Chtěl bych se zeptat,neměl by někdo z vás nějaké projekční dokumenty k americkému raketoplánu? Mám na mysli plánek, schema nebo něco podobného (pokud možno co nejpodrobnější), kde by byly vynešeny všechny rozměry jak orbiteru, tak i celé startovní sestavy. Mám v úmyslu si postavit zmenšený model. Nějaké podklady už mám, ale to jsou pouze základní rozměry a to je pro mne poměrně málo. Zkoušel jsem něco hledat na internetu, ale asi jsem zatím nenarazil na ty správné stránky. Na oficiálních stránkách NASA jsem nic podobného nenašel. Díky za příp. informace. Miki.
Pavel Pech - 29/1/2001 - 07:52
MEK příspěvek #426
: Chtěl bych se zeptat,neměl by někdo z vás nějaké projekční dokumenty k americkému raketoplánu? Mám na mysli plánek, schema nebo něco podobného (pokud možno co nejpodrobnější), kde by byly vynešeny všechny rozměry jak orbiteru, tak i celé startovní sestavy. Mám v úmyslu si postavit zmenšený model. Nějaké podklady už mám, ale to jsou pouze základní rozměry a to je pro mne poměrně málo. Zkoušel jsem něco hledat na internetu, ale asi jsem zatím nenarazil na ty správné stránky. Na oficiálních stránkách NASA jsem nic podobného nenašel. Díky za příp. informace. Miki.
citace:Nevíte jestli start evropského ATV na podzim pořád platí?
Fall Ariane 5 • ATV 1
Launch window: TBD
Launch site: ELA-3, Kourou, French Guiana
The Arianespace Ariane 5 rocket will launch the European Space Agency's first Automated Transfer Vehicle, named Jules Verne. The ATV is a cargo-carrying spacecraft to deliver supplies and equipment to the orbiting International Space Station. [Sept. 25]
VR - 9/2/2004 - 13:38
citace:Nevíte jestli start evropského ATV na podzim pořád platí?
Dle toho, co jsem viděl na jednom neoficiálním manifestu, se start ATV 1 plánuje na 1.Q 2005. ATV 2 zůstává (?) na 7.2006
Hawk - 9/2/2004 - 13:52
Díky,
Pokud se ta frekvence startů ATV (zhruba 1x do roka) stane realitou, tak ATV bude mít skutečný význam až po případném ukončení STS.
Luděk - 10/2/2004 - 09:37
Podle posledních zpráv se start Ariane 5 s ATV Jules Verne předpokládá v dubnu 2005, ve 2.Q (viz teletext České TV, stránky o vědě a technice).
M.Filip - 11/2/2004 - 09:03
Mám dotaz k STS:
chtěl jsem se zeptat, jestli jste někdo někde na www NASA nenašel, kde se teď nacházejí jednotlivé zbývající 3 orbitery STS, a jestli někde nejsou obrázky z nějakých montáží či úprav, které doporučila komise CAIB loni v létě.
Nebo z dalších úprav na mysu (kamery atd.)na ET, tepelné izolaci křídel atd. atd.
Předpokládám, že podle klesajícího zájmu o STS na těchto diskusích a mála informací od NASA, není reálný start STS v tomto roce.
Mimochodem, takto malý počet pilotovaných letů a živořící nedostavěná ISS, jak je tomu a bude v posledních letech, je zřejmou pokračující krizí kosmonautiky. Nechápu jak může Bush (i když to je vlastně jen politické gesto)vyhlašovat nějaký program letů na Měsíc či Mars, když je problém dostavět a plně zprovoznit ISS a zabezpečit pilotované lety kolem Země.
Ještě by mě zajímalo, jakou asi mají motivaci (zůstat ve výcviku)kosmonauti kteří ještě zůstávají v aktivní službě (RKA, ESA i NASA), když téměř nemají šanci v nejbližších letech nikam letět? (hlevně s ničím)(hlavně ti nováčci)...
MF
Ervé - 11/2/2004 - 14:26
Co se týká motivace, část počítá s lety na ISS, část čeká na obnovení letů raketoplánů a hlavně všem se sakra nechce dobrovolně odejít z NASA, když museli roky dřít, aby se tam dostali. Dost jich ale odejde taky kvůli rodině, zdraví atd. a tak ti, co vydrží, budou mít mnohem větší šanci.
Patek - 11/2/2004 - 20:25
S lety do kosmu se počítá i nadále.V Rusku nedávno byl oddíl kosmo-
nautů rozšířen o dva kazašské a devět ruských kosmonautů.
Hawk - 12/2/2004 - 07:06
V roce 2005 může už konečně nastat boom pilotovaných letů. Do vesmíru by mohli létat Rusové, Číňané a Američané.
Hawk - 13/2/2004 - 07:23
Upřesnění termínu dalšího letu STS by mělo padnout příští týden. Podzimní termín je však nepravděpodobný:
"When asked if NASA's current plan for a September 2004 return to flight for the Shuttle O'Keefe said "Based on information I have seen in the last 10 days there are two items that make that prospect low." First, regarding the Shuttle's External Tank, an external panel and the Stafford-Covey Task force have recommended that we expand the coverage of the tank with regard to protection from debris. Second, the development of the imaging capacity of an inspection system is continuing to have issues.
"I have my doubts and I do not believe that the September/October time frame and we will determine that next week." O'Keefe said."
Na SPACEDAILY je zajimavy clanek znameho komentatora Jeffrey F. Bella z 19.2.04 , ze daleko lepe nez utratit mezi 2005-2010 sumu 24 mild. USD na lety Space Shuttle by bylo zastavit uplne tyto lety a vsechny prostredky a usili ihned vynalozit na vyvoj CEV + Super EELV. Rika, ze by sazel 5:1, ze Shuttle jiz nikdy nepoleti a ze ISS bude stazena s orbitu do 5 roku.
Zdá se, že i v dalších letech by raketoplány měly létat k ISS čtyřikrát ročně. To by znamenalo ukončení jejich provozu v roce 2011 (celkem 28 startů), ale možná až v roce 2013 (35 startů). Nerozumím, proč se tedy stále uvádí rok 2010.
ales - 25/2/2004 - 12:40
Řekl bych, že s rokem 2010 se (zatím) počítá jako s rokem začátku vyřazování raketoplánů z provozu a bude to několikaletý proces. Je to ale jen můj soukromý názor, bez důkazů.
JiříHošek - 25/2/2004 - 23:11
Podle neoficiálního manifestu by kosmická stanice měla být dostavěna v dubnu 2010 při letu č. 23 (počítáno od nynějška). Uvidíme, jak v NASA hodlají využít těch uvažovaných dalších 5-12 letů raketoplánů k ISS (zda chtějí vynést maximum zásob v modulech MPLM nebo co nejvíc rozměrných náhradních dílů – gyroskopy, solární panely atd.). http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt
[Upraveno 26.2.2004 poslal mikes]
Cetl jsem transkript projevu presidenta Buse tykajici se nove vesmirne iniciativy. V nem se m.j.uvadi:
Since the beginning of our space program, America has lost 23 astronauts and one astronaut from an allied nation, men and women who believed in their mission and accepted dangers.
Ja vim jen o ztrate 2 posadek Shuttle – 14 lidi a jedne posadky Apollo – 3 lidi. To bylo tedy pri letu a zkouskach kabiny Apollo. Pri jakych nehodach zahynulo tech zbyvajicich 7 lidi?
bejcek - 13/3/2004 - 14:53
Už to byli jen astronauti - čekatelé, vím o třech: Charles Basset a Eliot Seen, oba v letadle,měla to být posádka jedné z lodí Gemini 20.2.66. Potom to byl Freeman Theodore, srážka jeho letadla s kachnou, 31.10.64.
bejcek - 13/3/2004 - 22:21
Objevil jsem další tři jména na stránkách: http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/nautfb.pdf
Thorne Stephen, 24.5.86-havarie letadla,Robertson Patricia 24.5.2001 havarie letadlaWilliams Clifton5.10.67 - hvarie T38 jet. V tomto letadle havarovali ti první tři jmenovaní,
Ervé - 26/4/2004 - 10:39
Jak to teď vypadá s projekten OSP / CEV ? Kdy má dojít k výběru vítěze ? Zdá se jako by bylo ticho po pěšině.
mikes - 26/4/2004 - 12:27
Nové požadavky na automatickou verzi CEV by měly být známy až na počátku příštího roku :
"We could have (CEV) prototypes flying as soon as 2009, possibly 2008," Steidle said. Under a development plan now under review at NASA headquarters in Washington, a request for industry proposals for the first automated test versions of the CEV may be released early next year.
Celé dění okolo CEV mně spíše připomíná humbuk, který bude stát spousty peněz(podobně jako Venture star), aby se nakonce za:
a)odložil k ledu
b)zjistilo ,že ve finále bude tento projekt stejně nákladný jako STS
Myslím, že nesjprávnější cesta by bylo zaměřit se na vývoj projektu X43a, který nabízí cestu ke skutečnému kosmoplánu a ne projektovat neperspektivní poloznovupoužitelné hybridy ve kterých se zbytečné utápí finanční a duševní potenciál.
A že se dá modulová stanice postavit relativně levně a za použití "jednoduchých" prostředků dokázali Rusové v případě Miru.
Podlě mě se díky CEVu zpozdí řada projektů, nukleární pohon, sondy na výzkum sluneční soustavy a návrat na Měsíc, který je na jeho vývoj defacto vázán.
V podstatě dnešní americká kosmonatika vypadá ,tak jak vypadá, hlavně díky monstrakcím typu STS, Venture star atd., které NASA finančně vykradly na úkor jiných smysluplnějších projektů.
Ervé - 28/4/2004 - 14:21
Myslím že CEV není humbuk, požažadavky, plánované výdaje i časová náročnost vypadají hodně realisticky. Navíc CEV bude nezbytný pro ukončení STS, provoz STS ve třech kusech může být jen provizorní a dočasný (i když to "provizorium" bude trvat 5 let). I kdyby (náhodou) vyhrál Kerry, tak může omezit NASA a let k Měsíci, ale nemůže zrušit pilotované lety, takže jediným řešením je zase CEV. Na jaře 2005 se má rozhodnout o dalších specifikacích, nebo už dojde k vyhlášení vítěze, který CEV zkonstruuje podle připraveného projektu ?
mikes - 28/4/2004 - 15:07
V případě CEVu není potřeba vyvíjet nějaké převratné nové technologie a je proto docela dost velká šance, že bude realizován. Hypersonický pohon bude podlě mě připraven k operačnímu nasazení nejdříve tak za 15-20 let, a to jen v nepilotované verzi. Raketoplány však mají končit v 2010, co pak ? Čekat 10-15 let na hypersonika ? Co když to dopadne jako v případě termonukleárních reaktorů (které jsou slibovány už několik desítek let a pořád jsme jen v počáteční vývojové fázi) ?
Na počátku příštího roku mají být zveřejněny specifikace na CEV. Je možné, že NASA bude v tomto případě postupovat podobně jako letectvo USAF - nechá si postavit několik různých prototypů a teprve podle "letových" zkoušek si vybere tu lepší variantu.
Jiří Hošek - 29/4/2004 - 08:44
Podporu projektu CEV u účastníků této diskuse odhaduji na 75-80%.
Já jsem pro.
Systém STS vznikl právě proto, že za monstrakci bylo ve své době považováno Apollo. Všechny propočty ukazovaly, že raketoplán je smysluplným dopravním prostředkem, který se dokáže uplatnit na komerčním trhu a díky nízkým provozním nákladům zcela vytlačí jednorázově použitelné rakety. Teprve praxe ukázala opak.
I u Venture Staru se zdálo, že vyhoví požadavkům na levný dopravní prostředek, což se u Space Shuttle nepodařilo. Do doby zastavení vývoje Venture Staru byla proinvestována miliarda dolarů – tolik stála například neúspěšná sonda Mars Observer nebo jeden kus ze série vojenských družic Milstar, které běžný občan vůbec neregistruje.
Ohledně americké kosmické stanice – jedinou možnou alternativou, umožňující stavět ji stejně jako Rusové Mir, bylo vynášet její díly raketami Titan IV. Obávám se, že by to nešlo levněji než raketoplánem. Start Titanu IV stojí 400 miliónů dolarů a navíc by moduly musely být menší a doplněny o pohonný blok.
Jak už bylo řečeno výše, je fajn, že CEV je koncipován jako univerzální loď, takže i kdyby nakonec sešlo z letů na Měsíc (například kvůli odporu Kongresu s navýšením rozpočtu NASA), CEV najde své uplatnění na nízké oběžné dráze (podobně jako Sojuzy).
Větu "Podle mě se díky CEVu zpozdí … návrat na Měsíc, který je na jeho vývoj defacto vázán" jsem nepochopil.
Vzhledem ke zkušenostem s STS i Venture Starem dnes nikdo nemůže zaručit, že vývoj, stavba a provoz X43A by byl levnější než CEV. Opět by šlo o sázku s rizikem, že někdo začne mluvit o vykrádání NASA. To ale posledních čtyřicet let provází všechny pilotované programy NASA.
ales - 30/4/2004 - 10:13
Ve výše uvedeném článku na SpaceflightNow.com mě zaujaly úvahy o možnostech (i když zatím spíš teoretických) evoluce raket Delta 4 a Atlas 5 až na "Saturn 5 class". Jsem opravdu zvědav, jakým směrem se bude vývoj skutečně ubírat. Zatím to vůbec nejsem schopen odhadnout :-)
Karel - 30/4/2004 - 19:47
Zajímavé v tom článku jsou i úvahy o nákladní verzi raketoplánu a "supertěžké" verzi s větší nádrží a více boostery.
S tím že uvedení do praxe by bylo otázkou cca 4 let a asi by nebylo potřeba stavět novou rampu narozdíl od zvětšených verzí Atlasu či Delty.
Pokud ovšem nebude potřeba nosiče takové třídy, půjde asi vše k ledu, škoda....
Ervé - 3/5/2004 - 08:20
Problém v cargoverzi STS je hlavně v tom, že bude nutné zachovat veškerou mamutí infrastrukturu STS, to znamená VAB, přepravník, dvě rampy, dláždění cesty z VAB k rampě - jde o techniku z let 1960-65 pro Apollo přestavěné pro STS. To jsou tisíce pracovních míst. Náklady na personál a logistiku představují většinu nákladů na program. Pokud se vyvine superverze Atlasu 5, tak bude mít moderní systém logistiky, automatizované systémy přípravy a řízení startu. Navíc pro let k Měsíci by mohl stačit nosič o 50-60 t na LEO, pokud se využijí iontové motory a základna v L1.
ales - 3/5/2004 - 08:40
V článku mě ještě zaujala zmínka o tom, že díly STS jsou tzv. "human rated" (tedy volně přeloženo "certifikované pro lety s lidskou posádkou"). Tuto "lidskou certifikaci" budou muset ostatní uvažované nosiče teprve získat (a zřejmě to nebude levná záležitost). Proto možná nosiče odvozené od STS stále ještě nejsou úplně bez šance, i když cenově (provozně) jsou na tom dost mizerně. Uvidíme :-)
Karel - 3/5/2004 - 22:50
S tím zachovám infrastruktury jak píše Ervé je to pravda.
A možná že to bude hlavní důvod proč nakonec NASA zůstane jen u Atlasu a Delty.
To se týká i toho, pokud by se navrhoval nový těžký nosič.
Zkrátka už by těch různých nosičů ke terým se udržuje infraktruktura a výroba dílů měli moc.
maddoc - 4/5/2004 - 13:09
Dnes 4.5.2004 o 15:00 SELČ vydá komisia vytvorená prezidentom G.Bushom prvé verejné prehlásenie týkajúce sa plánu návratu na Mesiac a výpravy na Mars.
V poslední době jsem se ve třech různých článcích dočetl, že se má uskutečnit jen 24 startů raketoplánů - od března 2005 do července 2010 (pokud prý nebude nějaký let dodatečně přidán).
Jiří Hošek - 21/5/2004 - 09:24
Napadla mě taková zajímavost:
Před katastrofou Challengeru se uskutečnilo 24 misí raketoplánů. Teď se plánuje posledních 24 misí.
Tom - 27/5/2004 - 02:17
citace:Napadla mě taková zajímavost:
Před katastrofou Challengeru se uskutečnilo 24 misí raketoplánů. Teď se plánuje posledních 24 misí.
Tak teda nevim jak jsi prisel na pocet 24 letu....to by mne fakt zajimalo:)
JiříHošek - 27/5/2004 - 06:01
Doufám, že nezpochybňuješ těch prvních 24 letů od dubna 1981 do ledna 1986.
Na těch posledních 24 letů jsem samozřejmě nepřišel já. Toto číslo je uvedeno mj. v L+K (myslím č. 4/04) v článku "Přeastronautováno" od Tomáše Přibyla a na serveru Novosti-kosmonavtiki od V.Železnjakova. T.Přibyl píše o případném přidání dalších misí jako o mimořádné situaci.
Rozpis 24 letů je na http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt
Jiří Hošek - 27/5/2004 - 07:24
Asi je to L+K 5/04 (právě je v prodeji).
A.Železnjakovovi se omlouvám za uvedení chybného jména.
Takže až se na STS vychytají všechny mouchy tak se zruší. Ne , že by to bylo vzhledem k ekonomice provozu špatné rozhodnutí, ale případný nový prostředek také nemusí být žádný zázrak. Papír snese všechno včetně požadavků na nový pilotovaný systém(ekonomika a flexibilita provozu). STS měl být papírově také levný a flexibilní, a realita je trochu jiná.
Nechám se překvapit co stihne NASA do roku 2010 vyvinout za nový pilotovaný prostředek, protože 6 let není zas tak dlouhá doba.
Jiří Hošek - 15/8/2004 - 17:10
V současnosti se předpokládá, že nový pilotovaný kosmický prostředek NASA bude k dispozici nejdříve za 10 let.
Tu pauzu 2010-2014 chtějí překlenout používáním ruských Sojuzů.
Hawk - 15/8/2004 - 19:00
Stejně se mi nechce věřit, že by USA byla bez pilotovaného systému. Navíc termíny dokončení projektů se velmi často posunují o několik let.
Takže NASA může být bez vlastních pilotovaných letů mnohem déle než 4 roky. A jakmile se rozpadne infrastruktura kolem STS tak už to nikdo nedá dohromady.
Takže se klidně může stát ,že pilotované lodě bude mít kromě Ruska a Číny i Evropa s Indii a USA nic.
Ohledně Indie: Podle ředitele ISRO může Indie dopravit člověka do vesmíru vlastním pilotovaným prostředkem v letech 2011-2012. V indické vládě se už několik měsíců vedou debaty, zda je takový program potřebný, a pokud ano, jak zajistit jeho financování.
Ervé - 17/8/2004 - 11:21
Mezeru mezi lety STS a CEV asi NASA vyplní starty Sojuzů, neměl by být problém uzavřít smlouvu a najmout si všechno, co bude potřeba, za rozumnou cenu a s ošetřenou smlouvou pro případ ruské vychcanosti. Je zybtečné platit 3-5 mld. ročně za STS, když dva starty Sojuzů a dva Progressů ročně vyjdou na nějakých 200-300 mil. a urychlovat kvůli tomu CEV je zbytečné.
Hawk - 17/8/2004 - 12:38
S kupováním Soyuzů z americké strany bych moc neargumentoval(viz. "Iran akt"). Vzhledem k tomu ,že pro jaderné elektrárny je charakteristická dlouhá doba výstavby, tak zmíněná iránská zakázka pro Rusko ještě nějakou dobu potrvá. http://www.space.com/missionlaunches/iss_okeefe_030227.html
Co se týče tzv. "ruské vychcanosti", tak to nemá cenu komentovat. Každý si udělá obrázek sám. Rusko už táhne provoz ISS na svých bedrech skoro 2 roky.
Myslím, že situace 2010-2014 bude jiná než 1975-1979, kdy NASA měl kosmickou stanici, ale nemohl na ni posílat astronauty.
Jiří Hošek - 18/8/2004 - 09:28
Oprava nejpodstatnějších chyb v mém příspěvku:
Kosmodrom Sea Launch provozuje stejnojmenná společnost Sea Launch, nikoli ILS (nic to ale nemění na podstatě toho, o čem jsem psal).
Rakety Atlas pohání ruské motory RD-180, nikoli RD-190.
Ervé - 18/8/2004 - 13:10
Nehledě na to, že za 5 let už může být situace v Iránu a nebo Rusko-USA vztahy na podstatně lepší úrovni. V USA platí stejně jako jinde, že kde je vůle, tam se způsob vždycky najde. Pokud budou USA chtít létat na ISS, tak si prostě koupí lístky nebo celou loď. Tou "ruskou vychcaností" jsem myslel věčné snahy o úpravy smluv a slibů jasně daných ruskou stranou (prodloužení letů na ISS na 1 rok, finanční nároky, nedodržování termínů, roční zdržení ISS způsobené ruskou snahou udržet Mir).
Hawk - 18/8/2004 - 14:48
J.Hošek:
Aha, tak pro dodávky Kuzněcovových motorů s uzavřeným cyklem "Iran act" neplati , ale v případě spolufinancování Soyzů je už posvátný.
Erve:
Každá paranoia něco stoji. Nedovedu odhadnout nakolik zapojení Ruska do projektu ISS zabránilo útěku expertů do pochybných zemí - hlavní důvod ruské účasti. Asi moc ne ,když se země jako Irán či Pakistán(pravda teď velký spojenec) chystají vypustit satelity do vesmíru vlastními raketami. Anebo se to možná podařilo zmíněným zemím zvládnout vlastními silami.
Nespolehlivost a flagrantní porušování smluv se obvykle řeší i na politické úrovní odstoupením od smlouvy - proč to NASA neudělala?
Asi to bude trochu jinak. Já si naopak myslím, že Rusko ždíme amíky málo, protože z ISS celkem žádné přínosy nemá, jen náklady a ISS je i přes optickou nálepku mezinárodní víceméně americkou stanicí. Rusko je teď v postavení levného údržbáře/dopravce - jedinou platbou je pobyt kosmonauta v ISS, kde hlavní náplní pobytu je opět udržování stanice v chodu.
Dále budu spekulovat. Dle rozpočtu na kosmický výzkum, to nevypadá ,že by kosmonautika byla pro Rusko posvátná kráva a podle mého názoru by vyšachování Ruska z projektu ISS jemu samotnému i prospělo. Dva roční pilotované lety Soyuzu + několik letů Progressu spolyká nemalou část rozpočtu Ruské kosmické agentury. Vědecký přínos z ISS je podle mě pro Rusko minimální a o žádném jiném přínosu nevím. Pokud chce udržet pilotovanou kosmonautiku vč. infrastruktury, tak může vypustit jednou za dva roky Soyuz s turistou a vyjde to nastejno. A ušetřené peníze z provozu ISS může vrhnout na vývoj nebo zdokonalování raket či pilotovaných lodí či jiné projekty.
Jiří Hošek - 18/8/2004 - 22:25
Zákon "Iran Law" objasnil A.Vítek v příspěvku z 8.4.2003 http://mek.kosmo.cz/wwwboard/2003/04/3489.htm
Zákon se vztahuje na americké státní instituce (i na NASA), ale ne na americké soukromé firmy. Motory RD-180 odebírá Lockheed Martin, proto se na to "Iran Law" nevztahuje. A proto jsem psal, že Sojuzy by mohl případně objednat Boeing jakožto hlavní kontraktor NASA pro stavbu stanice.
FKA považuje k 31.12.2004 všechny své závazky vyplývající z dosud uzavřených smluv ohledně ISS za splněné a od 1.1.2005 hodlá pro NASA vystavovat faktury za vynášení jejich astronautů a nákladů. To může být první test "Iran Law". Protože se však již blíží obnovené lety raketoplánů, je možné, že udělají nějaké kompenzace.
O vyšachování Ruska z projektu ISS bych vůbec nespekuloval. Rusku totiž nelze zabránit v přístupu do vlastního segmentu stanice.
Občasné autonomní turistické lety Sojuzů nejsou pro Rusko přijatelnou alternativou prací v ISS.
Jiří Hošek - 19/8/2004 - 07:40
citace:NPO Energija
Včera jsem to chtěl ututlat, ale je to příliš velká chyba.
Správně: RKK Energija (Raketno-kosmičeskaja korporacija)
Dnes má padnout definitivní rozhodnutí, zda se S.Polonskij stane třetím kosmickým turistou. Včera se vůbec nedohodli. Ervé - 19/8/2004 - 09:53
Kdyby rusové ukončili aktivity na ISS, tak vláda okamžitě začne snižovat rozpočet FKA ve prospěch vojenského vesmírného programu a pak by byl velký problém rozjet něco nového bez účasti vojáků. Ohledně placení od 1.1.2005 nic nevím, nevíte kde jsou nějaké podrobnosti ?
Hawk - 19/8/2004 - 10:20
To je jen spekulace, ale samozřejmě kosmonautika a vojenský sektor jsou spojené nádoby. Kde by dnes kosmonautika byla bez armády?
Jiří Hošek - 19/8/2004 - 23:37
citace:Ohledně placení od 1.1.2005 nic nevím, nevíte kde jsou nějaké podrobnosti ?
07.08.2004 РОССИЯ ВЫСТАВИТ СЧЕТ США ЗА ДОСТАВКУ КОСМОНАВТОВ
По сообщению ИТАР-ТАСС со ссылкой на руководителя Российского федерального космического агентства Анатолия Перминова, в 2005 году Россия намерена прекратить практику "бесплатной" доставки на МКС американских астронавтов и грузов, необходимых для функционирования станции. Американские космические челноки перестали летать на МКС с февраля прошлого года после катастрофы "шаттла" Columbia и с тех пор доставкой экипажей и грузов на станцию занимается исключительно Россия, хотя изначально между Россией и США был подписан договор о совместном финансировании работ по эксплуатации МКС. Теперь Россия считает, что все ее обязательства по этому договору выполнены, и если американцы намерены использовать корабли "Союз" для полетов на МКС в 2005 году, то они должны за это платить. Расценки пока не указываются.
Podle sdělení tiskové agentury ITAR-TASS s odvoláním na ředitele FKA Anatolije Perminova je Rusko připraveno ukončit praxi bezplatné dopravy amerických astronautů a nákladů, nutných pro fungování stanice. Americké raketoplány přestaly létat na ISS od února loňského roku po katastrofě raketoplánu Columbia, a od té doby dopravu posádek a nákladů na stanici zabezpečuje výhradně Rusko, přestože původně byla mezi Ruskem a USA podepsána dohoda o společném financování prací při využívání ISS. Nyní se Rusko domnívá, že všechny jeho závazky vyplývající z této dohody jsou splněny, a jestli Američané hodlají využívat lodě Sojuz pro lety na ISS v roce 2005, jsou povinni za to zaplatit. Cena dosud nebyla zveřejně. .
27.07.2004 ГЛАВНЫМ ДЛЯ РОССИИ В ПРОГРАММЕ СТРОИТЕЛЬСТВА МКС В БУДУЩЕМ ГОДУ СТАНЕТ РАЗВИТИЕ СОБСТВЕННОГО СЕГМЕНТА СТАНЦИИ
В программе строительства МКС для России в 2005 году на приоритетное место выходит развитие собственного сегмента станции при безусловном выполнении всех обязательств перед участниками проекта. Как сообщил РИА "Новости" представитель Федерального космического агентства (ФКА, об этом было объявлено на встрече глав космических агентств стран-партнеров по МКС, состоявшейся с 21 по 24 июля в голландском городе Нордвик. "Мы довели до партнеров свою принципиальную позицию: одной из важных задач участия России является безусловное выполнение наших обязательств перед всеми участниками. Но при этом, начиная с 2005 года, все свои обязательства можно считать практически выполненными. Поэтому нашим приоритетом становится развитие российского сегмента МКС и обеспечение деятельности на ней российского экипажа", - рассказал в ходе интернет-брифинга в понедельник замруководителя ФКА Николай Моисеев. "Мы готовы предоставлять ресурсы и возможности российского сегмента участникам МКС или тем, кто не входит в данный проект, но на компенсационной основе. Вот это, пожалуй, главное", - подчеркнул он.еличить ранее намеченного срока численность экипажа до более чем трех человек. Zástupce ředitele FKA Nikolaj Moisejev řekl agentuře RIA Novosti, že na schůzce šéfů kosmických agentur spolupracujících na ISS, která se uskutečnila 21.-24.7.2004 v holandském Nordviku, "jsme sdělili našim partnerům naší principiální pozici: jedním z hlavních úkolů účasti Ruska je bezpodmínečné splnění všech našich závazků ke všem partnerům. Ale od roku 2005 je možno všechny tyto závazky považovat prakticky za splněné. Proto je naší prioritou rozvoj ruského segmentu ISS a zabezpečení aktivit ruské posádky na něm. Jsme připraveni nabízet zdroje a možnosti ruského segmentu současným účastníkům na ISS i ostatním, ale na kompenzačním základě. To je bohužel to hlavní".
Tak to je celkem fér, STS vynášel Rusy před Columbií (a dodával tuny vody a zásob), Rusové podrží NASA do konce roku a pak se dohodnou na další spolupráci.
Hawk - 20/8/2004 - 15:34
Ještě dodatek k Indii: Indie plánuje v roce 2005 vypuštění družice s návratovou kabinou a první start rakety se kterou se počítá i pro pilotované lety chystá v roce 2008: http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1561
Jiří Hošek - 28/8/2004 - 00:00
citace:Tak to je celkem fér, STS vynášel Rusy před Columbií (a dodával tuny vody a zásob), Rusové podrží NASA do konce roku a pak se dohodnou na další spolupráci.
Rusové mají pravdu v tom, že z 10 základních posádek (včetně té, která poletí v říjnu v Sojuzu TMA-5) vynesly Sojuzy přesnou polovinu (posádka č. 1, 7-10). V těchto posádkách ovšem Sojuzy dopravily na ISS jen pět Američanů, kdežto raketoplány dopravily v základních posádkách č.2-6 sedm Rusů (v posádce č. 3 a 5 byli dva Rusové), a dalších sedm Rusů navštívilo v raketoplánech stanici krátkodobě (po jednom STS-88, 96, 101, 100, 112 a dva v 106).
Představitelé FKA svým požadavkem na úhradu za starty amerických astronautů v dalších Sojuzech (což ovšem odporuje zákonu USA z roku 2000), zřejmě pouze vyvíjí tlak na NASA, aby ustoupil od svého požadavku na vynášení dalších stálých posádek v Sojuzech, a aby k tomuto účelu byly využity raketoplány (tím by v Sojuzech vznikla volná místa pro ruské účely).
Ostuda možná hrozí až o rok později. Ve dvoustranné dohodě z roku 1996 se Rusko zavázalo bezplatně dodat 11 Sojuzů jako záchranné lodě na ISS. Devátý Sojuz (s 10. základní posádkou, protože stálé posádky, vynášené raketoplány, se střídaly rychleji než záchranné Sojuzy) bude připojen k ISS v říjnu 2004 – dubnu 2005. Desátý Sojuz bude připojen k ISS v dubnu – říjnu 2005, a jedenáctý v říjnu 2005 – dubnu 2006. Představitelé FKA dali najevo, že budou požadovat platby i za pouhé připojení Sojuzu k ISS pro záchranu americké části posádek (tj. i kdyby americkou část posádek vynášely raketoplány).
Pro návrh novely zákona "Iran Law", aby se nevztahoval na případy hrozby ztráty života a zdraví astronautů, hlasovali pouze tři kongresmani. Prezident Bush v nejbližší době nehodlá potvrdit, že Rusko již nedodává Íránu jaderné zbrojní technologie. Kongres se tedy již oficiálně zeptal NASA, jaké má řešení (zákon se nevztahuje na dohody o barteru a na nákup technologií přes třetí stranu), ale odpověď zatím nedostal. Středeční The Washington Post z toho vyvozuje, že od dubna 2006 možná američtí astronauté nebudou moci být ve stálých posádkách kosmické stanice, do které investovali desítky miliard dolarů. Jiří Hošek - 28/8/2004 - 00:06
citace:Představitelé FKA dali najevo, že budou požadovat platby i za pouhé připojení Sojuzu k ISS
Pro upřesnění: myšleno po dubnu 2006, počínaje 12. Sojuzem.
Michal Petříček - 1/9/2004 - 11:24
Na astronautix.com je zajímavý článek "The Hard Road to Space" o problematických a katastrofálních letech. Dost mě překvapilo, kolik potíží bylo s O kroužky motorů SRB před a dokonce i po Challengeru. Posuďte sami:
STS-2. Experienced erosion of the primary O-ring in the right SRM aft field joint. The erosion was the deepest experienced in flight in a case field joint, until the loss of the space shuttle Challenger on flight STS 51-L.
STS-6. First use of the lightweight SRM case. When the SRMs were dismantled, blowholes through the putty in both nozzle joints were found. The O-rings were affected by heat, but were not eroded.
STS-41-B. Experienced O-ring erosion in both the right hand nozzle joint and the left SRB forward field joint. The O-ring erosion extended over 2 to 7 cm with a maximum depth of 1 mm. The concept of 'acceptable erosion' began to be advocated by SRM builder Thiokol and NASA management.
STS-41-C. Experienced erosion of the primary O-ring in the right-hand nozzle joint.
STS-41-D. Experienced primary O-ring erosion in both the right-hand forward field joint and the left-hand nozzle joint. There was a small amount of soot behind the primary O-ring, indicating short duration blow-by. This was the first occurrence of blow-by in either the case-to-case or nozzle-to-case joints.
STS-51-B. Suffered the worst O-ring erosion experienced prior to the loss of Challenger on STS-51-L. The left-hand nozzle primary O-ring eroded to a depth of 4 mm inches over a 4 cm span with considerable blow-by. The secondary O-ring was eroded to a depth of 8 mm inches over an 8 cm span. The right-hand nozzle O-ring eroded as well but there was no blow-by associated with this erosion.
STS-51-C. Experienced blow-by in both nozzle joints and erosion and blow-by in two case joints. The calculated O-ring temperature was 12 degrees C, the coldest prior to the loss of Challenger on STS-51-L. The flight hardware evidenced the worst case of "blow-by" experienced by any Shuttle flight. The primary nozzle joint O-rings were not damaged. There was black grease (sooted) behind the primary O-ring over a 110° arc and the secondary O-ring was affected (but not eroded) by heat over a 75 cm span.
STS-51-D. Experienced erosion of the primary O-rings in both nozzle joints. There was no blow-by past either nozzle O-ring.
STS-51-F. At T+645 seconds the number one engine shut down prematurely due to a sensor problem. An abort to orbit was declared. Also experienced a blow hole through the putty in the right-hand SRM nozzle and the primary O-ring was affected by heat.
STS-51-G. Experienced blow-by and erosion in both nozzle joints. There was blow-by, although none of the secondary O-rings were damaged.
STS-51-I. Suffered primary O-ring erosion in two locations on the left-hand SRM nozzle joint. There was no blow-by.
STS-51-L. An O-ring failure in a solid rocket booster led to leaking of hot gases against the external tank. The resulting explosion killed the seven member crew.
STS-61-A. Experienced erosion of the right-hand nozzle primary O-ring and the first case-to-case field joint O-ring anomaly since mission STS 51-C. There was blow-by past the primary O-rings in the centre and aft field joints on the left-hand SRM. The O-rings were not damaged.
STS-61-B. Experienced primary O-ring erosion in both nozzle joints. There was blow-by past the primary O-ring in the left-hand nozzle joint.
STS-61-C. Experienced nozzle joint O-ring erosion and blow-by and field joint O-ring erosion.
Celkem 15 letů (včetně katastrofy Challengeru) mělo větší nebo menší problémy se SRB. Když uvážíte, že SRB jsou namontované na nádrži s kapalným kyslíkem a vodíkem, stačí málo... Mně se prostě ty SRB nelíbí.
Jiří Hošek - 1/9/2004 - 22:59
STS-61-A startoval 30.10.1985.
STS-61-B startoval 27.11.1985.
STS-61-C startoval 12.1.1986.
Nešťastný STS-51-L startoval 28.1.1986.
Článek se nezmiňuje o problémech s O-kroužky po tragédii Challengeru.
PS. Nešťastný let Columbie STS-107 byl taky odkládán, takže se dostal až za mise STS-108 až STS-113.
Archimedes - 7/9/2004 - 07:49
Nevite nekdo, jestli uz nekdy dostalo Kennedyho kosmicke stredisko na Floride podobny zasah prirodnich zivlu, jako ted od hurikanu Frances? Poskozeny vnejsi plast budovy VAB, strzena strecha a poniceni vyrobny desticek tepelne ochrany pro raketoplany, prevrhnuty exponat Mercury-Redstone a asi jeste jine skody - a dalsi hurikan (Ivan) se blizi.
Jak jsou vlastne na tom kosmodromy obecne s ochranou pred neprizni pocasi a jinymi katastrofami? Pokud si vzpominam dobre, pred nejakym casem vyhorel kosmodrom v Brazilii. Co treba Kourou nebo Sea Launch a tropicke boure, Plesetsk a zima...?
bejcek - 7/9/2004 - 10:06
Pokud je mi známo, stačili vždy rakety a snadno poškoditelná zařízení uklidit do bezpečí.V konstrukci zařízení se vždy počítalo s hurikány, ale tenhle je drobátko silnější.
mikes - 7/9/2004 - 10:44
Na Floridu míří další hurikán - Ivan. Frances dosáhl na KSC stupně 1, Ivan by mohl mít i stupeň 4 nebo 5 nebo i přímo zasáhnout středisko a to by pak byly asi nesrovnatelně větší škody. Ivan je u KSC očekáván nejdříve v tuto sobotu ...
More important than the shuttle's eventual launch date is the potential impact of Hurricane Ivan, a powerful storm that some computer models show tracking toward Florida's east coast. Given the damage caused by the category 1 winds of Hurricane Frances, Kennedy sees Ivan as a potential "doomsday scenario" that could affect the future of America's manned space program.
"I don't want to speculate on what possible worse damage we could have with a category 2, 3, 4, 5 direct hit," Kennedy said. "It would certainly be significant to the future of human spaceflight."
---
“ If there were serious damage to one or two of the orbiters or the facilities needed to process and launch the orbiters, I think it would raise a very large question about the continuation of the shuttle program. ”
M.Filip - 10/9/2004 - 08:48
Nemáte někdo nějaké podrobnosti k poškození KSC na Floridě při současných hurikánech. Případně nějaké fotky....? Nebyly poškozeny orbitery STS- jsou nyní vůbec zbývající 3 na Floridě?
A jak to teď vypadá s přípravami STS-114? Sledujete to někdo?
Platí ještě ten březen 2005? Něco jsem před časem zaslechl o dalším odkladu o několik měsíců....to by pak bylo taky nejméně 2 roky a 8 měsíců od STS-107, jako mezi STS-51L a STS-26.
Nějak se tu teď o pilotované kosmonautice moc nepíše.
Vítězslav Novák - 10/9/2004 - 15:51
Zatím údajně poškození nic moc, nějaký strhaný obkladový desky na VABu, další budova má poničenou střechu. Shuttly bez problémů.
Ovšem byla to tropická bouře, stupeň 1. Pokud si to Ivan nerozmyslí, může být podstatně hůř. Víc budeme vědět nejdřív o víkendu.
Pro STS-114 zatím oficiálně termín březen 2005 platí, ale odklad není vyloučen. Podle posledních zpráv mají celkové výdaje spojené s návratem raketoplánů do služby činit 2,2 mld. USD.
Tak nám v květnu startuje raketoplán a v červenci se snad chystá další let. Nevíte kolik letů se tento rok plánuje a jak se pokročí se stavbou ISS?
avitek - 20/2/2005 - 08:18
Musím upozornit na přesnou formulaci prohlášení managementu STS. Datum 15. května 2005 je CÍLOVÉ datum obnovení letů, tzn. je určeno pro plánovaní účely. Podle něho jsou naplánovány jednotlivé akce příprav, ale ještě to zdaleka neznamená, že se skutečně odstartuje. To uvidíme až se skutečně vznese z rampy.
Cituji z poslední zprávy o přípravách raketoplánů:
At today's [=2005-02-18] Space Flight Leadership Council, NASA managers met and refined the launch planning window for orbiter Discovery's Return to Flight mission, designated STS-114, to the International Space Station to May 15 - June 3, 2005. This is to accommodate for daylight launch attempts and to ensure the most detailed and clear photography of the External Tank.
Podle doporučení Gehmanovy komise (CAIB) musí raketoplány při prvních startech po obnovení letů vzlétat v době denního světla, aby bylo možno ze Země (i ze vzduchu) zaznamenávat opticky všechny případně odpadávající kusy a vyhodnocovat je. Pro květen 2005 je startovní okno v tomoto smyslu od 12. 5. 2005 do 3. 6. 2005 a všichni se budou snažit, aby v tomto časovém rozmezí skutečně ke vzletu došlo (s tím, že už je jasné, že první 3 dny z tohoto okna se nestihnou).
Další okno je 2005-07-12 až 2005-07-31; s ním se počítá pro let STS-121 raketoplánu Atlantis, pokud se místo toho neuskuteční záchranný let STS-300 v případě, že se něco pochruje s raketoplánem při letu STS-114.
Další okna omezená požadavkem startu za denního světla v letošním roce jsou 2005-09-09 až 2005-09-12, 2005-11-07 až 2005-11-08 a velice krátké jednodenní (prakticky nepoužitelné kolem Vánoc. Je si třeba uvědomit, že tč. má NASA k dispozici jen DVA raketoplány, protože Endeavour je odstaven pro střední opravu a bude k dispozici pro zahájení letů až nejdříve v únoru-březnu 2006, tak příprava dalšího letu STS-115 (první montážní let po obnovení letů) na rozumně použitelné startovní okno v září je hodně termínově napnutá, protože musí být v podstatě připraveny oba dva raketoplány (jeden jako záchranný let STS-301). Koncem září 2004 se uvažovalo o datu 2005-09-29 (to za předpokladu startu v noci, ale tehdy se ještě počítalo s prvním startem v březnu, posun na květen znamená i posun třetího letu o zhruba dva měsíce, tzn. na listopadové okno). Další start v roce 2005 je zcela vyloučen.
Pokud by po dvou vzletech bylo odvoláno omezení na starty v denní dobu, tak v letošním roce lze využít následující startovní okna (omezení je dáno tzv. beta-úhlem, tj. osvětlením nákladového prostoru Slunce za pobytu raketoplánu na stanici):
2005-08-28 až 2005-09-15 (zcela nereálné, nestihnou se opětovné přípravy obou strojů)
2005-09-30 až 2005-11-10 (s odřenýma ušima)
2005-11-29 až 2006-01-07 (tohle je reálné)
(Vzhledem k určité nejistotě v predikci dráhy ISS na takovou dobu dopředu uvedená data mahou být nejistá +/- asi 2 dny).
Jirka - 20/2/2005 - 14:44
citace:Tak nám v květnu startuje raketoplán a v červenci se snad chystá další let. Nevíte kolik letů se tento rok plánuje a jak se pokročí se stavbou ISS?
Na serveru space jeden insider tvrdil ze se pripravuji letos na tri starty a potom na 5 startu STS rocne. To vsak neznamena, ze jich tolik skutecne zvladnou.
VR - 21/2/2005 - 10:25
Tady je odkaz na stranky Stevna Pietrobona. http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt
Ohledne startů raketoplánu je velice dobře informován (NASA zveřejní stejný přehled zpravidla se zpožděním)! Ohledně ostatních raket je to slabší.
V přehledu startů chybí pouze případné záchranné mise STS-300 (16.6.2005) a STS-301 (z paměti tušim 8.10.2005?)
Ještě má poznámka: pokud nedojde ke zpřeházení raketoplánů (bude zachováno uvedené pořadí), tak je rok 2006 "neulítatelný". Ono je to i celkově dosti optimistické (vzhledem k tomu, jak těžký byl rozjezd po Challengeru).
avitek - 21/2/2005 - 17:32
citace:Tady je odkaz na stranky Stevna Pietrobona.
Ohledne startů raketoplánu je velice dobře informován (NASA zveřejní stejný přehled zpravidla se zpožděním)! Ohledně ostatních raket je to slabší.
Dnes si na rozdíl od Pietrobona nikdo v NASA netroufne stanovit data startů za ty první dva (nepočítám nouzové mise, kde je termí "do 45 dnů po startu havarující mise) a u těch dvou STS-114 a STS-121 ještě jen rozpětí, kdy by to bylo možné a ne konkretní datum. Ta konkretní tata jsou NET [=Not Early Than]!!!!!!!!
citace:Ještě má poznámka: pokud nedojde ke zpřeházení raketoplánů (bude zachováno uvedené pořadí), tak je rok 2006 "neulítatelný". Ono je to i celkově dosti optimistické (vzhledem k tomu, jak těžký byl rozjezd po Challengeru).
Naprosto souhlasím. To, co uvádí, je skutečně příliš optimistický pohled na věc; myslím, že když se jim v roce 2006 podaří pět startů, tak to bude obrovský úspěch. Hawk - 21/2/2005 - 17:46
Díky za odpovědi na můj dotaz. Na základě odpovědí lze také konstatovat, že termín dokončení ISS do roku 2010 je také z říše SCI-FI, a pokud je dostavba ISS vázána na provoz raketoplánů, tak bych řekl, že s plánováným termínem ukončení jejich provozu(2010/2011) to nebude tak horké.
Jirka - 21/2/2005 - 17:54
Tak me napada jestli byl nejaky kosmicky projekt krome Appola dokoncen podle planu.
Hawk - 21/2/2005 - 19:04
To nevím, každopádně skluz dostavby ISS drží pravděpodobně smutný rekord.
Jiří Hošek - 22/2/2005 - 11:51
citace:Naprosto souhlasím. To, co uvádí, je skutečně příliš optimistický pohled na věc; myslím, že když se jim v roce 2006 podaří pět startů, tak to bude obrovský úspěch.
S.Pietrobon sice uvádí datum aktualizace svého přehledu 21.2.2005, ale myslím, že obsah v průběhu posledního čtvrt roku moc neaktualizoval. NASA přitom již cca v listopadu 2006 zveřejnil graf NET [=Not Early Than] startů raketoplánů do 31.5.2006, kde prvních pět startů STS souhlasí s přehledem S.Pietrobona, ale misi STS-118 do 31.5.2006 neuvádí.
Tomáš Přibyl uvádí v L+K 1/2005 přehled všech 28 plánovaných startů ("stav k prosinci 2004"):
...
STS-119: září 2006
STS-120: prosinec 2006
STS-122: březen 2007
atd.
Kromě toho uvádí, že plánovaná odstávka raketoplánu Atlantis po letu STS-115 má trvat 22 měsíců.
Ľuboš - 22/2/2005 - 13:34
Ak bude ISS dokočená v 2010, ako dlho ju bude možné ešte využívať?
Od kedy tipujete 6 - člennú posádku na ISS ?
VR - 22/2/2005 - 14:53
citace:
citace:Naprosto souhlasím. To, co uvádí, je skutečně příliš optimistický pohled na věc; myslím, že když se jim v roce 2006 podaří pět startů, tak to bude obrovský úspěch.
S.Pietrobon sice uvádí datum aktualizace svého přehledu 21.2.2005, ale myslím, že obsah v průběhu posledního čtvrt roku moc neaktualizoval. NASA přitom již cca v listopadu 2006 zveřejnil graf NET [=Not Early Than] startů raketoplánů do 31.5.2006, kde prvních pět startů STS souhlasí s přehledem S.Pietrobona, ale misi STS-118 do 31.5.2006 neuvádí.
Poznámku k manifestu raketoplánů od S. Pietrobona. Už ho sleduji poměrně dost let a musím, konstatovat, že je dost dobře informovaný. Pravděpodobně má nějaký dobrý zdroj v NASA. (Když NASA vydá oficiální manifest, tak na jeho stránkách je již minimálně několik dní.)
K současnému přehledu. To jsou vlastně dva přehledy spojené dohromady. Jeden je z října 2004, ten je do roku 2010. Podle něj NASA plánuje vzdálenější lety. Ten druhý je aktuální, zpravidla na 1 až 1,5 roku dopředu. Tento aktuální se aktualizuje častěji podle toho jak se zpožďují přípravy. Posunují se tedy pouze termíny prvních několika plánovaných startů. A spojením těchto dvou manifestů vzniká trochu chaos (v současnosti nereálný rok 2006).
(Předchozí aktualizace byla k 3.11.04 (té bude odpovídat i plán startů zveřejněný NASA do 31.5.05). Poslední aktualizace z 21.2.05 se liší pouze několikadenním posunem prvních dvou startů).
citace:Tomáš Přibyl uvádí v L+K 1/2005 přehled všech 28 plánovaných startů ("stav k prosinci 2004"):
...
STS-119: září 2006
STS-120: prosinec 2006
STS-122: březen 2007
atd.
Kromě toho uvádí, že plánovaná odstávka raketoplánu Atlantis po letu STS-115 má trvat 22 měsíců.
Tento přehled neposoudím. L+K jsem již před několika lety nahradil jiným časopisem o kosmonautice. Z těch uvedených tří letů mi to přijde o 1 let posunutý oproti Pietrobonovi.
Ještě k nouzovým misím. Uvedený termín "do 45 dnů" asi nebude tak horký, protože současné záchranné mise se plánují 35, resp. 58 dní po startu. Ve starém manifestu (1. start v březnu 2004 to bylo dokonce 77 dní).
Jiří Hošek - 22/2/2005 - 15:47
Ve svém posledním příspěvku jsem překlepl datum zveřejnění grafu NASA z 11/2004 na 11/2006.
V Pietrobonových manifestech občas skutečně docházelo kvůli různému datu vydání obou manifestů ke kolizím startů, ale nyní je všech 6 startů v roce 2006 v prvním, aktuálním manifestu. Druhý manifest z 7.10.2004 začíná až březnem 2007.
Věřím, že přehled, který zveřejnil T.Přibyl v L+K 1/2005, Vás bude zajímat. Uvádí to jako stav k prosinci 2004. Jeho zdroj neznám.
T.Přibyl uvádí, že při třech raketoplánech velmi pravděpodobně nebude tento zamýšlený letový řád z časového hlediska dodržen. Navíc upozorňuje na plánované odstávky raketoplánů Atlantis (22 měsíců po letu STS-115) a Discovery (14 měsíců na přelomu let 2008 a 2009). Píše, že už nyní je jisté, že vyhlášený termín ukončení provozu raketoplánů (rok 2010) se nepodaří dodržet, a že bude nutné buď tento termín posunout, nebo některé mise zrušit.
citace:1)Ak bude ISS dokočená v 2010, ako dlho ju bude možné ešte využívať?
2)Od kedy tipujete 6 - člennú posádku na ISS ?
1) NASA hodlala ISS využívat minimálně do roku 2020, ale v souvislosti s iniciativou návratu na Měsíc to bylo zkráceno do roku 2017. Následné využívání stanice bude záviset na vůli a možnostech ruské strany.
2) Záleží to na mnoha okolnostech, které teprve nastanou.
VR - 22/2/2005 - 16:36
citace:V Pietrobonových manifestech občas skutečně docházelo kvůli různému datu vydání obou manifestů ke kolizím startů, ale nyní je všech 6 startů v roce 2006 v prvním, aktuálním manifestu. Druhý manifest z 7.10.2004 začíná až březnem 2007.
Pietrobonovi ten druhý manifest (z 7.10.2004) začíná ve skutečnosti už v polovině roku 2006. Podle aktuálního manifestu je jen těch prvních pět startů. Má to tam trochu nevhodně rozdělené.
citace:Věřím, že přehled, který zveřejnil T.Přibyl v L+K 1/2005, Vás bude zajímat.
Samozřejmě zajímá, děkuji. Doma ho prozkoumám. Zajímavé je, že poslední lety jsou již v roce 2011.
petrblau - 22/2/2005 - 17:35
Co let to skoro miliarda USD. Kdyz ten rozpis vidim, tak bych brecel. dovedete si predstavit co by za to vsechno mohlo byt? Klidne nejaka ta maringotka na mesici, nebo neco podstatne vetsiho s robotama dostaveny Iter - neco noveho namisto Space shutlu mnohonasobne pouzitelneho. Neco co by melo trvaly efekt - porad si snazim to logicky zduvodnit proc do tech dalsich letu ti kluci americti jako berani jdou a porad rozumne zduvodneni nenalezam.
Daniel Lazecký - 22/2/2005 - 18:38
Trochu opožděně reaguješ. Už jsi to mohl slyšet od p.Růžičky a nyní si to můžeš i přečíst v Letectví a kosmonautice. Ostatně není to žádné tajemství a ani záhada,že amíci prostě neumí s penězy nakládat. NASA prachy prostě vyfasuje,kdežto u například Rutana šlo o to každý dolar nejefektívněji investovat. Také nic není zadarmo,ale shuttle se ukázkově prodrařuje rok od roku své existence.
Daniel
Hawk - 22/2/2005 - 18:49
Zkusme si položit otázku, zda existuje možnost dostavět ISS bez STS, jak dlouho by to trvalo, kolik by tato alternativa stála.
Docela by mě zajímalo zda existuje nějaká seriózní studie zabývající se touto alternativou. Minimálně bych ji očekával, po zkušenostech s Challengerem, v analýzách projektu ISS.
avitek - 22/2/2005 - 21:00
citace: ... že amíci prostě neumí s penězy nakládat. NASA prachy prostě vyfasuje,kdežto u například Rutana šlo o to každý dolar nejefektívněji investovat.
Danieli, máš úplnou pravdu. Ale ne "amíci", ale státním rozpočtem placené instituce, ať je to NASA, nebo např. armáda. Pravdou také je, že snad neexistuje na světě stát, jehož vláda a státní orgány by neplýtvaly prostředky, vycucanými z lidí. Stačí se podívat okolo sebe ...
(Doufám, že mě nebudeš obviňovat z politikaření, jako tomu bylo v jiné niti... a že mi zachváš svoji přízeň!)
Jiří Hošek - 22/2/2005 - 23:49
Pro ilustraci doplňuji za lomítka ještě předchozí manifest od S.Pietrobona z období před říjnem 2004. Tento manifest měl mnohem volnější termíny, než současný. Přehled, zveřejněný v L+K, evidentně navazuje na tyto původní termíny, ale přitom ve shodě se současným manifestem S.Pietrobona respektuje změny v pořadí vynášení jednotlivých segmentů stanice počínaje STS-125, a také skutečnost, že při misi STS-125 má být vynesen náklad, dříve rozdělený do dvou letů. Kdoví, kde vzal Pietrobon do současného manifestu ty napjaté termíny.
Takže přehled uvedený v L+K je vlastně starý a půl roku již neplatný manifest doplněný pouze o dodatečné 4 lety v roce 2011.
Ten Pietrobonův manifest z října 2004 je shodný s manifestem uvedeným v Novostech kosmonavtiki v 11/04, kde je psáno, že se jedná o manifest NASA ze září 2004. Takže já sázím (opět) na Pietrobona.
Ervé - 23/2/2005 - 13:00
Co je Express 1, 2 a 3 ?
Jinak je jasné, že zdržení budou, ale pokud padne omezení pro starty za dne, nemusely by být velké.
avitek - 23/2/2005 - 13:16
Jsou to plošiny s experimenty, umísťované vně stanice. Původně měly být brazilským příspěvkem do programu ISS; kdo je přesně financuje teď, to nevím. Ale vyrábět je měl Boeing.
EXPRESS (EXpedite the Process of Experiments to Space Station) Pallet System
Jirka - 23/2/2005 - 14:31
citace:Co let to skoro miliarda USD. Kdyz ten rozpis vidim, tak bych brecel. dovedete si predstavit co by za to vsechno mohlo byt? Klidne nejaka ta maringotka na mesici, nebo neco podstatne vetsiho s robotama dostaveny Iter - neco noveho namisto Space shutlu mnohonasobne pouzitelneho. Neco co by melo trvaly efekt - porad si snazim to logicky zduvodnit proc do tech dalsich letu ti kluci americti jako berani jdou a porad rozumne zduvodneni nenalezam.
No kdyz tak nad tim premyslim, tak jediny duvod pro ukonceni STS je ten, ze dvakrat spadl a zabil 14 lidi. Naopak si myslim ze ISS se bez STS proste dostavet neda (az na Ruskou cast) a ze nahradit schopnosti STS bez ISS neni mozne. Pokud americani chteji provozovat laboratorni vyzkum ve vesmiru, potrebuji k tomu nezbytne STS, dokud nedostavi ISS. A ISS nelze bez STS dostavet. Predelavat ted veskerou koncepci mi prijde dokonce nebezbecne. Co se ceny tyce, tak zase neni jina alternativa. Dokonce ikdyz bude mit NASA CEV, tak nebude urcite zadarmo a jen start Delta IVH pry stal az 200mil. Pripoctete vyvojove naklady, naklady na pripravu posadky a CEVu, naklady na servisni modul CEVu, ktery je na jedno pouziti, pripoctete k tomu, ze CEV je v podstate vysocespecializovana zalezitost na preziti posadky a oproti STS "nic neumi". Dostanete mozna jen o malo nizsi cenu a co vlastne za to? Sen o Mesici a Marsu. Snadno si umim predstavit, ze za dvacet let se bude nostalgicky vzpominat na STS jako ted se vzpomina na Appolo. Americane budou mit CEV ktery bude stejne drahy jako STS, akorat ze nebude vynaset zadny naklad a o tri lidi min.
Abych nebyl podeziran z podkopavani optimismu, tak predesilam se jsem si jistej, ze si to v NASA spousta lidi uvedomuje a ze tenhle vyvoj nepripusti. Abych nebyl spatne pochopenej tak nikde v mojem prispevku neni napsano litejte dal s STS a nepoustejte se do CEVu. K tomuhle vyvoji existuje i Ruska a soukroma alternativa, to je vsak jiny pribeh.
Hawk - 23/2/2005 - 14:49
A proč nepředělat STS, tak aby byl schopen nepilotovaných misí jako Buran. Aby mohl dokovat u stanice v automatickém režimu a mohl by být ze stanice ovládán na dálku - např. při manipulaci s novým modulem ISS.
Ušetřilo by se na nákladech na bezpečnost. Požadavky na bezpečnost nepilotovaných misí snad nejsou tak přísné jako v případě pilotovaných a hlavně náklady na bezpečnostní prohlídky dělají celý systém STS tak drahým.
Také by odpadla potřeba záchranných misí, nutnost startovat ve dne atd.
A když se přijde "jen" o orbiter, tak kolik stojí orbiter? Od boku bych střelil max 2 mld.$, tj. cena cca. 2.5 současných startů. Otázkou je, zda v USA resp. v Boeingu existuje vůbec výrobní infrastruktura, schopná postavit nový raketoplán.
Ervé - 23/2/2005 - 15:18
Myslím, že pro dokončení ISS není raketoplán opravdu nezbytný, pro zachycení a montáž na ISS se totiž dá využít Canadarm-2, který už je na stanici. Jenomže vyvinout, vyzkoušet a postavit systémy pro manévrování, přiblížení a spojení všech modulů s ISS by trvalo hodně dlouho a teď už to není reálné. To samé platí o přestavbě STS na nepilotovaný. 2,5 mld stál Endeavour v roce 1991, teď už by to bylo tak 3-4 mld. Pro vynášení CEVu jako pilotvané/záchranné lodi ke stanici nemusí startovat Delta 4H, doufám že Atlas 5 by to měl taky zvládnout, pokud ne, tak by s tím měli začít rychle počítat, protože Delta 4H, no.... prostě podle mně tudy cesta nevede.
Jirka - 23/2/2005 - 15:51
Prestavba Orbiteru na moznost nepilotovaneho, nebo apriori nepilotovaneho letu by bylo vyhazovani penez lopatou oknem. A na CEV budou penize prevedeny prave z projetku STS. Oba zaroven byt nemuzou. Ja osobne taky doufam ze pro zakladni CEVy budou moci byt pouzity mensi Delty nebo Atlasy. 200 mil za Delta IVH uz prece jen zacina byt trochu moc a dokonce jsem zaznamenal nejake obavy jestli vubec EELV jsou vhodne pro pilotovane lety. Zrejme by bylo opravdu nejlepsi udelat CEV co nejuniverzalnejsi, aby sel vynaset vsim moznym a vnest do toho trochu trznich principu. Snad by bylo mozne srazit hmotnost nejzakladnejsiho CEVu (cesta k ISS) hodne pod 20t a tim setrit prasule. Snad uz se to za par mesicu dozvime.
Daniel Lazecký - 23/2/2005 - 15:55
pro pana Vítka:
Děkuji za reakci. Já nikomu neberu to co si myslí a oto více neoponuji. Vím vážený příteli jaký máte přehled, a jsem vděčný za každou poznámku a nebo připomínku. V podstatě víme asi o čem je řeč. Já jen chtěl jsem jen sdělit co vpodstatě víme asi všichni jak se mnohdy doslova mrhá penězy a jak si užírá všemocná a celosvětova byrobracie Skutečně pokud se poohlédnu kolem sebe pak jistě není třeba pro příklad chodit za velikou kaluž-u nás doma v naší republice je toho plno. Jde také o podstatně hlubší důvody a spojitosti,ale zase bychom skončili u politiky a tu mám rád jako malou výplatu.
...........
pokud jde o otázku zda lze dostavět ISS s raketoplánem mimo provoz?
Pak moje mínění je ,že s určitými problémy jistě,ale zase se budu při vysvětlování proč si to myslím ,potýkat s politikou a penězy. Pak v neposlední řadě budeme asi narážet s jistou neslučitelností kostrukcí-norem.Tedy možností zcela jiných konfigurací,než jak tomu bylo zamýšleno. Nejsem zase tak skálopevně přesvědčen ,že ISS bude postavena do podoby a představ tak jak jsou v plánech. Každý modul má totiž jistou životnost ikdyž se dá přihlédnout k jisté možnosti přesluhování cca 3 roky (můj odhad). Ale zatím nebylo vyzkoušeno,ani na papíře jak například Zarju nebo Node vyměnit ze sestavy za nový a tedy čerstvější modul. Tady si vzpomínám,že toto téma jsem jaksi probíral i s některými kamarády na setkání u dobrého papání ve Valmezu. Rovněž i oni tvrdili že výměna je nemožná, a přesto jsem já přesvědčen ,že to jde -opět na jistý způsob,ale přesto je možné že se mýlím a můj nápad-názor na věc je mylný.
Zastávám ,názor a to podotýkám nikomu nic nevnucuji a ani nepřesvědčuji, že ISS je sice dobrý tah,ale nedomyšlený co se konstrukce týká.
s pozdravem Daniel
Ervé - 23/2/2005 - 16:01
Tak jsem se díval na nosnosti Atlasu 5 - 12,5 t na LEO 28,5° (402), to by znamenalo tak 11 t na dráhu k ISS. Pokud CEV bude odpovídat Apollu - 6 t kabina - podle mně ideální velikost - o 10-15 % víc místa než v Apollu by mělo pohodlně stačit pro 4 lidi na ISS nebo 3 lidi na Měsíc. 3-3,5 t servisní modul máme 9-9,5 t celá loď. Takže můžeme zvednout - 7 t kabina, 4 t servisní modul - pořád jsme bezpečně na nosnosti Atlasu 5 402 a můžeme klidně na ISS vozit 5 lidí, trochu zmáčknutých (dva dny by to vydrželi), nebo 4 lidi v pohodě.
Jirka - 23/2/2005 - 16:02
citace:Myslím, že pro dokončení ISS není raketoplán opravdu nezbytný, pro zachycení a montáž na ISS se totiž dá využít Canadarm-2, který už je na stanici. Jenomže vyvinout, vyzkoušet a postavit systémy pro manévrování, přiblížení a spojení všech modulů s ISS by trvalo hodně dlouho a teď už to není reálné.
Bez STS si muzou rozestavene dily pro americkou cast ISS strcit za klobouk. Ikdyby bylo mozne je nainstalovat jen pomoci Canadarm-2, jak je tam dostanou bez vyvinuti neceho podobneho jako STS? Ty dily jsou staveny na komfortni cestovani v nakladovem prostoru STS. To uz by se mozna i vyplatilo postavit jeste jeden kus raketoplanu Jirka - 23/2/2005 - 16:20
citace:Tak jsem se díval na nosnosti Atlasu 5 - 12,5 t na LEO 28,5° (402), to by znamenalo tak 11 t na dráhu k ISS. Pokud CEV bude odpovídat Apollu - 6 t kabina - podle mně ideální velikost - o 10-15 % víc místa než v Apollu by mělo pohodlně stačit pro 4 lidi na ISS nebo 3 lidi na Měsíc. 3-3,5 t servisní modul máme 9-9,5 t celá loď. Takže můžeme zvednout - 7 t kabina, 4 t servisní modul - pořád jsme bezpečně na nosnosti Atlasu 5 402 a můžeme klidně na ISS vozit 5 lidí, trochu zmáčknutých (dva dny by to vydrželi), nebo 4 lidi v pohodě.
Neni to nahodou dry mass? Taky by se me osobne libil CEV o zakladnim prumeru blizicim se 5 metrum. Ikdyz by to byl trochu bumbrlicek, tak by spis zapadal do koncepce postupneho rozsirovani a navic dava prevratne moznosti usporadani vnitrniho prostoru. Boeing kvuli CEVu mozna bude delat Deltu IVM se sesti motory na TPH a Atlas vyhovi urcite taky.
Jirka - 23/2/2005 - 17:14
Apollo 9 melo servisni modul o vaze pres 16t a Apollo 12 25t. Coz nerika moc o mozne hmotnosti servisniho modulu pro CEV. Urcite to jde znacne redukovat na zpusob sojuzu.
Vítězslav Novák - 23/2/2005 - 19:11
Plýtvání...
No jo, jenže kdo si může dovolit takové neuvěřitelné plýtvání, jakým kosmonautika od 50. let nepochybně je - když ne stát? Přinesla už kosmonautika něco tak významného, aby se zaplatila?
Dálkový průzkum Země. To je přidružená výroba ke špiónům. Výsledkem může být geologický průzkum a nález ropy. Ale zaplatila by to ta ropa, kdyby se musel zaplatit celý výzkum a vývoj, ne jenom konkrétní družice? Kolik by stála?
Našel jsem ve starém Téčku chvalozpěv na "kosmického agronoma". Je jistě fajn vidět, jak to kde roste, kde třeba kukuřice schne - ale zaplatilo by se to? To už se spíš zaplatí, když Američani zjistí, že SSSR bude muset nakupovat, tak se přitáhnou ceny...
GPS by mohl financovat Lloyd a další pojičťovny - ale zase nevyplatilo by se Lloydovi vykašlat se na nějaký GPS a vyplácet prémie za ztracené lodě?
Moc nevěřím tomu, že to jde. Nakonec, kosmonautika je starší než já. A co za tu dobu udělal "soukromý sektor"? Cestu do 100km, kterou prohlásil za kosmický let... Co jiného?
Kdyby to bylo lukrativní, už by tam soukromníci byli.
A nejsou.
Možná to patří do vlákna politiky, ale nevím.
Vítězslav Novák - 23/2/2005 - 19:29
"proc do tech dalsich letu ti kluci americti jako berani jdou"
Jestli to nebude tím, že už si uzemnění zažili. Nejdřív když zrušili Apolla a STS vyvíjeli dlouho-předlouho. Podruhé po Challengeru. A teď potřetí po Columbii.
Z CEVu mají pár obrázků a specifikaci jak se má popsat specifikace. Vývoj CEVu bude na léta, před r. 2O12 to nevidím vůbec. Přece nebudou koukat, jak jim na ISS lítá Rusko, Evropa, možná nějaký Číňan - a všecko v ruských raketách, kromě Číňana, pochopitelně. A když si tam budou chtít zaletšt taky, tak se budou muset pohlídnout, jak to těm Rusům zaplatit, aniž by si porušili vlastní zákony.
Užili si dost doby, kdy vesmír byl sovětský nebo ruský.
Já je chápu.
avitek - 23/2/2005 - 20:43
Zajímavá úvaha z pera Američana o nejistotách kolem koncepce CEV je k přečtení na
citace: Pokud CEV bude odpovídat Apollu - 6 t kabina - podle mně ideální velikost - o 10-15 % víc místa než v Apollu by mělo pohodlně stačit pro 4 lidi na ISS nebo 3 lidi na Měsíc. 3-3,5 t servisní modul máme 9-9,5 t celá loď. ....
Neni to nahodou dry mass?
U servisního modulu je to skutečně blízko "suché hmotnosti". Čísla pro Apollo 11 jsou následující:
Velitelský modul (CM):
hmotnost po oddělení SM (včetně posádky, nákladu a pohonných látek): 5491 kg
z toho pohonné látky pro RCS: 112 kg
Servisní modul (SM):
Prázdná hmotnost: 3821 kg (omlouvám se, v prvnní verzi jsem neodpočítal všechno!)
Palivo pro SPS: 7126 kg
Okysličovadlo pro SPS: 11379 kg
Palivo pro RCS: 200 kg
Okysličovalo pro RCS: 408 kg
Vodík pro palivové články: 25 kg
Kyslík pro palivové články a klimatizační systém: 279 kg
Celkem SM: 23238 kg
Celkem CSM při navedení na translunární dráhu: 28787 kg
Suma CM+SM činí 28729 kg.
Snad je toi teď v pořádku)
(Čísla jsou převzata z oficiální publikace "Apollo 11 Mission Report". Jsou přepočítávaná z liber a zaokrouhlena na celé kg)
Pokusím se najít čísla pro Apolla použitá pro dopravu posádek na Skylab. To by bylo srovnatelnější s použitím CEV pro ISS.
[Upraveno 23.2.2005 poslal avitek]
PINKASJ - 24/2/2005 - 10:42
Quote Ervé: Tak jsem se díval na nosnosti Atlasu 5 - 12,5 t na LEO 28,5° (402), to by znamenalo tak 11 t na dráhu k ISS.
----------------------------------------------------------------------
Domnívám se, že vůbec není třeba se bát toho, že by americké EELV neměly dostatečnou nosnost pro CEV. V době, kdy bude CEV k disposici budou mít jak DELTA IV tak ATLAS 5 více než dostatečnou nosnost. Výdyť zvláště ATLAS 5 má celkem bezproblémovou možnost zvýšení nosnosti až někam přes 50 tun na LEO a taková nosnost stačí i pro přistání na Měsíci. Nejspíše takový projekt bude relisován 3-4 starty EELVs.
Jirka - 24/2/2005 - 11:50
Dulezite je postavit CEV co nejlehci (hlinikova kapsle se stitem kolem 6t) a obzvlaste servisni modul v nekolika mutacich pro dopravu na ISS, samostatne LEO operace (hab modul a zvysene naroky na zasob el. energii) a konec koncu i pro TEI od Mesice (vice paliva). Tam se hmotnosti a velikosti muzou znacne lisit. Taky prave zde muze dojit k markantnim vylepsenim oproti Apollu napr pouzitim kompozitu a LO/LH nebo LO/metan pohonu, lepsi palivove clanky, solarni panely atd. Pridejme k tomu trochu volitelneho hardware jako napriklad prechodova komora, hab, laborator, lunarni modul (tady je ta nadherna myslenka pouzit jen otevrenou plosinu) a mate modularni "CEV". Pak by se hmotnost CEVu mohla pohybovat od 11t pro zachranou kapsli do cca 30t? (CEV, maly hab modul slouzici i jako prech. komora, lun modul, serv modul pro TEI) k Mesici. Cili rozpeti zakladni Atlas V az po super tezky Atlas V.
Hawk - 23/3/2005 - 10:33
Termín 1.startu po Columbii je trochu ohrožen, i když NASA tvrdí že ho dodrží.
Mimochodem bych řekl, že některá opatření jako zákaz nočních startů a pohotovost druhého raketoplánu jsou trochu zbytečná.
Je dost nepravděpodobné, že se bude situace opakovat jako v případě Columbie. Laicky si myslím, že riziko fatální havárie při startu je pravděpodobnější než nějaká porucha, která si vyžádá start druhého raketoplánu, protože první se nemůže vrátit na Zemi.
Stejně tak noční starty. Stavající úpravy dost minimalizují poškození tepelné ochrany orbiteru, tak proč za každou cenu snímkovat start. U ISS jde navíc prohlídka udělat také.
Jen to prodlužuje a prodražuje výstavbu ISS. A NASA si těmito opatřeními tak trochu vytváří alibi ,že udělala maximum.
Jirka - 23/3/2005 - 11:20
Ty opatreni se daji velice rychle odvolat.
Ervé - 24/3/2005 - 08:09
Myslím že po prvních dvou letech, pokud budou úspěšné, se ty bezpečnostní opatření přehodnotí. Nebude to nijak výrazně, ale myslím že IČ kamery jsou dnes na téměř stejné úrovni jako filmové, takže aspoň to noční omezení padne.
nolanus@nespamcentrum.cz - 30/3/2005 - 21:46
Uz delsi dobu mne kolem STS vrtaji hlavou 2 veci:
1. Proc nejde udelat z raketoplanu nepilotovane stroje? Jake upravy by se musely ucinit a kolik by to stalo, pokud to je vubec realne?
Jedno uskali je samozrejme uz jenom v tom, ze pro stroj s tak velkou nosnosti by se vlastne tezko hledalo vyuziti, ale bylo by to myslim idealni rp dopravu zasob na ISS a pripadne starty tezsich sond nebo by se dalo vypustet vic druzic najednou.
Jak tak ale pisu, odpoved zacinam tusit - asi by to bylo drazsi nez rakety.
2. S tim ale souvisi dalsi otazka: nebylo by mozne raketoplany pred zrusenim vyuzit tak, ze by se nastalo zaparkovali u ISS a vytvorily tak vlastni dalsi sekci, /kabina, pripadne jeste i nakladovy prostor/, pripadne nechali plout v blizkosti stanice?
Zaroven by mohly byt nachystany pro pripadne vyuziti jako zalozni zachranna lod.
Hawk - 31/3/2005 - 09:03
V 80tých letech se uvažovalo o stavbě stanic z upravených modulů Spacehubu nebo Spacelabu. Tak by šlo jedině uvažovat o přidání těchto laboratorních modulů, které budou bez STS stejně na odpis.
Každopádně by se musel upravit celý projekt ISS (musely by být přidány z důvodů vyšších energetických nároků solární panely atd.).
Ervé - 1/4/2005 - 08:29
Hlavně by úpravy raketoplánů byly tak drahé, že je levnější postavit samostatný modul. Raketoplán a jeho systémy jsou navrženy pro maximálně 20 dní na orbitě, využitelnost není tak velká, aby vykompenzovala přírůstek hmotnosti stanice a tím i nárůst spotřeby paliva pro trysky a elektřiny pro gyroskopy. Použití druhého Sojuzu jako záchranné lodi je mnohem levnější.
Jiří Hošek - 1/4/2005 - 10:32
citace:V 80tých letech se uvažovalo o stavbě stanic z upravených modulů Spacehubu nebo Spacelabu. Tak by šlo jedině uvažovat o přidání těchto laboratorních modulů, které budou bez STS stejně na odpis.
Každopádně by se musel upravit celý projekt ISS (musely by být přidány z důvodů vyšších energetických nároků solární panely atd.).
Laboratorních modulů bude na ISS dost. Spacelab ani Spacehab nebyly navrženy pro umístění mimo nákladový prostor raketoplánu, Spacelab již překročil garantovanou životnost, a byl plně nahrazen laboratorními moduly Spacehab ve verzi RDM (Research Double Module). Oba tyto vědecké moduly Spacehabu však byly zničeny při havárii mise STS-107. Zbylé dva logistické moduly Spacehabu jsou určené pro zásobování stanic (Mir, ISS), a mají letět po jednom (tj. ve verzi LSM - Logistic Single Module při STS-116 a 118).
Spíš bych přemýšlel o těchto možnostech:
- ponechání logistického modulu MPLM při misi STS-135 (2010) na ISS jako dlouhodobé popelnice
- doplnění modulů MPLM o servisní modul z ATV nebo CEV, vynesení klasickou raketou a připojení k ISS na způsob japonského HTV
- využití nepilotovaných CEVů v období 2011-2013 k obsluze ISS, případně jako záchranného člunu (zvýšení posádky stanice z 3 na 6 díky prodloužení směn posádek, dopravovaných Sojuzy, ze 6 měsíců na 1 rok, tzn. jeden Sojuz by se na Zemi vrátil bez posádky – posádky by se pak vždy vracely až v dalším Sojuzu, takže by to nevyžadovalo zvýšení frekvence startů Sojuzů).
Ervé - 1/4/2005 - 15:07
Co se týká vašich návrhů:
1. ponechat MPLM jako popelnici je celkem dobrý nápad a řekl bych, že by neměl být problém ho realizovat.
2. K MPLM by se asi dal připojit modul z ATV (po úpravách), ale na ISS by se musel nainstalovat setkávací systém ruské provenience na americký stykový modul, snad by se dal upravit některý z dosud nevypuštěných modulů.
3. Prodloužení pobytů posádek na ISS ze 6 měsíců na rok a více - no, jednak je to těžké pro posádku, jednak i na Miru tak dlouhý pobyt absolvoval vždycky jen jeden člen posádky. V roce 2010 už snad Rusové budou mít Klipr, případně peníze na víc letů Sojuzů, takže zvýšení posádky nebude problém. CEV snad bude taky. Hlavní otázkou je, co udělá s kosmonautikou nový americký prezident zvolený v roce 2008. Ten bude rozhodovat o dalším osudu jak ISS, tak i STS, CEVu a letu na Měsíc.
tomas.pribyl - 1/4/2005 - 15:22
citace:- využití nepilotovaných CEVů v období 2011-2013 k obsluze ISS, případně jako záchranného člunu (zvýšení posádky stanice z 3 na 6 díky prodloužení směn posádek, dopravovaných Sojuzy, ze 6 měsíců na 1 rok, tzn. jeden Sojuz by se na Zemi vrátil bez posádky – posádky by se pak vždy vracely až v dalším Sojuzu, takže by to nevyžadovalo zvýšení frekvence startů Sojuzů).
Nevim, jestli tomuto navrhu dobre rozumim. Znamena to, ze vsechny sojuzy startovaly plne, ale jeden by se vratil prazdny? Kdyz pominu nutnost mit stale zachrannou lod u stanice pro VSECHNY cleny posadky, tak mi to trochu pripomina cimrmanovske "hromadeni se horniku v dole".
tino - 1/4/2005 - 19:27
Ale musím konstatovat, že jedna z největších evropských firem v oblasti kosmonautiky - EADS Space - to sežrala i s navijákem!
Petr Blau - 4/4/2005 - 00:00
Podle vyse uvedeneho odkazu na clanek to vypada, ze to chteji amici, se Shutly k ISS urychlene odletat, co bude nezbytne nutne a pak ihned zrusit. Zajimave je, ze na zruseni se chystaji uz ted, tj. vice nez 5 let pred planovanym poslednim letem...
Ervé - 4/4/2005 - 10:56
Tak se to taky má dělat - například se tak mohou omezit náklady na opravy kosmodromu a výrobních podniků, přestavby orbiterů atd. Taky je třeba rozjet vývoj náhrady, v tomto případě CEVu. No a taky se musíte pomalu začít chystat propouštět lidi, které už nebudete potřebovat. Například v projektu Apollo se začalo propouštět hned po přistání Apolla 11, hlavní omezení přišlo v roce 1970, a přitom 3.posádka Skylabu skončila až v roce 1974 a Sojuz-Apollo v roce 1975.
Jiří Hošek - 5/4/2005 - 10:39
citace:
citace:- využití nepilotovaných CEVů v období 2011-2013 k obsluze ISS, případně jako záchranného člunu (zvýšení posádky stanice z 3 na 6 díky prodloužení směn posádek, dopravovaných Sojuzy, ze 6 měsíců na 1 rok, tzn. jeden Sojuz by se na Zemi vrátil bez posádky – posádky by se pak vždy vracely až v dalším Sojuzu, takže by to nevyžadovalo zvýšení frekvence startů Sojuzů).
Nevim, jestli tomuto navrhu dobre rozumim. Znamena to, ze vsechny sojuzy startovaly plne, ale jeden by se vratil prazdny? Kdyz pominu nutnost mit stale zachrannou lod u stanice pro VSECHNY cleny posadky, tak mi to trochu pripomina cimrmanovske "hromadeni se horniku v dole".
Byla to jen myšlenka (ne návrh), inspirovaná projektem dopravních lodí OSP, které měly být nejdříve certifikovány jako záchranné lodě (2008), a teprve později jako pilotované dopravní lodě (2011 nebo 2012). V té myšlence jsem bral v úvahu informaci, že první plnohodnotný nepilotovaný CEV má být připraven ke startu v roce 2011 (nemyslím ten demonstrátor v roce 2008). K tomu, aby to byl návrh, mi chybí spousta dalších informací.
Uvažoval jsem start plného Sojuzu a návrat (po půl roce u ISS) bez posádky (nebo s jedním či dvěma kosmonauty), přičemž podmínka záchranné lodě pro VŠECHNY členy posádky tam JE splněná jedním Sojuzem a jedním CEVem (návrat CEVu bez předchozího vyslání nového CEVu nutně znamená i návrat posádky).
Toto schéma nemusí mít za cíl prioritně zvětšení posádky ISS; může jít "jen" o odzkoušení přistání CEVu v pilotovaném režimu (po krátkém letu).
Jiří Hošek - 5/4/2005 - 11:36
citace:K MPLM by se asi dal připojit modul z ATV (po úpravách), ale na ISS by se musel nainstalovat setkávací systém ruské provenience na americký stykový modul, snad by se dal upravit některý z dosud nevypuštěných modulů.
Kvůli japonskému HTV se na americký segment stanice taky nebude instalovat ruský setkávací systém. Stačí jen dopravit modul do vzdálenosti cca 10 metrů k ISS; samotné spojení by zajistil staniční manipulátor SSRMS.
citace:Prodloužení pobytů posádek na ISS ze 6 měsíců na rok a více - no, jednak je to těžké pro posádku, jednak i na Miru tak dlouhý pobyt absolvoval vždycky jen jeden člen posádky.
A co druhá a třetí stálá posádka stanice Mir?
citace: V roce 2010 už snad Rusové budou mít Klipr, případně peníze na víc letů Sojuzů, takže zvýšení posádky nebude problém. CEV snad bude taky.
V roce 2010 Rusové Kliper mít nebudou (optimistické zprávy hovoří o roce 2013), a větší frekvence letů Sojuzů bez americké finanční účasti nebo nějakého barteru taky nebude. Start CEVu s posádkou se předpokládá na rok 2014.
petrblau - 5/4/2005 - 13:13
To je zajimave s tim priblizenim < 10 m ke stanici a pak vyuziti robotickeho ramene --- nevite kde roste informace o tom jak maji Japonci vyreseno pripojovani HTV?
Vítězslav Novák - 5/4/2005 - 13:26
Skutečně začali propouštět okamžitě po Apollu 11?
Tak to už v 69. se vědělo, že všecko půjde do kopru, komunisty jsme konečně dohnali a předehnali, zavíráme, hurá?
Jirka - 5/4/2005 - 13:35
Kazdopadne si nemyslim, ze by mel byt nekdo zneklidnen zivotaschopnosti ISS pokud ji bude raketoplan schopen dostavit. Rusove budou vzdycky schopni ISS udrzet v chodu, pokud budou chtit. S prispenim Evropskeho ATV, ci soukromych aktivit by naopak mohla velmi dobre prospivat. To ze tu stanici NASA odepsala jeste neznamena, ze se nebude chtit podilet (i financene) na budoucim vyzkumu. Ja si myslim ze je to naopak velice dobre, ze chce odejit. Pro Rusko je to na nejblizsi desetileti jedina moznost seberealizace krome komercniho vypousteni satelitu a pro soukromy sektor je to hned po suborbitalni turistice lakadlo c. 2.
Space Shuttle nyni potrebuje pilota jen kvuli vysunovani podvozku pri pristani a ke stykovacimu manevru u ISS. Uspech sondy DART
muze predznamenat flotilu malych privatnich zasobovacich (nebo pozdeji i pilotovanych) lodicek v pristim desetileti schopnych se s ISS spojit naprosto automaticky.
Taky velky prumyslovy firmy se na ISS zatim moc nehrnou, coz se ale muze zmenit az bude k dispozici laboratorni prostor obshluhovany vyskolenym laboratornim personalem.
citace:To je zajimave s tim priblizenim < 10 m ke stanici a pak vyuziti robotickeho ramene --- nevite kde roste informace o tom jak maji Japonci vyreseno pripojovani HTV?
Je to pdf forma prezentace, s pár obrázky. Jsou tam i zajímavé náměty na další využití HTV nesouvisející s ISS, např. obsluha bezpilotních družic, včetně Hubbla, dopravá návratového modulu.
což je prezentace (powerpoint), kterou předvedl astronaut Cabana za zasedání 2005-03-30
Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá.
(Záměrně posláno duplicitně, aby to bylo na obou nitích, jichž se to týká)[Upraveno 05.4.2005 poslal avitek]
Jirka - 6/4/2005 - 10:23
citace:
Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá.
Tenhle pozitivni vliv jsem mel na mysli. Prilezitost konecne zacit vyuzivat navrhy soukromych firem. Nerikam ze vsechny projekty jsou zivotaschopne, ale uvidime jak to dopadne. Pouzivat raketoplan pro zasobovani je prece jen masochismus. Videl jsem nejakou studii na znovupouzitelny zasobovaci prostredek vyuzivajici jako nosic Titan II, odkaz uz nemuzu najit. Nerikam ze je to proveditelne, ale tam kde bude poptavka, bude urcite brzo i nabidka.
Znova opakuju, ze si myslim ze prichazi cas, aby se vesmir v okoli Zeme stal trznim prostorem. Nasa (a dalsi agentury ktere jsou toho schopne) by se mely hlavne venovat vyzkumu Mesice a vzdalenejsich objektu.
Ervé - 6/4/2005 - 14:34
Co se týká dopravy nákladu ze Země na ISS, tam jde STS nahradit nákladními loďmi (ATV a ostatní). Pro návrat na Zem už je ale situace jiná - Sojuz v automatickém režimu doveze zpět tak 300-330 kg vzorků při ceně 40 mil. dolarů za start, ale STS nejmíň 15krát tolik, klidně 5-6 tun ve Spacehabu a na palubě (teoreticky i víc), 15 Sojuzů (o stejné nosnosti) by stálo 600 mil. dolarů - to není žádný rozdíl v ceně proti STS. Tohle nahradit bude největší problém. Klipr bude mít asi ten samý úzký stykovací otvor jako Sojuz a asi dvojnásobnou kapacitu, proti STS je to ale pořád šeredně málo. Jinak je ale zastavení letu STS k ISS dobré řešení, protože nutí investovat do snižování hmotnosti dopravovaných nákladů - hmotnost je nejdůležitější pro Měsíc, o Marsu nemluvě.
Jenom mně štve ten pouhý jeden let ATV ročně - kdyby byly dva až tři, bylo by to jiné. Taky mně napadá, že kdyby Progressy startovali z Kourou, mohly by vynášet o 500 kg víc nákladu. Výroba Sojuzu trvá myslím kolem roku a půl, takže pokud budou amíci objednávat vlastní Sojuzy a ATV, mají do roku 2010 spoustu času.
Jak rikal Erve, pozornost se soustredi na dopravu materialu nahoru i dolu - tedy zejmena na znovupouzitelne prostredky. Tech napadu je hrozna spousta. Treba pujde v tomhle smeru vyuzit i prvnich par nepilotovanych CEVu. Ale verim ze tou dobou bude uz problem vyresen.
Petr Blau - 6/4/2005 - 21:32
[Ale verim ze tou dobou bude uz problem vyresen.]
no tomu uz veri spousta lidi 50 let a problem, zda se porad vyresen neni
Jirka - 7/4/2005 - 12:58
citace:[Ale verim ze tou dobou bude uz problem vyresen.]
no tomu uz veri spousta lidi 50 let a problem, zda se porad vyresen neni
Tenhle clanek jsem jeste nestihl poradne precist, ale muze byt docela zajimavy. Autor tam parkrat trochu pocuchal povest NASA. Vzdycky mi muj osobni vzor vsech inzenyru a praktiku napul ze srandy rikal, ze cilem kazdeho inzenyra je dostat se do NASA. Nekteri vsak na to maji v soucasnosti asi jiny nazor.
Abych odpovedel Petrovi: cesta na LEO a ISS uz neni tak slozita jak byvala. Umi to Americane, Rusove, snad Evropa, Japonsko, Cina a soukromy firmy si tu technologii muzou koupit od firem, ktery to delali pro NASA, nebo ostatni. Taky spousta dynamictejsich lidi z NASA vypadla prave do soukromyho sektoru. Existuje jasna poptavka pro dopravu na a z ISS a tu je potreba pokryt. To za podminky, ze se podari ISS rozume dostavit a rozhybat.
Taky pokud zacnou rutinni suborbitalni lety (a v tom muzem byt celkem optimiste) bude cesta pro ostatni soukrome subjekty na orbitu proslapnuta.
Muze se teda zdat, ze jsem velky optimista. Jestli to nebude tim, ze si myslim, ze zakladni technologie k doprave na LEO je vcelku dobre dostupna, a o vetsine moznych problemu se uz dopredu vi.
Na opacnou stranu jsem velky pesimista co se tyce Marsu, protoze pro nej v soucasnosti technologie neexistuji.
Co se tyce Mesice, tak jsem mirny optimista a predpokladam ze do 15 let je opravdu mozne tam s 50% rozpoctu NASA pristat a do 20 let tam zridit malou, pravidelne navstevovanou zakladnu a otestovat tak technologie pro Mars.
A kdyze muzeme ocekavat ten orbitalni boom? Zase jsem optimista a predpokladam to do deseti let.
Jirka - 7/4/2005 - 19:47
Tim jsem chtel akorat rict, ze takovych napadu visi kolem spousta.
Kazdopadne je Gary C. Hudson na NASA pekne nabrousenej. A s jeho nazorem jsem se ztotoznil minimalne v tom, ze cast NASA odpovedna za STS, mozna ani neni uz schopna delat i na necem jinem. Proto je IMHO pro ne jedina cesta derSTS (SDV - shut. der. veh.)
Jirka - 9/4/2005 - 20:52
Pokud se nepletu, tak s tou dopravou na ISS pro vedecke skrine tam je Japonsky HTV a pro dopravu mene rozmernych objektu nahoru i dolu Rusky Klipr. ATV muze mit skrine na palube, ale ty si sebou vezme do hrobu. V soucasnosti je Progres a to je zatim vsechno. NASA nebude mit po STS bud nic, nebo mozna nejaky klon CEVu. To jsou zalezitosti, ktere se pravdepodobne uskutecni a presto zrejme nebudou stacit ke 100% vyuziti stanice. Sojuz a pozdeji Klipr bude mit vic nez dost prace s presunem posadek.
tak hlavni nardz space shutlu uz se pokusne tankuje aby se overila tesnost, a odolnost novych izolaci proti nizkym teplotam... zatim to vypada, ze start lze ocekavat v terminu
Luděk - 15/4/2005 - 19:31
Start je posunut na 22.05.05
Martin Kolman - 16/4/2005 - 11:27
Snad to datum vyjde, jelikož 22.5 mám narozeniny :-)
Radim Horak - 17/4/2005 - 23:08
citace:Start je posunut na 22.05.05
A sakrys... Kde jste to vycetl??? Na strance NASA jsem nic nenasel a Kennedy Space Center taky nic nepise. Ja jenom abych si spravne zabookoval hotel...
Podarilo se mi sehnat 2 listky na tu pozorovaci plosinu v NASA KSC a tak ted hltam jakoukoliv zpravu ohledne Shuttlu... Beru s sebou velkej objektiv (600mm + 2x teleconvertor) tak snad budou pekny fotecky... a zazitek k tomu... zatim jsem to planoval na tyden od 14. kvetna do 21. kvetna, ale jestli to ted odlozili na 22. kvetna tak to meni hodne veci..
Luděk - 18/4/2005 - 08:40
Velmi dobře informovaný a průběžně aktualizovaný portál o pilot. letech.
BTW: Včera po 18. hodině večerní dávali na ZDF (2. program veřejnoprávní TV v SRN) 10 minutovou reportáž v pořadu Mona Lisa o STS-114, ale byly to obecné info pro normálního diváka (pořad pro ženy, ale kdo je velitelkou mise? :-) povídali E. Collins a trochu C.Camarda).
Velmi dobře informovaný a průběžně aktualizovaný portál o pilot. letech.
BTW: Včera po 18. hodině večerní dávali na ZDF (2. program veřejnoprávní TV v SRN) 10 minutovou reportáž v pořadu Mona Lisa o STS-114, ale byly to obecné info pro normálního diváka (pořad pro ženy, ale kdo je velitelkou mise? :-) povídali E. Collins a trochu C.Camarda).
Ludek: Dekuji za info... Jestli vsechno vyjde OK tak bych potom uploadnul nejake fotky.
mikes - 19/4/2005 - 07:39
It is widely believed NASA will announce a new target launch date later this week, after the design certification review. May 22 is one possible target, sources say, but no final decisions have been made.
It is widely believed NASA will announce a new target launch date later this week, after the design certification review. May 22 is one possible target, sources say, but no final decisions have been made.
Tak uz to oficialne potvrdili.. Start STS-114 prelozen na 22. kvetna...
Dan Lazecký - 21/4/2005 - 10:07
Potvrzeno......divadlo se odkládá na 22,5,2005
avitek - 21/4/2005 - 11:15
citace:Potvrzeno......divadlo se odkládá na 22,5,2005
Startovní okno ten den je od 16:58 do 17:08 UTC, tedy 18:58 až 19:08 SELČ (oficiální údaje z HQ NASA). Podle obvyklých praktik countdown bude nasměrován na T+0 ve středu okna, tedy 19:03 SELČ.
Ervé - 22/4/2005 - 15:18
Proč není countdown napočítán k začátku okna, vždyť většinou dochází ke zdržení a ne ke zrychlení startu ?
Tiki - 25/4/2005 - 10:24
citace:
citace:Potvrzeno......divadlo se odkládá na 22,5,2005
Startovní okno ten den je od 16:58 do 17:08 UTC, tedy 18:58 až 19:08 SELČ (oficiální údaje z HQ NASA). Podle obvyklých praktik countdown bude nasměrován na T+0 ve středu okna, tedy 19:03 SELČ.
Cetl jsem v LK clanek o raketoplanu.Ekonomicka katastrofa technickeho zazraku,clanek byl velmi obsahly dle trendu nasi doby,autor asi ani sam netusil co splodí ale v jadru je to jasne,tudy cesta nevede je to slepa ulicka,ktera nas stala obrovske prachy a hlavne zastaveni technickeho pokroku v nekterych castech kosmickeho vyvoje.
Myslim si ze opusteni dalsiho vyvoje nosnych raket Saturn bylo nejvetsi chybou.Zlepsenim charakteristik motoru F1 a J2 bylo velmi realne v kratke dobe zvysit nosnost tohoto nosice o 20 -35%.
To by obnaselo dostat na obeznou drahu najednou min.150 - 180tun nakladu a snad i vice.V dnesni a i velmi vzdalene dobe neuskutecnitelny sen.Nic jineho co se pohonu tyce stejne neexistuje nez chemicke spalovani.Vynaset vse po malych celcich neni reseni,zvysuje se jenom technicka narocnost pracnost a cena.Neverim take ze by se s cenou startu jednoho Saturnu 5 nedalo neco delat.Zase je fakt,infrastruktura pro tento system je v haji,ale nez zase badat nad necim co uz bylo a vlastne je na papire a vyskousene bude zase jen mrhani penezi a schopnymi lidmi.
Halmil - 25/4/2005 - 12:53
Cetl jsem v LK clanek o raketoplanu.Ekonomicka katastrofa technickeho zazraku,clanek byl velmi obsahly dle trendu nasi doby,autor asi ani sam netusil co splodí ale v jadru je to jasne,tudy cesta nevede je to slepa ulicka,ktera nas stala obrovske prachy a hlavne zastaveni technickeho pokroku v nekterych castech kosmickeho vyvoje.
.....
Nedá mě to abych si zde "nepřihřál svojí polívčičku":
Autor článku v LK - pan Ing. Bedřich Růžička, CSc. - měl na toto téma přednášku již na loňské KOSMOS-NEWS PARTY (SPACE SHUTTLE - TECHNICKÝ ZÁZRAK A EKONOMICKÝ PROPADÁK) - viz. http://knp.kosmo.cz/index04.htm
s dlouhou a zajímavou debatou.
Stejně tak i na letošním setkání v Bohdanči (27.-29.5.2005) bude ing.Růžička s jistě podobně zajímavým tématem - OTAZNÍKY OKOLO SPACE SHIP ONE - viz.: http://knp.kosmo.cz/
Milan H.
avitek - 25/4/2005 - 12:53
citace:Proč není countdown napočítán k začátku okna, vždyť většinou dochází ke zdržení a ne ke zrychlení startu ?
Countdown má 40 min rezervu v T -20 min, a 10 minut v T -9 min, takže tehdy jde ještě leccos dohonit. Pak v době od T-9 do T-0 je více méně jedno, jestli rezerva je 5 minut nebo 10 minut, to se dají dělat jen prkotiny. Střed okna je nejoptimálnější z hlediska spotřeby pohonných látek pro manévrování na oběžné dráze (není potřeba dělat úpravu roviny dráhy). Ten interval +/- 5 minut v okna je rozpětí, ve kterém se dá využít rezervy KPL pro manévrovací motory OMS k úpravě roviny dráhy, ale za cenu toho, že zbyde míň na korekce dráhy stanice (její zvýšení). avitek - 28/4/2005 - 23:31
Dostal jsem e-mail od W. Harwooda (obvykle dobře informovaného), že dnes tj. 2005-04-28 má zasedat management STS, aby prodiskutoval probpémy, které se vynořily při vyhodnocování nebehzpečí tvorby ledu na nově zrekonstruované nádrži ET. Ukazuje se, že sice nebezpečí odpadávání pěnové izolace bylo zřejmě rekonstrukcí ET docela dobře odstraněno, ale že v oblasti spoje mezi nádržemi kyslíku a vodíku se tvoří při plnění nádrže těmito kryogenními pohonnými látkami dost ledu, jehož odpadávání by mohlo ohrozit tepelnou ochranu raketoplánu.
Proto se má jednat dnes večer (amerického času), zdali se start Discovery znovu neodloží, tentokrát až na červencové okno, aby bylo dost času to jednak zhodnotit a event. s tím něco snad udělat. Okno v červenci se otevírá 2005-07-13 kolem 19:45 UT (tedy 21:45 SELČ).
Kromě toho se během zkušebního plnění nádrže ET, které proběhlo 2005-04-14, objevily ještě další drobnější technické závady.
Editor's note: Around 6:00 pm EDT Thursday evening NASA decided to delay the launch of STS-114 until July. The new launch window extends from 12 - 31 July. Although NASA will eventually have to roll Discovery back to the VAB for External Tank modifications, it is not likely to do so right away. Instead, NASA will continue to conduct tests at the pad to better understand several anomalies observed during tests last week - tests that could only have been done at the pad.
No vychytají se různé mouchy a pak se objeví nějaká, třeba i fatální, kterou nikdo nečekal.
U tohoto systému bude vždycky, už ze samotné technologické podstaty principu, relativně vysoká míra rizika s tím nic nenadělají. S tímto přístupem stejně pochybuju, že raketoplán odstartuje v červenci nebo vůbec tento rok.
avitek - 29/4/2005 - 23:38
Už je to tady. Přípravy Discovery zastaveny, start posunut nejméně na 2005-07-13.
Předpokládá se odvezení sestavy STS-114 do budovy VAB, ale až po již naplánovaném cvičném odpočítávání, které by se za účasti posádky mělo konat příští týden.
Předpokládá se, že na místě tvorby ledu (zejména na vlnovcích v potrubí přívodu pohonných látek mezi ET a družicovým stupněm) nainstalují technici dodatečná topení, která by měla zabránit tvorbě nebo silně omezit tvorbu námrazy a vyřešit tak tento problém jednou pro vždy (BTW, údajně u dalších ET se s touto úpravou již předem počítalo, tady u tohoto exempláře to ještě nebylo implementováno).
Kromě toho je třeba odstranit jednu závažnou závadu na instrumentaci ET, zjištěnou při tankování 2005-04-14, tj. selhaný 1 ze 4 senzorů indikujících vyprázdnění nádrže (spotřebování) kapalného vodíku. Letová pravidla nepovolují start, pokud všechny 4 senzory nejsou plně funkční. Toto by se dalo sice opravit na rampě, ale ve VAB to bude jednodušší, spolehlivější a bezpečnější.
Radim Horak - 30/4/2005 - 00:09
Jojo.. ja to tusil... Nastesti jsem nemel jeste nic zabookovaneho... Akorat mi prisel majlik od NASA, ze se start odklada, ale ze mi porad drzi misto.. tak to snad vyjde v cervenci.
Hawk - 30/4/2005 - 06:47
No alespoň si dobře placení analytici NASA uvědomili, že v okolí potrubí pro kryogenní PHM může vznika led, když tento fakt nebyli schopni odhalit celé dva roky.
Daniel Lazecký - 30/4/2005 - 19:09
Je to místo zvané také jako intertank? Prstenec spojující Kyslíkovou a vodíkovou nádrž a na které jsou integrovány uložiště pro SRB resp. přední uložiště ?
Jestliže vzniká,vlastně z pochopitelných důvodů ledové námrazy v oblastech vlnovců a členitější struktury -povrchu ET,pak proč se přišlo na tento jev až nyní. Dost mne zaráží fakt toho,že ET nebyla vyzkoušena například již u výrobce na požadované kriteria. A od havarie Columbie se přece dělalo na nové verzi ET jakto že se na tento fakt námrazy při tanku před startem a dalším ohrožení přišlo skoro před startem skutečným. Vidím to jako selhání výrobce. Je to jako když si koupím auto,ale budu moci jezdit jen v létě,protože pro zimní období mi výrobce pozapoměl říci ,že prostě nepůjdou otevřít dveře.
Anonym - 1/5/2005 - 07:51
Nevite kdy bude shuttle startovat?
Luděk - 1/5/2005 - 16:03
Výše je uvedeno, že v polovině července. Osobně už nevěřím ani zářijovému termínu, mohli bychom oprášit tipovačku, kdy to opravdu bude... Mám obavu, že 11. posádka ISS se raketoplánu nedočká, ale rád se budu mýlit :-(
Od 28.1.86 do 29.9.88 - 975 dnů
Od 1.2.03 do 13.7.05 - 893 dny
Pokud by STS-114 startoval až 4.10.05 nebo později, potom by to bylo druhé nejdelší přerušení v amerických pilotovaných letech (976 dnů).
Nejdelší bylo od 24.07.1975 do 12.04.1981.
Co se týká Ruska, tak zde byla nejdelší přestávka v pilotovaných letech od 29.06.1971 do 27.09.1973 (821 den)
Podle toho, jak postupuje a informuje NASA, tipovat, kdy poletí další STS, je sázka do loterie jistější....
MF
avitek - 3/5/2005 - 15:27
Předpokládané termíny startů raketoplánů k dnešku jsou tyto (NET = not earlier than):
(není z oficiálních zdrojů, nutno brát s rezervou).
Hawk - 3/5/2005 - 19:29
Suma sumárum, Columbia zbrzdila NASA cca tak o pět let.
1. ISS měla být tento rok před dokončením a mohla rozjet naplno vědeckou činnost. Ale bohužel celá výstavba se posune o 5 let vzhledem k menší frekvenci startů raketoplánů za rok.
2.Od příštího roku, díky dostavěné ISS,mohla NASA vrhnout hlavní síly na příšíi metu-lunarní program.
3.Jaké byly významnější pracovní výstupy NASA během odstávky raketoplánů? Vypadá to ,jako by tato odstávka zaměstnala většinu organizace. Já jsem si všimnul akorát MERů. Dva roky práce tedy byly investovány do projektu s omezenou perspektivou.
4. Starty STS jsou teď asi o 1/3 nákladnější než před Columbií, vážou finanční prostředky, které mohly být alokovány efektivnějším způsobem.
Těžko říkat coby kdyby, ale možná jsme mohli vidět procházet se lidi po Měsíci už kolem roku 2010. Po ISS by to byl zcela logický další krok. NASA by byla plná elánů po uspěšném dokončení orbitálního projektu, ne jako teď, kdy má svázané ruce strachem, zda nebude další Columbie
avitek - 3/5/2005 - 22:46
citace:STS-117 2005-04-13
Omlouvám se za překlep, bylo to v rychlosti. Správně je:
STS-117 2006-07-13
Autor je Keith Cowing ze SpaceRef.
Petr - 8/5/2005 - 12:49
Všude je spousta článků o pěti raketoplánech (Enterprise,Columbia, Challenger,Discovery,Atlantis a Endeavour).Méně známej je už raketoplán Pathfinder (jakási maketa ze dřeva a kovu v měřítku 1:1, která sloužila například pro testování jeřábů startovací rampy).Ale co raketoplán Explorer?Jakou měl úlohu a v kterým roce byl postaven.(Nákej podrobnej odkaz by se hodil nejlépe v čj)
A ještě bych se zaptal na zadní směrovku u Columbie která má na vrchu jinej tvar než ostatní Raketoplány.Z jakýho důvodu to tam tak má a hlavně od kterýho roku.(Při prvním startu Columbia to tam ještě nemá) Diky Petr.
avitek - 8/5/2005 - 16:45
Ale co raketoplán Explorer?Jakou měl úlohu a v kterým roce byl postaven
Explorer není plnohodnotný raketoplán. Je to pouze maketa v měřítku 1:1 používaná v Johnson Space Center v Houstonu v návštěvnickém centru pro veřejnost. Nikdy se k ničemu jinému nepoužívala.
Daniel Lazecký - 8/5/2005 - 17:55
---------------------------------------------------------------------
A ještě bych se zaptal na zadní směrovku u Columbie která má na vrchu jinej tvar než ostatní Raketoplány.Z jakýho důvodu to tam tak má a hlavně od kterýho roku.(Při prvním startu Columbia to tam ještě nemá) Diky Petr.
---------------------------------------------------------------------
skutečně-Columbia byl jediný raketoplán nesoucí na vrcholku směrovky podle tebe jakýsi válcovitý útvar. Pak věz pokud mne pamět neklame. V tomto válcovitém útvaru se nacházely monitorovací zařízení pro sledování chování tepelné ochrany-štítu shuttle. Resp. se sledovalo odpařování povrchu tepelné ochrany raketoplánu-orbitru při průletu atmosférou .
Orbiter Enterprise sloužil pro testovací zalétávání v atmosféře, shozem z letounu Boeing 747 SCA. Ověřování letových vlastností,manávrovatelnosti a nácviky na regulerní přistávání.
Tomas Pribyl - 8/5/2005 - 18:19
citace:Je to pouze maketa v měřítku 1:1 používaná v Johnson Space Center v Houstonu v návštěvnickém centru pro veřejnost.
Jenom doplnim: Explorer je v Kennedy Space Center (Florida), v JSC je (pokud je mi znamo) pouze maketa pridove casti pojmenovana Adventure.
Patek - 14/5/2005 - 08:38
Podle mne je ukončení provozu STS v roce 2010 předčasné,protože do doby než bude CEV(cca 4 roky)nebudou mít možnost létat do kosmu.Nevim jestly to bude tak výhodný.Pakliže vznikne čtyřletá přestávka vletech do kosmu vznikne nebezpečí odchodu zkušených astronautů z NASA.To to nebezpečí bude i u ostatního personálu zabezpečujícího pilotované lety.
A další nebezpečí hrozí od CEV.Nevim jak dlouho nůže trvat vývoj nové kosmické lodě,ale pět let(do roku 2010)se mi jeví jako vysoce nereálný,a to nehledě na neochotě do něj nalejt dostatek peněz.Když se podívete jak dlouho trvá vývoj jakékoli špičkové techniky(a ta se pohybuje po matičce Zemi)tak lety CEVu vydim tak okolo 2016.Ledaže by spojili tři kabiny Mercury vedle sebe a v případě potřeby čtvrtou nad ty tři (to vše už maji vyzkoušený)a pár kabin se jim válý po různých muzeí.
Ervé - 17/5/2005 - 11:09
Myslím že pokud STS skončí dřív než CEV začne létat, tak si USA prostě zaplatí 1-2 Sojuzy ročně z Tjuratamu - při ceně 50-60 mil dolarů za komplet loď+raketa+start se jim to bohatě vyplatí. Dohoda s Ruskem je jenom otázkou zájmu NASA, stejně mají vycvičené astronauty pro létání se Sojuzem.
avitek - 17/5/2005 - 14:34
citace:Myslím že pokud STS skončí dřív než CEV začne létat, tak si USA prostě zaplatí 1-2 Sojuzy ročně z Tjuratamu - při ceně 50-60 mil dolarů za komplet loď+raketa+start se jim to bohatě vyplatí. Dohoda s Ruskem je jenom otázkou zájmu NASA, stejně mají vycvičené astronauty pro létání se Sojuzem.
citace:Když se podívete jak dlouho trvá vývoj jakékoli špičkové techniky(a ta se pohybuje po matičce Zemi)tak lety CEVu vydim tak okolo 2016.Ledaže by spojili tři kabiny Mercury vedle sebe a v případě potřeby čtvrtou nad ty tři (to vše už maji vyzkoušený)a pár kabin se jim válý po různých muzeí.
To je to, ze CEV by nemusel byt az tak spickovy. Dokonce i Apollo vyvinuli snad za mene nez deset let a to byla na svou dobu urcite spickova technika. Ja bych si tipnul, ze CEV bude cca r 2012 a proste se dva roky nebude nikam litat. Nasa pak hodi neurcitou sumicku soukromym firmam, aby vyvinuli neco na dopravu lidi na LEO, jako alternativu k CEVu. Pote bude cas nekolik let vyvijet HLV a lunarni moduly. Lidi co delali na ISS brzy nebudou mit co na praci.
Hawk - 17/5/2005 - 16:32
Je jen škoda, že Američané nevylepšovali průběžně Apollo podobně jako Rusové Soyuzy.
Měli by v podstatě nepřetržitě k dispozici jak prostředek na LEO, tak na Měsíc(ve spojení s vhodným nosičem). Vše by bylo jiné.
Archimedes - 17/5/2005 - 18:36
Hawk: To me privadi na troufalou myslenku... Sojuz + zvetseny/novy LK (puvodni byl jednomistny) + derSTS = minimalisticka mise na Mesic. V pripade dvou startu - derSTS (velky LK-habitat + urychlovaci stupen) a Sojuz zvlast uz by to mohlo byt i docela komfortni a pomerne bezpecne. Nicmene politicky je to naprosto nepruchodne :)
Mimochodem, nevite nekdo, jak je na tom s pripadnym navratem 2.kosmickou rychlosti Shenzhou?
Vítězslav Novák - 17/5/2005 - 18:40
Přesně tak.
Tohle mě na Američanech štve - honí se za novým, to nové často nedotáhnou a už zase klušou za nějakou další vidinou. Kde se Sojuz na Apollo hrabal! Už tenkrát, před pomalu 40 lety...
A proto jsem k americkým plánům a vizím skeptický.
"Human Space Flight - The Space Shuttle and Beyond"
Statement of Dr. Michael D. Griffin, Administrator, National Aeronautics and Space Administration, before the Subcommittee on Science and Space, Committee on Commerce, Science, and Transportation, United States Senate
Jirka - 6/6/2005 - 19:25
Griffin touzi po SDV (derSTS).
Do roku 2010 na vyvoj nebudou penize.
Ani po roku 2010 moc penez nezbyde.
SSME muzou byt postaveny podle Rocketdyne ve variante na jedno pouziti, ktera bude vyrazne levnejsi nez ve variante pro vicenasobne pouziti.
Co z toho plyne?
Trosku napovim: klasicke 2xSRB+ET + nakladovy kontejner se tremi SSME na jedno pouziti. Modifikace infrastruktury velice mala. Vyskoleny personal, vybaveni a technologie k dispozici.
Ikdyz jsem vzdy preferoval inline konfiguraci, tak se te myslenky nyni vzdavam.
Jiří Hošek - 7/6/2005 - 11:29
citace:SSME muzou byt postaveny podle Rocketdyne ve variante na jedno pouziti, ktera bude vyrazne levnejsi nez ve variante pro vicenasobne pouziti.
Vyhody jsou vcelku zrejme - mensi hmotnost a vetsi ISP SSME. Naproti tomu nevyhody jsou taky zrejme - vetsi komplikovanost a cena. Trochu se nam porovnani komplikuje i tim, ze SSME by asi byly 3 a RS-68 by stacily 2.
Jinak ten obrazek z linku se mi moc libi, ale mam ale jedenu pripominku. ET by se musela predelat. Prece jen je rozdil jestli shuttle nese ET, nebo ET nese - cokoliv na to pridelas. Nemel by to ale snad byt velky a drahy problem.
Pinkas - 8/6/2005 - 00:21
V originálním náčrtu Shuttle-B je napsáno:
Note: Configurations, Payloads, shown are spekulative.
Nevím, zda autoři návrhu spočetli kinematiku takové konfigurace. Osa tahu motorů musí vždy směřovat do těžiště soustavy, aby nevznikl točivý moment. Po oddělení SRB bude nutné v procesu vyprazdňování ET ve značném úhlovém rozsahu měnit vektor tahu motorů RS-68.
Možná by bylo výhodnější, kdyby bočně uložený náklad byl na protilehlé straně, než jsou uloženy motory RS 68. Po startu a po odklonu od vertikály by pak musel náklad letět nad ET (podobně jako u Energie), tedy případní piloti hlavami nahoru. Potřebné změny směru tahu motorů by byly mnohem menší. Problém by byl ale s počáteční etapou kolmého startu, kde by musely být vykloněny trysky SRB pro kompensaci točivého momentu od nákladu.
Jinak myslím, že z kinematického hlediska je boční uložení motorů vzhledem k ose ET výhodnější (v případě bočního nákladu), než motory přímo pod ET. Samozřejmě nejvhodnější i z hlediska bezpečnosti je řešení in line (ARES), ale při dané výšce ET by to přineslo také značné problémy, nebo by se musel ET zkrátit.
Jirka - 11/6/2005 - 00:49
To jsem jaksi nepochopil. Chcete aby naklad byl na opacne strane ET nez motory? Nebylo by lepsi aby motory prenasely tah primo na naklad i na ET a ne na ET a z ET na naklad?
Mimochodem znovupouzitelne SSME stoji cca 60 mil$ a 40 mil$ ve verzi na jedno pouziti. Kolik ze stoji SRB?? cca 60mil? (tady si to nepamatuju presne) Tak to mame by woko cca 400 mil na jeden start shuttle C. Coz porad vychazi 5000$ na kg. To neni tak spatny, kdyz uvazime, ze to muze byt vyvinuto za par let.
Pinkas - 11/6/2005 - 08:44
Měl jsem na mysli náčrt podle http://www.gzspace.com/ShuttleB.htm. Tam je tah motorů na náklad přenášen také do značné míry přes ET. To by se však dalo upravit vzpěrami přímo proti nákladu, nebo náklad posazovat vždy přímo nad nosník motorů. V nákresu je jen jakási idea, která asi dozná značné modifikace. V každém případě by musely mít motory značný výkyv, aby vždy táhly do těžiště soustavy. Kdyby byl náklad na opačné straně, ten výkyv mohl být menší, ale síla by se celá přenášela přes ET, jak píšete.
Cenově start asi nebude o mnoho levnější než současný STS, ale když to přepočtem na kg užitečné hmoty u nákladní verse, pak bude mnohem ekonomičtější. Obrovská výhoda je však použití většiny prvků z STS a také obslužné infrastruktury. To asi značně převáží nad nedostatky.
Zajímavé je, že GAO doporučil NASA, aby studovala zásobování ISS na komerčním základě ještě před vyřazením STS z provozu v r. 2010. Organizace CSI plánuje v v blízké budoucnosti zajistit zásobování ISS pomocí unifikovaných kontejnérů vynášených různými ELVs, viz http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzq.html
Jirka - 11/6/2005 - 15:45
Porad nechapu vyhodu. Kdyby motory byly na jedny strane a naklad na druhe, tak by teziste bylo vic uvnitr ET nez u normalni kofigurace a promrhana kolma slozka tahu, ktera se rusi s tahem od SRB by byla vetsi. (Pokud tedy predpokladame, ze hlavni motory by stejne jako u STS sledovaly teziste a SRB by manevrovaly.) Taky aerodyn odpor by byl vyrazne vetsi. Taky se obavam, ze i v zaverecne fazi letu by to cele letelo mnohem vic na sikmo, coz by zrejme nebylo dobre ze strukturalniho hlediska. Veskera vaha nakladu by se prenasela pres ET, ktera na to neni v zadnem pripade stavena. Ja myslim ze i ten vykyv motoru by byl podobny. Co vy na to?
Pinkas - 11/6/2005 - 22:00
Jirko, donutil jste mne se nad tím více zamyslet a asi máte pravdu, že výkyvy motorů by byly podobné. Zapomněl jsem totiž na tu skutečnost, že při vyprazdňování ET se těžiště ET moc nemění. Je to dáno tím, že kyslík, kterého je 617 tun je soustředěn nahoře, v poměrně krátkém úseku špice nádrže, pod ním je ještě prostor pro jiné věci a pak většinu ET zabírá tank H2, kterého je však jen 103 tun. Takže těžiště samotného ET je po velmi dlouhou dobu hodně nahoře, teprve ke konci činnosti motorů se rychle přesune někam doprostřed ET. Prázdný tank má hmotu cca 30 tun.
To je nakonec hlavní princip, proč STS s bočním nákladem a bočními motory po odpojení
SRB může vůbec fungovat. Kdyby byl kyslíkový tank u dna a nad ním vodíkový, systém by nemohl letět, neboť těžiště by bylo v blízkosti dna. To by šlo jen u in line konfigurace.
Po oddělní SRB zůstává v ET ještě celkem 520 tun paliva. Pokud uvažujeme užitečný náklad např.70 tun, pak se bude těžiště soustavy v tom okamžiku hodně nahoře, blízko osy ET, s malou odchylkou doprava směrem k nákladu. Jen velmi pomalu bude přesouvat doprava, až ke konci práce motorů se těžiště přesune rychleji k ose nákladu s odchylkou směrem k ET. Tento přesun musí sledovat motory.
Kdyby náklad byl na opačné straně, po oddělení SRB by těžiště soustavy bylo také blízko osy ET, s malou odchylkou doleva směrem k nákladu. Pak by se jen pomalu přesouvalo doleva, až ke konci by se rychleji přesunulo k ose nákladu, s odchylkou směrem k ET.
Tyto úhlové změny by asi byly stejné, jako v prvém případě.
Úhel tahu SRB a SSME představuje ztrátu jen při kolmé fázi letu, která je krátká. Jakmile dráha přejde do sklonu, je nutno kompensovat gravitační pád, takže je nutná kolmá složka tahu motorů, kterou dobře zajišťují (ne v plném rozsahu) již beze ztráty motory SSME skloněné v úhlu. Kdyby pracovaly jen SRB, musela by osa soustavy letět odkloněna více nahoru od tečny dráhy, aby SRB vytvořily větší kolmou složku tahu. Tak je to u in line konfigurace. U STS se oba motory v této funkci dobře doplňují.
Co se týče přenášení síly motorů přes ET na náklad, to asi není podstatná otázka. ET je stavěná na přenos bočního tahu od SSME cca 700 tun a od SRB tahu cca 2300 tun, takže náklad 80 tun i násobený G nepředstavuje podstatnou zátěž. Nakonec i Buran byl takto nesen na hřbetě nádrže a ne v podvěsu. Při pasivním bočním nákladu s ohledem na nutnost kompensace gravitačního pádu vycházejí myslím úhlové odklony osy ET od tečny dráhy příznivěji, když je náklad nad nádrží, než pod ní. To platí s výjimkou závěrečné fáze, kdy nutnost kompensace gravitačního pádu klesá vlivem odstředivé síly (až na dráze klesne na nulu). Pak však je i tah motorů značně snížen, aby nenarostlo G a v téměř vakuu nezáleží, v jakém sklonu soustava letí.
Závěrem si ale myslím, že to spíše zůstane tak, jak to je nakreslené v návrhu Shuttle-B.
Mé úvahy vychází z technického citu (více než 20 roků jsem dělal konstruktéra), ne z výpočtu, proto bych velmi rád slyšel jakékoliv připomínky k mým názorům.
Pinkas - 11/6/2005 - 22:21
Pozn.: Když jsem psal G, myslel jsem násobek gravitačního zrychlení g, tedy zrychlení soustavy.
Jiří Hošek - 13/6/2005 - 10:54
citace:Mimochodem znovupouzitelne SSME stoji cca 60 mil$ a 40 mil$ ve verzi na jedno pouziti. Kolik ze stoji SRB?? cca 60mil? (tady si to nepamatuju presne) Tak to mame by woko cca 400 mil na jeden start shuttle C. Coz porad vychazi 5000$ na kg. To neni tak spatny, kdyz uvazime, ze to muze byt vyvinuto za par let.
K tomu je nutno připočítat víceméně fixní náklady na provoz a údržbu celého startovního komplexu včetně montážních hal. Pokud bude SDV startovat jen jednou či dvakrát ročně, tak cena za jeden start může být v miliardách $ (bez ceny UZ).
Nebyl by lunární program levnější při použití raket EELV? Například raketu Delta IV Heavy lze modifikovat na nosnost až 47 tun na LEO (400 km, 28,5 deg) bez nutnosti stavby nového startovního komplexu. Celá lunární expedice by se pak dala realizovat s použitím dvou raket EELV se setkáním na LLO (LSAM+EDS, CEV+EDS).
Jirka - 13/6/2005 - 11:18
Dekuju p. Pinkasovi za shrnuti, jeste budu mit nejakou pripominku, ale musim nad tim chvilku popremyslet.
Jinak k tomu SDV jsem predpokladal tech 400 mil jako konecnou cenu. Je to ale jen moje predstava, ze ktere plyne, ze spousta lidi kolem STS bude muset z kola ven. To ale neni nic prekvapiveho kdyz uvazime kolik je tam astronautu a lidi kolem orbiteru. Ti lide se musi presunout na jine projekty. Delta super heavy by spolykala opet dost penez na vyvoj, taky by byl zapotrebi novy vyssi stupen, ale ten se da vyuzit i jako EDS pro Mesic nebo v inline SDV (derSTS). Jenze Griffin chce uchovat cast infrastruktury STS, takze SDV povazuju za hotovou vec. To ovsem neznamena ze tandem Boeing-LM neco nevymysli.
Archimedes - 13/6/2005 - 11:37
M.J.Griffin si je dobre vedom toho, ze NASA potrebuje uspech. A kdyz uz byl navrat na Mesic vyhlasen pri pomerne nejistem navysovani financi, je myslim od neho rozumne vybrat system s minimalnimi naroky na vyvoj. I kdyby se v prubehu vyvoje (nedejboze) stalo, ze cely mesicni program pujde do haje, nestane se nic horsiho, nez ze se NASA pokorne vrati k predrazenemu, ale fungujicimu STS.
Jirka - 13/6/2005 - 13:00
citace:
Úhel tahu SRB a SSME představuje ztrátu jen při kolmé fázi letu, která je krátká. Jakmile dráha přejde do sklonu, je nutno kompensovat gravitační pád, takže je nutná kolmá složka tahu motorů, kterou dobře zajišťují (ne v plném rozsahu) již beze ztráty motory SSME skloněné v úhlu. Kdyby pracovaly jen SRB, musela by osa soustavy letět odkloněna více nahoru od tečny dráhy, aby SRB vytvořily větší kolmou složku tahu. Tak je to u in line konfigurace. U STS se oba motory v této funkci dobře doplňují.
Je to tak, clovek si ale musi nakreslit pro lepsi predstavu vektory sil pusobicich na teziste raketoplanu. SRB, SSME, gravitacni sila. Bylo by hezke si tam nakreslit i aerodynamicke sily, ktere pusobi mimo teziste a ktere musi vyrovnavat v prvni fazi letu prave SRB. Jirka - 13/6/2005 - 13:09
citace:I kdyby se v prubehu vyvoje (nedejboze) stalo, ze cely mesicni program pujde do haje, nestane se nic horsiho, nez ze se NASA pokorne vrati k predrazenemu, ale fungujicimu STS.
Troufam si tvrdit ze s orbiterem je amen a nic ho uz nemuze zachranit. Prece jen to neni bezpecny system. Obavam se ze je to problem vsech vztlakovych teles. Jeden mikrometeroid a s posadkou je konec. Stit kapsle je naproti tomu po celou dobu chranen servisni sekci.
ales - 13/6/2005 - 14:04
>> Úhel tahu SRB a SSME představuje ztrátu jen při kolmé fázi letu, která je krátká.
> Je to tak, clovek si ale musi nakreslit pro lepsi predstavu vektory sil pusobicich na teziste raketoplanu. SRB, SSME, gravitacni sila.
Tak tohle si nějak představit (ani nakreslit) nedokážu. V mých představách je to dynamická záležitost, ve které jakékoliv větší vychýlení vektoru tahu motoru od vektoru letu znamená ztráty. Proto si myslím, že úhel tahu SRB a SSME (jaký vlastně opravdu je?) představuje ztrátu po celou dobu chodu SRB. Pořád tam existuje určitá (malá) složka tahu, kterou se oba motory jen naprázdno "přetlačují". Asi ta ztráta nebude příliš velká, ale přece jen. In-line konfigurace by měla být v tomto ohledu vždy výhodnější a projevila by se tak, že nosič by při vzletu skláněl dráhu letu o něco málo později a pomaleji než STS. Nebo ne? Dokážete mi to někdo jasněji vysvětlit? (i když jsme se tu o podobných věcech bavili už před léty)
Jinak úvahu o směřování k SDV i z důvodu snadného návratu k STS považuju za velmi zajímavou a rozhodně si v tuto chvíli netroufám tvrdit, že orbiter už nic nemůže zachránit. Zrušení orbiteru je sice velmi pravděpodobné, ale "člověk nikdy neví" :)
Jirka - 13/6/2005 - 15:04
>>V mých představách je to dynamická záležitost, ve které jakékoliv větší vychýlení vektoru tahu motoru od vektoru letu znamená ztráty.
Pretahuje se nam tady vic sil, takze je jen otazka jak to natocit tak, aby se nepretahovaly dva motory mezi sebou, ale napriklad s gravitaci.
Pokud je to jasne tak radsi nectete dal, protoze nasledujici odstavec tady uvadim jen kvuli tomu, ze je mi to lito smazat, kdyz jsem nad tim stravil tolik casu:
Motory by se pretlacovaly, pokud by pusobyly jen tyhle dva vektory - od SRB a od SSME. Jenze kdyz se prida treti vektor od gravitace, tak se muzou SSME vyuzit na nulovani vektoru gravitace a SRB + zbytek tahu SSME ma tecny tah vzhledem k draze. To by bylo asi za idealni situace, kdy by byl sklon drahy tomuto prizpusoben. V realnem pripade bud leti raketoplan zrejme trochu zesikma, nebo leti pekne tecne k draze a gravitace staci jeho drahu k Zemi.
Vpodstate je to ale stejne jako u inline konfigurace, ktera by ale k vyrovnani gravitace musela letet ze sikma jeste vic, protoze nema zadny bocni motor.
ales - 13/6/2005 - 15:28
> Pretahuje se nam tady vic sil, takze je jen otazka jak to natocit tak, aby se nepretahovaly dva motory mezi sebou, ale napriklad s gravitaci.
Je mi jasné, že část tahu SSME je použita na (částečnou) kompenzaci gravitace, ale pořád tam zbývají malé vektory, které působí proti sobě po celou dobu chodu SRB. Opakuju, že ta ztráta asi nebude moc velká, ale principiálně snad existuje po celou dobu chodu SRB.
Mimochodem většinu "kompenzace gravitace" po startu stejně táhnou SRB, protože ani plný tah SSME (cca 7 MN) by na úplnou kompenzaci gravitace nestačil a navíc pro to lze využít jen část tahu.
Opravdu si, Jirko, myslíš, že in-line konfigurace je naprosto stejně efektivní jako systém s motory pracujícími v jistém úhlu proti sobě? Možná, že to tak je, ale můj "cit" mi říká, že by to tak být nemělo :)
Jirka - 13/6/2005 - 17:02
Prosty soucet dvou rovnobeznych vektoru je vetsi, nez prepona dvou sklonenych sil tvoricich odvesny trojuhelniku. To by byl pripad kolmeho startu s rovnobeznymi motory oproti sklonenym motorum. Jenomze kdyz mas situaci slozitejsi, jako napriklad u sikmeho letu se dvema sklonenymi motory, tak si dokazu predstavit geometrickou situaci, kdy v tom neni zadny rozdil :-)
Papir, tuzky, pravitka kruzitka a hura do rysovani.
ales - 13/6/2005 - 18:25
> Prosty soucet dvou rovnobeznych vektoru je vetsi, nez prepona dvou sklonenych sil tvoricich odvesny trojuhelniku.
Já myslím, že tahle věta říká vše a dál není co řešit.
Uvědomil jsem si totiž, že na jednom kompaktním tělese neexistuje něco jako "různé vektory od různých motorů", ale všechno se skládá do jednoho jediného vektoru, který kompletně řídí trajektorii vzletu.
Je prostě jisté, že pokud jsou motory umístěny tak, že mohou všechny táhnout jedním směrem, budou mít vždy vyšší celkový tah, než když budou jakkoliv vzájemně skloněny. A právě tento rozdíl celkového tahu by byla ztráta, která by v případě STS trvala po celou dobu chodu SRB, pokud by tahy SRB a SSME byly vzájemně vyoseny.
[Upraveno 14.6.2005 poslal ales]
ales - 14/6/2005 - 07:01
Nakonec ještě dodávám, že jsem se díval na maximální možné výchylky motorů SSME a SRB a zdá se mi, že jsou velmi pravděpodobně schopny pracovat "souose", tedy bez jakéhokoliv vzájemného vyosení, a tedy zcela optimálně. Ta debata v poslední době zřejmě byla poněkud bezpředmětná. Omlouvám se.
PINKAS - 14/6/2005 - 09:21
Quote: Pretahuje se nam tady vic sil, takze je jen otazka jak to natocit tak, aby se nepretahovaly dva motory mezi sebou, ale napriklad s gravitaci.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Myslím, že tato Jirkova věta to vystihuje zcela přesně. Kromě krátké doby kolmého letu je systém STS ekvivalentní se systémem in line, kromě snad větších aerodynamických ztrát způsobeným bočním uložením nákladu. Pokud by se skutečně dal použít souběžný tah SRB a SSME, pak právě v době kolmého startu. V dalším průběhu letu je šikmý tah naopak výhodný, neboť jak píše Jirka umožňuje, že kompensaci gravitce nemusí celou dělat SRB a tedy odklon osy ET od tečny letu směrm nahorů bude menší, což zmenšuje aerodynamické ztráty. Pan Holub píše: „…jakékoliv větší vychýlení vektoru tahu motoru od vektoru letu znamená ztráty“. To je přesně tak, ale to jsou právě ty gravitační ztráty. Každá raketa in line má při navádění na dráhu vychýlen vektor tahu motoru a tedy podélnou osu od vektoru dráhy (tečny dráhy), aby kompensovala gravitační pád. Toto vychýlení samozřejmě představuje ztráty (navíc i dodatečné aerodynamické), ale dokud nedovedem zrušit gravitaci, je to fakt, kterého se nezbavíme.
Kdyby na př. raketa startovala horizontálně z klidu ve výšce LEO, pak by bylo možno mít jeden motor, který by jí horizontálně urychloval a jeden na něj kolmý, který by kompensoval gravitační pád k Zemi a účinostně by to bylo stejné, jako kdyby byl jeden motor s tahem v určitém úhlu, tedy konfigurace in line. Celá spotřeba kolmého motoru by pak představovala čisté gravitační ztráty. Nutnost kompensace gravitce rychle klesá v závěrečné fázi navádění neboť odstředivá síla stoupá s druhou mocninou úhlové rychlosti a působí proti gravitaci až při kruhové rychlosti se vyrovnají.
ales - 14/6/2005 - 10:10
> Každá raketa in line má při navádění na dráhu vychýlen vektor tahu motoru a tedy podélnou osu od vektoru dráhy (tečny dráhy), aby kompensovala gravitační pád.
Takhle to ale není. Vždyť už jsme se o tom bavili v tématu "Problémy výpočtu drah" ( http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=471 ). Opět musím poukázat na to, že to je dynamická záležitost řešitelná vhodnou trajektorií vzletu a všechny rakety si dávají velký pozor na to, aby v hustých vrstvách atmosféry (nejméně do výšky 50 km) byl vektor tahu a vektor dráhy téměř shodný (rozdíl do 1 stupně). Teprve ve velkých výškách je možno udělat trochu "kobru", ale i ta je výhodnější, než druhý motor v úhlu (viz dále).
> pak by bylo možno mít jeden motor, který by jí horizontálně urychloval a jeden na něj kolmý, který by kompensoval gravitační pád k Zemi a účinostně by to bylo stejné, jako kdyby byl jeden motor s tahem v určitém úhlu
Tak tohle ani náhodou. Stačí se podívat na vektorový diagram takové situace a je na první pohled naprosto jasné, že součet vodorovného a svislého vektoru bude vždy vyšší (a o dost), než ekvivalentní vektor na přeponě (tedy in-line pohon v poloze "kobra"). Pro naprosto stejný efekt nám tedy v souosé konfiguraci stačí výrazně nižší tah, než je součet tahů obou na sebe kolmých motorů v nesouosé konfiguraci. Myslím, že tohle je zcela zřejmé.
PINKAS - 14/6/2005 - 11:59
S tím skládáním vektrorů u svislého a vodorovného tahu má pan Hlub pravdu, v tom jsem ustřelil. Důvod, proč navrhují i u Shuttele-B motory s šikmu montáží ( i kdyby je mohli dát přímo pod ET) je zřejmě hlavně z důvodu, aby sklon osy systému při průletu atmosférou byl bližší ke směru letu a tím byly sníženy aerodynamické ztráty.
Jirka - 14/6/2005 - 12:17
Priklanim se k Alesovi. Vzdycky je nejlepsi mit jeden motor, nebo kdyz uz vic motoru, tak rovnobeznych.
citace:Porad si dokazu predstavit situaci, kdy i pri nerovnobeznych motorech nebudeme ztracet zadny tah oproti jednomu motoru s vetsim vykonem.
Ehm, uz jaksi nedokazu. Teoreticky to nejde. Ale aerodynamicky to muze byt v nekterych pripadech vyhodnejsi (kvuli te zminene kobre).
Vubec v pripade ruznych motoru daleko od osy rakety a vubec s tezistem mimo osu si clovek zadelava na problemy.
Jsou dve moznosti jak tohle uregulovat - to znamena zabranit nekontrolovatelne rotaci rakety. Budto mit rovnobezne motory a ridit tah (coz je prakticky nemozne), nebo jeden motor nasmerovat do teziste a s druhym motorem manevrovat mimo teziste. Tady povazuju SRB za jeden motor a SSME taky za jeden, protoze jsou mezi sebou rovnobezne. (Manevrovat s obema SRB a navic jeste se tremi SSME zvlast povazuju za nocni muru kazdeho regulatornika.)
Stejne si ale myslim, ze neni mozne zaroven bezezbytku kompenzovat gravitaci, udrzovat osu ve smeru letu a jeste navic letet po libovolne trajektorii.
Myslim, ze trajetorie letu az do prekonani maxQ je proste dana geometrii tahu a snahou o udrzeni osy raketoplanu ve smeru letu. Jirka - 14/6/2005 - 12:21
citace:Důvod, proč navrhují i u Shuttele-B motory s šikmu montáží ( i kdyby je mohli dát přímo pod ET) je zřejmě hlavně z důvodu, aby sklon osy systému při průletu atmosférou byl bližší ke směru letu a tím byly sníženy aerodynamické ztráty.
Duvod proc SSME nebyly pod ET byl jen z duvodu recyklovatelnosti a u derSTS to bude jen z duvodu nemuset prestavovat ET a infrastrukturu. Jinak podle me prevazuji nevyhody technickeho razu. I matematika je proti.
ales - 14/6/2005 - 13:28
Jako nejpravděpodobnější důvod pro šikmou montáž motorů u Shuttle-B se mi zdá boční uchycení nákladu k ET. Po odpojení SRB tak uchycení motorů možná velmi přesně směřuje do těžiště zbylé sestavy a tedy i do hlavního směru letu (po dlouhou dobu). Alespoň podle obrázku mi to tak připadá.
Po dobu chodu SRB pořád doufám v to, že všechny motory pracují téměř souose (dokážou se natolik vychýlit z osy uložení), i když je opravdu možné, že kvůli minimalizaci gravitačních a aerodynamických ztrát může být v určitých fázích vzletu výhodné nějak "zkroutit" aerodynamickou osu vzhledem k vektoru tahu. Jak to raketoplán celé uřídí opravdu nechápu :)
PINKAS - 15/6/2005 - 07:37
Tah motorů podle obrázku skutečně směřuje přibližně do těžiště zbylé soustavy ale to by mohl směřovat i kdyby byly motory pod ET, jako u Energie. Důvodů pro šikmé postranní umístění motorů je tedy zřejmě více, dost důležité i ty, co uvádí Jirka. Jeden z důvodů bude, aby osa ET mohla probíhat blíže směru letu, což má význm jen ve fázi průletu atmosférou.
Kdyby byť i při kolmé fázi startu motory SSME a SRB pracovaly souose, znamenalo by to, že SSME netáhnou do těžiště, které je blízko osy ET a vynikl by klopivý moment. Ten by musely vyrovnat SRB, takže by stejně mezi jejich vektory tahů byl úhel.
Archimedes - 15/6/2005 - 08:15
Mimochodem, Discovery prave ted konecne opet vyjizdi z VAB.
ales - 15/6/2005 - 09:55
Ještě k vyosení motorů. Jsou to už opravdu detailní fajnovosti, ale taky si myslím, že důvodů pro šikmé a postranní umístění motorů bude víc, včetně možnosti ovládání polohy aerodynamické osy při průletu atmosférou. Všechno to ale primárně vychází z bočního umístění nákladu (kdyby byl náklad na špici, nebo jinak symetricky, tak by asi postranní umístění motorů nebylo vhodné).
Ohledně souosé práce motorů si myslím, že není třeba, aby všechny motory táhnuly přesně do těžiště, ale podstatné je, že výsledný vektor tahu všech motorů směřuje do těžiště (dá se to představit tak, jakoby na nosiči byl jeden fiktivní motor, který by ležel ve výslednici všech motorových sil [to znamená, že by se mohla měnit i jeho virtuální poloha]). Teoreticky toho lze dosáhnout i při dokonale souosé práci všech motorů (vyvážením rozdílných tahů vhodným směrováním tahu), ale uznávám, že je dost pravděpodobné, že u STS tam nějaké nesouososti tahu budou. Nemám k tomu dostatek informací. Myslíte, že takovéto detaily lze najít někde na netu? Pokud ano, tak mi dejte vědět :)
Pinkas - 15/6/2005 - 22:49
Samozřejmě, že jen výslednice tahů všech motorů, ne každý motor musí mířit do těžiště (když zanedbáme aerodynamické síly). Je běžné, že při více motorech nejen změnou směru ale i změnou tahu jednotlivých motorů lze řídit směr této výslednice a tím řídit raketu. Pokud by tedy tah SSME byl paralelní s osou ET, pak by ani SRB nemohly táhnut do těžiště a vznikl by tak jako tak úhel mezi nimi. Jsou to opravdu detaily.
Žádné podrobnosti jsem na internetu nenašel. Jednou pan Vítek uveřejnil parametry dráhy konkrétního STS 88 a STS 49. Pokusím se z nich shrnout průběh letu.
Rozborem obou konkrétních případů lze zhruba usuzovat, že do času 20 s a výše 1,2 km stoupá STS kolmo.V této výšce je redukován tah SSME na 89.% , ve výšce 3,1 km pak na 67%. Tím se dráha STS postupně skloní do požadovaného šikmého směru a ve výši 10 km jsou SSME spuštěny na 104 % tahu. Začíná dlouhá, přibližně přímková část letu v úhlu asi 45° až do oddělení STS v čase 125 s, ve výši cca 50 km a horizontální vzdálenosti 48 km. V této fázi letu nelze uvažovat o nějakém využívání dynamiky – setrvačnosti. Když si nakreslíme síly včetně gravitační pro počátek šikmé fáze letu vidíme, že pokud by táhl jen jeden motor s ekvivalentním tahem (in line konfigurace), musel by odklon podélné osy ET od dráhy letu značně větší než 10°. Proto také in line konfigurace létají delší dobu kolmo a stoupají pod strmějším úhlem než STS, kterému šikmý tah SSME umožňuje snížit tento odklon a stoupat pod menším úhlem. Tím se urychlí navedení na kruhovou rychlost a sníží gravitační ztráty, které závisí na čase, po který gravitační síly působí. Tím je zřejmě více než kompensována ztráta z nesouososti motorů. Samozřejmě, primární důvod proč jsou SSME umístěny bočně je, že se vracejí v Orbiteru.
Po oddělení SRB začíná dynamická fáze letu, kdy SSME mají tah jen 700 tun ale zbývající hmoty jsou v počátku přes 600 tun. SSME nestačí kompensovat gravitační sílu v daném úhlu letu, systém však setrvačností dále stoupá, ale svislá rychlost klesá a dráha se stáčí k horizontále. V čase 210 sec , v horizontální vzdálenosti cca 100 km dosáhne systém výše 98 km a letí pak téměř horizontálně (tedy zhruba po kruhové dráze) dalších téměř 1300 km a SSME skončí práci ve výši 105 km v čase 510 sec. Tato nejdelší část letu také není dynamická a vzhledem k tahu SSME a hmotě soustavy musí zpočátku letět ve značném odklonu podélné osy od směru letu. To není na závadu, neboť odpor atmosféry je téměř nulový. Dokonce v čase 245 sec (v jiném případě to bylo 480 sec) se systém otočí tak, že Shuttle letí nad ET. Důvodem je zřejmě snadnější oddělení ET v konečné fázi.
Pro snadné nakreslení průběhu celé dráhy by bylo dobré , kdyby někdo mohl sehnat průběh výšky a horizontální vzdálenosti u nějakého letu STS v délkových jednotkách. Z údajů zeměpisné šířky a délky se to musí přepočítávat. Myslím, že je to zajímavé i proto, že budoucí SDV bude mít zřejmě podobný profil letu.
ales - 16/6/2005 - 14:21
Díky p. Pinkasovi za shrnutí a inspiraci. Vložil jsem data z letu STS-88 do Excelu, v něm jsem zhruba přepočítal zeměpisnou šířku na vzdálenost (přes sinus sklonu dráhy) a vznikl mi pěkný graf vzletu.
Nejprve prvních 150 sekund:
Je vidět, že trajektorie nikde není přímková, ale stále se pomalu stáčí do vodorovného směru. Přesto souhlasím s tím, že STS si díky značnému bočnímu uložení SSME asi může dovolit trochu plošší dráhu než inline rakety, protože může nasadit mírnou "kobru" už brzy po startu. Výsledný vektor tahu je v poloze "kobra", ale aerodynamická osa ET přesto může mířit do vektoru letu. I takovéhoto stavu je teoreticky možno dosáhnout souosým tahem všech motorů (vůči sobě navzájem, nemusí to být vůči ose ET). V dostupném "manuálu STS" jsou změny tahu SSME zdůvodňovány snahou o snížení dynamického a tepelného namáhání (viz. http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts_mes.html ).
Tato "plošší" trajektorie vzletu asi snižuje gravitační ztráty, ale je jasné, že trochu zvyšuje aerodynamické ztráty (protože se déle letí hustší atmosférou), umocněné ještě "bachratostí" STS. Nakolik je to výhodné je těžko říct, protože podle některých zdrojů jsou celkové vzletové zráty (gravitační, aerodynamické i další) u STS ekvivalentní téměř 1700 m/s delta_v, zatímco např. u Ariane jen méně než 1300 m/s (viz. http://www.tsgc.utexas.edu/archive/subsystems/launch.pdf ).
Na závěr tu ještě uvádím celkový graf vzletu STS-88, tak jak mi vyšel v Excelu:
Dobře je vidět kolísání výšky nad hodnotou 100 km v závěrečné fázi letu, kde musí STS asi dělat opravdu dost velkou "kobru", aby to vyrovnal :)
Pinkas - 16/6/2005 - 15:24
Quote: Nakolik je to výhodné (plošší dráha STS) je těžko říct, protože podle některých zdrojů jsou celkové vzletové zráty (gravitační, aerodynamické i další) u STS ekvivalentní téměř 1700 m/s delta_v, zatímco např. u Ariane jen méně než 1300 m/s
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Děkuji panu Alešovi, že tu dráhu přepočetl na délkové jednotky. Tím je to mnohem názornější a také přesné. Ještě by bylo pěkné někde sehnat průběh zrychlení horizontálního a vertikálního s časem nebo vzdáleností. Dalo by se to i spočíst pomocí programu.
Co se týče gravitačních ztrát, ty záleží kromě jiného na čase vyvedení na dráhu. To ovlivňuje nejen na sklon dráhy ale hlavně na zrychlení. V tomto směru rakety s lidmi mívají menší zrychlení než rakety vynášející náklad. Proto Ariane je na tom lepší. Dále dost záleží na stupňovitosti. Při vyšším počtu stupňů lze lépe dosáhnout rovnoměrnosti zrychlení. V tom má právě STS nevýhodu, neboť je jen 1,5 stupňový a po oddělení SRB musí SSME začít táhnout velkou hmotu, která se téměř rovná jeho tahu, tedy s malým zrychlením a teprve postupně ta hmota klesá.
ales - 16/6/2005 - 15:40
Základní grafy (celkového) zrychlení a průběhu rychlosti a hmotnosti Saturnu5/Apollo a STS mám už nějakou dobu na stránce http://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/vzlet.htm . Časem tam asi přidám i ty nové grafy STS-88. Faktem je, že podobné grafy jsem na netu zatím nenašel.
Jirka - 16/6/2005 - 15:40
citace:
Dobře je vidět kolísání výšky nad hodnotou 100 km v závěrečné fázi letu, kde musí STS asi dělat opravdu dost velkou "kobru", aby to vyrovnal
Neni spis ten narust vysky na konci dan krivosti Zeme nez "kobrou"?
Pinkas - 16/6/2005 - 18:01
Tak máme díky p. Holubovi všechny grafy pohromadě. Jsou velmi zajímavé. Saturn 5 měl výrazně delší čas vyvedení na LEO než STS. Bylo to dáno tím, že k vyvedení na LEO musel v závěru pomáhat 3 stupeň určený hlavně pro přelet Země- Měsíc, kde urychloval jen 45 tun, kdežto na LEO musel dostrkat cca 120 tun včetně svého paliva pro přelet k Měsíci. Na to byl slabý, zrychlení malé a tedy čas dlouhý. Také SSME v počátku samostatné funkce měly co dělat z nákladem a zrychlení bylo malé. Jak ale klesala hmota, zrychlení rychle rostlo až ke konci bylo programově omezeno. Také jako Jirka se domnívám že kolísání (i pokles) v závěrečné fázi letu nad 100 km nemusel být způsoben kobrou, protože v té době již klesly hmoty, zrychlení bylo dost velké a vlivem rychlosti a úbytku hmot již klesala také gravitační síla. Možná, že na to mělo vliv otočení Shuttle nad ET, to je stav, kdy úhel motorů je obrácený a kobra se musela zvětšit. Jelikož pokles byl kolem 450 s, také to mohlo být ovlivněno tím, že právě v 450 s byl omezen tah SSME, aby dále nerostlo zrychlení. Nebo ten průběh může být prostě let v rámci povolené tolerance.
ales - 16/6/2005 - 20:57
Myslím, že když ještě není dosažena plná orbitální rychlost, tak jedinou možností, jak změnit klesání na stoupání, je zvednout vektor tahu nad vektor letu (rychlosti), tedy "kobra". Klesání začíná už někde kolem 350. sekundy a to mi věřte, že raketoplán nemá plnou orbitální rychlost ani v 450. a dokonce ani v 500. sekundě letu. "Kobra" je tedy nevyhnutelná (podle mne). Věřím, že profil vzletu STS-88 byl zcela nominální a létala tak většina raketoplánů. Proč je ovšem to závěrečné "esíčko" optimální, to nevím. Mám ale dojem, že podobný profil vzletu (s krátkodobým poklesem výšky) mají i jiné nosiče, snad i Ariane.
Pinkas - 16/6/2005 - 22:43
Samozřejmě, kobra je nevyhnutelná v horizontální i stoupavé fázi letu, dokud není dosaženo orbitální rychlosti a té není dosaženo ani při vypnutí SSME. Jen mi pořád není jasno stejně jako vám, proč ten pokles výšky a následné zvednutí tam je. Proto jsem uvažoval různé možné důvody.
Pinkas - 16/6/2005 - 23:05
Ještě dodávám, že profil letu s vystoupením do větší výšky setrvačností s vypnutým motorem , následným poklesem a zapálením (nebo znovu zapálením) posledním stupně až při zpětném průletu u Země se často používá při navádění meziplanetárních sond. Teď si nejsem jistý, zda jde u prvé fáze jen o balistický let, nebo jde již o eliptický průběh. U STS však takový důvod není.
ales - 17/6/2005 - 08:39
No, v okamžiku vypnutí SSME raketoplán samozřejmě už plnou orbitální rychlost má. Energeticky je výhodné dostat se na počáteční dráhu s nízkým perigeem. Raketoplán má při vypnutí SSME perigeum někdy snad i pod 100 km, ale má ho už za sebou a stoupá do apogea (ve výši nad 200 km), kde pak cirkularizuje dráhu manévrem OMS-2 cca po 45 minutách letu (manévr OMS-1 dělá raketoplán krátce po vypnutí SSME jen občas, pokud potřebuje ještě více zvýšit apogeum [a přitom nechá perigeum pořád nízko]).
Už dříve jsme v jiné diskusi dospěli k závěru, že pro tělesa s reaktivním motorem je energeticky nejvýhodnější (motoricky) manévrovat "co nejníž", tedy v místě, kde má na oběžné dráze nejvyšší rychlost, tedy v pericentru. Proto je např. u sond asi možný a výhodný profil letu, zmíněný p. Pinkasem. Částečně to platí i pro STS, protože při vypnutí SSME prostě přejde na dráhu s nejmenší možnou "energetickou hladinou", což je jistě výhodné.
Ohledně "kobry" při stoupání se asi bohužel nikdy neshodneme. V mých představách je to tak, že dokud stoupáme (tedy kromě horizontální rychlosti máme i vertikální rychlost vzhůru), tak je možno vektor tahu směrovat prakticky přesně do vektoru rychlosti, tedy bez "kobry" (a přesto tím můžeme eliminovat gravitační sílu). Teprve v okamžiku, kdy už nestoupáme (letíme vodorovně nebo dokonce klesáme) a ještě nemáme orbitální rychlost, je pro zastavení klesání třeba "kobra" (zvednutí vektoru tahu nad vektor rychlosti). Protože na tohle asi p. Pinkas nikdy nepřistoupí, potřebovali bychom tady někoho znalého a nezávislého, kdo by spolehlivě popsal, jak to ve skutečnosti je. Já bych to rozhodně rád věděl :)
Jirka - 17/6/2005 - 11:10
Ehm, ja jsem myslel, ze gravitacni sila se prestava eliminovat uz brzo po odhozeni SRB a od te doby se raketoplan urychluje jen horizontalne. To by znamenalo, ze setrvacnosti vystoupa vzhuru a pak klesa dolu. V okamziku kdy dosahne orbitalni rychlosti pro vysku 100km je vektor rychlosti horizontalni (to je ten horizontalni usek ke konci drahy). Protoze se ale raketoplan potrebuje dotat s apogeem vyse, tak proste necha pustene motory dele a prejde na eliptickou drahu. No a to je to zvysovani drahy na konci. Zadna kobra tam tedy neni zapotrebi. Pokud mam ve druhem stupni slabe motory (jako ze obvykle mam) tak proste vyuziju prvni stupen k tomu abych nabral vetsi vertikalni rychlost a "padal tedy z vetsi vysky". Nez spadnu zpet do atmosfery, tak uz ovsem tu orbitalni rychlost musim mit, jinak mam zadelano na problem.
ales - 17/6/2005 - 11:44
Slovem "eliminovat" jsem v tomto případě myslel "působit proti", tedy v pozdějších fázích letu to už neznamená "zvyšování vertikální rychlosti", ale jen "zpomalování poklesu vertikální rychlosti". Ale jinak s využitím prvního stupně k dosažení solidní vertikální rychlosti naprosto souhlasím.
Lze snadno odhadnout, že orbitální rychlost pro výšku 100 km raketoplán získá až cca 2 sekundy před vypnutím SSME [MECO] (protože zbývajících cca 60 m/s stačí na zvednutí apogea až k 300 km), jenomže stoupat začíná už nejméně o 30 sekund dřív (při rychlosti o cca 900 m/s nižší, než je ekvivalentní orbitální rychlost), takže právě v té době (cca 60 - 30 s před MECO) tu "kobru" prostě udělat musí. Vzhledem k tomu, že horizontální rychlost má už v tu chvíli solidní (6000 - 7000 m/s), tak ta "kobra" už asi stačí relativně malá (odhaduju to do 10 stupnu), takže to není nic extrémně nevýhodného. Je to srozumitelné?
Pinkas - 17/6/2005 - 12:24
Quote: …dokud stoupáme (tedy kromě horizontální rychlosti máme i vertikální rychlost vzhůru), tak je možno vektor tahu směrovat prakticky přesně do vektoru rychlosti, tedy bez "kobry" (a přesto tím můžeme eliminovat gravitační sílu).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V tom máme zatím každý jiný názor (tím netvrdím, že nemůžete mít pravdu). Snad to někdo rozhodne, také bych to rád věděl s jistotou. Prostě mně to vychází z rozkladu sil. Pokud by to bylo jinak, mohla by se asi raketa sklonit do šikmého letu již krátce po startu a ani na vojenských raketách, které přechází do sklonu krátce po startu bychom „kobru“ neviděli. A tyto rakety mají mnohem větší zrychlení než civilní.
Tak trochu to, co popisoval Jirka – využití prvého stupně k dosažení větší vertikální rychlosti jsem našel v poznámkách o startu Ariane se sondou Rosettou. Uvádím krátce poslední etapu letu:
T+0:03:13 – odhození aerodynamického štítu ve výšce 106 km
T+0:09:47 – vypnutí hlavního motoru Vulcain 1
T+0:09:53 – oddělení prvního stupně rakety (později dopad do Pacifiku)
T+1:07:00 – dosažení nejvyššího bodu balistické dráhy (3828 km)
T+1:56:43 – zážeh horního stupně rakety ve výšce 652 km
T+2:05:06 – dosažení nejnižšího bodu dráhy ve výšce 225 km
T+2:13:51 – vypnutí motoru horního stupně ve výšce 1097 km
T+2:15:05 – oddělení Rosetty od horního stupně
ales - 17/6/2005 - 14:18
> Pokud by to bylo jinak, mohla by se asi raketa sklonit do šikmého letu již krátce po startu ...
Samozřejmě, že pokud raketa záměrně skloní svou trajektorii dříve a rychleji, než je třeba pro "gravitační" vyvedení, tak už je "kobra" nezbytná i ve fázi stoupání.
Předběžně bych naše úvahy uzavřel tak, že skutečnost bude někde uprostřed (jak p. Pinkas už párkrát připomněl). Existuje sice (jedíná) trajektorie, na které vektor tahu je stále blízko vektoru rychlosti (tzv. "gravitační manévr" - viz. text A.Vítka v tématu o drahách - http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=471 ), ale kvůli snížení gravitačních ztrát se v praxi používají poněkud plošší trajetorie, které vyžadují mírné nadsazení vektoru tahu nad vektor rychlosti ("kobru"). Je to kompromis mezi ztrátami gravitačními, aerodynamickými a jinými.
Časem se možná dobereme toho, jak velká ta "kobra" v praxi bývá a o kolik je výhodnější než "gravitační manévr".
Pinkas - 17/6/2005 - 15:26
Souhlasím a p. Holubem. Možností volby dráhy je mnoho, variant raket co se týče počtu stupňů, zrychlení, také mnoho. U STS dokonce je postranně uložený motor a zátěž, takže nelze asi nic zevšeobecnit a závisí na přesných výpočtech a volbě dráhy. Myslím si, že kdybychom raketě dali při počátečním kolmém letu dostatečnou svislou rychlost, lze pak gravitaci kompensovat setrvačností a v období „gravitačního manévru“ použít silně zakřivenou dráhu a na ní udržet odklon osy tahu od osy rychlosti ("kobru") v minimálním rozsahu. Jak psal pan Vítek, je to otázka složitých výpočtů.
Docela zajimave stranky se uzitecnymi zaklady.
Protoze je MECO a odhozeni ET jeste pred dosazenim orbitalni rychlosti, tak ta vlnka musi vzniknout prechodem na eliptickou drahu pomoci OMS. A protoze ET dopada obvykle v Indickem oceanu, tak tam vazne nejaka kobra musi byt :-) Ales mel pravdu.
ales - 18/6/2005 - 21:54
Stránky Alenia Spazio jsou zajímavé, ale buďme přesní, "vlnka" a OMS při letu STS-88 nic společného nemají
Moje grafy končí okamžikem MECO, OMS-1 při STS-88 nebyl proveden (viz. např. popis letu v L+K od A.Vítka - http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-88/lk.htm ) a tzv. "suborbitální" dráha bezprostředně po MECO byla 75-314 km (typická hláška z řídicího střediska bývá "Nominal MECO, OMS-1 not required"). Já už takovéto dráze raději říkám "nestabilní oběžná dráha", protože i perigeum leží nad povrchem Země, i když nízko. STS-88 také použil tzv. "OMS assist" krátce po odhození SRB (opět viz. popis z L+K). K prvnímu zážehu motorů OMS po MECO došlo při STS-88 až cca 36 minut po MECO v prvním apogeu (blízko k tomuto apogeu dolétá i ET) a výsledná dráha pak byla 181-323 km (zvednulo se především perigeum). Toto je typický průběh letu STS v poslední době (viz. popisy dalších letů v L+K).
Pinkas - 19/6/2005 - 19:31
Ta vlnka na téměř horizontální části dráhy STS-88 je opravdu detail v celém letu, ale přesto je zajímavá. Na základě grafů, které zde uveřejnil pan Holub a také z popisu letu uveřejněném panem Vítkem v L+K si myslím, že jde opravdu o normální průběh: Prvý graf dráhy od p. Holuba je nakreslen (na rozdíl od druhého) ve stejném vodorovném i svislém měřítku a ukazuje, že stoupavá část dráhy STS je v realitě opravdu velmi šikmá. Zřejmě je žádoucí, aby v každém okamžiku (pokud to dovoluje odpor atmosféry) co nejmenší hmoty paliva byly zvedány do dané výšky a co největší hmoty paliva využity na horizontální rychlost. Přesto snad STS trochu využívá „gravitačního manévru“, tedy setrvačnosti. Navíc od T+133 do T+235 pomáhají motorům SSME ještě motory OMS. Takže se STS dostane na prvý vrchol dráhy a SSME si pak mohou dovolit více táhnout ve směru letu a nekompensovat zcela gravitaci. Tím STS začíná mírně klesat, ale o to větší nabývá horizontální rychlost. Jak však ubývá paliva a tedy hmoty a také jak se zvětšuje horizontální rychlost, z obou těchto důvodů klesá gravitační síla, kterou je nutno kompensovat. I když SSME nezmění úhel tahu (kobru), bude ke konci činnosti SSME jejich svislá složka tahu opět zvedat výšku STS a to je to druhé stoupání. Ve skutečnosti bych spíše odhadoval, že krátce před MECO, i když STS mírně stoupá, jeho „kobra“ bude spíše nižší, než v klesavé části dráhy. To jsou však jen odhady, které by se daly přesně spočíst v každém bodě dráhy z okamžité hmoty, rychlosti, tahu SSME a úhlu dráhy. Nevím, zda by někdo z nás byl schopný takový výpočet sestavit.
Pinkas - 20/6/2005 - 01:05
Ještě bych chtěl dodat, že STS v okamžiku oddělení SRB m ve výšce 50 km vertikální rychlost cca 850 m/s ( nutno upřesnit) a ta mu při zanedbání odporu vzduchu vystačí setrvačným letem na nabrání výšky cca 37 km (v^2 = 2gh, g bude nepatrně nižší), tedy celkem 87 km, takže po určitou dobu gravitačního manévru mohou SSME táhnout jen horizontálně, tedy se zápornou „kobrou“. Po dosažení vrcholu dráhy 109 km v T+330 i při klesání na 103 km v T+480 musí mít STS opět kladnou "kobru" a kompensovat gravitaci, neboť za 150 s by jinak klesl o cca 75 km (s=g/2.t^2) a to počítám g=6,7 až z bodu T+480. Ve skutečnosti průměrné g bude vyšší.
ales - 20/6/2005 - 08:32
S vašimi posledními úvahami, p. Pinkasi, naprosto souhlasím. "Kobra" v závěrečné fázi letu by skutečně měla být největší už při klesání a těsně na začátku nového stoupání, pak už není nutná. Souhlasím i s tím, že teoreticky by snad při prvotním stoupání v určité fázi byla možná i záporná "kobra", ale netuším, jestli ji raketoplán opravdu dělá. Spíš bych sázel na to, že ne (protože po oddělení SRB je zrychlení jen relativně malé a pokles horizontální rychlosti tedy bude asi docela rychlý).
Spočítat přesně směry vektoru tahu nedokážu a myslím, že pro to zatím máme málo údajů. Máme jen body dráhy po několika desítkách sekund a to je asi moc hrubé. Pokud by se o to ale někdo přesto chtěl pokusit (např. interpolací dalších bodů dráhy), tak rozhodně nejsem proti :)
Jirka - 20/6/2005 - 18:33
Nikdy me profil letu STS moc nezajimal, ale ted me to zaujalo. Takze se omlouvam za predchozi naivni hypotezy. Ale presto mam dalsi. Pokud MECO nastava az na konci grafu, tak i ta vlnka ma urcite smysl (pokud tam skutecne je). Dulezitym faktorem pro MECO je i shozeni ET do Indickeho oceanu (Coz je spousta tisic kolometru daleko). Tudiz jedine co me napada je, ze ta vlnka je tam presne z toho duvodu, aby ET dopadla tam kam ma. Na opacnou stranu jsem pri brouzdani zahledl neco ve smyslu, ze poslednich nekolik desitek sekund se hlida jen rychlost a ostatni veliciny jsou zafixovane. Taky s tou rotaci orbiter navrh ET se mi to zda nejednoznacne.
uvadi, ze orbiter rotuje nad ET pred MECO (pouze?) pri preruseni letu.
"The TAL abort mode begins sending commands to steer the vehicle toward the plane of the landing site. It also rolls the vehicle heads up before main engine cutoff and sends commands to begin an orbital maneuvering system propellant dump... "
Co se kobry tyce, tak v AJ je to angle of attack a da se najit nejakej uzitecnej odkaz. Napr.
ma stejny nazor, ze pri cinnosti SRB je kobra nulova a pak minimalni tak, aby se udrzela trajektorie. Ovsem jaka je to jsem nemel cas moc badat.
ales - 20/6/2005 - 20:45
Jirko, to otočení orbiteru nad ET se používá jen posledních cca 10 let. Do té doby se raketoplán neotáčel a letěl stále "na zádech". Popis z roku 1988 to proto nemůže uvádět.
Odkaz na simulaci Stevena Pietrobona mám i na konci své stránky s dříve zmiňovanými grafy ( http://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/vzlet.htm ). Ty grafy právě vychází z té simulace. Ovšem ta simulace je už taky hodně stará a obávám se, že bude jen přibližná. Není v ní obsažena námi diskutovaná "vlnka" a ani jsem v ní bohužel nenalezl rozumným způsobem vyčíslený "úhel náběhu" tedy "angle of attack" (ty hodnoty jsou mi nesrozumitelné). Ale je fakt, že na konci Pietrobon uvádí tu nulovou "kobru" ("The first stage performs a gravity turn keeping the thrust vector and the air velocity vector the same. Thus the air angle of attack is zero.").
Pinkas - 21/6/2005 - 09:56
Opravdu rozebíráme zajímavé věci i když možná pro většinu nudné. Ten program Peitrobona bohužel nemám, ale asi je v určité míře jen přibližný. Co se týče alpha – angle of attack (dále ho budu nazývat A.A.), myslím že je to to, co my nazýváme „kobra. Je to však parametr převzatý z klasické rakety, kdy až na malé odchylky vzniklé řízením osa tahu souhlasí s aerodynamickou osou nejmenšího odporu rakety. U STS je to vše složitější . Je tam úhel motorů SSME a SRB, pravděpodobné programování změn tohoto úhlu, postranní náklad, což vše ovlivňuje A.A. Především na rozdíl od klasické rakety je u STS možné, aby po delší dobu aerodynamická osa STS souhlasila s vektorem rychlosti vi a přesto tah motorů nesouhlasil (a částečně kompensoval gravitaci). Tedy A.A. u STS by měl mít jinou definici – úhel mezi aerodynamickou osou nejmenšího odporu a vektorem rychlosti (směrem letu).
V programu je pochopitelně volitelná doba t, kdy chceme, aby se systém začal odklánět od svislé dráhy. Tuto dobu a tedy i dosaženou vertikální rychlost můžeme u klasické rakety teoreticky volit tak, aby „gravitační manévr“ jí přesně využil a udržoval přechodovou část dráhy na nulovém A.A. a dosáhli jsme požadované výšky. Když jí volíme menší a přesto chceme A.A. nulový, bude dosažená výška menší a naopak. U STS si myslím, že odklon do šikmého směru je mnohem dříve, než aby dosažená vertikální rychlost mohla v celé době kdy pracují SRB udržovat A.A nulový. A.A nulový asi dle definice Peitrobona není, ale přesto vlivem šikmého tahu SSME může aerodynamická osa STS souhlasit s vektorem rychlosti vi, což je podstatné. To asi umožňuje STS letět s více skloněnou dráhou a v každém bodě dráhy méně paliva muset zvedat do dané výšky a více paliva přeměnit v horizontální rychlost, než kdyby dráha byla strmější. Opět jsou to vše jen úvahy, které by mohly potvrdit jen přesná data od konkrétního letu.
ales - 21/6/2005 - 11:16
Docela solidní informace jsem našel na stránkách "The Launch Zone" - http://www.theandyzone.com/launchzone/launchzone.htm
Konkrétní hodnoty úhlů náběhu tam sice nejsou, ale jsou tam např. uvedeny různé kompromisy, které musí STS při vzletu řešit (nutnost dosažení správné oběžné dráhy, omezený výkon motorů, strukturální limity [pevnost, tepelná odolnost], požadavky na možnost přerušení letu, ...).
V části "Performance Enhancements" - http://www.theandyzone.com/launchzone/pe.html - jsou popsány i takové věci, jako (nedokonalá) snaha o téměř souosý ("paralelní") chod SRB a SSME (viz. tzv. "Cosine Thrust Losses" - http://www.theandyzone.com/launchzone/recvthrs.htm ), nebo třeba důvody pro otočení orbiteru nad ET v průběhu letu [Roll to Heads Up] (poprvé to bylo při STS-87 v roce 1997 a důvodem byla dřívější možnost spojení přes TDRS a tím možnost zrušení sledovací stanice na Bermudách - protože je to ale mírná výkonová ztráta, je snaha se při letech k ISS zase vrátit ke stálemu letu na zádech, protože při letu na dráhu se sklonem 51° jsou v dosahu stanice na pobřeží USA).
Zajímavé čtení :)
ales - 21/6/2005 - 12:40
Ještě dodávám, že důvod "Roll to Heads Up" je dobře popsán i česky v článku A.Vítka pro L+K - http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-87/lk.htm .
Člověk hledá informace všude možně a přitom ty nejlepší už má u sebe :)
Jirka - 21/6/2005 - 13:17
Peknej odkaz, dik. Na tech strankach je poznamka k te vlnce na konci:
"At this point, the shuttle's nose is slightly above or on the horizon, and the vehicle will be almost to its MECO altitude (approximately 62 nm). It will begin a very shallow dive so it can fly up to the MECO cutoff point. This leaves the trajectory with a positive flight path angle and positive altitude rate (climbing). Both of these parameters are desirable to ensure that apogee is still to come."
Zrejme to ma neco spolecneho i se snaho dosahnout potrebne rychlosti v co nejmensi vysce (zvyseni nosnosti).
Ten paralelni chod motoru je nutne delat i pro jednotlive SSME a SRB mezi sebou. Takze motory nesmeruji presne do teziste a stale je mozne to nejak uregulovat.
Pinkas - 21/6/2005 - 13:33
Opravdu zajímavé odkazy. Skutečnost při uvažování aerodynamického odporu a i větru je ještě složitější, než jsme rozebírali. Co se týče veličiny „yaw“, je to možno považovat za angle of attack , nebo u STS to bude znamenat něco trochu jiného? Její průběh během celého letu by asi dokreslil celý průběh startu STS, neboť průběh ostatních hlavních veličin – dráhy, rychlosti, zrychlení již máme.
avitek - 22/6/2005 - 08:18
citace: Co se týče veličiny „yaw“, je to možno považovat za angle of attack , nebo u STS to bude znamenat něco trochu jiného?
Ne, není to úhel náběhu (angle of attack), ale vztahuje se to (diferenciálně) vůči osám svázaným s inerciálním vztažnou soustavou navigačního systému raketoplánu.
To je běžné u všech (amerických) nosičů.
Ervé - 22/6/2005 - 15:49
O letu raketoplánu se má rozhodnout v pátek, píše o tom dnešní Právo. Takže držme palečky ať dostanou zelenou.
Daniel Lazecký - 22/6/2005 - 20:33
Řekl bych , že termín 13.července 2005 má tak úspěch 50:50. Ostatně v Právu, které bylo vzpomenuto se hovoří o termínu od 13-30.července. Spíše bych počítal s tím posledním termínem. Líbil se mi výrok jednoho z managerů Return to space flight....to světlo na konci tunelu není protijedoucí vlak. Chtěl tím zřejmě říci ,že daný okamžik se skutečně reálně přibližuje.....a snad se to i podaří. Takže i já držím palce at se dílo podaří a průsery se vypaří.
Daniel
Zkusil jsme z těch dat vytvořit graf ... a je tam opět "vlnka" ...
V rychlosti raketoplánu je započten i vliv rotace Země.
avitek - 8/7/2005 - 09:19
citace:Řekl bych , že termín 13.července 2005 má tak úspěch 50:50. Ostatně v Právu, které bylo vzpomenuto se hovoří o termínu od 13-30.července.
Stále je jako CÍLOVÉ DATUM stanoven 13. červenec. Startovní okno, dané podmínkami osvětelení během vzletu z Floridy a odhození ET na suborbitální dráze je 12.-31. července včetně.
Objevily se zprávy, že teď je tento termín ohrožován nepřízní počasí. Závisí to na vývoj trajektorii hurikánu Dennis, který svým východním okrajem může zasáhnout Cape Canaveral a případně zastavit na den-dva předstartovní přípravy. V současné době je nad Mexickým zálivem (US Hurricane Center report, dnes 2005-06-08 v 06:00 UT: REPEATING THE 2 AM EDT POSITION...20.3 N... 78.5 W. MOVEMENT TOWARD...NORTHWEST NEAR 15 MPH. MAXIMUM SUSTAINED WINDS...135 MPH. MINIMUM CENTRAL PRESSURE... 955 MB.) Je pravděpodbné, že vítr nad kosmodromem dosáhne rychlosti 80 km/h, což by tak moc nevadilo.
Jiří Hošek - 8/7/2005 - 11:13
citace:Ikdyz jsem vzdy preferoval inline konfiguraci, tak se te myslenky nyni vzdavam.
Zatim je vse GO FOR LAUNCH ve stredu 13. cervence.
Hurikan Dennis by se mel podle poslednich predpovedi dostat nejblize KSC komplexu v sobotu 5 hodin odpoledne - asi 270 mil (cca 430km)
Miroslav Káňa Posláno 08.7.2005 - 12:21"
Zaujali ma tie vývojové varianty raketoplánu, hlavne návrat ku klasickej rakete, takže raketoplán bol omyl. Je niečo z navrhovaných častí, ktoré sa dostanú na obežnú dráhu viackrát použiteľné, napríklad motory? Ostatné časti budú z hľadiska viacnásobnej použiteľnosti na tom asi rovnako ako jestvujúce. Ervé - 18/7/2005 - 13:01
Těžký nosič podporuju, ale ten SRB/CEV se mi nezdá - proč vyvíjet další typ rakety, když už mají Deltu 4 a Atlas 5. Levnější asi nebude a má zbytečně velkou nosnost.
Archimedes - 18/7/2005 - 13:34
SRB ma myslim tu vyhodu, ze uz je "man-rated" a tim odpadne znacna cast testu, ktere by se u Atlasu nebo Delty musely delat, nez by na ne posadili lidi.
tomas.pribyl - 18/7/2005 - 14:11
citace:SRB ma myslim tu vyhodu, ze uz je "man-rated" a tim odpadne znacna cast testu, ktere by se u Atlasu nebo Delty musely delat, nez by na ne posadili lidi.
Ja myslim, ze je tam jeste jeden podstatny problem (ktery uz tady nekdo zminil): jednodussi vyjednavani s dodavateli. V souvislosti s ukoncenim provozu raketoplanu totiz obrovske mnozstvi firem prijde o zakazky, ktere jim byly ruznym zpusobem prislibeny nebo uz dokonce nasmlouvany. Pokud jim bude nabidnuta "nahradni" zakazka, jiste se radi vzdaji bez penalizace te stavajici ve prospech budouci (dlouhodobejsi).
Vezmete si treba, ze v cervnu 2002 (pul roku pred Columbii) objednala NASA celkem 35 ks nadrze ET u firmy Lockeed Martin. A ze i nejoptimistictejsi letove rady nyni hovori o 28ti startech (ale Griffin mluvi o poctu mezi 15ti a 23mi). Nad tim nikdo nemavne rukou: nevadi, radi udelame o tolik a tolik procent nadrzi mene. Proto je potreba nabidnout nahradni program - a ten derivat raketoplanu nabizi. Holt je treba uvazovat nejen technicky a ekonomicky, ale i politicky (resp. diplomaticky). Ja vim, ze se tomu nekomu nemusi libit - ale me by se taky nelibilo, kdyby si nekdo u me objednal zakazku a v polovine mi rekl, ze ji neodebere a nezaplati.
jako - 19/7/2005 - 09:08
Povie mi niekto, ktoré časti navrhovaných vývojových variant sú viacnásobne použiteľné? To bol predsa hlavný dôvod vzniku raketoplánu.
Ervé - 19/7/2005 - 09:17
SRB.
Jinak nic, vícenásobná použitelnost je efektivní při více než asi 10 startech ročně.
Vítězslav Novák - 19/7/2005 - 10:15
Vícenásobná použitelnost se ukázala být příliš drahá. Rozhodně s technologií 70. let, ale nejsem si jistý, že dnes je to nějak výrazně výhodnější.
Prostě se ukázalo, že jednorázově použitelné prostředky se dají vyrábět tak levněji, že výhodu znovupoužitelnosti ekonomicky přebijí. Plus mohou být bezpečnější. U Challengeru selhal znovupoužitelný SRB, který musel po použití projít něčím víc než generálkou a u Columbie opět znovupoužitelný tepelný štít. Pokud si správně pamatuju, tak Kliper má dostávat štít pokaždé nový.
Jiří Hošek - 19/7/2005 - 10:17
Podrobnosti k nejnovějším scénářům NASA na redukci počtu letů raketoplánů:
Výtah z článku:
Under one scenario being studied, a Shuttle orbiter (Discovery) would be retired in 2007. The remaining two Shuttles would fly three times in 2007 and 2008. One of the two remaining Shuttles would then be retired in late 2009 leaving a single Shuttle on flight status in 2010 when it too would be retired.
Another Shuttle manifest being looked at would yield only 12 to 15 total remaining flights including the STS-114 mission.
Vítězslav Novák - 19/7/2005 - 10:33
Co se týče použití komponent Delt nebo Atlasů pro lety s lidmi, obávám se, že by netačily "jenom" testy (jakkoli náročné). Když projektujete cosi, na jehož fungování závisí lidské životy, od počátku s tím počítáte a musíte použít součástky, které jsou k tomu určené nebo je k tomu účelu vyvinete. Poruchovost musí být řádově jiná, než když jde jenom o materiální prostředky. Zrovna tak se víc zálohuje, systémy se zdvojují až znásobují, prostě zadání je od začátku, ještě před první čárou na pauzáku/displeji jiné. Pochybuji, že by rakety k tomu neurčené byly takto vyprojektovány. To by bylo zbytečně drahé.
tomas.pribyl - 19/7/2005 - 10:33
citace:Povie mi niekto, ktoré časti navrhovaných vývojových variant sú viacnásobne použiteľné? To bol predsa hlavný dôvod vzniku raketoplánu.
Nebyl to hlavni duvod - hlavnim duvodem bylo snizeni ceny za dopravu nakladu do vesmiru. Vicenasobna pouzitelnost mela byt jen prostredkem k dosazeni tohoto cile.
jako - 20/7/2005 - 10:44
To je mi jasné. Položím otázku inak. Čo je na vývojových variantách raketoplánu odlišné od existujúcich nosičov, čo výrazne zníži cenu za dopravu nákladov do vesmíru? Zdá sa mi, že pôjde len o pokračovanie vývoja nosičov s ľudskou posádkou, ktorý bol prerušený po Saturne 5.
Návrat družíc z obežnej dráhy asi tiež nebude možný. Jednostupňový, viacnásobne použiteľný nosič o ktorom sa hovorilo je reálne riešenie?
tomas.pribyl - 20/7/2005 - 10:56
citace:To je mi jasné. Položím otázku inak. Čo je na vývojových variantách raketoplánu odlišné od existujúcich nosičov, čo výrazne zníži cenu za dopravu nákladov do vesmíru?
Pak je vam jasne i to, ze v zadani novych americkych programu zadne snizeni ceny za dopravu nakladu do vesmiru neni. Mate pravdu v tom, ze pujde o pokracovani vyvoje.
citace:Návrat družíc z obežnej dráhy asi tiež nebude možný.
Nebude. Myslim, ze neco podobneho ani neni potreba.
citace:Jednostupňový, viacnásobne použiteľný nosič o ktorom sa hovorilo je reálne riešenie?
Osobne si myslim, ze na podobny prostredek jeste nedozrala doba (ac by uz asi v nasich technickych, technologickych i ekonomickych moznostech byl - ale nekolikastupnove jednorazove prostedky zatim vycahzeji lepe). A trochu rouhacsky si myslim, ze zatim ani potreba neni.
jako - 21/7/2005 - 11:44
Ďakujem za informácie.
martalien - 21/7/2005 - 12:17
citace:Zkusil jsme z těch dat vytvořit graf ... a je tam opět "vlnka" ...
V rychlosti raketoplánu je započten i vliv rotace Země.
A neni tam vlnovka. Podle me ta vlnovka je vysledek pohybu raketoplanu po tecne vuci zemskemu povrchu. Tedy jde vlastne o vyuziti gravitacniho zrychleni pro dosazeni vyssi tecne slozky rychlosti. Tedy jeste jinak. Pokud osu X u tohoto grafu ohnu podle zakryveni Zeme, taxe ta vlnovka zmeni temer na primku... ales - 21/7/2005 - 14:24
> Pokud osu X u tohoto grafu ohnu podle zakryveni Zeme, taxe ta vlnovka zmeni temer na primku...
Nene, výška v grafu je samozřejmě udávaná vzhledem k nejbližšímu povrchu, takže už respektuje zakřivení Země. Podívej se na starší příspěvky v tomto tématu a snad to bude jasnější.
P.S.: Ten Mirkovo graf je udělán na základě času od startu, zatímco některé dřívější grafy tu byly na základě vzdálenosti od startu, takže se trochu liší.
martalien - 21/7/2005 - 15:28
citace:> Pokud osu X u tohoto grafu ohnu podle zakryveni Zeme, taxe ta vlnovka zmeni temer na primku...
Nene, výška v grafu je samozřejmě udávaná vzhledem k nejbližšímu povrchu, takže už respektuje zakřivení Země. Podívej se na starší příspěvky v tomto tématu a snad to bude jasnější.
P.S.: Ten Mirkovo graf je udělán na základě času od startu, zatímco některé dřívější grafy tu byly na základě vzdálenosti od startu, takže se trochu liší.
No prave ze je udavana vzhledem k nejblizsimu povrchu. Tedy mereno od raketoplanu smerem ke stredu Zeme - takze kopiruje zakriveni. pokud se tedy pohybuje raketoplan po tecne k Zemi, po vyneseni vysek nad Zemi do grafu, ktery ma osu X jako primku se tato tecna trajektorie prohne a v grafu vznikne vlnovka.... Zkuste si nakreslit kruznici a nad ni primku a pak zmerit vysku nekolika bodu nad kruznici smerem ke stredu a vynest to do gtrafu.....
ales - 21/7/2005 - 15:39
> Zkuste si nakreslit kruznici a nad ni primku ...
Aha, už chápu, co chceš říct. Že zhruba od T+6:30 letí raketoplán po absolutní přímce, což se v grafu projeví tím prohnutím. Tak s tím souhlasím a omlouvám se za nepochopení.
Že by měl let po přímce nějakou výhodu proti letu po balistické křivce? Možné to je.
Jirka - 21/7/2005 - 17:08
Pro pohyb po primce musi byt ve vesmiru opravdu padny duvod. Ja mam porad tu predstavu ze ta vlnka je tam kvuli nasmerovani ET do dopadove oblasti - aby se raketoplan dostal na drahu s nizkym perigeem.
Kdyz jsem uvazoval ze tu vlnku zapricinuje zakriveni Zeme, tak jsem uvazoval ze raketoplan startuje v prvni fazi kolmo a pak se vpodstate prevrati na zada, urychluje se horizontalne a ve vertikalnim smeru vpodstate pada volnym padem. Pak by tam vlnka vznikla pri dosazeni a prekroceni orbitalni rychlosti.
To je ale blbost. Orbitalni rychlost je dosazena az za tou vlnkou.
Mozna je tam i aktivni zmena smeru samotneho raketoplanu. Raketoplan prece nemuze stoupat pri horizontalnim vektoru tahu, pokud nedosahl alespon orbitalni rychlosti. Sice jsme se shodli ze horizontalni tah a nulova kobra je nejvyhodnejsi. Ovsem tady zrejme dochazi k tomu, ze raketoplan ciste horizontalni tah (minimalne v prvni a posledni fazi letu)nema. Cili pusobi tam i vertikalni slozka od motoru, ktera zezacatku nese raketoplan vzhuru, pak zpomaluje jeho pad a ke konci s postupnym zvysovanim akcelerace (a rychlejsim "uhybanim" zeme diky jejimu zakriveni) tato vertikalni slozka tahu zapricini zvetsovani vysky.
martalien - 21/7/2005 - 23:09
citace:...... Orbitalni rychlost je dosazena az za tou vlnkou.....
Ano to je dle me predstavy v poradku. Ta vlnka ma dle meho stejny efekt jako cyklista kdyz jede z kopce. Pokud jeste k tomu slape tak vyrazne zrychli a neni pro nej problem se vysplhat na protikopec, ktery je vyssi. Dle meho nazoru raketoplan nejprve dosahne vysky kde uz ho neovlivnuje odpor vzduchu a pak pouzije manevr "zdanlive vlnky" pro dosazeni orbitalni rychlosti (a jeste o trochu vic) aby se vysplhal na vyssi drahu.
mikes - 25/7/2005 - 09:47
Při letu STS-119 (15A) by měl být poprvé použit systém Station-Shuttle Power Transfer System (SSPTS), který umožní delší pobyty raketoplánů u ISS. V současné době může být raketoplán připojen 6 až 8 dní, se systémem SSPTS by to mělo být 9 až 12 dní ...
Pokusil jsem se z dat o vzletu, zveřejněných k STS-114 "vydolovat" pár dalších informací a dát je do grafů.
Nejprve ke "zdánlivé vlnce" a martalienově předpokladu, že v tu dobu letí STS "přímo".
Takhle vypadá graf výšky relativně k povrchu Země a se zhruba stejným měřítkem osy X i Y:
a takhle po přepočítání do absolutních XY souřadnic:
Je vidět, že nikde není žádná přímka, ale v absolutních souřadnicích ani vlnka. Nazval bych to nejspíš "plošší balistická dráha". "Klesání" v relativních souřadnicích je velmi malé a nikdy nepřekročí 1° (maximum mi vychází na 0,83°).
Z dat jsem odvodil a porovnal i vektory rychlosti a vektory zrychlení (se zahrnutím gravitačního zrychlení a odhadem i odporu vzduchu a vztlaku). Získal jsem tak průběh "kobry", tedy rozdílu mezi směrem vektoru tahu a letu:
Nebude to asi úplně přesné, ale základní skutečnosti by to snad mělo odrážet dobře. Musím přiznat, že hodnoty "kobry" u STS jsou větší, než jsem očekával. Při chodu SRB je to cca 3,5° a po odhození SRB až 20°. Vzhledem ke konfiguraci STS a rozložení hmot je to zřejmě v obou případech tak, že aerodynamická osa (ET) směřuje dlouho téměř přesně do směru letu. STS tak asi svoji konfiguraci opravdu využívá k letu po plošší trajektorii ve snaze o snížení "gravitačních ztrát", přestože docela velkou "kobrou" ztrácí trochu na velikosti tahu (při 3,5° jsou do zanedbatelné 2 promile, ale při 20° už je to docela znatelných 6%). Zřejmě je to celkově výhodnější (než strmější trajektorie a menší "kobra").
Nyní už mám tedy docela přesnou představu o trajektorii vzletu STS. Proč je ale zrovna taková, to nevím. Dávám zapravdu p. Pinkasovi, že optimalizace trajektorie vzletu je velmi složitá záležitost, na kterou zatím nemám znalosti. Jsem rád ale alespoň za výše uvedená upřesnění.
PINKAS - 4/8/2005 - 15:21
Grafy uveřejňované panem Holubem vždy dávají mnohem lepší představu o skutečnosti, než jakékoliv úvahy a dohady. Dík, že jste si s tím dal práci. Zvláště zajímavý je průběh úhlu náběhu – „kobry“. Zajímavá je ta výchylka do minusu krátce po startu. Je to v období, kdy přechází STS z kolmého letu do šikmého ?
Jirka - 4/8/2005 - 15:38
Podle me tam ta vlnka porad je jak v polarnich, tak relativnich souradnicich. Vyska nad povrchem Zeme se nemuze zvysovat dokud STS nedosahne orbitalni rychlosti, nebo pokud nema slozku tahu kolmou na povrch Zeme. Orbitalni rychlost STS v dobe vlnky nema, kolma slozka (zasluhou kobry) tam je.
Ted je otazka proc tam je ta vlnka. Proc draha neni optimalizovana tak, aby tam zadna nebyla?
Moje odpoved je ze kvuli dosazeni elipticke drahy, ktera konci v Indickem oceanu kde shori ET. STS samozrejme provede dalsi manevr tak, aby neshorel.
VR - 4/8/2005 - 17:08
Taky se přidám: Nad tímto jsem bádal asi tak před 15-ti lety. Někde bych snad našel podobné grafy, ale v papírové podobě.
Já vidím několik zajímavých okamžiků. Do T+2 min je let "plošší". Důvod jsou nižší gravitační ztráty, rychleji roste dopředná rychlost a tedy i odstředivá, ale jsou i větší aerodynamické ztráty (tedy spíše v úvodní fázi). Plošší dráha je výhodná pro motory na TPH, kde není tak výrazný rozdíl specifického impulsu ve vakuu a u hladiny moře. V této fázi letu (do T+2 min) mají SRB svým tahem převahu. Po jejich oddělení zvýší raketoplán úhel náběhu - tak jak je tady diskutováno. Cílem je jednak vykompenzovat ztrátu vertikální složky tahu od SRB a hlavně se rychle dostat do vakua, kde je specifický impuls SSME výrazně lepší. To znamená i vyšší gravitační ztráty (vyšší specifický impuls za to stojí). Pak někdy mezi 3-4 min (odhad z grafu Martaliena) raketoplán přejde do témeř horizontálního (s malým úhel náběhu) a dál zvyšuje hlavně dopřednou složku rychlosti (a tím i odstředivou). Vertikální rychlost mu za těchto podmínek stačí na vystoupání setrvačností do výšky okolo 110 km a pak začne setrvačností "padat". A to až do okamžiku, kdy nízký úhel náběhu raketoplánu spolu se stále rostoucí odstředivou silou překoná gravitaci a raketoplán opět začne stoupat. V okamžik vypojení SSME je tak raketoplán naveden na eliptickou dráhu.
Tolik má teorie. Proto se mi nějak nezdá Alešův graf úhlu náběhu, přijde mi jako by tam nebyla dobře zahrnuta setrvačnost a odstředivá síla.
PS. Hezkou "vlnku" před navedením na LEO (nebo spíše GTO) dělala Ariane 1-4. Koukám na graf Protonu, Taky dělá mírnou "vlnku", ale bez poklesu výšky a jen při letech na nízké dráhy základní dráhy.
ales - 4/8/2005 - 17:52
Takže pár doplňujících poznámek (pro ty, koho to zajímá):
- záporná "kobra" je skutečně jen při "roll" manévru, kdy raketoplán přechází z kolmého do šikmého letu
- hypotéza o "vlnce" kvůli směrování dopadu ET je zajímavá, ale proč by podobnou "vlnku" dělala Ariane a Proton?
- skok "kobry" v T+2 min je daný hlavně dohořením a odhozením SRB, kdy se projeví šikmé uložení a tah SSME, ET se přitom skoro "nehne" (aerodynamicky)
- mimochodem je z dat vidět i to, že SRB "dohořívají" přes 10 s (cca od T+110 s až do odhození cca v T+125 s) [SSME po MECO "dohořívají" méně než 2 s]
- maximální vertikální rychlost má STS cca v T+114 s a to cca 675 m/s (horizontální rychlost je v dobu přes 1150 m/s [1550 m/s inerciálně])
- do výpočtu "úhlu náběhu" tahu ("kobry"), jsem se snažil zahrnout i odstředivou sílu (v T+4 min. mi odstředivé zrychlení vychází jen cca 1 m/s, ale gravitační je stále přes 9,5 m/s, takže kdyby raketoplán v tu dobu neměl tak velkou "kobru", tak by klesal mnohem rychleji [vertikální rychlost mu v tu dobu klesá zhruba 3 m/s, ale bez "kobry" by měla přes 8 m/s])
Jirka - 4/8/2005 - 18:32
citace:
Já vidím několik zajímavých okamžiků. Do T+2 min je let "plošší". Důvod jsou nižší gravitační ztráty, rychleji roste dopředná rychlost a tedy i odstředivá, ale jsou i větší aerodynamické ztráty (tedy spíše v úvodní fázi). Plošší dráha je výhodná pro motory na TPH, kde není tak výrazný rozdíl specifického impulsu ve vakuu a u hladiny moře.
Tomu nejak nerozumim.
Do T+2 min leti STS vzhuru tak rychle jak jen to jde. Nejake zmeny v uhlu nabehu bych pripisoval jen manevrovani a vyhybani se obpojenym SRB.
Uhel nabehu by zpocatku mohl byt dan zejmena polohou teziste a tahem od vice motoru s ruznym vektorem.
citace:
V této fázi letu (do T+2 min) mají SRB svým tahem převahu. Po jejich oddělení zvýší raketoplán úhel náběhu - tak jak je tady diskutováno. Cílem je jednak vykompenzovat ztrátu vertikální složky tahu od SRB a hlavně se rychle dostat do vakua, kde je specifický impuls SSME výrazně lepší. To znamená i vyšší gravitační ztráty (vyšší specifický impuls za to stojí).
Po odhozeni SRB a ztrate vyhody nerovnobeznych sil od motoru SRB a SSME (jak bylo diskutovano driv) je nutno zvysit uhel nabehu pro kompenzovani pusobeni gravitace. To se ale deje uz ve vyskach nad 40 km a stale jeste relativne malych rychlosti, takze odpor vzduchu ani ztraty ISP tam uz nemohou mit klicovy vyznam. Navic rychlost vzhuru udelena od SRB musi byt dost znacna, takze ikdyby STS nekompenzoval gravitaci vubec, stale by do nejaky vysky (60-80km?) vystoupal.
citace:
Pak někdy mezi 3-4 min (odhad z grafu Martaliena) raketoplán přejde do témeř horizontálního (s malým úhel náběhu) a dál zvyšuje hlavně dopřednou složku rychlosti (a tím i odstředivou).
No me taky prekvapil vysoky uhel nabehu po odpojeni SRB. Ale asi to bude spravne. Raketoplan se sklapi hodne brzo, a vysku kompenzovat musi, aby ve vysokych rychlostech zustal nad bezpecnou hranici 100km.
Po odpojeni SRB je tedy zrejme uz v dostatecne vysce s ohledem na svou rychlost, aby si takovou kobru mohl dovolit.
Naopak se mi moc nelibi maly uhel nabehu na samem konci, protoze to bud popira moji hypotezu vlnky (mireni do Indickeho oceanu) nebo to znamena hodne dobrou optimalizaci drahy.
Jirka - 4/8/2005 - 18:38
citace:
citace:
Já vidím několik zajímavých okamžiků. Do T+2 min je let "plošší". Důvod jsou nižší gravitační ztráty, rychleji roste dopředná rychlost a tedy i odstředivá, ale jsou i větší aerodynamické ztráty (tedy spíše v úvodní fázi). Plošší dráha je výhodná pro motory na TPH, kde není tak výrazný rozdíl specifického impulsu ve vakuu a u hladiny moře.
Tomu nejak nerozumim.
Aha, skutecne je draha STS plossi nez treba u Delty IV a ISP od SRB v tom urcite hraje taky roli - tim je tedy mozno vysvetlit plozsi drahu letu nez u Delty.
Presto ale vyssi uhel nabehu po odpojeni SRB by mel byt spravny.
Jirka - 4/8/2005 - 18:45
Diky Alesovi za info
VR - 4/8/2005 - 18:47
Aleši, jen dotaz. Počítáš i se setrvačností? Není už v T+3-4 min vertikální složka rychlosti dostatečná na dosažení výšky 100 km (za předpokladu klesající gravitace)? Já si myslím, že ano. Ale nechce se mi to počítat:-).
Jinak ta vlnka v závěru bude nejspíš u raket, které jsou naváděny na předběžnou a velmi nízkou dráhu (90-140 km). Cílem je rychle dostat rakety do vakua kvůli spec. impulsu motorů a na druhé straně dosáhnout pouze velmi nízké dráhy na kterou mají pak větší nostnost (vertikální rychlost pro navedení na vyšší dráhu věnují ve prospěch vyššího UZ). No a aby ty rakety hned neskončili v atmosféře, tak je nutné je navést na eliptickou dráhu(+ pár desítek až stovek m/s), kde pak bude následovat nějaký další motorický manévr. U raket, které jsou naváděny přímo na přesně kruhovou dráhu tam není ta vlnka, ale vystoupají na plánovanou výšku a tu pak drží až do dosažení orbitální rychlosti.
Jan Bastecky - 4/8/2005 - 18:48
dobry den,
pripada mi, ze by to jeste chtelo udelat graf aerodynamickeho zatizeni (behem letu sice atmosfera ridne, ale raketoplan vyrazne nabira rychlost).
Pokud vim, tak se s nim pri startu pocita a i se kvuli nemu prechodne snizuje vykon motoru.
Pomocí tohoto grafu (obdobný viz. taky http://www.nasaexplores.com/show_912_teacher_sh.php?id=040823121720 ) jsem zhruba zahrnul vliv odporu vzduchu na úhel náběhu tahu. Připomínám, že vektor tahu a směr aerodynamické osy jsou dvě různé věci, které se zvlášť u STS hodně liší (kvůli boční konfiguraci), takže velká "kobra" tahu vůbec nemusí znamenat velký odklon aerodynamické osy od směru letu (a myslím, že neznamená).
Se setrvačností se taky snažím počítat. V T+3m je vertikální rychlost vv=450 m/s (výška 77 km) v T+4m vv=250 m/s (výška 97 km) a v T+5m vv=80 m/s (výška 107 km). Přitom rozdíl odstředivého a gravitačního zrychlení stále přesahuje 7,5 m/s2 takže pokles vertikální rychlosti by musel být mnohem rychlejší, kdyby nebyl částečně kompenzován "kobrou" tahu (poměrně velkou). Je fakt, že za přesnost svého grafu "kobry" bych ruku do ohně nedal, ale zatím mi to tak prostě vychází. Všechno mám v Excelu, ale mám v něm takový "bordel", že ho ještě nechci dávat ke stažení. Snad až ho trochu "učešu".
Jan Bastecky - 5/8/2005 - 00:37
pane Holub, jste rychly a sikovny!!
Moje (ciste teoreticka) uvaha o tvaru drahy vychazi prave z nasledujiciho scenare startu:
- nejdrive se musim dostat mimo hustou atmosferu a hlidat pritom maximalni dynamicke zatizeni.
- Nasledne potrebuju vyuzit co nejvic palivo v ET na ziskani obezne rychlosti (navic pokud budu relativne nizko, tak odhozena ET rychleji sestoupi a shori).
A ta vlnka je proste jenom dusledek tehle strategie. Od urciteho okamziku to palim dopredu a vertikalni smer letim setrvacnosti. V okamziku, kdy se zjisti prekonani vertikalniho vrcholu drahy, tak pak menim smer letu a dorovnavam drahu na kruhovou. Pripomina to i klasickou upravu drahy na dva zazehy - prvnim menim aktualni drahu na prechodovou eliptickou (s apogeem ve vysce cilove drahy) a druhym (v apogeu prechodove drahy) srovnavam na kruhovou.
Ona vetsi dopredna rychlost mi umoznuje i velky dolet a tim padem i ruzne havarijni scenare v pripade selhani motoru,
zdravim
Honza
Bohuslav Chrenko - 5/8/2005 - 02:37
Dovolím si pridať úvahu:
Niekde som čítal, že pre maximálnu efektivitu vzletu rakety je vhodnejšia plochá dráha letu, čo vyplynulo z porovnania gravitačných a aerodynamických strát. To znamená, že je výhodnejšie stúpať pomaly a naberať rýchlosť skôr s väčšími aerodynamickými stratami.
Závisí od tvaru telesa rakety pod akým uhlom stúpa. Obmedzujúcim faktorom je teplo pochádzajúce z trenia o atmosféru. Toto teplo sa delí na dve základné časti:
1. teplo pohltené telesom rakety.
2. teplo vyžiarené do okolia.
Teplo pohltené telesom ohrieva raketu, čím znižuje pevnosť konštrukcie telesa, čo je obmedzujúci faktor. Preto je dôležité, aby maximum tepla bolo vyžiarené do okolia. To je dosahované tvarom rakety, najmä tvarom hlavice. Tvar rakety / raketoplánu/ má byť nielen s nízkym aerodynamickým odporom, ale má umožňovať maximálne "odraziť" vzniknuté teplo od telesa.
Preto uhol stúpania určuje aj tvar telesa a pevnostné charakteristiky materíalov telesa rakety namáhaných za tepla.
PINKAS - 5/8/2005 - 04:06
Cituji p. Holuba: Připomínám, že vektor tahu a směr aerodynamické osy jsou dvě různé věci, které se zvlášť u STS hodně liší.
Cituji p. Chrenko: Niekde som čítal, že pre maximálnu efektivitu vzletu rakety je vhodnejšia plochá dráha letu
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To je právě jedna z mála výhod bočního umístění nákladu a šikmého tahu SSME (jak bylo dobře vidět na všech snímkách STS-114). STS může při šikmém letu svou „kobrou“ tahu kompensovat gravitační pád a přesto jeho aerodynamická osa může souhlasit s osou letu, pokud ještě pracují motory SRB. To nelze dosáhnout u klasických raket a ty proto musí stoupat v hustých vrstvách atmosféry strměji, pokud se nejedná o vojenské rakety s velkým zrychlením (např. Topol). U STS tedy úhel náběhu neodpovídá klasickému pojmu používanému u klasických raket. Podle mého názoru grafy uvedené panem Holubem asi dost přesně odpovídají skutečnosti a určitě nebylo jednoduché je sestavit, zvláště graf “kobry“. Pan Holub pro naše chápání věci udělal hodně práce.
Co se týká výhod ploché dráhy letu: Už jsem o tom myslím psal. Domnívám se, že z hlediska gravitačních ztrát je výhodné, abychom v každém okamžiku dráhy zvedali do výšky co nejmenší hmoty, to znamená co největší část paliva spotřebovali na horizontální rychlost. Proto je výhodná co nejplošší dráha letu ale omezení nám dává aerodynamické zatížení ovlivněné i úhlem náběhu a proto u každé rakety je nutno najít kompromis. Důležité je zrychlení rakety. Čím je větší, tím více snižuje velikost „kobry“ , tím plošší může být dráha a také kratší doba nutná na kompensaci gravitačního pádu a tedy nižší celkové gravitační ztráty.
random - 5/8/2005 - 11:38
Akosi tejto debate chyba nejaky fyzikalny zaklad ... preco je to alebo ono vhodnejsie ...
osobne by som nehadzal dohromady rakety, raketoplan a napriklad pegasus XL ... kazda technika ma v niecom vyhody a v niecom nevyhody. Tak napriklad skuste pegasusom alebo raketoplanom (upozornujem ze Centaour pre raketoplan bol zruseny uz pred 20rokmi) vyniest na GEO 3-4t nakladu ... asi tazko... skuste vyniest naklad na LEO za menej ako 20mil.$ ... raketoplanom alebo raketou asi tazko ... a skuste vyniest operacnu jednotu o siedmich clenoch (max ale 11) posadky s nakladom 17t na LEO... rakety ani pegasus neprichadzaju v uvahu (ani CEV to nedokaze ... co je skoda)... ale chcel som sa venovat tej fyzikalnej podstate tak podme na to ... majme Zem ... nech je okolo nej atmosfera ktorej hustota (tlak ...) klesa so vzrastajucou vyskou, tak aby vo vaske asi 60km bola jej hustota uz iba 1% a pkles tlaku v sulade s fyzikalnymi zakonmi bol exponencialny (no tu je urcite zjednodusenie ... pretoze atmosfera sa deli na vrstvy kde je pokles tlaku sice exponencialne klesajuci ale s inym koeficientom ... takze pri prechode z jednej vrstvy do druhej je pri velmi malej zmene vysky relativne velky pokles tlaku ... ale prva vstva kde je to tak vyrazne je az niekde vo vyske 20km)... Nech nasa Zem nam rotuje ... vlastne teneto predpoklad nepotrebujeme je to k niecomu inemu predpoklad... dobre ... este nam treba nejaky predpoklad pre nase vypustane teleso ... bude asi stacit predpoklad ze sa bude pohybovat v nejakej malej vyske (ale mimo hustej atmosfery) a kruhovou rychlostou (I. kozmicka) na ako inak kruhovej drahe.
Podme na cely problem systemom z dola na hor ... takze vlastne v ponimani fyziky z hora nadol (od konca) ... vieme ze teleso sa ma pohybovat I.k. po kruhovej drahe ... ta kruhova draha ma urcite vlastnosti ... ak si dobre pamamatam tak pred necelim rokom som ucil na praxi preste tuto temu z kinematiky... pri kruhovom pohybe HB po kruznici vznika zryhlenie ktore ma dve zlozky tangentialnu (a_t) a normalovu (a_n)... a_t je zrychlenie spadajuce do doticnice drahy, ktora prechadza prave nasim HB... a_t = dv/dt samozrejme ze to tu pisem bez vektorov ... teda pri nasich predpokladoch je dv =0 takze tato zlozka nema zmysel ... ine je to ale s normalovou zlozkou zrychlenia a_n= v^2 / r kde r je vzdialenost od stredu zeme takze r= R+ h ... tato zlozka smeruje od stredu zeme a je kompenzovana gravitaznou silou alebo teda gravitacnym zrychlenim pre tuto vysku ... a teda musi platit ze a_n = g_h kde g_h je gravitacne zrychlenie v danej vyske nad povrchom... z newtonovho zakona je mozne dozvediet sa aj tuto hodnotu pre danu vysku g_h = G.m =abs{-%ksi M over r^2} kde %ksi je gravitacna konstanta ... pre preklad este dodavam ze je to pisane v syntaxe jazyka OpenOffice.org Math a pre konverziu je mozne pouzit ktorukolvek verziu OpenOffice.org ktory je zadarmo stiahnutelny z www.openoffice.org (podrobnosti aj na http://www.openoffice.cz/) ... dufam ze ma za toto nikto nepototo ... je to free tak sa to neda povazovat za reklamu ... no pre tych co nechce stahovat OO.org tak dodam ze abs je absolutna hodnota a over je zlomkova ciara ...
vratim sa ale nas5 ... z toho je mozne odvodit ze v^2 over r = %ksi M over r^2 po uprave dostaneme v= sqrt{%ksi M over r} co ak sa nemylim je presne I.kz. rychlost... dobre podme si ale nieco povedat o odstredivom a dostredivom zrychleni ... hore som uviedol ze odstrediva rychlost ktora nutne vznika pri pohybe HB po kruznici je kompenzovana gravitacnym zrychlenim ... v ponimani "infinitezimalnej" fyziky nie je to celkom tak ... ide o to ze vektor rychlosti smeruje kolmo na gravitacne zrychlenie .. preto ak si to cele nakvantujeme tak zistime ze pohybom telesa dostavame nie len zmenu horizontalnej polohy voci pevnemu stredu ale aj vertikalnej zlozky ... teda teleso sa nam trohcha vzdiali od vypocitanej vyskovej hladiny ... ale kedze preslo na ocosi vyssiu drahu automaticky klesne velkost odstrediveho zrychlenia o da_n = v^2 /dr ale celkova hybnost ostava zachovana to sa prejavy v tom ze sa nam objavja zlozky tangetialneho zrychlenia a opacneho normaloveho zrychlenia tak aby vyslednica zrychlenia bola rovnobezna z gravitacnym v smere prevladajucej zlozky (myslim s tym normalovu zlozku zrychlenia a teda v opacnom smere ako je gravitacna)... no vdaka poklesu vysledneho ("normaloveho") zrychlenia (gravitacne zrychlenie sa a* tak vyrazne nezmeni) dojde k prevahe gravitacneho zrychlenia co zapricini pokles vysky a opetovny narst normaloveho zrychlenia ... to ma za nasledok znova zvysenie vysky a takto dookola ... cely tento proces nieje na ukor energie ani jedneho telesa a jeho celkovym efektom je iba zmena smeru vekrtora rychlosti ... je zrejme ze asi kruhovy pohyb nie je celkom kruhovy a je to skor kolisanie sa okolo rovnovaznej polohy - vypocitanej vysky ... je to jednoduche vysvetlenie az moc jednoduche ... dufam ze sa do toho nikto neobuje ... bo odmietnem diplom ... plati to iba pre kvantovany vypocet .. ktory v reale je asi tazko postrehnutelny ale pri dostatocne malom casovom rozliseni je pri pocitacovych vypoctoch zretelny ... no nie zbytocne som to takto opisoval ... chcel som poukazat na skutocnost ze ak sa objavy kladna (v smere pohybu) tangentialna zlozka zrychlenia vznika prevaha normalovej zlozky a HM v sustave dvoch telies nutne zvacsuje svoju vzdialenost od centralneho telesa ... a to bez ohladu na to ci existuje alebo neexistuje zvysla zlozka rychlosti ... toto je fakt, ktory vypliva z keplerovych a newtonovych zakonov ... toto je ale tak maximalne pouztelne pri vzlete z mesiaca ... ale v hustej atmosfere nam to nepomoze pretoze odpor prostredia nam bude pohlcovat znacnu cast tang. aj normalovej zlozky zrychlenia a tak sa nam moze stat ze raketa preleti 10m a potom sa bude uz iba valat po zemi ako salena krava... preto v kazdom pripade je nutne aby sa ucinok trenia o atmosferu podstatne znizil ... koli tomu su vzlety klasickych rakiet a raketoplanov kolme ... ich snaha je dostat sa z hustej atmosfery co njrychlejsie prec... pri rychlosti myslim (nechce sa mi touz ratat) 1.5km/s je vystupna vyska 100km ... a to je uplne postacujuce dokonca staci ak je vystupna vyska nieco okolo 60km (dnes sa to pouziva uz asi castejsie) ... rakteta le nemoze pocas prvej zazi vzletu mierit iba kolmo nahor aj ked sa takto dostane omnoho rychlejsie z atmosfery ... musi tam trosku dat aj do vodorovnej zlozky rychlosti .. aj ked trochu jej tu pomaha uz samotna rotacia zeme (na rovniku je to nieco pod 200m/s ak sa nemylim opravte ma) ... ale cast si dodava svojim naklonom od zvysleho smeru ... preto by som to asi zo strany STS neviel tak zle ... najvecsi odklon od hlavnej osi maju SSME pri starte a to asi 15deg .. po poklese areodinamickeho tlaku (vyska asi 35km) bude stacit uz iba max 5deg ... kde sa prejavuje uz iba nesimetria rozlozenia hmotnosti celeho telesa ... urcita cast odklonu SSME musi ist aj na ukor udrzania spravneho naklonu celeho STS ... u rakety pegasusu je to o cosi lepsie tam je puzite mohutne lietadlo ktore tuto opachu vynesie do vysky 12km ... a pritom spotrebuje iba nepatrny zlomog svojej vzletovej hmotnosti v porovnani s STS pri dosiahnuti tejto vysky ... podotykam ze pegasus ma svoju startovaciu hmotnost na urovni druzicoveho stupna shuttlu ... pred zazehom motora pegasusa je potrebne ho vyhodit z lietadla (vystupovat konecna! tak aby sa lietadlu nic nestalo ... po zazehu je pekne vydiet ze splodiny smeruju nahor ... a teda snaha je preniest vyslednicu zrychlenia (uz po pripocitani odporu a gr. zryhlenia) na tazisko pegasusa. na to sluzia aj tie smiesne kridelka, ktore na ukor atmosfery dodavaju vztlakovu silu celemu pegasovy a to mozno az do vysky 60 a viac km kde sa uz pohybuje relativne velkou rychlostou... je to nadherne vidiet na sklone trajektorie ... v porovnani s klasickou raketov je v rovnakej vyske omnoho mensi vzhladom na povrch zeme ... ma to za nasledok aj usporu paliva a teda aj hmotnosti... STS sice ma kridelka ... no pri jeho kolmom vzlete su mu skor na ostaru a preto aj ten vysoky odklon SSME... ten hrb v tom grafe odklonu by som videm skor opacny ... teda po starte busi klesat odklon ... po dosiahnuti MACH 1 ale musi znovu narastat kedze ET a SRBcky maju tvar ktory lepsie "reze" vzduch pry rychlosi > MACH 1 ... ten uhol sa pred dosiahnutim rychlosi 1MACh musi znizovat koli dvom veciam ... klesa vykon SRB aby ten areodynamicky tresk pri dosiahnuti r.z. bol co najmensi a teda aj mensie namahanie ... tak isto vykon SSME klesa naasi 60% a teda v tejto faze je nutnost udrzat zvyslu zlozku zrychlenia prednostne ... po tresku uz moze vykon znova stupnut a teda aj naklon sa moze zvacsit ... a vlastne musi sa zvacsovat pretoze hmotnost SRB klesa a tentokrat uz vyrazne a ich tach narasta ... trojak SSME to musia kompenzovat v dostatocnej miere ... no a pride okamih T+120-130s a vtedy musia SSME narazovo kompenzovat stratu asi 5% ostavajucej hmotnosti ... nasledne by mali prejist do rezimu s malou spotrebou a vysokou efektivitou co sa nalezite prejavy na zrychleni, poklesu celkovej hmotnosti a dlzky trvania horenia ... za prve dve minuty spotrebuju asi tojlo co za dalsich 5 .. no v tejto chvilke to uplne postacuje ... pretoze normalova zlozka zryhlenia zarucuje neustale zvysovanie vysky ... no ale okrem normalovej zlozky zrychlenia pochadzajucej z dosledkou nebeskej mechaniky je tu aj zlozka rychlosti ktora ma podstatu v pociatocnom smere letu a teda vo zvislom vzlete ... tato zlozka ale vplyvom gr. sily a odporu vzduchu nepretrzite klesa ... vo vektore tahu motorov je uz takato zlozka zryclenia, ktora by kompenzovala tieto straty, zanedbatelna. to sposoby ze niekde na svojej drahe sa tato zlozka uplne vynuluje ... dokonca dojde ku urcitemu padu celeho systemu az o niekolko desiatok km ... je to v dosledku zvysenia prevahy gravytacneho zrychlenia a nedostatku doprednej rychlosti ktora by to zrovnala ... ale tah motorov moze v tejto zaze nabrat obpacnu orientaciu ako pri vzlete a dopomoct si tak k zyseniu rychlosti naukor straty vysky ... toto je o cosi rozumnejsie riesenie ako neustale udrzovanie vysky na ukor straty paliva ... po dosiahnuti dostatocnej rychlosti ktora zapbrani dalsiemu padu je mozne este poopravit vysku a jeto ... motory su vypojene a odhadzuje sa ET ... pri rahetach aj pri pegasuse je to presne ten isty scenar ...
Pre vylety do vesmiru by bolo naozaj najlepsie pouzit niejaky vztlakovy dopravny prostriedok ktory by vyniesol do dostatocnej vysky raketu a ta by na dobre slovo nebeskej mechaniky a za pomoci svojich smiesne malich motorov dosiahla obeznu rychlost. Najlepsie by bolo keby sa teto dopravny prostriedok dokazal lietat az na hraniciach atmosfery ... aj na ukor svojej rychlosti ... no na vynesenie 700t urychlovacej rakety do vysky viac ako 35km by to musel byt uz macek ... nieco na styl concorde alebo walkira iba 3-4 vacsie ... zralo by to sice 200t kerosenu zpocas hodinoveho letu do 35km vysky s cielovou rychlostou do MACH 3,5 .. ale nieje to predsa len spalovanie vyse 1kt tri-neviemco-chlor-neviemco-amonneho+hlinik + kto vie ake svynstvo ... neskor by sa mohol pouzit aj scream-jet motor co by teda prinieslo zvysenie letovej hladiny a rychlosti dokonca az na uroven obeznej rychlosti ... a uplne odstranenie problemu so splodinami kedze funguje na vodik ... co ma svoje urcite vyhody ... aj ked v konecnom dosledku by to prinieslo asi zvysenie spotreby na uroven 250-300t vodiku ... len ja neviem kde by sa skaldovalo tak e nenormalne mnozstvo vodiku v tom lietadle:)
ak su niekde chyby (ale vecne!) tak mi ich opravte v svojich komentaroch ... nebudem sa hnevat ... nemozem vediet vsetko presne .. nech zije skleroza!
MH - 5/8/2005 - 16:37
Jestli mohu, mel bych jednu technickou poznamku k popisu letu STS 4 (viz. Pilotovane lety na tomto Webu). Je dokonce pravdepodobne, ze se to bude vyskytovat i jinde nez u tohoto letu.
O co mne jde:
STS-4 byl let s vojenskym poslanim a v te souvislosti pan Vitek uvadi, cituji: "...hlavní část informací o vojenském užitečném zatížení šla kódovanou linkou přes palubní dálnopis..." Je to u me asi profesionalni deformace, ale velice mne tam vadi to slovicko "kodovanou". Kodovat mohu program pro pocitac (napr. do instrukci v Assembleru ci C atd..) nebo napr. prilohu E-mailu do formy, vhodne k prenosu pres TCP spojeni se serverem, ale urcite bych pouze nekodoval tajne informace. Tajne informace bych v kazdem pripade jeste sifroval.
Mezi kodovanim a sifrovanim je propastny rozdil. Koduji, pokud chci nejak prizpusobit data, aby byl jejich prenos napr. efektivni (napr. zakoduji analogovou "velicinu" do binarni formy treba v pripade telemetrie). K dekodovani mne pak staci znat algoritmus, pripadne pokud jej neznam, neni zas takovy neprekonatelny problem jej zpetnym inzenyrstvim zjistit. Oproti tomu sifruji data, u kterych chci, aby si je nikdo nepovolany (napr. nikdo kdo nezna tajny symetricky klic) neprecetl.
Jaky je nazor autora clanku ? Ja si myslim, ze by to bylo dobre opravit. Jsem dalek poucovani (navic jsem zde relativne novy), cloveku jen neuniknou drobne nedostatky, souvisejici s jeho profesi.
Jedna se samozrejme o drobnost v jinak skvele podanych informacich - ctu to se zatajenym dechem, dokonce si vzpominam, jak jsem to jako 12 lety kluk citaval v LK apod.
Daniel Lazecký - 5/8/2005 - 20:36
Řekl bych ,že v tomto případě jde o chybku skoro života nepodstatnou,ale vloudila se . Musím ,zde podtrhnout práci páně Vítka,kterou si vážím a velmi ji prostě respektuji. Nárok na zmýlenou má každý a kdo zná pana Antonína mi pak dá za pravdu,že tento skromný člověk pro kosmonautiku udělal mnoho, a doufám, že tak pokud zdravíčko dovolí bude tak i dále. V minulosti ,a i tedy dnes v přítomnosti nám všem svým strdcem a pracovním nasazení podává informace, před kterými mnozé smekáme. Navrhuji příteli podívat se a také navštívit jeho přednášky napčíklad v pravidelných setkáních naší "tlupy přévrženců" kosmonautiky. Jedna příležitost je ve lázních Bohdaneč a druhá bude v lestopadu na hvězdárně ve Valmezu. Bližší údaje o těchto akcích si dohledej na zdejších stránkách MEKu. Přeji příjemné čtení,zábavu a poučení
s pozdravem ¨
Daniel
ales - 5/8/2005 - 22:10
Randome, tvůj příspěvek byl na mne nějak příliš "hutný" Pokud jsi chtěl říct, že každý typ rakety má svou vlastní optimální trajektorii vzletu, nebo že vzdušný start je principiálně výhodný, tak s tím naprosto souhlasím a je mi to jasné.
Ovšem v tvém konkrétním textu jsem ztratil přehled čemu říkáš "odklon" SSME a SRB, co znamenají poznámky o minutové spotřebě SSME, o normálové složce zrychlení zaručující zvyšování výšky atd.
Fyzikální základy vzletu snad chápu, ale nejsou mi jasné takové "detaily" jako proč je nejvýhodnější vystoupat do 108 km a pak pomalu trochu klesnout na 102 km? Proč je to výhodnější než stoupat trochu "ploššeji" bez převýšení až do těch 102 km? Nebo naopak proč je to výhodnější než nastoupat nejdřív třeba do 130 km a pak klesnout zase na těch 102 km? Proč je výhodnější letět po plošší trajektorii i za cenu nutného velkého odklonu tahu od směru letu (což přináší jisté ztráty)? O kolik se od sebe jednotlivé hypotetické varianty liší? Informace v tomto směru nedokážu z tvého příspěvku vydolovat, ale rozhodně díky za snahu.
P.S.: obvodová rychlost rotace Země na rovníku je přes 462 m/s a na úrovni KSC je to stále přes 408 m/s
[Upraveno 05.8.2005 poslal ales]
Adolf - 6/8/2005 - 02:08
Pánové raketčíci, jsem asi naivní. Mně by se ale líbilo, kdyby existovala optimální trajektorie letu do vemíru, něco jako jako diagram optimálního tepelného cyklu. Jednotlivá řešení by pak z něj vycházela k posouzení své účinnosti jako u tepelných motorů. Optimální trajektorii by někdo udělal na základě gravitačního zákona a pravidel o hustotě vzduchu jako nějakou optimalizační variační úlohu. Bez takovéhoto principiálního základu mi připadá posuzování reálných trajektorií vzestupu dost jako postavené na metodickém blátě.
Adolf - 6/8/2005 - 02:10
Pánové raketčíci, jsem asi naivní. Mně by se ale líbilo, kdyby existovala optimální trajektorie letu do vemíru, něco jako jako diagram optimálního tepelného cyklu. Jednotlivá řešení by pak z něj vycházela k posouzení své účinnosti jako u tepelných motorů. Optimální trajektorii by někdo udělal na základě gravitačního zákona a pravidel o hustotě vzduchu jako nějakou optimalizační variační úlohu. Bez takovéhoto principiálního základu mi připadá posuzování reálných trajektorií vzestupu dost jako postavené na metodickém blátě.
PINKAS - 6/8/2005 - 09:07
Souhlasím s p. Holubem, že příspěvek p. Randoma byl natolik hutný, že se v něm trochu ztrácelo „co tím básník chtěl říci“. Neberte to jako výtku, sám jsem zpočátku také přeháněl rozsah. Jinak v podstatě se vším mohu souhlasit. Pouze bychom asi měli sjednotit pojmy odklon, úhel náběhu a „kobra“ a používat jen jeden, i když u STS je to asi problematické.
Problém, na který upozorňuje pan Adolf je však, že neexistuje žádná optimální trajektorie letu. Respektive existovala by, kdyby nebyla atmosféra. Pak by nejvýhodnější trajektorie byla startovat téměř vodorovně z nějaké vysoké hory a oběžnou dráhu mít co nejníže nad povrchem Země, aby někde nenarazila na pohoří. Právě nutnost průletu atmosférou a umístění oběžné dráhy až nad ní dává optimální trajektorie velmi rozdílné pro různé typy. Z hlediska gravitačních ztrát je nejvýhodnější trajektorie co nejplošší, z hlediska aerodynamických ztrát a namáhání co nejkolmější průlet atmosférou s nejmenším úhlem náběhu. Poměr těchto ztrát je rozdílný v různých výškách atmosféry a proto je vždy volena taková dráha, která odpovídá zrychlení, konstrukci a konfiguraci konkrétního nosiče. Výpočet optimální dráhy je tak složitý, že my na to nemáme a proto se spíše snažíme pochopit u konkrétních nosičů, proč taková dráha byla volená a jaké má v daném případě výhody.
random - 7/8/2005 - 21:06
tie data na adrese http://cbsnews.cbs.com/network/news/space/114_trajectory.html
su znehodnotene! ... objavil som piky ... ktore zodpovedaju priblizne dvojnasobku skutocnej hodnoty ... napriklad v case 85s po starte vychadza rychlost stupania na 1000m/s ! to je dobra kravina ... hlavne ked sa pozrm na okolite hodnoty ... kde je stupanie celkom ok .. a to na hodnote okolo 500m/s ...
...na otazky odpoviem az sa z tych dat vysomarim ... a dam ich do poriadku
ales - 7/8/2005 - 21:28
Ano, ty chyby v datech jsem zjistil taky. Každých cca 25 sekund tam chybí jeden řádek. Musel jsem to ve své tabulce doplnit (interpolovat). Aby to rozumně vyšlo, musel jsem předpokládat, že jednotlivé řádky nejsou po jedné sekundě, ale po 0,96 s.
Adolf - 8/8/2005 - 19:00
Díky za krásné vysvětlení optimální trajektorie. Když nad tím tak přemýšlím, tak by plochá trajektorie byla vhodná i pro tu vzdušnou část stoupání, protože tu by nejefektivněji obstaralo letadlo a ne raketa. Jen by to musel být pěkný macek.
PINKAS - 9/8/2005 - 06:40
Ví někdo, jakou měla isolaci nádrž LOX/LH2 u Energie, nebo zda měla vůbec nějakou? Ze všech snímků, které jsem viděl – snímek ze startu jak s Buranem, tak s Polyusem, snímek z montážní budovy, kde již je Buran namontován nad tankem to spíše vypadá, že žádnou neměla, neboť jsou dobře vidět sváry nádrže. Jelikož Buran i Polyus letěl při šikmém stoupání nad tankem a ne pod ním jako Shuttle (což je dané tím, že Energia měla motory pod nádrží), domnívám se, že pravděpodobnost zásahu arbiteru úlomky ledu z nádrže je mnohem menší než u STS. I když se bere v ohled setrvačná síla a strhávání úlomků atmosférou, přece jen asi i u STS se úlomky isolace svezou po ET spíše k jeho spodní části ( a u STS mohou dopadnout na Shuttle), než aby odletovaly nahorů. To asi platí i pro případné úlomky z horní části nádrže. Mělo by to být dáno gravitací a zrychlováním STS i ve svislém směru, kdy toto zrychlování již neplatí pro utržený úlomek.
Jirka - 9/8/2005 - 11:44
Co kdyz energie mela dvouplastovou nadrz s izolaci mezi? Bylo by to vcelku logicke.
Ervé - 9/8/2005 - 11:55
Jakmile skončí lety raketoplánu, nebude NIC schopné vozit na Zem tuny nákladu za rozumnou cenu, STS při jednom letu může přivézt tak 6-8 t nákladu (12-14 t minus 2 t stykovací modul a 4 t prázdný spacehab). Kliper snad vrátí 1 tunu na Zem, takže 6-8 letů.
Jirka - 9/8/2005 - 12:19
No zatim se vozi vetsinou odpadky. Ale ja osobne doufam, ze CEV nebo nejake soukrome vozitko pomuze.
PINKAS - 9/8/2005 - 12:26
Ano, to je největší ztráta pro kosmonautiku, pokud budou lety STS zastaveny a není v dohledu ekvivalentní náhrada. K dvojitému plášti nádrže u Energie - asi by to bylo technicky možné ale chtělo by to vědět určitě, zda je to tak, nebo je nádrž bez isolace.
Jirka - 9/8/2005 - 13:26
citace:Ví někdo, jakou měla isolaci nádrž LOX/LH2 u Energie, nebo zda měla vůbec nějakou?
Z teto stranky plyne, ze izolace tam byla. Ovsem jak byla resena se nezminuji
Pinkas - 10/8/2005 - 14:29
Bylo by lépe vrátit diskusi o Shuttle druhé generace do tohoto tématu.
Myslím, že pro start a přistání posádky není vůbec žádná výhoda přistání na dráze. Pouze přistání je pro televizní záběry efektnější. U startu a na oběžné dráze stejně křídlo nepracuje a přistání na padácích je možné v případě nebezpečí kdykoliv a kdekoliv při značně horších meteorologických podmínkách. Prostor a pohodlí pro posádku vůbec nezávisí na tom, zda jde o raketoplán nebo kabinu. Po přistání je mnohem snazší dopravit do závodu kabinu než Shuttle. Otázky zrychlení se dají řešit v obou případech stejně, vibrace při startu spíše budou menší u kabiny na špici rakety. Kabina nebo vztlakové těleso a špici značně zvýší bezpečnost letů při startu i přistání.
Jedinou nenahraditelnou výhodou Shuttle je možnost dopravy těžkých, cenných nákladů zpět na Zem. Kdyby jeden Shuttle mohl být zachován v záloze pro tyto vzácné případy, bylo by to řešení. Pro dopravu těžkých nákladů na LEO je STS strašně neekonomický a navíc riskuje zbytečně životy lidí. Náklad vynesený klasickou raketou za zlomek ceny může mít jednoduché pasivní stykové zařízení se stabilizací a k ISS ho dopraví universální a znovupoužitelný tahač pracující na LEO, který zakotví na ISS a dálkové rameno ISS přemístí náklad tam, kam je třeba.
Konstruovat Shuttle nové generace při stávající koncepci by vyžádalo obrovské prostředky a vůbec by neodstranilo jeho hlavní nedostatky. Energia-Buran má některé výhody ale přesto dost podobnou koncepci s nedostatky.
Přesto nejsme proti přistávání na dráze, ale jen nějakého vztlakového tělesa s posádkou a menším nákladem. Možná, že to bude právě Klipper a třeba také CEV. Měly by však mít reservní možnost v případě problémů přistát na padácích, v nejhorším případě i trochu tvrději. Samozřejmě na zem i do moře.
Za největší a nejekonomičtější pokrok do budoucna bych považoval start takových prostředků z těžkého vzdušného nosiče , jako je AN 225 Mrija nebo nebo ještě větší dvoutrupový Heacles (navrhovaný Molnia). Projekt MAKS s AN225 by nosností na Klipper úplně stačil se ztrátou jen jedné relativně malé nádrže a jednoho třípalivového motoru.
Jirka - 10/8/2005 - 14:59
Nezavrhuji znovupouzitelny nosici se startem z letiste, ale pak to musi byt jedine "klasicke" letadlo pouzite jako prvni stupen. Druhy stupen pak bude startovat ve vysce kolem 10 km (a vyse) a muze to byt prakticky cokoliv.
Presto nebude tahle cesta jednoducha a bude svadet s klasickymi raktetami dlouhy boj.
Raketoplan je zatim opravdu nenahraditelny pouze v jemnem sundavani velkych nakladu z orbity, ale nejsem si jisty, jestli tato schopnost byla nekdy opravdu vyuzita. Vzdyt velke moduly Leonardo atd... samy o sobe obsahuji jen mensi skrine, ktere by bylo teoreticky mozne nacpat treba i do kapsle. I space hab neni potreba nikam vozit, protoze je k dispozici ISS. Mozna ze pristani raketoplanu je jemnejsi nez pristani kapsle ci vztlakoveho telesa, ale nejsem si jisty, jestli tak nekdy bude zapotrebi prepravovat velky naklad a pro mensi delikatni naklady by to slo zaridit urcite i jinak - viz treba plany na pristani na Marsu se spoustenim nakladu navijakem ze vznasejici se plosiny.
Navic opravdu delikatni naklady mozna ani nikdy neopusti vesmir - bude prece k dispozici skvela laborator na ISS.
ales - 10/8/2005 - 15:14
Osobně vidím u kosmických letadel (spaceplanes) tyto možné přednosti:
- využití vztlaku i při startu (musi se startovat vodorovně a využívat třeba i atmosférické motory)
- velmi nízké přetížení při přistání (vhodné pro turisty)
- doprava relativně těžkého nákladu na Zemi (vhodné po rozvinutí produkce "něčeho" v kosmu)
- minimální nároky na pozemní zabezpečení přistání (nejsou třeba vyhledávací týmy a prostředky)
- minimální nároky na zajištění dalšího startu (žádné poškození při přistání, žádný převoz "do závodu", přistání blízko místa startu, minimální údržba)
Jsou to samozřejmě trochu idealizované vlastnosti, ale myslím, že právě na takové požadavky by měl být "shuttle druhé generace" navržen (pro ojedinělé lety do vzdálenějšího kosmu asi opravdu stačí "kapsle padající do pustiny").
Zkusíme si o možnostech takového návrhu podiskutovat v novém tématu?
mikes - 10/8/2005 - 15:38
Z tématu STS-114 od autora MH :
citace:
... ale s tim, ze lide budou do kosmu opet letat na spicce rakety v malicke primitivni kapsli a vracet se mozna zpet div ne jak za casu Apolla, s tim se smirit nedokazu ...
... To by se NASA nesmela trast pred politiky ...
... Pokud budeme myslet porad prisne ekonomicky, daleko se nedostaneme. ...
Realita je bohužel taková, že NASA je "úkolována" politiky a postujupe se podle schámatu Politika -> Ekonomika -> Technika. NASA se tudíž z principu nemůže postavit proti politikům, protože ti by ji mohli velmi rychle zastavit přísun financí ... mně se to taky nelíbí, ale nic s tím nenadělám ...
Z předchozího pak vyplývá, že NASA musí z minima vytěžit maximum. Bylo by sice hezké, že bychom měli Shuttle druhé generace, ale co s ním, když už bychom pak neměli dostatek financí na stanici nebo na lety na Měsíc.
Navíc takový Shuttle2 by byl prostředkem s omezeným použitím (Země-LEO a zpět). NASA má však létat na Měsíc, proto je zřejmě výhodnější udělat kapsi, která zvládne jak Země-LEO, tak i operace u Měsíce.
Proto je mi jedno (vzhledem k situaci), zda budeme na Měsíc létat v Shuttle2, CEV nebo třeba na koštěti ...
Adolf - 11/8/2005 - 00:39
citace:
Proto je mi jedno (vzhledem k situaci), zda budeme na Měsíc létat v Shuttle2, CEV nebo třeba na koštěti ...
To koště se mi líbí!
Katapulty a praky tu už začínají být omšelé. Ervé - 11/8/2005 - 08:34
Mě se zdá, že nejlepší by byla koncepce a la Sojuz - servisní modul, kabina pro posádku (nebo dopravu nákladu na Zem) a orbitální sekce buď s nákladem pro ISS, odpadky ke shoření, nebo místo orbitální sekce jen plošina s manipulátorem a vybavením pro opravu specializovaných družic (i vojenských) nebo plošina s rozměrnými náklady pro ISS - třeba gyroskopy, náhradní radiátory apod. Stykovací průlezy musí být velké pro přepravu skříní. Při 6 t kabině pro 6 lidí, 3 t servisním modulu + 1,5 t paliva, 3 t plošinou/orbitálním modulem a 500 kg rezervy jsme někde na 14 t lodi schopné plnit většinu požadavků STS.
Jiří Hošek - 11/8/2005 - 09:11
citace:Raketoplan je zatim opravdu nenahraditelny pouze v jemnem sundavani velkych nakladu z orbity, ale nejsem si jisty, jestli tato schopnost byla nekdy opravdu vyuzita. Vzdyt velke moduly Leonardo atd... samy o sobe obsahuji jen mensi skrine, ktere by bylo teoreticky mozne nacpat treba i do kapsle. I space hab neni potreba nikam vozit, protoze je k dispozici ISS.
Kromě toho, že se zřejmě do roku 2010 nepodaří dostavět ISS podle dosavadních přestav, a že nám možná brzy neřízeně spadne na hlavu Hubble, mě už žádný mimořádný úkol, pro který by bylo vhodné zachovat jeden raketoplán v záloze, nenapadá. Budoucí těžký stupeň EDS by mělo jít nouzově navést do atmosféry připojeným LSAMem.
Jirka - 11/8/2005 - 10:08
Diky za informaci o LDEF, ale pokud se dostavi ISS, tak uz takove kousky nebudou zapotrebi. Myslim ze japonska stanice ma plosinu pro tyto experimenty i s robotickou rukou a prechodovou komurkou pro navrat vzorku.
Patek - 11/8/2005 - 20:16
Zajímalo by mne,jestli někdo někde uvedl(asi ne-ono se těžko nechá spočítat)kolik NASA ušetřila při vývoji různých objektů vynášených STS,mám na mysli hlavně moduly ISS,Spacelab(tady ušetřila ESA).A to původně plánovaná kosmická stanice byla mnohem větší.STS byl vyvíjen hlavně pro komfortní dopravu nákladů do kosmu s možností odstraňovat různé závady přímo v kosmu.Můj názor je,že STS bude američanům dost chybět.
Mám jeden dotaz:STS náklad při startu okolo 20tun +/-;náklad při návratu okolo 10tun,ale při nouzovém přerušení startu (a letu třeba přes oceán)by přistávál s 20-ti tunami nákladu.Jak je možný takový rozdíl v přistávacích hmotnostech nákladů.Je mi jasné,že po nouzovém návratu by orbiter končil(toto je možná ten hlavní důvod tak rozdílných hmotností(při tomhle slově mi jde vrtule vobráceně-váhama se váží a ne hmotní)při přistání.
random - 12/8/2005 - 17:04
robilsom nejake analizi startu STS114 ... celkom zaujimave veci mi vysli ... napriklad sa mi podarilo odvodit vertikalnu rychlost a zrychlenie ... a dalsie veci ... neviem ako mi vyde cas bo idem na tyzden prec ale ked to stiham tak to este zverejnim ak nie tak az potom ako sa vratim
ales - 15/8/2005 - 21:25
random> robil som nejake analizi startu STS114 ... celkom zaujimave veci mi vysli ...
Než se tedy random vrátí, dám sem zatím svoje výsledky, aby je pak bylo možno porovnat s randomovými a tím odhadnout jejich (mojí) celkovou spolehlivost (správnost, přesnost).
Nejprve graf vertikální rychlosti a výšky v závislosti na čase:
A ještě graf různých zrychlení v závislosti na čase:
Z grafu je např. vidět záměrné snížení zrychlení při překonávání MaxQ necelou minutu po startu, a taky třeba větší růst odstředivého zrychlení až v závěrečné fázi letu (protože odstředivé zrychlení roste s druhou mocninou rychlosti).
Už se mi taky podařilo jakž takž "učesat" mojí pracovní tabulku s rozvinutými daty od Harwooda, takže kdo chce, může si to stáhnout a pohrabat se v tom. Ale pozor, je to Excel o velikosti cca 700 kB. Odkaz: http://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/sts-ascent.xls
Na začátku STS se počítalo v ojedinělých případech i s 50 starty za rok.
Three decades ago, NASA envisioned a shuttle so robust and cheap to operate it would eventually launch 50 times a year. In reality, the shuttle has proven costly and difficult to operate, and took more than 10 years to mark its 50th launch in September 1992.
Michal Petříček - 17/8/2005 - 09:15
citace:
Na začátku STS se počítalo v ojedinělých případech i s 50 starty za rok.
Three decades ago, NASA envisioned a shuttle so robust and cheap to operate it would eventually launch 50 times a year.
Jen malá nenápadná oprava:
eventually=nakonec
t.j. NASA předvídala, že shuttle bude tak levný a robustní, že bude nakonec startovat 50x za rok.
Hawk - 2/1/2006 - 17:25
Tak kolik startů STS tipujete letos?
Poslední článek o STS jsem četl asi před měsícem a tam mluvili o startu v květnu 2005, takže bych řekl ,že se dočkáme jednoho startu v závěru roku 2006 anebo definitivního zrušení programu letů raketoplánů.
bejcek - 2/1/2006 - 17:35
Když tipovat, tak tipovat - budou dva, na podzim tohoto roku.
Rušení letů STS by jim sice přineslo peníze, ale ta časová mezera by byla velká, no uvidíme.
nick.do - 2/1/2006 - 17:46
Ta situace s sts mi připomíná 70 leta kdy se báli poslat poslední apolla k měsíci tak je rači zrušili. Tipuju letos 2ks a nejpozděj do 2009 konec letů (tak ještě 4-5 startů pokud jim bude dál odpadat pěna).
Nejvice me zaujalo, ze podle tohoto rozpisu by melo dojit k ukonceni letu raketoplanu uz o rok drive, nez se planovalo - tedy ke 30. zari 2009 (a nikoliv az o rok pozdeji). Nevite nekdo nejake podrobnosti? Dekuji predem!
Jiří Hošek - 3/1/2006 - 18:42
Pietrobon měl tento manifest na svých stránkách už od 31.10.2005 (nepochopil jsem, co teď změnil). Předpokládám, že Pietrobon v říjnu převzal termíny startů z 19th FAWG Planning Manifest 05D-12, a ponechal údaje o užitečných zatíženích z předchozích manifestů (předtím, než FAWG ve svém manifestu "zavřel vrata nákladového prostoru"). Proto manifest Pietrobona nerespektuje nejnovější informaci, že 10. start (29.11.2007) je předběžně rezervován pro let k HST (NASA ovšem sama uvádí, že reálný termín pro tento 10.start je až počátek roku 2008). A ze stejného důvodu Pietrobon stále uvádí 19 startů k ISS oproti v současnosti plánováným 18 startům k ISS + 1 rezervovanému termínu k HST (spekuluji, že "navíc" má misi UF6).
citace:Pietrobon měl tento manifest na svých stránkách už od 31.10.2005 (nepochopil jsem, co teď změnil).
Neni pravda. I Pierobon uvadi, ze se jedna o aktualizovany manifest (3. ledna 2006). Zmenil to, ze raketoplany neskoci s koncem rozpoctoveho roku 2010 (tedy do 30. zari 2010), ale s koncem rozpoctoveho roku 2009 (30. zari 2009). Nejde mi o naklady, ale o data - zdali se NASA z nejakeho duvodu (financni, soustredeni na novou Vizi apod.) nerozhodla o rok urychlit odchod raketoplanu do duchodu.
Neptam se proto, ze by Pietrobon opisoval z dokumentu NASA, ale proto, ze zpravidla ma zakulisni informace drive, nez se objevi na oficialnich webech NASA. Proto me zajima aktualni stav, nikoliv stav z rijna 2005.
nick.do - 3/1/2006 - 20:46
6 letů za rok... to je chiméra .... no coment
Martin Kolman - 3/1/2006 - 21:00
Ale bylo by to pěkný :-) Aspoň by bylo na co koukat
Jiří Hošek - 4/1/2006 - 09:25
citace:
citace:Pietrobon měl tento manifest na svých stránkách už od 31.10.2005 (nepochopil jsem, co teď změnil).
Neni pravda. I Pierobon uvadi, ze se jedna o aktualizovany manifest (3. ledna 2006).
Znovu jsem porovnal všech 19 datumů v manifestu z 31.10.2005 (vytiskl jsem si jej 1.11.2005) a z 3.1.2006. Musím konstatovat, že jsou shodné.
Oproti předchozích manifestům se nejedná o žádné urychlení frekvence – pouze bylo zrušeno posledních 8 misí (což odpovídá Griffinovu vyjádření z 23.9.2005). Pokud jde o Griffinův záměr ukončit provoz raketoplánů již k 30.9.2009 – o tom jsem v posledním loňském čtvrtletí několikrát četl, ale nebylo to z oficiálních zdrojů. Nemohu tedy jednoznačně odpovědět na otázku, zda bude tolerován jednoroční skluz oproti současnému plánu startů.
Jiří Hošek - 4/1/2006 - 09:37
Przepraszam, ze po polsku, ale moze ktos cos zrozumie, pisalem o tym troche na swoim serwisie:
o tym, ze jak nie skoncza, to nikt im juz nie zaufa http://www.polsek.org.pl/wiesci/457,
i o problemach z ITER powstalych przy ISS -
http://www.polsek.org.pl/wiesci/306,
i jak im trudno w zwiazku z ITAR (ochrona technologii)
http://www.polsek.org.pl/wiesci/296.
Jeszcez raz przepraszam, ze pisze Wam tu po polsku.
bejcek - 4/1/2006 - 14:00
Po všech těch změnách je to stále pěkný plán, ale je to jen plán a jeho definitivní podoba se v NASA stále hledá.
Jde o to aby:
a) - se ušetřilo - zrušíme STS (nevidím to jako dobré, už vychytali mnohé vadý a utíkají od toho, jako kdysi od Apolla!)
b)- levně,dobře a rychle zkonstruoval CEV (to jsou zbožná přání, bude dražší? a kdy bude?)
c)- vyřešilo co s mezerou mezi lety STS a CEV, astronauti jim budou sedět na zemi a stárnout, bude-li mezera 5-7 let?)
d)- jde o to co s ISS - nedostavět? Jde o věrohodnost slibů USA - důvěru(jak píše pan Przybyla)partnerů. Pro budoucnost platí, že NASA nemůže jít na Mars sama. Let na Měsíc si snad sami udělají, ale Mars? Rozjet nějaký program potřebuje čas a peníze, jeho zrušení též a znovu něco obnovit je velmi problematické.
e)- kdyby vyrostla konkurence v podobě Rusko - Čína, bylo by to asi dobré, ale s těmi problémy co mají je to téměř nemožné. Je ESA schopná dělat něco sama?
Adam Przybyla - 4/1/2006 - 14:24
ESA + CHINY + Rosja moze cos zrobic;-)
A ma Ksiezyc to Amerykanie sami sie nie wybiora, doleciec tam
jak za czasow Apollo moga, ale juz aby tam zalozyc baze - cos jak ISS
ale na Ksizeycu, to juz nie beda w stanie - to za duze koszty i problemy.
Pamietajcie, ze oni nie potrafili zrobic ani TransHUBa ani CRV,
skasowali oba projekty cala. A zrobienie bazy na Ksiezycu byloby
o wiele wiele bardziej trudne.
Dekuji za vysvetleni a za zdroje! Clovek nemuze pri nejlepsi vuli sam sledovat vsechno...
Bez muceni se ale priznam, ze se mi na cele veci neco nezda. A to je fakt, jak muze NASA zadat o penize na provoz raketoplanu v roce 2010, kdyz tam s zadymi lety de facto nepocita (rocni "rezerve" rozumim ja, rozumite ji vy, ale nikoliv statni rozpocet). Odpurci v Kongresu apod. by ji za neco podobeho roznesli na kopytech... No nic, uvidime, jak to bude vypadat. Kazdopadne bych rad v zivote jeste alespon jeden raketoplan videl startovat...
Jiří Hošek - 5/1/2006 - 15:14
citace:Bez muceni se ale priznam, ze se mi na cele veci neco nezda. A to je fakt, jak muze NASA zadat o penize na provoz raketoplanu v roce 2010, kdyz tam s zadymi lety de facto nepocita (rocni "rezerve" rozumim ja, rozumite ji vy, ale nikoliv statni rozpocet). Odpurci v Kongresu apod. by ji za neco podobeho roznesli na kopytech...
Já to vidím takto (neručím za správnost svých myšlenek):
NASA nežádá peníze na rok 2010, ale na fiskální rok 2010 (tj. na období 1.10.2009-30.9.2010), a to konkrétně v položce Space Shuttle 2,42 miliardy dolarů. Veškeré pracovní síly a infrastruktura NASA pro provoz raketoplánů, nacházející se na KSC (VAB, LC 39A a B , OPF,...) i jinde, bude převáděna do Constellation Systems postupně (podle potřeby) do konečného termínu 30.9.2010. Při okamžitém převedení veškeré této infrastruktury i peněz by kritici budou poukazovali, že se návrat na Měsíc prodražuje.
tomas.pribyl - 5/1/2006 - 15:18
citace:
citace:Bez muceni se ale priznam, ze se mi na cele veci neco nezda. A to je fakt, jak muze NASA zadat o penize na provoz raketoplanu v roce 2010, kdyz tam s zadymi lety de facto nepocita (rocni "rezerve" rozumim ja, rozumite ji vy, ale nikoliv statni rozpocet). Odpurci v Kongresu apod. by ji za neco podobeho roznesli na kopytech...
Já to vidím takto (neručím za správnost svých myšlenek):
NASA nežádá peníze na rok 2010, ale na fiskální rok 2010 (tj. na období 1.10.2009-30.9.2010), a to konkrétně v položce Space Shuttle 2,42 miliardy dolarů. Veškeré pracovní síly a infrastruktura NASA pro provoz raketoplánů, nacházející se na KSC (VAB, LC 39A a B , OPF,...) i jinde, bude převáděna do Constellation Systems postupně (podle potřeby) do konečného termínu 30.9.2010. Při okamžitém převedení veškeré této infrastruktury i peněz by kritici budou poukazovali, že se návrat na Měsíc prodražuje.
To jo, ja to vidim velmi podobne (ne-li stejne). Jenomze prave na rozpoctovy rok 2010 (tedy od 1. rijna 2009) neni v letovem radu planovany ani jeden start raketoplanu. To mi nejde do makovice.
VR - 5/1/2006 - 17:57
Já bych si s tím zase hlavu tak moc nelámal.
Já rok 2010 vidím také jako rezervu. Letový řád je zvládnutelný (starty do konce FY 2009), ale jen za předpokladu, že nebudou vážné problémy, výraznější odklady a bude dostatek peněz. Hladce to ale určitě nepůjde, takže něco sklouzne do FY 2010. A rozpočet na FY 2010? To je zatím jen návrh, který se ještě několikrát změní.
Adolf - 8/1/2006 - 17:46
citace:
Bez muceni se ale priznam, ze se mi na cele veci neco nezda. A to je fakt, jak muze NASA zadat o penize na provoz raketoplanu v roce 2010, kdyz tam s zadymi lety de facto nepocita (rocni "rezerve" rozumim ja, rozumite ji vy, ale nikoliv statni rozpocet). Odpurci v Kongresu apod. by ji za neco podobeho roznesli na kopytech... No nic, uvidime, jak to bude vypadat. Kazdopadne bych rad v zivote jeste alespon jeden raketoplan videl startovat...
Věcně nevím, o co jde. Připomínám jen fakt, že každý projekt má svou uzavírací fázi, která má také své náklady. Jestli v r. 2009 přestanou létat, tak kdyby v roce 2010 všecho řezali na kousky a vozili do šrotu, tak je na to zapotřebí rozpočet. Nejde v roce 2010 o uzavírací náklady projektu raketoplánů?
tomas.pribyl - 10/1/2006 - 07:25
citace:Já bych si s tím zase hlavu tak moc nelámal.
Dobra rada nad zlato! Uz vidim, jak do novin/casopisu pisu "s terminem ukonceni provozu raketoplanu si nemame lamat hlavu". :-(
citace:Já rok 2010 vidím také jako rezervu. Letový řád je zvládnutelný (starty do konce FY 2009), ale jen za předpokladu, že nebudou vážné problémy, výraznější odklady a bude dostatek peněz. Hladce to ale určitě nepůjde, takže něco sklouzne do FY 2010. A rozpočet na FY 2010? To je zatím jen návrh, který se ještě několikrát změní.
S timto (odklady, technicke problemy apod.) souhlasim. Jenomze to je neco, co tezko naplanujete. A tezko tyto odklady zohlednite do rozpoctu (uz vidim kolonku v rozpoctu NASA 2010: "na sklouznute starty"). Ze se navrh zmeni je mi take jasne - ale navrh musi byt na NECEM zalozeny.
Otazkou je, jake je OFICIALNI datum ukonceni provozu raketoplanu - pokud je to 30. zari 2010, tak proc na (rozpoctovy) rok 2010 nejsou planovane zadne starty. Pokud je to 30. zari 2009, tak KDE se tato informace da overit.
tomas.pribyl - 10/1/2006 - 07:31
citace:Připomínám jen fakt, že každý projekt má svou uzavírací fázi, která má také své náklady. Jestli v r. 2009 přestanou létat, tak kdyby v roce 2010 všecho řezali na kousky a vozili do šrotu, tak je na to zapotřebí rozpočet. Nejde v roce 2010 o uzavírací náklady projektu raketoplánů?
Uzaviraci fazi tady nikdo nezminoval - resime termin ukonceni letu. Pokud jsou naklady v roce 2010 uzaviraci, pak to znamena, ze v roce 2010 uz se s lety raketoplanu nepocita. Jenomze toto je jen Vase dedukce - ja bych potreboval nejake oficialni (resp. oficialnejsi :-) stanovisko ohledne tohoto terminu.
VR - 10/1/2006 - 09:44
citace:
citace:Já bych si s tím zase hlavu tak moc nelámal.
Dobra rada nad zlato! Uz vidim, jak do novin/casopisu pisu "s terminem ukonceni provozu raketoplanu si nemame lamat hlavu". :-(
citace:Já rok 2010 vidím také jako rezervu. Letový řád je zvládnutelný (starty do konce FY 2009), ale jen za předpokladu, že nebudou vážné problémy, výraznější odklady a bude dostatek peněz. Hladce to ale určitě nepůjde, takže něco sklouzne do FY 2010. A rozpočet na FY 2010? To je zatím jen návrh, který se ještě několikrát změní.
S timto (odklady, technicke problemy apod.) souhlasim. Jenomze to je neco, co tezko naplanujete. A tezko tyto odklady zohlednite do rozpoctu (uz vidim kolonku v rozpoctu NASA 2010: "na sklouznute starty"). Ze se navrh zmeni je mi take jasne - ale navrh musi byt na NECEM zalozeny.
Otazkou je, jake je OFICIALNI datum ukonceni provozu raketoplanu - pokud je to 30. zari 2010, tak proc na (rozpoctovy) rok 2010 nejsou planovane zadne starty. Pokud je to 30. zari 2009, tak KDE se tato informace da overit.
Hlavně jsem chtěl napsat, že bych nespojoval "starý" návrh rozpočtu s "nejnovějším" letovým řádem STS. To spolu nemusí být vůbec kompatibilní. Jinak kolik bude ještě startů STS mě taky dost zajímá.
tomas.pribyl - 10/1/2006 - 09:50
citace:Hlavně jsem chtěl napsat, že bych nespojoval "starý" návrh rozpočtu s "nejnovějším" letovým řádem STS. To spolu nemusí být vůbec kompatibilní. Jinak kolik bude ještě startů STS mě taky dost zajímá.
A to je v podstate to, na co se ptam... Pokud jsou zmeny v letovem radu (byt zatim neoficialne vyhlasene), pak bezpochyby musi byt zmeny i v rozpoctu (byt zatim neoficialne vyhlasene).
Jiří Hošek - 11/1/2006 - 14:59
citace:Hlavně jsem chtěl napsat, že bych nespojoval "starý" návrh rozpočtu s "nejnovějším" letovým řádem STS. To spolu nemusí být vůbec kompatibilní.
Obojí se tváří jako "nejnovější" (konec roku 2005), ale současně s tím se objevila zpráva, že na realizaci "nejnovějšího" letového řádu STS chybí NASA v "nejnovějším" rozpočtu 4-6 miliard dolarů.
Jirka - 12/1/2006 - 21:37
Na webu jsem zachytil zvesti ze, kvetnovy start je pase, kvuli pomalym pripravam ET. Musi byt totiz pripraveny vpodstate 2 ET (1 pro zachrannou vypravu).
Atlantis taky zrejme pujde brzo do duchodu, nebot mu zbyvaji pouze 4 lety pred tim nez by mel podstoupit generalku.
Ervé - 13/1/2006 - 08:27
Myslím že květen je opravdu nereálný, budem rádi za červenec. Vzhledem k mlčení ohledně oprav systému tepelné ochrany raketoplánu bych čekal, že další start bude nejméně dva, spíše ale tři měsíce po STS-121. Komise totiž bude muset rozhodnout, jestli tenhle bod zruší nebo ne a to nebude lehké rozhodování.
geo - 21/1/2006 - 22:45
Dobrý den.
V Právu na sobotu 20-21.1.2006 je článek, kde se píše o názoru amerického kosmonauta Richard Mullane na bezpečnost amerického raketoplánu.
Mullane, který letěl 3x na palubě Atlantisu a Discovery a odešel z NASA v 1990, říká, že z důvodu neexistence únikového systému s vlastním pohonem v případě neštěstí při startu na amerických raketoplánech, jsou tyto nejnebezpečnější člověkem řízenou kosmickou lodí, kterou kdo pilotoval.
Máte někdo něco k tomuto?
Plánují Američané nějakou kosmickou loď pro rutinní mise na orbit Země, řešící tento problém? A jak má tato vypadat?
S pozdravem Jirka
Archimedes - 21/1/2006 - 23:58
CEV ma mit zachranny system nad kabinou (podobne jako treba Sojuz) a na "rutinni mise" na zemskou orbitu letat bude, prinejmensim pokud se nenajde nejaky soukromy dodavatel (napr. t/Space) lode specializovane na LEO. Na to si ale jeste pockame.
Jirka - 22/1/2006 - 09:56
Někdo se stejným nickem jako já. Zajímavé.
Nevím jestli je STS nejnebezpečnejší loď všech dob, ale určitě není bezpečnější než Sojuz v současnosti.
dodor - 22/1/2006 - 11:31
Počtem startu k počtu úmrti vyhraje asi Apollo.
Jirka Dlouhý - 22/1/2006 - 11:34
citace:Dobrý den.
V Právu na sobotu 20-21.1.2006 je článek, kde se píše o názoru amerického kosmonauta Richard Mullane na bezpečnost amerického raketoplánu.
Mullane, který letěl 3x na palubě Atlantisu a Discovery a odešel z NASA v 1990, říká, že z důvodu neexistence únikového systému s vlastním pohonem v případě neštěstí při startu na amerických raketoplánech, jsou tyto nejnebezpečnější člověkem řízenou kosmickou lodí, kterou kdo pilotoval.
Máte někdo něco k tomuto?
Plánují Američané nějakou kosmickou loď pro rutinní mise na orbit Země, řešící tento problém? A jak má tato vypadat?
S pozdravem Jirka
Osobně jsem toho názoru, že nejnebezpečnější byl Voschod. Ten také z důvodu úspor hmotnosti žádný únikový systém neměl. Tehdejší nosná raketa neměla kapacitu na to aby byli v lodi buď tři kosmonauti (Voschod 1), nebo dva plus přechodová komora pro výstup do volného prostoru (Voschod 2). Navíc kvůli malému prostoru musela letět posádka Voschodu 1 bez skafandrů.
Archimedes - 22/1/2006 - 12:19
No ona takova Mercury byla taky na vsechno dimenzovana jen tak-tak...
Archimedes - 22/1/2006 - 12:23
A zrovna Apollo myslim nebyla spatna lod (po tom, co prestaveli jeste pred prvnim letem vnitrek kabiny na mene horlave materialy) - lod, ktera prezije vynuch na palube (byt za nezbytne pomoci LEMu) tak, ze se dokaze vratit s posadkou od Mesice na Zemi, myslim neni postavena spatne...
Jirka Dlouhý - 22/1/2006 - 12:49
citace:No ona takova Mercury byla taky na vsechno dimenzovana jen tak-tak...
Ale Mercury přes svou nedokonalost, kdy se nevědělo zda Glenn uhoří při přistání, měla aktivní systém záchrany. I když byla tip-ťop kosmonaut skafandr měl, i přes problémy s jeho klimatizací.
dodor - 22/1/2006 - 13:03
Ja neříkam že Apollo byla špatná loď. Jen říkam že na 11 startů ma na svědomí 3 úmrtí (na zemi) a další 3 ohrožení na životě (Apollo 13).
Hawk - 22/1/2006 - 18:07
Tak z hlediska této logiky je Space Shuttle zatím bezpečnější než Apollo, Shuttle má na asi 110 startů 14 smrťáků, tedy asi 12.6% oproti 27% u Appolla.
Zatím se ukazuje, že ruská cesta zdokonalování stále jedné koncepce je lepší, než americký způsob přeskaování z jedné koncepce na druhou. Doufám, že to nebude moc bolet mež se na CEVu vychytají nejhorší mouchy.
Jan Baštecký - 22/1/2006 - 22:35
citace:Tak z hlediska této logiky je Space Shuttle zatím bezpečnější než Apollo, Shuttle má na asi 110 startů 14 smrťáků, tedy asi 12.6% oproti 27% u Appolla.
Zatím se ukazuje, že ruská cesta zdokonalování stále jedné koncepce je lepší, než americký způsob přeskaování z jedné koncepce na druhou. Doufám, že to nebude moc bolet mež se na CEVu vychytají nejhorší mouchy.
... asi by nebylo od veci spolehlivost ruznych kosmickych lodi seradit podle "trapne klasickych meritek". Tedy napriklad podle procenta nehod pripadajicich na letovou clovekohodinu.
Ona pak ta statistika vyjde opravdu jinak (a docela zajimave)!!!
zdravim
Honza
bejcek - 23/1/2006 - 10:38
Kritika Mika Mullana byla i v Lidovkách - sobotní vydání 21.1., převzato od Reuter a ČTK. (míchali tam astronauty s kosmonauty - vše jsem přepsal na astronauty).
_____________________________________________________________________
Raketoplány jsou "nejnebezpečnější člověkem řízenou kosmickou lodí, kterou kdo pilotoval". V rozhovoru pro agenturu Reuters to u příležitosti vydání knihy pamětí Riding Rockets),řekl bývalý astronaut Richard Mullane (60). Výňatky citoval specializovaný server Aero News (www.aeronews. net).
Mullane, jenž letěl třikrát na palubě Atlantisu a Discovery a odešel z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v roce 1990, spatřuje důvod v tom, že "nemají únikový systém s vlastním pohonem v případě neštěstí při startu, jako se to stalo s Challengerem v roce 1986".
"Únikový systém, který máme, je v podstatě stejný, jaký míval pilot bombardéru B-17 za druhé světové války," řekl astronaut. Přitom řiditelný únikový systém, který by vystřelil astronauty z raketoplánu, mohl zachránit posádku Challengeru. "Jen vrátní a číšníci v restauraci NASA nenesli vinu na smrti sedmi astronautů Challengeru," napsal ve své knize.
Nikdo se totiž podle něj nepoučil a zkáza Columbie (2002) byla opakováním Challengeru: přes trvalý konstrukční problém - ulamování kusů těsnicí pěny na nádržích -NASA vyslal další posádky.
"Přežil jsem jako ostatní. Držel jsem pusu zavřenou a vydržel jsem," líčí Mullane odvrácenou tvář NASA, v níž nechtěl riskovat vyřazení z posádky. Byrokracie odkládala řešení problémů. "Byli jsme hořce rozzlobení na naše vedení," napsal Mullan. Ale, přesto podle něj sami astronauti hnaní soutěživostí a touhou létat váhali upozornit na problémy, jichž si byli vědomi, ze strachu, že je byrokracie NASA už nepustí na oběžnou dráhu."Není to jako v jiném zaměstnání, kde můžete jít za šéfem a říct mu: Strč si tu práci někam! Tohle v NASA nejde.
Ervé - 23/1/2006 - 15:04
Statisticky vychází raketoplán (2 smrtelné havárie ze 114 startů) bezpečnější než celých 40 let Sojuzu (2 smrtelné havárie a 2 havárie se záchranou posádky z 93 startů), jenomže pokud vezmeme období od začátku letů raketoplánů, má Sojuz jen jednu havárii se záchranou posádky, zatímco STS dvě smrtelné katastrofy, takže Sojuz T, TM a TMA je mnohem bezpečnější než raketoplán.
Pirochta - 23/1/2006 - 15:32
citace:Tak z hlediska této logiky je Space Shuttle zatím bezpečnější než Apollo, Shuttle má na asi 110 startů 14 smrťáků, tedy asi 12.6% oproti 27% u Appolla.
Zatím se ukazuje, že ruská cesta zdokonalování stále jedné koncepce je lepší, než americký způsob přeskaování z jedné koncepce na druhou. Doufám, že to nebude moc bolet mež se na CEVu vychytají nejhorší mouchy.
Appollo mělo nějaký smrťák? Tj. považuješ simulaci letu v testovací kabině za let? Velmi zajímavé znásilnění statistiky...
dodor - 23/1/2006 - 15:45
citace:
citace:Tak z hlediska této logiky je Space Shuttle zatím bezpečnější než Apollo, Shuttle má na asi 110 startů 14 smrťáků, tedy asi 12.6% oproti 27% u Appolla.
Zatím se ukazuje, že ruská cesta zdokonalování stále jedné koncepce je lepší, než americký způsob přeskaování z jedné koncepce na druhou. Doufám, že to nebude moc bolet mež se na CEVu vychytají nejhorší mouchy.
Appollo mělo nějaký smrťák? Tj. považuješ simulaci letu v testovací kabině za let? Velmi zajímavé znásilnění statistiky...
Byla nehoda způsobená konstrukcí lodě apolla byla. Byla příčinnou nehody vnější údalost mimo apollo nebyla.
Tzn. že tato nehoda se da přičítat k lodi Apollo. I když nebyla určena pro let do vesmiru.
Nevím přepočítavat poruchovast na let/hodiny není štastné protože jak potom brat sojuz zaparkovany na miru nebo ISS?
I když appolo 13 ukazuje že i za poměrně bezpečném letu ve vesmiru se stane nepříjemna událost.
Patek Luboš - 23/1/2006 - 17:58
citace:
Byla nehoda způsobená konstrukcí lodě apolla byla. Byla příčinnou nehody vnější údalost mimo apollo nebyla.
Tzn. že tato nehoda se da přičítat k lodi Apollo. I když nebyla určena pro let do vesmiru.
Nevím přepočítavat poruchovast na let/hodiny není štastné protože jak potom brat sojuz zaparkovany na miru nebo ISS?
I když appolo 13 ukazuje že i za poměrně bezpečném letu ve vesmiru se stane nepříjemna událost.
Loď v níž uhořela posádka Apolla 1 byla přímo určena k letu do kosmu(první let pilotovaného Apolla).Pokud by se tato trgédie nezapočítala do statistik tak by se nemohla započítávat ani nehoda Sojuzu T-10.1 - stala se před startem do kosmu (během předstartovních příprav). Nehody Sojuzu 18.1 a Sojuzu T-10.1 nemají přímou souvyslost lodí Sojuz, šlo o nehody nosné rakety, která se zároveň používá i v jiných programech.
Pirochta - 24/1/2006 - 09:34
citace:
Tzn. že tato nehoda se da přičítat k lodi Apollo. I když nebyla určena pro let do vesmiru.
No, byla, jinak by ji asi nezapočítávali. První start lodi Apollo byl plánován na 21. února 1967. Během tréninku na rampě ale došlo 27. ledna 1967 v kabině k tragickému požáru.
Požár vznikl patrně od elektrického zkratu, který se v kabině, naplněné atmosférou z čistého kyslíku při tlaku 1 at (provozní tlak je přibližně třetinový), rychle rozšířil, takže kosmonauti během několika vteřin byli mrtvi. V nádržích nosné rakety ani kosmické lodi nebylo žádné palivo.
Po analýze příčin nehody došlo k přijetí řady opatření, z nichž nejvýznamnější bylo, že pro zmírnění rizika požáru byla napříště atmosféra velitelské kabiny Apollo v době, kdy raketa stojí na startovní rampě nebo se nachází v předorbitální fázi vzletu, tvořena směsí 60% kyslíku a 40% dusíku.
Takže kdyby neprobíhaly testy ale let, tak by nebyla kabina tak přesycena kyslíkem a k požáru by možná nedošlo. Tj. podmínky při testování nebyly stejné s podmínkami při letu.
Ale to je stejně jedno. Udává se to jako havárie, ale já bych to za havárii nepovažoval, protože raketa byla bez paliva a v podstatě se tehdy loď pouze připravovala a ladily systémy - tj. byla ještě ve fázi přípravy a testování prvního typu svého druhu. Všechny ostatní havárie se staly až po startu daného typu nebo jeho přípravě.
dodor - 24/1/2006 - 20:04
Tzn. že tataž loď Apollo1 měla být použita později, kdyby nedošlo k nehodě? Jestli ano tak jsem se aspoň něco dozvěděl.
Patek Luboš - 24/1/2006 - 21:47
citace:Tzn. že tataž loď Apollo1 měla být použita později, kdyby nedošlo k nehodě? Jestli ano tak jsem se aspoň něco dozvěděl.
Samozřejmě, jednalo se o loď určenou pro první pilotovaný let Apolla.Už byla na startovací rampě a na raketě se která ji měla vynést.
Jiří Hošek - 26/1/2006 - 18:25
citace:Ja neříkam že Apollo byla špatná loď. Jen říkam že na 11 startů...
Apollo letělo s posádkou patnáctkrát.
dodor - 26/1/2006 - 18:39
citace:
citace:Ja neříkam že Apollo byla špatná loď. Jen říkam že na 11 startů...
Apollo letělo s posádkou patnáctkrát.
Patrně počítáte i program Sojuz-apollo a Skylab pak ANO a musíme vlastně započítat i Apollo1 když ho zahrnujeme do statisktik nehod.
marcellino4 - 27/1/2006 - 17:19
na ake minimum sa daju zrazit celkove naklady na let raketoplanu.vo vseobecnosti bol kazdy let novou vedeckou alebo technologickou misiou.ak by sa pravidelne posielali raketoplany s rovnakou ulohou stereotypne,kolko by to stalo
Adolf - 27/1/2006 - 22:04
Marccelino, když vzpomenu ty diskuse, jak se tu dohadují, že kdesi četli, něco o rozpočtu a jinde o harmonogramu nějakého projektu a při tom nikdo neví, jestli ten rozpočet a ten harmonogram patří k sobě ve stejné verzi projektu, tak mám velké pochybnosti, že tu někdo dost informací, aby o této otázce mohl uvažovat.
Kalkulace projektů bývají spletité a provádí se strukturální analýzou se spostou rekurentních vztahů a maticových formulí. Tady to asi nebude o tom, že na zemi je nějaká instalace představující fixní náklady a několikanásobné zvýšení počtu startů několikanásobně sníží složku průměrných fixních nákladů.
Zajímavé by při tom bylo vědět, jak je využit základní tým a základní zařízení kosmického střediska, který představuje jasné fixní (časové náklady) či o jeho kapacitu konkuruje více projektů vypouštění kosmických těles. Také jaké jsou náklady na stažení specifických týmů a zařízení, pro vypuštění třebas toho STS. Do jaké míry se projevuje, že třebas dodavatel rakety k vypuštění alokuje část svých lidí a zařízení ze svých podniků na tento let, při čemž tyto zdroje jsou stažen z jiných aktivit, čímž vzniknou náklady vzniklé ztrátou z alternativního využití.
Zajímalo by mě tedy, jestli někdo ví, jak je to s využitím týmů kmenových zaměstnanců kosmodromů, s konkurencí kosmických projektů o tyto týmy, se stahování některých týmů z jiných aktivit a s příslušnými náklady na pohotovost takových týmů jinde a na jejich alternativní využití. Počítám, že asi těžko někdo bude znát příslušná čísla, ale základní fakta o tom, kolik zabezpečovací práce dělají "kmenoví" a kolik "externisté" a jaká je konkurence vypouštění pilotovaného letu o tyto kapacity s jinými kosmickými či nekosmickými procesy, které je využívají.
Adolf - 27/1/2006 - 22:06
Marcellino4, omlouvám se za zmršení jména ve svém předchozím příspěvku.
Hawk - 28/1/2006 - 16:09
Před dvaceti lety explodoval Challenger a defacto tak skončilo zlaté období americké pilotované kosmonautiky. NASA po této tragédii připomíná těžkopádného upoceného bojácného tvora, který neví kudy kam. Vrcholem všeho je pak Clintonova administrativa. Misto aby raketoplány začaly stavět Freedom, jsme svědky osekání tohoto projektu na Alfu, který po dalším očesání dostává název ISS, po těchto peripetiích se smysluplné využití STS-stavba orbitálních komplexů posunuje až na konec 90tých,kdy konečně začíná stavba Mezinárodní stanice.
Jiří Hošek - 31/1/2006 - 09:41
citace:na ake minimum sa daju zrazit celkove naklady na let raketoplanu.vo vseobecnosti bol kazdy let novou vedeckou alebo technologickou misiou.ak by sa pravidelne posielali raketoplany s rovnakou ulohou stereotypne,kolko by to stalo
Úkol 1: Montáž rozmanitých zbývajících dílů ISS – hotových a připravených na KSC
Úkol 2 (zrušen v roce 2004): Pravidelné zásobovací "stereotypní" lety k ISS do roku 2020 (pouze moduly MPLM a palety ULC)
Úkol 3 (Marcellinova vize dopravy lunárních zdrojů raketoplánem z LEO na Zemi)
Proč myslíte, že by frekvence startů u úkolů 2 a 3 mohla být vyšší než u úkolu 1, a jednotkové náklady na start (bez započtení ceny užitečného zatížení) nižší? Nenapadl mě jediný rozumný důvod.
Hawk - 8/2/2006 - 10:03
Tak Discovery prý poletí v 1.pol. května.
marcellino4 - 13/2/2006 - 14:53
vacsinou to tak byva v ekonomike ze to co sa produkuje masovo ma nizsiu vyrobnu cenu ako to co sa vyraba "rucne".preto ma napadlo ze stereotypne misie space shuttle by mohli viest k celkovemu znizeniu nakladov na jeden let.
mimochodom nevie niekto kolko presne stal vyvoj space shuttle a v akych rozpoctovych rokoch?kolko stoji vyroba jedneho raketoplanu?a kolko stoji ET a 4 alebo 5 segmentove SRB?
Jirka - 13/2/2006 - 15:19
Bohuzel nemam v hlave pocitac, takze odhady jsem sice vedel, ale zapomel. Urcite je lze nekde najit. Myslim ze let 4 segmentovho SRB stoji kolem 40mil a ET taky tak nejak.
Jenomze je tady problem, ze pred 20 lety o takovem vyuziti snilo hodne lidi (napr. Artemis), ale ukazalo se ze v praxi je to nemozne. Zivot STS je pevne spjaty s ISS a Hubblem, to je to jedine co ho drzi pri zivote. Takova zivouci mrtvola.
Jakekoliv plany vyuzivajici komercne STS jsou jen intelektualnim cvicenim beze vztahu k realite. Je mi lito ze to tak musim rict.
No ona i samotna zakladna na Mesici je takovym cvicenim. V tom pripade ale asi nema smysl lamat si hlavu financovanim.
Jinak na Mars society jsou lide, kteri si tim hlavu lamou. Tam snad nejaka informace bude (samozrejme anglicky).
Na SpaceDaily známý komentátor Jeffrey F. Bell píše, že Griffin trvá na dalším letu STS-121 někdy v květnu aniž je vyřešen problém s odpadáváním isolace a to z důvodu, aby mohl po letu říci:
"I am shocked... shocked to learn that 3.5 years of work and many billions of dollars have failed to solve this grave safety defect. Clearly we cannot afford to spend more years and more billions wrestling with this flawed system. The 2010 deadline for Shuttle retirement is fast approaching, and the European and Japanese ISS research modules are nearing the end of their shelf lives. I am forced to ground the Shuttles for good -- and if the President doesn't like that decision he can fire me tomorrow and try to find someone else to run NASA."
Ervé - 17/2/2006 - 08:13
No já nevím. Griffin urychluje CEV, aby mohl startovat kolem roku 2011. Jestli při STS-121 budou odpadávat velké kusy izolace, shuttle patrně skončí. Ale co bude potom - CEV bude nejdřív za 5 let, ISS rozestavěná, astronauti se budou vozit v Sojuzech ? Ale kam, pokud opustí ISS ? NASA je opravdu v těžké situaci, ale až opustí STS (letos nebo do roku 2011), tak neopustí ISS, protože bez ISS nikdy NASA nedostane od Kongresu peníze na lety na Měsíc. Politicky není možné ISS opustit dřív než před prvním letem na Měsíc. Tady nám bohužel chybí informace o tom, co dělá NASA pro případ opuštění STS - jestli už má vypracované studie pro dokončení ISS pomocí klasických raket, kolik by stály úpravy modulů, montáž pohonných systémů, úpravy raket Delta 4H, možná rozjezd vývoje Atlasu 5H atd.
Jirka - 17/2/2006 - 12:43
Tak to vypada ze z Griffina se stal typicky americky politik a tedy naprosty zapornak, ktery chce znicit co se da.
Ovsem pravdou je, ze drzet STS jen pro okrasu je zbytecne. Male bububu taky nemuze uskodit.
Nakonec to mozna dapadne nejakym kompromisem. Izolace bude sem tam odpadavat dal a na STS bude litat jen pet astronautu s tim ze pokud dojde k poskozeni, tak se prazdny raketoplan pokusi o automaticke pristani (to by bez posadky nemel byt zasadni problem). Pro astronauty pak zaleti jiny raketoplan jen s piloty.
Pokud Griffin chce vyzkouset co raketoplany zvladnou a ma plan jak si poradit s pripadnymi problemy, tak je urcite lepsi se pokusit ty mise odlitat co nejdriv a drzet se planu. Temer jakykoliv plan je lepsi nez jen bezradne preslapovani na miste.
Jirka - 17/2/2006 - 13:14
Stage 2 began with a little-noticed interview with the Orlando Sentinel. Griffin stated that tests have finally revealed the true cause of the dangerous foam shedding from Shuttle fuel tanks. It now appears that the expansion of the tanks when they are drained and warmed causes the frozen foam to crack. These cracks allow air to reach the metal tank during the next filling and liquify. The liquid air rapidly boils due to aerodynamic heating during launch and blows off large chunks of foam.
Tipnete si proc stupen Saturn IVB mel izolaci LHX nadrze zevnitr. Bylo to kvuli tomuto efektu. Pri vyvoji ET zrejme predpokladali, ze to nebude vyrazny problem. Stejne to ale neni blesk z cisteho nebe.
Pokud nekdo prohlasi ze po mnoha testech prisli na to proc pena odpadava, tak asi placa blbosti pro verejnost. Vedeli to uz pred 40 lety.
Michal Petříček - 17/2/2006 - 14:26
citace:... prazdny raketoplan pokusi o automaticke pristani (to by bez posadky nemel byt zasadni problem). Pro astronauty pak zaleti jiny raketoplan jen s piloty.
Pochybuji, že by se někdo pouštěl do vývoje systému automatického přistání a s tím souvisejících rozsáhlých a drahých úprav, když se STS považuje za neperspektivní. To je nereálné.
mm - 17/2/2006 - 15:07
citace:... prazdny raketoplan pokusi o automaticke pristani (to by bez posadky nemel byt zasadni problem). Pro astronauty pak zaleti jiny raketoplan jen s piloty.
To JE velky problem (pre americanov). Zvladli to len rusi na buranovi.
Jirka - 17/2/2006 - 15:39
Podle toho co jsem slysel by automaticky system pro pristani mel byt prakticky provozuschopny, ovsem problem je, ze neni nijak zvlast zalohovan. Tudiz pristat automaticky ano, ale bez posadky a v pripade nouze. Lepsi nez odepsat raketoplan hned.
Tuto informaci vypustil NASA insider na diskuznim foru na space.com. Muzete se tam mrknout, ale o moc vic informaci nez tlumocim tam nenajdete. Jeho nick je shuttle_guy.
Mimochedem, s posadkou na palube jaksi nedava smysl pristavat automaticky a zalohovat systemy vic nez je nutne.
Hawk - 17/2/2006 - 16:10
citace:No já nevím. Griffin urychluje CEV, aby mohl startovat kolem roku 2011. Jestli při STS-121 budou odpadávat velké kusy izolace, shuttle patrně skončí. Ale co bude potom - CEV bude nejdřív za 5 let, ISS rozestavěná, astronauti se budou vozit v Sojuzech ? Ale kam, pokud opustí ISS ? NASA je opravdu v těžké situaci, ale až opustí STS (letos nebo do roku 2011), tak neopustí ISS, protože bez ISS nikdy NASA nedostane od Kongresu peníze na lety na Měsíc.
ISS v tomto stavu jak je vidět může fungovat dál. Zatím nikdo z kongresu nekladl podmínku dokončení ISS k zafinancování lunárního programu. NASA by případně jako odškodné za nedodržení svých závazků mohla podstoupit americkou část ISS svým partnerům, čímž by odpadly např. problémy provozování ruské kosmické turistiky, kdy NASA nechtěla pouštět turisty do své části ISS. Rusové by se stali defacto pány stanice ,splnil by se jim sen o MIRu2 a přestaly by žbrblat že tam jen "čistí záchody".
Sumasumárum díky ohromneému skluzu dostavby stanice, je ISS pro lunární program NASA nyní překážkou, ať už dokončená či ne a problémy STS vše završují. Odstoupení od dostavby ISS by výsledně NASA prospělo a to i za cenu pošramocení její pověsti.
Abraxis - 17/2/2006 - 16:27
S tim automatickym pristanim - no, moc si nedokazu predstavit, ze by si nekdo v NASA vzal na triko nechat shuttle pristat s neodzkousenym systemem, kdyz navic hrozi, ze se rozpadne. Nejde o shuttle, ale o lidi v USA. Predstavte si, ze by se neco totalne posralo a spadl kus nekomu na hlavu (ja vim, riziko je naprosto minimalni, ale...) - to by byl ale pruuuuser (politicky).
Jirka - 17/2/2006 - 16:44
Co takhle Vandenberg? Pokud by se mel Shuttle rozpadnout tak spadne do more. Vymyslet se daji ruzne trajektorie pro ruzna zalozni letiste.
System navic neni uplne neodzkouseny. Shuttle s nim pristava pokazde. Jen asi neni dostatecne zalohovany. Prece jen je v kokpitu obvykle nekdo, kdo kouka na budiky a obcas s necim pohne.
Daniel Lazecký - 17/2/2006 - 21:04
Co takhle Vandenberg?
Je zcela nevhodný pro starty STS shuttle. Poloha jako tako ,ale to velmi nestabilní počasí-prostě to shuttle nemá rád! Hodně dlouho jsem uvažoval o evakuaci posádky z orbiteru-jde to udělat jen za určitých podmínek.Především by bylo nutno konstrukčně přepracovat orbiter.,a patřičně jej i změnit. Obě věci nejsou na škodu ba naopak. Pak bych zakázal lednové starty-tady bývá pro USA fatální období )
Daniel
Jirka - 18/2/2006 - 19:22
Mel jsem na mysli automaticke pristavani poskozeneho orbiteru. Kdyby pristaval v KSC tak muzou pripadne trosky neco poskodit.
Daniel Lazecký - 18/2/2006 - 20:22
Tak to já bych raději volil Edwards v Californii. Vzpomen si jak přistávaly první shuttle. Vyschlé jezero má veliké prostranství. Tam by toho poničil málo. Co více i lépe by se daly sbírat trosky a později analyzovat. Evakuace posádky je ale u shuttle dost obtížná a nedotažená do konce. Je třeba však uznat fakt,že od roku 1981 se na automatickém přistání STS nic neudělalo,takže v tomto směru před rusama klobouk dolůůůůůůůůůů. Mám knížku doma od jistého p.Jenkinse,kde se popisují jednotlivé idee a návrhy jak shuttle procházel vývojem,ale v jeho případě jen na rýsovacím prkně. Jsou tam moc zajímavé a chytré věci. Pokud se vrátím s tímto ohledem na evakuaci orbiteru a potažmo i posádky, pak rozhodně mohu tvrdit,že tam na bezpečnost posádky a orbiteru jako takového je vcelku dost k zamyšlení.
Daniel
Pinkas - 24/2/2006 - 06:56
Posádka Discovery, která má letět v květnu poprvé téměř v plné sestavě navštívila mys Canaveral a seznámila se se strojem, na kterém má letět v rámci "Crew Equipment Interface Test", který se provádí před každým letem.
L. Lejček - 24/2/2006 - 10:09
citace:Mám knížku doma od jistého p.Jenkinse,kde se popisují jednotlivé idee a návrhy jak shuttle procházel vývojem,ale v jeho případě jen na rýsovacím prkně. Jsou tam moc zajímavé a chytré věci.
Tu Jenkinsonovu knihu znám ve dvou verzích. Jedna je stručná a kratší, ta druhá je podrobnější a vyšla někdy po 75. letu raketoplánu. LL
bejcek - 24/2/2006 - 18:20
Včerejší Lidové noviny přináší krátkou informaci z ČTK o budoucích letech STS.
Má být cca 17 letů. První bude odstaven Atlantis - rok 2008. Materiál z něho bude sloužit pro údržbu zbývajících dvou.
(omlouvám se,víc toho nenapíšu, noviny nemám u sebe).
avitek - 26/2/2006 - 10:03
Dne 2006-02-24 zveřejnila plánovací komise FAWG rámcový plán startů raketoplánů i s uvedením nákladů do počátku roku 2008. Grafická karta s plánem je na adrese:
2007
5 – March 15 – STS-118 – 13A.1 – Endeavour – S5 & Spacehab-SM
6 – May 3 – STS-120 – 10A – Discovery – Node 2
7 – June 14 – STS-122 – 1E – Atlantis – Columbus
8 – August 23 – STS-123 – Endeavour (possible ULF2 with MPLM Leonardo)
9 – October 11 – STS-124 – 1J – Discovery – JEM PM Kibo
10 – November 29 – STS-119 – 15A – Atlantis – S6
2008
*** 11 – February 7 – STS-125 – HST-SM4 – Endeavour
12 – April 3 – STS-126 – Discovery (possible 17A with MPLM Donatello)
13 – May 22 – STS-127 – 2J/A – Atlantis – JEM EF Kibo
14 – July 3 – STS-128 – Endeavour (possible UF3 with MPLM Donatello; the 6 person ISS crew is established with this flight)
15 – October 2 – STS-129 – Discovery (possible UF4 with Express 1 & AMS-02)
16 – December 4 – STS-130 – Endeavour (possible 19A with MPLM Donatello)
Z uvedeného časového plánu vyplývá následující:
- Let č.2 a 3 jsou odloženy o 1,5 měsíce. K promítnutí tohoto skluzu do letů č. 4 a násl. dojde během letošního roku.
- Pro let č. 3 bude použit Discovery (původně Endeavour)
- Poslední díl nosníku (S6) bude připojen až po modulech Node 2 a Columbus (původně být připojen před nimi)
- Nevím, co znamená zkratka CLF u letu č. 17 a 19 (= let nejistý?)
Peter Janeka - 28/2/2006 - 10:26
Rusi si budú musieť NEP vyniesť asi sami klasickým nosičom.
CLF (zkratka uvedená na druhém obrázku vpravo dole) - Contingency Logistic Flight - eventuální (rezervní) zásobovací let.
Zkratku CLF jsem mezitím taky rozluštil, ale děkuji.
V předchozím manifestu bylo taky 19 letů (+nejistý, nezařazený HST-SM4). Tři konkrétní mise byly nyní přepracovány:
Původně
- japonský logistický modul ELM + paleta Express 2
- 4.let modulu MPLM Donatello
- druhý let palety Express
Nyní
- HST-SM4
- dva lety CLF = eventuální (nejisté) rezervní zásobovací lety
U dalších pěti letů (č.8, 12, 14, 15 a 16) je nyní náklad označen jako "possible" (jde o logistické lety s moduly MPLM a paletou Express 1). Po dvou rezervních letech CLF se zřejmě jedná o další nejvážnější kandidáty na zrušení v případě dalších skluzů. Z tohoto důvodu dosud nejsou v plánovacím manifestu FAWG počínaje letem č.8 uvedeny náklady.
Skluzy určitě budou. Předpokládám, že letos budou maximálně tři starty, a poté maximálně pět startů ročně. Ohledně letu HST-SM4 jsem četl, že kvůli dodržení bezpečnostních požadavků musí být po celou dobu mise na druhé rampě připraven záložní raketoplán. To samozřejmě zbrzdí přípravu k dalším letům k ISS.
Jiří Hošek - 28/2/2006 - 12:11
citace:Rusi si budú musieť NEP vyniesť asi sami klasickým nosičom.
NEP byl z manifestu NASA odstraněn již loni. Rusko již loni oznámilo, že bude od NASA požadovat kompenzace za nedodržení závazku, a že by souhlasilo s kompenzacemi v podobě dodávek energie z amerického do ruského segmentu. Uvidíme tedy, zda se NEP bude vůbec realizovat.
Hawk - 28/2/2006 - 13:36
Nevím, jak vy ,ale mě připadá ten plán ambiciózní. 5-6 startů za rok v době, kdy v NASA vévodí v případě programu STS duch opatrnosti a bezradnosti.
Jsem zvědavý co např. provedli s tou pěnou, aby po zbývající mise neupadl větší kus. Jak se vedení NASA zachová v případě, že se tento problém bude opakovat.
Jirka - 28/2/2006 - 14:04
citace:Nevím, jak vy ,ale mě připadá ten plán ambiciózní. 5-6 startů za rok v době, kdy v NASA vévodí v případě programu STS duch opatrnosti a bezradnosti.
Jsem zvědavý co např. provedli s tou pěnou, aby po zbývající mise neupadl větší kus. Jak se vedení NASA zachová v případě, že se tento problém bude opakovat.
Ja myslim ze o tom to je cele tri roky. STS urcite zvladne ten pocet startu, ovsem pokud se neco nepokazi.
To ze pena odpadava se vedelo odjakziva, uz pred temi desitkami let, kdy to reseni navrhovali.
To co se nevedelo bylo jestli lze pri beznem vyrobnim postupu vyloucit odpadnuti velkych kusu. To je neco, co jsme se stale nedozvedeli. Pokud pri zchlazovani a oteplovani ET vznikaji praskliny a jimi pronikajici vzduch zde kondenzuje a zpetne se odparuje (a to je hlavni pricina odpadavani), pak je to systematicka chyba, kterou zrejme nelze lehce odstranit.
Tedy opakovane tankovani muze byt tim spoustecim mechanismem.
Muzou tomu samozrejme pomoci i nepresnosti pri vyrobe, ci vetsi lokalni namahani pri startu (PAL rampa), ale neni to primarni duvod a samotne odstraneni techto sekundarnich zalezitosti neodstrani odpadavani peny.
Ja bych si tedy tipnul, ze mozna pristi let velky kus peny neodpadne, ale to jeste neznamena, ze ten dalsi let to neurve raketoplanu kridlo primo pri startu.
Je to proste riziko, se kterym se NASA bud nauci zit, nebo letos vidime STS naposledy.
bejcek - 28/2/2006 - 14:21
ASTRONOMY - February 2006
""Mission status", S. Young, 4 info:
info o pěně na nádrži STS a co se dělá, pracuje se na demontované rampě,jde o rampu na nádrži a z ní se utrhl ten kus při letu Discovery -loni. Je možné, že květnový start bude posunut. Tvrdí se tam, ža je možné ponechat rampu bez pěnové ochrany, simulace na počítači vypadají slibně.Vedení kabelů a tlakových linek by se nemuselo rekonstruovat.s.19.
--------------------------------------------------------------------
Je to jedna z mála informací, kudy se aspoň částečně, ubírá myšlení v NASA.
zatím musíme čekat s čím vylezou anebo zda to nechají být. Plán mají velmi napjatý.
Hawk - 28/2/2006 - 14:24
Nejde jen o pěnu, zpřísnily se podmínky por start STS. Nelze startovat v noci a tím se zužuje manévrovací prostor pro odklad startu, který může tak skončit úplným zrušením. S harmonogramem může dobře zamávat i repete loňské hurikánové sezóny. Je zde prostě mnoho faktorů ,které mohou celý harmonogram posunout do roku 2010 a možná 2011, pokud se nenajde dostatek fanatiků, kterí budou bazírovat stůj co stůj na ukončení letů do roku 2010.
Jirka - 28/2/2006 - 16:04
citace:Nelze startovat v noci
Stejne snadno jak bylo toto omezeni zavedeno ho lze i odvolat. Pri startu lze raketoplan sledovat radarem. Pri odpojovani ET je svetlo nutne a mozna je asi vhodne vedet odkud pripadne odpadla pena. Poskozeni raketoplanu lze v klidu zkontrolovat za letu kdykoliv. Tedy bud budou vsechna omezeni zrusena, nebo zustane jen to odpojovani ET za svetla.
citace:repete loňské hurikánové sezóny
Co kdyz na VAB spadne meteorit?
citace:Je zde prostě mnoho faktorů ,které mohou celý harmonogram posunout do roku 2010 a možná 2011, pokud se nenajde dostatek fanatiků, kterí budou bazírovat stůj co stůj na ukončení letů do roku 2010.
Ja si naopak myslim, ze trvani na ukonceni STS do roku 2010 je jedine spravne. Pokud zbyde par kriticky misi i po tomto datu a CEV bude mit skluz, pak ovsem neni duvod projekt STS neprodlouzit (a CEV neopozdit). Ziska se tak nejaka ta miliarda navic.
Kazdy projekt ma nejaky termin a neni nutno ten termin posunovat pokazde, kdyz se nekdo spatne vyspi.
Ervé - 28/2/2006 - 16:20
O všem rozhodne STS-121. Držím palce, aby všechno vyšlo. problmy budou vždycky, naštěstí jsou v plánu dostatečné rezervy. Například jeden CLF let by se klidně mohl zrušit nebo by při něm mohl být vynesen ruský energ. modul.
Hawk - 28/2/2006 - 16:34
citace:Stejne snadno jak bylo toto omezeni zavedeno ho lze i odvolat.
Odvolat zákaz nočních startů si zřejmě nikdo po posledních zkušenostech resp. posledním startu nelajskne.
citace:Co kdyz na VAB spadne meteorit?
Pravděpodobnost ohrožení startu hurikánem a meteoritem je přeci jen drobet rozdílná.
avitek - 1/3/2006 - 20:51
Nejnovější pracovní termíny startů raketoplánu v letošním roce, podle nichž by se měly uskutečnit tři regulérní lety:
10. května 2006 - Start raketoplánu Discovery (let STS 121 alias ISS-ULF-1.1 [=Utility and Logistics Flight]) s nákladovým modulem MPLM a instegrovaným nosičem mákladu ICC [=Integrated Cargo Carrier]11. Osádku tvoří velitel Steven W. Lindsey, pilot Mark E. Kelly a letoví specialisti Piers J. Sellers, Michael E. Fossum, Lisa M. Nowak[ová] a Stephanie D. Wilson[ová]12,13,14. Při letu bude dopraven na palubu ISS třetí člen dlouhodobé osádky stanice Thomas A. Reiter (ESA, Německo)
[4. srpna 2006 - Atlantis, STS-300 - záchranná výpravav v případě nutnosti]
28. srpna 2006 - Start raketoplánu Atlantis (let STS 115 alias ISS-12A) s příhradovými konstrukcemi ITS-P3 [=Integrated Truss Structure - Port Three], ITS-P4 [=Integrated Truss Structure - Port Four] a panely fotovoltaických článků PVAA-P4 [=Photovoltaic Array Assembly - Port Four]. Osádku tvoří velitel Brent W. Jett, Jr., pilot Christopher J. Ferguson, letoví specialisti Joseph R. Tanner, Daniel C. Burbank, Steven G. MacLean (Kanada) a Heidemarie M. Stefanyshyn-Piper[ová].
[28. října 2006 - Discovery, STS-301 - záchranná výprava v případě nutnosti]
16. listopadu 2006 - Start raketoplánu Atlantis (let STS 116 alias ISS-12A.1) s příhradovou konstrukcí ITS-P5 [=Integrated Truss Structure - Port Five] a přetlakovým modulem SpaceHab. Osádku tvoří velitel Mark L. Polansky, pilot William A. Oefelein, letoví specialisti Robert E. L. Curbeam, Jr., Joan E. Higginbotham[ová], Nicholas J. M. Patrick a A. Christer Fuglesang (ESA, Švédsko). Při zpátečním letu bude dopraven zpět na Zemi člen dlouhodobé osádky stanice Thomas A. Reiter (ESA, Německo).
Zítra, tj ve čtvrtek 2.3. se bude konat zasedání PRCB (program requirements control board), které bude upřesňovat plán letů, takže shora uvedená data se mohou ještě změnit. Plán je samozřejmě "zbožné" přání, za předpokaldu, že nenastanou žádné zádrhely.
Jinak modifikovaná nádrž ET-119 (s odstraněnou pěnovou izolací na aerodynamické rampě) má dnes v noci dorazit na Cape (s předstihem cca 6 dnů proti plánu), z Michoud Facility byla odeslána lodí na kosmodrom minulou sobotu, ale bude se na ní ještě nejméně 10 dní na KSC makat (dokončovací úpravy pěnové izolace). Kromě toho se bude "foukat" na vzorcích odstranění aerodynamické rampy v tunelu, aby se zjistilo, zda to nebude působit někde jinde nějaké potíže; pokud aerodynamické zkoušky nevyjdou, tak se to samozřejmě projeví negativně v celém harmonogramu. Ale i kdyby sklouznul první z letů až do července, tak management STS je předsvědčen, že by se tři starty letost stihy, poslední ještě v prosinci (znamená to pod čarou, že v prosinci by se už mohlo startovat i v noci).
Zítra více ...
VR - 2/3/2006 - 09:43
Jen opravím drobný překlep. Listopadový let nepoletí Atlantis, ale Endeavour, případně Discovery (když nebude včas připraven Endeavour).
avitek - 3/3/2006 - 08:37
citace:Jen opravím drobný překlep. Listopadový let nepoletí Atlantis, ale Endeavour, případně Discovery (když nebude včas připraven Endeavour).
Endeavour to na 90 % nebude, bude to Discovery (byla to moje chyba, zůstalo to ze starého Pietrobonanova přehledu).
Jinak viz niť k ISS, kde je včera schválené pořadí letů k ISS.
Jirka Jiracek - 3/3/2006 - 14:59
citace:Před dvaceti lety explodoval Challenger a defacto tak skončilo zlaté období americké pilotované kosmonautiky.]
Dobry den, je to jiste smutne vyroci. V souvislosti s tim mam dotaz, mozna na pana Tomase Pribyla, zabyval se kdysi dost podrobne tou havarii: da se nekde zjistit, zda mel Challenger na palube nejake vyznamnejsi mnozstvi radionuklidu (energeticke, zdroje, vedecke pristroje... soucasti letu STS 51-L pry melo byt vypusteni dvou druzic...)a zda se pri vybuchu nerozptylily do ovzdusi? Podobna otazka se muze tykat i havarie Columbie.
bejcek - 3/3/2006 - 20:28
Podívejte se na tyto stránky Greenpeace, je to o všech možných havariích všeho možného kdy radioaktivita unikla:
Domnívám se, že na STS nic nebylo?,kolegové budou vědět víc. Vím jen, že při návratu Apolla 13 se do atmosféry dostal radioizotopový generátor SNAP (byl v LEM lunární modul) a na Měsíci se nepřistálo a LM se vracel s CM a posádkou na zem. Vím, že SNAP zahučel v celku do Pacifiku. (družic a raket s maléry bylo víc USA, CCCP).
Podle vystrašenců - už tenkrát byli a konali demonstrace proti americké impreialistické atp. - to byla strašně nebezpečná věc (kam se hrabe Černobyl).NE, byl to nesmysl, prakticky nic se nedělo.
Myslím že ECO senzory jsou jen záminka - výměnu by určitě stihli do května udělat (vždyť to jsou dva měsíce !!), spíš se jim těch problémů nakupilo tolik, že tohle byla ta poslední kapka. Posune se ale určitě i srpnový let Atlantisu - tři týdny po skončení STS-121 určitě nepoletí, tak schopná NASA není.
Hawk - 15/3/2006 - 17:22
//Posune se ale určitě i srpnový let Atlantisu //
Třeba se neposune, třeba se po 121čce všechno zruší.
Archimedes - 15/3/2006 - 19:23
Existuje nejaky ramcovy plan, co se bude delat, pokud se objevi nejaky problemek podobne zavaznosti, jako pri minulem letu? (tedy on asi existuje, ale jestli je alespon poloficialne znam)
ano.nim - 15/3/2006 - 20:02
myslím, že nejlepší by bylo kdyby raketoplány hned ted zrušili, na měsíc by se pak letělo za 10 let pač by se ušetřili miliardy který se prošustrujou za mrtvej projekt.
Jan Baštecký - 15/3/2006 - 21:56
citace:myslím, že nejlepší by bylo kdyby raketoplány hned ted zrušili, na měsíc by se pak letělo za 10 let pač by se ušetřili miliardy který se prošustrujou za mrtvej projekt.
... a kdyby za ušetřený miliardy postavili všem zaměstnancům důchodcovské domky na Floridě, tak už jim nikdy nic nespadne!!!
PS: Připadá mi to jako takové "slevy zadarmo" - i to prerušení kontinuity stojí spousty peněz (i při přerušení musím udržovat rampy, budovy topit a klimatizovat, udržovat komunikační a DSN síť v chodu, živit spoustu zaměstnanců, ...).
Tedy mám obrovské režijní náklady, které jsou téměř nezávislé na kosmickém provozu - tedy nejlepší je naopak tuhle režii snížovat dolaďováním fungujících věcí a efektivní manufakturní-sériovou výrobou prvků. Za druhé je asi vhodné režijní náklady rozpustit mezi co největší počet letů.
zdravím
Honza Jiří Hošek - 16/3/2006 - 16:39
citace:Posune se ale určitě i srpnový let Atlantisu - tři týdny po skončení STS-121 určitě nepoletí, tak schopná NASA není.
Počátkem letošního roku se předpokládalo, že Atlantis STS-300 bude připraven ke vzletu na 15.červen, tedy měsíc po přistání Discovery STS-121. Atlantis má však své vlastní problémy s externí nádrží ET-118 (původně měla být přesunuta na KSC kolem 23.března), a proto byl záchranný let STS-300 odložen na 4.srpen.
Jestli NASA není tak schopná, tak proč zařadila do plánu misi HST-SM4, když současné bezpečnostní předpisy ukládají povinnost připravit záchranný raketoplán k vzletu během této servisní mise!
avitek - 16/3/2006 - 23:23
Co se týče oficiálního stanoviska NASA (ze 14.3.) tak na brífinku Hale prohlásil, že bude trvat několik týdnů, než bude vyhodnocen dopad na časový harmonogram. Potvrdil však, že STS-121 i STS-115 budou muset startovat ve dne, ale že i tak doufá, že se do konce letošního roku stihnou tři starty raketoplánů.
Ervé - 17/3/2006 - 09:26
Háček je právě v tom slově současné bezpečnostní předpisy. Po příštích dvou startech raketoplánů dojde k přehodnocení předpisů - hlavně start ve dne je zbytečný, stejně se bude provádět kontrola povrchu raketoplánu hned po navedení na orbitu. Myslíte že jen podle záběrů kamer lze prosadit přerušení letu a transatlantické přistání nebo návrat na místo startu kvůli možnému poškození panelů ? Po dalších 10 startech se teprve bude posuzovat, jestli let k HST opravdu proběhne a jestli risknou let bez záchranného raketoplánu, nebo jestli povezou blok EDO a zásoby, aby v nouzovém režimu minimální spotřeby vydrželi na orbitě 30 dní do startu záchrany.
Jirka Jiracek - 19/3/2006 - 10:27
Dobry den, dovolim si upozornit na zajimavy clanecek na CNN:
ve kterem je uvedeno, ze ve ctvrtek 16.3. vyhlasil reditel vesmirneho strediska NASA James Kennedy dvouhodinovou pracovni prestavku, behem ktere se prostrednictvim interni kabelove televize obratil k 15000 zamestnancum a vyzval je k vetsi opatrnosti pri praci, protoze "vetsi nehoda by mohla zhatit plany NASA na dokonceni ISS a zahajeni pruzkumu Mesice a pak i Marsu". Je zjevne, ze se NASA potyka s urcitymi nedostatky v technologicke discipline, v clanku je citovano nekolik udalosti, ktere potencialne ohrozily terminy dalsich startu raketoplanu - neuzamceni pristavaciho podvozku pri transportu Endeavour, dal prekroceni tlaku pri plneni chladiciho okruhu Atlantis, v breznu bylo lehce poskozeno rameno Discovery plosinou pri uklidu strepu skla, pozdeji spadla schranka s rentgenovym filmem na Endeavour, coz si vyzadalo opravu tepelne ochrany. Minuly tyden vznikl na strese VAB pri jeji oprave neopatrnosti pozar. Lze si tak udelat obrazek o tom, jak je obtizne v soucasne atmosfere, ktera v NASA panuje a na pozadi i takovych "drobnych" nehod udrzet duveru v uspech pristi mise.
Hawk - 20/3/2006 - 17:24
Na přípravě startu STS se podílí stovky možná tisíce lidí, byl by hodně velký zázrak kdyby vše fungovalo OK. Nehoda raketoplánu STS by zřejmě pohřbila ISS, Měsíc pohřbí případně zpackaný CEV a o Marsu se reálně v příštích desítkách let stejně uvažovat nedá.
Stejně si myslím, že NASA má svý jistý tak jako tak.Zrušení ji nehrozí, definitivní zastavení pilotovaného programu je politicky neprůchodné, případné zkrouhnutí rozpočtu by ji možná paradoxně prospělo, zjistilo by se kolik je zbytečných zaměstnanců, předražených dodavatelů atd..
Jirka - 20/3/2006 - 17:56
Vcera zemrel delnik v KSC, kdyz zakopnul o hromosvod a spadnul ze strechy. Zrejme byl stale zamyslen nad projevem sveho sefa o bezpecnosti prace.
Bude (a uz je) zajimave (az usmevne) sledovat krecovity boj o navrat STS do sluzby.
NASA stale produkuje plany na dobre casy. Zrejme prijde cas, kdy bude muset padnout rozhodnuti:
A) ISS se nepodari dostavit, ukonceni letu, uspora prostredku
B) ISS dostavime i za cenu zvyseneho rizika
C) zadne rozhodnuti, ISS se nepodari dostavit, promrhani prostredku
Ja bych rekl ze NASA zvoli C), ale doufam, ze aspon cast letu se podari uskutecnit. Uvidi se co pristi let zase odpadne.
erakis - 21/3/2006 - 00:06
citace:Vcera zemrel delnik v KSC, kdyz zakopnul o hromosvod a spadnul ze strechy. Zrejme byl stale zamyslen nad projevem sveho sefa o bezpecnosti prace.
Len taky detail.Ta nehoda nebola včera,ale minuly stvrtok a spominany prejav bol vlastne odozvou na ňu.
Jirka - 21/3/2006 - 10:56
Dik za vyjasneni, maly problemek s kauzalitou. Takhle to nezni aspon tak strasidelne.
Jiří Hošek - 9/4/2006 - 07:47
citace:Hawk 28.2.2006:
Nevím, jak vy ,ale mě připadá ten plán ambiciózní. 5-6 startů za rok v době, kdy v NASA vévodí v případě programu STS duch opatrnosti a bezradnosti.
23.3.2006 byl aktualizován harmonogram prvních pěti startů raketoplánů - s tříměsíční průměrnou frekvencí (7/06, 8/06, 12/06, 3/07, 6/07). Další starty budou aktualizovány později, ale tipnul bych si čtyři starty ročně. Tedy 17 plánovaných startů do poloviny roku 2010; se dvěma záložními starty do konce roku 2010.
Jiří Hošek - 9/4/2006 - 07:55
Ještě upřesnění:
Je to tip na plán, pokud by byl nyní zveřejněn celý. Ne na skutečnost (ta bude pravděpodobně skromnější).
s výsledky průzkumu veřejného míinění, co se týče NASA a programu letů raketoplánu, které uskutečnil Gallupův ústav. Zajímavé tam je i to, jak se měnily názory veřejnosti od roku 1990.
Současný stav (23.-25.6.2006) je tento (údaje v procentech):
Otázka: Jak se domníváte, že NASA plní své úkoly:
Výtečně 17
Dobře 40
Jen tak tak 30
Špatně 7
Nevím 6
Otázka: Jaké jsou podle vašeho názoru rozpočtové výdaje na NASA
Mají se zvýšit 17
Zachovat na současné úrovni 48
Snížit 28
Zastavit úplně 5
Nevím 2
Odpovídalo přibližně 500 dospělých Američanů.
Výásledkem je zjištění, že NASA a kosmický výzkum je stále v USA podporován.
avitek - 1/7/2006 - 09:27
Ještě mi vypadlo:
Otázka: Měly by se finanční prostředky, vynakládané na raketoplány (Space Shuttle), dát na něco jiného?
Pokračovat ve financování raketoplánu: 48
Dát peníze na něco jiného: 48
Nevím: 4
Přesně půl na půl ...
spook - 29/7/2006 - 12:43
omlouvam se predem za svoji laickou otazku, pokud jiz byla resena, ale nejak se mi nani nedari najit odpoved
jak se provadi stabilizace raketoplanu, pred startem? tim chci rict, ze mi nejak nejde do hlavy, jak se tokove monstrum dokaze udrzet v idealni poloze. neznate nejaky odkaz na stranky kde by to bylo jednoduse vysvetlino?(nejlip v cestine, anglictinu bych louskal obtizne)
JuDu - 29/7/2006 - 16:30
Ahoj,
Vo vertikalnej polohe je to drzane pomocou pevnych skrutiek, a po nastartovani motorov sa v momente odlepenia od zeme sa tieto vybusne skrutky sa odstrelia. Je to riadena explozia, presekne sa len skrutka. Potom je to na motoroch, aby vektor tahu smeroval tak, aby sa dodrzala pozadovana poloha raketoplanu.
Dovi
random - 30/7/2006 - 11:36
ano stratovaciestupne su kotvene pomocou pyroskrutiek (pre kazdy SRB 4ks) ... samotnyraketoplan je tiez kotveny ale niekolko minut pred startom je toto kotvenie zrusene (no neviem o co sa presne jedna -ci ide o pyro srutky (asi ne),alebo o nejaku hydrauliku (to skor))... raketoplan je ukotveny o tie dve stlpiky zo su na plosine... mam stiahnute nejake videa (skuste sa prehrabat na http://s.ics.upjs.sk/~random/video) ako to vyzera pred startom ... je tam skoro vsetko... raketoplan po zazehu SSME sa vdaka ich obrovskemu tahu cely nakloni no to je este pred startom SRB motorov ktore sa startuju az po navrate raketoplanu do povodnej polohy (zazeh SSME dava niekolko krat vacsiu silu ako ich nominalny stav)... hmm tu mam akurat trosku problem so svojou zbierkou videi - nemam viedeo bez casoveho urychlenia - pohlad na zazeh SSME z launch pad tower - je tam kamera co sa pozera smerom dole na launch pad a je pekne vydiet ako sa po zazehu cely raketoplan nakloni - vsetko mam iba zrychlene verzie bez zvuku ked ma niekto moze mi ho poslat .. alebo ozvat sa mi ... dakujem
avitek - 30/7/2006 - 21:34
citace:ano stratovaciestupne su kotvene pomocou pyroskrutiek (pre kazdy SRB 4ks) ... samotnyraketoplan je tiez kotveny ale niekolko minut pred startom je toto kotvenie zrusene (no neviem o co sa presne jedna -ci ide o pyro srutky (asi ne),alebo o nejaku hydrauliku (to skor))... raketoplan je ukotveny o tie dve stlpiky zo su na plosine...
Nikoli. Raketoplán je držen na mobilním vypouštěcím zařízení pouze prostřednictvím SRB. To co vidíte odklápět se od zádi vlastního raketoplánu (orbiteru) nejsou přídržné systémy, ale propojení zádi raketoplánu (kapalinové, plynové a elektrické propojení, tzv. "umbilicals", čili pupeční šňůry) na pozemní systémy, tzv. TSM. Celé je to zakryto, aby pozemní části přípojů byly po rychlém opojení od orbiteru chráněny před přímým působením spalných plynů během startu.
Two tail service masts, one located on each side of the space shuttle main engine exhaust hole, support the fluid, gas and electrical requirements of the orbiter's liquid oxygen and liquid hydrogen aft T-0 umbilicals. The TSM assembly also protects the ground half of those umbilicals from the harsh launch environment. At launch, the solid rocket booster ignition command fires an explosive link, allowing a 20,000-pound counterweight to fall, pulling the ground half of the umbilicals away from the space shuttle vehicle and causing the mast to rotate into a blastproof structure. As it rotates backward, the mast triggers a compressed-gas thruster, causing a protective hood to move into place and completely seal the structure from the main engine exhaust.
avitek - 30/7/2006 - 22:44
citace: ... raketoplan po zazehu SSME sa vdaka ich obrovskemu tahu cely nakloni no to je este pred startom SRB motorov ktore sa startuju az po navrate raketoplanu do povodnej polohy (zazeh SSME dava niekolko krat vacsiu silu ako ich nominalny stav)...
Taky není pravda. Pravda je jen to, že se raketoplán skutečně nakloní (včetně ET a SRB a to směrem tam, na které straně je odhazovací nádrž ET), tento náklon na špičce ET dělá maximálně 0,65 metru, ale tah před zážehem SRB NEPŘEKROČÍ 100 % nominálního tahu. Navíc, aby se "náraz" náběhu tahu rozložil do delšího časového úseku, startují jednotlivé motory SSME s odstupy po 120 milisekundách. Kromě toho počítače hlídají náběh tahu a pokud u některého z motorů nedosáhne v T -3 s minimálně 90 % nominální hodnoty, tak se start odvolá, motory SSME se vypnou a nevydá se povel k zážehu SRB.
Start SSME v T-6,6 sekund (T +0 s je zážeh SRB) je spočítán tak, aby kmit, způsobený zážehem SSME, se ustálil (nevrátí se to sice úplně do původní polohy, ale tlumeným kmitem se to vrátí částečně zpět a kmit se prakticky zastaví). Tak velký časový odstup nebyl původně plánován, vyplynul až ze statických zkoušek makety MPTA. Původně se počítalo se zážehem motorů SSME v T -1,6 s. Dokonce STS-1 byla naplánována podle původního schematu, tak když se na to na poslední chvíli přišlo, startovalo se až v T +4 s! Tato změna byla z hlediska změny programu palubních počítačů totiž jednodušší. Maximální krouticí moment vyvolaný asymetrickým tahem motorů SSME je obvykle okolo 33 MN.m (megnewton metrů); maximální 39 MN.m. Motory jsou navíc v okamžiku zážehu natočeny v rámci možnéhonastavení tak, aby se krouticí moment minimalizoval. Teprve v T -3 s se přestavují hydraulicky na polohu pro start, když se odjišťuje současně zážehový systém SRB.
Na 107 % nominálu ser motory SSME přestavují v T +10,3 sekund, když raketoplán mine obslužnou věž.
spook - 30/7/2006 - 23:03
dekuji moc za odpovedi a uz jen jedna mala doplnujici:
citace: a které straně je odhazovací nádrž ET), tento náklon na špičce ET dělá maximálně 0,65 metru,
chcel by som sa spytat ci tu nema niekto nejake informacie (alebo odkazy) o hermetizacii , vakuu a atmosfere v nakladovom priestore raketoplanu v jednotlivych fazach letu???
avitek - 16/8/2006 - 15:17
Nákladový prostor je téměř hermeticky uzavřený dveřmi PLBD a před startem je napojen na pozemní zdroje suchého ochlazeného vzduchu, který je do nákladového prostoru čerpán takovou rychlostí, aby stále byl uvnitř mírný přetlak proti okolí a přebytek se odvádí. To proto, aby zvnější dovnitř nepronikala vlhkost a případně prach a jiné nečistoty. Odvod profukovacího vzduchu je proto, aby se tam nehromadil např. vodík z nádrží pro palivové články nebo hydrazin z hydraulických čerpadel nebo manévrovacích trysek apod.
V T -2 min 30 s se přívod vzduchu odpojuje.
V okamžiku startu se otvevírají dva odvětrávací ventily, kterými postupně vzduch z nákladového prostoru uniká, takže tlak klesá jen o něco pomaleji, než klesá okolní tlak. Při letu zhruba dvě hodiny po startu dosáhne tlak v nákladovém prostoru prakticky nulové hodnoty (je tam prakticky vakuum) a pak se otevírají dveře nákladového prostoru, čímž se zbaví posledního vzduchu, ale v průběhu dalšího letu postupně dochází k odplyňování povrchů jak nákladového prostoru, tak nákladu v něm vezeného.
Před přistáním se uzavírají dveře nákladového prostoru a uzavřou se odvětrávací ventily. Ty se otevírají až když klesne rychlost raketoplánu v atnmosféře na hodnotu 760 m/s (tj. přibližně Mach 2,5) a dovnitř se nasaje okolní vzduch a tlak v nákladovém prostoru postupně roste, jak raketoplán klesá dolů do hustších vrstev atmosféry.
[Upraveno 16.8.2006 poslal avitek]
marcellino4 - 11/9/2006 - 15:05
chcel opytat ake su najcastejsie konfiguracie nakladovych priestorov space shuttle? viem ze columbia bola upravena iba na lety bez akejkolvek moznosti spajania sa vo vesmire s kozmickymi stanicami, atlantis bol pravy opak-teda iba a jedine na kozmicke stanice a endeavour a discovery boli obojfunkcne.ale ktore raketoplany mali vynasat najvacsie naklady na vybudovanie iss? a ktore najcastejsie nosili zasobovacie materialy v spacehabe?a vobec...
Olda - 11/9/2006 - 15:18
To marcellino4: Najdi si na úvodní stránce kosmo.cz odkaz na pilotované lety, tam najdeš programy USA a mezi nimi STS. Najdi si ukončené lety, kde najdeš popis všech letů raketoplánu od prvního letu Columbie až po současnost. Mimochodem, Columbia teoreticky klidně mohla letět k ISS. Kvůli její nižší hmotnosti ale bylo rozhodnuto, že se letů k ISS účastnit nebude. To bylo ale nakonec přehodnoceno a měla se do výstavby stanice taky zapojit, prvním letem měl být STS-118. A Atlantis absolvoval 13 samostatných misí, které neměly nic společného s vesmírnou stanicí Mir ani ISS
Ervé - 11/9/2006 - 15:18
Konfigurace se mění podle úkolu mise, Columbie taky mohla létat ke stanicím, stačilo ji jen vybavit potřebným stykovým uzlem, protože ale byla nejtěžší (takže by ke stanici a dolů vynesla nejmíň nákladu) a k dispozici byli tři další raketoplány, nebyl důvod ji použít. Pro současné lety k ISS jsou a budou vužívány jen dvě konfigurace nákladového prostoru: stykový uzel + MPLM + palety s dalším nákladem nebo stykový uzel + modul stanice ISS.
marcellino4 - 11/9/2006 - 15:25
ano chapem, ja len disponujem informaciami, podla ktorych bolo definitivne rozhodnute, ze columbia nikdy nebude (nemala) mat na svojej palube software ani hardware na dokovanie ku iss a atlantis bol udajne po generalke predurceny na tento jediny ciel, softwarovo aj hardwarovo dokonale usposobeny na spajanie sa s iss. mna by len zaujimalo akie nakladove konfiguracie preferuju inzinieri v nasa k jednotlivym shuttlom? alebo ci to len zavisi podla toho ktory shuttle je viac pripraveny na let?alebo od coho vsetkeho to zavisi?
xmariox - 11/9/2006 - 15:52
Však ano ona Columbia byla podle původniho rozpisu prirazena na STS-116 a STS-118... škoda no
xmariox - 11/9/2006 - 15:54
citace:Však ano ona Columbia byla podle původniho rozpisu prirazena na STS-116 a STS-118... škoda no
Aha ale on uz to tady nekdo poznamenaval takze se omlouvam)
xmariox - 23/10/2006 - 23:21
Prosim dal by se někde sehnat přesný nakres uprav ktere byly provedeny na kridlech raketoplanů Atlantis a Endeavour ?(vcetne umístění toho kruhoveho loga NASA na levem kridle a vlajky se jmenem raketoplanu na kridle pravem..Dicovery mě nezajima pouze Atlantis a Endeavour) dekuji moc :-)
marcellino4 - 30/11/2006 - 16:43
chcel by som sa spytat ci viete niekto ako by to bolo keby sa na ET pripojili dalsie alternativne SRB,ako by sa zvysila nosnost atd?je jasne ze by sa posunutim taziska a inych faktorov zmenila cela dynamika startu ktora je uz aj tak dost komplikovana,ale len tak teoreticky...ake by mohli byt moznosti?
ales - 1/12/2006 - 08:14
citace:chcel by som sa spytat ci viete niekto ako by to bolo keby sa na ET pripojili dalsie alternativne SRB,ako by sa zvysila nosnost atd?je jasne ze by sa posunutim taziska a inych faktorov zmenila cela dynamika startu ktora je uz aj tak dost komplikovana,ale len tak teoreticky...ake by mohli byt moznosti?
Je to opravdu jen pustá teorie bez jakéhokoliv záblesku možnosti realizace, ale z mých zjednodušených numerických simulací na mojí stránce http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm (dole) plyne, že pokud prostě jen přidám další dvě SRB a jinak nechám vše stejné (včetně orbiteru), tak nosnost v nákladovém prostoru orbiteru vzroste na cca 45 - 50 tun (ze současných cca 20 tun). Kdybych odstranil orbiter a nechal jen nádrž ET a minimalizovanou konstrukci s motory SSME, tak by nosnost mohla být snad až 110 - 115 tun. Startovací hmotnost by v obou případech byla cca 3200 tun.
Samozřejmě, že pokud by se ještě zvětšovala ET (a současně zvyšoval počet nebo tah SSME), tak by nosnost mohla dále růst (při současném růstu startovací hmotnosti), ale vždy by to bylo zhruba na úrovni současného návrhu nosiče Ares 5, který má mít při startovací hmotnosti 3350 tun nosnost cca 130 tun (viz. např. http://en.wikipedia.org/wiki/Ares_V ). Myslím, že nemá smysl uvažovat o nosiči se zdvojenými SRB, když má NASA solidně navržen Ares 5 s lepší možností dalšího rozvoje.
marcellino4 - 7/12/2006 - 16:58
neviete niekto ako sa planuje rozmiestnenie kresiel pre astronautov pocas stratu v zavislosti od poctu clenov posadky?
marcellino4 - 14/12/2006 - 17:18
raz som niekde cital ze na raketoplany sa nedaju lepit reklamy a dost ma to zaujalo co vsetko by to mohlo znamenat ci by to bola alebo nebola pravda, neviete o tom niekto nieco?
a aky je hlavny rozdiel medzia ohnuvzdornymi kachlickami na space shuutle a na burane?
Ervé - 15/12/2006 - 07:39
Pokud jde o sedadla, v L+K z 90. let bylo u většiny startů i rozmístnění při startu. Většinou sedí 4 nahoře v kabině - velitel, pilot, za nimi pak další dva, jeden uprostřed a druhý po jeho ? boku. Zbývající sedí dole na obytné palubě před přechodovou komorou. Rozdíl v destičkách mezi Buranem a STS bude mizivý - stejné podmínky a stejné možnosti řešení dávají vždy téměř stejný výsledek. Myslím že Buran měl celkově menší počet destiček. NASA je státem placená organizace a tak přivýdělek reklamou není dovolen.
Archimedes - 15/12/2006 - 10:41
Buran mel desticek o neco vic - 38000 oproti 31000 u Shuttlu. Byly ale jen dvou typu (+ RCC na nose a nabeznych hranach kridel). Myslim ale, ze celkove byly o neco lehci.
leemer - 15/12/2006 - 13:44
citace:Buran mel desticek o neco vic - 38000 oproti 31000 u Shuttlu. Byly ale jen dvou typu (+ RCC na nose a nabeznych hranach kridel). Myslim ale, ze celkove byly o neco lehci.
Buran jich mel 38 600
marcellino4 - 20/12/2006 - 19:06
zaujimaju ma mechanicke rozdiely napr v odolnosti, ci by sa buranu mohlo stat to co columbii?
a ako to je s reklamou ked nasa ponuka rozne reklamne hracky a filmove sceny a ine komercne zalezitosti? fakt sa neda vycapit na sts reklama na coca-colu?
a k tym poctom kresiel v zavislosti od poctu posadky-ak startuje 5clenna posadka tak hore sedia 4 a dole je samotar?
xmariox - 20/12/2006 - 19:38
Ne NASA jako státní instituce nesmí v USA čerpat finance z reklamy¨.
takže na raketoplán proste nemůže byt vylepená reklama na Colu :-D.
A jesli by se buranu mohlo stat to co Columbii... Teoreticky mohlo, protoze jak ET u STS tak raketa Energyia u Buranu jsou si docela podobne svou telepnou izolaci
ales - 20/12/2006 - 22:25
> ... ak startuje 5clenna posadka tak hore sedia 4 a dole je samotar?
citace:zaujimaju ma mechanicke rozdiely napr v odolnosti, ci by sa buranu mohlo stat to co columbii?
Pokud si matne vzpominam, ty ruske desticky jsou pry o neco malo houzevnatejsi. Ale u Columbie to odnesla nabezna hrana a ta byla u Buranu z prakticky stejneho materialu (kompozit uhlik-uhlik, RCC). Druha vec je ovsem mnozstvi a velikost ledu, ktery muze upadnout za letu z povrchu Energie, tady netusim (Energia ma izolaci klasickou, ne penu na povrchu jako nadrz ET Shuttlu).
Pinkas - 24/12/2006 - 07:16
Krome jine isolace nadrze je take rozdil v moznosti dopadu ledu na hridla Buranu a Columbe.Brzy po startu leti Buran v sikme fazi trasy nad nadrzi Energie, kdezto u STS pod ET. Je to dáno tim, ze u Energie jsou motory pod nadrzi, kdezto u STS v shuttle. Z toho duvodu je u Buranu mensi pravdepodobnost zasahu ulomky ledu s vysokou energii.
Karm - 24/12/2006 - 10:06
Pěkný Štedrý den všem,
chtěl bych se zeptat,mají raketoplány nějakým způsobem jištěno napájení hlavní avioniky nějakým záložím zdrojem(třeba akumulátorem)?Aby se pro případ vyčerpání palivového článku například nuceným prodloužením letu nemuselo přistávat úplně naslepo...Děkuji všem
marcellino4 - 27/12/2006 - 14:04
tiez som niekde cital ze stena nadrze energije je zdvojena, len neviem ci to je pravda
inak je nevyhnutne aby sa po umiestneni na orbite otvoril poklop nakladoveho priestoru (ak to nevyzaduje ciel misie)? co by robili pokial by sa neotvorili a nebolo by to nevyhnutne,teda ake technicke dosledky by to malo?
a existuje niekde nejaky material o tom, co by sa stalo s raketoplanom ak by na iss zistili, ze ma poskodeny povrch? pre posadku by prisiela zachranna misia s inym raketoplanom ale ten poskodeny by sa musel od iss odpojit a zanechat svojmu osudu alebo je nejaka alternativa?
Archimedes - 27/12/2006 - 14:25
citace:inak je nevyhnutne aby sa po umiestneni na orbite otvoril poklop nakladoveho priestoru (ak to nevyzaduje ciel misie)? co by robili pokial by sa neotvorili a nebolo by to nevyhnutne,teda ake technicke dosledky by to malo?
Kdyby se nakladovy prostor neotevrele, nemohli by pouzivat ke chlazeni radiatory, jen vyparniky a ty maji jen omezenou kapacitu. Takze by brzo museli zase pristat, jinak by se palubni systemy prehraly.
Jan Baštecký - 27/12/2006 - 17:41
citace:
citace:inak je nevyhnutne aby sa po umiestneni na orbite otvoril poklop nakladoveho priestoru (ak to nevyzaduje ciel misie)? co by robili pokial by sa neotvorili a nebolo by to nevyhnutne,teda ake technicke dosledky by to malo?
Kdyby se nakladovy prostor neotevrele, nemohli by pouzivat ke chlazeni radiatory, jen vyparniky a ty maji jen omezenou kapacitu. Takze by brzo museli zase pristat, jinak by se palubni systemy prehraly.
Jen poznamenávám, že v rámci modernizací raketoplánů se měnil kokpit za modernější a energeticky úspornější verzi ("skleněný kokpit"). Navíc i v rámci modernizace palivových baterií se měnil systém jejich tepelné správy. Takže by asi vydrželi fungovat déle bez radiátorů (jen s chlazením pomocí výparníků).
VR - Machovo číslo (relativní rychlost v atmosféře v násobcích rychlosti zvuku)
αref - tři sloupce, úhel náběhu ve stupních; levý sloupec (HI) - maximální hodnota; střední sloupec - standardní hodn.; pravý sloupec (LO) minimální hodnota
R - vzdálenost k místu přistání v námořních mílích (x 1,852 km)
H - výška v tisících stop (x 0,3048 km)
Href - rychlost klesání ve stopách za sekundu
Rref - náklon (klopení) ve stupních (L - vlevo, R - vpravo)
xmariox - 30/12/2006 - 19:59
citace:Závislost výšky, rychlosti a vzdálenosti od místa přistání (nikoli však v časové škále) je pro let STS-116 na stránce
VR - Machovo číslo (relativní rychlost v atmosféře v násobcích rychlosti zvuku)
αref - tři sloupce, úhel náběhu ve stupních; levý sloupec (HI) - maximální hodnota; střední sloupec - standardní hodn.; pravý sloupec (LO) minimální hodnota
R - vzdálenost k místu přistání v námořních mílích (x 1,852 km)
H - výška v tisících stop (x 0,3048 km)
Href - rychlost klesání ve stopách za sekundu
Rref - náklon (klopení) ve stupních (L - vlevo, R - vpravo)
diky, diky:)
marcellino4 - 3/1/2007 - 15:59
inak neviete akym sposobom sa zbavuje raketoplan bielych krytov na FRCS? dochadza k tomu pouzitim realneho paliva alebo to "prefuknu" dusikom ci niecim inym?
Lukavský - 3/1/2007 - 17:56
citace:inak neviete akym sposobom sa zbavuje raketoplan bielych krytov na FRCS? dochadza k tomu pouzitim realneho paliva alebo to "prefuknu" dusikom ci niecim inym?
Někde na tomto fóru jsem četl, že je strhne proud vzduchu při průletu hustými vrstvami atmosféry při startu.
marcellino4 - 17/1/2007 - 14:56
nemate iekto informacie o tom kolko by stal projekt space shuttle, ak by bol udrziavany v minimalnom rezime, mam na mysli v priemere 1 start rocne, nieco ako plany sovietov pre buran
Jirka - 19/1/2007 - 13:00
To je zajimava otazka. Premyslel jsem nad tim zejmena v souvislosti se zmensenim mezery mezi poslednim startem STS a prvnim Orionem.
Prvni operacni start Orionu k ISS by se mel uskutecnit nekdy na podzim 2014 a bude to vlastne 4. start kompletniho Aresu 1 (pokud me pamet neklame). Prioritou NASA je ovsem posunout tuto prvni misi nekdy na podzim roku 2013. Posledni start STS by se mel uskutecnit nekdy v roce 2010, ale je vcelku realne ocekavat nejaky odklad.
Je zrejme, ze ET i SRB budou muset byt pripraveny uz cca rok ci dva dopredu a infrastrukturu je nutno udrzovat tak jako tak. Nejvetsi naklady na start STS tak zrejme budou v priprave oribteru a motoru SSME a to je zejmena zalezitost lidskych zdroju.
Je vseobecne zname, ze NASA neni v tomto smeru vubec pruzna, takze lide roky specializovani na praci s orbitery nebude vubec jednoduche prevezt na jinou praci, obzvlaste pokud Orion jeste nebude v provozu. Z tohoto pohledu by tedy mohlo byt docela vyhodne udrzovat alespon jeden orbiter v provozu co nejdele, aby obsluha nevysla ze cviku. Napriklad v SM Orionu je pouzit motor z OMS orbiteru. Pocet smen praujicich na orbiterech by byl vyrazne zredukovan jen na lidi se kterymi se pocita i na provoz Orionu.
Tudiz by to mohlo dopadnout tak, ze v letech 2010 az 2012 by letal jeden orbiter 1-2 rocne na zasobovaci mise k ISS a nemuselo by to ani znamenat vyrazne zvysene naklady. Tim nechci rici ze by doslo ke zvyseni poctu misi, ale spise k jejich rozlozeni v case.
marcellino4 - 25/1/2007 - 14:40
ked si uvedomim ze program raketoplanov sa raz skonci,tak mi je do placu! zahodit von oknom taky dobry projekt je vacsia hlupost ako zrusenie apolla. keby v tom nebolo tolko politiky tak by som tomu vobec nechapal, pretoze dovod ako ekonomicky nevyhodny tiez nie je celkom ne mieste, ved si skuste predstavit co by stalo vyrobat jednorazovo pouzitelne kozmicke lode s takymi motorickymi moznostami ake maju raketoplany!? je to obrovska sokda! ved je to jeden so spickovych vynalezov vyrobenych ludskymi rukami v celych dejinach ludstva, a to nehovorim len o statistickych prvenstvach (ktore nie su zanedbatelne) ale hlavne o celej myslienke, ku ktorej sa za niekolko destroci budeme musiet vratit, to je iste.
len dufam ze sa stihne spravit nejake politicke rozhodnutie, ktore by prehodnotilo cely program od halvy az po patu, a aby sa stihli zvazit vsetky alternativy skor nez dojde k zruseniu programu nadobro.
aspon keby sa rozhodli urobit nejaku generalku a "pripnut" ho na ares-5, a neopakovat tu istu chybu z cias konca apolla a zaciatkov space shuttle.
Jirka - 25/1/2007 - 15:34
citace:ked si uvedomim ze program raketoplanov sa raz skonci,tak mi je do placu! zahodit von oknom taky dobry projekt je vacsia hlupost ako zrusenie apolla.
Najdou se i taci kteri o STS tvrdi ze je to paskvil, jehoz koncept byl vnucen NASA kongresem proti jejich vuli.
citace:
len dufam ze sa stihne spravit nejake politicke rozhodnutie, ktore by prehodnotilo cely program od halvy az po patu, a aby sa stihli zvazit vsetky alternativy skor nez dojde k zruseniu programu nadobro.
aspon keby sa rozhodli urobit nejaku generalku a "pripnut" ho na ares-5, a neopakovat tu istu chybu z cias konca apolla a zaciatkov space shuttle.
To by vpodstate doslo k tomu k cemu doslo pri zruseni Apolla a pri zahajeni STS. Byla by to politicka objednavka nepodlozena technickou realitou.
STS je po dostavbe ISS a oprave Hubbla zbytecny. Pokud by NASA melo nejaky jiny prostredek jak zasobovat ISS tak by STS zrusili jeste pred rokem 2010.
Me se Ares / Orion libi prave tim, ze plne tezi z odkazu Apolla i STS. Napriklad:
1. motor SM Orionu je prevzaty z OMS Orbiteru
2. tvar kabiny Orionu prevzat z Apolla
3. Vybaveni Orionu odvozeno z Orbiteru a ISS
4. Motor horniho stp. Aresu 1 jedna prevzat ze Saturnu IVB
5. 1.stp Aresu 1 prevzat z STS
6. Infrastruktura Ares/Orion tezi z infrastruktury Apollo/Saturn/STS
7. Motory Ares V / EDS prevzaty z Ares 1 a Delty IV.
Uzitecne nove funkce Aresu 1 bude predevsim pulrocni pobyt ve vesmiru a "clean pad" filozofie pro start, ktera umozni odstartovat do tydne po umisteni na startovaci rampu za mnohem nepriznivejsiho pocasi.
Orion lze 10x znovupouzit, je vyrazne bezpecnejsi nez STS a bude vyzadovat mensi udrzbu nez Orbitery. Navic s nim lze delat mise jak na LEO k Mesici, asteroidum ci potencionalne na obeznou drahu Marsu.
Sice nepodporuje prevazeni vetsich nakladu ci robotickou ruku, ale vypada to NASA nevadi.
Jirka - 25/1/2007 - 15:38
citace:
Uzitecne nove funkce Aresu 1 bude predevsim pulrocni pobyt ve vesmiru
To se tyka Orionu, ne Aresu.
Abraxis - 25/1/2007 - 17:18
citace:
citace:
Uzitecne nove funkce Aresu 1 bude predevsim pulrocni pobyt ve vesmiru
To se tyka Orionu, ne Aresu.
Mimochodem - pul roku mne prijde hrozne malo - co je tam to limitujici?
Jirka - 25/1/2007 - 17:44
To je proste specifikace. Momentalne neni delsi doba zapotrebi. K ISS i k Mesicni zakladne se bude letat maximalne na pul roku. Tudiz veskere zarizeni bude na takovou dobu certifikovano.
Pokud bude zapotrebi delsi doba, tak by se proste muselo vsechno zkouset ponekud dukladneji. Mozna k tomu nakonec dojde vzhledem k letum na Mars, ale to je az za spustu let.
Mozna ze skutecna zivotnost by mohla byt mnohem delsi, neco jako u MERu. Koneckoncu Orion je znovupouzitelny, a energii cerpa z PV clanku.
Omezeni plyne asi asi hlavne z mnozstvi zasob na palube, zivotnost baterii, korozivniho pusobeni paliva atd.
V provnani s Orbiterem je to vyrazna zmena.
bejcek - 26/1/2007 - 10:20
citace:nemate iekto informacie o tom kolko by stal projekt space shuttle, ak by bol udrziavany v minimalnom rezime, mam na mysli v priemere 1 start rocne, nieco ako plany sovietov pre buran
Domnívám se, že by to bylo drahé - držet kupu specialistů, kteří by toho mnoho během roku nedělali. Technika (kosmodrom,montážní haly, řízení letu a hlavě údržba techniky - to také něco stojí, a jenom na jedno použití v roce?! Drahé.
Nevím nic o podobné úvaze v NASA.
Jirka - 26/1/2007 - 11:09
Drahe by to bylo, kdyby se to nemuselo delat stejne. Co pak asi budou delat specialiste mezi poslednim startem STS v roce 2010 a pripadnym startem Aresu a Orionu az v roce 2014? Jsou tam jen 2-3 testy Aresu.
Ten napad ma puvab v tom, ze ET i 4 seg. SRB musi byt stejne objednany nekolik let dopredu a pri pravdepodobnem odkladu nekterych startu STS by se ty komponenty musely vyhodit.
Napr. misto 3-smenneho provozu na vsech orbiterech by tam tedy mohla byt jen jedna smena na jednom orbiteru a zbytek lidu by mohl byt prevelen na Orion ci Ares.
Taky vsechna infrastruktura musi byt stejne udrzovana pro Ares / Orion a vetsina se bude castecne vyuzivat pro testovaci lety.
Samozrejme ze to nebude uplne zadarmo, ale je to cesta jak zkratit mezeru mezi poslednim startem STS a prvnim operacnim Aresem.
avitek - 26/1/2007 - 11:42
citace:Mimochodem - pul roku mne prijde hrozne malo - co je tam to limitujici?
Všimněte si, že také životnost transportních lodí Sojuz je (zatím) půl roku. Je to dáno životností pohonného systému, užívajícího skladovatelné KPL na bázi derivátů hydrazinu a (hlavně) oxidu dusičitého. Ten - pokud není absolutně bezvodý (a to de dá jen ztěží dodržet) - je agresivní a největší obava technicků spočívá v možnosti poškozování ventilů, v důsledku toho růstu jejich nespolehlivosti a případného úniku komponent paliva - dokonce s možnosti samozážehu, když se smíchají. Viz i řada případů explozí raketových stupňů ponechaných na dráze.
Kliper měl myslím proponovanou delší životnost na dráze, ale to bych musel najít.
Krátká doba (max. necelý měsíc s paletou EDO) u fraketoplánu je dána tím, že po celou dobu pobytu na dráze musí jet alespoň na minimální výkon palivové baterie a tedy stále spotřebovávají zásoby kyslíku a vodíku, které samozřejmě nemohou být neomezené. Vypnout polivové baterie nejde, protože bez pozemního zařízení (dodávka energie na rozběh) je znovu nezapnete. Bylo to dáno koncepcí, vycházejí z předpokladu, že STS bude jen a jen dopravním prostředkem mezi Zemí a LEO a že tedy nebude třeba, aby byl ve vesmíru nějak abnormálně dlouho. Navíc motory RCS a OMS taky používají podobné KPL jako Sojuzy.
Zřejmě ta půlroční garanční doba má podobné příčiny jako tomu je u Sojuzů.
Jan Baštecký - 26/1/2007 - 15:44
citace:To je proste specifikace. Momentalne neni delsi doba zapotrebi. K ISS i k Mesicni zakladne se bude letat maximalne na pul roku. Tudiz veskere zarizeni bude na takovou dobu certifikovano.
Pokud bude zapotrebi delsi doba, tak by se proste muselo vsechno zkouset ponekud dukladneji. Mozna k tomu nakonec dojde vzhledem k letum na Mars, ale to je az za spustu let.
Mozna ze skutecna zivotnost by mohla byt mnohem delsi, neco jako u MERu. Koneckoncu Orion je znovupouzitelny, a energii cerpa z PV clanku.
Omezeni plyne asi asi hlavne z mnozstvi zasob na palube, zivotnost baterii, korozivniho pusobeni paliva atd.
V provnani s Orbiterem je to vyrazna zmena.
To ale znamená, že např.:
- při použití jako záchranný člun u ISS se bude muset nejdéle po půl roce "točit". Což je stejné omezení, které je nyní vytýkáno Sojuzům.
- nelze jej použít pro lety k Marsu Hawk - 26/1/2007 - 17:26
citace:To ale znamená, že např.:
- při použití jako záchranný člun u ISS se bude muset nejdéle po půl roce "točit". Což je stejné omezení, které je nyní vytýkáno Sojuzům.
- nelze jej použít pro lety k Marsu
Pokud se budou točit v půlročních intervalech i posádky, tak v tom žádný problém nevidím.
Systém Orion/Cev je dimenzován na lunární mise a u toho pravděpodobně zůstane. Mars je hudba vzdálené budoucnosti.Obávám se ,že posádka, která poletí na Mars se dosud ještě nenarodila. Tomáš_Kovařík - 20/2/2007 - 22:02
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat na jednu čistě teoretickou otázku: Co by se stalo, kdyby se při prvotních prověrkách systémů raketoplánů zjistilo, že z jakéhokoli důvodu vůbec nefunguje manipulátor SRMS. Kdyby raketoplán startoval s nějakým modulem pro ISS, tak bylo by možné, že by si ten modul z raketoplánu vyzvedl přímo manipulátor SSRMS?
Děkuji.
Ervé - 22/2/2007 - 09:16
Zajímavý dotaz. Například díl S3/4 se musí dopravit až na konec nosníku, takže to nejde udělat jediným pohybem SSRMS. Vsadil bych se, že existují nouzové procedury pro tento případ - SSRMS vyndá blok a uloží ho na provizorní místo, pak se sám přesune, znovu blok uchopí a definitivně umístní. Patrně by musel být proveden výstup (pro provizorní uložení). Jsou někde místa pro takové uložení bloků ? Může SSRMS přejíždět podél nosníku a přitom držet těžký blok ?
U přetlakovaných modulů je to jednodušší, protože se přesunují jen v okolí stykového uzlu, tedy v dosahu SSRMS při jediném pohybu.
ales - 22/2/2007 - 11:02
TK> ... bylo by možné, že by si ten modul z raketoplánu vyzvedl přímo manipulátor SSRMS?
RV> ... Může SSRMS přejíždět podél nosníku a přitom držet těžký blok ?
Podle mých informací může MT/MBS pojíždět po nosníku i s nákladem přes 20 tun, takže tady bych problém neviděl. S vysokou pravděpodobností se to stejně bude muset použít při přesunu ITS-P6 ze Z1 na P5 (jízda MT/MBS po kolejnicích nosníku i s připojeným SSRMS a s uchopeným ITS-P6).
Nejsem si ale jist, jestli SSRMS dosáhne do všech míst nákladového prostoru připojeného raketoplánu i ze základny na MT/MBS (ze základy na Destiny by to mělo být bez problémů). Odhaduju, že za současné konfigurace tam dosáhne, ale po připojení Node2 to bude horší. Snad bude SRMS vždy funkční a žádná provizoria nebudou potřeba (mohlo by to asi nastat jen při instalaci ITS-S6).
zbycho - 24/5/2007 - 23:19
Zdravíčko. Chtěl bych se zeptat, proč se zažehnou motory SSME 6 s(?) před motory SRB?
risa.ber - 24/5/2007 - 23:52
Před zážehem SRB v T 0 je potřeba nějaký čas pro naběhnutí a hlavně kontrolu motorů SSME. Zapálený motor SRB už nikdo nevypne,a těma 6 s je dán prostor kontrolním systémům aby ověřili správnou činnost motorů SSME a popřípadě přerušili start ještě před
zažehnutím SRB.
Petr Charvát - 25/5/2007 - 07:13
citace:Zdravíčko. Chtěl bych se zeptat, proč se zažehnou motory SSME 6 s(?) před motory SRB?
Ta doba je tak dlohá kvůli tomu, že po zážehu SSME doslova nahnou celou sestavu o několik metrů(bráno ve špičce nádrže)od svislé osy a trvá asi těch 6 sekund, než se to opět dostane do vertikální polohy.
Naběhnutí na plný tah a diagnostika trvá něco kolem 3 sekund.
Patek Luboš - 25/5/2007 - 07:13
Součastný zážeh všech motorů (jak SSME tak SRB) by znamenal dost velký náraz tahu do konstrukce STS, dále nárust tahu u SRB je téměř okažitě na 100%, ale u SSME to chvilku trvá. Proto se zažehují SSME před SRB (všimněte si po zážehu SSME jak se celá sestava STS nakloní a pak se vrací zpět).
Paldík - 25/5/2007 - 07:25
Nevím, kolik se přesně celá sestava po zážehu SSME nakloní, ale "několik metrů" to myslim neni, řekl bych tak maximálně metr.
Ví někdo přesněji jak to je?
ales - 25/5/2007 - 08:34
citace:Nevím, kolik se přesně celá sestava po zážehu SSME nakloní, ale "několik metrů" to myslim neni, řekl bych tak maximálně metr.
Ví někdo přesněji jak to je?
Len by som sa chcel spytat na to, ake su palivove rezervy raketoplanu aspon priblizne v percentach? a ako sa to nejakym sposobom moduluje v zavislosti od uzitocneho zatazenia?
marcellino4 - 2/7/2007 - 10:13
popripade ak niekto vie, tak ake su porovnania s inymi piltovanymi prostriedkami?
dakujem
avitek - 2/7/2007 - 11:31
citace:popripade ak niekto vie, tak ake su porovnania s inymi piltovanymi prostriedkami?
dakujem
U raketoplánu Atlantis při letu STS-117 činila rezerva v zadních modulech OMS/RCS po brzdicím zážehu ještě pro změnu rychlosti 24 m/s. To činilo z hodnoty posledního (tedy brzdicího manévru) 27 %. Z celkového množství po navedení na stabilní dráhu (tedy po manévru OMS-2) rezerva činila 13,8 %.
avitek - 2/7/2007 - 11:43
Ještě doplnění:
Celkové množství pohonných látek pro motory OMS (vše se vztahuje k poslednímu letu STS-117) měřeno změnou rychlosti dosažitelnou jejich zážehem, dělalo při startu 290 m/s. Z celkového množství na manévry OMS ASSIST (to je během práce motorů SSME pro zvýšení tahu) a pro navedení na dráhu manévrem OMS-2 bylo spotřebováno celkem 46 % počátečních zásob.
To, co zbývalo v nádržích OMS po brzdicím manévru pro přistání, dělalo asi 7,5 % původního množství.
Rusové nikde nezveřejnili množství zbývajících KPL pro motor KDU, používaný pro brzdění pro zahájení sestupu k Zemi v Sojuzech.
marcellino4 - 2/7/2007 - 13:02
dakujem za odpoved
a ako to je s rezervami pri starte?
marcellino4 - 12/7/2007 - 20:31
Tak ma napadlo, kolko maju v NASA vyrobenych a prevadzky schopnych RMS? Vyrobili pre kazdy orbiter jeden kus alebo ich maju len minimum ktore neustale striedaju podobne ako SSME a ine znovupouzitelne komponenty?
xmariox - 12/7/2007 - 21:24
citace:Tak ma napadlo, kolko maju v NASA vyrobenych a prevadzky schopnych RMS? Vyrobili pre kazdy orbiter jeden kus alebo ich maju len minimum ktore neustale striedaju podobne ako SSME a ine znovupouzitelne komponenty?
Bylo vyrobeno 5 kusu. výr. č. 201, 202, 301, 302, 303, ale 302 bylo zniceno pri kafastrofe Challengera.
Patek Luboš - 29/7/2007 - 12:36
citace:
citace:Tak ma napadlo, kolko maju v NASA vyrobenych a prevadzky schopnych RMS? Vyrobili pre kazdy orbiter jeden kus alebo ich maju len minimum ktore neustale striedaju podobne ako SSME a ine znovupouzitelne komponenty?
Bylo vyrobeno 5 kusu. výr. č. 201, 202, 301, 302, 303, ale 302 bylo zniceno pri kafastrofe Challengera.
Columbie letěla bez RMS? Asi ne!
xmariox - 29/7/2007 - 13:06
citace:
citace:
citace:Tak ma napadlo, kolko maju v NASA vyrobenych a prevadzky schopnych RMS? Vyrobili pre kazdy orbiter jeden kus alebo ich maju len minimum ktore neustale striedaju podobne ako SSME a ine znovupouzitelne komponenty?
Bylo vyrobeno 5 kusu. výr. č. 201, 202, 301, 302, 303, ale 302 bylo zniceno pri kafastrofe Challengera.
Columbie letěla bez RMS? Asi ne!
Ano, STS-107 nemela RMS, nebylo tam potreba
Patek Luboš - 30/7/2007 - 12:47
Jaké jsou kompletní náklady na jeden let STS? Zajímaly by mne jednotlivé položky: výcvik posádky ke konkrétnímu letu, odpisy na na znovupoužitelných částech, pozemní zabezpečení, příprava na Zemi( cena za pobyt ve VAB, OPF, příprava ET, příprava a montáž SRB a OMS, pobyt na PAD-39 atd.), cena jednoho dne v kosmu, vylovení a následná údržba SRB po letu, cena zabezpečení při přistání (platí NASA za možnost použití záloních letišť po světě?), cena za použití sledovacích stanic. Pokud možno v češtině.
Jde mi o to o kolik je samotný STS dražší než budoucí Orion letící k ISS, po odečtení všech nákladů, které jsou nebo budou společné, si myslim, že výsledný rozdíl nebude až tak velký. A to se nějak zapomíná na odečtení nákladů za dopravu nákladu zpět na Zem (kolik stojí doprava 1 kg zpět na Zem pokud nebudeme počítat STS tak jediným možným způsebem je Sojuz). Další problém bude doprava vědeckých přístrojů a palet rack na stanici po ukončení letů STS-jediný vhodný prostředek pro dopravu palet rack budou mít pouze japonci, ale to pouze směrem nahoru a nikoli dolu!
Jirka - 30/7/2007 - 14:50
citace:Jaké jsou kompletní náklady na jeden let STS? Zajímaly by mne jednotlivé položky: výcvik posádky ke konkrétnímu letu, odpisy na na znovupoužitelných částech, pozemní zabezpečení, příprava na Zemi( cena za pobyt ve VAB, OPF, příprava ET, příprava a montáž SRB a OMS, pobyt na PAD-39 atd.), cena jednoho dne v kosmu, vylovení a následná údržba SRB po letu, cena zabezpečení při přistání (platí NASA za možnost použití záloních letišť po světě?), cena za použití sledovacích stanic. Pokud možno v češtině.
Obavam se ze toto je jedno z nejvice strezenych tajemstvi NASA. Je to jako byste chtel vedet kolik uredniku vykonava nejakou smysluplnou praci - nemozne.
citace:
Jde mi o to o kolik je samotný STS dražší než budoucí Orion letící k ISS, po odečtení všech nákladů, které jsou nebo budou společné, si myslim, že výsledný rozdíl nebude až tak velký.
Po ukonceni STS budou komplet vsechny fixni naklady prevedeny na projekt Constallations - tedy i Ares/Orion.
Je uplne jedno jestli nejaky zamestnanec, nebo cast infrastruktury nebude v ramci Cx zapotrebi. Vzhledem k tomu, ze prioritou je udrzeni vydaju, nebudou zamestnanci NASA propousteni a infrastruktura rusena. To je i jeden z duvodu proc neni vyhodne pouziti EELV jako nosice CLV. Oproti nakladum na infrastrukturu STS by jeste musela byt navic financovana i infrastruktura EELV.
Je samozrejme pravdepodobne, ze kontrakty na STS budou postupne ukonceny a cast zamestnancu kontraktoru i NASA prejde na jine projekty nebo odejdou sami treba do duchodu za tucne odstupne, atd.
avitek - 4/8/2007 - 10:19
Dne 2007-08-02 NASA oznámil, že prodloužil kontrakt s firmou Pratt & Whitney na údržbu motorů SSME pro raketoplány. Prodloužení má hodnotu 978 mil. USD a pokrývá období 2006-04-01 až 2010-09-30.
V tomto období startovaly 4 resp. má startovat 15 misí raketoplánů, tedy celkem 19. Z toho vyplývá, že průměrně jen na údržbu motorů SSME na jeden start připadá 51,5 mil. USD.
Dobrý den.
Pokud vím, tak projektem Space Shuttle nebyl původně myšlen jen dnešní pilotovaný raketoplán - měl ještě mnhoo dalších odvětví, ale všechna se kvůli nedostatku financí zrušily a zůstal jen raketoplán. když jsem hledal na internetu, tak jsem z dalších plánovaných odvětví projektu našel jen Shuttle C. Neví prosím někdo, zda byly ještě nějaké jiné?
Děkuji.
Jiří Hošek - 7/8/2007 - 09:07
citace:Dobrý den.
Pokud vím, tak projektem Space Shuttle nebyl původně myšlen jen dnešní pilotovaný raketoplán - měl ještě mnhoo dalších odvětví, ale všechna se kvůli nedostatku financí zrušily a zůstal jen raketoplán. když jsem hledal na internetu, tak jsem z dalších plánovaných odvětví projektu našel jen Shuttle C. Neví prosím někdo, zda byly ještě nějaké jiné?
Děkuji.
zvládnul by raketoplán např. oblet Měsíce .
jistěže upravený .
např. druhá ET na orbitě a třetí někde kolem Měsíce...
Jirka - 24/10/2007 - 13:45
citace:zvládnul by raketoplán např. oblet Měsíce .
jistěže upravený .
např. druhá ET na orbitě a třetí někde kolem Měsíce...
Nezvladl. Neni mozne ho na drahu k Mesici vynest. Ikdyby ho nakrasne bylo mozne pripojit k dodatecne nadrzi s LOX/LHX tak motory SSME nelze nastartovat ve vesmiru.
Mozna by bylo mozne pripojit nadrze s hydrazinem/N2O4 a pouzit OMS motory, ale jejich tah je prilis maly a vysledna draha by mohla byt dost pomala.
Na cestu k Mesici by potreboval baj woko tak 100t paliva navic, ktere by muselo byt nejak vyneseno do vesmiru a pripojeno k raketoplanu.
Raketoplan bere energii z palivovych clanku, ktere vystaci jen na cca 14 dnu. To by snad stacilo.
Jenomze by nevydrzel zvysene namahani pri vstupu do Zemske atmosfery pri navratu z Mesice.
ROBO - 24/10/2007 - 14:16
OK ... motory , palivo , jsou resitelne ..
doprava paliva take je resitelna ..
prece by stacilo aby tam leteli treba mesic , ne dva nebo tri dny ..
( to mne evokuje zda by posledni cesta raketoplanu nahoru nemela byt posledni cestou , ze by se nemel vracet ale zustat nahore )
a ten navrat .... proc namahani pri sestupu .. kdyz opet muzou 14dni krouzit a brzdit .. pak to namahani nebude tak zle ...
ales - 24/10/2007 - 14:23
citace:zvládnul by raketoplán např. oblet Měsíce .
jistěže upravený .
např. druhá ET na orbitě a třetí někde kolem Měsíce...
Budu nepatrně optimističtější než Jirka [dovedu si představit funkční scénář, samozřejmě pekelně drahý a zbytečný]
"Úpravy" raketoplánu by musely být opravdu docela velké:
- hlavně by bylo třeba postavit motory SSME startovatelné na oběžné dráze (to teď nejsou)
- pak by bylo třeba vyřešit připojení plné ET na oběžné dráze Země (na to nestačí jen tak nějaké "hadice")
- pak by bylo třeba dostat na oběžnou dráhu Země plnou ET (cca 700 tun) [to by naráz nezvládl ani Saturn V ani Ares V]
- nádrž ET by musela udržet odpařování H2 a O2 na přijatelné úrovni
Pokud by výše uvedené problémy byly "nějak" vyřešeny, pak by raketoplán mohl nejen obletět Měsíc, ale dokonce by mohl být na chvíli naveden na oběžnou dráhu Měsíce (protože s plnou ET má zásobu rychlosti snad až 6 km/s).
Mohlo by to vypadat třeba nějak takto (vše jsou jen moje "výmysly"):
- na LEO se "nějak" dostala plná ET
- do nákladového prostoru raketoplánu je uložena speciální obytná a vyhlídková kabina pro cestující (možná až pro 20 osob)
- raketoplán standardně odstartuje na LEO
- na LEO se setká s ET a ta je k němu "nějak" připojena
- raketoplán znovu zažehne SSME a pomocí TLI s delta V cca 3 km/s přejde na dráhu k Měsíci
- u Měsíce přejde na oběžnou dráhu kolem Měsíce pomocí manévru LOI s delta V cca 1 km/s
- po několika obězích musí letět zpět k Zemi pomocí manévru TEI s delta V cca 1 km/s
- u Země musí pomocí zbývajícího paliva a delta V cca 1 km/s přejít na silně eliptickou dráhu kolem Země (protože přímý návrat do atmosféry by orbiter asi nevydržel)
- pomocí aerobrakingu sníží apogeum na přijatelnou úroveň (nedokážu odhadnout co to ta "přijatelná úroveň" je)
- pak raketoplán standardně přistane jako třeba když letí od ISS
Cenu této "legrace" odhaduju na několik miliard USD, takže by to nezaplatilo ani 20 "turistů" ochotných za to zaplatit 100 milionů USD. Suma sumárum ... zbytečné a nesmyslné (alespoň podle mne).
Existuje spousta jiných možností, které by vyšly příznivěji a určitě v nich není raketoplán. Pro mise nad LEO se prostě nehodí.
Jirka - 24/10/2007 - 14:35
citace:OK ... motory , palivo , jsou resitelne ..
doprava paliva take je resitelna ..
prece by stacilo aby tam leteli treba mesic , ne dva nebo tri dny ..
( to mne evokuje zda by posledni cesta raketoplanu nahoru nemela byt posledni cestou , ze by se nemel vracet ale zustat nahore )
a ten navrat .... proc namahani pri sestupu .. kdyz opet muzou 14dni krouzit a brzdit .. pak to namahani nebude tak zle ...
V tom pripade si pridej do seznamu i zasobovani energii. Raketoplan nema energi na dele nez cca 14 dnu.
Jiří Hošek - 24/10/2007 - 20:41
citace:Suma sumárum ... zbytečné a nesmyslné (alespoň podle mne).
Existuje spousta jiných možností, které by vyšly příznivěji a určitě v nich není raketoplán. Pro mise nad LEO se prostě nehodí.
Souhlasím, že není důvod o takové cestě raketoplánu uvažovat.
Mimochodem, v RKK Energija se s ohledem na možné budoucí lety k Měsíci v současnosti přepracovává projekt Kliper na bezkřídlatý stroj, tzn. může vypadat zcela jinak než dosud.
ROBO - 24/10/2007 - 21:46
Cenu této "legrace" odhaduju na několik miliard USD, takže by to nezaplatilo ani 20 "turistů" ochotných za to zaplatit 100 milionů USD. Suma sumárum ... zbytečné a nesmyslné (alespoň podle mne).
Existuje spousta jiných možností, které by vyšly příznivěji a určitě v nich není raketoplán. Pro mise nad LEO se prostě nehodí.
Proc legrace ?
Kolik ted bude stat a stoji vyvoj neceho noveho( Orion ) plus nosic .
Za ty penize by mohl Upgradovany raketoplan cestovat klidne jako tahac mezi mesicem a zemi .
Po 15-30letech , bych si rad secetl kolik stoji !opet! neco noveho ktere se zaletava 10let a stoji 20x vice nez v rozpoctu ( jen lehce diskutuji )
Nevidim moc do konstrukce raketoplanu zda by pro nej nebyl problem travit roky ve vesmiru bez pozemske udrzby.
Mozna lepe nez pri neustalem zatezovani pri startu a pristani .
A kdyz se neco zvrtne tak .. hup .. pristane jako letadlo ... co vice si prat .
Tim obletem mesice jsem myslel .. neco jako tahac . tzn ne jen turistika ale nakladni doprava ...
Myslim si ze i kdyby to bylo financne souctove po 20letech "stejne" tak s vyuzitim raketoplanu je vetsi jistota ze to bude fungovat nez s necim novym ...
diky
Ervé - 25/10/2007 - 07:47
Vámi navržené úpravy by vyšly mnohem dráž, navíc na konci by byla obří loď s nesmyslným využitím. Ares 1 a 5 bude systém, který umožní vypouštět k Měsíci i na orbitu Země náklady mnohem efektivněji. Nevýhodou bude menší množství nákladu dopraveného na Zem, i to ale bude mnohem větší, než zvládnou rusové v Sojuzu.
Hawk - 25/10/2007 - 09:40
Jak USA tak Rusko se vrací/vrátilo ke "kabinkám". Ukazuje se, že okřídlená koncepce je slepá vývojová větech, minimalně z hlediska současných aplikovatelných technologií. Cokoliv co zavánělo křídly šlo do kytek, Venture star - projekt zrušen, OSP -projekt ani nezačal. Japonci, EU také dáli od raketoplánů ruce pryč. Německý Phoenix zřejmě rovněž někam zahučel.
Pinkas - 25/10/2007 - 13:15
Z hlediska letů k Měsíci je jedinou větší výhodou raketoplánu možnost přistání na dráze. Loď ve tvaru kapsle s asymetrickým těžištěm může také dostatečně manévrovat, má přijatelný vztlak a tedy přetížení, může v případě nutnosti (erupce na Slunci, nefatální poškození systému, náhlé onemocnění) zajistit nejrychlejší návrat bez motorického brzdění u Země. Raketoplán by musel mírně motoricky zabrzdit a pak asi několika průlety perigeem po stále nižší eliptické dráze dále zbrzdit rychlost, což by trvalo příliš dlouho a pak se ještě trefit na dráhu s nejistým počasím. Jaké jiné výhody než přistání na dráze by raketoplán přinesl? Je to důležitá výhoda?
Jirka - 25/10/2007 - 16:49
Je treba si uvedomit, ze jde o to, jak dostat spoustu nakladu na Mesic. Zpet jdou jen astronauti a par desitek kilo vzorku. I tech par desitek kilo (100kg) dopravenych kadou misi bude mit obrovskou hodnotu.
V soucasne dobe neexistuje zadny pozadavek na dopravu vetsich nakladu z Mesice.
Jiří Hošek - 25/10/2007 - 22:09
citace:Myslim si ze i kdyby to bylo financne souctove po 20letech "stejne" tak s vyuzitim raketoplanu je vetsi jistota ze to bude fungovat nez s necim novym ...
Finančně to bude stejné (NASA má k dispozici určitý cca konstantní balík peněz), ale systém Ares/Orion nabízí nesrovnatelně větší bezpečnost pro posádku.
Možnost letu raketoplánu k Měsíci si vůbec nepřipouštím, ale pro Vaše srovnání: Raketoplány by nejprve musely na dráze kolem Země natankovat prázdnou nádrž ET (plná nádrž pojme cca 720 tun kapalného kyslíku a vodíku; maximální nosnost raketoplánu ke stanici ISS je cca 17 tun). Při úvaze natankování ET na 50% kapacity a frekvence čtyř tankovacích misí raketoplánů ročně vychází jedna mise na oběžnou dráhu kolem Měsíce a zpět cca každých pět roků, tzn. během Vámi zmiňovaného období dvaceti roků celkem 4 mise k Měsíci.
Přitom systém Ares/Orion nabízí v tomto období (počítám roky 2011-2030) za stejné peníze přibližně 20 pilotovaných přistání na Měsíci ( = dva ročně počínaje rokem 2020). Adolf - 25/10/2007 - 23:17
citace:Cenu této "legrace" odhaduju na několik miliard USD, takže by to nezaplatilo ani 20 "turistů" ochotných za to zaplatit 100 milionů USD. Suma sumárum ... zbytečné a nesmyslné (alespoň podle mne).
Myslím, že turisté nemohou nic zaplatit. Všechny současné technologie poskytují dopravu, jejíž PRŮMĚRNÁ kilogramová cena je pro turistu příliš vysoká. Současní turisté létají pomocí levných a na vysokou rentabilitu vypracovaných programů státní kosmonautiky s dávno už zaplacenou infrastrukturou, která představuje hlavní složku nákladů. Nelétají ale za průměrné náklady těchto svou dlouhodobostí zlevněných programů. Uskuteční-li se let v takovém programu, má zpravidla trochu volné nosnosti. Prodat tuto nosnost se vyplatí za cenu, která je daleko nižší než průměrná cena nákladu. Stačí, když tato cena o očekávanou výnosnost investorů přesahuje přírůstek nákladů na tento přírůstek kilogramů. Nejsou v tom tedy fixní náklady na start, tvořící většinu nákladů na průměr.
Turisktika s nově vyvíjenými postupy a teprve vznikajícími infrastrukturami, která by si měla zaplati všechny své průměrné náklady, tedy nemůže soutěžit s turistikou, která platí pouze náklady za přírůstek zátěže k jinak zaplacenému letu. I turistika s "dumpingovými" náklady přírůstku je extrémně drahá. Turistika, která by si musela zaplatit úplné průměrné náklady, je pak zatím technicky nemožná.
Je to nepříjemné, ale kosmonautika se tak honem normálním komečním businessem nestane. Hawk - 26/10/2007 - 09:15
Je to spíše otázka bezpečnosti, komfortu a flexibility kosmické dopravy plus nároky na relativně dobrou zdravotní kondici.
Cena by nemusela být tedy nutně ten hlavní problém. Dolarových miliardářů se po naší planetě pohybuje celkem dost a nabídka je zatím omezena jen na místa v Sojuzech. Letenka by mohla stát třeba i 50 melounů a poptávka ze strany extravagantních boháčů by i tak existovala. Ale představa několikaměsíční přípravy na cestu, stísněný prostor, nevábné sociální zařízení, spaní "na stěně" ve spacáku, všudypřítomný zápach, stav beztíže, který vyžaduje jiné způsoby stravování a samotná bezpečnost dopravy to jsou věci, které zřejmě většinu lidí rekrutující se z vysokopříjmových vrstev odrazuje.
marfus - 23/12/2007 - 14:02
Dobrý den. Nějaký materiál ve Sněmovně Reprezentantů ohledně
možného prodloužení oparací raketoplánů i po r. 2010 ??
To je sice heský ale nemohl by to někdo přeložit,prosím.
Adolf - 24/12/2007 - 01:26
Text představuje rozsah asi 7 ns. Regule profesní komory překladatelů a tlumočníků se domnívají, že překladatel by měl za pracovní den přeložit 8 ns a uživit se tím. Zkušený překladatel by ho jistě udělal za 2,5 h, ale nedivte se, že se k jeho překládání nikdo nehrne. Dovolím si udělat z něj výcuc, ale takový výtah je vždy trochu ovlivněný viděním svého tvůrce ohledně toho, co je důležité.
Návrh zákona
Zjištění:
Rusko není spolehlivý partner pro kosmický výzkum a USA by neměly zvyšovat svou závislost v kosmických aktivitách právě na něm. Rusko se staví proti systémům na ochranu proti Iránským raketám v Polsku a České republice, pozastavilo účast na dohodě o omezení konvenčních zbraní v Evropě, pomáhá nejagresivnějším odpůrcům Ameriky na mezinárodní scéně jako Irán a Venezuela prodejem zbraní přes US námitky, kde v případě Venezuely jde dokonce o vměšování podle Monroeovy doktríny, a do Iránu prodává pokročilé zbraně.
Rusko nesplnilo své závazky stavbě základního modulu ISS Zvezda a učinilo tak až pod mezinárodním tlakem a po platbách dodatečných stovek milionů dolarů, čímž došlo k těžkému selhání managementu na ruské straně. Rusko převedlo své zdroje k udržení Miru místo k urychlení závazků k ISS. Neměla by se zvyšovat závislost na Rusku při dopravě US astronautů do kosmu jak s ohledem na jejich chování jako smluvního partnera tak k vývoji vztahů s Ruskem.
Vzhledem k investicím USA do ISS je třeba k využití užitků z nich vozit tam po roce 2010 do roku 2015 kosmonauty pomocí Sojuzů, aniž by existovala jakákoliv náhradní možnost. Bez STS nebude NASA schopna na ISS dopravit Alpha Magnetic Spectrometer (AMS). To by bylo možné jen prodloužením misí STS. Nebude tam možno dopravit ani japonský Centrifuge Accomodation Module. Úsporami za ruské dopravní služby by při tom šlo zaplatit 2 mise STS k ISS ročně. Jedině překlenutím mezery mezi roky 2010 a 2015 si ale národ udrží kritické odborníky schopné vykonávat tuto důležitou práci a udržující si své dovednosti, kteří přejdou z STS do programu Constellation, jinak se z NASA a zejména jejích dodavatelů odejdou a kontinuita jejich znalostí a dovedností nebude zachována, při čemž úspěch Constellation na kontinuitě schopností těchto týmů životně závisí.
Vlastní zákon:
Zákon by měl zakázat spoléhat pouze na ruské dopravní kapacity US astronautů do vesmíru.
¨
Měl by nově vymezit podmínky pro další prodloužení STS a prosazení opatření vyplývajících z katastrofy Columbia, nové certifikace atp. K tomu je navržena řada technickoorganizačních podmínek a dodatečné finanční fondy: 1 647 000 000 $ na NASA deficit roku 2007, 1 000 000 000 $ k úhradě nákladů návratu STS do provozu po Columbii, 1 064 000 000 na deficit roku 2008. Při čemž se uvádí, že u deficitů uvedených roků by v roce 2007 mělo jít 41,6% na průzkumný systém a 28,7% na kosmické aktivity, zatímco v roce 2008 by průzkumný systém měl dostat 41,7%. (Osobně nevím, co tím průzkumným systémem myslí.)
Tlama - 24/12/2007 - 10:08
Díky za všechny co nerozumějí nebo jen částečně. I mně jste některé věci upřesnil.
Jsem zvědavý, jestli to projde. Jestli aspoň trochu odpovídají kalkulace, tak by to bylo dobře, aby se neopakovala historie ze 70tých let.
A jeden malý dotaz, co přesně představuje 1ns?
ales - 24/12/2007 - 10:37
Dodám jen pár poznámek:
- smyslem návrhu je prostě prodloužit provoz raketoplánů až do roku 2015 (nebo do operačního nasazení systému Orion) tak, aby mohly být uskutečněny dvě mise každoročně (zřejmě k ISS)
- návrh podal floridský zastupitel Dave Weldon (za sebe a za Toma Feeneye [druhého zastupitele Floridy])
- návrh byl přednesen Výboru pro vědu a technologie (zřejmě 19.12.2007 nebo dříve)
- úspory za ruské dopravní služby by měly stačit jen na část nákladů na zmíněné dvě mise raketoplánů ročně, zbytek by měla NASA nějak "ušetřit", případně by měla dostat "přidáno"
Nakonec ještě pár mých názorů:
- docela mne překvapuje, že v návrhu není zmínka o programu COTS, který je možnou alternativou k závislosti na Rusku i bez STS (i když uznávám, že pravděpodobnost úspěchu programu COTS je velmi nejistá)
- myslím, že slovním spojením "Exploration Systems" (podle Ády "průzkumný systém") se v NASA obecně označují všechny aktivity, směřující k vývojí zařízení a vybavení pro létaní na Měsíc, na Mars a k dalším vzdálenějším cílům ve Sluneční soustavě (převážně zřejmě pilotovaně, ale snad nejen pilotovaně)
- pravděpodobnost úspěchu tohoto floridského návrhu zákona nedokážu odhadnout (ale moc vysoko to nevidím)
P.S.: Pro Tlamu: Áda značkou "1ns" zřejmě myslí jednu normostranu, což je standardizovaná strana textu o délce 1800 znaků včetně mezer, což odpovídá třiceti řádkům o šedesáti znacích nebo přibližně 250 slovům běžného textu. Viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Normostrana
avitek - 24/12/2007 - 12:34
citace:... myslím, že slovním spojením "Exploration Systems" (podle Ády "průzkumný systém") se v NASA obecně označují všechny aktivity, směřující k vývojí zařízení a vybavení pro létaní na Měsíc, na Mars a k dalším vzdálenějším cílům ve Sluneční soustavě (převážně zřejmě pilotovaně, ale snad nejen pilotovaně) ...
Aleš má pravdu. Jedná se o výdaje, které směřují na aktivity, které podléhají oddělení ESMD (Exploration Systems Mission Diractorate) na ústředí NASA ve Washingtonu. Toto oddělení byl vytvořeno s cílem, cituji doslova:
The Exploration Systems Mission Directorate (ESMD) Mission 08.16.07
To develop a sustained human presence on the moon; to promote exploration, commerce, and U.S. preeminence in space; and to serve as a stepping stone for the future exploration of Mars and other destinations.
tedy:
Vytvořit podmínky pro stálou přítomnost člověka na Měsíci; podporovat výzkum, komerční využití a americké přední místo ve vesmíru; a sloužit jako odrazový můstek pro budoucí výzkum Marsu a dalších míst.
Jako hlavní bod se dále hovoří o tom, zwe ESMD má vyvíjet prostředky a v souvislosti s tím provádět k tomu zaměřený pomocný výzkum a vypracovávat technologie, které umožní pilotovaný i nepilotovaný průzkum. PV - 24/12/2007 - 13:21
Ono zcela určitě dojde k prodloužení nasazení raketoplánů jen pod podmínkou, že nedojde k další havárii. To by pak znamenalo okamžitý konec letů.
Hawk - 26/12/2007 - 18:31
Po tom co se spekulovalo o prvním pilotovaném letu Orionu v roce 2013 je tato aktivita ve věco prodloužení provozu STS trochu kontraproduktivní. 3 roky se dají bez STS překlepat.
citace:Rusko není spolehlivý partner pro kosmický výzkum a USA by neměly zvyšovat svou závislost v kosmických aktivitách právě na něm. Rusko se staví proti systémům na ochranu proti Iránským raketám v Polsku a České republice, pozastavilo účast na dohodě o omezení konvenčních zbraní v Evropě.....
Z hlediska přepravy cestujících a nákladů v Sojuzech a Progressech mně Rusko jako nespolehlivý partner nepřipadá. Provoz raketoplánů má smysl jen pro dokončení ISS, pokud NASA nechystá(jako že nechystá) jinou podobnou náročnou instalaci ve vesmíru je to na jednu stranu plýtvání na druhou stranu tato politická paranoia může odvést dobrou službu tj. udržení kontinuity pilotovaných letů do zprovznění systému Ares-Orion, přeci jen, jak historie ukazuje harmonogram a plány jsou jedna věc a realita věc druha.
bejcek - 27/12/2007 - 12:16
Teké patřím k těm co si myslí, že STS jen pro létání je drahé. Peníze budou potřeba pro Ares-Orion!
Možná, že u NASA se začíná tušit, že Ares-Orion nepůjde tak tychle a přestávka 5 či více let by už byla citelná.
avitek - 16/1/2008 - 13:28
V rámci vyhodnocení dopadu odkladu STS-122 kvůli senzorům ECO vypadá současný plánovací harmonogram startů následovně dle Bergina
STS-122 A 2008-02-07
STS-123 E 2008-03-13
STS-124 D 2008-04-24
STS-125 A 2008-09-05 (HST-SM-4)
STS-126 E 2008-10-16
STS-119 D 2008-12-04
STS-127 E 2009-04-23
STS-128 A 2009-07-16
STS-129 D 2009-09-03
STS-130 E 2009-10-22
STS-131 A 2010-01-21
STS-132 D 2010-03-18
STS-133 E 2010-04-29
Jak vidno, původně původně plánované vyřazení Atlantis po STS-125 se v tomto harmonogramu neuvažuje; pouze se počítá s tím, že mezi STS-125 a STS-128 se do něho nainstaluje také systém SSPTS pro čerpání elektrické energie raketoplánem z rozvodné sítě ISS.
Jirka - 16/1/2008 - 14:33
citace:Teké patřím k těm co si myslí, že STS jen pro létání je drahé. Peníze budou potřeba pro Ares-Orion!
Možná, že u NASA se začíná tušit, že Ares-Orion nepůjde tak tychle a přestávka 5 či více let by už byla citelná.
Urychlovani startu STS dava tusit, ze provoz raketoplanu je tak neskutecne drahy, ze si NASA spocitala, ze v momente kdy STS pujde do muzea se uvolni tolik penez, ze snadno pokryji jakykoliv mozny vypadek ve vyvoji Ares/Orion.
Jaky ja vlastne rozdil v cinnosti ISS v techto fazich:
1. Raketoplan stavi ISS
2. ISS dostavena, raketoplan neleta, Orion jeste neleta
3. Orion leta 2x rocne k ISS.
Rozdil mezi 1. a 2. neni vpodsate velky. STS dopravi jen male mnozstvi zasob na ISS a obcas rotuje jednoho clena posadky ISS, coz umoznuje let jednoho turisty do vesmiru.
Pred odstavenim STS je planovano dopravit hodne zasob a nahradnich dilu. Posadka se rozsiri na 6 clenu, ale vymena bude stale zajistovana Sojuzy. Do zasabovani se krome Progresu zapoji HTV, ATV a mozna COTS. STS stejne moc zasob nevozil dokud probihala stavba.
Hlavni rozdil tedy spociva v tom, ze ISS bude mit kapacitu 6 lidi, kterou bude zajistovat Sojuz a do zasobovani se zapoji vice lodi.
Nasazeni Orionu na tomto moc nezmeni. Umozni sice prostridat vice americkych astronautu, ale stejne jich na ISS nemuze zustat dlouhodobe vic nez 6, na ktere staci i Sojuz.
Nasazeni Orionu tedy mozna uvolni Sojuz k jinym ukolum a dostane vic americanu do vesmiru. Otazkou je zda nejak vyrazne zvysi vyuzitelnost ISS. Jedine co me napada je jen vetsi hmotnost nakladu dopraveneho zpet na Zemi.
Jirka - 16/1/2008 - 14:37
Dalsi moznosti je, ze Orion by bylo mozne vyuzit ke zrychlenemu stridani posadek. ISS by tak stale mel 6 stalych clenu, ale ti by se stridali po ctvrt roce.
Nebo by stali clenove byli zajistovani pomoci Orionu a Sojuz by privazel dalsi tri cleny na kratke specializovane pobyty. Jednalo by se o vedce, specializovane (EVA) opravare nebo turisty.
Ervé - 17/1/2008 - 08:28
STS dopraví na ISS velké množství zásob - nahradí 1 Progress i když vynáší těžký modul, při letu se zásobami nahradí 3 Progressy (nebo ATV). Od rozšíření kapacity na 6 míst do ukončení letů STS může při každém letu STS vyměnit 1-3 členy posádky - krátkodobé mise 1-2 měsíce, doufám že to tak NASA plánuje. Orion pomůže - ze 4 k ISS se můžou klidně 2 vyměnit. V době mezi ukončením STS a 1. Orionem bude 6 členů posádky - 2 z USA (a Kanady), 2 z Ruska a o 2 místa se budou dělit ESA, Japonsko a Rusko. Pro Rusko je to problém - velitel Sojuzu asi musí být zkušený ruský kosmonaut, takže pro nováčky zbude tak 1 místo ročně. Proto Rusko oznámilo konec letů turistů. Orion bude důležitý, 2 lety ročně k ISS pomůžou všem.
Jiří Hošek - 17/1/2008 - 23:04
citace:Od rozšíření kapacity na 6 míst do ukončení letů STS může při každém letu STS vyměnit 1-3 členy posádky - krátkodobé mise 1-2 měsíce, doufám že to tak NASA plánuje.
Neplánuje. Pokud se současný plán nezmění, tak poslední výměna člena stálé posádky pomocí raketoplánu má být při misi STS-128 v červenci 2009 (Stottová nahoru, Kopra dolů). V souvislosti s tím má Sojuz TMA-15 a násl. vézt nahoru kompletní tříčlennou posádku stanice.
Jiří Hošek - 17/1/2008 - 23:19
citace:Pro Rusko je to problém - velitel Sojuzu asi musí být zkušený ruský kosmonaut, takže pro nováčky zbude tak 1 místo ročně.
V současnosti platí zásada, že pokud letí ruský velitel se dvěma cizinci, pak musí mít letovou zkušenost. Pokud jsou v posádce dva rusové, mohou být oba nováčci. U Sojuzu TMA-17 asi neplatí nic...
U 16 a 17 je na palubě aspoň jeden zkušený astronaut. U 12 holt poletí jen nováčci, ale nechat je letět s Korejcem? Pokud to vyjde, bude to dobré, pokud budou problémy, schytají si to.
bejcek - 18/1/2008 - 10:05
citace:U 16 a 17 je na palubě aspoň jeden zkušený astronaut. U 12 holt poletí jen nováčci, ale nechat je letět s Korejcem? Pokud to vyjde, bude to dobré, pokud budou problémy, schytají si to.
Z jakého důvodu to dělají, to mají nedostatek zkušených lidí? Řekl bych, že to je až velké spoléhání na automatiku.
Jiří Hošek - 11/3/2008 - 23:18
Je navržena změna - preferovat misi raketoplánu 20A s Node 3 před misí 19A s MPLM a před ULF4 s ruským modulem SRM. Poslední zůstává ULF5.
Toto nové pořadí vypadá logicky.
Node 3 má být nově namísto ke spodnímu uzlu modulu Unity připojen k jeho levobočnímu uzlu (nebude tak bránit pozdějšímu připojení SRM na spodní uzel Zarji).
xmariox - 5/4/2008 - 14:28
Zmeny v datech startu kvuli problemum s vyrobou novych ET.
Nemáte někdo přehled jaké jsou dílčí náklady při přípravě raketoplánu na start? Má tím namysli jako vylovení a znovunaplnění SRB, revize, příp. oprava a příprava družicového stupně, nádrž atd...atd. Docela by mě zajímalo, která položka je největší.
Jirka - 25/4/2008 - 15:56
citace:Nemáte někdo přehled jaké jsou dílčí náklady při přípravě raketoplánu na start? Má tím namysli jako vylovení a znovunaplnění SRB, revize, příp. oprava a příprava družicového stupně, nádrž atd...atd. Docela by mě zajímalo, která položka je největší.
Lety STS stoji rocne cca 4mldUSD pri cca 5-ti startech. To znamena asi 0.8mldUSD na jeden start.
Ale co si pamatuju z hlavy, tak pouze naklady na vyrobu ET jsou radove cca 60milUSD a na pripravu jednoho SRB je to cca 40mil. Priprava jednoho SSME stoji radove taky 10-20mil USD. To by bylo dohromady kolem 0.2mldUSD.
Hodne stoji priprava orbiteru, ktera trva mnoho mesicu a pracuje na ni nekolik set inzenyru no a asi nejvetsi cast jde na udrzovani infrastruktury (KSC, Michoud, Houston, Stennis, atd), platy a vycvik inzenyru, managementu a astronautu.
Nemeli bysme ani zapominat na samotny start, let a pristani, kdy se musi mobilizovat zalozni letiste, zachranny personal, rizeni letu atd.
xmariox - 25/4/2008 - 20:31
citace:
citace:Nemáte někdo přehled jaké jsou dílčí náklady při přípravě raketoplánu na start? Má tím namysli jako vylovení a znovunaplnění SRB, revize, příp. oprava a příprava družicového stupně, nádrž atd...atd. Docela by mě zajímalo, která položka je největší.
Lety STS stoji rocne cca 4mldUSD pri cca 5-ti startech. To znamena asi 0.8mldUSD na jeden start.
Ale co si pamatuju z hlavy, tak pouze naklady na vyrobu ET jsou radove cca 60milUSD a na pripravu jednoho SRB je to cca 40mil. Priprava jednoho SSME stoji radove taky 10-20mil USD. To by bylo dohromady kolem 0.2mldUSD.
Hodne stoji priprava orbiteru, ktera trva mnoho mesicu a pracuje na ni nekolik set inzenyru no a asi nejvetsi cast jde na udrzovani infrastruktury (KSC, Michoud, Houston, Stennis, atd), platy a vycvik inzenyru, managementu a astronautu.
Nemeli bysme ani zapominat na samotny start, let a pristani, kdy se musi mobilizovat zalozni letiste, zachranny personal, rizeni letu atd.
Jen k tem SSME. Podle posledniho kontraktu podepsaneho v r 2006 na v te dobe planovanych 19 letu. V hodnote 978 milionu USD. Takze priprava jedne sady SSME stoji asi 51 milionu USD na jeden let
Adolf - 25/4/2008 - 22:52
citace:
Lety STS stoji rocne cca 4mldUSD pri cca 5-ti startech. To znamena asi 0.8mldUSD na jeden start.
Co je 0.8 mld $ na start? Jen dopravní náklady a náklady lidské obsluhy programu nebo náklady mise včetně realizovaného programu a nákladu k tomu vezenému.
Jirka - 28/4/2008 - 09:43
citace:
citace:
citace:Nemáte někdo přehled jaké jsou dílčí náklady při přípravě raketoplánu na start? Má tím namysli jako vylovení a znovunaplnění SRB, revize, příp. oprava a příprava družicového stupně, nádrž atd...atd. Docela by mě zajímalo, která položka je největší.
Lety STS stoji rocne cca 4mldUSD pri cca 5-ti startech. To znamena asi 0.8mldUSD na jeden start.
Ale co si pamatuju z hlavy, tak pouze naklady na vyrobu ET jsou radove cca 60milUSD a na pripravu jednoho SRB je to cca 40mil. Priprava jednoho SSME stoji radove taky 10-20mil USD. To by bylo dohromady kolem 0.2mldUSD.
Hodne stoji priprava orbiteru, ktera trva mnoho mesicu a pracuje na ni nekolik set inzenyru no a asi nejvetsi cast jde na udrzovani infrastruktury (KSC, Michoud, Houston, Stennis, atd), platy a vycvik inzenyru, managementu a astronautu.
Nemeli bysme ani zapominat na samotny start, let a pristani, kdy se musi mobilizovat zalozni letiste, zachranny personal, rizeni letu atd.
Jen k tem SSME. Podle posledniho kontraktu podepsaneho v r 2006 na v te dobe planovanych 19 letu. V hodnote 978 milionu USD. Takze priprava jedne sady SSME stoji asi 51 milionu USD na jeden let
978 deleno 19 letu deleno tri motory na let se rovna 17.16milUSD na jeden SSME.
Jirka - 28/4/2008 - 09:45
citace:
citace:
Lety STS stoji rocne cca 4mldUSD pri cca 5-ti startech. To znamena asi 0.8mldUSD na jeden start.
Co je 0.8 mld $ na start? Jen dopravní náklady a náklady lidské obsluhy programu nebo náklady mise včetně realizovaného programu a nákladu k tomu vezenému.
4mldUSD je cena programu vyclenena v rozpoctu NASA na lety STS a veskere zabezpeceni kolem. ISS ma vlastni kapitolu v rozpoctu v radu mene nez 2mld USD (presny cislo si nepamatuju)
Ervé - 28/4/2008 - 13:08
Takže výcvik posádky STS a její výstupy hradí z rozpočtu STS a výcvik členů posádky ISS (i když letí nahoru na palubě STS) hradí včetně jejich výstupů z rozpočtu ISS? Nebo jsou všechny výstupy k ISS hrazeny z rozpočtu ISS (i když jsou z STS)? Jsou součástí budování stanice, takže by to tak mělo být.
Jirka - 28/4/2008 - 13:29
citace:Takže výcvik posádky STS a její výstupy hradí z rozpočtu STS a výcvik členů posádky ISS (i když letí nahoru na palubě STS) hradí včetně jejich výstupů z rozpočtu ISS? Nebo jsou všechny výstupy k ISS hrazeny z rozpočtu ISS (i když jsou z STS)? Jsou součástí budování stanice, takže by to tak mělo být.
Aktivity posadky STS jsou hrazeny z penez na STS. Myslim ze z rozpoctu ISS se hradi jen vycvik a cinnost zakladnich posadek. Tezko ale odhadnout kdo plati co napriklad pri vycviku posadek STS v bazenech s atrapou ISS. Mozna ze ISS plati material, STS lidi a o naklady na infrastrukturu se podeli.
Jiří Hošek - 4/5/2008 - 23:09
citace:
citace:
citace:
Lety STS stoji rocne cca 4mldUSD pri cca 5-ti startech. To znamena asi 0.8mldUSD na jeden start.
Co je 0.8 mld $ na start? Jen dopravní náklady a náklady lidské obsluhy programu nebo náklady mise včetně realizovaného programu a nákladu k tomu vezenému.
4mldUSD je cena programu vyclenena v rozpoctu NASA na lety STS a veskere zabezpeceni kolem. ISS ma vlastni kapitolu v rozpoctu v radu mene nez 2mld USD (presny cislo si nepamatuju)
Podle str. 6 oficiálního zdroje http://www.nasa.gov/pdf/210020main_NASA_FY09_Budget_Estimates_Summary.pdf
stojí letos provoz raketoplánů 3,3 miliardy dolarů, od příštího roku má jít pod 3 miliardy.
Provoz kosmické stanice letos stojí 1,8 miliardy dolarů, od příštího roku má převýšit 2 miliardy. Jirka - 6/5/2008 - 10:20
citace:
citace:
citace:
citace:
Lety STS stoji rocne cca 4mldUSD pri cca 5-ti startech. To znamena asi 0.8mldUSD na jeden start.
Co je 0.8 mld $ na start? Jen dopravní náklady a náklady lidské obsluhy programu nebo náklady mise včetně realizovaného programu a nákladu k tomu vezenému.
4mldUSD je cena programu vyclenena v rozpoctu NASA na lety STS a veskere zabezpeceni kolem. ISS ma vlastni kapitolu v rozpoctu v radu mene nez 2mld USD (presny cislo si nepamatuju)
Podle str. 6 oficiálního zdroje http://www.nasa.gov/pdf/210020main_NASA_FY09_Budget_Estimates_Summary.pdf
stojí letos provoz raketoplánů 3,3 miliardy dolarů, od příštího roku má jít pod 3 miliardy.
Provoz kosmické stanice letos stojí 1,8 miliardy dolarů, od příštího roku má převýšit 2 miliardy.
Hrani s cisly. Neprime naklady byly schovany do kolonky "cross agency support". V predchozich rozpoctech (2006) dosahoval STS 4.8mldUSD.
Snizovani nakladu na STS souvisi s tim, ze byla zahajena likvidace provozu, ktere uz nebudou zapotrebi po STS, ruseni udrzby nepotrebnych zarizeni, ukonceni vyroby zarizeni s dlouhou dodaci lhutou atd. Napriklad vsechny zbyvajici ET jsou uz ve vyrobe a zadne dalsi uz vyrobeny nebudou, vyroba nahradnich dilu pro SSMS konci, Orbitery uz neprojdou zadnou zasadnejsi udrzbou atd.
Jiří Hošek - 6/5/2008 - 21:51
citace:Hrani s cisly. Neprime naklady byly schovany do kolonky "cross agency support". V predchozich rozpoctech (2006) dosahoval STS 4.8mldUSD.
Tak teď aspoň víme, jaké jsou u jednotlivých programů přímé a nepřímé náklady.
Viz srovnání dvou dokumentů se shodným celkovým rozpočtem NASA v letech 2008-2011, ale s rozdílnou strukturou:
po poslednej "kraksni", viac v téme Sojuz TMA-12, sa zdá že bude od američanov naozaj rozumné, predĺžiť prevádzku raketoplánov až do dokončenia orionu.
rozhodnutie stiahnuť svojho astronauta zo stanice a nevracať sa tam "na trvalo", kým nebude jasné čo nehodu spôsobilo je veľavravné.
sú tu teraz dve možnosti buďto naozaj predĺžiť prevádzku raketoplánu, alebo, a to je už odo mňa fakt číra špekulácia, vyvliecť sa z ďalšej výstavby stanice, ihneď...
podľa mňa by to bola "elegantná zámienka".
Luděk - 20/5/2008 - 08:26
citace:po poslednej "kraksni", viac v téme Sojuz TMA-12, sa zdá že bude od američanov naozaj rozumné, predĺžiť prevádzku raketoplánov až do dokončenia orionu.
rozhodnutie stiahnuť svojho astronauta zo stanice a nevracať sa tam "na trvalo", kým nebude jasné čo nehodu spôsobilo je veľavravné.
sú tu teraz dve možnosti buďto naozaj predĺžiť prevádzku raketoplánu, alebo, a to je už odo mňa fakt číra špekulácia, vyvliecť sa z ďalšej výstavby stanice, ihneď...
podľa mňa by to bola "elegantná zámienka".
Pro ukončení provozu raketoplánů má mj. NASA dva důvody: peníze, které by musela dávat souběžně do dvou projektů (a kterých nemá dostatek) a potřeba 2 startovacích ramp pro raketoplán (které se postupně budou upravovat pro starty Orionu). Moje noční můra je, že ISS paradoxně bude dostavěna a pokud Rusové nenajdou, kde je zakopán pes při přistávacím manévru Sojuzu, že by místo 6 lidí nakonec byla bez trvalé přítomnosti. Navíc Rusy čeká napřesrok "ladění" připravovaného "digitálního" Sojuzu a start a provoz Orionů taky nabere skluz. Anebo ISS odkoupí Číňani, už se to učí na Zemi... :-(
Jiří Hošek - 20/5/2008 - 22:40
citace:rozhodnutie stiahnuť svojho astronauta zo stanice a nevracať sa tam "na trvalo", kým nebude jasné čo nehodu spôsobilo je veľavravné.
Dosud nebylo rozhodnuto, vyčkává se na objasnění příčin balistického sestupu Sojuzu TMA-11.
Zbycho - 1/6/2008 - 00:51
Víte někdo, jak je řešeno "zavírání dir" po připojení ET k raketoplánu? Při průchodu atmosférou při přistávání přeci není možné, aby vše zůstalo jako po odpojení ET v T + 8:43
xmariox - 1/6/2008 - 01:04
citace:Víte někdo, jak je řešeno "zavírání dir" po připojení ET k raketoplánu? Při průchodu atmosférou při přistávání přeci není možné, aby vše zůstalo jako po odpojení ET v T + 8:43
Tak samozrejme ET umblical doors a na predni spoj je samozrejme take nejaky kryt. Uzavira se to kolem T+30min nechava se vyprchat zbytek latek.
xmariox - 24/6/2008 - 02:42
Dne 2008/06/23 Manažeři projektu Space Shuttle, pozměnili data pro všechny starty raketoplanů v letech 2009 a 2010 z důvodu zpoždění dodávek ET-128 až ET-137.
- o dodatečném letu STS-134 se začně uvažovat nejdříve na jaře 2009
- zatím nejsou žadné informace o zanechání MPLM na ISS.
- data kolidují se starty Soyuzu tudiž zřejmě asi dojde k jistým změnám.
- definitivni posunuti letu 20A/14A Node3+Cupola na let STS-130
Ale to je bez STS-134, který ještě není potvrzený a mohl (a měl) by startovat v červnu.
xmariox - 15/7/2008 - 22:34
No uvidime jestli a kdy poleti STS-134, protoze zatim pripravy dalsich nadrzi se dostavaji do dalsich skluzu. ET-130 (STS-119) a ET-131 (STS-127)jsou uz ted ve vice jak mesicnim zpozdeni... 37 respektive 32 dni. Je dosti pravdepodobne ze dojde jeste k dalsim posunum ve startech minimalne v roce 2009. Je to hodne naslapany...
PatekL - 18/7/2008 - 09:58
Nevíte náhodou někdo, jak je to BRI-18 (nová tepelná ochrana). Bude použita ještě na STS? Na stránkách http://mediaarchive.ksc.nasa.gov
Píšou toto: KSC-08PD-1922 (07/10/2008) --- CAPE CANAVERAL, Fla. – In the Tile Shop at NASA's Kennedy Space Center, Boeing Rigid Insulation-18, or BRI-18, tiles of different shapes await use on the three orbiters: Discovery, Atlantis and Endeavour. BRI-18 is the strongest material used for thermal insulation on the orbiters and, when coated to produce toughened unipiece fibrous insulation, provides a tile with extremely high-impact resistance. It is replacing tiles on areas of the vehicle where impact risk is high. These areas include the landing gear doors, the wing leading edge and the external tank doors.
Píšou tam také, že to testovali na 2200 stupňů, ale nevim čeho.
pospa - 18/7/2008 - 10:18
citace:Nevíte náhodou někdo, jak je to BRI-18 (nová tepelná ochrana). Bude použita ještě na STS?....Píšou tam také, že to testovali na 2200 stupňů, ale nevim čeho.
V Celsiích 2200°C, ve Fahrenheitech 2000°F = 1204,4°C a v Kelvinech 2200°K = 1926,8°C.
V Réaumurech a dalších exotikách (Rankine, Delisle, Newton, Rømer) fakt nevím. Emil - 8/8/2008 - 06:01
Myslím , že NASA přehání bezpečnostní opatření, dvacet let se létalo " naˇštěstí "a nyní chtějí mít jistotu. Dva lety stejně zvyšují pravděpodovnost poškození tepelné ochrany více než let jeden, kdo zaručí, že " záchranná " mise též ve vesmíru neuvázne.
Jednodušší přece je vystoupit do volného prostoru a poškozené místo zaplnit nějakou odolnou hmotou, které stroj uveze třeba metrák.To by neměl být technologický problém. Případně by šlo poškozené místo překrýt nějakou univerzální dlaždicí třeba na šroub.
Nachápu že to neřešili již od počátku !
Ervé - 8/8/2008 - 07:30
Ale oni to řešili od počátku, jenomže při Columbii došlo k výraznému překročení vstupních parametrů, na které odolnost tepelné ochrany řešili. Zkrátka a dobře podcenili velikost, váhu a následné zpomalení odděleného kusu izolace a jeho vliv na panel náběžné hrany. Tvrzení, že to vůbec neřešili je omyl. Teď vědí, že tam ten problém je a že i menší kus může poškodit panel, zvlášť když bude opotřebovaný a nebo mít skrytou poruchu. Při letu k HST, kde není možnost záchrany na ISS, je dobré mít rezervu, protože může dojít i k jiné poruše než selhání tepelné ochrany.
David - 8/8/2008 - 11:05
Jsem dalek být bigotní, ale řešení NASA spočívalo v propočtu spolehlivosti při odpadnutí několika dlaždic, vůbec se nepočítalo s opravou na oběžné dráze, dokonce ani s řádnou inspekcí pláště. Spoléhali na snímky ze Země a rozbory fotodokumentace startu.
Vždyť dokonce zpočátku neměli ani skafandry, natož padáky. NASA při snaze přesvědčit svět i sama sebe, že raketoplán je stejně bezpečný jako letadlo praktikovala " pštrosí " politiku a právě to stálo nešťastných čtrnáct životů.
Prostá nedomyšlenost, lidově lajdáctví.
Ervé - 12/8/2008 - 10:42
První čtyři starty raketoplánu byly se dvěma členy posádky s vystřelovacími sedadly, plnohodnotnými skafandry a padáky. Teprve po bezproblémovém splnění těchto letů - pokud jde o tepelnou ochranu včetně ověření poškození kostrukce při odpadnutí dlaždic - se mohlo létat bez padáku a sedadel, nouzové skafandry zůstaly u všech letů. I kdyby při těchto letech kontrolovali náběžnou hranu, zjistili by, že vše je v pořádku, takže při následných letech by od inspekce upustili. I kdyby po Challengeru někdo trval na inspekcích tepelné ochrany, zase by to po 5, maximálně 10 startech zrušili, protože se žádné problémy neobjevily. Zkrátka, Challengeru se zabránit dalo, Columbii ne.
martinjediny - 12/8/2008 - 11:19
citace:... Zkrátka, Challengeru se zabránit dalo, Columbii ne.
Z predstartoveho pohladu ano.
Z postartoveho pohladu nie.
Challenger mal konstrukcnu chybu, tam zlyhal konstrukter a kontrola. V okamihu startu uz nebolo co zachranovat, len dufat.
Columbia mala poskodene kridlo. Vsetci vedeli, ze don nieco narazilo, len nikto neveril, ze by pena mohla poskodit najpevnejsi obklad raketoplanu. A smutne je, ze nikto sa ani len nepokusil s tym nieco urobit David - 15/8/2008 - 17:26
Dle mého se jednalo o běžnou " profesionální slepotu" a rutinní přístup spočívající v přesvědčení " že když to dosud vycházelo, nebo spíš procházelo, pro by tak nemělo být i nadále".
Pokud se týče nehody při startu, byli již známy případy netěsnosti a úniku soalných plynů spojem, ale vždy nezasáhly nosný prvek a tak se nebezpečí podcenilo, krom toho zástupci výrobce varovali před startem při nízkých teplotách, atd.
Oběna nehodám se dalo zabránit, ale to by musel žít von Braun, jeho konstrukce byly 1oo%.
x - 15/8/2008 - 17:48
citace:Dle mého se jednalo o běžnou " profesionální slepotu" a rutinní přístup spočívající v přesvědčení " že když to dosud vycházelo, nebo spíš procházelo, pro by tak nemělo být i nadále".
Pokud se týče nehody při startu, byli již známy případy netěsnosti a úniku soalných plynů spojem, ale vždy nezasáhly nosný prvek a tak se nebezpečí podcenilo, krom toho zástupci výrobce varovali před startem při nízkých teplotách, atd.
Oběna nehodám se dalo zabránit, ale to by musel žít von Braun, jeho konstrukce byly 1oo%.
Ve svych prispevich jsem psal o Columbii - tam to nikdo proste presne tusit nemohl - v pripade Chalengeru je to spornejsi - taky se po tom dost zvysili pravomoce start zastavit pokud se na neco prijde.
Ervé - 27/8/2008 - 10:53
U mise STS-120 udává Space40 startovní hmotnost orbiteru 129,8 t (a NASA STS-120 Fact Sheet 286 211 liber, což je totéž), ale při ostatních letech to bylo od 121 do 123 t, před Columbií ještě míň - 117-121 t. Takže dvě možnosti - 1. údaj je špatný a STS-120 vážil míň. 2. je to správně a potom všechny ostatní lety k ISS byly a jsou poddimenzované, osobně spíš věřím 1, STS je lehčí (míň paliva a nákladu), takže letí na vyšší dráhu, navíc neprobíhá zvyšování dráhy ISS - není třeba palivo. Ale proč NASA uvedla špatnou hmotnost?
pepa - 27/8/2008 - 12:29
citace:U mise STS-120 udává Space40 startovní hmotnost orbiteru 129,8 t (a NASA STS-120 Fact Sheet 286 211 liber, což je totéž), ale při ostatních letech to bylo od 121 do 123 t, před Columbií ještě míň - 117-121 t. Takže dvě možnosti - 1. údaj je špatný a STS-120 vážil míň. 2. je to správně a potom všechny ostatní lety k ISS byly a jsou poddimenzované, osobně spíš věřím 1, STS je lehčí (míň paliva a nákladu), takže letí na vyšší dráhu, navíc neprobíhá zvyšování dráhy ISS - není třeba palivo. Ale proč NASA uvedla špatnou hmotnost?
Nezapomeňte, prosím, že během doby proběhlo několik inovací systému STS!
Přesto, že většina plánovaných inovací byla z finančních důvodů zrušena (a STS létal "dostatečně dobře"), tak proběhlo například:
- modernizace motorů SSME (dnes běhají při startu na 109% původního výkonu)
- nádrž ET je už třetí generace (a je pevnější a výrazně lehčí).
- instalace modernější avioniky ("glass cocpit") snížila energetické nároky orbiteru
- ...
Toto, společně s dalšími úpravami zdvihlo nosnost systému. Škoda, že STS létal "tak dobře", že ostatní plánované upgrady byly zrušeny ... David - 28/8/2008 - 12:45
Efektivní modernizace by byla, kdyby vozil nahoru místo 20 tun alespoń 50 tun, nebo podle startovní hmotnosti 100 tun.
Tady byl efektivnější Buran, ovšem za cenu ztracených motorů, který v nákladní verzi / Energia bez raketoplánu/ uvezl 100 tun.
"Zachráněné " motory, které je stejně po každém letu nutné generálkovat za rozdíl v nosnosti nestojí.
Nejefektivnější modernizace raketoplánu je jeho šrotace, a to právě NASA provádí a vrací se k osvědčenému a efektivnímu ,co se týče variability, systému typu APOLLO.
Ervé - 28/8/2008 - 13:18
Na celkové vylepšení STS a vývoj takové verze NASA nikdy nedostala peníze, protože nebyl náklad a životnost orbiterů nenutila vyrábět nové. Když se rozhodovalo o ISS, bylo jasné, že při 8 letech STS ročně není vybudování žádný problém (totéž u Freedom), jiný program neexistoval.
Ale nikdo neodpověděl na můj dotaz: proč z 10 posledních startů STS (kdy hmotnost nákladu byla téměř stejná) mělo 9 startovní váhu 121-123 t a jeden jediný 129,8 tun.
Jiří Hošek - 28/8/2008 - 16:53
citace:Tady byl efektivnější Buran, ovšem za cenu ztracených motorů, který v nákladní verzi / Energia bez raketoplánu/ uvezl 100 tun.
Ano, efektivní ruská odpověď na Skylab. Zvlášť efektivní bylo umístění urychlovacích motorů Poljusu na špici s nutností 180 st. otočky před zapálením v kombinaci s omylem provedenou plnou 360 st. otočkou.
Alchymista - 28/8/2008 - 17:06
Lenže existuje tiež tvrdenie, že efektnú otočku o 360° nariadil Gorbačov...
Jiří Hošek - 28/8/2008 - 17:26
Gorbačov nařídil, aby po dosažení oběžné dráhy nezapínali palubní přístroje Poljusu (o nějaké půlotočce zřejmě neměl tušení). Plná otočka byla podle dnes dostupných údajů chybou.
David - 29/8/2008 - 06:16
Systém Energia/Buran byl efektivní v tom, že mohl krom raketoplánu, resp kosmického kluzáku vynášet i těžké náklady, třeba čtyři nebo pět modulů ISS najednou. Ekonomicky byl tedy výrazně výhodnější a měl tu smůlu, že ruská ekonomika byla " na dně", jinak by vedle něj raketoplány s nosností 20 tun vypadaly jako chudý příbuzný.
Námitka, že neměl vícenásobně použitelné části neobstojí i u raketoplánů NASA je vícenásobná použitelnost více méně zbožné přání, neboť náklady na znovu použití, pokud by se dělaly řádně, se řádově blíži novým výrobkům.
Ervé - 29/8/2008 - 07:38
Systém Eněrgija/Buran byl stavěn pro hvězdné války, po jejich zrušení by i bohaté Rusko nemělo žádné využití jak pro Buran, tak i pro Eněrgiju. Při letech k Miru by stačily 2 mise ročně a to by znamenalo, že Eněrgija/Buran by byl mnohem dražší a zbytečnější než STS. Stavba 2.generace motorů SSME neproběhla kvůli seškrtání rozpočtu NASA, zkušenosti tak byly využity až při stavbě RS-68.
Jiří Hošek - 29/8/2008 - 13:03
citace:Systém Energia/Buran byl efektivní...
Spíš bych napsal:
Systém Energija/Buran měl být díky své koncepci efektivní.
Petr Tomek - 29/8/2008 - 14:03
citace:Systém Energia/Buran byl efektivní v tom, že mohl krom raketoplánu, resp kosmického kluzáku vynášet i těžké náklady, třeba čtyři nebo pět modulů ISS najednou. Ekonomicky byl tedy výrazně výhodnější a měl tu smůlu, že ruská ekonomika byla " na dně", jinak by vedle něj raketoplány s nosností 20 tun vypadaly jako chudý příbuzný.
Námitka, že neměl vícenásobně použitelné části neobstojí i u raketoplánů NASA je vícenásobná použitelnost více méně zbožné přání, neboť náklady na znovu použití, pokud by se dělaly řádně, se řádově blíži novým výrobkům.
Myšlenka to byla jistě zajímavá, ale Buran tak jak ho postavili byl vlastně ještě ekonomiky v provozu náročnější než STS. Takže není divu, že na to SSSR i při nízkých cenách prostě neměl. Samotná Eněrgija ale není špatná a pokud by došlo na vícenásobnou použitelnost, bylo by to hodně zajímavé. Ale Buran, přes všechna vylepšení proti STS prostě nešel rozumně používat. Vlastně by Rusové udělali mnohem líp, kdyby zůstali u svých starších projektů raketoplánů (zvláště MAKS) alespoň by se rozvinuly nějaké varianty. Takhle vznikly dva raketoplány - drahý STS a ještě dražší Buran.
avitek - 29/8/2008 - 20:28
manažeři NASA začínají uvažovat o prodloužení provozu raketoplánů do roku 2015 vzhledem k současnému růstu napětí mezi USA a RF ohledně Gruzie. Kromě toho hrozí odvolání výjimky Kongresu pro placení služeb ruským státním institucím (v tomto případě za sojuzy podniku Eněrgija) vzhledem k tomu, že Rusko pokračuje v dodávkávh pro Syrii, Írán a Severní Koreu. Existuje zákon, který zakazuje americkým státním organizacím (placeným z federálního rozpočtu), platit za zboží a služby těm zemím, které udržují takové styky se zeměmi na "černé listině" USA, protože by tak de facto Amerika přispívala na rozvoj těch třetích (= "teroristických") zemí.
NASA dostala výjimku, která má ale ohraničenou časovou platnost a někteří kongresmani na vládu teď tlačí, aby vzhledem k akcím ruské armády v Gruzii platby Rusku co nejdříve zatrhla.
Archimedes - 29/8/2008 - 22:28
Beze všeho, ale to by hošani museli pořádně přitlačit na financování NASA a to by přece voličům špatně vysvětlovali...
Jiří Hošek - 30/8/2008 - 02:09
citace:manažeři NASA začínají uvažovat o prodloužení provozu raketoplánů do roku 2015
From: Coggeshall, John C. (JSC-MA)
Sent: Wednesday, August 27, 2008 4:23 PM
To: Larochelle, Joseph K. (JSC-OM); Fuller, Sean M. (JSC-OC); Gensler, Janejit T. (JSC-OM3); Feldman, Holly (JSC-OM); Overton, Thomas L. (KSC); Ford, Clark D. (KSC); Magendie, Brian (MAF-NASA_MAF)[Lockheed Martin Space Systems Com; Dwyer, Kenneth J. (JSC-MV6); Jackson, Melodie M. (KSC); 'Lemoine, Patrick K. (KSC)[USA]'; Davidson, Dennis R. (JSC-MM)
Cc: Lyons, Douglass E. (KSC); Phillips, Pepper (KSC); Wyche, Vanessa E. (JSC-ZD); Castle, Robert E. (JSC-ZD); Beck, Kelly B. (JSC-DA); Rasco, Dorothy S. (JSC-MM)
Subject: Shuttle extension assessment
The SSP program in conjunction with Cx and ISS have been asked by the administrator to put together some manifest options to assess extending shuttle flights to 2015. SSP would like to have some options developed for review by senior management by the end of September. The result of the review might be a formal budget assessment of a option(s).
We will start by using the manifest team to put together a option(s). I would like to start getting some initial thoughts next week. What I want to do is focus in on initially is what would make sense given the current conditions with ISS and Cx. We have been encouraged not to focus on a certain set of assumptions or costs. We will probably develop multiple options. In my initial discussions with John these are the things I would like to think about
- We cant just spread out the 10 flights to 2015, that does not support ISS requirements
- We will need some new ETs and that’s the long lead item so we may need a little "streching".
- We will have to put orbiters in OMDP
- We don’t want to get in the way of Cx development by holding on to facilities they need (HB3, MLP, Pad , Crawler, Engine Test stands etc)
- Flight rate is not given
- Don’t necessarily need all 3 orbiters either
We want to focus on helping bridge the gap of US vehicles traveling to the ISS as efficiently as possible.
Joe LaRochelle will have some preliminary ISS requirements for us next week, and Ken is going to work on OMDP thoughts.
Thanks, and this should actually be fun. Well as fun as anything gets if you’re a manifest dweeb.
John Coggeshall
JSC-MA / Manifest and Schedules avitek - 30/8/2008 - 07:43
citace:
citace:manažeři NASA začínají uvažovat o prodloužení provozu raketoplánů do roku 2015
From: Coggeshall, John C. (JSC-MA)
Sent: Wednesday, August 27, 2008 4:23 PM ...
Prodloužení STS by bylo drahé, situace kolem Gruzie se snad brzo uklidní. S uzavíráním STS ale NASA opravdu musí počkat, dokud se v Kongresu a s Ruskem nedohodnou a nepodepíšou závazné smlouvy o ISS, astronautech a misích v letech 2011 až 2015. Pravdou je, že vypuštění 6 američanů ročně na ISS při 60 mil. USD za osobu vyjde na 360 mil., s náklady na Progressy tak na 500 mil. USD ročně!, pokud Rusko nevyužije situace a nebude chtít víc (kurz dolaru). Rozptýlení zásobovacích letů a přidání několika misí STS by nemuselo vyjít o mnoho dráž, část kapacit, hal a lidí se stejně bude udržovat kvůli Aresu a peníze jdou američanům, ne do Ruska. Na druhou stranu NASA stejně musí platit sedadla v Sojuzech pro případ nouzové evakuace ISS a Progressy s nákladem, takže kolik by stejně Rusku muselo zaplatit je otázka.
Pane Vítek, nevíte proč byla při misi STS-120 vzletová hmotnost orbiteru 129,8 t, zatímco při ostatních misích po Columbii 121-123 t?
Jiří Hošek - 20/12/2008 - 20:32
Zkopírováno z jiného tématu:
citace:předražený prodělečný projekt, který kdysi tolik sliboval, potom ale málem přivedl NASA "na buben". Každopádně ale zatáhne USA do plné závislosti na Rusku v pilotované kosmonautice možná do r. 2017
Ukončení provozu raketoplánů do 30.9.2010 ještě není definitivní. Počkejme na leden, únor příštího roku.
yamato - 22/12/2008 - 08:37
citace:
nevim jak chcete v tomto případě srovnávat apollo a STS ?
kolik letů mělo apollo a kolik STS ? a to nemluvím o vyneseném nákladu a přepravených osobách, STS mi také vychází i bezpečneší než apollo ( počet mrtvých / přeživši )
STS je možná Drahý, ale to je tak vše co se mu může vytknout ..
nemal som na mysli to ze by STS nelietalo, ide len o to ze povodne bol raketoplan len jednou zo sucasti komplexnejsej architektury, kde mala byt aj vesmirna stanica (dlhodobo odkladany freedom ktory nakoniec zmutoval do medzinarodneho ISS) a interorbitalny tahac, ktory mal zlacnit vypustanie a prevadzku druzic. Z celej tejto architektury sa dokoncil len orbiter, ten vsak bez zvysnych dvoch prvkov nema taky efekt, ako sa povodne planovalo.
Hawk - 22/12/2008 - 09:15
citace: Pravdou je, že vypuštění 6 američanů ročně na ISS při 60 mil. USD za osobu vyjde na 360 mil., s náklady na Progressy tak na 500 mil. USD ročně!, pokud Rusko nevyužije situace a nebude chtít víc (kurz dolaru).
Progress už nemá monopol. Pokud se to USA zdá drahé mohou teoreticky poptávat ATV. yamato - 22/12/2008 - 09:32
Co take strasne by sa vlastne stalo keby americania par rokov na ISS proste nelietali? Teda okrem toho blbeho pocitu ze rusi lietaju a oni nie...
Ohara - 22/12/2008 - 09:50
Krom toho, ze by vlastne prisli o investice, by spousta jejich specialistu byla zavisla na vyslecich jinych. Zda se mi ze hlavni problem tady je, ze spousta lidi vnima kosmonautiku jako izolovany obor, fakticky je ale kosmonautika hlavne sluzbou pro vyzkum v jinych oborech. Kdyz se podivate, kde ted veda nejvic frci, tak jsou to hlavne materialy, kovova skla, metamaterialy, organicke polovodice a krystaly, uhlikove nanostruktury, keramika pro supravodice a vyzkum degradace materilau v prostredi radiace a velky hustoty neutronovyho toku kvuli fuzi. Tohle vsechno je hrozne narocny na cistotu a hlavne rust bez gravitacniho gradientu, to je smyslem ISS a k tomu je potreba tam mit posadku, ktera bude ty experimenty obshluhovat a vyhodnocovat, pripadne za chodu menit jejich parametry. Prijit v tomhle zavode o par let znamena nechat si utect obor, kterej bude v pristich letech naprosto klicovej. To si USA rozhodne nemuzou dovolit.
David - 22/12/2008 - 12:17
Mezi Mercury a Gemini, mezi Gemini a Apollem a nakonec mezi Apollem a raketoplánem se také s NASA nelétalo a nikdo je nepředhonil, dokonce ani nedohonil. Věda a pokrok v ní se nedělá na oběžné dráze, ale v pozemských laboratořích a tam má NASA takový náskok, že klidně namusí na orbitu deset let.
Ostatně " spolupráce" se sověty/Ruskwm díky níž se mělo ušetřit přišla NASA pěkně draho, tahy bych parafrázoval s Haškem " to se nám to spolupracuje, když to NASA platí ".
yamato - 22/12/2008 - 13:02
Tu na webe je vela skalnych fanusikov ruskej kosmonautiky, ale je objektivny fakt ze tato pycha ruskeho inzinierstva uz desatrocia nic noveho nevyprodukovala, zije z minulosti a jej stav by sa dal nazvat stagnaciou, ked uz nie rovno padom.
Cinania su na zaciatku cesty, a aj ked postupuju pomerne racionalne, neda sa u nich hovorit o nejakej inovacii. Zakupit dokumentaciu Sojuzov a kozmeticky ju upravit, to nie je zrovna inovacia a motor pokroku. V buducnosti mozno nieco vymyslia, nateraz len kopiruju.
Cize sa da s Davidom suhlasit, ze NASA ma naskok. Spolupraca s rusmi priniesla viac starosti nez uzitku, to je tiez fakt. Ale neda sa suhlasit s tym ze NASA nemusi na orbitu 10 rokov. Ono totiz ziskat naskok nie je tak tazke ako ho udrzat. Ak by NASA zacala teraz spekulovat s tym ze si moze dat pauzu, velmi rychlo jej miesto preberie niekto iny. Vysledkom by bolo ze USA stratia svoje postavenie letecko/kozmickej velmoci a kedysi nedostizne americke firmy by nakupovali know-how niekde v Cine alebo v Indii.
martinjediny - 22/12/2008 - 13:44
citace:...Ostatně " spolupráce" se sověty/Ruskwm díky níž se mělo ušetřit přišla NASA pěkně draho, tahy bych parafrázoval s Haškem " to se nám to spolupracuje, když to NASA platí ".
NASA sa zamotala v svojich vlastnych politickych hrach a nemala ine vychodisko, ak nechcela priznat, ze pre STS nemaju vyuzitie.
Rusi na tom asi vyryzovali, ale nebola to chyba Rusov.
Co nariekate, ze sa v kozmonautike nic nove nedeje? Automobilizmus tiez uz roky nic nove nevymyslel. Kotle spalujuce zemny plyn tiez su roky porovnatelne... Bud niekto vymysli skok jak od pary k benzinu, alebo to vsetko budu len kozmeticke upravy...
yamato - 22/12/2008 - 14:14
citace:
Co nariekate, ze sa v kozmonautike nic nove nedeje? Automobilizmus tiez uz roky nic nove nevymyslel. Kotle spalujuce zemny plyn tiez su roky porovnatelne... Bud niekto vymysli skok jak od pary k benzinu, alebo to vsetko budu len kozmeticke upravy...
No ved to je prave na zaplakanie, roky sa tu robia "inovacie" v podobe este drobnejsich mobilov a este suprovejsich operacnych systemov (ktore aj tak stale padaju), ale ked sa ma urobit nieco skutocne vyznamne, co by nakoplo ekonomicky motor, tak "je to prilis drahe a riskantne"
Alchymista - 2/1/2009 - 16:52
Problém je zrejme v tom, že v "monopolizovanom" prostredí neexistuje skutočný tlak k výrazným inováciám. "Je to prilis drahe a riskantne" - tak prečo investovať do neistých inovácií, keď zákazník kúpi aj stokrát zopakovaný výrobok.
A ak by náhodou nechcel, nejaké vopred nainštalované kurvítko vo výrobku ho k tomu donúti. Alebo sa to ošéfuje cez legislatívu.
Mobily sú nádherný príklad - osobne som za posledných niekoľko rokov vymenil tri, z jediného - a rovnakého - dôvodu, postupne odišla baterka. Lenže nová stojí toľko alebo i viac, čo nový "akciový" mobil, ak sa po troch rokoch dá ešte vôbec potrebný typ batérie zohnať... Pritom neexistuje jediný "rozumný" dôvod, prečo by mobil nemohol fungovať na malé tužkové monočlánky alebo akumulátory, to isté fotoaparát či kamera.
x - 3/1/2009 - 04:45
"Pritom neexistuje jediný "rozumný" dôvod, prečo by mobil nemohol fungovať na malé tužkové monočlánky alebo akumulátory, to isté fotoaparát či kamera"
Duvod je jednoduchy - rozmery a hmotnost - parametr ktery zajima drtvivou vetsinu uzivatelu zvalste ta minimalni hmotnost!!!
Proste lithiovy akumulator je pri danych rozmerch a potrebnem napeti 3.6 V a kapacite maly a lehky a aby byl jeste mensi a lehci je to specilane vyrobeny akumulator. Bezne tuzkove akumulatory totiz maji napeti jen 1.2 V a tudiz tam musely byt 3 !! a na to i rada publicistu ve svych clancich zapomina.
Ervé - 16/1/2009 - 09:35
Budoucnost STS? Spíš něco pro pobavení: http://www.marsdaily.com/reports/Human_Spaceflight_To_Mars_Proposed_Using_Combination_Of_Space_Shuttles_999.html
odkaz je v týdenním přehledu, podívejte se na vlastní stránku www.remarkable.com/marsonashoestring.html
Úžasný návrh, aneb jak může vynálezce a inovatér zdegenerovat. Proč vyslat na Mars obytný blok, který bude vážit se vším potřebným 60-70 t, když tam můžeme poslat dva raketoplány o celkové váze 200 t. Takovou stupiditu jsem už dlouho nečetl, hlavně mně zaujala bagatelizace klíčových prvků celé mise - odlet ze Země, zachycení a přistání na Marsu, život na Marsu dokud někdo nevyvine návratovou loď.
derelict - 16/1/2009 - 09:55
citace:Budoucnost STS? Spíš něco pro pobavení: http://www.marsdaily.com/reports/Human_Spaceflight_To_Mars_Proposed_Using_Combination_Of_Space_Shuttles_999.html
odkaz je v týdenním přehledu, podívejte se na vlastní stránku www.remarkable.com/marsonashoestring.html
Úžasný návrh, aneb jak může vynálezce a inovatér zdegenerovat. Proč vyslat na Mars obytný blok, který bude vážit se vším potřebným 60-70 t, když tam můžeme poslat dva raketoplány o celkové váze 200 t. Takovou stupiditu jsem už dlouho nečetl, hlavně mně zaujala bagatelizace klíčových prvků celé mise - odlet ze Země, zachycení a přistání na Marsu, život na Marsu dokud někdo nevyvine návratovou loď.
Jediný dobrý nápad je v použití "dvojité lodi". Pokud jedna z nich vypadne, je možné se přesunout za značně omezených podmínek do druhé a naopak. Docela by mne zajímalo, o kolik se zvýší pravděpodobnost úspěšného dokončení mise proti použití jediné lodě. Nebavím se teď o úspěšném dokončení mise, ale o přežití.
Alchymista - 16/1/2009 - 22:53
njn. Čo je dobré, nie je pôvodné - a čo je pôvodné, nie je dobré...
Nápad s dvojicou identických lodí k Marsu si už určite šlape na svoju kmeťovskú bradu, prvý krát som ho stretol, čo si pamätám, v knižke o lete na mars, čo vyšla ešte za komančov, niekedy koncom 70. alebo začiatkom 80. rokov (názov a meno autora - bol to čech - si už nespomeniem, ale knihu by som možno aj našiel u rodičov) a už tam to nebol pôvodný nápad.
HonzaVacek - 17/1/2009 - 00:03
citace:njn. Čo je dobré, nie je pôvodné - a čo je pôvodné, nie je dobré...
Nápad s dvojicou identických lodí k Marsu si už určite šlape na svoju kmeťovskú bradu, prvý krát som ho stretol, čo si pamätám, v knižke o lete na mars, čo vyšla ešte za komančov, niekedy koncom 70. alebo začiatkom 80. rokov (názov a meno autora - bol to čech - si už nespomeniem, ale knihu by som možno aj našiel u rodičov) a už tam to nebol pôvodný nápad.
Nejspíš je to knížka Cesta na Mars 1998-99 od Karla Pacnera Alchymista - 17/1/2009 - 01:52
100 bodov je to ono.
Svojím spôsobom je "aktuálna" i dnes, akurát dátumy sú menej optimistické.
[Upraveno 17.1.2009 poslal Alchymista]
ales - 30/3/2009 - 10:04
Na Spaceflight Now se objevil článek o tom, že při vojenském letu STS-27 (v roce 1988) byla tepelná ochrana raketoplánu dost značně poškozena při startu (podobně jako u STS-107 ale naštěstí jen destičky mimo náběžnou hranu křídla) a přistání proběhlo úspěšně vlastně jen se štěstím (protože pod odpadlou destičkou nebyl jen hliník, ale nějaký držák z jiného kovu). V článku jsou i zmínky o tom, že technici na zemi nevěřili hlášení kosmonautů o rozsahu poškození (zjištěném kamerami na konci manipulátoru SRMS) a dostali na Zemi tak špatné snímky (kvůli vojenskému kryptování přenosu dat), takže se domnívali, že poškození je mnohem méně závažné.
Je to připomínka toho, že už tehdy (v roce 1988) měl raketoplán namále (šlo o druhý let po Challengeru a případná katastrofa by asi znamenala okamžité ukončení programu). Doufejme, že zbývající lety STS proběhnou úspěšně a bezpečně. Osobně se domnívám, že za ukončením letů raketoplánů stojí především jejich nepředvídatelná a ne úplně dostatečná bezpečnost, než cokoliv jiného (myslím, že i horší ekonomika letů STS se primárně odvíjí od "boje za bezpečnost" raketoplánu). Je zřejmě třeba, aby budoucí "kosmoplány" měly mnohem vyšší "zabudovanou" bezpečnost přímo ve svém návrhu (jiné materiály pro tepelnou ochranu, větší rezervy pro namáhání, záložní možnosti řešení problémů, ...). Snad to půjde v dohledné době udělat (to je jen mé přání, protože konkrétní, bezprostřední a dostatečné řešení v tuto chvíli nevidím [samozřejmě kromě kosmických lodí typu "kapsle", ale to je něco jiného a o tom nemluvím]).
pospa - 30/3/2009 - 11:04
citace:Na Spaceflight Now se objevil článek o tom, že při vojenském letu STS-27 (v roce 1988) byla tepelná ochrana raketoplánu dost značně poškozena při startu ...
Na to volně navazuje článek ze včerejška tamtéž, který rozebírá tématiku ovlivnění přechodu mezní vrstvy z laminární na turbulentní při rychlostech kolem Mach 8 vlivem drobných nerovností na povrchu tepelné ochrany STS.
Při sobotním přistání Discovery sledovali z letadla P-3 Orion experimentálně upravenou spodní stranu raketoplánu při těchto hypersoniských rychlostech a ze infra snímků bylo patrné jak je distribuce mezní vrstvy na břiše raketoplánu nesymetrická - ovlivněna drobným "výřičem" v podobě 6 mm vysokého výstupku na jedné z dlaždic. Ovlivněné proudové pole mělo způsobit lokální nárust teploty povrchu o 260-315°C. Tento expriment měl simulovat účinek povylezlé mezidlaždicové spárové ucpávky, které se někdy vlivem vibrací při startu dostanou mimo obrys povrchu orbiteru.
První výsledky měření ukázaly nárůst v daném místě o něco nižší než předpoklad, asi na 1100°C, oproti běžným 815-870°C. Upravená dlaždice po přistání nevykazovala zvýšené poškození.
Ale i tak souhlasím s Alešem, že program STS by měl pro svou relativně nízkou bezpečnost skončit hned jak to bude možné, dřív než nastane nedejbože nějaký další malér.
David - 30/3/2009 - 12:52
Krom slabiny v tepelné ochraně je raketoplán zcela odkázán na stoprocentní fungování automatiky a počítačů, ruční řízení přistání ve fázi maximálního brzdění atmosférou je sporné a " balistické " zcela vyloučené.
bejcek - 30/3/2009 - 13:39
Ta slabina v tepelné ochraně je velká, současné technické řešení jde na samu hranici únosnosti systému. Jak píše Aleš Holub výše:
///je zřejmě třeba, aby budoucí "kosmoplány" měly mnohem vyšší "zabudovanou" bezpečnost přímo ve svém návrhu (jiné materiály pro tepelnou ochranu, větší rezervy pro namáhání, záložní možnosti řešení problémů, ...)///
A to je zatím v bnedohlednu.
Ten článek v v mars.daily.com(2x STS k Marsu),je nějaká naivita,či přímo hloupost.
Milan - 19/5/2009 - 23:05
Mám prosbu:
Nemáte někdo k dispozici (nebo nevíte kde najít) tabulku nebo graf ukazující závislost času letu raketoplánu na výšce ve které se nachází?
Našel jsem akorát graf závislosti doby letu (času od startu) na celkové vzdálenosti od místa startu, já bych ale potřeboval absolutní výšku.
Díky.
Milan
Pinkas J - 20/5/2009 - 08:09
Cituji údaje pana Vítka pro start z konkrétního letu:
A. Vítek: Sehnal jsem konkrétní data pro STS-88 (let na dráhu se sklonem 51,7 st., podle skutečného průběhu letu). Sloupce po řadě zleva jsou: čas v sekundách od vzletu, zeměpisná šířka ve stupních a desetinných zlomcích stupně, zeměpisná délka (záporně je západní délka), výška nad povrchem Země v kilometrech.
STS-88 - actual trajectory .
citace:Cituji údaje pana Vítka pro start z konkrétního letu:
Děkuji! To je přesně ono co jsem potřeboval.
MH
ales - 20/5/2009 - 09:16
Detailní profil vzletu pro konkrétní misi STS má ve svém "SpaceCalcu" Bill Harwood z CBS na stránce http://www.cbsnews.com/network/news/space/downloads.html (je to v excelu a v něm je list "Trajectory", kde to je po sekundách, ale výška je ve stopách a mílích)
citace:V popisu činností Atlantisu jsem nikde nenašel propagovaný manévr na zvýšení orbity Hubbla, uskutečnil se nebo ne?, resp jakou má nyní dráhu? ví to někdo ?
Děkuji.
Jo:
The shuttle Atlantis released Hubble yesterday from the ship's cargo bay, returning the 19-year-old telescope to its rightful orbit 350 mile (563-km) above Earth.
To bude záležať hlavne od nákladu a sklonu dráhy, maximum bude ležať niekde okolo 800-1000km, na geostacionárnu dráhu už pravdepodobne nedoletí.
Reálne sa najvyššie - do výšky 611km - dostal pri misii STS-31 24. apríla 1990 pri ktorej bol na obežnú dráhu umiestnený HST s hmotnosťou 11 110kg, užitočný náklad raketoplánu (payload) bol 11 878kg.
[Upraveno 21.5.2009 Alchymista]
yamato - 21/5/2009 - 23:27
citace:To bude záležať hlavne od nákladu a sklonu dráhy, maximum bude ležať niekde okolo 800-1000km, na geostacionárnu dráhu už pravdepodobne nedoletí.
Reálne sa najvyššie - do výšky 611km - dostal pri misii STS-31 24. apríla 1990 pri ktorej bol na obežnú dráhu umiestnený HST s hmotnosťou 11 110kg, užitočný náklad raketoplánu (payload) bol 11 878kg.
[Upraveno 21.5.2009 Alchymista]
1000 km je celkom aj dost. To s geostacionarnou drahou bol dufam vtip
Keby sme dali do nakladoveho priestoru dalsiu nadrz s palivom, tak by to bolo aj celkom zaujimaveAlchymista - 21/5/2009 - 23:53
citace:To s geostacionarnou drahou bol dufam vtip
Keby sme dali do nakladoveho priestoru dalsiu nadrz s palivom, tak by to bolo aj celkom zaujimave
Niekde som videl nosnosť v tvare LEO/GEO 24t/5,8t tak neviem...
S "prídavnou" nádržou na 20 ton paliva v nákladovom priestore a povedzme štvorčlennou posádkou by to zasa nemusel byť celkom márny pokus. Na takú expedíciu by ale musel byť "nejaký sakra dobrý" dôvod, porúchaná družica určite nestačí, už preto, že zrejme neexistuje žiadne palivové prepojenie od nákladového priestoru do motorovej sekcie, takže by sa to muselo prerábať.
Ervé - 22/5/2009 - 08:40
STS-132, duben 2010, připojení MRM-1 k ISS - jen 6 členů posádky, žádný nováček, všichni veteráni, to už se dlouho nestalo, NASA už nemá nováčky?
7.člen posádky bude Rus?
ales - 22/5/2009 - 09:25
citace:Niekde som videl nosnosť (STS) v tvare LEO/GEO 24t/5,8t tak neviem...
Tohle je samozřejmě myšleno tak, že raketoplán může v nákladovém prostoru vynést náklad něco přes 20 tun, sestávající z družice (5,8t) a mohutného stupně Centaur (15t). Tato sestava se na LEO uvolní z nákladového prostoru raketoplánu a Centaur pak samostatně zajistí dopravu relativně těžké družice na GEO. Je k tomu zapotřebí delta V nejméně cca 4000 m/s (z LEO), což je daleko nad možnostmi raketoplánu (dokáže na LEO udělat delta V max. 500 m/s). Nikdo nikdy ale nechtěl, aby raketoplán létal na GEO nebo k Měsíci. Přesto raketoplán principiálně nebrání tomu, aby se takovéto lety prostřednictvím něho uskutečnily. Teoreticky raketoplán (STS) může vynést v nákladovém prostoru i 25t těžkou loď Orion (pokud by měla menší průměr) a na LEO ji vyložit, nechat spojit s Altairem/EDS a pak Orion může letět k Měsíci. V zásadě by to mohlo být i levnější než start Orionu na Aresu 1 (vyžadovalo by to ale např. významně zvýšit počet startů raketoplánů [kvůli lepšímu využití fixních nákladů], což je nerealistické). Tvrdit tedy např. jednoznačně, že raketoplán "zabránil" pilotovaným letům za LEO, je podle mne docela "nepřesné" a "zjednodušené".
MIZ - 23/5/2009 - 10:00
Zase to tu naředím jednou lamerskou.
Jak získává řídící systém STS informace o aktuální orientaci orbiteru v prostoru? Myslím míru natočení ve všech osách. Jen gyroskopický systém po celou dobu mise? Žádné rekalibrace?
Luděk - 23/5/2009 - 12:31
citace: STS-132, duben 2010, připojení MRM-1 k ISS - jen 6 členů posádky, žádný nováček, všichni veteráni, to už se dlouho nestalo, NASA už nemá nováčky? 7.člen posádky bude Rus?
NASA už má všechny nováčky nominované k nějakému letu buď v Sojuzu nebo v raketoplánu (kromě Cagle(ové) a Caldeira, ale s těmi se už asi nepočítá), takže není z čeho brát, 20. výběr NASA bude myslím příští rok už pro Orion. Sedmý člen posádky nebude, protože chtějí dovybavit ISS a u letů STS-133 a STS-134 budou možná jen posádky 5členné - ze stejného důvodu
Jiří Hošek - 24/5/2009 - 09:10
STS-129 a STS-130 mají mít také 6-členné posádky.
STS-132 je plánován na květen 2010, nikoli duben.
Ervé - 25/5/2009 - 15:54
Ano, květen, přepsal sem se. Takže v misích STS-133 a -134 poletí znovu astronauti, kteří se osvědčili a s kterými NASA bude počítat i do budoucna. Těch 5 osob už je jistých nebo je to jen možnost?
RF - 14/7/2009 - 10:10
No, asi ty lety ještě dlouho nebudou tak jednoduché, jako víkendový odjezd s rodinou na chatu
David - 15/7/2009 - 08:05
Ani letadla nestartují či nepřistávají za špatného počasí.
ender - 15/7/2009 - 09:07
David: Sojuzy nemaji s takovym pocasim problem
dubest - 15/7/2009 - 10:20
proč zase srovnání se sojuzy? srovnání s letadly je na místě(pro případ nouz.přistání(RTLS) na KSC) [Upraveno 15.7.2009 dubest]
ender - 15/7/2009 - 10:29
Protoze raketoplan startuje taky jako raketa.
dubest - 15/7/2009 - 10:52
Ale nouzově nepřistává jako letadlo(resp. kluzák), stačí? Srovnávejte rakety s raketami, ne s raketoplánem.
Patek Luboš - 15/7/2009 - 10:57
STS se původně stavělo hlavně pro vojáky a většina velitelů pilotů jsou vojenští piloti. Vojenská letadla lítají i za špatného počasí.
dubest - 15/7/2009 - 11:20
Ano, ale ta letadla mají své motory, Orbiter je kluzák, takže trochu jiná situace, taky mi přecitlivělost Shuttlu na počasí vadí, ale debata mi přijde jako "competition mod", neustálé dokazování z obou stran co či kdo je lepší, jako napsat do tématu Sojuz:"Je to mrňous nic neuveze"
Alchymista - 15/7/2009 - 13:25
citace:Ani letadla nestartují či nepřistávají za špatného počasí.
Za posledné tri roky nebolo letisko v Bratislave uzatvorené kvôli počasiu na viac ako dve hodiny.
Diverty - pristátia lietadiel na inom letisku ako cieľovom kvôli počasiu sú samozrejme častejšie, ale to je často skôr otázka prípravy lietajúceho personálu konkrétnej spoločnosti a jej interných pravidiel a predpisov.
Podobne aj oneskorenie odletov kvôli počasiu je častejšie ako úplné uzatvorenie letiska, dochádza k nemu obvykle pri prudkej miestnej búrke, keď je dráha "zaplavená" vodou - tento rok to v Bratislave tuším ešte nebolo, častejšie je zdržanie odletu kvôli počasiu na cieľovom letisku alebo na trase.
Vec sa má teda v podstate tak, že bežné lietadlo ako také je schopné štartu a pristátia za určitých poveternostných podmienok, ale všeobecné alebo interné predpisy a trebárs aj úroveň vycvičenosti pilotov to zakazujú. Takže možnosti lietadla sú obmedzené predpismi a nie sú "využívané naplno" - to je ale v poriadku, vytvára to celkom významnú zásobu bezpečnosti.
Raketoplán je v náročnosti na počasie mimoriadne náročný stroj, podstatne náročnejší než bežné dopravné lietadlá, o väčšine vojenských ani nehovoriac.
Dôvod je samozrejme jasný. Letové a manévrovacie vlastnosti raketoplánu sú pri podzvukovej rýchlosti dosť mizerné a pri nadvukovej len o málo lepšie, je to klzák bez vlastného pohonu.
Keď začne klesanie a priblíženie na pristátie a stratí rýchlosť a výšku, zostáva mu vo finále prakticky len jediný pokus o dosadnutie na dráhu, na opakovanie okruhu už nemá kinetickú energiu.
Navyše je poriadne drahý a tiež sledovaný verejnosťou. Takže pravidlá a predpisy sú postavené tak, aby sa čo možno v najväčšej miere vylúčila možnosť havárie pri pristátí kvôli počasiu.
Trochu paranoia, na druhej strane ale zatiaľ nedošlo k havárii alebo vážnejšiemu poškodeniu orbiteru pri priblížení na pristátie a pristátí.
Buran, letiaci v automatickom režime, musel pochopiteľne využiť rádionavigačný systém presného pristátia, ktorý mu umožnil dosadnúť veľmi presne do vypočítaného bodu. Samozrejme takýto systém majú k dispozícii aj USA, používa sa napríklad aj na lietadlových lodiach, ale nie na raketopláne. Dôvod mi trochu uniká, rozhodne ním nie je cena, hmotnosť alebo rozmery aparatúry. Argument "nie je potrebný" je ale tiež mimo.
[Upraveno 15.7.2009 Alchymista]
Jan Baštecký - 15/7/2009 - 13:31
citace:Ano, ale ta letadla mají své motory, Orbiter je kluzák, takže trochu jiná situace, taky mi přecitlivělost Shuttlu na počasí vadí, ale debata mi přijde jako "competition mod", neustálé dokazování z obou stran co či kdo je lepší, jako napsat do tématu Sojuz:"Je to mrňous nic neuveze"
... ta citlivost Shuttlu na počasí zdaleka nemusí být tak výrazná. Pokud si dobře vzpomínám, tak v původně plánovaných upgradech raketoplánu se počítalo i s modernizací systému vektorování tahu motorů a dalších prvků. Z finančních důvodů bylo od těchto úprav upuštěno.
Důsledkem by bylo rozšíření meteorologických podmínek pro bezpečný let. I když by asi Shuttle nedosáhl schopnosti vojenských raket startovat za každého počasí.
Takže věc je opět o pěnězích.
PS: Zastávám názor, že schopnosti Shuttlu při dopravě na/z LEO budeme nezbytně potřebovat. A proto ukončení letů považuji za hloupé politické rozhodnutí a raději bych "hlasoval" pro průběžné modernizace a popřípadě pro modernizovaný "Shuttle2". Jan Baštecký - 15/7/2009 - 13:31
citace:Ano, ale ta letadla mají své motory, Orbiter je kluzák, takže trochu jiná situace, taky mi přecitlivělost Shuttlu na počasí vadí, ale debata mi přijde jako "competition mod", neustálé dokazování z obou stran co či kdo je lepší, jako napsat do tématu Sojuz:"Je to mrňous nic neuveze"
... ta citlivost Shuttlu na počasí zdaleka nemusí být tak výrazná. Pokud si dobře vzpomínám, tak v původně plánovaných upgradech raketoplánu se počítalo i s modernizací systému vektorování tahu motorů a dalších prvků. Z finančních důvodů bylo od těchto úprav upuštěno.
Důsledkem by bylo rozšíření meteorologických podmínek pro bezpečný let. I když by asi Shuttle nedosáhl schopnosti vojenských raket startovat za každého počasí.
Takže věc je opět o pěnězích.
PS: Zastávám názor, že schopnosti Shuttlu při dopravě na/z LEO budeme nezbytně potřebovat. A proto ukončení letů považuji za hloupé politické rozhodnutí a raději bych "hlasoval" pro průběžné modernizace a popřípadě pro modernizovaný "Shuttle2". M: - 15/7/2009 - 13:39
Co take vynimocne, inak nedosiahnutelne dokaze shuttle?
Alchymista - 15/7/2009 - 13:58
citace:Co take vynimocne, inak nedosiahnutelne dokaze shuttle?
Posledná oprava HST je celkom dobrou ukážkou - raketoplán doviezol súčasne na miesto určenia potrebný materiál i partiu montérov a odviezol demontované diely - ich preskúmaním sa dá získať pomerne dosť zaujímavých poznatkov o pôsobení kozmického prostredia na technické konštrukcie.
Nie je príliš ďaleko doba, keď na LEO a hlavne na GEO začne byť poriadna tlačenica (už dnes je to dosť vážny problém). Jedným (jediným?) riešením je vybudovanie nejakých základní, platforiem, ktoré budú sebe integrovať solárne panely a ďalšie zdroje energie, orientačný a riadiaci systém a ďalšie podporné a servisné prvky. Na túto základnú konštrukciu sa potom navešajú zákaznícke moduly s transpondérmi a anténami družicových spojov či inými modulmi (napríklad pre meteorologické sledovanie Zeme, astronomické prístroje atď.).
Na obsluhu takejto platformy je potom ideálny práve raketoplán - dovezie obsluhu i potrebný materiál, obsluha urobí potrebné práce a odpad po sebe zasa odvezie. Raketoplán pritom poskytne obsluhe dopravu i ubytovanie, manipulátory atď, čím umožní aj celkom pohodlné rozširovanie a modernizáciu systémov platformy i zákazníckych modulov.
Takže s Janom Bašteckým súhlasím, skôr či neskôr sa raketoplán ako znovupoužiteľný dopravný prostriedok s veľkým nákladovým priestorom pre dopravu nákladov v objeme niekoľko ton smerom hore i dolu znovu objaví, pretože sa hodí do kozmickej dopravnej infraštruktúry - je to proste praktické.
To, že súčasný Space Shuttle sa príliš neosvedčil kvôli prevádzkovým nákladom je skôr chybou jeho konkrétneho prevedenia a spôsobu používania, než chybou samotnej koncepcie.
Ano, raketoplan je vsestranny, univerzalny,... skratka hitec jak ma byt a navyse velky. A to je prave aj jeho nevyhoda.
Just na Hubbla sa hodil ukazkovo, ale celkom dobre si viem predstavit menej narocne plavidlo na podobny typ akcii. Momentalne nie je. Ale povedzme predlzena Senzhou o dva metre nehermetizovaneho nakladneho priestoru. To mi skor pripomina servisne vozitko.
Raketoplan ano, ale nie jednorazovy ako STS. A SRB tiez nepovazujem za optimum.
Snad skutocne "Shuttle2". btw. preco neriesili ares1 ako "mini shuttle"?
Vítězslav Novák - 15/7/2009 - 19:16
Co umí raketoplán...
Velký náklad nahoru a velký náklad dolů. Umí dopravit nahoru montážní dílnu s vybavením, takže dělat větší opravy. Což je posldní dobou čím dál tím míň potřeba.
Na druhou stranu HST by se halt bez možností raketoplánu koncipoval jinak - není to jediný dalekohled na orbitě. Moduly ISS by musely být přizpůsobené vynášení raketou a buď mít autonomní přibližovací a stykový systém jako Zarja a Zvezda nebo by musely být připojovány pomocí "ruky" na ISS. Velké panely FV by se musely víc složit nebo by jich muselo být víc. Dalo by se to vyřešit současnou technikou.
Raketoplán je dobrá pomůcka, ale to, jak zdržel americký kosmický program, nelze přehlédnout.
Vyfun - 16/7/2009 - 00:21
Krom zkušebního odchytu družice. Přivezl raketoplán něco velkého dolů na zem? Protože to je asi jediná velká výhoda co má. Ale bude se mi stiskat po dobách kdy se létalo do kosmu ve velkých lodích a dopravní letadla létala nadzvukově.
David - 16/7/2009 - 00:30
Původní myšlenka byla vozit zpět na Zemi družice " k opravě ", vysoká životnost amerických satelitů však tuto možnost de facto již předem eliminovala - odpověď zní : v tomto smyslu nepřivezl NIC.
To co dopravil na orbitu je neuvěřitekně drahé, protože nosný prostředek s kapacitou cca 100 tun na LEO ve skutečnosti vynese kolem 20 tun.
Je to jako kdybys posílal poštou balíček o váze l kg, ale pošta by " dodala" obal o váze dalších 5 kg na Tys plati celkem 6 kg !
x - 16/7/2009 - 03:05
citace:Krom zkušebního odchytu družice. Přivezl raketoplán něco velkého dolů na zem? Protože to je asi jediná velká výhoda co má. Ale bude se mi stiskat po dobách kdy se létalo do kosmu ve velkých lodích a dopravní letadla létala nadzvukově.
Mel zachytit a mozna i privez na Zem behem jednoho letu - krome jineho programu - bud uplne a nebo castecne (mimo provoz vedecka aparatura) a druzice mela byt znovu vypustena (bud opravena primo na obrite, na bo jako velice draha privezena Zpet na zem a po opravach mela byt zpet vypustena).
Jini asi o tom budou vedet vice.
Ervé - 16/7/2009 - 08:34
1984 STS-51A přivezl 2 satelity na zem. Taky špionážní Keyhole měly opravovat a doplňovat palivo z raketoplánů, to ale Pentagon zrušil ( a musel omezit manévrování družic pro zvýšení životnosti). Využívání busů snížil cenu, zvýšil životnost, takže opravy nejsou efektivní (kvůli malému počtu startů a nízkému počtu družic na nízké dráze). Pokud ale spočítáte Spacelaby, Spacehaby, radary a různé testy technologií, náklad vrácený na zem z Miru a ISS (např. ruské Kurzy), rozhodně bude v budocnu potřeba něco mezi raketoplánem a Orionem. Je ale možné, že NASA jen upraví Orion, takže pro lety na LEO dostane modul s užitkovým vybavením (např. manipulátorem a přechodovou komorou) - něco jako Apollo ASTP.
Alchymista - 16/7/2009 - 14:36
"Klasická" kozmická loď s "prívesným vozíkom" je možné riešenie, za určitých okolností môže byť dokonca aj celkom praktické. Ale pripadá mi to ako značne polovičaté riešenie - skôr ako improvizácia než ako systémové riešenie.
Hawk - 17/7/2009 - 13:09
"rozhodně bude v budocnu potřeba něco mezi raketoplánem a Orionem"
Když si člověk vezme jak dlouho trvá vývoj nového systému tak moc tomu nevěřím. Pochybuji že by se NASA pouštěla opět do kosmoplánu minimálně do doby, než bude dokončet vývoj nového druhu pohonu na LEO(sramjet nebo co já vím). Evropské země stoply raketoplány během vývoje. Japonsko to rovněž vzdalo. Rusko s Buranem skončilo po jednom letu. Ani záchraný kosmoplán na ISS se nezrealizoval.
Navíc jsou za srovnatelné ceny technologické vlastnosti současných materiálů natolik lepší oproti těm co jsou používaný na STS, aby se vůbec vyplatilo jít do toho znova?
Další věcí je co by měl na práci, o velké konstrukci na oběžné dráze beztak nikdo v blízké době neuvažuje(činskou stanici za velkou konstrukci nepovažuji).
P.S.: Ještě z jiného soudku. Když tolik lidí říká, že raketoplán na hřbetě nosné rakety je nešťastné řešení, proč to tedy Rusové u Buranu použili rovněž ?
Zajimave jsou pro me zejmena nasledujici informace:
- nasaspaceflight (a zejmena Bergin) jsou opravdovi skalni fandove STS a jde to na clancich poznat
- i obecne v NASA je hodne podpory pro program STS a jeho prodlouzeni. Neni divu, jde o penize a o pracovni mista. Obzvlaste ULA a by byla tezce zasazena zrusenim STS. Jen je s podivem ze nebojovali vice pri ruseni programu Apollo.
- Griffin mel pravdu s tim zabudovanim do orbity. STS a ISS jsou velice dobre zabetonovane programy.
- v clanku nepadlo ani jednou slovo Mesic. Zato byly zminene miliardy tekouci do Ruska a ohrozeni pozice supervelmoci. Ani slovo o tom ze i pri prodlouzeni STS bude nutno Sojuzy stejne nakupovat.
avitek - 5/8/2009 - 08:07
Další zajímavý článek vyšel v časopise Aviation Week, viz
Jedná se o vystoupení viceprezidenta firmy Aerospace Corp. (Gary Pulliam) na zasedání Augustinovy komise, který se domnívá, že by přerušení pilotovaných letů v USA mohlo trvat až 9 (devět) roků v souvislosti se snižováním rozpočtových výdajů. Zmiňuje se také o návrhu na prodloužení letů raketoplánů, který předložila předsedkyně pracovní podskupiny Augustinovy komise pro pilotované lety Sally Rideová: Buď aby v roce 2012 letěl ještě navíc jednou raketoplán s použitím již vyrobené nádrže ET, což by přišlo na 1,5 mld. USD, nebo obnovit v Michoud výrobu ET a to by stálo dalších 2,7 mld. USD.
Rideová je podle článku také proti likvidaci ISS již v roce 2016.
risa.ber - 5/8/2009 - 08:15
Nevíte někdo prosím o přehledu přerušených startů STS po zažehnutí hlavních motoru SSME?
ales - 5/8/2009 - 09:43
citace:Nevíte někdo prosím o přehledu přerušených startů STS po zažehnutí hlavních motoru SSME?
Videa z některých přerušených zážehů jsou např. na stránce http://www.switched.com/2009/06/22/four-nerve-racking-space-shuttle-launch-aborts/ , kde je navíc uvedeno, že při STS-93 (v roce 1999) byl start přerušen 7 sekund před zážehem SRB, tedy těsně před zážehem SSME. Při STS-51F nastal kromě RSLS abortu také jediný případ ATO (Abort to Orbit), kdy jeden motor SSME vypadl cca 5 minut a 45 sekund po startu ale raketoplán byl přesto úspěšně naveden na mírně nižší základní dráhu. Na posledním videu na zmiňované stránce je pěkně vidět i "zhoupnutí" raketoplánu po zapálení SSME ale před vzletem.
PatekL - 25/8/2009 - 19:19
Podle platného harmonogramu (jehož frekvence bude zřejmě zvolněna) se má raketoplán ze své poslední kosmické mise vrátit přesně za rok, 24.9.2010.
janis - 16/2/2010 - 17:57
Ve svém blogu dnes pan Tomáš Přibyl píše:
"Raketoplán Discovery by měl být dnes...přesunutý z hangáru OPF do VAB. Přesun byl několikrát odložený kvůli nízkým teplotám v Kennedyho kosmickém středisku: raketoplán je totiž během transportu čtyři hodiny odpojený od vnějších energetických zdrojů (a kyslíko-vodíkové palivové články jsou používané jen při letu vesmírem, takže se použít nedají) a při nízkých teplotách by hrozilo poškození některých citlivých elektronických přístrojů. "
Nemám důvod nevěřit panu Přibylovi, jen mi přijde k neuvěření, že na ty 4 hoďky nejde napíchnout STS na akumulátor nebo jen obyč. centrálu - zdroj proudu?? Kdyby se jednalo o ty nízké teploty tak to chápu, ale nemožnost nahradit odpojení vnějších zdrojů při převozu "na vozejku" ?
tady je asi něco špatně...
bejcek - 9/7/2010 - 22:45
Na astro.cz je pěkný článek a ještě lepší, unikátní video z přípravy a startu raketoplánu NASA:
Příprava raketoplánu ve čtyřech minutách
Tedy myslel jsem vlakno diskuze na tento prispevek.
Berkuš - 9/2/2011 - 12:33
Jeden laický dotaz: když se k raketoplánu přiveze kontejner s nákladem, tak se
a) vloží celý do nákladového prostoru raketoplánu
b) přendá se z něj náklad do raketoplánu, a prázdný kontejner se zase odveze zpátky do nějaké budovy?
V které budově se plní a staví na výšku?
Pokud platí varianta b), odváží se ještě před startem?
A co když se musí raketoplán vrátit do VABu, to se opět náklad vyndavá?
prednedavnom som sa tu niekde pytal, ci by nebolo mozne STS prevadzkovat komercne... Konieckoncov bola by skoda hodit funkcne zelezo do smeti, ja by som skor upgradoval...
prednedavnom som sa tu niekde pytal, ci by nebolo mozne STS prevadzkovat komercne... Konieckoncov bola by skoda hodit funkcne zelezo do smeti, ja by som skor upgradoval...
... já taky!!!
Koupit to za zůstatkovou cenu, omezit počty lidí pozemního segmentu a vesele létat dál ... Jan Baštecký - 9/2/2011 - 15:45
citace:Jeden laický dotaz: když se k raketoplánu přiveze kontejner s nákladem, tak se
a) vloží celý do nákladového prostoru raketoplánu
b) přendá se z něj náklad do raketoplánu, a prázdný kontejner se zase odveze zpátky do nějaké budovy?
V které budově se plní a staví na výšku?
Pokud platí varianta b), odváží se ještě před startem?
A co když se musí raketoplán vrátit do VABu, to se opět náklad vyndavá?
1. b) je správně
2. kontejner se plní a postaví na výšku v přístavbě VAB budovy. Do raketoplánu se obsah přendává pomocí otočné věže RSS přímo na startovací rampě. Základní důvod je, že náklad a raketoplán jsou připravovány souběžně a neblokují se navzájem.
Pokud se vrací raketoplán vrací do VABu tak může zůstat nákladový prostor plný.
Berkuš - 10/2/2011 - 06:43
citace:
citace:Jeden laický dotaz: když se k raketoplánu přiveze kontejner s nákladem, tak se
a) vloží celý do nákladového prostoru raketoplánu
b) přendá se z něj náklad do raketoplánu, a prázdný kontejner se zase odveze zpátky do nějaké budovy?
V které budově se plní a staví na výšku?
Pokud platí varianta b), odváží se ještě před startem?
A co když se musí raketoplán vrátit do VABu, to se opět náklad vyndavá?
1. b) je správně
2. kontejner se plní a postaví na výšku v přístavbě VAB budovy. Do raketoplánu se obsah přendává pomocí otočné věže RSS přímo na startovací rampě. Základní důvod je, že náklad a raketoplán jsou připravovány souběžně a neblokují se navzájem.
Pokud se vrací raketoplán vrací do VABu tak může zůstat nákladový prostor plný.
Zjišťoval jsem nějaké podrobnosti a přišlo mi, že to probíhá takhle:
- kontejner přijede na transportéru do nějaké budovy (jméno jsem zapomněl, pomůžete?), kde je ve vodorovné poloze naplněn nákladem
- pak přejede do Caniser Rotation Facility (CRF), kde je otočen do svislé polohy
- odtud ho transportér odveze na startovací rampu
- tady je vytažen do pohyblivé části startovacího komplexu - Rotating Service Structure (RSS)
- v ní je obsah kontejneru přendán někam dovnitř této konstrukce
- prázdný kontejner transportér opět odveze pryč (nevím přesně kam)
- RSS se "zaklapne" a náklad se přeloží do raketoplánu
Je to tak? Jan Bastecky - 10/2/2011 - 10:45
citace: ...
Zjišťoval jsem nějaké podrobnosti a přišlo mi, že to probíhá takhle:
- kontejner přijede na transportéru do nějaké budovy (jméno jsem zapomněl, pomůžete?), kde je ve vodorovné poloze naplněn nákladem
- pak přejede do Caniser Rotation Facility (CRF), kde je otočen do svislé polohy
- odtud ho transportér odveze na startovací rampu
- tady je vytažen do pohyblivé části startovacího komplexu - Rotating Service Structure (RSS)
- v ní je obsah kontejneru přendán někam dovnitř této konstrukce
- prázdný kontejner transportér opět odveze pryč (nevím přesně kam)
- RSS se "zaklapne" a náklad se přeloží do raketoplánu
Zjišťoval jsem nějaké podrobnosti a přišlo mi, že to probíhá takhle:
- kontejner přijede na transportéru do nějaké budovy (jméno jsem zapomněl, pomůžete?), kde je ve vodorovné poloze naplněn nákladem
- pak přejede do Caniser Rotation Facility (CRF), kde je otočen do svislé polohy
- odtud ho transportér odveze na startovací rampu
- tady je vytažen do pohyblivé části startovacího komplexu - Rotating Service Structure (RSS)
- v ní je obsah kontejneru přendán někam dovnitř této konstrukce
- prázdný kontejner transportér opět odveze pryč (nevím přesně kam)
- RSS se "zaklapne" a náklad se přeloží do raketoplánu
Moc děkuju za odpověď.
Jestli jsme dobře koukal, tak ta nakládka probíhá v současnosti v Space Station Processing Facility (SSPF)
Netušíte, kde se nakládal dříve, než byla postavena?
A (snad) poslední dotaz: používá se ten kontejner i v případě, že raketoplán přiveze něco z vesmíru na zem?
Jan Baštecký - 10/2/2011 - 12:19
citace: ...
Jestli jsme dobře koukal, tak ta nakládka probíhá v současnosti v Space Station Processing Facility (SSPF)
Netušíte, kde se nakládal dříve, než byla postavena?
A (snad) poslední dotaz: používá se ten kontejner i v případě, že raketoplán přiveze něco z vesmíru na zem?
Věc je složitější.
Nákladový prostoj je možné nakládat přímo v OPF. To se používalo úplně na začátku.
Pokud je použitý kanistr, pak je možné jej nakládat v SSPF (používá se pro náklady k ISS), nebo v HPF (pro nakládání ve vodorovné poloze - například pro Spacelab), nebo v PHSF (Payload Hazardous Service Facility pro nebezpečné náklady). Vojáci si kanystr nakládají sami mimo.
Existují dva exempláře kontejneru a dva přepravníky. Celý systém umí při zpracování, dopravě i při vykládce udržovat v kontejneru teplotu a vlhkost dle potřeby.
Po přistání se již kontejner nepoužívá.
Celý systém kontejneru je zaveden pro možnost současné a nezávislé předstartovní přípravy užitečného zatížení a vlastního raketoplánu.
prednedavnom som sa tu niekde pytal, ci by nebolo mozne STS prevadzkovat komercne... Konieckoncov bola by skoda hodit funkcne zelezo do smeti, ja by som skor upgradoval...
... já taky!!!
Koupit to za zůstatkovou cenu, omezit počty lidí pozemního segmentu a vesele létat dál ...
Mě by se to taky moc líbilo, ale tak nějak mám dojem, že je to nereálné.
Jak se na to dívají lidé, kteří ví o zázemí americké kosmonautiky více? alamo - 13/2/2011 - 21:01
"Jak se na to dívají lidé, kteří ví o zázemí americké kosmonautiky více?"
výroba externých palivových nádrží bola ukončená, a zamestnanci "rozprášený"
takže sa na to dívam skepticky
aj na možnosť, prevádzkovať sidemount
táto možnosť je asi rovnako stratená ako saturn 5
za tento výkon, by bolo treba, niekoho obesiť..
david - 13/2/2011 - 21:10
jen z evropy bylo asi 12 firem co o to melo zajem
problem je za prve v provozu na to jak je staveny je potreba x tisic lidi na provoz, druha je provoz jen v usa a dodrzovat podminky stavajiciho provozu (jako predpisy, bezpecnost, postupy na vse) coz je ekonomicky nerealne
levnejsi vyjde postavit novy, nektere casti zmodernizovat
rozjet vyrobu nadrzi neni zase tak velky problem
dokonce lze povolat cast lidi z vyvoje kteri jsou na vylete v rumunsku
Berkuš - 8/3/2011 - 16:49
Chci se zeptat, který let raketoplánu měl rekordní počet odkladů startu a kolik jich celkem bylo?
A jaký je nejdelší čas mezi plánovaným startem a skutečným startem? Nebylo to u STS-133? Nepočítám do toho přerušení startů po haváriích Challengeru a Columbie.
Díky
janis - 9/3/2011 - 02:00
citace:Chci se zeptat, který let raketoplánu měl rekordní počet odkladů startu a kolik jich celkem bylo?
A jaký je nejdelší čas mezi plánovaným startem a skutečným startem?
není to odpověd na otázku, ale asi takto:
ze všech startů čehokoli mimo zemi měl raketoplán Space Shutle rekordní odklad a rekordní potíže s vypuštěním čehokoli do kosmu. Není snad ani určující kolik těch odkladů bylo a jaké bylo zpoždění, stačí poznání toho, že jestli byl odklad malý, byl to často risk, když delší - jen se byrokraticky risk zamaskoval.A vyúčtoval.
Jak tu už kdosi napsal že se zdravým rozumem by raději letěl v Mercury nebo v Apollu ale ne v Shutlu.
Raketoplán (Space Shutle) byl stroj který mě sice stále fascinuje, je úžasný, krásný, podobně jako parní lokomotivy minulého století, ale stejně jako ony tam patří.
V budoucnu se snad asi ukáže, že jeho hlavním konstruktérem mohl být i náš slavný Jára Cimrmann, slavný průkopník slepých cest.
Počet odkladů startů a doba mezi plánovaným a uskutečněným startem se mi proto jeví jako zcela irelevantní: zaplaťpánbů že jim to monstrum vůbec fungovalo a neboštíků je jen čtrnáct. Byla to krásná mašinka.
PINKAS J - 9/3/2011 - 04:55
V historii lidstva bylo více takových krásných, ale slepých cest –viz na př. vzducholodě. I takové slepé cesty vedou k pokroku a z každé si lidstvo něco dobrého a poučného vezme. Osobně jsem přesvědčen, že myšlenka raketoplánu nezapadne, naopak se zcela jistě vrátí, ale v něčem účelnějším, efektivnějším, menším – viz např. X-37
alamo - 9/3/2011 - 05:54
PINKAS J : "V historii lidstva bylo více takových krásných, ale slepých cest –viz na př. vzducholodě."
tak ako raketoplán nebol "slepou cestou", ale nesprávne navrhnutou realizáciou, tak ani vzducholode neboli žiadna "slepá ulička", ale nesprávne realizované projekty, dôkazom je, že boli aj úspešné vzducholode http://cs.wikipedia.org/wiki/LZ_127_Graf_Zeppelin
vzducholode sa znovu vrátia, tak isto ako sa princíp raketoplánu, znovu presadzuje v X 37
yamato - 9/3/2011 - 11:09
na STS boli zrejme dva hlavne omyly - sidemount usporiadanie a krehka keramicka TPS. Ked sedim na niecom, co ma potencial explodovat, tak pri explozii je lepsie byt nad nou, nez v nej (vid challenger). Ak by raketoplan nebol v sidemount usporiadani, challenger by sa napriek poruche na boostri zrejme dostal na orbit, minimalne by mal moznost na abort. Takisto nie je rozumne nechat sa celu cestu na orbit bombardovat ladom odpadavajucim z nadrze... Sucasne keramicke TPS (a la x37b) su uz odolnejsie nez to co pouzival STS, takze tam je miesto pre upgrade.
Celkovo vzate, koncept raketoplanu ako taky nie je zla myslienka, len bola zle realizovana. S prihliadnutim na skusenosti z STS by bolo lepsie cely Shuttle koncipovat ako druhy stupen (nadrze v raketoplane), a ako prvy stupen pouzit mohutny kerolox stupen a la prvy stupen saturnu 5, alebo zvazok boostrov a la prvy stupen saturnu 1 (so zachovanim znovupouzitelnosti).
Mimochodom, vedeli ste ze SpaceX pri testovani svojich motorov merlin hadze do turbocerpadla skrutky? A ta vec bezi dalej... Ako som spominal, aj raketovy motor sa da urobit bud na sposob formuly 1, alebo na sposob neznicitelnej hondy...
Vítězslav Novák - 9/3/2011 - 16:41
Na STS byl základní problém v nerealistickém a nerealizovatelném zadání. Ani USA, které čerstvě "dohnaly a předehnaly" SSSR v závodě o Měsíc, neměly technologie potřebné pro splnění toho, co se od raketoplánu požadovalo. Pravděpodobně tenkrát projektanti optimisticky předpokládali, že je včas vyvinou.
Nemají je dosud.
Nikdo je nemá.
Druhým problémem bylo optimistické očekávání, že se nic nepokazí. Proto nemá STS záchranný mechanismus pro posádku (u Orionu se testoval jako jedna z prvních věcí), proto se létalo bez možnosti opravy tepelného štítu, dokonce bez jeho kontroly po startu. Do poslední chvíle se nepodařilo vychytat mouchy vnější nádrže tak, aby nedělala problémy před startem.
Projektant nesmí být optimista! Projektant musí být skeptik s žaludečním vředem a a kyselým pohledem na svět, který při svatbě počítá, na kolik ho přijde rozvod a vyznávající zákon "Co se může pokazit - to se pokazí" a "co se rozhodně pokazit nemůže, to se pokazí tím spíš". Projektant - optimista vyprojektuje "nepotopitelný" Titanic a nevybaví ho dosti místy ve člunech. Projektanti - optimisté jsou oblíbení - a nebezpeční.
x - 9/3/2011 - 23:16
"V historii lidstva bylo více takových krásných, ale slepých cest –viz na př. vzducholodě."
Nakladni vzducholode se nejspis pouzivat v budoucnosti docela bezne budou - levnejsi provozne nez letadlo a pritom silnici nepotrebuje.
qwerty - 10/3/2011 - 08:57
citace:...
Mimochodom, vedeli ste ze SpaceX pri testovani svojich motorov merlin hadze do turbocerpadla skrutky? A ta vec bezi dalej...
... to je blbost, kde jste to vzal? yamato - 10/3/2011 - 09:17
citace:
citace:...
Mimochodom, vedeli ste ze SpaceX pri testovani svojich motorov merlin hadze do turbocerpadla skrutky? A ta vec bezi dalej...
je tam niekde aj link na ten rozhovor
Ervé - 10/3/2011 - 09:24
Problémy STS: 1. byl postaven ve velikosti pro požadavky Pentagonu, který ale po Challengeru z využívání STS vycouval.
2. seškrtávání rozpočtu NASA na provoz a hlavně další vývoj STS - úpravy SSME, SRB, dlaždic ochrany, modernizace výrobních a provozních postupů atd. - snížily by se náklady na provoz a zvýšila bezpečnost.
3. omezení přijaté po Challengeru - zákaz použití Centauru pro vynášení nákladů na GEO - tím odpadl lukrativní trh. Rozumnější by bylo vybavit 1-2 raketoplány pro 4člennou posádku na vystřelovacích sedadlech a používat je pro vynášení GEO družic a lety Pentagonu.
Jan Baštecký - 10/3/2011 - 09:29
citace: ...
Proto nemá STS záchranný mechanismus pro posádku (u Orionu se testoval jako jedna z prvních věcí), ...
STS má záchranný systém, ale jiné koncepce. Zachraňuje se orbiter a nikoliv jednotlivé osoby. U většiny dopravních prostředků se zachraňuje kabina s posádkou a příslušenstvím.
Pokud poletíte k moři na dovolenou, tak nikdo po Vás, Vašich dětech a Vaší babičce nepožaduje schopnost vyskočit na padáku z letové hladiny 11km. Podobně v autě, ve vlaku, či v autobuse nejsou prostředky pro individuální záchranu. Vždy se pracuje s bezpečností celé kabiny s příslušenstvím.
citace: ...
proto se létalo bez možnosti opravy tepelného štítu, dokonce bez jeho kontroly po startu. ...
... možnost opravy TPS byla zvažovaná. Ovšem fungování existující TPS bylo "dostatečné", takže nebyly peníze na úpravy v rámci průběžných modernizací.
Fakt, že to NASA nevzdala, dokazují destičky druhé generace vyvinuté na základě provozních zkušeností (které nejde získat jinak než provozem ;-) ) a použité na X37B. Jejich aplikaci na STS brání pouze peníze a politická vůle.
citace:...
Projektant nesmí být optimista! Projektant musí být skeptik s žaludečním vředem a a kyselým pohledem na svět, který při svatbě počítá, na kolik ho přijde rozvod a vyznávající zákon "Co se může pokazit - to se pokazí" a "co se rozhodně pokazit nemůže, to se pokazí tím spíš". Projektant - optimista vyprojektuje "nepotopitelný" Titanic a nevybaví ho dosti místy ve člunech. Projektanti - optimisté jsou oblíbení - a nebezpeční.
... souhlasím!
Jen dodávám, že existuje více cest zajištění bezpečnosti. A bezpečnost STS byla dlouho vnímána jako dostatečná a bylo zamítnuto několik iniciativ pro její zvyšování v rámci průběžných modernizací (viz. například propočty upgrade SSME motorů).
... takže v základu je politika a peníze!
Jan Baštecký - 10/3/2011 - 09:50
citace:
citace:
citace:...
Mimochodom, vedeli ste ze SpaceX pri testovani svojich motorov merlin hadze do turbocerpadla skrutky? A ta vec bezi dalej...
... tam se píše, že zkusili v rámci testů hodit matičku do vstupu. Aby se ověřilo, že motor sice může být poškozen, ale neexploduje jako RD-170/171 v případě SeaLaunch. Vítězslav Novák - 10/3/2011 - 14:52
Že je za problémy politika - a peníze, pochopitelně - to se shodnem.
Neshodneme se ohledně záchranného prostředku. Challenger jasně ukázal, že je to nedostatečné. Je to jako říct, že záchranným prostředkem pro Titanic měl být samotný parník... Kdyby měl Challenger oddělovací kabinu s padákovým systémem, mohli astronauti přežít. Kabina dehermetizovaná nebyla a aspoň někteří žili až do dopadu. Apollo i Sojuz tak koncipovány jsou, Orion taky, předpokládám, že PPTS bude rovněž.
Do letadla se záchranné prostředky pro cestující nevejdou. Vešly by se, při omezení kapacity - ale katapult je pro netrénovaného skoro stejně nebezpečný jako jeho nepoužití a bez katapultu je v dopraváku padák na nic. Ale záchranné vesty a vory při cestě přes moře se přibalují a použití se předvádí.
Pro Ervého - těžko mohl Pentagon nevycouvat, když Challenger uzemnil ostatní raketoplány na dobu, která nebyla pro obnovu orbitální flotily akceptovatelná. Byla studená válka, o odzbrojení se teprv začínali dohadovat a učili se navzájem si důvěřovat. Obě strany potřebovaly prostředky včasné výstrahy i špionážní družice - a čekat na obnovu letů vojáci prostě nemohli. A bez ohledu na cokoli - pořád byl start STS mnohem dražší než poslat totéž klasickou raketou. S výjimkou, řekněme Hubblea, který byl na hranici i pro STS a později nějakých dílů pro ISS, které bylo třeba připojit "ručně".
yamato - 10/3/2011 - 15:27
s tou zachranou sa jaksi nepocitalo, pretoze:
-je to tazke. Pokial viem, na zachranny system zakapal Hermes, pretoze to predrazilo vyvoj a zvysilo hmotnost do tej miery, ze Ariane 5 by to neuniesla.
-raketoplan bol v tej optimistickej dobe vnimany ako vesmirne lietadlo. Mal lietat prakticky na otocku, vozit vedcov, ucitelov, kadejaky netrenovany personal, proste ako normalna linka londyn-new york. Linkove lety predsa tiez nemaju katapultovacie kabiny...
zase raz niekto chcel predbehnut vyvoj, bohuzial si to odnieslo 14 ludi
x - 10/3/2011 - 18:56
citace:s tou zachranou sa jaksi nepocitalo, pretoze:
-je to tazke. Pokial viem, na zachranny system zakapal Hermes, pretoze to predrazilo vyvoj a zvysilo hmotnost do tej miery, ze Ariane 5 by to neuniesla.
-raketoplan bol v tej optimistickej dobe vnimany ako vesmirne lietadlo. Mal lietat prakticky na otocku, vozit vedcov, ucitelov, kadejaky netrenovany personal, proste ako normalna linka londyn-new york. Linkove lety predsa tiez nemaju katapultovacie kabiny...
zase raz niekto chcel predbehnut vyvoj, bohuzial si to odnieslo 14 ludi
Pri selhani motoru na tuhe palivo se predpokladla jen malo moznost zachrany - ale stejne jako v letadale nevybouchne motor ci palivova nadrz za letu - tedy je to minimalni pravdepodobnost ze se tak stane - podle tehdejsich prognoz.
Nekontrola stitu je zde jiz zanedbani a prilisny spoleh na jeho odoolnost a mohlo se to zavest jiz mnohem drive - ale je otazka moznosti opravy materialem co by mela k dispozici a i zpusobu jak zachranit posadku - pravdepodne by zemrela drive udusenim - nez by prisla zachrana dle valne casti odhadu. x - 10/3/2011 - 19:01
Proste i na letadle je plno veci co muze kdykoliv selhat - viz serial letecke katastrofy v CT - presto je letecka doprava na prepocet pocet uletenych km na 1 pasazera (bere se vzdalenost mezi 2 cili - nejkratsi a ne vzdalenost uletena navic krouzenim kolem cile napriklad pri cekani na volnou drahu) - nejbezpecnejsi zpusob jak se dopravit do alespon vzdalenejsiho cile - treba trasa Praha - Londyn.
"STS-107 Columbia by přešel na minimální spotřebu energie s vypnutím všeho - vydržel by na orbitě klidně 25, možná i 30 dní. "
Opravdu ??? - vydrz pohlcovacu CO2 a zasob kysliku pro posadku by opravdu tak dlouho stacila - ptam se jako spise laik odborniku.
Columbia měla modul EDO, který postačuje pro let v délce 16+2 dny - ale to je při plné aktivitě posádky a velké spotřebě energie kvůli experimentům. Pokud by řekněme druhý nebo třetí den mise ukončily všechny experimenty a astronauti by přestali cvičit a vykonávat fyzicky namáhavé věci, snížila by se významně jak spotřeba elektřiny, tak i produkce CO2. Posádka by víceméně klimbala kromě velitele (zvýšený obsah CO2 uspává, atmosféra by se nemusela čistit tak důkladně jako při normálním letu). 25 dní je realistický, 30 optimistický odhad. Při nonstop činnosti a omezení zbytečných zdržovacích kontrol (zkrátí prostoje a omezí zkušební odpočítávání) se dá raketoplán připravit ke startu tak za 14 dní a startovat k záchrannému letu se dá i za mnohem horšího počasí, než NASA normálně povoluje.
Jenže zásadní problém - V NASA nikoho nenapadlo, že by izolace prorazila pevný RCC panel, poškozená dlaždice nebyla hrozbou, takže tio nikdo neřešil, Columbia nenesla rameno Canadarm, kterým by jen možná šlo zahlédnout poškození, z kabiny to vidět nebylo a skafandry pro výstup (aby si to posádka zkontrolovala) na palubě nebyly. Ze Země nebo družice by to možná šlo vidět, možná ne.
Ervé - 4/5/2011 - 09:08
V údajích o raketoplánu je pro zásobu pro palivové články udáváno 126 kg LH a 1062 kg LOX. Pokud si to ale dobře pamatuju, směšovací poměr O-H v palivových článcích je 6,5:1, to by znamenalo, že stačí 820 kg kyslíku. Zbytek spotřebují na dýchání astronauti nebo mám někde chybu?
-=RYS=- - 4/5/2011 - 09:42
Par "drobnych" zmen na STS (ne revoulce, ale postupnej vyvoj) a mohlo se to provozovat dal.
1)
Prodlouzit kabinu, aby se vsichni lidi vesli na horni palubu. A aby tato horni paluba byla nezavisla "skorepina". Aby pri havarii, rizene exploze odtrhli horni kabinu ven, pricemz tento samostatny modul mel mit jak raketove motory pro odtrhnuti a rizenou "demolici-rozlozeni" hornich konstrukcnich dilu (cili pyropasky a pyropatrony), tak i dvojnasobny postupne se roztahujici se padak (podobne jako u TPH stupne Ares1).
Timto by slo zachranit zivotu kosmonautu/cestujicich.
2)
Jinak a jinde uchycene SRB k ET. Psalo se o tom nekde na kosmo.cz foru.
3)
ET mela byt prodlouzena a vnitrni casti uvnitr nadrzi meli byt konstrukcne pripraveny pro doletnuti na vyssi drahu (jako ISS) a z tehto dilu postupne sestavovat dalsi dil ISS skladacky a tez i prvniho planetoletu. Neco jako Skylab, ale jen mechanicke kovove prvky, ktere jsou zatopene LH2/LOX2. Po spaleni pohonejch hmot se to ma na pracovni LEO otevrit (konstrukcni prvky by osahovali poklopy pod sroubama a spojovaci chodbicka mezi obema nadrzema by mela tez oteviraci poklopy pritahnute k deklu jen sroubama, nikoliv svarovanim. Pozdeji by se vnitrek postupne vyplnoval vnitrni penovou hmotou pro steny, konstrukcni stavebni prvky, skrine a dalsi vybaveni, vcetne elektronickeho.
Odpojeni nadrzi s heliem/dusikem, odpojeni prebytecnych dilu a svezeni toho vseho v nakladovem prostoru STS. V podstate postupnyma pracema se "ucit" pro praktickou LEO lodenici. Tato lodenice by z ET sestavovala planetolety a orbitalni stanice Zeme/Mesice/Marsu.
Zkratka vyuziti vseho "zeleza" co se podari dosplhat na LEO.
5)
Alespon 2 orbitery meli predelat na "hlavne" pro cestujici, kteri by cestovali v necom jako je SpaceLab ci obdoba orbitalniho cestovniho modulu jako u Skylonu1. Po dosahnuti orbit a prestupni stanice, by se pomoci ramen vymenili pridokovany predchozi modul s cestujicima pro "downlink" za nove priletnuty modul, ktery by se pridokoval po oddokovani predchoziho.
STS orbiter by nasledne svezl cestujici dolu.
Klicove by bylo, aby to bylo pro vice cestujicich...cca 50-70 idealne.
Samozrejme by STS v casti nakladoveho prostoru mohl vozit i nejaky ten mensi naklad. Ale hlavni cinnosti tehto osobnich raketoplanu by bylo vozit lidi co nejlevnejsim a nejbezpecnejsim zpusobem.
6)
Do nakladniho prostoru se meli vratit alespon 2-3 raketova kresla.
Dale soucasti nakladniho provozu by bylo autonomni LEO teleso, neco jako KINO z SGU, kterym by si prohledli povrch orbiteru pro kontrolu. Stacilo by, aby to melo jen plynovou reaktivni latku a soustavu trysek.
7)
Orbiter by mel dostat sadu votovoltaickych rozkladacich clanku, aby byl orbiter nezavislej na energii na reakci O2+H2 v PEM2 clanku.
FV rozkladaci panely by meli byt za kabinou tak, aby se mohli rozlozit i bez otevirani nakladoveho prostoru (to je pro stav nouze, kdyz nejde nakladovy prostor otevrit, aby byla alespon elektrika).
Co vy na to? Tehle 7 bodu by prece slo realizovat postupnyma krokama, vzdyt STS nemuseli vubec rusit. Me to prijde jako kdyz by se vraceli z B737 k DC10 nebo jeste hur... k vrtulovym letadlum z konce 40-tych let.
yamato - 4/5/2011 - 10:05
tomu hovorite drobne zmeny?
len pre porovnanie - francuzky hermes povodne nemal odpalovaciu kabinu. Po havarii Challengeru padlo politicke rozhodnutie, ze kabina musi byt. Nasledne sa vyvoj natolko predrazil a Hermes natolko pribral, ze uz to neutiahol ani rozpocet, ani nosna raketa
M: - 4/5/2011 - 14:09
citace:Par "drobnych" zmen na STS (ne revoulce, ale postupnej vyvoj) a mohlo se to provozovat dal.
...
Zmysel pre STS maju podla mna 2 body. a to 2 a 5.
Hlavnou a jedinou vyhodou STS je, ze vie vozit velke (vela) veci dolu.
Kedze raketoplan dokaze vozit cca 20 ton po cca 12.000 USD/kg, t.j. cca 250.000.000 / start tak pre 50 cestujucich to je po 5.000.000 USD/start a to ratam 400kg na cestujuceho (v citane stolicky)
A zrejme to pojde este lacnejsie.(nemusi byt otvaraci naklad. priestor,...)
Len kam ich tam hore vysadis? Radek Valkovič - 4/5/2011 - 20:12
Nesmysly - raketoplán stojí 3 miliardy USD ročně, ať letí nebo ne. Neseženete ani dost cestujících, ani nemáte modul, do kterého byste je nacpali (tak 20 by se vešlo do MPLM), nemáte systém životních podmínek pro velkou bandu lidí, otázkou je výdrž energetického systému STS. Nemáte cíl, kam je vézt - přestavovat ET je dobrý nápad, ale vynést ji musíte při letu, kdy v STS poletí jen 2-3 lidé, protože zásahy do nádrže můžou ovlivnit její namáhání a je riziko, že by se nádrž při startu roztrhla nebo praskla, na složité a drahé simulace a testy asi nebudou mít.
Alchymista neprihlasený - 5/5/2011 - 00:04
Ten nápad mal byť rozvíjaný v čase, keď by to mohlo byť aktuálne - teda niekedy koncom 80. a začiatkom 90. rokov. Teraz je už podľa mňa beznádejne neskoro a umierajúci STS už nezachráni nič...
Ervé - 5/5/2011 - 07:53
citace:V údajích o raketoplánu je pro zásobu pro palivové články udáváno 126 kg LH a 1062 kg LOX. Pokud si to ale dobře pamatuju, směšovací poměr O-H v palivových článcích je 6,5:1, to by znamenalo, že stačí 820 kg kyslíku. Zbytek spotřebují na dýchání astronauti nebo mám někde chybu?
Opravdu to někdo z vás neví?
martinjediny - 5/5/2011 - 10:18
citace:Nesmysly - raketoplán stojí 3 miliardy USD ročně, ať letí nebo ne. Neseženete ani dost cestujících, ani nemáte modul, do kterého byste je nacpali...
Ok, ja som mieril niekam inam.
Ale pripocitajme tieto naklady k 6 startom po 50 ludi.
cena letenky vylezie na cca 15.000.000USD/cloveka
ak zvladne 12 startov rocne, tak uz len 10.000.000/cloveka.
Furt sme v peknych cenach.
To co som tym chcel povedat je, ze raketoplan je super, ak vozi veci/ludi dolu. A jak Radek poznamenal, musi to robit casto...
V tom okamihu je cenovo efektivny. Na vozenie len hore je nevyuzity a teda drahy a neefektivny.
Porovnaj si 10mil letenku s cenami v sojuze... len co tam s tymi 50 ludmi mesacne budeme robit? chcelo by to prestupnu stanicu na rozvoz po orbitalnych staniciach, hoteloch, prestupne lode pre cestu na Mesiac, Mars,... a ine scifi
yamato - 5/5/2011 - 10:46
stale je tu problem s relativnou nebezpecnostou tohoto stroja (napriek tomu co sa nam snazi NASA nahovorit) - raketoplan je nebezpecny z koncepcneho hladiska, a kazda snaha to zmenit znamena len zbytocne naklady, pretoze koncepcia je dana. Ak by STS mal pozadovanu frekvenciu startov, zase by sa nemusela stihat potrebna udrzba atd.
Myslim ze ak ma ist cena dole, potrebujeme stroj, ktory je koncepcne bezpecny a potrebuje relativne malo udrzby. Napr. orbiter ako druhy stupen dvojstupnoveho KEROLOX nosica, kde prvy stupen je znovupouzitelny a oba stupne pouzivaju robustne motory s velkymi bezpecnostnymi rezervami.
milan 81 - 5/5/2011 - 10:51
A dovedete si představit cestovní kancelář kde by vám řekli - "sory v listopadu nepoletíte necháme to radši na jaro" , a když už budete skoro sedět uvnitř tak - "sory - ale už jen 14dní a fakt to poletí" :-)
jaro. - 5/5/2011 - 11:05
citace:A dovedete si představit cestovní kancelář kde by vám řekli - "sory v listopadu nepoletíte necháme to radši na jaro" , a když už budete skoro sedět uvnitř tak - "sory - ale už jen 14dní a fakt to poletí" :-)
No presne!!!
-=RYS=- - 5/5/2011 - 14:36
citace:Nesmysly - raketoplán stojí 3 miliardy USD ročně, ať letí nebo ne. Neseženete ani dost cestujících, ani nemáte modul, do kterého byste je nacpali (tak 20 by se vešlo do MPLM), nemáte systém životních podmínek pro velkou bandu lidí, otázkou je výdrž energetického systému STS. Nemáte cíl, kam je vézt - přestavovat ET je dobrý nápad, ale vynést ji musíte při letu, kdy v STS poletí jen 2-3 lidé, protože zásahy do nádrže můžou ovlivnit její namáhání a je riziko, že by se nádrž při startu roztrhla nebo praskla, na složité a drahé simulace a testy asi nebudou mít.
Ja mel na mysli to, ze by tou dobou uz davno mela byt dalsi orbitalni stanice (prestupni stanice + hotel), dale palivova stanice a dalsi stanice by byla lodenice.
Tou dobou uz mela byt zakladna na Mesici vcetne Mesicniho hotelu.
Cili ano, nejdrive je treba vytvorit destinace, ale soucasne s dokoncovanim praci na destinaci uz meli byt oba STS pripravene k pouzivani.
Ervé - 5/5/2011 - 15:27
Teď je v podstatě možné soustředit se jen na Falcon IX Heavy - vyvinout pro něj velkou pilotovanou loď a z nádrží horního stupně zkusit něco smontovat. K tomu nám ale zatím chybí dostatek informací - rozdíl mezi Falconem IX a IX Heavy nebude jen trojitý blok 1. stupně, ale celkové prodloužení každého stupně.
M: - 5/5/2011 - 16:18
citace:Teď je v podstatě možné soustředit se jen na Falcon IX Heavy - vyvinout pro něj velkou pilotovanou loď a z nádrží horního stupně zkusit něco smontovat. K tomu nám ale zatím chybí dostatek informací - rozdíl mezi Falconem IX a IX Heavy nebude jen trojitý blok 1. stupně, ale celkové prodloužení každého stupně.
Je to principialna otazka.
Ak zachranujem len kabinu ako znovupouzitelnu, maju zmysel pokrocile koncepcie dragonu,...
Ak ale znovuzachranujem aj horny stupen, je vyhodnejsia koncepcia raketoplanu.
Nemyslim si ale, ze v blizkej dobe bude zaujimave na jeden krat prevazat viac ako 2+12 ludi.
raul - 5/5/2011 - 17:22
Smysl STS může být zřejmě už jen přerod v nějaké to SLS alias DIRECT-Jupiter, či osekaný projekt Ares V. http://en.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System
Nicméně do roku 2016 je ještě dlouhá doba. Bude potřeba dovivinout také motor J2X, který už byl u projektu jeho menšího bratříčka z Constellation nahrazen motorem Vulcain pro Liberty, takže kdo ví čeho se ještě dočkáme.
citace: rozdíl mezi Falconem IX a IX Heavy nebude jen trojitý blok 1. stupně, ale celkové prodloužení každého stupně.
citace:Smysl STS může být zřejmě už jen přerod v nějaké to SLS alias DIRECT-Jupiter, či osekaný projekt Ares V. http://en.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System
Nicméně do roku 2016 je ještě dlouhá doba. Bude potřeba dovivinout také motor J2X, který už byl u projektu jeho menšího bratříčka z Constellation nahrazen motorem Vulcain pro Liberty, takže kdo ví čeho se ještě dočkáme.
citace: rozdíl mezi Falconem IX a IX Heavy nebude jen trojitý blok 1. stupně, ale celkové prodloužení každého stupně.
Ten Jupiter nevypada spatne. Spis nez revoulce je to evoulce toho, co uz je vyvinuto a co bylo mozno pouzit.
Dokonce si myslim, ze v Jupiteru 130 by slo pouzit neco vetsiho nez Orion, treba dvoupatrovej "Orion" pro 10 lidi na LEO.
citace:
3)
ET mela byt prodlouzena a vnitrni casti uvnitr nadrzi meli byt konstrukcne pripraveny pro doletnuti na vyssi drahu (jako ISS) a z tehto dilu postupne sestavovat dalsi dil ISS skladacky a tez i prvniho planetoletu. Neco jako Skylab, ale jen mechanicke kovove prvky, ktere jsou zatopene LH2/LOX2.
Dodám taky, že u varianty Jupiter-130 (3xSSME, bez horního stupně) by se na LEO dostala i celá hlavní nádrž tak jak je, aniž by se musela nějak prodlužovat. Ponese 'jen' 70tun, což je méně než celý orbiter u STS. A nebyla by navíc při startu ani tak namáhána jako u stranového uspořádání STS, což by mohlo zvýšit šance na zrealizování nějakých úprav pro další využití nádrže na LEO.
-=RYS=- - 8/5/2011 - 04:12
citace:
citace:
3)
ET mela byt prodlouzena a vnitrni casti uvnitr nadrzi meli byt konstrukcne pripraveny pro doletnuti na vyssi drahu (jako ISS) a z tehto dilu postupne sestavovat dalsi dil ISS skladacky a tez i prvniho planetoletu. Neco jako Skylab, ale jen mechanicke kovove prvky, ktere jsou zatopene LH2/LOX2.
Dodám taky, že u varianty Jupiter-130 (3xSSME, bez horního stupně) by se na LEO dostala i celá hlavní nádrž tak jak je, aniž by se musela nějak prodlužovat. Ponese 'jen' 70tun, což je méně než celý orbiter u STS. A nebyla by navíc při startu ani tak namáhána jako u stranového uspořádání STS, což by mohlo zvýšit šance na zrealizování nějakých úprav pro další využití nádrže na LEO.
To mas pravdu. Pro budovani skladacky by to bylo lepsi nez v pripade STS.
A je faktem, ze LH/LOX motory maji vetsi vykon nez RP/LOX pri cca stejne velikosti nadrzi.
Mam tim na mysli jak jsem psal v rubrice o Falcon9 to same..vyuziti alespon posledniho stupne pro stavbu stanice/planetoletu.
Cili kdyz by se udelal F9 na LH/LOX, tak by dokazal vynest vice nez na stavajici petrolej.
Navic se nadrze na LH cisti mnohem lepe nez smradlavej petrolej. Cili pro potreby obytneho modulu by sli pouzit i nadrze na LH.
- - 6/6/2011 - 13:51
Asi hloupá otázka: jak přesně jsou zapalovány motory SRM u raketoplánu? V horní části je údajně "zážehová slož", ale nevím, čím se zapálí. Jiskrou? Elektricky? A znamená to, že pak hoří shora dolů?
A na SRB je dalších 8 motorků, které zajišťují "odlet" SRB po vyhoření od orbiteru. Ty se zažehávají jak?
ales - 6/6/2011 - 14:07
Podobná otázka tu byla už v roce 2007, takže opakuji zjištěný výsledek.
Podle diskuzního příspěvku na http://yarchive.net/space/shuttle/srb_ignite.html to vícestupňové zapalování probíhá takto:
The NASA Standard Initiator (NSI, essentially a detonator) ignites a pyro booster pellet of BKNO3, which starts an ignitor initiator (a small rocket engine) about 18cm long. The ignitor initiator in turn ignites the main ignitor motor, another, larger, rocket engine about 91cm long. Its flame shoots down the entire length of the SRB for a hundred milliseconds or so. The igniter contains 64 kg of solid propellant -- reliable ignition requires a big flame!
Ve volném překladu:
NASA Standard Initiator (NSI, v podstatě rozbuška) zažehne pyropatronu z BKNO3, která nastartuje další spouštěč (malý raketový motor) dlouhý 18cm. Ten dále [svým plamenem] spustí hlavní zažehovací motor, což je další větší raketový motor dlouhý 91cm. Jeho plamen prošlehne dolů celou délkou SRB na dobu několika stovek milisekund [čímž zapálí SRB]. Tento poslední zažehovač obsahuje 64 kg tuhé pohonné látky -- spolehlivé zapálení vyžaduje velký plamen!
Po zažehnutí tedy v SRB hoří TPL po celé délce (postupně od počátečního středního kanálku k okrajům).
Zapálení motorků pro vzdálení SRB po jejich odhození od ET zřejmě také zajišťují elektrické zažehovače.
- - 6/6/2011 - 19:25
Díky moc za pohotovou a obsáhlou odpověď.
Ještě by mě zajímalo, zda externí nádrž má taky nějaké motorky, pomocí kterých se vzdálí po odhození?
ales - 6/6/2011 - 20:31
Pokud vím, tak na ET žádné motorky nejsou. Po MECO a odhození se od nádrže ET vzdaluje sám raketoplán pomocí svých RCS motorů.
- - 9/6/2011 - 11:29
citace:Pokud vím, tak na ET žádné motorky nejsou. Po MECO a odhození se od nádrže ET vzdaluje sám raketoplán pomocí svých RCS motorů.
Pro jistotu ještě zrekapituju, jak se (podle mě) zapínají a vypínají další motory raketoplánu.
Pokud bych tam měl nějakou chybu, dejte mi vědět, prosím. Díky moc!
Hlavní motory SSME
zážeh: pustí se do nich kapalný vodík, kapalný kyslík a zapálí se elektrickou jiskrou
stopnutí: přeruší se přívod paliva
Motory OMS a RCS
zážeh: pustí se do nich monometylhydrazin a oxid dusičitý, jejich kontaktem se motor sám zažehne
stopnutí: přeruší se přívod paliva
Motory, sloužící na vzdálení SRB od družicového stupně po odhození
předpokládám, že fungují stejně jako OMS či RCS?
(nevím, zda jsou stejného typu jako RCS nebo jiné)
Ervé - 9/6/2011 - 11:43
Pro oddělní SRB od sestavy ET+orbiter má SRB malé motorky na TPH - tedy opět startované jiskrou v zažehovači.
Frenký - 10/6/2011 - 20:20
citace:
Motory, sloužící na vzdálení SRB od družicového stupně po odhození
předpokládám, že fungují stejně jako OMS či RCS?
(nevím, zda jsou stejného typu jako RCS nebo jiné)
Motorky, které slouží k separaci SRB nejsou na kapalné palivo, ale na tuhé.
There are four booster separation motors on each end of each SRB. The BSMs separate the SRBs from the external tank. The solid rocket motors in each cluster of four are ignited by firing redundant NSD pressure cartridges...
Překlad: Na každém konci obou SRB jsou 4 separační motorky (BSMs). BSM oddělují SRB od externí nádrže. Motorky ve skupinách po čtyřech jsou zažehnuty "redundantními" NSD tlakovými patronami...
citace:Pro oddělní SRB od sestavy ET+orbiter má SRB malé motorky na TPH - tedy opět startované jiskrou v zažehovači.
Omlouvám se, reagoval jsem aniž bych si zkontroloval, jestli už někdo neodepsal
Berkuš - 13/6/2011 - 12:25
Jaký je podíl SRB na celkovém tahu motorů při startu raketoplánu?
Nejčastěji se vyskytují hodnoty 71% a 83% ale nevím, která je správná...
Měnil se někdy tento poměr, nebo je od první mise stejný?
Díky
Ervé - 13/6/2011 - 14:17
Startovní tah SRB je 12,8 MN, obou tedy 25,6 MN, 3 SSME mají po 1,75 MN při 104,5% startovního výkonu, celkem 5,25 MN: 82,8% startovního tahu tvoří SRB. SRB ale ještě zvyšují tah až do T+21 s, kdy dosahují vrcholu - 13,5 MN (celkem 27 MN, 83,7% tahu). SSME může jet na 106 a 109% v nouzi (při výpadku 1 SSME) - ale to se nepočítá.
Honza82 - 13/6/2011 - 17:13
A netusite, jaka je tam pri startu rezerva? Jestli by se dokazala sestava zvednout treba i se dvema vypadnuvsimi SSME?
Radek Valkovič - 13/6/2011 - 19:45
Sestava má při startu 2050 tun, SRB mají tah 25,6 MN (2600 tun), takže sestava se zvedne a odletí i bez SSME, jenže nedosáhne orbity - se dvěmi vypadlými SSME se musí raketoplán odpojit a přistát na Mysu. Vzhledem k tomu, že přistává bez vyložení nákladu, může dojít k překročení přistávací hmotnosti a tedy dosednutí vysokou rychlostí - hrozí přejetí dráhy a poškození orbiteru.
Zbycho - 13/6/2011 - 22:29
citace:A netusite, jaka je tam pri startu rezerva? Jestli by se dokazala sestava zvednout treba i se dvema vypadnuvsimi SSME?
Jinak, aby se minimalizoval výpadek SSME, proto se také zapalují 6,6 s před SRB (SRB už "nevypnete"), aby se provedla diagnostika (důvodů je ale více) a start se v případě obnormálií SSME přerušil. Což už se párkrát stalo.
Berkuš - 16/6/2011 - 13:16
Tak jsem se snažil najít různé technické údaje o SRB a jsem z toho docela zmatený jak lesní včela. Když to trochu přeženu, tak co stránka, to trochu jiné údaje. Většinou se jedná o drobné odchylky, ale prostě se nějak nemůžu dopátrat něčeho, čemu bych mohl spolehlivě věřit.
Neporadíte mi?
Předpokládám, že nejlepší by byly stránky NASA, třeba tyhle: http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/srb.html
ale ani těmi si nejsem úplně jistý.
Díky
M: - 16/6/2011 - 13:55
citace:Tak jsem se snažil najít různé technické údaje o SRB a jsem z toho docela zmatený jak lesní včela. Když to trochu přeženu, tak co stránka, to trochu jiné údaje. Většinou se jedná o drobné odchylky, ale prostě se nějak nemůžu dopátrat něčeho, čemu bych mohl spolehlivě věřit.
Neporadíte mi?
Předpokládám, že nejlepší by byly stránky NASA, třeba tyhle: http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/srb.html
ale ani těmi si nejsem úplně jistý.
Díky
Vyvoj nezastavis. Rozne udaje su produktom nie len zmatkov autorov, ale i skutocnych uprav, takze je otazka, k akemu datumu sa udaje viazu a ci aj novsi prispevok necerpa zo starsich zdrojov.
O % prispevku k tahu motorov to uz je uplny maglajz, pretoze to sa navrhuje pre kazdu misiu individualne, nehovoriac o tom, ze ani raketoplany nie su rovnake.
Asi som ti moc nepomohol, ale aspon mozes byt pokojny, ze udaje mozu byt skutocne rozne.Ervé - 16/6/2011 - 15:07
Uvedený odkaz je všeobecný - třeba právě ty procenta udávají asi průměr pro celých 120 s chodu - hodnota tahu se v průběhu letu mění. Taky není možné, aby tah byl 3 300 000 liber a váha 1 100 000 liber - ty kulatá čísla jsou jednoznačně zaokrouhlená.
Berkuš - 16/6/2011 - 20:51
citace:Uvedený odkaz je všeobecný - třeba právě ty procenta udávají asi průměr pro celých 120 s chodu - hodnota tahu se v průběhu letu mění. Taky není možné, aby tah byl 3 300 000 liber a váha 1 100 000 liber - ty kulatá čísla jsou jednoznačně zaokrouhlená.
Asi jsem hrozný puntičkář, ale když se jednou dočtu, že SRB mají průměr 3,66 m, podruhé 3,71 m a potřetí 3,8 m tak mě to prostě rozčiluje :-)
Vím, že je to detail a nejspíš to vzniklo zaokrouhlováním, ale prostě se mi to nelíbí. Nepředpokládám tedy, že by se v průběhu let průměr SRB měnil - pokud ano, opravte mě.
Ervé - 17/6/2011 - 07:55
A který průměr máte na mysli? Průměr pláště SRB, nebo průměr v místě spojů segmentů nebo průměr v místě uchycení SRB k ET? Wikina a NASA se shodují na 3,71 m, ale který z průměrů to je? Maximální průměr je v místě košilky trysky SRB - 5,1 m.
Berkuš - 17/6/2011 - 08:46
citace:A který průměr máte na mysli? Průměr pláště SRB, nebo průměr v místě spojů segmentů nebo průměr v místě uchycení SRB k ET? Wikina a NASA se shodují na 3,71 m, ale který z průměrů to je? Maximální průměr je v místě košilky trysky SRB - 5,1 m.
Zajímal mě vnější průměr pláště bez přídavných konstrukcí.
Například Antonín Vítek, kterého považuji za jeden z nejlepších zdrojů, v článku http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk3.htm udává průměr 3,66 m (ale je to článek z roku 1981), česká Wiki udává 3,8 m, jinde je zas 12,17 stop (cca 3,71 m).
Podobně je to třeba s hmotností prázdných SRB. Už jsem našel hodnoty v rozmezí asi 82 až 91 tun. x - 17/6/2011 - 23:19
citace:
citace:A který průměr máte na mysli? Průměr pláště SRB, nebo průměr v místě spojů segmentů nebo průměr v místě uchycení SRB k ET? Wikina a NASA se shodují na 3,71 m, ale který z průměrů to je? Maximální průměr je v místě košilky trysky SRB - 5,1 m.
Zajímal mě vnější průměr pláště bez přídavných konstrukcí.
Například Antonín Vítek, kterého považuji za jeden z nejlepších zdrojů, v článku http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk3.htm udává průměr 3,66 m (ale je to článek z roku 1981), česká Wiki udává 3,8 m, jinde je zas 12,17 stop (cca 3,71 m).
Podobně je to třeba s hmotností prázdných SRB. Už jsem našel hodnoty v rozmezí asi 82 až 91 tun.
Ne ze bych to vedel presne - ale 82-91 tun muze se tak list z duvody jeich zmen - zmena tech prvotnich az po ty dnesni - vcetne zasadni zmeny po havarii.
bejcek - 27/6/2011 - 14:04
Mohl by mi někdo angličtiny znalý a v kosmonautice sběhlý vysvětlit tento anglický text:?
SRB ignition can occur only when a manual lock pin from each SRB safe and arm device has been removed. The ground crew removes the pin during prelaunch activities. At T minus five minutes, the SRB safe and arm device is rotated to the arm position. The solid rocket motor ignition commands are issued when the three SSMEs are at or above 90-percent rated thrust, no SSME fail and/or SRB ignition PIC low voltage is indicated and there are no holds from the LPS.
The solid rocket motor ignition commands are sent by the orbiter computers through the MECs to the safe and arm device NSDs in each SRB. A PIC single-channel capacitor discharge device controls the firing of each pyrotechnic device. Three signals must be present simultaneously for the PIC to generate the pyro firing output. These signals- arm, fire 1 and fire 2-originate in the orbiter general- purpose computers and are transmitted to the MECs. The MECs reformat them to 28-volt dc signals for the PICs. The arm signal charges the PIC capacitor to 40 volts dc (minimum of 20 volts dc).
Zvlášť by mě zajímalo, co je to za "zámek/zajišťovací zařízení", který se odstraňuje před startem.
Díky moc
Alchymista - 26/8/2011 - 14:38
Pod pojmom "manual lock pin" sa obvykle myslí poistný/zaisťovačí kolík so zámkom proti vypadnutiu (guličkovým, ovládaným tlačítkom). Pomerne bežné riešenie v letectve, kde na pine ešte signálna vlajočka "Remove before fly/flight". V armáde sa to nazýva aj "zaisťovadlo"
Pin/zaisťovadlo obvykle blokuje mechanický pohyb nejakeho zariadenia, často tiež ovládacej páky, ktorá sa po odstránení pinu sama presunie do pracovnej polohy (pružinou).
Zbycho - 26/8/2011 - 15:30
Unikátní snímky z vesmírných cest raketoplánu Atlantis
citace:Pod pojmom "manual lock pin" sa obvykle myslí poistný/zaisťovačí kolík so zámkom proti vypadnutiu (guličkovým, ovládaným tlačítkom). Pomerne bežné riešenie v letectve, kde na pine ešte signálna vlajočka "Remove before fly/flight". V armáde sa to nazýva aj "zaisťovadlo"
Pin/zaisťovadlo obvykle blokuje mechanický pohyb nejakeho zariadenia, často tiež ovládacej páky, ktorá sa po odstránení pinu sama presunie do pracovnej polohy (pružinou).
Díky za odpověď, ale stejně si nedovedu úplně přesně představit, že by to bylo zajištěno nějakým "kolíkem".
K zažehnutí SRB může dojít poze tehdy, kdy bude zadán ruční blokovací pin každého SRB a odstraní se opěrné prostředky. Pozemní tým zadá pin během předstartovních operací. V T-5 minut se bezpečnostní příchytné zařízení přesune do "odjištěné?" polohy. Příkazy pro zažehnutí raketových motorů jsou zadány, jakmile tři SSME dosádnou 90% nebo vyšší úrovně vztlaku, nedojde k žádnému selhání SSME nebo nízkého napětí PIC a nebude blokováno LPS.
Příkazy k zažehnutí raketových motorů jsou vysílány počítačem raketoplánu přes MEC do NDS bezpečnostního a připevňovacího zařízení každého SRB.
Samostatný kanál kondenzačního vybíjecího zařízení kontroluje zapálení každého z pyrotechnických zařízení. Současně musí být vyslány tři signály pro PIC, aby došlo k explozi. Tři signály - připevňovací, 1. zážehový a 2. zážehový- vznikají ve specializovaném počítači raketoplánu a jsou předávány MEC. MEC je přeformátuje na 28 volt. Dd signály pro PIC. Připevňovací signál nabije kondenzátor PIC na 40 vlotů dc (minimum je 20V dc).
Jan Baštecký - 28/8/2011 - 14:51
citace:
citace:Pod pojmom "manual lock pin" sa obvykle myslí poistný/zaisťovačí kolík so zámkom proti vypadnutiu (guličkovým, ovládaným tlačítkom). Pomerne bežné riešenie v letectve, kde na pine ešte signálna vlajočka "Remove before fly/flight". V armáde sa to nazýva aj "zaisťovadlo"
Pin/zaisťovadlo obvykle blokuje mechanický pohyb nejakeho zariadenia, často tiež ovládacej páky, ktorá sa po odstránení pinu sama presunie do pracovnej polohy (pružinou).
Díky za odpověď, ale stejně si nedovedu úplně přesně představit, že by to bylo zajištěno nějakým "kolíkem".
K zažehnutí SRB může dojít poze tehdy, kdy bude zadán ruční blokovací pin každého SRB a odstraní se opěrné prostředky. Pozemní tým zadá pin během předstartovních operací. V T-5 minut se bezpečnostní příchytné zařízení přesune do "odjištěné?" polohy. Příkazy pro zažehnutí raketových motorů jsou zadány, jakmile tři SSME dosádnou 90% nebo vyšší úrovně vztlaku, nedojde k žádnému selhání SSME nebo nízkého napětí PIC a nebude blokováno LPS.
Příkazy k zažehnutí raketových motorů jsou vysílány počítačem raketoplánu přes MEC do NDS bezpečnostního a připevňovacího zařízení každého SRB.
Samostatný kanál kondenzačního vybíjecího zařízení kontroluje zapálení každého z pyrotechnických zařízení. Současně musí být vyslány tři signály pro PIC, aby došlo k explozi. Tři signály - připevňovací, 1. zážehový a 2. zážehový- vznikají ve specializovaném počítači raketoplánu a jsou předávány MEC. MEC je přeformátuje na 28 volt. Dd signály pro PIC. Připevňovací signál nabije kondenzátor PIC na 40 vlotů dc (minimum je 20V dc).
Zapálení motoru SRB může nastat pouze tehdy, pokud jsou manuálně odstraněny zajišťovací čepy motoru (tyto čepy blokují otočení zážehové jednotky do pracovní polohy). Pozemní personál tyto čepy odstraní během předstartovní přípravy. V čase T-5 minut se zážehová jednotka natočí do pracovní polohy (v ose motoru). Příkaz k zapálení SRB motoru může být vydán pouze pokud všechny tři motory SSME mají tah nejméně 90% nominálního tahu, počítače SSME nehlásí žádnou závadu, je zajištěno zapalovací napětí PIC jednotek (=Pyrotechnic Initiator Controler=ovladač roznětky, zřejmě je míněno nabití výkonových kondenzátorů na 40VDC) a není aktivní žádné blokování od LPS (=Launch Processing System = systém řízení startu).
Příkaz k zapálení SRB je vyslán z počítačů raketoplánu přes MEC (to jsou signálové multiplexory) do roznětek NSD (= Nasa Standard Detonator) v zážehových jednotkách motorů. Jednotka PIC vybije výkonový kondenzátor a proudový pulz zašehne roznětku NSD. Pro aktivaci PIC jednotky musí být současně k dispozici tři signály. Tyto signály jsou "arm=odjištěno", "fire1=zážeh1", "fire2=zážeh2". Signály vycházejí z řídících počítačů raketoplánu a jsou zaslány přes datové multiplexory MEC, které je současně převedou na 28V stejnosměrných. Signál "arm=odjištěno" nabíjí výkonový kondenzátor PIC jednotky na 40V stejnosměrných.
poznámky:
1) Jinak ten "lock pin" je skutečně klasický zajišťovací kolík s červenou vlaječkou ...
2) Ty roznětky NSD a jejich ovladače jsou duplicitní, provázané přes signál "fire2".
3) Celá zážehová jednotka je v podstatě raketový motor, který prošlehne plamen po celé délce SRB motoru a zapálí jej naráz. Berkuš - 28/8/2011 - 22:54
... to máte nesmyslný automatický překlad.
Lépe by asi bylo takto:
Zapálení motoru SRB může nastat pouze tehdy, pokud jsou manuálně odstraněny zajišťovací čepy motoru (tyto čepy blokují otočení zážehové jednotky do pracovní polohy). Pozemní personál tyto čepy odstraní během předstartovní přípravy. V čase T-5 minut se zážehová jednotka natočí do pracovní polohy (v ose motoru). Příkaz k zapálení SRB motoru může být vydán pouze pokud všechny tři motory SSME mají tah nejméně 90% nominálního tahu, počítače SSME nehlásí žádnou závadu, je zajištěno zapalovací napětí PIC jednotek (=Pyrotechnic Initiator Controler=ovladač roznětky, zřejmě je míněno nabití výkonových kondenzátorů na 40VDC) a není aktivní žádné blokování od LPS (=Launch Processing System = systém řízení startu).
Příkaz k zapálení SRB je vyslán z počítačů raketoplánu přes MEC (to jsou signálové multiplexory) do roznětek NSD (= Nasa Standard Detonator) v zážehových jednotkách motorů. Jednotka PIC vybije výkonový kondenzátor a proudový pulz zašehne roznětku NSD. Pro aktivaci PIC jednotky musí být současně k dispozici tři signály. Tyto signály jsou "arm=odjištěno", "fire1=zážeh1", "fire2=zážeh2". Signály vycházejí z řídících počítačů raketoplánu a jsou zaslány přes datové multiplexory MEC, které je současně převedou na 28V stejnosměrných. Signál "arm=odjištěno" nabíjí výkonový kondenzátor PIC jednotky na 40V stejnosměrných.
Díky moc, konečně to začíná dávat smysl.
Omlouvám se za nechápavost, ale ještě mi unikají dvě věci:
1) Jak se kondenzátor PIC jednotky nabije na 40V, když multiplexory MEC vstupní signály převedou na 28V?
2) Signál "arm=odjištěno" nabíjí výkonový kondenzátor PIC jednotky na 40V stejnosměrných.
Co pak dělají signály Fire 1 a 2?
Změní nějak nabití kondenzátoru, aby jednotka PIC zjistila, že jej může vybít ("vypustit do roznětek")?
díky za trpělivost
Alchymista neprihlásený - 29/8/2011 - 10:24
Kombinácia roznetka - kondenzátor sa používa tak, že k roznetke je paralelne pripojený kondenzátor (cez odpalovací kontakt nejakého relé či spínača) a občas i ochranný odpor.
Asi takto:
------------
| . | |
I . C R1
| . | |
--S-----R2--
Odpor R2 obmedzuje prúd v obvode na takú hodnotu, že nedokáže roznetku odpáliť. Týmto prúdom je nabíjaný kondenzátor C. R1 funguje ako vybíjací odpor kondenzátoru C - kondenzátor sa ním za niekoľko sekúnd vybije na bezpečnú hodnotu. Nabitý kondenzátor C je schopný do roznetky I pustiť cez spínač S podstatne väčší prúd (prakticky až skratový), než napájací obvod cez odpor R2. Navyše, napájací obvod môže byť veľmi mäkký zdroj.
Alchymista neprihlásený - 29/8/2011 - 10:30
ehm... pseudografika sa nepodarila...
Zdroj pre nabíjanie odpalovacieho kondenzátoru môže byť veľmi jednoduchý menič/násobič napätia, prúdové zaťaženie je malé.
Jan Bastecky - 29/8/2011 - 16:56
citace: ...
1) Jak se kondenzátor PIC jednotky nabije na 40V, když multiplexory MEC vstupní signály převedou na 28V?
2) Signál "arm=odjištěno" nabíjí výkonový kondenzátor PIC jednotky na 40V stejnosměrných.
Co pak dělají signály Fire 1 a 2?
Změní nějak nabití kondenzátoru, aby jednotka PIC zjistila, že jej může vybít ("vypustit do roznětek")?
díky za trpělivost
ad 1) napeti 28VDC je standardni napeti pouzivane v leteckem prumyslu (a tedy i v raketoplanu). Oproti tomu ridici pocitace typu IBM AP-101s a jejich multiplexory interne pouzivaji 5V stejnosmernych.
Pro nabiti kondenzatoru se pouziva jednoduchy menic napeti (oscilator a kombinace dioda/kondenzator). Naopak pro zjistovani nabiti je pouzity odporovy delic a hlida se napeti min.20VDC.
pozn1: Samotny NSD ma odpor cca 1 Ohm a odpaleni je garantovano pri proudu 5A. Uvnitr PIC je kondenzator 680 mikroF (typ s nizkym ESR) a nominalni vystupni napeti celeho PIC je 38VDC. Nominalni energie pro odpaleni je 77mJoule a odpaleni trva 0.2-0.4ms. NSD by melo odpalit i pri 20VDC a tedy pri absorbovane energii cca 56m, ovsem za cenu delsiho casu odpaleni cca 2ms.
pozn2: Mimochodem posledni upgrade hardware pocitacu raketoplanu probehl v roce 1990 z modelu AP-101 (jednalo se o rozsireni pameti na cca 1MByte, zmenu jeji technologie z feritovych jader na polovodicove pameti a zvyseni rychlosti procesoru na trojnasobek - nyni jde o 1.2MIPS).
pozn3: soucasne procesory v PC maji vykon zhruba o tri rady vyssi, ale s vykonem plytvaji natolik, ze uzivatel porad ceka.
ad2) signaly "fire1" a "fire2" odpaluji roznetky. Signaly jsou rozdvojene a jsou krizem vedene mezi jednotkami. Jsou vedene i k nezavislym NSD, aby se zajistila funkce i pri castecnem selhani jedne roznetky, nebo jineho podsystemu.
Stav kondenzatoru je zjistovan odporovym delicem a je veden na vstup ridicich pocitacu pres multiplexor MEC.
toz tak ... Berkuš - 1/9/2011 - 13:14
Ještě jednou díky moc všem, kdo mi poradili.
Teď jsme pro změnu trochu zmatený ze způsobu, jak se naklání tryska SRB.
Pomocná energetická jednotka (APU), poháněná hydrazinem, pohání hydraulické čerpadlo a to pomocí dvou válců, plněných stlačeným dusíkem, ovládá trysku.
Je to tak, nebo jsem to špatně pochopil?
Jan Baštecký - 2/9/2011 - 10:00
jen drobnost:
Pracovní válce jsou plněné hydraulickou kapalinou s pracovním tlakem cca 210atm.
Dusík slouží pro tlakovou dopravu hydrazinu do turbín APU. Výstupní hřídel APU točí cca 72000ot/min, to se převoduje na 3600ot/min a pohání hydraulické čerpadlo.
Pracovní válce jsou plněné hydraulickou kapalinou s pracovním tlakem cca 210atm.
Dusík slouží pro tlakovou dopravu hydrazinu do turbín APU. Výstupní hřídel APU točí cca 72000ot/min, to se převoduje na 3600ot/min a pohání hydraulické čerpadlo.
Díky.
Já jsem vycházel z článku od pana Vítka http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk3.htm
kde se píše:
Natáčeni trysky je mechanické. Dva pneumatické pracovní válce, upevněné pod úhlem 45° k rovinám klopení a natáčení, zabezpečují ± 8° natočení trysky. Pracovní látkou v pneumatickém systému je chladný stlačený dusík.
Je APU, která je na SRB, stejná jako na orbitálním stupni raketoplánu?
A jak to nejlépe přeložit do češtiny?
Přišlo mi, že někdy je pod APU zahrnut jen ten motor/plynová turbína (nebo jak to nazvat), co roztáčí hydraulické čerpadlo a někdy se tak nazývá celý komplet.
Takže to čerpadlo ovládá válce, které pohybují s tryskou? A je v nich teda něco jiného než dusík?
-=RYS=- - 3/9/2011 - 01:50
Si rikam, ze je docela skoda zahazovat SRB.
Otazkou je, jestli by slo ze samotnych SRB vytvorit bezpilotni vicepouzitelny nosic.
Treba, ze by 4 SRB propojenych do krize melo na spici ve stredu atmosfericke pouzdro s druzici.
Ze by nejdriv horeli 2 SRB a po odhozeni by se zapalili dalsi 2.
Pripadne mezi ty 4 SRB dat nahoru nejen atmosfericke pouzdro, ale i malej TPH motor...neco jako 1 blok SRB pro "dotlaceni" na obeznou drahu. Nebo rovnou Centaur.
Vyhody jsou jasne:
- znalost seriove vyroby
- minimalne 2 SRB by se vracela, po upravach mozna vsechna 4 SRB
a tim by se provoz nosice zlevnil
- zajisteni pracovnich mist ve fabrice pro SRB
- zajisteni "zvlastniho" a mozna levnejsi nosice (mohlo by to mit i zachranou kapsuli pro druzici) pro obejmy 5x3m a vahy do 3t/LEO.
Zkratka program podobny Zenitu, kdy se pomocne boostery z Energie pouzili (a upravili) jako samostatne nosice.
V pripade SRB by se ty 4 SRB nemuseli zas tak moc upravovat a ta stredova "dratova" konstrukce z hornim nosicem a atmosferickym stitem pro druzici by nemel byt problem.
Mozna kdyz by se 4 SRB upravili pro "nakladniho" F9, tak by tento F9 se zvetsenym air stitem mohl uvezt hodne nakladu na LEO i GEO a mozna i do meziplanetarniho prostoru.
Pokud by F9+4SRB uvezlo vice jak nejsilnejsi konfigurace Delty3 pro meziplanetarni prostor ala MRO atd..., tak by podle meho bylo levnejsi a spolehlivejsi pouzivat kombinaci F9+4SRB nez Delta3.
Kdyz by na tohle Musk prisel, tak by s Thiolkolem odkopli konkurenci Boeing.
Mozna by misto druheho stupne F9 mohla byt komplexni stanice ci modul planetoletu.
Ono i jen 2 SRB by F9 pomohli dost pri nakladni doprave.
Jan Baštecký - 5/9/2011 - 00:30
citace: ... Je APU, která je na SRB, stejná jako na orbitálním stupni raketoplánu?
A jak to nejlépe přeložit do češtiny?
Přišlo mi, že někdy je pod APU zahrnut jen ten motor/plynová turbína (nebo jak to nazvat), co roztáčí hydraulické čerpadlo a někdy se tak nazývá celý komplet.
Takže to čerpadlo ovládá válce, které pohybují s tryskou? A je v nich teda něco jiného než dusík?
1) APU na SRB je stejná jako na orbitru (mimochodem je jich vždy víc kousků z důvodu zálohování).
2) APU (Auxiliary Power Unit) se často překládá jako "pomocná energetická jednotka", nicméně podle mého názoru funkci lépe odpovídá "samostatná(nebo nezávislá) energetická jednotka". Zařízení s označením APU končí výstupní hřídelí ...
Již dlouhá léta se jakožto APU používá plynová turbínka na vysokých otáčkách (má nejvýhodnější parametry). Docela slušný kousek (i když ty "NASAcké" jsou trochu vyladěnější) se vyrábí i v ČR ve Velké Bíteši. Je použita L39/59/159 i ve vrtulnících MI-2 a jmenuje se Safír (a občas se používá samostatně i jako motor pro větroně). Technické informace jsou například zde: http://www.pbsvb.cz/pdf/dlt_safiry/cs_safir-5kgmi.pdf
V systému STS (tedy v orbiteru i v SRB motorech) pohání APU vždy hydraulické čerpadlo, které udržuje požadovaný tlak hydraulické kapaliny v systému. Počítače spínáním příslušných ventilů směřují tok hydraulické kapaliny k jednotlivým výkonným prvkům (např. hydraulickým válcům). Hydraulické válve pak vychylují SRB motory a ovládají řídící plochy orbiteru (směrovku, výškovku a aerodynamickou brzdu).
Doporučuji stáhnout si z netu NASA např. prezentaci "SRB.PPT", resp. "Shuttle upgrade plan" z roku 2002. Je v ní pěkné schéma funkce hydraulického systému SRB motoru. Mimochodem bylo zvažováno jak vylepšení APU, tak i jejich náhrada baterií napájeným elektrickým motorem. Toto by umožnilo eliminovat jedovatý hydrazin z provozu STS (a bylo to umožněno díky pokrokům ve vývoji magnetických materiálů, baterií a výkonových motorů). Dokonce byly postaveny nové jednotky, ale nebyly schváleny peníze na modernizaci raketoplánu. Vyvinuté nové jednotky jsou použity v X-37B.
ještě poznámku:
Na webu koluje mnoho textů, ovšem většina je značně zkreslená, nebo přebírá a upravuje zjednodušený popis z původních stránek NASA. Evidentně jejich autoři nikdy nepřišli do praktického styku s příslušnou technologií.
zdravím HonzaVacek - 15/9/2011 - 21:21
Dnes je na astro.cz krátký článek o SRB, ve kterém je hezký obrázek přistání SRB, takže ještě pár dalších:
Zajímalo by mě, jestli se někde dají najít přesné rozměry raketoplánu? Jde mi především o orbiter a jeho interiér - flydeck, middeck.
Rád bych si ho vymodeloval jako ročníkovou práci a tak jsou mi "výška, šířka, délka" k ničemu, ale potřeboval bych přesné údaje.
Díky za každé info
Berkuš - 17/9/2011 - 21:57
citace:Dobrý den
Zajímalo by mě, jestli se někde dají najít přesné rozměry raketoplánu? Jde mi především o orbiter a jeho interiér - flydeck, middeck.
Rád bych si ho vymodeloval jako ročníkovou práci a tak jsou mi "výška, šířka, délka" k ničemu, ale potřeboval bych přesné údaje.
IMO - zožeň si čo najpresnejšie výkresy, preveď na vektorový formát a premeraj ich. Bežná metóda reverzného inžinierstva...
Jiří Hošek - 25/2/2012 - 07:40
citace:SLS vrátí NASA tam kam technologicky patří, na prvé místo v oboru nosičů a odkud po zrušení Saturnu-5 spadla, tím myslím úroveň na 2O tun užitečného nákladu na LEO, tady na úroveň Protonu.
Pane Davide, když u STS nepočítáte do užitečného zatížení hmotnost orbiteru "kosmické lodi", pak by se pro korektní porovnání nosnosti Saturnu V taky neměla počítat hmotnost Apolla (kosmické lodi), ale jen hmotnost LEMu ("nákladu").
A do nosnosti Atlasu V dne 22.4.2010 a dne 5.3.2011 by se taky neměla počítat hmotnost raketoplánu X-37B, ale jen náklad v nákladovém prostoru.
To je blbost, co?
Agamemnon - 26/2/2012 - 00:07
citace:Pane Davide, když u STS nepočítáte do užitečného zatížení hmotnost orbiteru "kosmické lodi", pak by se pro korektní porovnání nosnosti Saturnu V taky neměla počítat hmotnost Apolla (kosmické lodi), ale jen hmotnost LEMu ("nákladu").
sts bez orbiteru nevzlietne... saturn v bez apolla áno... orbiter teda nie je náklad (užitočné zaťaženie), ale nosič...
Jiří Hošek - 26/2/2012 - 07:31
Už před Vaším příspěvkem jsem si myslel, že by pro tyto účely bylo vhodné hmotnost orbiteru rozdělit na motorovou část (cca 15 t), která by se do UZ nezapočítávala, a zbytek, který by se tam počítal (část ekvivalentní Buranu).
Myslíte, že je nějaké takového rozdělení korektní?
David - 7/3/2012 - 09:39
Jenže LEM dopravil Saturn-5 na Měsíc, na LEO dopravil ve DVOUSTUPŇOVÉ variantě Skylab,cca 8O tun, v třístupňové variantě, by zcela jistě dokázal dopravit na LEO 130,někde se uvádí dokonce 140 tun, což ostře kontrastuje s 20 tunami raketoplánu, a ten stejně nikdy takového výkonu nedosáhl, protože byla zapotřebí další mrtvá váha na upevnění a ovládání nákladu v nákladovém prostoru.Nevím kolik dopravil dolů, ale jestli to bylo 10 tun tak je to moc. Právě stavba ISS ukázala neefektivnost raketoplánu,jelikož sověti/rusové s Protonem dopravovali k ISS zcela srovnatelné náklady a Proton je o dvě generace zpět.
Agamemnon - 7/3/2012 - 09:40
citace:Nevím kolik dopravil dolů, ale jestli to bylo 10 tun tak je to moc.
podla wiki 14.4 [Edited on 07.3.2012 Agamemnon]
martinjediny - 7/3/2012 - 11:53
citace:Jenže LEM dopravil Saturn-5 na Měsíc, na LEO dopravil ve DVOUSTUPŇOVÉ variantě Skylab,cca 8O tun, v třístupňové variantě, by zcela jistě dokázal dopravit na LEO 130,někde se uvádí dokonce 140 tun, což ostře kontrastuje s 20 tunami raketoplánu, a ten stejně nikdy takového výkonu nedosáhl, protože byla zapotřebí další mrtvá váha na upevnění a ovládání nákladu v nákladovém prostoru.Nevím kolik dopravil dolů, ale jestli to bylo 10 tun tak je to moc. Právě stavba ISS ukázala neefektivnost raketoplánu,jelikož sověti/rusové s Protonem dopravovali k ISS zcela srovnatelné náklady a Proton je o dvě generace zpět.
To je pravda, lenze ucelom raketoplanu bolo vozit miliardove druzice dolu na opravu.(plus nejake vizie kozmickych vojen)
V tej dobe este nikomu nedoslo, ze druzica uz v case ked sa vypusta, tak je uz zastarala. Nieto este v case opravy...
Nuz nastup elektroniky mal aj tento dopad na kozmonautiku.
Ak by si to boli politici priznali, ze ich politicke rozhodnutie bolo nespravne, mohol sa hned stopnut jak Buran.
Lenze mudri politici nasli uplatnenie STS pri ISS a tak pchali prachy do Rusov, a do slepej ulicky, len aby ostali mudri.
Skoda, ze Apollo nepokracoval aplikaciami. Kto to vsak vtedy mohol tusit...
Jiří Hošek - 7/3/2012 - 22:41
citace:což ostře kontrastuje s 20 tunami raketoplánu
To už nemá smysl řešit. Já považuji orbiter za kosmickou loď, Vy za nosič.
M: - 8/3/2012 - 00:28
citace:
citace:což ostře kontrastuje s 20 tunami raketoplánu
To už nemá smysl řešit. Já považuji orbiter za kosmickou loď, Vy za nosič.
Presne v tom je ten problem. USA pouzivali lod ako nosic.
fantom z Apolla20 - 8/3/2012 - 01:34
citace:
citace:
citace:což ostře kontrastuje s 20 tunami raketoplánu
To už nemá smysl řešit. Já považuji orbiter za kosmickou loď, Vy za nosič.
Presne v tom je ten problem. USA pouzivali lod ako nosic.
znovupoužitelný nosič je loď ... Agamemnon - 8/3/2012 - 07:32
imo, orbiter je nosic... a to preto, ze bez neho by sts nevyletelo...
buran je kozmicka lod, pretoze energia letela aj bez neho...
[Edited on 08.3.2012 Agamemnon]
Alchymista - 8/3/2012 - 10:06
Buran je jasný - predstavuje náklad pre kozmický nosič
So Space Shutle je to zložitejšie - je "nákladom", ale aj nevyhnutnou súčasťou opakovane použiteľného kozmického nosiču. Čo už potom taký Skylon v nejakej "turistickej verzii"?
Na takýto typ stroja, ktorý je súčasne nosičom i kozmickou loďou si treba u opakovane použiteľných kozmických dopravných zvykať.
Jiří Hošek - 8/3/2012 - 22:13
citace:So Space Shutle je to zložitejšie - je "nákladom", ale aj...
David ale neuznává jako náklad ani kabinu raketoplánu s posádkou, a Space Shuttle klade na úroveň srovnatelnou s Protonem. Poslední americkou kosmickou lodí podle něj bylo Apollo ASTP v roce 1975.
PINKAS J - 9/3/2012 - 16:06
Ten rozpor lze přece jednoduše vyjádřit, pokud si nebudeme hrát s pojmy, ale jde nám o hmotu tělesa vyneseného na LEO: Buran je kosmická loď jako celek, Shuttle je kosmická loď jako celek, pokud odečteme hmotu 3 motorů SSME a potrubí k nim.
Jan Bastecky - 9/3/2012 - 17:09
citace:Ten rozpor lze přece jednoduše vyjádřit, pokud si nebudeme hrát s pojmy, ale jde nám o hmotu tělesa vyneseného na LEO: Buran je kosmická loď jako celek, Shuttle je kosmická loď jako celek, pokud odečteme hmotu 3 motorů SSME a potrubí k nim.
... pokud jde o hmotu vynesenou na LEO, tak Shuttle BYL kosmická loď jako celek včetně 3 motorů SSME a příslušného potrubí!
PINKAS J - 10/3/2012 - 11:50
Pokud bereme hmotu vynesenou na LEO absolutně, pak máte pravdu. Takto počítáno Rusové s prvním sputnikem vynesli na LEO ne užitečnou hmotu sputniku 83 kg, ale + celý prázdný centrální stupeň rakety RT o hmotě 6500 kg. Ten stupeň sice na LEO létal, ale do hmoty vynesené na LEO (neboli užitečné hmoty) ho nikdo nezapočítává, neboť patří včetně svého motoru k nosnému systému. Stejně tak patří motory SSME + jejich potrubí k nosnému systému STS a musí se od hmoty Shuttlu odečíst, abychom dostali nosnost STS na LEO. Naopak je chybou počítat nosnost STS jen jako nosnost nákladu v Shuttle - 20 tun. I ostatní hmota kosmické lodi - Shuttle je užitečná.
Samozřejmě, dnes se již poslední stupně raket na LEO nedostanou (pokud neletí dále např. na GTO), vypnou se krátce před dosažením kruhové rychlosti, shoří v atmosféře a UZ se impulsem vlastního motoru dostane na LEO. Bývá to stejný motor , který slouží k operacím na LEO a ten se pak do nosnosti na LEO počítá.
Petr D. - 12/3/2012 - 02:11
... nějak mi uniká smysl těchto úvah.
kratas - 12/3/2012 - 19:52
Neprocital jsem celou diskusi podrobne.Takze pokud jsem spravne pochopil tema, tak je to efektivita space shutle. Byl zalozeny na predpokladech, ktere nevysly. Mnohonasobne pouzitelny prostredek prostredek pro vynaseni materialu a lidi na obeznou drahu.
Uz jenom to mnohonasobne pouzitelny. Ktere casti tohoto celku byly mnohonasobne pouzitelne. Pokud by bylo pouzitelne jednoduse, tedy pristanu, premistim na start, privezu novou nadrz, smontuju a znovu odstartuju. Pak by jeden start neprisel danove poplatniky USA (v tom se udaje rozchazi mezi 0,5mld az 1,0mld dolaru). To je trochu divne.
S ohledem na to, co ziskavam. Vynesu necelych 25 tun na obeznou drahu a 7 lidi (jak uvadeji data na netu je to cca 22000,- za kg vyneseneho materialu a 7 astronautu). Vyhodou je, ze raketoplan slouzil i jako opravna na obezne draze (Canadaarm nebo jak se robotickemu ramenu presne nadava). Ne ve vsech pripadech potrebuji takovou kapacitu. a opakovane taham do vesmiru 90 tun, ktere musim pri navratu zpet na zem zabrzdit.
Chybela modularita. Abych si nosic dokazal nakonfigurovat podle toho, co potrebuju nahore delat. Jenze amici nic takoveho nemeli. Uz od zacatku to vedeli, jenze v 80 letech to byl symbol technicke nadvlady ve studene valce a neusim proc v tom pokracovali dal. Az vlastne kolem roku 2000 zacali modernizovat projekty DELTA a ATLAS, aby dosahli podobnych parametru nosnosti jako ma space shutle, ale levneji.
Conquistador - 12/3/2012 - 20:22
Podle mne by se Space Shutle opravdu vyplatil kdyby měl v prostoru pro náklad modul třeba pro dalších 10-15 členů posádky, které by tak mohl raketoplán vynášet na LEO.. Ale to by chtělo také masivnější stanici a celkově větší frmol na orbitě...
Agamemnon - 12/3/2012 - 22:27
citace:Podle mne by se Space Shutle opravdu vyplatil kdyby měl v prostoru pro náklad modul třeba pro dalších 10-15 členů posádky, které by tak mohl raketoplán vynášet na LEO.. Ale to by chtělo také masivnější stanici a celkově větší frmol na orbitě...
moonraker kratas - 13/3/2012 - 00:04
moonraker
To me pobavilo. Skvely.
Vzdyt na ISS dokaze dlouhodobe fungovat 7 lidi. Abysme myslenku raketoplanu nezahazovaly. Ja jsem zvedavy, co dokazou nove projekty Dragon, CST-100 v porovnani s Dream Chaser. Urcite v nekterych pripadech bude urcite chybet Canadianarm a sklad nahradnich dilu napr. pro Hubble, ale ten uz ma svoje roboticke rameno. To byla vysada raketoplanu. A dokazal neco dostat nazpet.
Ale jak uz nekdo poznamenal, kdyz uz neco snasim dolu, je to zastarale. Pokud to nedokazu spravit nahore, tak spalit v atmosfere.
citace:Podle mne by se Space Shutle opravdu vyplatil kdyby měl v prostoru pro náklad modul třeba pro dalších 10-15 členů posádky, které by tak mohl raketoplán vynášet na LEO.. Ale to by chtělo také masivnější stanici a celkově větší frmol na orbitě...
Pokud si to dobře pamatuji, tak v návštěvnickém centru na KSC někdo říkal, že v atrakci Shuttle Launch Experience
(http://www.kennedyspacecenter.com/shuttle-launch-experience.aspx - úžasná věc, mne se to ohromně líbilo ) jsou části toho modulu, kde sedí lidé jakoby v nákladovém prostoru skutečné "konstrukce", které měly být použity v nákladovém prostoru raketoplánu. Ale nevím už, kdo to říkal a co je na tom pravdy.
Ľuboš - 15/3/2012 - 22:22
Ano, je tam simulovaný štart, ked Vás naklonia o 90 stupňov a simulujú štart s núdzovým pristátím na letisku v Zaragoze. Vďaka kreslám, ktoré zrejme pomocou riadeného tlaku vytvárajú dojem gravitácie, je celý štart pomerne realistický. Decká boli z toho úplne vedľa. Sedelo sa v module v nákladnom priestore - cca 20 ľudí.
Všeobecne rôzne zábavné parky na Floride (napr. V Orlande) majú vysoký stupeň virtuálnej reality, okrem rôznych naklonení a premietaného obrazu aj tlakové snímače a tlakové pôsobenie plus v prípade letu okolo ohňa cítite teplo, okolo vody vlhkosť prípadne kvapky vody, čítal som o tom predtým ale osobná skúsenosť ma dorazila, do akej realistickej podoby to vymakali.
x - 4/4/2012 - 08:30
Neví někdo z vás, co způsobilo závadu na baterii při misi STS-83?
David - 4/4/2012 - 09:13
K úvahám o tom, že by se STS vyplatil, pokud by dopravoval na LEO dalších 10-15 pasažérů v nákladovém prostoru: nosný systém o startovací váze přes 2000 tun s nosností na LEO 20 tun / sám raketoplán je vlastně balast / se nemůže nikdy vyplatit, hlavně proto, že zcela podle idee s níž byly raketoplány konstruovány a to opakované použití / 50x/, čímž se měly náklady na dopravu na LEO výrazně, min. o řád zlevnit, tento efekt nenastal.Stroje se vracely z Vesmíru v tak zbídačelém stavu, že vlastně po každém letu probíhala " generálka" všeho vč. tepelné ochrany, draku, vybavení i motorů a to náklady nejen že nesnížilo pod náklady srovnatelného klasického nosiče, ale mám dojem, že je naopak zvýšilo, samozřejmě počítáme-li za užitečné zatížení to co bylo v nákladovém prostoru.Z toho plyne, že oněch 10-15 lidí lze klasickými nosiči dopravit na Leo levněji než v STS a to nejen v ruských drožkách.
posuk - 4/4/2012 - 16:44
citace:K úvahám o tom, že by se STS vyplatil, pokud by dopravoval na LEO dalších 10-15 pasažérů v nákladovém prostoru: nosný systém o startovací váze přes 2000 tun s nosností na LEO 20 tun / sám raketoplán je vlastně balast / se nemůže nikdy vyplatit, hlavně proto, že zcela podle idee s níž byly raketoplány konstruovány a to opakované použití / 50x/, čímž se měly náklady na dopravu na LEO výrazně, min. o řád zlevnit, tento efekt nenastal.Stroje se vracely z Vesmíru v tak zbídačelém stavu, že vlastně po každém letu probíhala " generálka" všeho vč. tepelné ochrany, draku, vybavení i motorů a to náklady nejen že nesnížilo pod náklady srovnatelného klasického nosiče, ale mám dojem, že je naopak zvýšilo, samozřejmě počítáme-li za užitečné zatížení to co bylo v nákladovém prostoru.Z toho plyne, že oněch 10-15 lidí lze klasickými nosiči dopravit na Leo levněji než v STS a to nejen v ruských drožkách.
... plkáte nesmysly bez souvislostí a bez jakéhokoliv číselného podkladu!!! Něco si o tom přečtěte!!! alamo - 4/4/2012 - 17:07
pán posuk.. ja som toho myslím prečítal, o tomto probléme dosť..
a v zásade musím s Davidom súhlasiť
prečož si myslím, že vás vytočilo hlavne tvrdenie že "ruské drožky", sú lacnejšie, a teda aj lepšie, ako americký hi tech výtvor
ja viem, má to tvrdenie v sebe niečo, proti "zdravému rozumu", ale asi to už raz bude tak
Ervé - 5/4/2012 - 14:42
On má David v podstatě pravdu, až na to, že v jeho článku je hromada nesmyslů. Raketolán měl startovat 100x, nosnost měl 25 t na LEO (v určitých případech až 29 t). Celý raketoplán nemusel procházet po každém přistání generálkou (k té docházelo zhruba po 10 letech provozu), ale náročnou poletovou a předletovou přípravou a kontrolou s opravami a náhradními díly. Raketoplán vpodstatě nebyl stavěn pro levný provoz - měl ověřit koncepci a získat zkušenosti. Bohužel ho postavili tak velký, že na efektivní provoz by rozpočet NASA musel zůstat na úrovni nejméně roku 1980, a ne klesnout na méně než polovinu. Velikost a komplikovanost umrtvila následný vývoj, a navíc omezení daná Pentagonem, který pak z projektu vycouval.
kratas - 5/4/2012 - 15:11
citace:Celý raketoplán nemusel procházet po každém přistání generálkou (k té docházelo zhruba po 10 letech provozu), ale náročnou poletovou a předletovou přípravou a kontrolou s opravami a náhradními díly.
Je to jenom slovickareni, ale to je v podstate generalka. Ty myslis kontrolu skeletu raketoplanu po 10 letech. Dal bysme museli zjistit kolik byl interval vymeny raketovych motoru. Jeden stal 60 mil USD. Na kolik prisla kontrola tepelneho stitu atd.
Kolik stalo vyloveni SRB, kontrola a znovunaplneni.
Nekde sem nasel cenu externi nadrze, ted si netusim kde. Ta stala 50 mil USD.
Sem zkousel hledat dasli udaje, ale bez uspechu. Proste mlzi a asi vi proc.
Alex - 5/4/2012 - 15:38
citace:... raketoplán v podstatě nebyl stavěn pro levný provoz - měl ověřit koncepci a získat zkušenosti...
Akože nebol? Veď práve lacná prevádzka bol jeden z hlavných argumetov začatia jeho vývoja.
kratas - 5/4/2012 - 15:47
citace:
citace: Akože nebol? Veď práve lacná prevádzka bol jeden z hlavných argumetov začatia jeho vývoja.
Priteli, doporucuji ti pouzit pana Googla a najit si aspon zakladni fakta o Space Shuttle. Cely projekt od roku 1972, kdy ho schvalil prezident Nixon a zacal vyvoj az po posledni start stal 212 mld USD. Slo o nejdrazsi projekt v historii americke kosmonautiky. Tolik nestal ani Projekt Apollo a nebyl ani rozpocet ruske kosmonautiky za 100 let.
David - 5/4/2012 - 15:50
Teoretická nosnost je jedna věc a ta skutečná druhá.Pro upevnění nákladu byla stejně v nákladovém prostoru nutná další mrtvá konstrukce - " kolíbka", já jsem ty lety moc nesledoval, protože pro mne znamenaly zejména ve spojení s budováním ISS krok zpět na úroveň sovětských Saljutú/Miru, ale jestli " nahoru " vezli někdy v nákladovém prostoru 15 tun čistých, tak je to moc. K provozu - původní představa byla, že raketoplán bude v obdobném režimu jako dopravní letadlo, t.j. jen zběžné prohlídky mezi starty,víceméně " oprava nátěru " , doplnění médií a pod., vč. režimu pro posádky / bez skafandrů a možnosti záchrany.
Machi - 5/4/2012 - 16:15
Min. dvakrát byl vynášen náklad těžší než 15 tun. Comptonova observatoř vážila 17 tun a satelit USA-53 (pravděpodobně "neviditelná" špionážní družice projektu MISTY) okolo 20 tun.
Alex - 5/4/2012 - 17:12
citace:
citace:
citace: Akože nebol? Veď práve lacná prevádzka bol jeden z hlavných argumetov začatia jeho vývoja.
Priteli, doporucuji ti pouzit pana Googla a najit si aspon zakladni fakta o Space Shuttle. Cely projekt od roku 1972, kdy ho schvalil prezident Nixon a zacal vyvoj az po posledni start stal 212 mld USD. Slo o nejdrazsi projekt v historii americke kosmonautiky. Tolik nestal ani Projekt Apollo a nebyl ani rozpocet ruske kosmonautiky za 100 let.
Asi to bude zbytočná debata ale predsa len - ku sume 212mld USD sa dopracoval nejaký účtovník NASA, Kongresu alebo neviem koho po poslednom pristáti raketoplánu keď zrátal všetky faktúry. Ale v čase rozbehu celého projektu začiatkom 70-ých rokov práve nízka cena na kg vyneseného nákladu bola dôležitým argumentom (netvrdím že jediným), aby sa celý program spustil.
Alex - 5/4/2012 - 17:19
Priteli, doporucuji ti pouzit pana Googla a najit si aspon zakladni fakta o Space Shuttle. Cely projekt od roku 1972, kdy ho schvalil prezident Nixon a zacal vyvoj az po posledni start stal 212 mld USD. Slo o nejdrazsi projekt v historii americke kosmonautiky. Tolik nestal ani Projekt Apollo a nebyl ani rozpocet ruske kosmonautiky za 100 let.
Ešte k tej sume 212 mld USD - povedal pan Google v akej cenovej úrovni je táto suma a čo v tej sume bolo? Lebo za 1USD sa pred 20 rokmi sa dalo kúpiť niečo iné ako pre 10 rokmi alebo pred rokom keď to všetko definitívne skončilo. Téma nákladov na celý program je nekonečnou témou lebo ku presnej sume sa asi nikto nikdy nedopracuje.
kratas - 5/4/2012 - 17:20
citace:Ale v čase rozbehu celého projektu začiatkom 70-ých rokov práve nízka cena na kg vyneseného nákladu bola dôležitým argumentom (netvrdím že jediným), aby sa celý program spustil.
Ted si narazil na to, co je pravda. To byly predpoklady, ktere jeste behem vyvoje vzaly za sve.
Jeste se mi podarilo neco dohledat.
Cena stavby raketoplanu 1,7 mld USD.
Cena 1 boosteru 23,2 mil USD.
Kdyz si vezmes jenom cenu za stavbu jednoho raketoplanu, za to posles na LEO 34 Sojuzu.
j.mede - 5/4/2012 - 21:43
Kdyz si vezmes jenom cenu za stavbu jednoho raketoplanu, za to posles na LEO 34 Sojuzu.
To je právě ta bolševická demagogie, vykašlat se na pokrok ať riskují a vynálézají druzí a proto najedno chtějí spolupráci v misi na Mars. Pokus omyl jinak jezdíme na žebřiňáku ale za to bezpečně.
Agamemnon - 5/4/2012 - 22:00
citace:
citace:Kdyz si vezmes jenom cenu za stavbu jednoho raketoplanu, za to posles na LEO 34 Sojuzu.
To je právě ta bolševická demagogie, vykašlat se na pokrok ať riskují a vynálézají druzí a proto najedno chtějí spolupráci v misi na Mars. Pokus omyl jinak jezdíme na žebřiňáku ale za to bezpečně.
a toto je taká istá demagógiaderelict - 6/4/2012 - 01:48
citace:Kdyz si vezmes jenom cenu za stavbu jednoho raketoplanu, za to posles na LEO 34 Sojuzu.
To je právě ta bolševická demagogie, vykašlat se na pokrok ať riskují a vynálézají druzí a proto najedno chtějí spolupráci v misi na Mars. Pokus omyl jinak jezdíme na žebřiňáku ale za to bezpečně.
Sojuz je levnejsi, protoze:
1) Probiha postupny vyvoj a modernizace, ne hura akce a obraty o 180°
2) Lita tak casto jak to jde
3) Pouziva technicke pravidlo - jednoduche jak jen to jde.
4) Vice mene organizacni pravidlo - v Rusku co pracuje nerusi, dokud neni funkcni nahrada. Diky pro nas nepruhlednemu politickemu systemu, ktery ale zachovava kontinuitu vyvoje, je mozne pracovat v delsim horizontu.
5) Rusko z nejakeho duvodu nepouziva metody testovani a rizeni, ktere jsou docela dobre dotazeny na zapade. Ty by jim mohly znacne pomoci (viz. FG a dalsi neuspechy).
Ano, USA posunuli mezniky, ale za jakou cenu. Kdyz to prezenu (a toto prirovnani vuci nim neni fer) pripominaji mi Cimrmana a jeho metodu slepych cest. Ten take zjistil, ze vyfukovanim tabakoveho koure do mydlove vody zlato nevznika.
Raketoplan mel zakladni vady, o kterych se tu nekolikrat mluvilo:
1) Byl postaven a prakticky se nevyvijel. Drobne zmeny byly implementovany, nejvetsi pak byla modernizace Columbie. Ale nahrady za RCC (prestoze materialove inzenyrstvi za 20 let pokrocilo) nebyly implementovany. A dalo by se pokracovat.
2) Nebyla pro nej odpovidajici prace, takze lety byly s malou cetnosti. A ISS byl jen zpusob, jak raketoplan udrzet.
3) Byl postaven na technologickych hranicich, byl slozity jak cert. A kdokoliv se zajima o spolehlivost, tak v tu chvili zavetri. Slozitost znamena snizeni spolehlivosti a zvyseni poctu a narocnosti kontrol.
4) To co mi na NASA vadi - neni svym panem. Ctyrlete volebni obdobi, za tu dobu jsou schopni dvakrat az ctyrikrat "prehodnotit cile". Vzhledem k narocnosti vyvoje, potreby zavest vyvinute do praxe (rozumej odzkouset, vyrobit, vypustit, zjednodusit a vypusit znovu) je za techto podminek vyvoj komplikovany a predrazeny.
5) Metody rizeni a testovani, pouzivane u Apolla a STS dokazali pomoci alespon s nejvetsimi problemy. Presto, typicka reakce pstrosi politiky managementu (ta je mezinarodni), vedla k tragediim, ktere netreba zminovat.
Prestoze jsem se nikdy netajil svym obdivem k ruske Energii, ktera je po technicke strance krasne dotazena, jeji slozitost by take pridavala znacne investice pro ruzne urovne kontrol. Vyhodou bylo, ze prese vse mela o rad mensi pocet dilu.
Z tohoto pohledu je proste klasicky nosic (Sojuz, Atlas, Delta, Falcon ....) jednoduchy. Desim se novinek, ktere nemaji cas na vyvoj, jsou komplikovane, podfinancovane a predstava ekonomicnosti provozu je postavena nikoliv na odhadech trhu, ale zboznych pranich tvurcu powerpointovych prezentaci).
Ve vysledku, duvodem mych simpatii pro Muska neni nejaka prevratna technologie, ale dodrzeni techto zakladnich postupu:
1) Postupny vyvoj a vzajemna zamenitelnost
2) Zajisteni ekonomicke sobestacnosti nosice zalozene na realnem pruzkumu trhu
3) Simple as possible (proste vykovej a vystrel)
4) Je vicemene svym panem. NASA ho financuje, kdyz to nevyjde, bude strilet rakety a vyvoj se zpomali. No a? Cil ma a jde si za nim. Je zajistena kontinuita -=RYS=- - 6/4/2012 - 03:51
Myslim si, ze kdyz by Rusove pracovali dal na Energii, tak by z ni byl dnes vyborny tezky nosic a mozna i relativne levny, protoze bocni boostery by byli bezpecne (KPL) a navratove-znovapouzitelne, pristavali by na letisti u kosmodromu (verze s preklopnejma kridlama).
STS nemel hlavni motor, takze nosic Energie by byl jak pro STS-Buran2, tak i jen pro samotny naklad bez STS.
Mohli pracovat na dalsi verzi STS Buran. Nemusel mit pilotni kabinu, tim by byl nakladovy prostor delsi napriklad i pro modul s posadkou (20-30lidi) s moznosti odpalit tento modul behem startu od telesa orbiteru.
Jelikoz Buran a Buran2 nemaji vlastni motory, tak neni treba po pristani celej STS rozebirat za drahe penize a cele kontrolovat.
Vse by bylo o dost jednodussi.
Materialy a technologie se vyvijej, takze Energia 2 a Buran 2 mohli byt po ekonomicke strance to nejlepsi.
A pokud by se Ruskej dopravni system doplnil o MAKS, tak by to bylo super. V podstate by Rusove meli planetarni monopol na vse, vcetne dolovani asteroidu/Mesice.
V kombinaci modularnich Angar by to nemelo chybu.
Angary by byli jen pro naklad, pilotovanej program by byl jen na MAKSu a Buranu2.
Ale je to jako kdyz se zrusil Orion (ten jaderny), kde jsme dnes mohli byt...rekl bych, ze bychom meli zakladny na Marsu, Callisto a na Mirande.
Skoda, ze se Rusum nepodarilo zajistit si penize pro vyvoj tehle programu.
David - 6/4/2012 - 09:45
takže, když to shrnu, tak STS nikdy nedosáhl na teoretickou nosnost nákladu 29 tun, jednou " snad " 20 tun, a jednou 17 tun, jinak dalších cca 15O letů létal vlastně poloprázdný a v životě jej udržoval jen pochybný projekt ISS . Pokud se za něj utratilo 212 mld., tak za to mohla být klidně stálá základna na Měsíci, nebo kvalitativní skok ve výzkumu Sluneční soustavy, příkladně vzorky z Marsu, ponorky na Evropě, či rovery na Titanu.
Pokud se týče Ruska, tak příčinou konce Energie/Buran byl konec SSSR, pokud by se nezhroutil, tak by sověti zcela jistě v projektu pokračovali, zejména z vojenských důvodů. Prostě jejich doktrina byla mít to co amerika, škoda že USA nepostupovali stejně, kosmonautika nemusela skoro třicet let " přešlapovat na místě ". Závěrem bych si dovolil vyjádřit názor, že kosmonautika byla a bude politickou záležitostí, resp atributem národní prestziže a vyspělosti, zkrátka bez politického zadání se žádný velký projekt nemůže konat.
Agamemnon - 6/4/2012 - 10:19
citace:Závěrem bych si dovolil vyjádřit názor, že kosmonautika byla a bude politickou záležitostí, resp atributem národní prestziže a vyspělosti, zkrátka bez politického zadání se žádný velký projekt nemůže konat.
súhlasím... ak nepôjde cena štartu dolu o niekoľko rádov, tak to tak bude
Agamemnon - 6/4/2012 - 10:25
citace:
3) Pouziva technicke pravidlo - jednoduche jak jen to jde.
...
3) Simple as possible (proste vykovej a vystrel)
KISS veľmi dobrý princípkratas - 6/4/2012 - 10:43
citace:
4) To co mi na NASA vadi - neni svym panem. Ctyrlete volebni obdobi, za tu dobu jsou schopni dvakrat az ctyrikrat "prehodnotit cile". Vzhledem k narocnosti vyvoje, potreby zavest vyvinute do praxe (rozumej odzkouset, vyrobit, vypustit, zjednodusit a vypusit znovu) je za techto podminek vyvoj komplikovany a predrazeny.
Lip bych to cely shrnout nedokazal. Perfektne napsane.
NASA ani nemuze byt svym panem. Je to statni rozpoctova organizace, ktera musi hrat libivou politiku, aby neco z rozpoctu dostali. V dobach studene valky byla symbolem prestize a mela cile, ktere presahovaly volebni obdobi prezidentu politiku atd. Tohle se po skonceni studene valky zmenilo. Proto s odstupem casu nechapu, proc raketoplan neodstavili. Mohli si nechat jeden raketoplan v provozu na par misi, kdy byl opravdu vyuzit a uz davno mohli mit jednoduchy levny prostredek.
Jan Bastecky - 6/4/2012 - 11:29
citace: Sojuz je levnejsi, protoze:
1) Probiha postupny vyvoj a modernizace, ne hura akce a obraty o 180°
2) Lita tak casto jak to jde
3) Pouziva technicke pravidlo - jednoduche jak jen to jde.
4) Vice mene organizacni pravidlo - v Rusku co pracuje nerusi, dokud neni funkcni nahrada. Diky pro nas nepruhlednemu politickemu systemu, ktery ale zachovava kontinuitu vyvoje, je mozne pracovat v delsim horizontu.
5) Rusko z nejakeho duvodu nepouziva metody testovani a rizeni, ktere jsou docela dobre dotazeny na zapade. Ty by jim mohly znacne pomoci (viz. FG a dalsi neuspechy).
Ano, USA posunuli mezniky, ale za jakou cenu. Kdyz to prezenu (a toto prirovnani vuci nim neni fer) pripominaji mi Cimrmana a jeho metodu slepych cest. Ten take zjistil, ze vyfukovanim tabakoveho koure do mydlove vody zlato nevznika.
Raketoplan mel zakladni vady, o kterych se tu nekolikrat mluvilo:
1) Byl postaven a prakticky se nevyvijel. Drobne zmeny byly implementovany, nejvetsi pak byla modernizace Columbie. Ale nahrady za RCC (prestoze materialove inzenyrstvi za 20 let pokrocilo) nebyly implementovany. A dalo by se pokracovat.
2) Nebyla pro nej odpovidajici prace, takze lety byly s malou cetnosti. A ISS byl jen zpusob, jak raketoplan udrzet.
3) Byl postaven na technologickych hranicich, byl slozity jak cert. A kdokoliv se zajima o spolehlivost, tak v tu chvili zavetri. Slozitost znamena snizeni spolehlivosti a zvyseni poctu a narocnosti kontrol.
4) To co mi na NASA vadi - neni svym panem. Ctyrlete volebni obdobi, za tu dobu jsou schopni dvakrat az ctyrikrat "prehodnotit cile". Vzhledem k narocnosti vyvoje, potreby zavest vyvinute do praxe (rozumej odzkouset, vyrobit, vypustit, zjednodusit a vypusit znovu) je za techto podminek vyvoj komplikovany a predrazeny.
5) Metody rizeni a testovani, pouzivane u Apolla a STS dokazali pomoci alespon s nejvetsimi problemy. Presto, typicka reakce pstrosi politiky managementu (ta je mezinarodni), vedla k tragediim, ktere netreba zminovat.
Prestoze jsem se nikdy netajil svym obdivem k ruske Energii, ktera je po technicke strance krasne dotazena, jeji slozitost by take pridavala znacne investice pro ruzne urovne kontrol. Vyhodou bylo, ze prese vse mela o rad mensi pocet dilu.
Z tohoto pohledu je proste klasicky nosic (Sojuz, Atlas, Delta, Falcon ....) jednoduchy. Desim se novinek, ktere nemaji cas na vyvoj, jsou komplikovane, podfinancovane a predstava ekonomicnosti provozu je postavena nikoliv na odhadech trhu, ale zboznych pranich tvurcu powerpointovych prezentaci).
Ve vysledku, duvodem mych simpatii pro Muska neni nejaka prevratna technologie, ale dodrzeni techto zakladnich postupu:
1) Postupny vyvoj a vzajemna zamenitelnost
2) Zajisteni ekonomicke sobestacnosti nosice zalozene na realnem pruzkumu trhu
3) Simple as possible (proste vykovej a vystrel)
4) Je vicemene svym panem. NASA ho financuje, kdyz to nevyjde, bude strilet rakety a vyvoj se zpomali. No a? Cil ma a jde si za nim. Je zajistena kontinuita
To je docela dobře napsané a v podstatě s tím souhlasím. Naopak někteří kritici tohoto programu zde jsou na hranici (a až za hranicí) demagogie.
Můj dojem je, že celý program raketoplánu předběhl dobu. Raketoplán poskytuje služby (šetrnost k nákladu, flexibilitu, možnost dopravy dolů, ...), které sice logicky budou časem potřeba. Bohužel vzhledem ke konci studené války a celkovému zpomalení kosmického vývoje tento čas ještě plně nenastal (kromě stavby ISS se nedělají jiné montážní práce na orbitě). Rovněž díky pokroku v technologii se mnoho družic a experimentů stalo menšími a odolnějšími, takže snesou start běžnou raketou (a nevyužijí výrazně hladší průběh letu raketoplánu).
Otázka náročnosti údržby raketoplánu je také složitější. Teprve reálným používáním se ukázala nutnost náročnější údržby oproti předpokladům. Byla plánovány i pravidelné modernizace, ovšem většina z nich byla zrušena jakožto technicky nepotřebné a nákladné (prostě systém pracoval "dostatečně dobře"). Přesto proběhlo šest modernizací hlavních motorů (naposledy se létalo s verzí Block II (RS-25D), několik verzí externí nádrže (naposledy se létalo s verzí SLWT/HeatedHinges), upgradovanými elektrickými rozvody, novou verzí palubního počítače AP-101S, skleněným kokpitem, atd ... Všechny tyto modernizace snižovali technickou náročnost údržby a zvyšovali výkon a spolehlivost. Například existuje studie dokládající, že při použití modernější tepelné ochrany a modernější a odolnější slitiny draku ze stroje X-37B by nedošlo k havárii Columbie. Bylo připraveno mnoho i radikálnějších modernizací (lepší tepelná ochrana, náhrada hydrazinem poháněné hydraulika za elektovýzbroj, ...) tyto modernizace byly použity na raketoplánu X-37B.
Otázka ceny provozu STS je také komplikovaná. Původní předpoklad byl kalkulován na 55letů ročně. Původně se také rozlišovali náklady na let, náklady na pozemní segment a podíl na vývojových nákladech. Lze dohledat (třeba na Wikipedii) že přímé náklady na let v podstatě kopírují inflaci, ale časem došlo k nárůstu rozpočtovaných administrativních nákladů NASA. Během času NASA velmi byrokraticky nakynula a expandovala. Rovněž původní (politicky motivované) rozmístění dodavatelů a výzkumných středisek NASA po celých Spojených státech nese rostoucí režijní náklady. Koncepce raketoplánu počítala i využíváním vojáky (nedávno bylo odtajněno, že rozměry nákladového prostoru byly určeny velikostí špionážní družice KH-9 Hexagon, která byla původně příliš mechanicky citlivá pro start na běžné raketě). Odstoupení vojáků z programu tak dále snížilo počet startů a zvýšilo cenu za start.
Existují studie, že pouhou optimalizací dodavatelské sítě (což je provládní agenturu politicky neprůchodné) by šlo snížit cenu za start zhruba na 40% současné ceny. Je proto velká škoda, že jsou raketoplány vyřazovány do muzeí. Mnohem radši bych viděl předání komerčnímu subjektu (a ten by si už ceny ohlídal).
Pokud to shrnu, tak jsme získali spoustu technických a provozních zkušeností. Podle mého názoru je velká škoda je zahodit a vracet se k jednoduchým kapslím (i když na některé věci stačí). Mnohem raději bych viděl "Raketoplán v.2.0" provozovaný soukromým subjektem za výrazně nižší cenu (odhad je cca 20-30% nynějších). martalien2 - 6/4/2012 - 11:46
citace:
Pokud to shrnu, tak jsme získali spoustu technických a provozních zkušeností. Podle mého názoru je velká škoda je zahodit a vracet se k jednoduchým kapslím (i když na některé věci stačí). Mnohem raději bych viděl "Raketoplán v.2.0" provozovaný soukromým subjektem za výrazně nižší cenu (odhad je cca 20-30% nynějších).
Myslim, ze cekame na "zazrak" ale v dobrem slova smyslu. Vse co se dela se dela na stejnem principu a lze jen snizovat naklady na udrzbu a nebo provoz. Princip dopravy ale zustava stale stejny. Je potreba mnohem ucineejsi pohon a jednostupnova koncepce typu dopln palivo a let.Cekame na nekoho, kdo se podiva na veci jinak prijde s jednoduchym ale nejmene trikrat ucinejsim pohonem. A neverim, ze to nejde.
Jan Bastecky - 6/4/2012 - 11:48
citace:takže, když to shrnu, tak STS nikdy nedosáhl na teoretickou nosnost nákladu 29 tun, jednou "snad" 20 tun, a jednou 17 tun, jinak dalších cca 15O letů létal vlastně poloprázdný ...
To můžete rovnou říct, že v Sojuzu odvezete na LEO jen 70kg nákladu, když celý zbytek lodi nebudete počítat ... Jan Bastecky - 6/4/2012 - 12:03
citace: Myslim, ze cekame na "zazrak" ale v dobrem slova smyslu. Vse co se dela se dela na stejnem principu a lze jen snizovat naklady na udrzbu a nebo provoz. Princip dopravy ale zustava stale stejny. Je potreba mnohem ucineejsi pohon a jednostupnova koncepce typu dopln palivo a let.Cekame na nekoho, kdo se podiva na veci jinak prijde s jednoduchym ale nejmene trikrat ucinejsim pohonem. A neverim, ze to nejde.
Třikrát účinnější pohon by byl hezký. Jenže jej nemáme. Naopak umíme administrativními opatřeními snížit náklady třikrát. Tak proč to prostě neuděláme? Jen proto, že ty opatření by byly někde voličsky nepopulární ...
Nečekal bych na zázrak (třeba ve formě SSTO, kosmického výtahu, atd.). Máme fungující systém a umíme jej vylepšit. Tak proč to prostě neděláme?
Studená válka skončila a není motivace. Lidstvo se raději válí u televize. Za šampony pro psy se vydá víc peněz, než za většinu kosmických programů ...
(nic proti psům, to byl jen takový povzdech ... ) derelict - 6/4/2012 - 12:05
citace: ... Pokud to shrnu, tak jsme získali spoustu technických a provozních zkušeností. Podle mého názoru je velká škoda je zahodit a vracet se k jednoduchým kapslím (i když na některé věci stačí). Mnohem raději bych viděl "Raketoplán v.2.0" provozovaný soukromým subjektem za výrazně nižší cenu (odhad je cca 20-30% nynějších).
Bohuzel, z politickych duvodu byla zopakovana podobna chyba. Ukonceni Apollo a vyvoj STS, kde dokumentace Saturnu byla pry skartovana. Dnes misto aby se poucili z chyb STS a byl navrzen modularni system (boostery jako nosice obdobne Zenitum, s hlavni nadrzi a motory jako tezky nosic s moznosti side mount vylepseneho raketoplanu), udelalo se znovu celem vzad. Novy nosic vyuzije cast technologii, coz dava drobnou sanci na kontinuitu vyvoje, bohuzel je to kompletni nosic s velice malou modularitou. Navic, neni pro nej ani v predstavach dost zakazek. Tedy, bude se jednat o drahy propadak. Technicky to muze byt zazrak, pokud se nezaplati, kosmonautice udela medvedi sluzbu. friendly_allien - 6/4/2012 - 12:19
citace: ...
Je potreba mnohem ucineejsi pohon a jednostupnova koncepce typu dopln palivo a let.Cekame na nekoho, kdo se podiva na veci jinak prijde s jednoduchym ale nejmene trikrat ucinejsim pohonem. A neverim, ze to nejde.
Není potřeba mnohem účinnější pohon. Ceny paliva představují cca 0.5%ceny startu a jako takové nejsou významné!!!
Potřebujeme poptávku po dopravě na LEO!!! kratas - 6/4/2012 - 12:45
citace:Není potřeba mnohem účinnější pohon. Ceny paliva představují cca 0.5%ceny startu a jako takové nejsou významné!!!
Potřebujeme poptávku po dopravě na LEO!!!
O ucinnost paliva a motoru jde v 1. rade. Dnesni raketa ze sve celkove hmotnosti vynese na LEO okolo 3% celkove hmotnosti. A to je velka bida.
Pri tehle ucinnosti pohonu jses temer bez sance dosahnout opakovatelnosti pouziti komponentu raket. Konstrukce raket musi byt v soucasne dobe co nejlehci a je silne namahana. To znamena kratkou zivotnost dilu. S ucinnejsim pohonem bys mohl konstrukci robustneji nadimenzovat, aby vydrzela opakovane pouziti.
yamato - 6/4/2012 - 12:54
kovovy vodik?
kratas - 6/4/2012 - 13:13
Jen si postesknu, kdyz si predstavim, ze Obama zrusil projekt Constellation, v kterem byly proinvestovany miliardy (vcetne rampy na Cape Canaveral). A v roce 2010 schvalen projekt SLS. Takze se zacina od cisteho papiru. Tak za to bych nekoho postavil ke zdi a zastrelil. Za ty proinvestovany miliardy uz mohl byt novy pohon vyvinut.
pospa - 6/4/2012 - 13:36
citace:... Mnohem raději bych viděl "Raketoplán v.2.0" provozovaný soukromým subjektem za výrazně nižší cenu.
Myslím, že se na tom pracuje - Dream Chaser a/nebo X-37C.
Agamemnon - 6/4/2012 - 13:46
citace:... Mnohem raději bych viděl "Raketoplán v.2.0" provozovaný soukromým subjektem za výrazně nižší cenu.
Despite the setback, Mr. Holleran added the group is now refocusing its efforts on a next generation vehicle, one which includes the numerous advantages of the Space Shuttle’s capabilities. This effort is now in work behind the scenes, ahead of an announcement next year into the outlines of the new system.
citace:... Mnohem raději bych viděl "Raketoplán v.2.0" provozovaný soukromým subjektem za výrazně nižší cenu.
Myslím, že se na tom pracuje - Dream Chaser a/nebo X-37C.
Oba projekty mi připadají příliš "garážoví" a neprofesionální. Vyvinout takový prostředek je běh na dlouhou trať a tak je škoda, že nevidím za nimi nějakou velkou skupinu (NASA, Boeing, LM, ...)
kratas - 6/4/2012 - 14:22
citace:Oba projekty mi připadají příliš "garážoví" a neprofesionální. Vyvinout takový prostředek je běh na dlouhou trať a tak je škoda, že nevidím za nimi nějakou velkou skupinu (NASA, Boeing, LM, ...)
To bych netvrdil. Dream Chaser vychazi z projektu, ktere byl vypracovavan v Rusku i v USA pod zastitou NASA. Takze zakladni vyvoj je ukoncen a jde jen o to cely projekt zrealizovat. Pokud jde o X-37B, tak ten ma na svedomi Boeing a X-37C by mel byt zvetsenou variantou pro lidske posadky. Oba projekty maji realnou sanci na realizaci.
Agamemnon - 6/4/2012 - 14:31
citace:
citace:Oba projekty mi připadají příliš "garážoví" a neprofesionální. Vyvinout takový prostředek je běh na dlouhou trať a tak je škoda, že nevidím za nimi nějakou velkou skupinu (NASA, Boeing, LM, ...)
To bych netvrdil. Dream Chaser vychazi z projektu, ktere byl vypracovavan v Rusku i v USA pod zastitou NASA. Takze zakladni vyvoj je ukoncen a jde jen o to cely projekt zrealizovat. Pokud jde o X-37B, tak ten ma na svedomi Boeing a X-37C by mel byt zvetsenou variantou pro lidske posadky. Oba projekty maji realnou sanci na realizaci.
imo:
dream chaser, ak ho zaplatí nasa, cez ccdev
a x-37c, ak ho zaplatí usaf
Ervé - 6/4/2012 - 15:11
Oba jsou jen návratové kabiny. Se záchrannou motorů, řídícího systému rakety, návratem velkého nákladu na Zem a jinými úsporami se počítat nedá, a při reálném počtu startů ročně? Zůstává výhoda klidnějšího návratu a přistání na dráze, myslím, že to je trochu málo.
yamato - 6/4/2012 - 15:23
citace:
Oba projekty mi připadají příliš "garážoví" a neprofesionální. Vyvinout takový prostředek je běh na dlouhou trať a tak je škoda, že nevidím za nimi nějakou velkou skupinu (NASA, Boeing, LM, ...)
myslel som ze rozhodujuce je, ci a za kolko ta vec lieta, nie ze aka skupina je za tym
Dragon je tiez garazovy a neprofesionalny... a je dost mozne ze bude vozit americke zadky na ISS, pretoze velke skupiny zaspali na vavrinoch, opite mliekom z vladneho cecikuAgamemnon - 6/4/2012 - 15:39
citace:při reálném počtu startů ročně?
2 - rotácia posádky amerického segmentu iss
kratas - 6/4/2012 - 15:44
citace:Oba jsou jen návratové kabiny. Se záchrannou motorů, řídícího systému rakety, návratem velkého nákladu na Zem a jinými úsporami se počítat nedá, a při reálném počtu startů ročně? Zůstává výhoda klidnějšího návratu a přistání na dráze, myslím, že to je trochu málo.
Pro vetsinu ukolu nic vic nepotrebujes. V jednoduchosti je sila.
Jan Bastecky - 6/4/2012 - 15:53
citace:
citace:Oba jsou jen návratové kabiny. Se záchrannou motorů, řídícího systému rakety, návratem velkého nákladu na Zem a jinými úsporami se počítat nedá, a při reálném počtu startů ročně? Zůstává výhoda klidnějšího návratu a přistání na dráze, myslím, že to je trochu málo.
Pro vetsinu ukolu nic vic nepotrebujes. V jednoduchosti je sila.
... ale jsi závislý na okolí. Pro reálnou misi potřebuješ nosič (man-rated) a celou infrastrukturu. Cenu a operativnost celého systému právě "dělá" infrastruktura.
Tohle je prostě jen záchranná kabina. Navíc zatím ani není hotová a nejsou k ní žádné přesné nákladové kalkulace ... Jan Bastecky - 6/4/2012 - 16:03
koukněte se na tyhle linky ohledně dalšího osudu STS:
citace:Oba jsou jen návratové kabiny. Se záchrannou motorů, řídícího systému rakety, návratem velkého nákladu na Zem a jinými úsporami se počítat nedá, a při reálném počtu startů ročně? Zůstává výhoda klidnějšího návratu a přistání na dráze, myslím, že to je trochu málo.
Pro vetsinu ukolu nic vic nepotrebujes. V jednoduchosti je sila.
... ale jsi závislý na okolí. Pro reálnou misi potřebuješ nosič (man-rated) a celou infrastrukturu. Cenu a operativnost celého systému právě "dělá" infrastruktura.
Tohle je prostě jen záchranná kabina. Navíc zatím ani není hotová a nejsou k ní žádné přesné nákladové kalkulace ...
Souhlasim. Ale pro provoz ISS nic vic nepotrebujes. Pak uz se bavis o ruznych ukolech, ktere je potreba plnit.
1. vynaseni nakladu k ISS,
2. doprava posadky k ISS,
3. vynaseni sond na obeznou drahu,
A tohle je 99% misi na obezne draze.
Pokud vim, tak to co rikas, byly napriklad mise (opravy) Hubblova teleskopu. A ty byly pokud vim 4 a nekolik misi budovani ISS.
Ale pak potrebujes dalsi modularni system, ktery bude tvorit kabina s infrastrukturou atd., ktery zajisti:
1. mise k mesici a dal,
2. slozitejsi ukoly na obezne draze (budovani stanic, oprava systemu na obezne draze atd.)
V pripade raketoplanu tahas pokazde 90tun balastu (okridleny kontejner, s robotickym ramenem, kabinou a zazemim.
Takovy system z ohledem na jeho cenu a vyuziti nebude v nejblizsi budoucnosti schopen provozovat jeden stat samostatne. Myslim si, ze by mel vzniknou v mezinarodni spolupraci. Kez by dali dohromady mozky Ruska a USA.
yamato - 6/4/2012 - 16:29
a na co? ziadny iny teleskop okrem HST nie je servisovatelny, resp. vsetky su prilis daleko. ISS je dostavana. Zatial nie je ziadny 20t naklad, co by bolo treba priviezt na zem.
Na druhu stranu, s malou kapsulou sa da letiet k ISS, ale aj na mesiac, asteroid alebo servisovat JWST. Nepilotovana kapsula a la Dragon zvladne doviezt na zem vysledky experimentov z ISS. Zo zvazanim celych satelitov sa uz nepocita.
Shuttle je proste prilis velky, tazky a prilis specializovany. Kapsuly su pruznejsie a efektivnejsie.
-=RYS=- - 6/4/2012 - 17:20
citace:Jen si postesknu, kdyz si predstavim, ze Obama zrusil projekt Constellation, v kterem byly proinvestovany miliardy (vcetne rampy na Cape Canaveral). A v roce 2010 schvalen projekt SLS. Takze se zacina od cisteho papiru. Tak za to bych nekoho postavil ke zdi a zastrelil. Za ty proinvestovany miliardy uz mohl byt novy pohon vyvinut.
SLS nebude, blizi se volby. Novej prezident propusti vedeni NASA a dosadi si tam sve lidi, aby nakonec zrusil projekt SLS a vytvoril si novej penezovod pro kapsy svych spratelenych firem.
Ukonci spoluprace s Muskem a dalsima, protoze by prezidentovo kamaradstoft-firmy z toho nic nemeli. Mozna, az by vstoupily do "vedeni" SpaceX atd..
Zlati komunisti.... Cinani a Rusove.
Jan Bastecky - 6/4/2012 - 17:41
citace: ...
Shuttle je proste prilis velky, tazky a prilis specializovany. Kapsuly su pruznejsie a efektivnejsie.
To je obráceně! Shuttle je velký, schopný, pružný a univerzální. Vzhledem ke zpoždění rozvoje využití kosmu proto zatím na hodně věcí stačí jednoduché kapsle.
Uvedu příměr: Pokud máte postavený barák, pak vám stačí jezdit do práce na kole. A můžete se přitom tvářit, že automobily a stavební stroje jsou zbytečně mohutné. Jenže to bude fungovat jen do té doby, než budete potřebovat přepravit něco většího. Skoro každý řemeslník jezdí dodávkou, protože se vyplatí mít v jednom vozidle partu pracantů i jejich nářadí a materiál. pospa - 6/4/2012 - 17:44
citace: SLS nebude, blizi se volby. Novej prezident propusti vedeni NASA a dosadi si tam sve lidi, aby nakonec zrusil projekt SLS a vytvoril si novej penezovod pro kapsy svych spratelenych firem.
Ukonci spoluprace s Muskem a dalsima, protoze by prezidentovo kamaradstoft-firmy z toho nic nemeli. Mozna, az by vstoupily do "vedeni" SpaceX atd..
Zlati komunisti.... Cinani a Rusove.
Mrzi mně, že tu někdo vzývá komunisty, minulé i ty současné ... přičítám to na vrub nižší orientaci v problematice.
SLS není prezidentský program, ale senátní - ten ho NASA nařídil zákonem a momentálně je s průběhem jeho plnění velmi nespokojen. Ano, Bolden se bude s největší pravděpodobností poroučet společně s Obamou, ale bude to právě kvůli tomu, že jsou senátoři nespokojeni s pomalým průběhem vývoje SLS. Ne president, ale senátoři prosazují mega projekt SLS, jelikož dodavatelské firmy jsou z jejich volebních obvodů. Obama, pokud by to bylo jen na něm, tak se obávám, že by státní financování jakékoli kosmonautiky přiškrtil na totální minimum....
... ale to jsme už dost OT
yamato - 6/4/2012 - 18:20
citace:
citace: ...
Shuttle je proste prilis velky, tazky a prilis specializovany. Kapsuly su pruznejsie a efektivnejsie.
To je obráceně! Shuttle je velký, schopný, pružný a univerzální. Vzhledem ke zpoždění rozvoje využití kosmu proto zatím na hodně věcí stačí jednoduché kapsle.
Uvedu příměr: Pokud máte postavený barák, pak vám stačí jezdit do práce na kole. A můžete se přitom tvářit, že automobily a stavební stroje jsou zbytečně mohutné. Jenže to bude fungovat jen do té doby, než budete potřebovat přepravit něco většího. Skoro každý řemeslník jezdí dodávkou, protože se vyplatí mít v jednom vozidle partu pracantů i jejich nářadí a materiál.
to plati len v pripade, ze si mozete dovolit aj osobne auto, aj nakladak. Ak oplieskate vsetky zdroje na ten nakladak, tak okrem dopravy niecoho velkeho raz rocne zistite, ze nakladakom do prace jazdit nemozete, na dovolenku takisto nie, deti do toho nenapchate a nakupy by ste museli robit na rok, aby sa to oplatilo
nakladaky su fajn, ked ich potrebujete. Ale castejsie budete potrebovat osobny automobil Konieckoncov, rusi si tiez poradili aj bez raketoplanu. A to mali stanicu skor nez vsetci ostatni...
Agamemnon - 6/4/2012 - 18:21
citace:Ano, Bolden se bude s největší pravděpodobností poroučet společně s Obamou
ale myslím, že tam 4 roky ešte bude... nejak neverím tomu, že by romney dokázal obamu poraziť - aspoň zatiaľ to na to nevyzerá, imo
kratas - 6/4/2012 - 18:23
citace:
To je obráceně! Shuttle je velký, schopný, pružný a univerzální. Vzhledem ke zpoždění rozvoje využití kosmu proto zatím na hodně věcí stačí jednoduché kapsle.
Uvedu příměr: Pokud máte postavený barák, pak vám stačí jezdit do práce na kole. A můžete se přitom tvářit, že automobily a stavební stroje jsou zbytečně mohutné. Jenže to bude fungovat jen do té doby, než budete potřebovat přepravit něco většího. Skoro každý řemeslník jezdí dodávkou, protože se vyplatí mít v jednom vozidle partu pracantů i jejich nářadí a materiál.
Shuttle je sice velký a univerzální ale drahy a neni pruzny. Opakovane tahas do vesmiru naklad, ktery ne vzdy vyuzivas na 100%.
Bohuzel pracuje porad s klasickymi motory, takze pri startu je to velka nadrz, ktera vynese na LEO v maximalnim pripade cca 1,5% sve startovni vahy a zazemi pokud ho vubec potrebujes. Atlas V a Delta IV vynaseji cca 3%.
Kdyz pouzivas primer k autu, je to jako bys mel auto bez jakekoliv pasivni i aktivni bezpecnosti, do ktereho se krome ridice uz nic jineho nevejde, protoze s sebou tahas nadrz, kterou spotrebujes behem cesty do prace a pak po navratu domu ho budes muset generalkovat.
Az bude nosic, ktery bude opakovane vynaset na obeznou drahu cca 25% sve startovni hmotnosti, bez nutnosti po kazdem startu prochazet kontrolou a vymenou dilu, tak bude situace trochu jina a budu s tebou souhlasit.
yamato - 6/4/2012 - 18:27
okrem toho, operacny priestor Shuttlu z vedeckeho hladiska su vlastne este horne zvysky atmosfery. Mal som za to ze chceme lietat do vesmiru
Shuttle je velky a pruzny. Ale jeho univerzalnost je limitovana vyskou nieco cez 500km, a to je na dobytie vesmiru trochu malo
Alchymista - 6/4/2012 - 22:02
yamato - To, že operačný priestor raketoplánu je v "horných vrstvách atmosféry" by som nevidel ako nejakú zvlášť veľkú chybu.
Kozmický koráb pre "lietanie vesmírom", ďalej ako na LEO, nepotrebuje mať aerodynamický tvar a konštrukciu, ktorá znáša vysoké zrýchlenia. Stačí "pavučinová" rámová konštrukcia a v nej zavesené všetky potrebné prvky - nádrže, pohon, energetické zdroje, priestory pre posádku, iný užitočný náklad... Aerodynamický tvar a konštrukcie pre vysoké zrýchlenia sú potrebné len na to, aby sa konštrukcia dostala cez atmosféru z gravitačnej jamy alebo naopak do nej zostúpila. Inak je to pre kozmický koráb či orbitálnu stanicu zbytočná záťaž.
Lenže akýkoľvek trochu väčší kozmický koráb či stanica, ktoré neprejdú cez atmosféru pomocou nosnej rakety, a neznesú vysoké zrýchlenia, sa musia postaviť/zostaviť až v prostredí, pre ktoré sú určené - vo vesmíre. A LEO je na takúto stavbu celkom dobré miesto - je už vo vesmíre, ale ešte relatívne blízko a chránené proti značnej časti kozmickej radiácie, ktorou môže stavbu a staviteľov nečakane ohroziť Slnko.
Orbitálnu stanicu i kozmický koráb možno stavať dvomi spôsobmi (alebo ich kombináciou) - vypustiť modul klasickou raketou, ktorý sa priblíži a pripojí k stanici, tak ako sovieti stavali Mir a ako prebehla počiatočná fáza stavby ISS a ako prebieha stavba ruskej časti stanice. Druhá možnosť je doviezť modul v raketopláne a pripojiť ho k už existujúcej časti stanice - tak ako postavili americkú časť ISS.
Hlavný rozdiel je v tom, že modul vynesený klasickou raketou musí obsahovať prvky, ktoré mu umožnia priblíženie a pripojenie k stanici - navigačný systém, pohonný a manévrovací systém, autonómne zásobovanie energiou atď. Po pripojení k budovanej konštrukcii však už tieto prvky obvykle predstavujú len "mŕtvu váhu" a najlepšie by ich bolo odstrániť. Pritom vôbec ide o nezanedbateľné hmotnosti - pri porovnaní modulov Destiny a Harmony dopravených raketoplánom a modulov Zarya a Zvezda vynesených klasickou raketou to pri porovnateľnom vnútornom objeme predstavuje rozdiel zhruba päť ton u každého modulu.
U rámovej konštrukcie, ako sú napríklad nosníky slnečných panelov ISS by bol rozdiel ešte väčší a pri stavbe bez pomoci kozmonautov "montérov" zrejme nerealizovateľný.
Práve v možnosti dopraviť na "stavenisko" maximálnu možnú hmotnosť "hlúpej" konštrukcie, ktorá je do konečnej formy zmontovaná súčasne dovezeným personálom, vidím hlavnú výhodu raketoplánu - raketoplán tu predstavuje dopravný prostriedok i "montážnu základňu", ktorá poskytuje všetko potrebné pre zabezpečenie života "montérov" i samotnej montáže.
To isté platí pre montáž "vnútorného" vybavenia modulov a zásobovanie staveniska kusovým materiálom. Kým raketoplán s celkovou hmotnosťou 100 ton je schopný dopraviť na stavenisko minimálne 10-15 ton (10-15%) kusového nákladu a vybavenia modulov plus potrebný personál, nákladná loď ATV dopravuje pri celkovej hmotnosti okolo 20,7 ton maximálne 7,7 tony nákladu (<37%) - zvyšok, celých 13 ton, je "nadbytočná" servisná časť, slúži "len a iba" na to, aby sa užitočný náklad dostal na stavenisko. Podobne H-II Transfer Vehicle má celkovú hmotnosť 16,5 tony a dopravuje maximálne 6 ton (<36%) nákladu, servisná časť má 10,5 tony. U Progressu predstavuje celková hmotnosť 7,2 tony, užitočný náklad 2,2-2,6 tony (30-36%), servisná časť 4,5-5 ton. Potrebný personál pre montáž a prekládku nákladu dovezeného nákladnou loďou musí byť dopravený na stavenisko ďalšou pilotovanou loďou.
Problémom raketoplánu STS teda nebola jeho samotná koncepcia, ani systém pohonu, ale spôsob jeho využitia a technickej obsluhy po väčšinu doby jeho prevádzky.
Po technickej stránke síce zamrzol v čase a bol do istej miery "nedotiahnutý", ale hlavnou príčinou jeho relatívneho neúspechu a konca boli politické rozhodnutia.
[Upraveno 06.4.2012 Alchymista]
yamato - 7/4/2012 - 10:14
Alchymista, ja som netvrdil ze raketoplan ma lietat za LEO a samozrejme chapem ze vo vesmire netreba kridla atd. Len som narazal na to ze shuttle nebol "univerzalny" v tom zmysle, ze by sa s nim dalo hocico. Bol to skvely nakladak pre dopravu zem-LEO, to sa mu neda upriet, ale pre vyskum za LEO potrebujeme viac nez nakladak. A shuttle bol bohuzial univerzalny a efektivny hlavne v odsavani penazi, takze na to "viac" uz ziadne peniaze neboli.
Idealne by bolo keby shuttle dokazal fungovat tak efektivne, ze by ostali peniaze na ine prostriedky, napr. na orion. Pritom ET, SRB a ine komponenty shuttlu mohli skvelo posluzit aj pre Orion a jeho misie. Lenze to by museli niektore veci fungovat inak a s inymi motivaciami...
Jiří Hošek - 7/4/2012 - 10:28
citace:Jen si postesknu, kdyz si predstavim, ze Obama zrusil projekt Constellation, v kterem byly proinvestovany miliardy (vcetne rampy na Cape Canaveral). A v roce 2010 schvalen projekt SLS. Takze se zacina od cisteho papiru. Tak za to bych nekoho postavil ke zdi a zastrelil. Za ty proinvestovany miliardy uz mohl byt novy pohon vyvinut.
Zmiňovaná "rampa" bude využita v projektu SLS. Stejně tak 5-seg SRB, avionika, Orion, J2X,... atd.
Jiří Hošek - 7/4/2012 - 10:33
citace:
citace:takže, když to shrnu, tak STS nikdy nedosáhl na teoretickou nosnost nákladu 29 tun, jednou "snad" 20 tun, a jednou 17 tun, jinak dalších cca 15O letů létal vlastně poloprázdný ...
To můžete rovnou říct, že v Sojuzu odvezete na LEO jen 70kg nákladu, když celý zbytek lodi nebudete počítat ...
Náklad v kabině Space Shuttle se nezapočítává, proč by se tedy měl počítat náklad v kabině Sojuzu? Při použití Davidovy logiky mi vychází nula, protože vše je balast. Zbycho - 7/4/2012 - 10:45
citace:Jen si postesknu, kdyz si predstavim, ze Obama zrusil projekt Constellation, v kterem byly proinvestovany miliardy (vcetne rampy na Cape Canaveral). A v roce 2010 schvalen projekt SLS. Takze se zacina od cisteho papiru. Tak za to bych nekoho postavil ke zdi a zastrelil. Za ty proinvestovany miliardy uz mohl byt novy pohon vyvinut.
Tak to ale přeci vůbec není, nezačíná se z čistého papíru. Využívá se předešlí vývoj, technologie, zkoušky, co bylo vymyšleno pro minulý projekt, občas se mění jen názvy...
Radek2 - 10/4/2012 - 10:55
citace:Neví někdo z vás, co způsobilo závadu na baterii při misi STS-83?
V debatách o (ne)užitečnosti raketoplánu nějak zapadl tenhle dotaz.
Docela by mě to taky zajímalo, ale odpověď neznám...
Jan Bastecky - 10/4/2012 - 13:33
citace:
citace:Neví někdo z vás, co způsobilo závadu na baterii při misi STS-83?
V debatách o (ne)užitečnosti raketoplánu nějak zapadl tenhle dotaz.
Docela by mě to taky zajímalo, ale odpověď neznám...
Take mne to zajimalo, nicméně přesnou příčinu se nepodařilo zjistit.
Podle "STS-83 Space Shuttle Mission Report" a dalších zdrojů situace za letu teoreticky odpovídala kontaminaci článků nějakým prachem, nebo krystalky. Proto byl během letu proveden "průplach" článku, který situlaci zlepšil ale nevyřešil.
Po přistání byl problematický palivový článek č.2 odeslán výrobci na testy. Při nich se nenašla žádná přímá příčina, nicméně skupina 20 sousedících buněk vykazovala překročené hodnoty vnitřního odporu. článek byl vyměněn a do předstartovních testů bylo přidáno měření této hodnoty společně s kritériem pro uznání letuschopnosti. Problém je katalogizován pod id: STS-83-V-01.
(mimochodem se měnil i palivový článek č.1 z důvodu dosažení plánované životnosti 2400hodin). Jan Bastecky - 10/4/2012 - 13:55
citace:
citace:
citace:Neví někdo z vás, co způsobilo závadu na baterii při misi STS-83?
V debatách o (ne)užitečnosti raketoplánu nějak zapadl tenhle dotaz.
Docela by mě to taky zajímalo, ale odpověď neznám...
Take mne to zajimalo, nicméně přesnou příčinu se nepodařilo zjistit.
Podle "STS-83 Space Shuttle Mission Report" a dalších zdrojů situace za letu teoreticky odpovídala kontaminaci článků nějakým prachem, nebo krystalky. Proto byl během letu proveden "průplach" článku, který situlaci zlepšil ale nevyřešil.
Po přistání byl problematický palivový článek č.2 odeslán výrobci na testy. Při nich se nenašla žádná přímá příčina, nicméně skupina 20 sousedících buněk vykazovala překročené hodnoty vnitřního odporu. článek byl vyměněn a do předstartovních testů bylo přidáno měření této hodnoty společně s kritériem pro uznání letuschopnosti. Problém je katalogizován pod id: STS-83-V-01.
(mimochodem se měnil i palivový článek č.1 z důvodu dosažení plánované životnosti 2400hodin).
... ještě doplním informaci o výkonech jednotlivých článků po odpojení palivového článku č.2. Odběry byly následující:
fuel cell č.1: napětí 29,3V při odběru 286A
fuel cell č.3: napětí 29,4V při odběru 336A Ervé - 11/4/2012 - 06:40
Problém s Orionem/MPCV je v tom, že je taky trochu velký - samotná kabina má 10 t a 20m3 přetlakovaného prostoru, Apollo CM mělo 5,5 t a 10,5 m3 (6 m3 využitelný). S 5 t servisní sekcí a 5 t paliva jste na 20 t lodi, a máte problém s nosičem pro LEO - je drahý. Snažit se udržet logistiku STS bez letů STS je na houby - jen udržení zaměstnanosti. SLS o 70 t vypadá rozumně, ale počet startů při reálném rozpočtu NASA bude tak nízký, že se nemůže vyplatit. Falcon IX/H/Dragon jsou poloviční, a moderní technologie, takže výrazně levnější - zůstanou peníze na samotné kosmické lodě a výpravy.
vk - 11/4/2012 - 11:12
citace:
... ještě doplním informaci o výkonech jednotlivých článků po odpojení palivového článku č.2. Odběry byly následující:
fuel cell č.1: napětí 29,3V při odběru 286A
fuel cell č.3: napětí 29,4V při odběru 336A
Mohl bych poprosit o odkaz na zdroj? Díky. Jan Bastecky - 11/4/2012 - 11:44
citace:
citace:
... ještě doplním informaci o výkonech jednotlivých článků po odpojení palivového článku č.2. Odběry byly následující:
fuel cell č.1: napětí 29,3V při odběru 286A
fuel cell č.3: napětí 29,4V při odběru 336A
Mohl bych poprosit o odkaz na zdroj? Díky.
Toto pochází z "STS-83 Space Shuttle Mission Report" (je tam několik stránek podrobností - stránky 18 až 22). Text je dostupný online například zde:
citace:Problém s Orionem/MPCV je v tom, že je taky trochu velký - samotná kabina má 10 t a 20m3 přetlakovaného prostoru, Apollo CM mělo 5,5 t a 10,5 m3 (6 m3 využitelný).
Apollo vs Orion
feature=related Ervé - 13/4/2012 - 06:34
Orion je prostě loď pro 6 lidí, jenže k čemu ji teď stavět, když nejbližších 10-15 let bude stačit loď pro 4 lidi.
mrf - 13/4/2012 - 10:10
citace:Orion je prostě loď pro 6 lidí, jenže k čemu ji teď stavět, když nejbližších 10-15 let bude stačit loď pro 4 lidi.
se spoustou informací od havárii raketoplánu Columbia i o plánovaných, provedených a zrušených modernizacích STS.
Ervé - 13/4/2012 - 14:19
citace:Místo dvou lidí se dá leccos odvéz nahoru a také zpátky na zem.
Jenže Orion kromě 6 lidí má dalších 9 m3 objemu pro systémy, vybavení a zásoby - Apollo mělo 3,7 m3, takže 4-5 m3 u Orionu se dá využít pro dopravu dalšího nákladu (nepotřebného pro posádku), případně pro 2 další osoby.
-=RYS=- - 15/4/2012 - 03:18
Uz aby dokoncili Skylon1 nebo MAKS.
friendly_allien - 15/4/2012 - 21:33
citace:Uz aby dokoncili Skylon1 nebo MAKS.
... to ještě hodně dlouho nebude lítat. Jestli vůbec!
Mám jeden (možná hloupý) dotaz. Jak končily vnější nádrže raketoplánu po odhození?
1) Zcela shořely v atmosféře?
2) Částečně shořely a jen nevelké zbytky dopadly do oceánu?
3) Ohořely jen v malé míře a téměř celé dopadly do oceánu?
Agamemnon - 20/2/2013 - 22:44
po rýchlom googlení:
3 - až na to, že sa rozpadli (zlomili) pred dopadom
VH - 20/2/2013 - 23:11
citace:po rýchlom googlení:
3 - až na to, že sa rozpadli (zlomili) pred dopadom
Nebyla by nějaká fotodokumentace?
Já jsem v různých zdrojích našel toto:
Vnější nádrž se odděluje ještě před dosažením oběžné rychlosti a při návratu zpět v atmosféře zaniká.
Při průletu atmosférou vnější nádrž shoří.
Odhodená nádrž ET pokračuje v lete po balistickej suborbitálnej dráhe a zaniká v atmosfére.
Nádrž ET není znovupoužitelná a po vypotřebování pohonných látek zaniká v atmosféře.
Agamemnon - 20/2/2013 - 23:27
foto neviem, asi nie... oni ich nevytahovali, pokial viem..
nejaka nasa doku:
science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/et.html
"When the SSMEs are shut down, the ET is jettisoned, enters the Earth's atmosphere, breaks up, and impacts in a remote ocean area. It is not recovered."
teda (volne):
"po vypnuti ssme, et je odhodeny, vstupi do atm., rozlomi sa a dopadne do odlahnej oblasti oceanu. nevylovi sa."
pozn.: et = external tank, tj. ta hlavna nadrz sts
Alchymista - 20/2/2013 - 23:49
citace:Jak končily vnější nádrže raketoplánu po odhození?
1) Zcela shořely v atmosféře?
2) Částečně shořely a jen nevelké zbytky dopadly do oceánu?
3) Ohořely jen v malé míře a téměř celé dopadly do oceánu?
Agamemnon uviedol štvrtú možnosť - rozpad a "obhorenie".
ET bola pomerne veľký, ale zároveň relatívne ľahký objekt, s malým prierezovým zaťažením, takže pomerne rýchlo strácala rýchlosť. Ale zároveň nemala dostatočnú pevnosť na to, aby prežila vstup do hustejších vrstiev atmosféry v "nevhodnej polohe" a tvar jej zasa príliš neumožňoval zaujať nejakú "vhodnú" polohu bez riadenia.
Dosť mohol osud nádrže ET záležať aj na tom, koľko paliva v nádržiach zostalo - pri aerodynamickom ohreve počas reentry sa palivo rýchlo odparilo a tlakovalo nádrž zvnútra - pritom na nejak veľké pretlaky nebola stavaná.
Stav nádrže krátko pred dopadom sa teda zrejme líšil prípad od prípadu - od "takmer kompletnej", len obhorenej až po úplne roztrhanú aerodynamickými silami a ohorenú kompletne zvonku i z vnútra. Neriadený a nebrzdený dopad na hladinu bol samozrejme vždy deštruktívny a nádrž, pokiaľ aj zostala po prielete atmosférou celá, rozbil.
Na nete som zopár obrázkov častí nádrží ET vyplavených na rôzne pobrežia videl. Vždy to boli "trosky" a časti nádrže, nikdy nádrž "kompletná" takže je dosť dobrý dôvod sa domnievať, že sa nádrž rozpadla na časti ešte vo vzduchu.
Stojí za poznámku, že nádrž zanikala 50-80 minút po štarte, spravidla nad Tichým oceánom.
Bolo uskutočnených aj niekoľko kampaní na pozorovanie zániku ET v atmosfére (pri lete STS-125 určite). Existujú tiež zábery odhodenej ET z raketoplánu - lenže z raketoplánu nemôže byť videný celý let a zánik ET, pretože ET začne pomerne rýchlo - po 15-20 minútach - za raketoplánom zaostávať a zmizne za horizontom (alebo aspoň zo zorného poľa kamier na raketopláne). Zábery z raketoplánu ukazujú, že nádrž po odhodení neletí stabilne v jednej polohe, ale sa rôzne prevaluje a otáča
[Upraveno 21.2.2013 Alchymista]
VH - 21/2/2013 - 22:33
Ktorú fotku mala bledá tvár na mysli? Po kliknutí na link sa zobrazí prvá strana a za ňou nasleduje ďalších 707 strán. Napíšte aspoň číslo strany.
VH - 22/2/2013 - 18:26
citace:
citace:ten link je chybný, nie? hádže ma to na titulku
ide o príspevok na blogu, ktorý popisuje celú cestu et-134 (od výroby po odhodenie z sts-130)... aj keď myslím, že na tom obrázku et-134 nie je, ale nejaký iný...
ale prečo je nad zemou neviem (možno len smer fotky je taký)... pokiaľ viem, tak všetky štarty išli smerom nad vodu...
ales - 22/2/2013 - 21:06
Domnívám se, že ta fotka bude z přeletu na západní Evropou. Nad Velkou Británii raketoplán přilétal cca 10 minut po odhození ET (samotné odhození probíhalo vždy nad Atlantikem). V té době ještě raketoplán neměl za sebou žádný motorický manévr, takže vzájemná vzdálenost k odhozené nádrži mohla být jen ve stovkách metrů, maximálně v jednotkách kilometrů. Předpokládám, že z té doby pochází i zmiňovaná fotka. Je to ale jen moje úvaha bez konkrétních písemných podkladů.
Píše se v ní:
Ministr obrany maršál Dmitrij Ustinov nařídil, aby zařízení L-1 použili proti americkému raketoplánu. Když 10. října 1984 přelétával nad Balchašským jezerem Challenger STS-41G, personál zkušební základny Saryšagan ho ozářil slabým laserovým paprskem. Sedmičlenná posádka ke své hrůze zjistila, že vypadla palubní elektronika a měla pocit oslepení – podrobnosti nebyly zveřejněny. Ustinov tím chtěl Američany varovat, aby upustili od zbrojení ve vesmíru.
Nevíte o tom něco bližšího?
Přijde mi to dost pochybné, ale na druhou stranu pan Pacner je podle mě velmi kvalitní autor...
Pacner a kvalitní autor? To záleží, co člověk čeká od literatury faktu. Pokud napětí a černobílý příběh, tak jistě ano. Pokud objektivitu a pravdu, tak to sotva.
Machi - 27/3/2013 - 22:34
Dle Stevena Zalogy (který o tom napsal do Jane's) ta zkazka pochází od sovětů (http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=3148.15). Kdo ví jak to je.
Faktem ale je, že laser s relativně nízkým výkonem může maximálně oslepit star trackery či vědecké kamery, ale sotva vypadne palubní elektronika. A pokud by vypadla elektronika kvůli dočasnému výpadku star trackerů, je sama o sobě stroji nebezpečná více než ruský laser.
Wendy - 14/5/2014 - 21:51
Potřeboval bych poradit s manévry motorů OMS.
Někde se píše, že na finální dráhu raketoplán navedly manévry OMS-1 (cca 10 minut po startu) a OMS-2 (cca 45 minut po startu), u některých misí údaj o OMS-1 chybí. Vypadá to, jakoby byl uskutečněn jen manévr OMS-2.
Při některých letech zase OMS pracovaly ještě v době, kdy běžely i SSME.
A co OMS-3 a OMS-4? Jednalo se o manévry během přistávacího manévru, nebo o změny dráhy na orbitě?
I samotné technické údaje o motorech (rozměry, hmotnost, tah, kapacita nádrží...) se pomalu v každém zdroji liší...
Jsem z toho poněkud zmatený. Nemáte nějaký spolehlivý a ověřený zdroj?
Díky moc
yamato - 14/5/2014 - 22:07
k manevrom len uplne vseobecne - myslim ze neexistoval nejaky "do kamena vytesany" postup navedenia na drahu, niekedy boli dva zazehy OMS, inokedy len jeden cirkularizacny, a viem tiez o letoch kedy sa OMS zapalovali uz pocas prace SSME (pri tazkych nakladoch). Na nete sa da vyhladat aky bol obvykly postup, ale neber to ako mantru. STS bol v tomto pomerne pruzny
pospa - 14/5/2014 - 23:12
Přesně jak píše yamato, STS využíval motory OMS k manévrování poměrně rozmanitým způsobem. Je dobré si připomenout i to, že ne vždy byl raketoplán naveden na kruhovou pracovní dráhu a zejména u vojenských letů se pohyboval po eliptických drahách, viz např. STS-33.
Průběhy všech misí, včetně zmínky o OMS manévrech, máme zaznamenané tady: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/minule.htm
APU zajišťovaly:
- naklánění motorů SSME
- ovládání aerodynamických prvků
- vysunutí podvozku
- ovládání předního podvozkového kola
- podvozkové brzdy
Tomu rozumím, jen mi není jasné, zda se aerodynamické prvky používaly i během startu? Řekl bych, že ano, ale nejsem si jist.
Dalším funkcím APU moc nerozumím:
- ovládání pohonných ventilů? To zavíraly/otevíraly přívod paliva a tak?
- protiskluzové zařízení? Co to přesně bylo?
- umístění SSME po přistání? To bylo nějaké "zaparkování" motorů v základní pozici?
- zatahování hadic s kapalným kyslíkem a vodíkem? Jak přesně probíhalo? To se po oddělení vnější nádrže hadice (jejich část) zatáhla do orbiteru pod nějaký kryt?
Ještě najkou další funkci zastávaly APU?
Díky za každou odpověď.
Wendy - 4/3/2016 - 07:12
Dá se někde dohledat hmotnost užitečného zatížení, které vynášely raketoplány během jednotlivých misí?
Zajímalo by mě, jaký nejtěžší a naopak nejlehčí náklad vynesly raketoplány na oběžnou dráhu.
Něco jsem našel třeba na anglické Wikipedii, ale není to u všech letů a na stránkách NASA jsem to zatím nějak neobjevil.
Díky
David - 4/3/2016 - 07:34
Asi bude problém u vojenských letů, tam asi váha nebude přesná. Též by mne to zajímalo, ovšem po odečtení upevňovacích a vypouštěcích zařízení instalovaných v nákladovém prostoru. Měl by to být jen čistý náklad umístěný v nákladovém prostoru. Též by měly být odečteny zkušební lety bez nákladu.
Odhaduji, že průměr bude pod 20 tun !
Pokusim se to napsat jednoduše:
APU/HPU jsou turbinove hydraulicke pumpy. Jsou pohanene spalovanim hydrazinu. Spaliny točí turbínkou (pri nominalnim vykonu 100% jsou otacky 72000ot/min) a ta pohani čerpadlo hydraulické kapaliny. Hydraulicka kapalina pracuje při nominalnim tlaku 210 atmosfer (3050psi) a pouzivaji se k ovladani silovych prvku.
Na systemu STS je techto pump několik.
Na kazdem SRB motoru jsou dve jednotky (dvojita zaloha) a oznacuji se HPU. Jsou nainstalovany zevnitr na "sukynce" kryjici tryskou SRB motoru. Jejich hlavnim ucelem je naklaneni trysky SRB motoru ve dvou osach. Po pristani se cely prstenec chranici trysku "sukynka" oddeluje od SRB motoru, kontroluje a znovu pouziva. HPU maji zivotnost 20 startu.
Vlastni orbiter ma 3 jednotky oznacovane APU (trojnasobna zaloha). Hydraulikou jsou ovladany vsechny aerodynamicke plochy, naklapeni hlavnich motoru raketoplanu a ovladani podvozku a nekolik dalsich drobnosti. Startuji se 5 minut pred startem a vypinaji po dosazeni orbity (po manevru OMS-1). Pri sestupu se startuji pred zahajenim brzdiciho zazehu a vypinaji az po pristani. Vyfuk z APU je umisten na vrchu tela orbiteru pred smerovym kormidlem (pokud se podivate na infracervene zabery pristani, tak je videt odfukovany jak z parni lokomotivy ... ;-) )
Toxicita hydrazinu byla i duvodem, proc kazdy raketoplan po pristani nejprve obchazeli technici v bilych protichemickych oblecich. Teprve po kontrole vzduchu a vypnuti APU mohli prijed pomocne vozy a vystupovat astronauti.
Behem zivota raketoplanu probehlo nekolik modifikaci APU. Jednak byla zvysena zivotnost, dale odstraneno vodni chlazeni mazaciho oleje APU a upraveno chlazeni hydraulicke kapaliny. Tyto modifikace byly postupne vymeney na letovych orbiterech. Bylo vyvinuta i nova verze celeho systemu, kde nektere plochy (napriklad smerovka) byly ovladany primo elektromotorem s niobovym rotorem a tam diky snizeni naroku na APU byly nahrazeny elektrickym cerpadlem. Cimz by doslo ke zvyseni spolehlivosti a kompletni eliminaci hydrazinu na orbiteru. Tahle kompletni vymena prosla vsechny pozemni testy ale uz nebyla namontovana na letove exemplare. Nakonec byla pouzita na X37B. HonzaB - 4/3/2016 - 18:59
... ještě to vezmu po otázkách:
Tomu rozumím, jen mi není jasné, zda se aerodynamické prvky používaly i během startu?
- ANO ovládaly naklánění motorů a aerodynamických ploch
ovládání ventilů? (nevím, co míníte slovem "pohonné ventily")
- NE. ventily se ovládaly motoricky elektřinou
To zavíraly/otevíraly přívod paliva a tak?
- NE
protiskluzové zařízení? Co to přesně bylo?
- pravděpodobně se myslí funkce ochrany před skluzem stranou při přistání (v důsledku bočního větru, nebo při poškození pneumatiky předního kola při přistání). Ochranný systém byl součástí ovládání předního kola.
umístění SSME po přistání? To bylo nějaké "zaparkování" motorů v základní pozici?
- ANO
zatahování hadic s kapalným kyslíkem a vodíkem?
- NE.
Jak přesně probíhalo? To se po oddělení vnější nádrže hadice (jejich část) zatáhla do orbiteru pod nějaký kryt?
- systém oddělení by poměrně komplikovaný a zálohovaný (protože náhlé uvolnění, nebo uzavření přívodu paliva by bylo kritické pro motory SSME). Nicméně hadice byly součástí nádrže a na orbiteru se pouze zavírali ventily a celek překryly dvířka s tepelnou ochrannou
JiříHošek - 4/3/2016 - 19:16
citace:Zajímalo by mě, jaký nejtěžší a naopak nejlehčí náklad vynesly raketoplány na oběžnou dráhu.
Jen připomínám, že hmotnosti většiny nákladů STS uváděl A.Vítek ve své SPACE-40. Po osobní dohodě s A.Vítkem jsem tyto údaje převzal i do svojí MEK. Na stránce http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/minule.htm jsou z posledního sloupce (náklad, experimenty) odkazy na popis nákladu, kde jsou většinou rozepsány i hmotnosti nákladu (ale ne úplně vždy). Kdo chce, může z toho "vyzobat" potřebné informace pro celkové zhodnocení hmotností nákladu STS. Mě se do toho ale nechce, takže to rozhodně dělat nebudu.
Wendy - 14/3/2016 - 13:12
citace:Jen připomínám, že hmotnosti většiny nákladů STS uváděl A.Vítek ve své SPACE-40. Po osobní dohodě s A.Vítkem jsem tyto údaje převzal i do svojí MEK. Na stránce http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/minule.htm jsou z posledního sloupce (náklad, experimenty) odkazy na popis nákladu, kde jsou většinou rozepsány i hmotnosti nákladu (ale ne úplně vždy). Kdo chce, může z toho "vyzobat" potřebné informace pro celkové zhodnocení hmotností nákladu STS. Mě se do toho ale nechce, takže to rozhodně dělat nebudu.
Díky moc za rady, většinou se tam dá najít to, co potřebuju.
Ještě jeden dotaz: není nějaký seznam odkladů startů raketoplánů? Konkrétně který start byl nejvíckrát odložen?
Wendy - 7/4/2016 - 08:18
citace:
citace:Zajímalo by mě, jaký nejtěžší a naopak nejlehčí náklad vynesly raketoplány na oběžnou dráhu.
- nejvíce odkladů (šest) měly mise STS-61C a STS-73
- nejtěžší zařízení (jedna část/komplet) byla observatoř Chandra
- adepty na celkový nejtěžší užitečný náklad mám tři: STS-41, STS-93 a STS-51L.
Hodnoty se podle různých zdrojů liší, obvykle se udávají mezi 22 až 24 tunami, jeden tvrdí 28,5 tuny, což mě přijde moc a jeden udává nesmyslný údaj přes 83 tun.
Momentálně pátrám po nejtěžším nákladu, sneseném z oběžné dráhy zpět na Zemi. Kdyby někdo věděl, napoví?
Díky moc
JiříHošek - 7/4/2016 - 21:38
citace:
- nejtěžší zařízení (jedna část/komplet) byla observatoř Chandra
- adepty na celkový nejtěžší užitečný náklad mám tři: STS-41, STS-93 a STS-51L.
STS-41 sonda Ulysses včetně urychlovací jednotky - podle L+K 7/91 celkem 19 969 kg
STS-93 observatoř Chandra - 22 753 kg
SLS-51L havaroval při startu s družicemi TDRS-B (její hmotnost nevím, ale např. TDRS-F z STS-54 měla podle L+K 22/93 i se stupněm IUS hmotnost 17 353 kg) a Spartan (cca 1,0 až 1,3 tuny)
Nejtěžším užitečným nákladem vyneseným raketoplány byl samozřejmě americký segment ISS (postupně po částech).
citace:Momentálně pátrám po nejtěžším nákladu, sneseném z oběžné dráhy zpět na Zemi. Kdyby někdo věděl, napoví?
Nevím, jestli za náklad snesený z oběžné dráhy považujete i laboratoř Spacelab, která byla po celou dobu letu upevněná v nákladovém prostoru raketoplánu. Např. STS-9 snesl Spacelab o hmotnosti 12 tun, hmotnost raketoplánu v okamžiku zastavení na přistávací dráze činila 99 983 kg (L+K 5/84).
Tato hmotnost raketoplánu při zastavení byla překonána při STS-32 hodnotou 103 571 kg (L+K 18/90), kdy snesená družice LDEF měla hmotnost "jen" 9 600 kg, ale další hmotnost představoval přípravek pro uložení LDEF v nákladovém prostoru a vypouštěcí zařízení pro vynesenou družici Syncom. LDEF byla nejtěžší družicí snesenou z oběžné dráhy.
David - 8/4/2016 - 04:34
Obecně lze tedy konstatovat, že průměrný náklad vynesený na LEO v nákladovém prostoru byl hluboce pod 20 tun. Snesený při ojedinělých letech kolem 10 tun, pokud by se počítal průměr při všech letech tak se obávám že by to nebyly ani dvě tuny. Do užitečného zatížení bych nezapočítával doplňkové konstrukce pro uchycení nákladu, neb na klasických raketách jich není třeba.
Ekonomickým stimulem vývoje raketoplánu bylo skokové snížení ceny za 1 kg dopravený na LEO v nákladovém prostoru. Někde ve starém L+K jsem viděl tabulku srovnávající cenu za 1 kg vynesený na LEO, kde ze stávajících nosičů, pokud mne paměť neklame, byl na tom nejhůře Vanguard, nejlépe Saturn-5, tehdy prognózovaný raketoplán na tom byl ještě minimálně o řád lépe než Saturn-5. Nepamatuji se, zda to byla výslovně čistá váha v nákladovém prostoru.
Bylo by zajímavé obdobně porovnat za kolik se dnes dopravuje na LEO 1kg se Saturnem-5 a raketoplánem v nákladovém prostoru.
Ervé - 8/4/2016 - 07:41
Těžký se vracel se všemi Spacelaby a hlavně při 16 denních letech se zásobníkem EDO. Navíc by se měl počítat do nákladu každý člen posádky od čísla 5.
martinjediny - 8/4/2016 - 08:19
citace:Těžký se vracel se všemi Spacelaby a hlavně při 16 denních letech se zásobníkem EDO. Navíc by se měl počítat do nákladu každý člen posádky od čísla 5.
a preco nie od cisla 2?
1/ posadka nie je len hmotnost posadky, ale aj zasob, podpory zivota,..
2/ takto sa dostaneme k nezmyselnostiam
jednoducho raketoplan bol pre xy osob a xz nakladu
prepocitavat osoby na naklad a naklad na osoby je nezmysel.
PS
aj ked tu bola uz aj opacna uvaha, prepocitat naklad na osoby.
ako "autobus" tam vysiel raketoplan velmi dobre
raketoplan potreboval vozit tovar za 10.000-20.000/kg
u konkurencie
naklad stoji 4.000/kg
kozmonaut 40.000/kg
Wendy - 8/4/2016 - 11:27
U toho užitečného zatížení mě zajímá vše, co s sebou raketoplán "vezl nahoru" a je započítáno do kolonky "payload". Tudíž nejen samotné družice, ale i jejich urychlovací stupně, zařízení, sloužící k jejich uchycení v nákladovém prostoru apod. Zjednodušeně vše, co bylo v nákladovém prostoru. A předpokládám, že se do toho započítávaly i experimenty, uložené jinde. Posádka asi ne...
Zajímá mě náklad během jednoho letu, tudíž z komponent ISS vždy jen ta, co byla aktuálně na palubě.
Co se týče nákladu, sneseného dolů, měl jsem na mysli "něco", co s raketoplánem nestartovalo, ale "ulovil" to na oběžné dráze a snesl dolů. Spacelab či Spacehab nepočítám.
Pokud jsou moje informace správné, tak kromě některých věcí z ISS "svezl" raketoplán dolů jen tři družice: PALAPA, WESTAR a LDEF.
Podle už zmíněné tabulky jsc.nasa.gov/history/reference/TM-2011-216142.pdf byla kompletní sestava raketoplánu (Challenger + ET + 2x SRB) nejtěžší při startu mise STS-51L (2 054 216 kg), stejně tak jako její náklad (23 898 kg).
Nejvíce vážil při návratu raketoplán Columbia při návratu z mise STS-83 (106 785 kg).
Nejtěžší objekt tak bude asi to LDEF, případně něco z ISS...
HonzaB - 8/4/2016 - 12:12
citace:Těžký se vracel se všemi Spacelaby a hlavně při 16 denních letech se zásobníkem EDO. Navíc by se měl počítat do nákladu každý člen posádky od čísla 5.
... a proč ne od čísla 0, když raketoplán umí letět i automaticky?
... ale vážnější chyba ve Vaší úvaze je pominutí synergického efektu současného letu nákladu, posádky a potřebného "dílenského vybavení". Pokud budete chtít něco postavit na LEO, a budete posílat náklad a "astronauty-montéry" samostatně, tak musíte všechno vybavit různými stykovacími prvky, zásobami energie, řídícími a navigačními systémy, motory a palivem pro ně. Budete muset i sychronizovat dva starty různých raket, atd ...
Například AMS2 i Hubble mají zhruba stejně velké a náročné vědecké vybavení. Ovšem AMS2 je desetkrát menší a stál pětinu nákladů, protože využívá support ISS. Hubble si všechno zajišťuje sám.
Vezměte si analogii s běžným pozemským provozem: osobním autem/autobusem/vlakem/taxíkem pojedete pouze pokud máte všude kolem postavenou infrastrukturu (silnice, benzinky, hotely, ...) vezete si jen pár osobních věcí. Pokud se jede něco budovat, pak vždy téměř jede posádka s nákladem (i proto je taková obliba dodávek a kombíků a jeden z hlavních ůdajů rodinného auta je velikost zavazadlového prostoru). A potřebujete i kapacitu na dopravu oběma směry. Na zřídkavé extra náklady si pak objednáte drahý kamión a jeřáb na opravdu velké a těžké věci.
Proto pro lety k ISS (kde je dostupná infrastruktura) stačí něco třídy Dragon/CST100/Cygnus. Pokud chcete ale dělat rozvoj tak potřebujete nějaký raketoplán.
Pokud dumáte o nějakém planetoletu, tak je šikovné vyvézt velké bloky jednorázovou raketou. Ovšem stejně je musíte nějak dát na LEO dohromady. Tedy buď každý modul vybavit stykovacím uzlem, robotickou rukou, motory, řízením, palivem, ... nebo opět použít montéry s raketoplánem. Takovouhle úvahu vidím za klíčovou.
Ohledně maximální nosnosti ještě poznámka: přesná hodnota nosnosti není klíčová, ale v pozemské logistice se dost prosazují rozměry a hmotnost europalety a standardního kontejneru. Použité rozměry a hmotnosti těchto přepravních jednotek dobře korespondují s měřítkem člověka a jím používaných věcí. Proto očekávám, že i v kosmu se časem ustálí podobné dopravní jednotky ... ;-) Alchymista - 8/4/2016 - 23:33
Zaujímavý film - celá operácia na vyzdvihnutie SRB po lete
Konkrétne po lete STS-133, Discovery, 24.2.2011
[Upraveno 08.4.2016 Alchymista]
Wendy - 12/4/2018 - 11:29
Zdravím
Neví někdo z vás, jaké zařízení bylo použito při nakládání raketoplánu na jeho letadlový nosič ve White Sands po misi STS-3?
Jednalo se o Orbiter Lifting Fixture nebo o mobilní verzi Mate-Demate Device?
Mám dojem, že jsem kdysi někde četl, že to bylo Orbiter Lifting Fixture (OLF), ale zaboha to teď nemůžu najít. Navíc třeba podle anglické Wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/Mate-Demate_Device
se OLF používalo jen na letecké základně Vandenberg a pak v Palmdale.
Takže spíš mi to sedí na tu mobilní verzi, ale nejsem si jistý...
JiříHošek - 12/4/2018 - 20:11
citace:jaké zařízení bylo použito při nakládání raketoplánu na jeho letadlový nosič ve White Sands po misi STS-3?
Dva jeřáby a zvedací konstrukce.
Wendy - 23/4/2018 - 13:13
citace:
citace:jaké zařízení bylo použito při nakládání raketoplánu na jeho letadlový nosič ve White Sands po misi STS-3?
Dva jeřáby a zvedací konstrukce.
Díky moc za odpověď!
Podařilo se mi dohledat ten článek, podle kterého jsem se domníval, že na White Sands použili Orbiter Lifting Frame.
Une structure portative a été également conçu, le Orbiter Lifting Frame (OLF). Ce dernier n'a été utilisé qu'une seule fois lors d'une vrai mission, à l'issue du vol STS 3, lorsque Columbia a atterrit sur le centre d'essai de missile de White Sands (WSMR), la base d'Edwards étant sous les nuages.
Wendy - 17/5/2018 - 11:37
Potřebuju si ověřit, proč byla pro přistávání raketoplánů ze začátku používána výhradně Edwardsova letecká základna (EAFB) v Kalifornii, když už v době prvních letů byla zprovozněna přistávací plocha Shuttle Landing Facility (SLF) přímo v Kennedyho vesmírném středisku.
Jestli si dobře pamatuju, tak to bylo z těchto důvodů:
- na EAFB byly delší a širší dráhy
- bylo tam většinou lepší, stálejší a lépe „předvídatelnější“ počasí, než u SLF
Je to tak, nebo říkám bludy?
A nebylo těch důvodů více?
citace:
prave naopak. Pri navratovych telesach je vyhodne mat co najvacsiu plochu pri co najmensej hmotnosti...
..Teleso ako Starship, ktora s prazdnymi nadrzami bude ako taka ocelova "vzducholod", ma nizku hustotu a bude vyrazne brzdit uz v hornej casti atmosfery.
Podobnu vyhodu davali raketoplanu kridla, vdaka ktorym mohol regulovat rychlost zostupu, a teda brzdit v hornej atmosfere tak dlho ako potreboval
Přesně tak, navíc lehký starship bude místo křídla používat svůj trup - nastavením do proudu vytvářet vztlak pro manévrování - nemusí mít o moc horší manévrovací schopnosti než raketoplán.
jen poznámka: pokud by raketoplán nouzově přistál na některém ze záložních letišť vybavených ILS, ale bez systému chlazení po přistání (které bylo jen na Edwards a Mysu), tak by se orbiter cca 20 minut po přistání rozehřál žhavými dlaždicemi tak, že by nevydržela duralová kostra raketoplánu (jen cca 180°C) a byl by na odpis. Asi by stačilo, kdyby ho místní hasiči pořádně kropili vodou, ale pak by museli vyměnit kompletní tepelnou ochranu.
... to jsou ale pitomosti.
1) při aerodynamickém brždění se musíte zanořit dostatečně hluboko do atmosféry (aby hustší atmosféra kolem stroje vytvořila proudění a rázovou vlnu a tam teprve brzdit). Proto se raketoplán zanořil a pak dělal manévroval a dělal "esíčka". Ve vyšší atmosféře není proudění, ale nárazy samostatných iontů.
Hezky je to shrnuto zde:
2) S tím chlazením vodou je to tuplovaná pitomost. Ty dlaždice mají tak malou tepelnou vodivost, že je mužete vzít z pece rovnou do ruky.
Je to vidět například zde:
Ervé - 17/9/2020 - 07:33
citace:
2) S tím chlazením vodou je to tuplovaná pitomost. Ty dlaždice mají tak malou tepelnou vodivost, že je mužete vzít z pece rovnou do ruky.
Milá kačenko, tvoje tvrzení je pitomost - u keramické dlaždice se rychle ochladí jen rohy (materiál je pórovitý, takže nepředává teplo rychle zevnitř ven) - jenže to teplo uvnitř pořád je - všimni si, jak je žhavý vnitřek a jiným místům než rohům se pečlivě vyhýbají. Pomalým předáváním tepla se vnitřní kostra raketoplánu výrazně zahřívá - bylo třeba aktivního výkonného chlazení po přistání. https://www.nasa.gov/missions/shuttle/f_staycool.htmlkacenka - 17/9/2020 - 10:53
citace:
citace:
2) S tím chlazením vodou je to tuplovaná pitomost. Ty dlaždice mají tak malou tepelnou vodivost, že je mužete vzít z pece rovnou do ruky.
Milá kačenko, tvoje tvrzení je pitomost - u keramické dlaždice se rychle ochladí jen rohy (materiál je pórovitý, takže nepředává teplo rychle zevnitř ven) - jenže to teplo uvnitř pořád je - všimni si, jak je žhavý vnitřek a jiným místům než rohům se pečlivě vyhýbají. Pomalým předáváním tepla se vnitřní kostra raketoplánu výrazně zahřívá - bylo třeba aktivního výkonného chlazení po přistání. https://www.nasa.gov/missions/shuttle/f_staycool.html
... tohle externí chlazení ale je určené pro náklad v nákladovém prostoru a pro napojení na chladící smyčku chlazení přístrojového vybavení. Palubní elektronika je totiž instalována na přístrojových policích chlazených protékajícím médiem.
Celé přístrojové vybavení (včetně napájení ET a SRB) má rezervovaných 14kW energie z palivových článků, což generuje dost tepla. Toto se odvádí na oběžné dráze radiátory na vnitřní straně otevřených dveří nákladového prostoru a v atmosféře chlazením s "výfukem" před kýlovou plochou (takto zásoba média umožňuje chladit jen po dobu cca 3dní).
Ovšem pokud si technici přejí nechat orbiter na zemi zapnutý a vypnout palivové články, pak je třeba přejít na externí dodávku energie a také na externí chlazení.
V případě nouzového přistání na některém z dostupných letišť by bylo chlazení nákladu druhotná záležitost a systémy orbiteru by bylo možné rovnou vypnout (vypnutím se zde nemažou žádné letové záznamy a paměti).
Mimochodem nejvíce zahřátá část povrchu raketoplánu jsou náběžné hrany křídel, "nos" a spodní plochy. Toto se nijak nechladí a ani sem žádný chladící přístup. Prostě není potřeba ...
... ještě poznámka: Tem velikánský chladící návěs se používá teprve od roku 2004 právě kvůli chlazení nákladu a je navržený hodně předimenzovaně s ohledem na budoucnost. Před tím se počítalo pouze s chlazením přístrojů orbiteru a celé chlazení byl původně přívěsný vozík tahaný traktorem, později zarízení na náklaďáčku MAN. Chlazení se připojovalo na levou stranu orbiteru na sdruženou propojovací desku. Foto zde: https://www.dfrc.nasa.gov/Gallery/Photo/STS/Large/EC90-065-16.jpg
Takže chlazení orbiteru poléváním vodou je prostě pitomost ... [upraveno 17.9.2020 11:20]
Ervé - 17/9/2020 - 11:14
citace:
Mimochodem nejvíce zahřátá část povrchu raketoplánu jsou náběžné hrany křídel, "nos" a spodní plochy. Toto se nijak nechladí a ani sem žádný chladící přístup. Prostě není potřeba ...
Takže chlazení orbiteru poléváním vodou je prostě pitomost ...
Taky se nikdy vodou nechladilo, protože to je pitomost, uvedl jsem to jen jako teoretickou možnost, jak zachránit konstrukci raketoplánu při nouzovém přistání - zničit 100 mega za systém tepelné ochrany, abychom zachránili miliardu za celý orbiter. V tom článku je jasně napsáno, že chladí se jak raketoplán, tak i náklad. Navíc mi tohle kdysi vysvětloval pan Vítek. Po vypnutí elektroniky není třeba žádné chlazení, a pro pár ledniček/mrazáků nepotřebujete obrovský agregát na přívěsu náklaďáku. Většina výkonu chlazení je chlazení konstrukce orbiteru kvůli sálavému teplu z dlaždic.
kacenka - 17/9/2020 - 11:30
citace:
citace:
Mimochodem nejvíce zahřátá část povrchu raketoplánu jsou náběžné hrany křídel, "nos" a spodní plochy. Toto se nijak nechladí a ani sem žádný chladící přístup. Prostě není potřeba ...
Takže chlazení orbiteru poléváním vodou je prostě pitomost ...
Taky se nikdy vodou nechladilo, protože to je pitomost, uvedl jsem to jen jako teoretickou možnost, jak zachránit konstrukci raketoplánu při nouzovém přistání - zničit 100 mega za systém tepelné ochrany, abychom zachránili miliardu za celý orbiter. V tom článku je jasně napsáno, že chladí se jak raketoplán, tak i náklad. Navíc mi tohle kdysi vysvětloval pan Vítek. Po vypnutí elektroniky není třeba žádné chlazení, a pro pár ledniček/mrazáků nepotřebujete obrovský agregát na přívěsu náklaďáku. Většina výkonu chlazení je chlazení konstrukce orbiteru kvůli sálavému teplu z dlaždic.
Opakuji: Konstrukce orbiteru se nechladí. Není důvodu. Podívejte se třeba na záběry přistání z prvních letů (třeba první přistání STS-1 v rozpálené poušti u AFB Edwards) kde není vůbec žádné chlazení!
Ale už nechci dál vířit tuto debatu, tak jen dvě poznámky:
1) Ten velikánský chladící návěs na Vašem odkazu se používá teprve od roku 2004 právě kvůli chlazení nákladu a je navržený hodně předimenzovaně s ohledem na budoucnost. Před tím se počítalo pouze s chlazením přístrojů orbiteru a celé chlazení byl původně přívěsný vozík tahaný traktorem, později zarízení na náklaďáčku MAN. Chlazení se připojovalo na levou stranu orbiteru na sdruženou propojovací desku. Foto například zde (druhý návěs je odsávání případného odparu paliv a hypergoliky): https://www.dfrc.nasa.gov/Gallery/Photo/STS/Large/EC90-065-16.jpg
2) orbiter samozřejmě vydrží polití vodou (kolikrát stál na rampě i bouřce a za mrazu). Takže i kdyby ho (teoreticky) nějaký aktivní hasič polil vodou, tak se prostě nic nestane.
, об этом было объявлено на встрече глав космических агентств стран-партнеров по МКС, состоявшейся с 21 по 24 июля в голландском городе Нордвик. "Мы довели до партнеров свою принципиальную позицию: одной из важных задач участия России является безусловное выполнение наших обязательств перед всеми участниками. Но при этом, начиная с 2005 года, все свои обязательства можно считать практически выполненными. Поэтому нашим приоритетом становится развитие российского сегмента МКС и обеспечение деятельности на ней российского экипажа", - рассказал в ходе интернет-брифинга в понедельник замруководителя ФКА Николай Моисеев. "Мы готовы предоставлять ресурсы и возможности российского сегмента участникам МКС или тем, кто не входит в данный проект, но на компенсационной основе. Вот это, пожалуй, главное", - подчеркнул он.еличить ранее намеченного срока численность экипажа до более чем трех человек. Zástupce ředitele FKA Nikolaj Moisejev řekl agentuře RIA Novosti, že na schůzce šéfů kosmických agentur spolupracujících na ISS, která se uskutečnila 21.-24.7.2004 v holandském Nordviku, "jsme sdělili našim partnerům naší principiální pozici: jedním z hlavních úkolů účasti Ruska je bezpodmínečné splnění všech našich závazků ke všem partnerům. Ale od roku 2005 je možno všechny tyto závazky považovat prakticky za splněné. Proto je naší prioritou rozvoj ruského segmentu ISS a zabezpečení aktivit ruské posádky na něm. Jsme připraveni nabízet zdroje a možnosti ruského segmentu současným účastníkům na ISS i ostatním, ale na kompenzačním základě. To je bohužel to hlavní". 
) 
