MEK příspěvek #5607

Jsou známy nějaké poslední zprávy o průběhu letu této sondy ESA k Marsu?
V červenci měla mít sonda údajně problémy s dodávkou el.energie.
Přistání modulu Beagle 2 na povrchu planety Mars (oblast Isidis Planitia) dne 25.12.2003 se blíží !!

M.Filip

MEK příspěvek #5613

Mnoho zajimavého je na oficiálních stránkách porojektu v ESA http://www.esa.int/export/SPECIALS/Mars_Express/index.html

S pozdravem Vaclavik Michal

MEK příspěvek #5679

11.11. sdělila ESA, že radiace částic z poslední sluneční erupce sice oslepila na 15 hodin obě hvězdná čidla sondy Mars Express, ale nezpůsobila nevratná poškození, takže navigační systém je opět v pořádku. Pouze plánované testy modulu Beagle 2 byly opožděny. Na odstranění problému s dodávkou elektrické energie z panelů se slunečními články se údajně pracuje. Porucha prý způsobuje snížení el. příkonu o 30%. I kdyby se poruchu nepodařilo odstranit, sonda je schopná splnit na 85% plánovaných úkolů, plánovaných na orbitu kolem Marsu (při průchodu orbitální části sondy stínem Marsu a tudíž při poklesu příkonu je možné přepnout sondu ze Země do bezpečnostního módu, kdy jsou vědecké přístroje vypnuty). Oddělení landeru Beagle 2 je plánováno na 19. 12., přitom orbiter bude toto oddělení snímat. LL.

MEK příspěvek #5729

Mars expres je zatím funkční, ale japonská Nozomi má problémy s dosažením cíle. Nevíte někdo podrobnosti?
PV

MEK příspěvek #5748

Poslední informace o Nozomi viz adresu http://www.space.com/missionlaunches/nozomi_update_031115.html
LL

MEK příspěvek #5789

Další informace z 21. 11. o Nozomi říká, že pokud se do 2. 12. podaří překonat zkrat v elektrickém systému, pak začne zahřívání manévrovacího motoru sondy k provedení nejprve korekce 9. 12. a pak brzdícího manévru dne 14. 12. Pokud se toto nezdaří, sonda mine Mars ve výšce asi 894 km nad jeho povrchem.
Viz též http://www.spacedaily.com/news/mars-life-03m.html

Ještě k Nozomi: podle informací na serveru JAXA (viz
http://www.jaxa.jp/missions/projects/sat/exploration/nozomi/index_e.html )
se slibují detailní informace kolem 10. 12.
Hezký víkend všem na síti přeje LL

Ještě NOZOMI: Podle informace z 9. 12. (viz http://www.spaceflightnow.com/mars/nozomi/031209abandon.html ) sonda MOZOMI prolétne kolem Marsu ve vzdálenosti asi 1000 km, jelikož se nepodařilo překonat poruchu napájecího systému, poškozeného při sluneční protuberanci v dubnu 2002.

Oddeleni pristavaciho pouzdra Beagle 2 od zbytku sondy se pravdepodobne zdarilo:

[BBC]
Ground controllers are waiting to hear if Beagle 2 has successfully separated from its "mothership" for the final leg of the journey to Mars.

Officials monitoring the mission say they are now "95% confident" that Beagle has separated from Mars Express.

Separation successful
19 December 2003 Beagle 2 has separated from the Mars Express orbiter

http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/index.html

Beagle 2 je oddělen - velké finále Marsománie 2003/2004 začíná :-)
Moc se těším a moc si přeju, aby se všechno podařilo.

Mars Express je na oběžné dráze Marsu !

Z přistávacího modulu Beagle II nebyl při prvním průletu sondy Mars Odyssey nad plánovaným místem jeho přistání zachycen žádný signál, další pokus se uskuteční dnes kolem půlnoci středoevropského času. Signál z modulu se bude snažit zachytit pozemský radioteleskop Jodrell Bank (ve Velké Británii).

Beagle 2 se stále neozývá :-(
Je to škoda, že zatím nemáme nové informace z povrchu Marsu, ale naštěstí dostaneme v lednu ještě další dvě příležitosti s americkými MERy.
I u Beaglu 2 můžeme ještě pár dní doufat v zázrak. Já budu :-)

Jen aby to Beaglem nedopadlo jako s Columbií. Už aby ten strašný rok 2003 skončil.

Mars se již několik let úspěšně brání svému výzkumu. Nejprve Nozomi, včera Beagle.... Podle mě se asi rozbil. Je to smůla.

Třeba se převrátil vysílací anténou dolů, každopádně je zde ještě funkční satelit, takže je mise zčásti úspěšná.
Nesouhlasím, že tento rok byl pro kosmonautiku tak špatný,rozhodně byl úspěšný pro Čínu.

Šance na oživení Beaglu 2 jsou už zřejmě minimální. Nemohu si vlastně vzpomenout na žádný případ v kosmonautice, kdy by se nějaké zařízení napoprvé vůbec neozvalo a po několika dalších pokusech by se "probralo" (i Magion 5 se nejprve ozval a pak teprve na dlouho odmlčel).

Svět se ale kvůli tomu nezboří. Neúspěchy byly a budou. Na rozdíl od Columbie nepřišel nikdo o život, a Beagle 2 byla vlastně jen "hromádka součástek". I tato "snesitelnost ztráty" je jednou z výhod nepilotovaných způsobů průzkumu kosmu.

Mysleme dopředu a pozitivně. Orbiter Mars Expressu je úspěšně na oběžné dráze Marsu a jistě přinese řadu zajímavých i krásných fotografií a informací.

Příště na to přistání prostě musíme jít jinak a lépe :-)

Dnes jsem ještě zjistil zajímavé detaily o letu orbiteru Mars Express na stránkách SpaceflightNow.com ( http://www.spaceflightnow.com/mars/marsexpress/status.html ).

Mars Express je nyní na (plánované) silně eliptické dráze s dobou oběhu 10 dnů, takže za sebou ještě nemá ani polovinu prvního oběhu kolem Marsu ! Je to proto, že teď je prakticky na rovníkové dráze, ale pro mapování je třeba sklon dráhy přes 80° a tak velkou změnu sklonu dráhy je vhodné dělat v co největší vzdálenosti od planety. Proto teprve 30.12.2003 sonda dosáhne apocentra dráhy a tam provede motorický manévr ke změně roviny (sklonu) dráhy. Do blízkosti Marsu (do pericentra dráhy) se poprvé vrátí až 04.01.2004. Teprve tehdy se mateřská sonda pokusí poprvé komunikovat s modulem Beagle 2.

Lidé z řídicího týmu Beagle 2 uvádějí, že komunikace přes Mars Odyssey 2001 a přes radioteleskop v Jodrell Bank jsou jen záložní možnosti a nikdy nebyly v praxi testovány. Naproti tomu komunikace mezi sondou Mars Express a Beagle 2 je dokonale navržena a prověřena. Proto tým modul Beagle 2 stále ještě neodepsal a věří, že teprve 4.ledna 2004 kolem 10 hodin UT nastane ta správná příležitost ke komunikaci s Beagle 2.

Do té doby se budou přes Mars Odyssey pokoušet naslepo posílat příkazy k resetování palubních hodin Beaglu 2 (kdyby se při dopadu nějak rozhodily a Beagle 2 vysílal v jiných časech, než bylo předem naprogramováno). Zvažují i možnost vyslat příkazy k restartu sekvence pro rozevření solárních článků (kdyby byly nějak zablokované a stínily vysílací anténu). Prý také řada velkých radioteleskopů po celém světě nabídla svou pomoc při snaze o zachycení signálů z Beagle 2.

Je opravdu obdivuhodné, jaký optimismus ještě mají lidé od Beaglu 2, a jak pěkně o sondě mluví. Říkají například že "Mateřská loď je v pořádku. Věříme, že děťátko je dole na povrchu a matka si dychtivě přeje být s ním zase v kontaktu.".

K odepsání Beaglu 2 je tedy možná ještě přece jen moc brzo. Teprve v týdnu po 4.lednu 2004 se skutečně rozhodne o jeho osudu ...
[Upraveno 27.12.2003 poslal ales]

Zaujímalo by ma, prečo nebol Mars Express navedený na polárnu dráhu hneď. Mne sa taký manéver v Orbiteri podaril . Takto je to náročnejšie na palivo. Čo sa týka Beagle2, smútiť začnem až vtedy, keď sa neozve ani cez Mars Express. Ale úprimne povedané, úspech by ma aj prekvapil, keďže je to prvý pokus ESA o prisátie, a celková úspešnosť pristávania na Marse je tuším okolo 40 percent.

Mars Global Surveyor udělal snímek oblasti, kde se předpokládá přistání Beagle 2. Ve středu oblasti je hluboký kráter o průměru asi jeden kilometr. Pokud by Beagle přistál v něm, výrazně by to ztěžovalo komunikaci a vysvětlovalo by to, proč se dosud se sondou nepodařilo navázat spojení.

http://www.spaceflightnow.com/mars/marsexpress/031229crater.html

Výzkumný modul Beagle 2, který po vysazení z evropské sondy Mars Express měl 25. prosince přistát na povrchu Marsu, se patrně zřítil do dosud neznámého kráteru na rudé planetě. Oznámil to v pondělí v Londýně britský vědec z týmu řídícího modul Colin Pillinger.

Pokud jsem správně četl odkaz, který tu uvedl v předcházejícím příspěvku Honza Vacek, tak tam píšou, že je to pouze jedna z možností a to ještě velmi nepravděpodobná, protože cí,lový region byl určen elipsou 70x10km. A pravděpodobnost, že by se strefili do zrovna tohoto kráteru o průměru 1km je 1:700.
Ale spíš jde o konstatování na konci článku. 6e úplně jisto bude po 17. lednu. Zatím se snažili komunikovat mezi Beaglem a Zemí (dále není možné, neb teleskop přistávací oblast nevidí), mezi Beaglem a Mars Odyssey, kde poslední komunikace má být uskutečněna zítra (ale to není hlavní komunikační kanál). A hlavní komunikace s Mars Expressem jsou plánovány na 6, 12, 13 a 17. ledna. První komuniakce (6 a 12) však budou probýhat za nevýhodných podmínek, tj. při aerobreakingu a navigaci na oběhovou dráhu, takže hlavní pokusy o navázání spojení (resp. zaslechnutí Beagle pípání) budou 13 a 17. ledna.
Pravda je, že nalezení kráteru v cílové oblasti je horší vzhledem k tomu, že kolem něj je sposuta kamenů a smetí, které znesnadňují přistání (protržení airbagů, přetížení ...) a eventuelně při zapadnutí mezi kameny, nebo jen opření se o něj i vlastní otevření Beaglu ... V tom vidím nalezení kráteru jako větší problém ... A ještě je možné, že beagle sedí za velkým kamenem a prostě je jen v radiovém stínu ...
Možností je mnoho a já věřím, že se to povede )

Samozřejmě že když Beagle přistál v takhle členité oblasti, tak příčin, proč se spojení se sondou nedaří, bychom našli asi hodně. Spíš mě ale zaráží fakt, že se na ten kráter přišlo až teď.

V přistávací oblasti je sice ten kilometrový kráter, ale je tam celá řada i menších http://www.beagle2.com/download/down-crater3.jpg a ze snímku je vidět, že terén v přistávací elipse není zrovna rovný. Pravděpodobnost, že Beagle zapadl do některého z kráterů nebo mezi veliké kameny je tedy asi dost vysoká.

Nějak mi ale není jasné, proč si ESA nenachala od NASA podrobně zmapovat přistávací oblast, když ta možnost s pomocí MGS tady byla. Mám pocit, že rozlišení kamer MGS je 1-3 m, takže by se dala nalézt vhodnější oblast pro přistání.

Každopádně, pokud se podaří s Beaglem spojení navázat, můžeme se asi těšit na zajímavé obrázky. Pokud tedy Beagle opravdu nesedí v nějaké díře.

Myslím ,že najít oblast 70×10 kde nebude žádný problém nebude tak snadné a pokud se najde určitě nebude zajímavá pro experimenty sodny. Pak by mohla dopadnout jako sondy Viking, které kvůli způsobu přistávaní museli přistát v pouštích kde nebylo ale lautr nic

Pri pristavani pomocou airbagov sa vsak moznost zapadnutia do terennej priehlbiny znacne zvysuje. Poskakujuci obri tenisak narazajuci na povrchove nerovnosti je ohrozovany prave hlbokymi zrazmi kraterov, cez ktore uz nie je mozne vyskocit na povrch. Ak sa kotula i niekolko kilometrov, potom i jedina hlboka ryha v tejto trajektorii predstavuje pascu, z ktorej nemusi byt uniku. Naopak, vyskove nerovnosti (kopce) su najmenej pravdepodobnym miestom konecneho zastavenia. Z kopca ma gula airbagov tendenciu sa skotulat dolu.

Tak se komunikace mezi Beagle 2 a Mars Express bohužel nezdařila. Express měl ideální podmínky ke komunikaci a Beagle ho měl téměř v nadhlavníku.

Abych pravdu řekl, tak z celé mise začínám být trochu zklamaný. ESA je na informace poněkud skoupá. ME je na oběžné dráze již téměř dva měsíce a uveřejnila dosud pouze 11 snímků a o nějakých vědeckých výsledcích ani nemluvě. Nebo je to jenom můj subjektivní pocit?

ESA dala svolení k rozložení antény pro radar MARSIS. Akce by měla proběhnout v prvním týdnu měsíce května. Pak již začne hledání podpovrchových zásob vody a studium ionosféry Marsu ...

citace:

---

ESA dala svolení k rozložení antény pro radar MARSIS. Akce by měla proběhnout v prvním týdnu měsíce května. Pak již začne hledání podpovrchových zásob vody a studium ionosféry Marsu ...

---

Tak už to mělo začít, nikde ale žádné novinky nevidím. Nejdřív se měla otevřít dvojice antén, po několika dnech pak i ta poslední. No, v případě neúspěchu se o tom dozvíme hned.

Takže první rameno už je roztaženo a zajištěno:
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMY3R5TI8E_0.html
s ostatními se čeká na celkové vyhodnocení prvního - řekl bych tak za 14 dní. Každopádně je to úspěch, doufejme že s ostatními bude ještě míň problémů.

Báječné fotky kaňonů na Marsu:
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMIRE1DU8E_1.html

Tak už vysunuta i druhá anténa a dnes se má vysunout i třetí:
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMT1T1DU8E_0.html

citace:

---

Báječné fotky kaňonů na Marsu:
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMIRE1DU8E_1.html

---

Velký úspěch: http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMEV82DU8E_0.html
Gratuluju ESA a těším se na výsledky.

Kdyz clovek kouka na to, jak je MARSIS proti materske sonde dlouhy a zaroven krehky, musi se nechat, odvedli v ESA dobrou praci :) Uz se nedivim, ze ty dodatecne simulace, ktere odlozily jeho rozlozeni dobre o rok, zabraly tolik casu. Rozhodne ma ted ESA o neco vic zkusenosti s rozkladanim velkych krehkych konstrukci v kosmu - to se treba bude hodit, az se i ESA odhodla ke slunecni plachetnici ;)

No mam takovz dojem, ze ramena MARSIS vyrobili amici, takze gratulace i jim.

Našli jste někde detajlnější info o konstrukci a technologii rozkládání atp? ja ne

citace:

---

Našli jste někde detajlnější info o konstrukci a technologii rozkládání atp? ja ne

---

materiál: http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMY3R5TI8E_0.html
obrázek rozkládání: http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMT1T1DU8E_0.html
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMH4Q2IU7E_1.html#subhead1
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMYIC2DU8E_0.html
Někde jsem viděl pěkné fotky z rozevírání antény při zkouškách na zemi, ale nevím kde.

Jedno čerstvě objevené pdf (cca 300 kB) :

http://www.st.northropgrumman.com/astro-aerospace/SiteFiles/docs/pdfs/marsispaper.pdf

Ty fotky z pozemních zkoušek rozevírání antén jsem měl v přednášce v Bohdanči, ale už nedokážu najít jejich původní zdroj na webu ...

Takže, už jen necelých 40 dní do startu MRO, kamera HiRISE je opravdu pěkné zařízení.
http://marsoweb.nas.nasa.gov/HiRISE/

Krásná fotka vodního ledu, vypadáto skoro jako tekutá voda

http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMGKA808BE_0.html

Ta fotka je super, akorát je už někdy z února. ESA by mohla takové snímky publikovat častějc.

A taky bych už rád viděl nějaký výsledky z MARSIS. To že testování dopadlo OK a je připravenej k použití je hezký, ale co dál?
No možná budou před vánocema uveřejněny nějaké údaje z testování a za rok touto dobou bude k dispozici první výsledek pořízený minulý měsic.

MRO startuje dneska asi v 16:00 SELČ (jestli sem to špatně nespočítal), takže držme palečky.

Ne, melo to byt v 15:00, ale pokud jsem dobre pochopil z NASA TV, je to opet odlozeno o 24h kvuli nejakemu problemu s palivem.

No není důvod spěchat, jen ať vše pořádně zkontrolují ať je OK,když je to jak jsem slyšel poslední sonda k Marsu v tomto desetiletí .

Hawk> když je to jak jsem slyšel poslední sonda k Marsu v tomto desetiletí

Hawku, kam to chodíš poslouchat? A co Phoenix (2007), Mars Science Laboratory (2009), Mars Telecommunications Orbiter (2009) a možná i další sondy? Viz. např. http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=plan
[Upraveno 11.8.2005 poslal ales]

Myslím, že dnešní Radiožurnál. Možná to mělo znít přesně poslední vyslaná umělá družice Marsu v tomto desetiletí, viz:

Dvou tunová družice má být poslední, kterou NASA v tomto desetiletí pošle na oběžnou dráhu okolo Marsu. Utahování opasků přinutilo vesmírnou agenturu zrušit další 500 milionovou misi, se kterou se počítalo na rok 2009.

http://sweb.cz/hvezdarnauherskybrod/uvodni.htm

jen tak pro porovnání jak by vypadal zemský povrch bez vegetace
Stačí přebarvit dle odstínu povrchu Marsu

http://esamultimedia.esa.int/images/EarthObservation/images_of_the_week/week_Europe_Snow_20050304_H.jpg

Ani jeden z předchozích příspěvků od Aleše a od Hawka není tak docela přesný, ale každý z nich má částečně pravdu ...

V roce 2007 má letět sonda Phoenix. Na rok 2009 byly plánovány dvě mise Mars Telecom Orbiter (MTO) a Mars Science Laboratory (MSL).

Telekomunikační sonda MTO byla zrušena bez náhrady (Hawkem citovaná mise za 500 milionů). Rover MSL má nadále velkou prioritu, ale start v roce 2009 je už nyní málo pravděpodobný a uskuteční se spíše v roce 2011 nebo až 2013. Ještě na jaře se hovořilo o možnosti vyslat dva tyto rovery současně, to je ale podle mně nereálné (pokud však k tomu dojde, tak si myslím, že bude startovat vždy jen jeden v jednom startovním okně).

Příčinou zkušení a odkladu jsou jako vždy finance. Ale hned také podotýkám, že nejde o jejich přesun na pilotované lety (aby zase někdo nekřičel, že jsou robotické mise znevýhodňovány) - těch 500 milionů za MTO bude použito pro financování jiných robotických misí. Část bude použita pro MSL, prodloužení mise roverů MER taky něco spotřebuje. A např. téměř 100 milionů z "The Solar System Exploration Theme" na příští rok bude přesunuto do "The Universe Theme" (Hubble a spol.) a do "The Earth-Sun System Theme" (např. obnovení příprav mise Glory).

Teda to jste mi zkazili den . Dozvidam se to tady poprvea (bez urazky)doufam, ze se pletete uplne vsichni.

Odklady, definitivni zruseni... To by me zajimalo, jak budou prenaset bez MTO data z MSL.

Pokud se tohle vsechno potvrdi, tak mi nezbyva nez konstatovat, ze vedeni NASA opet kape na karbid (vcetna noveho sefa).

citace:

---

To by me zajimalo, jak budou prenaset bez MTO data z MSL.

---

citace:

---

Pokud se tohle vsechno potvrdi, tak mi nezbyva nez konstatovat, ze vedeni NASA opet kape na karbid (vcetna noveho sefa).

---

Hm tak uz jsem si to overoval i jinde a bohuzel se nepletete.

13:43 SELČ - MRO na cestě k Marsu.

MRO je uspesne vypusten.
No, dnes aspon jedna dobra zprava.

Vzhledem k tomu, že MGS pořád funguje, Mars Express a Mars Odyssey jsou bez problémů a MRO úspěšně odstartoval, je zrušení celkem logické - pro přenos dat se použije to co bude k dispozici, taky ale snad bude předběžné třídění informací už na Marsu a nebudou se posílat desítky stejných snímků kalibračních terčů - takže extrémně velké přenosy dat nebudou nutné. Nakonec ale problémy mohou vést k rychlému vyslání nové sondy.

ESA včera 10.2.2009 oznámila prodloužení mise Mars Express do 31.12.2009.
Jde o v pořadí už třetí prodloužení od roku 2005, kdy skončila primární mise.

Prodloužení do stejného data se týká i sond Venus Express (vypuštěna 2005) a čtyř družic Cluster (vypuštěny 2000)

http://www.space.com/missionlaunches/090210-european-space-missions-extended.html


Je dobré taky někdy slyšet pozitivní zprávy z Evropy.

Mars Express VMC (Visual Monitoring Camera) je od poloviny února tohoto roku opět v provozu a přináší celkem zajímavé obrázky.
Původně byl tento "jednoduchý low-tech foťák" určen pouze ke kontrole odpojení přestávacího pouzdra Beagle, ale nyní, po tříměsíční odmlce vlivem konjunkce, začal opět poskytovat snímky planety v nízkém rozlišení na blogu ESA "téměř" v reálném čase (podle možnosti přenosu bude zpoždění v řádu minut až dní) - webová kamera Marsu.

Obrázek Marsu složený monochromů 24.3.2009


http://webservices.esa.int/blog/blog/6

V úterý 26.1.2010 dosáhla evropská sonda Mars Express zajímavého jubilea. Dokončila 7777. oblet planety Mars a vykoná jich jiste ještě víc, pokud bude v letošním roce schváleno prodloužení mise do roku 2014 (zatím je ukončení plánované na 2012). Více na stránce ESA http://www.esa.int/SPECIALS/Operations/SEMDUGSJR4G_0.html

Sonda Mars Expres (ESA) prolétla 3.3.2010 /20:55:40UTC/21:55:40CET/
67km od povrchu měsíce Fobos

http://www.astro.cz/clanek/4188
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMIPX6K56G_0.html
http://webservices.esa.int/blog/blog/7

animace :feature=player_embedded

Další průlety kolem Fobosu 7.,10.,13.,16.,19.,23.,26. III.2010
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=46571
Phobos flyby campaign 2010
Date Altitude (km) * Instruments used during this flyby
16 February 991 PFS, SPICAM, ASPERA
22 February 574 PFS, SPICAM, ASPERA
25 February 398 PFS, MARSIS
28 February 226 PFS, MARSIS
03 March 50 (pre-flyby estimate) MaRS, ASPERA
07 March 107 HRSC, OMEGA, MARSIS, SPICAM, ASPERA
10 March 286 HRSC, OMEGA, MARSIS, ASPERA
13 March 476 HRSC, SPICAM, PFS, ASPERA
16 March 662 HRSC, SPICAM, PFS, ASPERA
19 March 848 HRSC, SPICAM, PFS, ASPERA
23 March 1341 Not used
26 March 1304 HRSC, SPICAM, PFS, ASPERA
*: Distance from surface of Phobos

Aktuální snímek Fobosu: http://www.astro.cz/apod/ap100317.html

Mars Express po problémech s paměťovou jednotkou je opět uváděn do provozu.

http://www.esa.int/esaCP/SEMVINVX7YG_index_0.html

ESA's Mars Express radar gives strong evidence for former Mars ocean

silné dôkazy o bývalom oceáne na marse poskytol radar na mars express

http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=50026

Return to full science operations

navrat do plnej vedeckej prevadzke

Mars Express pracuje už 10 let! Zde je výroční video (Mars Express ten year highlights):

Mars Water Could Have Carved These ‘Mystery Mounds’.


Layered deposits in Juventae Chasma as seen by the European Space Agency’s Mars Express orbiter’s high-resolution stereo camera in November 2013.

This artist’s concept shows Mars Express set against a 35 km-wide crater in the Vastitas Borealis region of Mars at approximately 70.5°N / 103°E. The crater contains a permanent patch of water-ice that likely sits upon a dune field – some of the dunes are exposed towards the top left in this image.
http://www.universetoday.com/107138/mars-water-could-have-carved-these-mystery-mounds/

Dávný dopad meteoritu na Mars.

Stovky tisíc velkých i malých kráterů představují jizvy na povrchu planety Mars. Byly vyhloubeny velkým množstvím planetek a komet, které se srazily s rudou planetou během její dosavadní historie. Důkazy o tom přinesly především kosmické sondy zkoumající planetu z oběžné dráhy.



Připojený obrázek ukazuje část oblasti severní polokoule planety známé jako Hephaestus Fossae – pojmenované podle řeckého boha ohně – které byly pořízeny 28. 12. 2007 stereokamerou s vysokým rozlišením umístěnou na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Barevné podání snímku odpovídá výškovému profilu terénu: zelené a žluté odstíny představují výškový profil svrchní vrstvy povrchu, modrá a fialová barva byly použity pro hluboké prohlubně, jejichž dno leží až 4 km pod okolním terénem.

http://www.astro.cz/clanek/6170?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Nemůžu si pomoct, ale ten levý kanál mi nepřipadá, jako by vznikl vodou tekoucí z tohoto kráteru, ta voda tekla opačně ...

máš asi pravdu - nánosové kužele tam smerujú vpravo a terén sa tiež zvažuje zľava do prava (podľa kódovania farieb/výšky). Takže je to skôr zásah staršieho koryta.
Val kráteru nie je nikde viditelne prelomený, ale na pravej strane, v starom koryte, je stopa spadu a trosiek vyvrhnutých z kráteru, badateľne znížená. A tiež celá pravá strana starých tokov sa javí ako hlbšia, než na ľavej strane... Takže z kráteru mohlo niečo "vytekať", teda pokiaľ to nie je len optický klam - trosky sú viacmenej v rovnako hrubej vrstve rozhodené na všetky strany a teda vrstva trosiek prakticky kopíruje tvar pôvodného terénu.

Stiahol som si aj tiff obrázoky z:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2009/06/The_flood_after_the_impact
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2009/06/Hephaestus_Fossae_nadir_view2
na ktorých dobre vidno detaily.

IMHO nejaká výrazná záplava sa asi nekonala, pokiaľ vôbec k obnove toku v starých korytách došlo...

--------------------------------------

Zaujímavý je aj malý, asi 500 metrový, "tmavomodrý" kráter pod "labyrintom" vpravo hore - do neho naopak celkom zreteľne nejaký tok smeroval.

[Upraveno 20.2.2014 Alchymista]

Já jsem vycházel z tvarů sedimentů v korytu, jsou tam krásný nitrokorytový bary (ty písečný ostrůvky) a ty mají vždy na narázové straně oblouk a na straně po proudu výryzný klín, který dost často pokračuje dál v korytě jako hřeben, takže ten tok tekl zleva doprava a impakt je mladší

to co popisuješ platí taky

zajímavé je, že to padlo do měkkého materiálu, ten val vypadá, jak když se hodí kámen do bahna

O pevnosti materiálu to asi nebude - pri typických dopadových rýchlostiach takýchto meteoritov to nehrá žiadnu rolu. Skôr je to prejav existencie "obstojnej" atmosféry, Takže kým na Mesiaci atmosféra neexistuje a trosky sa pohybujú po parabolách a dopadnú v postupne a plynule sa zmenšujúcej vrstve, v atmosfére sa trosky pohybujú po balistických krivkách a sú v atmosfére aerodynamicky brzdené - väčšina z nich doletí len do istej medznej vzdialenosti, čím vznikne dosť podobný tvar, ako na obrázku.
Plus navyše - nejaký čas tam pôsobila aj veterná erózia, ktorá časť vyvrhnutého jednozrnného materiálu premiestnila a zachovala sa len vrstva, ktorá bola aspoň čiastočne chránená hrubším materiálom. [Upraveno 20.2.2014 Alchymista]

Máš pravdu, tohle mi nedošlo

s tou atmosferou sa da polemizovat lebo neexistuju priame dokazy. Je zrejme ze najprv vzniklo koryto a az nasledne doslo k impktu. otazka znie kedy vznikol krater a za akych podmienok. ta hryva skor indykuje nieco ine ako atmosferu. na zemi takyto krater s takouto hryvou nenajdeme a zem ma slusnu atmosferu. problem je ze nemame to s cim porovnat. moj nazor je taky ze hyva sa utvorila ako sekundarny jav v permafroste az v momente kedy doslo k rozsireniu krateru po impakte. na farebnej mape je vidiet ze lem hryvy je tvoreny kopcekmi - nakopenim materialu a to sa neda vysvetlit atmosferou. pevnost horniny sice nehra rolu pri extremnych richlostiach avsak to sa tyka len samotneho kraterua jeho valu toto mi vak pride ako binghemovska kvapalina. neviem aky je vas nazor na to?
na martanskych kanaloch - korytach mi pride jedna podivna vec a to je absencia vyraneho meandrovania. skor dochadza k diverzifikacii toku ako ku meandrovaniu aj ked zasa na druhej strane sa to neda tak jednoducho posudit z jedneho obraku.. na pravo hore je krasna delta ktora je typicka pre vyustenie toku do plytkych zaplavenych oblasti ... a tie trhliny su premna totalnou zahadou. je vsak realne ze prave vnich koncila vsetka voda. tokom chyba na zemi tak vyrazny vejarovity charakter aj ked kde tu sa stym stretneme no nie v takej miere ako na zemi. cele je to uplne i e a asi by som aj bol skepticky k tvrdeniu ze na marse bola voda pritomna v tekutom stave po dlhsiu kontinualnu dobu

binghamovska kvapalina - musel som sa pozrieť čo to je...

Myslím, že to vplyv mať nebude - binghamovskej kvapaline by zrejme zodpovedalo bahno alebo tiež hustá, plastická tavenina.
Minimálna dopadová rýchlosť objektu je rovná únikovej rýchlosti pre danú planétu, čo je u Marsu niečo nad 5km/s (menej než polovica ako u Zemi). To je podľa mňa ešte stále príliš veľa na to, aby sa nejak výraznejšie prejavili materiálové vlastnosti typu pružnosť, pevnosť, viskozita a podobne - aby sa vlastnosti binghamovskej kvapaliny mohli prejaviť, musí si zrejme zachovať istú súdržnosť, čo sa mi zdá už pri rýchlosti nad 1-2km/s dosť nepravdepodobné.

Mimochodom, obrázok, ako je tu uverejnený, je nesprávne orientovaný - správne by mal byť otočený vľavo proti smeru hodín, tak, že veľký kráter je naspodu (juh) a "labyrint" hore (sever), a tiež meno asi nie je celkom presné - útvar by mal byť podľa http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/USGS-Mars-MC-14-AmenthesRegion-mola.png správne označený Hebrus valles/vallis, Hephaestus Fossae je systém kanálov/korýt mierne južnejšie a viac na východ

http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2009/06/Hephaestus_Fossae_context_map

http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2009/06/hephaestus_fossae_context_map/9844968-3-eng-GB/Hephaestus_Fossae_context_map.jpg

Systém hlbokých korýt na severe (vpravo) pokračuje a silne pripomína lávové tuby, čo je ale zrejme nemožné - v oblasti nie sú žiadne vulkány, naopak, je to dosť plochá oblasť (platinia).
Mohlo by ísť o nejaký prejav "kryovulkanizmu", keď tekutá voda preniká permafrostom...
Je ale celkom problém vysledovať, odkiaľ a kam vlastne tá voda tiekla... A nemohlo jej byť málo - vyhĺbené korytá majú hĺbku niekoľko sto metrov a šírku až niekoľko kilometrov.

citace:

---

binghamovska kvapalina - musel som sa pozrieť čo to je...

Systém hlbokých korýt na severe (vpravo) pokračuje a silne pripomína lávové tuby, čo je ale zrejme nemožné - v oblasti nie sú žiadne vulkány, naopak, je to dosť plochá oblasť (platinia).
Mohlo by ísť o nejaký prejav "kryovulkanizmu", keď tekutá voda preniká permafrostom...
Je ale celkom problém vysledovať, odkiaľ a kam vlastne tá voda tiekla... A nemohlo jej byť málo - vyhĺbené korytá majú hĺbku niekoľko sto metrov a šírku až niekoľko kilometrov.

---

este nieco k mojim tvrdeniam ...



http://www.psi.edu/sites/default/files/images/epo/explorecraters/intro_pics/impact_stages_16.jpg

Obe videá sú celkom poučné - lenže sa týkajú dopadu telesa do relatívne hlbokej vody - to sa v diskutovanom prípade asi nepredpokladá.
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2009/06/The_flood_after_the_impact - zaujímavé sú komentáre (pri predošlom linku som im nevenoval pozornosť), užívateľ "Castigar" si myslí zrejme niečo podobné ako my dvaja a linkoval zaujímavý materiál k téme: http://articuloscientificos.files.wordpress.com/2013/01/doc12.pdf

[Upraveno 21.2.2014 Alchymista]

Pokúsil som sa poskladať mozaiku, ako vlastne vyzerá celý ten systém korýt. Dosť ma výsledok prekvapil - vedie to akoby "odnikiaľ - nikam"

plné rozlíšenie http://i.imgur.com/U5IFHpB.png
Tok sa proste z jednej trhliny (dolu) "vynorí", nejaký kus tečie krajinou a potom zasa zmizne v systéme trhlín (hore)...

K meandrovaniu, respektíve jeho nedostatku, ma napadá možné vysvetlenie: Tok nebol ani náhodou tak mohutný, ako to sugeruje vzhľad "koryta" - koryto je široké 2-3km, v najširších miestach až cca 10km. To zodpovedá skôr celému údoliu rieky, než samotnému korytu rieky. A menadre nevidíme z dvoch dôvodov - jednak ich zotreli miliony rokov veternej erózie a náveje prachu a jednak sú na dostupných snímkach pod rozlišovacou schopnosťou.
Asi by to chcelo nájsť nejaká snímky vo veľmi vysokom rozlíšení, ako vlastne dno "riečneho údolia" vyzerá...
edit: Stiahol som si HiView a pár snímok HiRise vo vysokom rozlíšení. Výsledok prehliadky: korytá/údolia sú takmer celé vyplnené suťou zo stien, na niektorých miestach sa na dne údolí vyskytujú aj prachové duny, niekedy v celých skupinách za sebou.

Na mozaike vidno aj ďalší jav, ktorý na farebnom obrázku "nevidno" - oblasť okolo výrazného valu z "hrubých" trosiek je do pomerne veľkej vzdialenosti tiež pokrytá jemnejšími troskami vyhodenými z kráteru. Nie je to zrejme nejak hrubá vrstva, ale postačuje, aby prekryla drobné detaily "jednoliatym" povrchom. To opäť naznačuje, že veľký kráter je v porovnaní s terénom v širšom okolí relatívne mladý.
[Upraveno 22.2.2014 Alchymista]

To, jestli bude tok meandrovat je čistě a jenom závislé na rychlosti proudění a spádu

pokud je rychlost proudění a spád nad určitou mezí, meandry nevznikají (tzv divočící tok), což je přesně tenhle případ

budí to ve mě dojem, že ten tok je vyvolaný roztátím permafrostu ve spodní části snímku, že tekl velmi dlouho a mnohokrát překládal koryta a že mizel v systému puklin, či se vlil do mělkého jezera, které pak vyschlo, či zmrzlo

z šířky koryt se nedá snadno usuzovat na čas, který byl třeba, je to hodně závislé na soudržnosti materiálu a taky mohutnosti průtoku

Podľa výškovej mapy vychádza výška medzi oblasťou "prameňa" a "deltou" na cca 500 metrov, rozhodne nie viac ako 1km. Dĺžka riečiska vychádza na nejakých 320-350km (odvodené podľa priemeru kráteru ~20km). Pritom hĺbka údolia v oblasti "prameňa" sa zdá väčšia ako hĺbka údolí v oblasti "delty", takže samotný tok mal zrejme spád menší, než je spád okolitého terénu.

podla sirky delty a jej komplikovanosti by som sa skor priklanal k tomu ze ten tok bol naozaj mohutny. nebol to proste len potocik ale riadny tok. v delte su korita zarezane zhruba do rovnakej vysky. meandrovanie nie je nikde vramci celeho toku zretelne. a ak sa jedna o dlhodobo tecuci tok tak by malo byt. je ale vidiet caste prekladanie koryta. je to pekne vidiet hlavne tam kde sa spajaju alebo rozdeluje, ze jednotlive koryta su v inych vyskovych urovniach. ale priznam sa ze z takejto vzdialenosti je to ako pohlad do krystalovej gule. mozno sa dockam do svojej smrti misie ktora preskuma a doriesi aspon nieco....

http://www.uahirise.org/katalogos.php - keyword Hebrus valles -> 12 záberov, treba pohľadať aj ďalšie
jeden z oblasti delty http://www.uahirise.org/ESP_019184_2020
ukážka v menšom rozlíšení http://hirise-pds.lpl.arizona.edu/PDS/EXTRAS/RDR/ESP/ORB_019100_019199/ESP_019184_2020/ESP_019184_2020_RED.abrowse.jpg

ale zatiaľ som neprišiel na to, ako zistiť, ktorý obrázok zachycuje požadovanú časť mapy.

Nádherný kalibrační snímek jižní polární čepičky, s pohledem přes jižní vrchoviny poseté krátery až k Hellas Basin na horizontu z kamery HRSC, pořízený 25.2.2015. Nejlepší rozlišení na snímku je 1 km/px.
Více komentařů tady: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Sweeping_over_the_south_pole_of_Mars

Úplně tam vidím vybuchovat Muskovy atomovky.

citace:

---

Úplně tam vidím vybuchovat Muskovy atomovky.

---

citace:

---

Úplně tam vidím vybuchovat Muskovy atomovky.

---

citace:

---

citace:

---

Úplně tam vidím vybuchovat Muskovy atomovky.

---

Myslím, že to co předevčírem říkal v Colbert's Late Show o využití atomových bomb pro terraformaci Marsu, bylo trochu plácání bez hlubší přípravy a možná chtěl spíš udržet humoristickou úroveň show, než že by to měl do důsledků promyšlené.

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Úplně tam vidím vybuchovat Muskovy atomovky.

---

Myslím, že to co předevčírem říkal v Colbert's Late Show o využití atomových bomb pro terraformaci Marsu, bylo trochu plácání bez hlubší přípravy a možná chtěl spíš udržet humoristickou úroveň show, než že by to měl do důsledků promyšlené.

---

Vidím to stejně. Navíc to není ani jeho původní nápad(co dělat s ledem)...
Ale pobavilo...

---

Průlet údolím Mawrth Vallis

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Swirling_spirals_at_the_north_pole_of_Mars

Sonda se dočkala výrazné aktualizace a po restartu opět funguje jak má.

http://blogs.esa.int/rocketscience/2018/04/17/mars-express-is-good-to-go/

Hezký snímek postupující prachové bouře

Ne úplně mrtvá sopka?

https://www.sciencealert.com/mars-express-observes-seasonal-orographic-cloud-arsia-mons

Mise bude v prosinci (jde o formalitu) prodloužena do konce roku 2023.

Je to dost neuvěřitelné, ale sonda po 19 letech pořád funguje a dokonce teď dostala zdokonalený software, který výrazně zefektivnil práci radaru MARSIS.
https://kosmonautix.cz/2022/06/hledac-vody-na-marsu-dostal-aktualizaci/
Tomu se říká extrémně úspěšná mise.

Pri príležitosti 20 výročia štartu sondy, vytvoril tým Mars Express zaujímavú variáciu na "malú modrú bodku" Carla Sagana.
Namieril kameru HRSC, od Marsu smerom domov k Zemi a Mesiacu.
https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Mars_Express/Earth_and_Moon_seen_from_Mars
Na tomto obrázku, sme "všetci vyfotený".