Zakládám téma "Program Constellation" pro diskuzi o celkovém americkém programu pilotovaných letů do (převážně) vzdálenějšího kosmu (Měsíc, asteroidy, Mars, ...) [viz. např. http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Constellation ]. Přesunu sem relevantní příspěvky z tématu "Program Orion" (což je o vývoji nové kosmické lodi USA).
Jirka Salek - 11/5/2009 - 12:31
citace:
citace:
V období FY2010 - FY2013 to znamená průměrné snížení rozpočtu o 14,6% (úhrnem o 3,4 mld. USD).
Má někdo představu, co to obnáší časově? Ví někdo o nějakých věcně určitelných dopadech? Jaké to má dopady na další programy - např. ISS v době výpadku STS?
Vypadá to, že šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí.
Ja myslim ze pokles v polozce constellation ma co delat s rustem polozky na STS a ISS.
Samozrejme ze je blizsi kosile nezli kabat a tudiz se vice penez preleva do polozek, ktere jsou v soucasnosti v porovozu na ukor polozek ve vyvoji.
Je zrejme ze jakekoliv prodlouzeni cinnosti STS jde na ukor constellations. STS mel byt uz davno ve fazi utlumu, coz z duvodu neustale nejistoty ohledne presneho mnozstvi jeho startu nejde. Take odklady neco stoji a jeste budou stat. Minuly tyden jsem se byl podivat na KSC a bylo docela legracni sledovat unudene zamestnance postavajici ve Space Station Processing Facility. Uskladneny tam byly tri MPLM a "pracovalo se" na nejake soucasti ke Kibo exposed facility.
Mimochodem, expozice pro navstevniky teto budovy je opravdu hodne spatna. Nejzajimavejsi byl dokovaci adapter Skylabu.
Protoze je program Orion "pay as you go" tak opravdovy pokrok lze ocekavat az po doslouzeni STS. Taky by me zajimalo z ktere polozky bude placen provoz Dragonu a Cygnus. Vyvoj COTS zel z constellation, ale provoz mozna pujde z nakladu na ISS.
Jinak musim rici ze navsteva KSC me nenaplnila nejakym obzvlastnim optimismem o budoucim americkem pilotovanem programu. Spise ve me utvrdila presvedceni, ze meli zustat u hardware z Apolla.
Jsem taky na pochybach jestli lze vubec navstevu KSC obecne doporucit. Nejvic na me zapusobilo samotne misto, more, kanaly, baziny, aligatori a kdesi v dalave vyhled na rampy. Dalsi zazitek byl z pohledu na letove exponaty vesmirnych lodi (Mercury, Geminy, Apollo) a samozrejme Saturn 5. To je bohuzel vsechno. Zapomel jsem na Imax Magnificent desolation, ktery ale jde shlednout kdekoliv jinde. Az k rampe jsme se nedostali, protoze byly obsazene dvema raketoplany, spousty atrakci byly v prestavbe a nektere z tech otevrenych byly dost spatne.
Nove otevreny Shuttle launch experience je fraska. Vystaveny Shuttle nic moc atrapa, ikdyz je zajimave sledovat jak moc je orbiter velky v porovnani s ET a SRB. Titan 2 v rocket garden chybel, protoze byl nekde na udrzbe.
Presto bych se tam chtel nekdy jeste vratit protoze mi urcite mnoho veci uniklo (Cape canaveral, Hall of fame). Ale jen kdyz budu mit cestu kolem, nebo pokud budu mit moznost shlednout start rakety.
Jiří Hošek - 12/5/2009 - 23:09
citace:Ja myslim ze pokles v polozce constellation ma co delat s rustem polozky na STS a ISS.
Částečně ano.
Růst (pokles) položek rozpočtu NASA v období FY2010 - FY2013 v mld.USD:
Science +0,8 (Earth Science +0,9; Planetary Science -0,1)
Aeronautics +0,2
Exploration -3,5 (Constellation -3,4; Advanced Cap. -0,1)
Space Operations +2,0 (STS +0,5; ISS +1,0; Space&Flight Supp. +0,5)
Education +0,0
Cross-Agency Support +0,3
Inspector General +0,0 Jiří Hošek - 14/5/2009 - 22:43
citace:
citace:
Škrty v položce Constellation Systems jsou patrné z tabulky na straně 10:
FY2010: 3,252.8 mld. USD --> 3,505.4 mld. USD
FY2011: 6,479.5 mld. USD --> 5,543.3 mld. USD
FY2012: 6,521.4 mld. USD --> 5,472.0 mld. USD
FY2013: 7,080.5 mld. USD --> 5,407.6 mld. USD
FY2014: -,---.- mld. USD --> 5,602.6 mld. USD
V období FY2010 - FY2013 to znamená průměrné snížení rozpočtu o 14,6% (úhrnem o 3,4 mld. USD).
Má někdo představu, co to obnáší časově? Ví někdo o nějakých věcně určitelných dopadech? Jaké to má dopady na další programy - např. ISS v době výpadku STS?
Vypadá to, že šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí.
Určitou představu jsem si udělal z členění položky Constellation Systems:
Jak je vidět z tabulek, původně odhadovaná finanční náročnost programů Orion a Ares I se zvyšuje, a NASA se snaží jejich rozpočty navýšit kvůli udržení daných termínů.
Tyto peníze se drasticky berou z položky Ares V. Snížení požadavků z FY2009 oproti FY2008 mělo před rokem za následek odklad první lunární testovací mise (oblet Měsíce) o rok, ze září 2018 na září 2019. Nové požadavky NASA (FY2010) ovšem znamenají, že financování vývoje rakety prakticky nezačne ani v roce 2014. A to ještě ani nedomýšlím, co s položkou Ares V provede v dalším období uvažované prodloužení využívání ISS až do roku 2020 (z roku 2016), které vyžaduje 2,5 miliardy dolarů ročně.
Jirka Salek - 15/5/2009 - 10:41
Odkud jsou ta cisla pro jednotlive polozky constellations?
Vypada to opravdu ze se Ares i Orion zdrazuje, ale nejsem si uplne jisty jestli nepocitame jablka a hrusky.
No kazdopadne podle predchoziho prispevku je Ares V ulozen k ledu minimalne do roku 2015. 25milionu rocne staci tak akorat na studie, ale tezko na nejakou vaznou praci.
Prekvapila me i polozka program integration & operations, ktera zavazne klesa. Pod Constellation se totiz presouvaji naklady na STS. Napriklad veskere rampy, vyrobni a prepravni kapacity. Myslel jsem ze se to obevi prave v polozce integration&operation. No mozna ze hodne infrastruktury je zahrnuto v uplne jine kapitole jako je treba cross agency support.
Snad se to vyjasni s konecnym navrhem rozpoctu.
Jiří Hošek - 16/5/2009 - 00:09
citace:Odkud jsou ta cisla pro jednotlive polozky constellations?
Vypada to opravdu ze se Ares i Orion zdrazuje, ale nejsem si uplne jisty jestli nepocitame jablka a hrusky.
Požadavky pro FY2009 a FY2010 jsou ve shodném členění v těchto souborech:
Požadavky pro FY2008: http://www.nasa.gov/news/budget/FY2008.html
- soubor › Full Document (4.2 Mb PDF)
CEV a Ares I jsou na str. 308 (ESMD-14), Ares V jsem teď již bohužel nenašel, asi byl v nějakém jiném souboru. Jiří Hošek - 16/5/2009 - 00:19
citace:Ares V jsem teď již bohužel nenašel, asi byl v nějakém jiném souboru.
Zdá se, že značná část senátorů z obou stran je znepokojena možností omezení letů člověka a bude podporovat zvýšení financování.
pospa - 31/5/2009 - 10:39
NASA plánuje krok, který bych označil za zpátečnický, i když ho částečně chápu:
Je připraven návrh nařízení, kterým se pro celý program CxP zavádí anglické měrné jednotky jako hlavní a metrická soustava SI bude jen doplňková.
Zdůvodněno je to cenovou náročností původního plánu používat primárně metrickou soustavu s ohledem k plánovaným rozpočtovým omezením a také snaha o minimalizaci rizik spojených s možnými zmatky s pro američany netradičními jednotkami.
... jestli to projde, bude NASA a její mezinárodní partneři (muset) používat feety, maile, psi, galony, atd ještě dalších 20-30 let.
MIZ - 31/5/2009 - 12:27
BTW Pro ně jsou pořád tyto nemetrické, tradiční jednotky naprosto prioritní.
Zmatky při popletení dvou soustav jednotek jsou údajnou příčinou ztráty jedné sondy, která nezvládla přistání na Marsu. Znalci si jistě vzpomenou na její jméno, případně i rok.
pospa - 31/5/2009 - 13:23
citace:BTW Pro ně jsou pořád tyto nemetrické, tradiční jednotky naprosto prioritní.
Zmatky při popletení dvou soustav jednotek jsou údajnou příčinou ztráty jedné sondy, která nezvládla přistání na Marsu. Znalci si jistě vzpomenou na její jméno, případně i rok.
Už jsem o jednotkách psal ve vláknu sondy Phoenix, takže malé opáčko:
V roce 1975 byl Kongresem USA schválen "Metric Conversation Act of 1975" navržený neziskovou organizací American National Metric Council (ANMC). Ten navrhoval kordinaci a plán přechodu USA na meterickou soustavu jednotek SI. Nicméně původní návrh 10ti letého období na provedení této změny nebyl jeho součástí. To mělo za následek velmi vlažný až odmítavý postoj Americké veřejnosti a v podstatě pouze dobrovolné zapojení do tohoto plánu.
Výsledkem bylo rozpuštění Metric Board Reaganovou administrativou v roce 1982 a ukončení nastartované snahy o přechod na uznávaný standart.
Snahy o konverzi se opakovaly v roce 1988 vyhlášením "Omnibus Trade and Competitiveness Act of 1988" pro federální agentury, obchod a průmysl, ovšem nenařizoval účast na programu privátnímu sektoru.
Tento zmatek a nejednotnost vyústily v roce 1998 ztrátou sondy Mars Climate Orbiter, kdy NASA v kontraktu na stavbu družice specifikovala vše v metrických jednotkách, ale Lockheed Martin poskytoval data o výkonech pohonných jednotek v Poundech namísto v Newtonech.
Plánovaná výška oběžné dráhy 150 km nad povrchem Marsu nebyla vinou chybných jednotek dodržena a sonda sestoupila do výšky 57 km, kde shořela v atmosféře.
A současnost?
S ohledem na globalní trhy byl v roce 1992 vyhlášen "Fair Packaging and Labeling Act" nařizující uvádění informace o množství na komerčních výrobcích v jednotkách obou soustav. I když jsou vidět popisky v metrických jednotkách na prvním místě stále ještě v menší míře, je celkem vidět úsilí mnoha výrobců přejít pouze na metrickou soustavu. V mnoha státech USA je snaha o přechod na SI zákotvena v místních zákonech. V roce 2005 byl navržen zákon na federální úrovni.
Cílem je sladit přechod na metrickou soustavu s plánem EU, kde je rozhodným datumem 31.12.2009
Teplotní zpravodajství ve Fahrenheitech, rychlostní limity na cestách v mílých za hodinu a mnoho dalších příkladů z denního života američanů se však z praktických důvodů stále udržuje v zavedených jednotkách.
[Upraveno 31.5.2009 pospa]
avitek - 31/5/2009 - 16:31
citace:V roce 1975 byl Kongresem USA schválen "Metric Conversation Act of 1975"
Samozřejmě "Metric Conversion Act of 1975"
citace:Výsledkem bylo rozpuštění Metric Board Reaganovou administrativou v roce 1982 a ukončení nastartované snahy o přechod na uznávaný standart.
Šlo o to, že Reaganova vláda škrtla v rozpočtu finance na činnost této komise, ale i nadále běžela agenda v rámci odboru Office of Productivity, Technology, and Innovation (OPTI) Ministerstva obchodu (Department of Commerce).
citace:Tento zmatek a nejednotnost vyústily v roce 1998 ztrátou sondy Mars Climate Orbiter, kdy NASA v kontraktu na stavbu družice specifikovala vše v metrických jednotkách, ale Lockheed Martin poskytoval data o výkonech pohonných jednotek v Poundech namísto v Newtonech.
Přesně řečeno šlo o to, že program SM_FORCES, který zpracovával v řídicím středisku data o celkovém impulsu (tj. síla x čas) vyvolaném chodem korekčních motorků sondy poskytoval údaje v jednotkách libra síly krát sekunda (lbf-s) místo očekávaných newtonsekund (N.s), tedy chybných o faktor 4,44822, o který změnu dráhy následný navigační program podhodnotil.
A to všechno přesto, že zadaná specifikace SIS (Software Interface Specification) pro vývoj software striktně požadovala, aby data mezi jednotlivými programy byla uváděna v metrických jednotkách.
citace:Plánovaná výška oběžné dráhy 150 km nad povrchem Marsu nebyla vinou chybných jednotek dodržena a sonda sestoupila do výšky 57 km, kde shořela v atmosféře.
O hlavní příčině se píše na str. 16 uvedené zprávy. Tomas Svitek - 31/5/2009 - 19:42
citace:Tento zmatek a nejednotnost vyústily v roce 1998 ztrátou sondy Mars Climate Orbiter, kdy NASA v kontraktu na stavbu družice specifikovala vše v metrických jednotkách, ale Lockheed Martin poskytoval data o výkonech pohonných jednotek v Poundech namísto v Newtonech.
Přesně řečeno šlo o to, že program SM_FORCES, který zpracovával v řídicím středisku data o celkovém impulsu (tj. síla x čas) vyvolaném chodem korekčních motorků sondy poskytoval údaje v jednotkách libra síly krát sekunda (lbf-s) místo očekávaných newtonsekund (N.s), tedy chybných o faktor 4,44822, o který změnu dráhy následný navigační program podhodnotil.
A to všechno přesto, že zadaná specifikace SIS (Software Interface Specification) pro vývoj software striktně požadovala, aby data mezi jednotlivými programy byla uváděna v metrických jednotkách.
citace:Plánovaná výška oběžné dráhy 150 km nad povrchem Marsu nebyla vinou chybných jednotek dodržena a sonda sestoupila do výšky 57 km, kde shořela v atmosféře.
O hlavní příčině se píše na str. 16 uvedené zprávy.
Tohle vysvetleni me vzdycky velice "drazdi," protoze kompletne obskuruje a mate opravdove vysvetleni. Ja jsem v te dobe pracoval pro Mars Program Office a tak jsem byl blizko tomu projektu.
Je pravda, ze byla chyba v tom dokumentu. Ale kazdy solidni projekt musi pocitat s obcasnou lidskou chybou a byt robustni proti takovyhlym "preklepum." Co treba kdyby jednotky byly spravne, ale prefix byl jiny (napr. miliNewton nebo Newton)? Nebo co kdyby konstanta byla bezrozmerova? Nekolik let pred MCO selhal Titan 4 Centaur pri startu, protoze meli navic nulu v konstantach autopilota!
Projekt musi bych schopen najit a prekonat tyto chyby, bez ztraty druzice. A JPL ma presne takovy system, ale z nejakho dovudu nepokryl ten dokument.
MCO projekt a spousta jinych lidi vedeli, ze je problem s modelovanim malych sil uz skoro od startu. Staci se podivat na "residual" jejich korekcnich maneuvru, ktere jsou tak 10x vetsi nez pro jine projekty.
Problem byl ciste personalni -- v te dobe byl na funkci operacniho vedouci projektu povysen nova "hvezda" -- briliatni, velice schopny, dobre prezentujici inzenyr z navigacni skupiny.
Tento clovek ale neumel poslouchat svym podrizenim a vzdy vechno vedel lepe, ze jeho tym. Takze misto, aby nasli problem s tim modelem, tak se predvadel, ze to najde sam, protoze je prece o tolik chytrejsi, nez vsichni ostatni na jeho tymu.
A samozrejme jeho odhad byl chybny -- problem nebyl tam, kde tvrdil, ale odmitnul to racionalne analyzovat. Takze po nekolika mesicich se vsichni navigatori na jeho tymu kompletne otravili, rezignovali a pripravili na nejhorsi. Coz se take stalo.
Tohle bylo klasicke selhalni vedeni tymu. Ale "srandicka" o jednotkach se ujala, protoze:
a) je to jednoduche vysvetleni, o kterem verejnost muze delat forky na televizi,
b) JPL to svedla jednoduse na sveho kontraktora (Lockheed Martin), ktery se moc branil nemohl a hlavne ani nechtel (meli dalsi dve sodny pro JPL ve vyvoji a vyjednavali kontrakt na dalsi dve sondy -- "my prijmeme chybu a vy nam date dalsi projekt"),
c) JPL se vyhlo obtiznim otazkam, jak vlastne povysuji a prubezne hodnoti sve vedouci kadry, a
d) NASA se poucila, ze protrebuji priste vice penez (ovsem!) a ze musi vice dohlizet (tj, vice lidi) na sve kontraktory.
Takze kdo na tom ztratil? Akorat verejnost, ktere ma zajem o kosmicky pruzkum ....
Tomas
Jirka anonym - 31/5/2009 - 20:34
Tomuto vysvetleni bych i veril, protoze v Oil&Gas mame neskutecny hokej v jednotkach a kazdy si pouziva co chce, ale jeste jsem nikdy nezazil, ze by se vyskytl nejaky problem. Proste kazde cislo ma prirazenu i jednotku a nemuze dojit k omylu.
Pokud i k omylu dojde, tak je to proste lidska chyba, nekdo neco prehledl, nebo proste napsal spatne cislo.
avitek - 31/5/2009 - 20:41
Tomáši, díky za pohled z nitra programu.
Na okraj bych chtěl připomenout, že ve zmíněné zprávě vyšetřovací komise se hovoří v dalším textu i o "lidských faktorech" a to v řadě dalších bodů. To na stránce 16 a 17 je uváděna ta bezprostřední příčina, nikoli způsob (mechanismus), jak k mohlo dojít. To je rozebíŕáno na dalčích asi 20 stránkách ...
avitek - 2/6/2009 - 08:05
Dne 2009-05-31 byla rampa LC-39B na Kennedy Space Center oficiálně předána ze Space Shuttle Program na Constellation Program. Viz
a ještě jakás-taká interaktivní prezentace jednotlivých projektův v Cx programu. Je možno si v malém rozlišení prohlédnout 3D rentgenové modely Aresů, Altairu, Orionu, atd. Sice žádné velké přiblížení na detaily, ale pár nových věcí se z toho "vyčíst" přece jenom dá.
Budou američani lítat na ISS (Měsíc, Mars) pomocí Ariane 5 ?
Ředitel Arianspace Jean-Yves Le Gall zcela vážně navrhnul variantu využití man-rated Ariane 5 komisi pro revizi plánů US pilotované kosmonautiky.
11.8.09 Budou američani lítat na ISS (Měsíc, Mars) pomocí Ariane 5 ?
Ředitel Arianspace Jean-Yves Le Gall zcela vážně navrhnul variantu využití man-rated Ariane 5 komisi pro revizi plánů US pilotované kosmonautiky.
Jak to vypadá tak Ares I končí a Orion bude vynášet Ariane 5.
JirkaSalek - 11/8/2009 - 17:25
citace:11.8.09 Budou američani lítat na ISS (Měsíc, Mars) pomocí Ariane 5 ?
Ředitel Arianspace Jean-Yves Le Gall zcela vážně navrhnul variantu využití man-rated Ariane 5 komisi pro revizi plánů US pilotované kosmonautiky.
Jak to vypadá tak Ares I končí a Orion bude vynášet Ariane 5.
Sorry, ale neda mi to reagovat. Proc by Americane meli pouzivat Ariane 5? To nedava ani ten nejmensi smysl. To uz si Evropane muzou zakoupit exemplar Orionu a posadit si ho na svoji Ariane. Vime ale ze se tak s nejvetsi pravdepodobnosti nestane ikdyz ESA zadnou pilotovanou kosmickou lod nema.
NASA ale neni ve stejne situaci. Vyvoji Aresu 1 zadna technicka zalezitost nebrani a pokud uz by chteli pouzit neco jineho tak maji EELV nebo nosic na bazi STS. Sance ze by si nechali Orion vynaset nosicem, jehoz vyznamna cast je konstruovana v zahranici je velmi nizka. Urcite by byl problem i motor Atlasu vyrabeny v Rusku, nebo o trosku mensi problem s nadrzi horniho stupne Delty vyrabene v Japonsku.
Stejne tak maji Rusove problem zkousnout prvni stupen Zenitu vyrabeny na Ukrajine a radsi ho nepouzivaji.
alamo - 11/8/2009 - 21:15
"Proc by Americane meli pouzivat Ariane 5?"
skutočne, žiadne priame dôvody "hospodárske alebo politické" na to nie sú.. ale je tu možnosť urobiť "strategické" rozhodnutie..
aby mali americké lety na mesiac zmysel, potrebujú do svojho zámeru zapojiť aj iných, presvedčiť ich aby do podniku vložili svoj čas a finančné zdroje, a eu alebo esa je rozodne kľúčoví partner. dovolím si tvrdiť že ak sa na mesačný program esa nechytí, po letoch na mesiac bude veta..
rozhodnutie používať ariane ako nosič, by umožnilo ušetriť náklady a venovať sa hneď vývoju aresu 5. a silne by previazalo programy pilotovaných letov esa a nasa..
prípadné rozhodnutie, používať aj naďalej, americkú pilotovanú loď, a nevyvýjať následne vlastnú na báze atv by podľa mňa bolo s dlhodobého hľadiska dosť nešťastné.. hoci sa používanie európskeho nosiča pre vynášanie americkej pilotovanej lode, môže zdať ako prínosné pre eu, z dlhodobého hľadiska to prinesie viac prospechu američanom..
radšej teda dúfam že američania nebudú tak "fikaný" a redšej "hrdo" dajú prednosť vývoju vlastného nosiča.. [Upraveno 11.8.2009 alamo]
ales - 11/8/2009 - 21:56
citace:11.8.09 Budou američani lítat na ISS (Měsíc, Mars) pomocí Ariane 5 ?
Ředitel Arianspace Jean-Yves Le Gall zcela vážně navrhnul variantu využití man-rated Ariane 5 komisi pro revizi plánů US pilotované kosmonautiky.
Jak to vypadá tak Ares I končí a Orion bude vynášet Ariane 5.
Myslím, že výše uvedené otázky, informace i závěry jsou trochu přehnané a zavádějící. Le Gall ve skutečnosti vůbec nenavrhnul aby Orion startoval na Ariane 5 ani nic podobného. Originál prezentace je na http://www.nasa.gov/pdf/376593main_09%20-%20Arianespace%20Presentation%20USHSFP.pdf . Šlo o prezentaci Arianespace pro komisi "Review of U.S. Human Space Flight Plans Committee". Pokud dobře chápu obsah prezentace, tak je v ní pouze uvedeno, že Ariane 5 a ATV může případně posloužit při (nepilotovaném) vynášení nákladů na (obydlenou) ISS a překlenout tak dobu kdy (možná) ještě nebudou k dispozici komerční (COTS) nosiče a nákladní lodi pro dostatečné zásobování ISS po ukončení letů raketoplánů. Žádné další konkrétní návrhy v prezentaci nejsou (nic o pilotovaných letech k ISS ani na Měsíc), takže bych zatím byl docela v klidu. Arianespace prostě nabídla Ariane 5 a ATV pro intenzivnější (nepilotované) zásobování ISS a pro využití v případné další mezinárodní spolupráci (při nepilotovaných misích). Nic víc, nic míň.
Myslím proto, že tato debata nepatří do tématu o Ares I a Ares V a relevantní příspěvky přesunu do tématu o programu Constellation, kam to Mirek Pospíšil původně vložil.
Hawk - 12/8/2009 - 11:43
citace:Jak to vypadá tak Ares I končí a Orion bude vynášet Ariane 5.
Nevidim duvod,už proto že USA disponuje nosici stejne tridy- Delta a Atlas (nosnost cca 20 tun na LEO).
Sice nejsou human rated, ale to Ariane dosud take ne.
P.S.: A kdyz si vzpomenu, kolik let uz se mluvi o tom, ze Ariane bude vynaset Sojuzy...
J.Mede - 13/8/2009 - 10:57
citace:
citace:Jak to vypadá tak Ares I končí a Orion bude vynášet Ariane 5.
NASA nehodlá nadále dělat ( taxislužbu ) pro lety třeba na ISS.
NASA hledá provozovatele vesmírných "taxíků"
Čtvrtek, 13 srpna 2009 - 09:56 AM Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) začal hledat soukromé americké firmy, které mají zájem provozovat komerční lety pro přepravu astronautů do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odborníci totiž před nedávnem uvedli, že NASA utrácí obrovské částky (ročně zhruba 18 miliard USD) na přepravu astronautů do vesmíru, například na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
JirkaSalek - 13/8/2009 - 11:09
18mld USD je skoro cely rocni rozpocet NASA. To se nedivim, ze nezbyva uz moc penez na vypousteni sond a pripravu k navratu na Mesic :-)))
J.Mede - 13/8/2009 - 11:11
NASA dostala ránu z milosti.
Podle expertů by se měla americká vesmírná agentura soustředit na důležitější cíle, například na hlubší poznávání vesmíru, než na provozování vesmírné "taxislužby".
Americké společnosti, které mají zájem zúčastnit se tendru, mají 45 dnů na podání žádosti. Od státu by úspěšné firmy, o nichž by se mohlo rozhodnout už v září, měly dostat finanční injekci ve výši 50 milionů dolarů.
Současné plány Washingtonu počítají s tím, že USA odstaví nynější zastarávající flotilu raketoplánů, postavených v 80. letech minulého století, v roce 2010. Než bude mít ale Washington k dispozici novou kosmickou loď, která by měla být hotova kolem roku 2015, budou lety amerických astronautů zajišťovat ruské Sojuzy. A Rusko oznámilo, že bude Spojeným státům od roku 2012 účtovat kolem 50 milionů dolarů za každou cestu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zpět na Zemi.
NASA nicméně hodlá vyřadit své dosluhující raketoplány až po dobudování ISS. Washington však již nyní čelí kritice, že lety v zastarávajících raketoplánech ohrožují životy kosmonautů.
Dnes by se měl v centru NASA v Houstonu konat seminář pro firmy, které mají zájem účastnit se tendru na vývoj a provozování komerčních letů do vesmíru. Zájem prý projevily firmy několika amerických firem včetně společnosti Boeing Co.
pospa - 13/8/2009 - 13:26
Včera 12.8. proběhla zatím poslední veřejná prezentace výsledků práce "Augustinovy" komise ve Washingtonu,D.C.
Prezentováno bylo 7 různých scénářů pro další vývoj US pilotované kosmonautiky v období 2010 - 2028.
Podrobnosti ve zveřejněných prezentacích zde: http://www.nasa.gov/offices/hsf/meetings/08_12_meeting.html
Mimo jiné bylo bylo konstatováno že:
- současný plán na "human space exploration" (konec STS 2010 + konec ISS 2016 + návrat na Měsíc 2020) je za současného podfinancování NASA zcela nerealizovatelný.
- pro návrat k plánu definovanému v CxP by bylo nutné přidat k současnému rozpočtu aspoň 3 mld USD ročně
- Varianta Mars direct, přímé pilotované výpravy k Marsu bez předchozího návratu na Měsíc, nebyla jako evidentně nejdražší varianta podrobně finančně rozpracována, jelikož se komisi jeví svou náročností za horizontem současného plánování.
citace:současný plán na "human space exploration" (konec STS 2010 + konec ISS 2016 + návrat na Měsíc 2020) je za současného podfinancování NASA zcela nerealizovatelný
Už jsem tu párkrát psal, že Ares V bude nakonec k ničemu(jestli se vůbec dokončí). Bez lunárního programu tento nosič ztrácí smysl.
Pokud se rozpočet nezvyšší, tak bude opět nutné přehodnotit strategii budoucího vývoje NASA. Třeba na skromnější plány - nukleární pohony, intenzivnější využívání ISS, zdokonalování, solární plachetnice,zdokonalování robotických systémů.
Proč by třeba nemohli v dlouhodobější perspěktivě položit základy lunární stanice roboti ev. ji rovnou postavit. Až se za 30-40 let člověk možná vrátí na Měsíc.
admin - 13/8/2009 - 14:32
Když už hledají taxikáře(zatím jen náklad) a mají COTS, tak měli raději prodloužit STS a nechat se pak vynášet na LEO komerčně.
Orion a Ares 1 by nemuseli vůbec vyvíjet.
A kdyby letěli k Měsíci, vše by vynesli něčím, jako je plánovaný Ares 5, včetně návratové kabiny, a posádku by si zase jen nechali komerčně vynést...
JirkaSalek - 13/8/2009 - 15:26
Na Mesic vede jen jedna prima cesta a to ta, kterou pouzilo uz Apollo. Ja vidim jen dve logicke cesty dalsiho rozvoje programu US - tu soucasnou, nebo alternativni flexibilni, kdy NASA bude pokracovat s ISS a utlumi STS na ukor komercnich lodi. Tim padem NASA nebude sama provozovat zadny nosic a zrejme ani ne pilotovanou lod.
To by umoznilo snizit soucasny rozpocet NASA zhruba o 3mld, ktere jsou v soucasnosti vydavany na projekt Cx a v budoucnu o dalsi 3-4mld ktere stoji STS. Cast tech penez by se dala soukromym fimram a doufalo by se ze neco vyvinou. Zbyte je mozno pouzit treba na socialni davky. Centra NASA by se omezila, MSFC z velke casti zrusilo a prcovnici by bud odesli k soukromnikum nebo do duchodu.
Urcite existuji i stredni cesty, ale to je jen takove trapeni zviratek.
je obšírný článek z veřejného jednání Augustinovy komise. Constallation je v rámci současných rozpočtových škrtů nereálný, Aries V by byl až v roce 2028, let na Měsíc je v trapu.
Na ISS nebude po roce 2015 taky nic, jenom její likvidace má přijít na 1,5 mld. USD. Spor s jinými partnery ISS, kteří ji chtějí udržet v provozu do 2020. Přitom při nelepším bude 2016 k dispozici Ares I, ale nebude mít kam létat a bude tedy k ničemu.
Augistinova komise doporučuje pozvolna zase zvyšovat rozpočet NASA až se vrátí 3 mld. USD, o které byl zkrácen na příští FY. Dává při tom dvě alternativy: Buď ISS, nebo Měsíc, obojí najednou nejde. Při ISS nejspíš užívat COTS dopravu na ISS, eventuálně ještě o něco prodloužit lety raketoplánů. Rozhodnutí bude na Obamově vládě.
Mirek Pospíšil - 13/8/2009 - 15:49
Pánové, v té včerejší prezentaci "Analýza dostupnosti scénářů" jsou graficky znázorněné parciální náklady na jednotlivé NASA programy v příštích 18 letech pro všech 7 variant. Stačí sa na to podívat a je celkem jasné co je proveditelné, co potenciálně možné a co z říše pohádek, pokud nenastane nějaký výrazný obrat.
Netroufám si tipnout, co z toho si Obama vybere. http://www.nasa.gov/ppt/378555main_02%20-%20Sally%20Charts%20v11.ppt
Mirek Pospíšil - 13/8/2009 - 15:54
citace:Pánové, v té včerejší prezentaci "Analýza dostupnosti scénářů" jsou graficky znázorněné parciální náklady na jednotlivé NASA programy v příštích 18 letech pro všech 7 variant. Stačí sa na to podívat a je celkem jasné co je proveditelné, co potenciálně možné a co z říše pohádek, pokud nenastane nějaký výrazný obrat.
Netroufám si tipnout, co z toho si Obama vybere. http://www.nasa.gov/ppt/378555main_02%20-%20Sally%20Charts%20v11.ppt
Oprava : mělo být ...na jednotlivé programy NASA Human Space Flight...
nick.do - 13/8/2009 - 17:39
z toho je jasný, že Ares5 až 2028 pokud iss do 2016, pokud do 2020 tak orion i ares5 až 2028, pokud budou platit rusku. Oni logicky nemají ani na výběr za součastných financí, buď je navýšit nebo zustanou po ukončení ISS bez perspektivy, teda pěkně zpackaný.
Hawk - 13/8/2009 - 19:07
ISS může udržovat trojka ESA, Rusko,Japonsko. ATV+HTV+Proton+Sojuz.
Mimochodem jak nákladný je roční provoz při plném obsazení? A kolik tun nákladů se musí vynést na LEO pro udržení 6tičlenné posádky?
Pro výměnu posádek v 1/2ročních intervalech to jsou 4 starty Sojuzů ročně.
Můj odhad je:
Posádka:
4x Sojuz
Náklad(zakladní zásoby+vědecké vybavení dle potřeb):
2-3x ATV(7500 kg)
2-3xHTV(6500 kg ???)
Luděk - 13/8/2009 - 20:19
Doplněné 3-4x/rok Progressem
Luděk - 13/8/2009 - 20:21
Jestli se nepletu, tak frekvence startů ATV a HTV k ISS je plánovaná maximálně na 1 start ročně
Ľuboš - 13/8/2009 - 22:14
Mimochodem jak nákladný je roční provoz při plném obsazení? A kolik tun nákladů se musí vynést na LEO pro udržení 6tičlenné posádky?
The Augustine committee believes the station cannot be operated without direct U.S. mission control and management and that it will cost some $1.5 billion to safely drive the huge complex out of orbit at the end of its life
Ľuboš - 13/8/2009 - 23:01
The Augustine committee believes the station cannot be operated without direct U.S. mission control and management and that it will cost some $1.5 billion to safely drive the huge complex out of orbit at the end of its life
Tiež by ma zaujímali náklady na ročnú prevádzku.
Predpokladám ale, že prevádzka ISS je možná aj bez NASA a určite za lacnejší peniaz - aspoň ruskí operátori sú lacnejší. Možno to nebude ten komfort, napr. spojenie kedykoľvek, ale na Mire s tým vdeli prežiť, že komunikácia bola s výlukami.
Ruská časť je "nezávislá" a môže fungovať samostatne aj bez zvyšnej ISS, ale zaujímavá situácia nastane, ak NASA bude chcieť svoje moduly odstrániť - na nich je závislý Columbus aj Kibo.
Verím, že nakoniec sa prijme riešenie ISS do 2020.Že to bude mať vplyv na ARES 5, no čože. Aj tak nie sú peniaze na základňu na mesiaci.
Obdivujem optimizmus, ktorý majú v súvislosti s comercial services. NASA definuje a hrá sa s ORIONom od roku 2004 a výsledok v nedohľadne a tu sa chce, aby to komerčníci zvládli za 5 rokov. Iste - taký Eon Musk sa za tým až trasie a predpokladám, že aj Boeing opráši niečo zo šuflíka, prípadne Orbital-Lockheed vytihne staré plány OSP, ale predsa len - je to priame priznanie, že štátna resp. na štátny rozpočet naviazaná organizácia nie je schopná v zmysluplnom čase pod 10 rokov niečo vyvinúť.
bejcek - 13/8/2009 - 23:22
Technet iDnes: "NASA hledá vesmírnou taxislužbu mezi soukromníky"
citace:...Tiež by ma zaujímali náklady na ročnú prevádzku.
Predpokladám ale, že prevádzka ISS je možná aj bez NASA a určite za lacnejší peniaz - aspoň ruskí operátori sú lacnejší. ...
Rozpočet NASA na FY09 byl 17,6 mld USD, z toho provoz ISS 2,1 mld. Jiří Hošek - 14/8/2009 - 07:15
citace:Rozpočet NASA na FY09 byl 17,6 mld USD, z toho provoz ISS 2,1 mld.
A v následujících letech má stát provoz ISS:
FY2010: 2,267 mld.
FY2011: 2,548 mld.
FY2012: 2,652 mld.
FY2013: 2,569 mld.
FY2014: 2,406 mld. Jiří Hošek - 14/8/2009 - 07:22
Z květnové diskuse:
citace:
citace:V období FY2010 - FY2013 to znamená průměrné snížení rozpočtu o 14,6% (úhrnem o 3,4 mld. USD).
Má někdo představu, co to obnáší časově?
Díky Sally Ride to dnes už víme všichni.
Jiří Hošek - 14/8/2009 - 07:34
citace:Stačí sa na to podívat a je celkem jasné co je proveditelné, co potenciálně možné a co z říše pohádek, pokud nenastane nějaký výrazný obrat.
Mně z toho vychází nejlépe Deep Space, aby bylo vůbec kam létat.
Tedy varianty 6, 7, 7b.
JirkaSalek - 14/8/2009 - 08:56
Ja si myslim ze vsechny tyto moznosti jsou tak trochu prehnane. Planovat Ares V a pritom rusit Ares 1 se mi moc nepozdava. Tato architektura byla opravdu nejbezpecnejsi pro posadku a umoznovala nejlepsi mozny zaklad pro vystavbu lunarni stanice.
Chapu ze USA jsou v krizi, ale tu krizi prekonaji a tlak na snizovani rozpoctu nebude tak vyrazny.
At uz se pouzije jakakoliv varianta, tak vzdy bude USA po jistou dobu zavisla na sojuzech. Ikdyz se rozhodnou mrhat penezi a letat s STS dale, tak jim to od zavislosti na Rusech nepomuze.
Davat penize na privatni kosmicke lode je taky tak trochu loterie. Kdo zaruci ze to bude levnejsi a ze vubec budou? A stejne se budou muset vydat penize na stavbu kosmicke lode pro cesty za LEO.
Porad mi prijde nejlogictejsi STS zrusit co nejdrive a urychlit Ares/Orion. Na ISS letat v Sojuzu a platit si naklad na levnych komercnich alternativach at uz je to cokoliv (Cygnus, Progress, Dragon, ATV, HTV).
NASA by hlavne mela zacit setrit na rozbujele administrative a snazit se zvysit produktivitu. To znamena propoustet lidi. Bude to sice bolet, ale je to jedina cesta do budoucnosti. Pokud se staromilci snazi zakonzervovat soucasny stav s ISS a STS tak se to nevyplati nikomu.
ISS by mela byt vice financovana ze soukromych penez. At se rekne kolik ktery vyzkum kolik stoji a pak at ho financuje ten co ma z neho prospech. Na ISS se podili hromada statu, tak kdy se konecne dozvime jake jsou jejich podily na stanici a jake jsou jejich ukoly.
JirkaSalek - 14/8/2009 - 09:00
citace:
citace:Rozpočet NASA na FY09 byl 17,6 mld USD, z toho provoz ISS 2,1 mld.
A v následujících letech má stát provoz ISS:
FY2010: 2,267 mld.
FY2011: 2,548 mld.
FY2012: 2,652 mld.
FY2013: 2,569 mld.
FY2014: 2,406 mld.
Tedy ta castka bude tak 70% castky vydavane na vyvoj Ares/Orion nebo na provoz STS.
Mozna bude na case zacit rusit nektera strediska NASA, propoustet lidi a NASA vice koncetrovat do mene stredisek. To je ale politicky nepruchodne. TO uz je pruchodnejsi zabetonovat stavajici stav.
Jiří Hošek - 14/8/2009 - 09:25
citace:Ja si myslim ze vsechny tyto moznosti jsou tak trochu prehnane.
Tohle je přímý důsledek volebního výsledku. Kdyby vyhrál McCain, tak administrátorem zůstal Griffin, žádné snižování rozpočtu CxP by nebylo, žádná prezidentská komise, žádné nové grafy. Problémy s odklady Aresů by se neřešily takto razantně.
Hawk - 14/8/2009 - 09:33
citace:ISS by mela byt vice financovana ze soukromych penez. At se rekne kolik ktery vyzkum kolik stoji a pak at ho financuje ten co ma z neho prospech.
To zavani hura resenim. Stanice se stavela cca 12 a stala X desitel mld. $ a ted se ma jako hodit pres palubu ze na sebe nevydela?
Kdy se naslo tech 60-100 mld.$(nebo kolik vlastne stala) na jeji dokonceni, tak nechapu proc je problem sehnat cca 2.5 mld. rocne.
Kdyz uz stanice stoji mel by se jeji potencial maximalne vyzuzit a ne se vrhat do dalsiho dobrodrustvi s nejistym vysledkem(diky podfinancovani).
Pokud za stavajicich rozpoctovych podminek by mela stat otazka zda financovat lunarni program nebo ISS. Tak jednoznacne ISS, je skoro hotova a jeji potencial by se mel vyuzit. Nema smysl se nechat unaset romantickymi zabery pochodujicich lidi po mesici. Jiří Hošek - 14/8/2009 - 09:53
citace:Pokud se staromilci snazi zakonzervovat soucasny stav s ISS a STS tak se to nevyplati nikomu.
STS:
Jen jedna z těch prezentovaných alternativ počítá s přidáním dalších letů raketoplánů, všechny ostatní počítají pouze se zbývajícími sedmi starty.
ISS:
Když zruší ISS v roce 2016, tak Rusko odpojí své nejnovější moduly, prohlásí je za národní stanici a bude kosmickým lídrem, zatímco USA nebudou mít nic.
Když se provoz prodlouží do roku 2020, tak je šance, že skončí celá stanice jako celek.
Nehledě na vědecké využití investic.
JirkaSalek - 14/8/2009 - 10:12
citace:
citace:ISS by mela byt vice financovana ze soukromych penez. At se rekne kolik ktery vyzkum kolik stoji a pak at ho financuje ten co ma z neho prospech.
To zavani hura resenim. Stanice se stavela cca 12 a stala X desitel mld. $ a ted se ma jako hodit pres palubu ze na sebe nevydela?
Kdy se naslo tech 60-100 mld.$(nebo kolik vlastne stala) na jeji dokonceni, tak nechapu proc je problem sehnat cca 2.5 mld. rocne.
Kdyz uz stanice stoji mel by se jeji potencial maximalne vyzuzit a ne se vrhat do dalsiho dobrodrustvi s nejistym vysledkem(diky podfinancovani).
Pokud za stavajicich rozpoctovych podminek by mela stat otazka zda financovat lunarni program nebo ISS. Tak jednoznacne ISS, je skoro hotova a jeji potencial by se mel vyuzit. Nema smysl se nechat unaset romantickymi zabery pochodujicich lidi po mesici.
Slo mi o to, aby bylo jasne financovani. Co chce NASA na stanici delat a jak to zaplati. Hlavni naklady jsou cloveko hodiny a kila na orbitu a dolu. Melo by byt jasne receno kolik co stoji a kolik atronauti pracuji na kazdem projektu. Pak by byla jasne dana cena kazdeho projektu a kazdy projekt by mel jasne financovani.
Nemyslim si ze by NASA mela nadsene financovat a dotovat kazdy projekt ktere je mozne na ISS udelat. At si kazdy projekt najde financovani sam od universit, firem nebo statnich dotaci vsude po svete.
Dalsi vyhodou by taky bylo, ze by se jasne ukazalo jake jsou naklady a jestli se ten vyzkum vyplati. Cilem je zvysit produktivitu. To je zaklinadlo ve vsech normalnich firmach. Ve spojitosti s NASA jsem o tom slove nikdy neslysel.
JirkaSalek - 14/8/2009 - 10:24
citace:
citace:Pokud se staromilci snazi zakonzervovat soucasny stav s ISS a STS tak se to nevyplati nikomu.
STS:
Jen jedna z těch prezentovaných alternativ počítá s přidáním dalších letů raketoplánů, všechny ostatní počítají pouze se zbývajícími sedmi starty.
ISS:
Když zruší ISS v roce 2016, tak Rusko odpojí své nejnovější moduly, prohlásí je za národní stanici a bude kosmickým lídrem, zatímco USA nebudou mít nic.
Když se provoz prodlouží do roku 2020, tak je šance, že skončí celá stanice jako celek.
Nehledě na vědecké využití investic.
Pouhym okamzitym zrusenim STS se ziska cca 3mld rocne. Americane muzou omezit svou aktivitu na ISS po dobu treba dvou tri let a ziskaji dostatecne mnozstvi penez pro dokonceni Orionu a Aresu. Po toto prechodnou dobu by si zpalatili nekolik mist na Sojuzu - dejme tomu jednoho clena posadky ze sesti, nebo jednoho clena posadky ze tri pokud by doslo k opetovnemu snizeni poctu zakladni posadky.
Po zprovozneni Orionu se muzou opet vratit k sesticlenne posadce se tremi americany na ISS.
Ľuboš - 14/8/2009 - 11:39
Nevie niekto, ktoré firmy sa zúčastnili v Houstone semináru na tender pre vývoj a prevádzkovanie komerčných letov do vesmíru ?
Jiří Hošek - 14/8/2009 - 12:53
citace:Slo mi o to, aby bylo jasne financovani. Co chce NASA na stanici delat a jak to zaplati. Hlavni naklady jsou cloveko hodiny a kila na orbitu a dolu. Melo by byt jasne receno kolik co stoji a kolik atronauti pracuji na kazdem projektu. Pak by byla jasne dana cena kazdeho projektu a kazdy projekt by mel jasne financovani.
Nemyslim si ze by NASA mela nadsene financovat a dotovat kazdy projekt ktere je mozne na ISS udelat. At si kazdy projekt najde financovani sam od universit, firem nebo statnich dotaci vsude po svete.
Dalsi vyhodou by taky bylo, ze by se jasne ukazalo jake jsou naklady a jestli se ten vyzkum vyplati. Cilem je zvysit produktivitu. To je zaklinadlo ve vsech normalnich firmach. Ve spojitosti s NASA jsem o tom slove nikdy neslysel.
Bohužel - nejste členem Výboru pro vědu při sněmovně reprezentantů.
Jiří Hošek - 14/8/2009 - 12:55
citace:Pouhym okamzitym zrusenim STS se ziska cca 3mld rocne. Americane muzou omezit svou aktivitu na ISS po dobu treba dvou tri let a ziskaji dostatecne mnozstvi penez pro dokonceni Orionu a Aresu. Po toto prechodnou dobu by si zpalatili nekolik mist na Sojuzu - dejme tomu jednoho clena posadky ze sesti, nebo jednoho clena posadky ze tri pokud by doslo k opetovnemu snizeni poctu zakladni posadky.
Po zprovozneni Orionu se muzou opet vratit k sesticlenne posadce se tremi americany na ISS.
Bohužel - je to minoritní názor.
Jiří Hošek - 14/8/2009 - 13:19
citace:Nevie niekto, ktoré firmy sa zúčastnili v Houstone semináru na tender pre vývoj a prevádzkovanie komerčných letov do vesmíru ?
citace:Pouhym okamzitym zrusenim STS se ziska cca 3mld rocne. Americane muzou omezit svou aktivitu na ISS po dobu treba dvou tri let a ziskaji dostatecne mnozstvi penez pro dokonceni Orionu a Aresu. Po toto prechodnou dobu by si zpalatili nekolik mist na Sojuzu - dejme tomu jednoho clena posadky ze sesti, nebo jednoho clena posadky ze tri pokud by doslo k opetovnemu snizeni poctu zakladni posadky.
Po zprovozneni Orionu se muzou opet vratit k sesticlenne posadce se tremi americany na ISS.
Bohužel - je to minoritní názor.
No uvidime jak to nakonec dopadne. Historie je plna zvratu. Takovychto komisi uz jsme zazili spoustu a malokdy se naplni co si usnesli.
ohara - 14/8/2009 - 14:40
Ja si myslim, za 1. je potreba oddelit aplikovany vyzkum od zakladniho a u aplikovaneho hledat soukrome zdroje a nevyzkumne cinnosti neprovozovat vubec (doprava). Za 2. je treba oddelit narodni vyzkum od vyzkumu s mezinarodni ucasti. Napriklad by melo smysl zalozit nejakou nadnarodni vesmirnou agenturu a presunout na ni nektere aktivity NASA (treba hledani blizkozemnich planetek)nebo to aspon mezinarodne financovat. Jestlize muze mezinarodni spoluprace fungovat v CERNu a u ITERu ( a take to bylo vynuceno krachem financovani narodnich systemu), tak neni duvod aby nefungovala jinde. Z chyb pri financovani ISS je treba se spis poucit, nez tenhle model smahem zavrhnout. Mesic a dal jsou tak drahy spasy, ze pri smysluplnym rozsahu podle meho nazoru musi byt financovany mezinarodne, zvlast kdyz vysledky vyzkumu jsou pak stejne verejne a ostatni staty je vlastne dostavaji "zdarma" (u zakladniho vyzkumu). Spouste lidem se to nebude libit, jako rezignace na narodni zajmy a strategicke prvenstvi a podobny blbosti, ale jestli otazka stoji zda letet na mesic jeste s nekym, nebo vubec, tak ja jsem tedy pro mezinarodni posadku.
Mirek Pospíšil - 14/8/2009 - 18:21
citace:...Za 2. je treba oddelit narodni vyzkum od vyzkumu s mezinarodni ucasti.... Mesic a dal jsou tak drahy spasy, ze pri smysluplnym rozsahu podle meho nazoru musi byt financovany mezinarodne, zvlast kdyz vysledky vyzkumu jsou pak stejne verejne a ostatni staty je vlastne dostavaji "zdarma" (u zakladniho vyzkumu)....
Mezinárodní účast na vědeckém vybavení, na experimentech,to ano, ale nikdy na dopravním systému, ať se to komu líbí či nelíbí, opět se poletí na Měsíc v lodi USA a žádné " mezinárodní", tím méně ruské, čínské, či jakékoli jiné. když budou američané chtít, tak třeba i někoho sebou vezmou, tak tomu bude v nejbližších 30 letech.Doufám, že tento názor bude posouzenm jako konstatování faktu a nebude " vyřazen", jako politika.
ohara - 16/8/2009 - 15:27
Tezko zde muzete mluvit o faktech, kdyz o nich nic nevite. Proc ze sebe Davide porad delate pitomce? Zajimalo by me jake mate vzdelani, zkusenost s vyzkumem a jeho financovanim. Ja se nepovazuji vubec za experta na kosmonautiku ,ale 15 let se zabyvam vyvojem/vyzkumem z toho z velke casti financovaneho US armadou v poslednich letech i skrze DARPu a jsme ceska firma pro vasi informaci (plne soukroma). Nevidim proto duvod proc, kdyz to jde v oblasti strategickych zajmu, proc by to neslo u tak "banalni" veci jako je doprava. A mimochodem prestante placat podobne nesmysly i o projektu MARS500, myslim tim vase vyvody o tom jak se financuje veda, zjevne o tom nemate ani sajna. Ctenari, kteri se v tehle problematice pohybuji musi mit z vasich prizpevku vyrazku. Ostatnim se omlouvam za zcela offtopik prizpevek, vetsinou sem nepisi, jen ctu. Ale prizpevky pane Davida me opravdu znechucuji cteni techto for.
David - 16/8/2009 - 16:03
Nejedná se dopravu, jako takovou, ale o její specielní případ, t.j. dopravu pilotované lodi na Měsíc. Pokud by v tomto případě USA kývli na " mezinárodní spolupráci" byli by vskutku a nyní si dovolím použít terminologie pana OHARY " pitomci".
ohara - 16/8/2009 - 16:27
Sam jste pouzil slovo pokud, tedy opet predkladate jako fakta vase osobni nazory. Ted jeste nam vysvetlete proc si myslite, ze nema smysl aby USA financovalo vyvoj tezke rakety rekneme s evropou. Ja si naopak myslim, ze vzhledem k pravdepodobne relativne malemu poctu startu superakety je lepsi financni rizika sdilet s dalsimy partnery, jinak realne hrozi ze takovy nosic nebude vubec nebo to bude cerna dira na penize. A to si nechce nikdo.
ohara - 16/8/2009 - 16:51
Abych muj nazor rozvedl obsirneji. pri financovani, rizeni vyzkumu se hlavni optimalizace daji delat dvema zpusoby. 1, sdileni zdroju/technologii - o to uz se NASA pokousi prevzetim SRB, modularni architekturou a je otazka zda by se nemelo zajit jeste dal a sdilet technologicke casti s nejakymi partnery, tam kde to ma smysl. Tak aby v pripade problemu bylo mozne argumentovat stejne jsme to museli vyvynout pro to a to 2. sdileni rizik, kdy v pripade krachu pojektu, jeho prodrazeni, minuti cilu atd. to tolik nebude bolet US danoveho poplanika, protoze se o tu skodu podeli s danovymi poplatniky parteru. Sam0zrejme je taky mozne neco outsorcovat ven, kde to treba dovedou levneji, dulezite ale je, aby byl outsorcing zalohovany- byly nejake paky v pripade nedodrzovani podminek - coz nebylo u ISS, navic projekt nebyl centralne financovan, coz bylo samozrejme spatne.
ohara - 16/8/2009 - 17:12
A jeste posledni poznmka. Podivejme se jak treba funguje CERN nebo evropska jizni observator. To jsou prizpevkove organizace, ktere financuji staty coz jim dovoluje pracovat s relativne velkym ropoctem. Pri tom ale diky tomu ze si voli vlastni vybor mohou pracovat na dlouhodobych projektech bez politicke objednavky a mit tak urcitou kontinuitu. To je podle meho nazoru presne to co potrebuje nevojenska kosmonautika, pokud se ma nekam odpichnout. Tragedie je, ze tahle sance se uz promskala pri vzniku ISS. Misto toho jednotlive staty financuji jednotlive segmenty skrze sve narodni agentury, pricemz dochazi k chaosu a neefektivnostem diky tomu, ze ani zdroje ani finance nejsou spravovany jednou organizaci. Doufam ze tohle uz konecne nekoho napadne v pripade Mesice, treba to bude Obama...
Adolf - nepřihlášený - 17/8/2009 - 00:02
citace:A jeste posledni poznmka. Podivejme se jak treba funguje CERN nebo evropska jizni observator. To jsou prizpevkove organizace, ktere financuji staty coz jim dovoluje pracovat s relativne velkym ropoctem. Pri tom ale diky tomu ze si voli vlastni vybor mohou pracovat na dlouhodobych projektech bez politicke objednavky a mit tak urcitou kontinuitu. To je podle meho nazoru presne to co potrebuje nevojenska kosmonautika, pokud se ma nekam odpichnout. Tragedie je, ze tahle sance se uz promskala pri vzniku ISS. Misto toho jednotlive staty financuji jednotlive segmenty skrze sve narodni agentury, pricemz dochazi k chaosu a neefektivnostem diky tomu, ze ani zdroje ani finance nejsou spravovany jednou organizaci. Doufam ze tohle uz konecne nekoho napadne v pripade Mesice, treba to bude Obama...
Těžko si představit, že USA by postavllo NASA u ISS na druhou kolej. Že by prostě založilo něco jako svou spoluúčast na ISS, co bude v rámci nadnárodního projektu objednávat od NASA objednávat drožkářské služby jen v tom rozsahu, který je konkurenceschopný se Sojuzy. Tohle měl být projekt, v němž se NASA stane systémovým integrátorem tohoto projektu a tedy postupně se stane CERNem určitého mezinárodního programu. Zkusí to znovu s Měsícem. Mělo by to být asi ESA, což je kosmické CERN s francouzskou dominancí. CERN je krásný, ale nevytvoří ho národní agentury s ambicí po dominaci. Vznikl jen díky absenci takových ambiciózních agentur.
admin - 17/8/2009 - 00:25
citace:Mezinárodní účast na vědeckém vybavení, na experimentech,to ano, ale nikdy na dopravním systému, ať se to komu líbí či nelíbí, opět se poletí na Měsíc v lodi USA a žádné " mezinárodní", tím méně ruské, čínské, či jakékoli jiné. když budou američané chtít, tak třeba i někoho sebou vezmou, tak tomu bude v nejbližších 30 letech.Doufám, že tento názor bude posouzenm jako konstatování faktu a nebude " vyřazen", jako politika.
Jediný fakt tu je ten, že jde o Tvůj názor, nikoli konstatování faktu. Nic víc, nic míň.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 08:07
citace:
citace:A jeste posledni poznmka. Podivejme se jak treba funguje CERN nebo evropska jizni observator. To jsou prizpevkove organizace, ktere financuji staty coz jim dovoluje pracovat s relativne velkym ropoctem. Pri tom ale diky tomu ze si voli vlastni vybor mohou pracovat na dlouhodobych projektech bez politicke objednavky a mit tak urcitou kontinuitu. To je podle meho nazoru presne to co potrebuje nevojenska kosmonautika, pokud se ma nekam odpichnout. Tragedie je, ze tahle sance se uz promskala pri vzniku ISS. Misto toho jednotlive staty financuji jednotlive segmenty skrze sve narodni agentury, pricemz dochazi k chaosu a neefektivnostem diky tomu, ze ani zdroje ani finance nejsou spravovany jednou organizaci. Doufam ze tohle uz konecne nekoho napadne v pripade Mesice, treba to bude Obama...
Těžko si představit, že USA by postavllo NASA u ISS na druhou kolej. Že by prostě založilo něco jako svou spoluúčast na ISS, co bude v rámci nadnárodního projektu objednávat od NASA objednávat drožkářské služby jen v tom rozsahu, který je konkurenceschopný se Sojuzy. Tohle měl být projekt, v němž se NASA stane systémovým integrátorem tohoto projektu a tedy postupně se stane CERNem určitého mezinárodního programu.
Ja doufam ze presne toto se stane s ISS.
citace:
Zkusí to znovu s Měsícem. Mělo by to být asi ESA, což je kosmické CERN s francouzskou dominancí. CERN je krásný, ale nevytvoří ho národní agentury s ambicí po dominaci. Vznikl jen díky absenci takových ambiciózních agentur.
Treba Americanum dojde ze uz dnes nemaji na to byt reditelem zemekoule a treba pozvou na ISS i Cinu.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 08:18
citace:Sam0zrejme je taky mozne neco outsorcovat ven, kde to treba dovedou levneji, dulezite ale je, aby byl outsorcing zalohovany- byly nejake paky v pripade nedodrzovani podminek - coz nebylo u ISS, navic projekt nebyl centralne financovan, coz bylo samozrejme spatne.
Ja outsourcing v pripade vladnich zakazek nechapu. Kdyz napriklad DARPA financovana 100% ze statnich penez da zakazku do zahranici, okrada tim vpodstate domaci statni kasu. Jednak podporuje vyzkum v zahranici na ukor mistniho vyzkumu a americke penize se straci s minimalnim uzitkem v zahranici. Dokazu to pochopit pokud chteji rychle vyvinout nejakou specialitku, ktera neni na mistnim trhu, ale velice se podivuju co to muze byt zac a dvakrat se podivuju pokud je to dlouhodobejsi zalezitost.
Rozhodne se to nevyplati z financnich duvodu, protoze vetsina pridane hodnoty, zustava v zahranici. Soucasne problemy ameriky jsou zpusobeny taky outsourcovanim do zahranici. Tezko tomu zabranit u soukromych firem, ale melo by byt prioritou statu zadavat zakazky domacim firmam. V ramci EU uz to neni tak jednoduche, ale myslel jsem ze zbrojni zakazky takto funguji skoro stoprocentne (treba v ramci offsetu).
David - 17/8/2009 - 08:33
nechápu to rozhořčení, pokud je můj názor chybný. Dovolím si položit otázku a doufám, že ji unesete bez emocí : Když má být návrat na Měsíc "mezinárodní" a je to tak výhodné a dokonce, a to mě podržte, nezbytné i pro ameriku, proč se toho tedy neujme většinou přispívajících propagovaná Čína, nebo Rusko a proč tedy neohlásí vlastní program letu, nikoli návratu/ protože tam dosud nebyli/a američany nepřizvou. Bylo by to logické, neboť v diskuzi se snažíte dokázat, že Čína na to má peníze a Rusko technologii a americe prý , dle Vás, chybí dostatek obojího pro zdárné dokončení akce. Zákony logiky jsou neúprosné : premise z uvedených faktů nutí k závěru : protože se tak nestalo, platí můj závěr, že Rusko, ani Čína na let na Měsíc prostě nemají a jsou zcela odkázáni na libovůli USA, nebo na sledování amerického návratu na Měsíc v televizi.
ohara - 17/8/2009 - 08:41
A vidite neni to pravda, vyvijime pro ne universalni system pro simulaci bitevniho pole ve virtualni realite, vyhrali jsme vyberove rizeni po tom co stejny projekt rizeny a vyvijeny DARPou ztroskotal. Zpatky ke kosmonautice. Zasadni problem NASA a podobnych agentur je v tom, ze jsou v podstate pohrobkem studene valky. Vemte si treba uz fakt, ze misto aby administratora jmenoval prezident na navrh akademicke obce (tak jak je to zvykem u vedeckych instituci) je jmenovan primo a v podstate plni politicka zadani. To je ale problem, protoze veda musi vyrustat od spoda a sledovat dlouhodobe cile. Tento system vede k tomu, ze se neusatale objevuji nova zadani a stara opousti, podle toho kdo zrovna sedi v bilem dome a ovlada kasu, takto se ale doshauje nejakeho konstantniho pokroku velmi tezko. Proste je treba udelat z nasa vdeckou instituci i zpusbem rizeni a financovani, potom bude i mnohem jednodussi ji zapojovat smysluplnji do mezinarodnich projektu. Tenhle problem se samozrejme netyka jen NASA ale RKA atd. Toto je podle me hlavni duvod neefektivniho fungovani NASA a brzdou dasliho pokroku.
ohara - 17/8/2009 - 08:48
Odpoved Davidovi, ze stejneho duvodu ktery kritizuji vyse, opet obe vami zminene zeme neprovozuji agentury jako cistou vedu ale vykladni skrine sveho vlivu a narodni vyspelosti a nutno dodat ze jeste vic na politickou obenavku nez NASA. Zakladni vyzkum se ale takto delat neda, krasne to ilustruje fakt ze cim vetsi pol. vliv na chod agentury, tim mene vedy a vice demonstarce schopnosti. Dokad se tohle nezmeni nikam se nedostanem a pokud, tak to bude placnuti do vody bez dalsiho smyslu, jako bylo apolo, prestoze obdivuji kam se doazali dostat. Duvod proc skoncilo byl prave ten ze to bylo na politikou obednavku.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 09:04
citace:Zasadni problem NASA a podobnych agentur je v tom, ze jsou v podstate pohrobkem studene valky. Vemte si treba uz fakt, ze misto aby administratora jmenoval prezident na navrh akademicke obce (tak jak je to zvykem u vedeckych instituci) je jmenovan primo a v podstate plni politicka zadani. To je ale problem, protoze veda musi vyrustat od spoda a sledovat dlouhodobe cile. Tento system vede k tomu, ze se neusatale objevuji nova zadani a stara opousti, podle toho kdo zrovna sedi v bilem dome a ovlada kasu, takto se ale doshauje nejakeho konstantniho pokroku velmi tezko. Proste je treba udelat z nasa vdeckou instituci i zpusbem rizeni a financovani, potom bude i mnohem jednodussi ji zapojovat smysluplnji do mezinarodnich projektu. Tenhle problem se samozrejme netyka jen NASA ale RKA atd. Toto je podle me hlavni duvod neefektivniho fungovani NASA a brzdou dasliho pokroku.
To je samozrejme mozna cesta. Udelat z NASA ciste vedeckou instituci, ktera bude provozovat kosmicke vedecke sondy ci laborator na LEO. To by pak melo vyustit v oddeleni kapacit na vyrobu a provozovani vlastnich raket a mozna jejich zruseni. Je to jedna z moznych cest a mozna ji Obama a kongres zvoli. Myslim ale, ze na to nemaji odvahu a vse zustane pri starem, nebo nedotazene a na puli cesty. Obama prokazuje, ze to co mu jde nejlip jsou recicky a rozdavani socialnich davek. Neni to silny politicky vudce v pravem slova smyslu, ale je to prototyp voleneho politika. Takze pochybuju ze NASA dostane k necemu jasny politicky mandat, nebo ze ji bude dovoleno se uplne odpolitizovat a necha se jit vlastni cestou.
ohara - 17/8/2009 - 09:07
Jeste k outsourcingu, tak jak jste to tu popsal uvazuje prave politik, ale dle meho nazoru je to spatne. Divejte se na to jinak. Pentagon dostane balik penez, to uz nejsou penize statu, ale Pentagonu. Ukolem Pentagonu je zajistit obranu zeme, pokud nema dost na vrtulniky i na simulator a potrebuje oboji, objedna si simulator venku levneji, protoze, kdyz bude mit obe, zajisti nejlepe obranu zeme a to je jeho hlavni ukol. Dobre to ilustruje proc musi byt takove organizace oddelene od politickeho vlivu, NASA musi mit moznost objednat si SRB kde chce a ne je vozit prez pul zeme, jejim cilem je delat vedu z prostredku ktere ma k dispozici, ne slouzit jako regionalni zamestnavatel pokud to ma ohrozovat efektivitu jeji prace.
admin - 17/8/2009 - 09:29
Jenže pak do toho přijdou politici a chtějí zachovat zaměstnanost.
A s efektivitou je konec...
Pořád si myslím, že je nutné, aby NASA vytěsnila ze svých činností vše, co dokáže soukromý sektor sám. Jako hrozivý příklad(IMHO) slouží Ares 1, když tu jsou další 2 potenciální použitelné rakety. NASA měla vypsat standardní tendr a nesnažit se za každou cenu zaměstnat lidi z továrny na SRB.
Stejně tak měl proběhnout tendr na dopravu lidí na LEO a nesnažit se vybudovat kompletní loď Orion. Poslední aktivita jasně ukázala, že zájem firem tu o to je...
nick.do - 17/8/2009 - 09:40
co znáte jen v cz http://www.astro.cz/clanek/3916
proč vlastně nasa sebrali ty 3 miliardy? co ten černoch ve vedení nasa, ten byl přece astronaut, co že nic nepodniká?
ohara - 17/8/2009 - 09:41
Prave proto musi byt nasa apoliticka, nesmi pracovat na politickou obednavku a byt rizena lidmi, ktere vybiraji politici- pokud ma delat vedu, to je dulezity si uvedomit. Vemte si absurdnost typu apolo. Prijde prezident a rekne, poletime na mesic vymyslete co tam budem delat. Veda se ale dela presne opacne, vedci maji prijit do kongresu a ric muzeme se na mesici dozvedet to a to, potrebujem tam letet a bude to stat tolik a tolik. A dokad se tohle nezmeni, tak to nikam nepovede. Dalsi vec samozrejme je, ze tyhle velky vedecky projekty jsou drahy, rizikovy a tak je idealni je delat mezinarodne.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 09:54
citace:Jeste k outsourcingu, tak jak jste to tu popsal uvazuje prave politik, ale dle meho nazoru je to spatne. Divejte se na to jinak. Pentagon dostane balik penez, to uz nejsou penize statu, ale Pentagonu. Ukolem Pentagonu je zajistit obranu zeme, pokud nema dost na vrtulniky i na simulator a potrebuje oboji, objedna si simulator venku levneji, protoze, kdyz bude mit obe, zajisti nejlepe obranu zeme a to je jeho hlavni ukol. Dobre to ilustruje proc musi byt takove organizace oddelene od politickeho vlivu, NASA musi mit moznost objednat si SRB kde chce a ne je vozit prez pul zeme, jejim cilem je delat vedu z prostredku ktere ma k dispozici, ne slouzit jako regionalni zamestnavatel pokud to ma ohrozovat efektivitu jeji prace.
Jenomze zodpovedny za obranu neni pentagon, ale politik a ten musi vzit v uvahu ze penize jdouci do zahranici generuji dalsi penize v zahranici. Penize, ktere cirkuluji doma generuji dalsi penize doma a vlada je muze znovu utratit. Navic domaci firmy pracujici pro armadu jsou regulovany pravdepodobne trochu jinak nez firmy zahranicni. Know-how tak mene pravdepodobne prejde do rukou vojenskemu konkurentovi nebo protivnikovi.
Tudiz outsourcing je mozna z kratkodobeho pohledu vyhodny, ale dlouhodobe vyhodny neni. Tedy pokud nasim politickym cilem neni "nakrmit hladove nebozaky" v Cine, Indii nebo Africe. Je zajimave, ze prave tento cil zejmena prosazuji spojeni kapitalisticti padouchove sveta, kteri se nove koncentruji v Cine a roztahuji sve nenasytne paraty do po Asii a Africe.
Americane po dekady ziskavali naskok pomoci braindrainu a udrzovali naskok v klicovych prumyslovych odvetvich. Ted braindrain smeruje do Ciny, ktera rada zaplati jakoukoliv cenu za odborniky a americane si prumysl uspesne likviduji. Porad maji naskok, ale ten uz se nezvysuje - spis naopak snizuje.
Jestli je to dobre nebo spatne je relativni. Dobry napad je zacit se ucit Cinsky, nekde to mozna bude i povinne.
Cinani jsou pracoviti, pilni a ucenlivi. Je jich hodne a humanismus je pro ne neznamy pojem. V Cesku si to mozna jeste neuvedomuji, ale jinde je to naprosto zrejme. Od kdy se ale budoucnost pise v Cesku, ze?
Cinanu je desetkrat tolik co Japoncu a mohutne se na ne dotahuji. Je to civilizace nesmirne dynamicka a expanzivni. Cas hraje pro ne.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 09:56
citace:co znáte jen v cz http://www.astro.cz/clanek/3916
proč vlastně nasa sebrali ty 3 miliardy? co ten černoch ve vedení nasa, ten byl přece astronaut, co že nic nepodniká?
Zrejme ten cernoch ve vedeni USA chce prasule pouzit jinak. Zrejme zdravotni pojisteni pro chude.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 10:06
citace:Jenže pak do toho přijdou politici a chtějí zachovat zaměstnanost.
A s efektivitou je konec...
Pořád si myslím, že je nutné, aby NASA vytěsnila ze svých činností vše, co dokáže soukromý sektor sám. Jako hrozivý příklad(IMHO) slouží Ares 1, když tu jsou další 2 potenciální použitelné rakety. NASA měla vypsat standardní tendr a nesnažit se za každou cenu zaměstnat lidi z továrny na SRB.
Stejně tak měl proběhnout tendr na dopravu lidí na LEO a nesnažit se vybudovat kompletní loď Orion. Poslední aktivita jasně ukázala, že zájem firem tu o to je...
Soukromy sektor znamena ztratu politickeho dohledu a presunuti vyroby do zahranici. Myslim ze toto je soucasny americky problem. Americka populace zacina vyrazne technicky zaostavat. A nikdo jiny nez vlada s tim nedokaze neco delat. Pokud vsechno nechaji na trhu, tak je mozne ze se USA propadnou do prumernosti. Jiz nemaji ten priliv nejlepsich lidskych mozku zdarma a uz nejsou tim nejlepsim mistem pro dynamicke firmy. Mozky i firmy odchazeji. Pokud s tim neco neudelaji, tak se je prumernost nemine. To myslim samozrejme v horizontu mnoha desetileti.
Kazdopadne SRB i Orion je vyvijen soukromymi fimami, ale je rizen managementem v NASA, ktery ma vybudovan ohromnou byrokracii. Tam je ta neefektivita.
admin - 17/8/2009 - 10:09
To se dá poměrně lehce ošetřit podmínkami tendru. Je obvyklé, že zadavatel si vymíní x procent z domácích zdrojů...
ohara - 17/8/2009 - 10:23
Souhlasim s vami v tom, ze z dlouhodobeho hlesiska je otsourcing nevyhodny, jenze trzni hospodarstvi je jak znamo zamereno hlavne na dosahovani co nejvetsich zisku (nebo uspor) v co nejkratsi dobe (nejlpe v ramci jednoho volebniho obdobi). To uz bychom se dostali k debate uplne mimo. Proto si myslim ze nejrozumejsi je prenest tyto drahe programy na nandnarodni prizpevkovou organizaci clenskych statu, a z NASA udelat standartni vedeckou organizaci. Nez NASA zprivatizovat, to by byla naprosta katastrofa.
Ľuboš - 17/8/2009 - 10:48
citace:To se dá poměrně lehce ošetřit podmínkami tendru. Je obvyklé, že zadavatel si vymíní x procent z domácích zdrojů...
Neviem, aké podmienky boli stanovené v programe COST, ale Orbital ako "integrátor" nakúpi 1. stupeň nosiča na ukrajine, časť dopravného modulu v Taliansku. Prínos vidím v rýchlosti riešenia, ale toto je presne to, čo využíva Musk vo svojich prezentáciách - "americkosť" svojho riešenia David - 17/8/2009 - 11:42
Nasa byla zřízena právě proto, aby smysluplně a efektivně organizovala a řídila kosmický program USA, který byl do té doby roztříštěný a více méně polosoukromý. Je nutné si uvědomit, že NASA funguje v USA, kde se nikdy nerozpakovali organizaci či podnik, který není efektivní bez nějakých průtahů zrušit. Právě vysoká efektivnost NASA je příčinou, že spolehlivě funguje i po padesáti letech od založení a udržuje, nebo spíše, zvyšuje náskok USA před ostatním světěm v této oblasti.Je třeba vidět, že NASA je odpovědná za koncepci, jestliže byla odborníky v NASA zvolena koncepce prvého stupně Aresu 1 na TPH, je nesmyslem vypisovat tendr na prvý stupeň s KPH. Součástí výběru byl samozřejmě i ekonomický rozbor a zcela jistě, že pokud by ukázal výhodnější prvý stupeň na KPH, byl by tendr na KPH. NASA sama dává od samého počátku zakázky soukromému sektoru a ten motivuje prémiemi co do kvality i co do termínů a funguje to naprosto spolehlivě. Důkazem je právě sestavený prvý exemplář Aresu 1.Je ovšem možné že i z tohoto systému mohou unikat peníze, stejně jako z rozpočtu Pentagonu ,na pochybné programy, které jsou vlastně pračkou na státní peníze, to se sice nedá vyloučit, ale zpravidla to američtí novináři všudybylové vypátrají.
admin - 17/8/2009 - 11:46
citace:Nasa byla zřízena právě proto, aby smysluplně a efektivně organizovala a řídila kosmický program USA, který byl do té doby roztříštěný a více méně polosoukromý. Je nutné si uvědomit, že NASA funguje v USA, kde se nikdy nerozpakovali organizaci či podnik, který není efektivní bez nějakých průtahů zrušit. Právě vysoká efektivnost NASA je příčinou, že spolehlivě funguje i po padesáti letech od založení a udržuje, nebo spíše, zvyšuje náskok USA před ostatním světěm v této oblasti.Je třeba vidět, že NASA je odpovědná za koncepci, jestliže byla odborníky v NASA zvolena koncepce prvého stupně Aresu 1 na TPH, je nesmyslem vypisovat tendr na prvý stupeň s KPH. Součástí výběru byl samozřejmě i ekonomický rozbor a zcela jistě, že pokud by ukázal výhodnější prvý stupeň na KPH, byl by tendr na KPH. NASA sama dává od samého počátku zakázky soukromému sektoru a ten motivuje prémiemi co do kvality i co do termínů a funguje to naprosto spolehlivě. Důkazem je právě sestavený prvý exemplář Aresu 1.Je ovšem možné že i z tohoto systému mohou unikat peníze, stejně jako z rozpočtu Pentagonu ,na pochybné programy, které jsou vlastně pračkou na státní peníze, to se sice nedá vyloučit, ale zpravidla to američtí novináři všudybylové vypátrají.
Ale Davide, tady nikdo nechtěl vypisovat tendr na první stupeň na KPL. Takže na co vlastně reaguješ? Nechápu.
O efektivnosti si holt myslíš něco diametrálně odlišného. V tom se holt neshodneme...ohara - 17/8/2009 - 11:49
Musim priznat ze posledni veta pobavila Jde o to, ze NASA byla zalozena k nejakemu ucelu, ale za 50 let se spolecnost dost zmenila a jeji financovani i organizacni struktury uz neodpovidaji potrebam doby. Nakonec z nasich dani placena neni, tak nam to muze byt jedno, jen je skoda ze timto zpusobem se asi ja cloveka na Mesici natoz Marsu uz nedoziju.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 12:05
citace:Nasa byla zřízena právě proto, aby smysluplně a efektivně organizovala a řídila kosmický program USA, který byl do té doby roztříštěný a více méně polosoukromý. Je nutné si uvědomit, že NASA funguje v USA, kde se nikdy nerozpakovali organizaci či podnik, který není efektivní bez nějakých průtahů zrušit. Právě vysoká efektivnost NASA je příčinou, že spolehlivě funguje i po padesáti letech od založení a udržuje, nebo spíše, zvyšuje náskok USA před ostatním světěm v této oblasti.
Myslim ze v pripade NASA to tak uplne neplati. Zatimco kdyz nicili infrastrukturu Apolla, tak zachovani pracovnich mist hralo podruznou roli, dnes to hraje roli primo klicovou.
Americka spolecnost jako celek je dnes uz opravdu nekde jinde nez kde byvala za Reagana. Uspesnou americkou firmu by dnes idealne mela ridit cerna homosexualni zena, aby firma ziskala dostatek pobidek k podnikani. Take Cap&Trade vyrazne prispeje k mensi konkurenceschopnosti firem podnikajicim v prumyslu. Cili je opravnene predpokladat ze prumysl se jako celek bude stehovat jinam a tento trend je velice zretelny. Bez ucine statni podpory se vsechen tezky prumysl a strojirenstvi prestehuje pryc z USA a Zapadni evropy.
Pouze vojenske rakety jsou proti tomuto zatim castecne immuni, kvuli masivnim statnim dotacim.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 12:16
citace:
citace:To se dá poměrně lehce ošetřit podmínkami tendru. Je obvyklé, že zadavatel si vymíní x procent z domácích zdrojů...
Neviem, aké podmienky boli stanovené v programe COST, ale Orbital ako "integrátor" nakúpi 1. stupeň nosiča na ukrajine, časť dopravného modulu v Taliansku. Prínos vidím v rýchlosti riešenia, ale toto je presne to, čo využíva Musk vo svojich prezentáciách - "americkosť" svojho riešenia
Orbital navic pouziva rusky motor v prvnim stupni. Ten ma sice americkou pridanou hodnotu, ale technologicky je to mrtvy motor - na rozdil od Merlinu, jehoz vyvojova zakladna je ziva.
Orbital i SpaceX jsou pevne prisaty k materskemu statnimu prsu. Orbital zije povetsinou ze statnich vojenskych zakazek v pevne symbioze s ATK a SpaceX vygeneroval zatim jen zanedbatelne procento obratu z jednoho jedineho komercniho startu, ktery byl stejne asi prodan za dumpingovou cenu. Nejvetsim investorem v SpaceX neni Musk, ale NASA, pak nasleduje Musk a jeste si zainvestovali i vojaci.
ohara - 17/8/2009 - 12:33
Proste bude potreba drasticka zmena. Nejrozumejsi by bylo, kdyby Obama "zavolal" do Ruska a rekl pojdme zalozit nadnarodni vesmirnou agenturu ( a oslovili i evropu, japonsko, kanadu, mozna i Cinu se zatnutejma zubama.)a presunme na ni mezinarodni programy s tim ze se zavazem ji rocne posilat tolik a tolik penez, presunme na ni ISS, NEO , sondy s mezinarodni ucasti. Tahle organizace bude apoliticka a nebude delat projekty kolidujici s narodnimi zajmy. Tim castecne rozvaze ruce NASA a ulevi ji i financne. Nasledne muze zacit diskuse zda je let na Mesic soucasti zakladniho vyzkumu vhodnyho pro mezinarodni spolupraci, nebo ne. Ja se domnivam ze je. V pripade DSN , ramp atd, by si takova organizace mohla infrastrukturu od NASA pronajimat, coz by ji mohlo i prinest nejake finance.
milan81 - 17/8/2009 - 13:13
Myslím že je to celé utopie smířil bych se s tím že většina z toho prosté nebude, tak jako velké plány 70-80-90 let ani plany 21 století
nebudou splněny - apolo bylo první a zatím i poslední z velkých cílů a i tak očesané.
Podle mně ISS bude v provozu tak dlouho dokud to vydrží bez zasadních závad (klidne 2025 i víc) je na ni navázáno moc zakázek ne jen v nasa ale i pro rusko esa jasa snad kromě číny.
ARES 5 taky nebude, sojuz bude litat dalších 20let a evropa SNAD bude mít pár misí s HTV, čína si postaví vlastní super pidi stanici z 2-3 modulů a opricky ji postaví před ISS na fotkách a to bude to roku 2030 celé :-)
Jedině doufám že postupným zdokonalováním iontových motorů a celkovým ochabováním jaderné paranoje by mohl nékdy kolem roku 2020 začít vývoj nějaké platformy iontových družic poháněných jaderným rozpadem nebo ještě líp reaktorem a na této platformě postavit flotilu dlouhověkých (20-30let) družic s početnnými a dlouhověkými výsadkovými moduly, ušitými namíru té které planetě a tak za relativně přijatelnou cenu alespoň prozkoumat komplexne celou sluneční soustavu - na víc se asi nezmůžeme pokud vůbec na tohle
David - 17/8/2009 - 13:39
Podivuji se jen tomu, jak " příznivci" kosmonautiky se těší z toho, nebo na to, že americký plán návratu na Měsíc zkrachuje a zejména jak se snaží, aby se na americkém návratu na Měsíc přiživilo i Rusko. Pokud má někdo v oblibě kosmonautiku měl by amíkům " držet palce"a konečně překousnout sovětskou ostudu z výsledku Moon race ve dvacátém století.Závěrem jen dodám fakt : Ares-1 je již pomalu na rampě !
Mirek Pospíšil - 17/8/2009 - 13:44
citace:...Jedině doufám že postupným zdokonalováním iontových motorů a celkovým ochabováním jaderné paranoje by mohl nékdy kolem roku 2020 začít vývoj nějaké platformy iontových družic poháněných jaderným rozpadem nebo ještě líp reaktorem a na této platformě postavit flotilu dlouhověkých (20-30let) družic s početnnými a dlouhověkými výsadkovými moduly, ...
S tím bude mít NASA trochu potíže - US Senát i Bílý dům před týdnem škrtly finance (150 mil USD) na restartování výroby plutonia Pu 238 pod hlavičkou US Department of Energy, což je jediná instituce v USA, která má na tuto výrobu oprávnění. Poslední výroba tam běžela na konci 80'.
NASA tak bude muset, stejně jako v 90', palivo pro RTG zdroje svých budoucích dlouhověkých sond nakupovat v Rusku, což je nejisté a může být i "výbušné" téma.
Ale vubec ne, to jen vy stale nejste schopen odhodit optiku rudeho prava naruby. Me je totiz uplne jedno kdo tam doleti, ja se jen chci dozit toho, ze se lidstvo dostane z tehle hroudy nekam dal nez na orbitu a rozbalovat vlajku na Mesici. A soucasny system narodnich agentur to proste neumoznuje. At uz je to Mars, jaderna fuze nebo velky casticovy urychlovac, tohle jsou vedecke projekty ktere by mely prinest uzitek celemu lidstvu, tak by se lidstvo melo naucit je spolecne ridit, financovat a spravovat. Mozna to zni prilis idealisticky, ale realita je takova, ze to jinak proste nepujde.
David - 17/8/2009 - 14:13
Let na Měsíc, či dále ,je tak prestižní záležitostí, že stále platí slova J.F.K z roku 1961 ... systém náš a systém těch druhých bude posuzován podle .... Jestliže Čína věnuje neslýchané sumy na " zamávání na LEO ", aby dokázala, že patří mezi supervelmoce, je naivní si myslet, že se USA s někým podělí o technologii letu lidí na Měsíc, když tak dokazují celému světu, kdo je první nejen ve Vesmíru.Mentorování nad zmezinárodněním letu/návratu/ na Měsíc je jen pláč nad rozlitým mlékem, NASA projekt rozjela bez " mezinárodní spolupráce", lety raketoplánu do " černé díry" zastavuje a ruská žádost o přibrání do programu návratu na Měsíc byla zdvořile odmítnuta.USA nejsou nikomu povinny se na Měsíc vracet, ale pokud to neudělají ony, tak to nikdo dalších 30-50let stejně nedokáže, tak je třeba držet jim palce a ne se radovat z dílčích problémů na této cestě, resp. jim tuto cestu komplikovat snahou o " přibalení" ruského pasažéra.
JirkaSalek - 17/8/2009 - 14:17
citace:Podivuji se jen tomu, jak " příznivci" kosmonautiky se těší z toho, nebo na to, že americký plán návratu na Měsíc zkrachuje a zejména jak se snaží, aby se na americkém návratu na Měsíc přiživilo i Rusko. Pokud má někdo v oblibě kosmonautiku měl by amíkům " držet palce"a konečně překousnout sovětskou ostudu z výsledku Moon race ve dvacátém století.Závěrem jen dodám fakt : Ares-1 je již pomalu na rampě !
Taky fandim Aresu, protoze si myslim ze by to byla bezpecna raketa a idealni pro lunarni zakladnu. Ovsem soucasne hospodarske problemy jsou srovnatelne s obdobim kdy byl zlikvidovan program Apollo. Tehdy to byla ropna krize a krach burzy. Dnes se to vpodstate opakuje a vliv na US ekonomiku je opet dukladny.
Myslim ze cesta k preziti je v zachovani rozvahy a pomoci uspor prezit hubena leta. Tedy zrusit STS, omezit ISS na rozumnou miru a pripravit pudu pro plodnejsi roky. Spatne rozhodnuti by rozhodne bylo ucinit nevratne kroky jako bylo zniceni Apolla.
Tudiz ja osobne bych nedoporucoval znicit infrastrukturu NASA pro pilotovane lety.
ohara - 17/8/2009 - 14:20
No a v tom se neshodnem. Ja jsem ochoten se dokonce vsadit, ze pokud nedojde k drasticke zmene v organizaci NASA a zmezinarodneni Mesice, tak nepoleti nikam. Rekneme o lahev dobreho piti.
Derelict - 17/8/2009 - 15:34
citace:No a v tom se neshodnem. Ja jsem ochoten se dokonce vsadit, ze pokud nedojde k drasticke zmene v organizaci NASA a zmezinarodneni Mesice, tak nepoleti nikam. Rekneme o lahev dobreho piti.
Bouhuzel, obavam se, ze mas pravdu. Zkusim to vysvetlit, myslim si ze je tu par lidi co to jeste rozvedou.
Pro vyvoj, nasazeni a uspesny provoz jsou potreba tri veci. Penize, personal a technologie. V tuto chvili je ale nema ani jedna zeme. Americani maji personal a technologie (penize jsou momentalne problem), Cina ma penize a personal, ESA/Rusko ma personal a technologie.
- Penize se daji ve vetsine systemu priklepnout v ramci volebniho obdobi (vyhled 5 let) nebo lobovanim na fiskalni rok.
- Personal ma svoje sny a cile. Maji rodiny, o ktere se musi postarat, tedy pujdou za lepsim. Vycviceni novychl lidi trva temer generaci (skoly, predani znalosti veterany, prakticke zkusenosti). Pokud v tomto okamziku Cina nabidne lepsi podminky, zustane jen par patriotu. Ruku na srdce, kdo z nas by nesel delat jinam s vidinou i treba radoveho zvyseni platu - a u spickovych odborniku k tomu muze dojit. Co je horsi, muze to byt klicovy personal.
- Technologie jsou zalozene na praktickych a teoretickych zkusenostech minulych odborniku. Vyzkum a vyvoj trva leta, ale personal s nimi ma zkusenosti. V tomto smeru lze provadet vcelku uspesny data mining, drobne postrehy mohou usetrit miliardy a leta prace vlozene do vyvoje. Nakup personalu znamena i nakup nekterych technologii, tito lide je maji v hlave.
Tim chci rict nasledujici.
- USA mohou byt prvni pri radikalnim zasahu do NASA a jejiho financovani. Nemyslim setrit, ale naopak vlozit vice penez. Pro priklad, program Apollo vynasi jeste dnes a nejsou to male penize. Jen jsou aplikovane v tisicovkach malych zlepseni. Program Constelation je v takovem okamziku vychodiskem z krize, vychodiskem sice dlouhodobym, ale ucelnym.
- Cina je na zacatku dlouhe cesty, ale je centralne rizena a ma obrovsky nadbytek personalu, velke financni zasoby. Co v tuto chvili potrebuje je kvalitni personal a znalosti. Timto tempem by jim mohlo tvat 15-20 let zopakovat Apollo, jde pouze o mnozstvi investic.
- ESA/Rusko je (s prominutim) impotentni z hlediska cesty na Mesic. Mozna v budoucnosti prekvapi, ale v tuto chvili jsou schopni pouze participovat na mensich systemech nebo na ISS. Teziste techto dvou organizaci je v taxisluzbe (rusko) a robotickych misich (ESA). Obe tyto organizace se venuji zakazkam na vynaseni satelitu, maji smele plany, ale na jejich realizaci chybi penize.
- JAXA jede svym vlastnim tempem, sekunduje ESA a NASA, ale dela vlastni, docela zajimave zalezitosti. Mesic je ale mimo jejich moznosti.
- Indove jsou pozadu i za Cinou, maji ale potencial Cinu dostihnout.
Zpet k programu Constellation. Statni zakazky tohoto typu mohou pomoci ekonomice (rozhodne smysluplneji nez dalnice nikam), ale daleko vetsi prinos pro ni je nasledne z aplikovaneho vyzkumu. Ten je s takovym vyvojem neoddelitelne spojeny. Pri hrubych odhadech dopadu programu Apollo, ktere jsem se sam snazil delat mi vychazi ekivalent rocni urokove sazby 40% a to se snazim drzet pri zemi. Skoda, ze nemam presnejsi udaje. Dusledky programu Apollo jsou dnes doslova a do pismene na kazdem kroku. Program Constellation ma sanci dosahnout neceho podobneho, ale pouze v okamziku kdy jeho vyvoj pojede na steroidech jako za JFK. Co noveho prinese ... kdo vi.
Na zaver, dva male sliby, nebo spise sazky. Doufam, ze se tu najdou jedinci, co mi to pripomenou:
1) Pokud se na Mesic dostanou americane nebo cinane do roku 2025, dam v tom roce v Bohdanci par lahvi nektere kvalitni single malt whisky, patrne zvolim Oban - na 10 ucastniku jednu. Jedna se o pilotovane pristani, kdy bude v planu dalsi let (uskutecnit se ale nemusi).
2) Pokud se dostanou na Mesic prvni americane, v tom roce dam v Bohdanci k dispozici sud piva. A dam ho rad, moc rad bych se spletl.
Honza
Ervé - 17/8/2009 - 16:07
Jenomže když si z rozpočtu NASA odečtete výdaje na výzkumné mise k planetám a asteroidům, výzkum Slunce a ostatní observatoře, průzkum Země a jejího okolí, letecké výzkumy a technologie, tak na pilotovanou kosmonautiku zas tak velký balík nezbývá. Udržení a provozování ISS, dokončení letů raketoplánů a vývoj Constellationu prostě stojí velké peníze, jakákoliv reorganizace to nijak významně nezmění (v řádu několika procent). Současný stav je dobrý, probíhá pomalý vývoj Aresu 1 a Orionu, až skončí STS, tak se část ušetřených peněz použije na jeho dokončení. Tím pádem pak bude možné klidně o rok nebo tři odložit Ares 5, protože se technologie neztratí - SRB, RS-68B i J-2X budou k dispozici. NASA nedostane od Kongresu víc peněz, protože je prostě potřebují víc nezaměstnaní a ekonomika.
ohara - 17/8/2009 - 16:20
citace:Jenomže když si z rozpočtu NASA odečtete výdaje na výzkumné mise k planetám a asteroidům, výzkum Slunce a ostatní observatoře, průzkum Země a jejího okolí,
A to je prave ten zakladni vyzkum, ktery se da prenezt na mezinarodni uroven a tak usetrit castecne zdroje. Za 2. ma byt uplne apoliticky, tz. nezavisly na libovuli politiku v tom smyslu, ze politici ho nezadavaji a nejmenuji vedeni takove organizace.
J.Mede - 17/8/2009 - 17:21
Pokud se dostanou na Mesic prvni americane, v roce 2025 dam v Bohdanci k dispozici sud piva. A dam ho rad, moc rad bych se spletl. Honza
Rád bych si taky přisedl a přiťukl sklenicí piva ale toho se už nedožiju. Honza má pochybnosti a má pravdu už dnes je v USA jen 50% křesťanů a v r. 2030 to má být 20% a z toho 5% bělochů a podobný osud čeká i Evropu, takže jestli někdo poletí na Měsíc a na Mars tak to bude Muslim a Arabové jsou zdatní obchodníci, jedině Muslim bude prosperovat z bohadství na Měsíci a bude stavět hotely a mešity.
A jestli tady bude platit korán tak si přiťuknete leda čajem.
Původní evropské obyvatelstvo včetně Ruska a USA pomalu vymírá a s tím se nadá nic dělat. Jedině mít každá naše rodina deset dětí
ohara - 17/8/2009 - 17:28
Tak to byl opravdu hodnotny prizpevek. Misto toho abychom se bavili jak zreorganizovat vyvoj/vyzkum v oblasti kosmonautiky, tak tu budeme resit narodnostni otazky.
x - 18/8/2009 - 00:10
"Pokud v tomto okamziku Cina nabidne lepsi podminky, zustane jen par patriotu. Ruku na srdce, kdo z nas by nesel delat jinam s vidinou i treba radoveho zvyseni platu - a u spickovych odborniku k tomu muze dojit. Co je horsi, muze to byt klicovy personal."
Uz jsem to tady jednou psal - pri ceste do zahranici za praci me zajima i celkova politicka situace a tav prava v dane Zemi. A Cina mi takoveto zaruky nedava - ve smlouve s jednim trenerem meli dokonce napsano, ze jeho povinnosti je mimo jine pripravit tym tak, aby mel ZARUCENY ZISK ZLATE MEDAILE NA OLYPIADE. Ten trener pochopitelne takovou smlouvu nepodepsal - kdovi co by nasledovalo - jen vyhazov -ci rovnou vezwni za sabotaz ????
Takze proste pokud nejsem sebevrah tak nejake pracovni nabidky budu velmi a dlouze peclive zvazovat....
x - 18/8/2009 - 00:18
A rovnez je vhodne brat v uvahu pracovni moznosti manzelky a moznosti studia deti v dane zemi - jen jazykova bariera pro ne muze hrat vyznamnou roli a nektere lidi jako ja jsou na mluveni cizim jazykem bohuzel primo antitalenti. A stejne i riziko ze ze i oni se mohou neumyslne do neceho "namocit" a mit vazne problemy - detem tak kolem 16 let jiz spatne vysvetlujete, ze nektere veci proste nesmej delat...
Zit odloucene od rodiny - opet velmi zvazovani - casto alespon co vim z ruznych zdroju - vcetne vojaku jezdicich do misi - ze takove manzelstvi konci bezne rozpadem - manzelka to nevydrzi a najde si proste "pritele" a to je vetsinou zacatek konce manzelstvi..
x - 18/8/2009 - 00:26
A dalsi problem - musel bych jsem velmi resit jak na tak velkou vzadlenost pomahat svym rodicum a za penize se vse koupit neda a jine deti proste nemaji.
Ci si mate konicky a to proste tam tak jednoduse delat nebudou - proste budou mnohem vice omezene - jsou treba zeme, kde letat zabavne v letadlech ci balonech a nebo padekem muze byt kvuli jejim pravnim predpisum omezneno ci proste tam nektere sporty proste neexistuji ci jsou tam mnohem drazsi nez v jeho zemi.
Konickem muze byt treba dum se zviraty jako i kone, zahradkou s kvetinami pro manzelku atd..
Stehovani za praci neni tak jednoduche jak se zda a dukazem kolik lidi to realne v EU dela. Proste bych jsme zvazoval vse pro a proti - i mnoznost slibne karieri v dane praci - nekdo proste touzi delat nejakeho velkeho vedouciho.
Ervé - 18/8/2009 - 08:01
Stěhování za prací v rámci EU je ještě úplně něco jiného než do Číny, protože je to naprosto jiná kultura. Masivní odliv do Číny nehrozí, protože riziko a komplikace jsou příliš velké.
to Ohara: Základní výzkum se nedá už víc přenést na mezinárodní úroveň kvůli patentům a ziskům. Apolitičnost je nereálná, každý stát podporuje vlastní výzkum a mezinárodní spolupráce probíhá, jen když je to výhodné pro obě strany, takže nějaké rozkazy shora tomu nijak nepomůžou.
David - 18/8/2009 - 08:26
Zastavením projektu STS se uvolní značné prostředky, jeden let STS je cenově řádově srovnatelný s letem Saturnu 5. Faktem ovšem je jakmile budou mít USA Ares-1, a na něm usilovně pracují, nebudou bez ohledu na Měsíc, potřebovat ani raketoplán ani ruské drožky.Pokud se týče jakoby nového " moon race " ten se nekoná, USA nemají ani potenciální konkurenci jako v minulém století a tak je nic nenutí stavět dopravní systém za nějakých obětí, klidně to mohou odložit. Ostatně i kdyby se dnes někdo na Měsíc vypravil, krom USA, stejně bude třináctý !
ohara - 18/8/2009 - 09:25
Moon race je nesmysl a vzdycky byl. S jinou kulturou mate pravdu outsourcovali jsme betatesting do indie a zkusenost to byla dost spatna, nejsem si jisty jestli cena vyvazila naprostou nesystematicnost odvedene prace a chaos. Mezinarodni vyzkum se proboha nenarizuje shora (s vyjimkou sileneho grantoveho systemu EU) a patenty vetsinou stejne podavaji jednotlivci nebo skupiny v pripade zakladniho vyzkumu. Nechapu ale proc tu resime zda mezinarodni vyzkum ano nebo ne a proc by to nemohlo fungovat, kdyz to v jinych velmi drahych oborech funguje dobre. A jsou to obory se strategickym vyznamem, jako je casticova fyzika nebo fyzika plazmatu. To je jen strach nekterych lidi, ze by prisli vliv a daslich obava z konkurence pri zadostech o granty, oboji by ale kosmonautice zjevne prospelo.
Jiří Hošek - 18/8/2009 - 10:57
citace:ruská žádost o přibrání do programu návratu na Měsíc byla zdvořile odmítnuta.
Jestli myslíte tohle, tak to nebyla žádost o přibrání do US programu.
citace: Nechapu ale proc tu resime zda mezinarodni vyzkum ano nebo ne a proc by to nemohlo fungovat, kdyz to v jinych velmi drahych oborech funguje dobre. A jsou to obory se strategickym vyznamem, jako je casticova fyzika nebo fyzika plazmatu. To je jen strach nekterych lidi, ze by prisli vliv a daslich obava z konkurence pri zadostech o granty, oboji by ale kosmonautice zjevne prospelo.
Když NASA ale v podstatě nikdy jako pravá výzkumná agentura neexistovala. Byla to spíš kosmická sestra Pentagonu, co na vedlejšák dělá i služby pro komerční kosmonautiku a ten výzkum. I to, co jako výzkum dělá, dělá tak, aby to bylo maximálně v její režii, ač je to astronomie, geologie atd. - nedělají stanadrdní výzkumné astronomické či geologické instituce skrze NASA, ale dělá to NASA a ty ostatní k tomu jen přizve za svých podmínek. Změnit to by byl tvrdý zásah do mocenských pozic.
admin - 18/8/2009 - 12:48
Naprosto souhlasím s Adolfem. Proto ta diskuse je sice pěkná, ale zcela nereálná.
Jako reálné bych viděl maximálně tak jednotlivé programy, nebo spíše jen úkoly převedené pod např. OSN. Třeba NEO. Jenže i OSN je neakceschopný mastodont, kde stát nedodržující základní lidská práva šéfuje komisi pro lidská práva. Abych uvedl jeden z nejkřiklavějších příkladů...
Zřejmě by muselo jít o novou organizaci s váhou hlasu dle počtu obyvatel a HDP dle PPP. Představit si ji dovedu, ale nevěřím, že by se všechny státy na ní dohodli a ustavili ji...
ohara - 18/8/2009 - 13:31
citace:
citace: Nechapu ale proc tu resime zda mezinarodni vyzkum ano nebo ne a proc by to nemohlo fungovat, kdyz to v jinych velmi drahych oborech funguje dobre. A jsou to obory se strategickym vyznamem, jako je casticova fyzika nebo fyzika plazmatu. To je jen strach nekterych lidi, ze by prisli vliv a daslich obava z konkurence pri zadostech o granty, oboji by ale kosmonautice zjevne prospelo.
Když NASA ale v podstatě nikdy jako pravá výzkumná agentura neexistovala. Byla to spíš kosmická sestra Pentagonu, co na vedlejšák dělá i služby pro komerční kosmonautiku a ten výzkum. I to, co jako výzkum dělá, dělá tak, aby to bylo maximálně v její režii, ač je to astronomie, geologie atd. - nedělají stanadrdní výzkumné astronomické či geologické instituce skrze NASA, ale dělá to NASA a ty ostatní k tomu jen přizve za svých podmínek. Změnit to by byl tvrdý zásah do mocenských pozic.
A ja si prave myslim, ze presne tohle NASA potrebuje jako "prase drbani".
novák - 18/8/2009 - 17:34
citace: Jako reálné bych viděl maximálně tak jednotlivé programy, nebo spíše jen úkoly převedené pod např. OSN. Třeba NEO. Jenže i OSN je neakceschopný mastodont, kde stát nedodržující základní lidská práva šéfuje komisi pro lidská práva. Abych uvedl jeden z nejkřiklavějších příkladů...
Zřejmě by muselo jít o novou organizaci s váhou hlasu dle počtu obyvatel a HDP dle PPP. Představit si ji dovedu, ale nevěřím, že by se všechny státy na ní dohodli a ustavili ji...
Jakýkoli spolek kde USA nebudou mít naprostou a výhradní kontrolu bude jimi proto ohodnocen jako neefektivní, jako nyní OSN. A mezinárodní kosmická agentura bez USA nemá velkou cenu.
Hlasování podle počtu obyvatel - to jako v eventuální mezinárodní kosmické agentuře? Proč?
A mimochodem, Vaše info o OSN je dost zastaralé, komise pro lidská práva už tři roky neexistuje. A v nové Radě pro lidská práva do letoška ten největší porušovatel práv vůbec nebyl, natož aby jí předsedal. Navíc větší problém než předsednictví USA kdekoliv je jejich právo veta v RB.
ohara - 18/8/2009 - 17:49
Zase do toho zbytecne tahate politiku, podivejte se treba jak funguje CERN http://public.web.cern.ch/public/en/About/Structure-en.html Nikdo prece nenuti prizpivat USA do takove organizace nejvetsim dilem . Klidne se muze dohodnout pausal pro velke zeme za dva cleny rady a pausal za male zeme za jednoho clena. Rozpocet takove organizace i tak muze byt ve vysledku podobny jak NASA, s tim ze se na ni prehrajou mezinarodni projekty, typu sondy, sledovani atd. Plus standartizace, komunikacnich protokolu, stykovaci uzly a podobne. Porad by to melo usetrit NASA na nakladech mnmohem vic penez nez o kolik prijde tim, ze by USA do takove organizace prizpivala a patricnou cast odebrala NASA z rozpoctu.
David - 18/8/2009 - 18:45
Když už chcete zatracovat NASA, tak nezapomeňte, kolik vpravdě pionýrských projektů uskutečnila a to superúspěšně. Americe snáší zlatá vejce v podobě těchto špičkových projektů.Srovnějte třeba výsledky u planet, kdyby média sledovala " kosmická prvenství" jako za dob Sputniků obsadila by NASA ve všech kategoriích nejen medajlová, ale všechna bodovaná místa.Je tedy s podivem jak může někdo volat po rekonstrukci, či dokonce zrušení, scestnými názory na jakousi pobočku Pentagonu se zabývat je ovšem jen plýtvání časem.
ohara - 18/8/2009 - 20:20
Vy to porad nechapete. nikdo nechce upirat NASA uspechy, jde o to ze doba se zmenila a NASA se taky musi zmenit. Jinak bude dal preslapovat na miste, dal bude tekat z jednoho ukolu na jiny, aniz by je dokoncila podle puvodnich planu a vytezila jejich potencial. To je vyhazovani penez, ktere ji pak chybi. To nenni problem jejich odborniku, ale systemovy problem jak je rizena a financovana.
Derelict - 18/8/2009 - 21:05
citace: ..nikdo nechce upirat NASA uspechy, jde o to ze doba se zmenila a NASA se taky musi zmenit. Jinak bude dal preslapovat na miste, dal bude tekat z jednoho ukolu na jiny, aniz by je dokoncila podle puvodnich planu a vytezila jejich potencial. To je vyhazovani penez, ktere ji pak chybi. To nenni problem jejich odborniku, ale systemovy problem jak je rizena a financovana.
Presna formulace problemu. NASA ma obrovsky potencial, ale podivejte se na NASA jobs. Je tam i struktura kolik je v NASA inzenyrskych pozic, vedeckych pozic a co jsou lide v administrative.
Adolf - nepřihlášený - 18/8/2009 - 22:03
citace:Když už chcete zatracovat NASA, tak nezapomeňte, kolik vpravdě pionýrských projektů uskutečnila a to superúspěšně.
Obrovské úspěchy NASA jsou nezpochybnitelné, a to dokonce v oborech, o nichž už dnes pochybujeme, že je v současnosti NASA zvládá na výši doby – jako je management a logistika. Mnoho metod moderního managementu a logistiky má totiž kořeny v projektech NASA. Ovšem NASA je produktem studené války a doby, kdy kosmická technologie byla především záležitostí národní obrany a i velká část výzkumu s kosmem spojeného měla z těchto důvodů klasifikovaný charakter. Nešlo to tedy jen tak ani ve výzkumné oblasti vést jako vědecko-výzkumnou instituci. Byla to instituce i ve výzkumných oblastech fungující jako organizace obranného komplexu produkující vládou kontrolovaný výzkum, která jen případně své výsledky uvolňuje vědě a zapojuje klasické vědecké instituce do spolupráce na svých vlastních projektech. Tehdy to bylo nezbytností, dnes je to u většiny výzkumných činností brzdou, i když jistě v portfoliu jejich činností jsou jistě i nadále klasifikované výzkumy. Ty však dnes na rozdíl od původního stavu tvoří menšinu.
Když dnes NASA vypustí nový teleskop, neměl by to být projekt NASA, nýbrž projektového konsorcia astronomů s kosmickými technology. Ty tu technologickou část by mohla klasicky integrovat NASA, ale v podstatě by měla fungovat jako „drožkář“ astronomů. Výzkum Měsíce to je geologie. Měl by to tedy být projekt široké základný geologických institucí, které do něj vloží své prostředky a know-how a které to technicky realizují skrze NASA. Jestli geologové Ameriky či dokonce světa chtějí letět na Měsíc, ví do čeho tam své zdroje a úsilí napřít, mělo by se tam letět, ne když chce vrtkavý president. Pak se dosáhne nejvyššího soustředění prostředků podle skutečně vědeckého zadání a potřeby a vyrazí se maximum z potenciálu, které kosmické technologie poskytují.
Ten divný NASA monolit ve své organizační struktuře skrývá i řadu konfliktů zájmů. Kosmonautika je službou pro kosmické aktivity, kterou by si měl objednatel kosmické aktivity, která plní jeho účel, objednávat od technických služeb – kosmonautiky. Teď je ale ten dodavatel služeb v dominantním postavení a dělá si výzkumné aj. aktivity své vlastní, aby sám u sebe objednával své služby. David - 19/8/2009 - 09:14
Skutečně nechápu, jak může být NASA " trnem v oku" příznivci kosmonautiky, podívejte se na v poslední době realizované, či probíhající programy, jsou špičkové včetně využití " vysloužilých" sond. Kosmonautika jejíž logistika spočívá na iniciativě vědců tady již byla, jejím produktem byl nešťastný Vanguard a proti centrálně řízené kosmonautice, byť totalitního typu, na celé čáře propadla.Je třeba vidět, že NASA má i celospolečenské nezastupitelné postavení neboť realizuje velkou spoustu vedlejších programů. Vezměte si třeba TV NASA, nedovedu si vůbec představit jak by fungovala řízena vědci, nebo programy pro studenty a mládež. NASA vypadá přebujele, protože plní nejen svůj stěžejní program, ale i programy související a doprovodné a v tom je naprosto unikátní, nezastupitelná a navíc se sama změněným či měnícím podmínkám přizpůsobuje a nepotřebuje nějakou direktivní reorganizaci, příkladem je nakonec Internet, jeho pomocí se kdokoli na celém světě může stát přímým účastníkem skoro veškerého dění v NASA. V americe to funguje tak, že činnost každého subjektu limituje jeho solventnost, pokud někdo přiškrtí přiliv peněz příjemce sám ihned reaguje ? nepláče jako u nás doma, ale sám provede regulující opatření a když se mu to nepovede, " tak zavře krám" a pokud se tím vytvoří " díra" na trhu, ještě ten samý den / s trochou nadsázky/ jej nahradí někdo jiný, kdo to zvládne.Pokud by NASA byla opravdu tak neschopná, či přežitá, jak se snaží nastínit někteří diskutující, jejichž názorů si sice vážím, ale nemohu než s nimi neslouhlasit, již dávno by neexistovala a byla by nahrazena něčím jiným, lépe fungujícícm, jelikož se tak nestalo a nezdá se, že by se tak mělo v dohledné době stát, je nutno přijmout premisi, že NASA funguje dobře či dokonce skvěle/ můj soukromý názor/ a záměr jejího zakladatele IKEa dokonale vyšel.
ohara - 19/8/2009 - 09:27
Proc tu priznivci kosmonautiky placou, protoze USA uz mohlo byt naa MARSU s lidmi, kdyby se NASA nechovala tak macesky ke svym vlastnim programum. Podivejme se jak NASA vznikla, jako narodni urad pro koordinaci US aktivit v letectvi a kosmonautice. Nejakym nedopatrenim ale sama zacala provozovat vyzkum a vyvoj, pri tom ma ale organizacni strukturur uradu. To vede k tomu ze ma sice obrovsky drive ale kazdych 8 let zmeni smer. To co je potreba, je oddelit jeji vyzkumne vyvojove aktivity do sepratni organizace, ktera bude rizena a financovana jako klasicka akademicka organizace. To zabrani neustalemu tekani a ukaze kolik vlastne stoji samotna administrativa. Zaroven je treba vykopat mezinarodni a skryte mezinarodni aktivity do nejake mezinarodni organizace, tak aby neparazitovaly na rozpoctu NASA a zefektivnily se v dusledku vetsi konkurence. To co pisete o vedlejsich aktivitach, ano ty patri pod NASA jako administrativni organizaci, ale nemely by uzirat z rozpoctu na vyzkum. Co se statnich organizaci, ty funguji v USA stejne spatne jako kdekoliv jinde na svete, nikdo za tim ale nic lepsiho nevymyslel.
Adolf - nepřihlášený - 19/8/2009 - 10:01
citace: Podivejme se jak NASA vznikla, jako narodni urad pro koordinaci US aktivit v letectvi a kosmonautice. Nejakym nedopatrenim ale sama zacala provozovat vyzkum a vyvoj, pri tom ma ale organizacni strukturur uradu.
Zpočátku u nich převažovaly výzkumy, které zvyšovaly efektivnost činnosti kosmických zařízení v dobách, kdy kosmonautika patřila ke stěžejním odvětvím závodu ve zbrojení za studené války. Ten klasifikovaný výzkum pochopitelně musel probíhat v odlišném režimu než akademický. Ale poměr klasifikovaných výzkumů a bádání akademického charakteru se dávno změnil. NASA si však vytvořila vnitřní konkurenci tomu, co by měla koordinovat a integrovat do kosmického programu zvenčí, ne to sama provozovat. Je tu jasný střet zájmů.
JiriSalek - 19/8/2009 - 10:38
Nevim nevim jestli tu o NASA nepanuje nejaka mylka. NASA byl produkt studene valky. Zatimco vojenske projekty zustaly pod USAF ty nevojenske, ale stale navysost politicke, projekty byly presunuty pod NASA a tvorily jeji hlavni napln. Veda tam byla vzdy jen tak nejak mimochodem propasovana.
Objevitelske cesty vzdy bezely na politicky a vojensky motor. Pokud nejaky jednotlivec hnany touhou po poznani chtel neco dokazat, pak nezbylo nez vymyslet politickou ci vojenskou aplikaci a bezet s prosikem za vladarem.
Tak to fungovalo vzdy a zrejme to jeste nejakou dobu fungovat bude. Alternativou imperialistickemu motoru by mohl byt motor kapitalisticky, ale toho kapitalu na Mesici nebo Marsu zatim moc neni. Pokud se tedy chcete podivat na Mesic tak nezbyva nez s prosikem za politiky a jejich mocenskymi touhami. Jestli si nekdo mysli ze kdyz budou zruseny pilotovane aktivity NASA ze zbude vic penez na vedu, tak zije v hlubokem omylu.
Ja jsem podporoval VSE kvuli tomu, ze NASA by prenechala LEO kapitalistum a drobky z jeji cesty na Mesic by poslouzily cele kosmonautice i vede.
Jeden z navrhu Augustinovy komise je zabetonovat NASA na LEO jeste dukladneji. Jedine ceho tak dosahnou je ze NASA dostane mene penez protoze prestane byt pro politiky zajimava. Kapitalistum zbyde mene mista na rozlet a kosmonautika jako celek utrpi.
NASA musi jit tam kde nikdo jiny nemuze, tak jak to delala pri projektu Apollo, nebo bude lip ji rozpustit a zalozit ciste vedeckou organizaci ktera si vystaci s mensim rozpoctem.
ohara - 19/8/2009 - 10:50
Problem je v tom ze politici ji ted zrovna moc nepotrebuji, doba se zmenila a co se tyce pokroku. Nevim nakolik objevitelske cesty jsou jeho nejvetsim motorem, pro me je to spis penicilin, evolucni teorie, newtonowska fyzika, relativita a kvantova teorie atd. Vsechno tohle vzniklo bez politickeho zadani. Politicke zadani muzze mit dobre vedlejsi efekty, ale cil jako takovy je vetsinou naprosto k nicemu. Dokad se kosmonautika nezmeni z narodni kulturistiky ve vedni obor, tak to budou jen neustale vystrely do tmy. Je lepsi postupovat po malych schodech porad nahoru, nez vyskocit dva metry a zase sletet.
Svatopluk Klich - 19/8/2009 - 11:38
citace:Nevim nevim jestli tu o NASA nepanuje nejaka mylka. NASA byl produkt studene valky. Zatimco vojenske projekty zustaly pod USAF ty nevojenske, ale stale navysost politicke, projekty byly presunuty pod NASA a tvorily jeji hlavni napln. Veda tam byla vzdy jen tak nejak mimochodem propasovana.
Objevitelske cesty vzdy bezely na politicky a vojensky motor. Pokud nejaky jednotlivec hnany touhou po poznani chtel neco dokazat, pak nezbylo nez vymyslet politickou ci vojenskou aplikaci a bezet s prosikem za vladarem.
Tak to fungovalo vzdy a zrejme to jeste nejakou dobu fungovat bude. Alternativou imperialistickemu motoru by mohl byt motor kapitalisticky, ale toho kapitalu na Mesici nebo Marsu zatim moc neni. Pokud se tedy chcete podivat na Mesic tak nezbyva nez s prosikem za politiky a jejich mocenskymi touhami. Jestli si nekdo mysli ze kdyz budou zruseny pilotovane aktivity NASA ze zbude vic penez na vedu, tak zije v hlubokem omylu.
Ja jsem podporoval VSE kvuli tomu, ze NASA by prenechala LEO kapitalistum a drobky z jeji cesty na Mesic by poslouzily cele kosmonautice i vede.
Jeden z navrhu Augustinovy komise je zabetonovat NASA na LEO jeste dukladneji. Jedine ceho tak dosahnou je ze NASA dostane mene penez protoze prestane byt pro politiky zajimava. Kapitalistum zbyde mene mista na rozlet a kosmonautika jako celek utrpi.
NASA musi jit tam kde nikdo jiny nemuze, tak jak to delala pri projektu Apollo, nebo bude lip ji rozpustit a zalozit ciste vedeckou organizaci ktera si vystaci s mensim rozpoctem.
Naprostý souhlas.
admin - 19/8/2009 - 11:47
citace:Jakýkoli spolek kde USA nebudou mít naprostou a výhradní kontrolu bude jimi proto ohodnocen jako neefektivní, jako nyní OSN. A mezinárodní kosmická agentura bez USA nemá velkou cenu.
Já nejsem USA. Zřejmě jste si toho nevšiml. Přesto OSN musím takto hodnotit...
citace:Hlasování podle počtu obyvatel - to jako v eventuální mezinárodní kosmické agentuře? Proč?
Nikde jsem nepsal, že by se mělo hlasovat podle počtu obyvatel. Psal jsem něco jiného. ESA má velmi podobný způsob určování povinných příspěvků s tím, co jsem navrhoval...
citace:A mimochodem, Vaše info o OSN je dost zastaralé, komise pro lidská práva už tři roky neexistuje. A v nové Radě pro lidská práva do letoška ten největší porušovatel práv vůbec nebyl, natož aby jí předsedal. Navíc větší problém než předsednictví USA kdekoliv je jejich právo veta v RB.
Já nemluvil o aktuálním stavu, ale o jednom z nejhorších principiálních lapsusů v OSN. Vlamujete se do otevřených dveří. BTW, ačkoli je Rada mnohem lépe konstituována než Komise, tak členství SA, Kuby, Nigérie, atd. mě moc na optimismu nepřidá...
Pokud se chcete bavit na téma Vaši fantastické představy o porušovatelech práv, tak prosím do mejlu nebo na politikon.kostera.name. Děkuji.
JiriSalek - 19/8/2009 - 12:08
citace:Problem je v tom ze politici ji ted zrovna moc nepotrebuji, doba se zmenila a co se tyce pokroku. Nevim nakolik objevitelske cesty jsou jeho nejvetsim motorem, pro me je to spis penicilin, evolucni teorie, newtonowska fyzika, relativita a kvantova teorie atd. Vsechno tohle vzniklo bez politickeho zadani.
A na politicke zadani byla napriklad objevena amerika, nebo vyrobena atomova bomba.
Treba takovy Hubbleuv dalekohled by nevznikl bez spionaznich druzic.
citace:
Politicke zadani muzze mit dobre vedlejsi efekty, ale cil jako takovy je vetsinou naprosto k nicemu.
Dobrym prikladem zde by mohl byt napriklad zmineny Hubble nebo Skylab.
citace:
Dokad se kosmonautika nezmeni z narodni kulturistiky ve vedni obor, tak to budou jen neustale vystrely do tmy. Je lepsi postupovat po malych schodech porad nahoru, nez vyskocit dva metry a zase sletet.
Historie byla vzdycky tak trochu chaoticka, myslet si ze se to muze zmenit mi prijde podezrele. Kosmonautika ted nepotrebuje stat se vednim oborem. Spise by potrebovala stat se normalnim prumyslovym oborem. Kosmicka turistika by mohla dodat novy impulz, otevreni cesty na Mesic by mohlo dodat impulz dalsi. Kdyby Kolumbus misto obchodni zkratky do Indie slibil exponaty do muzea, tak by nikdy lode nedostal. Nemyslim si, ze by se situace az tak zmenila.
Pokud by kosmonautiku dosatli do ruky vedci, tak dostaneme hezke zabery z exotickych mist a sbirku sutru z Marsu, ale nevim nevim jestli to lidstvo principialne nekam jinam. Nejspis by to dopadlo tak, ze sidlo NASA by bylo po par staletich dobyto nejakymi barbary. Je to historicky zakon, ze ty nejagresivnejsi civilizace maji vzdy navrch.
ohara - 19/8/2009 - 12:25
Skylabem bych se zrovna neohanel, ten dopad jak dopad prave z nedostaku zajmu a Hubble rozhodne nevznikl jako politicke zadani, to ze pouziva vojenske technologie s tim nema co delat, vojaci take pouzivaji civilni technologie, ktere si sami nvyvinuli. Atomova bomba nebyla politickym ukolem ale vojenskym a mimochodem prisli s ni vedci, ne politici nebo vojaci, ti v te dobe ani netusili ze se da uvolnit nejaka energie stepenim. To ze to potom podporovali, je neco jineho, stejne jako by meli podporovat kosmonautiku ve chvili, kdy vedci jednoznacne ukazi ze takova cesta ma smysl. Pokud rikate ze vlastne vedecky smysl letet na Mesic nebo Mars je vedlejsi, ze je to duvod hlavne politicky. Tak potom nema smysl tam letet vubec a je lepsi ty penize narvat o neceho smysluplnejsiho. Aspon ja byt US danovym poplatnikem, tak v te chvili budu rozhodne proti, protoze bude cela rada vyzkumnych programu, ktere budou v tom pripade uzitcnejsi.
JiriSalek - 19/8/2009 - 12:42
citace:Skylabem bych se zrovna neohanel, ten dopad jak dopad prave z nedostaku zajmu
Skylab ale vznikl jako vedlejsi produkt politickeho Apolla.
citace:
a Hubble rozhodne nevznikl jako politicke zadani, to ze pouziva vojenske technologie s tim nema co delat
Jenze bez vojenskych technologii by nikdy nevznikl.
citace:
Atomova bomba nebyla politickym ukolem ale vojenskym a mimochodem prisli s ni vedci, ne politici nebo vojaci, ti v te dobe ani netusili ze se da uvolnit nejaka energie stepenim.
Me to prijde stejne jako v pripade projektu Apollo.
citace:
To ze to potom podporovali, je neco jineho, stejne jako by meli podporovat kosmonautiku ve chvili, kdy vedci jednoznacne ukazi ze takova cesta ma smysl. Pokud rikate ze vlastne vedecky smysl letet na Mesic nebo Mars je vedlejsi, ze je to duvod hlavne politicky. Tak potom nema smysl tam letet vubec a je lepsi ty penize narvat o neceho smysluplnejsiho.
Tedy smysl maji pouze ty veci o nichz nam pani vedci reknou ze maji smysl? 95% dnesni ekonomiky je zalozeno na opaku.
citace:
Aspon ja byt US danovym poplatnikem, tak v te chvili budu rozhodne proti, protoze bude cela rada vyzkumnych programu, ktere budou v tom pripade uzitcnejsi.
Danoveho poplatnika obecne zajima jen chleb a hry. Kolik ze staty obvykle davaji na vedu a vyzkum?
Kdyz na poplatnika udelate bububu, tak si jeste rad priplati na armadu, veda je ale vec znacne nejista a osidna.
ohara - 19/8/2009 - 13:13
Predstavte si ze mate balik penez a ted se mate rozhodnout jestli je date na Mesic, superpocitac k simulaci topologie proteinu, nebo dejme tomu stavbu velkyho C-statoru na vyzkum udrzeni plazmy v extremnich podminkach. (ja sam nevim na co bych to mel dat) A ted si vemte ze jednotlivy zastanci tehle tri projektu prijdou do kongresu hajit svuj projekt a u Mesice budete argumentovat tim ze je to politicky uzitecny a ze to urcite na vedlesak neco prinese? To slo za Kolumba kdy stat byl dynastie, panovnici se nestridali kazdych 8 let a nezodpovidali se obyvatelstvu ve volbach, jde to v Cine, kde je jednna strana a vlada a nebo to slo v dobe studeny valky, kdy byla spolecnost takrka ve valecnym stavu. V pripade NASA, politik rozhodne misto vedcu, jenze to je pak tezko obhajitelny pred volicem v dnesni dobe. Takze znova pokud se ma nekam letet musi to byt vedecke rozhodnuti odsouhlasene politiky aby bylo obhajitelne. Doba je proste uplne jina. To ze system rizeni NASA umoznuje aby prisel Bush ml. a v ramci volebni kmpane a vylepseni si popularity slavne ohlasil contellation, cimz ohrozil stavajici projekty. A budouci nijak nezajistil s tim ze jeho nastupci je to v celku jedno opet muze otocit kormidlem je proste systemove spatne. Pokud opet nenastane studena valka, nebo se nezmeni organizace NASA, pripadne se z USA nestane diktatura, tak to nikam nepovede
admin - 19/8/2009 - 13:20
Ale máme tu historickou zkušenost, že takové "politicky užitečné" projekty(Kolumbus, Apollo) jsou užitečné všeobecně.
Není doba Kolumba, kdy vládci měli vzdělání na úrovni dnešního základního, nebo středoškolského učiva a (až na pár vyjímek) zbytek populace byl takřka negramotný. Tehdy mohly chápat užitečnost Kolumbovy výpravy tak maximálně promile populace. Dnešní lidé ale většinově uznávají pozitivní následky projektu Apollo. To je obrovský rozdíl...
ohara - 19/8/2009 - 13:29
Uzitecne jsou urcite, ale jsou uzitecnejsi nez jine programy? Kdyz se pak lidi zeptaji zkvalitni to zivot obyvatelstvu vic nez investice do urychlovace?, odpoved musi byt zalozena na nejakych racionalnich faktech a politici takovou odpoved dat bez vedcu nedokazou. Ja si nedovedu predstavit, ze bych jako volic veril usudku jakemukoliv nasemu premierovi nebo vlade.
admin - 19/8/2009 - 13:42
To je zásadní problém. Kdo o tom rozhodne...
Třeba by tehdejší alchymisté raději Kolumba rozpustili v kyselině dusičné...
Me nicmene zaujalo video o motoru R4-D, ktery byl puzit na Apollu LM, ATV, HTV, Cassini a ted i Orionu.
I hlavni motor Orionu je recyklovan z Apolla a Orbiteru.
Ervé - 20/8/2009 - 08:25
to Ohara: po zkáze Columbie NASA potřebovala určit, co má dělat. Raketoplány nemůžou létat donekonečna bez miliardových nákladů a velké šance na další katastrofu. Po dokončení ISS nemají v současné podobě smysl. Bushův krok byl jednoznačně pozitivní, místo aby se NASA x let hádala, co má dělat a probíhala v ní válka jednotlivých projektů, jasně řekl, jaké kroky podpoří a že NASA musí po dokončení ISS opustit stagnaci na LEO a namířit dál. Teď je na Obamovi, jestli Bushův projekt zpomalí a prodlouží, nebo změní. Díky Bushovi teď už nikdo snad nezruší Ares 1, takže USA bude mít pořád technologie k tomu, aby rychle postavili Ares 5 a letěli na Měsíc nebo dál, i kdyby je Obama úplně zastavil, ale to by udělal už na jaře. Když rozhodně o prodloužení misí raketoplánu po 2010, musel by vydat miliardy dolarů na generálky a další provoz, přitom by byl odpovědný za případnou další katastrofu raketoplánu, to politik toužící po znovuzvolení nemůže připustit, takže prodloužení STS nečekejte. Jsou teď 3 možnosti - 1. NASA dostane víc peněz a vyvine Ares 1, 5 a lety na Měsíc, i třeba o rok nebo dva později (malá šance).
NASA víc peněz nedostane, takže 2. STS-134 bude poslední start, Orion se zbrzdí, Ares 5 usne nejméně na rok a USA budou létat se Sojuzy a pak pilotovanými COTS déle. nebo 3. Obama zruší celý komplex Aresu a Orionu, NASA plně podpoří COTS, aby mohl s piloty letět už 2012 a vyvine nový program letů na Měsíc bez Aresu a s modifikovaným Orionem. USA nemá silný motor prvního stupně mimo SRB, takže by buď znovu postavili F-1A, nebo převzali RD-170, obě možnosti jsou horší než SRB. Tím by ale taky rozbili současnou síť dodavatelů, o práci by přišly tisíce lidí, což si Obama těžko může dovolit.
JirkaSalek - 20/8/2009 - 09:01
citace:3. Obama zruší celý komplex Aresu a Orionu, NASA plně podpoří COTS, aby mohl s piloty letět už 2012 a vyvine nový program letů na Měsíc bez Aresu a s modifikovaným Orionem.
IMHO je Orion ve vyvoji dal nez Dragon, takze nema smysl aby NASA podporovala pilotovany Dragon.
Provni Falcon 9 poleti nejdriv pristi rok a kdo vi kdy poleti prvni ocesana verze Dragonu. Pilotovany let Dragonu v roce 2012 je z rise pohadek. Staci se jen podivat jake problemy byly s Falconem 1. Trvalo to roky nez byl zaletan. Kazda chyba pri letu Falcon 9 nebo Dragonu bude mnohonasobne drazsi, takze je mozne ocekavat ze SpaceX bude mnohem opatrnejsi.
SpaceX ma minimalni zkusenosti s provozem orbitalnich systemu a jeste mensi s navratovymi kabinami. Pred kazdym letem Faconu 1 se dusovali ze vse proverili a presto se objevovaly zakladni chyby v navrhu. Pilotovany Dragon v roce 2012 je proste nerealny - snad leda se simpanzem.
J.Mede - 20/8/2009 - 11:55
citace:
citace:3. Obama zruší celý komplex Aresu a Orionu,
My tady nemůžeme nic změnit na prioritě NASA. V 60sátých létech to bylo jednodušší Amerika dostala od Gagarina takový kopanec až vyletěla na Měsíc. Tady zapracovala uražená hrdost, protože muži jsou ješitní. Takže když dnes nemají rovnocenného partnera nemají motivaci v NASA ani v kongresu. Je jen škoda že Sověti tehdy ustoupili od měsíčního projektu, od závodu o Měsíc. Lidstvo už mohlo létat na Mars. Nejhorší scénář by byl kdyby Američani čekali až se Rusko,Čína,Indie,Japonsko a J.Korea dostanou na stejnou úroveň, protože všechny tyto země mimo Japonska v kosmickém programu spolupracují a jde již jen o pár let kdy nechají Ameriku za sebou.
Jiří Hošek - 20/8/2009 - 13:49
citace:Provni Falcon 9 poleti nejdriv pristi rok a kdo vi kdy poleti prvni ocesana verze Dragonu.
Ano, samozrejme tam plati to "mohl by". Nebo jeste lepe receno "podle planu". Ale meli bychom byt trochu realiste. Nikdo neocekava ze to pujde podle Muskova planu. 4 x Falcon 9 behem pristiho roku? Kdo vi jestli by zvladli 4 x Falcon 1. Az bude Falcon 9 v kompletnim stavu na kompletni rampe, tak bude potrebovat jeste dalsich nekolik mesicu vsechno odladit - jestli pujde vsechno dobre a neobjevi se zase dalsi chyby.
Odklady lze ocekavat - je to nova raketa na nove rampe. Byl by zazrak nebo hazard kdyby stihli odstartovat do konce roku. Uz ted budou mit problemy stihnout presunout na raketodrom alespon hlavni soucasti rakety.
PatekL - 20/8/2009 - 16:01
Nevim, já si pořád nedokážu představit nějekou malou firmu jak posílá své kosmonauti ve své kos. lodi do kosmu, když i pro velké státy je to dost náročný a určitě se nejedná ani pro USA o jednoduchou záležitost. Když pročítám články o počátcích pilotovaných letů zírám co lidí se okolo toho motalo. Vemte si jednotlivé systémi lodi, kde je seženou? Koupí, vyvinou? Strava, WC (USA ho radči kopila v rusku), spojovací mechanismus atd. Některé poznatky jsou všeobecně známé, ale je toho dost co je pro většinu lidí nepřístupné. Kde seženou tepelný štít pro sestup atmosférou, orientační a stabilizační systém to vyvinou také sami? A nebo to vše nakoupí u firem, které to vyvinuli za statní peníze? Asi tomu dost dobře nerozumim. Čína si musela dopomoct spoluprácí s ruskem, ale v USA si nějaká firmička potaví vlastní nosnou raketu a kosmickou loď jako by to bylo Rogalo s motorem od sekačky. ESA vlastní loď prozatím nemá. Neni to divný? Kde vezmou ty informace o všech těch systémech, podsystémech? Kde vycvičí kosmonauty-astronauty? Kde seberou sledovací stanice? Pokud budou přistávat na vodu, čím je vyloví? Nebo si to vše pronajmou od státu? Jaká bude pravděpodobnost u Dragonu, že se něco podělá? Vždyť i USA, který jsou posedlí bezpečnostní, to stálo dost lidských životů.
JirkaSalek - 20/8/2009 - 17:12
citace:Nevim, já si pořád nedokážu představit nějekou malou firmu jak posílá své kosmonauti ve své kos. lodi do kosmu, když i pro velké státy je to dost náročný a určitě se nejedná ani pro USA o jednoduchou záležitost. Když pročítám články o počátcích pilotovaných letů zírám co lidí se okolo toho motalo. Vemte si jednotlivé systémi lodi, kde je seženou? Koupí, vyvinou?
Dragon tusim nakupuje cast systemu pro zabezpeceni ziv. podminek u komercniho dodavatele pro vyskove lety. Pro naklad a prechodny pobyt na orbite to asi staci. Pro pilotovane lety budou muset predelat.
citace:
Strava, WC (USA ho radči kopila v rusku), spojovací mechanismus atd.
NASA vyvynula vlastni zachod, pro Dragon staci plinky, spojovaci mechanismus prevzaty od NASA.
citace:
Některé poznatky jsou všeobecně známé, ale je toho dost co je pro většinu lidí nepřístupné. Kde seženou tepelný štít pro sestup atmosférou,
Tepelny stit prevzali ze Stardustu (sonda NASA) a prizpusobili aby si ho mohli vyrabet sami. Nevim jak je to s patentem, mozna NASA poskytla zdarma, mozna museli platit.
citace:
orientační a stabilizační systém to vyvinou také sami? A nebo to vše nakoupí u firem, které to vyvinuli za statní peníze?
System si asi vyviji sami, soucastky nakupuji u beznych Aerospace dodavatelu.
citace:
Asi tomu dost dobře nerozumim. Čína si musela dopomoct spoluprácí s ruskem, ale v USA si nějaká firmička potaví vlastní nosnou raketu a kosmickou loď jako by to bylo Rogalo s motorem od sekačky.
Hodne soucastek muze podlehat omezenim na vyvoz, tudiz dodavatele nemuzou vyvazet do Ciny, ale muzou vesele dodavat v ramci USA.
citace:
ESA vlastní loď prozatím nemá. Neni to divný? Kde vezmou ty informace o všech těch systémech, podsystémech?
Nejjednodusii je najmout lidi se zkusenostmi. SpaceX prebrala vsechen zkuseny personal z jinych uz zavedenych aerospace firem.
citace:
Kde vycvičí kosmonauty-astronauty?
Astronauti na odchodu z NASA? Vetsina jich odchazi do soukrome sfery vydelat penize.
citace:
Kde seberou sledovací stanice?
Spoluprace s Nasa, nebo si pronajmou/koupi bezny satelitni prijimac. Pro vypousteni satelitu zatim moc nepotrebovali, pro let k ISS vyuziji NASA.
citace:
Pokud budou přistávat na vodu, čím je vyloví?
prvni stupen falconu vazil par tun, takze to zvladne rybarska barka. Jak to budou delat s Falconem 9 a Dragonem netusim, ale bude to radove drazsi.
citace:
Nebo si to vše pronajmou od státu? Jaká bude pravděpodobnost u Dragonu, že se něco podělá? Vždyť i USA, který jsou posedlí bezpečnostní, to stálo dost lidských životů.
Tipuju, ze s Dragonem budou potize.
yamato - 20/8/2009 - 19:20
citace:Nevim, já si pořád nedokážu představit nějekou malou firmu jak posílá své kosmonauti ve své kos. lodi do kosmu, když i pro velké státy je to dost náročný
Pro velke staty je obcas dost narocne aj vybrat najlacnejsiu ponuku v tendri s dvoma uchadzacmi... Porovnavate neporovnatelne, rozhodovacie procesy v sukromnom a verejnom sektore su uplne ine a predovsetkym sleduju uplne ine zaujmy.
Co sa tyka "neskutocnej" narocnosti kozmonautiky pre verejny sektor, mame tu sukromnu spolocnost o pocte.. kolko? 700 ludi?... co navrhla komplet raketu (ziadne vypozicane komponenty, ako ruske motory a pod.) a uspesne ju poslala do vesmiru. Z mojho pohladu slubne. Mozno to chce len mysliet inak ;-)
Adolf - nepřihlášený - 20/8/2009 - 21:42
citace:Co sa tyka "neskutocnej" narocnosti kozmonautiky pre verejny sektor, mame tu sukromnu spolocnost o pocte.. kolko? 700 ludi?... co navrhla komplet raketu (ziadne vypozicane komponenty, ako ruske motory a pod.) a uspesne ju poslala do vesmiru. Z mojho pohladu slubne. Mozno to chce len mysliet inak ;-)
Kosmonautika a její know-how a technologie vznikla za podmínek neskutečného soustředění investičních prostředků pod patronátem obrovitých velmocí. Když už tu ale je, tak ale musí stačit uvolnění těchto výtvorů pro trh, aby i soukromý investor, co nemusí stvořit kosmonautiku znovu, jen koupit dosažitelné polotovary řešení, technologie a odborníky, a mohl následně přijít s novým kosmickým výrobkem, který bude stát na ramenou dosavadního vývoje tohoto oboru.
David - 21/8/2009 - 08:57
Je potřeba vidět, že soukromý sektor/ v USA/ realizuje kosmické zakázky, téměř beze zbytku. Funguje to tak, že NASA vypíše tendr a soukromé firmy o něj soutěží a vybraná postaví raketu, její část či sondu, či satelit. Pokud jí zakázku zadá soukromník, či banka, či nějaké občanské sdružení udělá totéž. Jelikož je tam takových firem několik , žene konkurenční prostředí vývoj rychle vpřed. V zásadě lze tedy říci, že soukromý sektor / v USA/ je schopen realizovat cokoli, třeba i pilotovaný let na Měsíc.Příkladem může být Apollo, se něm se podílelo několik velkých aerokosmických firem, všechny dostaly díl svého " koláče", všechny uspěly a možná byly i spokojené, většina fandů kosmonautiky také.
admin - 21/8/2009 - 09:22
To je v podstatě pravda. Problém je, že NASA spolkne celkem bez užitku spousty peněz při "řízení" projektů a na svou vlastní administraci. A to už vůbec nemluvím o pozemním sektoru, kde zaměstnává tisíce lidí a přímo zařizuje aktivity, které by mnohem lépe a levněji mohly dělat soukromé firmy... Abych se nikoho náhodou nedotkl, tak samozřejmě IMHO...
David - 21/8/2009 - 10:41
Ale právě proto byla NASA zřízena, aby kosmický výzkum nebyl živelný, jak co nějakého vědce napadne, ale aby prostředky byly využívány cíleně a zabránilo se vícekolejnosti. Pamětníci počátků kosmonautiky si jistě pamatují,že v USA vypouštěla družice, armáda, letectvo, námořnictvo,atd., příkladem jsou první sondy k Měsíci, stavěla je armáda i letectvo, zkrátka anarchie, když k tomu přidáme konkurenci, je jasné, že bez centrální organizace typu NASA to nemohlo jít. Tak Ike rozhodl o zřízení NASA a měl pravdu, nechci se opakovat, ale v USA je běžná praxe, že organizace, které jsou zbytečné se okamžitě ruší a zrušit organizaci, která má za sebou, v realizaci a před sebou fantastické úspěchy na něž ostatní svět " kouká s otevřenou pusou ",je zcela jistě nápad, který nemůže stát na racionálním základě.
admin - 21/8/2009 - 10:49
Ale já nechci NASA rušit a většina nynějších Tvých výtek jde úplně mimo to, co jsem psal já. Jako třeba roztříštěnost - ani to nikde a nijak nepožaduji.
Ale americký kosmický průmysl dostatečně monohokrát dokázal, že dovede vyrobit nosič a pil. kosmickou loď. Nechť tedy NASA udělá tendr na dopravu svých kosmonautů a nákladu na LEO a kontroluje bezpečnost řešení. Nic víc, nic míň.
V současné době se pletou jak do provozu, tak i do vývoje, stavby, atd. To zaměstnává zbytečně hodně zaměstnanců. Jsou to náklady navíc.
Teď s Obavou se to navíc nijak nezmění. Bojí se propouštět. Takže tu budeme mít stále zbytečně nabobtnalou a nedostatečně efektivní organizaci. Teda my ne, ale amíci...
Jiří Hošek - 21/8/2009 - 14:23
citace:Ale meli bychom byt trochu realiste. Nikdo neocekava ze to pujde podle Muskova planu.
Původně jsem chtěl k tomu plánu připojit svůj komentář, pak jsem neměl čas, a Vy jste to udělal za mne. Díky.
David - 21/8/2009 - 15:12
NASA vznikla na základě vynikajících zkušeností s obdobnou organizací v oboru letectví, která se osvědčila právě tím, že se "pletla" do vývoje renomovaným leteckým firmám.Následkem tohoto " pletení" postavili v USA třímachové stroje a X-15, nehledě na uplatnění v aerodynamice dopravních letadel .Pokud by se nechal vývoj jen na soukromém sektoru, byl by nutně podřízen ekonomice a zcela jistě by zaostal.NASA posunula americkou kosmonautiku, tam kde je, t.j. na vedoucí místo ve všech směrech, snad kromě a tady si dovolím malou jedovatost, "mávání".Bez NASA by se pilotní programy nedaly vůbec realizovat, zcela jistě by vznikl chaos, jako na počátku a tím by dostaly opět, jako na začátku, možnost vyniknout totalitní, či polototalitní konkurenti, kteří jinak nemají šanci s NASA soutěžit v čemkoli.
admin - 21/8/2009 - 15:28
Ach jo. Davide, Ty prostě odmítáš z principu jakoukoli diskusi, jakoukoli kritiku.
To "pletení" není nic jiného než vývoj nových věcí. A přesně to by NASA měla dělat. Jestli si celou diskusi přečteš znovu a tentokrát POŘÁDNĚ, tak zjistíš, že nikde, ale lautr nikde nechci, aby to NASA přestala dělat.
Jediné, co mi na NASA skutečně vadí, je to, že se snaží dělat něco, co už trh dávno bezpečně umí i bez NASA. Důkaz světem proběhne každých pár týdnů. A to je doprava nákladu a lidí na LEO. Je to stejně zbytečné, jako by státní příspěvková organizace chtěla vyvíjet třeba nový, ještě lepší a chutnější rohlík. A Ty jsi de facto v situaci, kdy adoruješ onu státní příspěvkovou organizaci, jaká je sqělá, bez konkurence atd. A já tvrdím, že by se taková organizace měla zabývat něčím jiným a ne výrobou ještě lepších rohlíků, protože ty dovede dnes kdekdo.
Už to konečně chápeš?
yamato - 21/8/2009 - 15:34
citace:NASA vznikla na základě vynikajících zkušeností s obdobnou organizací v oboru letectví, která se osvědčila právě tím, že se "pletla" do vývoje renomovaným leteckým firmám.Následkem tohoto " pletení" postavili v USA třímachové stroje a X-15, nehledě na uplatnění v aerodynamice dopravních letadel .Pokud by se nechal vývoj jen na soukromém sektoru, byl by nutně podřízen ekonomice a zcela jistě by zaostal.NASA posunula americkou kosmonautiku, tam kde je, t.j. na vedoucí místo ve všech směrech, snad kromě a tady si dovolím malou jedovatost, "mávání".Bez NASA by se pilotní programy nedaly vůbec realizovat, zcela jistě by vznikl chaos, jako na počátku a tím by dostaly opět, jako na začátku, možnost vyniknout totalitní, či polototalitní konkurenti, kteří jinak nemají šanci s NASA soutěžit v čemkoli.
Chapem ze pri vyvoji prevratnych dopravnych systemov treba nejaku NASA, aby to cele riadila, financovala a tlacila. Ale naco je NASA pri vyvoji kabiny na urovni apolla alebo sojuzu? To je prevratny system? To by uz mala zvladnut aj sukromna firma. Alebo sa ma NASA montovat aj do vyvoja novych boeingov?
Alchymista - 21/8/2009 - 16:35
citace: Alebo sa ma NASA montovat aj do vyvoja novych boeingov?
Aj NASA, aj jej predchodca NACA (National Advisory Committee for Aeronautics = Národný poradný výbor pre letectvo) sa do vývoja letectva montovali a montujú viac než významne.
Ostatne NASA znamená National Aeronautics and Space Administration teda Národný úrad pre letectvo a kosmonautiku a letectvo má teda v názve i v popise práce. Zastrešuje okrem iného základný výskum v oblasti aerodynamiky.
Prevážne pre letecký výskum slúžia tieto zariadenia:
Langley Research Center - aerodynamické tunely pre rôzne rýchlosti a účely a technologický výskum (obrábanie, materiálový výskum atď...)
Dryden Flight Research Center na základni Edwards Air Force Base - hlavne letové skúšky
NASA Ames Research Center na základni Moffett Federal Airfield - aerodynamika (okrem iného najväčší aerodynamický tunel na svete), vysoké rýchlosti (niekoľko kanónov na ľahký plyn), technologický výskum, informačné systémy
[Upraveno 21.8.2009 Alchymista]
yamato - 21/8/2009 - 16:48
citace:
citace: Alebo sa ma NASA montovat aj do vyvoja novych boeingov?
Aj NASA, aj jej predchodca NACA (National Advisory Committee for Aeronautics = Národný poradný výbor pre letectvo) sa do vývoja letectva montovali a montujú viac než významne.
Ostatne NASA znamená National Aeronautics and Space Administration teda Národný úrad pre letectvo a kosmonautiku a letectvo má teda v názve i v popise práce. Zastrešuje okrem iného základný výskum v oblasti aerodynamiky.
A presne o tom hovorim. Zakladny vyskum. NASA robila zakladny vyskum v oblasti aerodynamiky, ktory bol uspesne transformovany do priemyslu. Dnes uz boeing nepotrebuje NASA, aby pouzil napr. novy profil pre dopravak, alebo ano? NASA si svoju robotu spravila, priemysel ju vyuzil.
Takisto si NASA spravila svoju robotu pri vyskume hypersonickych rychlosti pri navrate do atmosfery, pri vyskume materialov kozmickeho veku, pri vyskume podmienok otvoreneho kozmu atd. Clovek by ocakaval ze teraz tieto poznatky vyuzije priemysel, lenze jaksi nie. Stale musi byt vsade NASA, stale musi vsetko schvalovat a kontrolovat.
Vazne si myslite ze pilotovana kozmonautika sa moze uspesne rozvijat ako relativne nesamostatny statom mohutne dotovany obor? Podla mna skutocny rozvoj kozmonautiky zaznamename az vtedy, ked sa dostane na uroven bezneho letectva.
Letectvo ako take sa za 100 rokov posunulo od plateneho dvojplosniku bratov Wrightovcov az po 3machovy Blackbird. Kozmonautika sa za 50 rokov posunula od jednorazovych rakiet sojuz pohananych velmi neefektivnymi raketovymi motormi, az po... jednorazove rakety sojuz pohanane velmi neefektivnymi raketovymi motormi. Pytam sa teda, ci model statnych vesmirnych agentur neposobi skor retardacne.
Alchymista - 21/8/2009 - 17:12
Môžem Ťa ubezpečiť, že viac ako polovica aerodynamiky je čistá empíria, takže priestoru pre základný výskum je viac, ako by si konštruktéri želali. Podobne je to v oblasti vysokých rýchlostí - ano, niektoré veci boli odskúšané a následne sa dostali do praxe (za vynaloženia nemalých nákladov), ale predstavujú skôr hrubo zmapované ostrovčeky poznatkov v oceáne neznáma, než preskúmaný problém.
citace:Vazne si myslite ze pilotovana kozmonautika sa moze uspesne rozvijat ako relativne nesamostatny statom mohutne dotovany obor? Podla mna skutocny rozvoj kozmonautiky zaznamename az vtedy, ked sa dostane na uroven bezneho letectva.
Ano, s ohľadom na vstupné náklady neexistuje iná cesta.
Súkromné spoločnosti, ktoré sa aktuálne snažia preniknúť na trh s kozmickou dopravou, viacmenej parazitujú na NASA a "tradičných" výrobcoch rakiet, ktorým pretiahli mozgy so špeciálnymi, nikdy a nikde verejne nepublikovanými, vedomosťami.
citace:Kozmonautika sa za 50 rokov posunula od jednorazovych rakiet sojuz pohananych velmi neefektivnymi raketovymi motormi, az po... jednorazove rakety sojuz pohanane velmi neefektivnymi raketovymi motormi.
Rozhoduje cena, poznatky a - efektivita
Kým "papierák" na úrovni prvých lietadiel dnes postaví pomali kolchozník v stodole, alebo učni pri praktickom vyučovaní, "trojmachové" stoje vznikli len dva, Blackbird a Mig-25, oba vojenské a teda oba za nehorázne a štátne peniaze.
Ani dvojmachových strojov nie je veľa - vôbec drvivá väčšina lietadiel lieta hlavne podzvukovo a do oblasti nadzvuku "občas nazrie" - ak nepočítame experimentálne stroje, tak okrem SR-71 a Mig-25 len Concorde a Tu-144 boli riešené ako stroje, ktorých hlavným letovým režimom je let nadzvukovou rýchlosťou.
A že sme sa v oblasti raketových pohonov nikam nepohli?
Autá na benzín tu boli už pred prvými lietadlami (o raketách nehovoriac) - a stále tu smradíme prevážne na benzín a naftu v spaľovacom motore a placatíme sa po cestách rýchlosťou, ktorá bola prekonaná pred viac ako 105 rokmi. Takže kde je ten pokrok? [Upraveno 21.8.2009 Alchymista]
yamato - 21/8/2009 - 17:55
pokrok je tam, ze dnes sa placame po dialniciach 140tkou a ani necitime ze ideme, so spotrebou nejakych 7 litrov/100km, kym to iste pred polstorocim bol uzasny sportovy vykon a zhltalo to neskutocne mnozstvo benzinu. Suhlasim ale ze spalovacie motory su zastarala technologia, prezivajuca hlavne zo zotrvacnosti. Taktiez je ale pravda ze dnes dokazeme vyrobit rovnako rychle elektromobily, vyvoj teda nezastal.
Prave tie vstupne naklady su hlavny hacik. Kosmonautika sa pred polstorocim vydala cestou jednorazovych rakiet, a aj ked je to celkom evidentny ekonomicky nezmysel, stale na nej zotrvava. NASA mala byt agentura raziaca cestu pokroku a inovacii. Namiesto toho cpe do aresov motory vyvinute pred 40 rokmi. Namiesto vyskumu novych technologii vyhlasuje a dotuje programy zalozene na tej starej. Predstavte si ze by NASA nevyhlasovala orbitalne stanice, cesty na mesiac a podobne, a namiesto toho by tie miliardy investovala do vyskumu pohonov s ovela vyssim Isp ako mame dnes, do materialov umoznujucich ovela bezpecnejsi navrat do atmosfery a pod. Na zaklade toho by vznikali ovela lacnejsie a bezpecnejsie transportne systemy. Orbitalne stanice a lety ktoviekam by potom mohla prenechat vyskumnym organizaciam a komukolvek kto si bude mysliet ze to ma zmysel.
Ohladom nadzvukovych lietadiel - sice vacsinou lietame podzvukovo, ked chceme, vieme to aj rychlejsie A to je podstatne.
Dušan - 21/8/2009 - 21:59
citace:
Prave tie vstupne naklady su hlavny hacik. Kosmonautika sa pred polstorocim vydala cestou jednorazovych rakiet, a aj ked je to celkom evidentny ekonomicky nezmysel, stale na nej zotrvava.
Obávám se, že právě v tom je ten háček: vstupní náklady na efektivně fungující vícenásobně použitelný kosmický systém jsou z hlediska dnes dostupných technologií skutečně "astronomické" i z hlediska peněz, které se v oblasti kosmonautiky pohybují....
Z čistě ekonomického hlediska je nejlepší perpetuum mobile...
citace:
Ohladom nadzvukovych lietadiel - sice vacsinou lietame podzvukovo, ked chceme, vieme to aj rychlejsie A to je podstatne.
A o tom to celé je - létat nadzvukově umíme, ale skoro nelétáme. Je to příliš drahé...
David - 21/8/2009 - 23:15
Ale v diskuzi přece nejde o mne. Já pouze mám ten názor, že NASA nejen, že nepotřebuje nějakou rekonstrukci, či zrušení, ale že veleúspěšně plnila a plní úkol pro který byla před 50 lety zřízena, t,j. koordinovat kosmický výzkum v USA, tak, aby byl na špici světového vývoje. Jestli vyvíjí novou, a to je třeba zdůraznit novou kosmickou loď pro dopravu lidí nejen na LEO, ale i dále, znamená to, že svůj úkol plní. Něco jiného by bylo, kdyby příkladně oprášila staré plány a začala stavět třeba Gemini, která by zcela jistě mohla drožkařit a dokonce ve vyšší kvalitě než Sojuzy. Na to by vskutku nebyla potřeba vědecká instituce. Ale , Bože, jak je to prosté,vyvíjí zcala novou kosmickou loď nové generace, jejíž vnější podoba se sice podobá Apollu,ale jen vnější podoba, nic jiného. Proč nekritizujete příkladně Rusy, kteří zamrzli ve vývoji před 40 lety a do omrzení vyrábí prababičku R-7 a Sojuzy, ano v Rusku je ten prostor pro náhradu jejich nefungujícího systému, tam by bylo vhodné zamířit s kritikou, nikoli na NASA.
x - 22/8/2009 - 03:12
citace:Taktiez je ale pravda ze dnes dokazeme vyrobit rovnako rychle elektromobily, vyvoj teda nezastal.
Na definitvni "vyleceni" zaprisahlych zastancu elektromobilu (tim nemyslim vas - vas jen upozornuji na satel omilany omyl...) by jim bylo treba zrejme pod okny otevrit hnedouhleny povrchovy dul a postavit vedle nej a to primo vedle jejich obydli tepelnou elektrarnu na hnede uhli.
Dokud se vyrabi vice nez 50% elektriny z uhli a jinde - Polsko snad az 90% maji elektromobili jasne stop - misto toho bych spise volil automabili na Zemni plyn.
Proste pro motor musime mit i pokud mozno levne dotupne palivo a to splovaci motor zatim splnuje nejlepe.
Alchymista - 22/8/2009 - 07:09
yamato, problém raketových konštrukcií je niekde inde...
Na to, aby si dostal objekt na obežnú dráhu, musíš ho dostať z gravitačnej jamy a udeliť mu nejakú rýchlosť (energeticky je to vlastne to isté). Ide o to, že potrebujeme získať nielen veľkú energiu ale i značný okamžitý výkon, pretože v pozemských podmienkach pôsobia gravitačné i aerodynamické straty.
Problém je v tom, že zatiaľ nepoznáme efektívnejší spôsob získania potrebnej energie a dosiahnutia potrebného výkonu pri použiteľnej hmotnosti celého zariadenia ako je spaľovanie chemických palív.
S tým sa zrejme nedá nič robiť - teoreticky by boli ešte použiteľné nejaké atómové raketové motory, lenže tam je tak veľké množstvo problémov s bezpečnosťou, že zostali v štádiu prototypov, niektoré vôbec ani neboli spustené.
Iontové a iné elektrické motory sú mimo hru - ich výkon je celkom nedostatočný.
Na kozmický výťah nemáme ani materiál, ani peniaze.
Na čokoľvek iné by bol potrebný celkom brutálny prielom vo fyzike a ten podľa všetkého v dohľadnej dobe nehrozí.
Takže jediná vec, ktorá sa dá ako tak riešiť je znovupoužiteľnosť.
citace:Ohladom nadzvukovych lietadiel - sice vacsinou lietame podzvukovo, ked chceme, vieme to aj rýchlejsie. A to je podstatne.
Ako sa to vezme.
Keď chceme, vieme postaviť aj opakovane použiteľný kozmický dopravný prostriedok. Lenže je strašne drahý.
Keď chceme, vieme, aspoň teoreticky, postaviť aj atomový raketový motor a prakticky staviame aj elektrické "raketové" motory. Lenže - prvý je nebezpečný a druhé sa absolutne nehodia na štart zo Zeme.
Čiže nejaké možnosti existujú, ale majú tak veľké množstvo nedostatkov, že sa zatiaľ nedajú prakticky použiť. Nemyslím si, že by v tejto oblasti súkromné spoločnosti niečo podnikali, tie si počkajú na výsledky NASA.
Dokonca i "súkromné lietanie" a znovupoužiteľnosť riešia malé firmy nadšencov, nie veľké a silné firmy ako Lockheed alebo Boeing - tie majú vlastné rito isté a viac ich nezaujíma a asi ani nezaujímalo. [Upraveno 22.8.2009 Alchymista]
Jiří Hošek - 22/8/2009 - 09:00
citace:Něco jiného by bylo, kdyby příkladně oprášila staré plány a začala stavět třeba Gemini, která by zcela jistě mohla drožkařit a dokonce ve vyšší kvalitě než Sojuzy.
Vyšší kvalita = přestup do stanice ve skafandrech přes otevřený kosmický prostor, snížení posádky dopravní lodě ze tří na dva, snížení životnosti dopravní lodě z půl roku na maximálně měsíc ??
citace:Proč nekritizujete příkladně Rusy, kteří zamrzli ve vývoji před 40 lety a do omrzení vyrábí prababičku R-7 a Sojuzy, ano v Rusku je ten prostor pro náhradu jejich nefungujícího systému, tam by bylo vhodné zamířit s kritikou, nikoli na NASA.
Alchymista:
vravite, ze so sucasnymi technologiami je klasicky raketovy motor najlepsie riesenie.
Ja vravim, ze NASA by mala vrazat tie miliardy do vyvoja novych technologii (teda lepsich nez tie sucasne), aby klasicky raketovy motor uz nebol najlepsie riesenie. V podstate si neodporujeme, len sa nerozumieme. Ja netvrdim ze su lepsie sposoby ako sa dostat na orbitu. Ja tvrdim ze NASA by mala tie peniaze pouzivat na to, aby tie lepsie sposoby nasla. A kolko sa dnes vraza do vyskumu takychto konceptov? Jedno percento rozpoctu? (argument ze s tym sa neda nic robit nepatri do slovnika uspesnych vyskumnikov)
x:
mate pravdu, nie som zaprisahly priznivec elektromobilov. Len hovorim ze ich vieme urobit. Keby sme sprevadzkovali napr. fuzne reaktory ako ciste elektrarne, alebo ak by sme vyriesili problem emisii (napr. skladovanim pod zemou), cely automobilovy priemysel moze hned prejst na elektriku.
Martin131 - 22/8/2009 - 10:03
Pořád mi uniká smysl Vašeho příspěvku.
Zaslepenost pana Davida došla k učiněným naivitám o Gemini a Sojuzu. Jak zde už bylo napsáno, připomínají budovatelsky nadšenou rétoriku Pavla Kohouta, kdy vše "ze země, kde zítra byla včera" bylo nejlepší. Rétoriku stejnou, pouze aktuálně zeměpisně zaměřenou jiným směrem. Připomínají také vtipná slova Jiřího Procházky z "Politiky pro každého", že "sovětský trpaslík je největším trpaslíkem na světě". Jak zde bylo již naspsáno, americká kosmická technika takovou "medvědí službu" od pana Davida nepotřebuje. Pokud jde o Sojuz a R-7 odkazuji na slova německého astronauta, pro pana Davida ovšem jistě v žoldu Rusů. Případně pokud jde o R-7, měl by pan David vysvětlit neschopné Evropě, proč si takový starý krám chce zatáhnout na svůj kosmodrom v Guyaně. Pan David sice rozesmál, ale už unavuje. Kolegovi Hoškovi je třeba poděkovat za objektivitu. Kladu si otázku, čím jsou směšně ideologické příspěvky pana Davida přínosem pro tyto stránky a diskuse? Obtěžuje jimi na mnoha nitích.
novák - 22/8/2009 - 10:24
citace: Pan David sice rozesmál, ale už unavuje. Kolegovi Hoškovi je třeba poděkovat za objektivitu. Kladu si otázku, čím jsou směšně ideologické příspěvky pana Davida přínosem pro tyto stránky a diskuse? Obtěžuje jimi na mnoha nitích.
Je užitečný, když vyprovokuje ostatní k přínosným a informativním reakcím.
A baví nás názory na kosmonautické otázky, ne jako jiní co píšou o populačním přírůstku v Indii, svých teoriích o kapitalismu, údajném zemědělství v Grónsku či hrozícím vylodění íránských vojsk na normandských plážích.
David - 22/8/2009 - 10:54
Gemini i Sojuz vznikly zhruba ve stejné době, bylo by dobré, aby se diskutující podívali na jejich výkony v té době, kdy spolu " soutěžily", Gemini vyhrála na celé čáře. Z tohoto faktu vycházím při úvaze, že by se i dnes v " drožkaření " Sojuzu vyrovnala, zejména, když její nosná raketa vážila při startu přesně polovinu toho co nosná raketa Sojuzu !
Derelict - 22/8/2009 - 11:12
citace: S tým sa zrejme nedá nič robiť - teoreticky by boli ešte použiteľné nejaké atómové raketové motory, lenže tam je tak veľké množstvo problémov s bezpečnosťou, že zostali v štádiu prototypov, niektoré vôbec ani neboli spustené.
Iontové a iné elektrické motory sú mimo hru - ich výkon je celkom nedostatočný.
Na kozmický výťah nemáme ani materiál, ani peniaze.
Na čokoľvek iné by bol potrebný celkom brutálny prielom vo fyzike a ten podľa všetkého v dohľadnej dobe nehrozí.
Atomove motory: Bylo zkoušeno velké množství řešní motorů. Problém je v charakteristikách - teplota spalin kysliku a vodiku je tusim okolo 3000 C, tyto teploty je obtížné dosáhnout bez natavení komponent primární zóny a následné radiační zátěže. Pak tu byly dokonce reaktory i plynnou aktivní zónou a podobne, už si to špatně pamatuji, jdu to znovu hledat. Někde jsem narazil dokonce na kombinovaný motor, kde se ke chladivu primární sekce přidávalo okysličovadlo. Pokud by se podařilo vyřešit bezpečnostní otázky, atomové motory by byly zajímavou alternativou, v současnosti jsou ovšem priority jinde. Kažodpádně historie je poučná, stojí za to se podívat, co se s atomovými motory zkoušelo. Kosmický výtah: Paradoxne se jedná o "nejproveditelnější" z utopických technologií. Nejsme schopni vyrobit materiály o dostatečném množství, nejsou peníze, chybí výzkum chování takovýchto materiálů za určitých podmínek, vždyť ani nejsme schopni předpovědět stárnutí těchto materiálů ve výškách do 15km a zde se jedná o klíčovou otázku. Scramjety: Připadají mi jako technicky rozumné řešení existujícího problému. Sice se stále jedná o reaktivní pohon, ale pokud by se podařilo vyřešit ostatní problémy, mohl by nakonec být nejekonomičtější.
Jinak máš pravdu. znoupoužitelnost je drahá, znamená táhnout dodatečnou mrtvou váhu. V takovém případě si budou velké kolosy dál přihřívat polívčičku, protože změna technologií jsou další náklady. Proto mají soukromé společnosti obrovský smysl. Poslechnou si experty proč to nejde udělat a pak to udělají.
Osobně mne zaujalo a překvapilo, že program Constelation nakonec začal navrhovat řešení o nuly, nezvolily se existující a projektově připravené až částečně otestované řešení jako byly X-33/34/37/38/40 a nový X-51. Z tohot pohledu jde tento program co možná nejspolehlivější cestou, ale použití existujících technologií a maximální zisky v současnosti snižují možné zisky v budoucnu. Prostě nevznikne tu tolik možný aplikací, co byly u Apolla. Derelict - 22/8/2009 - 11:13
citace: Keby sme sprevadzkovali napr. fuzne reaktory ako ciste elektrarne, alebo ak by sme vyriesili problem emisii (napr. skladovanim pod zemou), cely automobilovy priemysel moze hned prejst na elektriku.
Stále tu bude problém s teplem. Země je schopná vyzářit jenom určité množství tepla, v případě porušení této rovnováhy se dostaneme na plošinu strmější než nějaké hypotetické problémy s CO2. Nekonečné zásoby energie na Zemi by nás byly schopné zničit velice efektivně. Derelict - 22/8/2009 - 11:23
citace:
Je užitečný, když vyprovokuje ostatní k přínosným a informativním reakcím.
A baví nás názory na kosmonautické otázky, ne jako jiní co píšou o populačním přírůstku v Indii, svých teoriích o kapitalismu, údajném zemědělství v Grónsku či hrozícím vylodění íránských vojsk na normandských plážích.
Souhlasim s tímto názorem. David je rusofob, je zaslepeny hvězdami a pruhy, ale na druhou stranu má v něčem pravdu. Jeho slepá obhajoba NASA nás nutí zachovávat rovnováhu, ale nekritizujeme Roskosmos, ESA ani další. Kritizovat Chrujničeva, Energii a další je jako kritizovat Boeing a Lockheed Martin. Mě už několikrát donutil hledat argumenty už z principu, přestože mne odpovědi na jeho otázky prostě nebaví.
Na druhou stranu se David hodně plete. Sojuz funguje účinně, je levný, spolehlivý ... a hlavně létá a létat bude i v době, kdy NASA bude sedět na zemi.
Jiří Hošek - 22/8/2009 - 11:36
citace:Gemini i Sojuz vznikly zhruba ve stejné době, bylo by dobré, aby se diskutující podívali na jejich výkony v té době, kdy spolu " soutěžily", Gemini vyhrála na celé čáře.
Řeč je o dopravě astronautů na kosmickou stanici v příštím desetiletí. Zcela jistě tedy musíme srovnávat dnešní funkční systém, tedy Sojuz TMA, nikoli Sojuz šedesátých let. Proti tomu stavíte Gemini (cituji: "kdyby příkladně oprášila staré plány a začala stavět třeba Gemini").
citace:Z tohoto faktu vycházím při úvaze, že by se i dnes v " drožkaření " Sojuzu vyrovnala
Nepsal jste o tom, že by se vyrovnala, i když i s tím by se dalo polemizovat. Psal jste, že by létala cituji "dokonce ve vyšší kvalitě než Sojuzy".
Alchymista - 22/8/2009 - 12:11
Scramjety a reaktívne motory s nadzvukovým spaľovaním by mohli byť čiastočným riešením v spojení so systémom vzdušného štartu a opakovane použiteľným orbitálnym stupňom. Takých ideových koncepcií sa už objavilo dosť, ale s výnimkou nie práve vydareného Pegasusu sa nerealizovali.
Problémov okolo takýchto koncepcií je celkom dosť - aby sa dal na orbitu vyniesť pilotovaný stroj, je potrebný celkom dosť veľký a drahý nosič - lietadlo, ktoré je schopné prepravovať náklad aspoň 100 ton.
Ak bude podzvukový, rýchlostný limit bude niekde okolo 900-950km/h a výškový 10-12000 metrov, čiže nič extra sa neušetrí. Pre nadzvukový nosič nemá praktický zmysel uvažovať s niečím pomalším ako Mach 3-4, pretože komplikovanosť konštrukcie a náročnosť prevádzky nadzvukového stroja pomalšieho ako Mach 2,5 zisk rýchlosti a výšky (pod 20km) nevyváži, treba získať aspoň 1km/s a aspoň 30km výšky, čiže podstatnú časť práce prvého stupňa klasickej nosnej rakety.
Vývoj takéhoto stroja by stál zrejme viac ako vývoj raketoplánu.
Ďalším problémom je samotné oddelenie nákladu - pri rýchlosti nad Mach 2 to vôbec nie je sranda ani pri nákladoch podstatne menších ako uvažovaných 100 ton. Američania skúšali nosiť náklad - bezpilotný hypersonik D-21 na chrbte SR-71. Pri niekoľkých pokusoch o vypustenie došlo takmer ku katastrofe, takže operačne ich potom nosili len pod krídlom B-52. Vojenské stroje používajú pri vysokých rýchlostiach silové odhodenie bremien, to je ale pre náklad o hmotnosti porovnateľnej s hmotnosťou nosiča nerealizovateľné.
a ešte jeden problém - takýmto spôsobom sa dá dostať na obežnú dráhu len relatívne malý užitočný náklad, povedzme tak do 5 ton, čiže sa to hodí na zásobovanie orbitálnej stanice/staníc a vypúšťanie menších satelitov na LEO, ale na veľké stavby a výpravy niekam ďalej aj tak treba veľké nosné rakety...
Dostal som sa v úvahách ale niekam inam...
yamato - čo si predstavujete pod pojmom "nový koncept"?
Jedna časť prác, ktoré spomína Jan Dusatko, X-33 a ďalšie, smeruje práve k vývoju (alebo aj nie) výkonného hypersoniku. Tieto práce sa však nedajú urýchliť, aspoň nie efektívne. Proste tisíc ľudí studňu nevykope stokrát rýchlejšie ako desiati.
Alchymista - 22/8/2009 - 12:13
Ad Sojuz - nie je na ňom vôbec nič úžasné.
Proste funguje. Nič viac, nič menej. Bodka.
Derelict - 22/8/2009 - 12:33
citace:... Ďalším problémom je samotné oddelenie nákladu - pri rýchlosti nad Mach 2 to vôbec nie je sranda ani pri nákladoch podstatne menších ako uvažovaných 100 ton. Američania skúšali nosiť náklad - bezpilotný hypersonik D-21 na chrbte SR-71. Pri niekoľkých pokusoch o vypustenie došlo takmer ku katastrofe, takže operačne ich potom nosili len pod krídlom B-52. Vojenské stroje používajú pri vysokých rýchlostiach silové odhodenie bremien, to je ale pre náklad o hmotnosti porovnateľnej s hmotnosťou nosiča nerealizovateľné.
...
K problemum oddelovani dronu D-21 (bezpilotni spionazni prostredek/nosic hlavic) od SR-71. Samotny SR-71 mel znacny problem s nedostatecnou tuhosti konstrukce - je prilis dlouhy a doslo k nekolika nehodam zpusobenych "rozlomenim" stroje napul. K jedne z techto nehodo doslo dokonce i pri startu. Navic rizeni tohoto stroje je citlive a trochu "nevypocitatelne" - alespon dle slov pilotu.
Starty s drony posazenymi nad vlastnim telem SR-71 byly proto znacne riskantni a po nekolika malo pokusech o starty v podzvukove rychlosti byly zasaveny. Nevim o tom, ze by byl realizovany pokus o oddeleni v nadzvukove rychlosti, ale zkusim se po tom jeste podivat.
yamato - 22/8/2009 - 14:04
citace:
yamato - čo si predstavujete pod pojmom "nový koncept"?
pod pojmom novy koncept si predstavujem uplne ine pristupy k rieseniu problemu, nez ake sa teraz pouzivaju. Napr. koncept tzv. energy beaming skuma zopar viacmenej nadsencov niekde v pusti, za pouzitia miniaturnych modelov a kilowatoveho lasera. Mikrovlnny prenos energie skuma zopar profesorov na nejakych univerzitach, dokazali ze sa to da, a koniec. O samotnom kozmickom vytahu tu bolo spomenute, ze je asi najlahsim riesenim, ale chyba potrebny vyskum, pretoze co? Nie su peniaze! Vsetky potencialne prevratne koncepty su na okraji zaujmu a financne zivoria.
NASA ma (alebo by mala mat) za ulohu viest vyskum, ktory nikto iny neurobi, pretoze vysledky su velmi neiste a naklady velmi vysoke. Stavanie rakiet a posielanie ludi do vesmiru uz predsa len nie je "cutting edge" technologia, tak preco to neprenechat sukromnemu sektoru (ktory to tak ci tak pre NASA robi)? Preco NASA ako vyskumna organizacia nenalieva najviac penazi do vyskumu?
x - 22/8/2009 - 23:43
citace:
citace: Keby sme sprevadzkovali napr. fuzne reaktory ako ciste elektrarne, alebo ak by sme vyriesili problem emisii (napr. skladovanim pod zemou), cely automobilovy priemysel moze hned prejst na elektriku.
Stále tu bude problém s teplem. Země je schopná vyzářit jenom určité množství tepla, v případě porušení této rovnováhy se dostaneme na plošinu strmější než nějaké hypotetické problémy s CO2. Nekonečné zásoby energie na Zemi by nás byly schopné zničit velice efektivně.
Tak toto je zcela ZASADNI OMYL - slunce dodava na kazdy m2 1000 W energie v podobe slunecniho zareni - v poledne a pri optimalni nakloneni Zeme - v letnich mesicich - jinak o necomene - tabulky jsou k dispozici .
Jen diky mrakum a dalsim jevum se cast odrazi do vesmiru (tech 1000 W proste je na povrchu bez oblaku).
Oblacnst a delsi jevy kolisaj a tak dopad se neustale meni - kolisani dopadu teto energie a to nepravidelne - pocasi nema pravidleny charakter ma za nasledek - ze teplo produkovane lidmi je zanedbatelne procento vuci tomuto nepravidelnemu kolisani !!!
Proste slunce dodava proste MNOHONASOBNE VICE TEPLA NEZ PRODUKUJE CLOVEK !!!
A vzhledem k NEPRAVIDELNOSTI - kvuli jevum v Zemske atmosfere - tak to NEZNAMENA, ze prispevek cloveka je navic - v nerovnomernosti tepla ze slunce se ZCELA ZTRATI - je zcela zanedbatelny proti prirozenmu kolisani.
Toto je proste jen velky a tradovany omyl - zde nebezpeci NEHROZI ROZHODNE !!! x - 22/8/2009 - 23:52
Jeste doplnim - energie Slunce - zareni jeho - nezustane v mracich a odrazi se zpet do vesmiru - tedy OPRAVDU NEZAHRIVA ZEMI.
Jinak i Zeme zcela nepravidelne odrazi paprsky svetla zpet do vesmiru - a to podle podle odrzaivost daneho povrchu - vyasfaltovani silnuice a parkoviste, stavba prehrady, zmena plodin na polich ci pole misto louky ci zastaveni daneho uzemi se projevi zrejme vice nez jakakoliv produkce tepla clovekem - zde presna cisla nemam - ale vzhldem k prirozenemu celosvetovamu kolisani kvuli oblacnsoti to ma vzdy jen lokalni charakter - zmeni se nanejjes teplota danem miste.
Derelict - 23/8/2009 - 00:05
citace:Jeste doplnim - energie Slunce - zareni jeho - nezustane v mracich a odrazi se zpet do vesmiru - tedy OPRAVDU NEZAHRIVA ZEMI.
...
Podívám se na to víc. Uvedení termonuklearních elektráren do provozu už není o MW, jako spíše o GW, někde jsem četl že současná spotřeba je na úrovni ~ 10 TW nebo ~ 10TWh. Tato energie se někde musí projevit.
Trochu OT, prosim o přesun do jiného tématu.
x - 23/8/2009 - 00:26
citace:
citace:
yamato - čo si predstavujete pod pojmom "nový koncept"?
Napr. koncept tzv. energy beaming skuma zopar viacmenej nadsencov niekde v pusti, za pouzitia miniaturnych modelov a kilowatoveho lasera. Mikrovlnny prenos energie skuma zopar profesorov na nejakych univerzitach, dokazali ze sa to da, a koniec. O samotnom kozmickom vytahu tu bolo spomenute, ze je asi najlahsim riesenim, ale chyba potrebny vyskum, pretoze co? Nie su peniaze! Vsetky potencialne prevratne koncepty su na okraji zaujmu a financne zivoria.
Material pro vytah - uhlikova nanovlakna - umime vyrobit podobe milimetrovych kousku - vetsi se nedari - vyzkum proste bezi jen o tom zrejme nevite - ma to totiz uplatneni ve vice oboru - proste je to novinka !!! a teprve se zdokonaluji - tyto nanovlakna - a jeste potrva a pokud se nepotvrdi dlouha zivotnost - mohlo by to byt klidne drazsi jste nez raketoplan...
Mikrovlny prenos se nepovazuje zatim za mozny - neexituje totiz zpusob jak tuto energii vyuzit v rakete - kazda raketa neco odhazuje a toto by to pouze ohrivalo - zbyek si vozi sebou a oproti beznym pohonym hmotam by toho tak malo nebylo + znacne velka antena - jinak by ji to nejspis roztavilo - - jsem presvedcen, ze kvuli nemuznosti strojit vhodny raketovy motor je to na okraji zajmu. Oni to spise zkoumaji jako prenos energie ze solarni elektrarny ve vesmiru na Zemi - to by jit melo.
S tim laserem, me pripada - ze neni tak velmi vykony laser a vubec cele zarizeni co to chyta - aby se to neroztavilo jak to postavit lehke - a i ubytek svetla laseru v atmosere. x - 23/8/2009 - 00:50
citace:
citace:Jeste doplnim - energie Slunce - zareni jeho - nezustane v mracich a odrazi se zpet do vesmiru - tedy OPRAVDU NEZAHRIVA ZEMI.
...
Podívám se na to víc. Uvedení termonuklearních elektráren do provozu už není o MW, jako spíše o GW, někde jsem četl že současná spotřeba je na úrovni ~ 10 TW nebo ~ 10TWh. Tato energie se někde musí projevit.
Trochu OT, prosim o přesun do jiného tématu.
Neprojevi se proste - kolisani prijmu energie je mnohem vetsi i pri te pravdive hodnote jak uvadite !!!
Roční příkon sluneční energie se v podmínkách ČR pohybuje od 1 000 do 1 250 kWh/m2 za rok, v podílu za období duben/říjen cca 75 % a říjen/duben cca 25 % energie. V oblastech se silně znečištěnou atmosférou je však nutné odečíst 5 – 10 %, někdy až 15 – 20 % globálního slunečního záření. Pro oblasti s nadmořskou výškou od 700 do 2 000 m n. m. lze naopak počítat s 5 % nárůstem globálního záření.
1000 kWh/m2* 78 868 = 78 868 000 = 78,868 GWh !!! Jen pro CR a to je dost male. A CR ani neni jizni stat. x - 23/8/2009 - 01:50
citace:
citace:
citace:Jeste doplnim - energie Slunce - zareni jeho - nezustane v mracich a odrazi se zpet do vesmiru - tedy OPRAVDU NEZAHRIVA ZEMI.
...
Podívám se na to víc. Uvedení termonuklearních elektráren do provozu už není o MW, jako spíše o GW, někde jsem četl že současná spotřeba je na úrovni ~ 10 TW nebo ~ 10TWh. Tato energie se někde musí projevit.
Trochu OT, prosim o přesun do jiného tématu.
Neprojevi se proste - kolisani prijmu energie je mnohem vetsi i pri te pravdive hodnote jak uvadite !!!
Roční příkon sluneční energie se v podmínkách ČR pohybuje od 1 000 do 1 250 kWh/m2 za rok, v podílu za období duben/říjen cca 75 % a říjen/duben cca 25 % energie. V oblastech se silně znečištěnou atmosférou je však nutné odečíst 5 – 10 %, někdy až 15 – 20 % globálního slunečního záření. Pro oblasti s nadmořskou výškou od 700 do 2 000 m n. m. lze naopak počítat s 5 % nárůstem globálního záření.
1000 kWh/m2* 78 868 = 78 868 000 = 78,868 GWh !!! Jen pro CR a to je dost male. A CR ani neni jizni stat.
Oprava:
78 867 km² - zdalo se mi to opravdu trochu malo 78 868 m2 ...
Takze 78 867 000 000 m2 * 1000 kWh/m2 = 78 867 000 000 000 kWh !!!
Tedy 78 867 000 OOO MWh a tedy 78 867 000 GWh a 78 867 TWh.
Prumer za den 78867/365 = 216 TWh /24 = 9 TW vykonu dopadajicich prumerne - ale jinak prakticky zcela nepravidelne v zime mnohem mene a v lete mnohem vice !!!
Tedy jen CR dopada ve Slunecnim svetle prumene stejne moztvi tepla co vypousti lidtstvo - mam tez pocit ze 10 TW je prumerna spotreba lidstva. A to jsme mali stat a ne jizni stat - zde proste neni co resit kolisani svitu zpusobene oblacnosti je proste mnohonasobne vetsi nez podil cloveka.....
Pro Francii s 547 030 km² si to muzete prepociat bude to 6,9* vice a to spise minimalne - je to jiznejsi a tudiz slunecnejsi stat.
Proste slunce spolehlive topi mnohonasobne vic nez my a proto vedle jaderne a termojaderne energeticke jsou sluncni elektrarny velmi nadejnou alternativou a po zvyseni ucinnosti a snizeni nakladu na vyrobu fotovoltaickych panelu cestou + zrejme vodik jako je jeden z moznych zpusobu zcela nutneho jejiho skladovani na delsi dobu leto verzus zima.
yamato - 23/8/2009 - 11:06
citace:
citace:
citace:
yamato - čo si predstavujete pod pojmom "nový koncept"?
Napr. koncept tzv. energy beaming skuma zopar viacmenej nadsencov niekde v pusti, za pouzitia miniaturnych modelov a kilowatoveho lasera. Mikrovlnny prenos energie skuma zopar profesorov na nejakych univerzitach, dokazali ze sa to da, a koniec. O samotnom kozmickom vytahu tu bolo spomenute, ze je asi najlahsim riesenim, ale chyba potrebny vyskum, pretoze co? Nie su peniaze! Vsetky potencialne prevratne koncepty su na okraji zaujmu a financne zivoria.
Material pro vytah - uhlikova nanovlakna - umime vyrobit podobe milimetrovych kousku - vetsi se nedari - vyzkum proste bezi jen o tom zrejme nevite - ma to totiz uplatneni ve vice oboru - proste je to novinka !!! a teprve se zdokonaluji - tyto nanovlakna - a jeste potrva a pokud se nepotvrdi dlouha zivotnost - mohlo by to byt klidne drazsi jste nez raketoplan...
Mikrovlny prenos se nepovazuje zatim za mozny - neexituje totiz zpusob jak tuto energii vyuzit v rakete - kazda raketa neco odhazuje a toto by to pouze ohrivalo - zbyek si vozi sebou a oproti beznym pohonym hmotam by toho tak malo nebylo + znacne velka antena - jinak by ji to nejspis roztavilo - - jsem presvedcen, ze kvuli nemuznosti strojit vhodny raketovy motor je to na okraji zajmu. Oni to spise zkoumaji jako prenos energie ze solarni elektrarny ve vesmiru na Zemi - to by jit melo.
S tim laserem, me pripada - ze neni tak velmi vykony laser a vubec cele zarizeni co to chyta - aby se to neroztavilo jak to postavit lehke - a i ubytek svetla laseru v atmosere.
Tak uz vieme vsetky dovody, uz treba len zacat hladat sposoby (ak viete kam tym mierim)
Ervé - 25/8/2009 - 09:22
U laserbeamu nebo mikrovln to budou vždy jen kilogramové náklady, rozhodně ne tuny nebo desítky tun. Sluneční energie bude vždycky jen doplňkový zdroj elektřiny, protože je nestálá, ideální pro dobíjení baterií, ohřev vody v boileru nebo pohon klimatizace. To nezmění ani panely s 30% účinností. Vodík je nejhorší akumulátor energie ze všech. Budoucnost má atom, moderní elektrárny na biomasu a dřevo, za 50 let snad i fůzní elektrárny (budou určitě dražší než atomové elektrárny). Výtah je příliš daleko, aby byl reálný.
Pokud jde o rakety, Constellation a Falcon jako první krok, pak by se měla vyvinout nová řada raket s levným (možná zachraňovatelným) blokem prvního stupně - 1 blok pro nosnost cca 10 t, 2 bloky pro 20 t. Snížit počet typů raket, zvýšení produkce sníží cenu.
ohara - 25/8/2009 - 09:47
Oftopic-Fuze je spis dal nez 50 let, uz ted ma ITER skluz kvuli hadkam o umistemi, po ITERu bude nasledovat ekonomicky demonstrator a teprve po tom elektrarna. Hlavne u ITERu se daji cekat velke technicke potize (nektere jsou zname uz ted a neumime je resit) a potom pomerne dlouha doba kdy bude nutny ladit a sbirat velky mnozstvi dat pro realny provoz. Je mozny ze nakonec se ukazi lepsi C-statory, nez tokamaky. Mnoho problemu je podobnych, jako ted resi v CERNu. Bliz jsou spis atomove reaktory 3. a 4. generace, nebo reaktory s pasivnim palivem aktivovanym svazkem neutronu z urychlovace. Jeste k diskusi ktera tu byla o elektromobilech, kritici krici, ze stejne se do nich proud musi nekde vyrobit. To je pravda, ale... Auta je mozne dobijet v noci, coz znacne zlepsi efektivitu prenosu energie v distribucnich sitich. Je snazsi odprasit, odsirit, odfiltrovat CO2 z jednoho velkeho zdroje, nez z mnoha malych jako jsou auta. Krom toho elektromobili diky elmag brzdeni nepotrebuji tolik hydraul. kapaliny, diky nepotrebnosti prevodovky olej, delaji mensi hluk a produkuji mene zbytkoveho tepla atd. Takze auto je mnohem cistsi v mnoha dalsich ohledech. Neekologicka je samozrejme baterie, ale opet je mnohem lepsi resit baterie skrz jejich pronajem a naslednou recyklaci nez uniky ruznych kaplin z milionu vozu.
Tlama - 25/8/2009 - 10:23
citace:Oftopic-Fuze ... Bliz jsou spis atomove reaktory 3. a 4. generace, ...
Jen bych si dovolil poopravit asi překlep. Atomové elektrárny 3.generace už běží. V podstatě nyní je trend už na tzv. 3+. generaci M: - 25/8/2009 - 11:05
Mne osobne sa strasne pacia mechanicke akumulatory energie.
A pokial by sme chceli vyrabat akumulator energie na Mesiaci, tak urcite bude najjednoduchsi zotrvacnik.
Vaakum mam, a vazi len 1/6 co na Zemi, pri rovnakom uskladneni energie. Potom ho uz staci len roztocit na magnetickych loziskach. Ucinnost cez 90% a miestnu vyrobitelnost mu ostatne akumulatory mozu len zavidiet
16 bývalých astronautů poslalo petici Obamovi na obranu programu Constellation.
yamato - 25/8/2009 - 17:51
citace:U laserbeamu nebo mikrovln to budou vždy jen kilogramové náklady, rozhodně ne tuny nebo desítky tun.
A preco ako? Nikde som nenasiel ziadny fyzikalny dovod preco by to nemohly byt tony. Co sa tyka potrebneho vykonu, ten celkom urcite dosiahnut vieme, zvysok je otazka efektivity prenosu energie.
Poucny clanok, hlavne zaver, kde sa spomina program NASA na podporu novych konceptov, ktory v case najvacsej slavy mal astronomicky rozpocet neuveritelnych 4 miliony USD > (predpokladam ze zuby 50centa su drahsie...) x - 27/8/2009 - 01:41
"Vodík je nejhorší akumulátor energie ze všech."
Zatim ano - ale zde se da velmi zlepsovat jak uciinnost elektrolyzeru, tak predevsim palivovych clanku.
A vodik se da jak na velkou vzdalenost transportovat potrubim tak i velmi dobre skladovat delsi dobu leto/zima v podzemnich zasobnicich. Spotreba elektriny taky dost kolisa - tramvaje, metro,elektricke lokomotivy,vytahy to vse zrychluje a zase zastavuje a to dost casto - odber od pomalu maxima az k nule se rychle meni.
Takze rovnovahu zajistovat v siti jak elektrarnami na biomasu - ta je skutecne ok - zvlaste v zime vyziti odpadniho tepla k vytapeni (centralnimu) - tak i precerapvacimi vodnimi elektranami - ty lze okamzite regulovat podle potreby vykonu (chybejiciho ci i prebyvajiciho) v siti.
K elektromobilum - v noci nejsou zas tak zasadni rezervy ve vyrobe - diky precerapvacim elektrarnam jedou atomky (mohou ject) stale na 100% a akumulovany vykon v preceravacich elektrarnachs se spotrebuje v siti velmi vyhodne v odberove spicce.
Je k dispozici jen pomerne mala cast vykonu uhelnych elektraren.
Auta muzou klidne jezdit i na Zemni plyn (metan prevazne to je) - CNG -(ne LPG to je propan-butan)- emise jsou mnohem lepsi a podobaji se paleni plynu pod kotelem (velmi bezny zpusob vytapneni a ohrevu vody zvlaste ve mestech) a i tak by meli jit jeste zlepsit.
admin - 27/8/2009 - 09:22
citace:A vodik se da jak na velkou vzdalenost transportovat potrubim tak i velmi dobre skladovat delsi dobu leto/zima v podzemnich zasobnicich.
K elektromobilum - v noci nejsou zas tak zasadni rezervy ve vyrobe - diky precerapvacim elektrarnam jedou atomky (mohou ject) stale na 100%
Krom toho, že to není tak úplně pravda, bych čekal takovou diskusi spíš na hybrid.cz ...
Ervé - 1/9/2009 - 15:19
Takže si shrneme současný stav Constellation - Ares 1 a Orion mají za sebou několik let vývoje a jsou dost pokročilé, na podobné úrovni je Falcon IX a Dragon. Ares 5 prošel předběžným návrhem a úpravami. Pokud teď Obama bude chtít program Constellation překopat: 1. prodloužení STS není možné bez zastavení Aresu 1 a 5, Orion by se zpomalil/zastavil - buď by vývoj pokračoval a létal pak na jiné raketě, nebo zrušen a NASA by po skončení STS létala jen s Dragonem. Teprve po definitivním skončení STS (2018? 20?)by se vyvinulo něco nového. Závislost na ruských Sojuzech by zůstala až do pilotovaného Dragonu, peníze na STS by efektivně bránili jeho vyvinutí. Při prodloužení STS by každý další let stál 1-1,5 miliardy USD (3-4 starty ročně).
2. Ukončit STS 2010, Orion a Ares 1 se rozjedou až po ukončení STS nebo po zvýšení peněz NASA, podpořit Dragon pro zmenšení mezery mezi STS a Orionem, Ares 5 spí a čeká na lepší časy.
3. Ukončit STS 2010, zrušit Orion a Ares, vyvinout úplně nový let na Měsíc - bez zvýšených peněz se jen vrátíme o 5 let zpět.
Nejlepší je varianta 2. Možnost použití jiné rakety (Delta IVHeavy, Ariane 5) je mnohem náročnější, než si obhájci myslí - byl by nutný vývoj nového 2. stupně těchto raket a nové rampy - Ares 1 je dál.
Olda - 1/9/2009 - 19:08
citace:Takže si shrneme současný stav Constellation - Ares 1 a Orion mají za sebou několik let vývoje a jsou dost pokročilé, na podobné úrovni je Falcon IX a Dragon. Ares 5 prošel předběžným návrhem a úpravami. Pokud teď Obama bude chtít program Constellation překopat: 1. prodloužení STS není možné bez zastavení Aresu 1 a 5, Orion by se zpomalil/zastavil - buď by vývoj pokračoval a létal pak na jiné raketě, nebo zrušen a NASA by po skončení STS létala jen s Dragonem. Teprve po definitivním skončení STS (2018? 20?)by se vyvinulo něco nového. Závislost na ruských Sojuzech by zůstala až do pilotovaného Dragonu, peníze na STS by efektivně bránili jeho vyvinutí. Při prodloužení STS by každý další let stál 1-1,5 miliardy USD (3-4 starty ročně).
2. Ukončit STS 2010, Orion a Ares 1 se rozjedou až po ukončení STS nebo po zvýšení peněz NASA, podpořit Dragon pro zmenšení mezery mezi STS a Orionem, Ares 5 spí a čeká na lepší časy.
3. Ukončit STS 2010, zrušit Orion a Ares, vyvinout úplně nový let na Měsíc - bez zvýšených peněz se jen vrátíme o 5 let zpět.
Nejlepší je varianta 2. Možnost použití jiné rakety (Delta IVHeavy, Ariane 5) je mnohem náročnější, než si obhájci myslí - byl by nutný vývoj nového 2. stupně těchto raket a nové rampy - Ares 1 je dál.
Opravdu ještě někdo věří, že dragon není jen chiméra? Soukromý sektor prostě nemá na to, aby dovedl projekt pilotované kosmické lodi do zdárného konce. Možná loď nákladní, ale i o tom hluboce pochybuji. Čas na to, aby soukromý sektor dělal tohle ještě nenastal.
alamo - 1/9/2009 - 20:26
Olda "Opravdu ještě někdo věří, že dragon není jen chiméra?"
citace:Opravdu ještě někdo věří, že dragon není jen chiméra? Soukromý sektor prostě nemá na to, aby dovedl projekt pilotované kosmické lodi do zdárného konce. Možná loď nákladní, ale i o tom hluboce pochybuji. Čas na to, aby soukromý sektor dělal tohle ještě nenastal.
Aky je rozdiel v nakladnej a pilotovanej lodi? v com ma byt ta nedostiznost pilotovanej?
Problem sukromneho sektoru je akurat v tom, ze zatial co na nakladnu najde dostatok kupcov, na pilotovanu tazko. Takze bud statne agentury cvaknu pilotovanu kozmonautiku, alebo sukromne firmy budu musiet pockat.
Ľuboš - 4/9/2009 - 06:08
In a different, related architecture, the Orion and Altair are launched on two separate “Lite”
versions of the Ares V, providing for more robust mass margins. Building a single NASA vehicle
could reduce carrying and operations costs, and accelerate heavy-lift development. Of these two
Ares system alternatives, the Committee finds the Ares V Lite in the dual mode the preferred
reference option.
Zdá se, že komise dává přednost 2x ARES V Litle s nosností 2x 140 MT na LEO. ISS navrhuje prodloužit a dopravu na ní pokud nebude ARES 1 zajistit komerčními nebo EELV prostředky.
JiriSalek - 9/9/2009 - 09:46
Vzdycky jsem tvrdil ze Ares 1 je posledni sance pro NASA. Pokud NASA neni schopna - nebo ji neni dovoleno vyvinout pevne danou architekturu s konkretnim cilem, pak by bylo asi nejlepsi jit komercni cestou.
NASA by mohla jen mirne upravit STS pro naklad a vse ostatni prenechat komernim firmam. Dej se vule bozi jak to nakonec dopadne. Ostatne co na tom zalezi jestli lide znovu pristanou na Mesici za 10, 20 nebo 30 let?
NASA je hnana politickym motorem. Americke politiky vesmir uz nezajima, tak neni divu ze NASA skobrta
Pro americke politiky je prioritou neztratit tvar a nebyt 100% zavisli na Sojuzu. Prakticky to nema vyznam, ale politicky je to zrejme neunosne.
Pinkas J - 9/9/2009 - 11:11
Já bych řešení 2x Ares V Lite neviděl nějak omezující program Constellation, naopak mě se líbí, má větší zálohu nosnosti, větší použitelnost pro jiné náklady než monstrozní ARES V, dává šance přinejmenším dvěma subjektům – soukromým firmám a výrobcům EELVs zajistit dopravu na LEO. Vyžaduje dva menší EDS a je výhodné pro setkání až u Měsíce.
jan.tak - 9/9/2009 - 11:31
je někde více o Ares V Lite ?
Mirek Pospíšil - 9/9/2009 - 11:46
Vedení ATK začíná být nervózní - pokud příjdou při zrušení Ares I o zakázky na SRBy (na úkor soukromých dopravců na LEO), bude to pro tradiční dodavatele NASA citelná rána.
Charles Precourt, bývalý šéf-astronaut, nyní senior executive ATK prohlásil, že kdyby byl stále v předchozí funkci v NASA, nebyl by ochotný připustit aby US astronauti startovali pomocí čistě komerčně vyvíjených raket.
Ares V lite x 2
Characteristics:
(2) 5 Segment RSRB’s
(6) RS-68A LOX/LH2 first stage
J-2X LOX/LH2 upper stage
Performance:
LEO: 143 mT
Ares V Lite is a human rated simplified version of baseline Ares V
Uses as cargo vehicle, crew delivery beyond LEO, the human rated as US backup for commercial launch
When use in lunar missions, two Ares V are used in “dual mode”
Rendezvous can occur either in Earth Orbit or Lunar Orbit
Každému užb je snad jasné, že ten "Bushův let ne Měsíc" byl jeden velký omyl, který pilotovanou kosmonautiku neposune nikam, naopak možná alespoň tu americkou zadrží v agónii na nějakých deset až patnáct let - minimálně. Bohužel.
JiriSalek - 9/9/2009 - 14:02
citace:Já bych řešení 2x Ares V Lite neviděl nějak omezující program Constellation, naopak mě se líbí, má větší zálohu nosnosti, větší použitelnost pro jiné náklady než monstrozní ARES V, dává šance přinejmenším dvěma subjektům – soukromým firmám a výrobcům EELVs zajistit dopravu na LEO. Vyžaduje dva menší EDS a je výhodné pro setkání až u Měsíce.
V cem je Ares V monstroznejsi nez Ares V lite? V nicem. Ares V lite bude v konecnem dusledku prevdepodobne drazsi nez Ares V + Ares 1.
JiriSalek - 9/9/2009 - 14:06
citace:Každému užb je snad jasné, že ten "Bushův let ne Měsíc" byl jeden velký omyl, který pilotovanou kosmonautiku neposune nikam, naopak možná alespoň tu americkou zadrží v agónii na nějakých deset až patnáct let - minimálně. Bohužel.
Augustin uz jednou pohrbil let na Mesic a ted se evidentne snazi o totez. S Obamou v urade ma velkou sanci.
Nemyslim si ale ze jakykoliv prezident muze rozhodnout jen na zaklade teto studie, nechme se prekvapit.
ohara - 9/9/2009 - 14:13
Dokad nekdo osvicenej nezmeni zpusob rizeni NASA, tak aby nezalezelo na tom kdo zrovna sedi v kongresu a bilym dome, takze se bude zachovavat nejaka kontinuita vyzkumu a vyvoje. Tak to bude porad dokola. Obama si snad vezme nejaky poradce z oblasti vedy a vyvoje a ty by mu treba tohle tajemstvi mohli prozradit- at da NASA pevnej rozpocet a zajisti, ze se do ni politici nebudou porad montovat.
JiriSalek - 9/9/2009 - 14:29
citace:Dokad nekdo osvicenej nezmeni zpusob rizeni NASA, tak aby nezalezelo na tom kdo zrovna sedi v kongresu a bilym dome, takze se bude zachovavat nejaka kontinuita vyzkumu a vyvoje. Tak to bude porad dokola. Obama si snad vezme nejaky poradce z oblasti vedy a vyvoje a ty by mu treba tohle tajemstvi mohli prozradit- at da NASA pevnej rozpocet a zajisti, ze se do ni politici nebudou porad montovat.
Mate pravdu. Kontinuitu narusila havarie Columbie a Griffin, kdyz vzal vazne iniciativu Bushe ml. na navrat na Mesic. Obama se ted asi vraci ke staremu dobremu STS a ISS, ktere prosadil jeho predchudce Bush starsi (pominemeli jeho Augustinem uz jednou v zarodku zadupany navrat na Mesic) a ktere Clinton dusledne prehlizel.
Proc jinak by Obama povolaval uz jednou osvedceneho Augustina, ze?
Ervé - 9/9/2009 - 15:24
Pokud nebude Ares 1 součástí koncepce letů na Měsíc a bude se vyvíjet jen Ares 5 Lite, na Měsíc se nedostaneme dalších 20-30 let. Vývoj A 5 L se bude neustále odkládat (škrty a změny priorit v rozpočtu podle aktuální politické situace) a postupně se bude likvidovat architektura - výroba SRB, ET, ramp, VAB. Nakonec se udržování architektury pro start Aresu 5 Lite někdy daleko v budoucnosti stane neúnosným a celý projekt skončí. Ares 1 díky 3-4 letům ročně na orbitu udržuje architekturu v chodu.
Hawk - 9/9/2009 - 15:58
Mise v ohrožení. Houstone, máme problém: peníze, hlásí NASA
Podle panelu odborníků vytvořeného před časem Bílým domem, aby přezkoumal další plány letů člověka do vesmíru, potřebuje NASA navýšit roční rozpočet 18 milard dolarů o další tři miliardy.
citace:Každému užb je snad jasné, že ten "Bushův let ne Měsíc" byl jeden velký omyl, který pilotovanou kosmonautiku neposune nikam, naopak možná alespoň tu americkou zadrží v agónii na nějakých deset až patnáct let - minimálně. Bohužel.
Bush nemůže za Obamovo seškrtání rozpočtu Constellation, které jsme v této diskusi probírali v květnu.
Jiří Hošek - 10/9/2009 - 23:54
Mike Griffin se vyjádřil ke zprávě Augustinovy komise.
Souhlas s Griffinem. Augustinova komise ignorovala závěry CAIB a srovnává reálně vyvíjený nosič s papírovým projektem. Dobrou zprávou je fakt, že alespoň vychází z reálného financování a ne z odhadů, které se dělali před 4 lety. Pokud se rozhodnou zrušit Ares 1 a létat na Ariane 5 nebo Delta 4H, vývoj i starty nebudou levnější a dojde k dalšímu zdržení.
Olda - 11/9/2009 - 08:51
citace:
citace:Každému užb je snad jasné, že ten "Bushův let ne Měsíc" byl jeden velký omyl, který pilotovanou kosmonautiku neposune nikam, naopak možná alespoň tu americkou zadrží v agónii na nějakých deset až patnáct let - minimálně. Bohužel.
Bush nemůže za Obamovo seškrtání rozpočtu Constellation, které jsme v této diskusi probírali v květnu.
Bush může za celkově chybnou koncepci. Tomu seškrtání vzhledem k nesmyslnosti projektu zcela rozumím.
Jan Toman - 11/9/2009 - 09:43
Bush může za celkově chybnou koncepci. Tomu seškrtání vzhledem k nesmyslnosti projektu zcela rozumím.
Bushovi muzete vycitat, ze nedokazal prosadit financovani neceho, co v roce 2004 vyhlasil (v ramci predvolebni kampane - jak jiz bylo mnohokrat receno v teto diskuzi). Koncepci delala NASA, ne Bush. A ze budou chybet penize, to bylo jasne celou tu dobu. Ted se dostali do situace, kdy maji pomalu odstavit raketoplany a nemaji nahradu.
M: - 11/9/2009 - 09:44
citace:...Bush může za celkově chybnou koncepci. Tomu seškrtání vzhledem k nesmyslnosti projektu zcela rozumím.
Nezmyselny?
1/ je tu tema: Proc letat na mesic?
2/ Si si isty, ze si pouzil spravne / vystizne vyrazivo?
Olda - 11/9/2009 - 10:17
citace:
citace:...Bush může za celkově chybnou koncepci. Tomu seškrtání vzhledem k nesmyslnosti projektu zcela rozumím.
Nezmyselny?
1/ je tu tema: Proc letat na mesic?
2/ Si si isty, ze si pouzil spravne / vystizne vyrazivo?
1. Právě, že ne proto, aby se tam vztyčovala za obrovskejch pseudovlasteneckejch patetickejch keců americká vlajka.
2. Naprosto.
PS: Za nesmyslné nepovažuji pilotované lety k Měsíci jako takové, ale Bushův plán, který byl jen navýsost politickým aktem. Smysl má pouze mezinárosdní spolupráce a logická posloupnost kroků. Teď, když konečně bude ISS v podstatě hotová a může konečně přinášet zajímavé výsledky se rozhodl Bush o jejím opuštění, místo soustředění se na výzkum na její palubě. Ono se na tom totiž nedají moc získat politické body, je to mezinárodní projekt a žádná obrovská US vlajka se tam nikdy vztyčovat nebude. Po zkušenostech z ISS by dalším logickým krokem bylo přemýšlet o její náhradě, tak aby byla zajištěna trvalá přítomnost lidí na oběžné dráze a potom pokračovat dál. ALE NE TAKTO NESMYSLNĚ A EGOISTICKY ZBOURAT VŠE, CO SE NA POLI MEZINÍRODNÍ SPOLUPRÁCE DOSÁHLO! A to jen kvůli zapíchnité vlajce a pocitu americké národní hrdosti (není moc na co).
Jan Toman - 11/9/2009 - 10:39
To Olda:
Rozhodnuti o stavbe ISS bylo taky politickym aktem - vyhlasil ji Reagan jako ciste narodni kosmicky projekt. Na rozdil od VSE se 20 let vyvoje (!!) darilo financne kryt. Prohlaseni o opusteni ISS americany jsem nebral moc vazne a doufam, ze v tom budou svuj postoj korigovat.
člověk - 11/9/2009 - 18:02
Situace není příliš veselá :
1.Raketoplán končí za rok
2.ISS má tak 10 až 15 let - a co má být po ní ??? To už by se mělo dnes vědět a hlavně, kdo to bude financovat !
3. Bushův "let na Měsíc" - byl skutečně jen politickým gestem, který měl pomoci jemu v osobní politické prestiži. Dnes se ukazuje, že peněz na tento program je málo.
4. Jsou dnes síly na rozpracování tří dlouhodobých programů najednou = Náhrada ISS, Měsíc a Mars ?? Myslím, že nejsou !!
Alchymista - 11/9/2009 - 21:40
človek:
1) raketoplán končí - skončil by čoskoro tak alebo onak aj bez škrtov, tieto stroje už majú svoje roky (20 a viac) a sú prakticky na konci životnosti a niečo ako generálka im nehrozí, respektíve nikto ju neurobí, pretože medziletová prehliadka raketoplánov takmer zodpovedá generálke bežných civilných a vojenských strojov. Ani modernizácia nič nerieši - dožívajú samotné draky.
2) ISS - USA/NASA nič oficiálne neplánuje, Rusi niečo kujú, zatiaľ potichu (chýbajú im peniaze), ale družicovú stanicu zrejme neopustia, aj keby ju mali "ťahať" sami. Likvidácia Miru mala svoje dopady aj na spoločnosť a mnohí rusi, i veľmi vplyvní, to vnímajú ako niečo neodpustiteľné.
Tretí v poradí kandidátov na vlastnú stanicu sú číňania - majú to i v plánoch.
ESA a JAXA nie sú "hlavnými hráčmi", ale svojimi veľkými zásobovacími loďami naznačujú, že sú celkom zdatnými spoluhráčmi pre hocikoho - a preniaze relatívne majú.
Rozumne postaviť, zaplatiť a využívať družicovú stanicu dokáže ľubovoľná trojica z tejto pätice.
Pri stavbe novej stanice nebude celkom márne pokúsiť sa využiť ISS alebo nejakú jej časť ako "zárodok" alebo montážnu základňu.
3) podmienený súhlas
4) Mars by som sem vôbec nepočítal, je to len vzdialenejšia perspektíva toho, čo sa pripravuje pre Mesiac.
Jan Toman - ISS alebo jej následník bude, či s NASA alebo bez nej. Stanica je zrejme potrebná pre všetkých ostatných zainteresovaných - rusov, Cínu, ESA i JAXA. Do družicovej stanice a súvisiacich aktivít vložili dosť peňazí, takže skôr podporia niekoho iného, kto im umožní ich investície do družicovej stanice a podporných systémov zhodnotiť, než aby to hodili cez palubu. Samozrejme záleží to hlavne od politiky...
olda - vcelku súhlasím. Som toho názoru, že na Mesiac sa pôjde spoločne, alebo nikto.
PatekL - 11/9/2009 - 22:29
Mám za to, že raketoplám měl uskutečnit sto letů každý. Nevim jak je to s životností draku počítáno na roky, ale na počet letů jsou jěště před polovinou životnosti.
Adolf - nepřihlášený - 11/9/2009 - 22:58
Nevím, proč na Bushe nadáváte. Udělal to náhodou skvěle. Nastavil spoustu rozpočtových kotev, bez nichž by škrty ignorantů rozvojových příležitostí byla ještě drastičtější. Každý dolar škrtu však vyvolává dodatečný nárůst nákladů i na to, co funguje neřku-li na to, aby se jakás takás funkčnost zajistila i v budoucnu, a to nutí se rozmýšlet i takového sekerníka investic do budoucnosti, jako je Obama.
Bushovi muselo být jasné, že na vesmír přidávat politikáři chtít nebudou, spíš bude hrozit ořezání rozpočtu. Nemohl ani rozhodnout o výrazném navýšení. To se musí vynutit situací, např. když se ukáže, že ISS je nanejvýš potřebná, investice universit i podniků do tamních výzkumů jsou výnosné, ale najednou na to nejsou prachy. Ti, kdo ty výzkumy potřebují, si ale jejich financování, pokud se už ukázaly opravdu jako potřebné, zajistí, ať už to bude tlakem na politiky, aby pro to rozpočet našli (bez tohoto tlaku se rozpočet nezvýší) nebo tím, že najdou dodatečné financování z jiných fondů než vlastního NASA. Takhle se v hrátkách boje o rozpočty běžně dělá budoucí zvýšení rozpočtu. Vyvolá se budoucí krize financování vysoce potřebného. Je-li to fakt potřebné, prachy se najdou.
Ano opravdu vnímám ISS jako velice potřebnou a vědecky výnosnou. Prachy zde investované jako návratné. Ale právě proto vnímám jako vhodné, aby se z jejího financování NASA částečně stáhla a dala ty prachy do budoucích projektů jako je Měsíc s nejistou budoucností. NASA dala prachy na vytvoření ISS. (Samozřejmě nejen ona.) Byly to prachy na vytvoření nových investičních příležitostí. Ty příležitosti se podle mne opravdu ukázaly být výnosnými a kde kdo tu má svůj výnosný výzkum, který se do velké míry těší dotaci ze strany NASA. Ovšem vnímám to tak, že NASA by především měla takovéto nové investiční příležitosti vytvářet. Ne je udržovat, když už jsou výnosné. Ať to činí ten, pro koho výnosné jsou a prachy NASA se přesunou do vytváření nových investičních příležitostí někde dál. Jinak se NASA po dosažení nových investičních příležitostí vyčerpá udržováním těchto příležitostí pro university, podniky atp. a nebude na dobývání další štací pro další investice. ISS je investičně dospělý program. Jestli není výnosný, tak byl zbytečný. Jestli je výnosný, tak ať se samofinancuje nebo aspoň kvůli své nenahraditelné potřebnosti vyhádá další prachy. NASA ať plní svou funkci vyhledávat investiční příležitosti ve vesmíru dál a výš, kde to nikdo zatím nedělal.
To, že US vyhlašují Měsíc jako národní program, také není špatně a ani to není o tom, že by neměl být mezinárodní. US určitě počítají s tím, že mezinárodní bude. Ovšem partnera jako u ISS, který by měl know-how a další technické možnosti nedosažitelné bez enormních výdajů, jako měli u ISS a Rusů s jejich zkušenostmi s orbitálními stanicemi, vynuceně nemají. Nikdo další tedy do projektu Měsíc nemůže vstoupit jako rovnocenný partner. Každý se ovšem bude moci svézt jako přistoupivší partner, když do US projektu vnese své investice a invenci a takovým podílem, jaký bude jeho přínos. Bude to asymetrické partnerství. Ale proč by za daného stavu věcí měly US nabízet symetrické partnerství?! Symetrickou spoluinvestici nikdo nenabízí. Mají o ni snad prosit nebo se snad podbízet podružnými spoluinvestorům symetrickým partnerstvím? Seriózní symetrickou nabídku na spoluúčast nemají! To ale není jejich chyba.
člověk - 11/9/2009 - 23:16
Obamova komise přinesla pět návrhů a možností vývoje v US kosmonautice. Každopádně pro pokračování přípravy cesty na Měsíc vidí rozpočet NASA - 18 mld. USD ročně jako nedostatečný. Musel by být minimálně 21 mld. USD. Budou ty peníze ???
citace:Obamova komise přinesla pět návrhů a možností vývoje v US kosmonautice. Každopádně pro pokračování přípravy cesty na Měsíc vidí rozpočet NASA - 18 mld. USD ročně jako nedostatečný. Musel by být minimálně 21 mld. USD. Budou ty peníze ???
Přesně tak nějak si to Bush představoval, že tyhle navyšovací tlaky vzniknou. My přesně takhle vždy navyšovali jinak neprůchodná zvýšení rozpočtu na IT, a vždy to tak fungovalo, i když odpůrci měli jako by teoreticky navrch. Jen byli náhle konfrontováni se skutečností, že platí-li rozpočet, musí se teď rušit funkčnost, na kterou byli všichni zvyklí a přestávají platit sliby, podle kterých se všichni zařídili.
Doufejme, že Bushovy rozpočtové kotvy budou účinné. David - 12/9/2009 - 00:58
"mezinárodní " návrat na Měsíc v americké kosmické lodi je zbožným přáním těch, kteří nedokáží na Měsíc letět vlastními silami.Let na Měsíc je tak preztižní záležitost, že by amíci byli mdlého ducha, kdyby někoho přizvali.Je nutno položit si otázku proč by tak činili, vždyť klidně mohou návrat odložit o dalších deset let a stejně nikdo nebude schopen jim konkurovat. I kdyby návrat odložili o dvacet let pohodlně eventuelního konkurenta ve finále předběhnou.Případný konkurent bude muset absolvovat vývoj v rozsahu Apolla, což bude trvat řádově deset let a nedá se to dost dobře utajit a nikdo se k tomu zatím nemá. Silácké proklamace, nebo směšná gesta typu Mars-500 jsou jen k pousmání.Ostatně NASA určitě nebude opakovat omezení základního výzkumu kvůli návratu na Měsíc, jako činila a dosud činí kvůli chiméře Iss, takže se musíme obrnit trpělivostí a věřit, že USA program návratu neopustí, byť je netlačí žádná konkurence a dokonce ani pobídka všech průkopníků a to " že Měsíc existuje", protože tam již byli a to dokonce šestkrát a první " navrátilec" stejně bude AŽ třináctým !
Na druhou stranu je jisté, že později jistě někdo s nimi poletí, ale jako host stějně jako létají jiní kosmonauti v STS a nikoho ani nenapadne, že by STS byla " mezinárodní ", ostatné " hosté" a dokonce PLATÍCÍ létají i v Sojuzech a též nikdo nehlásá, že je Sojuz " mezinárodní".
PatekL - 12/9/2009 - 06:50
citace:
Na druhou stranu je jisté, že později jistě někdo s nimi poletí, ale jako host stějně jako létají jiní kosmonauti v STS a nikoho ani nenapadne, že by STS byla " mezinárodní ", ostatné " hosté" a dokonce PLATÍCÍ létají i v Sojuzech a též nikdo nehlásá, že je Sojuz " mezinárodní".
V STS létají neplatící hosté? To asi ne!
jan.tak - 12/9/2009 - 13:04
To je nesmysl vynechat Měsíc, je to jen argument komise jak postupně danej plán Měíc-Mars-atd nechat během pár let vyšumět, kdyby to zrušili hned byl by to poprask. Bud vyberou konkrétní cíl nebo je konec. Třicet let vývoje technlogii bez deadline je blbost.
Jiří Hošek - 13/9/2009 - 10:39
citace:co v roce 2004 vyhlasil (v ramci predvolebni kampane - jak jiz bylo mnohokrat receno v teto diskuzi).
Myslím, že časově to byla náhoda, protože na přípravě nového kosmického programu se pracovalo již celý rok 2003.
VSE byla vyhlášena 14.1.2004, volby byly až v listopadu téhož roku. Kdyby to G.Bush chtěl načasovat do předvolební kampaně, tak by počkal na 20. červenec 2004.
citace:ISS ... Na rozdil od VSE se 20 let vyvoje (!!) darilo financne kryt. Prohlaseni o opusteni ISS americany jsem nebral moc vazne a doufam, ze v tom budou svuj postoj korigovat.
ISS měla taky problémy s financováním, včetně nutnosti redesignu stanice počátkem 90. let.
Ohledně Constellation si nemyslím, že za Bushe byl nějaký ZÁSADNÍ problém s financováním. Co bude dál? Určitě bude zajímavý výstup z "NASA Executive Summit for all Senior Executive Service" 6. a 7. října 2009 ve Washingtonu.
David - 14/9/2009 - 08:29
Program návratu na Měsíc již běží. Je dělen na etapy. První etapa je cílena na co nejrychlejší náhradu raketoplánu pro pilotované kosmické lety. Tam zcela jistě peníze budou v dostatečné míře. Další etapy zatím nemají časovou prooritu a pokud se nevyskytne konkurent, budou probíhat zcela v " klidu" a beze spěchu, je třeba se obrnit trpělivostí.
Ervé - 14/9/2009 - 11:21
Už když Bush program vyhlašoval, mluvilo se o tom, že podle aktuální situace a rozpočtu se bude buď urychlovat nebo zpomalovat a že účast ostatních států je vítaná. Bush vyhlášením programu jasně stanovil, jaké kroky se udělají do nástupu nového prezidenta - dokončení ISS a její provoz nejméně do roku 2015 (o dalším prodloužení bude rozhodovat až vítěz voleb 2012 s aktuálními údaji a výsledky), vývoj Orionu s velkými možnostmi. Teď je na Obamovi, aby program buď zpomalil, nebo udržel tempo a zaměstnanost přidáním dalších peněz, nebo provede velké změny, které ale žádné zlepšení přinést nemohou - jen další odklady a nejistotu. Nástupce ISS postaví patrně Rusko, Japonci a ESA s tím, že NASA se zapojí podle potřeby, nebo bude výměna míst a vědy na stanici za místa v letech na Měsíc nebo dál.
Mirek Pospíšil - 14/9/2009 - 13:10
Před Sněmovní komisi pro vědu a technologie nepůjde při zítřejším projednávání závěrů Augustinovy komise (spolu s Augustinem) jako svědek vypovídat J.Bolden, jak bylo původně plánováno, ale předchozí NASA admin Mike Griffin, spolu s Joe Dayerem (předseda poradní komise NASA pro letovou bezpečnost). http://www.spacenews.com/civil/griffin-not-bolden-testify-augustine-hearing.html
To, že si Sněmovna na poslední chvíli pozvala Griffina a Dayera místo Boldena by se podle mně dalo vysvětlit buď jako snaha o vyslyšení druhé strany (zastánci CxP), nebo jako důsledek lobbingu tradičních dodavatelů kosmických technologií pro NASA.
JirkaSalek - 14/9/2009 - 13:19
Muze to byt i vyraz toho, ze Griffin je zrejme jedne z nejlepsich, nejschopnejsich a nejkompetentnejsich administratoru, jake kdy NASA mela. Navic je Cx z velke casti i jeho prace, tak me vubec neprekvapuje ze kongresmani chteji slyset prave jeho nazor. Griffin je velice dobry recnik, se silnymi argumenty, tak jsem zvedav na jeho rec. Urcite bude stat za to.
Alchymista - 14/9/2009 - 13:22
To tiež nebude najlepšie riešenie. Bolden by tam mal byť, rovnako ako Griffin. Už preto, že Bolden menil alebo korigoval Griffinove rozhodnutia (alebo ako to nazvať), takže by mohol a mal zdôvodniť, prečo - čo bolo "špatne".
pospa - 14/9/2009 - 13:38
citace:To tiež nebude najlepšie riešenie. Bolden by tam mal byť, rovnako ako Griffin. Už preto, že Bolden menil alebo korigoval Griffinove rozhodnutia (alebo ako to nazvať), takže by mohol a mal zdôvodniť, prečo - čo bolo "špatne".
Nevím, možná mi to uniklo, ale která Griffinova rozhodnutí ohledně CxP už Bolden stihnul za ten krátký čas v úřadě změnit?
janis - 14/9/2009 - 18:52
citace:... Nastavil spoustu rozpočtových kotev, bez nichž by ...
víte, ty "rozpočtové kotvy" mi někdy připadají více jako "rozpočtové koule na noze" ...
Mirek Pospíšil - 15/9/2009 - 21:21
NASA TV dává slyšení v Senátu USA...
Adolf - nepřihlášený - 15/9/2009 - 23:13
citace:
citace:... Nastavil spoustu rozpočtových kotev, bez nichž by ...
víte, ty "rozpočtové kotvy" mi někdy připadají více jako "rozpočtové koule na noze" ...
Ano, ta koule je taková kotva pro mobilitu vězně. Rozpočtovou kotvou se dosahuje současným rozpočtem omezení mobility rozpočtů budoucích. Kdo má teď vliv na rozpočet, může přes ty kotvy přednastavit omezení rozpočtových preferencí pro tvůrce budoucích rozpočtů. A o to se myslím Griffinova administrativa z dob Bushe pokusila. Tedy hodili rozpočtové kotvy.
Ľuboš - 16/9/2009 - 16:54
Kongresmani sa celkom slušne pustili do Augustinovej komisie:
A kdo by se jim divil? Nejlepší hodnocení je na konci, něco jako "doporučujete zrušit běžící program Orion a Ares 1, na který se vynaložili miliardy, přitom pro to nemáte žádný reálný důvod kromě nedostatku peněz, který ale bude pro všechny možnosti, a místo toho nabízíte projekty, které nejsou víc než kreslená pohádka (cartoons)." Tím určitě myslí pilotovaný Ares 5 Lite. Kongres nemá rád, když někdo zpochybňuje jeho rozhodnutí bez silných argumentů nebo reálné lepší alternativy. Plán by měl být jednoduchý - STS-134 jako poslední let, ISS do roku 2020, pokračovat ve vývoji Orionu a Aresu 1 podle množství peněz, Ares 5 rozjet po STS, komerční pilotované lety na orbitu pokud se kabiny pro náklad osvědčí - NASA pomůže se záchrannými systémy, pokud to bude znamenat reálné úspory.
Hawk - 17/9/2009 - 14:11
""But we must also go beyond ISS. The existence of future exploration programs cannot be traded against sustenance of the ISS on an 'either-or' basis"
Why "must"? Budeme radi, kdy potencial ISS vubec vyuzijem. Na LEO nas ceka jeste plno vedecke prace, takze realisticky neni duvod honit se za drahe penize dale.
Adolf - nepřihlášený - 17/9/2009 - 22:38
citace:
Why "must"? Budeme radi, kdy potencial ISS vubec vyuzijem. Na LEO nas ceka jeste plno vedecke prace, takze realisticky neni duvod honit se za drahe penize dale.
To je obměna argumentace odpůrců kosmonautiky jako takové. - "Tady na Zemi toho máto ještě tolik co udělat, tak na co se draze hrabat do kosmu?"
ISS je využívání investičních příležitostí, kterou někdo rizikovou investicí do jejího vytvoření připravil. Nyní by se do ní mělo investovat tolik, kolik je rentabilní, jako v každém jiném oboru podnikání. Investovat by měl ten, komu to vytváří výnosy. Nemusí to být nutně NASA. To by v tom mělo být spíš podpůrná služba této nájemné nemovitosti - ISS.
Prachy na využití investičních příležitostí, které ISS nabízí, by se neměly brát z rozpočtu na vytváření nových takových příležitostí. NASA by takové příležitosti měla vytvářet jako developer budující nové komerční nemovitosti využitelné investory. Jejich využití by měl investovat nájemce.
Pokud je ISS skutečně rentabilní a nabízí daleko větší příležitost rentabilně investovat, než je v současnosti využívána, tak to není důvod vzít prachy z tvorby nových takových příležitostí, ale důvod k tomu pustit do ISS i jiné investory, které na využití jejího potenciálu investiční sílu mají. Pokud by snad takoví neexistovali, tak je tvrzení o nevyužití potenciálu LEO kec.
Osobně si myslím, že to kec není a opravdu potenciálu LEO využito není. Ale to jen vypovídá o tom, že současný systém financování kosmických aktivit se přežil a institucionální paradigma s monopolní zpolitizovanou NASA je archaický relikt 60. a 70. let minulého století. Hawk - 18/9/2009 - 08:18
citace:To je obměna argumentace odpůrců kosmonautiky jako takové. - "Tady na Zemi toho máto ještě tolik co udělat, tak na co se draze hrabat do kosmu?"
Ne tak docela, pokud zůstaneme delší dobu na LEO, tak se nic vážného nestane, protože infrastruktura pro pilotovanou kosmonautiku zůstane zachována.
Naopak nevidím přínos v tom dostat se za každou cenu na Měsíc při nedostatečném finančním krytí. Při stávajících finančních potížích asi už nikdo plány na stálou lunární základnu nebere vážně. A vyvíjet ARES 5 a připravovat věci kolem kvůli pár návštěvám nemá smysl ani z vědeckého hlediska, protože žádné nové revoluční technologie s v něm nepoužívají.
Při současném rozpočtu je vážně lepší se vrátit z Měsíce k přízemějším cílům - jaderný pohon, solární plachetnice a intenzivní využívaní ISS, experimenty s "nafukovadly" atd. A myslím, že to tak nakonec dopadne, kromě výše uvedeného pochybuji že nějaký US prezident obhají financování lunárního dobrodružství, když se stát topí v dluzích.
Ervé - 18/9/2009 - 08:30
Na LEO jsme už 35 let. Po dokončení ISS je prostě čas vyrazit dál, pokud bude málo peněz, tak pomalu, ale nemůžeme stagnovat, nejbližší další cíl je Měsíc.
Hawk - 18/9/2009 - 10:35
Problém je že s malým rozpočtem lze ambicioznější pilotované projekty realizovat dost těžko a ve výsledku to vyjde dráže. Je např. levnější, bezpečnější a efektivnější provozovat stálou lunární základnu(což vyžaduje vysoké počáteční náklady) s dobrými LSS a s výměnnou posádky 1x do roka než posílat na Měsíc lidi 4x do roka na pártýdenní misi.
David - 18/9/2009 - 12:09
Faktem je, že jediný objetivní důvod pro let na Měsíc a ev. stálou základnu, je realizace pokroku v technologiích, jimž " plazení" po LEO není výzvou.
Další důvody, zejména vědecké, vojenské či zpravodajské zcela odpadly.Kdysi byly představy, že na Měsíci budou stát výkonné radioteleskopy a dalekohledy, jimž nebude překážkou atmosféra a které dohlédnou až na samý okraj Vesmíru. Dnes tyto vize realizují levnějí a snadněji automatické sondy. Totéž platí pro zpravodajské a vojenské účely, či dálkový průzkum Země, zdrojů, či počasí.
Také exploatace Měsíce za účelem těžby surovin či výroba pohonných hmot pro rakety letící dále do vzdálených oblastí Sluneční soustavy je energeticky nevýhodná.
Politický důvod též neexituje, neb není nikdo kdo by se na Měsíc, krom USA, skutečně, ne jen chvástáním, chystal.
Ani důvod lidské expanze či dobývání není, již tam bylo dvanáct lidí a vydávat horentní sumy na zisk třináctého v pořadí a navíc se čtyřicetiletým zpožděním za prvním, je též poněkud směšné.
Že se člověk na Měsíc vrátí, je jisté, ale není jisté kdy, podle toho, jak se věc vyvíjí jsou na místě obavy, že se tak nestane k padesátému výročí " malého kroku...", ale k výročí možná až třícifernému.
Bohužel pro ty starší, které může utěšit jen to, že tehdy " u toho" byli, na rozdíl od mladších, kteří to znají jen jako součást historie a navíc se je snaží mást zlovolní podívíni popírači.
JirkaSalek - 18/9/2009 - 12:50
citace:
citace:To je obměna argumentace odpůrců kosmonautiky jako takové. - "Tady na Zemi toho máto ještě tolik co udělat, tak na co se draze hrabat do kosmu?"
Ne tak docela, pokud zůstaneme delší dobu na LEO, tak se nic vážného nestane, protože infrastruktura pro pilotovanou kosmonautiku zůstane zachována.
Nezustane. Pokud se projekt Mesic ulozi k ledu, tak to bude znamenat minimalne likvidaci kapacit NASA na vyvoj a provoz velkych raket. Obama se prokazuje jako velky nepritel raket a supermodernich vojenskych projektu. Myslet si ze se je lehce podari obnovit jestli budou zapotrebi je omyl.
citace:
Naopak nevidím přínos v tom dostat se za každou cenu na Měsíc při nedostatečném finančním krytí. Při stávajících finančních potížích asi už nikdo plány na stálou lunární základnu nebere vážně. A vyvíjet ARES 5 a připravovat věci kolem kvůli pár návštěvám nemá smysl ani z vědeckého hlediska, protože žádné nové revoluční technologie s v něm nepoužívají.
Pokud se vyvine Ares 1, tak zustane zachovana veskera potrebna technologie a infrastruktura pro Ares V az bude zapotrebi.
Amerika muze byt behem par let z krize venku. Uvidime jak moc je Obama zadluzi.
citace:
Při současném rozpočtu je vážně lepší se vrátit z Měsíce k přízemějším cílům - jaderný pohon, solární plachetnice
To ovsem nejsou prizemnejsi cile, ale vyzkum do "supliku". Kam se s touto technologii poleti a jaky bude prinos? Vetsi nez lety na Mesic?
a intenzivní využívaní ISS ...
Po dostavbe ISS staci k jejimu intenzivnimu vyuzivani 4 Sojuzy rocne a zasobovaci lode, ktere jsou uz dnes k dispozici + COTS.
Na to staci NASA polovicni rozpocet, zbytek se muze dat na socialni davky pro nezamestnane inzenyry.
Hawk - 18/9/2009 - 13:08
citace:Nezustane. Pokud se projekt Mesic ulozi k ledu, tak to bude znamenat minimalne likvidaci kapacit NASA na vyvoj a provoz velkych raket.
Pokud se nezmeni rozpocet stejne tyto kapacity nebudou potrebovat. A jsou vubec nejake vhodne provozni kapacity pro ARES? Protoze je otazka kolik infrastruktury z STS by se pro ARES V dalo vyuzit.
citace:To ovsem nejsou prizemnejsi cile, ale vyzkum do "supliku". Kam se s touto technologii poleti a jaky bude prinos? Vetsi nez lety na Mesic?
Proc do supliku? A co bezpilotni mise? Jaderny pohon pokladam rozhodne za prinosnejsi nez renesanci Apolla.
citace:Po dostavbe ISS staci k jejimu intenzivnimu vyuzivani 4 Sojuzy rocne a zasobovaci lode, ktere jsou uz dnes k dispozici + COTS.
Vzhledem k rozpoctu to mozna bude tak akorat.
citace:
Na to staci NASA polovicni rozpocet, zbytek se muze dat na socialni davky pro nezamestnane inzenyry.
Asi mas o inzenyrech NASA dobre mineni, kdyz jim prorokujes pracak... JirkaSalek - 18/9/2009 - 13:42
citace:Faktem je, že jediný objetivní důvod pro let na Měsíc a ev. stálou základnu, je realizace pokroku v technologiích, jimž " plazení" po LEO není výzvou.
Další důvody, zejména vědecké, vojenské či zpravodajské zcela odpadly.Kdysi byly představy, že na Měsíci budou stát výkonné radioteleskopy a dalekohledy, jimž nebude překážkou atmosféra a které dohlédnou až na samý okraj Vesmíru. Dnes tyto vize realizují levnějí a snadněji automatické sondy.
Nemyslim si ze by byl z tohoto pohledu Mesic opravdu tak nezajimavy. Teleskopy na Mesici asi stale maji priznivce, obzvalste pokud by byly za humny od lunarni zakladny.
citace:
Že se člověk na Měsíc vrátí, je jisté, ale není jisté kdy, podle toho, jak se věc vyvíjí jsou na místě obavy, že se tak nestane k padesátému výročí " malého kroku...", ale k výročí možná až třícifernému.
Bohužel pro ty starší, které může utěšit jen to, že tehdy " u toho" byli, na rozdíl od mladších, kteří to znají jen jako součást historie a navíc se je snaží mást zlovolní podívíni popírači.
Vyslat sondu k Mesici dnes zvladne kazda stredne velka mocnost, ktera se o to pokusi. Prista na mesici je narocnejsi, ale mozna to behem par dekad dokaze i nejaky bohaty nadsenec. Tipuji tedy ze nejpozdeji k tricifernemu vyroci Apolla se o pristani na Mesic pokusi zastupce soukromeho kapitalu. Samozrejem ze predpokladem zustava aby soukromy kapital dobyl LEO. Cim min tam budou zavazet narodni kosmicke agentury, tim drive se toho dockame.
JirkaSalek - 18/9/2009 - 13:55
citace:
citace:Nezustane. Pokud se projekt Mesic ulozi k ledu, tak to bude znamenat minimalne likvidaci kapacit NASA na vyvoj a provoz velkych raket.
Pokud se nezmeni rozpocet stejne tyto kapacity nebudou potrebovat. A jsou vubec nejake vhodne provozni kapacity pro ARES? Protoze je otazka kolik infrastruktury z STS by se pro ARES V dalo vyuzit.
citace:
Provozni kapacity pro Ares? Napriklad MSFC, MAF nebo KSC.
citace:
citace:To ovsem nejsou prizemnejsi cile, ale vyzkum do "supliku". Kam se s touto technologii poleti a jaky bude prinos? Vetsi nez lety na Mesic?
Proc do supliku? A co bezpilotni mise? Jaderny pohon pokladam rozhodne za prinosnejsi nez renesanci Apolla.
Kam se poleti, jaky to bude mit prinos a v jakem casovem horizontu?
citace:
citace:Po dostavbe ISS staci k jejimu intenzivnimu vyuzivani 4 Sojuzy rocne a zasobovaci lode, ktere jsou uz dnes k dispozici + COTS.
Vzhledem k rozpoctu to mozna bude tak akorat.
V dnesnim rozpoctu je stale cca 3mld na STS a 3mld na Cx. Pokud se da 1mld na komercni dopravu k ISS, tak ma NASA 5mld prebytecnych.
citace:
citace:
Na to staci NASA polovicni rozpocet, zbytek se muze dat na socialni davky pro nezamestnane inzenyry.
Asi mas o inzenyrech NASA dobre mineni, kdyz jim prorokujes pracak...
To neni jen NASA, ale i kontraktori. Vzhledem ke skrtum ve vojenskem rozpoctu, MDA, koncicim STS a mozna zrusenem Cx tak mas potencialne hodne nezamestnanych raketaku. Mnohem vic mezi kontraktory nez u NASA.
Mirek Pospíšil - 8/10/2009 - 11:33
S názorem, že během několika dekád nějaký bohatý nadšenec zvládne postavit nosič a kosmickou loď na Měsíc, pokud tomu dobře rozumím, nelze nejen souhlasit, ale je nutno se mu i podivit. Vždyť během několika dekád to nezvládnou ani kosmické velmoci typu Ruska, Číny či Indie a USA kdoví jestli ! Maximálně by si mohl zaplatit křeslo v kosmické lodi, postavené některým z jmenovaných států, ale americká to asi nebude, USA se asi nesníží k žebrotě, že by prodávaly kosmické lety " turistům".
M: - 8/10/2009 - 16:17
citace:S názorem, že během několika dekád nějaký bohatý nadšenec zvládne postavit nosič a kosmickou loď na Měsíc, ...
1/ Jirka nehovori exaktne o pilotovanej misii, to tam nejak nevidim
2/ nazov Google Lunar X-Prize asi pocujes prvy krat.
3/ Ja v tom nejaky extra problem nevidim.
-dostanes sa tam s niecim malym
-dostanes sa tam a spat s niecim malym
-dostanes sa tam a spat s niecim velkym
-dostanes sa tam a spat s niecim velkym bezpecne
-strcis do toho niecoho velkeho "bezpecneho" jedneho cloveka.
Skor vidim problem v dovode na utopenie takeho mnozstva penazi.
M: - 8/10/2009 - 16:38
Mozno Adolf by vedel poradit metodiku odhadu,
ale porovnanim realizovaneho projektu odhadujem, ze vyvinut, pristat na Mesiaci a vratit sa neprekroci pre jednomiestnu lod 12mld dolarov.
A tym disponuje viac ako 50 ludi na svete. Niektori i nasobne.
asija - 8/10/2009 - 18:30
Lenže to boli doláre z roku 1960-1970, takže "trochu" silnejšia ako tie dnešné.
martinjediny - 8/10/2009 - 21:06
citace:Lenže to boli doláre z roku 1960-1970, takže "trochu" silnejšia ako tie dnešné.
Apollo ale bolo cca 25 mld vtedajsich, cize 120mld dnesnych?
dnes ma byt o triedu vyssi projekt Constelacion vyprojektovany a otestovany za 40mld a to s vyhladom na Mars.
(dufam ze internet neklame )
A ja pozadujem nie system o stupen vyssi, ale o pol stupna nizsi ako Saturn.
uz len system 6x Proton nebude stat ani len 1mld. a to je na orbite cely komplet. pre let k Mesiacu a spat aj pre troch.
Dnes je kozmonautika niekde inde, ako ked bola v plienkach a aj ak by ste hned tvrdili, ze treba 25 mld aj tak mame tusim 30 ludi na svete.
David - 9/10/2009 - 07:41
TO bych chtěl opravdu zažít " 6xProton ", to by bylo jako montovat auto den před dovolenou z náhradních dílů.
Závěry Augustinovy komise jsou nesmírně zajímavé v rozboru vhodných nosičů pro program Constallation. Komise v podstatě posuzovala 4 varinty:
A: Nosič přímo odvozený od SST, ale in line uspořádání (nazývaný také Jupiter): 2 stávající 4-segmentové SRB, stávající 8,3 metrový ET a 3 až 4 motory SSME pod nádrží, J2X motor v 2. stupni. Celkově pro let na Měsíc nutné 2 nosiče s celkovou kapacitou na LEO 180-200 MT
B: Nosič ARES V Lite: 5-ti segmentové SRB současně vyvíjené pro ARES 1, 5x RS 68, 1 x J2X.
Pro let na Měsíc jsou nutné 2 starty, celková kapacita na LEO 280 tun.
C: ARES 1 + ARES V: U Ares V: 5,5 – segmentové SRB, 6x RS 68, 1x J2X, ET o průměru 10m, celková kapacita na LEO je 185 tun
D: Super těžký nosič odvozený od ELLV Atlas 5 (Atlas 5 Phase 2 Super Heavy). Nosnost na LEO 75 tun. Má mít 3 moduly v 1 stupni ale o průměru 5 m, vyráběné na stejných zařízení jako Delta 4 Heavy, každý modul 2 motory RD 180 (později ekvivalenty vyráběné přímo v US), v druhém stupni 4x RL10 (z Centaur). Pro let na Měsíc nutné 3 starty, celková kapacita na LEO 225 tun.
Zdá se, že Augustinova komise dává přednost variantě B před C, neboť má mnohem větší reservu nosnosti, údajně stejné provozní náklady jako C a dokonce v sólo letu na Měsíc s kargem uvádí stejnou nosnost. Hlavní přednost je, že by se zastavil vývoj ARES 1, dosavadní výsledky vývoje 5-segm. SRB použity, mohlo by se hned začít s vývojem super těžkého nosiče. ARES 1+ Orion by byl pro lety na LEO příliš drahý, vhodnější je podporovat privátní aktivity.
Variantu D považuje komise za pravděpodobně nejefektivnější z dlouhodobého hlediska. Znamenala by však revoluci pro NASA, podstatné omezení její činnosti v oblasti návrhu nosičů, značné snížení nebo převedení jejich výrobního, obslužného, technického, administrativního aparátu a tím velké finanční úspory a rovněž úsporu ve vývojových s provozních nákladech.
Dle mého názoru by nosič s kapacitou 75 tun našel uplatnění i v komerčním a vědeckém sektoru na LEO, NASA by se zbavila SRB a obrovských H2 nádrží, ovšem infrastruktura vyvinutá pro SST by se musela značně předělat.
David - 24/10/2009 - 19:30
Pokud ná nová kosmická loď USA sloužit k letům na LEO i případně kMěsíci či Marsu, pak by měla být v tomto smyslu univerzální a to je pro ni nosič Ares-1.
Protože spojování velkých těles na LEO není žádný problém, je zajímavá i varianta D, navíc umožňuje i jednosměrnou bezpilotní dopravu na Měsíc.
Jiří Hošek - 25/10/2009 - 07:47
citace:Pokud ná nová kosmická loď USA sloužit k letům na LEO i případně kMěsíci či Marsu, pak by měla být v tomto smyslu univerzální a to je pro ni nosič Ares-1.
Davide, ale jediným cílem na LEO je "hladová zeď" ISS.
Pinkas J - 25/10/2009 - 08:49
Domnívám se, že by US kosmonautika velmi potřebovala osvobodit se od dědictví STS, především od SRB a ohromných nádrží H2/O2, které např. u ARES V, včetně 6 motorů RS 68 budou mít prázdnou hmotu min. 60.000 kg a tato mrtvá hmota získá téměř kruhovou rychlost, což jsou obrovské ztráty.
Využití 3 - modulového Super Heavy EELV o nosnosti 75 tun na LEO umožní v jenom startu vynést Orion + Altair (celkem 72 tun), ještě mít reservu 3 tuny. V dalších 2 startech by byl vynesen na LEO 2-stupňový EDS, který by měl velkou reservu, takže jeho druhý stupeň by mohl navíc i zbrzdit komplex na LLO, nebo dokonce ještě provézt hlavní zbrzdění při přistání Altairu na Měsíci (crash stage). To by podstatně zvedlo hmotu carga, kterou by mohl Altair dopravit na Měsíc. Další možná varianta je jednostupňový EDS s přečerpáním paliva na LEO.
Není však vyloučeno, že místo 2 posledních startů by byl postaven jeden 5- modulový S.H. EELV, který by měl nosnost na LEO cca 130 tun (silnější než Saturn 5) a ten by dopravil jednostupňový EDS a stále by komplex měl větší kapacitu, než ARES 1 + ARES 5. Navíc 1- modulový S.H. EELV by snadno dopravil na LEO Orion s odlehčeným servisním modulem např. pro lety k ISS, čímž by vznikl jednotný a moderní dopravní systém s velkou perspektivou a pružností využití o nosnosti na LEO cca 22MT, 75MT a 130 MT.
Vývojové náklady by nebyly velké – všechny motory existují, US mají kompletní konstrukční a technologickou dokumentaci na RD 180, z ní lze vyjí pro návrh vlastního LOX/RP motoru v budoucnu. Motory RL10 nebo J2X existují. Výrobní technologie na nádrže o dia 5 m existuje. Celý návrh, výroba a obsluha nových raket by byla převedena na privátní firmy, vznikly by velké úspory v NASA, řada infrastruktury pro STS je po úpravě využitelná – montážní budova, dopravník … Ovšem takový systém by našel jen velkou antipatii u NASA, neboť jim podstatně omezí pracovní místa.
člověk - 25/10/2009 - 09:05
Uvidíme, pro co se Obama nakonec rozhodne - chybí 3 mld. USD ročně, je navrhováno, aby se kosmos privatizoval a kosmonauty by vynášely soukromé firmy - NASA i státní kasa USA by pak ušetřila. Viz. odkaz
no ono v NASA ani tak nejde o najefektivnejsie riesenia, ale skor o tie pracovne miesta, fleky, pripadne obcas politicke gesta... Tak preto Ares1 a AresV, a nie super heavy EELV
Hawk - 25/10/2009 - 14:39
citace:Domnívám se, že by US kosmonautika velmi potřebovala osvobodit se od dědictví STS
Osvobodit znamená výrazně snížit finanční náklady na start. Jsem vážně zvědav na konečnou cenu Aresu I za start. Otázka je co bylo více problémové zda STS nebo samotná NASA.
citace:Celý návrh, výroba a obsluha nových raket by byla převedena na privátní firmy
To ale znamená mít dostatek zakázek pro dané firmy. Firmám se přeci nemůže vyplatit udržovat celou výrobní infrastrukturu kvulí 2 startům za rok.
martinjediny - 25/10/2009 - 14:42
citace: ...To ale znamená mít dostatek zakázek pro dané firmy. Firmám se přeci nemůže vyplatit udržovat celou výrobní infrastrukturu kvulí 2 startům za rok.
to je len otazka ceny a jej tvorby.
David - 25/10/2009 - 15:00
K atributům supervelmoci se patří mít pilotovanou kosmickou loď. Je úplně jedno k čemu slouží,dovolím si jen připomenout nedávné nedšení nad nad čínským " máváním", tak proč být přehnaně nároční k USA.
Hawk - 25/10/2009 - 15:05
citace:
citace: ...To ale znamená mít dostatek zakázek pro dané firmy. Firmám se přeci nemůže vyplatit udržovat celou výrobní infrastrukturu kvulí 2 startům za rok.
to je len otazka ceny a jej tvorby.
A pro tvorbu ceny nejsou náklady na výrobu stěžejní?
Pinkas J - 25/10/2009 - 18:49
Quote: To ale znamená mít dostatek zakázek pro dané firmy. Firmám se přeci nemůže vyplatit udržovat celou výrobní infrastrukturu kvulí 2 startům za rok.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nezapomínejme, že firmy vyrábějící EELVs, především Lockhed Martin s Atlas 5 mají značné komerční a vojenské zakázky a výrobní zařízení na 5-metrový průměr nádrží má fy Boeing u Delta 4. Takže náklady se dají dost zprůměrovat.
Jan Toman - 26/10/2009 - 06:13
citace:Závěry Augustinovy komise jsou nesmírně zajímavé v rozboru vhodných nosičů pro program Constallation. Komise v podstatě posuzovala 4 varinty:
A: Nosič přímo odvozený od SST, ale in line uspořádání (nazývaný také Jupiter): 2 stávající 4-segmentové SRB, stávající 8,3 metrový ET a 3 až 4 motory SSME pod nádrží, J2X motor v 2. stupni. Celkově pro let na Měsíc nutné 2 nosiče s celkovou kapacitou na LEO 180-200 MT
B: Nosič ARES V Lite: 5-ti segmentové SRB současně vyvíjené pro ARES 1, 5x RS 68, 1 x J2X.
Pro let na Měsíc jsou nutné 2 starty, celková kapacita na LEO 280 tun.
C: ARES 1 + ARES V: U Ares V: 5,5 – segmentové SRB, 6x RS 68, 1x J2X, ET o průměru 10m, celková kapacita na LEO je 185 tun
D: Super těžký nosič odvozený od ELLV Atlas 5 (Atlas 5 Phase 2 Super Heavy). Nosnost na LEO 75 tun. Má mít 3 moduly v 1 stupni ale o průměru 5 m, vyráběné na stejných zařízení jako Delta 4 Heavy, každý modul 2 motory RD 180 (později ekvivalenty vyráběné přímo v US), v druhém stupni 4x RL10 (z Centaur). Pro let na Měsíc nutné 3 starty, celková kapacita na LEO 225 tun.
Zdá se, že Augustinova komise dává přednost variantě B před C, neboť má mnohem větší reservu nosnosti, údajně stejné provozní náklady jako C a dokonce v sólo letu na Měsíc s kargem uvádí stejnou nosnost. Hlavní přednost je, že by se zastavil vývoj ARES 1, dosavadní výsledky vývoje 5-segm. SRB použity, mohlo by se hned začít s vývojem super těžkého nosiče. ARES 1+ Orion by byl pro lety na LEO příliš drahý, vhodnější je podporovat privátní aktivity.
Variantu D považuje komise za pravděpodobně nejefektivnější z dlouhodobého hlediska. Znamenala by však revoluci pro NASA, podstatné omezení její činnosti v oblasti návrhu nosičů, značné snížení nebo převedení jejich výrobního, obslužného, technického, administrativního aparátu a tím velké finanční úspory a rovněž úsporu ve vývojových s provozních nákladech.
Dle mého názoru by nosič s kapacitou 75 tun našel uplatnění i v komerčním a vědeckém sektoru na LEO, NASA by se zbavila SRB a obrovských H2 nádrží, ovšem infrastruktura vyvinutá pro SST by se musela značně předělat.
Je dobre, ze je z ceho vybirat. Jeste lepsi bude, jestli se najdou penize, aby bylo z ceho financovat...
Mohl-li demokrat Obama nalit stovky mld dolaru do sanace bank, mohl by najit nejake drobne na financovani programu, ktery bude generovat zakazky pro spoustu firem. Uvidime.
Alchymista - 26/10/2009 - 07:28
citace:Je dobre, ze je z ceho vybirat. Jeste lepsi bude, jestli se najdou penize, aby bylo z ceho financovat...
Mohl-li demokrat Obama nalit stovky mld dolaru do sanace bank, mohl by najit nejake drobne na financovani programu, ktery bude generovat zakazky pro spoustu firem. Uvidime.
Nenájde. Peniaze by smerovali do "nesprávnych" rúk.
Pinkas J - 26/10/2009 - 07:33
Ještě poznámka k S.H.Atlas V Phase 2 : Augustinova komise uvádí, že tato raketa pouze s prodlouženým centrálním stupněm (bez boosterů) bude mít nosnost na LEO 30-35 tun. Já jsem skromně uváděl 22 tun. Tedy pro operace Orionu na LEO by nemusel být ani centrální stupeň prodlužován.
JirkaSalek - 26/10/2009 - 12:03
citace:Ještě poznámka k S.H.Atlas V Phase 2 : Augustinova komise uvádí, že tato raketa pouze s prodlouženým centrálním stupněm (bez boosterů) bude mít nosnost na LEO 30-35 tun. Já jsem skromně uváděl 22 tun. Tedy pro operace Orionu na LEO by nemusel být ani centrální stupeň prodlužován.
To je ovsem nova raketa a zrejme i s novym launchpadem. Tyto zalezitosti uz diskutovala ESAS.
Vyhoda Aresu je ze je zrejme tou nejbezpecnejsi moznosti pro atronauty a vyuziva stavajici infrastrukturu STS a vsechny komponenety jsou relativne jednoduse human rated. Navic z ni lze postavit superraketu s obrovskou nosnosti a tim i realativne jednoduchou Mesicni architekturou. Zadna jina moznost temito prednostmi nedisponuje.
JirkaSalek - 26/10/2009 - 12:09
citace:Závěry Augustinovy komise jsou nesmírně zajímavé v rozboru vhodných nosičů pro program Constallation. Komise v podstatě posuzovala 4 varinty:
A: Nosič přímo odvozený od SST,
B: Nosič ARES V Lite:
C: ARES 1 + ARES V:
D: Super těžký nosič odvozený od ELLV Atlas 5
Zdá se, že Augustinova komise dává přednost variantě B před C,
****
Variantu D považuje komise za pravděpodobně nejefektivnější z dlouhodobého hlediska. Znamenala by však revoluci pro NASA, podstatné omezení její činnosti v oblasti návrhu nosičů, značné snížení nebo převedení jejich výrobního, obslužného, technického, administrativního aparátu a tím velké finanční úspory a rovněž úsporu ve vývojových s provozních nákladech.
Dle mého názoru by nosič s kapacitou 75 tun našel uplatnění i v komerčním a vědeckém sektoru na LEO, NASA by se zbavila SRB a obrovských H2 nádrží, ovšem infrastruktura vyvinutá pro SST by se musela značně předělat.
Vzhledem k predsedovi komise Augustinovi se zavery daly predvidat. Augustin uz sestrelil jednu mesicni architekturu a budoucnost lockheedu mu urcite velice lezi na srdci.
Zadna revoluce v NASA neni mozna. STS ma tak obrovskou podporu v celem NASA ze by to chtelo nekoho akceschopnejsiho nez Obamu k takovemu kroku. Jediny dusledek Augustinovy zpravy tak bude, ze sabotuje usili NASA o navrat na Mesic.
Infrastruktura STS proste bude zachovana.
JirkaSalek - 26/10/2009 - 12:53
citace:Domnívám se, že by US kosmonautika velmi potřebovala osvobodit se od dědictví STS, především od SRB a ohromných nádrží H2/O2, které např. u ARES V, včetně 6 motorů RS 68 budou mít prázdnou hmotu min. 60.000 kg a tato mrtvá hmota získá téměř kruhovou rychlost, což jsou obrovské ztráty.
Dedictvi STS a potazmo Apolla je hlavne ve vyvojovem tymu v MSFC, Launchpadech na KSC, testovacich standech, fabrice v Michoud a kompletnim zazemi pro vyrobu SRB. Tohle chcete zlikvidovat? To normalni clovek nemuze myslet vazne. To je jako Rusum doporucit zlikvidovat jejich Sojuz. Americane uz podobnou chybu udelali po ukonceni projektu Apollo a nemyslim si ze stejnou chybu budou opakovat dvakrat. Urcite se najde hodne lidi kteri by to radi prosadili, ale jeste vic, kteri budou cedit krev aby tomu zabranili. Ale to je jen muj nazor.
citace:
Využití 3 - modulového Super Heavy EELV o nosnosti 75 tun na LEO umožní v jenom startu vynést Orion + Altair (celkem 72 tun), ještě mít reservu 3 tuny.
Opravdu by me zajimalo jak EELV dopadne. Obama neskrta jen NASA, ale je jeste vetsi nepritel zbrojniho rozpoctu a vsech hi-tech hracek, mezikontinetalnich raket a dalsich "neuzitecnosti". To znamena ze skrty dopadnou vlice tezce na EELV, na ULA a na materske firmy Lockheed a Boeing. K dispoci navic brzy bude i Taurus a Falcon9, ktere muzou byt vhodnou alternativou k nekterym startum. ULA temer napevno pocitala s tim ze vsechny zakazky z Delty II prejdou na ULA, ale to nemusi byt uplna pravda. ULA neni navic moc komercne uspesna. Tam dominuje Arianespace a Rusaci.
Navic si myslim ze zredukovani vojenskych dotaci pro EELV infrastrukturu na jeden nosic (hadejte ktery) by mohl byt rozumny tah.
citace:
Vývojové náklady by nebyly velké – všechny motory existují,
Ovsem nejsou a hned tak nebudou human rated - krome RS-68. RL-10 bude humanrated nekdy v budoucnu pro svou vysoce specifickou specialni verzi pro Altair.
citace:
US mají kompletní konstrukční a technologickou dokumentaci na RD 180, z ní lze vyjí pro návrh vlastního LOX/RP motoru v budoucnu.
Vlastni motor? Proc a k cemu utracet miliardy? Novou vyrobni linku si sice muzou koupit v Rusku, ale z jakych penez to pujde? Navic to bude mozna jen montovna ruskych komponent, aby se vlk nazral a koza zustala cela. Rusove by museli byt blazni, kdyby do toho jinak sli. Pochybuju, ze by zde byla mozna korupce. Tohle bylo odsouhlasene z nejvyssich ruskych pater.
citace:
Motory RL10 nebo J2X existují.
J2X ma skutecne hotovou projektovou dokumentaci a klicove komponenty jsou ve vyrobe.
citace:
Výrobní technologie na nádrže o dia 5 m existuje.
Existuje i vyrobni technologie pro nadrze o prumeru 5.4m (Ares 1 US) a dokonce i nadrzi 8.4m (STS). Existuje taky obrovsky montazni zavod ktery takove nadrze vyrabi.
citace:
Celý návrh, výroba a obsluha nových raket by byla převedena na privátní firmy, vznikly by velké úspory v NASA, řada infrastruktury pro STS je po úpravě využitelná – montážní budova, dopravník … Ovšem takový systém by našel jen velkou antipatii u NASA, neboť jim podstatně omezí pracovní místa.
Pokud by se vyuzivala infrastruktura STS tak sice dojde k fyzicke likvidaci starych komponent ale zadnou usporu to neprinese. Uz fakt ze Ares 1/Orion by vyuzival mene infrastruktury a mene pracovni sily pusobi obrovske pozdvizeni a vyvolal soucasnou masovou hysterii kolem Aresu.
Navic, tam kde jsou statni penize je i obrovska byrokracie. Uz vidim jak se te byrokracie zbavi demokraticky prezident. Zajimala by me nejaka historicka paralela jak je mozne zbavit se prebujele byrokracie aniz by nebyla kompletne demontovana cela instituce. mrf - 26/10/2009 - 12:58
Jsem laik ale zda se mi ze pouze "C" dava dostatecnou
univerzalitu a pruznost systemu.U vsech ostatnich
variant se bojim ze NASA bude mit podobny problem
jako u STS, bude odkazana na jeden tezky lifter a pri
kazdem startu na LEO bude nucena ho pouzit. Neverim ze
by si pilotovany program pro mnoho let dopredu mohl
dovolit nepocitat s operacemi na LEO apod.Myslim ze
neco jako Ares 1 je potrebne..
Pinkas J - 26/10/2009 - 15:37
Quote:
Vyhoda Aresu je ze je zrejme tou nejbezpecnejsi moznosti pro atronauty a vyuziva stavajici infrastrukturu STS a vsechny komponenety jsou relativne jednoduse human rated. Navic z ni lze postavit superraketu s obrovskou nosnosti a tim i realativne jednoduchou Mesicni architekturou. Zadna jina moznost temito prednostmi nedisponuje.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pěti-modulový Super Heavy EELV s nosností 130 MT + tří-modulový s nosností 75 MT představuje rovněž jen 2 rakety jako Ares 1+Ares 5, má značnou reservu nosnosti na LEO (o 20 MT), rovněž jedno-modulový S.H.EELV pro samostatné lety na LEO má větší reservu nosnosti než ARES 1, kvůli kterému se stále musí omezovat hmota Orionu.
Domnívám se, že superraketa ARES 5, která kombinuje boostery s velmi nízkým Isp a těžkým tlakovým pláštěm s centrálním stupněm, který kvůli tomu musí pracovat od země až téměř na LEO a vynese až téměř na LEO velmi těžkou nádrž s 6 těžkými motory (jeden RS-68 má hmotu 14.650 lb, to je 6.645 kg, celkem 39.871 kg + cca 35.000 kg nové 10 m dia nádrže dává cca 75.000 kg. To je téměř polovina nosnosti ARES 5 na LEO. Takto koncipovaná raketa neodpovídá dnešnímu stavu techniky a je jen dědictvím STS a jak uvádí Augustinova komise dědictvím kultury NASA i když uznávám, že koncepce STS byla NASA vnucena.
Alchymista - 26/10/2009 - 16:24
citace: Augustin uz sestrelil jednu mesicni architekturu a budoucnost Lockheedu mu urcite velice lezi na srdci.
A sakra... Lockheed! Jedno slovo - a vykľulo sa šidlo z vreca. Hneď sú veci trochu jasnejšie. JirkaSalek - 26/10/2009 - 17:27
citace:Quote:
Vyhoda Aresu je ze je zrejme tou nejbezpecnejsi moznosti pro atronauty a vyuziva stavajici infrastrukturu STS a vsechny komponenety jsou relativne jednoduse human rated. Navic z ni lze postavit superraketu s obrovskou nosnosti a tim i realativne jednoduchou Mesicni architekturou. Zadna jina moznost temito prednostmi nedisponuje.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pěti-modulový Super Heavy EELV s nosností 130 MT + tří-modulový s nosností 75 MT představuje rovněž jen 2 rakety jako Ares 1+Ares 5, má značnou reservu nosnosti na LEO (o 20 MT), rovněž jedno-modulový S.H.EELV pro samostatné lety na LEO má větší reservu nosnosti než ARES 1, kvůli kterému se stále musí omezovat hmota Orionu.
Neznam tyto detaily techto vypoctu, ale je nutne si uvedomit, ze Ares 1 vynasi presne ten samy naklad pro misi na LEO i pro Mesicni misi. Taktez Ares V vynasi ten samy naklad (Altair) pro pilotovanou misi (doplneny startem Ares 1/Orion), tak i pro automatickou misi. Altair je stale stejny, jen misto kabiny s astronauty nese jiny naklad.
Celkova hmota Orionu je pokud vim stale stejna uz cca 4 roky. Navic hmota Orionu neni klicovy parametr. Tim je hmotnost Altairu dopravena na Mesic.
citace:
Domnívám se, že superraketa ARES 5, která kombinuje boostery s velmi nízkým Isp a těžkým tlakovým pláštěm s centrálním stupněm, který kvůli tomu musí pracovat od země až téměř na LEO a vynese až téměř na LEO velmi těžkou nádrž s 6 těžkými motory (jeden RS-68 má hmotu 14.650 lb, to je 6.645 kg, celkem 39.871 kg + cca 35.000 kg nové 10 m dia nádrže dává cca 75.000 kg. To je téměř polovina nosnosti ARES 5 na LEO.
Nevim co si predstavujete pod pojmem vyneseni jadra Ares V az temer na kruhovou drahu, ale potom co jadro vyhori a je odhozeno trva motoru J2X (soucast EDS) jeste 500s dopravit EDS s nakladem na LEO. Dalsich zazeh o delce 425s je nutny pro TLI - trans lunar injection. Z toho si dovoluji vyvodit, ze jadro Aresu V ma hodne daleko ke kruhove draze. Pri startu z Floridy pravdepodobne dopadne jeste pred Afrikou.
Jadro Aresu V ma suchou hmotu 158t. To se sice muze zdat hodne, ale musime si uvedomit ze ta raketa by mela vynest az 187t uzitecneho nakladu na LEO nebo 63t na LTI. A to se zapocitanim vsech moznych rezerv.
Motory RS-68 tedy pracuji od hladiny more az po vakuum, ale vyhodou jim je to, ze u hladiny more jejich vykon neni vubec dulezity. SRB maji vic nez dost tahu raketu pronest hustymi vrstvami atmosfery.
citace:
Takto koncipovaná raketa neodpovídá dnešnímu stavu techniky a je jen dědictvím STS a jak uvádí Augustinova komise dědictvím kultury NASA i když uznávám, že koncepce STS byla NASA vnucena.
Doufam ze dnesnimu stavu techniky neodpovida pouze vysokotlaky motor na RP/LOX. Pak by mohl nekdo namitnout ze ten dokaze postavit jen Rusko, a tak je zodpovedne za dnesni stav kosmonautiky.
Doufam ze nikdo nerozporuje fakt, ze jeden start Aresu V by dokazal umistit na LEO stanici vice nez ekvivalentni ISS, nebo umistit na Mesici modul o prumeru kolem 9 metru a hmotnosti kolem 20tun.
Urcite to neni levna architektura a nemuze si ji dovolit kazdy. Mozna si ji nemuze dovolit nikdo. Mozna je zbytecne letat na Mesic nebo dokonce na LEO.
Mozna je dulezitejsi aby vsichni meli zdravotni pojisteni az za hrob a aby uroven sklenikovych plynu v atmosfere nepresahla hranici kterou nam urcil Al Gore.
Hawk - 26/10/2009 - 21:39
Ucelem systemu Ares I-Orion ma by zlevneni pilotovanych letu ,pokud to splni tak je hlavni zadani splneno. Ares V a lunarni mise beru jako tresnicku na dortu, ktera neni prioritni. Prioritni je preziti americke pilotovane kosmonautiky.
Muzeme zde sklonovat pilotovany zakladni vyzkum Mesice, ale rada z nas v duchu tusi ze roboti to zvladnou levneji a kdyz jsme videli jak upocene se rodila ISS, tak si lze jen stezi predstavit jak se bude budovat zakladna na Mesici.
JirkaSalek - 26/10/2009 - 21:58
citace:Ucelem systemu Ares I-Orion ma by zlevneni pilotovanych letu ,pokud to splni tak je hlavni zadani splneno.
citace:
To neni hlavnim ucelem. Ares/Orion je od zacatky staveny pro lunarni misi a LEO je jen vedlejsak. Tudiz pro LEO je tento system neefektivni.
citace:
Ares V a lunarni mise beru jako tresnicku na dortu, ktera neni prioritni. Prioritni je preziti americke pilotovane kosmonautiky.
Pilotovana kosmonautika prezije kdyz na ni budou penize.
citace:
Muzeme zde sklonovat pilotovany zakladni vyzkum Mesice, ale rada z nas v duchu tusi ze roboti to zvladnou levneji a kdyz jsme videli jak upocene se rodila ISS, tak si lze jen stezi predstavit jak se bude budovat zakladna na Mesici.
Ja bych navrhoval se poucit z upoceneho staveni ISS a Lunarni stanici postavit lepe a s jasnym cilem na polni vyzkum Mesice. Veda se bude delat na Zemi.
Pokud NASA nebo prezident USA nemysli tuto misi vazne, tak snad bude lepsi ji rovnou zrusit.
x - 27/10/2009 - 00:13
citace:Muzeme zde sklonovat pilotovany zakladni vyzkum Mesice, ale rada z nas v duchu tusi ze roboti to zvladnou levneji a kdyz jsme videli jak upocene se rodila ISS, tak si lze jen stezi predstavit jak se bude budovat zakladna na Mesici.
Roboti to levnejc nezvladnou - ty jsou dobre pouze pro MARS - jejich moznosti jsou znacne omezene - pruzkum krateru, odhrnuti tezkeho balvanu kvuli sberu vzorku zvladne clovek mnohem snadnejc a bez slozite a nakladne pomoci ridiciho centra.
A vzroky stejne lze peclive zkoumat az na Zemi - tazke nutnost jejich privazeni zpet by zustala.
A ty penize by navic ani do robotu v cele velikosti nesli - tento program totiz upouta zcela jiste mnohem mensi pozornost verejnosti nez ten pilotovany.
Clovek ho navic na Mesici predem trochu prozkouma a vybere ty nejzajimavesji.
A moznost stavby teleskopu jak opticky a to i radiovych na odvracene strane Mesice zde jiz byla zminena.
Schopnosti dnesnich robotu jsou na urovni spise lopaticky sondy Phoenix.
A robota za velke penize dnes vyradi zcela i banalni zavada.
Peter Janeka - 27/10/2009 - 06:54
Vaše argumenty uznávám a také si myslím, že nakonec se zůstane u ARES 1+5, ale kde není opozice, není zdravý vývoj a proto je dobré probrat vždy všechny alternativy.
Pinkas J - 28/10/2009 - 08:45
Quote: Jadro Aresu V ma suchou hmotu 158t. To se sice muze zdat hodne, ale musime si uvedomit ze ta raketa by mela vynest az 187t uzitecneho nakladu na LEO nebo 63t na TLI. A to se zapocitanim vsech moznych rezerv.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pane Salek, nejde mi o diskusi, co je lepší, ale rád bych si upřesnil technické údaje Aresu 5, zvláště v definitivním provedení s 5,5 segmentovými SRB a tankem průměru 10m, které jsem nikde podrobně nenašel. Váš údaj o suché váze jádra 158 tun se mi zdá příliš vysoký. Z jakého pramenu ho máte a co zahrnuje? Já jsem zhruba spočetl váhu hlavního tanku LOX/LH2 + 6 motorů RS68 na 75 tun. Kdybych k tomu připočetl uchycení motorů , adaptéry, a suchou váhu 2. stupně, stále mě to nevychází. Hlavně by mě zajímala suchá váha prázdného tanku + 6 motorů + jejich uchycení. Dále suchá váha nového SRB. Váš údaj 63 tun na TLI již neplatí, teď se uvádí 71,6 tun. Nevím, zda je uveřejněno někde přesně všechno a zda to někdo našel a jestli již mají všechno přesně spočteno, když vývoj začne až za několik roků.
Dále ještě k rychlosti, kterou centrální 1 stupeň dosahuje: Cituji z materiálu NASA:
During launch of an Ares V, the reusable solid rocket boosters and core propulsion stage power the vehicle into low-Earth orbit. After separation from the spent core stage, the Earth Departure Stage J-2X engine takes over, placing the vehicle in a circular orbit. The Crew Exploration Vehicle, carrying the astronauts, is delivered to space separately by the Ares I launcher, then docks with the orbiting Earth Departure Stage and its lunar module payload. Once mated, the Earth Departure Stage fires its engine to achieve “escape velocity,” the speed necessary to break free of Earth’s gravity, and the lunar vessel begins its journey to the moon.
Tedy říkají, že centrální stupeň dosahuje low-Earth orbit, což bývá pojem pro eliptickou dráhu, která má perigeum tak nízko, že pak třením o atmosféru prázdný stupeň shoří. Měla být rychlost dost přes 7 km/sec. EDS s J2X pak v apogeu tuto dráhu převede na „ circural orbit“, tedy kruhovou dráhu. Podobně to bylo u STS, kde dotažení na kruhovou dráhu provedl vlastní motor Shuttle a stejně u Saturn 5, kde to rovněž provedl EDS. To jen pro vysvětlení mého pojmu „ téměř až na LEO“
xChaos - 28/10/2009 - 12:06
Osobně mě trochu mrzí, že nezvažují možnost dopravy těžkých nákladů (např. komplet přistávací moduly a palivo pro ně, veškerý náklad směřující na povrch Měsíce, apod.) pomocí high-Isp motorů (např. iontové motory). Náklad by startoval na menší raketě (a nebo i na velké - ale více nákladu) o několik měsíců dříve - a pak by na kosmonauty čekal na oběžné dráze.
Celé schéma se kterým přišla Bushova administrativa je doslova jen zopakování Apolla s trochu lepšími palubními počítači. Zdá se, že senior administrátoři kteří to jistě navrhovali vůbec nevzali v úvahu, že už je 21. století a pojali to celé strašně konzervativně a "opatrně".
JirkaSalek - 28/10/2009 - 14:25
citace:Quote: Jadro Aresu V ma suchou hmotu 158t. To se sice muze zdat hodne, ale musime si uvedomit ze ta raketa by mela vynest az 187t uzitecneho nakladu na LEO nebo 63t na TLI. A to se zapocitanim vsech moznych rezerv.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pane Salek, nejde mi o diskusi, co je lepší, ale rád bych si upřesnil technické údaje Aresu 5, zvláště v definitivním provedení s 5,5 segmentovými SRB a tankem průměru 10m, které jsem nikde podrobně nenašel. Váš údaj o suché váze jádra 158 tun se mi zdá příliš vysoký. Z jakého pramenu ho máte a co zahrnuje? Já jsem zhruba spočetl váhu hlavního tanku LOX/LH2 + 6 motorů RS68 na 75 tun. Kdybych k tomu připočetl uchycení motorů , adaptéry, a suchou váhu 2. stupně, stále mě to nevychází. Hlavně by mě zajímala suchá váha prázdného tanku + 6 motorů + jejich uchycení.
citace:
Dále suchá váha nového SRB. Váš údaj 63 tun na TLI již neplatí, teď se uvádí 71,6 tun. Nevím, zda je uveřejněno někde přesně všechno a zda to někdo našel a jestli již mají všechno přesně spočteno, když vývoj začne až za několik roků.
To opravdu nevim. Zalezi taky kam se zapocitaji vsechny rezervy a co se vubec do TLI nakladu zapocita. Ruzne verze se taky mohou drobne lisit.
citace:
Dále ještě k rychlosti, kterou centrální 1 stupeň dosahuje: Cituji z materiálu NASA:
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/LaunchSystems/AresV/
***
Tedy říkají, že centrální stupeň dosahuje low-Earth orbit, což bývá pojem pro eliptickou dráhu, která má perigeum tak nízko, že pak třením o atmosféru prázdný stupeň shoří. Měla být rychlost dost přes 7 km/sec. EDS s J2X pak v apogeu tuto dráhu převede na „ circural orbit“, tedy kruhovou dráhu. Podobně to bylo u STS, kde dotažení na kruhovou dráhu provedl vlastní motor Shuttle a stejně u Saturn 5, kde to rovněž provedl EDS. To jen pro vysvětlení mého pojmu „ téměř až na LEO“
Obecne popisky byvaji dobre jen pro sirokou verejnost. Kazdopadne EDS musi hodne tvrde pracovat aby se naklad dostal na LEO. Jadro Ares V je opravdu prilis tezke.
Pinkas J - 29/10/2009 - 11:22
Quote:
Vlastni motor? Proc a k cemu utracet miliardy? Novou vyrobni linku si sice muzou koupit v Rusku, ale z jakych penez to pujde? Navic to bude mozna jen montovna ruskych komponent, aby se vlk nazral a koza zustala cela. Rusove by museli byt blazni, kdyby do toho jinak sli. Pochybuju, ze by zde byla mozna korupce. Tohle bylo odsouhlasene z nejvyssich ruskych pater.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Již před několika roky byly uveřejněny níže uvedené odkazy o vývoji nového vysokotlakého LOX/RP motoru u Boeingu. Motor RS 84 měl mít tah řádově 400 tun (jako dva RD 180). Nevím, zda vývoj pokračuje, nebo byl zastaven, když NASA zvolila řešení odvozené od STS. V každém případě raketa s jedním takovým motorem v 1. stupni by byla silnější, než ARES 1
Oprava: ... (jako dva RD 180)
Správně: jako RD 180
Pinkas J - 29/10/2009 - 12:28
Doplnění opravy:
Raketa s 2 motory RS 84 by měla větší nosnost, než Ares 1
Pinkas J - 30/10/2009 - 11:57
Quote:
Zkuste vygooglit:
278840main_7603_Cook-AresV_Lunar_Ind_Day_Charts_9-25%20Final%20rev2.pdf
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Šlo o prázdnou (mrtvou) hmotu centrálního stupně AREA 5, která dosáhne vysokou suborbitální rychlost.
Skromně jsem jí z analogie k STS včetně motorů odhadl na 75.000 kg. Pan Salek z výše uvedeného pramenu udal 157.000 kg a zřejmě je to tak, neboť plný ET u STS měl hmotu cca 750.000 kg, kdežto tank u ARES 5 spolu s 6 motory RS68 bude mít hmotu 1.761.000 kg !, což je více než dvojnásobek.
Tedy k vynesení 188.000 kg na LEO (160 km podle Encycl. Astronautica ) potřebuje udělit vysokou suborbitální rychlost prázdné hmotě 157.000 kg, to je 83,5 % UZ.
Pro srovnání: Saturn 5 pro vynesení 127.000 kg na LEO 185 km potřebuje udělit vysokou suborbitální rychlost prázdné hmotě 2. stupně 39.000 kg, to je 30,7 % UZ.
Tento způsob rakety (ARES 5) zdá se mi poněkud nešťastný. Proto stále považuji za ideální koncepci super-těžké rakety Saturn 5 a v moderním provedení by to byla 5-modulová Super Heavy EELV s motory RS 84, přičemž nejde o modulovitost, klidně může být v prvém stupni monoblok.
----------------------------------------------
Šlo o prázdnou (mrtvou) hmotu centrálního stupně AREA 5, která dosáhne vysokou suborbitální rychlost.
Tedy k vynesení 188.000 kg na LEO (160 km podle Encycl. Astronautica ) potřebuje udělit vysokou suborbitální rychlost prázdné hmotě 157.000 kg, to je 83,5 % UZ.
Pro srovnání: Saturn 5 pro vynesení 127.000 kg na LEO 185 km potřebuje udělit vysokou suborbitální rychlost prázdné hmotě 2. stupně 39.000 kg, to je 30,7 % UZ.
Tento způsob rakety (ARES 5) zdá se mi poněkud nešťastný. Proto stále považuji za ideální koncepci super-těžké rakety Saturn 5 a v moderním provedení by to byla 5-modulová Super Heavy EELV s motory RS 84, přičemž nejde o modulovitost, klidně může být v prvém stupni monoblok.
----------------------------------------
Rozdíl v profilu letu je příliš velký, po 303 s se odděluje stupeň při výrazně nižší rychlosti, než u Saturnu 5. 503 s chodu EDS versus 120 s chodu S-IVB pro LEO je podstatný rozdíl.
Raketa využívající RS-84 v 1.stupni by byla lepší než Ares 5, zemětřesení v dodavatelích, firmách a logistice by ale znamenalo takovou hrozbu politického handrkování a odporu, že se NASA neodvážila. Z dlouhodobého hlediska by to asi bylo lepší, politicky se to ale nedalo prosadit - stavěla by se velká replika Saturnu, z STS by zůstal snad jen OMS v Orionu.
pospa - 4/12/2009 - 14:05
Měsíční "oblasti zájmu" programu Constellation, prezentované na zasedání LEAG 11/2009.
Senát USA poslal do Bílého domu ke schválení rozpočet NASA 2010 ve výši 18,7 mld USD. V porovníní s minulými lety je to příznivá cifra, otázkou zůstává do jaké míry to po Obamově podpisu zachrání/ovlivní jednotlivé projekty programu CxP.
citace:Senát USA poslal do Bílého domu ke schválení rozpočet NASA 2010 ve výši 18,7 mld USD...
Jsou někde k nalezení porobněji rozepsané jednotlivé položky rozpočtu, které v článku chybí?
Např. mě zajímá, z čeho případně by se financovala uvažovaná mise STS-135 (viz.niť: ,,Provoz ISS,,)?
mikes - 18/12/2009 - 09:53
President Barack Obama will ask Congress next year to fund a new heavy-lift launcher to take humans to the Moon, asteroids, and the moons of Mars, ScienceInsider has learned. The president chose the new direction for the U.S. human space flight program Wednesday at a White House meeting with NASA Administrator Charles Bolden, according to officials familiar with the discussion. NASA would receive an additional $1 billion in 2011 both to get the new launcher on track and to bolster the agency's fleet of robotic Earth-monitoring spacecraft.
Prezident Obama předloží příští rok Kongresu návrh na financování nové těžkotonážní rakty pro pilotované lety na Měsíc, k asteroidům a k měsícům Marsu. Prezident vybral nový směr pro americké pilotované lety při čtvrtečním setkání s administrátorem NASA Charlesem Boldenem - dle informací zdroje seznámeného s průběhem jednání. NASA by měla obdržet další miliardu dolarů pro fiskální rok 2011 pro vývoj nové těžkotonážní rakety a pro rozšíření flotily družic pro dálkový průzkum Země.
Mirek Pospíšil - 18/12/2009 - 10:17
Tak jestli to není jen proklamace a zhmotní se to do schváleného NASA rozpočtu, tak to bude první pozitivní Obamův čin za který u mně dostane "kladný puntík".
Tak bohužel, dle oficiální zprávy šlo pouze o informativní setkání na kterém nebylo oznámeno žádné konečné stanovisko o navyšování rozpočtu NASA a informace, které se objevily, jsou označeny za spekulace.
Návrh rozpočtu na FY 2011 má být oznámen v únoru, do té doby musíme čekat.
pospa - 24/1/2010 - 18:34
Obamův postoj k budoucímu vývoji NASA by se měl vyjevit v rámci představení celkového rozpočtu na 2011, což má proběhnout 1.2.2010.
Na prodloužení letů raketoplánu je už podle mně pozdě, navíc další lety nemůžou pozitivně ovlivnit vývoj nových lodí - spíš je zdrží. Obama neprosadil pokračování dovozu/odvozu astronautů Shuttlem pro lety STS-130-134, americká závislost na Sojuzech tak narostla ještě při letech raketoplánů, další lety to nezmění - prodloužení misí nepřináší žádné výhody. Efektivnější by bylo peníze využít pro Ares 1, Orion a Dragon. Jestli něco zbude, koupit jeden Sojuz navíc.
pospa - 25/1/2010 - 08:44
Myslím, že "probuzení" senátoři a další politici, marně na poslední chvíli volající po doplňkových misích STS, se hlavně snaží nahonit politické body za záchranu tisíců procovních míst na Floridě a v dalších NASA střediscích/výrobních závodech.
Přitom o nevýhodnosti nebo přímo neproveditelnosti takového prodloužení, nota bene v této fázi programu, si musí být velmi dobře vědomi.
pospa - 25/1/2010 - 08:52
Hm hm hm
V rámci CxP "Flexible Path" let a přistání na Phobos?
citace:Myslím, že "probuzení" senátoři a další politici, marně na poslední chvíli volající po doplňkových misích STS, se hlavně snaží nahonit politické body za záchranu tisíců procovních míst na Floridě a v dalších NASA střediscích/výrobních závodech.
V článku z Orlando Sentinelu se píše o ztrátě 7000 pracovních míst!
Doufám, že si odborníky podrží, hm...jenže na čem budou pracovat?
avitek - 26/1/2010 - 07:55
Ve včerejších NY Times je článek, ve kterém se uvádí, že v chystaném projevu O stavu unie chce Obama předhodit nutnost zmrazení rozpočtu (v lepšímpřípadě), nebo dokonce u jednotlivých rozortů snížení rozpočtu o 5 %, s výjimkou ministerstva obrany a samozřejmě sociálních a zdravotních výdajů. Pokudy by to skutečně podalo i na NASA, tak se plány na vývoj nových věcí (Ares, Orion, Měsíc...) pěkně odsunou.
Cituji:
Obama Seeks Freeze on Many Domestic Programs
Published: January 25, 2010
WASHINGTON — President Obama will call for a three-year freeze in spending on many domestic programs, and for increases no greater than inflation after that, an initiative intended to signal his seriousness about cutting the budget deficit, administration officials said Monday.
...
And not all programs will be frozen, the administration officials said; many will be cut well below a freeze or eliminated to provide increases for programs that are higher priorities for the administration in areas like education, energy, the environment and health.
...
The freeze that Mr. Obama will propose for the fiscal years 2011 through 2013 actually means a cut in real terms, since the affected spending would not keep pace with inflation.
According to the administration, by 2015 that share of the federal budget will be at its lowest level in a half-century relative to the size of the economy.
...
Mr. Obama’s budget director, Peter R. Orszag, initially directed Cabinet secretaries and agency heads to propose alternative budgets — one with a freeze and another that cut spending by 5 percent. Months of internal arguments and appeals followed.
Adolf - 26/1/2010 - 08:23
Signály o výhledech tohoto programu vypadají fakt dost chmurně:
Obama podpori Dragon, ktory ho "nic" nestoji a nie je prenho dolezite, ci skutocne poleti.
ASAP zas zachranuje rozpocet NASA a vylucuje mozne alternativy.Ervé - 26/1/2010 - 08:46
Bez programu Ares 1 budou muset vyhodit a zavřít celou architekturu STS - VAB, továrny, lidi, dopravní prostředky - desetitisíce kvalifikovaných lidí. Soustředit se na komerční lety na orbitu znamená podporu Dragonu, který může mít vážné problémy s bezpečností a odklady mohou dosáhnout několika let, žádná alternativa neexistuje - Cygnus (Taurus II) je pro lidi příliš malý. Nejlepší řešení (a podle mně nejpravděpodobnější) je i zpomaleně pokračovat v Aresu 1 a podporovat pilotovaný Dragon. Za rok se uvidí, jestli je Dragon spolehlivý systém a má cenu ho ještě zrychlit nebo jestli přijdou nekonečné odklady a neúspěchy. Od Obamy v kosmonautice žádné radikální rozhodnutí nečekám, takže to tak podle mně dopadne.
avitek - 26/1/2010 - 08:46
I když mluvčí Bílého domu hovořil o tom, že "Obama je pro robustní kosmický program..." viz
The Ares 1 and Ares 5 rockets NASA has been designing since 2005 could be modified, delayed, or scrapped, but President Obama's budget may provide no direct guidance on the Constellation program.
Z tohoto a předchozích zpráv mi vychází: žádná radikální změna, Obama vysloveně nezruší Aresy nebo plány na Měsíc, ale prostě na ně nebude v nejbližších letech dost peněz, takže se postupně očešou a povlečou ještě víc než doteď. Ve výsledku pak budou mnohem dražší, než by mohly být. Pozitivní by měla být snad aspoň ta podpora rozvoje privátního sektoru.
Z tohoto a předchozích zpráv mi vychází: žádná radikální změna, Obama vysloveně nezruší Aresy nebo plány na Měsíc, ale prostě na ně nebude v nejbližších letech dost peněz, takže se postupně očešou a povlečou ještě víc než doteď. Ve výsledku pak budou mnohem dražší, než by mohly být. Pozitivní by měla být snad aspoň ta podpora rozvoje privátního sektoru.
Ano, Obama velmi nechce aby stoupala nezaměstnanost, je tedy pravděpodobné, že NASA dostane udržovací peníze (udržet pracovní místa), půjde "o mírný pokrok v mezích zákona" (cituji Jaroslava Haška). A bude se čekat jak to dopadne za pár let, NASA bude pracovat, pomalu a draze.
A Měsíc? 2030, možná. Adolf - 26/1/2010 - 23:27
Vidím v tom jediný pozitivní signál - škrcení rozpočtu v roce 2011 znamená, že v té době očekávají již mírné zotavení z krize a že nejpozději 2012 se z ní vyhrabou.
Jan Toman - 27/1/2010 - 07:09
Nejde mi být v tomto optimistou. Peníze nebudou, ty šly do bank, které financovaly nekryté (nebo špatně kryté) úvěry. Teď peníze nejsou a myslím, že nějakou dobu nebudou. Nečekejte od Obamy zásadní prohlášení, jakou cestou půjde pilotovaná kosmonautika v USA potažmo o tom, že ruší nějaký program. Špatné zprávy on oznamovat nebude. Přiškrtí NASA peníze, Constellation, potažmo Ares vyhnije sám....
Ervé - 27/1/2010 - 10:23
Kolik peněz reálně uvolní zastavení provozu raketoplánů?
Provoz stojí cca 4 mld. ročně, po zastavení letů by tak 2 mld. měly sežrat udržovací náklady, haly atd. Menší část práce a peněz přejde na podporu Aresu. Další 2 mld a práce odpovídajícího počtu lidí by se měla zaměřit na Ares a Orion. Tím chci říct, že roční odklad letos znamená jen méně než půlroční odklad v příštích letech.
Hawk - 27/1/2010 - 11:13
Pokud ARESu hrozí reálně zrušení, pak je otázka zda zastavení letů raketoplánů je správné.
Na druhou stranu pokud současná administrativa chce zrušit pilotované lety pomocí vlastních dopravních systémů tak to má říci na férovku. Osobně bych to chápal, současné technologie v oblasti robotiky a automatizace jsou úžasné a mají výsledky(viz. Spirit a Opportunity).
Adolf - 27/1/2010 - 12:38
citace:Pokud ARESu hrozí reálně zrušení, pak je otázka zda zastavení letů raketoplánů je správné.
Z hlediska politiky NASA jedině správné, protože to vyvolá dopady, na které budou muset ti, co sedí na měšci, reagovat a zas pustit chlup. Kdyby fungovalo něco alespoň mizerně kompenzujícího podfinancováním vzniklé nedostatky, nikdy na pokrok prachy nebudou.
Jan Toman - 27/1/2010 - 12:57
citace:Kolik peněz reálně uvolní zastavení provozu raketoplánů?
Provoz stojí cca 4 mld. ročně, po zastavení letů by tak 2 mld. měly sežrat udržovací náklady, haly atd. Menší část práce a peněz přejde na podporu Aresu. Další 2 mld a práce odpovídajícího počtu lidí by se měla zaměřit na Ares a Orion. Tím chci říct, že roční odklad letos znamená jen méně než půlroční odklad v příštích letech.
Ono se to dá těžko takto stavět. NASA má rozpočet členěný do sekcí (např. SCIENCE, podsekce či kapitola Planetary Science a v těch jsou jednotlivé programy/sondy, observatoře).
Viz např. http://www.nasa.gov/pdf/345948main_1_Introduction_FY_2010_UPDATED_final.pdf
To, že se zruší lety raketoplánů, sice na první pohled vytvoří finanční rezervu, kterou můžete použit třeba na Ares. Jenomže NASA financuje spoustu dalších programů, které v určitých obdobích berou z jednoho měšce NASA více než v předchozích. A tohle se v návrhu rozpočtu musí zohledňovat, viz onen odkaz, kde se počítá s částkou cca 5,5mld USD na Constellation od roku 2011. Celkový součet (rozpočet NASA) v této podobě přitom neroste.
Rozhodně si nemyslím, že by NASA rozjela financování Aresu, pokud nebude politická podpora, proto koneckonců odešel Goldin a přišel Boldden.
Odkaz je pouze pro ilustraci, aktuálnější jsem nenašel.
Hawk - 27/1/2010 - 13:16
citace:Z hlediska politiky NASA jedině správné, protože to vyvolá dopady, na které budou muset ti, co sedí na měšci, reagovat a zas pustit chlup.
Pokud to bude opravdu příslovečný chlup :-), tak se nebude jednat o vývoj ,ale spíše o vyhnívání do ztracena resp. do zrušení. Ares byl koncipován jako hlavní projekt, který měl táhnout NASA na další dvě desitky let a podle toho by měl být i financován.
Obecně je zde problém kontinuity, pokud bude mít každá nová administrativa po volbách jiné představy o fungování NASA, které se bude přes rozpočet promítat do rozběhnutých páteřních projektů, tak se nástupce STS dlouho nedočkáme.
Ervé - 27/1/2010 - 14:09
V tom odkazu je to pěkně vidět - skončí STS s rozpočtem pro FY2010 3157 mil., na ISS jde 2267 mil., Constellation 3033 mil., v roce 2011 je to 383 mil na STS, 2548 ISS (+280 mil) a 5543 na Constellation (+2510 mil.). Docela by mně zajímalo, za co se utratilo 2675 mil. ve FY2008 a 3033 mil za FY2010 - je to 5,5 miliardy dolarů za 5tisegment SRB, Ares 1-X a vývoj?
že v pondělním zveřejnění návrhu na rozpočet FY 2011 nebudou žádné peníze na program Constallation. Citují zdroje blízké Bílému domu, které však zůstábvají anonymní. Uvidíme, jak to skutečně dopadne. Reaktoři OS sice tu a tam používají kondicionál, ale obraz je dost drsný. Zaměření má být zejména na klimatologické stude a všeobecně vědy o Zemi, dále pak na vývoj pokročilých technologií, které by (v bkáže neupřesněném) budoucnu mohly vést k pilotovanému průzkumu asteroidů a vnitřních částí sluneční soustavy. Takže to vypadá, že i s programy na další průzkum Jupiterova systému bude utrum.
There will be no lunar landers, no moon bases, no Constellation program at all.
In their place, according to White House insiders, agency officials, industry executives and congressional sources familiar with Obama's long-awaited plans for the space agency, NASA will look at developing a new "heavy-lift" rocket that one day will take humans and robots to explore beyond low Earth orbit. But that day will be years — possibly even a decade or more — away.
In the meantime, the White House will direct NASA to concentrate on Earth-science projects — principally, researching and monitoring climate change — and on a new technology research and development program that will one day make human exploration of asteroids and the inner solar system possible.
Ervé - 28/1/2010 - 08:07
Jestli to Obama navrhne takto, tak ten návrh v Kongresu neprojde a ztratí spoustu podpory - zrušení Aresu 1 znamená desetitisíce nezaměstnaných. Pilotované lety dát na x let kompletně do rukou jediné malé firmy, která nemá reálné zkušenosti se stavbou a provozem pilotovaných lodí, je hloupost nebo je to minimálně předčasné. Pokud chce opravdu zničit Bushův plán, měl by nejméně jeden rok udržet Ares 1 i Orion ve zpomaleném vývoji (pod hlavičkou vývoje technologií pro asteroidy) a podpořit Dragon a Falcon IX, teprve za rok, pokud/až budou mít za sebou několik úspěšných letů, může zrušit Orion a Ares 1. Pokud jde o lety k asteroidům, co chce vyvíjet? Technologie je známá a dostupná, z 90% je totožná s technikou potřebnou pro let na Měsíc, vyvíjenou jako Constellation. Navíc změnit směr takhle razantně je nesmysl. Programy na průzkum Země už fungují, rozumné navýšení fondů asi smysl má.
avitek - 28/1/2010 - 08:25
citace:Jestli to Obama navrhne takto, tak ten návrh v Kongresu neprojde a ztratí spoustu podpory - zrušení Aresu 1 znamená desetitisíce nezaměstnaných. ...
Jen zrušení STS znamená jen na Floridě propuštění přibližně 7000 lidí ...
Archimedes - 28/1/2010 - 10:33
Snad to neprojde...
Ty "výhledové" lety k planetkám jsou hodně trapný zastírací slint, když by to v podstatě tak jako tak znamenalo vyvinout většinu hardware programu Constellation nebo jeho přímou obdobu. Z tohoto pohledu je opět nejvíc v ohrožení Ares-I, protože alternativy existují nebo se staví. Loď navrženou na meziplanetární lety a těžký nosič ale zatím pro Američany obsahuje jen program Constellation.
Pokud by to nedejbože prošlo (zároveň s nákupy komerčních "taxíků" k ISS), znamenalo by to faktickou přeměnu "pilotované" části NASA v bandu úředníků hlídajících normy, tréninkový kemp pro astronauty a kancelář pro pár inženýrů, co si budou moct milostivě projektovat pilotované lodě pro nespecifikovanou budoucnost, až někdo ty "lety k planetkám" přiklepne. Nebo se pletu?
Jirka Salek - 28/1/2010 - 11:04
Ten navrh by byl opravdu dost radikalni. Siri se ale zvesti ze Obama ztraci pudu pod nohama a stake jeste demokraticky kongres mu tudiz nemusi byt ochoten jit mu ve vsem na ruku. Na podzim jsou totiz volby do kongresu a demokrati panikari pri sledovani poklesu Obamovi duveryhodnosti. Kongresmani si velice rozmysli co budou delat. Samozrejme ze kosmonautika neni nijak dulezite tema, ale muze to byt vnimano jako dalsi vyklizeni pozic stale jeste vesmirne supervelmoci jehoz vykladni skrini jsou lety s lidskou posadkou.
Samozrejme ze je legitimni se ptat po smyslu letu k Mesici. Stale si myslim ze Ares je posledni moznost NASA na vlastni raketu a let na Mesic behem deseti ci patnacti let. Pokud Obama sebere NASA Ares a Mesic a tim zrejme i Orion v soucasnem stavu, pak by bylo logicke postupne zrusit veskerou infrastrukturu NASA pro pilotovanou kosmonautiku a vytvorit vhodne podminky pro soukrome spolecnosti. Stavajici infrastruktura by se mohla "privatizovat". Je jasne ze po dobu restrukturalizace by prestiz kosmonautky USA poklesla. Mozna by bylo mozne jako prechodny clanek pouzit ocesany LEO Orion na komercni rakete (Atlas/Delta).
Znicenim infrastruktury Apollo/STS/Ares se sice NASA nadobro pripravi o moznost vybudovat superraketu, ale tuto schopnost NASA vpodstate ztratila uz v 70. letech.
No..nechci tedy předbíhat událostem, ale postoj Bílého domu (včetně Obami) k návratu na Měsíc a vzdálené misi k Marsu, mě začíná pěkně s*át !!!!!
Ervé - 28/1/2010 - 14:22
Myslím že se zatím nemusíme bát, Obama je už teď ve velkých problémech a nebude chtít naštvat tu menšinu, která za ním pořád stojí. Podle mně teď reálně jen zpomalí Ares a Constellation - část peněz pak rozdělí mezi COTS, výzkum Země a ISS. Pokud navrhne zrušit Ares a Constellation, Kongres mu to smete.
Jirka Salek - 28/1/2010 - 14:45
USA je ovsem ve velkych financnich problemech, zadluzeni roste a schodek rozpoctu je obrovsky. Drive nebo pozdeji dojde k pochopeni ze nestaci jen vybrat vice dani, ale je nutne seskrtat vydaje. To neni dobra zprava pro NASA a cestu na Mesic.
Na rane jsou samozrejme zbrojni vydaje a mozna i NASA, coz tezce dopadne na aerospace firmy.
Je zrejme ze produktivita v NASA ma zasadni mezery. A to nahrava volani po privatizaci americke kosmonautiky.
Musime si chte nechte priznat ze vylet par statnich kosmonautu na Mesic je velice drahy spas. Mozna si budeme muset pockat az na korporatni vypravy do vesmiru za ucelem vytvoreni zisku a se zakalkulovanym vysokym rizikem. Z dlouhodobeho pohledu by bylo opravdu nejlepsi kdyby staty vytvorili prvni ramec pro takoveto vypravy a zbytecne nebranili v rozsirovani raketove technologie do soukrome sfery.
avitek - 28/1/2010 - 15:29
citace:USA je ovsem ve velkych financnich problemech, zadluzeni roste a schodek rozpoctu je obrovsky. ... je nutne seskrtat vydaje. ... Na rane jsou samozrejme zbrojni vydaje ...
Obama explicitně prohlásil, že výdaje na obranu jsou mezi těmi, ve kterých se škrtat nebude. Po sociálních (přesně řečeno sociální ve vlastním slova smyslu, zdravotnictví a školství, které dělají plus ménus celou polovinu federálního rozpočtu) je vějvětší položkou. Proto úspory jinde budou drastické.
I když na mne působila Obamova Záprava o stavu Unie hodně a hodně populistická.
pospa - 28/1/2010 - 15:51
No jo, ale taky ve Zprávě o stavu unie Obama prohlásil:
...tvorba pracovních míst "musí být v roce 2010 naším tématem číslo jedna".
Tak jak to Bolden skloubí se zmrazeným rozpočtem, koncem STS a žádnou náhradní vizí za CxP, to opravdu netuším.
M: - 28/1/2010 - 16:37
Obamam sa, ze deklarovany ciel a strategia su v tomto pripade prislis protichodne.
bejcek - 28/1/2010 - 16:41
NASA má zmrazený rozpočet a udržet těch 7000 pracovních míst bude problém. Peníze ušetřené za lety STS vrazí do jakési pomalé práce na vývoji Ares I a Orion. Zastavit tyto programy by bylo drahé, ale kdo ví!?
Jsem velmi zvědav co se dovíme.
avitek - 28/1/2010 - 17:24
citace:NASA má zmrazený rozpočet a udržet těch 7000 pracovních míst bude problém.
Pozor, těch 7000 jsou lidi, s nimiž se počítalo už dřív v souvislosti s ukončením provozu raketoplánů a převážně jsou to lidi od dodavatelů:
The end of the shuttle program this year is already going to slash 7,000 jobs at Kennedy Space Center.
NASA zřejmě zhubne ještě mimo totočíslo. Tomáš Habala - 28/1/2010 - 17:36
Je mi to luto toho obrovskeho know-how, ktore sa tam strati. Skoro kazdy clovek tam bol expert na nejaky dielci problem, ktory bolo treba najskor identifikovat, potom vyriesit, optimalizovat, zabehnut. Poznam to z mojho zamestnania. Ach jaj...
bejcek - 28/1/2010 - 20:11
citace: Pozor, těch 7000 jsou lidi, s nimiž se počítalo už dřív v souvislosti s ukončením provozu raketoplánů a převážně jsou to lidi od dodavatelů:
The end of the shuttle program this year is already going to slash 7,000 jobs at Kennedy Space Center.
NASA zřejmě zhubne ještě mimo totočíslo.
Tak to jsem přehlédl, je to horší. Hawk - 28/1/2010 - 20:13
Jak říkám dlouhou dobu, skončí to tak ,že Ares I zůstane a V půjde do kytek. I když úspěch Dragonu by mohl zamíchat i s Aresem I.
Uvídíme jestli Obama přijde s nějakou jasnou vizí v oblasti pilotované kosmonautiky.
Obama bývá (-al) srovnáván s JFK, případným zrušením měsíčního programu ho bude celkem slušně karikovat. Začíná se mi stýskat po G.W. Bushovi, byl to pistolník, ale aspoň občas se trefil...
-- je zajímavé pozorovat, jaký "myšlenkový kvas" přináší očekávané oznámení návrhu rozpočtu USA 2011
Jan Toman - 29/1/2010 - 20:35
Bolden said there will be dramatic changes to the human spaceflight program. "We are going to have to adapt to change, and the President's decision is the beginning of the debate," Bolden said. Without offering specific detail he added, "Based on what I know today is this is the best thing for the nation and for the family of space fairing nations."
He said the current budgetary situation does not allow NASA to go to the Moon, but he emphasized the importance of international partnerships returning to the Moon and going to Mars. "Flying in space is expensive and risky and requires a broad set of capabilities that it is difficult for one nation to do it," he said. "I think what President Obama wants me to do is work more closely with international partners."
Bohuzel se stalo to ,co jsme tu pred par mesici diskutovali a ukazuje to na to, ze je potreba opravdu udelat zasadni zmeny. 1) NASA se musi zmenit ve vedeckou organizaci misto politicke, tak aby dostavala standartni budget a ne podle aktualnich ukolu politiku, cimz se zajisti nejaka kontinuita vyzkumu. 2)Jako vedecka organizace, se bude moci snaze zapojovat do mezinarodnich programu. Jestli se ma zachranit Mesic, tak jedine touhle cestou.
pospa - 29/1/2010 - 22:46
Určitě se tady následující odkaz už někdy v minulosti objevil, ale myslím že v těchto dnech určitě nezaškodí si některá fakta o vývoji NASA rozpočtů za posledních 50 let trochu osvěžit.
Financie potrebné pre NASA predstavujú v rozpočte len zlomok percenta a rozpočet v žiadnom prípade "nezachránia". Pokiaľ bude Ares utlmený, cesta na Mesiac sa odloží o celé roky, možno až za rok 2030 (v horšom prípade naveky - o tom ďalej).
To dáva dobrú šancu ďalším záujemcom, v prvom rade Číne. So všetkými dôsledkami.
Argument, že "tam američania už boli pred polstoročím" neobstojí - jedno múdre príslovie hovorí "Slávnu minulosť si treba pripomínať mužnými činmi."
NASA a jej spolupracovníci budú pri útlme financovania čeliť veľmi podobným problémom akým čelil (a vlastne stále čelí) podfinancovaný ruský kozmický program - starnutie personálu, odchod a následný nedostatok špecialistov a s tým spojená strata kontinuity. To bude mať aj v prípade následnej obnovy financovania za následok pomalý rozbeh obnovených prác - výchova a výcvik špecialistov je záležitosť dlhodobá a nedá sa príliš urýchliť.
V USA bude problém ešte o čosi zložitejší, pretože veľké množstvo činností pri vývoji a výrobe aj pri prevádzke je riešené subdodávateľsky, relatívne malými a vysoko špecializovanými firmami, ktoré pri strate odbytu jednoducho zaniknú a tým sa stratí ich často veľmi unikátne know-how. Takýto jav sme už mohli pozorovať aj pri ukončení programu Apollo/Saturn.
Spomenutý Irák a Afganistán predstavujú doslova bezodnú čiernu dieru, schopnú, pri súčasnej politike a súčasnej schéme financovania, pohltiť ľubovoľnú sumu bez akéhokoľvek praktického efektu - už niekoľko rokov je to "stratená" vojna, z ktorej by bolo zrejme najrozumnejšie vycúvať...
avitek - 30/1/2010 - 08:42
Tisková konference administrátora NASA Boldena a jeho hlavní rozpočtářky (NASA Chief Financial Officer) Elisabeth Robinsonové k návrhu rozpočtu poběží živě na NASA TV dne 2010-02-01 od 21:00 SEČ (15:00 EST). Podklady k rozpočtu budou na webu NASA
NASA je pohrobek studeny valky. System jejiho rizeni a financovani je v dnesni dobe zcela nepouzitelny. Kdyz uz se Obama rozhoupal k tak drastickym skrtum, tak by se mel taky rozhoupat k tomu aby zmenil zpusob fungovani NASA. Na 1. miste se vzdal jejiho ukolovani a vyberu administratora, toho by mel jen jmenovat.
alamo - 1/2/2010 - 20:09
teraz ide o to, koľko toho z Constellationu "prežije"
jednak tu bude rozpočtová strkanica v kongrese.. a budú sa nusieť robiť "ústupky", zatiaľ je to všetko nejasné
nasa podľa mňa orion dokončí 80% pravdepodobnosť.. aresu 1 dávam tak menej ako 50% (pravdepodobnejšie je použitie iného nosiča).. ares 5 alebo iný ťažký nosič 0%
Ervé - 2/2/2010 - 08:06
to ohara: NASA je komplexní organizace zastřešující aktivity od výzkumu letectví přes kosmonautiku po provoz ISS. Stejně jako každý jiný úřad nebo firma může pracovat efektivněji, ale taky hůř. Tragédií je návrh Obamy vyhodit všechno a zkusit ZASE něco nového, na co ale ani Obama nechce dát dost peněz. Stačí aby Falcon IX měl v příštích letech 2 nehody a můžete zapomenout na to, že pilotovaná americká loď poletí dřív na Falconu než by letěla na Aresu 1. Vrazit 1,2 miliardy do *transformative research in exploration technology* pro lepší spojení vývoje NASA, průmyslu a univerzit? Stačí dát 10 miliónů pro lepší přístup prověřených do NASA a lepší komunikaci - jednotlivé smysluplné projekty pak stačí podporovat mnohem menším množstvím peněz, jinak to skončí jako granty v Česku - výsledkem je zpráva v šuplíku. Firmy a koncerny dávají do smysluplného výzkumu víc peněz, než kdy dá NASA, podporovat je z jejího rozpočtu?
ohara - 2/2/2010 - 08:50
Ja si myslim, ze stat je od toho aby financoval a kontroloval, ne aby zadaval ukoly (to pak vede k systemu odezdikezdi) a za 2. ze vyzkum se ma delat odspoda. tzn. nejdriv musim vedet co chci na Mesici delat/najit/zkoumat a pak teda resit jak toho dosahnout. Naopak, rozkazem zhora je to naprostej nesmysl, takhle se vyzkum nedela. Neustaly stridani koncepci, zahazovani hotovejch projektu a dodatecny hledani cilu je typickej jev pro organizace rizeny politikama.
Hawk - 2/2/2010 - 15:23
citace:Po zverejnení rozpočtu je zrejme program Constellation definitívne odtrúbený... Škoda.
Otázka je jestli to hrůzu s 1,3 biliónovým deficitem ve sněmovně resp. senátu odklepnou. US ekonomika se vzpamatovává, takže pro takový šílený deficit není až na Obamovi růžové fantazie důvod.
x - 3/2/2010 - 01:40
citace:Ja si myslim, ze stat je od toho aby financoval a kontroloval, ne aby zadaval ukoly (to pak vede k systemu odezdikezdi) a za 2. ze vyzkum se ma delat odspoda. tzn. nejdriv musim vedet co chci na Mesici delat/najit/zkoumat a pak teda resit jak toho dosahnout. Naopak, rozkazem zhora je to naprostej nesmysl, takhle se vyzkum nedela. Neustaly stridani koncepci, zahazovani hotovejch projektu a dodatecny hledani cilu je typickej jev pro organizace rizeny politikama.
" nejdriv musim vedet co chci na Mesici delat/najit/zkoumat a pak teda resit jak toho dosahnout"
Ovsem pokud to tak budou brat i Rusove a pripadne casem i Cinane - jinak proste utrpi povest velmoci a to je proste nepripustne - nesrovanvat s 10 milionovym CR - to je vec zcela jina - nam staci par projektu, kde jsem mezi nejlepsimi a jen ty podporovat.
Ľuboš - 3/2/2010 - 02:15
Som po tieto dni na Floride, dnes cely den na Kenedy space centre, cakam na start STS 130. Rozpraval som sa s niektorymi ludmi s personalu NASA, co sprevadzaju turistov resp. "strazia" exponaty a pod. Vyzera to, ze cela NASA je v soku. Oni asi do poslednej chvile neverili v nejake skrty v rozpocte. Vladne tu vseobecna rozdtrpcenost a zatrpknutost. Napriek tomu jeden citat - "dufame, ze Musk uz tento rok naozaj odstartuje a pomoze NASA s ISS". No mile - na jednej strane ho potrebuju a na druhej strane im kradne chlieb.
bejcek - 3/2/2010 - 10:38
Zaměstnanci NASA musí být v šoku, protože to je v podstatě likvidace pilotovaných letů u NASA a k tomu navazujících struktur (co KSC, VAB, výzkuná centra pro lety lidí?)!
Jak si s tím poradí soukromý sektor je ve hvězdách. V 50-tých letech- začátky kosmonautiky dělali také soukromníci (různá vojska v USA atp.) a rusové je parádně předběhli.
Ke změně gigantu NASA to nepomůže, pouze zhubne, ale prachy bude rozdělovat a přidělovat dál. Propustí dělníky, techniky, vědce ale úřednicvo zůstane. Musí přeci pracovat na tom rozdělování peněz a protože peněz bude málo o to víc se musí řídit a kontrolovat! Možná, že tam budou nová pracovní místa vznikat!!!
USA jsou obecně na špatné cestě. Peníze mohu získat výrobou věcí - průmysl, výrobou potravin - zemědělství, prodejem "mozků"/informací - věda a službami. Průmysl z větší části odsunuli za hranice, zemědělství má problémy, věda (nejen NASA) bude šetřit!a služby USA nevytrhnou. Krize (skrytě) bude pokračovat dál.
Za pět let to bude prý jinak, no o pětiletkách! v Československu vím dost abych byl skeptik!
Obama mě rozhodně nepotěšil!
JirkaSalek - 3/2/2010 - 10:58
Myslel jsem si ze Obama nenajde moc sily k provedeni zmen a ze bude jen placat hubou. Po zdravotni reforme se tedy pokousi reformovat i NASA. Pokousi se rozbit vykladni skrin kosmonautiky...
Muze se to zdat jako krok spravnym smerem, ovsem prakticky to znamena ze na Mesic nikdo dalsich par dekad nepoleti, nez se najde uzasne bohata soukroma spolecnost, ktera najde zpusob jak z toho vytriskat kapital.
Jsem zvedav jak se Obamovi podari toto protlacit kongresem a senatem. Musi to stihnout do podzimu, kdy jsou volby do kongresu a kdy Demokrate zakonite prijdou o svoji dominantni pozici.
Kazdopadne jsem zvedav jak bude posilovat pozici USA na ISS, kdyz k nemu budou letat pouze v Sojuzech. Obavam se ze Dragon je prece jen jeste par let daleko a netusim jak do Obamovych planu zapada Orion.
Kazdopadne se zda jakoby Augustin uz podruhe splnil svoji historickou ulohu. Jsem zvedav co se stane za dalsich 20 let.
x - 3/2/2010 - 13:37
"Průmysl z větší části odsunuli za hranice, zemědělství má problémy, věda (nejen NASA) bude šetřit!a služby USA nevytrhnou"
Vyvoj tech veci stale zustava v USA stejne jako vyroba spickovych komponent rovnez !!!
bejcek - 3/2/2010 - 17:38
citace:"Průmysl z větší části odsunuli za hranice, zemědělství má problémy, věda (nejen NASA) bude šetřit!a služby USA nevytrhnou"
Vyvoj tech veci stale zustava v USA stejne jako vyroba spickovych komponent rovnez !!!
OK,špičky mají, to ale neutáhne ten balvan v podobě hromady nezaměstnaných (sociálních programů).
x - 3/2/2010 - 18:39
Energetika, doprava a to veskera - preklady vseho a i dalsi obsluha vcetne ridicu a strojvudcu, tezba uhli a dalsich rud vcetne hutnictvi to vse tam zustava.
A pokud pak nezamestani budou pracovat i za nizsi platy cast vyrob narocnych na dopravu se tam proste vrati - rust cen za prepravu vseho z duvodu rustu cen paliv a energii obecne se proto prestane v cizine mene vyplacet - krom toho v nouzi se daj vzdy cla alespon opatrne zavest.
x - 3/2/2010 - 18:42
A jeste doplnim - veda jsou vzdy 2 oblasti - zakladni vyzkum - to je to co je finnacovano ze stanich penez a zde proste se bude setrit.
2 - aplikovany vyzkum - je to soucasti vyvoje a ten tam naopak prave zustava - i jako zde v CR - vyvojem - komercnim - ve firme se proste zabyvam a tak to dobre vim.
raul - 5/2/2010 - 23:57
Na druhou stranu.. v době kdy i vojenské letectvo začíná na nebezpečných misích nahrazovat pilotované stroje bezpilotními predátory, není divu že se upouští od pilotovaných výprav i v kosmu. A že pilotovaná výprava s dlouhodobým pobytem na měsíci určitě nebezpečnou je.
Příklad průzkumné mise na měsíc ukazuje i toto video.
Jak to chápu má jít zřejmě o operátorem řízeného humanoida..i když ovládání přes více než 2 sekundovou odezvu na měsíc a zpět? A nebo možná i částečně samostatného robota. Takže žádný Altair a supertěžké nosiče, žádná základa s nutným zásobováním, pouze malé přistávací moduly s robonauty, nějakým zdrojem energie + komunikace. Rychle, levně, elegantně. Taky zajímavé.
alamo - 6/2/2010 - 00:31
pekné video..
ale toto je lepšie
Hitlera tá správa dorazila
Adolf - 6/2/2010 - 00:47
citace:pekné video..
ale toto je lepšie
Hitlera tá správa dorazila
Spíš bych chtěl vidět to video z toho oslavného mejdanu v Kremlu, kde Medvěděv s Putinem v nesmírné radosti obracejí jednoho stakana vodky za druhým a jásají: "Obama je ještě větší blebec, než jsme doufali!"
Pinkas J - 6/2/2010 - 12:02
Myslím, že naopak Putin a Medvěděv byli velmi smutní. Už se těšili, jak NASA vydá obrovské prostředky na vývoj Ares 5, založeného na technologii staré ( v roce 2020) 40 a 50 roků. Že možná po 50 letech mírně vylepší výkon Apolla, ale na nějakou stálou Měsíční základnu a její obsluhu už nebudou peníze a výzkum Měsíce automatickými prostředky budou mezitím provádět mnohem efektivněji jiné státy. O nějaké těžbě a zpracování nerostů na Měsíci bude možno uvažovat tak za dalších 50 roků a bude to práce již pro jinou supervelmoc. ARES 5 se stane dalším zajímavým muzejním monstrem.
Pokud dojde k zrušení Constellation, daňoví poplatníci zaplatí spoustu peněz NASA i soukromým firmám na vývoj nových technologií, na zlevnění dopravy v kosmos, následně rozvoj kosmické turistiky, průmyslových aplikací, automatických prostředků výzkumu vesmíru, vtažení značného soukromého kapitálu do výzkumu a využití kosmu, rozšíření spolupráce NASA s vojenskými programy. To vše značně zvýší konkurenceschopnost amerického průmyslu i celého US kosmického odvětví v mezinárodní soutěži a v důsledku bude vytvořena mnohem efektivnější základna pro lety člověka do vesmíru, které budou založeny na nejmodernějších technologiích. Putinovi a Medvědovovi zbývá jediná naděje – že kongres nový plán NASA odmítne.
Adolf - 6/2/2010 - 12:45
citace:
Pokud dojde k zrušení Constellation, daňoví poplatníci zaplatí spoustu peněz NASA i soukromým firmám na vývoj nových technologií, na zlevnění dopravy v kosmos, následně rozvoj kosmické turistiky, průmyslových aplikací, automatických prostředků výzkumu vesmíru, vtažení značného soukromého kapitálu do výzkumu a využití kosmu, rozšíření spolupráce NASA s vojenskými programy. To vše značně zvýší konkurenceschopnost amerického průmyslu i celého US kosmického odvětví v mezinárodní soutěži a v důsledku bude vytvořena mnohem efektivnější základna pro lety člověka do vesmíru, které budou založeny na nejmodernějších technologiích. Putinovi a Medvědovovi zbývá jediná naděje – že kongres nový plán NASA odmítne.
To jsou hezcí holoubci na dost vzdálené střeše, při čemž v ruce není ani brabčák. Rusům tím padne do klína celý segment trhu s pilotovanou kosmonautikou. Vytvořit pro ně konkurenci bude stát hrozné prachy a čas. Prachy a čas na jeden takový program byly zcela bez užitku vyhozeny a ještě alespoň 2 mld dolarů se musí vyhodit za uzavírací náklady programu. Za kolik peněz a času lze pořídit ty úžasné technologické zázraky nové generace? Proč se Ares stavěl jako Apollo na hormonech? Není to náhodou proto, že žádná průlomová inovace není k dispozici?
Netvrdím, že se k těm holubům na střeše třebas nedostanou, ale bude to drahé a dlouhé. Myslím, že dražší a delší, než dokončení současných programů.
x - 6/2/2010 - 17:56
citace:Na druhou stranu.. v době kdy i vojenské letectvo začíná na nebezpečných misích nahrazovat pilotované stroje bezpilotními predátory, není divu že se upouští od pilotovaných výprav i v kosmu. A že pilotovaná výprava s dlouhodobým pobytem na měsíci určitě nebezpečnou je.
Příklad průzkumné mise na měsíc ukazuje i toto video.
Jak to chápu má jít zřejmě o operátorem řízeného humanoida..i když ovládání přes více než 2 sekundovou odezvu na měsíc a zpět? A nebo možná i částečně samostatného robota. Takže žádný Altair a supertěžké nosiče, žádná základa s nutným zásobováním, pouze malé přistávací moduly s robonauty, nějakým zdrojem energie + komunikace. Rychle, levně, elegantně. Taky zajímavé.
Musite vyresit nejak zber a odvoz vzorku zpet na Zemi.
A o jeho schopnostech si nedelam zadne iluze - zanam moznosti takovych zarizeni a kror jejich pohyb na nohach - neexistuje treba ani plne mechanicka nahrada lidske ruky - veskere jeji schopnosti aby mela!!!
A bezpilotni letoun neni zadna zas tak tezka vec podobne jako dalkove ovladane auto.
Staci kamery na snimani okoli s prenosem obrazu a zarizeni, ktere zpetne na dalku dle povelu operatora ovlada veskere systemy v letadle a pak automatika co dokaze pristat a vzletnout automaticky.
cernakus - 7/2/2010 - 02:15
Musí se doufat, že Obama nějak zatlačí na NASA, aby vykoumala možnosti letu na Mars pokročilou technologií.
Zrušení constellation mě z pohledu letu lidí na Měsíc netrápí. Z pohledu letu na Mars mě trápí nepřímo.
Už když jsem si přečetl první návrhy, jak pomocí "super" orionu a několika raket Ares V chtějí poslat lidi na cca tříletou misi, jsem pochopil, že to buď vymyslel Jirka Křoví sám, nebo někdo z NASA, toho času na těžkých drogách. Nicméně, to mělo za následek, že Rusové to vzali jako výzvu a začali makat na reálném counteru založeném na pokročilých technologiích. Po technologických úspěších poslední pětiletky jsem začal rusákům věřit, že ten Mars 2020 není zase takové sci-fi.
Jenže pokud Rusáci zjistí, že Obama Mars pohřbil, tak by bylo naivní se domnívat, že budou pokračovat v původním nasazení, budou-li pokračovat vůbec...
Je proto doslova klíčové, aby Obama dostál svým slibům a minimálně sypal prachy do oněch pokrokových technologií. To by mohlo vést nakonec k tomu, že na něco kápnou a minimálně by to udrželo Rusáky nabuzené.
Ervé - 8/2/2010 - 08:47
Na Mars vedou 2 cesty: 1. je 3letá výprava - ta nepůjde bez výcviku a vývoje na Měsíci. 2. rychlá výprava na Mars s jadernými motory a krátkým pobytem - ta je rychlejší, ale nebezpečnější, obejde se bez letu na Měsíc, ale ne bez 100 t nosiče. Jenomže kdo takový projekt vyhlásí? Rusko i Čína mají jiné priority, Evropa nedá peníze, Obama chce vyvíjet technologie, ale program, cíl nebo časový harmonogram nevyhlásil, dokonce ani neřekl, jaký program pro snížení ceny chce podpořit. Soukromé firmy dávající dohromady to nejlevnější, co je k dostání, aby snížili cenu za vypuštění na ruskou úroveň? Nějak sem si nevšiml, že by plánoval vyvinout něco pokročilé. Chápal bych, kdyby snížil rozpočet NASA o 2 mld. USD a 1,5 mld. zbývající z STS rozdělil mezi různé projekty, ale tohle je divné.
jarous - 8/2/2010 - 09:01
Co to je pokročilá technologie ?
Zatím nikdo nic lepšího než spalovat vodík s kyslíkem nevymyslel a
hned tak nevymyslí. Maximálně by šlo dát jaderný pohon na přelet mezi orbitami. Už ale vidím protesty enviromomentalistů.
JirkaSalek - 8/2/2010 - 11:59
citace:
Pokud dojde k zrušení Constellation, daňoví poplatníci zaplatí spoustu peněz NASA i soukromým firmám na vývoj nových technologií,
na zlevnění dopravy v kosmos, následně rozvoj kosmické turistiky,
Cili danovai poplatnici budou platit rozvoj turistiky? Jake nove technologie jsou zapotrebi k rozvoji aktivit SpaceX nebo Orbital?
citace:
průmyslových aplikací,
Prumyslove aplikace kde? Na LEO urcite ne. Na Mesic se neleti a asteroidy jsou sice omilane, ale zatim nemame ani powerpointove prezentace teto neve skvele vize. Dosud bylo vse vytvoreno na bazi Constellation.
citace:
automatických prostředků výzkumu vesmíru, vtažení značného soukromého kapitálu do výzkumu a využití kosmu,
vyuziti kosmu? To mi zni jako dost prazdna fraze. Na ISS lze delat jen zakladni vyzkum. Taktez Mars, Jupiter, vse zakladni vyzkum s vysledky dostavujicimi se v radu dekad ci stoleti.
citace:
rozšíření spolupráce NASA s vojenskými programy.
???? To znamena jako vetsi vyuziti pro EELV? Treba budou vojaci zase krvacet pri dotovani zachovani vyrobni kapacity velkych SRB motoru.
citace:
To vše značně zvýší konkurenceschopnost amerického průmyslu i celého US kosmického odvětví v mezinárodní soutěži a v důsledku bude vytvořena mnohem efektivnější základna pro lety člověka do vesmíru, které budou založeny na nejmodernějších technologiích.
No uvidime jestli v USA nekdy budou schopni konkurovat laci ruske technologie vyvinute v 50 a 60 letech a s 50 lety provoznich zkusenosti. Netusim co muze byt modernejsiho nez planovany Orion / Ares. Leda ze by meritkem modernosti bylo pouziti vysokotlakych kerosenovych motoru se stupnovitym spalovanim. Ale to je taky technologie stara 45let.
citace:
Putinovi a Medvědovovi zbývá jediná naděje – že kongres nový plán NASA odmítne.
Putina pilotovane lety do kosmu absolutne nezajimaji. Stejne jako Obamu a vetsinu populace USA. To je asi i duvod proc byl navrat na Mesic zrusen. V okamziku kdy bude znicena infrastruktura NASA pro pilotovane lety a NASA zabezpeci lety posadek na ISS pomoci nejake soukrome firmy se sidlem v USA, prestane byt tato tematika pro vladu USA absolutne zajimava. Stejne jako to neni zajimave pro vlady v EU. Dokonce ani Cinane nejevi nijak zvlastni nadseni pro lety lidske posadky nad ramec povinneho prvniho cinana v kosmu a nejakou cinskou pidistanici.
Proud vladnich penez vyschne.
Skutecne ma tak Obamuv plan neco do sebe. Snazi se presmerovat statni penize do socialnich vydaju a vse ostatni prenechat soukromemu kapitalu. Jistou logiku to ma. Treba nasleduje prikladu Ceske Republiky. Tam vlada taky prevazne investuje do lidi, obzvlaste tech potrebnych a nepotrebnejsich.
alamo - 8/2/2010 - 12:27
JirkaSalek "pilotovane lety do kosmu absolutne nezajimaji..vetsinu populace USA"
najprv poviem že lety do kozmu neplatí obama ani putin.. ani kennedy ani chruščov, platila ich "väčšina populácie" menom daňoví poplatníci..
to že ich "väčšinu populácie" pilotované lety neberú, to je omyl..
s celej kozmonautiky ich najviac berú práve pilotované lety..
dá sa povedať že tie "odrobinky" čo dostávajú teraz zástancovia robotizácie (aj ja k nim patrím), dostávajú práve vďaka tomu že existuje "pilotovaný segment", ak sa stratí dosatanú zo "spoločného prasiatka" ešte menej ako dnes.
Adolf - 27/8/2010 - 00:11
Nová kosmická loď NASA proráží atmosférou nejistoty
By Clara Moskowitz
SPACE.com Senior Writer
posted: 18 August 2010
01:16 pm ET
NASA se sune se svou prací na nové kosmické kapsuli Orion a raketách Ares vpřed i přes jejich nejednoznačné postavení, jelikož zákonodárci diskutují o rozpočtovém požadavku agentury na rok 2011.
Orion a Ares jsou součástmi NASA programu Constellation na konstrukci, která donese astronauty zpět na měsíc. Ve svém návrhu rozpočtu na rok 2011 president Barack Obama volal po zrušení Constellation a naléhal na NASA, aby pracovala na vyslání lidí k asteroidu a pak k Marsu.
Výhled pro raketového nováčka Constellation a kosmickou loď je nejasný. Obama doporučil pokračovat ve vývoji Orionu – ale jen aby byl použit jako úniková loď, která by v nouzi donesla astronauty domů z Mezinárodní kosmické stanice.
Autorizační zákon NASA, jenž nedávno prošel Senátem, směřoval kosmickou agenturu k pokračování ve vývoji Orionu a k plánu rychlého postupu k těžkým nosným raketám a nosičům potřebným pro výzkum vesmíru za nízkou orbitou Země. Jiný zvažovaný zákon ve Sněmovně také usiluje o vzkříšení určitých plánů Constellation včetně Orionu a raket Ares.
Politická nejistota
National Aeronautics and Space Administration má od roku 2006 kontrakt s Lockheed Martin na postavení kosmické lodi Orion – 21 000 librové kapsule (9 500 kg), která by létala do kosmu na raketě nesoucí čtyř až šestičlennou posádku.
Původně byla kosmická loď spolu se zbytkem programu Constellation v balíčku ke zrušení, dostalo se jí v dubnu částečného obnovení, když Obama odhalil plány na využití ořezané verze kapsule jako únikové lodi.
I přes budoucnost Orionu má Lockheed kontrakt na pokračování prací po celý tento rok.
„Byli jsme nasmlouváni k provedení plánu na rok 2010 a v tomto plánu je toho hodně, co se musí dosáhnout, i spousta milníků,“ řekl Larry Price zástupce programového managera Orion u Lockheedu.
Uznal, že tato politická nejistota je rušivá.
„Je to rušivé, lidé se diví, co se děje,“ řekl Price SPACE.com. „Ale lidé na tom dělají, protože jsou pro to zaujatí. Je to vzrušující inspirující práce stavět kosmickou loď pro lidi, aby se dostali za nízkou orbitu Země.“
Mezi nedávnými milníky byl květnový test předvádějící únikový systém kosmické lodi – sada raketových motorů na tuhé palivo, která by mohla kapsuli vystřelit z porouchané rakety a bezpečně s ní přistát na zemi. Z hlediska bezpečnosti by tento systém mohl nosiči poskytnout lepší podporu než raketoplán, jelikož ten byl považován za příliš komplikovaný, aby do něj šla taková úniková metoda zabudovat.
Lockheed s jeho subdodavatelem Ball Aerospace též nedávno testovali nový dokovací navigační systém pro Orion. Tento systém má být otestován astronauty v kosmu na palubě raketoplánu STS-134, až v únoru poletí ke kosmické stanici. Bude to součástí testu nazývaného STORRM z Sensor Test for Orion Relative Navigation Risk Mitigation.
„STORRM pokračuje současnými událostmi nedotčen,“ napsala Roz Brown mluvčí Ball Aerospace v e-mailu. Řekla, že jednotka STORRM byla počátkem tohoto měsíce integrována do raketoplánu Endevour.
Kosmická loď Orion dosáhne dalšího milníku, až její konstrukce projde Fází 1 bezpečnostní revize NASA pro požadavky na Human Rating – rigorózní zkoušky k ověření, že konstrukce kapsule je zralá k dopravě lidí.
„Říká, že konstrukce je v souladu s požadavky pro člověka, nikoliv jen co se týče funkčních požadavků,“ k cestování do vesmíru, řekl Price.
Nové rakety
Orion byl původně určen k létání na špici rakety Ares I příští generace boosterů plánovaných v rámci Constellation.
Návrh Obamovy administrativy plány na Ares I zrušil i s jeho velkým bráškou těžkým raketovým nosičem Aresem V. Ale někteří zákonodárci lobují za vzkříšení plánů na tento nosič.
NASA nasmlouvala Alliant Techsystems, aby postavila raketový booster na tuhé palivo pro první stupeň a Boeing, aby postavil druhý stupeň nosiče na kapalné palivo.
NASA loni v říjnu provedla testovací odpálení svého nosiče Ares I-X, prototypu Aresu I. Tato testovací verze, která obsahuje skutečný první stupeň a atrapu druhého stupně a kapsule, vzlétla z Kennedyho kosmického střediska na Floridě do výšky asi 28 mil (45 km).
Alliant Techsystems (ATK) plánuje další větší test na 31. srpna. Inženýři provedou statický zážehový test prvního stupně Aresu I z raket na tuhé palivo Development Motors ve firemním zařízení v Promotory Utah. Statický zážehový test pětisegmentové 154 stop dlouhého (47 metrů dlouhého) motoru bude proveden na zemi horizontálně, přičemž motory budou hořet po stranách.
„Robustní program pozemních a letových testů je kritickou součástí human rating, aby se zajistila spolehlivost a bezpečnost při vypouštění posádky na orbitu,“ řekl v prohlášení Charlie Precourt více president a generální ředitel ATK Space Launch Systems. „Tento test je životně důležitým milníkem pro další růst výkonnostní databáze tohoto nového pětisegmentového raketového motoru na tuhé palivo.“
Příští generace vyvíjeného pětisegmentového raketového motoru na tuhé palivo NASA – čili DM-2 – je to již plně smontované na svém testovacím stanovišti v ATK v Promotory v Utahu. Inženýři plánují provést statický zážehový test – zapálení rakety horizontálně, když bude přišroubována k zemi – v září 2010. Credit: ATK
Inženýři provádí vyhodnocení požadavků chování nouzového úniku posádky kosmické lodi NASA Orion jako součásti Fáze 1 bezpečnostní revize kapsule NASA pro Human Rating u Lockheed Martin ve vývojové laboratoři průzkumu v Houstonu. Obrázek zde: Inženýr od Lockheed Martin John-Paul Stephens sleduje v subsystému zařízení pro přežití posádky NASA managera Dustina Gohmerta jak klouže dolů po straně kosmické lodi. Credit: NASA
Technici připravují záchranný nosič Orionu pro test z 6. května na U.S. Army White Sands Test Facility in New Mexico. Credit: U.S. Army White Sands Test Facility
JiříHošek - 17/2/2015 - 21:25
Zkopírováno z jiného, nesouvisejícího tématu:
Ervé 13.2.2015: No, jak je vidět, Obamovi se to až tak nepodařilo - Orion se staví, SLS (něco jako Ares V) taky. Bohužel se mu podařilo zdržet program o nejmíň tři roky.
Geal 13.2.2015: S Orionem by se dalo souhlasit, ale Ares byl podle mě zrušen zcela správně.
--------------------
Geale, můžete zde rozepsat, proč považujete Obamovo politické rozhodnutí o zrušení návratu na Měsíc za správné?
Geal - 18/2/2015 - 09:22
Jak souvisí Ares s návratem na Měsíc? Nebo formulováno možná ještě lépe, jak souvisí návrat na Měsíc s Aresem? (Mimochodem, já měl za to, že Constellation jako celek byl zrušen proto, že jim bylo líto na to dát realistický objem peněz.)
JiříHošek - 18/2/2015 - 23:22
Obama zrušil program Constellation jako celek, protože nechtěl návrat na Měsíc. Součástí tohoto programu byly nosné rakety Ares I a Ares V, loď Orion, lander Altair apod. Návrat na Měsíc byl tedy s Aresem historicky úzce spjat.
(Mimochodem, na Constellation šly tři miliardy dolarů ročně, tedy stejně jako nyní na SLS/Orion. Kromě toho šly souběžně další čtyři miliardy ročně na provoz raketoplánů a od roku 2011 o ně měl být rozpočet programu Constellation navýšen. Místo toho se "vypařily". Po plánovaném ukončení činnosti ISS v roce 2016 měly jít na lunární program další miliardy.)
Geal - 19/2/2015 - 01:21
Dobře, tak já to přeformuluji. Já jsem toho názoru, že Ares V byl blbost, a vy na to reagujete dotazem, proč považuju rozhodnutí o zrušení návratu na Měsíc za správné. Pokud je Ares V nutnou podmínkou pro návrat na Měsíc, pak ten dotaz má smysl. Pokud není, je ten dotaz non sequitur. [Upraveno 19.2.2015 Geal]
Ervé - 19/2/2015 - 07:14
Ares V měl být konstrukčně stejná blbost jako SLS, jenže na rozdíl od něj měly všechny důležité části fungovat navíc v Aresu 1 - takže vyšší počet startů, zkušební lety na Aresu 1 (místo pekelně drahé Delta 4Heavy) = efektivnější provoz = plynulá výroba SRB a spol. Jenže se NASA vývoj Aresu V rozpadl a místo rozumného přístupu ho začaly zvětšovat, až se z něj stal větší nesmysl než je současný SLS.
JiříHošek - 19/2/2015 - 23:02
citace:Pokud je Ares V nutnou podmínkou pro návrat na Měsíc, pak ten dotaz má smysl. Pokud není, je ten dotaz non sequitur.
Mě šlo o vyjádření skutečnosti, že byl Ares V zrušen bez náhrady. Snad v tomto kontextu pochopíte můj dotaz.
JiříHošek - 28/2/2015 - 13:43
citace:Jinak já jsem toho názoru, že Apollo byl projekt typu "výsledek za každou cenu". Při ceně téměř $4B (FY2015) za jeden start Saturnu V, což je cena celé jedné jaderné letadlové lodi (kterých i bohaté Spojené státy mají jen asi deset), je celkem zřejmé, že tehdejší technika ekonomicky na takový projekt nebyla připravená. Z tohohle úhlu pohledu je vystřízlivění dost dobře pochopitelné - nemluvě o tom, že k němu došlo už dlouho před přistáním na Měsíci. Ale to patří asi do jiného tématu.
Zkopíroval jsem tento dnešní příspěvek Geala z nesouvisejícího tématu o ruském kosmickém programu a ptám jej, zda podle jeho názoru stál projekt Apollo za to, nebo byl za hranou smysluplnosti?
(dávám to sem kvůli analogii s mým předchozím dotazem)
David - 28/2/2015 - 15:25
Je zajímavé pozorovat jak mnozí účastníci diskuze jedním dechem zatracují Projekt Apollo jako " drahý", " riskantní" "politický" a týmž dechem propagují let na Mars.
Jediné s čímž lze souhlasit, je, že projekt APOLLO byl politický, jeho účelem bylo prokázat, že USA zaujímají prvé místo na Zemi, což sovětské " úspěchy" ve Vesmíru zpochybňovaly. Cena v tomto případě nebyla rozhodující, ba právě naopak, sloužila k porážce Sovětů.
Historickou pravdou ovšem je, že závod " o Měsíc" neodstartoval JFK, ale Chruščov, když se " vytahoval" na Eisenhowera předávání artefaxů dopravených na Měsíc - volně citují v tom smyslu " že oni / Američané/ též Měsíce dosáhnou a Sověti je tam rádi přivítají ..."
pospa - 28/2/2015 - 15:35
citace:... předávání artefaxů dopravených na Měsíc ...
Moje příspěvky se taky hemží překlepy a občas i pravopisnými zvěrstvy, takže nic ve zlém Davide, jsem ten poslední, kdo by v tomto směru mohl někoho kritizovat ... jen mi ty tvoje artefaxy připomněly starou tetičku mé ženy, která jeden obchodní řetězec zcela vážně a bezostyšně překřtila na Kamufland a to aniž by je chtěla jakkoli urazit (nakupuje tam už mnoho let a zdá se být spokojená).
Asi jsi chtěl napsat "artefaktů".
Geal - 28/2/2015 - 21:04
Artefax bude zřejmě výsledek 3D tisku lidmi vyrobeného objektu oskenovaného někde jinde a poslaného přes Internet.
A projekt Apollo určitě z mnoha důvodů stál za to (stimulace technologického rozvoje, pozdější boost pro ekonomiku), do té míry, že klady bohatě vyvažují zápory, ale já hovořil spíš čistě o nákladech vs. výsledcích s ohledem na přímé výsledky (lidé na Měsíci, měsíční šutry na Zemi). Čím později by se takovéhle mise uskutečnily, tím levněji by vyšly.
citace:Je zajímavé pozorovat jak mnozí účastníci diskuze jedním dechem zatracují Projekt Apollo jako " drahý", " riskantní" "politický" a týmž dechem propagují let na Mars.
Já "propaguji let na Mars", ke kterému dojde, až pro něj technologicky uzraje doba. Nepropaguji let na Mars do konce druhé dekády 21. století (nebo do konce jakékoli jiné dekády vybrané generátorem náhodných čísel nebo metodou rektální extrakce nebo jakoukoli jinou technikou odtrženou od reality). [Upraveno 28.2.2015 Geal]
NovýJiřík - 28/2/2015 - 21:33
Cesta na Mars by byla paráda, jenže ne za tu cenu, že se po utracení děsných peněz uskuteční jedna nebo třeba i několik expedic (viz Apollo) a potom se všechno stornuje s poukazem na to, že si "veřejnost nepřeje takové neúčelné mrhání prostředky". A tak se po roce 1970 místo dalšího rozvoje Saturnu a Apolla a "zbytečných" cest do hlubokého vesmíru raději "účelně" rozvíjely bomby na kobercové vyhlazování Vietnamu. Létání na Mars má smysl jen v tom případě, že půjde o trvalý, stále se rozvíjející a v podstatě již nezastavitelný proces, který se bude podle okolností dál rozšiřovat třeba na Vestu apod. Ale něčeho takového se nedožiju...
JiříHošek - 28/2/2015 - 23:02
citace:Já "propaguji let na Mars", ke kterému dojde, až pro něj technologicky uzraje doba. Nepropaguji let na Mars do konce druhé dekády 21. století (nebo do konce jakékoli jiné dekády vybrané generátorem náhodných čísel nebo metodou rektální extrakce nebo jakoukoli jinou technikou odtrženou od reality).
Právě v tom byl fantastický projev JFK z 25.května 1961. Nečekal, až pro přistání na Měsíci uzraje doba, až taková mise vyjde levněji. Kennedy dal "vládní slib" včetně konkrétního termínu. Cena nebyla rozhodující. A ten slib byl splněn, ačkoli stanovený termín vypadal jako odtržený od reality.
Geal - 28/2/2015 - 23:23
No to ano. Ale ukázalo se, že za hranice splnění Kennedym vytyčeného cíle už nejsou peníze a politická vůle, takže se plány začaly masivně škrtat už téměř tři roky před skutečným přistáním na Měsíci. Takže lidé na Měsíci přistáli, kameny se dovezly, národ si to užil, americká špičková technika zaznamenala masivní skok, zřejmě to v pozdějších letech a desetiletích nakonec přineslo mnohem víc peněz, než kolik se do toho vrazilo, ale nic z toho nemění nic na tom, že z hlediska samotné kosmonautiky to byl nahonem vyvinutý "one-off" hardware.
JiříHošek - 1/3/2015 - 00:27
citace:z hlediska samotné kosmonautiky to byl nahonem vyvinutý "one-off" hardware.
Ano, ale Kennedyho projev je dodnes považován za legendární, splněnou vizi. Bez jeho výzvy by Měsíc byl stále lidskou nohou netknutý. Kde jsou podobné vize dnes? Geal - 1/3/2015 - 00:41
Vize? Skoro všude? Lunar XPrize, plány SpaceX...a možná se těchhle věcí dočkáme i za mnohem méně peněz. Což by mi udělalo největší radost, protože z mého pohledu mají trvale udržitelné technologie tu největší hodnotu.
yamato - 1/3/2015 - 15:58
Nebudte taki skepticki, vyvoj ludskej spolocnosti (aj technologie) zrychluje exponencialne, avsak nie je to linearny proces, ale ide skor v skokoch a stagnaciach. To ze teraz je stagnacia znamena len tolko, ze nas caka skok, a to mozno uz coskoro.
Predstavte si mladika, ako na zaciatku 20. storocia snival o tom, ze raz budu ludia lietat slobodne ako vtaci. Ale on sa toho asi uz nedozije. Tento mladik, uz ako dedko, mohol sadnut do dopravneho lietadla a odviezt sa na floridu sledovat start misie na mesiac...
Geal - 1/3/2015 - 16:15
citace:zrychluje exponencialne, avsak nie je to linearny proces
Je celkem zřejmé, že to může být buď jedno, nebo druhé. NovýJiřík - 1/3/2015 - 16:17
Nebudte taki skepticki, vyvoj ludskej spolocnosti (aj technologie) zrychluje exponencialne, avsak nie je to linearny proces, ale ide skor v skokoch a stagnaciach. To ze teraz je stagnacia znamena len tolko, ze nas caka skok, a to mozno uz coskoro.
Predstavte si mladika, ako na zaciatku 20. storocia snival o tom, ze raz budu ludia lietat slobodne ako vtaci. Ale on sa toho asi uz nedozije. Tento mladik, uz ako dedko, mohol sadnut do dopravneho lietadla a odviezt sa na floridu sledovat start misie na mesiac...
Jo, já na to koukal jako osmiletý kluk v televizi. A bojím se, že repete se nedočkám už ani jako dědek. Tak kam jste tedy mezitím exponenciálně skočili? Že by do pr...e?
milantos - 1/3/2015 - 16:34
A jsme schopni uvést jediný relevantní důvod, proč by tam měl teď letět člověk, a kterým by se zdůvodnilo vynaložení (i pro USA) velkých finančních prostředků ?
NovýJiřík - 1/3/2015 - 16:40
A jsme schopni uvést jediný relevantní důvod, proč by tam měl teď letět člověk, a kterým by se zdůvodnilo vynaložení (i pro USA) velkých finančních prostředků ?
A jsme schopni zdůvodnit, proč tam Bush chtěl letět už za pět let a do deseti let tam mít trvalou základnu? To když už se bavíme o programu Constellation, jak se tohle téma čirou náhodou jmenuje? [Upraveno 01.3.2015 NovýJiřík]
yamato - 1/3/2015 - 17:18
citace:
citace:zrychluje exponencialne, avsak nie je to linearny proces
Je celkem zřejmé, že to může být buď jedno, nebo druhé.
tak ten priemer je exponencial yamato - 1/3/2015 - 17:25
citace:
Jo, já na to koukal jako osmiletý kluk v televizi. A bojím se, že repete se nedočkám už ani jako dědek. Tak kam jste tedy mezitím exponenciálně skočili? Že by do pr...e?
skocili sme tam, ze v tej dobe sa pod IT rozumelo stredisko plne elektroniek, schopne poskytnut neuveritelnych par MB pamate. Dnes to lahko prekona kazda pamatova karta do fotaku.
Dosledok je taky, ze IT ekonomika sa rozrastla natolko, ze dnes mozu IT miliardari zakladat vlastne kozmicke firmy a stavat si rakety s nosnostou 50t a vlastne pilotovane lode. Na nieco podobneho bolo za cias apolla treba cely narodny program s rozpoctom 4% HDP. Lenze na rozdiel od kongresu, vizionar miliardar nemeni svoje ciele kazdych 5 rokov.
Takze hoci ludske misie na mesiac a mars sme zatial nevideli, povedal by som ze ten background sa buduje. Takze opat - nebudme skeptickiGeal - 1/3/2015 - 17:54
citace: Tak kam jste tedy mezitím exponenciálně skočili?
Že by z $30000/kg na LEO na $4500/kg na LEO, a do pár let budeme zřejmě někde kolem $2000-$3000/kg? Škoda, že to bylo zdrženo bezkoncepčně tupým projektem, který zde jmenovat nebudu, ale tohle bych za nesporný pokrok považoval. Škoda, tohle jsme mohli mít už tak před deseti lety.
JiříHošek - 1/3/2015 - 20:14
citace:A jsme schopni uvést jediný relevantní důvod, proč by tam měl teď letět člověk, a kterým by se zdůvodnilo vynaložení (i pro USA) velkých finančních prostředků ?
A jsme schopni zdůvodnit, proč tam Bush chtěl letět už za pět let a do deseti let tam mít trvalou základnu? To když už se bavíme o programu Constellation, jak se tohle téma čirou náhodou jmenuje?
To Geal: Nejsem proti zapojení techniky firmy SpaceX. NovýJiřík - 1/3/2015 - 20:32
A jsme schopni zdůvodnit, proč tam Bush chtěl letět už za pět let a do deseti let tam mít trvalou základnu? To když už se bavíme o programu Constellation, jak se tohle téma čirou náhodou jmenuje?
To zdůvodnil sám G.Bush ve svém projevu 14.ledna 2004. http://www.nasa.gov/pdf/54868main_bush_trans.pdf
To je nedorozumění, z mé strany to byla řečnická otázka, nepotřebuji objasňovat, proč a zda vůbec na Měsíc ano. Za jeho prezidentování jsem Bushe příliš nemusel, až teprve po jeho odchodu jsem pochopil, že to byl možná poslední prezident USA s ucelenou, odvážnou a přitom proveditelnou vesmírnou koncepcí. Černý muž v Bílém domě namísto toho vyhlásil spíš něco na způsob vesmírné antikoncepce a za Nobelovu cenu míru se odvděčil rozpoutáním více válek, než jakýkoliv prezident před ním. Děsím se toho, co nás čeká po dalších volbách...
Ervé - 2/3/2015 - 07:21
Jsme schopni to normálně zdůvodnit: Bush počítal s tím, že Ares 1+5 budou vyvinuty a postaveny efektivně, takže po skončení STS se za ty peníze bude rychle budovat technika a infrastruktura pro lety na Měsíc. Bohužel to NASA od začátku vyvíjela tak, aby se zajistila zaměstnanost, když nestačila nosnost pro obrovskou kabinu, tak se trošku zmenšila kabina a začala růst raketa (5ti segment SRB, 10m průměr Aresu 5 místo 8,4 m - a tedy vyhození logistiky STS, variace s motory), skončilo to v háji.
petrpetr - 6/10/2019 - 05:40
https://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Constellation
Plány byly veliké a není to tak dávno...
Plán letů programu Constellation z října 2006
Pořadí Měsíc Rok Označení Délka letu Posádka Vypouštěcí
rampa Poznámky
Plánované mise
1 duben 2009 Ares I-1 ~2 min. 0 39B Test prvního stupně rakety Ares I v konfiguraci čtyřsegmentového SRB a makety 5. segmentu. Zbytek rakety (druhý stupeň a loď Orion) byla také hmotnostní a rozměrová maketa. Test proběhl 28. října 2009.
2 září 2012 Ares I-2 ~8 min 0 39B První test operační konfigurace rakety Ares I.
3 říjen 2013 Orion 3 ~14d 0 39B První let kosmické lodi Orion.
4 říjen 2013 Orion 4 ~14d 0 39B Generální zkouška lodi Orion před prvním pilotovaným letem. Včetně setkání se stanicí ISS.
5 březen 2014 Orion 5 ~14d 2 39B První pilotovaný let lodi Orion ke stanici ISS.
6 září 2014 Orion 6 ~90d 0 39B První zásobovací let na stanici ISS.
7 březen 2015 Orion 7 ~180d 3 39B První pilotovaný let na stanici ISS - výměna základní posádky stanice.
8 září 2015 Orion 8 ~30d 0 39B Zásobovací let na stanici ISS.
9 březen 2016 Orion 9 ~30d 0 39B Zásobovací let na stanici ISS.
10 září 2016 Orion 10 ~180d 3 39B Poslední pilotovaný let na stanici ISS - výměna základní posádky stanice.
? ? 2017? Orion 11 ~30d 0 39B Poslední zásobovací let na stanici ISS - výměna základní posádky stanice.
12 červen 2018 Ares V-1 0 39A Testovací let rakety Ares V
13 únor 2019 LSAM 2 0 39A Testovací let lunárního výsadkového modulu Altair.
14 červen 2019 Orion 12 21d 4 39B Generální pilotovaná zkouška lodi Orion a lunárního výsadkového modulu Altair na oběžné dráze Měsíce. První pilotovaná lunární mise od roku 1972.
15 prosinec 2019 LSAM 3 0 39A Vypuštění lunárního výsadkového modulu Altair pro misi Orion 13.
16 prosinec 2019 Orion 13 21d 4 39B Sedmý pilotovaný let s přistáním na Měsíci. První v rámci programu Constellation.
17 červen 2020 LSAM 4 0 39A Vypuštění lunárního výsadkového modulu Altair pro misi Orion 14.
18 srpen 2020 Orion 14 21d 4 39B Osmý pilotovaný let s přistáním na Měsíci. Druhý v rámci programu Constellation.
Bohužel, v Constellationu se udělali dvě obrovské chyby: 1. místo aby vzali co mají (4segment SRB) a postavili program na něm (s jasným limitem hmotnosti lodě a následnou architekturou mise), začali zdlouhavě bádat na 5segmentu, velkém Orionu atd. Tím se všechno zdrželo a prodražilo.
2. zvolili Obamu za prezidenta.
