V jednom diskusním fóru jsem četl zajímavý nápad - pro stažení (likvidaci) HST z oběžné dráhy po vzoru Miru vypsat soutěž ve stylu X-prize s tím, že NASA by poskytla vhodnou raketu a pro vítězný návrh 200 milionů dolarů ...

Taky tam padla zmínka použití modulu ICM (Interim Control Module), který byl vyvíjen pro ISS - http://tid-www.nrl.navy.mil/Exhibits/pdfs/Info%20Sheet%20pdfs/Space%20Info%20Sheets/ICM.pdf

Bohuzel, aniz bych to cetl, predpokladam, ze s timto napadem prisel nekdo, kdo temi 200 miliony nevladne)).

HST není tak velký, aby musel být řízeně naveden do atmosféry. CGRO se taky neřídila. A těch 200 miliónů by měli použít na něco užitečnějšího, např. na urychlení startů raketoplánů nebo na sondu k Europě.

CGRO měla cca 15 tun a BYLA řízeně navedena do zemské atmosféry - viz. Space40.

HST má necelých 11 tun, ale bezpečnostním problémem může být primární zrcadlo dalekohledu - je do velmi kompaktní celek, jehož část pravděpodobně přežije průlet atmosférou ...

Tady prece nejde o nejake navadeni do atmosfery. Tady jde o zachovani funkcniho dalekohledu! To totiz neni zadny srot, je to jeden z nejvykonnejsich (a asi uplne nejvykonnejsi) teleskop na svete, jehoz unikum prekona az v roce 2011 (!) WST.

Stejně bude muset dříve či později zaniknout (doprava na Zemi je za současných podnímek nemyslitelná)
Takže ten problém tu bude pořád a nějaké řešení se bude muset najít

Ztráta to pro astronomii bezesporu bude, pozemní observatoře nemají kvůli atmosféře výhled v některých oblastech spektra (IR)-v té má provádět pozorování plánovaný JWST. Nástupcem HST ve viditelné oblasti spektra jsou pozemní teleskopy.

Už padl i návrh přetáhnout HST k ISS a opravit ho u ní.
http://www.space.com/scienceastronomy/hubble_public_040125.html

Možná, že vědci začnou dělat větší rámus, prodloužit činnost HST za cenu dvou let práce a nejmíň 600 miliónů dolarů je dost drahé. Mezera vzniklá mezi koncem HST a začátkem JWST se ale může protáhnout, takže podle mně by ještě jeden let k HST měl být. Opravy u ISS a jiné podobné plány nejsou reálné.

Podle http://www.space.com/scienceastronomy/hubble_gehman_040129.html pověřil včera O´Keefe předsedu komise CAIB Gehmana, aby se ještě s komisí zamysleli nad rozhodnutím neposílat žádný raketoplán na servisní misi k HST. Vyhověl tak žádosti senátorky B. Mikulské o znovuzvážení celé záležitosti. LL.

Pěkný článek k výše uvedené informaci je na: http://www.ian.cz/, vypadá to dobře

Z jistých důvodů se mi ten člínek moc nelíbí. Viz diskuse...
Ale samozřejmě by bylo dobré HST ještě udržet v chodu...

Na servis Hubbla budou vysláni možná roboti:

http://www.space.com/news/hubble_robotic_040405.html

Slova jisteho ignoranta z Honolulu Jeffrey F. Bella od jiste doby beru s obrovskym despektem. Nicmene v jeho poslednim zvastu na http://www.spacedaily.com/news/hubble-04e.html se vyskytla zajimava myslenka - totiz ze levneji nez vyslani servisni mise k HST by prislo vypusteni uplne noveho teleskopu, kopie HST.
Jak uz jsem psal, Jeff je idiot. Napriklad vubec pomiji fakt, ze jenom nekolik let by trvalo, nez by byl HST2 postaven. Nicmene jako postreh je to zajimave ("if true", rekli by amici).

No nebylo by špatné,abychom vedle Webbova teleskopu měli na oběžné dráze zbrusu nový a možná i výkonější HST.
A jak dlouho by se nový HST stavěl?
Pokud by se jednalo o období 2-3 let, tak je to vážně dobrý nápad.

citace:

---

A jak dlouho by se nový HST stavěl?

---

Myslím že reálnější je, aby byl při startu připraven druhý raketoplán, například chystaný pro let k ISS. Údržbový raketoplán by měl mít blok EDO, aby mohl vydržet na orbitě déle. Samotná příprava ke startu a start záchranného STS by netrvalo déle než týden. Bylo by to sice o několik miliónů dolarů dražší, ale pak by to měli bez problémů povolit. Problém je asi hlavně v tom, že pokud by se zjistily potíže, po evakuaci by byl raketoplán ztracen. Při letech k ISS je mnohem větší šance na opravu a záchranu.

Ani blok EDO by asi posádku poškozeného raketoplánu nezachránil (prodlužuje let pouze na 16 dní). A start druhého raketoplánu do týdne ? To je myslím absolutně nereálné. Oba raketoplánu by totiž musely být připravovány téměř současně a na to asi nejsou na KSC dostatečné kapacity (hlavně personálu). A vypouštět nahoru další raketoplán, aniž by byl zkontrolován, zda se u něj nevyskytuje stejná závada jako u prvního z nich, to by byl asi neakceptovatelný hazard. HST podle mě za takové riziko nestojí ...
Bral bych ale jakýkoliv pokus o záchranu pomocí robotické mise.

EDO prodlužuje let na 16 dní při plném pracovním provozu Spacelabu nebo zdvojeného Spacehabu (+2 dny rezerva pro případ potíží). Pokud by přešly na minimální spotřebu, vydrží nejméně o týden, ale spíš o 10 nebo 14 dní déle. Záchranná výprava s tříčlennou posádkou by byla podniknuta bez ohledu na rizika, u USA to tvrdím bez zaváhání. Ale taky si myslím, že robotická mise je lepší a měla by být realizována.

Roboti...
Nějak jsem nenašel na tom odkazu zmínku, jestli se už nějaký takový robot vyvíjí. Ergo soudím, že ne. Naopak se tam povídá, jak by to zapadalo do plánů NASA na cesty k Měsíci, Marsu... Vzhledem k tomu, že tyhle cesty jsou dnes ve stádiu sci-fi, bude ve stejném stádiu i robotický program NASA.
Soudím i podle toho, že to, co je zatím v tomto oboru nejdokonalejší, je robotická ruka raketoplánu, která je ovšem spíš dálkový manipulátor než robot. Vzpomínám na tu dlouhou, moc dlouhou operaci při připojování amerického modulu k Zarje. A celou dobu řízeno na místě člověkem.

Do kdy že se musí s tím HST něco udělat?

Promiňte, ale obávám se, že speciálně tohle je jen takové házení prachu do očí. "Podívejte, co všechno jsme zvažovali, ale bohužel...".

Myslím, že robotický program NASA nemůže být považován za sci-fi. Přinejmenším Robonaut se vyvíjí už hodně dlouho (primárně pro ISS) a je už hodně daleko (viz. např. http://vesuvius.jsc.nasa.gov/er_er/html/robonaut/robonaut.html ).

Na prodloužení životnosti HST by podle mne stačil i jednodušší "stroj" (pohonný blok s palivem, gyroskopy a fotovoltaikou). Robonout by byl možná zbytečně dokonalý (ale mohl by např. zůstat "sedět" na HST až do konce jeho mise a obsluhovat ho podle potřeby [samozřejmě ve skutečnosti člověk, který ho teleprezenčně ovládá ze Země]). S Robonautem by se možná dal vyměnit i nějaký vědecký přístroj v HST.

citace:

---

Roboti...
Nějak jsem nenašel na tom odkazu zmínku, jestli se už nějaký takový robot vyvíjí. Ergo soudím, že ne...

---

I kdyby posádka vydržela v raketoplánu měsíc a do té doby by k ní přiletěl druhý raketoplán, pak tu máme dalšíá rizika spojená s přiblížením raketoplánů a přestupem posádky do záchranného stroje.
Přesto nevěřím, že by se daly (v současné době) souběžně připravovat dva raketoplány - vždyť i v minulosti se stávalo, že bylo něco opomenuto nebo přehlédnuto. A dělat najednou dva stroje by jen několikanásobně zvyšovalo bezpečnostní rizika ...

Robotická mise nutně nemusí znamenat použití nějakého hi-tech robonauta, řekl bych, že je tím zřejmě míněno použití nějakého stoje, jak píše Aleš.

Nevím o žádných skutečných rizicích při setkání a přestupu z jednoho STS do druhého, pokud se s tím počítá už od začátku první mise - vždyť pro let k HST se stejně nakládají 4 skafandry, takže stačí vzít tři nebo čtyři navíc a SAFERy, setkání z ruky do ruky pomocí RMS. Příprava dvou raktoplánů s rozdílem 14 dní v jednotlivých fázích bych neviděl jako neřešitelný problém, jistě by to bylo dražší, ale zas o tolik určitě ne. A HST za to určitě stojí. Samotný start STS je ale tak drahý, že vhodnější je robotické řešení - pro start stačí Delta nebo Atlas.

Asi to tak jednoduché nebude
Problémy jsou popsány v http://spaceflightnow.com/news/n0403/14hstwhitepaper/ , http://www.thespacereview.com/article/111/1 a http://www.thespacereview.com/article/111/2 .

Ve stručnosti :
- bez připojení k ISS by bylo třeba vyvinout nové nástroje, postupy a techniky pro opravu tepelné ochrany raketoplánu (to bude třeba i pro ISS, ale pro jednu misi k HST by asi byly o něco jiné).
- na dráze HST není bezpečný "přístav" (Lack of Significant Safe Haven), myšleno ISS.
- pro přesun posádky mezi dvěmi raketoplány nejsou vyvinuty postupy.
- evakuační procedury by byly mnohem složitější - "Space Shuttles routinely dock with the ISS; Soyuz evacuation procedures are well trained. These represent the normal operations mode today supported by extensive training, analysis and documentation. A rescue from the ISS, with multiple hatches, airlocks, and at least one other vehicle available (Soyuz), is much less complex and risky than that required by a stranded Space Shuttle being rescued by a second Space Shuttle. ".
- velká zátěž pozemního personálu "First, because the Hubble Servicing Mission and stand-by rescue mission would have to be processed essentially in parallel, there would be greater strains on the workforce—more people working overtime, more resources stretched thin, and a greater possibility of overlooking problems."
- nemožnost v krátké době změnit náklad záchranného raketoplánu.
- v případě přerušení startu k HST nemožnost přistání na východním pobřeží USA (při letu k ISS je to možné), ale až v Africe v Gambii.
- při selhání OMS na oběžné dráze ve výšce HST se raketoplán nedokáže vrátit na Zemi. Při selhání OMS ve výšce ISS lze navést raketoplán na sestupnou dráhu jen pomocí systému RCS.

No potěš Pánbůh, to je teda věc. Tak jsem si to pročetl a řekl bych, že záchrana HST není moc reálná.
HST přestane být funkční kvůli gyroskopům tak v roce 2006 nebo 07. Je reálné, aby se do té doby podařilo vyvinout, vyrobit a vypustit blok s novými bateriemi a stabilizačním systémem, když se NASA a vědci doteď nebyly schopny dohodnout na tom, jestli se HST zachrání nebo ne ? Let STS asi nepřipadá v úvahu. Štve mně, že kdyby NASA jasně řekla, že prodloužení HST je prioritou, mohly jít desítky miliónů dolarů, které NASA teď ušetřila na STS, přímo na vývoj bloku a ten mohl startovat snad už příští rok, přinejhorším v roce 2006, kdy je ještě záchrana HST reálná.

Předběžné technické požadavky NASA na automatický stroj k HST:
http://www.nasawatch.com/hst/110187-DRAFT-002-001.pdf

Pánové, rád bych sdílel váš optimismus. bohužel v těch odkazech jsem nic zvlát optimismus podporujícího nenašel. Většina jsou řeči co by to mělo dělat, kdyby, a povídání jak roboti pomůžou ve výzkumu Měsíce a Marsu.
Presentace robota předváděla hlavně fotografie z transportu, z čehož soudím, že mnoho přesvědčivějších není.
(157 stran draftu požadavků jsem nenastudoval a obávám se, že na to nebudu mít čas.)

Je to jistě hezká věc, ale, pánové, tady jde o to, že během několika let tohle zařízení musí letět do kosmu. Takže musí být nejen vyvinuté, ale taky postavené (pro kosmické podmínky, a to jsou setsakra tvrdé podmínky!), radši v několika exemplářích, protože něco se zničí při testech. A než se taková věc pustí na HST, bude muset být hodně otestovaná ve vesmíru a velmi, velmi spolehlivá.

Mluvíme o několika letech. Kdyby dneska byl podepsaný kontrakt, s tím, že něco se ještě jemně doladí ve výrobě, tak snad, možná, s pravděpodobností v desítkách procent. Nebo kdyby se vyšlo z fungujícího - průmyslově fungujícího - zařízení. Ale takhle?

Moc bych chtěl být špatným prorokem. Moc. Ale optimismus se v předpovědích pro kosmos vyplnil zatím jednou - když to Američani stihli před koncem desetiletí na Měsíc. Ale to měli za zadkem Sověty a touhu je konečně dohnat a předehnat...

NASA sponzorovala vypracování nezávislé zprávy o možnostech opravy HST - hlavně tedy, zda pilotovaná nebo robotická mise. A zpráva doporučuje další servisní misi raketoplánu.

Mezi hlavními výhodami pilotovaného letu k HST se uvádí lepší časová dostupnost (robotickou misi se nemusí podařit vypustit před selháním některých systémů na HST, což pak znemožní jakoukoliv opravu nebo i bezpečné stažení do atmosféry), stejná finanční náročnost (cca 2 miliardy USD) při mnohem větší šanci na úspěšné opravení teleskopu (u robotické mise je to prý jen 50%!).

Ve zprávě se uvádí, že rozdíl v rizicích při letu k HST a k ISS je velmi malý. To je ale dost v rozporu s tím, co dosud NASA tvrdí o dalším letu mimo ISS.

Problémem by taky mohlo být začlenění servisní mise do extrémně nabitého programu shuttlů - už teď se počítá se 4-5 lety za rok. Servisní mise je sice jen jedna, ale připravit raketoplán na ni bude asi zdlouhavější než k ISS, což pak dále zkomplikuje celý plán ...

Zapomněl jsem na odkazy :

- tisková zpráva - http://www4.nationalacademies.org/news.nsf/isbn/0309095301?OpenDocument

- kompletní zpráva (nelze stáhnou jako jeden soubor) - http://www.nap.edu/books/0309095301/html/

A jestě jeden - http://story.news.yahoo.com/news?tmpl=story&cid=624&ncid=624&e=1&u=/ap/20041208/ap_on_sc/saving_hubble

Hlavní rozdíl je v tom, že při selhání STS při letu k ISS tam může být poškozený stroj zaparkován, bude pod neustálým dohledem, po opravě může přistát a být nadále používán. Posádka může klidně počkat určitou dobu na ISS, než dojde k její evakuaci na Zem. U HST je jedinou šancí rychlá evakuace posádky při záchranném letu (pokud bude porucha zjištěna až před návratem, tak ani to ne). Raketoplán sice bude dál létat na vysoké orbitě, ale bude mrtvý, jeho oprava a bezpečný návrat je téměř vyloučen, se zbylými dvěma STS by se nedala dokončit ISS a celý program STS a ISS skončí fiaskem. Jako bonus máme nad hlavou 80 t těžký neřízený a neřiditelný raketoplán s tepelnou ochranou, takže při dopadu na Zem by mohl napáchat škody.
Reálně to vidím tak, že je HST odepsaný. Kvůli pár rokům provozu HST riskovat ISS je hloupost, navíc se na HST může tři dny po opravě klidně porouchat něco jiného a celý let bude k ničemu. Peníze nachystané pro opravu by měli použít na urychlení a důkladné vyzkoušení JWST.

Paranoia se nějak znatelně rozšířila. Na 111 misích nebyla žádná záchraná operace potřeba a najednou je jedna cesta k HST sebevražedná akce?? Po obnovení letů se na několika zkušebních misích prostě zjistí jestli bylo problematické místo správně lokalizováno a chyby napraveny. Pokud dojdou k výsledkům, které vyvrátí nebezpečí dalších letů pak se klidně může letět kamkoliv mimo ISS tedy i k HST.

Nemluvím o paranoi. Mluvím o možnostech a pravděpodobnosti. NASA uskuteční raketoplánem jen tolik misí, kolik bude NEZBYTNĚ nutné k dokončení ISS. Ani o jednu víc. Nebude riskovat možnost neúspěchu a blamáže. O tom to je.

Další paranoia?? Čim by tam pak lítali, když nic nového nemaj a jestli něco vyvinou budou snad riskovat blamáž s něčím novým nevyzkoušenym?? Pokud nechtěj riskovat měli by úplně lety zastavit ===> ŽÁDNĚ RIZIKO

http://www.space.com/news/hubble_report_041208.html

No spis to vypada ze prece jen STS tu opravu udela. Robot by stal 2 mld s pravdepodobnosti uspechu 50 na 50. Koncepce STS je sice prekonana, ale za ty leta by uz prece jen melo byt jasne co je v silach STS a co neni. Podle zakona pravdepodobnosti by mel vydrzet nespadnout min dalsich 50 letu ikdyby nic nevylepsovali. Taky predpokladam, ze poukud dalsi raketoplan nespadne, tak budou litat az do vycerpani zivotnosti, nebo az nebude zadny rozumny duvod pouzivat STS dal - cili pravdepodobne s dostavbou ISS. Ale i potom muze byt v planu obcasna navsteva ISS nez bude k dispozici CEV. Pochybuju, ze se nechaji astronauti vecne vozit jen Sojuzem, nebo Kliprem???

Tohle je jenom zpráva o tom, že záchrana HST pomocí robota je horší nápad, než použít STS. Tahle komise ale nemůže nařizovat O´Keefovi, jaké lety uskuteční. Plán je myslím takový, že poslední lety pro dostavbu ISS se překrývají s kvalifikačními lety CEVu. Takže by měl být plynulý přechod mezi STS a CEV. Jenomže tyhle lety budou někdy v roce 2010, takže se o nich bude rozhodovat v roce 2008, kdy už bude HST mimo. V letech 2005-6, kdy bude oprava HST reálná, NASA podle mně nevyšle k jeho opravě raketoplán, přínos neodpovídá komplikacím. Napadlo mně, jestli se Američanům vyplatí řízený dopad HST, vždyť škody, které může způsobit, by neměly přesáhnout několik miliónů dolarů.

citace:

---

V letech 2005-6, kdy bude oprava HST reálná, NASA podle mně nevyšle k jeho opravě raketoplán, přínos neodpovídá komplikacím. Napadlo mně, jestli se Američanům vyplatí řízený dopad HST, vždyť škody, které může způsobit, by neměly přesáhnout několik miliónů dolarů.

---

HST nemůže sestřelit žádné město - bude to jenom pár stokilových kousků padajících z oblohy, nejhorší následky by mělo "sestřelení" dopravního letadla, ale pravděpodobnost je minimální a dá se dále snížit preventivním omezením letadel v místě dopadu, který zase není tak obtížné na základě sledování odhadnout a průběžně aktualizovat. Pravdou je, že to není moc diplomatické řešení.
Co se týká přání komise a několika senátorů, odpovědnost ponese O´Keefe a on bude rozhodovat. Hlavní problém vidím v tom, že taková mise se připravuje asi 1,5 roku a to je hodně dopředu a příliš závislé na aktuálním stavu HST. Osobně bych ale uvítal opravnou misi, jenom ji napovažuju za příliš pravděpodobnou.

Hlavni zrcadlo pry prezije prulet atmosferou a trosky budou dopadat na dost velkem uzemi, asi mensim nez MIR, ale i tak by to byla ostuda, kdyby HST nesestoupil rizene. Souhlasim ze opravna mise neni na 100 proc, tak se nechme prekvapit.

Jistá skupina astronomů navrhuje nezachraňovat Hubbla, ale za cenu 1 miliardy dolarů (což je určitě minimální cena na opravu pomocí raketoplánu nebo nějakého robota) postavit technicky podobného následovníka HOP (Hubble Origins Probe) s využitím již hotových přístrojů (Cosmic Origins Spectograph a Wide Field Camera 3). Doba stavby 65 měsíců (cca 5,5 roku) ...

Více info - http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=16050

Podle mně je to lepší řešení než opravovat HST - celý teleskop by byl nový, šlo by použít aktuálně dostupné technologie a mohl by být vypuštěn na vyšší dráhu pro delší životnost (nebyl by tam samozřejmě požadavek na dosažitelnost raketoplánem a na jeho opravy). Nebo by mohl být umístěn na podobné dráze jako HST, ale měl by na palubě pohonný systém, který by ho buď přesouval na vyšší dráhy nebo by jej při ukončení jeho činnosti řízeně navedl do atmosféry ...

Raději bych tu 1 miliardu a 5,5 roku úsilí investoval do JWST, který by měl být řádově lepší než Hubble. Třeba by pak mohl startovat o rok dva dřív.

citace:

---

pravděpodobnost je minimální a dá se dále snížit preventivním omezením letadel v místě dopadu, který zase není tak obtížné na základě sledování odhadnout a průběžně aktualizovat. Pravdou je, že to není moc diplomatické řešení.

---

Jen pro ilustraci uvádím průběh předpovědí u zániku družice Kosmos 2332, která byla navíc mimořádní tím, že průběh zániku sledovala společná pracovní skupina pro problematiku kosmického smetí, ustavená NASA, ESA, JAXA, CSA a FKA. Když se podíváte na informace zveřejněné americkým Kosmickým velitelstvím, tak poslední výpočet (první shora), byl udělán až po samotném zániku a tam je chyba ta jedna minuta. Odhad udělaný dvě a půl hodiny před vlastním zánikem byl zatížen chybou +/- 2 hodiny a od skutečného okamžiku zániku stanoveného dodatečně, se lišil o 42 minuty! Skutečný zánik proběhl behěm letu nad jižní Evropou, Středozemním mořem a severní Afrikou, zatímco předchozí předpověď hovořila o Tichém oceánu jižne od rovníku. Tedy na opačném konci světa!

Predicted Decay Time 2005-01-28 18:05:00 GMT +/- 1 Minutes
Predicted Decay Location 14° N, 25° E
Direction descending
Inclination 82.9°
Revolution Number 46537
High Interest Object N
Report Date/Time 2005-01-28 18:09:00 GMT
Final Report
----------------------------------------------------------------------
Predicted Decay Time 2005-01-28 17:23:00 GMT +/- 2 Hours
Predicted Decay Location 12.5° S, 194.4° E
Direction ascending
Inclination 82.9°
Revolution Number 46537
High Interest Object N
Report Date/Time 2005-01-28 15:40:00 GMT
Final Report
----------------------------------------------------------------------
Predicted Decay Time 2005-01-28 16:23:00 GMT +/- 5 Hours
Predicted Decay Location 80.2° N, 344.6° E
Direction descending
Inclination 82.9°
Revolution Number 46537
High Interest Object N
Report Date/Time 2005-01-28 10:10:00 GMT
Next Report 2 Hours

-Nebolo by mozne zorganizovat medzinarodnu zbierku pre zahchranu HST?
-Nahradi JWST HST? JWST bude pracovat len v IR oblasti.
-Je nutny na opravu raketoplan? Je mozna aj ina alternativa (Sojuz pre ludi a Proton pre vercajch)?

citace:

---

-Nebolo by mozne zorganizovat medzinarodnu zbierku pre zahchranu HST?

---

citace:

---

-Je nutny na opravu raketoplan? Je mozna aj ina alternativa (Sojuz pre ludi a Proton pre vercajch)?

---

Možná je ten humbuk kolem stařečka HST zbytečně velký. V roce 2007 má být na obežné dráze ještě výkonější evropská astronomická observatoř.
HSO (Herschel Space Observatory). Netvrdím ,že má totožné parametry jako HST, ale na překlenutí období k vypuštění Webba je podle mě více než dostatečná.

http://www.astro.cz/clanek/1965

Herschel rozhodne neni adekvatni nahrada za Hubbla, protoze bude pracovat ve spektralnim oboru 60-670 mikrometru. Coz je unikatni pro takove zrcadlo, ale ve viditelnem oboru nebude Hubble plne nahrazen ani Webbem. Mimochodem i pri prumeru 3,5 metru bude mit Herschel diky velke vlnove delce uhlove rozliseni asi tolik jako dalekohled o prumeru 0,3-3 cm ve viditelnem oboru (coz je i tak pro daleke infra zatim nedosazitelne).

Pak se ovšem nabízí otázka, zda se chystá nástupce Hubbla s podobnými technickými parametry. Nebo zda jeho úlohu převezmou opět pozemní teleskopy - ovšem nedovedu si představit jak udělají pozemské byť to budou superdalekohledy např. dlouhodobou několikahodinovou expozici.

Uplne suhlasim z ARCHIMEDOM a HAWKOM.

----------------------------------------------------------------------
Při startu z Bajkonuru není možné se dostat na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku, a odjinud pilotované Sojuzy startovat nebudou.
----------------------------------------------------------------------


Ked teraz Rusi maju dohodu s ESA (starty z Courou), nie je tato cesta realnejsia ?

Je pravda, ze pozorovani ve viditelnem oboru je dnes uz do znacne miry nahraditelne pozemnimi dalekohledy - prakticky od odoby, co se technologie adaptivni optiky (ktera umoznuje velmi slusne vykompenzovat vliv vlnici se atmosfery) dostala ze spionaznich druzic do velkeych astronomickych dalekohledu. I tak ale v kosmu neni nikdy sluncem presvetlena, spinava nebo zamracena obloha. A ve chvili, kdy se chceme podivat jen kousek mimo "okno" viditelneho svetla, ktere atmosfera dobre propousti, je vyhoda neruseneho vyhledu z vesmiru znacna a pro nektera pozorovani zasadni a vyvazi i vysokou cenu kosmickych observatori.

citace:

---

Pak se ovšem nabízí otázka, zda se chystá nástupce Hubbla s podobnými technickými parametry ...

---

L.Lejcek:

O Webbovi vím, já jsem myslel plnohodnotného nástupce HST. Webb zcela HST nenahradí. Viz. např. příspěvek Archiméda:

citace:

---

14.4.2005 - 21:01 - Archimedes Reagovat

Herschel rozhodne neni adekvatni nahrada za Hubbla, protoze bude pracovat ve spektralnim oboru 60-670 mikrometru. Coz je unikatni pro takove zrcadlo, ale ve viditelnem oboru nebude Hubble plne nahrazen ani Webbem.

---

citace:

---

O Webbovi vím, já jsem myslel plnohodnotného nástupce HST. Webb zcela HST nenahradí. Viz. např. příspěvek Archiméda:

---

Pro lepší práci

Nic netrva vecne, ale zatim si jeste uzivejte fotek. Nepochybuju o tom, ze analyza dat stejne potrva spousty dalsich let.

Griffin leaves door open for shuttle flight to Hubble

http://spaceflightnow.com/news/n0504/12griffin/

Nevím, xChaosi, co si o tom mám myslet. Na jednu stranu říká rozumné věci, na druhou ten závěr mi připomíná závazkové projevy na závěr každého sjezdu (tedy Sjezdu, samozřejmě!).
"Víme, že to můžeme udělat, protože to musíme udělat!"
"Ale ty jsi sovětský člověk!"

Asi je to potřeba, Američani by něco opatrnějšího nevzali, ale nějak mám pocit déja vu.

Snad aspoň ten Hubble...

Ať to verbálně připomíná co chce, jen když se to dostane do fáze realizace.
Osobně jsem optimista, zaměřuje se na krátkodobé cíle(HST, urychlení vývoje CEVu). Pro slibotechny je spíše typické stanovování dlouhodobých cílu. Za dvacet přistaneme na Marsu, za 20 let budeme mít základnu na Měsíci, za 20 let budeme dopravovat na orbit náklady 10krát levněji atd..

Jo jo. Jinak já se vsadím, že už dnes jsou reálné technologické náklady na na samotné starty do kosmu 10x nižší než před deseti nebo dokonce dvaceti lety. Ale samozřejmě koncová cena zůstává konstantní - není tu trh pro levnější starty, a ten "přeplatek" se dílem investuje do zvýšení spolehlivosti (a je to znát - a ten posun od nějakých 95 k 99% úspěšných startů může znamenat desetinásobné zvýšení ceny...), dílem to nejspíš sežerou nejrůznější mzdové a byrokratické náklady... tím je proslulá hlavně NASA...

Ale samotřejmě je dobře, že se lítá...

No dyt ja taky doufam a vidim nadeji v tech postupnych cilech. Uz vedomi, ze velke skoky jsou obvykle na nic, je vyznamne. A ze to vi tenhle clovek, tim spis. To O'Keefe mi pripadal, ze by nejradsi 100% jistotu, kdyz ne, tak radsi ty dlouhodobe cile, ty se nedaji tak kontrolovat, nehrozi pruser.
Tenhle aspon rika "Jak chcete letet na Mars, kdyz nedoletime k Hubblu"? realismus je potesitelny.

Ale ten zaver - Bushuv plan splnime,... neco mi to pripomina, no... Omlouvam se, je to ve mne jak v koze.

Pripomenout Americanum, jaka nebetycna ostuda by byla, kdyby se museli dlouhodobe spolehat, jestli je nakdo nahoru doveze jako privazek - jo, vzal to za dobry konec. Na hrdost oni daji. Nebo aspon kdysi dali.

citace:

---

----------------------------------------------------------------------
Při startu z Bajkonuru není možné se dostat na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku, a odjinud pilotované Sojuzy startovat nebudou.
----------------------------------------------------------------------


Ked teraz Rusi maju dohodu s ESA (starty z Courou), nie je tato cesta realnejsia ?

---

Co tak místo aby byl HST zničen v atmosféře tak ho vynést ještě na vyšší orbitu popřípade na orbitu kolem Měsíce a tam ho zakonzervovat.Neboť si nemyslím že zničení je ta nejlepší věc.HST ale pro lidstvo toho dost dokázal a věřím že tak za 50Let kdy bude turistika do kosmu docela normální tak pohled na Dalekohled vyrobený v 80Letech by byla docela zajímavá rarita.Ono videt něco na obrázku a na vlastní oči to je podstatnej rozdíl.

citace:

---

Co tak místo aby byl HST zničen v atmosféře tak ho vynést ještě na vyšší orbitu popřípade na orbitu kolem Měsíce a tam ho zakonzervovat.Neboť si nemyslím že zničení je ta nejlepší věc.HST ale pro lidstvo toho dost dokázal a věřím že tak za 50Let kdy bude turistika do kosmu docela normální tak pohled na Dalekohled vyrobený v 80Letech by byla docela zajímavá rarita.Ono videt něco na obrázku a na vlastní oči to je podstatnej rozdíl.

---

Kdo to zaplati? Najde se nejaky investor, ktery koupi rozbity dalekohled a vrazi do nej mraky penez jen aby za 50 let kasiroval turisty, nebo ho opravi, aby meli hvezdari radost? Nebo NASA nevysle nejakou sondu na Mars, aby zachranila dalekohled? Mozna to tak dopadne.

Sondu pro deorbit manevr muzou pojmout ce stylu testovani technologie DART. Cili automaticke stykovani. Investice to bude dobra a nebude to ani tak drahy. Treba by taky samotna sonda mohla obsahovat nejaky gyroskopy, ktere by pomohly prodlouzit zivotnost dalekohledu. Datove propojeni ale asi neni realne, takze je to jen fantasie.