Témata: Americký vesmírný (ne)program

Hawk - 15/1/2004 - 07:34

Přesněji řečeno vyhlášení nových cílů pro NASA jsou prázdná slova.
Např. ISS by se pravděpodobně do toho termínu stejně dostavěla. Na ni toto prohlášení nemá vliv.
Zastavení letu raketoplánu do roku 2010 mě připadá spíše z říše fantazie. Už skoro rok se dělají analýzy na OSP a doteďka nebyla vybrána finální varianta . Navíc není jisté zda OSP ve finální verzi splní svá očekávání v oblasti pilotovaných letů. Samozřejmě je otazka zda se vůbec dokončí.
A slibovat návrat na Měsíc v letech 2015-2020 je na dlouhé lokte. V Bílém domě mezitím vystřídá prezident či prezidenti a bude zase všechno jinak.
Suma sumárum jediný pozitivní krok je navýšení rozpočtu NASA. Ostatní věci jsou již v běhu(dokončení ISS,vývoj OSP, příprava vyslání robota na Měsíc koncem desetiletí).


Jan Toman - 15/1/2004 - 07:53

Čekal jsem od toho taky víc, takhle se to jenom dostává mezi oficiální dlouhodobé cíle.


Peter Janeka - 15/1/2004 - 08:09

Sú to len veľké slová pre malých ľudí (voličov). A prezentovať ekonomickú a bezpečnostnú nevyhnutnosť zastavenia programu STS ako víziu budúceho vývoja, to je podľa mňa, nehnevajte sa za slovník, politická zhovadilosť.

Mimochodom, nie som zástancom raketoplánu, ale mimoriadne mi vadí prezentácia jeho zastavenia po ukončení ISS.


Ervé - 15/1/2004 - 09:30

Po dokončení ISS už bude STS zbytečný, běžné náklady dokáže vynést ATV a Progress, utrácet 2-3 mld. dolarů ročně na maximálně 1-2 potřebné starty není možné. Rozumné je počkat s ukončením STS až po zavedení OSP. Bushovo vyhlášení mělo jasný cíl. Oslovit voliče a říct NASA, na co se mají soustředit a na co dostanou peníze. Za hlavní problém považuju pomalost plánu, až Bush skončí v roce 2008, měl by být program rozjetý tak, aby už nešel zastavit, jinak ho totiž další prezident může stopnout. Ví někdo, proč všechny e-noviny píší o ukončení americké účasti na projektu ISS?


Ervé - 15/1/2004 - 09:34

Jo a ještě bych rád věděl, proč se na zvyšování/udržování dráhy stanice nepoužívají iontové motory - sice by pracovaly v 45 minutových cyklech (jen když by ISS byla osvícena), ale aspoň by tak došlo k důkladnému vyzkoušení motorů, hlavně by se podstatně ušetřila váha potřebného paliva dopravovaného na stanici.


maddoc - 15/1/2004 - 09:41

citace:
Ví někdo, proč všechny e-noviny píší o ukončení americké účasti na projektu ISS?


Ide o nesprávny preklad. V originále to bolo takto:
Our first goal is to complete the international space station by 2010. We will finish what we have started.
Správne to nemali preložiť ako ukončenie účasti, ale ako dokončenie rozostavanej ISS.


Kalimero - 15/1/2004 - 09:51

citace:
citace:
Ví někdo, proč všechny e-noviny píší o ukončení americké účasti na projektu ISS?


Ide o nesprávny preklad. V originále to bolo takto:
Our first goal is to complete the international space station by 2010. We will finish what we have started.
Správne to nemali preložiť ako ukončenie účasti, ale ako dokončenie rozostavanej ISS.


Typicke pre SK a aj CZ e-noviny alebo aj noviny. Nejaky polovzdelanec to zle prelozi a vsetci to pouzivaju a absolutne nikto sa neobtazuje takto zavazne trdenie overit pri zdroji.


Arccos - 15/1/2004 - 12:27

To Erve: Jestli Bush neprojde letosnimi volbami, tak konci uz letos a ne v roce 2008. Takze kdovi...


Arccos - 15/1/2004 - 12:31

Me na tom proslovu trosku zarazilo, ze na financovani programu je treba presunout 11mld z jinych zdroju NASA. Vzhledem k tomu, ze NASA ma rozpocet 13mld (kdyz tak me opravte!), tak se mi to zda dost drsne. Me by sice osobne nevadilo, kdyby se zrusily projekty stylu pruzkum zivotniho prostredi (ne, ze by to nebylo dulezite, ale proc NASA, ze...). Na druhou stranu bych teda moc nechtel, aby se to dotklo jinych zajimavych aktivit - predevsim sond, kosmickych teleskopu atd.
Nevi nekdo, jakou strukturu ma rozpocet NASA? Neco jsem si o tom stahl v pdf, ale nechce se mi to ted cist (docela dlouhe).


admin - 15/1/2004 - 12:35

Tak si to přečti.

Jde o posuny uvnitr rozpočtu v dalších pěti létech, jestli se nemýlím. Proto tak velká relativní částka...


Arccos - 15/1/2004 - 12:44

Jo tech 11mld je v prubehu peti let CELKEM? Tak to jo, to uz zas tak velka porce z rozpoctu neni.


Ervé - 15/1/2004 - 14:17

Nepočítám s tím že Bush letos prohraje - má totiž dobré výsledky a žádného skutečného protivníka. Stejně je pro NASA tento rok prioritou STS a ISS, 300 mil. je podle mně určeno na podrobnější rozpracování CEW, základní analýzy a výpočty. V roce 2005 a 2006 bude hlavní ddokončení ISS a CEV se bude vyvíjet taky z peněz na OSP, protože se OSP změní na CEV. Teprve od roku 2007 se asi začne tvrdě pracovat na Měsíci.


JiříHošek - 15/1/2004 - 23:10

Po prostudování navrhovaných rozpočtů NASA do roku 2020 si vůbec nemyslím, že vyhlášení nových cílů jsou jen prázdná slova, že zastavení programu STS je politická zhovadilost, že plán je pomalý, atd., jak bylo prezentováno v předchozích příspěvcích. Těžko šlo očekávat, že prezident bude žádat Kongres o mnohem razantnější zvýšení rozpočtu NASA. Za těchto podmínek se vedení NASA rozhodlo podřídit financování nové vize téměř vše: co nejrychlejším ukončením provozu raketoplánů a následnou čtyřletou pauzou před prvním pilotovaným letem CEV ušetří přes 10 mld.$, které investuje do lunárního programu. Ještě před první pilotovanou misí na Měsíc hodlá v roce 2016 opustit kosmickou stanici úplně. Zdá se, že otázka zněla: buď prodlužování životnosti ISS a STS, nebo lety na Měsíc pomocí nových moderních nosných raket a přepravních člunů. Po diskusích, které tu nedávno proběhly na téma návratu na Měsíc, bych osobně hlasoval pro Měsíc.


JiříHošek - 15/1/2004 - 23:25

Ještě přidám svoji spekulaci:
Třeba se po roce 2010 bude montážní budova raketoplánu, startovní komplexy 39A a 39B a související zařízení upravovat pro nové rakety s motory RS-68 (centrální stupeň) a RS-84 (boostery) a raketoplány končí i kvůli tomu.


xChaos - 16/1/2004 - 02:56

citace:
Jo a ještě bych rád věděl, proč se na zvyšování/udržování dráhy stanice nepoužívají iontové motory - sice by pracovaly v 45 minutových cyklech (jen když by ISS byla osvícena), ale aspoň by tak došlo k důkladnému vyzkoušení motorů, hlavně by se podstatně ušetřila váha potřebného paliva dopravovaného na stanici.


Motorů by bylo potřeba připojit pořádný svazek - ale taky to nechápu. Důvodem může být, že pro pilotované lety se dnes používají už spíš léty osvědčené, nikoliv relativně nové a experimentální technologie. Úspěšná aplikace iontových motorů je něco, čeho si padesáti- a více- letí manažeři pilotovaných letů všimli jen jako zajímavosti z jiného oboru...


Hawk - 16/1/2004 - 07:46

Jiří Hošek
"Ještě před první pilotovanou misí na Měsíc hodlá v roce 2016 opustit kosmickou stanici úplně."

To pro ISS bude znamenat zánik v atmosféře nebo bude její správa předána Rusku či ESA?
V prvním případě bychom přišli o unikátní laboratoř ve stavu beztíže a testovací základnu pro let na Mars či asteroidům.


vena - 16/1/2004 - 09:08

Reaguji na xChaose:
Jedním z hlavních důvodů, proč nejsou iontové motory používané je, že s nimi nejsou zkušenosti. Nepletu-li se, tak s nimi letělo pár sond a jako hlavní motor ji měla poprvé sonda DS1. Zde dokonce z počátku byli nějaké problémy s tím, že v motoru byli zbytky atmosféry a ty nějakým způsobem zabraňovali funkci. Dále DS1 byl vypuštěn v roce 1998 a schvalovací a akceptační procesy jsou výrazně delší než 1 rok. A pak řízení kosmických lodí, tak jak je pojímáno dnes, je spíše biliár, to jest kopneme, koukáme kam letí a pak zase kopneme. Zatím nejsou rozumné zkušenosti s kontinuálním řízením. Pro něj potřebujete neustále znát svou přesnou polohu a to je problém ...

citace:
Motorů by bylo potřeba připojit pořádný svazek - ale taky to nechápu. Důvodem může být, že pro pilotované lety se dnes používají už spíš léty osvědčené, nikoliv relativně nové a experimentální technologie. Úspěšná aplikace iontových motorů je něco, čeho si padesáti- a více- letí manažeři pilotovaných letů všimli jen jako zajímavosti z jiného oboru...


ales - 16/1/2004 - 11:40

Kdysi jsem se to s těmi iontovými motory pokoušel spočítat (odhadnout) a vyšlo mi, že by stačily jen 3 motory z DS-1 a trvalý příkon pod 10 kW (i ve stínu). Pak už by ISS neměla klesnout ani o metr po celá léta.

Jinak si samozřejmě také myslím, že ukončení provozu STS uvolní dostatek financí pro jiné projekty. A pokud už je pak položena otázka jen typu ISS nebo Měsíc, tak bych i já hlasoval pro Měsíc :-)


Hawk - 16/1/2004 - 13:11

Ta volba ISS nebo Měsíc mě vůbec nepřipadá šťastná. Něco se pracně dokončí a za 5-6 let to půjde do kytek.
Navíc jestli to myslí s pilotovaným průzkumem kosmu vážně, tak nám její likvidace celou situaci zkomplikuje.
Kromě laboratoří zde může vzniknout sekce pro karanténu kosmonautů, může sloužit jako přestupní stanice, napomoci k montáží a údržbě kosmických lodí.


ikar - 16/1/2004 - 13:54

Prosim o odkaz na dokument NASA v ktorom je uvedené ukoncenie prevadzky ISS v roku 2016.


ales - 16/1/2004 - 14:01

Nikde není uvedeno ukončení provozu ISS, ale USA už ji v té době chtějí přestat financovat (viz. http://www.nasa.gov/pdf/54873main_budget_chart_14jan04.pdf ).
V provozu ji pak může držet ESA, Rusko, Čína, nebo kdokoliv jiný (soukromé firmy?).


mikes - 16/1/2004 - 14:10

Je to i ve formě obrázku na http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11524

Právě jsem četl článek o tom, že se ESA moc nelíbí, že nové plány NASA budou mít negativní vliv na ISS - http://www.spacedaily.com/2004/040115185953.4qfwre2v.html
Vždyť přeci není problém navýšit jejich (ESA) podíl a "přebrat" ISS od Američanů (jak už psal Aleš), pokud si ESA myslí, že je ISS pro ni tak důležitá ...


admin - 16/1/2004 - 14:15

Evropani by neměli furt brečet a měli by taky řádně podporovat kosmický výzkum. Vždyť přece chtějí amíky dohonit a předhonit, že...


Hawk - 16/1/2004 - 14:23

Nechci to říkat, ale říkal jsem to.
Evropa potřebuje svůj pilotovaný systém nezavislý na USA, Rusku či jiném státu.
Navíc jestli bude chtít poté spolu s Ruskem udržet ISS v chodu, tak nevím do čeho narve gyroskopy(možná se vejdou do ATV) či jiné objemnější náhradní díly.


Hawk - 16/1/2004 - 14:37

Nejsou v této souvislosti nějaké nové informace kolem obnovení letů raketoplánu. Naposled plánovaný podzimní termín asi není moc reálný, že?


HonzaVacek - 16/1/2004 - 14:49

Je pravda, že by Evropa asi potřebovala své vlastní a nezávislé pilotované lety na někom jiném, pokud tedy v kosmickém výzkumu chce hrát nějakou důležitější úlohu. Jenže se musí nejenom chtít, ale i něco takového patřičně financovat a tady asi bude zakopaný pes. Rozpočet NASA je 15mld.$, rozpočet ESA 3.1mld.$, čili 5x méně. Nejsem si jistý, jestli pilotované+nepilotované lety lze s tak malou částkou ufinancovat. Když si vzpomenu, jaké byly tahanice mezi jednotlivými státy ohledně financování stíhačky Eurofigter a to byla pro Evropu strategická záležitost, jsem ohledně ryze evropských pilotovaných letů dost skeptický.


mikes - 16/1/2004 - 14:53

Kvůli zpoždění dodávky "nádstavce" pro robotický manipulátor (Canadarm) raketoplánu může být první avizovaný let v září ohrožen - http://www.floridatoday.com/news/space/stories/2004a/011404launch.htm


ALF - 16/1/2004 - 18:07

Není divu , že rozpočet ESA je malý. Minimální členské roční příspěvky jsou asi 30 mil Euro a nárůst příspěvků ani nedrží krok s inflací, případně mě opravte.
ESA navíc není institucí Evropské unie a je tedy nezávislou organizací. Případná spolupráce je na smluvním základě. Těžko říci zda je to v souhrnu lepší či horší.
Za celou Evropu s výjimkou Ruska jsou pravděpodobně výdaje na kosmonautiku trochu vyšší o investice nečlenských států ESA a výdaje z rozpočtu EU na vědu a výzkum související s kosmonautikou.


Honza Mocek - 19/1/2004 - 08:05

citace:
Jo a ještě bych rád věděl, proč se na zvyšování/udržování dráhy stanice nepoužívají iontové motory - sice by pracovaly v 45 minutových cyklech (jen když by ISS byla osvícena), ale aspoň by tak došlo k důkladnému vyzkoušení motorů, hlavně by se podstatně ušetřila váha potřebného paliva dopravovaného na stanici.


Chtelo se mi napsat "protoze pak by tam nebyla cista beztize" (a mohlo by to vadit experimentum). Ale to je blbost. Pokud by iontovy motor vyrovnaval negravitacni vlivy, tak by vnitrni beztize byla naopak "cistsi" a omezila by se pouze na slapove vlivy v ramci rozmeru stanice.


Ervé - 19/1/2004 - 08:45

Ukončení ISS je podle rozpočtového obrázku plánováno na FY 16 (2016), kdy se aktivity USA přesunou na Měsíc a možná Mars a kdy ISS už bude stará. Ten plán vypadá celkem dobře, CEV budou k dispozici pro ESA, pokud si je zaplatí. Pro lety k Marsu je lepší využít stanici v L1, kterou doufám USA postaví, odpadá potřeba velkého startovního stupně pro odlet z LEO. Má někdo tabulku potřebných rychlostí pro lety z LEO do L1, a z L1 k Měsíci, Marsu a Zemi?


bejcek - 19/1/2004 - 09:26

Tak nám zabili Ferdinanda paní Mulerová .... říká Švejk, ano amer. neprogram začíná skvěle - HST půjde k ledu. Jeden z nejúspěšnějších vědeckých programu - kosmický dalekohled - čistá věda bude končit. Spořit se musí , stůj co stůj. To není dobrý začátek pro start programu tak zv. vědeckého poznávání Měsíce a Marsu.


mikes - 19/1/2004 - 09:31

Řekl bych, že na zrušení další servisní mise k HST má větší podíl havárie Columbie (něco by snad mělo být v doporučení komise CAIB), než nový kosmický program ...


Hawk - 19/1/2004 - 09:53

Co se týče amerického programu, tak může být všechno jinak (dostavba ISS, zastavení Shuttlů, návrat na Měsíc). HST mě je líto, pokud by se jednalo jen o jednu servisní misi navíc, je to pro mě nepochopitelné šetření za každou cenu. Ta hrozba ,že ho obětují je bohužel dost reálná - podle předpovědi může fungovat pouze do roku 2007 a to budou ještě snahy držet se nějaké cestovní mapy.
Pokud se základna na Měsíci stane realitou, tak se později mohou astronomové "vyřádit" na odvrácené straně Měsíce.


Hawk - 19/1/2004 - 10:48

Ješte k Hubblu, na kterém se podílela i ESA. Pokud by měla ESA vlastní odpovídající pilotovaný systém, tak by mohla přebrat správu o dalekohled na svá bedra, takhle může bezmocně přihlížet na jeho pravděpodobnou likvidaci.
Prostě i mezinárodní spolupráce je o tom, že partner ,který nemá odpovídající zázemí hraje druhé housle a je odsouzen do role pasivního diváka.


admin - 19/1/2004 - 11:37

citace:
Tak nám zabili Ferdinanda paní Mulerová .... říká Švejk, ano amer. neprogram začíná skvěle - HST půjde k ledu. Jeden z nejúspěšnějších vědeckých programu - kosmický dalekohled - čistá věda bude končit. Spořit se musí , stůj co stůj. To není dobrý začátek pro start programu tak zv. vědeckého poznávání Měsíce a Marsu.

Já bych to řekl škodolibě asi takhle: Na IANu nenechali niť suchou na Bushově prohlášení, protože se prý snaží "dobýt" Měsíc a Mars a cpát lidi tam, kam nepatří. Takže mají, co chtěli. Žádný člověk k HST nepoletí. Vždyť je přece nesmysl posílat člověka do kosmu, když vše zvladnou automaty, že...

Domnívám se, že ten servisní let zrušili kvůli skluzu ve stavbě ISS a kvůli bezpečnosti. Nic víc bych za tím nehledal...


xChaos - 19/1/2004 - 17:58

Na SpaceDaily před časem kdosi předložil vizi servisního letu k Hubblu pomocí OSP, s tím že by se asi musely realizovat dva starty: jeden nákladní a druhý s vycvičenou posádkou.

Pomocí Sojuzu by to asi šlo taky, ale jen při startu z Kourou. Kdoví, třeba ESA zkusí Hubblův teleskop převzít - byl by to pro ni způsob, jak se zviditelnit hodně užitečnou misí. Šlo by třeba vypustit modul podobný přechodovému modulu Pirs, do něj naložit potřebné vybavení, pak ho dohonit Sojuzem s lidmi, a celé to navést poblíž HST... vtipné na tom je, že pro upgrady a opravy Hubblu jsou ale dnes trénovaní spíš američtí kosmonauti...


Hawk - 20/1/2004 - 08:32

Další řešení bych viděl v tom, že by ESA celou akci zaplatila nebo na ni výrazně přispěla.
Nemyslím, že je technicky možné připravit nějakou euroruskou misi do roku 2007(do té doby by měly dle odbroníku vydržet alespoň 3? funkční gyroskopy).
Mě třeba napadla kombinace ATV+Sojuz, po příslušných úpravách. Ale tyto hurá realizace jsou silně nepravděpodobné.
Jediná a nejúčinější možnost je lobbing a silný tlak astronomů na NASA+americkou administrativu.


Arccos - 20/1/2004 - 09:06

To, ze by misi zaplatila ESA me taky napadlo. Myslim, ze by na to snad mela. Navic si predstavte tu potupu pro USA, jak by to prenesli pres srdce.
Ovsem jak jsem pochopil z inetu, tak ta mise byla zrusena spise jako reakce na katastrofu Columbie. Uvazuje se totiz o tom, ze pri letu na ISS bude posadka proverovat stav tepelnych stitu a snad je i opravovat. Jenomze zarizeni, ktere by toto umoznovalo pri samostatne misi, se neplanuje - tudiz kazda samostatna mise by byla podle dnesnich nazoru prilis riskantni. Nevim - nebyly nahodou zruseny vsechny single mise?


ales - 20/1/2004 - 10:06

Jestli jsem to dobře pochopil, tak opravdu všechny plánované lety STS směřují jen k ISS. Neměly by tedy být vůbec žádné "single" mise.

Přesné důvody mi nejsou jasné, ale snad jde spíš o frekvenci startů a o "nebezpečnost" startů mimo ISS, než o nedostatek peněz.

Spíš než na externí financování jednoho startu STS (např. z ESA), bych sázel na speciální "servisní" (záchrannou, prodlužovací) misi k HST. Dovedu si ji docela dobře představit i zcela nepilotovanou. Pokud by byl problém jen v gyroskopech, pak si myslím, že ty lze k HST připojit i externě (jakékoliv těleso s gyroskopy se prostě přichytí na vhodné místo HST). Kdyby byl problém s výškou dráhy, nebo solárními články, tak i tahač s fotovoltaikou by se dal připojit externě a nepilotovaně. Nemyslíte?


Ervé - 20/1/2004 - 11:21

Zachraňovat Hubble už nemá smysl. Nezapomeňte na náklady na start, musel by být připravený druhý raketoplán jako záchranný. Navíc po zprovoznění Keckových dvojčat na Havaji už v podstatě není důvod pro protahování životnosti HST. Lepší výsledky se teď dají získat za méně peněz. Navíc by astronomové měli mít nějaký čas na podrobnou přípravu pozorování s JWST (ten má startovat v roce 2010?).


Arccos - 20/1/2004 - 12:06

Tak to si urcite nemyslim. Prestoze i me se vykon Kecku nebo VLT zda byt (podle cisel!) lepsi, astronomove jsou evidentne opacneho nazoru a HST jim bude citelne chybet.


Kamil Krbálek - 20/1/2004 - 18:22

Keckovy dalekohledy jsou dobré, ale neuděláte s nimi desetidenní expozici. HST nám bude chybět.
Co vyslat na dráhu kolem Země dva tři malé dalekohledy (průměr tak metr) a udělat z nich optický interferometr?


Dušan Dluhoš - 20/1/2004 - 18:57

Dovolím si vrátit se zpět k celému Bushovu prohlášení. Obávám se, že jde pouze o politický "úkrok stranou". Volby na krku, národu je nutno dát perspektivu. Mnoho let se očekává vyhlášení pilotovaného letu na Mars. Jenže na to dnes nikdo - včetně USA - nemá. A tak je nutno najít jinou velkou vizi, a tak se vrátíme zpět na Měsíc. A přes něj potom na Mars...
Pokud ten návrat na Měsíc bude vypadat stejně, jako dnes ISS, tak je to zlé. Vždyť než se ISS dostaví, její základní moduly budou v kosmu již řadu let, začně vzrůstat riziko poruch a nutnosti oprav... Navíc dnes na stanici sedí dva kosmonauti, takže o nějaké vědě ve vesmíru si nemusíme nic nalhávat. Je to spíše jen technická udržovací posádka. Suma sumárum: ISS se buduje již řadu let, ale k proklamovanému širokému a intenzivnímu vědeckému využití se zatím nedostala a ještě asi dlouho nedostane.


JiříHošek - 29/1/2004 - 06:19

Nemyslím, že jde o úkrok stranou.
Když v roce 1986 Národní komise pro vesmír ("Paineho komise") hledala další cíle kosmonautiky po dostavbě ISS, shodla se na následujícím doporučení:
2004 přistání na Měsíci (cca 10 let po dostavbě ISS), poté stavba lunární stanice a postupné získávání zkušeností s výrobou paliv z místních zdrojů pro raketové motory. 2017 přistání na Marsu
Těsně po projevu G.Bushe st. v roce 1989 se uvádělo: 2004 návrat na Měsíc, 2019 přistání na Marsu. Tyto termíny pak byly respektovány i v následných podrobnějších studiích Úřadu pro výzkum při JSC z první poloviny 90. let.
Nyní má pouze vše 15-letý skluz. Projev G.Bushe ml. nemusel být náhodný, protože například pro záměnu CEV místo okřídleného OSP byl již nejvyšší čas.
Názory, že by se mělo letět rovnou na Mars, se v NASA zřejmě objevovaly jen na nižší úrovni rozhodování.


Hawk - 29/1/2004 - 13:49

Na pilotovanou misi na Mars USA má,jak technologicky, tak ekonomicky, ale není zde vůle ze strany občanů USA. Já si spíše myslím, že Bush svým prohlášením sobě i NASA uškodil, alespoň podle ohlasů veřejnosti(argumenty typu -proč se to nedá do školství, zdravotnictví atd.).
Kdyby to udělal v tichosti a bez humbuku, tak by získal pro NASA možná i více financí. Stejně to není program, ale spíše vize, která jako taková může být odkládána donekonečna. Jediné co je z toho směrodatné je, že se potvrdila vůle dokončit ISS. Vše ostatní je v mlze. Např. Shuttle určitě nepůjde do kytek, pokud budou problémy s vývojem OSP atd..


bejcek - 18/9/2004 - 15:22

Našel jsem zajímavý článek k lidem a jejich pobytu na Marsu:http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3665870.stm
Určitě se další problémy objeví.


martalien - 18/9/2004 - 22:31

citace:
Našel jsem zajímavý článek k lidem a jejich pobytu na Marsu:http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3665870.stm
Určitě se další problémy objeví.


Opravdu zajimavy clanek. Co se tyka vnitrnich hodin cloveka, pokud vim tak NASA pouzivala "trik" se svetlem na nastaveni rezimu spanku a bdeni smenam na raketoplanu. Aby se kosmonautum nastavily "hodiny" do spravneho rytmu, pohybuji se v umelem osvetleni ale o intenzite odpovidajici denimu svetlu, ktere simuluje den a noc a postupne se jim posouva rezim dne a noci, tak aby meli potrebu spanku jednotlive smeny posunutou. Bezne umele osvetleni na "zblnuti" vnitrnich "hodin" opravdu nestaci.
V CR se konal kdysi experiment s dobrovolniky (mozna o tom bude nekdo neco vedet), kteri se nechali na mnoho dni zavrit do "kosmicke lodi" (tusim ze jeskyne) a sledovala se jejich psychika. Na zaver se zjistilo ze bez stridani dne a noci se den protahl, temer na 48hodin.


Hawk - 20/11/2009 - 08:45

Hodím sem svůj současný pohled na připravovaný program NASA.
Co jsou dle mého názoru dobré kroky:
1.Zastavení letů raketoplánu, finanční nákladnost STS svazuje ruce a váže finance, které by mohly být využity lépe.
2.Vývoj ARESu 1, je to sice z nouze ctnost a technologický krok zpátky, ale je nezbytný k zachování kontinuity pilotovaného programu a zároveň čini NASA nezávoslou na Rusku při využívání ISS(i když se Rusko ukazuje jako spolehlivý partner).

Co je negativní:
1. Návrat na Měsíc. Bezpochyby pro nás laiky báječná podíváná, ale přínosy nevyváží náklady. NASA má opravdu, oproti mému předchozímu cca 3 roky starému mínění, snažit se budovat systémy na hranici technologických možností a posouvat je dále. Mělo by se více investovat do projektů využívající scramjet(X-43a), případných následovníků Venture Star, vývoj nukleárního pohonu. Možná to jsou oproti lunárnímu programu přízemnější projekty, ale otevírají nové možnosti. Nukleární pohon přiblíži Mars(a i vzdálenější končiny jako pásmo asteroidů) a učiní misi do těchto míst mnohem pravděpodobnější než za nynější situace. Nějakej mix X-43 a Venture Star může otevřít oběžnou dráhu běžným smrtelníkům a užiní oběžnou dráhu zajimavou pro investice ve velkém do kosmické turistiky a průmyslových aplikací ve ve.


David - 20/11/2009 - 09:14

S návratem na Měsíc to asi nebude tak horké, pokud nebude hrozit nějaká konkurence, tak můžeme čekat nejméně dalších třicet let.


Ervé - 20/11/2009 - 10:17

NASA má otvírat dveře. Dveře na orbitu jsou díky ISS otevřené - Dragon je asi využije. Teď musíme udělat krok dál - dalším cílem je logicky Měsíc, bez něj budeme mít plány pro let k asteroidům a k Marsu, ale nebudeme mít ani nosič, ani loď, ani technologie (skafandry, recyklační jednotky, zjištěný vliv snížené gravitace, ochrana proti radiaci atd.). Dokud NASA nepoletí na Měsíc, nikdo nepošle člověka dál a budeme stagnovat na orbitě. Jaderné motory vyvine Rusko, za 10 let to můžou dát dohromady a začít vyvíjet let na Mars.


Jan Toman - 20/11/2009 - 10:33

citace:
NASA má otvírat dveře. Dveře na orbitu jsou díky ISS otevřené - Dragon je asi využije. Teď musíme udělat krok dál - dalším cílem je logicky Měsíc, bez něj budeme mít plány pro let k asteroidům a k Marsu, ale nebudeme mít ani nosič, ani loď, ani technologie (skafandry, recyklační jednotky, zjištěný vliv snížené gravitace, ochrana proti radiaci atd.). Dokud NASA nepoletí na Měsíc, nikdo nepošle člověka dál a budeme stagnovat na orbitě. Jaderné motory vyvine Rusko, za 10 let to můžou dát dohromady a začít vyvíjet let na Mars.

Hezky napsane, taky to tak vidim.


David - 20/11/2009 - 12:34

Jen bych připomenul, že vše potřebné pro let člověka na Měsíc bylo vyvinuto již před skoro padesáti lety a to nejen v americe, která na Měsíc úspěšně letěla,, ale i v Rusku/sovětech , kterým se to nepovedlo a přesto se nikdo jiný krom ameriky, ani rusové, na Měsíc nechystá.
Z čehož plyne, že pilotovaný let na Mars nebude na poředu dne nejméně v následujících padesáti letech, vždyť již uplynulo deset let nového století a loď na Měsíc se dosud nestaví, o lodi na Mars ani nemluvě.


Hawk - 20/11/2009 - 12:54

citace:
Dveře na orbitu jsou díky ISS otevřené - Dragon je asi využije

Cena za vstup těmito dveřmi je vysoká a zdlouhává. Stávající technologie stále neumožňují zkonstruovat bezpečný, flexibilní a levný prostředek na LEO. A základem pro efektivní využívání aplikací na orbitu je levná doprava. Takže na organizace typu NASA čeká v tomto směru moře práce.

citace:
Jaderné motory vyvine Rusko, za 10 let...

To je dost odvážné tvrzení, kde je třeba teď Klipper?


Véna - 20/11/2009 - 12:55

Pánové, čeká se na něco nového, na kvantový skok v kosmonautice ... pokud nepřijde, budeme max. dělat "pobřežní" výlety ... A toho si je NASA vědoma a proto tolik tlačí do výzkumných programů, do nových výzev a do nových směrů .. za to mají můj dík .. a na Marsu budeme za 30 let, ale s úplně jinou technikou. Doufám ...


Jiří Hošek - 20/11/2009 - 13:15

citace:
To je dost odvážné tvrzení, kde je třeba teď Klipper?
Zjednodušeně řečeno, Kliper byl projekt RKK Energija, která se ho snažila vnutit svému zákazníkovi - Roskosmosu. Jenže v Roskosmosu po několika analýzách zjistili, že by sice měli zájem o novou pilotovanou loď pro šest lidí, ale že by to měla být kapsle. A to byl konec Kliperu.


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=536