stranky byly aktualizovany a rozhodne stoji za shlednuti
Co presne bylo aktualizovano? Ja jsem moc odpovedi nenasel. Vlastne jednu ano. Od realneho vyuziti tenhle projekt deli jeste minimalne nekolik let.
Jirka - 1/3/2005 - 18:04
Tento Brezen je zajimavy mesic, startuji vsechny dulezite nosice, snad krome STS. Ze by to neco znamenalo? Zapomel jsem na Ariane. Tak to znamena asi jen mirne nabourani statistiky startu, nad kterou jsme breceli, ze se pocty startu rok od roku snizuji.
A abych se vesel do tematu tohoto vlakna tak jedna stranka: http://www.kistleraerospace.com
Až na jednu nesrovnalost:
.....V říjnu 1977 se zase nepropojily příruby mezi transportní lodí Sojuz 25 a orbitální stanicí Saljut 6. Nezamkly se do sebe zámky a nepodařilo se tedy pevné spojení. Tehdy musel jeden z kosmonautů vystoupit z lodi a provést kontrolu a opravu přímo na místě.
O tomto ruském výstupu jsem nikdy neslyšel.
Spojovací uzel kontrolovali při výstupu ze Saljutu 6 až v prosinci Grečko s Romaněnkem.(mimochodem byl to tehdy teprve 3.ruský EVA - po Voschodu 2 a Sojuzu 5)
Nebo snad je to další doplněk do postupně odhalované historie ruské kosmonautiky?
M.Filip - 2/3/2005 - 11:52
Ještě připomínám nově spuštěné zajímavé stránky časopisu, o kterém jsme tu před časem diskutovalio kosmonautice se tam poměrně často píše)
Ulala, copak to tam na tom obrazku nevidim. FGB, Unity, soujuzy, pma, bigelowa a jeho servisni modul a dalsi sojuz. Jen me neni jasne jak pripoji FGB k Unity a potom zase Unity s pma k bigelowovi pokud nebudou mit STS
Já to beru trochu s rezervou. Přeci jen to je pohled bývalého zaměstnance, byť říká že odešel dobrovolně. Byválí zaměstnanci nikdy moc chálou neplýtvají.
Co se týče sebědomí NASA.
V tomto ohledu jsem si vzpoměl na rozhovor před pár lety s Donnou Shirley (jeden z managerů projektu Pathfinder), jak rozdrbávala projekt MERů, že to nikdy nemůže vyjít, že NASA je sebevědomá, když vypravuje hned dva roboty najednou atd..,a podívejte se jak to dopadlo teď.
Možná se tak chovala, že to nepřidělili jí, co já vím.
Ervé - 23/3/2005 - 07:51
Taky si myslím, přece jenom je NASA pod dohledem Kongresu a GAO, takže je hlídána mnohem líp než většina ostatních firem nebo organizací.
Podle serveru novinky se budou ruští astronauti zotavovat v Teplicích :-) http://www.novinky.cz/05/63/74.html
Článek je celkem v pořádku, ale tím názvem novinky opět předvedly, jak hlubokými znalostmi z oblasti kosmonautiky disponují :-)
Halmil - 14/5/2005 - 00:25
Zpráva o ruských kosmonautech v Teplicích je již ze začátku května. Tady je ještě jedna - trochu podrobnější:
Kosmonauté si pro relaxaci vybrali Teplice
Teplice - O víkendu byly na magistrátě podepsány dvě dlouhodobé smlouvy,
které pro město Teplice a akciovou společnost Lázně Teplice v Čechách mají
nemalý význam. První z nich, kterou podepsal teplický primátor Jaroslav
Kubera a V. V. Ciblijev, náčelník Ruského státního vědeckovýzkumného a
zkušebního centra přípravy kosmonautů J. A. Gagarina, představuje dohodu o
navázání družebních vztahů mezi Teplicemi a Hvězdným městečkem. "Bude
zaměřena na oblast kultury, ekonomiky a vědeckovýzkumnou problematiku,"
upřesňuje tisková mluvčí lázní Dorothea Kresslová. Druhá smlouva, kterou
parafoval předseda představenstva a generální ředitel společnosti Lázně
Teplice Karel Weigl, zakládá spolupráci s centrem ruských kosmonautů. "Lázně
se stanou hlavním poskytovatelem rehabilitace kosmonautů před a po
kosmických letech a zajistí sanatorní léčbu mezi kosmickými lety. Služby
budou zabezpečovány v součinnosti lázní a jejich dceřinou společností
Klinikou CLT," říká tisková mluvčí. (koc)
Fotografie:
U podepsání dohody o navázání družebních vztahů byli přítomni V. V. Ciblijev
(zleva), primátor Teplic J. Kubera, K. Weigl a J. Cibulka. Při procházce
městem jsme zastihli V. Ciblijeva (vlevo), J. Lončakova a S. Tofrova.
Kromě zmiňovaných Ciblijeva a Lončakova tam byl přítomen ještě Aťkov. Pro sběratele autogramů to je jistě velice zajímavá informace a potenciálně velká šance ...
/No, a co se týká konkrétně Lončakova, tak tam je použitý titul ASTRONAUT v pořádku (letěl na Endeavouru STS-100)/.
vhodné zejména pro jedince zběhlé v jazyce francouzském...
nolanus - 27/7/2005 - 19:31
Protoze se tu mluvilo o vyuziti jadra pro pohon prekopirovavam ze scienceworldu o malych jadernych rekatorech.
Popravde receno me nenapada, co by dal chteli pro vesmir vyvijet, tohle snad staci, ne? S par modifikacema...
Jinak ale sam sem skepticky k nazorum obsazenym v clanku, z bezpecnostnich duvodu.
diskuse odzadu!
Oznámení ČNS: Budoucnost patří malým reaktorům
04.04.2005
Vědci pracují na vývoji malých reaktorů, které by někdy v budoucnu mohly zásobit elektřinou a teplem malé obce či dokonce samostatné domácnosti. Největší důraz je kladen na bezpečnost, spolehlivost a ekonomičnost.
V Holandsku pracují vědci na prototypu malého reaktoru již téměř deset let. Jako inspirace jim posloužily reaktory používané na pohon jaderných ponorek – jsou malé, spolehlivé a vydrží měsíce bez doplňování paliva. V roce 1996 představila firma Romawa R.V. holandskému Ministerstvu financí studii reaktoru NEREUS s výkonem 8 MW. NEREUS (pojmenovaný po řeckém bohu námořnictví) funguje podobně jako moderní PBMR reaktory (modulární reaktor s kuličkovým keramickým palivem): Jako palivo slouží milimetrové kuličky vysoce obohaceného uranu uzavřené v koulích z grafitu, chladivem je helium. To ohřívá další teplonosné médium, které pak pohání lopatky obyčejné turbíny. Reaktor se vejde do krychle o hraně 8 metrů, systém vydrží bez doplňování paliva běžet tři roky.
Použitím inertního plynu, v tomto případě helia, lze reaktor využít jako kogenerační zdroj, tedy nejen pro výrobu elektřiny ale také tepla. Díky nízké ceně (5 centů na kilowatthodinu), by tedy mohl NEREUS posloužit například na vytápění budov, sušení průmyslových výrobků (například papíru) nebo na destilaci vody. Holandští a vědci ale hledí ještě dál do budoucnosti. Podle nich by miniaturní palivové kuličky mohly pro vývoj reaktorů udělat totéž, co mikroprocesory pro odvětví počítačové techniky. Současné grafitové koule velikosti tenisového míčku jsou objemově výhodné pro velké reaktory s nepřetržitým doplňováním paliva. Nic však nebrání tomu, aby se do malých reaktorů použily koule velké jako golfový míček či dokonce jako cvrnkací kulička. Palivo by pouze muselo obsahovat větší podíl štěpného materiálu než nyní.
Podle představ vědců by malé rektory typu NEREUS mohly v budoucnu sloužit i domácnostem. Prvními zákazníky by zřejmě byli obyvatelé odlehlých ostrovů nebo nepřístupných horských oblastí, kteří doposud museli spoléhat na dieselové generátory. Malé reaktory by mohly obsahovat palivo na více než deset let nepřetržitého provozu. Nemají žádné kouřové vývody, které by kazily výhled, dají se zahrabat pod zem, aby nebyly slyšet. Stejně jako PBMR reaktory je prototyp malého reaktoru inherentně bezpečný, tedy s bezpečností založenou na fyzikálních zákonech.
Málokdo si nyní dokáže představit malé reaktory ve službách průmyslových podniků, natož tak domácností. Jisté je, že prototyp technologie již existuje a jedná se pouze o adaptaci technologií existujících. Je tedy možné, že v dohledné budoucnosti se změní i vnímání jaderné energie z pohledu průmyslu, politiky a veřejnosti natolik, že malé reaktory začnou konkurovat nynějším obrům.
Zdroje: Nucnet, Romawa R.V., Wikipeda, ČNS
Název: Odpad Datum: 04.04.05 18:09
Autor: pavel
Spis by mne zajimalo, jestli je v cene zapocitana i likvidace odpadu. Proto tohle asi nebude neco, co se da vysypat do popelnice.
Název: Nákladovost? Datum: 04.04.05 13:55
Autor: Tritium
Zajímalo by mě, jestli zmínka o nákladovosti 5 centů na kWh znamená za a) centů z dolaru či eurocentů a za b), jestli jde jen o rozpočítané fixní naklady na pořízení reaktoru, nebo už je to celkový náklad na jednu kilowathodinu.
Název: nepruchodnost Datum: 04.04.05 12:41
Autor: Arccos
I kdyby se podarilo vyresit vsechny technologicke, bezpecnostni a ekonomicke problemy, stejne budou tyto reaktory nepruchodne. Zaslouzi se za to vsechny Jihoceske matky, Greenpeace, a dalsi.
Název: . Datum: 04.04.05 11:47
Autor: machr
no super, uz vidim, jak v kazdym lese lezi na skladce deset jadernejch reaktoru....
Název: Info Datum: 04.04.05 11:38
Autor: Marek
Pro zajemce nejake info o stepnych materialech: http://nuclearweaponarchive.org/Nwfaq/Nfaq0.html
zejmena sekce 6 http://nuclearweaponarchive.org/Nwfaq/Nfaq6.html.
(Vse je anglicky.) Jiste se toho da najit mnohem vice.
Název: Celkem dost Datum: 04.04.05 11:31
Autor: Marek
Paliva je celkem dost. V soucasne dobe se pouziva prevazne U235. Z U238 lze vyrobit Pu239 a dalsi izotopy Pu, ktere take lze pouzit v jadernych elektrarnach (jen reaktory budou jine). To je ovsem potencialne a jednoduse zneuzitelne. Navic napr. Indie studovala vyuziti thoria, ktereho je jeste vice. USA nyni skladuji velke zasoby ochuzeneho uranu (ktery je vysledkem obohacovani). Takze spise nez technicky je to politicky a bezpecnostni problem. Dalsi problem je zpracovani vyhoreleho paliva, ktery se sice resi ale do soucasne doby neni prumyslove realizovan. (Tim mam na mysli prepracovani aktivnich produktu stepeni na neaktivni pomoci urychlenych protonu.) Takze se stale jeste hledaji 'trvala' uloziste.
Název: Kolik máme paliva? Datum: 04.04.05 07:10
Autor: VlK
Zajímalo by mně kolik "paliva" máme pro tyto reaktory, sice spotřebují relativně málo, ale uranu taky není příliš mnoho. Nejsou propočty kolik GWh se z dosud objevených ložisek uranu dá vyrobit? Nebo na kolik let současné spotřeby vydrží?
zadní kolo je prej snad z raketoplánu
Jeho výrobu budete moct sledovat na Discovery kanálu
--------------------------------------------------------------
to ani náhodou. Zadní kolo je tedy kus kola jen si proglédni nějaký technický snímek z tčeba přistání STS. A nebo se podívem na nějaký report z LeBourget na zdejších stránkách. Fotil jsem tam i pneu pro STS, vyrábí fa.Michelin.
Daniel Lazeký ¨)
Na trhu je k sehnání kniha o tajných projektech od Pavla Toufara Utajený vesmír.
Namátkou: Jurig Gagarin v raketoplánu, Supersojuz,Poljus,Merkur, kosmické stíhačky, orbitální bomby atd.
Wow tak to je mazec, fakt ulet. Zajimaly by me naklady na to postaveni a cas, zatim jsem nemel cas si to poradne procist, takze se omlouvam pokud to tam je zmineno. No co takhle nadsenci z Kosmo klubu, ti by nedokazali se podobne pobavit a timto zpusobem prezentovat kosonautiku. Pokud by se maketa dala vicenasobne pouzit a byla by overena funkcnost a bezpecnost, tak na leteckych dnech a ruznych akcich by mohla byt dobrou atrakci, ktera zaujem lidi:) Spolu s rozdavanymi letaky o kosmonautice a letaky o kosmo klubu s adresami na webove stranky by to mohlo zaujmout slusne mnozstvi lidi, plus media:) Samozrejme je to trosku prehnane a i v tomto provedeni slusne sousto, ale jako napad se mi to libi.
A dalsi na stranky, kde jsou slusne linky na dalsi stranky venovane tomuto konicku: http://www.dartrocketry.com
No jinak jde videt jaka je vyhoda napriklad americke vykonejsi ekonomiky. Muzou mit takoveto bohulibe konicky. U nas by asi poradani podobnych akci nebylo prilis realne. Skoda.
Urcite je jich spousta, ale porad to jsou takove jednostupnove hracky vetsinou:) V USA a v zapadni Evrope se dokonce bavi i pridavanim kamer na rakety a pak soutezemi zaznamu letu.
No a hlavne je jedna super stranka venovana raketovemu modelarstvi, kde je popsana vyroba raketoveho motoru, paliva, vyroba rakety, proste uplne vse. A je zde: raketky.ebox.cz
Tady je přesnější popis Bumbácu:
Description: Rocket parts from that have fallen near William Creek. These originate from Woomera, a rocket testing range away to the west. The large cylinder is the first stage of a British Blue Streak rocket from the 1960s.
Pekna fokta, ncimene me strasne na ruskych storjich fascinu jek vypadaji "amatersky", tluste trubky, kohoutky jak v teplarne a ted "obelcek" pres kosmickou lod:) To je uzasne, je to takova Verneovska technika, prumyslovej design, nebo jak to nazvat. Amici maji vse tak "ladne", stejne to bylo a castecne je i u letadel, treba nyty a "hrbolaty" povrch Migu:) Muze nekdo vysvetlit ten "oblecek"?
ales - 18/10/2005 - 21:31
> Muze nekdo vysvetlit ten "oblecek"?
Tepelná izolace. (co víc k tomu říkat?)
Pinkas - 18/10/2005 - 22:46
Opravdu nevím, co na tom Sojuzu vypadá „amatérsky“, zvlášť když uvážíme, kolik složitých systémů obsahuje v tak malém prostoru včetně 3 kosmonautů. To nemluvím o tom, jakou spolehlivost tato loď ji prokázala, včetně mnoha automatických stykovek. Zatím je ještě nikdo jiný v kosmu nedělal.
Deadeye - 19/10/2005 - 00:31
No takze za prve, ja vim k cemu ten oblecek je, tedy jsem to tusil, ale proc je to reseno zrovna takto? Tedy vetsina ostatnich lodi a stanci nepouziva oblecek. Dokonce si nejsem jisty zda vsehcny Sojuzy ho maji.
Za druhe ne tak amatersky jako verneovsky(popisoval jsem ten pocit), proste hrube anrozdil od ladnych tvaru jinych lodi. Nemyslim tim, ze by byly Sojuzy nekvalitni, nebo spatne, ja osobne mam respekt k ruske kosmicke technice, protoze amici pres svou velkohubost nedokazali udelat tak bezpecny a spolehlivy system. Co se tyce automatickeho stykovani apod, tak slavne USA zaspaly, i ATV bude mit system stykovani (navadeni) tusim od rusu komplet koupeny.
Me jen fascinuje ta "hrubost" ruske kosmicke a letecke techniky. A ta prakticka jednoduchost.
J2930 - 19/10/2005 - 11:44
citace:Me jen fascinuje ta "hrubost" ruske kosmicke a letecke techniky. A ta prakticka jednoduchost.
Mne mnohem vic pripada amatersky ten raketoplan z USA , teda ne amatersky ale takovy urednicky, vyborny pro laborator nevhodny na litani Experiment polepeny kachlickama. Vesmir je drsnej a chce to i drsnou techniku jako treba prosluly rusky samopal. Ono hodne ruskych veci tvori dejiny. Mozna vic nez jsme si ochotni pripustit. Dobre je, ze existuji oba pohledy na vec.
Myslím, že tu tepelnou isolaci mají hlavně Sojuzy létající k ISS, kde zůstávají pevně připojeny dlouhou dobu jako záchranný člun. ISS se nemůže natáčet tak, aby to bylo z hlediska ohřevu Sojuzu optimální. Nebo se mýlím?
Patek - 19/10/2005 - 20:12
citace:Myslím, že tu tepelnou isolaci mají hlavně Sojuzy létající k ISS, kde zůstávají pevně připojeny dlouhou dobu jako záchranný člun. ISS se nemůže natáčet tak, aby to bylo z hlediska ohřevu Sojuzu optimální. Nebo se mýlím?
Tuto tepelnou ochranu měly již první verze Sojuzů,akorát měla jinou barvu.
hawaj - 21/10/2005 - 04:12
citace:par detailnich kachlicek (nebudi moc velkou duveru)...
A to se prosím pěkně odhadne podle čeho??
Někerý kachle vypadaj pekělně ale stihnou se klidně vystřídat i na několika různej raketoplánech
Jinak rusácí a amíci je ve svý podstatě jedno a to samé, akorát amící to maj víc naleštěnýJ2930 - 21/10/2005 - 12:46
citace:A to se prosím pěkně odhadne podle čeho?? .....Tedle záběr je ze stanice ISS a ne z raketoplánu.
A to se prosim nemusi odhadovat to je jen pocit umocneny padajicima troskama ohorelych zbytku hi-tech techniky o nevim kolika tisicich soucastkach vcetne tech desticek. Kolik lidi asi zamestnava jejich predletova kotrola? No nic dnes uz vime ze to stejne dolitalo...vice ci mene...Zrejme uz nebudej duveru
Ze to je zaber z raketoplanu vim taky. Bylo to tam napsany...a dokonce co to je. J2930 - 21/10/2005 - 12:49
citace:Možná někdo neví o těchto stránkách : http://www.heavens-above.com/
Najdete tam spoustu info o přeletech družic, ISS, záblesků Iridií, ...
Většinu těchto údajů si můžete sami doma spočítat na PC v programu Orbitron (http://www.stoff.pl/ " target=_blank> http://www.stoff.pl/ ). Program je za
pohlednici, ale pracuje i bez registrace a je i v češtině. Pokud má čerstvá data, jsou jeho výsledky stejně přesné jako na uvedených stránkách. Data si stahuje z Internetu.
J2930 - 1/11/2005 - 15:22
NASA World Wind version 1.3.3 (October 2005) now has the ability to browse Clementine moon data with full 3D terrain.
Three data sets are available; Clementine 40xx, Clementine 30xx, and the Shaded Relief map provided by the USGS. The first two were created using data processed by All three provide enough detail to see craters within craters.
aktualni uvaha o problematice letu na Mars z HN rubriky veda
ten článek mi připomíná skeptický články z šedesátejch let o letu na Měsíc
Archimedes - 4/11/2005 - 19:04
Me to naopak prijde velice v poradku. Je lepsi vzdy myslet i na "horsi nez nejhorsi moznou" variantu, nez byt prekvapen nejakou banalitou (to se totiz stejne casto stava, tak proc pridavat zbytecne dalsi). Navic pokud jsem cetl dobre, ta analyza ma i reseni - privezte automaticky vzorky a budeme chytrejsi. Dokud Luna 9 nepristala mekce (jakztakz;) na Mesici, byly take obavy o "utopeni se" v mesicnim prachu celkem legitimni.
Tahle zprava by malem zapadla. Je o AirLaunch a jejich QuickReach a prekvapive hyri technickymi detaily.
J2930 - 14/11/2005 - 16:56
United States Patent 6,960,975
Volfson November 1, 2005
------------------------------------------------------------------------
Space vehicle propelled by the pressure of inflationary vacuum state
Abstract
A space vehicle propelled by the pressure of inflationary vacuum state is provided comprising a hollow superconductive shield, an inner shield, a power source, a support structure, upper and lower means for generating an electromagnetic field, and a flux modulation controller. A cooled hollow superconductive shield is energized by an electromagnetic field resulting in the quantized vortices of lattice ions projecting a gravitomagnetic field that forms a spacetime curvature anomaly outside the space vehicle. The spacetime curvature imbalance, the spacetime curvature being the same as gravity, provides for the space vehicle's propulsion. The space vehicle, surrounded by the spacetime anomaly, may move at a speed approaching the light-speed characteristic for the modified locale.
Zlaté časy, kdy inženýři s pastelkama byli místo grafických karet a místo monitorů se používali nástěnky a proužky papíru s čísly
...engineer coloring by numbers sent down by the Mariner spacecraft in the 1960s, when the first digital images were transmitted through space from Mars.
Tehle vobrázek miluju
Ervé - 30/11/2005 - 07:44
U vypuštění z letadla se vždycky zapomíná na to, že majitel letounu (USAF) těžko bude jen tak souhlasit s tím, aby se dovnitř nacpala raketa s desítkami tun LOX a propanu a tříčlenná posádka bez vystřelovacích sedadel s tím startovala a nejmíń dvě hodiny letěla k místu startu. Cena C-17 je víc než čtvrt miliardy dolarů, o pilotech nemluvě. To je prostě nereálné. U Pegasa aspoň můžete raketu kdykoliv po startu odhodit, ale tady trvá nejmíň 10 sekund, než se zadní rampa otevře. Při otevření rampy musí být rychlost letadla velmi nízká, takže přírůstek rychlosti je velmi malý, ještě snížený o nutnost raketu zpomalit padákem, aby z letadla vyjela bez silového působení na konstrukci - pouhý přírůstek výšky startu nemůže kompenzovat náklady vzdušného startu. Tohle je nereálný, nesmyslný projekt.
avitek - 4/12/2005 - 08:49
Stránka s prezentacemi v PowerPointu z letošní konference Americké astronautické společnosti (AAS). Je tam např. přednáška Sevastjanova (nového ředitele RKK Energija) o vyhlídkách mezinárodní spolupráce v pilotované kosmonautice, a jiné.
citace:Stránka s prezentacemi v PowerPointu z letošní konference Americké astronautické společnosti (AAS). Je tam např. přednáška Sevastjanova (nového ředitele RKK Energija) o vyhlídkách mezinárodní spolupráce v pilotované kosmonautice, a jiné.
Doporučujem stiahnuť si prezentáciu od Alana Thirkettle z ESA o spolupráci na Klipperi - veľa pekných obrázkov, Parom,missia na mesiac a ďalej,...
Jan Toman - 14/12/2005 - 07:25
stránky jsou v němčině, obsahují spoustu detailních informací o realizovaných i budoucích misích, přejít se dá i na stránky věnované ostatním odvětvím kosmonautiky:
teď už zbývá jenom se naučit německy a je co studovat :-)
Adolf - 18/12/2005 - 13:35
Počítám, že část zdejších čtenářů chodí občas na Osla, kde je i řada článků s vesmírnou tématikou. Nebudu je uvádět udělám ale jednu výjimku:
Zarytý kosmomil se tam možná podívá jen do rubriky vesmír a nekouká do takových rubrik jako Člověk, kde se prohrabávají v úštěpcích pěstních klínů dávných hominidů, nebo se hádají jestli ta druhá linie vší s jiným genomem se vyvinula na homo erectech a přeskočila na sapitenty při jejich setkání s erecty přesně před jejich vyhynutím, a tak. To nemusí být pro vyznavače zdejšího portálu tak moc zajímavé. Jenže právě v Člověkovi tam mají důmyslně ukrytý článek o výzkumu meteoritů a atmosférických meteorů pomocí současných roverů, co brázdí Mars:
citace:A to se prosím pěkně odhadne podle čeho?? .....Tedle záběr je ze stanice ISS a ne z raketoplánu.
Podivejte se napriklad na tento zaber. Pri veskerem respektu k teto technice musim priznat, ze detail pantu u dveri nakladoveho prostoru me celkem rozesmal...
no pravdou je,že jako vyučený automechanik a zámečník bych se asi musel za takouvou výrobu dost stydět a mistr by mi dal za ucho. Zase na druhé straně ten kdo viděl balšuju topornuju těchniku iz sojuza.....asi by se taky kolikrát chytal za hlavu. Nicméně vše funguje a je to vcelku spolehlivé. Nebo jinak řečeno nezáleží na kráse jen když to spolehlivě šlape.
Daniel
Budla - 5/3/2006 - 19:24
Vzhledem k nově chystanému webu s velkou databází kosmonautických
odkazů prosím všechny, pokud znají nějaký zajímavý web, aby zaslali na tento meil odkaz: polakmichal@atlas.cz nebo na icq 304-360-951
za zaslané odkazy děkuji
PS:zasílejte pouze odkazy na málo známé weby
geo - 24/3/2006 - 01:32
Dobrý den.
Rád bych zde uvedl podle mě zajímavý odkaz na další zkoušky motorů typu SCRAMJET.
Nemyslím si, že by to byla cesta, jak levně na orbit, spíše si myslím, že by to mohlo znamenat budoucí možnost, jak na suborbitální lety nebo případně později, jak v přepravě lidí nahradit Concorde a Tu-144.
Myslím si však, že pasažér takovéhoto stroje spíše než krásu mraků bude obdivovat krásu hvězd.
S pozdravem Jirka
Adolf - 24/3/2006 - 08:42
U scramjetů napadá mě, kdyby se je podařilo vyvinout do nasaditelné podoby, jaký by u nich byl problém s aerodynamickým třeskem? Je to už tak vysoko, že nás nemusí trápit?
mm - 24/3/2006 - 10:02
citace:Dobrý den.
Rád bych zde uvedl podle mě zajímavý odkaz na další zkoušky motorů typu SCRAMJET.
Pekne. Len skoda ze rusi maju tento motor nasadeny uz v operacnom nasadeni niekolko rokov. Bohuzial (ako takmer vzdy) zatial len v armade.
mm - 24/3/2006 - 10:39
To je omyl, rusové (ale například i britové ve střelách Sea Dart a USA v SR-71) používali a používají klasický náporový motor s podzvukovým spalováním. Ten funguje efektivně od rychlosti Mach 1 asi do Mach 5 podle výšky použití, nízko nad zemí (mořem) kolem Mach 2,5. Vzhledem k tomu, že se Concord ekonomicky nevyplatil, je absudrní domnívat se, že někdy budou civilisté létat se scramjety. Využitelné je to jen pro vojáky. Pro vynášení nákladů na orbitu to taky nebude mít význam, protože musíte něčím motor urychlit na Mach 4, aby začal fungovat a od Mach 12 zase použít raketový motor pro vynesení UZ, přičemž musíte pečlivě tvarovat celý stroj. Je to příliš komplikované a drahé, aby to fungovalo. Současným raketám stačí dva stupně - první kyslíko-petrolejový (snad v budoucnu opakovaně použitelný a zachraňovaný) a druhý kyslíkovodíkový jednorázový, případně pro LEO opět kyslíko-petrolejový. Použití scramjetu přidává mezistupeň a přitom výrazně komplikuje konstrukci vyššího stupně. Tudy cesta ke zlevnění startu nevede.
Ale to je RAMJET (naporovy motor) a ne SCRAMJET (naporovy motor s nadzvukovym proudenim ve spalovaci komore)!!! Ramjety se pouzivaji uz dlouho, ale scramjety se teprve testuji. Pokud nekdo neco takoveho ma v operacnim stavu (coz velice, velice pochybuji), velmi peclive by to tajil. A museli bychom prijmout hypotezu ze projekty jako X-43 nebo HyShot jsou jen zasterky a konspirace, blablabla...
mm - 24/3/2006 - 11:07
K čemu se takový scramjet může hodit? Chceme-li něco na planetě někam dopravit extrémně rychle a nekoukám při tom nějakou tu korunu navíc, tak je na to raketa. Aby jí mohlo konkurovat zařízení na jiném principu, musí poskytovat buď vyšší užitné nebo ekonomické vlastnosti. Scramjet, pokud bude opravdu používaným zařízením, bude součástí dost složitého a tedy drahého systému. Mělo by to mít pohony, které ho dostanou na minimální rychlost k jeho zážehu a musí to být schopno zase vstoupit bezpečně do hustých vrstev atmosféry. Kdyby mělo jít o zařízení pro jednorázové použití, tak těžko může konkurovat raketě. Na to by byl drahý. Musí být dostatečně dlouhodobě použitelné, aby bylo levnější než raketa, ať bude sloužit vojákům nebo civilům. Že to asi nebude legrace, naznačují ekonomické problémy raketoplánů, na které jsou dost podobné nároky.
Ovšem, kdybychom tady na delší vzdálenosti při zemi chtěli cestovat extrémními rychlostmi, a vyřešit všechny ty problémy na drak takového letounu aj., tak bychom ho také v jeho extrémně vysokorychlostním stupni mohli dělat opakovatelně použitelný a raketový. Konstrukčně by nás to asi vyšlo levněji.
Takže asi jediná výhoda, kterou by nám mohl poskytnout, by byla úspora paliva. Tu teoreticky asi může přinést na velmi dlouhé lety obrovskou. Letět extrémní rychlostí v extrémní výšce by mohlo znamenat dosáhnout velmi nízkých nákladů na palivo na tunokilometr. Musely by být tak nízké, aby zaplatily amortizaci zařízení, které by muselo mít přiměřenou životnost. Dokud nebude zařízení s dostatečně dlouhou životností, aby se náklady na jeho amortizaci rozpustily v úsporách paliva, nepřinese to nic. Draze a rychle to umí i raketa. Ani pro vojenskou využitelnost to nic moc nepřinese, nebude-li to levnější. Ani vojákům to nepřinese vyšší užitnou hodnotu, neboť i s raketou lze dosáhnout stejné bojové účinnosti. Jediné s čím to asi může konkurovat jak v civilním tak ve vojenském použití je cena, a ta nejspíš může být jen cenou paliva.
Vypadá to, že výhodu dokonce i ve vojenské oblasti to bude mít jen, když se to aspoň přiblíží komerční ekonomičnosti.
Jako problematické tu bylo zmíněno komerční využití takových zařízení s poukazem na slabé ekonomické výsledky letounu jako Concorde či Tu 144. Tyto letouny by asi v modifikaci bombardér byly úspěšné, jako komerční letoun však ne. Jako bombardér však nemají konkurenci v jiných principech letounů. Transkontinentální doprava k vojenským účelům v rychlostech řádů desítek Machů ale konkurenci má v raketách. Vojákům se tedy také nevyplatí, nebude-li levnější než raketa.
Odhlédneme-li od takových problémů jako hlučnost uvnitř letounu, jistě i nemalou složku amortizačních nákladů na tunokilometr, tak tím, co jim nejvíce zlomilo ekonomicky vaz, byly náklady na palivo. Tato letadla prostě létají ve výšce, v níž je let jejich rychlostí neekonomický. Scramjet má naopak ambici létat ve výšce a rychlostí, která je ve složce palivových nákladů na dlouhé trasy velice ekonomická. Z ekonomického hlediska je to asi jeho největší výhoda, která musí převýšit všechny nevýhody, aby měl šanci se prosadit. Neposkytuje totiž lepší užitné vlastnosti než raketa, může poskytnout jedině vyšší ekonomické vlastnosti. Má však možná potenciál dosáhnout nejnižších palivových nákladů na tunokilometr ze všech druhů letecké dopravy, proto prorazí-li, bude to asi kvůli tomu, zatímco Concorde právě kvůli tomu neprorazil.
Kdy by tedy měly úspory paliva u scramjetu přinést jeho využitelnost. Pro vojáky je obrovská rychlost nesmírnou výhodou, jsou tedy ochotni za tunokilometr bombardéru dost připlatit. Nenašlo se ale dost pasažérů Concorde, kteří by chtěli také tolik platit za své lety. Vojáci by snad mohli chtít platit scramjet, bude-li levnější než jeho substitut raketa, ale to nejspíš až v době, až budou chtít nějakou sadu transkontinentálních střel nahradit něčím novým pro vyčerpání technické životnosti dosavadního modelu.
Komerční sféra představuje silně konkurenční odvětví, které se potýká s poklesem výnosů a obrovskými problémy na straně nákladů i nedostatkem prostředků na expanzi. Aby bylo dosaženo tak nízkých nákladů na amortizaci, že úsporou na palivu začne scramjet porážet cenu běžného létání, to by vyžadovalo hodně dlouhodobý vývoj a značnou úsporu z rozsahu. Toho by snad bylo dosaženo, kdyby trvaly delší dobu závody ve zbrojení, v nichž by sramjet porazil jako bojový prostředek raketu. To tu ale honem asi nebude.
Potřebovali bychom tedy, aby za rychlý let byli pasažéři či přepravci carga ochotni hodně připlatit. Zase se tu nabízí srovnání s Concorde. To srovnání ale zase tak moc nefunguje. Pasažéři tohoto letounu používali spíše jako vyhlídkové atrakce. Bohatí lidé se chlubili tím, že letěli v Concordu. Businessmani se ale nepřepláceli, aby získali místo v tomto letadle, které by mohlo uspořit něco z jejich vzácného času, a tak cena letenek, které by zaplatili něco maličko nad variabilními náklady letu, aby alespoň snížily ztrátu, nemohla být dostatečně vysoká. Fakt ale asi je, že Concorde asi moc velkou úsporu času neposkytl, těžko tedy mohl očekávat že za to shrábne nějako rentu z rychlosti. Letíte-li mezi Evropou a Amerikou, tak stejně ze všeho nejvíce čekáte, na kdy máte letenku. Pak vždy dlouho čekáte na letišti doletu, na letišti destinace, někdy nějakých přestupů a v dopravě mezi letištěm a civilizací. V celkovém čase, který potřebujete, abyste se dostali z Prahy do LA, nakonec složka představující přelet oceánu nebude až tak moc, aby vás vytrhla a byli jste ochotni za ni hodně platit. Kdybyste ale měli letět bez mezipřistání byť i pouhou rychlostí Concorde ne jen někam do NY, ale do Tokia či Sydney, začalo by to být zajímavější. Letět tam pak rychlostí scramjetu, to by na těchhle vzdálenostech, byla nakonec úspora, za kterou by stálo za to sáhnout hlouběji do kapsy.
Porovnání s Concorde sice pokulhává, ale asi bude dosažitelnější koupit si noc v mezinárodním hotelu pro pracháče ISS, než se dočkat letu scramjetem.
Rozhodně by se oba projekty měly realizovat, snad to v NASA projde. To je velká výhoda těles pohybujících se v oblasti mezi Venuší a Jupiterem, při dobrém stavu a dostatku paliva mohou být použity několikrát, sice na další úkoly není optimalizované vědecké vybavení, ale získaná data jsou nenahraditelná.
To je opravdu síla - chcete naznačit, že se taky družice vypouštějí z mobilní odpalovací jednotky?
Jedna se o raketu Start 1, jenz je postavena na bazi ICBM RT-2PM/Topol (ten startuje z mobilni vypousteci rampy), na ktere je doplnena 4. stupnem. Nosnost Startu 1 je mezi 320 - 550 kg na polarni drahu. Vice o ICMB RT-2PM/Topol na http://www.fas.org/nuke/guide/russia/icbm/rt-2pm.htmerakis - 28/4/2006 - 20:14
To je opravdu síla - chcete naznačit, že se taky družice vypouštějí z mobilní odpalovací jednotky?
Nuž áno, no pokiaľ viem, týka sa to len rakiet typu Start.
leemer - 2/5/2006 - 10:05
Jestli ctu dobre: sedadlo se zarazi na konci katapultu, zatimco velmi odvazna osoba na nem ne :-))) Ja bych do toho asi nesednul ....
Archimedes - 17/5/2006 - 08:27
Jsou ta slova, ze osoba, co poleti, je "velmi odvazna" i v tom puvodnim patentu?
Neni to ten hangar, co se v nem zritila strecha na jeden z poslednich kompletnich exemplaru Energije?
5ník - 26/6/2006 - 18:37
Podle mě jo. Nejsem si tím ale jist.
citace:Neni to ten hangar, co se v nem zritila strecha na jeden z poslednich kompletnich exemplaru Energije?
Martin Kolman - 27/6/2006 - 01:29
Když pojede to doprava a dolů po silnici od zničeného hangáru, tak vidítě že tam venku "na dešti" stojí něco co vypadá jako buran :-) Asi to ale bude jenom nějaká maketa.... Když se vydáte nahoru po dvojitých koleích, tak vas dovedou k dvojíté rampě pro Enegrii/Buran (původně pro N1) :-)
Jinak, zdá se mi to, nebo opravdu většina Bajkonuru z větší části vypadá jako opuštěná průmyslová zóna ?
Adolf - 27/6/2006 - 07:59
Zajímavý článek o vědeckém programu pro návrat na Měsíc i o vyváženosti technických úspěchů s vědeckým programem při kosmonautických programech obecně:
Tuhle stránku je možno použít pro lepší představu, kde asi tak ta ISS.
JuDu - 10/7/2006 - 07:54
Ahojte,
Mozem niekoho poprosit, ci by mi nemohol poslat link na audiotextovu nahravku (video ...), kde je zaznamenany prenos z Apolla 8, ako precitaju prvu cast z Biblie ? Na oplatku Vam mozem dat nahranky par hodin debaty v riadiacom stredisku, ked doslo k vybuchu na Apolle 13.
Mozem niekoho poprosit, ci by mi nemohol poslat link na audiotextovu nahravku (video ...), kde je zaznamenany prenos z Apolla 8, ako precitaju prvu cast z Biblie ? Na oplatku Vam mozem dat nahranky par hodin debaty v riadiacom stredisku, ked doslo k vybuchu na Apolle 13.
Dakujem
5ník - 10/7/2006 - 09:15
Po chvilce hledání na netu jsem našel další moc zajímavou stránku. Je na ní požadovaný audio soubor "Apollo_8_genesis_reading.ogg" (Ogg Vorbis Codec Compressed WAV File) . Pro přehrání jsem použil WinAmp.
Mozem niekoho poprosit, ci by mi nemohol poslat link na audiotextovu nahravku (video ...), kde je zaznamenany prenos z Apolla 8, ako precitaju prvu cast z Biblie ? Na oplatku Vam mozem dat nahranky par hodin debaty v riadiacom stredisku, ked doslo k vybuchu na Apolle 13.
Dakujem
JuDu - 11/7/2006 - 08:08
Ahojte,
Dakujem za pomoc kazdemu, stranku som nasiel a zvukovu nahravku som stiahol v poriadku. Este raz vdaka.
temna budoucnost NASA?
aneb trocha sci-fi na http://www.daveschool.com/pages/Gaming.htm, dole na strance je odkaz na (pres 60MB) velke akcni video kombinujici zive herce a pocitacovou animaci. Ztraty povoleny...
Ten model som tam videl /aj fotil/ . Je umiestnený v piesku, ktorý sa podobá na povrch Marsu. Dokonca sa v tom "teréne" aj pohybuje a je riadený diaľkovým ovládaním. Mohli si to skúsiť aj deti.
Kamera je umiestnená na vysokej tyči vo výške asi 2m a je otočná, môže teda robiť panoramatické zábery. Myslím, že na tej tyči boli dokonca kamery dve / pre priestorové videnie?/. Ten istý obraz bol premietaný na plátno na stene za roverom. Prenos nebol okamžitý, ale po jednotlivých snímkoch a s časovým odstupom.
Obsluha mala na roveri položený laptop.
J2930 - 27/7/2006 - 13:37
Provozovatelem protálu je Americká astronomická společnost (AAS) a je určena jednak k podpoře výuky astronomie na středních školách, ale také jako zdroj informací pro zájemce. AAS je neco podobného, jako u nás ČAS (Česká astronomická společnost).
Asi před měsícem jsem založil svojí stránku ( blog ) Je na téma kosmonautika a astronomie. Byl bych rád kdyby jste se podívali a kdyžtak i napsali i nějaké komentáře. Pokud by jste tam našli nějakou nesrovnalost se skutečností tak to prosím nepiště do komentáře- ale pokud by jste chtěli tak na email ( tomas_kovarik@email.cz). Adresa té stránky je: http://space-kosmo.blog.cz
Pinkas - 7/9/2006 - 09:33
Podíval jsem se na stránku a jsem tak trochu šokován, na jaké úrovni se informuje o kosmonautice a to nejen odborně ale i slohově. Zvláště mně pobavila otázka na p. Vítka, zda se kyslík a vodík tankují do nádrže společně nebo odděleně.
tomas.pribyl - 7/9/2006 - 10:05
citace:Podíval jsem se na stránku a jsem tak trochu šokován, na jaké úrovni se informuje o kosmonautice a to nejen odborně ale i slohově. Zvláště mně pobavila otázka na p. Vítka, zda se kyslík a vodík tankují do nádrže společně nebo odděleně.
1) Neexistuje hloupa otazka, existuje jen hloupa odpoved. Neni problem shodit tazatele - ale udela to jen tupec (coz Tonda Vitek v zadnem pripade neudelal). Tazatel se pta proto, ze se chce neco dozvedet - i kdyz je treba otazka z odborneho hlediska postavena na hlavu. Venuji se kosmonautice pres dvacet let - a dodneska vznasim mnohdy naivni otazky (z pohledu vseznalku). A nestydim se za to. Kdyz se nebudu ptat, tak se nic nedozvim.
2) Neni problem hodnotit praci druhych, ale je problem nejakou praci sam udelat a prezentovat se s ni. (Diskutujici na kosmo.cz se casto rozciluji nad praci druhych, treba nad chybami v novinach a casopisech - ale co kdo udelal pro to, aby se situace zlepsila?)
3) Neznam cloveka, ktery by se narodil s perfektni a bezchybnou cestinou. Chyby v blogu sice jsou (a dosti zavazne) - ale na vetsinu prijde autor sam (casem) nebo jej na ne (slusne) upozorni okoli. Tim, ze nebude nic delat, tak se nic nenauci. Tim, ze nebude nic delat, tak nepomuze kosmonautice.
Pro Tomase Kovarika: jsem nesmirne rad, ze v Cesku nejaky blog o kosmonautice existuje (vubec jsem to do vcerejska nevedel). Nenechte se znechutit temi, kdo nic nedelaji a jenom shazuji praci druhych. Jit s kuzi na trh vyzaduje odvahu i umeni neco vydrzet. Drzim vam palce!
Pro pana Pinkase: napsal jste sve pripominky panu Kovarikovi do e-mailu (jak sam zadal - vedom si evidentne jejich potreby) nebo jste jej jen verejne shodil?
anonim - 7/9/2006 - 10:29
Taky se říká že je lepší se zeptat na hloupou otázku a vypadat pět minut jako hlupák než být hlupákem do konce života. Nu a pokud se budeš takhle ptát dál a dál tak se pak postupně začnou lidi ptát tebe a možná to jednou bude i pan Pinkas
K tomu webu... proč tedy nepíšeš rovnou do kosmo.cz? takhle se k tobě málokdo málokdy dostane.
Připomínám, že autorovi tohoto blogu je 14 let, takže já osobně jeho blog považuju za dobrý počin a dobrý způsob "získávání ostruh". Otázky a odpovědi uvedené v blogu mi připadají výborné zvlášť pro laické čtenáře. Věřím, že i takovýto pohled na kosmonautiku je potřebný, protože např. mne by podobné otázky nenapadly, a přitom uznávám jejich logiku a obtížnost hledání odpovědí na ně v našich stávajících "webech pro pokročilé".
Pinkas - 7/9/2006 - 12:08
Omlouvám se za můj e-mail, úplně mně uniklo, že jde o tak mladého člověka a že jeho blog je určen zřejmě hlavně pro jeho vrstevníky. Ještě jednou tedy sorry.
Pinkas - 7/9/2006 - 13:02
Ještě dodávám, že panu Tomáši Kovaříkovi jsem se rovněž přímo omluvil osobním e-mailem.
Tomáš_Kovařík - 7/9/2006 - 13:55
citace:Omlouvám se za můj e-mail, úplně mně uniklo, že jde o tak mladého člověka a že jeho blog je určen zřejmě hlavně pro jeho vrstevníky. Ještě jednou tedy sorry.
Můj blog není určen jen pro moje vrstevníky- protože je to většinou vůbec nezajímá. Je určen pro VŠECHNY které to zajímá.
Kosmonautika mě hrozně zajímá a jednou mě napadlo že bych o ní mohl založit stránku. No a jediný způsob na vytvoření webové stránky jaký jsem znal, byl blog.
No a tak jsem ho založil a psal do něj články. Potom jsem napsal panu Vítkovi jestli bych tam mohl dát nějaké jeho odpovědi na moje otázky-- a on souhlasil.
Jinak to jak jste psal že jste se pobavil při té otázce na pana Vítka, to mi opravdu vůbec nevadilo.
Prosím když by někdo z těch kdo tohle čte měl čas a chuť- mohl by mi napsat ( na mail nebo sem) a upřesnit jaké tam mám chyby?
Děkuji a zdraví Tomáš Kovařík.
tomas.pribyl - 7/9/2006 - 15:25
citace:K tomu webu... proč tedy nepíšeš rovnou do kosmo.cz? takhle se k tobě málokdo málokdy dostane.
Pokud muzu tuto otazku zodpovedet i za sebe a svuj blog (http://www.kosmonaut.cz/blog/index.html), pak z pomerne prosteho duvodu: protoze v tom siiiiiiiilenem mnozstvi odkazu na kosmo.cz by se jeden dalsi odkaz absolutne ztratil... (Pro stare matadory je kosmo.cz prima zdroj hutnych informaci, ale novy navstevnik se musi zdesit a propadnout do zapadniho Nemecka, jak pravi klasik...)
anonim - 7/9/2006 - 15:43
Jinak chci Tomáši Přibylovi poděkovat za skvělý článek v L+K o SLC-6 asi to dalo hodně práce se scháněním informací.
tomas.pribyl - 7/9/2006 - 20:28
citace:Jinak chci Tomáši Přibylovi poděkovat za skvělý článek v L+K o SLC-6 asi to dalo hodně práce se scháněním informací.
Slouzim kosmonautice! :-) A jinak dekuji, jsem rad, ze to aspon nekdo cte... ;-)
lana - 7/9/2006 - 20:40
citace:
citace:Jinak chci Tomáši Přibylovi poděkovat za skvělý článek v L+K o SLC-6 asi to dalo hodně práce se scháněním informací.
Slouzim kosmonautice! :-) A jinak dekuji, jsem rad, ze to aspon nekdo cte... ;-)
Čte to dost lidí , ale to je vše.... bohužel...každý je rád že nějak žije....... stejně dík za jakékoliv informace .... Lana
Tomáš_Kovařík - 7/9/2006 - 22:22
Jen chci napsat že děkuji všem ktěří se koukli na http://space-kosmo.blog.cz a napsali něco o něm sem a na můj email.
Tak jsem se konečně dočkal trochu článečku o dopadu SMART, kde by se zabývali zábleskem. Rozboru spektra, jak jsem doufal, jsem se ještě nedočkal. Ale aspoň už vím, jak to bylo obtížné a kolik to vyžadovalo štěstí ten záblesk dostat i přesně lokalizovat místo dopadu. Jak se tato sledování vlastně dělat neumí. Jak neznáme přesný tvar Měsíce a je proto potřebná mise s laserovým výškoměrem, která tento nedostatek odstraní.
Hezká animace i zajímavý článek kolem. Kohosi, kdo si tu láme hlavu možností přežití úlomků sondy, které by snad nemusely být odpařeny, by snad mohl zajímat i jistý náznak naděje, že by takové snad mohly existovat (debris), v článku:
From a detailed analysis of the CFHT infrared movie of the variations after the flash, a cloud of ejected material or debris travelling some 80 kilometres in about 130 seconds has been detected by observer Christian Veillet, Principal Investigator for the SMART-1 impact observations at CFHT.
ROBO - 9/9/2006 - 10:28
prosim .. existuje nejaky SW .. ktery byl simuloval ( kreslil,animoval) prubeh letu,trajektrii,let pri zadani zakladnich parametru,vaha,vykon motoru ... ??
urcite se nejaky najde.
Dekuju
Tak už tu máme teleportaci, zrychlování, zpomalování světla, optickou neviditelnost, ale motor který nepotřebuje palivo.... tomu se snad nedá ani věřit!!!
Jen bych chtěl upozornit na již tady uváděný odkaz na stránky http://www.mvgroup.org/forums/
Pokud kliknete na "search" a necháte vyhledávat podle slov jako je space, shuttle, apollo, atp. Je to nekonečný důl dokumentárních filmů o kterých jsem kdy slyšel. A stáhnete je jako torrenty.
Adolf - 17/9/2006 - 19:05
Pořád tu brečím, jak se zanedbává výzkum jedné z nejpodstatnějších složek našeho životního prostředí Slunce a jeho počasí. Naštěstí to možná nebude tak docela pravda:
stranky Dona Mitchella http://www.mentallandscape.com/ se tu uz urcite objevily v souvislosti s nove zpracovanymi obrazky z Vener, ale pri hledani neceho pro muj blog jsem narazil na spoustu dalsiho obrazoveho materialu ze sovetskych sond http://www.mentallandscape.com/C_Catalog.htm - nektere z nich jsou opravdu unikatni ...
Doufám, že v Kjótu se zase nedohodne a Brusel pro EU neschválí nějakou další kvótu jako na CO2 k odvrácení globálního oteplování také něco k odvrácení komety.
mpower - 12/10/2006 - 20:35
Áda: ten článek je děsivej blábol ... v tomhle směru se držím toho, co mi říkal jeden známej: kdyby existoval lék třeba na ochrnutí, tak by celebrity a politici nezůstávali na vozíku. taková věc se prostě neutají - z těch lidí, kteří o tom vědí (v případě komety/asteroidu buď nikdo nebo hafo lidí) to prostě někdo vynese ven. a utajit něco, co už je venku dneska prakticky nejde.
jinak kvóty na odvracení komety jsou dobrý nápad já bych ale byl spíš pro rychlé zafinancování misí jako je evropský Don Quijote (který má zkusit vychýlit dráhu blízkozemní planetky pomocí impaktu).
Adolf - 12/10/2006 - 21:03
citace:Áda: ten článek je děsivej blábol ...
O tom myslím není nejmenší pochybnost. Ovšem zdejší popularizátoři po těchto blábolech pasou, neboť teď už se asi plní hvězdárny vyděšenými lidičkami, kteří se tam přišli informovat o technických detailech nadcházející apokalypsy a přednášející neobeznámený důkledně s nejnovějšími konci světa, která jsou právě cool, u nich nebudí asi dostatečnou důvěru, takže pak jdou radši za astrologem či Vesmírnými lidmi. Jak jsem tak pochopil, tak blábolologie patří ke kvalifikaci popularizátora. Proto jsem to sem dal.
Už jsem tu pochodil s Magazínem 2000 jako zajímavým materiálem aj. Právě kvůli tomuhle. Ne snad kvůli faktům. Adolf - 12/10/2006 - 21:15
Jo, jak jsem tak pochopil z hezkého blogu a "otázek na tělo", tak otázky na tento konec světa k nim v brzké době přibudou.
Tomáš_Kovařík - 12/10/2006 - 21:39
citace:Jo, jak jsem tak pochopil z hezkého blogu a "otázek na tělo", tak otázky na tento konec světa k nim v brzké době přibudou.
Možná jsem trošku mimo obraz- ale jaký blog myslíte?
Adolf - 12/10/2006 - 22:33
citace:
Možná jsem trošku mimo obraz- ale jaký blog myslíte?
V podpisu Martina Pauera, viz jeho příspěvky.
mpower - 12/10/2006 - 23:24
citace:Jo, jak jsem tak pochopil z hezkého blogu a "otázek na tělo", tak otázky na tento konec světa k nim v brzké době přibudou.
díky
jinak za varování jsem samozřejmě vděčný, jsem rád informován o nejbližších nadcházejících koncích světa co se týče Magazínu 2000, četl jsem ho asi jednou a jen jsem nostalgicky vzpomínal na svého času vycházející týdeník(?) Hrom ...
Adolf - 13/10/2006 - 09:31
citace:
co se týče Magazínu 2000, četl jsem ho asi jednou a jen jsem nostalgicky vzpomínal na svého času vycházející týdeník(?) Hrom ...
To je sice naprostá pravda, ale oni se tváří, že to myslí vážně a na rozdíl od Hromu, jim to asi sype. Pořádají také zájezdy na jih Anglie za kruhy v obilí aj. Co je však hlavní, mají přes svou faktograficky perverzní povahu na lidovou mytologii o vesmíru možná větší vliv než seriózní popularizátoři. Adolf - 15/10/2006 - 00:46
Pro energetiku nelze od fotovoltaických článků samozřejmě nic čekat, pro speciální použití jako třeba v kosmonautice ale bude mít vždy velký význam. Proto je zajímavá "fotonová fúze": http://www.osel.cz/index.php?clanek=2167
Jenom doplnuji, ze velitelem sedmiclenne servisni posadky k HST by udane mel byt Scott Altman (4. start). Dale pak letovi specialiste Megan McArthurova (prvni kandidat z oddilu 2000, ktery ziska letovou nominaci), John Grunsfeld a Michael Massimino. Altman a Grunsfeld uz se vyprav k HST v minulosti ucastnili. Zn. bez zaruky.
Daniel Lazecký - 27/10/2006 - 18:22
ta snažím se taképřátelé přispět trochou do mlýna. Snad někdo již stránky zná a kdo nezná přeji příjemné surfování. Je tu pro každého tak trochu na studia a sběratelství
s pozdravem pěkného dne
Daniel Lazecký
koukněte se na (rozumně znějící) alternativu k raketám Ares:
www.directlauncher.com
(doporučuju stáhnout si kvalitnější verzi PDF souboru).
zdravím
Honza
Daniel Lazecký - 30/10/2006 - 16:12
Moc dobrá stránečka. A ještě lepší konfugurace než původně zamýšlená a postavená na stupni SRB. Je bezpečnější a flexibilnější. Poskytuje efektívnější konfigurace v návěsech pomocných motorů a řekl bych ,že jde o obdobu ruské ENERGIE. Rozhodně to je asi ten nejlepšé návrh od Amiků co jsem vyděl.....hm dobrá volba-budu jí fandit.
Daniel
Jirka - 30/10/2006 - 16:44
Tuhle alternativu jsme zde taky diskutovali. Osobne ji davam na treti misto za ESAS a Atlas faze 2 a 3 pristup.
Jen castecne resi vysoke pocatecni naklady a vyrazne omezuje dalsi rozvoj.
Hawk - 30/10/2006 - 17:35
citace:koukněte se na (rozumně znějící) alternativu k raketám Ares:
www.directlauncher.com
(doporučuju stáhnout si kvalitnější verzi PDF souboru).
zdravím
Honza
Na tom videu je špičková písnička "In my dreams".
Patrik K. - 3/11/2006 - 12:30
prechod Merkuru pres Slunce pristi tyden sice nebude pozorovatelny od nas, ale to v dnesni dobe internetu neni az zas takova prekazka - kdyz ho muzeme sledovat treba na zapadnim pobrezi USA http://www.exploratorium.edu/transit/
Nepříjemné na tom je jen fakt, že to není moc příznivé pro minulé podmínky pro život na této planetě aspoň v jeho vyšších formách. Nicméně můj úžas nebere konce např. u následujících tvrzení:
"Objevili jsme zřetelnou hranici mezi vulkanickými regiony a oblastmi, které byly poznamenány přílivy vody," říká Neukum. Všude, kde na Marsu probíhala vulkanická činnost, roztopil se podpovrchový vodní led a voda pak tekla v proudech po povrchu planety. Některé z objevených říčních koryt vznikly nedávno (z geologického hlediska). "Například na úpatí sopky Olympus Mons byly pomocí kamery HRSC objeveny důkazy tekoucí vody z období před 30 milióny roků," dodává Neukum.
Z čeho tam, pro boha, vyčetli třeba tu časovou značku!?
avitek - 5/11/2006 - 09:34
citace:Z čeho tam, pro boha, vyčetli třeba tu časovou značku!?
Většinou se datace geologických útvarů na planetárních tělesech bez atmosféry, nebo s velmi řídkou atmosférou (jako je Mars), odvozují od počtu kráterů na jednotku plochy a jejich eroze (impakty, nebo v případě Marsu větrnou erozí).
Hawk - 5/11/2006 - 10:05
//Nepříjemné na tom je jen fakt, že to není moc příznivé pro minulé podmínky pro život na této planetě aspoň v jeho vyšších formách.
Neztrácej víru, podle Sagana by tam mohli žít třebas formy podobné ledním medvědům.
Já si ani moce nepřeju ,aby na Marsu existoval život, jen by to zkomplikovalo případné pilotované mise na tuto planetu. A do vzdálenější budoucnosti by mohl marťanský život zkomplikovat jeho terraformaci, vznikaly by organizace na ochranu původního života, Redpeace apod.
Adolf - 5/11/2006 - 13:54
citace:
Většinou se datace geologických útvarů na planetárních tělesech bez atmosféry, nebo s velmi řídkou atmosférou (jako je Mars), odvozují od počtu kráterů na jednotku plochy a jejich eroze (impakty, nebo v případě Marsu větrnou erozí).
To se bez možnosti detailního terénního výzkumu aspoň na Měsíci musí dost problémově kalibrovat. To bě mě zajímalo, jestli k současné úžasné už tisícisolární rovery něja významně přispěly ke kalibraci této chronometrie. Adolf - 5/11/2006 - 14:19
citace:Já si ani moce nepřeju ,aby na Marsu existoval život, jen by to zkomplikovalo případné pilotované mise na tuto planetu. A do vzdálenější budoucnosti by mohl marťanský život zkomplikovat jeho terraformaci, vznikaly by organizace na ochranu původního života, Redpeace apod.
Fakt je ten, že až tam přiletíme, tak zaprasit a zasvinit Mars bude snadnější a nikomu nebude vadit, když si tam postavíme prasečí chvlívky, nasadíme půdní bakterie atp.
Na druhou stranu by bylo fajn, kdybychom mohli porovnat náš vzorec života s nějakým komparativním typem úplně jinak vzniklého života nebo aspoň dlouhodobě se zcela izolovaně vyvíjejícího. Také existuje hypotéza, že hlubinné horninné archey jsou ve skutečnosti jednak domanintní formou života tady na Zemi, ale také původní formou - že právě v horkých chemicky aktivních prostárách hluboko pod zemským povrchem vznikl a až druhotně se rozšířil na nehostinný povrch. Kdyby se tato hypotéza měla pravdu, těžko by se pochopitelně dokazovala. Nicméně, kdyby pravdu měla, byla by šance, že na Marsu je to podobné. V hlubinách planety by si klidně mohly lebedit archey, ačkoliv povrch by mohl zůstat bez života či zde život mohl zaniknout po zhoršení podmínek. Mohlo by tedy zajímavé najít jakoukoliv tamní formu života z hlediska pochopení života našeho.
Kdyby se tam našel nový život, vznikla by spousta nových potíží (např. s nějakými ochránci marťanské havěti), ale také spousta opravdu nových poznatků a nové výzvy. Jakákoliv opravdu obrovská nová příležitost bude znamenat opravdu obrovské nové potíže. Takže obecně budu preferovat nové příležitosti před absencí potíží, které jsou s nimi spojeny.
Tomáš Kovařík - 5/11/2006 - 16:40
Fakt je ten, že až tam přiletíme, tak zaprasit a zasvinit Mars bude snadnější a nikomu nebude vadit, když si tam postavíme prasečí chvlívky, nasadíme půdní bakterie atp.
Na druhou stranu by bylo fajn, kdybychom mohli porovnat náš vzorec života s nějakým komparativním typem úplně jinak vzniklého života nebo aspoň dlouhodobě se zcela izolovaně vyvíjejícího. Také existuje hypotéza, že hlubinné horninné archey jsou ve skutečnosti jednak domanintní formou života tady na Zemi, ale také původní formou - že právě v horkých chemicky aktivních prostárách hluboko pod zemským povrchem vznikl a až druhotně se rozšířil na nehostinný povrch. Kdyby se tato hypotéza měla pravdu, těžko by se pochopitelně dokazovala. Nicméně, kdyby pravdu měla, byla by šance, že na Marsu je to podobné. V hlubinách planety by si klidně mohly lebedit archey, ačkoliv povrch by mohl zůstat bez života či zde život mohl zaniknout po zhoršení podmínek. Mohlo by tedy zajímavé najít jakoukoliv tamní formu života z hlediska pochopení života našeho.
Kdyby se tam našel nový život, vznikla by spousta nových potíží (např. s nějakými ochránci marťanské havěti), ale také spousta opravdu nových poznatků a nové výzvy. Jakákoliv opravdu obrovská nová příležitost bude znamenat opravdu obrovské nové potíže. Takže obecně budu preferovat nové příležitosti před absencí potíží, které jsou s nimi spojeny.
Já bych řekl, že na Marsu těžko jsou ( nebo taky byly) inteligentní formy života.- A jestli ano, tak už by o nich lidé věděli- tedy pokud jsou ve viditelném pásmu našich očí, nebo spíše přístrojů. Takže pokud na Marsu něco je, ale my ( jako lidé) to nemáme šanci vidět ( nebo s tím mít jakýkoli kontakt), tak nás to nemusí zajímat. Něco jiného by bylo, kdyby tam bylo něco, co se při expanzi lidí do vesmíru ( konkrétně tedy na Mars) ukáže, že žije- a je nebo není inteligentní. Pak by zřejmě ( v přípdě, že by to něco na to mělo schopnosti) záleželo spíše na tom, jestli by oni byli schopni se s lidmi "domlouvat", nebo by si mysleli bůhví co a chtěli by ty nezvané návštěvníky (to jako lidi) vyhubit. Ale to jsou jen takové představy- coby kdyby.....
Až budou mít lidé dokonalejší prostředky, aby cesty na Mars a dál byly rutině uskutečnitelné, tak toho určitě začnou využívat. Řekl bych, že hlavně pro těžbu toho, co na zemi dochází, možná i pro vyvážení odpadků,....... ( určitě je toho víc, ale mě ve chvíli napadlo jen tohle). mpower - 5/11/2006 - 18:14
citace:
citace:
Většinou se datace geologických útvarů na planetárních tělesech bez atmosféry, nebo s velmi řídkou atmosférou (jako je Mars), odvozují od počtu kráterů na jednotku plochy a jejich eroze (impakty, nebo v případě Marsu větrnou erozí).
To se bez možnosti detailního terénního výzkumu aspoň na Měsíci musí dost problémově kalibrovat. To bě mě zajímalo, jestli k současné úžasné už tisícisolární rovery něja významně přispěly ke kalibraci této chronometrie.
ano, ono datování pomocí plošné frekvence kráterů dává pouze relativní chronologii. absolutní chronologie se získá škálováním dat z našeho Měsíce (i na tělesech s atmosférou - stáří povrchu Venuše je tak odhadován na 500-750 milionů let) - ten je vhodný protože:
1) Měsíc nemá atmosféru, která by malé meteority zničila před jejich dopadem na povrch
2) máme dovezené vzorky z Měsíce, kterým může být pomocí radioizotopového datování určeno absolutní stáří
rovery nemají na palubě technologii potřebnou k určení absolutního stáří. četnost kráterů ale není tak úplně jednoduchá záležitost i přes to, že se někteří vědci tváří, že je to pro ně hračka a všemu rozumí ... třeba různost původu impaktních těles nebo nerovnoměrnost pokrytí povrchu Měsíce impakty můžou věci zamotat.
MIZ - 6/11/2006 - 11:59
citace:
Z čeho tam, pro boha, vyčetli třeba tu časovou značku!?
Když na hvězdárně v HK odhalovali ten big model Marsovského "Údolí Marinerů", tak se tam o dataci mluvilo taky. Zazněly tam i názvy 3 epoch, které jsem si soukromě pochopil jako ekvivalent prvo-, druho-...hor na Zemi.
Obávám se, že víc z toho už asi interpretovat nedokážu.
Jirka - 6/11/2006 - 12:19
Mam takovy dojem ze pra-,prvo- ... az ctvrtohory jsou definovany primarne podle fauny a flory - ikdyz zde urcite bude souvislost s geologickymi procesy.
Na Marsu to bude mozna definovano na vek pred potopou, v prubehu potopy a po ni. Pokud tam nejaka fauna a flora byla, tak v ni budou samozrejme take zasadni rozdily.
bejcek - 6/11/2006 - 13:15
citace:
citace:
Z čeho tam, pro boha, vyčetli třeba tu časovou značku!?
Když na hvězdárně v HK odhalovali ten big model Marsovského "Údolí Marinerů", tak se tam o dataci mluvilo taky.
Tuto sobotu 11.11.2006 v 17:00 bude na Hvězdárně a planetariu v Hradci Králové přednáška na téma " Mokrý nebo suchý Mars?", přednáší Prof. Ing. Milík Tichý, DrSc. z ČVUT Praha. Určitě se tam bude o problémech tvarování povrchu Marsu a případné dataci mluvit.
A v sobotu 18.11.2006 v 17:00 odhalujeme další model. Je to "Měsíční kráter Tycho". V rámci odhalení (kráteru, ne nějaké girl) bude stručně promluveno o Měsíci a programu Apollo. Je to vynikající pomůcka jak lidu vysvětlit proč se na Měsíc v úplňku astronomové neradi dívají.
Těším se na shledanou marťani. a luňané Anonym - 6/11/2006 - 18:17
Geologicke jednotky jsou definovany na zaklade vyznamnych geologickych ci paleontologickych udalosti, ne tedy nutne jen na paleontologickych. Na Marsu to je zatim podle relativniho poctu impaktnich krateru v jednotlivych oblastech. Nejstarsi geol. obdobi na Marsu je Noachske (do 3,6Ga coz by melo odpovidat vice jak 200 krateru vetsich nez 5km na 10.000km2), pak Hesperske (do 2,9 az 3,3Ga, ~65 krateru vetsich 5km na 10.000 km2) a nakonec Amazonske. Pro srovnani do 2,5Ga mame na Zemi archaikum (skoro zadne horniny), do 570Ma proterozoikum (malo hornin) a teprve pak mame vetsinu nam znamych hornin a vrstev (fanerozoikum).
S Virgin Galactic v roce 2009, Tak zapoměli říct, že pokud to vyjde, tak vítěz nepoletí do kosmu, ale jen se zůčastní letu letadlem do extrámní výšky
Hawk - 7/11/2006 - 18:57
Za hranice od které začíná vesmír se považuje výše 100 km.
Olda - 7/11/2006 - 19:13
Kosmický let začíná tam, kde loď dosáhne první kosmické rychlosti a je navedena na oběžnou dráhu.
Hawk - 7/11/2006 - 19:37
citace:Kosmický let začíná tam, kde loď dosáhne první kosmické rychlosti a je navedena na oběžnou dráhu.
První kosmická rychlost není k návštěvě vesmíru nutná.
Olda - 7/11/2006 - 20:17
Trvám stále na svém, v tomhle mě Hawku nepřesvědčíte.
mpower - 7/11/2006 - 20:31
citace:Trvám stále na svém, v tomhle mě Hawku nepřesvědčíte.
takže pokud by se objekt pohyboval po velmi protáhlé trajektorii, která by ho při návratu k Zemi přivedla zpět do atmosféry a ne na oběžnou dráhu, tak podle vás ve vesmíru vůbec nebyl? ona definice 100 km výšky mi přijde docela rozumná ...
Tomáš_Kovařík - 7/11/2006 - 22:00
První kosmická rychlost není k návštěvě vesmíru nutná.
Ona je pravda, že první kosmická rychlost není k návštěvě vesmíru nutná, ale taková návštěva vesmíru vám bude na nic a ještě bude extrémě těžké se vrátit zpátky na zem. Vemte si třeba raketoplán: Kdyby se jeho dráha při startu nezakláněla aby nabral první kosmickou rychlost pro dosažení oběžné dráhy, tak by sice vesmíru dosáhl, ale na jak dlouho!- po chvíli by prostě spadl zpět na zem, nebo na nejbližší vesmírné těleso s gravitací- takže spíše na zem.
Prostě kdyby raketoplán letěl jako šipka nahoru, tak by sice chvíli ve vesmíru byl, ale potom by spadnul na zem a to by žádný tepelný štít nevydržel- to by totiž ten raketoplán padal kolmo jako meteorit.
Polda - 7/11/2006 - 22:07
citace:Kosmický let začíná tam, kde loď dosáhne první kosmické rychlosti a je navedena na oběžnou dráhu.
Trosicku motate dva pojmy. A to "let do kosmu" a "kosmicky let". Kosmicky let asi opravdu neabsolvuje, ale do kosmu poleti...
Polda - 7/11/2006 - 22:13
citace:Prostě kdyby raketoplán letěl jako šipka nahoru, tak by sice chvíli ve vesmíru byl, ale potom by spadnul na zem a to by žádný tepelný štít nevydržel- to by totiž ten raketoplán padal kolmo jako meteorit.
Meteority nepadaji kolmo - a navic v jejich pripade vubec nejde o SMER, ale o RYCHLOST. Totez v pripade navratu kosmickych lodi.
Treba SpaceShipOne leti kolmo vzhuru (sice nikoliv daleko) - a prakticky zadny tepelny stit nepotrebuje.
Jirka - 8/11/2006 - 11:17
Let do kosmu nemuze byt nejak absolutne definovan. Dosazeni orbitalni rychlosti je vzdy relativni pojem vztazeny k nejakemu objektu. Cela Zeme i vsechno co se nachazi v jejim vyhradnim gravitacnim vlivu obiha stejne kolem Slunce prislusnou orbitalni rychlosti.
Jako jedina logicka definice letu do "kosmu" mi prijde dosazeni urcite vysky nad zemi - tedy opeusteni jiste casti Zemske atmosfery. Definujte si to jak chcete. Je mi uplne jedno jestli je to 100 km nebo 1000km.
Tomáš_kovařík - 8/11/2006 - 15:30
Meteority nepadaji kolmo - a navic v jejich pripade vubec nejde o SMER, ale o RYCHLOST. Totez v pripade navratu kosmickych lodi.
Treba SpaceShipOne leti kolmo vzhuru (sice nikoliv daleko) - a prakticky zadny tepelny stit nepotrebuje.
Alejá jsem myslel, že kdyby raketoplán letěl jak šipka nahoru, tak by se dostal na oběžnou dráhu, ale potom když by zase PADAL DO ATMOSFÉRY, tak by to jeho tepelný štít neměl šanci vydržet. Tomáš_kovařík - 8/11/2006 - 17:29
citace:
Meteority nepadaji kolmo - a navic v jejich pripade vubec nejde o SMER, ale o RYCHLOST. Totez v pripade navratu kosmickych lodi.
Treba SpaceShipOne leti kolmo vzhuru (sice nikoliv daleko) - a prakticky zadny tepelny stit nepotrebuje.
Alejá jsem myslel, že kdyby raketoplán letěl jak šipka nahoru, tak by se dostal na oběžnou dráhu, ale potom když by zase PADAL DO ATMOSFÉRY, tak by to jeho tepelný štít neměl šanci vydržet.
Pardon- raketoplán by se nadostal na oběžnou dráhu, ale jen prostě do vesmíru
avitek - 8/11/2006 - 17:32
citace:Let do kosmu nemuze byt nejak absolutne definovan. Dosazeni orbitalni rychlosti je vzdy relativni pojem vztazeny k nejakemu objektu. Cela Zeme i vsechno co se nachazi v jejim vyhradnim gravitacnim vlivu obiha stejne kolem Slunce prislusnou orbitalni rychlosti.
Jako jedina logicka definice letu do "kosmu" mi prijde dosazeni urcite vysky nad zemi - tedy opeusteni jiste casti Zemske atmosfery. Definujte si to jak chcete. Je mi uplne jedno jestli je to 100 km nebo 1000km.
Definice hranice vesmíru (tj. definování "kosmického letu" překročením nějaké výšky) nebyla nikdy přijata globálně a pro všechny účely. Hlavním důvodem byly účely politicko-vojenské. Pěkně je to rozebráno JUDr. Malenovským, byť v době dávno minule, ale všechno, co řekl, bohužel stále platí.
To je, co se týče delimitace kosmického prostoru z hlediska mezinárodního práva.
Ameerické vojenské letectvo si postavilo řadu různých výšek jako hranice kosmického prostoru, zejména v souvislosti s lety raketoplánu X-15. Ještě předtím pro potřeby ustavování rekordů v kosmických letech si FAI dala jako hranici kosmického prostoru plochu, nacházející se v kolmé výčce 100 km nad geopiedem a za kosmický let pokládala jakoukoli část trajektorie letu, která celá ležela "nad" touto hraniční plochou.
Z hlediska praktické kosmonautiky se nejčastěji o hranici mezi atmosférou a kosmickým prostorem beze taková plocha, na které dochází k měřitelnému negativnímu zrychlení (deceleraci) kosmické lodi (pilotované). Američané v samém počátku stanovili takovouto dynamickou definici, přičemž v projektu Apollo byla upřesněna na výšku, ve které při návratu od Měsíce začne půvobit přetížení 0,005 g. Ono to vycházelo ve výškách kolem 400 000 stop, což je v metirické soustav 121,62 km. Samozřejmě, že velikost přetížení nezávisí jen na výšce, ale také na rychlosti, úhlu vstupu do atmosféry a zajména na tzv. balistickém koeficientu tělesa, tedy na jeho aerodynamických vlastnostech (koeficient Cx) a plošníém zatížení (m/A). Přesto u raketoplánu, který je aerodynamicky jemnější naž Apollo, podrželi tuto referemnční výšku. Rusové u Sojuzů považují za chranici výšku 100 km.
S delimitací kosmického prostoru souvisí také definic, co je to kosmické těleso. To bylo nutno definivoat již ¨na samém počátku kosmické éry, a vzala si to na triko organizace COSPAR (Commitee on Space Reaseach). Ta definovala umělé kosmické těleso bohužel dost vágně, protože tehdy předpokládala, že se státy v rámci OSN brzy dohodnou na definici hranice kosmického prostoru, ale přece jen se jí můžeme i dnes oreintačně řídit. Zní:
"Umělým kosmickým tělesem nazýváme objekt zhotovený lidskou rukou, který v kosmickém prostoru vykoná nejméně jeden úplný oběh kolem Země, nebo setrvá v kosmickém prostoru po dobu nejméně 90 minut."
Z tohoto hlediska by ale Gagarin neletěl na umělém kosmickém tělese, protože jeho loď nevykonala celý oběh kolem Země a i kdybychom vzali nejnižší americkou hranici vesmíru (50 mil, čili 80 km), tak při celkéové době letu od startu do přistání 108 minut tam nad touto hranicí nepobýval těch potřebných 90 minut. Ale všichni zamhouřili oči...
Co se týče skoků za "hranici vesmíru" na SS-1, tak to za kosm,ický let považovat skutečně nelze.
Anonym - 8/11/2006 - 18:02
citace:
Co se týče skoků za "hranici vesmíru" na SS-1, tak to za kosm,ický let považovat skutečně nelze.
Ale za uvažovanou hranici 100km se dostane => do vesmíru, což pro dobrý pocit stačí!
Tomáš_kovařík - 8/11/2006 - 18:11
citace:
citace:
Co se týče skoků za "hranici vesmíru" na SS-1, tak to za kosm,ický let považovat skutečně nelze.
Ale za uvažovanou hranici 100km se dostane => do vesmíru, což pro dobrý pocit stačí!
Na dobrý pocit ano, ale třeba SS-1 byl ( nebo taky je) SUBORBITÁLNÍ raketoplán- a to znamená, že se nedostal dál než cca.: 100km od země. Takže se dostal jen na suborbitální dráhu. A dosažení maximální výšky 100 km od země nestačí na to, aby se o tom dalo říct, že to byl kosmický let.
Ale pro dobrý pocit to stačí- to je pravda .
Mimochodem- nezačíná atmosféra země od 112 km?- když probíhá přistávání raketoplánu a je to ve fázi vstupu do atmosféry, tak raketoplán vstupuje do atmosféry ve výšce větší než 100km ne? mpower - 8/11/2006 - 18:17
citace:prechod Merkuru pres Slunce pristi tyden sice nebude pozorovatelny od nas, ale to v dnesni dobe internetu neni az zas takova prekazka - kdyz ho muzeme sledovat treba na zapadnim pobrezi USA http://www.exploratorium.edu/transit/
V mém příspěvku ani v článku se o kosmickém letu nepíše, píše se v ní o letu do vesmíru. A pokud se doposud považovala za hranice vesmíru cca 100km výška ,tak Virgin Galactic již dokázala, že toto může splnit a zákazníka(v tomto případě vítěze soutěže) do vesmíru na krátkou chvíli dopraví.
Kritéria pro vesmírný prostor mohou být různá, když si dáme třeba za kritérium, že vesmírný prostor začíná tam kde končí atmosféra, tak ISS můžeme přestat považovat za kosmickou stanici, protože ISS neustále klesá vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
avitek - 8/11/2006 - 20:58
citace:Mimochodem- nezačíná atmosféra země od 112 km?- když probíhá přistávání raketoplánu a je to ve fázi vstupu do atmosféry, tak raketoplán vstupuje do atmosféry ve výšce větší než 100km ne?
Atmosféra nemá ostrou horní hranici, její hustota v podstatě klesá exponenciálně s růstem výšky. Navíc tato hustota nezávisí jen na výšce, ale také (zejména) na aktuálním stavu sluneční činnosti, na zeměpisné šířce, na tom, zda to je nad denní nebo nad noční stranou Země atd.
Viz můj předchozí příspěvek, ale opakuji jinými slovy:
To že "raketoplán vstupuje do atmosféry" by byla trochu básnická nadsázka, ale ve skutečnosti to znamená, že program řízení letu v hlavních počítačích raketoplánu přechází z jednoho podprogramu (OPS 301 = let směrem k atmosféře, bez aerodynamického odporu, setrvačností) na jiný (OPS 304 = let s aerodynamickým odporem, s řízením orientace motory RCS, později přechází ještě na jiný režim letu, kdy se to řídí elevony, kormidlem a aerodynamickopu brzdou) a to nastává ve výši 400 Kft (=121,92 km výšky, ne 112). Jde o to, že od tohoto referenčního okamžiku průletu touto hladinou se odvozují časy jednotlivých manévrů a dalších činností a v manuálu se to pak píše jako EI + tolik a tolik sekund.
Podobně Rusové mají vztaženy jednotlivé manévry během sestupu atmosférou od průletu výškou 100 km, protože Sojuz začíná pociťovat brzdění o atmosféru později než raketoplán (díky manší aerodynamické jemnosti návratového modulu než má orbiter).
budla - 11/11/2006 - 11:06
KosmoLinky(www.linky.kosmo.cz)
Již je v databázi 150 odkazů!
A bude jich víc...
Adolf - 12/11/2006 - 20:10
Tohle zní povzbuzujícně pro energetiku kosmických zařízení a možná tím vyjímečně potěším i zdejší Zelené:
Tady jsem na youtube našel video, jak naposledy startoval Chalenger. Jsou tam dobře vidět ty proudy dovíku unikající z ET pár setin sekund přes samotným výbuchem- né že by se mi to líbilo!
Ale jen se mi na tom nezdá, že ještě po tom výbuchu tam někdo mluvil- a to poměrně klidným hlasem- Posádka- ta už určitě ne, možná nějací technici,...
nevíte někdo, kdo to mohl mluvit?
citace: Tady jsem na youtube našel video, jak naposledy startoval Chalenger. Jsou tam dobře vidět ty proudy dovíku unikající z ET pár setin sekund přes samotným výbuchem- né že by se mi to líbilo!
Ale jen se mi na tom nezdá, že ještě po tom výbuchu tam někdo mluvil- a to poměrně klidným hlasem- Posádka- ta už určitě ne, možná nějací technici,...
nevíte někdo, kdo to mohl mluvit?
citace: Tady jsem na youtube našel video, jak naposledy startoval Chalenger. Jsou tam dobře vidět ty proudy dovíku unikající z ET pár setin sekund přes samotným výbuchem- né že by se mi to líbilo!
Ale jen se mi na tom nezdá, že ještě po tom výbuchu tam někdo mluvil- a to poměrně klidným hlasem- Posádka- ta už určitě ne, možná nějací technici,...
nevíte někdo, kdo to mohl mluvit?
Šlo asi o televizního spíkra (reportéra), který si v poklidu četl připravený komentář k 15 vteřině letu, nesledoval co se děje a proto ještě nic nevěděl.
Tomáš_Kovařík - 14/11/2006 - 19:11
citace:
citace: Tady jsem na youtube našel video, jak naposledy startoval Chalenger. Jsou tam dobře vidět ty proudy dovíku unikající z ET pár setin sekund přes samotným výbuchem- né že by se mi to líbilo!
Ale jen se mi na tom nezdá, že ještě po tom výbuchu tam někdo mluvil- a to poměrně klidným hlasem- Posádka- ta už určitě ne, možná nějací technici,...
nevíte někdo, kdo to mohl mluvit?
Šlo asi o televizního spíkra (reportéra), který si v poklidu četl připravený komentář k 15 vteřině letu, nesledoval co se děje a proto ještě nic nevěděl.
No ten měl tedy smůlu. viděl jsem i ( na youtube) tento záznam trošku jiný. Bylo to natočené z několika kamer, ale ta hlavní byla na tom "pódiu" pro diváky. Když Chalenger bouchnul, tak se někteří hned zhroutili a někteří se jen nechápavě divili co se to stalo.- Těm teda takový zážitek nezávidím.
Při příležitosti 20.výročí havárie Challengeru byl na webu (už nevím kde, myslím ale, že to bylo SPACE.com) zveřejněn rozhovor s jedním ze studentů Christy McAuliffeové, několik jich bylo přítomno startu(jsou na tom videu vidět v čase 1:36)- ten vzpomínal na to, že si dlouho mysleli, že to byl ohňostroj na oslavu úspěšného startu jejich paní učitelky... :-(
Když jsou tyhle magnetické kapsy na Měsíci, proč nešlo nějaké najít na Marsu? Doufám, že tam budou také.
Co se týče energetiky, asi jak najdu čas, trochu odpovím, ale na nějaké globálně oteplené větvi nebo tak, abych nestínil odkazům.
Anonym - 17/11/2006 - 12:07
To mě napadla možná hloupá otázka, ale zajímá mě to... Nevíte proč NASA asi 20 let používala jiný (jednoduší) znak (emblem) a pak se vrátila k tomu z šedesátých let?
Když jsou tyhle magnetické kapsy na Měsíci, proč nešlo nějaké najít na Marsu? Doufám, že tam budou také.
Co se týče energetiky, asi jak najdu čas, trochu odpovím, ale na nějaké globálně oteplené větvi nebo tak, abych nestínil odkazům.
Na Marsu jsou take, mnohem silnejsi nez na Mesici (alespon podle tohoto odkazu) a maji mnohem zajimavejsi strukturu.
Až budu mít zase čas na diskusi o blbostech, tak budeme zase vepřizovat Mars. Prasečí chlívky postavíme nejen v zafóliovaném údolí, které mikro-terraformujeme, ale bude to v takovéto zajímavé zajímavé magnetické anomálii. Jen nevím, kde jsou, abych mezi ostatními vepřizátory vesmíru vypadal jako inteligent. Hawk - 19/11/2006 - 10:45
Článek, který zřejmě zklame příznivce jádra(mezi které se počítám). Stagnace jaderné energetiky má spíše ekonomické důvody:
Pro jistotu upozorňuju na to, že na uvedeném odkazu samozřejmě nejsou opravdové živé záběry z družic, ale počítačové simulace toho, jak zhruba vypadá pohled na zemský glóbus z místa, kde se právě nachází vybraná družice (v simulaci není žádná oblačnost a ani výšku družice nad Zemí to nijak nezohledňuje).
Tak nevim jestli me pan Grun kvalitou toho clanku zklamal nebo ne. Tak to dopada kdyz astronom komentuje kosmonautiku. To je jako kdyz fotbalista mluvi o hokeji.
Hawk - 5/12/2006 - 16:38
citace:Tak nevim jestli me pan Grun kvalitou toho clanku zklamal nebo ne. Tak to dopada kdyz astronom komentuje kosmonautiku. To je jako kdyz fotbalista mluvi o hokeji.
To je celkem dost nekonkrétní kritika. Mně se tento článek dost zamlouvá. To že, tak užitečné perspektivní programy jako Prometheus padly za oběť návratu na Měsíc NASA okecá těžko.
Nutnost dvou startů na lunární mísi je komplikace, takže kritika je rovněž na místě. Stejně tak jako fakt, že program bude z úsporných důvodů bude stavěn na většinou zastaralých technologiích,
mpower - 5/12/2006 - 19:18
citace:Tak nevim jestli me pan Grun kvalitou toho clanku zklamal nebo ne. Tak to dopada kdyz astronom komentuje kosmonautiku. To je jako kdyz fotbalista mluvi o hokeji.
jen bych upozornil, ze Marcel Grun neni astronom, ale spise odbornik a popularizator pres kosmonautiku. astronomii rozumi take, ale nevenuje se ji (alespon o tom nevim) ...
Hawk - 5/12/2006 - 21:14
citace:jen bych upozornil, ze Marcel Grun neni astronom, ale spise odbornik a popularizator pres kosmonautiku. astronomii rozumi take, ale nevenuje se ji (alespon o tom nevim) ...
Co se týče popularizátora vědy, pořád se vracím k jeho knize Mimozemské civilizace, který vyšla někdy v 80tých letech, napsaná velmi čtivým stylem. Jinak je to ředitel planetária, má tedy k astronomii tak jako tak velmi blízko.
Jirka - 6/12/2006 - 14:10
citace:
citace:Tak nevim jestli me pan Grun kvalitou toho clanku zklamal nebo ne. Tak to dopada kdyz astronom komentuje kosmonautiku. To je jako kdyz fotbalista mluvi o hokeji.
To je celkem dost nekonkrétní kritika. Mně se tento článek dost zamlouvá. To že, tak užitečné perspektivní programy jako Prometheus padly za oběť návratu na Měsíc NASA okecá těžko.
Nutnost dvou startů na lunární mísi je komplikace, takže kritika je rovněž na místě. Stejně tak jako fakt, že program bude z úsporných důvodů bude stavěn na většinou zastaralých technologiích,
Prometheus vs VSE je uplne to same jako treba Apollo aplications versus Voyager. Jde o priority. U astronoma je to jasne. P. Grun by zrejme zase rad videl vice robotickeho planetarniho vyzkumu.
Co se tyce zastaralych technologii tak s tim opravdu nemuzu souhlasit. Konkretne ktera cast je zastarala?
Hawk - 6/12/2006 - 15:34
citace:Co se tyce zastaralych technologii tak s tim opravdu nemuzu souhlasit. Konkretne ktera cast je zastarala?
Jesti jsi četl pozorně ten článek, tak je tam třeba napsáno:
"Je pochopitelné, že požadavky se upřesňují, ale méně příjemné je zjištění, že pouze směrem k nižším parametrům, tedy vesměs k horšímu. Např. první stupeň rakety Ares I bude kopií startovního motoru SRB na pevné pohonné látky z dosavadního raketoplánu, tedy technika z počátku 80. let; ve 2. stupni nebudou motory SSME z raketoplánu, nýbrž slabší motor J-2X z rakety Saturn 5, tedy konstrukce na úrovni 60. let…"
admin - 6/12/2006 - 15:39
Se SRB bych souhlasil. S J-2X v žádném případě. Tady se pan Grün dopustil silného zjednodušení. Sám musí dobře vědět, že tento motor neexistuje a bude to silně modernizovaná verze motoru J-2, který se osvědčil a není nutné ani žádoucí ho nějak významně měnit.
Jirka - 6/12/2006 - 16:09
citace:
citace:Co se tyce zastaralych technologii tak s tim opravdu nemuzu souhlasit. Konkretne ktera cast je zastarala?
Jesti jsi četl pozorně ten článek, tak je tam třeba napsáno:
"Je pochopitelné, že požadavky se upřesňují, ale méně příjemné je zjištění, že pouze směrem k nižším parametrům, tedy vesměs k horšímu. Např. první stupeň rakety Ares I bude kopií startovního motoru SRB na pevné pohonné látky z dosavadního raketoplánu, tedy technika z počátku 80. let; ve 2. stupni nebudou motory SSME z raketoplánu, nýbrž slabší motor J-2X z rakety Saturn 5, tedy konstrukce na úrovni 60. let…"
Nevim o jakych nizsich parametrech je rec. Co se tyce tvrzeni ze SRB pouzivane v Aresu 1 je kopii motoru pouzivanych v ramci STS tak to neni pravda. Dokonce by slo rici ze skoda ze to neni pravda. Usetrily by se tim nejake prostredky. Jinak samozrejme nektere subsystemy a segmenty motoru jsou shodne, nektere ne (tesneni, tryska, slozeni a velikost zrna, padaky, horni cast motoru atd.)
Motor J-2X neni z rakety Saturn 5, ale pochazi z motoru J-2S, ktery byl vyvijen jako nastupce J-2 pouzivanych v Saturnu V. Nekdy v roce 1972 byl vyvoj tohoto motoru zastaven. Bylo postaveno uz nekolik testovacich exemplaru.
Pokud bychom to chteli zahnat do extremu mohli bychom rici ze nejspolehlivejsi soucasny system Sojuz leta vpodstate s motory puvodem z nemecke V-2, tedy technologie ze 30. let minuleho stoleti.
Nevim ovsem co je na techto technologiich spatneho. Vsechno ma nejaky vyvoj a argument ze nejaka technologie je tolik a tolik let stara a tudiz nevhodna do 21. stoleti je padly na hlavu.
Ervé - 7/12/2006 - 08:00
Mě spíš vadí, že neřekl asi toto: Vzhledem k rozpočtu NASA vybrala řešení, které umožňuje program realizovat přibližně tak, jak je naplánován. Jiné způsoby by vedly k problémům politickým, finančním nebo k několikaletému zpoždění. Rozhodně nejde o minimalistickou koncepci - to by na Měsíci přistávala dvojčlenná posádka, pro lety k základně by se snad vešly tři lidé. Zatímco let na Měsíc má NASA ve své režii a ostatní státy budou pouze subkontraktory, pro základnu je mezinárodní spolupráce potřebná, protože ji rozpočet NASA neutáhne.
Rakety Atlas V a Delta IV používají nejmodernější verzi motoru RL-10, který je až na prodlouženou trysku ještě starší než J-2 - je to vůbec první používaný LOX-LH motor světa.
w211 - 7/12/2006 - 12:26
citace:
citace:
citace:Co se tyce zastaralych technologii tak s tim opravdu nemuzu souhlasit. Konkretne ktera cast je zastarala?
Jesti jsi četl pozorně ten článek, tak je tam třeba napsáno:
"Je pochopitelné, že požadavky se upřesňují, ale méně příjemné je zjištění, že pouze směrem k nižším parametrům, tedy vesměs k horšímu. Např. první stupeň rakety Ares I bude kopií startovního motoru SRB na pevné pohonné látky z dosavadního raketoplánu, tedy technika z počátku 80. let; ve 2. stupni nebudou motory SSME z raketoplánu, nýbrž slabší motor J-2X z rakety Saturn 5, tedy konstrukce na úrovni 60. let…"
Nevim o jakych nizsich parametrech je rec. Co se tyce tvrzeni ze SRB pouzivane v Aresu 1 je kopii motoru pouzivanych v ramci STS tak to neni pravda. Dokonce by slo rici ze skoda ze to neni pravda. Usetrily by se tim nejake prostredky. Jinak samozrejme nektere subsystemy a segmenty motoru jsou shodne, nektere ne (tesneni, tryska, slozeni a velikost zrna, padaky, horni cast motoru atd.)
Motor J-2X neni z rakety Saturn 5, ale pochazi z motoru J-2S, ktery byl vyvijen jako nastupce J-2 pouzivanych v Saturnu V. Nekdy v roce 1972 byl vyvoj tohoto motoru zastaven. Bylo postaveno uz nekolik testovacich exemplaru.
Pokud bychom to chteli zahnat do extremu mohli bychom rici ze nejspolehlivejsi soucasny system Sojuz leta vpodstate s motory puvodem z nemecke V-2, tedy technologie ze 30. let minuleho stoleti.
Nevim ovsem co je na techto technologiich spatneho. Vsechno ma nejaky vyvoj a argument ze nejaka technologie je tolik a tolik let stara a tudiz nevhodna do 21. stoleti je padly na hlavu.
prominte, ale proc myslite, ze 4-komorovy motor s valcovymi spalovacimi komorami na LOX/kerosin a T/W>74 je v podstate 1-komorovy motor s vejcitou spalovaci komorou na LOX/ethanol s T/W<35 ?
timto zpusobem bychom mohli tvrdit, ze vsichni vlastne letaji s motory v podstate od goddardaJirka - 7/12/2006 - 13:02
citace:
prominte, ale proc myslite, ze 4-komorovy motor s valcovymi spalovacimi komorami na LOX/kerosin a T/W>74 je v podstate 1-komorovy motor s vejcitou spalovaci komorou na LOX/ethanol s T/W<35 ?
timto zpusobem bychom mohli tvrdit, ze vsichni vlastne letaji s motory v podstate od goddarda
Turbocerpadla pohaneny peroxidem vodiku - zastarala to technologie :-)
Ja si ale myslim ze pokud funguje tak at ji pouzivaji treba dalsich 200 let.
NASA - 7/12/2006 - 19:46
citace:Ja si ale myslim ze pokud funguje tak at ji pouzivaji treba dalsich 200 let.
Pokud se NASA bude chtít věnovat příštích 200 let místo vývoje hlavně kosmické dopravě a spedici je používání starých dobrých osvědčených řešení samozřejmě na místě.
Hawk - 7/12/2006 - 20:11
Já jsem NASA
Jirka - 8/12/2006 - 13:00
citace:
Pokud se NASA bude chtít věnovat příštích 200 let místo vývoje hlavně kosmické dopravě a spedici je používání starých dobrých osvědčených řešení samozřejmě na místě.
To je dobry. Presne tohle mel delat raketoplan, ktery byl povazovan za neco prevratneho.
HonzaB - 8/12/2006 - 14:08
citace:
citace:
Pokud se NASA bude chtít věnovat příštích 200 let místo vývoje hlavně kosmické dopravě a spedici je používání starých dobrých osvědčených řešení samozřejmě na místě.
To je dobry. Presne tohle mel delat raketoplan, ktery byl povazovan za neco prevratneho.
Taky to dělal a dělá!
Problém je v tom, že se po něm chtějí i věci na které nebyl určen (protože ostatní nosiče byly stopnuté) a v tom, že se do ceny jeho letu počítají obrovské byrokratické náklady.
Přijde mi mimořádně hloupé, že se situace opakuje: NASA stopne raketoplán, aniž by měla funkční náhradu a navíc tím podráží nohy svým mezinárodním a průmyslovým partnerům. Jirka - 8/12/2006 - 16:43
citace:Taky to dělal a dělá!
Asi nedela kdyz ho chce NASA stopnout. Nebo si myslite ze za zruseni STS muze VSE?
Mam takovy dojem ze prave nespokojenost s STS podporila vznik VSE.
Milan - 11/12/2006 - 09:10
Výslech odborníka na kosmonautiku
Otázky ohledně dobývání Měsíce pokládejte odborníku na kosmonautiku Tomášovi Přibylovi v on-line rozhovoru 12. 12. v 12:00
Jen pro stahovače přes torenty, zde je možno stáhnout pár filmů (i o kosmonautice:) http://www.torrentspy.com/ boužel tam zatím ten váš imax "walking on the moon" není A přitom jsem podctivě hledal se záměrem nepoctive stáhnout
H - 7/2/2007 - 02:07
Ještě připomenutí starejch dobrejch HDTV videjí které jsou volně ke stažení na těchto stránkách
www.archive.org/search.php?query=hdtv%20AND%20mediatype%3Amovies%20AND%20collection%3Aopensource_movies
citace:Jen pro stahovače přes torenty, zde je možno stáhnout pár filmů (i o kosmonautice:) http://www.torrentspy.com/ boužel tam zatím ten váš imax "walking on the moon" není A přitom jsem podctivě hledal se záměrem nepoctive stáhnout
esli to nevydali na DVD či nevysílali v TV tak nejspíš nemáš šanci
ináč dokumenty najdeš na spešl stránkách mvgroup.org a voni to budou mít určitě jako první
Jak jednoduché vysvětlení:
"Pre štart rakiet bude výhodou jeho relatívna blízkosť k rovníku. Vypúšťanie rakiet z tohto kozmodrómu bude výhodné napriek tomu, že sa v dôsledku menšej zemepisnej šírke budú pri štarte rakiet prejavovať silnejšie odstredivé sily než na iných čínskych kozmodrómoch. Avšak rozhodujúcou výhodou bude, že čím je raketa vypúšťaná do kozmu bližšie k rovníku, tým menej energie potrebuje na prekonanie zemskej príťažlivosti."
Zkrátka a dobře je to dobré pro lety na všechny dráhy kromě polárních a retrográdních.
jch - 11/2/2007 - 22:13
Tato stránka vypadá zajímavě: půl milionu dolarů od amerického ministerstva obrany na magnetický systém pro vypouštění družic. Magneticky levitující pouzdro se nejprve urychlí v kruhovém vakuovém tunelu na první kosmickou rychlost a pak se vyvede z tunelu do atmosféry. Nic pro lidi, protože přetížení bude obrovské plus další ráz při opustění urychlovače do atmosféry. viz http://www.launchpnt.com/Space_Launch.32.0.html
Jirka - 12/2/2007 - 14:10
Nad podobnym principem jsem hloubal jakozto kosmonauticky zacatecnik. Chtel jsem pouzit elektromagneticky linearni urychlovac od delce kolem 10km postaveny na svahu jihoamerickych And.
Chtel jsem urychlovac pouzit misto prvniho stupne rakety a urychlit horni stupen na rychlost cca 500 m/s a vypustit ji ve vysce kolem 5000m nad morem.
Proti razove vlne jsem vymyslel system ruznych ejektoru, ktere mely za ukol v podstate urychlit vzduch kolem rakety vyletavajici z elmag dela tak, aby raketa letici nadzvukovou rychlosti nenarazila primo do staticke vrstvy vzduchu.
Tu myslenku jsem byl nucen zavrhnout jednak kvuli vysokym investicnim nakladum na takove delo a potrebe dalsi infrastruktury produkujici el. energii nekde v divocine.
Opravdu likvidacni se ukazala soucasna poptavka po nakladech na orbitu a alternativni levne raketove 1.stupne, ktere dokazou vynest vice nakladu do vyssi vysky a za relativne nizke pocatecni investicni naklady.
Tim jsem si odbyl pocatecni obevovatelske nadseni a dostal se do skutecneho sveta kosmonautiky.
J2930 - 12/2/2007 - 17:26
citace:...Opravdu likvidacni se ukazala soucasna poptavka po nakladech na orbitu a alternativni levne raketove 1.stupne, ktere dokazou vynest vice nakladu do vyssi vysky a za relativne nizke pocatecni investicni faklady.....
Kdysi jsem hloubal nad timto take, a pak si precetl roman R. A. Henleina kde se hl. hrdina po praci na farmne chodi divat na pristani a starty raket v podobnem zarizeni, ovsem kombinovanem s casoprostorovym tunelem
Take tady byla myslenka vyusteni tunelu na nejake vysoke hore... kde byl a hustota vzduchu ponekud mensi...
Uplne jinym businessem je pak takoveto zarizeni umistene na Mesici... Nejak se vyrobky Made in Luna budou muset dopravovat zpatky na Zemi. Ne? R. A. Henlein, v Mesic je drsna milenka, tak nechal vzbourence na Mesici bombardovat Zemi sutry a donutil tak vladu Zeme k uznani samostatnosti Mesicni republiky... Jirka - 12/2/2007 - 18:20
citace:
Uplne jinym businessem je pak takoveto zarizeni umistene na Mesici... Nejak se vyrobky Made in Luna budou muset dopravovat zpatky na Zemi. Ne? R. A. Henlein, v Mesic je drsna milenka, tak nechal vzbourence na Mesici bombardovat Zemi sutry a donutil tak vladu Zeme k uznani samostatnosti Mesicni republiky...
Tyhle veci jsem od Henleina necetl, ale zato jsem taky kdysi uvazoval o tom ze napisu sci-fi o tom jak bojuje Jupiterovska kolonie se Zemi o nezavislost.
Mym problemem je, ze jsem chtel napsat sci-fi pomerne realistickou. Vsechny sci-fi co jsem kdy napsal se mi pri pozdejsich korekcich jevily stale mene pravdepodobne a byl jsem nucenej je porad opravovat.
To me vlastne privedlo i ke kosmonautice, protoze neni nic horsiho nez kdyz se spisovatel sci-fi ukaze jako naprosty diletant nejen v jazykove vybave, jako filozov, fyzik a sociolog ale dokonce i jako technikou nedotceny typ. Tudiz jsem psani odlozil na pozdejsi dobu (duchod), kdyz uz snad nashromazdim dostatek vedeni, nebo se aspon nedoziju vseobecneho ztrapneni u odborne verejnosti.
Ľuboš - 21/2/2007 - 09:31
Na stránce www.youtube.com jsem našel video z kamery na bloku SRB. Pohled kamery je vzestupný - je umístěna dole a "kouká se nahorů". Okdaz je tady: http://www.youtube.com/watch?v=OldQtbVjdgE Je to záběr z letu STS-116. Při koukání na toto video mne dost "zaujaly" nějaké kousky čehosi, odpadávající přibližně od T+4s do T+8s. Neví někdo, co to je?
ales - 21/3/2007 - 21:15
citace: Na stránce www.youtube.com jsem našel video z kamery na bloku SRB. Pohled kamery je vzestupný - je umístěna dole a "kouká se nahorů". Okdaz je tady: http://www.youtube.com/watch?v=OldQtbVjdgE Je to záběr z letu STS-116. Při koukání na toto video mne dost "zaujaly" nějaké kousky čehosi, odpadávající přibližně od T+4s do T+8s. Neví někdo, co to je?
Myslím, že to jsou odpadávající papírové (Tyvekové) předstartovní kryty trysek manévrovacích RCS motorků orbiteru. Tyto kryty mají předejít zatékání vody do systému a po startu už nejsou potřeba. Jejich odpadávání je standardní a plánovaná záležitost.
avitek - 24/3/2007 - 08:22
Vysoká technická škola MIT (Massachusetts Institute of Technology) zpracovává pro NASA koncepci logistiky, zejména co se týče programu výstavby základny na Měsíci a zajištění jejího provozu. Zřídila pro prezentaci tohoto úkolu zvláštní stránky:
Zajimave informace o fyzice, matematice, astronomii, letectvi atd. jsou na nasledujicich strankach: http://ocw.mit.edu/index.html
nick.do - 3/4/2007 - 19:38
citace:Zajimave informace o fyzice, matematice, astronomii, letectvi atd. jsou na nasledujicich strankach: http://ocw.mit.edu/index.html
No až dostanu možnost jít na MIT tak toho využiju, zatím neumím super anglicky abych udělal přijímačky a nevím kdo by mi to zasponzoroval bez us občanství Ale jinak co dodat... čvut je proti tomu zvláštní škola.
Derelict - 3/4/2007 - 23:36
citace:
citace:Zajimave informace o fyzice, matematice, astronomii, letectvi atd. jsou na nasledujicich strankach: http://ocw.mit.edu/index.html
No až dostanu možnost jít na MIT tak toho využiju
No, prectete si to. V ramci Open Course programu MIT zverejnuje temer komplet ucebni osnovy, prednasky, testy ... I pokud nechcete jit na MIT, je to velice zajimavy zdroj informaci a nejenom pro studium. Je mozne tyto informace pouzit i jako citace pripadne referencni zdroj, kde MIT je garantem. Veskere tyto informace jsou zdarma.
Lukavský - 8/4/2007 - 20:08
Stránka VMCC http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm je opravdu výborná (díky za doplnění časů reportáží), ale i přesto bych měl námět na její vylepšení, i když nevím, zda to lze uskutečnit. Uvítal bych, kdyby si uživatel na ní mohl sám zavést korekci času pro průběh mise, aby se eliminovalo zpoždění přenosu NASA TV. U mne to dělá 20 až více jak 40 sekund – jak kdy respektive jak odkud. Osobně raději sleduji rozpis událostí v "pseudo" čase i když čekat, zda se v reportáži potvrdí událost, která podle rozpisu nastala před půl minutou má také něco do sebe. Vím, že korekce je jen přibližná, podle zkušeností nebo podle občas uváděného času v přenose, s možností přesnější synchronizace jen při jednoznačných nepřehlédnutelných událostech (jako je například start), ale i tak dochází k řádovému zpřesnění. Přestavovat systémový čas v PC, čímž lze dosáhnout stejného výsledku, jsem líný nebo mi to připadá alespoň nepraktické (jako starej sklerotik ho občas zapomenu vrátit).
Je to ale jen můj osobní názor a nechtěl bych, aby vznikl dojem, že byl podán prst a někdo chce neustálými připomínkami schramstnout celou ruku. Už nyní je tato stránka super!
Tento víkend jsou na webu SpaceflightNowPlus volně přístupná videa, která jsou jinak jen pro předplatitele. Můžete si tak zdarma stáhnout spoustu videozáznamů, ke kterým byste se jinak těžko dostali - http://www.spaceflightnowplus.com/index.php .
Derelict - 24/4/2007 - 11:41
Zajimave fotky s prechody do supersonicke rychlosti a ruznych kondenzacnich jevu. Je zde i zaber a fotografie pro STS
Ano, i takto posílají Rusové družice do kosmu. Tohle je relativně nedávný start, jen to jméno si nevzpomenu.
Proč k tomu připojil někdo tu krajinku, nechápu...
Martin Kolman - 22/5/2007 - 17:21
No, pokud je popisek správný, jednalo se o start izraelské fotografické družice Eros na raketě Start-1 (předělaná ICBM Topol). Pokud je to záznam ze startu Eros A - jedná se o rok 200, pokud Eros B - je to rok 2006. Ta krajinka bude asi ukázka dat, která družice posílá.
Ve fotografické soutěži Astrofoto 2006 pořádané astronomickým časopisem Kozmos získal 2. cenu v kategorii digitálních záběrů snímek přeletu ISS přes sluneční kotouč. Na adrese http://home.zcu.cz/~smid/satelity/satelity.htm jsou i další zajímavé fotografie satelitů a odkaz na videa přeletů Iridia.
P.S.: Moc se mi to líbí. Doufám, že tento druh skafandrů se podaří dotáhnout do reálné použitelnosti a kosmonauti tak konečně budou mít při EVA (i jiných činnostech ve skafandru) větší volnost a pohyblivost.
bejcek - 18/7/2007 - 11:49
Je to přiléhavé, přímo sexy.
Trochu rejpání. Co větrání a vůbec tepelné pohoda uvnitř, trubičky vše nezmůžou.
Má tam být třetinový tlak, to znamená kyslík, směs ne. Čekání v přestupové komoře?! Tlak zevnitř(kyslíku)proti tlaku vlastního skafandru - mám pocit, že to bude značně tuhé.
Musíme si asi počkat, zatím to je jen hezké.
Martin Kolman - 19/7/2007 - 20:37
Zajímavé je, že se "biosuit" celkem dost podobá skafandrům, tak jak byly zobrazovány v různých předpotupních SF dílkách Pokud se ovšem podaří překonat technické potíže, mohl by z toho být zajímavý výsledek.
Osobně se mi ovšem líbí spíše představa skafandru exoskeletu, vybaveného nšjakým motorizovaným posilovačem. V takovémto exoskeletu by mohl být normální atmosferický tlak (= není potřeba dýchat předem kyslík kvůli nižšímu tlaku ve skafandru) a přemahat takto tuhý skafandr (klouby + tlak vzduchu) by jeho uživateli pomáhal "posilovač" který by snímal a zesiloval pohyby človeka uvnitř. Prostě takový malý odolný univerzální "mech"
+ nemůžete se pořezat, větší odolnost proti mikrometeoritům
+ menší námaha při obsluze, "posílení" uživatele pro fyzicky náročnější činnost
+ snadnejší "nástup" do skafandru (např. "dveře" na zádech jako orlan)
- ještě větší hudba budoucnosti než biosuit
J2930 - 20/7/2007 - 12:40
citace:......představa skafandru exoskeletu, vybaveného nšjakým motorizovaným posilovačem........
- ještě větší hudba budoucnosti než biosuit
Domnivam se ze se obe varianty budou vyvijet soucasne. Obe jsou vhodne k necemu jinemu. Exoskelet vzhledem k japonskym pokrokum v teto oblasti bych videl dokonce realneji!
Jestlize biosuit ma predlohu v postarsich sci-fi (Navstevnici!!!). Tak skafandr podporovany exoskeletem je hitem moderni sci-fi. Viz napr. Zoldneri od Tomase Bartose - ten si snim primo vyhral... parada. A mnohokrat jim v pribehu zachranil krk...
H - 20/7/2007 - 13:58
Pokud se ovšem takový exoskelet podělá nebo někde zašprajcne tak budete jistě velmi vděčen za vlastní možná méně poruchový skelet pokrytý tímto sexy bioskafandrem.
Takže bych doporučil obléci si na sebe pro jistotu obojí
Jinak exoskelet je taky fascinující věc. Viz DARPA.
Martin Kolman - 20/7/2007 - 19:14
OK, ultimátní kombinace:
Servisní modul (nějaká kapsle alla "Vesmírná odysea 2001" nebo nějaký větší mech s raketbáglem).
-> V tom astrounaut v exoskeletu.
-> Pod tím exoskeletem ještě pro jistotu biosuit.
S touhle kombinací se můžete klidně vydat na vlastní pěst opravovat comsaty na geo a ani připadný přímý zásah Vanguardem I. by vás neměl přiliš rozhodit
J2930 - 20/7/2007 - 19:34
citace:...
-> V tom astrounaut v exoskeletu.
-> Pod tím exoskeletem ještě pro jistotu biosuit.
....
to beru tomas.pribyl - 24/7/2007 - 00:01
Na českém internetu je další místo, kde se lze setkat s neformálním podáváním kosmických (i nekosmických) aktualit a informací. Aneb na vědomost se tímto dává, že i náš velký guru Milan Halousek z Pardubic si na stará (no, zase tak moc ne...) kolena pořídil vlastní blog. Najdete ho (blog, ne Halouska) na adrese http://halmil.blog.cz/ - poznačte si tuto adresu a kontrolujte autora blogu, protože slíbil jeho aktualizaci nejméně každý den...
George68 - 17/8/2007 - 12:55
Zajímavý webík - obrázky rakety R7. Pokud umíte azbuku, tak si i počtete.
Autorem prvního pokračování je Karel Pacner, druhé pokračování (za týden, mělo by to být vždy v úterý) jsem už napsal já, v psaní se střídáme. Bude to vycházet přibližně do konce roku.[Upraveno 28.8.2007 poslal avitek]
cakal ze bude pisat az po Apollo 17 ... neviete nahodou ci pripravuje dalsie casti ? V diskusii na jeho blogu totiz na tuto otazku neodpovedal
Jano - 29/8/2007 - 14:47
>>cakal ze bude pisat az po Apollo 17 ... neviete nahodou ci pripravuje dalsie casti ?
Je dosť zaneprázdnený, takže mu na písanie nezostáva moc času. Nám ako čitateľom zostáva len trpezlivosť
Podobne to môže byť aj u iných blogerov, ktorí pracujú v jednej oblasti a píšu o inej, ktorá je ich koníčkom.
Bellov - 29/8/2007 - 16:14
ale oplati sa myslim pockat ... :-)... sledoval som jeho texty od uplneho zaciatku
J2930 - 30/8/2007 - 17:37
roboticke ruce, letaici i plouvouci rejnoci, simulatory,... v textu, obrazcich a videu:
Za ostatné články uvedené vyššie vďaka.
Pán Vítek a pán Pacner super
Adolf - 6/9/2007 - 22:29
Dostal jsem takovýto e-mail, který by se snad někomu mohl hodit:
Space Enthusiasts,
Friday, September 7 is the final day to receive the advance registration rate to Strategic Space and Defense 2007. By registering on or before Friday, you will receive $160 off the standard registration cost.
Strategic Space and Defense is the premier global security conference for space and defense professionals sponsored by Space News and the Space Foundation. The conference is being held at the Qwest Center Omaha Convention Center and Arena in Omaha, Nebraska, October 9-11, 2007. For more information visit http://bcast1.imaginova.com/t?r=2&ctl=1BF2D:7EFEC
Vzhledem k chnickým problémům v redakci idens bude 3. pokračování seriálu (autor Pacner) "Historie kosmonautiky" na webu až ve čtvrtek 2007-09-13 (4. pokračování by mělo být zase normálně v úterý 2007-09-18).
Adolf - 23/9/2007 - 16:05
Odkazy na to jak MRO překresluje náš obraz Marsu a na chystanou lunární základnu:
>> jozetech.webgarden.cz
Neuveritelne trápny disclaimer má tento človek na úvodnej stránke.
Niečo ako "áno, dávam vám síce kľúče od cudzích domov, na zlatom podnose a s podrobným návodom, ale hovorím vám, nechoďte tam a nič si odtiaľ neberte". Niektorí účastníci internetu doň vkladajú naozaj neuveriteľné stupídnosti.
Fakt neviem, načo sme v 89 poslali boľševika včórty, keď ho teraz v podobe warezu tak nadšene znovuprijímame.
Oveľa radšej na Kosme debatujem a čítam o niečom astro/kosmo, takže dúfam, že odkazov na rôzne p2p, rapidshare a pod. tu bude čo najmenej.
Adolf - 13/10/2007 - 17:46
Něco o oživování myšlenky slunečních elektráren na orbitě:
No, podle toho článku se o to zajímají hlavně vojáci, protože evidentně, s tím jak ropa bude vzácnější, tak budou potřebovat nový, mobilní zdroj energie pro svoje hračky... i když čím ty mikrovlny chtějí chytat, to nevím... představa, že na bojiště posílají tanky vybavené mikrovlnými parabolickými anténami je dost ujetá... :-)
Ekonomicky to je podle mě dost nesmysl... zvlášť v USA, které disponují obrovskou rozlohou pouští, kde svítí slunce celý rok. Nechápu, proč už dávno pouště v Utahu, Nevadě, Ariozně apod. nejsou pokryté solárními panely (nebo levnějšími solárně-termickými systémy). (Evropa by možná něco podobného mohla provést na Sahaře... ovšem tam je to politicky evidentně méně průchodné, a taky podmořské silnoproudé kabely nejsou zrovna geniální nápad...)
Kromě ekonomických výhrad je tu samozřejmě obava (resp. možný zájem Pentagonu ?) že by ten mikrovlný svazek přenášející energii šlo použít i jako zbraň, kdyby byl dostatečně koncentrovaný...
MIZ - 15/10/2007 - 08:29
citace:Nechápu, proč už dávno pouště v Utahu, Nevadě, Ariozně apod. nejsou pokryté solárními panely (nebo levnějšími solárně-termickými systémy).
Protože to navzdory různým propagandám není řešení.
Je to ukrutně drahé. A nevím jak poslední typy, ale donedávna platilo, že solární článek nevyprodukuje za dobu své životnosti tolik elektřiny, kolik bylo spotřebováno na jeho výrobu.
Jirka - 22/10/2007 - 18:46
Dobrý den. Vím, že už jsem zde asi před rokem dával odkaz na svůj blog. Tehdy toho v něm ještě opravdu moc nebylo, ale v současnosti je to už podle mého uvážení o hodně jiné... Navíc dělám při misích raketoplánů pravidelná zpravodajství (vyjímkou není ani nyní aktuální let STS-120) jak z předstartovních příprav, tak z průběhu samotné mise.
Myslím si, že někteří by si tam mohli přijít na své... http://www.space-kosmo.blog.cz/
Daniel Lazecký - 24/10/2007 - 18:57
http://www.spacedaniel.blog.cz
není to sice nic moc, a ani to vše není podle mých představ . Tak trochu se na blogu učím, a dnešní počasí wifi moc nesvědčí. Zatím se teprve buduje a snad se podaří dobudovat
Uživatele simulátoru Orbiter, kteří zvládají létat s raketoplánem, by mohlo zajímat, že z adresy http://www.orbithangar.com/searchid.php?ID=3113 si lze stáhnout scénáře simulující let STS-120 a prožít si jej tak na vlastní kůži (pardon na vlastním počítači). Vložená dokumentace obsahuje i odkazy na další nutné doplňky programu pro provoz těchto scénářů.
Škoda ho......byl fak dobrej....skládám poklonu....
marcellino4 - 26/10/2007 - 01:22
citace:Uživatele simulátoru Orbiter, kteří zvládají létat s raketoplánem, by mohlo zajímat, že z adresy http://www.orbithangar.com/searchid.php?ID=3113 si lze stáhnout scénáře simulující let STS-120 a prožít si jej tak na vlastní kůži (pardon na vlastním počítači). Vložená dokumentace obsahuje i odkazy na další nutné doplňky programu pro provoz těchto scénářů.
ty (ospravedlnujem sa za tykanie) to vies ovladat? vedel by si mi dat rychlokurz? marcellino4@azet.sk
xmariox - 26/10/2007 - 02:55
citace:
citace:Uživatele simulátoru Orbiter, kteří zvládají létat s raketoplánem, by mohlo zajímat, že z adresy http://www.orbithangar.com/searchid.php?ID=3113 si lze stáhnout scénáře simulující let STS-120 a prožít si jej tak na vlastní kůži (pardon na vlastním počítači). Vložená dokumentace obsahuje i odkazy na další nutné doplňky programu pro provoz těchto scénářů.
ty (ospravedlnujem sa za tykanie) to vies ovladat? vedel by si mi dat rychlokurz? marcellino4@azet.sk
citace:Uživatele simulátoru Orbiter, kteří zvládají létat s raketoplánem, by mohlo zajímat, že z adresy http://www.orbithangar.com/searchid.php?ID=3113 si lze stáhnout scénáře simulující let STS-120 a prožít si jej tak na vlastní kůži (pardon na vlastním počítači). Vložená dokumentace obsahuje i odkazy na další nutné doplňky programu pro provoz těchto scénářů.
ty (ospravedlnujem sa za tykanie) to vies ovladat? vedel by si mi dat rychlokurz? marcellino4@azet.sk
Orbiter je hodne dobra hracka :-D
Zrovna ted nastavuju STS-87
myslis ze by si ma mohol nieco naucit?
xmariox - 26/10/2007 - 12:54
citace:Uživatele simulátoru Orbiter, kteří zvládají létat s raketoplánem, by mohlo zajímat, že z adresy http://www.orbithangar.com/searchid.php?ID=3113 si lze stáhnout scénáře simulující let STS-120 a prožít si jej tak na vlastní kůži (pardon na vlastním počítači). Vložená dokumentace obsahuje i odkazy na další nutné doplňky programu pro provoz těchto scénářů.
ty (ospravedlnujem sa za tykanie) to vies ovladat? vedel by si mi dat rychlokurz? marcellino4@azet.sk
Orbiter je hodne dobra hracka :-D
Zrovna ted nastavuju STS-87
myslis ze by si ma mohol nieco naucit?
Mohl by jste mi prosím poradit jak dostat do programu Orbiter scénáře simulující let STS-120.Díky za odpovědi.Tomáš_Kovařík - 4/11/2007 - 00:35
Mohl by jste mi prosím poradit jak dostat do programu Orbiter scénáře simulující let STS-120.Díky za odpovědi.
Vkládání nových scénářů do Orbiteru je velmi jednoduché: po stáhnutí scénáře ho otevřete (otevře se v programu winzip), vyberte všechny položky v okně a klikněte na "extract". Poté stačí už jen vybrat složku "Orbiter" (nebo jste si ji možná nazval jinak) a rozbalit to do ní. Nový scénář se tak sám přidá a bude funkční.
Pokud budete přidávat scénáře, tak doporučuji si Orbiter zálohovat, nebo si udělat kopii celé složky s programem a tam zkoušet nové scénáře, protože např. na stránce www.orbithangar.com jsou příspěvky od různých autorů a mnohé obsahují různé chyby, nebo nejsou kompatibilní s verzí, atd. Pokud vložíte do Orbiteru poškozený scénář, tak se někdy může i stát, že nepůjdou spustit ani scénáře, které byly v základní verzi (než jsem se poučil, tak se mi to také jednou stalo...). h - 26/11/2007 - 05:26
Video - Golf na Měsíci, nejlepší kvalita co jsem našel
Bohužel tomu co tam povidaj není skoro vůbec rozumět.
Shot of the lunar lander and three astronauts on the surface of the moon. Alan Shepard uses a six iron to hit three golf balls while on the moon.
Abe - 28/11/2007 - 17:39
Dobrý den!
Nezná někdo nějaký odkaz, na kterém by byl popsán celý harmonogram předstartovních příprav raketoplánu ke startu? Myslím přípravy od samotného počátku, tedy vše co se musí udělat, aby raketoplán jako celek mohl odstartovat.
ales - 28/11/2007 - 19:39
citace:Dobrý den!
Nezná někdo nějaký odkaz, na kterém by byl popsán celý harmonogram předstartovních příprav raketoplánu ke startu? Myslím přípravy od samotného počátku, tedy vše co se musí udělat, aby raketoplán jako celek mohl odstartovat.
Posílám alespoň pár odkazů, na které jsem zatím narazil (všechno je anglicky).
Zase příležitost pro B. Wilise a pro kosmonautiku prokázat, že k něčemu vůbec je a pro lidstvo prokázat, že pozemský život je životaschopnější s lidmi než bez nich. Zase hrozba starého známého asteroidu:
nevěděl jsem kde se zeptat, tak píšu sem, tyhle stránky jistě všichni znáte, ale zajímalo by mě kým(Apollo?) nebo čím je tato fotografie pořízena...kdysi jsem ji měl staženou , ale nepovažoval jsem ji za reál, teď koukám, že se nachází ve společnosti reálných fotek tak se ptám zda je reálná?(zřejmě ano) a kdo či co ji vyfotilo..:), je teda úžasná...dík za odpověď
ted si pro změnu myslím že je to jen pěkný wallpaper a ne real fotka:) nejspíš to sem nepatří tak to klidně přesuňte jinam
igi - 29/11/2007 - 14:45
to celkom urcite neni realna fotka, osvetlena cast planety nekoresponduje s polohou slnka (svetelneho zdroja)
dubest - 29/11/2007 - 15:33
citace:to celkom urcite neni realna fotka, osvetlena cast planety nekoresponduje s polohou slnka (svetelneho zdroja)
dík, jasně, že mě to nenapadlo hned, hranice stínu by musela být podstatně "výš", zmátlo mě že ostatní fotky jsou reálné
Abe - 29/11/2007 - 15:39
Děkuji panu Holubovi za odkazy. Zvláště ten první dokument, ze kterého je ten přehledový obrázek, je přehledný a srozumitelný:)
Adolf - 26/12/2007 - 14:53
Pár odkazíků. Chtěl jsem je dát to témata, které tu kdysi bylo "Zajímavosti ze Sluneční soustavy". To je ale natolik ukryto v hlubinách času, že jsem ztratil trpělivost s jeho hledáním. Ty "Zajímavé www" jsou tu mám dojem 2x.
Nevím jestli o tomto simulátoru víte. Ale kdyby někdo chtěl zainvestovat a zakoupit si tento simulator tak za 49,95USD si jej muzete zakoupit a stahnout zde http://www.space-shuttle-mission.com/index.html
Zatím jsou obsaženy jen STS-1,8,41C,26,31,88,96,103,116,121 a pré bude postupně doplněna kompletní historie.
Simulátor má plně pracujici kokpit, komunikaci a vše co má mít.
Jak je vidět robotická paže na ISS ze země 10-ti palcovým dalekohledem je možné zhlédnout na jako obvykle dobře informovaném servru http://www.spaceweather.com/
(vpravo nahoře je třeba zadat datum 6.února 2008).
Pokud se tohle podaří realizovat, bude to revoluce ve využití Slunce. Kéž by to vyšlo. Solární elektrárny by byly opravdovou náhradou za fosilní paliva.
Jak se uchránit vyhynutí v důsledku transformace Slunce na rudého obra.
Adolf - 24/2/2008 - 00:21
citace:Pokud se tohle podaří realizovat, bude to revoluce ve využití Slunce. Kéž by to vyšlo. Solární elektrárny by byly opravdovou náhradou za fosilní paliva.
Nebyla. Slunce vytváří obrovitý zdroj energie v podobě plazmy v horních vstrvách atmosféry. Prolomení izolačních vrstev by tu na Zemi způsobilo děsivé škody horší než při útoku jaderných zbraní. Jde o Teslovu energii zadarmo, ale její ekonomické využití by znamenalo kosmickou technologii na úrovni, která je pro nás zatím sci-fi.
Vysoce účinné fotočlánky přinesou mnoho pro levnější kosmonautiku nebo i okrajové aplikace na Zemi, ale ne revoluci ve zdrojích pro pozemskou energetiku. Proti tomu jsou takové ukazatele jako hustota energie slunečního příkonu v poměru k nákladům na pronájem pozemků a náklady na instalaci jednotky takového výkonu. Ve skutečnosti tyto ukazatele pořád ukazují, že zátěž zdrojů včetně životního prostředí pořád při tomto získávání energie vyšší než při průmyslovějších a k životnímu prostředí šetrnějších postupech. jirka44 - 24/2/2008 - 08:51
citace:Pokud se tohle podaří realizovat, bude to revoluce ve využití Slunce. Kéž by to vyšlo. Solární elektrárny by byly opravdovou náhradou za fosilní paliva.
Nebyla. Slunce vytváří obrovitý zdroj energie v podobě plazmy v horních vstrvách atmosféry. Prolomení izolačních vrstev by tu na Zemi způsobilo děsivé škody horší než při útoku jaderných zbraní. Jde o Teslovu energii zadarmo, ale její ekonomické využití by znamenalo kosmickou technologii na úrovni, která je pro nás zatím sci-fi.
Vysoce účinné fotočlánky přinesou mnoho pro levnější kosmonautiku nebo i okrajové aplikace na Zemi, ale ne revoluci ve zdrojích pro pozemskou energetiku. Proti tomu jsou takové ukazatele jako hustota energie slunečního příkonu v poměru k nákladům na pronájem pozemků a náklady na instalaci jednotky takového výkonu. Ve skutečnosti tyto ukazatele pořád ukazují, že zátěž zdrojů včetně životního prostředí pořád při tomto získávání energie vyšší než při průmyslovějších a k životnímu prostředí šetrnějších postupech.
toby ani nebyl Adolf :-)
Ervé - 25/2/2008 - 13:14
Té Adolfově připomínce nerozumím. O žádné prorážení ionosféry se nejednalo, ale o využití infračervené části spektra. Dnešní solární elektrárny se nevyplatí kvůli účinnosti maximálně 12%, účinnější s 20-30% jsou pořád moc drahé, takže nové při 70% už by se měly vyplatit, i pokud nebude výroba m2 levnější. Střecha domku o 70 m2 by se 40 m2 panelů vyráběla 32 kW el. energie, při 25% účinnosti (noc, zataženo) je to průměrně 8 kW. Vzhledem k účinnosti by v polovině států odpadla nutnost stavět rozměrné elektrárny - stačili by střechy domů, továren, skladů, aut (dobíjení baterií u hybridů), v pouštích jaksi zabírání pozemků nevadí. Hlavním problémem je uschování vyrobené energie - přečerpávací elektrárny, výrobny tlakového vzduchu, ohřívače vody? Ušetří se na rozvodech proudu - stačili by slabší přenosové výkony. Zkrátka elektráren by bylo potřeba míň. Ale ještě dlouho bude trvat vývoj, uvidíme za 5 let.
J2930 - 25/2/2008 - 14:00
citace:..takže nové při 70% už by se měly vyplatit, i pokud nebude výroba m2 levnější...
Výroba bude levnejsi. Ze zacatku asi bude cena stejna nebo jen o malo nizsi aby se zaplatil vyvoj a nasytily se nedockavci. S rostouci poptavkou bude rust produkce panelu a bude klesat i cena. Jak se asi mohou panely vyrabet je naznaceno v clanku. Jestli se to vse ovsem podari... Potencial noveho vynalezu je ovsem takovy, ze sehnat nejakeho investora na dokonceni vyvoje asi nebude problem. Uvidime.
x - 25/2/2008 - 15:06
citace:Té Adolfově připomínce nerozumím. O žádné prorážení ionosféry se nejednalo, ale o využití infračervené části spektra. Dnešní solární elektrárny se nevyplatí kvůli účinnosti maximálně 12%, účinnější s 20-30% jsou pořád moc drahé, takže nové při 70% už by se měly vyplatit, i pokud nebude výroba m2 levnější. Střecha domku o 70 m2 by se 40 m2 panelů vyráběla 32 kW el. energie, při 25% účinnosti (noc, zataženo) je to průměrně 8 kW. Vzhledem k účinnosti by v polovině států odpadla nutnost stavět rozměrné elektrárny - stačili by střechy domů, továren, skladů, aut (dobíjení baterií u hybridů), v pouštích jaksi zabírání pozemků nevadí. Hlavním problémem je uschování vyrobené energie - přečerpávací elektrárny, výrobny tlakového vzduchu, ohřívače vody? Ušetří se na rozvodech proudu - stačili by slabší přenosové výkony. Zkrátka elektráren by bylo potřeba míň. Ale ještě dlouho bude trvat vývoj, uvidíme za 5 let.
Pokud toto nastane - predpoklada se vedeni elektriny do mist, kde bude k dipozici voda - reka se prehradou - a zde probehne rozklad vody na vodik - ten jiz v podzemnich zasobnich podobne jako zemni plyn skladovat umime. Vyroba bude probihat jen z prebytku elektriny v siti stejne jako to dobijeni elektromobilu.
V pripade neodostatku elektriny prijdou ke slovu palivove clanky - v nouze zavazne poruchy i mozna spalovaci turbiny s generatory.
Na vodik bude jezdit cast aut zrejme vsechna tryskova letadla, cast ho spotrebuje tam kde se dosud vodik vyrabi ze zemniho plynu (a proto si mnozi mysli jak je "zemni plyn tam nenahraditelny") jedna se hlavne o vyrobu hnojiv a casem podle ceny i jine veci - po smichani z uhlikem z biomasy (zbytky rostlin) vzniknou uhlovodiky a ty jsou v rukach zrucnych chemiku temer totez co ropa - zalezi jen na cene procesu a vychozich surovin (opet dalsi vyvracena pohadka jak je ropa "nenahraditelna").
x - 25/2/2008 - 15:13
Jeste k tem poustim - opravdu se predpoklada umistovani techto elektraren hlavne v poustich - tam to skutecne nikomu nevadi - a opet transport vedenim (v budoucnu zrejme i supravodivym) do mist, kde je voda a tam probehne rozklad vody na vodik a nasledny transport vodiku potrubim bud do Evropy a nebo jen do pristavu a tankerem jako zemni plyn se to bude vozit do celeho sveta.
Ervé - 25/2/2008 - 15:43
Výroba vodíku je neefektivní a příšerně ztrátové. Ukazuje se, že například stlačování vzduchu kompresorem do velkých tlakových lahví a následné využití uvolněného tlakového vzduchu v jednoduchých pístových motorech je výrazně účinnější a mnohem levnější.
fajo22 - 25/2/2008 - 15:56
Nebolo by možné rozkladať priamo vzdušný CO2 na C a O2? Uhlík spracúvať na nejaké výrobky, kyslík vypúšťať späť do atmosféry. Skrátka prispieť k znižovaniu koncentrácie CO2. Možno pri dnešnom kupovaní limitov na CO2 by to bolo aj výnosné.
J2930 - 25/2/2008 - 16:10
citace:Pokud toto nastane - predpoklada se vedeni elektriny do mist, kde bude k dipozici voda - reka se prehradou - a zde probehne rozklad vody na vodik - ten jiz v podzemnich zasobnich podobne jako zemni plyn skladovat umime.
Tomu nerozumim. Proc?
Jednoduse si pak dam levny panel na strechu. V garazi mne bude parkovat elektromobil. Vsechno bude na pokrocile baterky zalozene na nano trubickach. Energie se budou resit lokalne ne globalne... to je prilis drahe. Doprava energii je draha. Co nepokryje Slunce pokryje atomova el. nebo jine prumyslove zdroje el. energie. A neni to zas takova sci-fi. Problemy s ropou procesy investice do noveho pohledu na energie jen urychly. Podpora verejnosti zarucena. x - 25/2/2008 - 17:19
citace:
citace:Pokud toto nastane - predpoklada se vedeni elektriny do mist, kde bude k dipozici voda - reka se prehradou - a zde probehne rozklad vody na vodik - ten jiz v podzemnich zasobnich podobne jako zemni plyn skladovat umime.
Tomu nerozumim. Proc?
Jednoduse si pak dam levny panel na strechu. V garazi mne bude parkovat elektromobil. Vsechno bude na pokrocile baterky zalozene na nano trubickach. Energie se budou resit lokalne ne globalne... to je prilis drahe. Doprava energii je draha. Co nepokryje Slunce pokryje atomova el. nebo jine prumyslove zdroje el. energie. A neni to zas takova sci-fi. Problemy s ropou procesy investice do noveho pohledu na energie jen urychly. Podpora verejnosti zarucena.
Takze - cast lidi bydli ve vyskovych domech, kde urcite nebude pro vsechny na strese dost mista a na travnik ven, ktery je obecni to nikdo nebude davat.
Zkratka velka mesta se bez dodavek elektriny a tim i transportu neobejdou. Male vzdalenosti v nich jsou zase ekomicke z hlediska dopravy lidi i zbozi a i prave kvuli ekonomicky vyhodemu vedeni siti z duvodu velkeho mnoztvi lidi na male plose.
Elektromobil bude mit urcite omezeny dojezd a pokud se nebude se dobijeni nebude provadet formou vymeny baterii (a kdo pak bude hradit naklady na vymenu tech opotrebovanych - kazdy prijede na menici stanici az u baterii bude koncit zivotnost a tam mu daji vymenou mnohem novejsi) - pak treba dojezd do Chorvatska k mori ci do Alp na lyze bude trvat mnohem dele nez dnes, kvuli zdrzeni nutny na dobiti akumulatoru na verejne dobijeci stanici a opet vyresit odkud bude brat ona tu energi.
Dve auta do rodiny nepujdou - jedno na ktratsi a druhe na delsi vzdalenosti uz proto, ze kapacita garazi je omezena a jsou drahe stejne jako to dalsi auto.
Tyto problemy ma prave vyresit auta na vodik s palivovymy clanky jejich dnesni ucinnost je kolem 50% - jeste se zvysi, nebot palivove clanky patri mezi chemicke zdroje proudu jako jsou baterie a ne tepelene s prevodem na mechanickou energii a vyrobou elektriny generatorem.
x - 25/2/2008 - 17:24
citace:Nebolo by možné rozkladať priamo vzdušný CO2 na C a O2? Uhlík spracúvať na nejaké výrobky, kyslík vypúšťať späť do atmosféry. Skrátka prispieť k znižovaniu koncentrácie CO2. Možno pri dnešnom kupovaní limitov na CO2 by to bolo aj výnosné.
Co vim tak zrejme ano, ale cenove je to dnes nemyslene - zalezi na cene - k redukci CO2 by se mel pouzivat vodik, ktery z neho udelo CO + H2O. CO - kyslicnik uhelnaty lze jiz jako vychozi produkt pouzit.
Zalezi zdali bude uhlik z biomasi(zbytky vsech rostlin) ci toto.
J2930 - 25/2/2008 - 18:02
citace:kvuli zdrzeni nutny na dobiti akumulatoru na verejne dobijeci stanici....
napr CD-ROM je norma. Baterie muze byt take. Pak je rychlejsi vymenit baterii nez natankovat benzin nebo vodik... zvlaste pokud k tomu bude baterie uzpusobena. Doba dobijeni take bude velmi zkracena. Brzo.
PS. auto na benzin nebo vodik ma take omezeny dojezd a narozdil od auta se sol. panelem na strese se neda za jizdy dotankovat.
Petr - 25/2/2008 - 21:05
citace:Jeste k tem poustim - opravdu se predpoklada umistovani techto elektraren hlavne v poustich - tam to skutecne nikomu nevadi - a opet transport vedenim (v budoucnu zrejme i supravodivym) do mist, kde je voda a tam probehne rozklad vody na vodik a nasledny transport vodiku potrubim bud do Evropy a nebo jen do pristavu a tankerem jako zemni plyn se to bude vozit do celeho sveta.
Milý "x"!
jsi technologicky o řád a ekonomicky o dva řády mimo realitu. Tohle jsou jen takové sny - co by, kdyby! Kdyby lítali ryby! ;-)
Zkus si to ekonomicky spočítat ...
martinjediny - 25/2/2008 - 22:12
citace:
citace:Nebolo by možné rozkladať priamo vzdušný CO2 na C a O2? Uhlík spracúvať na nejaké výrobky, kyslík vypúšťať späť do atmosféry. Skrátka prispieť k znižovaniu koncentrácie CO2. Možno pri dnešnom kupovaní limitov na CO2 by to bolo aj výnosné.
Ak sa nemylim , tak na rozlozenie CO2 je nutna nejaka energia + nejake zeriadenie. to v konecnom dosledku sposobi dalsie navysenie globalnych emisii
P.S. Ista vazna studia mudrych hlav, ale uz si nepamamtam kde, vazne uvazovala so skvapalnovanim CO2 a jej ukladanim vo vycerpanych zasobnikoch zemneho plynu... MIZ - 26/2/2008 - 08:40
Malá nápověda k výhodnosti přeměny oxidu uhličitého CO2 na cokoli:
CO2 je popel.
Aneb: Víte, že jde vyrábět zlato ze rtuti?
Ano, jde to. Potřebuje čistou rtuť a částicový urychlovač.
jentak - 26/2/2008 - 09:13
Můžete tady na této niti přestat kecat, chodím sem abych se podíval na nové zajímavé odkazy a ne četl tlachy. Dik
bejcek - 26/2/2008 - 10:29
http://www.vesmir.cz/
VESMÍR č. 2/2008
"Energie a energetická návaznost", M. Kašík. Při úvahách výše uvedených v této niti je fyzika potřeba.
(ten článek nyní lze číst jen přes heslo)
admin - 26/2/2008 - 12:00
"Energie se budou resit lokalne ne globalne... to je prilis drahe" - je to přesně naopak. Krom toho základní síť bude zapotřebí vždy a u té je nutné, aby měla "velké zdroje" kvůli stabilitě.
sol. panel -> výroba vodíku -> letectví - naprosto nereálné. To by letadla vezla v podstatě jen nádrže a žádný náklad, nebo pasažéry. Krom toho vodík uníká i přes velmi kvalitní ocelovou stěnu, je energeticky nevýhodné ho vyrábět elektrolýzou, není zapotřebí(superkondenzátory, moderní baterie, velké elektrolytické akumulátory, stlačený plyn, přečerpávací elektrárna,...).
krátký dojezd elektromobilu - za použití moderních akumulátorů se doba dobití snižuje na minuty, maximálně desítky minut. Vývoj navíc dál pokračuje...
solární elektrárna v poušti - vadí. Poušť není mrtvý povrch. Písečné bouře budou radikálně snižovat účinnost článků a písek bude "rozežírat" konstrukce. Krom toho to citelně změní místní klima.
Aby to nebylo zcela mimo kosmo téma - z podobných důvodů lze pochybovat i o solárních elektrárnách na oběžné dráze: nebezpečný paprsek, spousta zakázaného území, spousta zastavěného území, vliv místního počasí na přenos, ztráty při přenosu,... http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007021906 http://vikend.ihned.cz/c4-10001125-22860730-v00000_d-hledani-nove-energie
J2930 - 26/2/2008 - 12:21
citace:"Energie se budou resit lokalne ne globalne... to je prilis drahe" - je to přesně naopak. Krom toho základní síť bude zapotřebí vždy a u té je nutné, aby měla "velké zdroje" kvůli stabilitě...
Neni to naopak. V soucasne dobe je normalni barak zcela zavisli na externich energiich. Pokusy s doplnkovymi energiemi (solar., termo., hydro., airo. :-) v rodinnych baracich se presouvaji do mest (solar, airo). Odkazovane solar. panely tomu jen prispeji. Velke zdroje budou prezentovat atomovky at uz na uran nebo nastupce... KONEC.
admin - 26/2/2008 - 12:36
Kéž by to bylo tak jednoduché.
Pokud nebudeš mít v domech baterie a řídicí systém, který bude na dálku reagovat na povely ČEPS, tak krom toho potřebuješ vyrovnávat výkyvy. Zase velké "zdroje".
Ať tak, nebo onak, budou baterie a přečerpávačky stát spoustu peněz. Víc než "globální energetika". Alespoň v dohledné době ceny baterií, čánků atd. nepadají k nule...
J2930 - 26/2/2008 - 12:42
citace:Kéž by to bylo tak jednoduché.
Pokud nebudeš mít v domech baterie a řídicí systém, který bude na dálku reagovat na povely ČEPS, tak krom toho potřebuješ vyrovnávat výkyvy. Zase velké "zdroje".
Ať tak, nebo onak, budou baterie a přečerpávačky stát spoustu peněz. Víc než "globální energetika". Alespoň v dohledné době ceny baterií, čánků atd. nepadají k nule...
Jo, to znám. Bohužel to na tom, co jsem napsal, nic nemění...
J2930 - 26/2/2008 - 12:56
citace:Jo, to znám. Bohužel to na tom, co jsem napsal, nic nemění...
Predevsim drahe, ze. Ke zlevneni smeruji prave vynalezci z odkazu na ty http://www.inl.gov/featurestories/2007-12-17.shtml. O baterky se nebojim, smery jsou jiz naznaceny. Otazka 2-3 let. To je v kosmonautice jako kapka x - 26/2/2008 - 14:07
"sol. panel -> výroba vodíku -> letectví - naprosto nereálné. To by letadla vezla v podstatě jen nádrže a žádný náklad, nebo pasažéry."
Sice jsem chtel toho jiz zde nechat - ale toto mne prekvapilo - cetl jsem ze si to dokonce jiz letecke firmy proverovali jako realne.
Na co se tedy predpoklada pohon tryskovych letadel, primo na elektrinu to nepujde tak na co - Zemni plyn - tedy Metan - CH4 o tom jsem jiz take cetl ze i na to by mohla letat letadla a spaliny by byli cistci (i ten je mozno vyrobit z vodiku H2 a CO ziskany castecnym spalenim uhliku vznikne CH4 a voda - ekonomicky je to zatim samozrejme nesmyslne).
Jan Baštecký - 26/2/2008 - 14:08
citace:
citace:Jo, to znám. Bohužel to na tom, co jsem napsal, nic nemění...
Predevsim drahe, ze. Ke zlevneni smeruji prave vynalezci z odkazu na ty http://www.inl.gov/featurestories/2007-12-17.shtml. O baterky se nebojim, smery jsou jiz naznaceny. Otazka 2-3 let. To je v kosmonautice jako kapka
... souhlasím s Martinem Kosterou. Je tady mnoho omezení, principielních a fyzikálních (např: v noci je tma, omezená hustota energetického toku slunečního záření) i ekonomických. Ono je tady prostě příliš mnoho "kdyby".
Mimochodem jsem postavil (jsem hravý člověk a techniku mám rád) dvě malé solární "elektrárničky" a už pár let je provozuju, takže mám i jisté praktické zkušenosti. Ale pro obecné použití je to ekonomicky nekonkurenceschopné ...
Přeju hezký, předjarní a slunečný den
Honza
PS: mimochodem jinak se to už dávno normálně vyrábělo a neživili by se tím jen přerozdělovači dotací ...
admin - 26/2/2008 - 14:35
citace:"sol. panel -> výroba vodíku -> letectví - naprosto nereálné. To by letadla vezla v podstatě jen nádrže a žádný náklad, nebo pasažéry."
Sice jsem chtel toho jiz zde nechat - ale toto mne prekvapilo - cetl jsem ze si to dokonce jiz letecke firmy proverovali jako realne.
Na co se tedy predpoklada pohon tryskovych letadel, primo na elektrinu to nepujde tak na co - Zemni plyn - tedy Metan - CH4 o tom jsem jiz take cetl ze i na to by mohla letat letadla a spaliny by byli cistci (i ten je mozno vyrobit z vodiku H2 a CO ziskany castecnym spalenim uhliku vznikne CH4 a voda - ekonomicky je to zatim samozrejme nesmyslne).
Ano, je to zcela reálné a dokonce vyzkoušené. Viz http://www.tupolev.ru/English/Show.asp?SectionID=82
Jak je ale na nákresech vidět, tak letoun ma drasticky omezené možnosti přepravy cestujících. Takže jsem docela skeptik...
Čím nahradit benzín? Nevím. Zřejmě nějakou kombinaci levné výroby el. energie a syntézy(třeba metanol). Možná nám pomůžou bakterie. Kdo ví...
J2930 - 26/2/2008 - 15:51
citace:....PS: mimochodem jinak se to už dávno normálně vyrábělo a neživili by se tím jen přerozdělovači dotací ...
Ja se picnu. Nemluvil jsem o soucasnosti! Ale o moznem vyuziti zlepseni panelu na ktery jsem dal i odkaz. Svata cerna diro..
Ervé - 27/2/2008 - 07:47
Někteří opravdu mluví o úplně jiných panelech. Zapomíná se na geneticky modifikované bakterie, vyrábějící metanol, ropu nebo metan levněji, než chemické továrny, otázkou je, zda efektivněji. Na všechny tyto možnosti si ale počkáme. Takže za sebe v tomto tématu končím.
Srovnani vykonu harddisku klasickeho (HDD) a noveho (SSD) vyrobeneho tehnologi podobnou flash klicenkam, pametovym kartam atd. Z hlediska kosmounautiky je nejzajimavejsi cast zacinajici v case 2:30 minut. Tedy vybracni test dvou spustenych notebooku...
Jsem trochu na rozpacích na tomto exaktní a skeptickém fóru upozornit na skutečnost, že v den smrti velikána kultury kosmického myšlení a cítění lidstvo spatřilo nejgigantičtější kosmický záblesky kdy spatřený, 2,5 milionkrát silnější než z největší kdy před tím spatřené megasupernovy, shodou okolností přímo namířený na Zemi, ač ze vzdálenosti 7,5 mld ly z dob, kdy hmota naší slunenčí soustavy dlela v jiné generaci hvězd a je to půle času od jeho dle naší kosmologie předpokládaného počátku. I ostatní okolnosti exploze vytvořily zvláštní podmínky, aby záblesk byl výrazně silnější, než jsou i ty nejsilnější.
A.C. Clark si takové "čestné salvy" určitě zaslouží, jak si to ale zařídil, to by mně zajímalo.
Tomáš_Habala - 25/3/2008 - 16:58
citace:A.C. Clark si takové "čestné salvy" určitě zaslouží, jak si to ale zařídil, to by mně zajímalo.
Clark snival o vymaneni vedomia z biologickej schranky a jeho zapisu priamo do struktury priestorcasu. Mozno nam chcel dat najavo, ze sa mu to podarilo.h - 25/3/2008 - 22:02
citace:
citace:A.C. Clark si takové "čestné salvy" určitě zaslouží, jak si to ale zařídil, to by mně zajímalo.
Clark snival o vymaneni vedomia z biologickej schranky a jeho zapisu priamo do struktury priestorcasu. Mozno nam chcel dat najavo, ze sa mu to podarilo.
Chces snad naznacit ze si to predem naplanoval u kdysi davno v dobe "kdy hmota naší slunenčí soustavy dlela v jiné generaci hvězd a ... půl času od dle naší kosmologie předpokládaného počátku vesmiru."
Fiha tak tomu teda rikam proziravost Adolf - 26/3/2008 - 06:54
citace:
Fiha tak tomu teda rikam proziravost
Každopádně je taková koincidence zániku hvězd kosmické spolu s kosmokulturní neuvěřitelně úžasná. I když úvahy tohoto typu jsou na zasloužený Bludný balvan. sulinar - 26/3/2008 - 20:58
Bludné balvany zdá se poslední dobou padají daleko od skal
LeeMer - 27/3/2008 - 14:56
mozna uz to zde nekde bylo, ale je to hezke
Petr T - 30/3/2008 - 14:40
Video z roku 1955 Wernher von Braun pro Walta Disneyho
Jsou tam i další kousky toho co jsem ukazoval na Kosmoklubu.
[Upraveno 30.3.2008 poslal ales]
Adolf - 30/3/2008 - 15:06
Nejdříve k přípravě hmotnostního spektrometru na ISS:
Tento článek má kromě přípravy tohoto vědeckého programu pomocí kosmonautiky ještě zajímavý aspekt přínosu pro kosmonautiku ohledně ochrany posádky a citlivých zařízení proti silné radiaci a zmínky další publikace na toto téma, neboť končí slovy:
"Úspěšné dopravení spektrometru na stanici ISS a jeho provozování by bylo velmi důležité ještě z jednoho hlediska. Jednalo by se o první supravodivý magnet provozovaný ve vesmírném prostoru. Pouze supravodivé magnety mohou dosáhnout tak vysokých intenzit magnetického pole, aby mohlo chránit posádky budoucích vesmírných lodí před kosmickým zářením. O takové možnosti se uvažuje při dlouhodobých meziplanetárních letech. Podrobnější popis vlivu kosmického záření na organismus a možností ochrany před jeho účinkem jsem napsal podrobný článek pro časopis Kozmos, kde by měl v tomto roce vyjít."
Pak je tu článek o tomto zbrusu novém poznatku biologie:
Nedávno jsem se tu ohrazoval, že hibernace posádek na dlouhých kosmických letech je prozatím nesmysl, neboť medicína na to zdaleka nemá. Tohle by možná mohl být průlom, který by hibernaci pro kosmické lety učinil v dohledné době dosažitelnou.
To je ten suborbitální raketoplán od Xcor i když s tou "kosmickou lodí" jak tam píšou bych se raději mírnil - poletí jen do 60 kilometrů. Tak nízko tuším nemá vesmír ještě žádná agentura.
Velice zajímavá videa i s kosmickou tématikou jsou na: http://www.chrisvalentines.com/sts107/
Kromě toho jsem na ně upozorňoval i při své přednášce Závod o Měsíc, kde jsem některé záběry od tohoto člověka pouštěl a slíbil jsem odkaz, takže tady je...
Myslím, že vzkřísit Energiju je nereálné. Byl by to už asi stejný problém jako vzkřísit třeba Saturn 5. Infrastruktura žádná, konstruktéři se už nejspíš rozprchli, podniky které to vyráběly už nejspíš neexistují nebo se zabývají něčím jiným, takže to zůstalo jenom na papíře. Muselo by se začít úplně od začátku. Přece jenom je to už 20 let. Ale web je to hezký bejcek - 24/4/2008 - 22:49
"Vzkříšení kosmonautické minulosti"Hezké stránky a to je vše.
Energija i Buran jsou dnes k nepostavení. Stejně tak americký raketoplán. Je to jen na papírech. Nejsou znalci - technici, konstruktéři, stroje, přesná technická dokumentace. A co hlavní chybí peníze!!!!!!!!!!!! a chuť kohokoli z politiky a od peněz něco v tomto směru dělat.
Kopírovat to už nepůjde, ale dělat něco podobného s jinou technikou a novými technologiemi. To by bylo zajímavé.
Jirka - 25/4/2008 - 11:33
citace:Jak se chova kapalina ve stavu beztize asi vsichni vite. Jak se ale chova takova voda pri 1G muze byt prekvapujici
Jak byste cekali, ze se bude nestlacitelna kapalina chovat? I na orbite vlastne kapalina pada volnym padem presne jako na tom videu.
martalien - 25/4/2008 - 12:23
citace:Jak se chova kapalina ve stavu beztize asi vsichni vite. Jak se ale chova takova voda pri 1G muze byt prekvapujici http://www.exilim.com/intl/ex_f1/mov07.html
Flash videa
Vsimnete si zajimaveho jevu, ktery vznikl kolem "rovniku" balonku. Silne to pripomina fotky saturnova mesice ze sondy Cassini. Tusim to byl Iapetus? Taky mel kolem rovniku takovou vlnu. Ze by vznikla pichnutim plaste mesice, kdyz mel jeste tekuty vnitrek?
Jirka - 25/4/2008 - 12:39
citace:
citace:Jak se chova kapalina ve stavu beztize asi vsichni vite. Jak se ale chova takova voda pri 1G muze byt prekvapujici http://www.exilim.com/intl/ex_f1/mov07.html
Flash videa
Vsimnete si zajimaveho jevu, ktery vznikl kolem "rovniku" balonku. Silne to pripomina fotky saturnova mesice ze sondy Cassini. Tusim to byl Iapetus? Taky mel kolem rovniku takovou vlnu. Ze by vznikla pichnutim plaste mesice, kdyz mel jeste tekuty vnitrek?
Nejsem si jisty, jestli lze tyto dva pripady nejak porovnat. Ta voda v prasklem balonku je zejmena ovlivnena povrchovym napetim a nahlou zmenou vnejsiho tlaku pri prasknuti balonku (cast vody se odpari) a taky interakci s prasklym balonkem.
Vesmirna telesa jsou ovlivnena hlavne gravitacnim pusobenim, slapovymi silami, elasticitou materialu atd.
Proto treba naraz meteoritu do zemske kury bude probihat dost jinak nez dopad vodni kapky na hladinu.
Myslim ze ta vlnka na "vodni kouli" po prasknuti balonku tam vznikla kvuli tomu, ze balonek v tech mistech praskl nejdrive, protoze tam bylo v materialu balonku nejvetsi napeti - balonek tam byl nejvic natazeny.
martalien - 25/4/2008 - 12:45
citace:
Myslim ze ta vlnka na "vodni kouli" po prasknuti balonku tam vznikla kvuli tomu, ze balonek v tech mistech praskl nejdrive, protoze tam bylo v materialu balonku nejvetsi napeti - balonek tam byl nejvic natazeny.
No a ted si predstavte mesic ktery ma tenky povrh, uvnitr je tekuty a rotuje. Kolem rovniku je v kure mesice taky nejvetsi napeti....
Jirka - 25/4/2008 - 12:54
citace:
citace:
Myslim ze ta vlnka na "vodni kouli" po prasknuti balonku tam vznikla kvuli tomu, ze balonek v tech mistech praskl nejdrive, protoze tam bylo v materialu balonku nejvetsi napeti - balonek tam byl nejvic natazeny.
No a ted si predstavte mesic ktery ma tenky povrh, uvnitr je tekuty a rotuje. Kolem rovniku je v kure mesice taky nejvetsi napeti....
Porad bych tam nasel spousty odlisnosti. Pusobici sily jsou uplne jine a vysledek tudiz taky.
Uvazme napriklad, ze mesic drzi pohromade gravitaci a ne pomoci te tenke slupky. V rovnovaznem stavu tedy na kuru mesice nepusobi zadne napeti na rozdil od balonku. V nerovnovaznem stavu se mesic na rovniku proste jen vybouli, nebo kura zacne praskat a ruzne se po sobe posunovat jak to vidime na Zemi.
J2930 - 25/4/2008 - 12:55
citace:Vsimnete si zajimaveho jevu, ktery vznikl kolem "rovniku" balonku. Silne to pripomina fotky saturnova mesice ze sondy Cassini. Tusim to byl Iapetus? Taky mel kolem rovniku takovou vlnu. Ze by vznikla pichnutim plaste mesice, kdyz mel jeste tekuty vnitrek?
Bylo by zajimave to porovnat s nejakou vernou simulaci impaktu, ale zase si myslim ze tam je dost rozdilu.
Prekvapuje me jak hluboko a snadno tak kapka pronikde pod povrch hladiny. Ocekaval bych ze se snadneji rozbije. Mozna ze pouzili kapku nejake viskoznejsi kapaliny.
Pri impaktu bych ocekaval, ze ihned po narazu vznikne v bode kontaktu hmota o vyskote teplote a tlaku, ktera az sekundarne rozmeta material a vytvori krater. Zaroven se take materialem budou sirit razove vlny. Ty jsem pri dopadu kapky nepozoroval, protoze jsou asi relativne mnohem slabsi a maji formu obycejneho zvukoveho vlneni.
J2930 - 25/4/2008 - 14:07
citace:
Pri impaktu bych ocekaval, ze ihned po narazu vznikne v bode kontaktu hmota o vyskote teplote a tlaku, ktera az sekundarne rozmeta material a vytvori krater. Zaroven se take materialem budou sirit razove vlny. Ty jsem pri dopadu kapky nepozoroval, protoze jsou asi relativne mnohem slabsi a maji formu obycejneho zvukoveho vlneni.
Urcite se toho o teorii impaktu i nejake pokusy vali na netu a v chytrych knihach spousty. Ja si predsavuji i rozdil mezi narazem meteoru do planety ktera ma atmosderu a ktera nema. Jinak meteor asi odvrhne pri kontaktu vic materialu nez kapka. Podle velikosti dopadajiciho telesa se pak uprostred krateru vytvori vyvysenina, tak jako ji vytvori dopad kapky do vody. Urcite se tomu nejak specialne rika, ale ted nevim jak. Take bude zalezt na druhu materialu planety i meteoru a teplote tani obou materialu. Pri dopadu kapky do vody je jaksi jiz material "nataven"...takze jsem napsal slovicko "docela".
J2930 - 25/4/2008 - 14:13
Ted jeste koukam, ze na tom filmecku asi nebude kapka. Minimalne ten druhy dopad... vypada to na sklenenou kulicku. Takze tady mame dopad meteoru na hladinu oceanu
citace:Ted jeste koukam, ze na tom filmecku asi nebude kapka. Minimalne ten druhy dopad... vypada to na sklenenou kulicku. Takze tady mame dopad meteoru na hladinu oceanu
Dokonce dve sklenene kulicky a je zajimave, ze prvni sebou strhava spoustu vzduchu a vtahuje za sebou vodni hladinu. Druha kulicka pak prochazi hledinou s evidentne mensim odporem. Vypada to, ze vzduch strzeny prvni kulickou zmensil odpor vody. Pokud sem se koukal spravne tak rychlost tech kulicek byla stejna.
Petr Tomek - 25/4/2008 - 16:14
citace:"Vzkříšení kosmonautické minulosti"Hezké stránky a to je vše.
Energija i Buran jsou dnes k nepostavení. Stejně tak americký raketoplán. Je to jen na papírech. Nejsou znalci - technici, konstruktéři, stroje, přesná technická dokumentace. A co hlavní chybí peníze!!!!!!!!!!!! a chuť kohokoli z politiky a od peněz něco v tomto směru dělat.
Kopírovat to už nepůjde, ale dělat něco podobného s jinou technikou a novými technologiemi. To by bylo zajímavé.
Co se týká Buranu, tak je to i celkem rozumné, ale Eněrgija je postavitelná. Technologie se stále zachovala, je to tam celkem vysvětlené. Problém bude spíš v tom zájmu, ale je pravda, že nedávno taková úvaha proběhla i v Rusku. V každém případě, pokud by chtělo Rusko opravdu stavět kosmickou loď pro Měsíc, ajk to slobovalo, bylo by vzkříšení Eněrgije možná schůdnější cestou než vyvinout něco novějšího.
Petr Tomek - 26/4/2008 - 09:14
K těm prvním raketovým společnostem - tady jsou stránky dvou přeživších:
Britská meziplanetární společnost založená roku 1933 http://www.bis-spaceflight.com/
a bývalá AIS (ARS)založená roku 1930 http://www.aiaa.org/
Vlado - 26/4/2008 - 11:45
citace: Urcite se toho o teorii impaktu i nejake pokusy vali na netu a v chytrych knihach spousty. Ja si predsavuji i rozdil mezi narazem meteoru do planety ktera ma atmosderu a ktera nema. Jinak meteor asi odvrhne pri kontaktu vic materialu nez kapka. Podle velikosti dopadajiciho telesa se pak uprostred krateru vytvori vyvysenina, tak jako ji vytvori dopad kapky do vody. Urcite se tomu nejak specialne rika, ale ted nevim jak. Take bude zalezt na druhu materialu planety i meteoru a teplote tani obou materialu. Pri dopadu kapky do vody je jaksi jiz material "nataven"...takze jsem napsal slovicko "docela"
-------------------------------
Ted jeste koukam, ze na tom filmecku asi nebude kapka. Minimalne ten druhy dopad... vypada to na sklenenou kulicku. Takze tady mame dopad meteoru na hladinu oceanu
Lidi neblbněte ! Uniká vám podstatný prvek tvorby impaktu a to je rychlost dopadu tělesa( 16,7 km/s) Jakou asi měla rychlost kulička .Vlado - 26/4/2008 - 20:56
Zase jsem nahrál puntičkářům . Myslel jsem ,že rychlost dopadu tělesa může byt ( AŽ 16,7 km/s)
Vývoj nových metod zkoumání mikrofosilií na Marsu. Možná to potěší zastánce pilotované mise co nejdříve, protože někteří z těch geologů to vidí tak, že takovýmto výzkum je tak náročný, že bez expertů na místě je neuskutečnitelný:
Velké množstvý zajímavých filmů (většina v ruštině) ftp://85.21.246.13/
Jsou mezi nima unikátní dokumenty
Petr Tomek - 4/6/2008 - 09:16
Tohle je takový dodatek pro Michala Poláka, ale proč by se na to neměli podívat i ostatní - Tilingova raketová pošta: http://www.technikatlas.de/~ta16/
Tomas999 - 4/6/2008 - 12:19
Asi tyhle stranky vetsina z vas zna, ale proc je sem nepridat pro ty, co je neznaji
To bylo jasné.
Jen mně zajímá, proč Constalation a ne DIREKT. Jestli jsou v tom politické, technické, nebo jiné důvody, když ekonomicky a časově to vychází o tolik lépe?
J2930_ - 10/6/2008 - 15:33
citace:Jen mně zajímá, proč Constalation a ne DIREKT. Jestli jsou v tom politické, technické, nebo jiné důvody, když ekonomicky a časově to vychází o tolik lépe?
a nevychazi to lepe i technicky? Alespon to budi vetsi duveru. Mne zajima hlavne ten cas. Starty raketoplanu uz zacinaji byt nudne a starty sojuzu rutina. Doufam, ze se nebude dramatizovat jakekoliv pristani. Uz ted je to o nervy ales - 10/6/2008 - 20:09
citace:Jen mně zajímá, proč Constelation a ne DIREKT. Jestli jsou v tom politické, technické, nebo jiné důvody, když ekonomicky a časově to vychází o tolik lépe?
Předpokládám, že hlavním důvodem by mohlo být to, že Constellation je produktem lidí z NASA a okolí, zatímco DIRECT je iniciativa nezávislých odborníků a nadšenců. Je samozřejmě také možné, že DIRECT nezohledňuje všechny souvislosti, takže na papíře může vypadat lépe, než by to dopadlo ve skutečnosti. To je ale jen moje spekulace. Důvody rozhodnutí zná asi jen pár lidí z NASA a vlády USA.
Ervé - 11/6/2008 - 07:53
Důvody jsme rozebírali na Kosmoschůzce: Ares 1 bude jediná man-rated raketa v systému, zatímco Direkt předpokládá 2 - nejdřív upravit Deltu IVH/Atlas 5 a potom ta 60t - výrazně náročnější.
Delta IV Heavy je nevhodná pro man-rated - 3 motory v 1. stupni - větší šance poruchy (SRB je spolehlivější než RS-68), nový druhý stupeň s J-2X (stejný jako Ares) nebo 3 RL-10 (3x větší možnost poruchy) pro trajektorii bezpečnou pro pilotované lety (aby nedošlo k 20 g přetížení při přerušení letu při chodu 2.stupně). Atlas 5 nemá ve verzi bez boosterů dostatečnou nosnost, (12,5 t na 28°, 11,5 t na 51° - tu navíc sníží záchranný systém cca o 1 t), s boostery už jsou zase problémy s bezpečností (výrazně větší šance na přerušení mise a nouzovou záchranu posádky), druhý stupeň by musel být opět nový. Jakékoliv odložení letů na Měsíc ohrožuje výrobu SRB - nejsou potřeba pro zkoušky Orionu ani lety k ISS.
Ervé - 11/6/2008 - 08:26
Přehlédl sem se - Direkt nevyužívá Atlas 5/Deltu, ale chce startovat s celým SRB+ET pro vynesení 38-49 t na LEO. Jaký by ale byl náklad? To by zároveň vynesli Orion a nějaký nový kontejner s nákladem (MPLM?) pro lety k ISS a zkoušky? Jak by je spojovali s ISS? Jejich spolehlivostní analýzy a argumenty jsou nepřesvědčivé (mírně řečeno), víc motorů znamená větší možnost poruchy, možnost zastavit start před zážehem SRB není pro Jupiter žádnou výhodou, Ares 1 má 1 SRB, Jupiter má 2, navíc RS-68 - mnohem, mnohem větší možnost poruchy a odkladů startu. Po vyvinutí Jupiteru 232 vyhodíte Jupiter 120 nebo budete létat s oběma raketami? Pokud ho vyhodíte, je to plýtvání zdroji, co uděláte, když Kongres kvůli nějaké krizi odloží nebo přeruší lety na Měsíc? Pokud budete létat dva typy obrovských raket, výrazně vám narostou provozní náklady. Úpravy ET pro náklad na špičce a připojení RS-68 by byl stejně komplikovaný a náročný jako vývoj Aresu 1. U Orionu by se dal vývoj urychlit jen částečně, odpadají sice hmotnostní škrty při vývoji pro lety na orbitu, ale pro lety na Měsíc se jim nevyhnete a je těžší odlehčovat už postavenou loď než ji hlídat už při vývoji.
Jirka Salek - 11/6/2008 - 11:09
citace:
citace:Jen mně zajímá, proč Constelation a ne DIREKT. Jestli jsou v tom politické, technické, nebo jiné důvody, když ekonomicky a časově to vychází o tolik lépe?
Předpokládám, že hlavním důvodem by mohlo být to, že Constellation je produktem lidí z NASA a okolí, zatímco DIRECT je iniciativa nezávislých odborníků a nadšenců. Je samozřejmě také možné, že DIRECT nezohledňuje všechny souvislosti, takže na papíře může vypadat lépe, než by to dopadlo ve skutečnosti. To je ale jen moje spekulace. Důvody rozhodnutí zná asi jen pár lidí z NASA a vlády USA.
V prubehu studie ESAS, ale i mnohem drive (NLS) se obevoval podobny koncept. Studie ESAS vyhodnotila tuto konfiguraci jako levnejsi a rychlejsi variantu pro lety na LEO, ale za celkove bezpecnejsi a lepsi pro lety na Mesic byla vybrana koncepce Ares 1 a 5.
Duvodem je zejmena specializovany nosic pro Orion (Ares 1) a specializovany nosic pro EDS+Altair (Ares 5).
Varianta Direct byla parkrat dehonestovana manazery NASA i Griffinem. Podili se na ni par nadsencu amateru ale i clenu americkeho institutu pro aeronautiku a astronautiku (coz samo o sobe nic neznamena). Tvrdi, ze jim neoficialne pomaha i par lidi z MSFC kteri vyviji Ares.
Osobne si myslim ze jejich prezentovana cisla jsou prehnane optimisticka at uz se jedna o vynaseny naklad, cenu i rychlost uvedeni do provozu. Sleduju tuhle iniciativu od pocatku pred dvema az tremi lety, a za tu dobu uz stacili vedeni NASA dostatecne znechutit, aby od nich dali ruce pryc.
Presto neni zadny duvod si myslet ze by tato varianta nemohla fungovat - jen byla zvolena varianta jina. S Directem by byla architektura navratu na Mesic podstatne jina. Jestli by ta architektura byla opravdu lepsi nebo horsi se uz asi nikdy nedozvime.
Jiste je ze v soucane dobe NASA vyviji Ares a podle vyjadreni manazeru NASA stareho par tydnu neni autorizovana zadna prace na architekture Direct.
Jirka Salek - 11/6/2008 - 11:22
citace:Důvody jsme rozebírali na Kosmoschůzce: Ares 1 bude jediná man-rated raketa v systému
Ares 5 bude taky manrated. Idkyz vyvoj zacne az nekdy po roce 2011. Dnes se delaji stale jen studie. pospa - 11/6/2008 - 11:34
citace:Varianta Direct byla parkrat dehonestovana manazery NASA i Griffinem. Podili se na ni par nadsencu amateru ale i clenu americkeho institutu pro aeronautiku a astronautiku
... za tu dobu uz stacili vedeni NASA dostatecne znechutit, aby od nich dali ruce pryc.
Díky za vysvětlení.
Jirka Salek - 11/6/2008 - 11:49
citace:Jupiter má 2, navíc RS-68 - mnohem, mnohem větší možnost poruchy a odkladů startu.
Startovat J-2X ve vezduchu asi nebude taky az tak jednoduche. RS-68 projdou upgradem na humanrated variantu pro Ares 5. Vyvoj ale zacne az nekdy po roce 2011.
citace:
Po vyvinutí Jupiteru 232 vyhodíte Jupiter 120 nebo budete létat s oběma raketami?
Myslenka je, ze bude letat jedno jadro se dvema nebo tremi motory. Neco jako Falcon 9, ktery muze letet i ve variante s 5 ti motory.
Problem ale neni v jadre, ale v dalsich strukturach horniho stupne a ruznych adapterech. Ares je v tomhle mnohem jednodussi.
citace:
Úpravy ET pro náklad na špičce a připojení RS-68 by byl stejně komplikovaný a náročný jako vývoj Aresu 1.
Spise bych to prirovnal k vyvoji jadra pro Ares 5. Zastanci Direct ale tvrdi, ze 8.4m jadro o stejnem prumeru jako ET je mnohem jednodusii vyvinout nez 10m jadro Ares 5. Jistou logiku to ma, ovsem neni jiste ze se usetri XY miliard jak tvrdi.
citace:
U Orionu by se dal vývoj urychlit jen částečně, odpadají sice hmotnostní škrty při vývoji pro lety na orbitu, ale pro lety na Měsíc se jim nevyhnete a je těžší odlehčovat už postavenou loď než ji hlídat už při vývoji.
S tim naprosto souhlasim. Navic i v dnesni architekrure s Aresem by bylo mozne Orion pro lety k ISS postavit vyrazne hmotnejsi. Jen by bylo nutne postavit jeste uplne jinou lod pro Mesic.
Orion totiz ponese k ISS velke mnozstvi paliva, ikdyz stale mene nez ponese pri misich k Mesici.
Jirka Salek - 11/6/2008 - 12:13
citace:
citace:
U Orionu by se dal vývoj urychlit jen částečně, odpadají sice hmotnostní škrty při vývoji pro lety na orbitu, ale pro lety na Měsíc se jim nevyhnete a je těžší odlehčovat už postavenou loď než ji hlídat už při vývoji.
S tim naprosto souhlasim. Navic i v dnesni architekrure s Aresem by bylo mozne Orion pro lety k ISS postavit vyrazne hmotnejsi. Jen by bylo nutne postavit jeste uplne jinou lod pro Mesic.
Orion totiz ponese k ISS velke mnozstvi paliva, ikdyz stale mene nez ponese pri misich k Mesici.
Chtel jsem rict ze Orion ponese k ISS vice paliva nez by bylo nezbytne nutne. Palivo nelze z Orionu precerpat, takze se asi vyuzije ke zvysovani drahy ISS. To extra palivo je tam hlavne z duvodu moznosti preruseni startu "abort to orbit" v pripade nedostatecneho vykonu nosne rakety. Napriklad Dragon si s timhle hlavu moc nelame a myslim ze ani Sojuz nenese moc extra paliva.
STS pouziva tento mod kdyz vypadnou jedne ci dva motory SSME, ale dalsi je stale v cinnosti.
Ervé - 12/6/2008 - 10:09
To palivo navíc je samozřejmě taky rezerva pro případ nedodržení hmotnosti Orionu nebo nosné kapacity Aresu 1 při prvních startech.
Jirka Salek - 12/6/2008 - 11:54
citace:To palivo navíc je samozřejmě taky rezerva pro případ nedodržení hmotnosti Orionu nebo nosné kapacity Aresu 1 při prvních startech.
NASA se snazi hmotnost Orionu drzet zpet hlavne kvuli Mesici. Je jasne ze Orion je pro cesty na LEO tezce predimenzovan. Poleti s poloprazdnymi nadrzemi, ktere jsou dimenzovany pro navrat od Mesice, ponese tepelny stit dimenzovany na vyssi pristavaci rychlosti a ma vyrazne silnejsi motor nez by bylo nutne pro LEO.
Na druhou stranu by ale nemely byt nutne vetsi upravy pro lunarni verzi a tim se usetri dost prostredku. Postavit vetsi ci mensi nadrze ci motor vyjde vpodstate na stejne penize. pepa - 14/6/2008 - 15:00
Ahoj vespolek,
tak jsem se díval na Wikipedii (což je encyklopedie).
A zjistil, že na české verzi je toho o kosmonautice pramálo. Nakoukněte tam také a zkuste doplnit (nebo alespoň přeložit z anglické verze) pár článků!
doporučuju nagooglovat torenty a stáhnout, pekne scifi, pred časem sem si to stáhl a ted konečne i podival, graficky docela ok a i vedecky
David - 5/8/2008 - 09:20
Vřele doporučuji články pana Petroviče na tomto WEBU, fantasticky popisuje projekt Apollo včetně málo publikovaných detailů a pohledů do " zákulisí " projektu.
PatekL - 5/8/2008 - 20:19
citace:Vřele doporučuji články pana Petroviče na tomto WEBU, fantasticky popisuje projekt Apollo včetně málo publikovaných detailů a pohledů do " zákulisí " projektu.
Pan Petrovič ve svém článku o požáru Apolla 1 opakuje názor, že kdyby sověti informovali američny o požáru v barokomoře kde uhořel kosmo-naut Bondarenko, tak by k tragédii na rampě 34 nedošlo. Určitě si museli být vědomi nebezpečnosti atmosféry z čistého kyslíku. Nevěřím v nedostatek technické soudnosti-lidé, kteří dokážou vyslat astronauty na Měsíc si toto prostě museli uvědomovat.
V periodiku Technology week z roku 1967 z USA se píše:
V posledních číslech časopisu je publikována celá řada článků podrobné rozebírajících lednovou katastrofu na Kennedyho mysu. Otázku kyslíkového ovzduší v kosmických lodích Apollo podrobně rozebírá článek v čísle ze dne 6. února 1967 nadepsaný "Oxygen Environoment - A Peril in Space?" (Kyslíkové ovzduší, hrozba ve vesmíru?) Po tragédii v kosmické lodi Apollo 204 došlo Brooks v Texasu, kde v simulátoru kosmické kabiny uhořeli dva piloti amerického letectva. Teprve nyní vysvítá z úředních zpráv, že tyto dvě poslední neštěstí jsou pokračováním celé série požárů různých výzkumných zařízení s ovzduším z čistého kyslíku. Žádná z předešlých nehod si nevyžádala lidských životů, i když úřední zprávy přiznávají u postižených vážné otravy kouřem a popáleniny druhého stupně. Bylo to shodou okolností rovněž na základně amerického letectva Brooks. Při zkoušce prototypu kosmického oděvu v přetlakové kabině vypukl oheň. V tomto případě byl kyslík okamžitě vypuštěn aniž by došlo k vážnějšímu zranění pilotů. Při další zkoušce však chytla přístrojová deska a než mohl být požár lokalizován, došlo k vážnějšímu zranění dvou pilotů. Třetí požár byl zaznamenán ve výzkumné laboratoři námorního letectva ve Filadelfii. Pri zkušebním pobytu čtyř mužů v přetlakové kabině se vznítil kyslík následkem zkratu elektrického osvětlení a než mohl být vypuštěn, utrpěli všichni čtyři výzkumníci vážnější popáleniny. Nyní je nutno rychle vyřešit nejen orázku dalšího použití kyslíkového systému nebo přestavbu lodi na systém směsí plynů. Dokladem toho je požár v dekopresní komoře plněné směsí stlačených plynů, ve které uhořeli dva námořníci. Tato katastrofa na námořním výzkumném středisku ve Washingtonu v roce 1965 má jednu otřesnou podobnost s tragédií na mysu Kennedy. Také v tomto prípadě oba námořníci uvnitř kabiny zpozorovali oheň a měli ještě dost času, aby volali o pomoc. V simulované hloubce 28 metrů vypukl oheň, který skončil úplným "termálním výbuchem", při kterém se roztavily zinkové části uvnitř komory. Tavná teplota zinku je 419 stupňů Celsia a podle názorů odborníků byla teplota ještě podstatně vyšší. Podle zprávy vyšetřující komise rozsah zničení vnitřku kabiny Apollo má obdobný charakter poškození jako v případě dekompresní komory na základně ve Washingtonu při požáru před 2 roky. Článek dále podrobně rozebírá důvody, které vedly k volbě systému s čistým kyslíkem a zmiňuje se o celé řadě kritických hlasů amerických vědců, kteří na možnost ohně poukazovali.
David - 6/8/2008 - 13:16
Problém Apolla byl asi v tom, že byla kabina naplněna čistým kyslíkem při tlaku jedné atmosféry, pak ovšem hoří vše, i železo.
Kdyby v kabině byl tlak l/3 atmosfěry, pak nemusely být následky tak fatální.
citace:
Pan Petrovič ve svém článku o požáru Apolla 1 opakuje názor, že kdyby sověti informovali američny o požáru v barokomoře kde uhořel kosmo-naut Bondarenko, tak by k tragédii na rampě 34 nedošlo.
Je to jedna z klasických pitomoučkých "legend" kterých je kolem kosmonautiky spousta. Kyslík se používal v medicíně už za války. Při jeho používání docházelo k nehodám a umírali lidé - většinou uhořeli když měli například mastné ruce nebo znečištěný oděv. Vlastnosti a nebezpečnost kyslíku tady byly dobře známé. Také u Mercury a Gemini k žádným problémům s kyslíkovou atmosférou nedošlo. Apollo před rokem 1967 byl prostě zpackaný, životu nebezpečný bastard. Nehledě na to že ve stejném roce upálili amíci v rámci testů v kyslíkové komoře ten další dva zkušební piloty. S tím už neměl Bondarenko rozhodně nic společného.
alamo - 28/8/2008 - 23:33
taliani, používali počas druhej svetovej vojny, na záškodnícke akcie
vylepšené torpéda, neviem si teraz spomenúť, na originál názov, ale v preklade to bolo čosi ako "prasa"
rozhodne fungovali lepšie, ako japonské "kaiteny", to bolo torpédo vystreľované s ponorky, a doslova, ovládané "ľudským mozgom", vlastne kamikadze pod vodou.
ale aj taliani mali dosť, doslova "totálne straty", spôsobené hlavne, otravou kyslíkom, potápač totiž nesedel, vo vnútri v torpéde ako u japoncov, ale sedel na torpéde ako na "prasati", a na chrbte mal primitívny regeneračný dýchací prístroj. chudáci taliani, museli dokonca držať dietu, a nejesť fazule. a to vravím vážne.
a to ich, to pár prežilo, na rozdiel od japoncov.
otrava kyslíkom, pri tom nie je žiadny špás.
avitek - 29/8/2008 - 07:56
citace:taliani, používali počas druhej svetovej vojny, na záškodnícke akcie
vylepšené torpéda, neviem si teraz spomenúť, na originál názov, ale v preklade to bolo čosi ako "prasa" ...
Jen na okraj. Oficiálně byly označovány zkratkou SLC (Siluro a Lenta Corsa), což znamená volně přeloženo "pomalé torpedo", ale přezdívali jim "maiale", což v italštině skutečně znamená "prase".
Ervé - 29/8/2008 - 09:01
off topic: Italové měli sice potíže s dýchacími přístroji (šlo o složitou techniku s uzavřeným cyklem) a způsobily několik úmrtí hlavně zpočátku. Většinu bojových ztrát ale způsobili britské hlubinné pumy. Přesto byly ztráty relativně nízké a většina posádek jen padla do zajetí, často po úspěšné akci - vyřazení BL Queen Elisabeth a Valiant v Alexandrii a potápění obchodních lodí v Gibraltaru. Jako celek byl Maiale nejúspěšnějším speciálním prostředkem celé 2.světové, těsně před britskými X-ponorkami.
JS - 29/8/2008 - 10:31
citace:off topic: Italové měli sice potíže s dýchacími přístroji (šlo o složitou techniku s uzavřeným cyklem) a způsobily několik úmrtí hlavně zpočátku. Většinu bojových ztrát ale způsobili britské hlubinné pumy. Přesto byly ztráty relativně nízké a většina posádek jen padla do zajetí, často po úspěšné akci - vyřazení BL Queen Elisabeth a Valiant v Alexandrii a potápění obchodních lodí v Gibraltaru. Jako celek byl Maiale nejúspěšnějším speciálním prostředkem celé 2.světové, těsně před britskými X-ponorkami.
Cili slouzili jen k pronikani do pristavu. Na sirem mori nepouzitelne. Typicka zaskodnicka akce.
Petr Tomek - 29/8/2008 - 11:54
Jen bych ještě dodal, že kyslík pod vyšším tlakem byla nejnebezpečnější ale rozhodně ne jediná nebezpečná závada při zmiňovaném testu.
Petr Tomek - 29/8/2008 - 12:09
citace:aj taliani mali dosť, doslova "totálne straty", spôsobené hlavne, otravou kyslíkom, potápač totiž nesedel, vo vnútri v torpéde ako u japoncov, ale sedel na torpéde ako na "prasati", a na chrbte mal primitívny regeneračný dýchací prístroj.
Tohle by mě docela zajímalo, pokud vím používaly se v té době rebreathery, tedy dýchací přístroje s polouzavřeným a nebo uzavřeným cyklem. Dodnes se takové používají v záchranářství. V zásdě byly udělané tak že měl člověk dýchací vak do kterého vydechoval přes absorbér oxidu uhličitého. Vydýchaný kyslík se doplňoval z malé tlakové lahve (pokud vůbec) Dýchací plyn se tak dal po určitou dobu používat dokola. Problém je, že při dýchání člověk nepozná úbytek kyslíku v dýchacím plynu jinak než podle obsahu oxidu uhličitého. Při používaní rebreatheru tedy můžete dýchat plyn zcela bez kyslíku až do ztráty vědomí a nevšimnete si toho. Pokud vám tedy dojde kyslík s podobným přístrojem prostě umřete, protože vás vůbec nenapadne, že byste se měli vynořit. O otravě kyslíkem s rebreatherem slyším poprvé, ale je fakt, že nejsem potápěč. Jinak opět poznamenávám, že dýchací plyn kosmonautů ve skafanderch a na stanicích se regeneruje v podstatě stejným způsobem, jen trochu moderněji.
Petr Tomek - 29/8/2008 - 12:16
Jo ten má chemické generování kyslíku, to se také používalo.
JS - 29/8/2008 - 12:37
citace:
citace:aj taliani mali dosť, doslova "totálne straty", spôsobené hlavne, otravou kyslíkom, potápač totiž nesedel, vo vnútri v torpéde ako u japoncov, ale sedel na torpéde ako na "prasati", a na chrbte mal primitívny regeneračný dýchací prístroj.
Tohle by mě docela zajímalo, pokud vím používaly se v té době rebreathery, tedy dýchací přístroje s polouzavřeným a nebo uzavřeným cyklem. Dodnes se takové používají v záchranářství. V zásdě byly udělané tak že měl člověk dýchací vak do kterého vydechoval přes absorbér oxidu uhličitého. Vydýchaný kyslík se doplňoval z malé tlakové lahve (pokud vůbec) Dýchací plyn se tak dal po určitou dobu používat dokola. Problém je, že při dýchání člověk nepozná úbytek kyslíku v dýchacím plynu jinak než podle obsahu oxidu uhličitého. Při používaní rebreatheru tedy můžete dýchat plyn zcela bez kyslíku až do ztráty vědomí a nevšimnete si toho. Pokud vám tedy dojde kyslík s podobným přístrojem prostě umřete, protože vás vůbec nenapadne, že byste se měli vynořit. O otravě kyslíkem s rebreatherem slyším poprvé, ale je fakt, že nejsem potápěč. Jinak opět poznamenávám, že dýchací plyn kosmonautů ve skafanderch a na stanicích se regeneruje v podstatě stejným způsobem, jen trochu moderněji.
Naposledy kdyz jsem se potapel s rebreatherem, tak jsem si uz po nekolika cyklech nadechu a vydechu vsiml ze vzduch ma stale intenzivnejsi neprijemnou chut. Tudiz jsem si rekl ze bude dobre se vynorit.
Je ovsem mozne ze potapeci pouzivajici nejaky uzavreny okruh meli neprijemne pocity po celou dobu, takze si ani nemuseli vsimnout ze uz jsou za hranici preziti.
JS - 29/8/2008 - 12:48
Vyznam rebreatheru je hlavne v tom, ze kdyz clovek skoci do ledove vody, tak nedokaze zadrzet dech. Rebreather vam pomuze prekonat sok z ledove vody a zachranit se.
hmm... otrava kyslíkom?
keď sa nad tím, teraz zamyslím, ktovie či nešlo len o chybu v preklade
bola to len lacná brožúra (ani neviem prečo som si na to spomenul)
ale boli tam spomenuté, britské, japonské, aj nemecké minyponorky (sa mi vybavuje, pomenovanie "neger") pritom japonci pri útoku na pearl harbor, použily skutočné miniponorky, a nie sebevražedné torpéda.
ten pojem "otrava kyslíkom", tam v kapitole o talianoch zaznel niekoľkokrát
soráč, nie som potápač, ale keď som to čítal, pochopil som to takto:
pri zostupe do hĺbky, potápač s tým prístrojom dýcha vzduch, pri zvýšenom tlaku, filtračná patrona, vyseparovala (príliš veľa) co, a v obehu zostal len takmer čistý kyslík pri zvýšenom tlaku), a následkom bola otrava.
samozrejme, keďže potápač si všetko musel regulovať "ručne", a na základe svojich pocitov, bol možný aj opačný prípad, a udusenie sa co.
citace:hmm... otrava kyslíkom?
keď sa nad tím, teraz zamyslím, ktovie či nešlo len o chybu v preklade
bola to len lacná brožúra (ani neviem prečo som si na to spomenul)
ale boli tam spomenuté, britské, japonské, aj nemecké minyponorky (sa mi vybavuje, pomenovanie "neger") pritom japonci pri útoku na pearl harbor, použily skutočné miniponorky, a nie sebevražedné torpéda.
ten pojem "otrava kyslíkom", tam v kapitole o talianoch zaznel niekoľkokrát
soráč, nie som potápač, ale keď som to čítal, pochopil som to takto:
pri zostupe do hĺbky, potápač s tým prístrojom dýcha vzduch, pri zvýšenom tlaku, filtračná patrona, vyseparovala (príliš veľa) co, a v obehu zostal len takmer čistý kyslík pri zvýšenom tlaku), a následkom bola otrava.
samozrejme, keďže potápač si všetko musel regulovať "ručne", a na základe svojich pocitov, bol možný aj opačný prípad, a udusenie sa co.
Zalezi na pristroji. Pouzivali se jak pristroje s cistym kyslikem (od kterych se ustoupilo), tak pristroje s filtraci. V tom prvnim pripade zel bohu, ze slo o skutecnou otravu kyslikem. Pro urcitem tlaku zacina byt cisty kyslik pro lidsky organismus toxicky, tusim ze se jedna o tlak odpovidajici hloubce hloubku okolo deseti metru. K tomu by nam asi vice rekl Vlado. Kazdopadne tohle mam take z knihy ... ale ta moje tak lacina nebyla ;o))
Alchymista - 1/9/2008 - 00:48
Ano, normálny limit pre čistý kyslík je 10 metrov, pod 12 metrov je zostup zakázaný, len ruský vojenský potápači musia až do 20 metrov.
Je veľmi zaujímavé, že s prístrojmi s uzatvoreným dýchacím okruhom a dopĺňaním objemu héliom a/lebo 6% HELIOXom sa dá dostať až do hĺbok okolo 300 metrov bez elektronického riadenia zloženia dýchacej zmesi.
Jde o edukační videa, tříděná do několika věkových kategorií, kladoucí si za cíl zvýšit povědomí školní mládeže i dospělé veřejnosti o vědě, technologiích, matematice, atd. souvisejících s vesmírem a kosmonautikou.
legoxx - 25/9/2008 - 10:54
mozno sa to tu uz objavilo, ale keby nie tak zopar peknych fotiek z bajkonuru
Microwaves, cosmology, and the Big Bang are just some of the topics covered by this well-thought out set of educational materials created by the
dedicated staff at the Open University's OpenLearn program. This particular educational unit includes eight primary sections, including "Distances of galaxies", "Introducing cosmology", and "The primordial nuclear abundances".
Visitors can log in to keep track of their progress within each unit, and they can also offer their own review of the materials offered on the site.
Each section comes complete with graphs, photographs, artistic renderings, and illustrations that complement the written text quite nicely. Interested parties can also choose to view the materials in different formats, including as an RSS feed, print-ready documents, and so on. Overall, the site offers great insight into the world of the Big Bang for a more casual audience.
Říkal jsem si, že s tím magneťákem nadělají, možná by se u nás na nějaké akademii jěšte sovětský kus kompatibilní s IBM našel. pospa - 26/11/2008 - 16:12
Spočítejte si svůj věk a datum narozenin na všech planetách Sluneční soustavy.
Třeba Spirit bude mít své třetí narozeniny na Marsu 24.8.2009
A já měl za to, že budete mít hmotnost všude stejnou.
Řekl bych, že stejný bude můj moment setrvačnosti ale vážit budu na různých tělesech různě. Přesněji řečeno moje tíha bude jiná:
OK. hmotnost, jako vlastnost hmoty vyjadřující míru setrvačných účinků zůstává stejná, ikdyž při vysokých podsvětelných rychlostech hmotnost roste při stejném množství látky.
Zbycho - 29/11/2008 - 14:50
Sofistikovaná špekulácia o štarte druhého ruského raketoplánu Bajkal v roku 1992 s núdzovým pristátím počas štartu pre výpadok motora jedného z boosterov Energije.
http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_1244.html [/quote]
Zajímavější by tá fotomontáž byla kdyby podklad použili s terénu Area 51 z Nevadské pouště.
To jumbo by muselo být v hodně klopené zátečce aby to byl real.
1. terén není nafocen kolmo k zemi.
2. slunce nad terénem je max. cca 30st
3. letadla létají horizontálně skoro vodorovně
4. jumbo letí přímo proti slunci (lehce vlevo) Pozná se to podle stínů.
h - 22/12/2008 - 05:42
já se ptal ale na jinej obrázek
Vlado! - 22/12/2008 - 22:08
citace:já se ptal ale na jinej obrázek
Klíč je světlo.
Daniel Lazecký - 22/12/2008 - 22:19
citace:to sem netušil jak maj ten zorník pekne doškriabaný
ale to je jen sluneční předsádka. Vlastní "zorník" je až teprve pod tím vším. Derelict - 23/12/2008 - 17:12
Tak to vypadá na další plus pro ISS a stavbu větších celků na orbitě, zároveň informace o stavu vyšetřování nouzového přistání Sojuzu (balistický sestup):
Pěkný kalendář s historickými daty kosmo událostí, fázemi Měsíce...
h - 4/1/2009 - 05:11
citace:
citace:já se ptal ale na jinej obrázek
Klíč je světlo.
Sakra neflákej to a detailně to popiš!
Vlado! - 4/1/2009 - 09:44
citace: Sakra neflákej to a detailně to popiš!
http://www.floridatoday.com/content/blogs/space/uploaded_images/shuttlelaunch-788261.jpg
Dle mého mangovník je focen při jasném denním světle shora a zleva .Spodní část obrazu je účelově podexponována.
Středové žluté světlo(plamen) by musel nasvítit i levou stranu mangrovníku . Nebo tomu nebráni (nestíní)žádné větvě vpředu. Při použití odrazové plochy by to vyzíralo jinak.
No prostě, je to pohlednicová úprava. A třeba se mýlím. Lukavský - 4/1/2009 - 15:29
citace:http://www.floridatoday.com/content/blogs/space/uploaded_images/shuttlelaunch-788261.jpg
Dle mého mangovník je focen při jasném denním světle shora a zleva .Spodní část obrazu je účelově podexponována.
Středové žluté světlo(plamen) by musel nasvítit i levou stranu mangrovníku . Nebo tomu nebráni (nestíní)žádné větvě vpředu. Při použití odrazové plochy by to vyzíralo jinak.
No prostě, je to pohlednicová úprava. A třeba se mýlím.
Snímek asi opravdu vznikl jako pohlednice nebo umělecké vyjádření a proto jej nelze "vědecky" posuzovat. Pravděpodobně byl exponován z velké vzdálenosti teleobjektivem. Teleobjektivy se kromě přiblížení vzdálených objektů vyznačují také velkým zkreslením zobrazení vzdáleností. Objekty, které vypadají jako kousek za sebou jsou ve skutečnosti daleko od sebe. Za tohoto předpokladu odpovídá záběr velmi dobře reálné skutečnosti. Bez znalostí parametrů snímku nelze vyvozovat žádné objektivní závěry a vše jsou jen spekulace, založené na větších či menších znalostech pozorovatele, ale hlavně přání je v tomto případě otcem myšlenky. Toto platí i o ostatních rozborech snímků pana Vlada i v jiných nitích.
Vlado! - 4/1/2009 - 19:31
citace:a vše jsou jen spekulace, založené na větších či menších znalostech pozorovatele, ale hlavně přání je v tomto případě otcem myšlenky. Toto platí i o ostatních rozborech snímků pana Vlada i v jiných nitích.
Moudrá slova .Něco pravdy na tom bude.
h - 5/1/2009 - 05:58
Nikde nevidím ani náznak fotomontáže či retuše z více snímků.
Světlo a jeho průběh je naprosto v pořádku.
Všechny pixly jsou původní ve všech aspektech kromě pravděpodobnejch celkovejch a lokálních barevnejch korekcí.
To že má obrázek příliš dokonalou kompozici je akorát ukázka profesionální práce fotografa - znalost prostředí a průběhu věcí, dokonalého načasování a špetky nutného štěstí.
Osobně bych to teda nikdy nechtěl montovat dohromady z více snímků protože na výsledku by to dost znát
Takže Vlado než něco kvákneš o "hodně nezdařilé a prukazné fotomontáži" tak si předem připrav pořádný důkazy místo nezdařilejch argumentů.
Esli to fotomontáž je, tak je teda setsakramentsky extrémně zdařilá a téměř neprůkazná.
Narazil jsem na dost dobrou stránku matematika a počítačového grafika Dona Mitchela. Jedním z jeho hobby je historie sovětských kosmických sond.
Řekl bych, VELMI kvalitně zpracované programy Sputnik, Luna, Veněra s fotodokumentací, co se jen tak nevidí.
Věříte, že špatné události na Zemi byly ovlivněny sluneční aktivitou - počtem skvrn na Slunci?
Vybrala třeba NASA správné datumy pro přistání Apoll na Měsíci?
Co krachy na burze?
A co vaše datum narození?
koukněte se na 11.září 2001; zajímavé, což?
udává běžící čas T+ pro každou misi, pro sondy na povrchu Marsu i lokální časy, pro meziplanerární sondy pak vzdálenosti od nejbližších těles, relativní rychlosti a časy do nejbližší letové události.
Snad by se s tou registrací diskutujících dalo i souhlasit, až na povinný údaj telefonní číslo. Ovšem, člověk může napsat nepravdu, ale raději bych telefon viděl jako dobrovolný, nepovinný údaj pro registraci.
S adresou bydliště bych problém neměl, ikdyž možnost sdělit e-mailovou adresu ve formuláři chybí.
Trochu zvláštní mi připadá dobrovolně sdělovat rodinný stav, věk a vzdělání.
To je jako do seznamky Hawk - 7/2/2009 - 09:29
To jsou zase výkřiky do tmy. Proč by naše civilicaze nemohla být jediná díky neuveřitelné náhodě. Totéž možná platí i o životě.
...asi to většinou už všechno známe, ale tady je to pohromadě na jednom místě.
Lana - 8/2/2009 - 12:18
Bohužel je to další část velkého bratra... zhruba tak do 15 let bude celkový sys. on-line sledování uzavřen... a potom již nebude úniku a to vše zájmu o """" bezpečnost """"" Svoboda činů biť i v rámci zákona bude fiktivní (prázný) pojem. I já bohužel přispívám svím dílem... Lana
Letos mezi 21.4-9.5 jedu na Floridu a planuju navstevu KSC. Bylo by asi hezky skloubit navstevu s pozorovanim nejakeho startu.
V uvahu zatim pripada Atlas 5 24.4 nebo Delta 4 28.4. samozrejme je mozne ze starty budou odlozeny, nebo se naopak objevi nejaka nova prilezitost. S velkou pravdepodobnosti minu o par dnu STS, ale stejne je to loterie.
Ma nekdo nejake tipy ktere rakety je mozno nejlepe pozorovat? Myslim vzhledem ke konfiguraci rakety a umisteni raketodromu a dobreho pozorovaciho mista (to pokud bych mel prece jen na vyber). Taky s hotelem by mohl byt problem, ale protoze budu bydlet v Jacksonville, coz je jen dve nebo tri hodiny daleko, tak by se to snad dalo zvladnout nejak provizorne.
BTW nema taky nekdo nejaky tip ci zvlastni pozadavek neco vyridit v KSC?
Hodně kratičké zprávičky o zařízení k ochraně proti děsivému měsíčnímu prachu a o solárním letadélku na Mars. Vzhledem k hustotě tamní atmosféry a slunečnímu příkonu, co sotva stačí pro jezdítka, se letadélku trochu divím:
Může to znít zvláštně, ale je jednodušší a energeticky levnější létat, než se prodírat neupraveným terénem, obzvlášť když máte letadlo optimalizované čistě pro úzký rozsah rychlosti a nemusíte se zabývat startem a přistáním. Protože dálnice ani železnice na Marsu nikdo nepostavil, je létání nejefektivnější.
citace:Může to znít zvláštně, ale je jednodušší a energeticky levnější létat, než se prodírat neupraveným terénem, obzvlášť když máte letadlo optimalizované čistě pro úzký rozsah rychlosti a nemusíte se zabývat startem a přistáním. Protože dálnice ani železnice na Marsu nikdo nepostavil, je létání nejefektivnější.
Já uznávám výhody letadla na Marsu, ale na druhou stranu se divím, že při hustotě tamní atmosféry to vzhledem k příkonu, který je k dispozici, vůbec jde.
pospa - 2/3/2009 - 10:30
citace:
citace:Může to znít zvláštně, ale je jednodušší a energeticky levnější létat, než se prodírat neupraveným terénem, obzvlášť když máte letadlo optimalizované čistě pro úzký rozsah rychlosti a nemusíte se zabývat startem a přistáním. Protože dálnice ani železnice na Marsu nikdo nepostavil, je létání nejefektivnější.
Já uznávám výhody letadla na Marsu, ale na druhou stranu se divím, že při hustotě tamní atmosféry to vzhledem k příkonu, který je k dispozici, vůbec jde.
Nezapomínejte na 37,7 % gravitaci - ta silovým poměrům na křídle DOST pomůže Orion - 2/3/2009 - 21:00
výrobce filmových skafandrů http://www.globaleffects.com/B_02_frameset.html Realistic space suits?
NASA doesn't rent space suits.
As the only source on the planet for realistic space suits built for actors, we should know.
How realistic?
So much so that the company that makes the ten million dollar versions asked us to make copies for their displays.
If your looking for that "silver suit" or one of those "Apollo 13 suits", we got the best from helmet to boots! Whether it's Mercury, Gemini, Apollo, Shuttle or beyond, NASA's helped us to produce the most accurate and comfortable reproductions this side of space.
NASA/JPL má na svých "klimatologických" stránkách nově 3D mapy výšky hladin světových moří, koncentrace CO2, rozložení globálních teplot atd. vytvořené z dat 15 aktuálně pracujících satelitů dálkového průzkumu.
Na Floridských drop zónách celkem oblíbený typ seskoků - Skydive Shuttle . Příští rok jim to sice s STS končí, ale rakety budou z "kejpu" startovat asi vždycky. http://www.youtube.com/watch?v=zi_mjeuzIHUJ2930_ - 2/4/2009 - 17:31
Celkom zaujimave, len mam pocit ze udajmi idu az k prilis jemnemu doladovaniu, co sa mi nechce verit, ze je mozne bez realnej skusky konkretneho motora.
Petr Tomek - 7/4/2009 - 13:58
Ještě by tu bylo pár zajímavých programů pro testování supersonického a dokonce hypersonického letu, výpočet pohybů těles sluneční soustavy meiplanetární dopravy a taky pro simulování tvaru klasické trysky a aerospike.
Bohužel nejsou zadarmo, ale extra drahé také nejsou.
martinjediny - 7/4/2009 - 14:14
citace:Ještě by tu bylo pár zajímavých programů pro testování supersonického a dokonce hypersonického letu, výpočet pohybů těles sluneční soustavy meiplanetární dopravy a taky pro simulování tvaru klasické trysky a aerospike. http://www.aerorocket.com/ Bohužel nejsou zadarmo, ale extra drahé také nejsou.
...takze sa na ne moze kosmoklub v pripade potreby slozit?
5eur by som prispel aj ako neclen dubest - 7/4/2009 - 15:59
citace:Sledujete nekdo 100hodin astronomie ?
Sledovali jsme díky Vám, moc děkuju, byla to paráda. Petr Tomek - 8/4/2009 - 17:39
Proč si myslíte, že je to záhadná fotka?
Vypadá to na nějakou výstavu, Rusové vystavovali po roce 1967 loď Vostok na mnoha místech ve světě. V naprosté většině byla vždy spojena s posledním stupněm nosné rakety, bylo to pak větší.
Ta děvčata odpovídají módě kolem roku 1970 (jsem-li to schopen vůbec posoudit) .
Alchymista - 9/4/2009 - 00:15
V takejto podobe je Vostok zachytený aj ako model v merítku 1/25 od VEB Plasticart (ex NDR).
martalien2 - 9/4/2009 - 00:53
citace:V takejto podobe je Vostok zachytený aj ako model v merítku 1/25 od VEB Plasticart (ex NDR).
Jo, jo. Kdysi sem to mel doma slepeny. Hezkej model i s kosmonautem a vyndavaci vystrelovaci sedackou... Pozdeji sem mel uz jenom tu kouli a pak zmizela i ta.....
dubest - 9/4/2009 - 09:58
Nápodobně, taky jsem slepoval kdysi stejný Vostok z NDR:) Jiná kosmická loď bohužel ke slepení nebyla(to ještě nebyl ani Mir(míněno v reálu)
bejcek - 9/4/2009 - 10:09
Mám ho doma, pravdou je, že drží silou vůle. Pak přišla kabina Gemini, Saturn 1B, Saturn V., Apollo -CM,SM,lunární modul. Ruská raketa Vostok - Sojuz. Všechno firma Revell. Později ruský Sojuz, Kosmičeskij korabl 1:30.Mám postavený a další nepostavený, ten mohu přivézt do Bohdanče a prodat.
Jaká je plocha povrchu blízkých nebeských těles v porovnání s pozemskými měřítky.
Příklad: asteroid Eros má povrch o rozloze 890 km2, což zhuba odpovídá ploše Berlína.
Trochu Off-Topic. Zajimave a ne uplne utrzene ze retezu:
Duncan Jones (syn David Bowieho) natocil film o tezbe Helium-3. Jedna se o SCI-FI se zajimavymi "zabery" na Mesic, ale i s docela zajimavou zapletkou. Blizsi: http://www.moon-movie.com " target=_blank> http://www.moon-movie.com
Adolf - 19/6/2009 - 22:31
Shrnutí z Kaguyi teď, když tam míří další sonda docela aktuální
ASTRO: Pod závojem oranžové mlhy II
"planéta ropákov" http://neviditelnypes.lidovky.cz/astro-pod-zavojem-oranzove-mlhy-ii-dtb-/p_veda.asp?c=A090629_212837_p_veda_wag
"Bylo již objeveno několik stovek jezer a moří. Několik desítek z nich obsahuje více kapalných uhlovodíků, než činí zásoby zemního plynu a ropy na Zemi. Každé z několika desítek jezer na Titanu je schopno dodat takové množství energie, který by pokrylo roční spotřebu USA na vytápění domácností, klimatizaci a osvětlení. Tmavé duny, které se nacházejí podél rovníku, obsahují zase takový objem organických látek, který několiksetkrát přesahuje pozemské zásoby uhlí."
vau.. to bude "sklenník"
Adolf - 1/7/2009 - 02:26
citace:ASTRO: Pod závojem oranžové mlhy II
"planéta ropákov"
Mně se vždy daleko více líbily teorie, že uhlovodíky jsou důsledkem geologických procesů a hlubiny Země jsou jich plné, než většinová teorie jejich biogenního původu. Zvlášť mě fascinuje představa, že tam hluboko v Zemi jsou tyto hojné uhlovodíky potravou pro hlubokou horkou biosféru, která představuje daleko více biomasy než my okrajové povrchové formy života. Při tom všem mě udivuje, že na Zemi má být všechna ropa a zemní plyn produktem degradace biomasy, zatímco vzdálené zmrzlé světy vnějších planet a jejich měsíců, kde lze těžko předpokládat nějakou formu života, se v uhlovodících koupou.
Alchymista - 1/7/2009 - 04:52
Lenže... Je tam niekde dostupný, ľahko dosiahnuteľný a použiteľný kov? Meď, železo, striebro?
Pokiaľ nie, tak technickú/strojovú civilizáciu nevytvoríš a na uhľovodíkoch sa môžeš tak akurát kĺzať, v lepšom prípade člnkovať.
Ervé - 1/7/2009 - 07:41
Přistávací stupně kosmických lodí obsahují dostatek kovů, navíc pro kompozitní konstrukce kov nepotřebujete. Hlavní výhodou je ale to, že raketa přistane prázdná, doplní palivo a může startovat zpět (kyslík vyrobíte z H2O a CO2 ledu). Díky husté atmosféře můžete přistávat aerodynamicky, startovat můžete jako letadlo. Dobré místo je taky Enceladus
David - 1/7/2009 - 07:52
Poněkud přehnaný optimizmus, je tam "teplota" při níž kapalní metan ! a již teplota minus 20 celsiových stupńů zastavuje spolehlivě životní projevy mikroorganismů - viz mrazáky.
alamo - 1/7/2009 - 09:30
david, musíš myslieť "pozitívne", tak napríklad tá "príjemná kriogenita" ti dáva supravodivosť pri "pokojové teplote"
alamo - 1/7/2009 - 09:51
čo s tým Titanom, všetci majú? http://www.astro.cz/clanek/3837
Na Titanu může být život
tak fajn.. to si žiada "povrchovú ťažbu" a "vyspelý priemysel", a neustály ekonomický rast, nech tam po tom živote nezostane ani stopa
Alchymista - 1/7/2009 - 10:27
Ervé - ja som myslel civilizáciu "domorodcov", nie tých pažravých parazitov z tretej planéty.
martinjediny - 1/7/2009 - 12:58
citace:Ervé - ja som myslel civilizáciu "domorodcov", nie tých pažravých parazitov z tretej planéty.
Snad nas nechces prirovnavat ku kobilkam admin - 1/7/2009 - 13:17
citace:
citace:Ervé - ja som myslel civilizáciu "domorodcov", nie tých pažravých parazitov z tretej planéty.
Snad nas nechces prirovnavat ku kobilkam
No ale chováme se tak, že... martir123 - 1/7/2009 - 17:49
V New Yorku vydraží známky s podpisy prvních lidí na Měsíci.
"Jako první lidé v dějinách měli přistát na Měsíci. Věděli, že se nemusejí vrátit. Nikdo je nechtěl pojistit a oni se báli, co pak bude s jejich rodinami..."
V rámci týdne vědy v Austrálii připravilo pracoviště DSN v Canbeře projekt pro širokou veřejnost, kdy hodlají 28.8.2009 v 02:00 UTC odvysílat soukromé pozdravy ze Země směrem k planetárnímu systému hvězdy Gliese 581 v souhvězdí Libra.
Škoda jen že většina je bez popisků...
Podivný marsochod na konci má talíř HG antény tak velký, že by asi zastínil polovinu FV panelů... [Upraveno 30.8.2009 pospa]
-=RYS=- - 30/8/2009 - 15:33
citace:Desítky pěkných fotek s kosmo tematikou z MAKS 2009.
Škoda jen že většina je bez popisků...
Podivný marsochod na konci má talíř HG antény tak velký, že by asi zastínil polovinu FV panelů... [Upraveno 30.8.2009 pospa]
Nadhera, kdyz bych byl zdravotne v poradku, asi bych si zaletel na vystavu.
Zaujala me Angara v nejslilnejsi konfiguraci, tusim 5-6 pomocnych SRB.
Bude to fakt "mocny" nosic. A pokud by poresili sirsi "hlavici", tak se daji vynaset i rozmernejsi naklady. Pinkas J - 31/8/2009 - 07:48
Ta Angara s pravděpodobně 6 boostery a centrálním stupněm většího průměru určitě nemá boostery SRB (na pevné pohonné hmoty) ale na kapalné pohonné hmoty, pravděpodobně klasické boostery s RD191. Zdá se že centrální stupeň by mohl být na LOX/LH2, ale také na LOX/RP se silnějším motorem RD180 nebo dokonce RD171. Škoda, že je to bez popisů.
-=RYS=- - 1/9/2009 - 05:01
Podle teto fotky bych rekl mozna i 120t na LEO.
Jeste jsem si vsiml fotky teto sondy.
Pripomina mi to konstrukci uspesnych radioamaterskych druzic rady RS (RS13 atd.).
[Upraveno 01.9.2009 -=RYS=-]
Ervé - 1/9/2009 - 08:00
Jenže těch 6 boosterů má jen 1 motor RD-191, tedy čtvrtinu RD-171, nosnost 6 RD-191 a 1 RD-171 tak kolem 50-60 t. Je to dobré, na Měsíc ale potřebujete 2 starty - setkání na LEO nebo LLO pro 3 lidi na povrchu.
Ľuboš - 1/9/2009 - 09:45
Zaujímavé info o Tomovi Muellerovi - konštruktér Merlinu:
citace:01.9.2009 - 05:01 - -=RYS=-
Jeste jsem si vsiml fotky teto sondy.
Pripomina mi to konstrukci uspesnych radioamaterskych druzic rady RS (RS13 atd.).
Je to telekomunikačná kuriérna družica Gonec-M
ArX - 9/10/2009 - 14:38
Je zajímavé, že není jasné o jakou kabinu se přesně jedná. Kabina je pravděpodobně z bezpilotního letu COSMOS 613 pro ověření dlouhodobé výdrže na oběžné dráze. Z panoramat je patrné, že její stav je žalostný.
Jo na té předchozí fotce je trochu zpustlej. Má ještě 3 sedačky a základní panel. Tak to bude stařeček. Soyuz je opravdu lidová loďka. Ale nejsem si jistej jestli bych chtěl koukat na Zem tím předním poklopem. :-)
Zbycho - 9/10/2009 - 18:36
citace: Je zajímavé, že není jasné o jakou kabinu se přesně jedná. Kabina je pravděpodobně z bezpilotního letu COSMOS 613 pro ověření dlouhodobé výdrže na oběžné dráze. Z panoramat je patrné, že její stav je žalostný.
Zajímavé závěry. Neřekl bych, že stav je žalostný, ale spíše bych řekl, že je to v podstatě jen holý skelet se strhaným polstrováním a vyndanou kabeláží.
pospa - 18/10/2009 - 10:53
Malý test z názvosloví: Na kolik jmen měsíců v naší sluneční soustavě si dokážete vzpomenout?
Po 20 minutách to doplní všechna jména a že některá jsou fakt bizardní
Je to spíš pro astronomy, ale i tak dost dobrý na kontrolu vlastních obzorů. Jestli má někdo v paměti všech 151 jmen, tak je fakt frajer ... nebo spíš blázen?
[Upraveno 18.10.2009 pospa]
David - 18/10/2009 - 13:21
24/151
VYFUN - 18/10/2009 - 14:56
Já jen 10/151. Ale musím říct, že to odpočítávání na mou psychiku funguje stejně jako bejt na zkoušce ve škole. V ten moment ze mě nic nedostanou. Nebo několik jmen zkomolím. Ale naštěstí nejsem astronom. :-D
M: - 18/10/2009 - 16:06
tak to asi prehravam, mam mizernu pamat na mena. Ale zase fotograficku na potrubia niekolko dni po navrate zo sluzobky som bol schopny poradit kolegom ako vyzeral detail, nezamerany detail, kolko tam bolo potrubi, asi ako velkych, ako usporiadanych a kolko bolo okolo nich miesta.
takze nerad, ale priznavam 9/151
Ale dufam, ze minimalne pri 1/4 z tych mien, ked ich budem pocut, tak sa mi rozsvieti, ze ide o mesiac a snad i ktorej planety.
Luděk - 18/10/2009 - 20:19
19/151 - napřed to jde rychle - Moon, Phobos, Deimos, Charon, Ganymed, Io, Europe, Enceladus, Iapetus, Oberon, Titan... a pak už to byl boj s mozkovými laloky - ale hned jsem si zkusil státy Evropy, a tam to bylo 2 a půl minuty před limitem vše. Děkuju za odkaz
Vlado 1 - 18/10/2009 - 21:07
Papá jsem génius 5 /151. Ale to vše za 5 vteřin .
alamo - 18/10/2009 - 21:41
14/151
spomenul som si na "Mesiac" moon
phobos-deimos
galileovská štvorica io, europa, ganymedes, callisto
titan, enceladus
titania, oberon, miranda
triton
charon
titania a oberon ma trkli po desiatich minútach, a potom už nič
PHOX - 27/10/2009 - 00:51
Zdravím všechny.
Hledám tento obrázek v co největším rozlišení.
Rád bych si nechal udělat plakát. Největší, který se mi podařilo na stránkách NASA najít mněl 2486 x 1914 a byl ve formátu JPG. Nepodařilo se někomu najít něco většího?
Americké letectvo chystá bez pompy test bezpilotního raketoplánu
Vojenské letectvo USA podle serveru Space.com vypustí v dubnu příštího roku raketu Atlas, která vynese na oběžnou dráhu neobvyklý náklad: bezpilotní raketoplán X-37B. Prototyp má obkroužit Zemi a pak pod kontrolou autopilota přistát na přistávací dráze v Kalifornii.
Chudák Taylor, taková hereze, asi to schytá od karboexorcistů.
Evropská sonda je u Venuše
"Fyzik Taylor se domnívá, že skleníkový efekt na Venuši vyvolala před stovkami miliónů let vulkanická činnost. Sopky chrlily ohromné množství oxidu uhličitého, který pak v atmosféře zachytával sluneční záření a zvyšoval teplotu planety." http://zahranicni.ihned.cz/1-10086660-18229260-H00000_d-48
Zbycho - 1/12/2009 - 01:01
Úžasná prohlídka ISS až do raketoplánu (to už jsou pořádné prostory, nádhera!!!)
http://www.astro.cz/clanek/4071 - Čistě technický dotaz (prosím bez politiky) k čemu může být prakticky použitelný vojenský miniraketoplán ?
Ervé - 2/12/2009 - 08:16
Hlavně testování technologií, materiály (dlaždice, kompozity), řídící systémy, malé motorky, lehké průzkumné a komunikační vybavení, které pak chtějí k vyhodnocení dostat dolů. V budoucnu myslí na údery na cíle, kde hrozí riziko z prodlení. Pokud bude raketoplán umístněný na Minutemanu nebo jiné raketě na TPH, ve výzbroji může mít kapsli pro průlet atmosférou obsahující BAT nebo SDB. Je to X program, nemusí mít žádného nástupce.
Zbycho - 2/12/2009 - 09:30
citace:http://www.astro.cz/clanek/4071 - Čistě technický dotaz (prosím bez politiky) k čemu může být prakticky použitelný vojenský miniraketoplán ?
Vždyť je to v tom článku napsané: "Na oběžné dráze může provádět sběr špionážních informací, vypouštění malých satelitů, testování různého vybavení pro vojenské účely apod."
Adolf - 3/12/2009 - 19:29
Kterak zatím NASA použila svůj protikrizový balíček:
Není to první vojenský raketoplán USA v počátcích kosmonautiky byl v chodu Dyna Soar, ale ten měl být pilotovaný.
Jiří Hošek - 3/12/2009 - 22:36
citace:Není to první vojenský raketoplán USA v počátcích kosmonautiky byl v chodu Dyna Soar, ale ten měl být pilotovaný.
X-20 Dyna-Soar byl neexistující (nevyrobený) raketoplán.
X-37B je první jsoucí americký bezpilotní orbitální raketoplán, dosud neletěvší.
leemer - 4/12/2009 - 00:08
Jan Kolář: Bez kosmonautiky neudržíme krok s vývojem moderních technologií
Obsahuje mj. dokument o ergonomických testech kokpitu X-20, seznámil se s ním i Gus Grissom, 0G testování průlezu dnem (i tepelným štítem) v lodi Gemini - MOL, atd.
DNES - 4/12/2009 - 10:29
Vazeni priatelia,
vlada Slovenskej republiky na svojom stredajsom zasadnuti dna 2. decembra 2009 prerokovala a schvalila navrh na uzatvorenie "Dohody medzi vladou Slovenskej republiky a Europskou vesmirnou agenturou o spolupraci vo vyskume a vyuzivani
kozmickeho priestoru na mierove ucely".
Doufejme, že i přes technologické problémy bude vybrán Solar Orbiter, na kterém by pak letěly české přístroje.
avitek - 4/12/2009 - 21:20
citace: Dva novozélandští nadšenci úspěšně odpálili raketu do vesmíru
...
Pokus nedopadl zcela úspěšně. Selhal palubní přijímač signálů GPS, v důsledku čehož se nepodařilo potvrdit celou trajehtorii a hlavně se nepodařilo vylovit hlavici rakety s palubním počítačem, ve kterém měly být záznamy oo letu a z dalších měření. Oblast, v které to mohlo dopadnout je cca. 100 km2 velká, takže systematické hledání nepřichází v úvahu. Jeden rybíř něšel první stupeň rakety.
Par Rocket v novinách dal hlášku, že hlavice není nebezpečná a že kdo ji najde, může ji bez obav naložit na loď a přivéz ji na pevninu.
Jiří Hošek - 5/12/2009 - 22:53
citace:
citace:X-20 Dyna-Soar byl neexistující (nevyrobený) raketoplán.
X-37B je první jsoucí americký bezpilotní orbitální raketoplán, dosud neletěvší.
V článku na hitechweb je uvedeno: "V tom čase bol pred dokončením prvý exemplár X-20A. Realizácie sa dočkal už len ASSET 3"
K tomu dodávám, že v době zrušení programu byl částečně zhotoven neletový prototyp X-20 a mockup (nikoli letový exeplář).
Pokud jde o bezpilotní ASSET - ten dosáhl maximálního apogea 71 km (ASSET 3).
Jako obvykle z toho novináři dělají kovbojku a text se hemží věcnými chybami. Pokud někdo chce si přečíst jak to je doopravdy, ta ať seodívá na plný text skutečně vědeckého článku o objevu planety GJ 1214b na
Ani jedno, ani druhé hezké obrázky zatím nepřinese.
Adolf - 18/12/2009 - 00:24
citace:
Máte na mysli exoplanety nebo WISE?
Ani jedno, ani druhé hezké obrázky zatím nepřinese.
Mám na mysli WISE. Vím, že jeho oživení nebude moc honem. Ty kalibrace optiky vždy trvají šílený čas.
Na žádnou exoplanetu bych asi nechtěl na dovolenou, ani na tuhle nejpřívětivější s údajně možnou tekoucí vodou - teplejší než u nás doma v papiňáku.
Docela se mi líbilo, jak exoplanety rozhodily teorie vzniku "slunečních soustav", takže ta naše vypadá skoro jak rarita, a malá skalnatá planeta s trochu biotickými podmínkami je nalezena v docela nečekané konstelaci s hvězdou. Docela to prověřuje naše představy.
Pochopil jsem, že teoretici vzniku planetárních soustav vidí život skoro pravděpodobněji než na malé planetě na velkém měsíci obří planety.
Je to krásně dynamická evoluce názorů. alamo - 18/12/2009 - 00:40
"Pochopil jsem, že teoretici vzniku planetárních soustav vidí život skoro pravděpodobněji než na malé planetě na velkém měsíci obří planety."
s toho pohľadu by to bola odpoveď na fermiho paradox
"bývame na zlej adrese"
Asi pred 2 tydny bezel v noci hodinovy porad na BR3 (chytal jsem to z DVB-T Ochsenkopf..BR-MUX) o tomto pokusu, vaha PA pekne lomcovala s tema chlapama kdyz to tahali do "paraboly".
[Upraveno 22.12.2009 -=RYS=-]
Zajímavý nápad na procvičení mozku, ale nerealizovatelné - u mořské hladiny extrémní odpor atmosféry - takže je třeba mnohem vyšší rychlosti, stupeň pro vynesení nákladu na orbitu bude drahý - musí vydržet extrémní odmínky, kdo nebo co bude náklad na orbitě zachycovat a dávat dohromady? Cenu za jeden výstřel odhadují, nijak nízká ale nebude (vodík, opotřebení hlavně, příprava nákladu) a podle mně bude vyšší než cena za vynesení stejné váhy ruskou raketou.
martinjediny - 18/1/2010 - 21:52
citace:Zajímavý nápad na procvičení mozku, ale nerealizovatelné - u mořské hladiny extrémní odpor atmosféry - takže je třeba mnohem vyšší rychlosti, stupeň pro vynesení nákladu na orbitu bude drahý - musí vydržet extrémní odmínky, kdo nebo co bude náklad na orbitě zachycovat a dávat dohromady? Cenu za jeden výstřel odhadují, nijak nízká ale nebude (vodík, opotřebení hlavně, příprava nákladu) a podle mně bude vyšší než cena za vynesení stejné váhy ruskou raketou.
parizske delo - 65 vystrelov = renovacia hlavne
kazdy naboj bol vacsi ako predchadzajuci vzhladom k opotrebovanie hlavne. preto museli byt strielane v spravnom poradi.
...
Zabezpecit tesnost naboja pri 10km/s? to bude ake opotrebenie?
Derelict - 19/1/2010 - 07:03
citace:
citace:Zajímavý nápad na procvičení mozku, ale nerealizovatelné - u mořské hladiny extrémní odpor atmosféry - takže je třeba mnohem vyšší rychlosti, stupeň pro vynesení nákladu na orbitu bude drahý - musí vydržet extrémní odmínky, kdo nebo co bude náklad na orbitě zachycovat a dávat dohromady? Cenu za jeden výstřel odhadují, nijak nízká ale nebude (vodík, opotřebení hlavně, příprava nákladu) a podle mně bude vyšší než cena za vynesení stejné váhy ruskou raketou.
parizske delo - 65 vystrelov = renovacia hlavne
kazdy naboj bol vacsi ako predchadzajuci vzhladom k opotrebovanie hlavne. preto museli byt strielane v spravnom poradi.
...
Zabezpecit tesnost naboja pri 10km/s? to bude ake opotrebenie?
Jediná šance u obdobneho děla není jediná obrovský výbuch, ale zajištění postupného hoření. To je možné řešit několika komorami nebo jejich uspořádáním okolo hlavně. Navíc vodík reaguje docela rychle, takže cílem by byla deformace spalovací komory. Pokud by se vodík nespaloval, už jenom teplo tření by stačilo pro jeho zapálení a odhořívání po výstřelu (další problémy). Ale je to zajímavý nápad, šlo by to vyřešit.
Ervé - 19/1/2010 - 09:10
Spalováním se nikam nedostanete - rychlost hoření směsi je omezená a projektil nemůže letět rychleji. Vysokorychlostní děla fungují na principu pístu - velký píst velkou silou zmáčkne (a zahřeje) vodík a energie je hned uvolněna malým průměrem lehkého projektilu. Pak se teprve dá dostat nad rychlost 5 km/s. Píst může mít plastové vedení pro snížení opotřebení hlavně, Bull u Babylonu ale taky počítal s výměnou vnitřního pláště po několika desítkách výstřelů - cena provozu je obrovská, raketa je levnější, obzvlášť když už techniku máte zvládnutou. Náročný a drahý by byl i sběr nákladů na orbitě - patrně roboty, jenom spotřeba paliva by byla nejmíň půl váhy nákladu.
pospa - 22/1/2010 - 17:10
NASA pracuje na studii osobního elektro-letadélka Puffin.
Jak tam vidím chlapíka ležícího v úzkém trupu s hlavou vraženou v prosklené přídí, nemůžu se zbavit nutkavé asociace na sebevražedné letounky a miniponorky z WW II.
Trochu z letectvi:
"Rusko se chce vyrovnat USA. Jeho stíhačka páté generace poprvé vzlétla
Výrobce Suchoj má nový stroj dodávat ruské armádě od roku 2015. Testovací let stíhačky T-50 trval 45 minut, splnil prý všechny očekávání. "
NASA vyslala Solar Dynamics Observatory (SDO) - družici k detailnímu průzkumu Slunce, od které se očekává, že vyvolá revoluci ve znalostech naší hvězdy a jejího vlivu na nás. Bude ze své pětileté mise vysílat v 10 krát větším rozlišení než HDTV kvalita a data budou každému k dispozici i pře iPhone. Málo na co se těším tolik jako na výsledky tohoto projektu. Doufám, že ho Obama taky nezruší, aby ušetřil na slabikáře do slumů a aby věda o Slunci náhodou nezpochybňovala svatá náboženská dogmata karbonářství.
Ak mate iTunes tak cez iTunes U si ich mozete pohodlne postahovat (zadarmo, bez nutnosti mat ucet na iTunes). Podobne aj Stanford alebo OpenUniversity.
Vyfun - 20/3/2010 - 13:20
Možná to znáte, ale já to neznal. Celkem pěkná databáze s obrázky.
Ak mate iTunes tak cez iTunes U si ich mozete pohodlne postahovat (zadarmo, bez nutnosti mat ucet na iTunes). Podobne aj Stanford alebo OpenUniversity.
perfektne stranky! Dik za typ.
-=RYS=- - 26/3/2010 - 07:25
Bude to fantastický projekt pro Ruskou kosmickou budoucnost.
Státy jižní ameriky jsou Rusku politicky nakloněny, co se nepovedlo Brežněvovi daří se Putinovi zakotvit zde vojensky i politicky.
Rusko chce vybudovat kosmodrom v Bolívii. Uvedla to agentura RIA Novosti s odvoláním na ruskou kosmickou agenturu Roskosmos. Podle Rusů má Bolívie mimořádně vhodné podmínky pro start kosmických lodí - vysoká nadmořská výška a blízkost rovníku je příslibem větší hospodárnosti letů.
admin - 2/5/2010 - 21:23
citace:Bude to fantastický projekt pro Ruskou kosmickou budoucnost.
Státy jižní ameriky jsou Rusku politicky nakloněny, co se nepovedlo Brežněvovi daří se Putinovi zakotvit zde vojensky i politicky.
Rusko chce vybudovat kosmodrom v Bolívii. Uvedla to agentura RIA Novosti s odvoláním na ruskou kosmickou agenturu Roskosmos. Podle Rusů má Bolívie mimořádně vhodné podmínky pro start kosmických lodí - vysoká nadmořská výška a blízkost rovníku je příslibem větší hospodárnosti letů.
Máte pravdu, Petrásek je dobrý poblicista. Vydal knihu:
Vzdálené světy. I, Bezedné nebe a oceány bez oblohy : královská planeta a světy Galileovy pohledem astrobiologie / Tomáš Petrásek, Igor Duszek. - Vyd. 1. - Praha : Triton, 2009
311 s., [40] s. obr. příl. : il. (některé barev.), mapy, portréty ; 24 cm
Andy - 8/5/2010 - 22:08
Ano pane Vítku :-). Také jsem tu na ní v knihách o kosmonautice tehdá upozorňoval.
Ke konci roku má vyjít druhý díl, už se moc těším! A třetí je "ve výrobě", co víc si přát...
kliknout na skafandr... kliknou na popisek casti skafandru... ejhle fotecky, rukavic, prileb, .....
Zbycho - 8/6/2010 - 10:47
Parádně udělané, ale DĚSIVÉ video o tom, co vše by se mohlo s raketoplánem stát:
feature=player_embedded
Zbycho - 8/6/2010 - 10:55
"Píseň pro Mars" (nebo pro Míru P.) - Symphony of Science - 'The Case for Mars' (ft. Zubrin, Sagan, Cox & Boston)
feature=player_embedded
pospa - 8/6/2010 - 17:08
citace:"Píseň pro Mars" (nebo pro Míru P.) - Symphony of Science - 'The Case for Mars' (ft. Zubrin, Sagan, Cox & Boston)
Jj, už jsem to viděl před pár dny, Zbycho, dík za link pro ostatní.
NA MARS !!! Alchymista - 8/6/2010 - 17:08
citace:Parádně udělané, ale DĚSIVÉ video o tom, co vše by se mohlo s raketoplánem stát:
feature=player_embedded
Kvalitne urobené a až desivo realistické.
yamato - 8/6/2010 - 19:15
citace:Parádně udělané, ale DĚSIVÉ video o tom, co vše by se mohlo s raketoplánem stát:
feature=player_embedded
no mne to prislo skor ako bububu, bez nejakeho popisu ako by mohlo k takemu niecomu dojst...
Alchymista - 8/6/2010 - 19:32
príčiny? Technická chyba, chyba posádky/obsluhy, zhoda okolností, nešťastná náhoda...
1) Zlyhanie vysunutia podvozku, poškodenie podvozku pri pristátí (na to stačí i náhly poryv vetru pri pristátí, raketoplán má dosť "dengľavé" nôžky)
2; 8) kozmické smeti, meteorit
3) rozpadnutie SS pri štarte či pristátí (Challenger by pri havárii nad pevninou vyzeral podobne, tak isto Columbia pri rozpade v menšej výške a rýchlosti)
4) kus ľadu "väčší ako malý"
5) požiar ako Apollo 1
6) predčasné zapálenie motoru vynášanej družice
7; 11) zrážka s ISS/družicou
9) výbuch/požiar motoru SSME pri štarte
10) ? prerazenie palivovej nádrže troskami z rampy pri nečakanej búrke
12) výbuch motoru SRB (chyba v zrne paliva)
STS je veľmi zložitý systém pracujúci v extrémnych podmienkach, takže príležitostí na haváriu je viac než dosť.
[Upraveno 08.6.2010 Alchymista]
yamato - 8/6/2010 - 20:51
citace:
STS je veľmi zložitý systém pracujúci v extrémnych podmienkach, takže príležitostí na haváriu je viac než dosť.
[Upraveno 08.6.2010 Alchymista]
ked je nieco zlozite, pravdepodobne to nebude fungovat. Ked chceme aby to fungovalo, bude to drahe.
Viva sojuz, viva apollo, viva dragonMartinK - 8/6/2010 - 21:21
Přistání Soyuzu, natočené ze země (včetně zážehu raket systému pro hladké přistání):
Alchymista - 9/6/2010 - 02:14
Činnosť raketových motorov mäkkého dosadnutia vytvára dosť odstrašujúci efekt.
Zbycho - 9/6/2010 - 09:40
Tak toto je moc pěkné. Detail uchycení vlečky a práce v kokpitu raketoplánu po přistání. Pěkně se mechanici vozí. Taky bych tam ty klapky zkontroloval .
Před týdnem vyšla (po 4 letech vývoje) nová verze počítačového simulátoru kosmických letů a techniky - Orbiter 2010.
Z novinek stojí za zmínku zejména propracovanější model atmosféry země, modelování tlaku slunečního záření, lepší grafika, rychlejší načítání textur...
Kdo neznáte - vyzkoušejte, kdo používáte - aktualizujte na novou verzi.
citace:To je maketa raketoplánu z 2001-Vesmírna odysea?
Musím říct, že mě ten první obrázek dostal. Už jsem si myslel, že si amíci dali práci s modelama v měřítku 1:1. Ale není to zas tak šílenej nápad. :-D
Adolf - 26/6/2010 - 09:58
No co uz. ked uz im Musk po... monopol, tak sa skusia uzivit v konkurencnom trhu. Ze sa to da, vedia aj oni, nie len Musk. Lenze doteraz na to nebol dovod.
Kazili im to len Rusi, ale to vedeli prelobovat. Pribudla Cina, aj ked nema zatial potencial, zakaz obchodu s komunistami sa da pouzit lahko.
Lenze Rusi pochopili o minutu skor ako Boeing, ze je cas vyrazit do sveta a zaplavili sojuzmi cely svet.
Boeing so svojimi prostriedkami stale ma sancu, takze stale som presvedceny ze Musk zaplace. Prezije? snad. Ved takyto scenar musel obchodnik jeho kalibru predvidat.
pospa - 28/6/2010 - 13:51
Další kvíz na téma Kolik znáte nebeských těles? Tentokrát podle abecedy.
nestastna anglictina
z 26 som na x-ty pokus 10 trafil ako sa pise, dalsie 2 som vedel, ale neuhadol pravopis a nad dalsimi som sa ani nezamyslal
Alchymista - 28/6/2010 - 16:55
11/26, so znalosťou anglického názvoslovia možno 14-15. Ale ten zvyšok (malé telesá) som zväčša videl prvý krát v živote
dubest - 28/6/2010 - 18:59
jen 14/26 některá jména jsem nezvládl, takže jen 14, např. Q..... a vypadl mi P....:-) také jsem některá jména slyšel poprvé [Upraveno 28.6.2010 dubest] [Upraveno 28.6.2010 dubest]
Pokud se zadari Bigelouw+Japan LEO hotel + Dragon/F9 by Musk a pokud bude tydenni cena za 50000Kc, tak si jdu prachy pujcit z CSOB.
Dnes je to jako sci-fi, ale.....
Aby jsme se nedivili.
martinjediny - 5/7/2010 - 23:49
citace:Pokud se zadari Bigelouw+Japan LEO hotel + Dragon/F9 by Musk a pokud bude tydenni cena za 50000Kc, tak si jdu prachy pujcit z CSOB.
Dnes je to jako sci-fi, ale.....
Aby jsme se nedivili.
za 50000 nedostanes na orbitu ani kg spodneho pradla nehovoriac o nejakom cielenom navrate na Zem.
alamo - 6/7/2010 - 02:38
"za 50000 nedostanes na orbitu ani kg spodneho pradla nehovoriac o nejakom cielenom navrate na Zem."
stačí "málo", vymyslieť prácu pre ľudí, ktorá by bola sa dala na orbite (alebo na mesiaci, alebo na marse) robiť, a ktorá by mala dostatočne vysokú "pridanú hodnotu" aby dokázala zaplatiť cenu letenky
potom prestane mať debata o cene letenky, aspoň čiastočne zmysel..
somora - 6/7/2010 - 11:03
Stačí vymyslieť ako dostať výsledný produkt z LEO na zem levne a v dostatočnom množstve a produkcia špeciálnych materiálov bude skvelý biznis.
quinetiq - 6/7/2010 - 11:28
No čistě teoreticky na 100kg hmoty na oběžnou dráhu je potřeba tak 1MW/h energie při současných cenách tak 50-60euro (el. energie). To ale ovšem vše při takřka 90-100% účinnosti. Což běžně dosahujeme u el. pohonů na zemi.
Ale jak to udělat pro pohon letadel/lodí je otázka na budoucnost.
Dokud nebude mít lidstvo schopnost akumulovat obrovské množství energie do malého objemu a hmotnosti je toto nemožné a bezdrátový přenos energie je taktéž při této účinnosti dosti problematický.
J.Mede - 6/7/2010 - 11:39
citace:Stačí vymyslieť ako dostať výsledný produkt z LEO na zem levne a v dostatočnom množstve a produkcia špeciálnych materiálov bude skvelý biznis.
- To máš pravdu ale nejdříve se tam musí člověk zabydlet, naučit se využívat místní materiál nejdříve pro svou vlastní existenci a to bude chtít svůj čas.
M: - 7/7/2010 - 10:04
citace:No čistě teoreticky na 100kg hmoty na oběžnou dráhu je potřeba tak 1MW/h energie při současných cenách tak 50-60euro (el. energie). To ale ovšem vše při takřka 90-100% účinnosti. Což běžně dosahujeme u el. pohonů na zemi.
Ale jak to udělat pro pohon letadel/lodí je otázka na budoucnost.
Dokud nebude mít lidstvo schopnost akumulovat obrovské množství energie do malého objemu a hmotnosti je toto nemožné a bezdrátový přenos energie je taktéž při této účinnosti dosti problematický.
cisto teoreticky. zatial nedosiahnutelne. A na peknych par rokov mimo realitu aj pre Bigelova a Muska.
Petr F. - 7/7/2010 - 12:54
citace:No čistě teoreticky na 100kg hmoty na oběžnou dráhu je potřeba tak 1MW/h energie při současných cenách tak 50-60euro (el. energie). To ale ovšem vše při takřka 90-100% účinnosti. Což běžně dosahujeme u el. pohonů na zemi.
...
Nemáte až tak úplně pravdu.
Vy totiž zanedbáváte tření o atmosféru (kterou nějak zázračně přeskočíte), čímž dostáváte pro energii křivkový integrál prvního druhu (pracujete ve skalárním poli).
Ve skutečnosti musíte pracovat s integrálem druhého druhu a uvažovat i ztráty po křivce. Ty jsou ovšem výrazně vyšší a závisejí na tvaru křivky. Takže celková energetická bilance je o několik řádů jinde ...
x - 7/7/2010 - 18:11
citace:
citace:No čistě teoreticky na 100kg hmoty na oběžnou dráhu je potřeba tak 1MW/h energie při současných cenách tak 50-60euro (el. energie). To ale ovšem vše při takřka 90-100% účinnosti. Což běžně dosahujeme u el. pohonů na zemi.
...
Nemáte až tak úplně pravdu.
Vy totiž zanedbáváte tření o atmosféru (kterou nějak zázračně přeskočíte), čímž dostáváte pro energii křivkový integrál prvního druhu (pracujete ve skalárním poli).
Ve skutečnosti musíte pracovat s integrálem druhého druhu a uvažovat i ztráty po křivce. Ty jsou ovšem výrazně vyšší a závisejí na tvaru křivky. Takže celková energetická bilance je o několik řádů jinde ...
Novej ciste zatim zatim hypoteticky druh pohonu - "palivo" tvori celkove jen malou hmotnost nakladu a ne jak je tomu dnes - tak tento problem muze vyresit tak - ze poleti nahoru - az do nejakych dost ridkych vrstev atmosfery rychlosti stoupani (ci jen celkoveho dopredneho pohybu - mozna ani nepoleti kolmo) neprekracujici rychlost bezneho dnesniho dopravniho letadla a tam teprve spusti na plno motory a zacne prudce zrchlovat.
A to mozna az klidne ve vysce 100 km kam maj letat letadla s turisty.
Moje znalosti mi to nedovoluji spocitat,zdali se to vyplati - kdyz budu brat - ze "palivo" potrebne na urychleni ve vysce az 100 Km na 8 Km/s tvori jen malou cast celkove hmotnosti - mozne to je zalezi na efektivite toho pohon.
Jan Bastecky - 7/7/2010 - 19:15
citace:...
Novej ciste zatim zatim hypoteticky druh pohonu - "palivo" tvori celkove jen malou hmotnost nakladu a ne jak je tomu dnes - tak tento problem muze vyresit tak - ze poleti nahoru - az do nejakych dost ridkych vrstev atmosfery rychlosti stoupani (ci jen celkoveho dopredneho pohybu - mozna ani nepoleti kolmo) neprekracujici rychlost bezneho dnesniho dopravniho letadla a tam teprve spusti na plno motory a zacne prudce zrchlovat.
A to mozna az klidne ve vysce 100 km kam maj letat letadla s turisty.
...
Letadla s turisty neleti do vysky 100km - oni leti s kridlama do nějakých cca 15km, pak na raketovy motor do cca 35km a zbytek do 100km je už pouze balistiská křivka.
Mimochodem 100km vysoko je Karmanova mez takže tady už křídla ani teoreticky nefungují. Prakticky se s kridlama nedostanete nad cca 25-30km. Bezny motor dopravniho letadla Vas dostane zhruba do 10-15km.
Prostě se snažíte o kvadraturu kruhu: potřebujete atmosféru dostatečně řídkou, aby fungovali křídla a zároveň dostatečně řídkou, aby nekladla odpor. To nejde splnit obojí současně ...
------
Mimochodem, nemyslím si, že je potřeba zavádět "hypotetické pohony" a další věci, které jsou v rozporu s elementární fyzikou. Nedělejme tady z toho věštecký server, ale snažme se držet fyzikálně možného (každý ze zdejších diskutujících měl určitě na škole matematiku a fyziku).
Stejně tak nelze srovnávat barevné powerpointové prezentace (kde je všechno laciné a krásně fungující) s reálným odzkoušeným řešením. Zatím je komerční doprava na LEO přinejlepším v bodě T-10let. Teprve pak budou nasbírány dostatečné zkušenosti, abychom mohli udělat smysluplná srovnání. Zatím jim držme palce, kupme si akcie SpaceX (až to pujde, zatím např. Tesla Motors) a uvidíme ...
Problém dopravy na LEO má přírodními zákony jasně daný rámec: potřebná výška, rychlost, energie, hustota a složení atmosféry, energetická hustota dostupných paliv, konstrukční čísla raket, ...
Tento rámec nechává spoustu možností, jak ekonomickými metodami (optimalizací výroby a obsluhy, sériovostí, automatizací celého procesu, mezinárodní kooperací) a především dlouhodobou strategií výrazně stlačit náklady pro cestu na LEO. quinetiq - 7/7/2010 - 19:26
citace:
Nemáte až tak úplně pravdu.
Vy totiž zanedbáváte tření o atmosféru (kterou nějak zázračně přeskočíte), čímž dostáváte pro energii křivkový integrál prvního druhu (pracujete ve skalárním poli).
Ve skutečnosti musíte pracovat s integrálem druhého druhu a uvažovat i ztráty po křivce. Ty jsou ovšem výrazně vyšší a závisejí na tvaru křivky. Takže celková energetická bilance je o několik řádů jinde ...
Ano i ne pokud vezmeme klasické pohony pak ano ale např. oním zázračným překonáním tření v atmosféře je paradoxně např. vesmírný výtah kde na tření jde minimum energie. A jak jsem uvedl při 100% účinnosti pak u vesmírného výtahu platí +/- 100kwh na 1kg hmoty na GEO.
PS: Je to jasné s klasickým chemickým motorem se nikam již nedostaneme . Potřebujeme vyhazovat peníze místo za STS za výzkum nových technologii a zdrojů energie viz. politická jednání a mnoho promrhaných let okolo ITER je nám krásnou ukázkou jak se to nemá dělat. x - 8/7/2010 - 01:38
"mnoho promrhaných let okolo ITER je nám krásnou ukázkou jak se to nemá dělat. "
Mam zcela jiny nazor a pokud mate lepsi napad tak ho REALIZUJTE - nic lepsiho nikoho zatim proste nenapadlo - myslim REALNEHO.
x - 8/7/2010 - 01:47
"Letadla s turisty neleti do vysky 100km - oni leti s kridlama do nějakých cca 15km, pak na raketovy motor do cca 35km a zbytek do 100km je už pouze balistiská křivka."
1 - dekuji za upresneni - ze motor to vynese jen do 35 km a pak je to jen beznej skok - takze 100 km jen nejvyssi bod - proto je to jeste jednodusi pro ne nez jsem se domnival.
Spise jsem mel na mysli - ze letoun to vynese - kam muze - pak to bude zrychlovat samo jen pomerne malo - a teprve az ve vhodne vysce prestane odpor vzduchu hrat vyznamnou roli - zacne zrychlovat - spusti dalsi motory naplno.
Vim ze raketa, kde vetsinu hmotnosti tvori plalivo to udelat nemuze - ale jina kde by tomu tak nebylo to udelat dle mne muze a tudiz odpor atmosfery neni tedy neprekonatelny a je spise rikam co je teoreticky mozne - nicemu to realne neodporuje nez co hned ted muzeme udelat.
x - 8/7/2010 - 01:55
"které jsou v rozporu s elementární fyzikou"
Ja dokazuji - ze to v rozporu s timto neni - pohon na jinem principu je z fyzikalniho hlediska mozny to nikdo nevyvratil.
martalien2 - 8/7/2010 - 13:08
citace:"které jsou v rozporu s elementární fyzikou"
Ja dokazuji - ze to v rozporu s timto neni - pohon na jinem principu je z fyzikalniho hlediska mozny to nikdo nevyvratil.
Nejjednodusi jiny pohon "ciste elektricky" je antena - pokud jednim smerem vysila tak druhym smerem signal "tlaci" na antenu... Bohuzel tento pohon je zatracene slabej...
...jina moznost ciste elektrickeho pohonu je pouzit dva paralelni vodice kousek od sebe na jejichz zacatku je zapojen VN zdroj a ten je nabiji. Pokud dochazi k nabijeni tak magneticke pole, ktere protekajici proud vytvori pusobi na tyto vodice tak, ze se navzajem odpuzuji spolu s vodicem od VN zdroje a protoze se obvod uzavira pres elmag pole a ne proudove tak vznikne nerovnovaha siloveho pusobeni na soustavu (jde vlastne o magnetickou smycku, ktera ma jen tri strany). Po nabiti se prepne polarita a nabiji se zase obracene... Opet ale plati ze vysledna sila je zatracene mala... Takovych ruznych pohonu sem si vymyslel vic ale stale sem nenasel ten svaty gral - pohon co by mel dostatecnou silu aby pohnul sam se sebou... Jan Bastecky - 8/7/2010 - 13:10
citace:...
PS: Je to jasné s klasickým chemickým motorem se nikam již nedostaneme . Potřebujeme vyhazovat peníze místo za STS za výzkum nových technologii a zdrojů energie viz. politická jednání a mnoho promrhaných let okolo ITER je nám krásnou ukázkou jak se to nemá dělat.
Klasický chemický motor je zatím jediné fungující řešení. Podobně STS je jediné fungují řešení opakovaně použitelného prostředku pro dopravu na/z LEO. Výzkum nových technologií samozřejmě potřebujeme, ale musíme i plně využít komerčně existující.
Nejsou to řešení ideální, ale nemáme lepší. Navíc obě řešení představují svým způsobem prototypy (myšleno technicky, technologicky i v otázce organizace provozu a pozemního zabezpečení) a jako takové mají veliký potenciál dalšího vývoje, snížení ceny a zvýšení dostupnosti a spolehlivosti:
- ohledně chemického motoru právě SpaceX vyvíjí "verzi 2.0".
- ohledně dopravy na/z LEO to sice NASA odpískala, ale US Army ne.
... takže uvidíme ... M - 8/7/2010 - 22:15
citace:
Nemáte až tak úplně pravdu.
Vy totiž zanedbáváte tření o atmosféru (kterou nějak zázračně přeskočíte), čímž dostáváte pro energii křivkový integrál prvního druhu (pracujete ve skalárním poli).
Ve skutečnosti musíte pracovat s integrálem druhého druhu a uvažovat i ztráty po křivce. Ty jsou ovšem výrazně vyšší a závisejí na tvaru křivky. Takže celková energetická bilance je o několik řádů jinde ...
Svou pozornost upínáte zcela špatným směrem, problém který vidíte v "překonání atmosféry" a v tření o ni, totiž ve skutečnosti neexistuje ani pro dnešní nosiče. Ztráty způsobené aerodynamickým odporem dosahují u nosných raket pouhých desetin procent. Například u Saturnu 5 to bylo jen 0,368% a byly tak menši, než třeba ztráty způsobené řízením.
Pro rakety startující ze země se volí vlastně úplně stejná dráha, jaká by byla optimální, kdyby země žádnou atmosféru neměla, protože každý pokus o snížení aerodynamických ztrát změnou startovací dráhy, má za následek neúměrné navýšení ztrát gravitačních.
Nicméně, tohle patří spíše mezi laické otázky, než mezi zajímavé www.
Adolf - 10/7/2010 - 20:20
Evropská kosmická loď má víkendové rande s asteroidem
By Denise Chow
SPACE.com Staff Writer
posted: 09 July 2010
04:26 pm ET
Komety nahánějící evropská kosmická sonda má v sobotu rande naslepo s asteroidem a udělá vůbec první blízké fotky této kosmické skály během pamětihodného průletu.
Kosmická loď Rosetta Evropské kosmické agentury je momentálně na cestě ke svému hlavnímu cíli kometě 67P/ Čuryjumov-Gerasimenko. Očekává se, že ke kometě doletí v roce 2014. Ale 10. července sonda prosviští kolem jiného kosmického objektu asteroidu Lutetia.
V sobotu se očekává, že Rosetta proletí kolem Lutetie ve vzdálenosti asi 1 900 mil (asi 3 100 km) relativní rychlostí 9 mil za sekundu (15 km/s). Očekává se, že ke střetu dojde přibližně ve 3:45 odpoledne GMT.
Zastávka u asteroidu
Průlet kolem Lutetie je důležitým milníkem při pouti Rosetty, která začala v roce 2004 a znamená vzácnou šanci sledovat takhle zblízka primitivní asteroid, sdělili činitelé ESA v prohlášení.
Blízký průlet umožní Rosettě asi dvouhodinový čas k pozorování a studiu asteroidu. Rosetta tato data rychle odešle na Zem a první obrázky z krátké návštěvy se očekává, že budou uvolněny později tento večer.
„O asteroidu Lutetia je toho známo jen o málo víc než, že je asi 100 kilometrů (62 mil) široký,“ řekla Claudia Alexander projektový vědec pro U.S. roli v misi Rosetta z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně v Kalifornii. „Když se podaří zaměřit vědecké aparáty Rosetty na tento příležitostný cíl mělo by to mohutně rozšířit naši znalost o této veliké kosmické skále, přičemž současně poskytne vědeckým aparátům mise skutečnou provozní zkoušku v reálném venkovním světě.“
Tato záhadná kosmická skála, která je z hlavního pásma asteroidů, který obíhá mezi Marsem a Jupiterem, se jednoduše objevuje jen jako o málo víc než jednotlivý světelný bod na pozemských teleskopech.
Předběžná pozorování naznačují, že neustálá proměnlivost v jasu Lutetie znamená, že rotuje a má nepravidelný povrch. Tato pozorování astronomům umožnila odhadnout tvar a velikost asteroidu, ale jejich určení se pořád mění.
Rosetta by mohla poskytnou přesvědčivé důkazy o rozměrech asteroidu a jeho složení – další oblast s více otázkami než odpověďmi.
Další zastávka: kometa
Po střetu s Lutecií už nebude Rosetta provádět vědecké aktivity, dokud nedorazí k Čuryjumov-Gerasimenku v květnu 2014. Až tam bude, bude kometu pozorovat 18 měsíců, v listopadu toho roku vypustí přistávací modul k výzkumu komety.
Rosetta před tím 5. září 2008 prolétla kolem jiného asteroidu zvaného Steins s přiblížením ke kosmické skále na vzdálenost 500 mil (800 km). Ale Lutetia je mnohem větší asteroid, a proto kosmická loď prolétne ve větší vzdálenosti. Být vzdálenost menší tak by sonda nebyla schopna dostat celý asteroid do zorného pole palubní kamery.
Vědci ESA doufají, že pozorování z průletu Lutetie přispěje k relativně malým znalostem o asteroidech.
Data sebraná z průletu Rosetty poskytnou cenná pozorování pro vědu o asteroidech a přinejmenším poskytne vědcům předběžné informace, které mohou podpořit důkladná pozorování ze Země. A zjištění nejenže budou platit pro Lutetii, ale stejně i pro další asteroidy.
Během průletu bude v JPL sto patnáct žáků základní školy. Žáci uvidí obrázky z blízkého průletu Lutetie, promluví s projektovým managerem z U.S. Rosetty a zúčastní se vzdělávacích aktivit.
Vedoucí projektu Rosetta doufají, že této události využijí k rozběhu mnohem koordinovanějších aktivit s vybranými školami po celých Spojených státech.
Kosmická loď ESA Rosetta prolétla kolem asteroidu (2867) Steins 5. září 2008. Steins byl první nominální kosmický cíl Rosetty. Kosmická loď se s asteroidem střetla na cestě k prvnímu vstupu do hlavního pásu asteroidů mezi orbitami Marsu a Jupiteru, při své cestě ke Kometě 67P / Čuryjumov-Gerasimenko.
'StudSat' má být zahájena na palubě indické PSLV C 15 dne 12. července 2010. Výtah off je v 03:52 Z, a StudSat má být aplikován na oběžné dráze kolem 04:12 Z. maják CW by byla 'ON' v 04:42 Z, tj. 30 minut po oddělení od Launcher.
Beacon Frekvence je 437,861 Mhz (10 mW).
Během svého prvního průchodu, kolem 04:50 Z, stanic kolem západě a severu Mexika, západní pobřeží USA, Kanada, Aljaška a severní Asii, by měly mít možnost přijímat signál majáku.
Požadujeme stanice přes tyto regiony, aby vlídně poslouchat na frekvenci majáku a poskytnout nám jejich cenné zprávy. Tyto počáteční zprávy jsou jediným prostředkem pro nás potvrzení o 'Beacon ON', dokud je viditelná i po souši VU. Tato pomoc by se velmi ocenil.
Díky předem.
Mani, VU2WMY
Tajemník & Station-In-Charge
Upagrah Amatérské Radio Club VU2URC
ISRO Satelitní středisko
L S O. ..
51-hodin odpočítávání pro 17. let zahájení indické kosmické agentury Polar Satelitní vozidlo startu PSLV-C 15 z kosmodromu Sriharikota Očekává se, že začne v sobotu ráno.
Přípravy byly v plném proudu pro zahájení PSLV-C-15 na 12. července. Všechny parametry pro spuštění se daří dobře, a 51-hodinová odpočítávání se očekávalo, že start v 6 hodin ráno zítra.
Já jen doufám, že podobným procesem projde i motor Vulcain téhož nosiče. Mám na mysli přechod od Vulcain 2 k Vulcain 3, který má být všestranně "ekologičtější", ale i výkonnější.
avitek - 13/7/2010 - 08:14
citace:Dnes mela odstartovat indicka raketa PSLV-CA s nekolika druzicema. Jednou z nich je i radioamaterska STudSat CubeSat.
Raketa PSLV-C15 úspěšně odstartovala, už jsou základní o všech družicích informace na SPACE-40:
Asi 4komorový, ale pořád je zbytečný, Číně by měl stačit cca 400 t motor - z 5 motorů (centrální a 4 návěsné) se dá dohromady 1600 t raketa, to pro Měsíc dvěma starty stačí. Ze 3 (centrál a dva návěsné) pak dáte dohromady 900 t raketu s 30 t nosností. Uvidíme co z toho vznikne.
Petr F. - 27/7/2010 - 13:04
citace:Asi 4komorový, ale pořád je zbytečný, Číně by měl stačit cca 400 t motor - z 5 motorů (centrální a 4 návěsné) se dá dohromady 1600 t raketa, to pro Měsíc dvěma starty stačí. Ze 3 (centrál a dva návěsné) pak dáte dohromady 900 t raketu s 30 t nosností. Uvidíme co z toho vznikne.
... no nic proti Vašim doměnkám, ale asi nějaký důvod mají!
Adolf - 27/7/2010 - 17:49
citace:Asi 4komorový, ale pořád je zbytečný, Číně by měl stačit cca 400 t motor - z 5 motorů (centrální a 4 návěsné) se dá dohromady 1600 t raketa, to pro Měsíc dvěma starty stačí. Ze 3 (centrál a dva návěsné) pak dáte dohromady 900 t raketu s 30 t nosností. Uvidíme co z toho vznikne.
... no nic proti Vašim doměnkám, ale asi nějaký důvod mají!
Vypracovat studii můžou o jakémkoliv motoru - mně zajímá, jaký motor opravdu vyvinou a postaví. Když Číňané vyvinuli YF-100 pro CZ-5, logičtější mi přijde vyvinout 2 komorovou a pak 4 komorovou verzi se společným turbočerpadlem - motor o tahu 240 a 480 t. 1 motor o 480 t může pohánět raketu vynášející taikonauty v upravené Shen-zhou.
Zbycho - 20/8/2010 - 13:29
Seznamte se s neznámým příběhem kosmodromu Bajkonur. Tady vše začalo
Měsíční přístav na Floridě. Odhalte složitou historii amerického kosmodromu
Jediné místo na světě, odkud se zatím dvanáct Pozemšťanů vydalo na úspěšnou pouť k jinému nebeskému tělesu, leží na atlantském pobřeží Floridy. Ještě dvakrát odtud poletí i kosmické raketoplány, než se tato éra kosmonautiky definitivně uzavře.
Takže pro ty co si nebyli jistí je tu výsledek včerejšího kvízu.
bráno zleva nahoře směrem doprava a postupně dolů:
1. Ulysses (gravitační asistence Jupitera)
2. Galileo a Jupiter Probe (přilehlý k Jupiteru)
3. New Horizons
4. Pioneer 10
5. Mariner 9 (první na orbitě cizí planety)
6. Venera 4 (první data zaslaná od jiné planety)
7. Phoenix
8. Voyager 2 (přiléhající k Uranu a Neptunu)
9. Hayabusa s návratovým pouzdrem
10. Apollo 11 s astronauty (přiléhající k Zemi a Měsíci)
11. Deep Impact a Impactor
12. Mars Reconnaissance Orbiter
13. Venera 13 nebo 14 (přilehlá k Venuši)
14. Mars Global Surveyor
15. Rosetta s Philae
16. Sojourner Mars rover (přilehlý k Marsu)
17. Messenger (přiléhající k Merkuru)
18. MER Spirit nebo Opportunity
19. Dawn (přiléhající k pásu asteroidů a Ceres)
20. Viking 1 nebo 2
21. Voyager 1
22. Pioneer 11
23. Cassini a Huygens Probe (přiléhající k Saturn)
pospa - 30/9/2010 - 11:42
Aktuální přehled současných a plánovaných bezpilotních sond v naší Sluneční soustavě (10/2010), aneb kde nám teď co lítá
Včera, 5.10.2010 došlo k chválihodnému a už nějakou dobu připravovanému kroku na poli amatérských zájemců o nepilotovanou kosmonautiku - spojení neziskové organizace The Planetary Society s třicetiletou historií a on-line diskusního fóra zabývajího se nepilotovaným průzkumem vesmíru UnmannedSpaceflight.com, který je aktivní od roku 2004.
Spojení znamená, že TPS převzala finanční garanci nad chodem diskusního webu UMSF a zaručila tak do budoucna jeho další provoz i pro případ, že by jeho nadšení admini už z časových, finančních, nebo jiných důvodů nedokázali chod fóra táhnout dál.
Jako vedlejší efekto tohoto "kosmického svazku" byla založena i nová webová galerie amatérskými nadšenci zpracovaných snímků z kosmických sond http://www.AmateurSpaceImages.com
Plné uvedení této fotodatabáze do provozu se plánuje na začátk roku 2011.
Zbycho - 26/10/2010 - 00:07
Objevte tajný kosmodrom, odkud chtěl Sovětský svaz střílet na USA
Osm nejlepších bude odměněno zájezdem na floridský Cape Canaveral, základnu pro starty kosmických raket americké NASA. Kromě exkurze čeká na šikovné filmaře i „zero-gravity experience“.
Tyto věci se dají - samozřejmě za vstupné - absolvovat normálně také. Tedy pokud výherci nebudou mít něco navíc (mimo toho, že to budou mít zadarmo ).
... na sedmý pokus, ale s 32400 body! Radek Barnet - 20/12/2010 - 16:57
Cha tak asi na 10 pokus to vyšlo.. 8300 bodů
martalien2 - 21/12/2010 - 08:21
citace:Cha tak asi na 10 pokus to vyšlo.. 8300 bodů
Asi pri 7 pokusu mi klekla integrovana graficka karta a tim sem skoncil. S palivem sem problem nemel. Vzdycky kdyz sem to zaboril mel sem paliva relativne dost....
Adolf - 6/1/2011 - 19:39
Smolná japonská Akatsuki, co nedávno přestřelila Venuši, se možná bude moci vrátit k pokusu o svou misi dříve. Do teď se počítalo s tím, že když se vše dobře oživí, tak po 11 obletech Slunce budou někdy kolem přelomu let 2016-2017 moci zkusit sestup na orbitu Venuše zopakovat. Ale kdyby přistoupili k pomalým postupným zrychlovacím manévrům, tak by dobu přiblížení mohli zkrátit na pouhých pět let. Tak o tom teď uvažují: http://www.space.com/missionlaunches/japanese-venus-probe-second-chance-110105.html
pospa - 8/1/2011 - 15:49
Nevím přátelé, jaké pozorovací podmínky jste měli při částečném zatmění Slunce 4.1.2011 vy.
Z Pardubic to v jeho druhé půli, po roztrhání oblačnosti, bylo perfektní.
Chop Shop Store k včerejšímu 50. výročí pilotované kosmonautiky uvede do prodeje další tričko s kosmo tématikou. Ve spirále kolem Země jsou chronologicky seřazena kosmická plavidla a sondy, představující významné milníky uplynulých 54 let.
Po Sputniku 2 s Lajkou je co? Corona? (1) A za ní? (2) Pak Mercury s šimpanzem, O.K., Saljut by měl být až po Skylabu, protože před ním neměl ani jeden úspěšný let (navíc je to Saljut 6). Mezi Sojuzem-Apollo a STS je co? (3) Jestli mezi Mirem a SS1 je Hubble (4), tak se mu to moc nepodobá. Mezi SS1 a ISS je na 99% ISO (5) a před Dragonem bude Kepler (6)
leemer - 14/4/2011 - 10:19
citace:Po Sputniku 2 s Lajkou je co? Corona? (1) A za ní? (2) Pak Mercury s šimpanzem, O.K., Saljut by měl být až po Skylabu, protože před ním neměl ani jeden úspěšný let (navíc je to Saljut 6). Mezi Sojuzem-Apollo a STS je co? (3) Jestli mezi Mirem a SS1 je Hubble (4), tak se mu to moc nepodobá. Mezi SS1 a ISS je na 99% ISO (5) a před Dragonem bude Kepler (6)
Po Sputniku 2 je to SCORE a pak Explorer 6. Mezu Sojuz-Apollo a STS je s nejvetsi pravdepodobnosti HEAO 2.
pospa - 14/4/2011 - 10:37
napadlo ma, preco sa rusi nikdy nepokusili o cross-feed. Mozno by vedeli zachranit aspon boostre, bolo by zaujimave sledovat co to urobi s cenou za start.
Špatná zpráva pro všechny příznivce kosmonautiky, stránky www.astronautix.com jsou mimo provoz. Šlo o jeden z nejlepších zdrojů informací o raketách, motorech i kosmických lodích na netu.
avitek - 12/7/2011 - 09:04
citace:Špatná zpráva pro všechny příznivce kosmonautiky, stránky www.astronautix.com jsou mimo provoz. Šlo o jeden z nejlepších zdrojů informací o raketách, motorech i kosmických lodích na netu.
Britský popularizátor kosmonautiky Phillip Clark je jiného názoru, cituji:
I always found the site to be too self-important and it contained too many errors and guesswork presented as factual material for my liking. I never used anything from the site unless I found it confirmed elsewhere.
Je nekde k dispozici i spodni paluba v tomto VR360?
Ci alespon kvalitne fotky cele spodni paluby?
Dik Martin Dubest - 27/7/2011 - 14:14
tak od toho snad máme Google, když zadám shuttle´s middeck tak vyjede spousta obrázků(doporučuju větší než 2Mpx), ten odkaz byl tak dlouhý, že jsem ho radši neuvedl, zda je někde panoramatický snímek obdobný tomu s kokpitem netuším, zkusím dohledat [Upraveno 27.7.2011 dubest] [Upraveno 28.7.2011 dubest]
V tématu Nová ruská kosmická loď PPTS Conquistador napsal:
citace: … O MAKS-u toho mám hodně načteno a dokonce jsem viděl i úžasné vizualizace a videa k tomu.
Pokud by někdo rád viděl ve velkém rozlišení start Buranu, Polyusu, Maksu + výrobní technologické stanice a především užasnou vizualizaci stavby MIRu- zajímavé je jak ty moduly kolem hlavního uzlu přesouvali. Tak ať si stáhne tento prográmek a pak nainstaluje, poté přeji příjemné kochání, vše je v 3D můžete se na modely dívat z různých stran i pohledu.. fakt paráda.. Jinak stavba MIR-u byla daleko více složitější a naročnejší než stavba ISS.
Rakeťáky (a příznivce "velkých raket" u nás) zdraví pt
Kdyz bude takhle pokracovat jeste chvilku, tak vyrobi raketu stejne velkou jako je Iranskej nosic....s tim by uz mohl vystrelovat na LEO sady Cubesatu.
Staci, aby v hlavici bylo trojce U3 sikmejch perovejch vypoustecu.
Takze pri jednom startu 9 Cubesatu U1... otazkou je, jestli by se mu to zaplatilo, pripadne jestli by nezvysil nosnost na 15 U1 (5x U3).
Pokud by to delal "levne".... mohlo by to byt i ekonomicky zajimave.
Pripadne by vynesl jednu 15kg druzici (takova by uz mohla mit iontovej motor pro vytlaceni na HEO).
A ted si predstavte kdyz by tahle skupina nabidla nasi skupine CZ-Cube vyneseni 1U Cubesatu za cenu 200000Kc na LEO 300-700km.
Bylo by to zajimave pro seskupeni CZCube?
Vsiml jsem si, ze ta Derkova raketa ma kameru udelanou tak, ze je tam mala videokamera s SD kartou pro zivej zaznam videa. Pricemz optika ma lomene zrcatko, kterym lze snimat co je smerem dolu.
Ja osobne bych spise vyuzil samotne konstrukce rakety a kridelek.
Zkrakta provrtal kridelka u vsech stejne kvuli vyvazeni a na jednu diru dolu dal nano kamerku s vystupem rychle ISP/IIC.
Cili tato kamera by sledovala rybim okem vse pod sebou vcetne konce ohne vystupu trysky.
Druha kamera by byla prima nad touto kamerou smerem nahoru, takze by slo sledovat smer kam raketa leti, bok rakety a spicku rakety.
Tim by slo sledovat odpaleni spicky a rozevreni padaku.
Je jasne, ze v pripade pouziti vice raketovych stupnu pro konecne vyneseni 9-15ks 1U CubeSatu, by se konstrukce vnitrnich kanalku musela zmenit, jelikoz pri horeni paliva by doslo k moznemu nebezpecnemu zeslabeni steny nosice.
Asi by se to resilo podobne jako u "profiku", kabelaz vedena venkem po tele nosice v "privarene ochranne trubce".
Pri pouziti vice stupnu by asi na koncich kridelek byly aerodynamicke dipolky pro palubni radar merici vysku.
Kazdopadne si myslim, ze ma naslapnuto k tomu vytvorit opravdu funkcni nanonosic pro nekolik CubeSatu najednou.
Je jasne, ze pro rozumnou praci CubeSatu by bylo treba naklad vynaset to minimalne 600km LEO vysky.
Pokud by CubeSat byl HAM LEO linearnim crossbandovym prevadecem, tak pro rozumnou praci je vyska 700km minimum.
Napriklad vyska 350-380km ISS znamena, ze palubni prevadec (a dalsi radiokosmicke HAM prostredky) ISS jde realne pouzit tak 4-8 minut, ne dele. Zkratka rychle to zapadne.
A predpokladam, ze i skolni-vedecke projekty-experimenty jejich CubeSatu by meli byt k dispozici dele nez rekneme 6 minut, aby si to mohli lepe vyzkouset.
Idealni jsou drahy podobne ruskym RS12-16 Oscarum, protoze jejich drahy 1200-2600km zajistovali komunikaci po dobu 20-40 minut.
To by vsak asi potrebovalo dalsi pomocny stupen, mozna iontovy.
Takovemu Cubesatu by v podstate mohlo byt jedno, ze se na provozni drahu bude vynaset 6 mesicu. Pricemz kvuli vaze a vyhazovacimu mechanizmu by spicka rakety vcetne vnitrni konstrukce musela byt z nejakeho laminatu ci podobneho nevodiveho materialu, kvuli signalum z CubeSatů a pochopitelne by ten material musel byt pruhledny kvuli tom, aby se paprsky Slunce dostavali na fotovoltaicke panely (i neotevrene co by byli slozene do sten CubeSatů) a behem iontoveho vynaseni by se dobijeli AKU a radiove by system komunikoval.
Protoze vsak iontovej motor je dost drahej, tak by bylo asi levnejsi pridat dalsi urychlovaci stupen na TPH, aby se to z parkovaci 250-280km drahy dostalo alespon na 650x800-1200km.
[Upraveno 15.10.2011 -=RYS=-]
Ragulin - 8/11/2011 - 11:32
Dobrý den,
našel jsem vyníkající simulátor (hru) stavby vesmírných raket a letů do vesmíru. Tato hra je zatím ve vývoji a proto je zdarma. Doporučuji všem fandům kosmonautiky.
Když Vás omrzí těch základních několik komponent, tak si můžete stánout nové a hezky si zaexperimentovat.
V nové zkušební verzi je i Měsíc a dnes se mi povedlo na něm přístát
i vrátit se na Zemi( není to Země protože uníková rychlost je mnohem menší, ale pro zábavu stačí)
citace:Dobrý den,
našel jsem vyníkající simulátor (hru) stavby vesmírných raket a letů do vesmíru. Tato hra je zatím ve vývoji a proto je zdarma. Doporučuji všem fandům kosmonautiky.
V nové zkušební verzi je i Měsíc a dnes se mi povedlo na něm přístát
ah, uz pridal mesiac? strasne dlho mi trvalo, kym som vobec nieco manualne dostal na stabilnu orbitu... teraz este na mesiac, hehe, to bude fun Conquistador - 8/11/2011 - 17:35
Ježiš to je super program, cely den jsem doma i v praci (brigošce) nedělal nic jineho než stavěl rakety... hlavně ti pajduláci jsou nej, ten prostřední je spokojenej i když se směr letu razantně změnil ...
[Upraveno 08.11.2011 Conquistador]
Agamemnon - 8/11/2011 - 18:48
citace:Ježiš to je super program, cely den jsem doma i v praci (brigošce) nedělal nic jineho než stavěl rakety... hlavně ti pajduláci jsou nej, ten prostřední je spokojenej i když se směr letu razantně změnil ...
[Upraveno 08.11.2011 Conquistador]
hehe, mňa to zatiaľ naučilo, že orbitálna mechanika nie je taká inštinktívna/intuitívna ako som si predstavoval [Edited on 08.11.2011 Agamemnon]
Conquistador - 9/11/2011 - 09:32
Tak jsem 1500 kilometru nad orbitou země + mám ještě palivo do Nervy.... Otázka je taková jak naprogramovat na příště letový počítač aby mne navedl na orbitu měsíce.... (Raketu mám dostatečnou, spachtil jsem něco co se podobá N1/Energii a když přidavám tah postupně tak se nerozpadne, ale pokouším se o lepší kus)
Agamemnon - 9/11/2011 - 09:45
citace:Otázka je taková jak naprogramovat na příště letový počítač aby mne navedl na orbitu měsíce....
aky letovy pocitac? tam je nieco take? ja to vsetko ovladam manualne Ragulin - 9/11/2011 - 10:01
citace:
citace:Otázka je taková jak naprogramovat na příště letový počítač aby mne navedl na orbitu měsíce....
aky letovy pocitac? tam je nieco take? ja to vsetko ovladam manualne
Myslím, že letový počítac který by Vás přímo navedl na orbit tam není, ale jsou tam dva typy modulu, které umí udržovat zvolenou orientaci.
Agamemnon - 9/11/2011 - 10:40
citace:
citace:
citace:Otázka je taková jak naprogramovat na příště letový počítač aby mne navedl na orbitu měsíce....
aky letovy pocitac? tam je nieco take? ja to vsetko ovladam manualne
Myslím, že letový počítac který by Vás přímo navedl na orbit tam není, ale jsou tam dva typy modulu, které umí udržovat zvolenou orientaci.
ano o tych viem...
edit: nemali by sme si k tejto hre urobit vlastny thread a nespamovat v tomto o www linkach? [Edited on 09.11.2011 Agamemnon]
Agamemnon - 18/11/2011 - 15:11
Titov na soyuze-t10-1:
When interviewed later, the commander said the first thing he did after the Launch Escape System initiated was turn off the cockpit voice recorder, because "we were [just] swearing."
-=RYS=- - 19/11/2011 - 10:04
28.10.2011 odstartovala Delta2 se 7 druzicema z toho 6 CubeSatu na drahu 816x458km s inklinaci 101st.
Aktualni info vcetne kmitoctu o nekterych z nich najdete zde.
COSPAR katalogova cisla tech CubeSatu a prvni Keplery.
CX2SA > KEPS 15.11.11 13:54l 52 Radek 2182 Bytu #999 (0) @AMSAT
BID : 38481-CX2SA
X-Flagy: Typ B Hold ! Prop ! Rep ! Cont ! Erase !
AMSAT KEPs Early this Week and Status Satellites
R:111115/1254z @:OK0NAG.#BOH.CZE.EU $:38481-CX2SA
R:111115/1254z @:OK0NHD.#BOH.CZE.EU $:38481-CX2SA
R:111115/1254z @:OK0NBR.SP.BRA.SA $:38481-CX2SA
R:111115/1254z @:IW0QNL.IUMB.ITA.EU $:38481-CX2SA
R:111115/1252Z @:VE2PKT.#QBC.QC.CAN.NOAM #:633 $:38481-CX2SA
R:111115/1249Z 18467@F1BBI.FMLR.FRA.EU [ALES] FBB7.01.35 alpha $:38481-CX2SA
R:111115/1247Z @:CX2SA.LAV.URY.SA #:38481 [Minas] FBB7.00e $:38481-CX2SA
From: CX2SA@CX2SA.LAV.URY.SA
To : KEPS@AMSAT
Asunto: [keps] AMSAT KEPs Early this Week and Status Satellites Launched 10-28-11
The AMSAT KEPs are early this week because I will be out of town on the normal
Thursday distribution day. Next week we will be back to the Thursday evening
schedule.
The identification of the satellites launched 10-28-11 continues. Simply put,
we don't have enough separation to make a positive identification.
Nico Janssen, PA0DLO, has been analyzing various aspects of the satellite
group
(grouping, radar cross section, and order of launch from rocket body). He
concludes that we need more time and separation to be sure. Nico's best
educated guess at this time is as follows:
Explorer 1 Prime is Object G, Cat # 37855
Aubiesat (AO-71) and M-cubed, are in the same group as Objects E and F
The two DICE satellites (commercial, non amateur) are Objects C and D
RAX2 is Object B, Cat # 37850
Nico reminds us that this is a best guess and only time will tell who is who.
Thanks Nico for sharing your thoughts with us. As Sherlock Holmes would say,
"Well done, Watson."
U proladitelnych kondiku je to v tomto pripade "normalni".
Znaji to hlavne radioamateri co pracuji na kratkych vlnach a pouzivaj pro doladeni anteny antenni tuner (vetsinou T clanek C/L/C).
Po roce se diky VF cinnost (svysena produktivita iontu) nabere tolik prachu z mistnosti kde to mam, ze to musim vycistit.
Protoze jinak to zacne praskat.... jak preskakuje i nekolik kilovolt mezi deskama ladiciho kondiku uz pri 100W PA.
Mozna to nekteri z vas poznali u starych Teslackych tv, kdy bylo treba jednou za cas vycistit trafo vysokeho napeti obalene do cerna prachem z mistnosti kde CRT televizor stoji.
Pokud jste byli na vojne, tak jste jednou za 3 mesice museli cistit ladicak u Trince RM31. Ci minivario u tankove radiostanice.
-=RYS=- - 22/12/2011 - 10:01
Update:
Pravda, dnes mam Yaesu FT-897D s internim FP-30C zdrojem (230V~ > 13.8Vdc/22A) a internim antennim tunerem (oznaceni autotuneru je ATU) AT-897 od LDG-Electronics.
Kde kondiky jsou na pevno na DPS zapouzdrene a jedine co se hybe jsou zapouzrdrena relatka co pripinaj civky pro zvetsovani/zmensovani indukcnosti a navic jsou tatko vakuova VF relatka pro velky proud rizena CPU, tak po stisknuti doladeni to chrasti 1s a pak je doladeno do PSV 1:1.2 .
Drive kdyz jsem mel TRX Icom IC-718, tak jsem si postavil manualni tuner s 2 kondikama 1nF/25kV a jednou proladitelnou civkou z RM31 co mela i dvojici ciselniku pro info o urovni preladeni.
Ale maj pravdu, prvni sonda co bude mit fuzni motory, aby dosahla alespon 1/20 rychlosti svetla bude muset mit umelou inteligenci. Take mnozstvi sond/landeru/roveru/vzducholodi, aby se prozkoumal celej tamni planetarni system.
Co se tyce motoru pro hlavni preletove teleso, tak asi nejblize by byly motory prave na bazi fuze jako v tom britskem projektu sondy k Barnardove sipce, kde si sonda nabere vodik z atmosfery Jupitera.
Otazka taky je, jak daleko v tomto stoleti postoupime s motory typu VASIMR a taky jestli postoupime v oblasti telekomunikace na bazi modulovanych neutrin (v podstate by postacila dvoustavova modulace jako u FSO, kde u meho projektu optickeho pojitka s laserem tez poustim "zilou" laserove diode o dvou urovni napeti/proudu...cili sviti hodne/sviti malo jsou data).
Pak by na pruzkum Oortova mracna a blizkych hvezd mohl derivat VASIMRu stacit.
najs, nevedel som ze Jeremy pise knihy (teda ak je to ten Jeremy co ohovara stomilionove auticka v TopGear). S jeho nazorom na vitaza vesmirnych pretekov sice nesuhlasim, ale to je vec pohladu, hlavne ked kazdy sutaziaci bezi do ineho ciela, alebo to aspon tvrdi...
Conquistador - 2/1/2012 - 11:11
A má pravdu, Jeremy to popsal naprosto srozumitelně a jelikož je to velmi populární osoba jak u nás, tak po celém světě tak tento článek/kniha muže mít vetší popularizační dopad vic jak padesát papírových - powerpointových studii NASA za XY miliard.
yamato - 2/1/2012 - 11:28
citace:A má pravdu, Jeremy to popsal naprosto srozumitelně a jelikož je to velmi populární osoba jak u nás, tak po celém světě tak tento článek/kniha muže mít vetší popularizační dopad vic jak padesát papírových - powerpointových studii NASA za XY miliard.
aj dve vety eriky judiniovej v telke maju vacsi dopad ako powerpointove studie NASA, ktore okrem poslednych fandov uz nikoho nezaujimaju
bohuzial verejna mienka je neuprosna a pokial nerobite nieco skutocne dobrodruzne, tak ludi viacej zaujima sparta vs. banik. Sondicky velkosti automatickej pracky pristavajuce na asteroidoch a planetach su sice vedecky uzitocne, ale kedze nikomu nejde o kejhak, masove volicstvo to nezaujima. Zato na 7 ludskych vyprav na mesiac pred 40 rokmi sa nostalgicky spomina dodnes. Takze ak chceme vzbudit zaujem verejnosti, musime sa zmierit s faktom ze obcas do tych plechoviek treba nacpat ludske zadnice, aj ked je to drahe, nebezpecne a dalo by sa za to postavit xy stoviek automatickych plechoviek.
Conquistador - 2/1/2012 - 12:00
Ani to byt tak drahé nemusí, jelikož mnoho technologii nebo defakto vsechny podstatné technologie už známe (kdybychom se chtěli vrátit na naší oběžnici)...
Znalosti, technologie tedy nejsou problém, i nosiče co by nás tam dopravili existují (akorát misto jedné monst rakety by se použily dvě, stykovací manévr je v dnešní době už pomalu rutiní ukon na orbitě)... Nejvíc peněz by stálo papírovaní a v NASA přehnané "židovské" ceny subdodavatalů...
Samosebou celý tento inzenýrský počin mužeme doplnit moderními technologiemi jako je iontový pohon, nebo VASMIR... to ano... to zvysuje cenu a prodlužuje vývoj, ale pokud se oprostime ot tohodle Hi-endu (sčím ja tak nesouhlasím ale lepší něco než nic) tak takový progam muže být poskládán celkem rychle a levně, pokud by byla vůle.
yamato - 2/1/2012 - 12:54
tak ono VASIMR je v podstate (do)vyvinuty (sukromne) a caka na testovanie v praxi, vhodny jadrovy reaktor sa pravdepodobne zjavi kdesi v rusku alebo v cine (pri nepochopitelnom postoji zapadu k vyvoju tohto odvetvia), takze o par rokov sa mozno bude dat zmontovat celkom vykonna plechovka za rozumne peniaze. Stale ale treba niekoho ochotneho nacpat do toho svoj zadok a trochu riskovat, a NASA to v sucasnej dobe nie je
Jako "zajímavá story" se podle traileru zdá opravdu fajn, je to už opravdu venku v distribuci? Neuspěl jsem ve snaze najít celý film.
( a to se mi dokonce tuhle po letech podařilo (pro mě pracně) vygooglit, vytorrentit a stáhnout staré "Zkrocení ohně" (koroljev, film poč 70 let)...
A když už o filmech: náhodou jsem přišel na starý ne příliš známý ale skvělý film Správná posádka (The Right Stuff (1983) Režiehilip Kaufman ), dlouhý přes tři hodiny ale skončí a zdá se krátký: s úžasným nadhledem o "7" - boží sedmičce Mercury. Stojí za to ho znovu vidět, nejen že má oproti slavnému Apollu 13 s Hanksem míň faktických kiksů, je lidsky pocitově věrnější nejen těm sedmi...
citace:
( a to se mi dokonce tuhle po letech podařilo (pro mě pracně) vygooglit, vytorrentit a stáhnout staré "Zkrocení ohně" (koroljev, film poč 70 let)...
... odkazy znovu najdu, bude-li zájem...
mel bych zajem, nemohl by jsi naznacit kde a pod jakym nazvem hledat?
Ukroshcheniye ognya ?
janis - 3/1/2012 - 16:53
... Ty filmy, to mě to dalo než jsem znovu našel odkazy
Zkrocení ohně: je celé na jůtubu:
(dá se stáhnout)
nebo torrent - to mám problém protože když sem zkopíruji adresu odkazu tak tu část s azbukou to napíše nějak jinak v číslech a znacích a s tím si nevím rady
Nicméně i to na jůtubu je v obdobné kvalitě jako avi soubor z torrentu,(ten mi hlásí rozlišení 688 na 288 a 25/sec.)
Obé pouze v RJ, tit. jsem nevypátral, a délku odhaduji tak o minimálně 20 minut střihem kratší než byla u nás v kinech v 70 letech.
citace:to mám problém protože když sem zkopíruji adresu odkazu tak tu část s azbukou to napíše nějak jinak v číslech a znacích a s tím si nevím rady
skús to normálne skopírovať do adresného riadku aj s tými znakmi a číslami - slušný program by si s tým mal poradiť, je to vlastne zakodovaná azbuka
janis - 3/1/2012 - 20:41
citace:
citace:to mám problém protože když sem zkopíruji adresu odkazu tak tu část s azbukou to napíše nějak jinak v číslech a znacích a s tím si nevím rady
skús to normálne skopírovať do adresného riadku aj s tými znakmi a číslami - slušný program by si s tým mal poradiť, je to vlastne zakodovaná azbuka
-nojo, máš pravdu, funguje to tak.
Tohle je tedy odkaz na tu ru stránku s torrentem na Zkrocení ohně:
hosi ked vidim ake tu mate skusenosti s vyhladavanim torrentov a pod neda mi nepokusit sa tu niecim prispiet, teda poprosit o pomoc pri hladani niecoho:
tieto DVDcka sa zdaju byt nie len moc drahe ale aj tazko vyhladatelne (ono to asi spolu uzko suvisi), nevedeli by ste niekto ako ich najst na nete?
dubest - 3/1/2012 - 23:29
když zadáte do vyhledávače apollo 11 men on the moon dvd1of3 torrent, obdobně ...dvd2of3 a dvd3of3 tak jistě něco najdete, na torrentu ale nejsem takže Vám nemohu potvrdit zda se to podaří stáhnout
janis - 4/1/2012 - 19:26
to: marcellino44
S torrenty na takovéto soubory nebo DVD bývá problém - dají se sice nalézt, leč bývají buď mrtvé, nebo S/L je obyčejně asi 1/0, takže vlastně nic.
Za necelých deset let co se torrent používá se mi nepodařilo dostat domů z podobných souborů co hledáte málokdy víc než tak 30%, čili nulu.
Rád bych se mýlil,ale tudy asi cesta nepovede, nicméně cena vámi hledaného kompletu DVD (cca 1 000 Kč) (nevím jak poštovné) se mi vzhledem k obsahu nezdá tak moc vysoká, na Spacecraft Films jsou větší pálky, za "Moonwalks Combo" na 29 DVD cca 6 500, a to sám už dlouho váhám utratit necelý dva v Kč za pro mě no1 Apollo 17: End of the Beginning.
Neco jako druhej Kennedy?
Technologicky na to maji, jen to chce silneho politika, ktery by to ustal s vedomim, ze "slehacku" slizne nasledny prezident.
Nejrychlejsi zpusob je vyuzit stavajici technologie. Pouzit neco jako only raketa z byvaleho STS (ten navrh na C-shuttle) a soucasne vyvoj STS druhe generace ala MAKS.
Mozna by postacil i Falcon HV a na LEO seskladat vicenasobne pouzitelne soulodi do ktereho by se pritahlo v podstate jen palivo pred odletem k Mesici. Samozrejmosti by mel byt vicenasobne p ouzitelny lunarni modul pro vic lidi...asi obdoba Altairu.
Myslim, ze tenhle politik dostane nejvice hlasu ze space factory statu jako je Florida, Texas, Utah.
A jeho vyhlaseni o tom, ze by trvalej space system meli provozovat predevsim privatni space dopravci jako je tomu v pripade letecke dopravy je presne to co jsem tady uz psal.
Napriklad reseni je, ze konsorcium SpaceX/Bigelow/Rutan/atd.. se spoji, aby seriove vyrabeli a prodavali reseni ala MAKS pro 8cestujicih + 1 pilot + 3t batozin pro prepravu dvoustupnoviteho SSTO (dokud nebude Skylon) mezi povrchem a prestupnima stanicema na LEO 400km (na prestupnich stanicich bude hotel, fabrika/lodenice a prestup na dalsi neaerodynamickou lod pro kyvadlovku LEO-LLO, kde bude dalsi prestupka na lod smer povrch Mesice Lunarniho mestecka).
A tohle dvoustupnove reseni SSTO by konsorcium prodavalo stejne jako Boening prodava B737 nebo Airbus prodava A300. Cili, ze konsorcium nebude provozovat dopravu, jen pro drive letecke spolecnosti bude prodavavat tento space prostredek, kterej vyvazi ekonomicke ztraty v poslednich 12 letech. Zvlast, pokud se za pomoci statu podari rozdejchat tezbu/tavbu a vyrobu na Mesici. Zvlast, kdyz by z mensi gravitacni studni (Mesic) se privazelo palivo pro LLO/LEO zarizeni na bazi hydrazinu a LOX/LH2 z podpovrchoveho ledu. A samozrejme He3 a dalsi prvky jsou velice zajimave, zvlast treba takovej titan, platina atd.. Pak to staci EM kolejnici schazovat do reentry Zeme z Mesicni EM kolejnice.
Jsem presvedcen, ze kdyz se zadari po prvnim rypnuti do "zeminy" Mesice vydolovat potrebny a zadany material, ktery se nasledne nalozi a prepravi treba na ISS a pres reentry ATV/nakladni Dragon kdyz by se schodilo 3t platiny z Mesice, tak by to velice zaujalo svetovej trh a dulni spolecnosti. Jsme presvedcen, ze neco takoveho by spustilo tu spravnou lavinu space prumyslu a dopravy. A ze to i takovou Cinu nenecha chladnou a budou chtit taky tezit z Mesice.
Nechme se prekvapit, osobne se v duchu modlim, aby se tak stalo. Uz by bylo na case po projedenych letech stagnace.
Ekonomiku nenastartujou montovny aut, ale novej lukrativnejsi velky (vlastne nejvetsi) trh a prumysl.
Vyrabet planetolety s rotacni umelou gravitaci na Veste diky mnozstvi kovu ve Veste by bylo nasledne kraceni tim spravnym smerem.
Zbycho - 29/1/2012 - 16:27
Stometrová loď se zásilkou pro NASA zbourala most v Kentucky:
citace: ...
Ekonomiku nenastartujou montovny aut, ale novej lukrativnejsi velky (vlastne nejvetsi) trh a prumysl.
Vyrabet planetolety s rotacni umelou gravitaci na Veste diky mnozstvi kovu ve Veste by bylo nasledne kraceni tim spravnym smerem.
Myslím, že se příliš vznášíte v oblacích ...
Planetolety s rotační umělou gravitací ještě nejsou v sériové výrobě.
Naopak výroba aut je velmi solidní průmyslový obor se spoustou inovačního potenciálu a významným finančním přínosem pro zůčastněné firmy. A musím říci, že se zdaleka nejedná o "montovny" (firma, kde pracuji má v tom oboru dost zákazníků - od řídící elektroniky, strojírenství, přes plastikářský průmysl až po laserové obrábění). Pokud budeme v budoucnu chtít stavět planetolety, pak takovou průmyslovou základnu budeme nutně potřebovat ...
Takže nemějte nikomu za zlé, že zatím (dočasně) montuje planetolety ve verzích se čtyřma kolama ... h - 10/3/2012 - 18:21
Nikdy jsem se průběhem této nehody nezaobíral, ale jak na to koukám tak raketoplán s hlavní nádrží explodovali v jediném okamžiku v tom velkém "mraku" a oba boostry dál pokračovali v letu samostatně? [Upraveno 12.3.2012 H]
"Hliníkovou raketu vynesl jako médium hnací plyn APCP (ammonium perchlorate composite propellant), sůl chloristanu amonného, který je silným oxidačním činitelem, a proto se používá pro pohon družic." ???
-=RYS=- - 4/5/2012 - 12:14
Skoda, ze tam nemel APRS, mohlo to byt zajimave.
Na skodu by nebyla ani dvoustupnova raketa pro 100km.
To je moc hezke, horsi je co se zase za nepravdy objevuje na ceskem internetu. Aktualni stav druzice Envisat je nasledujici:
* je stale na planovane obezne draze
* neni v bezpecnostnim rezimu
* rotuje kolem os X a Y a velmi pomalu se prevaluje kolem osy Z
* fotovoltaicky panel je nasmerovan tak ze muze generovat elektrickou energii
* system regulace teploty je vypnuty, pravdepodobne doslo ke zmrznuti hydrazinu
Z deviti moznych scenaru co se mohlo s Envisatem stat ESA povazuje za nejpravdepodobnejsi chybu v energetickem systemu (pravdepodobne selhani regulace napeti) nebo selhani centralniho komunikacniho systemu a nasledneho nedokonceni uvedeni do bezpecnostniho rezimu. V pripade ze se uskutecnil scenar 1, pak je druzice nenavratne ztracena, v pripade scenare 2 existuje za urcitych podminek moznost oziveni, ale je zde hodne neznamych. Tak ci tak vysetrovaci skupina ESA bude jeste dva mesice pokracovat v setreni a v cervenci by mela prijit s konecnym rozhodnutim.
-=RYS=- - 16/5/2012 - 17:00
Pro tyto pripady mame (HAMove) zalozni plan pro zarizeni ke kterym se nemuzem hned dostat (prevadece na kopcich v zime kdy cesty jsou zasypane atd..., AMSAT druzice prevadece atd...).
A to zalozni only uplink kmitocet "zakodovany" (DCF, CTCSS atd..) a pomoci urcitych nejcasteji DTMF kmitoctu se da provest na dalku spousty veci jako celkovy reset zarizeni (odpojeni napajeni na 10 minut apod) nebo normalni CPU reset nebo prepnuti zarizeni do default rezimu, pripadne prevzeti remote ovladani zarizeni pomoci "DTMF" na nadrazene hw funkci (nejaky PIC/ATMEL s ic8870 + TTL ovladani logiky spinacu).
Jsem presvedcen, ze neco podobneho ma i tahle druzice.
Vetsinou to funguje tak, ze prijimac zalozniho radia nema system napojen primo do palubni LN RS485, ale provadi funkce na hw urovni.
Vic nez pulka Cubesatu to tak ma.
Zbycho - 17/5/2012 - 10:28
Star City and the Baikonur Cosmodrome (+ tři bonusy z obězné dráhy)
ad Zbycho: Hezké fotky!
Připojuji také "bonus" - od nástupu Krikaljova do vedení CPK se začal měnit přístup k podávání informací k mnohem lepšímu, mají i nové www stránky; i když samozřejmě ještě zdaleka to není ono, tak snaha je vidět:
a lze se například i dočíst hrst podrobností podmínek výběru do oddílu kosmonautů: http://www.gctc.ru/main.php?id=1252#
jen s anglickou verzí stránek zatím silně pokulhávají, i když ji na liště nabízejí
Že by to těch 20 let kompletně vysávalo prachy všech kosmických agentur světa (žádné planetární ani astronomické sondy, omezení průzkumu Země) a ještě by to zdaleka nestačilo. Je hovadina stavět tak obrovskou loď, když nikdo nedá prachy ani na malou normální.
fritz.lochmann - 18/5/2012 - 08:24
citace:Zajimave cteni:
...
Co vy na to?
Snívať je dovolené
Ja budem rád, keď sa dožijem návratu na Mesiac, poprípade turistického obletu Mesiaca. ale aj to je ďaleko, dovtedy môžem pri našej politickej špičke umrieť od hladu alebo možno aj na starobu.
Tlama - 28/5/2012 - 10:51
nevěděl jem kam s tím: v Google Maps http://maps.google.cz/ se v modu street view lze podívat do útrob Vehicle Assembly Building na KSC a je tam vidět "očesaný" Atlantis v severní části budovy(chvilku mi to trvalo než jsem ho našel:-)
Pavel Toufar - 5/8/2012 - 13:44
citace:9.3.1986 zpravy CTV: VEGA 2
Díky za připomenutí. Mně to hlavně připomnělo, že byly jisté "rozpaky", zda reportáž pustit do vysílání, když se v ní mluví o selhání "bratrské" maďarské aparatury, ale psal se březen 1986 a s informacemi a informujícími to po Gorbačovově nástupu už bylo lepší.... Leč stejně se prý posléze pár "rozhořčených ay samozřejmě anonymních diváků snažilo", čehož jsem si ovšem i v předchozích letech užil od takových užalovaných jedinců vícekrát, takže mne to ani nepřekvapilo. Inu, ne vždy se jednalo pouze o kosmonautiku. Žijeme v České kotlině. Zbycho - 7/8/2012 - 19:41
"No raketa vystřelí dospod do zemně plamen z komory pro spalování.Plamen vznikne tak že ve spal. komoře dojde k zážehu vodíku a kyslíku. Plamen ma řádný tlak, a to spůsobí akci jak už jste se dočetli."
"No raketa vystřelí dospod do zemně plamen z komory pro spalování.Plamen vznikne tak že ve spal. komoře dojde k zážehu vodíku a kyslíku. Plamen ma řádný tlak, a to spůsobí akci jak už jste se dočetli."
oh, toto je úžasný text Conquistador - 12/8/2012 - 01:05
citace:
oh, toto je úžasný text
To není možný... To musel psát nějaky maďar jinak nevím x - 12/8/2012 - 01:11
citace:
citace:
oh, toto je úžasný text
To není možný... To musel psát nějaky maďar jinak nevím
Možná jen počítačový - automatický překlad z Angličtiny.
Jan Bastecky - 12/8/2012 - 13:23
Ahoj vespolek,
není to sice v TV ani na WWW, ale dneska večer bude viditelné maximum meteoritického roje Perseidy. (to je kometární meteorický roj, který vznikl z komety Swift-Tuttle 1862 III)
Tak večer doporučuji zvednout hlavu od počítačů a chvilku koukat na oblohu ...
-=RYS=- - 12/8/2012 - 17:57
Je to tak, docela dobre chodi odraz od ionizovanych meteoritickych stop, tedy druh HAM spojeni, ktere se nazyva MS...Meteor Scatter.
Díky za pripomenutie, opäť by som zabudol, za tie roky by som si to mohol pamätať. Vrchol som zrejme prepískol, ale zopár nádherných kúskov som predsalen videl, dva dokonca tak, že zhoreli priamo nado mnou. Bol to nádherný pohľad, aj keď len zlomok sekundy - hviezdne strieborná farba sa menila na žltú, oranžovú, červený záblesk a nakoniec matný oblak, či skôr závoj Snáď o rok nezabudnem a bude opäť takáto jasná bezmesačná noc
Ohnive cary jsem videl a FT897 byl naladen chvilku na 143.050MHz USB a chvilku na 144.370MHz USB (kmitocet 144.370 je pro strojovou modulaci, tedy FSK441). Ted jen opravit interface mezi TRX a TRX http://www.radio-foto.net/radio/usbctrl.php.
Nebylo by na skodu, aby jste si procetli tech par odkazu na tech par prvnich radkach hlavniho menu OK2KKW.
A par prvnich radek na strance http://www.ok2kkw.com/index1.html
Kde je o MS (spojeni typu Meteor Scatter cili odrazem od ionizovanych stop meteoritu) dost napsano.
Poněkud velkohubý ("opravdu hodně studená sprcha" apod.) článek zcela ignorující kvanta důkazů pro přítomnost vody (hydratované minerály, fluviální útvary, deposity, současná přítomnost vody na Marsu atd.).
To neznamená, že část útvarů není lávového původu, ale to je mimochodem velmi stará a známá teorie.
Snad pristi verze bojky bude vybavena pristroji z Ceske Akademie ved.
Tato prvni boje by mohla vydrzet 2 tydny (jen AKU 3x 12V/12Ah bez dobijeni z FTV).
[Upraveno 01.10.2012 -=RYS=-]
x - 1/10/2012 - 23:48
Škoda, že tam ty solární panely neumístili a nebo by to snad nevydrželo delší dobu v provozu - porucha , zničení bouří ? - než na ty akumulátory.
Takže snad příště i panely + akumulátory s ochranou proti podpětí - automatické jejich odpojení, když budou mít nedostatek proudu aby se do následného nabití nezničili.
citace:Škoda, že tam ty solární panely neumístili a nebo by to snad nevydrželo delší dobu v provozu - porucha , zničení bouří ? - než na ty akumulátory.
Takže snad příště i panely + akumulátory s ochranou proti podpětí - automatické jejich odpojení, když budou mít nedostatek proudu aby se do následného nabití nezničili.
Proto jsem daval info o projektu sem, protoze nekteri z Vas jsou z CAV nebo znaji lidi z CAV ci ze spravnych firem/subjektu.
Kontakty jsou v odkazech.
Kluci si ted jen vyzkouseji funkcnost myslenky, ale maji v planu vypustit vicero boji v pristich letech. Jezdi na tyhle ostrovy vysilat jako expedice. Pristi verze by uz mela mit meteostanici + FTV panely + kratkovlnej PSK-APRS vysilac kombinovanej s SSTV obrazovym vysilacem.
friendly allien - 2/10/2012 - 21:34
Pohyb bóje bude hodně ovlivňován mořskými proudy (které jsou proměřeny a zakresleny v mapách), vlnami (které se sem dostávají převážně naindukované při severozápadním větru) a samotným větrem (díky velkému vyčnívání nad hladinu).
Teď foukalo od severozápadu a jakmile vítr trochu ustane, nebo se bóje dostane blíž k pobřeží tak převáží vliv proudu co jde od jihovýchodu nahoru podél pobřeží. Ovšem to dříve dojdou baterky ...
Co má být cílem sledování téhle bóje?
(tedy kromě toho, že si velký kluci hrajou ... )
Daniel Lazecký - 3/10/2012 - 09:45
Možná Vás tady bude také zajímat vývoj a výroba jistého pohonu, které vás osloví pod názvem VASIMIR.
....tak se tam podívejte http://www.adastrarocket.com/aarc/
PS. sběratelé autogramú zde jistě dostihnou i bývalého astronauta Dr. Franklin R. Chang Díaz, včetně jeho kontakt na facebook. Kontaktujte se na něj a ptejte se .
Zbycho - 3/10/2012 - 09:46
Frank Malina, Čechoameričan, který jako první na světě prodával rakety
citace:Pohyb bóje bude hodně ovlivňován mořskými proudy (které jsou proměřeny a zakresleny v mapách), vlnami (které se sem dostávají převážně naindukované při severozápadním větru) a samotným větrem (díky velkému vyčnívání nad hladinu).
Teď foukalo od severozápadu a jakmile vítr trochu ustane, nebo se bóje dostane blíž k pobřeží tak převáží vliv proudu co jde od jihovýchodu nahoru podél pobřeží. Ovšem to dříve dojdou baterky ...
Co má být cílem sledování téhle bóje?
(tedy kromě toho, že si velký kluci hrajou ... )
Popravde nevim. Mozna hracickovani, mozna nezavislej pruzkum morskych proudu a mozna priprava na slozitejsi boji.
Vim, ze Honza OK1JK s klukama jezdej vysilat kazdej rok expedici na Porec ci na jinej Jadranskej ostrov co patri Chorvatsku. Nekdy jedou i 2x za rok.
viem, že niektorí sú tu fanúšikmi battlestar galactica...
machinima v spolupráci s kanálom syfy vytvorili (práve vytvárajú) prequel k bg-2004 (sleduje billa adamu v jeho začiatkoch)...
majú v pláne vydať 10 epizód po 10 minút... uverejňujú ich na youtube (na kanáli machinima prime)...
a po natočení všetkých sa na syfy objavia ako film...
Diky, to dost vysvetluje mezi poslednim dilem Capricy...kdy se zrodi fyzicka Zoe-A a mezi dospelym Adamou.
Skoda, ze nedotahli vsech 20 dilu Capricy.
Tak si rikam, ze az budeme mit Skylon, tak v podstate zacina pozemska verze BSG, protoze ta lod v ktere letela Lacy Randova na Gemenon je jako vejce vejci podobna Skylonu.
A vseobecne uroven technologie v Caprice odpovida technologii pozemske roku 2040.
Nejdrive zakladni vyzkum LHC Bossomu > naucit se odhmotnit "kov" > vyrobit prvni lode velikosti vetsich Skylonu s umelou gravitaci a to pomoci odhmotneni dostat na LEO.
Nejsem si jistý, jestli už tady tento odkaz náhodou nemáme, nicméně narazil jsem na velice zajímavý archiv fotografií z éry Apolla, ale i dalších témat jako WWII, studená válka, letecko-kosmická muzea atd.
... tak si říkám, není to pánové trochu předčasné, zabývat se následujícími otázkami?
+ What will our standard currency look like in a truly cash-free interplanetary society?
+ How will the banking systems have to adapt?
+ How will risk and fraud management systems need to evolve?
+ What regulations will we have to conform with?
+ How will our customer support need to develop?
Alex - 30/7/2013 - 05:53
3D tištěné díly raketových motorů prošly zkouškou ohněm
Inženýři NASA vyrobili a naostro otestovali 3D součástky raketových motorů. Výsledky jsou impozantní a 3D tisk nejspíš čeká v NASA hvězdná budoucnost.
Podle mne je to opravdu dobré, zajímavé a poučné čtení. Na příkladu webů kosmonautix.cz je pak vidět, že ty zásady fungují. Obdivuji rozsah a způsob, jakým kluci z kosmonautix.cz informují o kosmonautice. Jen tak dál. Přeji jim hodně elánu a výdrže i do budoucna.
pre porovnanie, trhova kapitalizacia Tesly je vacsia ako fiatu alebo mazdy.
maly "duel" Muska a Roberta Lutza (CEO GM) - ocakaval som prestrelku, ale Lutz v podstate vyjadril obdiv Tesle a povedal, ze prave Tesla ukazala ze to ide. GM zacalo tiez vyrabat elektromobily.
[Edited on 29.8.2013 yamato]
Alex - 29/8/2013 - 10:18
citace:
citace:Cena akcii automobilky TESLA za posledný rok. Musk musí byť na vrchole blaha.
pre porovnanie, trhova kapitalizacia Tesly je vacsia ako fiatu alebo mazdy.
maly "duel" Muska a Roberta Lutza (CEO GM) - ocakaval som prestrelku, ale Lutz v podstate vyjadril obdiv Tesle a povedal, ze prave Tesla ukazala ze to ide. GM zacalo tiez vyrabat elektromobily.
[Edited on 29.8.2013 yamato]
Ale treba povedať aj b/ - aký je počet vyrobených áut v Tesle a GM? Takže skôr to bude ďalšia bublina a byť obchodníkom na burze, asi by som začal predávať Teslacké akcie.
yamato - 29/8/2013 - 10:22
citace:
Ale treba povedať aj b/ - aký je počet vyrobených áut v Tesle a GM? Takže skôr to bude ďalšia bublina a byť obchodníkom na burze, asi by som začal predávať Teslacké akcie.
moze a nemusi. Tesla sice vyraba malo, ale pri tom male je ziskova a to predava velmi drahe auta. Dalsi model ma byt "ludova" velkoseriovka. Ide o to ze pre tieto auta existuje dopyt, co asi prekvapilo mnohych, a navyse konkurencia Tesly je pomerne slaba.
Uvidime ako to dopadne, tiez mam dojem ze vyssia kapitalizacia ako mazda je trochu prestrelena, ale trhu su moje pocity ukradnuteAgamemnon - 29/8/2013 - 10:37
pokiaľ viem...
tak zisk tesly robí predaj batérií toyote a daimleru (myslím, že je to daimler) a na autách je stratová, nie?
yamato - 29/8/2013 - 12:31
netusim...
Agamemnon - 29/8/2013 - 12:59
ja si tiež nie som teraz istý, a už sa to kľudne mohlo zmeniť odvtedy...
to bolo pred nejakou dobou, čo som to čítal... také 2 roky možno
Docela by mne zajímalo, zdali to mohla být opravdu ta sonda jak tam píší a pokud ano - tak je to příklad co se vše může po takovém pádu sondy nebo družice zpět na Zem na tom místě taky pak stát.
[Upraveno 22.9.2013 tycka]
Jinak "Nejlepší snímky Street View z ponorky i obřího Airbusu" (Britská ponorka HMS Ocelot, A380, výzkumná loď Falkor, urychlovače a obří detektory v CERNu, Japonská krasová jeskyně aj.):
Abych parafrazoval klasiky. Problemem neni AI, ale nedostatek prirozene intelligence u lidi.
alamo - 22/11/2014 - 19:22
možno nejaký drzí počítač, ktorému je šum a fuk koľko Musk platí, sucho skonštatoval a spočítal o nejakej myšlienke veľkého vizionára "toto fungovať nebude"
musíme pripustiť že to je veľmi nebezpečný prejav..
a keď sa tak zamyslím.. mňa by to nakrklo tiež
Derelict - 22/11/2014 - 20:18
citace:možno nejaký drzí počítač, ktorému je šum a fuk koľko Musk platí, sucho skonštatoval a spočítal o nejakej myšlienke veľkého vizionára "toto fungovať nebude"
musíme pripustiť že to je veľmi nebezpečný prejav..
a keď sa tak zamyslím.. mňa by to nakrklo tiež
No,Musk je chytry. Bohuzel to same nelze rici v optimistickem pripade o 80% obyvatelstva. V pesimistickem o 99%
Alex - 28/11/2014 - 06:15
Oblíbené strašení globálním oteplováním, na novinkách je taky podobný blábol, stokrát opakovaná lež se ale pravdou nestane, dokud existují rozumní lidé.
dodge - 11/12/2014 - 12:30
Letošní Vánoce jsou poslední!? Nejslavnější vědec světa vysvětlil, proč lidstvo zanikne.
No, dokud nemají počítače systémy, které zabrání krysám překousat kabely, tak nám žádné velké riziko nehrozí. Vždyť zatím žádný počítač nedokáže sám stisknout ctrl+alt+del....
The Lunar Mapping and Modeling Portal (LMMP) is a web-based portal that provides a suite of interactive visualization, analysis tools, and data products to enable lunar scientists, engineers, mission planners, and the public to access mapped lunar data products from past and current lunar missions. There are over 600+ scientific datasets/layers that include digital elevation maps (DEMs), slope maps, hazard maps, gravity maps, mineralogy maps, and imagery.
tomoxm - 27/5/2015 - 11:34
GamesPlay: Okna vesmíru Elite dokořán s Jiřím Grygarem
Jaksi nechápu. Když už NovýJiřík umístil odkaz do CubeSat > Zajímavý odkaz, proč nepřipojil vysvětlující komentář? Vždyť dnes není apríl.
NovýJiřík - 9/1/2016 - 18:40
citace:Jaksi nechápu. Když už NovýJiřík umístil odkaz do CubeSat > Zajímavý odkaz, proč nepřipojil vysvětlující komentář? Vždyť dnes není apríl.
Aha, nojo. Já jsem viděl název tématu "Zajímavý odkaz", a poněvadž to podle mě zajímavé je, tak jsem to tam prostě bez dalšího uvažování vrazil.
JiříHošek - 10/1/2016 - 09:57
citace:poněvadž to podle mě zajímavé je, tak jsem to tam prostě bez dalšího uvažování vrazil.
Zklamání: Tesla získala prodejem nových akcií o 35 miliard méně, než čekala.
Jen nadšení nestačí, možná až bude dojezd elektromobilu více než 500 km, doba nabíjení do 15-ti minut, váha baterií do 150 kg a životnost nejméně 5000 cyklů, tak snad...
citace:OK Go - Upside Down & Inside Out aneb písnička v Zero gravity letounu.
No, moc věrohodně ten interiér nevypadá, taky to musí být sestříhané, Zero G není možné udělat na víc než 30 vteřin a následuje vyvedení ze střemhlavého letu při 3 g. [Edited on 02.2.2017 Ervé]
admin - 3/2/2017 - 20:06
Díky! Vedle vizualize Měsíce při pohledu ze Země, pro rok 2018 viz https://svs.gsfc.nasa.gov/4604
je to další pěkný web NASA o Měsíci. Doporučuji projít všechny možnosti. Dá se i vygenerovat soubor pro 3D tisk. Nebo třeba se podívat na fakta o kráteru Anděl:
Andel
Item Type Nomenclature
Name Anděl
Diameter 32.9312
Latitude -10.414128
Longitude 12.3549
Origin Karel; Czechoslovakian astronomer (1884-1948).
Ethnicity Czechoslovakia
Type Crater, craters
Additional Info http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/267
Výskumníci zo Švajčiarska, Francúzska a Nemecka skúmali diamanty nachádzajúce sa vo vnútri meteoritu Almahata Sitta a dospeli k záveru, že s najväčšou pravdepodobnosťou tvoria proto-planéty pred najmenej 4,55 miliardami rokov.
"To, čo tu tvrdíme," povedal Gillet, "je, že máme v rukách zvyšok prvej generácie planét, ktoré dnes chýbajú, pretože boli zničené alebo začlenené do väčšej planéty."
Je tam uvedeno, že z těch celkových 339G$ je plných 128G$ za "Satellite Services" (tedy za obchod s družicovými daty všeho druhu [satelitní TV a komunikace, snímky, vědecká data]), 113G$ je za "Ground Equipment" (např. pronájem satelitních přijímačů nebo třeba GPS přijímače), přes 78G$ za "Non-Satellite Industry" (to vůbec nevím, co si pod tím představit), a jen cca 14G$ je za "Satellite Manufacturing" (výroba družic) a cca 5,5G$ za "Launch Industry" (rakety a zajištění startu do kosmu).
alamo - 22/4/2018 - 23:18
Aleš Holub
V celku "potešujúca" informáca.
Buďto robím "normálnu" prácu za narmálny plat.. (automotive industry)
Alebo sa z vesmírneho priemyslu.. Stáva "normálny" priemysel..
Ehh.
Nas.ať!!!
Ps.. "Non satellite"?
Management.. Reklama.. "managoring" (korporátne ehm.. sračky..) úplatky politikom.. atď.. [Upraveno 22.4.2018 alamo]
Když pominul praštěný text, který argumentuje obdobně, jako jistá paní Tenzler, tak jste tomu nasadil korunu bulvárním nadpisem, který úplně mění význam
Tohle patří spíš do koše, než sem
yamato - 26/4/2018 - 20:21
Opět zde po roce máme pohled na čarodějnické vatry z oběžné dráhy Země. Snímek družice METOP1 z 30.4 2018 22:12 SELČ zachycuje jednotlivé vatry jako tmavě fialové tečky. Jak se zdá, v pálení nás jasně předčí Lužičtí Srbové a zčásti i Sasové...
lamid - 1/5/2018 - 07:05
od 28.4.2018 môže verejnosť navštíviť nové Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova. Centrum sa nachádza v riaditeľstve ESO v Garchingu pri Mníchove v Nemecku.
Tím pod vedením Matt Rodell NASA Goddard Space Flight Center v Greenbelt, Maryland, použil 14 rokov pozorovaní misie sondy GRACE a sledoval globálne trendy v sladkovodných 34 regiónoch po celom svete. Pochopiť, prečo tieto trendy objavili, treba vytiahnuť v satelitných údajov zrážok z globálnej zrážok klimatológia projektu, NASA/U.S. geologický prieskum Landsat snímky, zavlažovanie mapy, a zverejnené správy ľudských činností týkajúcich sa poľnohospodárstva, ťažby a nádrž operácií. Len prostredníctvom analýzy kombinovanej dátových súborov boli vedci schopní získať plné pochopenie dôvodov pre sladkovodné zmeny Zeme, ako aj veľkosti týchto trendov.
[Editoval 17.5.2018 lamid]
admin - 17/5/2018 - 13:59
Tak úplně nechápu, jak chce na soukromém "DSN" vydělat.
Flotila Skysatů s rozlišením 72cm nemůže konkurovat DigitalGlobe s rozlišením 30cm. Jenže je jich(a bude) tolik, že IMHO Google Maps bude ukazovat i slideshow satelitních snímků daného místa.
Maroš Šefčovič místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii.
Když jsem navštívil americké podniky pohybující se v oblasti mobility, nepotkal jsem v nich snad ani jednoho Američana. Všechno to byli vystudovaní Evropané, často ze střední Evropy. Kdysi pracovali v evropských laboratořích, došli pak ale do bodu, kdy chtěli svou vědomost nebo technologii aplikovat do komerčního využití. V tom má Evropa velký problém. Trvá nám to dlouho, často nedokážeme pomoci firmám v překlenutí toho, co nazýváme údolí smrti – těch pár milionů, které občas potřebujete na přehoupnutí se z vědeckého projektu do podnikatelského.
Lenze europa chce tento problem riesit europsky - uradnici vymyslia nejaky uradnicky fond z verejných penazi, ktory bude poskytovat "preklenovacie" peniaze mladym firmam. Samozrejme po podani ziadosti, splneni miliona papierovaciek a pod podmienkou dobrej nalady uradnika.
V USA obvola startupista managerov venture-capital fondov a ked sa niektorému z nich myslienka zapaci, poskytne peniaze aj svoje vlastne know-how. Na jednom starsom videu sa zelenac Musk v nepadnucom saku vystatuje, ze v Silicon Valley je zohnat 100mega otázkou zopar telefonátov.
dodge - 8/6/2018 - 12:44
Nic nového pod sluncem.
Arthur Harris, velitel britského bombardovacího letectva, ve své knize Bombardéry útočí uvádí, že od nástupu do funkce v únoru 1942 prosazoval přezbrojení palubních kulometů britských bombardérů z ráže 0.303 na ráži 0,5. Do konce války se mu to za tři díky zkostnatělé byrokracii nepodařilo.
Tiše záviděl Američanům, kde velitel letecké armády dostal přiděleny finanční prostředky a bylo na jeho úvaze, co si za ně nakoupí.
Sice sa zobrazuje, ale posledný príspevok je z mája.
Na twittry ohlásili problem
"Zmeny prichádzajúce 10. mája v 12: 15
V ďalšom kroku sa spoločnosť Spaceflight101.com zameria na technický obsah na vysokej úrovni a už neposkytuje hĺbkové články a živé vysielanie. Stránka zostane zdrojom technických informácií o dopravných prostriedkoch a družiciach; štartov a iných podujatí sa bude zaoberať omnoho podrobnejším spôsobom.
..."
Kšeft je kšeft. Stačí si dát značku a k tomu Gagarina. Co na tom, že to bylo všechno zřejmě jinak a Gagarin je tam asi neměl. A takových hezkých klamavých modelů....
Derelict - 2/10/2018 - 19:59
Možná by to mělo jít jinam, ale zdá se, že byla nalezena další planeta sluneční soustavy jménem Goblin. Chce to ještě počkat na potvrzení z jiného zdroje.
Patří do kategorie asteroidů - transneptunických těles, možná bude splňovat podmínky pro zařazení do trpasličích planet [Upraveno 02.10.2018 milantos]
MiraH - 3/10/2018 - 20:56
citace:Kšeft je kšeft. Stačí si dát značku a k tomu Gagarina. Co na tom, že to bylo všechno zřejmě jinak a Gagarin je tam asi neměl. A takových hezkých klamavých modelů....
Asi jsem se špatně vyjádřil. Jsou to "retro" hodinky z titanu věnovanou Gagarinovi. Takové určitě neměl. :-) Samozřejmě, že je to kšeft, ale nějaký fanoušek do kosmonautiky by to mohl ocenit.
Osobně si myslím, že odmítat podporu vlastní armádě je vlastizrada. Pokud nesouhlasím s politikou, vedu kampaň nebo kandiduju, ale za odmítání práce bych svým zaměstnancům sebral prémie a pokud nedostanou rozum, vyrazil bych je z práce.
admin - 19/10/2018 - 15:09
Myslím si , že hodně lidí tyto snímky asi ještě nevidělo.
Užijte si to také :-)...
Na jednu stranu pěkné, na druhou stranu to ukazuje mizerii ruského výzkumu. Co je v USA veřejným majetkem a většinou také volně dostupným v nejvyšší možné kvalitě je v Rusku ukazováno jen ze skenů s vodoznakem!
(a to je furt ještě ta lepší varianta)
admin - 29/10/2018 - 23:30
Chudák Cliff Leyland. Někomu pěkně skočil na špek. No, chtěl to levně
Petr Kubala to spočítal dobře, a jestli já jsem někde udělal chybu, tak mě opravte. Zádrhel je totiž v textu povídky: … Takže máš rychlost o tisíc sto dvacet kilometrů za hodinu menší. …
To je nějakých 311 m/s. Po nezdařeném startu se Cliff dostal na dráhu s excentricitou 0,493, která má rychlost v pericentru 2 052 m/s. Úniková rychlost je 2 376 m/s, čili rozdíl 324 m/s. Takže i při vydařeném startu by mu stále chybělo 13 m/s. A i kdyby startoval z rovníku a plně se využila rychlost rotace Měsíce 4,6 m/s, tak to ještě nestačí.
Osobně si myslím, že A. Clarke to měl spočítané dobře, ale k chybě došlo při překladu povídky. Tipnul bych si, že v originále je 1 120 mph, nikoliv km/h. V mph by už byl Cliff v pohodě.
HonzaVacek - 28/1/2019 - 11:43
Ačkoliv ona ta úniková rychlost ani není potřebná. Těch 311 m/s navíc by ho dostalo na eliptickou dráhu s apocentrem 171 tisíc kilometrů. To leží o hodně výše než SOI Měsíce 66 tisíc km, takže v té vzdálenosti by si ho již Země přitáhla. Takže nic. Fungovalo by to i s těmi 1 120 km/h.
Ervé - 28/1/2019 - 13:24
citace:Ačkoliv ona ta úniková rychlost ani není potřebná. Těch 311 m/s navíc by ho dostalo na eliptickou dráhu s apocentrem 171 tisíc kilometrů. To leží o hodně výše než SOI Měsíce 66 tisíc km, takže v té vzdálenosti by si ho již Země přitáhla. Takže nic. Fungovalo by to i s těmi 1 120 km/h.
Pokud si pamatuji, v té povídce šlo jen o to, aby nenarazil do Měsíce - záchranáři ho měli zachránit o několik hodin později.
HonzaVacek - 28/1/2019 - 14:07
citace:Pokud si pamatuji, v té povídce šlo jen o to, aby nenarazil do Měsíce - záchranáři ho měli zachránit o několik hodin později.
To jo, ale já se na to kouknul z jiné stránky. Kdyby při startu nic neselhalo a měl tu správnou rychlost, tedy o 1120 km/h vyšší, jestli postačovala k tomu, aby doletěl až k Zemi. No a vyšlo, že sice únikovou rychlost by při startu neměl, ale ta elipsa by byla tak protáhlá, že k Zemi by to bohatě stačilo.
lamid - 29/1/2019 - 14:31
citace:Petr Kubala to spočítal dobře, a jestli já jsem někde udělal chybu, tak mě opravte. Zádrhel je totiž v textu povídky: … Takže máš rychlost o tisíc sto dvacet kilometrů za hodinu menší. …
....
Osobně si myslím, že A. Clarke to měl spočítané dobře, ale k chybě došlo při překladu povídky. Tipnul bych si, že v originále je 1 120 mph, nikoliv km/h. V mph by už byl Cliff v pohodě.
orginal:
MAELSTROM II, ARTHUR C. CLARKE
“Hello, Cliff,” said Launch Control suddenly. “We’ve found what happened. The circuit breakers tripped when you went through section five of the track, so your take-off speed was seven hundred miles an hour low. That will bring you back in just over five hours—but don’t worry; your course-correction jets can boost you into a stable orbit. We’ll tell you when to fire them; then all you have to do is to sit tight until we can send someone to haul you down.”
prepočet míl je v poviedke OK.
HonzaVacek - 29/1/2019 - 15:06
citace: prepočet míl je v poviedke OK.
Díky. Tak to se omlouvám překladatelovi za podezření, že to nepřepočítal.
Pak nezbývá to ještě zkusit s GM Měsíce a jeho poloměrem z roku nejpozději 1962, jak by to vyšlo. Nejstarší fyzikální tabulky co jsem doma vyhrabal jsou z 1974. Podle těch hodnot mi to také při úspěšném startu nedalo únikovou rychlost. Ale přiznám se za nedůslednost. Nepoužil jsem logaritmické pravítko, ale Excel. HonzaVacek - 3/2/2019 - 21:48
In Western countries, children are more interested in YouTube than spaceflight.
Když jsme byli hodně malí, tak jsme chtěli být popeláři. V pozdějším věku kosmonauti. . Viděl jsem nějaký dokument, kde se Těreškovová ptala malých dětí, kdo by chtěl být kosmonautem a nepřihlásilo se ani jedno.
admin - 3/9/2019 - 22:46
Gateway Foundation by ráda viděla na oběžné dráze upravenou verzi von Braunovy stanice.
In Western countries, children are more interested in YouTube than spaceflight.
Pokud je v Číně YouTube deset let zablokován, tak sotva může mít nějaké místo v pořadí.
Alchymista - 4/9/2019 - 13:18
majú svoje (čínske) portály napríklad youku.com a iQiyi.com, s podobnými funkciami a možnosťami, a možno tucet ďalších podobných - Sina Weibo, bilibili, mangoTV...
Takže existencia niečoho ako youtuber je tam celkom dobre možná - nezisťoval som, rozsypaný čaj je dosť silná prekážka, a google translator tomu nepomôže.
MiraH - 10/10/2019 - 22:35
Zajímavé. Dobré se zvukem. V angličtině nebo v ruštině.
To se tvrdí už skoro 50 let. Dálkové ovládání je ale pořád pilotované letadlo, jen pilot sedí jinde. Umělá inteligence? Ještě vzdálená x let.
alamo - 4/3/2020 - 15:27
@Alex @Ervé
Problém je že, produkcia týchto vyspelých technologických hračiek, je spojená s tým že vyspelá ekonomika, dokonale funguje.
Akonáhle sa čosi zvrtne, a zložitá ekonomika prestane dokonale fungovať, prestane byť schopná tieto perfektné hračky produkovať.
Potom je potrebné downgradovať, podľa hĺbky všeobecného úpadku.
Prišiel na to už aj Elon. https://www.bbc.com/news/amp/technology-51736405
Tesla downgraded Model 3 chip in China thanks to coronavirus
Alchymista - 4/3/2020 - 17:28
Problém nie je produkcia, problém je zmysluplné - a časom vôbec akékoľvek - využitie.
alamo - 4/3/2020 - 17:57
@Alchymista
Veď hej..
Je to ešte horšie asi ako s atómovkami..
Dá sa toho nakúpiť už fakt naozaj "hekatomba"..
Len s tým, už fak nikto, naozaj nikto, nesmie začať viesť žiadnu "poriadnu" vojnu..
Alchymista - 4/3/2020 - 21:58
Tak to je celkom zásadná vec.
Pred druhou svetovou vojnou bola v europe vojna či aspoň vojnička každých cca 15-20 rokov, každá generácia nejakú svoju mala. Teraz 75 rokov nič. Vďaka raketo-jadrovým zbraniam.
Pretože raketo-jadrové zbrane priniesli do vojenstva a politiky vec dve tisícročia nevídanú - osobnú zodpovednosť vládcov za veľmi blbé rozhodnutia.
novák - 5/3/2020 - 16:16
citace:Pretože raketo-jadrové zbrane priniesli do vojenstva a politiky vec dve tisícročia nevídanú - osobnú zodpovednosť vládcov za veľmi blbé rozhodnutia.
Chcete vyhrát soutěž o nesmysl měsíce?
Jen před pár stoletími, v dobách koní, mečů a rytířů, se spory mezi vládci řešily na bitevním poli za přímé účasti vládců. To jest osobní zodpovědnost a osobní následky vládci nesli nejen za rozhodnutí "velmi blbá", ale za všechna.
A v rozumně designovaných politických systémech, to jest v naprosté většině historicky existujících systémů, vládci osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí nesli i během těch bezjaderných tisíciletí. Obvykle totiž nebyla nouze o ministry, manželky či důstojníky tělesné stráže vybavené příslovečnou tabatěrkou či jiným vhodným nástrojem) pomocí něhož vládci vysvětlili principy osobní zodpovědnosti.
novák - 5/3/2020 - 16:39
citace:Tak to je celkom zásadná vec.
Pred druhou svetovou vojnou bola v europe vojna či aspoň vojnička každých cca 15-20 rokov, každá generácia nejakú svoju mala. Teraz 75 rokov nič.
Tohle na nesmysl měsíce nemá, tohle je ze série "takhle se budou projevovat vš-postgraduální studenti historie až budou plně zavedeny školské reformy". (Zatímco běžní maturanti budou negramotní)
V posledních třiceti letech Evropa zažila války v Moldavsku, Abcházii (obě začátek 90. let), Karabachu, Chorvatsku, v Bosně, (obě první polovina 90. let), Kosovu/Srbsku (konec 90. let), Osetii/Abcházii (konec nultých let 21. století) a Ukrajině (posledních pár let). To je osm válek.
Jako kdyby to napsal "ČT24 — Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR", tak neřeknu ani popel, mají takovou práci, šířit bláboly, nesmysly a dezinformace a jsou za tu svou těžkou práci královsky placení. Ale máte vy zapotřebí se takhle hloupě ztrapňovat? Chápu, že ve vaší sociální bublině se neztrapníte, protože tam jste takoví všici, ale na kosmowebu jsou i lidé, co vystudovali před školskými reformami a pamatují si jak ty všechny války sledovali v přímých přenosech.
milantos - 5/3/2020 - 17:26
A k tomu je možno ještě přičíst války, které jaderné velmoci vedli mimo Evropu. Takže co zajistily jaderné zbraně za mír ? [upraveno 5.3.2020 17:26]
alamo - 5/3/2020 - 17:37
milantos
S čisto štatistického hľadiska, počet obetí, miera teroru na "hlavu". Už vojny nie sú čo bývali..
Vzhľadom k nárastu globálnej populácie.
Aj keď sa zaráta prvá svetová vojna, aj druhá svetová aj s holokaustom..
Došlo k poklesu násilia..
Ale máme omnoho dokonalejšie masmédiá, ktoré o tom čo sa deju infirmujú v reálnom čase. (keď sa im chce.. a hodí sa to politicky do krámu..)
To ten vývoj opticky skresľuje.
NovýJiřík - 5/3/2020 - 20:25
raketo-jadrové zbrane priniesli do vojenstva a politiky vec dve tisícročia nevídanú - osobnú zodpovednosť vládcov za veľmi blbé rozhodnutia.
Jestli tyto zbraně něco přinesly, tak pouze strach z odvety. V minulosti císaři/králové/vévodové/prezidenti atd. podnikali agresi s přesvědčením, že určitě vyhrají, a že tedy jednak nebudou muset nikomu, ani vlastnímu lidu, skládat účty, jednak že na tom vydělají - novými územími apod.
Jenže v podmínkách oboustranně garantovaného zničení tato skutečnost znamenala pro každého potenciálního agresora ten nepříjemný důsledek, že vítěz na tom nebude o nic líp, než poražený. Proto se zatím nic nestalo, jenže na světě je dost idiotů/zločinců takového druhu, že i za těchto podmínek do toho nakonec někdo půjde.
Takže buďme rádi, že před necelými čtyřmi roky vyhrál Trump, a doufejme, že obhájí.
Alchymista - 5/3/2020 - 21:18
1) ani v jednej z vyššie uvedených súčasných či nedávnych vojen ste nemuseli bojovať - netýka sa vás/nás
2) mnohé menované "vojny" by boli v staršej klasifikácii konfliktov evidované ako sedliacke alebo panské vzbury proti vrchnosti. Vrátane vzniku Československa.
3) ako uviedol Slavomír Fridrich dnes ste dôkladne informovaní doslova o každom prde vo svete - v závere 19. storočia prebiehali vo svete konflikty s desatisícami mŕtvych - o masakroch v Číne, Indii, na rôznych miestach Afriky neviete nič, ak sa tým špeciálne nezaoberáte. A nie len vojen koloniálnych, ale priamo a rýdzo miestnych. Do vojen v Europe sa nepočítajú. Tak isto sa len málo dozviete o rozličných lokálnych vzburách v Taliansku, Španielsku... Takže moje tvrdenie vojne či vojničke pre každú generáciu je správne len pokiaľ ide o naše okolie, či "europsky priestor". Vo svete ako celku nič také ako mier neexistovalo, konflikty rôzneho rozsahu a intenzity prebiehali neustále. Ale netýkali sa nás.
Nový Jiřík - a čo iné ako strach zo odvety či nevyhnutnej odplaty dokáže u politika vynútiť "zodpovednosť"?
[upraveno 5.3.2020 21:22]
NovýJiřík - 5/3/2020 - 21:41
Nový Jiřík - a čo iné ako strach zo odvety či nevyhnutnej odplaty dokáže u politika vynútiť "zodpovednosť"?
Alchymista: Z toho, že tu zodpovědnost dáváš do závorek, vyvozuji, že ty sám to za žádnou zodpovědnost nepovažuješ; oprav mě, jestli se mýlím.
Já aspoň považuji za dost podstatný rozdíl, jestli se někdo nedopouští zločinu ze zodpovědnosti, protože si uvědomuje, že je to špatné, anebo jen z pouhého strachu z potrestání. Samozřejmě i ten strach musí být, protože efektivně odstraší alespoň část ničemů, kteří by se jinak páchání zločinů neštítili.
yamato - 6/3/2020 - 06:48
citace:
Takže buďme rádi, že před necelými čtyřmi roky vyhrál Trump, a doufejme, že obhájí.
kiez by to bolo tak jednoduche. Demokrati nepouzili jadrove zbrane o nic viac, ako Trump. Ten vsak na rozdiel od nich odstupuje od medzinarodnych odzbrojovacich dohod jak na beziacom pase.
Na druhej strane zemegule sa zase dozivotny a neodvolatelny vodca ruskeho naroda kazdy rok vychvaluje, ake nove a unikatne jadrove nosice jeho mierumilovna krajina vyvinula.
A do tretice mame cinu, ktora sa sice az ak nechvasta (alebo sa to do nasich medii nedostane), ale o to usilovnejsie maka. US uz otvorene pomenuvaju cinu ako svojho hlavneho rivala (z coho moze Putina porazit, tolko penazi na dezinfo a manevre a nakoniec toto...)
alamo - 6/3/2020 - 07:15
Apropo.
K tým Elonovím víziám.
V zásade, nič moc nové ani prevratné nepovedal.
citace:https://aeon.co/essays/why-superheroes-are-the-shape-of-tech-things-to-come
(Google preklad)
Nikola Tesla, posledný vynálezca-podnikateľ koncom 19. storočia, mal rovnako zaujímavé informácie o tom, ako budúca technológia posilní ľudstvo.
..
Vo svojom článku „Problém zvyšovania ľudskej energie“ (1900) v časopise The Century Tesla špekuloval o umení „telautomatiky“, ako to nazval. Jednalo sa o zmiešanie ľudí a strojov, čo dáva ľudským operátorom schopnosť ovládať strojové zariadenia na diaľku prostredníctvom bezdrôtovej komunikácie. Telautomatici by urobili vojnu bez krvi, odstránením tela zo scény bitky, pričom by ľudskej mysli umožnili kontrolu akcie.
NovýJiřík - 6/3/2020 - 12:25
K tým Elonovím víziám.
V zásade, nič moc nové ani prevratné nepovedal.
Vo svojom článku „Problém zvyšovania ľudskej energie“ (1900) v časopise The Century Tesla špekuloval o umení „telautomatiky“, ako to nazval. Jednalo sa o zmiešanie ľudí a strojov, čo dáva ľudským operátorom schopnosť ovládať strojové zariadenia na diaľku prostredníctvom bezdrôtovej komunikácie. Telautomatici by urobili vojnu bez krvi, odstránením tela zo scény bitky, pričom by ľudskej mysli umožnili kontrolu akcie.
Já ten článek nečetl (a ani to nemám v úmyslu), ale chápu to správně, že Tesla v něm měl na mysli něco ve smyslu dronů řízených na dálku (lidským operátorem, protože pochybuji, že i takový génius jako on by si v roce 1900 představil umělou inteligenci) a exoskeletů s lidskou obsluhou uvnitř v kontaktních aktivitách?
jch - 16/5/2020 - 06:01
Mimochodem, všimli jste si, jak youtube zcenzuroval a totálně zrušil jeden z nejpopulárnějších kosmonautických webů Engineering today?
Údajně "Tento účet byl zrušen z důvodu porušení pokynů pro komunitu YouTube".
Jakýmpak zločinem se asi provinili?
dodge - 22/8/2021 - 13:54
citace 22.8.2021 - 13:45 - NovýJiřík:Mimochodem, všimli jste si, jak youtube zcenzuroval a totálně zrušil jeden z nejpopulárnějších kosmonautických webů Engineering today?
Údajně "Tento účet byl zrušen z důvodu porušení pokynů pro komunitu YouTube".
Jakýmpak zločinem se asi provinili?
Opakovaným porušováním autorských práv. To je trestný čin ve všech civilizovaných zemích.
NovýJiřík - 22/8/2021 - 19:11
citace 22.8.2021 - 13:54 - dodge:
citace 22.8.2021 - 13:45 - NovýJiřík:Mimochodem, všimli jste si, jak youtube zcenzuroval a totálně zrušil jeden z nejpopulárnějších kosmonautických webů Engineering today?
Údajně "Tento účet byl zrušen z důvodu porušení pokynů pro komunitu YouTube".
Jakýmpak zločinem se asi provinili?
Opakovaným porušováním autorských práv. To je trestný čin ve všech civilizovaných zemích.
To jistě je, ale nějaký konkrétní příklad, co přesně měli na svědomí? Anebo je to jen "kvalifikovaný dohad", čili věštění z lógru?
NovýJiřík - 27/8/2021 - 16:51
citace 22.8.2021 - 13:54 - dodge: Opakovaným porušováním autorských práv. To je trestný čin ve všech civilizovaných zemích.
Tak opakované porušování autorských práv, jo?
Příště méně plácat od boku:
citace:https://www.forumastronautico.it/t/benvenuti-welcome-bienvenue-bienvenidos-willkommen/4590
Benvenuti! Welcome! Bienvenue! Bienvenidos! Willkommen!
Ahojte všetci!
Vďaka tomu, že ste tu navštívili forumastronautico.it, prvú, najlepšiu a najväčšiu taliansku webovú stránku fóra venovanú vesmírnym nadšencom.
Práve som vytvoril toto fórum, aby som umožnil našim zahraničným návštevníkom uverejňovať svoje správy.
Je jasné, že toto je webová stránka v plnom talianskom jazyku, ale prieskum vesmíru je skutočne medzinárodným úsilím, takže toto je miesto na rozšírenie našich hraníc ďaleko za naše nádvorie.
Tu nájdete aj preklady našich najzaujímavejších tém.
Zostaňte naladení!
Teším sa na vaše príspevky.
Ciao!
Google translator mi to "ciao" - preložil ako “zbohom". fritz.lochmann - 18/6/2022 - 12:40
citace 18.6.2022 - 11:45 - Slavomír Fridrich:
citace:Ciao!
Google translator mi to "ciao" - preložil ako “zbohom".
Mne ho preložil úplne normálne "po slovensky" ako Čau! Ale je pravda že nepoužívam Google Chrome, ten mamrd do môjho PC nesmie ani náhodou
alamo - 18/6/2022 - 23:22
Astro.cz je super. Obdobně https://www.aldebaran.cz/
K tomu přednášky a fyzikální čtvrtky.
Jen kosmo.cz je více o kosmické technice.
Navíc kosmonautix.cz a elonx.cz se spacex.
alamo - 19/6/2022 - 21:35
citace 19.6.2022 - 15:45 - Grofino:Astro.cz je super.
Áno je.
Sú tam Novinky - krátke správy.
napr.
citace:02.06.2022 18:45
Jan Herzig
Astronomie
První plnohodnotné snímky z JWST budou v červenci
Agentura NASA včera oznámila, že první vědecké snímky a spektroskopická data z dalekohledu Jamese Webba budou zveřejněny 12. července letošního roku. Doposud jsme měli možnost vidět snímky z kalibrování a dalšího testování dalekohledu. Tyto fotografie a spektroskopická data již budou odpovídat ostré práci dalekohledu, kterou v červenci zahájí.
citace:Novinky
Máte pocit, že něco významného o dění na nebi, vesmíru či kosmonautice nesmí uniknout všem čtenářům serveru Astro.cz? Nebo víte o nejaké novince týkající se dění v ČAS či vaší pobočce nebo sekci? Tak neváhejte a napište sami novinku!
citace 20.6.2022 - 08:35 - Grofino:
Diskuse mají grády a je tam pořádek.
Nuž, veď áno.
Funguje to vďaka tomu, že je tam čiastočne spoplatnený prístup. Vďaka tomu ten kto to spravuje, nemusí mať až také starosti, napr, "ako zaplatiť hypotéku?".
A asi aj preto, že tam nie je okno "live stream" - 20 najnovších príspevkov z diskusie. To je vhodnejšie, fakt na tie krátke správy.
Keď sa to, všetko mieša dohromady. Tak to zjavne nejako rozčuľuje aj toho, kto nie je "od prírody pruďas".
Grofino - 21/6/2022 - 22:33
... pro zajímavost: obrázek z 22.dubna 2022 (setkání se školáky) je nafocen ve Washingtonu na Union Station.
(architekt Daniel Burnham, neoklasicistní styl, připomíná pražský průmyslový palác v Holešovicích, nebo třeba interiéry Národního muzea v Praze na Václavském náměstí)
Eudoxus - 4/1/2025 - 13:09
Neviete preco ukoncili: www.unmannedspaceflight.com ? Presunula sa ta komunita niekam inam ?
Ervé - 5/1/2025 - 11:10
Obvykle to bývá poklesem zíjmu o stránky a nedostatkem času/peněz na práci na stránkách. Pokud chybí peníze, obvykle se objeví žádost o dar. Tady je jen poděkování a přechod na nějaký discord. Takže bych řekl odchod do důchodu/nedostatek času.
Space Oddity od Davida Bowie, nahrána velitelem Chrisem Hadfieldem na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (2013).
(pro připomínku dnešních nedožitých 78.narozenin D.Bowie)
ab_channel=RareEarth
Za mě se povedl na jedničku. Rusové by řekli vlastně totéž.
Zajímavé je odhození bloku s cvičnými hlavicemi, po dopadu nijak významně nevybuchla - žádný obláček tam není.
Chybí důležité informace. Byla myš těhotná už při startu? Nebo otěhotněla na orbitě? Nebo otěhotněla až po návratu na Zem? Kolik dní těhotenství byla na orbitě? SZ-21 startovala 31. října a vrátila se na Zem 14. listopadu, těhotenství trvá cca 20 dní, takže všechny varianty jsou možné.
astropl - 3/1/2026 - 15:24
citace 3.1.2026 - 10:33 - Ervé:Chybí důležité informace. Byla myš těhotná už při startu? Nebo otěhotněla na orbitě? Nebo otěhotněla až po návratu na Zem? Kolik dní těhotenství byla na orbitě? SZ-21 startovala 31. října a vrátila se na Zem 14. listopadu, těhotenství trvá cca 20 dní, takže všechny varianty jsou možné.
После возвращения одна из самок забеременела и 10 декабря родила девять детенышей, из которых шестеро выжили, что считается нормальным показателем. Исследователи отмечают, что мать кормит детенышей нормально, а они выглядят активными и здоровыми.
Po návratu jedna ze samic otěhotněla a 10. prosince porodila devět mláďat, z nichž šest přežilo, což je považováno za normální. Vědci poznamenávají, že matka mláďata normálně kojí a ta se zdají být aktivní a zdravá.
Ervé - 5/1/2026 - 10:26
Otěhotněla už nějaká astronautka po dlouhodobém letu na ISS?
Po krátkodobém Těreškovová (3 dny) a Savická po dvou letech (8 dní a 12 dní s výstupem), ale po dlouhodobém nevím.
ArX - 5/1/2026 - 12:10
citace 5.1.2026 - 10:26 - Ervé:Otěhotněla už nějaká astronautka po dlouhodobém letu na ISS?
Po krátkodobém Těreškovová (3 dny) a Savická po dvou letech (8 dní a 12 dní s výstupem), ale po dlouhodobém nevím.
Ještě Eileen Collinsová. Nikdo po delším letu, což je dáno zejména tím, že prakticky všechny kandidátky jsou již vyššího věku. Mladší si předpokládám nechtějí přerušit/ukončit kariéru, případně nechtějí podstupovat potencionální zdravotní rizika.
Ervé - 5/1/2026 - 12:30
Na Eileen jsem zapomněl, ta porodila dceru po prvním letu a syna po třech letech raketoplánem.
Huoxing - 8/1/2026 - 17:10
Schválně jsem se kouknul jak to je u čínských kosmonautek, ikdyž informace jsou dost řídké
Liu Yang má prý 2 děti, přičemž dcera se měla narodit někdy v roce 2014 (kdy matce bylo už 36), tedy cca 2 roky po 13 denní misi Shenzhou 9, syn v roce 2016. Iformací okolo moc neni. Pak se opět vrátila k povolání (182 dní na misi Shenzhou 14)
u Wang Yaping je to snadnější, její dcerka je v Číně i trochu mediálně známá a narodila se v listopadu 2015, tedy cca rok a 19 týdnů po 14 denní misi Shenzhou 10
Wang Haoze ze 3.skupiny výběru se 182 dny na čínské stanici (mise Shenzhou 19) zatím podle všeho děti ve 35 letech nemá, takže tam by mohla být trochu naděje na těhotenství po dlouhodobém letu.
admin - 30/1/2026 - 22:20
Nový kovový materiál nitrid tantalu ve fázi théta(θ-TaN) vede teplo asi 3× lépe než měď. Může zásadně pomoct s chlazením a jistě se využije v kosmonautice.