Zajimalo by me jaky je nazor lidi,kteri sledovaly mise Apollo,jekej to byl pocit a jak se tesi na mozne nove lety na mesic a jak to vidi....

Jeste doplnujici otazky.Verite ze NASA chce tento program uskutecnit kvuli mesici jako prestupove cesty na naslednou misi na Mars?... k tomu nasleduje ale ona ekonomicka situace.Tomáš

Jsem pamětník letů Apollo ( bylo mi 24 let), kosmonautiku jsem už v té době sledoval velmi intenzivně, začal jsem s kosmonautikou a astronomií už v roce 1956, pod dojmem knihy V. Babuly "Planeta tří sluncí ". Lety Apollo bylo něco z čeho žiji dodnes, sedět celou noc u TV a čekat na přistání A11 s puštěným radiem - Hlas Ameriky to vysílal přímo, v originále ( bylo to pro americké vojáky v Evropě) bylo něco super, mega, hyper (používám současný slovník). Zážitky, které se pak už v takové intenzitě neopakovaly. Měl jsem řadu informací , materiálů NASA, učil jsem se angličtinu a nasaštinu. Chci o tom mluvit v Bohdanči, v povídání "Vzpomínání na zlaté časy", mám i něco fotek, knih, filmů z té doby atp. Moc rád bych se dožil návratů, ale protože znám euforii z té doby (v roce 1973 jsme měli být na Marsu!!! podle docela seriozních úvah z roku 1964. Skutečnost je jiná, dobře se slibuje, když se neví co je před námi a to je i dnešní skutečnost. Moc bych Vám přál a sobě taky, dočkat se něčeho pořádného. Tak aspoň letům zdar!

Bohužel nejsem přímým pamětníkem letů Apollo (bylo mi 8 let), ale zachytil jsem až Sojuz-Apollo, pak raketoplán atd. S Apollem jsem se později setkal při různých kosmonautických přednáškách a projekcích. Je to určitě emocionálně nejsilnější program, jaký kosmonautika měla.

Obávám se, že ani návrat na Měsíc, ani stálá lunární základna, už nebudou tak zážitkově silné (obdobně jako třeba ISS). Jedině člověk na Marsu může snad Apollu mediálně konkurovat (ani tím si ale nejsem úplně jist).

Z dlouhodobého odstupu mohu téměř s jistotou konstatovat, že hlavním smyslem Apolla byla propaganda a demonstrace síly (tedy politika). Věda a technika se s tím jen šikovně svezly (a zajistily dlouhodobější užitek z Apolla).

Osobně si myslím, že hlavním smyslem návratu na Měsíc by mohla být příprava k letu na Mars (tedy získání využitelných zkušeností a vybudování vhodné infrastruktury). Pravděpodobnější ovšem je, že to bude opět demonstrace síly (spojená s "kolíkováním parcel") a podobné by to bylo i s člověkem na Marsu. Věda a technika by se zase jen vezly. Nebylo by mi to moc příjemné, ale když není jiná možnost, tak beru všechno :-)

Nejraději bych ovšem přímé kosmonautické zážitky prožíval sám (a ne se jen díval na zážitky jiných lidí). Chtěl bych také, aby ty přímé zážitky mohlo mít co nejvíc lidí (pokud možno všichni), ale protože to je v dohledné době nereálné (nejraději bych osobně létal vesmírem ve stylu Star Treku), a ještě k tomu jsem samotář, soustřeďuji se na zážitky virtuální (u počítače nebo v simulátoru). Na rozvoj v tomto směru (roboticko virtuálně reálném) se těším víc, než na případné obnovení pilotovaných letů na Měsíc, nebo i na let na Mars. Připadá mi to prostě zajímavější, rovnoprávnější a všeobecně dostupnější. Nekamenujte mne za to, prosím.

P.S.: I přenosy z letů Apollo byly barevné (kromě Apolla 11 na povrchu), ale vzhledem k téměř dokonalé "nebarevnosti" Měsíce to většinou vypadá jako černobílé záběry :-)

Apollo, to je moje oblíbené téma. Ano lety na Měsíc měly velký politický význam a možná jejich dopad v socialistických zemích byl větší než na západě.
Však to také bolševníkům docházelo a o letech na Měsíc ( od A14 ) už moc informací nepouštěli do tehdejších médií. A13 samože, pustili naplno, koukejte jak jim to nejde! Pak už ubrali a tehdejší komentátor TV soudruh Codr, měl snahu zlehčovat význam a vůbec i lhát o tzv. neúspěších američanů!? Např. mluvil o seznamu závad při letech a uvedl, že se zadrhával zip u prac. obleku astronauta a tak podobně. O velkých věcech nemluvil. A15,16,17 jako by nebyly.V TV byly informace velmi krátké. USA televizní přenosy měli a v barvě jak píše Aleš Holub, ale my z toho neměli nic.
Ptal jsem se ho proč přenosy TV z Měsíce připomínají tehdejší TV soutěž "Osm vteřin, kouknout a dost". Odpověděl, že tomu nerozumím a musím to vidět v souvislostech.SSSR je lepší. Informace se daly sehnat, Radio Svobodná evropa, Hlas Ameriky, dopisy do USA, výborné byly informace v LK! a od Toníka Vítka , Petra Lály, také Karel Pacner mi řekli mnoho nového. Hltal jsem to velice. Od A17 mi z NASA nic nechodilo, STB mi to kradli, pardon zabavovali, abych nekazil normalizaci. Americká embassy měla i filmy, propašovali jsme na hvězdárnu Apollo 15 (vidělo to cca 5OO lidí), ale pak nám to zabavili a byly problémy.
V Té době a i dnes rád koukám na Měsíc, dalekohledem hvězdárny ze zvětšením 300x to za dobrého počasí jde snadno. Víte, díváte-li se směrem k polům, nebo okraji, vidíte části měsíčního povrchu ze strany. Jako by člověk seděl na měsíčním kopci! Je- li ticho a je samože tma, tak to jsou velmi silné zážitky. Hned bych tam letěl. . Dnes mě přitahuje Mars, jsem plný očekávání všeho nového. A myslím, že to všichni co tyto stránky sledují.

To bylo moc pekne napsane Alesi i Pane Bejcku!.

Opravdu dobře napsané

>> Obávám se, že ani návrat na Měsíc, ani stálá lunární základna, už nebudou tak zážitkově silné (obdobně jako třeba ISS). Jedině člověk na Marsu může snad Apollu mediálně konkurovat (ani tím si ale nejsem úplně jist).

- s tímhle bych si ale dovolil nesouhlasit. Pro někoho, kdo zažil Apollo, možná opravdu nebude případný návrat lidí na Měsíc až tak silný zažitek. Ale je tu spousta lidí, kteří to prostě nezažili (třeba já) a pro ně to zřejmě bude něco fantasického ...
A dnes v době internetu (a všeobecně k mnohem většímu objemu informací) se to dostane k více lidem, než kdysi (kdy, jak píše p. Bejček, nebyl přístup k informacím nijak snadný).

I kdyby to byla demonstrace síly, pokud to podpoří kosmonautiku, proč ne ? Z informací v poslední době to spíše vypadá i na to, že návrat na Měsíc (provedený NASA) by měl ukázat cestu pro komerční využití zdrojů Měsíce ...

Těším se na návrat na Měsíc a výstavbu lunární základny. Díky ní bude moci začít permanentní průzkum Měsíce ,otevře možnosti i jiným aktivitám, a začne tak skutečná kolonizace Sluneční soustavy.
V cestu na Mars v nějbližších desetiletích moc nevěřím, riziko neúspěchu je moc velké, čemuž nasvědčuje i úspěšnost marsovských sond.

citace:

---

Zajimalo by me jaky je nazor lidi,kteri sledovaly mise Apollo,jekej to byl pocit a jak se tesi na mozne nove lety na mesic a jak to vidi....

---

Nevím, nezažil jsem Apollo, ale pro mě bylo událostí číslo jedna přistání Pathfinderu na Marsu. Já jse, do noci sledoval první tiskovku na CNN a pak den co den nové zprávy na netu. Fakt jsem si to hodně užil a přišlo mi to moc fajn. A pokud se vrátí lidé na Měsíc. tak to bude další událost A porovnávat ji s Apollem? Pro většinu lidí to v tu dobu nebude mít smysl, neboť na "staré" Apollo se dávno zapomene ...

Trochu se zapomíná, že nám nad hlavami krouží nedostavěná ISS a kolem raketoplánů je nějak ticho po pěšině, moc tomu nevěřím, že se dokončí v termínu.
Vedle toho chce NASA vyvíjet OSP, lunární raketu a příslušný lunární modul + připravovat se na stavbu základny. Na pozadí všeho mají k tomu probíhat přípravy letu na Mars. To by se rozpočet NASA musel navyšovat o něco více, než plánovaných 0.6 mld$(?) za rok.
Comeback Američánů na Měsíc zavísí spíše na dalších úspěších čínského vesmírného programu než na ambicích současné americké administrativy.

Docela jsem zvědavý na přesnější termíny, hlavně na termín návratu na Měsíc. Zatím to osciluje mezi 5 až 10 lety od nynějška.
Ale jsem čím dál větší skepktik.
Bush je velkorysost sama a hodlá danou akci pojmout v mezinárodním formátu, (viz.
http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=30912&chan=mult )čimž zvýšuje šance na pohřbení projektu v průběhu jeho eventuální realizace. Mezinárodní projekty mají ten půvab, že účastnící se země z různých důvodů mají občas tendence z těchto akcí vycouvat. Projekty se poté nedokončí či skončí očesanou verzí. Např. doporučují za několik let srovnat dokončenou verzi ISS s jejím původním návrhem.

Myslím si, že let na měsíc byl naprosto jedinečný a mediálně dobře zvládnutý. Let na Mars potrvá 3 roky a na tak dlouhou dobu svou pozornost neupře taková masa lidí. Půjde spíše o fandy, ostatní budou říkat, že to je drahá dovolená. Společnost se od 60-tých let změnila.

Zapomínáte, že humbuk kolem letu na Mars se bude dělat až při přistání ) A v ten okamžik se bude mobilizovat masa !!!!

Souhlasim s Venou,ale doplnil bych ze stejna mobilizace bude u pri startu,jelikoz lidi budou plni ocekavani a zvedavi jak to vsechno zacina,pak bude nejsis trochu odmlka,i kdyz ,podle me budou informace o tety misi,porad na chlavnich titulnich stranach,pro lidi to pude porad v podvedimy neco uzasneho a pak vypukne ten spravny hunbuk kdyz lod prostane-a to doufam...Tomas

a omluvam se za svuj desny pravopis)...psel sem to ve strasny rychlosti

citace:

---

Jinak se např.podívejte jak si K.Pacner a A.Vítek představovali let na Mars v r.1979 v knize: (K.Pacner: Cesta na Mars 1998-1999 (Albatros, 1979)

---

Ten xChaosovo "post-kyberpunkovej" přístup je prostě boží. Ja ho žeru a nezbývá mi nic jiného, než s ním souhlasit :-)

Ano, jsou to velmi zajímavé názory. Je pravděpodobné, že se pilotovaná kosmonautika bude tak vyvíjet( aspoň při letech na Měsíc a dál. Nejdříve dobrodružství a sport , věda přijde později. I současná motivace USA je "aby nás někdo nepředeběhl". Pak se tam najde i prostor pro různá jednoduchá, laciná a hlavně jednorázová řešení, která se mi nelíbí. Věda vyžaduje solidnost. Ale politici mají představu mediálně úspěšného podniku,který nebude moc stát.

citace:

---

Je to určitě emocionálně nejsilnější program, jaký kosmonautika měla.

To je pravda, velmi na mě i dnes působí záběry Země, vycházející nad měsíčním horizontem a záběry, natočené astronauty z jedoucího LRV. LL

---

Jaroslav Kukuča - 7/2/2005 - 18:37

Na strankach Ceskeho rozhlasu som objavil ukazky z legendarnych priamych prenosov Apolla 11. Komentatormi boli Jan Petranek, Ivo Budil, Petr Lala, doc. Mrazek.

16.7.1969 - Start rakety (mp3)
http://www.rozhlas.cz/audio/klenoty/_audio/00215918.mp3

21.7.1969 - Armstrongov vystup na mesacny povrch (real audio)
http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm " target=_blank> http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm

Atmosfera, ktora vladla pred 35 rokmi v rozhlasovom studiu je neopakovatelna...

---

Ondrej - 8/2/2005 - 10:10

fantazia ... myslim, ze budem hovorit za vela ludi a nielen tu pisucich ... zazit nieco take NAOZAJ V PRIAMOM PRENOSE ... ale jedine co by tomu odpovedalo by bol start k Marsu, hmm, no nic DUFAM !!!!!

---

Ondrej - 8/2/2005 - 10:14

Tak to ma dostalo "... je tu ten prislovecny 3 stupen S4B, s ktorym sa pocita aj pre misiu k Marsu, samozrejme az za cca desat rokov ...." BOOOOOOZE PRECO SI NAS OPUSTIL

---

Anonym - 8/2/2005 - 11:14

Tak diky moc za odkazy,proznam se ze jsem mel behem startu husi kuzi)... a propo,nemate nekdo k dispozici i obrazovy zaznam startu?

---

Vítězslav Novák - 8/2/2005 - 13:46

Pochybuju, že by MĚ něco vzalo jako Armstrong na Měsíci, ale to je halt věkem. Navíc to první přistání mělo taky perfektní "timing" - dosedli s pár posledníma litrama v nádržích a do poslední chvíle se nevědělo, jestli sednou nebo ne. Jak z hollywoodskýho filmu, ovšem dobrýho hollywoodskýho filmu.

No, ale abych se nestavěl blazeovaným dandym, kterýho nic nepřekvapí a život je pro něj obnošená vesta - když si sedal Huyghens, moh bych svěračem hřebíky štípat. A to nešlo o lidi. Říkal jsem si tak teď už je všecko jasný, akorát my nic nevíme... Už je po něm, i kdyby to dopadlo jak nejlíp mohlo, a furt nic nevíme. Pak přišla zpráva, že vysílá (teda že se ten signál doloudal rychlostí světla) a ještě po plánovaném přistání, tak to bylo dobrý... teď ještě aby Cassini zvládl manévry, aby se nic nepodělalo na softwaru, aby co já vím...
A pak začly chodit obrázky a bylo jasný, že to dopadlo dobře.

Na A-11 to nemělo, ale pěkný to bylo, ne že ne.

70. leta, to byla taková prapodivná doba. Teda pro mě perfektní, páč jsem se zrovna dostával z puberty, a to je parádní věk, ale doba to divná byla. Vzpomínám na let Sojuz-Apollo, donedávna jsem měl někde doma triko s emblémem a nápisy latinkou i bukvičkama. Sledoval jsem to v televizi, někdy o prázdninách to bylo. Jak letěly spojené nad náma, koukali jsem jak cvoci na takovou Venuši jak si to šupajdí po obloze. A zase to vypadalo dobře, bude spolupráce, bude fajn.
No, pak přišel Afghánistán, Írán, místo Cartera Reagan a dumali jsme spíš kdy to na nás přiletí, než kdy se někam poletí.

Na Remka si vzpomínám. Taky předěl, konečně někdo jiný než Američan nebo "Rusák". Jenže ta politika! Halt letěl ve špatný raketě... Ale aspoň něco.

---

Jaroslav Kukuča - 8/2/2005 - 22:48

citace:

---

fantazia ... myslim, ze budem hovorit za vela ludi a nielen tu pisucich ... zazit nieco take NAOZAJ V PRIAMOM PRENOSE ... ale jedine co by tomu odpovedalo by bol start k Marsu, hmm, no nic DUFAM !!!!!

---

Myslim si, ze emocie z pristatia na Mesiaci v roku 1969 by u nas neboli byvali take silne, keby sme rok predtym neboli zazili vpad "spriatelenych" armad.

Ak mame posudzovat emocie, ake vyvolavali prve kroky cloveka na inom vesmirnom telese podla reakcii komentatorov, potom v samotnej USA boli tieto reakcie ovela chladnejsie nez u nas v Ceskoslovensku - tu su ukazky:

Armstrongov 1.krok v priamom prenose najsledovanejsej americkej TV - CBS a v priamom prenose Ceskoslovenskeho rozhlasu:

1. CBS (komentator Walter Cronkite)
http://www.moviewavs.com/cgi-bin/moviewavs.cgi?Apollo_13=cronkite.wav

2. Ceskoslovensky rozhlas (komentator Jan Petranek a dalsi)
http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm " target=_blank> http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm

Skratka, sledovat priamy prenos v USA bolo omnoho nudnejsie ako u nas. Zda sa, ze to bolo sposobene dojmami z okupacie - ved od augusta/srpna 1968 este neuplynul ani rok a nasim redaktorom uz isli normalizatori po krku. Pre Jana Petranka boli prenosy z Apolla 11 poslednym vystupenim v rozhlase pred nutenym odchodom do kotolne (pracoval ako kuric/topic). Waltrovi Cronkite z CBS nic take nehrozilo.

---

PINKASJ - 9/2/2005 - 13:09

Když letělo Apollo 11, bylo mně 27 roků a o kosmonautiku jsem se intensivně zajímal již od r. 1956, ještě jako žák. Také jsem od svého mládí (dodnes) trvale poslouchal zahraniční stanice, především BBC a Hlas Ameriky, četl co kde vyšlo v tomto oboru a tak jsem měl vcelku dobré informace a to především technické. Proto pro ty mladší přidám i krátké poohlédnutí před Apollo 11.

Když v r. 1957 a 1958 letěly krátce za sebou 3 sovětské družice, poslední o váze 1300 kg, náskok SSSR oproti několika-kilogramovým americkým se jevil ohromný. Když vzlétl Gagarin a v USA udělali následně jen malý „skok“ do vesmíru pomocí rakety Redstone, tento náskok se zdánlivě ještě zvětšil. Pak však nastalo něco nevídaného: Po projevu presidenta Kenedyho věci vzala do ruku NASA a především Verher von Braun a veškeré úsilí plánovitě soustředili prakticky na jeden projek - přistání na Měsíci a s ním navazující projekty (Gemini, Surveyor, Lunar Orbiter ). V SSSR (což vyšlo najevo až po r. 1990) naopak stále pracovali na mnoha roztříštěných a vzájemně si konkurujících projektech, včetně letu na Mars a teprve 4 roky po USA schválilo Politbyro projekt letu na Měsíc. Pravděpodobně i tak by nebylo pozdě, neboť na projektech velkých raket třídy Saturn 5 se pracovalo již dříve. Rozhodující „smrtící“ ránu ruskému letu na Měsíc zasadil Koroljev, který intrikami přes Keldyše a jiné vlivné v Politbyru prosadil projekt své měsíční rakety N1 (pro kterou mu Gluško odmítl zkonstruovat motory) a zastavení prací na konkurenční raketě UR700, z kanceláře Čeloměje a vynikajícími motory RD270 od Gluška. UR700 měla mít nosnost na LEO 150 tun, umožnit přímý let na Měsíc. Motory RD 270 byly mnohem lehčí a se značně lepším Isp než F1 ze Saturnu 5, prošly testováním.

Již v lednu 1964 v USA vypustili raketu Raketu Sarurn 1, s nosností cca 17 tun na LEO, která více než 2x překonala R7. I když šlo v prvím stupni o prostý svazek osmi nádrží staré rakety Redstone kolem jedné nádrže rakety Jupiter poháněné 8 motory z Jupiter, byla to prvá skutečně výkonná US raketa. Za několik měsíců vypustili v SSSR raketu Proton o stejné nosnosti a vzájemné šance se zdály být vyrovnány. Bylo jasné, že kdo první postaví raketu s nosností okolo 100 tun, vyhraje závod o Měsíc To se stalo v listopadu 1967, kdy letěl první Saturn 5. Když jsem se pak v únoru 1969 dozvěděl ze zahraničních stanic, že na Bajkonuru vybuchla raketa třídy Saturn 5 (později známá jako N1), bylo mi jasné, že závod o Měsíc je definitivně rozhodnut.

Bydlel jsem na jihozápadě Čech , v práci jsem měl blízko k televizním antenám a zesilovačům, takže jsem těsně před letem Apola 11 již bez problémů chytal západoněmecké televizní stanice ARD a ZDF, bohužel jsem měl jen černobílý televisor. Přeto to byly nezapomenutelné zážitky, kdy jsem seděl u televizoru dlouho do nocí, vzal jsem si i dovolenou a nemohl se nabažit mnohokrát opakovanými záběry. Dalo se to srovnat jen s letem Gagarina ale u Apolo 11 bylo všechno otevřeně publikované a mohl jsem vše vidět v reálu. Od té doby určitě žádný vesmírný projekt se s tím nedá srovnat a myslím, že ani přistání na Marsu (kterého se již nedožiju) nebude mít takovou publicitu a takový dopad jako projekt Apolo.

Nešlo však jen o projekt Apollo. Celé to zhruba 15-leté období od r. 1957 do 1972 bylo úžasné a neopakovatelné. Viděli jsme v tak krátkém období ohromný pokrok od prvých malinkých družic, přes let člověka do kosmu, až po přistání na Měsíci a kosmické stanice s trvalou posádkou. Je třeba si uvědomit, že ve stejném období bylo nutno stavět velké kosmodromy, obrovské montážní budovy, podniky vyrábějící velké motory, sledovací stanice a lodě rozmístěné po celém světě, výcviková střediska a trenažéry pro výcvik desítek kosmonautů. Navíc ve stejném období obě velmoci vyrobily tisíce mezikontinentálních raket, stovky atomových ponorek a i taková letadla jako Boeing 747 a C5A Galaxy, nemluvě o financování mnoholeté války ve Vietnamu. Když to srovnám s dnešním vývojem, nemohu pochopit, jak to bylo možné, kde se na to vzaly peníze. Myslím že to opravdu souviselo se striktním a velice progresivním (až 90%) zdaněním, jak píše pan Hawk v tématu Měsíc možná opět ve hře. Stát vybrané peníze opět vrátil firmám v obrovských kosmických projektech. Přineslo to velký technický pokrok a rozsáhlé inovace i v mnoha dalších směrech a zaměstnanost statisíců lidí. Myslím že už žádná budoucí generace nebude svědkem něčeho srovnatelného.

---

Jaroslav Kukuča - 9/2/2005 - 22:01

Bol by som nerad, keby niekto nadobudol z mojich predoslych prispevkov, alebo aj z prispevkov inych kolegov, dojem, ze najsilnejsi emocionalny kozmonauticky zazitok bolo pristatie prveho cloveka na Mesiaci v roku 1969 a ze vsetko ostatne, co sa v kozmonautike dosiahne v buducnosti (napr. aj let na Mars) bude uz len jeho slabym odvarom.

Emocionalne zazitky su vecou subjektivnou a ta ista vec moze vyvolat u roznych ludi rozne emocie. Poznam napr. ludi, ktorym v roku 1969 bolo pristatie na Mesiaci uplne lahostajne. Pre tych co nezazili Apollo 11, bude mozno navrat na Mesiac rovnako silnym zazitkom, ak nie dokonca este silnejsim, lebo nan budu musiet cakat ovela dlhsie nez sa cakalo na Apollo 11.

---

Jirka - 10/2/2005 - 10:50

Moji rodice se tenkrat bohuzel jeste neznali, takze zlaty vek raket jsem prosvihl. Ted je proste lidstvo vic roztristene, vic penez se vrazi do vyzkumu vseho mozneho od genetiky po astronomii. Znalosti o vesmiru nebo genetice jsou nepredstavitelne sirsi nez pred triceti lety. Za mych mladych let byl osmimetrovy dalekohled s klasickym zrcadlem nekde v Rusku povazovan za provzdy neprekonatelny zazrak techniky, dokonce KB double Object Pluto-Charon povazovali za planetu a mesic. V moji prvni hvezdarske rocence jsem se dozvedel o kvasarech a jetech o kterych nikdo nic nevi.
Dnes staci nazhavit internet a veskery vedeni lidstva se vam snese k noham (treba i s priruckou k CSM Appolo http://history.nasa.gov )
Co neni muze byt a verim tomu, ze dalsi zlaty vek kosmonautiky prijde se soukromymi raketami. A ty driv nebo pozdeji prijdou. Podle me je jedina sance na vetsi efektivitu nechat NASA jen vyzkum hlubsiho vesmiru a v inicative letu na Mesic a operaci na orbitalni draze by mela plnit jen koordinacni funkci.
Ja ted prozivam svoje vlastni "lety na Mesic" - napriklad s Huygens, Delta IVH nebo Falcon I. Protoze vim, ze az priste nekdo pristane na Mesici, tak uz to nebude jen takovy hopsani v sestinove gravitaci.

---

M.Filip - 14/2/2005 - 06:50

citace:

---

Na strankach Ceskeho rozhlasu som objavil ukazky z legendarnych priamych prenosov Apolla 11. Komentatormi boli Jan Petranek, Ivo Budil, Petr Lala, doc. Mrazek.

16.7.1969 - Start rakety (mp3)
http://www.rozhlas.cz/audio/klenoty/_audio/00215918.mp3

21.7.1969 - Armstrongov vystup na mesacny povrch (real audio)
http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm " target=_blank> http://www.rozhlas.cz/vyroci/portal/_audio/00011467.rm

Atmosfera, ktora vladla pred 35 rokmi v rozhlasovom studiu je neopakovatelna...

---

Dotaz:
a) Čím přehráváte po uložení soubor s koncovkou .rm ??
b) Nejsou tam v archivu ČRO ještě nějaké další záznamy týkající se kosmonautiky? Všimněte si, že vlastně už se nikdy ničeho tak významného jako bylo Apollo 11 v kosmonautice nedočkáme. Let lidí k Marsu je pouhá fikce. Možná tak za sto a víc let. Ale to už máme smůlu. Být to Apollo 11 o pár měsíců později, kdy komančové utáhli šrouby, tak nebyl ani tento přenos v rozhlase ani v tehdejší televizi.

Díky

---

Jirka - 15/2/2005 - 12:31

Neco o problemech rakety Saturn V

http://yarchive.net/space/apollo/apollo_6.html

---

Jaroslav Kukuča - 15/2/2005 - 18:25

citace:

---

a) Čím přehráváte po uložení soubor s koncovkou .rm ??

---

Prehravam ho programom RealPlayer. Skuste ho stiahnut napr. odtialto:

http://www.download.com/RealPlayer/3000-2139-10255189.html

Domovska stranka tohto prehravaca je inak:
http://www.real.com/player/?src=realplayer

---

Jaroslav Kukuča - 15/2/2005 - 19:15

citace:

---

b) Nejsou tam v archivu ČRO ještě nějaké další záznamy týkající se kosmonautiky?

---

Su! Priame prenosy z Apolla 11, ktore tam archivuju, a o ktorych viem, zaberaju niekolko hodin!

V Ceskom rozhlase funguje uz par rokov sluzba "Pretaceni poradu", prostrednictvom ktorej si mozu sukromne osoby vyziadat prakticky lubovolny zaznam z archivu CRo. Cena je asi 1000 Kc za hodinu zaznamu.

Tu je o tom viac informacii:
http://www.rozhlas.cz/informace/marketing/_zprava/144583

Moj priatel si takto nedavno objednal zaznamy z pristatia na Mesiaci, EVA a odletu z Mesiaca pocas Apolla 11. Bolo toho asi na 2 a pol hodiny. Stalo to asi 2500 Kc, ale oplatilo sa to!

Pocas EVA, bolo fantasticke pocuvat spontanne reakcie komentatorov, ktori si napr. mysleli, ze ked Armstrong velmi pomaly schadzal z rebrika, ze takto pomaly sa bude aj na mesiaci pohybovat. Ake vsak bolo ich prekvapenie, ked neskor videli jeho rychle skoky! Zivy dojem z tejto nahravky este umocnuje, ked kazdu polhodinu oznamuju kolko je hodin a v skratke opakuju co sa dovtedy stalo, pre posluchacov, ktori sa prave zobudzaju a zapinaju si radio (bolo to v skorych rannych hodinach). Zaujimave bolo, ze mali zakazane povedat slovo "americka vlajka", preto stale hovorili len "vlajka sveho statu". Az raz sa dr. Mrazek preriekol a povedal "americka vlajka" a ked to dopovedal, potom uz len cosi zablabotal a na maly okamih nastalo uplne ticho. Zaujimave je, ze pocas Armstrongovho zostupu dolu rebrikom stratili zvukove spojenie z Houstonu, ktore zrejme preberali z Hlasu Ameriky , takze az asi po 15 minutach sa z dalekopisu dozvedeli Armstrongove prve slova: " Je to len maly krok pre cloveka, ale velky skok pre ludstvo".
Emotivnych momentov je tam mnoho, mam pocit ze tento komentar z CRo je nedoceneny, malo sa o nom vie a pritom je snad este emotivnejsi nez komentare z finale majstovstiev sveta v hokeji.

Je celkom mozne, ze v archive CRo maju uplne vsetky zaznamy z priamych prenosov Apolla 11 - od startu rakety, cez manevre na translunarnej drahe, pristatie na mesiaci, EVA, odlet z Mesiaca az po pristatie v Pacifiku. Rovnako je mozne aj to, ze maju aj zaznamy z inych letov Apolla. Ci dokonca priamy prenos z Gagarina alebo komentare dr. Mrazka, ktore sa vysielali pocas letu prveho Sputnika v roku 1957. Ak vas to zaujima, obratte sa na pani Danu Rubášovú z CRo, ktora ma na starosti sluzbu "Pretaceni poradu".

Zda sa, ze okrem zaznamov z CRo ine zaznamy z priameho prenosu Apolla 11 v ceskom ci slovenskom jazyku neexistuju.
Pristatie na Mesiaci sa uskutocnilo po 21 hodine, pocas vysielania Hlasu Ameriky do CSSR, tento zaznam, ako mi potvrdil pan Miroslav Oravec z Hlasu Ameriky, je strateny. Rovnako su udajne stratene aj zaznamy z pristatia na Mesiaci a z lunarnej EVA, ktore vysielala CS televizia - to mi potvrdila pani Alena Berková z ČT.

---

Jaroslav Kukuča - 15/2/2005 - 19:42

citace:

---

Tak diky moc za odkazy,proznam se ze jsem mel behem startu husi kuzi)... a propo,nemate nekdo k dispozici i obrazovy zaznam startu?

---

Vsetky obrazove zaznamy z archivu NASA ohladne Apolla 11, vratane startu ci celej EVA boli zverejnene na DVD od firmy Spacecraftfilms
http://www.spacecraftfilms.com/apollo11.htm

Pisal som uz o tom v diskusii "pár dotazů: Apollo 13 a Golf na měsici" na tomto webe: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=669#pid9223

Asi najlepsi sposob na sledovanie Apolla 11 je kombinacia nezostrihaneho obrazu z tohto dvd a ceskeho komentara z magnetofonovej pasky z Ceskeho rozhlasu.

---

Jaroslav Kukuča - 15/2/2005 - 20:04

citace:

---

Všimněte si, že vlastně už se nikdy ničeho tak významného jako bylo Apollo 11 v kosmonautice nedočkáme.

---

To je pravda, asi najlepsie vyjadrenie "maleho kroku a velkeho skoku " predstavuje porovnanie oboch fotografii na tomto webe:
http://astrwww.cwru.edu/personal/martin/lunarlaetoli.html

Na prvej fotke je najstarsia zaznamenana stopa predchodcu cloveka na Zemi, z naleziska v Laetoli v Afrike, spred 3,6 mil. rokov. Pod nou je fotka jednej z prvych stop cloveka mimo Zeme - je to fotka stopy astronauta na mesacnom povrchu z Apolla 11, spred 35 rokov.

---

janatomanova - 18/2/2005 - 07:04

V roce 1972 vydal Supraphon v HI FI klubu gramofonovou desku Kosmonautika v archívech lovců zvuku. Jsou tam záznamy Sputniků, ,Vanguardu, Explorerů, Vostok1,2,3,4,5,6,Voschod1,Sojuz1,Freedom7, Friendship7,Aurora7, Faith7, Gemini4,6 Luna1-10, Ranger8,Apollo8,10,11,12,13, Kosmos1, První čínská drežice, Mariner4,Veněra4 a hlas Ciolkovského a Koroljeva. Dokumentární snímky jsou od Dr. Jiřího Mrázka a Marcela Ternuse. Desku vlastním Jana Tomanová

---

M.Filip - 18/2/2005 - 08:25

(quote]
v souvislosti s jinou diskusí ( - Cíle Kosmo klubu) ... - což takhle zatlačit na ČT, ať vysílá přímý přenos ze startu raketoplánu, který se má uskutečnit 14.května
Mohlo by to alespoň vzdáleně připomenout ty časy Apolla ...))))

Pokud mě paměť neklame, tak poslední přímý přenos z kosmického startu(a zřejmě i první, neboť 16.7.1969 asi přímý přenos ze startu Apolla 11 v ČST nebyl - ví to někdo?) byl v ČST 15.7.1975 po poledni ze startu Sojuzu 19 EPAS. Mám dojem, že večer již přímý přenos ze startu Apolla ASTP nebyl. Nemohu to potvrdit, neboť v té době jsem taky shodou okolností letěl, ale k Černému moři Il-18kou do BLR.(a bylo mi 11 let, takže paměť už mě trochu klame)
Jinak 2.3.1978 ze startu Sojuzu 28 s V.Remkem taky přímý přenos v ČST nebyl. Start oznámili až v nejbližších zprávách, neboť mám dojem, že se tento start odkládal již od 28.2. V této době se přípravy k ruským startům nezveřejňovaly.
Poslední přímý přenos z kosmického startu v TV, ale ARD (NSR), jsem viděl od 10. do 12.4.1981, kdy vysílali přípravy, odklady a start STS-1 dnes nechvalně proslulé Columbie.
Ale, že by dnes ČT vysílala v přímém přenosu start STS-114 o tom silně pochybuju. To snad jedině, že by se ten start vešel do večerních zpráv ve 22,30 h.a podařilo se navázat spojení s R.Bradáčem, který by se případně vydal na Floridu. Na Euronews to možná bude. Měli tam mimochodem teď v sobotu pěkné záběry ze startu Ariane-5. Ale záznam.
Ovšem když vidím, že nyní je hlavním pořadem ČT profláknutý seriál Strážce duší, tak k tomu již není co dodat.....
Jinak NASA TV a jiné TV jsou na :
http://mek.kosmo.cz/video/index.htm

---

M.Filip - 18/2/2005 - 08:58

citace:

---

V roce 1972 vydal Supraphon v HI FI klubu gramofonovou desku Kosmonautika v archívech lovců zvuku. Jsou tam záznamy Sputniků, Vanguardu, Explorerů, Vostok, Voschod, Sojuz, Freedom, Friendship, Aurora, Faith, Gemini, Luna, Ranger, Apollo, Kosmos, čínská drežice, Mariner, Veněra a hlas Ciolkovského a Koroljeva. Dokumentární snímky

---

Zajímalo by mě, co je tam, např. ze Sojuzu 1 a Vostoku 1? Tyto lety (a některé další ruské z 60. ale i 70.a 80.let) jsou v podstatě dodnes zahaleny tajemstvím a bez autentických fotek, natož filmů a zvuků z průběhu letu.

Jinak pokud by se Vám tato LP deska podařila přehrát do digitální formy (např.mp3 a na CD, byl by to zajímavý ,,tahák,, na KNP 2005 v Bohdanči).
Určitě na tyto stránky píší lidi, kteří by to uměli přehrát. Neboť, kdo dnes má provozuschopný gramofon? Jsou ale dnes i borci, kteří ani neví co to gramofon je. A netuší, např. že taky neexistovaly domácí PC a on-line zprávy na www a že některé informace z kosmonautiky jsme se dozvěděli až s odstupem několika měsíců i let. A něco z 60.a 70.let obzvlášť z východu netušíme dodnes....
Jinak o problematice přehrávání analogových kosmonautických záznamů (VHS) na DVD, jsem tu psal před časem. K tomuto: již jsem se setkal v některých prospektech s nabídkou DVD rekordérů, kde přímo uvádějí možnost přehrát VHS na DVD. A pak prý existuje pro tuto možnost TV karta do počítače. Dnes už i některé videopůjčovny tuto službu nabízejí, ale asi za dobrý peníz.

Ještě jsem si teď vzpomněl, že zřejmě ČST vysílala v r.1988 start Buranu převzatý z Moskvy, ale nevím jestli přímým přenosem:
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/buran/bu_tisk1.htm#T881028

---

Jaroslav Kukuča - 18/2/2005 - 18:55

citace:

---

neboť 16.7.1969 asi přímý přenos ze startu Apolla 11 v ČST nebyl - ví to někdo?)

---

Moja matka má v denníku, ktorý si viedla v rokoch 1968 až 1969 zaznamenané ku dňu 16.7.1969, že pozerala v ČST priamy prenos štartu Apolla 11. Pristátie na Mesiaci 20.7.1969 nepozerala, ale vysielalo sa. Pozerala až záznam z EVA poobede 21.7.1969 a chystala sa pozerať priamy prenos zo štartu z Mesiaca vo večerných hodinách 21.7.1969.

Pre zaujímavosť uvádzam citát z tohto denníka k asi prvému prenosu z Apolla, ktorý sa v ČST vysielal - išlo o pristátie Apolla 8.

" 29.12.1968 - pracovná nedeľa

Zabudla som napísať, že v piatok Američania šťastne pristáli v Tichom oceáne, všetko to vysielala televízia. Čs. televízia preberala prenos medzi prvými na svete. Rusi vraj boli nahnevaní, lebo to nepreberali vôbec, lebo že je u nich nekvalitný obraz - to je klamstvo, je im to zle, keď ich Američania predbehli. Videli sme v televízii všetkých 3 kozmonautov ako vystupujú z vrtulníka usmiati, šťastní a boli sme šťastní s nimi... Dnes večer som počúvala Slobodnú Európu, Rusi ju strašne rušia, ale rozumela som niečo: v Leningrade zatkli troch intelektuálov, lebo nesúhlasia s politikou svojej vlády v Československu..."

---

Jaroslav Kukuča - 18/2/2005 - 19:36

citace:

---

Dokumentární snímky jsou od Dr. Jiřího Mrázka a Marcela Ternuse.

---

O Dr. Mrazkovi su nejake informacie tu: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=240

Mozno sa v jeho pozostalosti nachadza pekna a doteraz nepublikovana fonoteka...

---

Jaroslav Kukuča - 18/2/2005 - 19:56

Dr. Mrázek a Marcel Ternus boli asi takými nadšencami ako tento Švéd, ktorý na internete zverejnil svoje rádioamatérske úlovky z kozmu od 60-tych rokov podnes:
http://www.svengrahn.pp.se/sounds/sounds.htm

---

Anonym - 21/2/2005 - 09:18

Moja matka má v denníku, ktorý si viedla v rokoch 1968 až 1969 zaznamenané

---

http://www.svengrahn.pp.se/sounds/sounds.htm

citace:

---

Dr. Mrázek a Marcel Ternus boli asi takými nadšencami ako tento Švéd, ktorý na internete zverejnil svoje rádioamatérske úlovky z kozmu od 60-tych rokov podnes


Myslím, že v té době, ze které tyto záznamy pocházejí, jiné možnosti přímého záznamu u nás nebyly. Jsou takové jaké jsou ( odpovídající kvalitě pořízení), ale mají historickou hodnotu. Nyní by nikdo nevydal CD s radioamaterskými úlovky, protože jsou k dispozici přímé přenosy ( když ne u nás, tak na internetu. Z Ruska, ale také asi ne)Když byl přímý přenos přistání Apolla 11 na měsíci, kak jsme fotografovali obrazovku televize a měli fotografie.
Jana Tomanová

---

Anonym - 21/2/2005 - 21:33

citace:

---

(quote]

Jinak 2.3.1978 ze startu Sojuzu 28 s V.Remkem taky přímý přenos v ČST nebyl. Start oznámili až v nejbližších zprávách, neboť mám dojem, že se tento start odkládal již od 28.2. V této době se přípravy k ruským startům nezveřejňovaly.

---

Jen pro zajímavost. Po startu Remka v mých očích velmi vzrostla prestiž týdeníku Rozhlas (novin - programového věstníku), který v nějakém článku začátkem února psal, že do konce měsíce poletí československý kosmonaut. Pamatuji si to, protože jsem se ještě 2. března ráno ve škole poškleboval, že "je únor v prdeli a kosmonaut taky". A on se zatím již oblékal do skafandru, ale to jsem samozřejmě nevěděl.

---

avitek - 21/2/2005 - 21:43

Pár vybraných novinářů to v ČSR vědělo. Pamatuji se, že mi asi týden před startem, nebo tak nějak, Karel Pacner - tehdy redaktor pro vědu a techniku v Mladé frontě - sdělil jména obou českých kosmonautů, Remka i Pelčáka. Bylo to v redakci MF a protože se bál, že tam může být odposlouchávání, tak mi to dal napsané na papírku, který jsem musel hned zničit!

---

Michal Petříček - 22/2/2005 - 10:12

citace:

---

Jinak pokud by se Vám tato LP deska podařila přehrát do digitální formy (např.mp3 a na CD, byl by to zajímavý ,,tahák,, na KNP 2005 v Bohdanči).

---

Včera jsem si uvědomil, že jednu malou perličku tohoto druhu mám doma. V roce 1983 letěl na nešťastné (tehdy ovšem zánovní) Columbii (let STS 9) radioamatér, pan Owen Garriot. Měl ssebou malý transceiver pro pásmo 145 MHz a navazoval spojení s radioamatéry. Tehdy to byla první taková akce, zájem byl proto obrovský. V té záplavě volajících stanic ze Země však Garriot skoro nic nerozeznal, tak jen občas něco nahlásil.
Fotografie z letu je tady:

http://images.jsc.nasa.gov/luceneweb/caption_direct.jsp?photoId=S83-34265

Svůj záznam ve formátu MP3 zašlu administrátorovi, ať se můžete také pokochat. Moc toho tam ale slyšet není, byl to oblet, při kterém Columbia sotva vylezla nad náš obzor, trvalo to jenom velmi krátce. Signál je proto značně slabý. Nicméně dvakrát tam můžete docela srozumitelně slyšet, jak Garriot hláskuje svůj volací znak W5LFL t.j. W Five Lima Foxtrot Lima.

---

Jaroslav Kukuča - 25/2/2005 - 16:40

citace:

---

Pane Kukučo, děkuji Vám za velmi zajímavé citace z denníku, a pozdravujte Vaší matku. Je obdivuhodné, že má někdo takovéto pěkné záznamy.
MF

---

Pozdrav som odovzdal.

citace:

---

Včera jsem si uvědomil, že jednu malou perličku tohoto druhu mám doma. V roce 1983 letěl na nešťastné (tehdy ovšem zánovní) Columbii (let STS 9) radioamatér, pan Owen Garriot. Měl ssebou malý transceiver pro pásmo 145 MHz a navazoval spojení s radioamatéry. Tehdy to byla první taková akce, zájem byl proto obrovský. V té záplavě volajících stanic ze Země však Garriot skoro nic nerozeznal, tak jen občas něco nahlásil.
Fotografie z letu je tady:

http://images.jsc.nasa.gov/luceneweb/caption_direct.jsp?photoId=S83-34265

Svůj záznam ve formátu MP3 zašlu administrátorovi, ať se můžete také pokochat.

---

To je dobry napad.

---

Jaroslav Kukuča - 25/2/2005 - 16:50

citace:

---

Když byl přímý přenos přistání Apolla 11 na měsíci, kak jsme fotografovali obrazovku televize a měli fotografie.
Jana Tomanová

---

Nedali by sa tie fotografie naskenovat a pripadne dat na internet?
Aspon by sme videli, v akej kvalite sa prenos vysielal.

---