - 21/11/2009 - 16:06

Jsme tu ještě stále ve vláknu Ares I , Ares V ?

...

takto vypadají momentální úvahy o Ares I-X Prime:

It would be sort of a repeat of Ares 1-X but with a five segment booster along with a dummy Orion crew module with a functional LAS.
It would be in effect a staging abort test.
The flight would be about 25 months from now.
The decision to go ahead or not, will be made early next year."

What would be maximal scope of this test (realistically) ?

1. First stage, full prototype [edit: including
2. Frustum ]
3. Interstage
4. U/S aft skirt
5. Instrument unit structure
6. Instrument unit avionics (subset)
7. First stage flight software
8. U/S ullage motors
9. RoCS
10. U/S RCS
11. Staging event a la Ares I (J-2X nozzle mockup extraction)
12. F/S recovery
13. LAS test right after staging
14. TO mitigation, C-spring isolation ring
15. TO mitigation, LOX damper sub-scale experiment

If Ares I avionics (subset) prototype could not be ready by 2012/13, are recovered I-X avionics re-useable ? (or a new set would be required ?)


Jiří Hošek - 3/12/2009 - 23:00

citace:
Nevím, zda se tu pár posledních desítek příspěvků neřeší neco, co se možná ani nestalo (kontakt mezi stupni po oddělení).
Podle str. 17 dnešního reportu ke kontaktu nedošlo.
http://www.nasa.gov/pdf/409037main_AresI-X_PF_Report.pdf


pospa - 4/12/2009 - 09:31

citace:
Podle str. 17 dnešního reportu ke kontaktu nedošlo.
http://www.nasa.gov/pdf/409037main_AresI-X_PF_Report.pdf
hm, celkem zajímavé informace
- strukturální tlumení kmitů po cca 96 s letu se ukázalo o 20% slabší než předpokládaly simulace
- nicméně zatížení oscilacemi bylo jen 1/3 až 1/2 předpokládaného
- rotace horního stupně po oddělení byla nominální - jedna z možných reakcí vzhledem k hmotnostním poměrům a aerodyn. silám; jak už zmíněno, ke kontaktu stůpňů po oddělení nedošlo
- rozvinutí šňůr jednoho ze 3 hlavních padáků zřejmě proběhlo rychleji/předčasně než plánováno a dovolilo příliš rychlé plnění vrchlíku vzduchem - zvýšené počáteční zatížení pak způsobilo přetržení skupiny nosných šňůr a selhání celého padáku
- na analýze zbytku událostí se zatím stále pracuje
- celkově je let brán jako úspěšný


pospa - 15/12/2009 - 11:24

Ať už to s Ares I dopadne jakkoli, nová mobilní vypouštěcí platforma se nerušeně staví dál.
Nebude to dlouho trvat a základní kostra 105 m vysoké obslužné věže bude hotová.


pospa - 17/12/2009 - 11:36

NASA vybrala dodavatele a model řídicího a letového počítače pro Ares I a Ares V: Wind River VxWorks 653

http://www.businesswire.com/portal/site/home/permalink/?ndmViewId=news_view&newsId=20091216005189&newsLang=en


pospa - 18/1/2010 - 12:39

Pro ATK byl loňský rok 2009 z pohledu programu CxP vcelku velmi úspěšný.
Všechny testy nových komponent raket Ares a lodi Orion shrnuje následující video

http://www.youtube.com/watch?v=X4222sJJWSk


mrf - 24/1/2010 - 18:16

Hezký den. Již jsou nějaké info kdy má vlastně B. Obama rozhodnout
ohledně koncepce pilotovaného programu ??
dík..


avitek - 24/1/2010 - 18:43

citace:
Hezký den. Již jsou nějaké info kdy má vlastně B. Obama rozhodnout
ohledně koncepce pilotovaného programu ??
dík..




Nejbližší příležitost je Zpráva o stavu Unie, kterou Obama přednese 2010-01-27. Obávám se však, že to budou mlhavé kecy.

Doporučuji stránku 16 z diskuze "Your bet on what path the Obama admin and Congress will send NASA in October"

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=18822.225

zejména přispěvek, který poslal "Ben the Space Brit" (čas 01/20/2010 10:49 PM)


pospa - 28/1/2010 - 11:07

Na obslužnou věž nové mobilní platformy MPL schází posadit poslední segment a hrubá konstrukce bude hotová.

Dělníci podepisují panel, který bude připevněn nahoře


a ještě "jolku"




... co stím ale teď budou dělat, když mají tak "přejícího" prezidenta? Nechají to zrezivět, nebo přizpůsobí pro jiný nosič = další prachy navíc?


pospa - 29/1/2010 - 12:45

"Lešenáři" na MLP za 500 mil USD hlásí: HOTOVO
119 m vysoká nosná konstrukce věže pro Ares I je dokončena.
http://www.spaceflightnow.com/news/n1001/28arestower/


Otázkou zůstává zda bude někdy dovybavena obslužnými rameny a zasíťována potrubím, elektorozvody, atd.
Původní plán na dokončení byl tento:

Just some information on the GSE which includes the Umbilical Arms and Crew Access Arm.
They are very near having the design complete. 2010
Then go out for bids. 2010
Then built. 2011
Then tested. 2011
Then installed. 2012
Then verification and validation 2012-2013
Then ready for ARES I 2013.




člověk - 31/1/2010 - 09:34

Co teď ?? Vypadá to, že roku 2021 nebudeme křičet :"Hurá, ať žijou USA !! První kosmická velmoc !" Pokud projde návrh rozpočtu Kongresem, tak se ruší minimálně Ares 5 a možná i Orion.


http://zpravy.idnes.cz/obama-chce-setrit-rusi-navrat-na-mesic-ostrouha-tak-i-vyzkum-pla-/vedatech.asp?c=A100128_144058_vedatech_jw


pospa - 31/1/2010 - 11:01

Že by jeden z posledních týdenních reportů Ares I z 29.1.2010 ?

http://www.nasa.gov/pdf/420160main_jan292009_wkly_summary.pdf


JirkaSalek - 3/2/2010 - 16:13

citace:
"pro nosič s nosností 40 t není a ani v dohledné době nebude náklad."

a nie je tomu tak preto, že taký nosič, jednoducho neexistuje?
okrem toho, práve taký nosič by sa ideálne hodil, pre prípadné lety k asteroidom, ktoré sa Obama práve chystá nasa nanútiť..


Pro lidksy let na asteroid by byla zapotrebi vetsi raketa - nad 100t. Pokud by to mel byt solo let tak se mozna dostavame zpatky k Ares V. V male raketky vynasejici postupne naklad moc neverim po zkusenostech ze stavby ISS. Proto neverim ani v lidske vypravy k Asteroidum nebo Marsu. Radsi poslat 10 robotu k deseti ruznym asteroidum nez jednu posadku k jednomu asteroidu.

Lidska posadka na Mesici mi davala smysl kvuli zakladne a moznosti podrobne zkoumat okolity teren.


alamo - 3/2/2010 - 17:36

poviem to inak ak firmy, zúčastňujúce sa na prevádzke raketoplánu nenájdu sami o sebe a nezávisle na americkej exekutíve, spôsob ako ľudí vo svojich tímoch udržať v činnosti a pokope (a toto riešenie vláde nenanútia), bude ten plánovaný budúci nosič o 10 - 20 - 30 rokov, nutné vyvíjať za ďalšie ťažké prachy, ďalšie dlhé roky úplne od piki, pretože technológia STS bude bez ľudí sprevádzkovateľná asi ako dnes apolo..

toto je test "podnikavosti"..
ak v usa nenájdu spôsob ako zachovať technológiu STS pri živote, vláda usa (ani žiadna iná vláda) už nikdy takýto krok ako je cesta na mesiac alebo mars, iniciovať nebude lebo stratí dôveru, a nikto jej na to už nikdy peniaze nedá

a na vývoj ťažkého nosiča bude treba čakať skutočne až do doby, keď niekto vynájde spôsob ako na tom zarobiť, a neujme sa toho "súkromná" iniciatíva


Alchymista - 4/2/2010 - 09:55

Nebol by som si tak istý, že potrebné technológie máme (predpokladam, že si myslel ľudstvo ako celok). Jedna vec je technológie vytvoriť, druhá vec je udržať si ich. Samozrejme, znovu ich vytvoriť by bolo pomerne lacnejšie, než keď sa to robilo prvý krát - vieme, že sa to dá a slepé cesty sú slušne vyznačené.

Ale Apollo zo 60. rokov by dnes neprešlo - nielen finančne, ale hlavne kvôli bezpečnosti.
Tiež by sa pre rozsiahlejší projekt pomerne ťažko zháňali kvalifikovaný ľudia - o technické a inžinierske smery nie je dostatočný záujem, mladým často chýba prehľad i nadšenie pre vec. Je iná doba ...


Hawk - 4/2/2010 - 09:57

Předpokládám že příští administrativa zruší Obamovu vizi a nastolí opět Měsíc. Toto je drahé vyskakování z jedoucího vlaku jen kvůli nějaké mlhavé vizi obalenou do rádoby líbivých blábolů. Na asteroidy mohl dostal lidi Ares-Orion.
Nové technologoie, které? Dojde konečně na jaderný pohon? Urychlí se vývoj sramjetu? Nebo projekty. Posílí se výzkum extrasolárních planet, tředa urychlením Planetfinderu. Tohle přece nemůže "sežrat" finance ušetřené na lunárním programu.


ohara - 4/2/2010 - 10:06

Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.


Alchymista - 4/2/2010 - 10:18

Hawk - Špatná riadenie a byrokracia v spojení s lobbingom veľkých spoločností zožerie ľubovoľne veľký balík peňazí a "nevytvorí nič". Opäť sa dá odvolať na Apollo a STS.
Apollo do katastrofy Apollo 1 bolo super, ale katastrofa ukázala, čo všetko bolo podcenené a odfláknuté - nasledovali veľké prerábky. Podobne Challenger a Columbia - o problémoch a chybách sa vedelo roky,
ale nikto kompetentný neurobil nič pre ich odstránenie, až kým nezomreli ľudia.

Ohara - nesúhlasím, ale nemám pádne argumenty.
[Upraveno 04.2.2010 Alchymista]


Hawk - 4/2/2010 - 10:37

citace:
Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.


Já jsem téhož názoru, ale tyto cíle měly být nastoleny v roce 2004. Teď rušit rozběhnutý projekt je to trochu škoda. Jsou připraveny plány, nosiče jsou ve vývoji, infrastruktura ve výstavbě,samotná NASA se z cílem ztotožnila. Podobně se museli v NASA cítit při zrušení Apolla.


ohara - 4/2/2010 - 10:47

citace:
citace:
Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.


Já jsem téhož názoru, ale tyto cíle měly být nastoleny v roce 2004. Teď rušit rozběhnutý projekt je to trochu škoda. Jsou připraveny plány, nosiče jsou ve vývoji, infrastruktura ve výstavbě,samotná NASA se z cílem ztotožnila. Podobně se museli v NASA cítit při zrušení Apolla.


Neni nic horsiho nez kdyz obetujete roky prace do neceho, co pak prijde vnivec. Jasne to ale dokazuje to co jsem tu uz psal. POLITICI NESMI NASA UKOLOVAT! To je zakladni pravidlo jakehokoliv smysluplneho vyzkumu/vyvoje i kdyz je to statni instituce. Pokud chteji od NASA smysluplny vyzkum a ne demonstrace moznosti.


pospa - 3/4/2010 - 16:44

Obamovým škrtům navzdory - práce na Ares I ještě stéle pokračují.

Q1-2010 video report:
http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/on_demand_video.html?param=http://anon.nasa-global.edgesuite.net/anon.nasa-global/ARES/QPR15.asx&_id=227756&_title=Ares%20Quarterly%20Video%20Update%3A%20March%202010&_tnimage=434610main_ares_quarterly15_226.jpg

Ares - týdenní souhrn 26.3.2010:
http://www.nasa.gov/pdf/436021main_mar262010_wkly_summary.pdf
Ares - týdenní souhrn 2.4.2010:
http://www.nasa.gov/pdf/438394main_apr22010_wkly_summary.pdf
[Upraveno 03.4.2010 pospa]


-=RYS=- - 3/4/2010 - 19:19

citace:
Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.


Na Mesici je material. Staci tam postavit doly, slevarny a kovo fabriky spolu s vice nez jednou lidskou zakladnou/mesteckem.
Pote dopravovat material na LLO pro slozeni sond JIMO from LLO, automat na Europu from LLO atd.. vyjde levneji nez to same z gravitacni studny Zeme.
Cim driv budou lidi na Mesici TRVALE, tim lepe.


admin - 4/4/2010 - 02:15

citace:
Obamovým škrtům navzdory - práce na Ares I ještě stéle pokračují.



Tohle mě pobavilo:
http://www.beranekinc.com/


x - 4/4/2010 - 02:35

citace:
citace:
Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.


Na Mesici je material. Staci tam postavit doly, slevarny a kovo fabriky spolu s vice nez jednou lidskou zakladnou/mesteckem.
Pote dopravovat material na LLO pro slozeni sond JIMO from LLO, automat na Europu from LLO atd.. vyjde levneji nez to same z gravitacni studny Zeme.
Cim driv budou lidi na Mesici TRVALE, tim lepe.



Vyjde levneji a to jen mozna, ale az po hodne dlouhe dobe a mozna pisu, nebot jak jste psal zde o elektru drive,jiste dobre vite ze vse potrebuje nahradni dily a ty se budou muste stale dopravovat ze Zeme a tam na Mesici muze byt pouze zaklani vyroba konstrukcnich dilu.

A investice, nez se to zacne vyplacet budou rozhodne nemale a to jeste s otazkou - zdali nenastanou neocekavane problemy pak by se vse mohlo jeste mnohem vice zkomplikovat !!


pospa - 15/4/2010 - 22:25

NASA TESTS LOAD LIMITS FOR ARES I MAIN PARACHUTE

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=5433


martinjediny - 15/4/2010 - 22:53

citace:
NASA TESTS LOAD LIMITS FOR ARES I MAIN PARACHUTE

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=5433

Roztvorenie padaku je zavisle na rychlosti padu a hustote vzduchu?
(dlho leti neroztvoreny, potom sa pootvori a nakoniec otvori naplno)


pospa - 15/4/2010 - 23:30

citace:
Roztvorenie padaku je zavisle na rychlosti padu a hustote vzduchu? (dlho leti neroztvoreny, potom sa pootvori a nakoniec otvori naplno)
to taky, ale v tomto případě je plné naplnění vrchlíku padáku záměrně zpomalováno systémem obvodových šňůr. Ty drží vrchlík ve dvou různých stupních naplnění v sevřenějším tvaru a snižují tak příliž silné účinky dynamického rázu -> riziko poškození, které by nastalo při jednorázovém = nezpomalovaném naplňování vzduchem.

Zpomalované otvírání je běžná součást konstrukce mnoha různých typů padáku - nákladních, osobních, sportovních, atd., které snižuje dynamickou zátěž (zvyšuje životnost) jek padáku, tak i nákladu.


pospa - 1/9/2010 - 14:58

Zaznamenejme, že dne 31.8.2010 proběhl v Promotory, Utah druhý test pětisegmentového motoru na TPL - DM-2.
Tento motor měl(má) být použit jako první stupeň kakety Ares I, nebo pomocný booster těžkého nosiče Ares V.

Test DM-2 se od DM-1 lišil především v provozní teplotě - celý motor i s palivem byl podchlazen na 40 °F (4,4 °C) aby byl odzkoušen na spodním limitu povoleného rozsahu provozních teplot (40-90°F).

Cena testu byla vyčíslena na 75 mil USD



http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/10-202.html
http://www.spaceflightnow.com/news/n1008/31dm2/


Conquistador - 1/9/2010 - 15:15

75 mil za pouhy test... to je donebevolající platit tolik za test tolikrát odzkoušené a dávno v provoz uvedené technologie! Zajimalo by mne kolik stal Muskuv test nebo Ruské testy motorů....


Ervé - 1/9/2010 - 15:32

Jednalo se o teprve druhý test motoru v této konfiguraci a tahu, těch 75 mil. USD je normální cena - je to přece skoro kompletní první stupeň rakety s nosností 24 t.


Conquistador - 1/9/2010 - 16:35

To já vím, ale konstrukčně to přeci vychází lety osvědčené technologie SRB na Shutlech. Nevím na test "funkční" časti se mi to zda celkem dost. Neřeknu kdyby to byl nějaky nový motor a nová technologie... Možna je to asi průměrná cena prebyrokratizované NASA.


J.Mede - 1/9/2010 - 17:04

citace:
To já vím, ale konstrukčně to přeci vychází lety osvědčené technologie SRB na Shutlech. Nevím na test "funkční" časti se mi to zda celkem dost. Neřeknu kdyby to byl nějaky nový motor a nová technologie... Možna je to asi průměrná cena prebyrokratizované NASA.

Naopak to právě NASA sama platí aby měla jisotu chování motoru za nízkých teplot. Chtěl by vědět kolik stjí testy motoru VASIMR a jak jsou daleko s tímto pro budoucnost perspektivním motorem.


yamato - 1/9/2010 - 17:27

citace:
citace:
To já vím, ale konstrukčně to přeci vychází lety osvědčené technologie SRB na Shutlech. Nevím na test "funkční" časti se mi to zda celkem dost. Neřeknu kdyby to byl nějaky nový motor a nová technologie... Možna je to asi průměrná cena prebyrokratizované NASA.

Naopak to právě NASA sama platí aby měla jisotu chování motoru za nízkých teplot. Chtěl by vědět kolik stjí testy motoru VASIMR a jak jsou daleko s tímto pro budoucnost perspektivním motorem.


NASA sama nic neplati, plati danovy poplatnik. O tom ako NASA hospodari s peniazmi sa tu uz popisalo hodne.
Ja len pripomeniem ze spacex za 500mil. odkupila testovacie a vyrobne priestory, navrhla a vyskusala falcon1 vratane motorov, postavila pre neho rampu a pozemne vybavenie, navrhla a vyskusala falcon9 a postavila pre neho inu rampu a ine pozemne vybavenie.


Jan Bastecky - 1/9/2010 - 22:48

citace:
75 mil za pouhy test... to je donebevolající platit tolik za test tolikrát odzkoušené a dávno v provoz uvedené technologie! Zajimalo by mne kolik stal Muskuv test nebo Ruské testy motorů....


Díváte se na věc špatnou optikou! V okamžiku, kdy se snažím spolehlivostí přiblížit ke 100% tak prostě je všechno komplikovanější a musím dělat spousty testů. Přes všechny unifikace se mění spousta okolních podmínek: jsou drobné změny v dodávaných chemikáliích, mění se obsluha výrobních linek, ... atd. A nejen proto je výsledný hardware dražší.

Mimochodem to platí nejen u NASA. Například tady v čechách na našich strojích používáme standardní relátka se spolehlivostí cca 0.99999 v ceně asi 120,-Kč. Ovšem v bezpečnostní smyčce (která chrání obsluhu) se vždy používají speciální bezpečnostní relé. Tyhle bezpečnostní relé mají jinou vnitřní konstrukci (optické oddělení řídícího obvodu, zdvojené magnetické obvody a sério-paralelní kontakty odolnější proti svaření kontaktu) což vede na vyšší spolehlivost cca 0.9999999999. Takové relé má certifikovanou spolehlivost, má předepsané pravidelné přezkušování a stojí 8000,-Kč.

Tedy v podstatě zlepšení spolehlivosti systému o jednu stotisícinu zvyšuje náklady o 7880,-Kč.

Co myslíte, které relé bude ve stroji z Číny?

A kterým relé budete chránit sebe, aby Vám stroj neuříznul ruku?


Jan Bastecky - 1/9/2010 - 23:19

citace:
... tolikrát odzkoušené a dávno v provoz uvedené technologie! ...


Ještě doplním poznámku:

Od určité požadované míry spolehlivosti jsou pravidelné zkoušky povinné!

Například jeden náš zákazník vyrábí vestavby do dopravních letadel a přestože je technologie prověřená a vše je několikanásobně hlídáno a kontrolováno, tak každá třetí hotová vestavba jde na destrukční zkoušky. A vycházejí zajímavé věci, například:

- pevnost svarů hliníkových slitin (prováděných v klimatizované hale automatem stejným způsobem již několik let) vychází pravidelně asi o 8% nižší v určitém ročním období (i přes klimatizaci v hale jde zřejmě o vliv venkovní nižší teploty a vyšší vlhkosti vzduchu).

- po dostavbě dalších továren v rámci průmyslové zóny se změnila křivka pevnosti vyráběné nomexové voštiny (klasický letecký materiál)


Takže nutnost opakovaných testů naprosto chápu a podporuju. Jiná věc je, že možná by mohlo být vše lépe organizováno a cena testu by byla třeba jen 65mil. USD. Což ovšem teď a tady od stolu neposoudíme ...


Conquistador - 1/9/2010 - 23:52

Ale já to všechno chápu, že je nutné provádět testy, připařovat se na různé situace, zvyšovat bezporuchovost a spolehlivost ale za tak ohromné peníze...
Chápu ze ten modul, motor a palivo stoji určitě finance, dejme tomu ze 20-25 milionu dolaru (pokud vím, má jít o znovu používanou součást), pak technická část, zkušební a energetické nároky na test, nevím jak doprava a podobně ale prostě když už mají zkušební polygon dávno postavený (tudis se do ceny nepočítá) a testy na tomto polygonu již byly v předcházející době prováděny jak na stejném typu tak jeho předchůdci tak mne prostě ta cena přijde přemrštěná.
Stejně jak NASA zkoušela test LAS na orion, pokud si pamatuji tak jen za ten test dali tolik financi jak Musk do celého vývoje Falconu 1.
Pokud se opravdu mýlím což připouštím že je možné a ta cena je opravdu standardní tak je to můj omyl ale pořad si myslím, že ať NASA křičí, že nemá finance (což si myslím taky) tak by dokázala, kdyby se na to přišlo dost ušetřit, čímž nemyslím rušení výzkumu či projektu sond a pilotovaných misí na měsíc a dál což já bych uvítal, na které by dokonce vyšlo více financí, jen holt zastavit to plýtvaní….


Jan Bastecky - 2/9/2010 - 08:49

citace:
Ale já to všechno chápu, že je nutné provádět testy, připařovat se na různé situace, zvyšovat bezporuchovost a spolehlivost ale za tak ohromné peníze...
Chápu ze ten modul, motor a palivo stoji určitě finance, dejme tomu ze 20-25 milionu dolaru (pokud vím, má jít o znovu používanou součást), pak technická část, zkušební a energetické nároky na test, nevím jak doprava a podobně ale prostě když už mají zkušební polygon dávno postavený (tudis se do ceny nepočítá) a testy na tomto polygonu již byly v předcházející době prováděny jak na stejném typu tak jeho předchůdci tak mne prostě ta cena přijde přemrštěná.
Stejně jak NASA zkoušela test LAS na orion, pokud si pamatuji tak jen za ten test dali tolik financi jak Musk do celého vývoje Falconu 1.
Pokud se opravdu mýlím což připouštím že je možné a ta cena je opravdu standardní tak je to můj omyl ale pořad si myslím, že ať NASA křičí, že nemá finance (což si myslím taky) tak by dokázala, kdyby se na to přišlo dost ušetřit, čímž nemyslím rušení výzkumu či projektu sond a pilotovaných misí na měsíc a dál což já bych uvítal, na které by dokonce vyšlo více financí, jen holt zastavit to plýtvaní….



Ono to nejsou zas tak obrovské peníze (na ameriku).

Myslím, že základní pohled na věc je jasný: Pro získání a udržení určité spolehlivosti potřebuji příslušně detailní, kvalitní a opakované zkoušky. Chceme po NASA spolehlivost běžného letadla, ovšem běžné letadlo projde roky zkoušek a stovkami zkušebních letů, než může vzít na palubu cestující. (*)

Spolehlivost čehokoliv je velice, velice nákladná záležitost.

Druhá věc je, že NASA je byrokratická instituce a dané zkoušky by asi šlo provést laciněji. Moje zkušenost z průmyslu je ovšem taková, že vlastní zkoušky nebudou příliš přetékat úředníky - ti budou sedět někde v teple ve Washingtonu. Tedy myslím, že nelze čekat zlevnění o víc než nějaký 10-30 procent.

Třetí věc je, že MUSK žádné zkoušky tohoto typu neprovádí. Taky nemá nikde (anebo jsem na to nikdy nenarazil) žádné odhady spolehlivosti. Musk je průkopník a jako takový je stále ještě v první fázi vývoje, kdy musí ukázat, že to "nějak" poletí a přesvědčit potenciální investory. Výkony, spolehlivosti a další věci teprve bude řešit ...

(*) ... ještě poznámku: v Česku existuje několik malých civilních letadel (Ae270-IBIS, L610, ...), které byly vyvinuty do fáze letuschopných exemplářů, ovšem nesehnaly se peníze na certifikační program (náklady na zkoušky lezou do miliard korun). Proto nikdy nebyla zahájena sériová výroba.


yamato - 2/9/2010 - 13:01

citace:

Třetí věc je, že MUSK žádné zkoušky tohoto typu neprovádí.



a co to tam v tom test facility v texase furt zapaluju? zeby sa len hrali? naopak mam pocit ze motor Merlin je jednym z najdokladnejsie testovanych motorov.


yamato - 2/9/2010 - 13:31

mam otazku: aky je standartny postup pri vyrobe a testovani letovych raketovych motorov a celych stupnov?

Spacex totiz kazdy stupen aj s motormi testuje (tzn. nastartuju to), az potom to poslu na kozmodrom, a tam to na rampe otestuju znova. Az potom sa startuje, pricom raketa ostava na rampe pokym nie su vsetky veliciny nominalne. Suma sumarum, kazdy letovy motor na Falcone je viacnasobne prevereny, nez sa vobec zdvihne zo zeme. Mam pocit ze vacsina zlyhani raketovych motorov sa stane kratko po zapaleni, takze tento pristup by mohol pripadne problemy v predstihu odhalit.

Neviem ako to robia ostatni vyrobcovia, ale bolo by dost cudne, keby svoje letove motory prvy krat zapalovali az pri starte.


Ales2 - 2/9/2010 - 14:37

citace:
citace:

Třetí věc je, že MUSK žádné zkoušky tohoto typu neprovádí.



a co to tam v tom test facility v texase furt zapaluju? zeby sa len hrali? naopak mam pocit ze motor Merlin je jednym z najdokladnejsie testovanych motorov.


- poslední test SRB o kterém je řeč spočíval v podchlazení celého motoru na minimální povolenou teplotu a zkoušel se provoz za této teploty TPH.

- předchozí test byl motor naplněn palivem s mírně odlišným zrnem a zkoušela se stabilita hoření.


Svatopluk Klich - 2/9/2010 - 15:00

S cenami se to má tak

na straně tvorby

- pokud je tvořena konkurenčním bojem, odráží "skutečné" náklady - proto se ve svobodné společnosti vyplácí, když tutéž věc dělá více firem
- pokud není tvořena konkurencí, může být jakákoliv a má na ni vliv "cokoliv"

a na straně spotřeby

jde o to, kdo cenu posuzuje - zda ten, kdo platí z vlastní kapsy nebo ten, kdo platí jemu "svěřenými" penězi

V případě NASA je cena vytvářena bez konkurence a platí ji ten, komu peníze nepatří - a to je problém všech veřejných sektorů - v Americe i u nás.

Diskuse o tom, zda je NASA příliš drahá tak nakonec musí z principu vést do diskuse, jak moc lidé za to, že jim demokracie poskytuje svobodu, také cítí za věřejné záležitosti svoji zodpovědnost.

Ohledně NASA se s tím musí vypořádat americká veřejnost - a pro nás nechť NASA slouží jako příklad ve stylu "takhle tedy ne, pánové".



yamato - 8/2/2011 - 20:11

http://www.space.com/10792-liberty-rocket-ressurects-scrapped-nasa-ares1.html

zeby?


Conquistador - 8/2/2011 - 22:54

Tak idea je zajímavá, pokud to dokaži spatlat rychle, nemuselo by to stát ani moc peněz... i když NASA a ESA ...

Alespon se využije ta nově postavená rampa na tom pasovém dopravníku, pokud ji už nějaci Obamovi snaživci nestačili rozřezat a prodat za ten rok do šrotu.


alamo - 8/2/2011 - 23:03

"Alespon se využije ta nově postavená rampa na tom pasovém dopravníku, pokud ji už nějaci Obamovi snaživci nestačili rozřezat a prodat za ten rok do šrotu."

pokiaľ by to vymyslela nasa už v čase "dizajnovania" consstelationu, mohlo to byť dnes hotové
je to vlastne komerčný nápad, takže problém bude s "privatizáciou" výsledkov a majetku nasa, u esa by taký problém nastať nemal, to je "štátno-súkromný" moloch "od prírody"
ďalšou premennou je "Obava".. keby taká kooperácia, bola možná s arabákmi, skočí na to hneď.. ale s "európou"?


Conquistador - 8/2/2011 - 23:41

citace:


pokiaľ by to vymyslela nasa už v čase "dizajnovania" consstelationu, mohlo to byť dnes hotové


Myslím že by to nešlo, protože fanaticky patriotická Bushova administrativa nedovolila žadným způsobem se zahraničním partnerům, ať už ESA nebo Kanadě jakkoli podílet na projektu.
citace:

ďalšou premennou je "Obava".. keby taká kooperácia, bola možná s arabákmi, skočí na to hneď.. ale s "európou"?


Však co by jsme chtěli od polomuslimského uze*áče, změnu k lepšimu a v kosmonautice? Asi těžko, po tom co zatím předvedl... Spíše než aby přidal penize do kosmonautiky a vědy, tak je spíš rozdá svým nemakajicím "bratům". Možná v nějaké jiné realitě nebo jiném vesmíru by to fungovalo.

To bych spíš věřil že i ta fanatička Pailinova udělá nějaký krok v před, nebo alespoň udrží program Constalation pohoromadě, když už spolknul tolik miliard.
I když při jejich politických a "diplomatických" názorech, než by se constalation dokončil, tak po zemi by zbyl maximalně jeden velký ohořely radioaktivní kráter. [Upraveno 09.2.2011 Conquistador]


yamato - 9/2/2011 - 10:56

trosku mi unika zmysel tej "liberty", ved to ma taku nosnost ako ariane 5. Co sa tym ziska? Preco radsej neprerobia ariane 5 na man-rated?


admin - 9/2/2011 - 10:59

citace:
trosku mi unika zmysel tej "liberty", ved to ma taku nosnost ako ariane 5. Co sa tym ziska? Preco radsej neprerobia ariane 5 na man-rated?


ATK se snaží udržet na trhu. Arianespace sice může dodělat AR5 na man rated, ale to neřeší problém ATK, že...


yamato - 9/2/2011 - 11:04

cize technicky zmysel to nema, ide len o to aby niekomu neusiel vlak... ze ma to neprekvapuje...


mrf - 9/2/2011 - 11:13

citace:
trosku mi unika zmysel tej "liberty", ved to ma taku nosnost ako ariane 5. Co sa tym ziska? Preco radsej neprerobia ariane 5 na man-rated?


Já bych odhadoval že iniciativa vzešla hlavně
od ATK, potřebovali rychle uplatnit svá 5seg-SRB.
Vidí že jim jinak ujede vlak a také vidí že v US
jaksi (zatím) chybí nosič pro "Orion". Tak honem
hledali nějaký vhodný druhý stupeň a core stupeň
A5 jim padl do oka. Já spíš nerozumím použití
Vulcanu 2 pro druhý stupeň. Nevyžádá si to větší
úpravy motoru (trysky) pro optimalizaci chodu
ve vakuu ??


yamato - 9/2/2011 - 11:26

"The company expects to sell Liberty flights for less than $180 million each, Rominger said."

nemal Ares 1 povodne kostovat okolo pol miliardy az miliardu za start? Co sa zmenilo?


martinjediny - 9/2/2011 - 11:45

citace:
...nemal Ares 1 povodne kostovat okolo pol miliardy az miliardu za start? Co sa zmenilo?


netreba cenu orionu zaratat samostatne?

citace:
...Já spíš nerozumím použití
Vulcanu 2 pro druhý stupeň. Nevyžádá si to větší
úpravy motoru (trysky) pro optimalizaci chodu
ve vakuu ??


Hladas optimum, alebo cenu?
Vulcan si svoju pracu urobi dobre. mohol by vo vakuu aj lepsie, ale stoji to za to? Nestaci pockat na neskorsi upgrade? [Editoval 09.2.2011 martinjediny]


mrf - 9/2/2011 - 12:08


citace:
...Já spíš nerozumím použití
Vulcanu 2 pro druhý stupeň. Nevyžádá si to větší
úpravy motoru (trysky) pro optimalizaci chodu
ve vakuu ??


Hladas optimum, alebo cenu?
Vulcan si svoju pracu urobi dobre. mohol by vo vakuu aj lepsie, ale stoji to za to? Nestaci pockat na neskorsi upgrade? [Editoval 09.2.2011 martinjediny]


Ano ano rozumím. Fandím jim.A také se mi líbí ta
trans-atlantická spolupráce ..
Ale jistě bude třeba do core stupně A5 integrovat
řídící avioniku pro celou raketu .. tak snad tam
nebudou velké skluzy ..





Alchymista neprihlásený - 9/2/2011 - 12:10

"The company expects to sell Liberty flights for less than $180 million each, Rominger said."
Iste - a keď od nás kúpite dve, tretiu vám dáme zadarmo

Len samotná Ariane stojí dnes viac ako $180M - toľko stála v roku 2000 Ariane 5G


yamato - 9/2/2011 - 12:25

citace:
"The company expects to sell Liberty flights for less than $180 million each, Rominger said."
Iste - a keď od nás kúpite dve, tretiu vám dáme zadarmo

Len samotná Ariane stojí dnes viac ako $180M - toľko stála v roku 2000 Ariane 5G


nebude to jak u nas? do tendra sa ide s jednou cenou, a potom sa dodatkami zdvojnasobi?


Ervé - 11/2/2011 - 10:16

Jestli raketu firmy vyvinou sami za své peníze a pak ji nabídnou zákazníkům včetně NASA, pak je vysoká šance na realizaci (po úpravě motoru Vulcain pro zážeh ve vakuu a optimalizaci trysky). Pokud ale budou chtít, aby je NASA nebo ESA podpořila, moc šancí nemají, nikdo nebude té navrhované ceně věřit a proti Falconu IX Heavy moc šancí na úspěch nemají.


yamato - 11/2/2011 - 10:22

no kazdopadne by bola skoda novy 5 segmentovy booster nevyuzit.

Inak vsimli ste si ako sa zrazu vsetko da? Odkedy NASA zacala menit politiku z "financovania a managovania vyvoja" na "odkup vysledku vyvoja", tak sa zrazu vsetci predhanaju kto postavi rychlejsie a lacnejsie raketu, pripadne pilotovanu kabinu. Co bolo predtym otazkou desatrocneho vyvoja a miliard dolarov, je teraz otazkou 3-5 rokov a par sto milionov... Nazval by som to "Musk moment"


Ervé - 11/2/2011 - 10:24

Částečně jo, ale je třeba vidět, že Orion byl komplexní loď pro let na Měsíc a Mars, zatímco teď navrhují jen prosté kapsle. Něco jako rozdíl mezi Gemini a Apollem.


admin - 11/2/2011 - 10:38

Je třeba připomenout, že NASA první stupeň zvažované Liberty už zaplatil. I proto můžou tvrdit, že Liberty bude tak levná...


yamato - 11/2/2011 - 11:02

predpokladam ze upravit CST100 alebo orion pre BEO operacie nebude zas tak tazke. Dragon je pre BEO operacie priamo navrhnuty.
5 segmentovy booster sice platila NASA, ale povodne sa hovorilo ze Ares1 poleti mozno niekedy v r. 2015. A zrazu je to 2013, a to sa zrusil program...
A to nehovorim o man-rated Atlas 5 - cele roky sa vymyslali kadejake programy na nove nosice, ale az utiahnutie kohutikov prinutilo firmy urobit ten najlogickejsi krok - zobrat najspolahlivejsiu raketu co mame, upravit ju na man-rated a vyvijat len relativne jednoduchu kapsulu. A nova pilotovana lod je zrazu otazkou niekolkych rokov, a nie ze 2020, jak pri connstelation.


admin - 11/2/2011 - 11:04

Ares 1 sice měl letět až v roce 2015, ale první stupeň byl v podstatě dokončen a na stendu úspěšně otestován.


yamato - 11/2/2011 - 11:52

citace:
Ares 1 sice měl letět až v roce 2015, ale první stupeň byl v podstatě dokončen a na stendu úspěšně otestován.


a stalo to miliardy, napriek tomu ze ide o upgrade standartneho boostera z STS, ktory ma dlhu letovu historiu.


admin - 11/2/2011 - 12:03

Jde o to, že jsou odepsané. ATK teď ukazuje, jak levně dovede vyvinout Liberty. Protože už to dávno má zaplacené. Bodejť by to pak nebylo tak "levné"...


yamato - 11/2/2011 - 12:05

http://www.spaceflightnow.com/news/n1102/10cst100/

no nehovorim? zrazu jaky cvrkot...


alamo - 11/2/2011 - 20:59

ATK vystúpila s tvrdením že na vývoj Liberty žiadne ďalšie finančné vstupy od vlády nepotrebuje, a zariadenia na KSC pre prevádzku si chce od nasa prenajať
http://nasawatch.com/archives/2011/02/atk-apparently.html


Svatopluk Klich - 12/2/2011 - 10:49

citace:
http://www.spaceflightnow.com/news/n1102/10cst100/

no nehovorim? zrazu jaky cvrkot...



Všechno jde, když ..... jde o výsledky a žvanec za ně je nejen omezený, ale dokonce volně přístupný.

Tak nevím, čím to může být, že lidi mají chuť něco dělat - že by je k tomu hnala motivace?

... otázka mimo téma - jak dopadá společnost, kde motivace chybí?


alamo - 12/2/2011 - 10:57

"otázka mimo téma - jak dopadá společnost, kde motivace chybí?"

odpoveď mimo tému.. dopadne presne tak ako dopadla rímska ríša
ukážkový prípad, systematického potláčania súkromnej iniciatívy, a presadzovania sa štátneho dirigizmu


yamato - 12/2/2011 - 11:06

citace:
"otázka mimo téma - jak dopadá společnost, kde motivace chybí?"

odpoveď mimo tému.. dopadne presne tak ako dopadla rímska ríša
ukážkový prípad, systematického potláčania súkromnej iniciatívy, a presadzovania sa štátneho dirigizmu


alebo socialisticky blok - totalne otocenie motivacii, sukromna iniciativa sa tresta, stadovite ocakavanie blahobytu od statu sa podporuje, vysledok - kolaps


-=RYS=- - 13/2/2011 - 08:31

...Nazval by som to "Musk moment"...
S timto souhlasim, nekdo tu "lavinu" spustit uz konecne musel.
Jsem dokonce presvedceny, ze i na ten Skylone (http://www.reactionengines.co.uk/images_skylon.html) dojde.
A az jednou budou jak Skylony, tak doprava Zeme-Mesic a Mesicni mestecka, tak zaplatit tech 150000Kc za "letenku" na nove pracoviste do noveho domova za to stat bude.

Zajimave je jak resi let pro pasazery "bez skafandru pro kazdeho".
http://www.reactionengines.co.uk/splm_movie_flash.html

Ale zpet k Liberty, muzete nekdo ze zkusenejsich odhadnout "payload" na LEO/GTO/TLI ve verzi "nakladni" lode"
Pripadne ve verzi vcetne Oriona?
Zna nekdo odhadovanou vahu "plneho" Oriona?


Jiří Hošek - 28/8/2011 - 10:28

citace:
Zaznamenejme, že dne 31.8.2010 proběhl v Promotory, Utah druhý test pětisegmentového motoru na TPL - DM-2.


Test DM-1 proběhl 10.9.2009, test DM-3 je plánován na 8.9.2011.

http://www.atk.com/dm3/


alamo - 1/2/2012 - 16:54

post OFF..

ako najprv minúť na riešenie problému s vibráciami, sto miliónov, a potom ho vyriešiť za 5 dolárov..
http://nasawatch.com/archives/2012/02/unshaking-ares.html [Upraveno 01.2.2012 alamo]


Archimedes - 1/2/2012 - 20:17

Hezká ukázka toho, jak je důležité správně definovat problém - místo "vadí nám vibrace" "vadí nám nečitelnost displejů při vibracích" a najednou je z toho problém úplně jiného druhu a náročnosti... [Upraveno 01.2.2012 Archimedes]


yamato - 3/2/2012 - 19:53

taktiez pekna ukazka technologickeho spin-off. Problem ktory sa objavil pri vesmirnych raketach priniesol riesenie, ktore ulahci zivot pilotom helikopter, kamionov a kadejakych vibrujucich veci


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1278