Dal jsem si tu praci, a sepsal projekt, ktery "konkuruje" navrhu Alese Holuba na testy "marsovskeho letadla" ve vyskach okolo 30 km. NASA i ESA totiz maji podobnych projektu nekolik, a urcite realizuji spis nektery z nich, takze sance dostat neco takoveho skutecne na Mars je podle me dost miziva...

---

Amaterska ceska solarni plachta by byl pomerne realny projekt, a mozna by prilakal daleko vic pozornosti, nez neuspesna Mimosa (nejak se jim to kouslo).

Jde o to, ze v ramci projektu CubeSAT je mozne dostat 1 kg satelit o rozmerech 10x10x10 cm na drahu asi 600km nad Zemi - coz muze a nemusi byt dostatecne pro provoz solarni plachty, obvykle se uvadi spis 1000 km (mimochodem, to mohla prave zjistit Mimosa...). Ale proc to aspon nezkusit...

CubeSAT samozrejme na meziplanetarni lety neni urceny - je to vymyslene pro americke a japonske skolaky, aby mohli digitalnim fotakem sledovat jak jim ve vesmiru klicej seminka, a tak. Nic vazneho. Ale solarni plachta je shodou okolnosti jediny pohon s dostatecnym Isp (nekonecnym) a s dostatecne malou hmotnosti (par metru ctverecnich folie...), aby dokazal CubeSAT navest na meziplanetarni drahu (mozna...).

Ja vidim docela realne ze dam dohromady tym lidi, ktery zkusi v lete vypustit makety CubeSAT o hmotnosti prave ten 1kg na meteorologickem balonu - testovala by se funkce solarnich clanku, palubniho pocitace a prenos dat z palubniho digitalniho fotoaparatu. Na makete asi bude pouzity jediny krokovy motor, pro nataceni digitalniho fotoaparatu (vybaveneho v podstate malym dalekohledem). Pro komunikaci by se pouzila levna bezne dostupna bezlicencni technologie - Wi-Fi.

Na skutecnem CubeSATu si predstavuju min. dva krokove motory pro nezavisle nataceni plachet (pujde asi o 1 km dlouhe pokovene plastove stuhy siroke 10 cm, napinane rotaci plachetnice kolem vlastni osy - o skutecne pouzite delce rozhodnou vlastnosti a hustota pouziteho materialu.

Natacenim listu plachty pujde regulovat rychlost rotace, a diky rotaci bude stacit jeden stupen volnosti pro smerovani digitalniho
fotoaparatu - a sice nataceni o devadesat stupnu. Kvuli nutnosti inspekce rozlozeni obou solarnich plachet se ale pouzije rozsah 180 stupnu. (fotoaparat s dalekohledem bude timto usporadanim automaticky chranen pres oslepnutim pohledem "do Slunce" - odkruje se az po roztoceni stroje a rozbaleni plachet)

Plachetnice se po vypusteni roztoci kolem vlastni osy pomoci plynovych trysek (v podstate neco jako sifonove bombicky ktere budou v idealnim pripade pro snizeni hmotnosti po dohoreni odhozeny. (viz dale - spolu s polovinou cele konstrukce)

Plachetnice bude mit rozeviraci solarni panely, ktere se odklopi ze dvou stran krychle - podle hmotnosti budou mit plochu bud 300, nebo 500 cm^2, uvidime. Ze zbylych dvou stran krychle se pomoci odstredive sily vznikle rychlou rotaci napnou ty dve natocitelne folie solarni plachty - a rychlost rotace se tim samozrejme vyrazne zmirni.

Inicializacni sekvence bude nasledujici: po vypusteni se predpoklada pozvolna zbytkova rotace podel vsech os. Plachetnice vycka, az bude mirit rozevrenymi solarnimi panely primo ke Slunci (coz se zjisti napr. merenim napeti, ktere solarni panely budou dodavat - bude blizko teoretickeho maxima) a pak narazove zvysi svoji rychlost rotace zapojenim plynovych trysek a zaroven uvolni rulicky s folii tvorici slunecni plachtu. Behem nekolika minut tak plachetnice zaujme finalni konfiguraci, a dale bude rychost rotace regulovat modifikaci uhlu nabehu obou plachet (koncepce "helioptera").

Puvodni "krychle" se po rozlozeni solarnich panelu a odmotani folie vlastne vicemene vyprazdni - takze napr. cela dolni polovina krychle (5 cm vysky) s vyprazdnemymi plynovymi tryskami by se mohla v tehle fazi pyrotechnicky odhodit, a hmotnost plachetnice by pak klesla jeste o neco pod 1 kg.

Solarni clanky lze koupit od fy Solartec, www.solartec.cz, stejne jako je tam koupili stavitele Mimosy, pro komunikaci se pri atmosferickych testech se pouzije levne wi-fi, uzitecne zatizeni bude nejaka levna USB webcamera nebo digitalni fotak, a tesim se na stavbu palubniho pocitace - bude to ulet... mozna by se do toho mohl vejit Mini-ITX form factor motherboard s nizkym odberem proudu, jinak se obratime na www.mite.cz, kteri dodavaji ruzna jednoucelova jednodeskova PC v cenach do 20 000 Kc. Vzhledem k malemu vykonu slunenich clanku by se plachetnice pravidelne "probouzela" k fotografovani, prenosu dat a prenastavovani solarnich panelu jen cca 1x denne - tedy vzdy, kdyz by byla v dosahu radiove spojeni z uzemi Ceske Republiky.

Nicemene predpokladam, ze radioamateri z celeho sveta by se nadsene vrhli do sledovani signalu, az by se parametry drahy zmenily natolik, ze prime spojeni by nebylo mozne: Proto by pro komunikaci bylo fajn vyuzit brzy uz bezne dodavanou levnou technologii 802.11h v planovanem bezlicencnim pasu 5.8 Ghz, ktera oproti wi-fi nema problemy s utlumem na molekulach vody v ovzdusi. Pro komunikaci s druzici bychom si vyjednali vyjimku od CTU - byl by potreba daleko vetsi vykon, nez 1W EIRP, ktery bude (snad, pro outdoor) povolen - ale vysoce smerova (ziskova) parabola mirici nekam kolmo do nebe by nemohla zadne vodorovne pozemni komunikacni spoje zarusit, tak by nam vyjimku dat mohli.

Kvuli vetsi vzdalenosti od Zeme predpokladam pouziti paraboly o prumeru pres 2m zisku hodne pres 30 dB - pricemz samotne laminovani tehle megaparaboly a uprava zarizeni 802.11h pro orbitalni az meziplanetarni komunikaci by mohla byt celkem zabavna ... ;-) samozrejme, bezdratove ethernety maji tu vadu, ze jejich timesloty asi nepocitaji se zpozdenim signalu prenosem na velmi velke vzdalenosti, kde se uz projevuje konecna rychlost svetla, takze by se asi musel vyvinout zcela novy firmware, ktery tenhle problem zohlednuje. Pouziti zarizeni vyvinuteho "na kolene" ale nema vyznam - urcite by se neveslo do limitu 1 kg hmotnosti...

Nejvetsi problem bude antena na plachetnici - pri pouziti mikrovlneho pasma je potreba smerova antena, a parabola o prumeru tech max. 10 cm nebude mit zvlast dobre vlastnosti. Dalsim problemem je smerovani paraboly vs. rotace - protoze rotujici plachetnice bude trvale mirit ke Slunci, bude nutne zajistit smerovani anteny alespon v rozmezi 180 stupnu (druhych 180 stupnu resi otaceni telesa). V podstate by se antena mohla otacet stejnym krokovym motorkem, jako fotoaparat, a sice tak, aby teziste soustavy antena-fotoaparat bylo zaroven v tezisti cele plachetnice - takze jedina mechanicka soucastka bude pouzita jak na foceni, tak i na smerovani anteny.

Pri pouziti pasma 5.8 Ghz bude prenosova rychlost natolik velka (az 10 Mbps), ze pomerne kratke intervaly behem kterych bude ziskova antena na rotujicim telese mirit k Zemi by nemely byt velky problem - vsechna potrebna data (v podstate jen digitalizovane fotografie, co jineho) se prenesou behem zlomku vteriny.

---

Tak co, kdo se mnou jde do zalozeni obcanskeho sdruzeni jmenem "Ceska meziplanetarni spolecnost" ? ;-) (A zadne besedy pro zakladni skoly poradane v planetariu, prosim!)

Takze nekolik komentaru, jen to, co me napadlo po prvnim precteni :)

1) Vypustit v lete maketu...
Do leta bych to videl nanejvys na otestovani kastle, pokud ma byt podle specifikaci ;) Je to nerealne brzo.

2) "Stuhove" plachty
Nedovedu si predstavit stuhu s pomerem delka/sirka 100000/1, ktera by se dala natacet otacenim kratsiho konce. O problemech s rozvijenim radeji ani nepremyslim (staci si vzpomenout na problemy Rusu s rozvijenim maleho orbitalniho zrcadla na podobnem principu).

3) "Zbytkova rotace"
Sama od sebe nezmizi. Alespon stabilizaci magnetickym polem by to chtelo.

4) Elektronika
600 km nad Zemi je tak akorat na prulet spodnimi vrstvami radiacnich pasu Zeme. O zivotnosti bezne elektroniky v podobnych podminkach bych mel docela obavy.

5) Wi-Fi, Ethernet a spol.
Asi dobra vec, ale jednoucelovy vysilac/prijimac bude myslim jednodussi, lehci, robustnejsi a spolehlivejsi. Dokonce bych se nevzdaval moznosti analogoveho prenosu (prinejmensim jako zalohu).

6) Smerova antena
...nemusi byt nutne parabola. Dokonce i obycejny dipol je vyrazne "dvousmerovy", stihacky taky nemaji pod cumakem kmitajici talir.

Moje reakce nemůže být jiná, než nadšeně souhlasná :-)

Jdu samozřejmě do toho se vším všudy a na své vlastní riziko.

Zatím mám tyto komentáře:
- testování "solárním letadlem" navrhuji jen proto, že mi to připadá zajímavější, než "výškový balón", ale beru cokoliv
- věřím, že i v kosmu mohou pracovat standardní pozemská zařízení (možná po drobných úpravách)
- věřím, že do léta je testování realizovatelné (času je dost)
- neměli bychom to ale navrhovat a stavět my (jako "diletanti") ale získat komponenty od lidí s potřebnými schopnostmi a zkušenostmi
- myslím že stačí, když my určíme požadované parametry, a řešení necháme na schopnějších lidech (z příslušných oborů)
- ty schopné lidi je třeba nějak přitáhnout a motivovat
- zatím se mi zdá nejpřijatelnější možností soutěž (výběrové řízení) na dodávku komponent
- parametry komponent musí být stanoveny pro kosmické použití (ne pro pozemské testování)
- souhlasím rovnou s cílovou myšlenkou na kosmickou sondu (k Měsíci, Marsu a dál)
- navrhuji tyto komponenty:
-- "zdroj" (solární články + akumulátor, 10 W, 9 V, max. 500 gramů)
-- "rádio" (nekonfliktní pásmo, dosah min. 1000 km, přenosová rychlost min. 10 kb, max. 5 W, max. 500 g)
-- "řízení" (ovládání rádia, přenos telemetrie, ovládání "vědeckého vybavení", ovládání "pohonu", max 3 W, max. 500 g)
-- "vědecké vybavení" (digitální fotoaparát min. 1 Mpx, schopnost snímat sondu i okolí, max. 1 W, max. 500 g)
-- "pohon" (sluneční plachta min. 100 m2, možnost regulace tahu, možnost stabilizace a orientace, max. 5 W, max. 1000 g)
- věřím, že amatéři z různých oblastí (radio, PC, modely, ...) jsou schopni potřebné komponenty dodat za své vlastní prostředky (z prestižních důvodů)
- motivace "dodavatelů" by mohla být zvýšena "prémií" za nejlepší zařízení
- není jisté, že se to povede, ale za pokus to stojí
- výhledově mohou být "vědeckým vybavením" různá zařízení (detektory, rover, balón, letoun, ...)
- nemám ještě rozmyšleny všechny detaily ale doufám, že v této diskusi si všechno upřesníme
- věřím, že teď nastala ta pravá doba pro tvrdé zahájení těchto aktivit
- kromě "České meziplanetární společnosti" navrhuji vznik "Nadace amatérské kosmonautiky" :-)

Aby nebyla mylka, pripominam, ze jsem take ochoten se na rozumnem projektu CubeSATu podilet (i kdyz moje casove moznosti jsou cim dal vic omezene

Jinak souhlasim s Alesem Holubem (coz se ostatne stava dost casto Je potreba sehnat lidi, kteri

a) rozumi danemu pod-problemu (elektronika, komunikace, konstrukce atd.)
b) jsou ochotni do toho investovat cas i nejaky ten peniz (i kdyz penize se pochopitelne daji - a mely by -sehnat i z jinych zdroju)

Jako naprostou prioritu vidim presvedcit ke spolupraci alespon nekolik lidi, kteri pracovali na Magionech, Mimose, AmSATech apod. Bez nich to IMHO temer nema smysl rozjizdet. CubeSATy jsou sice vynasene zadarmo, ale volnych mist nebude tolik, aby se dalo postupovat metodou pokus-omyl uplne ve vsem.

-----------

K technickym detailum:

Pripominam, ze CubeSATy jsou limitovany hmotnosti 1 kg. Da se ale udelat "dvoj-" az "trojkostka". Jeden z tymu uz vyviji takou dvoukilovou druzici.

Druha vec je pohon. Vymyslet konstrukci, ktera by udrzela napnutou a MANEVROVATELNOU plachtu o rozmerech desitek az stovek m^2 a pritom se vesla do nekolika set gramu hmotnosti a ve slozenem stavu do objemu par set cm^3 (oboji i s plachtou) bude poradny orisek. Proto bych pojal prvni CubeSAT spis jako testovaci zakladnu ruznych konceptu - mala (a ovladatelna) slunecni plachta, jednoduchy iontovy nebo plazmovy motorek (moji favoriti , stabilizace mag. polem, testy miniaturnich vysilacu, ruznych cidel apod. Vyhlasit program "Cil Mesic" hned napoprve je podle me trochu zbrkle.

-----

Konkretni technicka idea:

Pokud by se pouzila slunecni plachta, mozna by se dalo pro jeji ovladani opet pouzit magneticke pole - v rozich by byly umisteny male elektromagnety s (elektricky) menitelnym smerem mag.pole. Pak by se mozna dalo obejit i bez stabilizace rotaci a jak druzice, tak plachta by byla nastavovana vuci zemskemu magnetickemu poli (prakticky bez pohyblivych dilu). Je to ale jen takova myslenka, ktera me ted napadla, za realizovatelnost nerucim Muselo by se to spocitat a nasimulovat.

Nadace nebo společnost, to je asi jedno

Jsem rád, že se nakonec na něčem shodujeme. To letadlo taky není špatné, ale poměrně technicky náročné a navíc nikde jinde než v atmosféře Marsu nepoužitelné. Testy s balónem nejsou nic extra, to uznávám... ale je to levné a reálně zvládnutelné.

100 m^2 plachty odpovídá při dvou stuhách a šířce 10 cm 500m stuhy každým směrem. Vhodný materiál nebude snadné vybrat a sehnat. Požadovanou tloušťku lze jednoduše spočítat pomocí středoškoloské matematiky - tloušťka jedné ruličky s plachtou by myslím neměla přesáhnout 5 cm, jinak se do CubeSAT se vším nevejdeme (rovnou vyhraďme polovinu objemu na plachtu a po roztočení odhozené plynové motorky). Takže spíše než přesně 500m budeme spíše namotávat fólii tak dlouho, než bude vážit cca 250g a rulička bude cca 5 cm tlustá, a pak prostě zjistíme, kolik jsme namotali.

Dovolil bych si mít připomínku k té přenosové rychlosti telemetrie: jestliže se bude plachetnice stabilizovat rotací (a nic jiného mě nenapadá), tak budou komunikace směrovou anténou probíhat nespojitě, v pulsech, v závislosti na rychlosti rotace dlouhých sekundy až minuty. Milión pixelů, to je 3 megabity nebo též 800 KB informací... a otázka je, na kolik minut vysílání denně bude energie tak malých solárních článků.

Jako zajímavý inženýrský úkol momentálně přemýším nad "vyvážením" rotujícího tělesa: symetrické solární panely a plachty jsou bez problémů, ale směrovatelná parabolická anténa o průměru 10 cm bude pořád něco málo vážit (zvlášť na výklopném rameni o délce alespoň těch 15 cm). Otáčení antény na jedné ose a pomocí jediného motorku zároveň s fotoaparátem mi přijde vhodné, ale je potřeba "protizávaží". Tím by mohly být zřejmě asymetricky uložené baterie, které budou tak jako tak představovat většinu hmotnosti tělesa. Musí se ovšem otáčet spolu s anténou (!!), takže jako další konstrukce mi napadlo zcela asymetrické uspořádání solárního panelu, který by se rozložil zároveň s anténou, ale mírně asymetricky na druhou stranu (např. 10cm přesah + anténa na jedné straně, 20-30 cm na druhé straně... podle reálné hmotnosti)

Snad si najdu čas udělat nějaké předběžné nákresy ve StarDraw, v měřítku 1:1 :-) ...je to přeci jen reálněší, než moje hračičkovské črty X-prize nebo marsoletu... jo, jsem hračička, ale u Boeingu jsou za to samé někteří lidé placení ! ;-)

xChaos: Vidim, ze moje poznamky nepadly na urodnou pudu Takze znova:

Stuha o delce nekolik set metru (i nekolik desitek by bylo moc) sice muze fungovat jako jakes takez zrcadlo a tedy i slunecni plachta, ale o nejakem manevrovani nemuze byt ani rec.
a) tak dlouha stuha se bude rozvijet dost obtizne (zvlast, pokud bude cinit velkou cast hmotnosti cele soustavy). V takovych pomerech rozmer druzice / delka plachty(n.panelu) to neumi ani NASA nebo Rusove, takze o moznosti realizovat to na amaterskem CubeSATu bych silne pochyboval.
b) i pri stabilizaci rotaci plachta bude kmitat a kroutit se jako plocha struna.
c) pri pokusu o manevr s druzici nebo nastaveni plachet nam velky moment setrvacnosti takove soustavy stuhu velmi ochotne a elegantne zdeformuje.

Pokud plachta, tak spis kratsi, sirsi a pokud mozno nejak zpevnena.

Druha vec je, jestli ve vysce 600 km neni plachta spis kontraproduktivni kvuli zbytkovemu odporu vzduchu - zhruba to spocitam.

Stabilizace druzice se da delat napriklad magneticky - da se vyuzit magnetickeho pole Zeme k orientaci, stabilizaci i nastaveni sondy. Zvlast vhodne je to pro sondy lehke a kompaktni.

Pro antenu NENI potreba mit otocnou parabolu. Vzdyt i se sondou Galileo se dalo domluvit u Jupiteru pres "obycejnou" antenu. Smerova antena neni jen parabola, staci se podivat na bezne televizni anteny. Navic z ciste fyzikalniho omezeni (difrakce) plni parabola o prumeru 10 cm svuj ucel az od frekvenci cca 10-20 GHz a vys, coz zbytecne komplikuje komunikacni elektroniku. Navic to IMHO nestoji za komplikace s permanentnim natacenim. Cim vice je pohyblivych dilu, tim vyssi je riziko selhani.


A zejmena: TROCHU REALISMU, panove! S vyhlasenim programu "Cil Mesic" bych jeste trochu pockal

CubeSAT je sice dobra testovaci zakladna pro ruzne zajimave technologicke koncepty, ale jeden kilogram je porad jenom jeden kilogram.

Mimochodem - zde vysmivane kliceni seminek ve stavu beztize mi zrovna pripada jako uzitecne, vtipne a PROVEDITELNE (coz samozrejme neznamena, ze touzim po pestovani blech na obezne draze...hmm, i kdyz...

Takze spatna zprava: dynamicky tlak atmosfery ve vysce 600 km nad zemi je cca 4x vetsi, nez tlak slunecniho zareni. Ve vysce 700-800 km se to zhruba srovnava a ve vysce 1000 km je tlak slunecniho zareni nekolikanasobne vyssi, nez odpor plachty.

Takze pokud budeme chtit plachtit, bude to chtit pridavny motorek

Taky jsem se koukal na projekty typu "heliogyro" - podobne nezpevnene "stuhove" konstrukce. Stuhy byvaji pomerne kratke delka/sirka 20-100/1 a plocha se dohanim tim, ze jich je vicero. Coz je rekl bych dusledek prave pokusu vyhnout se efektum, ktere jsem zminoval. Na deseticentimetrove kostce nekolikametrova stuha jeste udrzi tvar - pulkilometrova tezko.

Takže pánové, vypadá to, že xChaos rád dělá věci sám, Archimedes je realista a já jsem tak trochu romantik. Myslím, že dohromady to může být docela zajímavá a dobrá kombinace :-)

Budu zase maximálně stručný a strohý:
- prohlašuji, že nechci na LEO dělat proveditelné věci, ale že toužím po tom "vydat se tam, kam se dosud člověk nedostal" :-)
- proto chci deklarovat, že naše "sonda" musí mít "pohon" schopný alespoň teoreticky úniku od Země (napoprvé to nemusí vyjít)
- cílem pro první let by bylo se alespoň měřitelně "pohnout" (kromě ověření komunikace a přenosu snímků)
- nechtěl bych se nechat omezovat parametry CubeSATu a drahou ve výši 600 km
- počítám s rozměry třeba 10 x 10 x 100 cm a navedením na GTO (na tuto dráhu se startuje dostatečně často a s hmotnostními rezervami)
- myslím, že s hotovou "sondou" se nám bude o vypuštění vyjednávat lépe, než jen s "ideou"
- bylo by skvělé, kdyby i xChaos souhlasil s tím, že to, co jde, by měli udělat lidé se zkušenostmi
- my se tu můžeme bavit o "pohonu" včetně orientace a stabilizace (protože to asi amatérsky ještě nikdo nedělal)
- měli bychom se dohodnout, jestli akci pojmeme jako "projekt", nebo jako "soutěž"

P.S.: (součást diskuse o "pohonu")
- požadavky na "pohon" bych upravil takto:
-- dokáže vyvinout tah min. 0.5 mN (půl miliNewtonu) nepřetržitě po dobu alespoň půl roku (180 dní)
- materiál na sluneční plachtu je celkem jasný, pokovený Mylar s hustotou cca 6g/m2 (je běžně komerčně dostupný, modelařina, hydroponie)
- tenké dlouhé pásy Mylaru mají tendenci se po elektrostatickém nabití natočit plochami k sobě (a hranou do směru letu)

Panove,
jsem nadsen takovou mirou euforie a priznavam, ze se rad nechavam podobnymi vecmi strhnout. Spise bych se ale klonil k pristupu pana Archimeda. Bude-li prilezitost, rad se budu na podobnem projektu podilet. Co modu nabidnout, je programovani jednocipovych mikropocitacu, algoritmy, regulacni smycky, rizeni a komunikace, seriove a ethernetove. Umim si predstavit naprosto realne maly obvod, se seriovym a (sitovym) rozhranim, binarnimi a analogovymi vstupy (telemetrie), pri teplotach -40 - 100 stupnu, se spotrebou do 300mA/24V. Naprosto si troufam nechat jej navrhnout, profesionalne vyrobit, ozivit a naprogramovat (tohle uz jsem delal). Jsem ochoten do toho investovat svou invenci, cas a i nejake penize.

Moje pripominky:
- Myslim, ze posilat nahoru jednodeskove PC znamena mit nahore kus nespolehliveho nebo mrtveho zeleza.
- Nevim, jak bude v tech podminkach nahore fungovat digitalni fotoaparat nebo webkamera, rozhodne neverim v pouziti komercniho braku za par korun
- Mam docela dobrou predstavu, jak posilat, komprimovat data, aby byly
rozumne citelne pri nizsi kvalite signalu, na sitove rozhrani bych radeji zapomnel
- Receiver/Tranceiver by mel zkonstruovat profesional
- WiFi na 600km (minimalne pri preletu nad hlavou, spis vic) nevim nevim, spis bych sazel na nejaky radiomodem, mozna by bylo reseni zabudovat dovnitr vykuchany mobilni telefon

- Tvrdim, ze *** nema smysl *** klast si hned ze zacatku neprimerene cile, vysledkem BUDE neuspech, statistika je neuprosna

- Prvni maly uspech vytvori platformu pro dalsi uspech !

- Prvni neuspech bude s vysokou pravdepodobnosti definitivni !

No 5.8 Ghz byl jen napad, je fakt, ze jsem nepremyslel, proc se paraboly delaji tak male. Nicmene mensi reflektor nez parabola muze byt treba rovinny ... na smerovosti myslim zalezi, protoze prikon vysilace bude zlomkem toho, co ma k dispozici treba Galielo, a tez sledovaci stanice nebude zrovna Jodrell Bank. Maly rovinny reflektor, ktery by z vicemene vsesmeroveho dipolu udelal aspon tak 10dB sektorovku by urcite prisel vhod - a nemusel by se ani zamerovat, kdyz by teleso rotovalo.

S tim odporem atmosfery v 600 km jsem se toho obaval. Diky za vypocet. Pro start tedy bude potreba jine reseni, nez "stredoskolsky" CubeSAT. Je to skoda, protoze tem cca milion Kc potrebny pro start CubeSAT neni mimo moznosti nejake tuzemske nadace. .

Na rozdil od Cosmos Sail 1 bych se zameril skutecne na hmotnosti okolo 1 kg. Dostat do tehle hmotnosti manevrovaci motor pro prelet na drahu 1000km je ale uz asi nerealne.

Co se tyce manevrovani s heliogyrem, usadila se mi v hlave uz celkem ucelena predstava, pri ktere se prave nataceji jen listy plachty (mala cast hmotnosti), zatimco hlavni osa rotace (kolma na slunce) zustava po celou dobu letu stejna (samozrejme, napr. pro let k Marsu bychom osu rotace uz museli zmenit... ale to je hudba budoucnosti... pokud by CubeSAIL dokazala preletet na vyssi drahu kolem Zeme, tak uz jen to by byl obrovsky uspech mise...

Aby to cele realizovali odbornici by bylo fajn - ale ti maji myslim svych napadu dost, a penez na jejich realizaci malo. Takze jestli Ales Holub zna nejaky zpusob, jak delat veci jinak nez sam, smele do toho - ja tuhle koncepci vymyslel prave proto, ze me nenapada jiny zpusob, jak v amaterskych neziskovych podminkach vypustit meziplanetarni sondu. (Jinak jeste konstrukcni poznamka - ITX form factor motherboardy jsou samozrejme vetsi nez 10x10 cm, muselo by se to asi udelat na necem jako DIMM PC, nebo tak.)

Jen skoda tech zbytku atmosfery ve vysce 600 km...

Jinak konecne jsem si precetl Archimedovu prvni poznamku...

Dvojkostka -to zni nadejne. CubeSAT nejsou vynasene zadarmo, ale za 30000 USD.

Verim, ze zajimavy projekt se nahoru "zadarmo" ale preci jen dostat muze, coz o to. Nejprve je ale asi potreba mit nejake vysledky, a pak teprve se obracet na ruzne grantove komise, ci kdo o tom rozhoduje.

Nezene mi do toho projektu ani velky enthusiasmus, ani romantismus, ale proste nutkava potreba jit nekam dal - cely zivot se zabyvam vsim moznym okolo pocitacu a nejak to uz neni ono. Z dosavadni praxe mam pocit, ze vetsinou staci se "necim" zacit zabyvat poradne, venovat tomu hodne casu a tak - a dalsi udalosti, jako reseni otazek financovani, apod. pak vetsinou uz nejak prubezne nasleduji. Spousta lidi si dokaze za pomerne kratkou dobu vydelat napr. na luxusni automobil v cene startu CubeSAT...

Krome toho malokdo si v prvni prispevku vsiml navrhu testovaciho projektu: sestavit z levnych bezne dostupnych soucastek maketu pro vyskove atmosfericke testy; tzn. autonomni system s pocitacem, radiem, a kamerou, napajeny solarnimi clanky, se kterym budeme komunikovat na vzdalenos desitek, mozna stovek km.

Prijde mi, ze fungujici zarizeni nevznikaji tak, ze nekdo od rysovaciho prkna navrhne genialni reseni - ale tak, ze se vytvori system, ktery se empiricky testuje v realnych podminkach. Solarne napajena atmosfericka sonda s webcamem a s wifi spojenim neni zrovna to same jako satelit - ale pokud nam to cestou nezmrzne a nerosype se to a pujde s tim komunikovat, tak jsme rozhodne o krucek bliz ke skutecnemu startu, nez kdyz nebudeme delat nic.

Výborně, Wartex zřejmě dokáže postavit řídicí systém. To je solidní začátek. Dokážeš, Wartexi, odhadnout, kolik by mohl stát peněz?

Když mluvím o lidech se zkušenostmi, mám při našem omezeném rozpočtu na mysli především zkušené amatéry (což jsou také odborníci). Doufám dokonce, že některá vhodná zařízení (např. transceiver a možná i dálkově ovládaný digifoťák) může mít už někdo "v šuplíku" a "neví co s nimi", takže je rovnou může poskytnout pro tuto akci.

Obávám se ale, že dost velkým problémem bude tyto lidi kontaktovat (aby se o této akci vůbec dozvěděli) a také zaujmout (aby se chtěli zapojit). Proto jako jednu z možností navrhuji tuto akci pojmout jako "soutěž", tedy konkurenční boj o finanční příspěvek (o ceny). Lepší by sice bylo, kdyby stačilo "bojovat" o prestiž a právo zúčastnit se, ale v případě potřeby jsem ochoten i na nějaké ty "ceny" finančně přispět (osobně vlastně k této akci jinak ani moc přispět zřejmě nemohu). Tento krát jsem pevně rozhodnut pokusit se akci tlačit kupředu "za každou cenu". Pokud by tedy přístup "projekt" (pokus o spolupráci) byl neúspěšný, pokračoval bych přístupem "soutěž" třeba i sám a na své vlastní náklady :-)

V tuto chvíli ale ještě věřím ve spolupráci založenou na cti a nadšení. Chce to ale najít co nejvíc možností na oslovení "těch správných lidí" (pokud možno amatérů). Snad někdo v diskusi najde vhodný způsob, nebo třeba už má potřebné kontakty.

Nevím sice přesně, jakou statistiku má Wartex na mysli, když říká, že "velké cíle" mají za následek většinou "neúspěch", ale jsem ochoten si nechat trochu "přistřihnout křídla" a stanovit pro akci "reálné cíle".

Na druhou stranu si dokážu představit něco jako "modulární koncepci", která umožní dosáhnout úspěchu na nižší úrovni i při "neúspěchu" na vyšší úrovni. Pokud například "satelit" (nebudu už provokativně psát "sondu") poskládáme z dílů "zdroj", "rádio", "řízení", "věda" a "pohon", tak i když třeba "pohon" nebude fungovat (nebo se ho vůbec nepodaří postavit), tak ostatní části stále mohou fungovat a být "úspěšné". Nerad bych se připravil možná o jedinou možnost na vypuštění "satelitu" s "pohonem" :-)

S xChaosovo testovací misí samozřejmě souhlasím a uvědomil jsem si, že můj návrh na "solární letadlo" byl možná špatně pochopen. Nechtěl jsem primárně testovat to "letadlo", ale použít ho jako "nosič" pro testování ostatních zařízení "satelitu". Kromě toho ale v "druhém plánu" můžeme takto testovat i to "letadlo", dostat vybavení spolehlivě a přesně zpět k místu startu a případně se pokusit o nějaké to "komerční využití" (např. dálkový průzkum).

Domnivam se, ze:

1. nejdulezitejsi krok je organizace, vudce, se sidlem v Praze a se spravnymi kontakty a urcitym jmenem a renome
2. nekolik uvodnich organizacnich schuzek (ne nutne) v Praze, na kterych dostane projekt ramec, budou zavazne stanoveny "konstrukcni moduly" a jejich napln
3. pravidla hry, "kdo tomu bude velet" a komunikacni kanaly
4. pisemna zakladaci listina obsahujici zakladni definice (mozna oficialni forma obcanskeho sdruzeni)
5. plan projektu s navazujicimi cinnostmi ve forme sitoveho grafu
6. otazka financovani (sestavi zodpovedne osoby za jednotlive moduly), kryti nakladu musi byt jasne ze zacatku a musi byt na papire
7. vytyceni milniku projektu, terminu s rezervou a postup vzajemneho "rozchazeni" casti
8. politicke "kryti" a public relations, oslovovani nadaci a potencialnich sponzoru, pruzkum moznosti grantoveho financovani
9. webova prezentace

To je ramec, bez jehoz naplneni je to v haji predem. Stavet a "bastlit" je mozne az v nejakych definovanych podminkach. To tedy k formalni strance veci.

Statistika: mel jsem na mysli to, ze velke cile znamenaji velke riziko, velkou narocnost na dokonalou funkci vsech casti a to je pole, na kterem se statistika neuprosne projevi. Budu stokrat radeji, kdyz bude na orbite sputnik, ktery bude nekde na CB pasmu vyhravat ceskou hymnu a ze ktereho se jednou za den stahne obrazek v rozliseni 256x256, nez kdyz tam nekde v radiacnim pasu zahyne pekny, poctivy kus tchajwanskeho hardwaru VLSI s digitalnim fotakem 2MPix, WiFi a nafukovaci slunecni plachtou.

Ridici system: hodne zalezi na tom, co od toho budeme chtit, jaky vykon, jakou pamet, jak dobrou telemetrii. Kdyz se mi podari angazovat konstruktery a vyrobce, aby to "delali z lasky", naklady by mely byt do 10000-15000,-, soucastky, plosne spoje, software zdarma.
Kdyz to bude na komercni bazi, petkrat tolik.

V zasade souhlasim s Wartexem. Je ale nutne si uvedomit, ze pevne plany se budou delat dost tezko, pokud prevazna vetsina vyvoje bude na amaterske bazi, kdy se venovany cas pocita v prumeru na nekolik hodin tydne na osobu.

Jako bod 1 bych videl osloveni lidi, kteri k takovemu projektu mohou nejak prispet - amatery i odborniky. Bude zapotrebi lidi, zkusenosti a informaci. Pokud bude sance na dostatecne "lidske" a informacni zazemi, teprv pak se da uvazovat o zpusobech realizace.

Osobne se muzu pokusit o sehnani nejakych lidi z fyziky plazmatu (pohon), vakuove, nizkoteplotni a mozna i jaderne fyziky (testy soucastek), tenkych vrstev (specialni konstrukcni prvky), astronomie (navigace) a simulaci (vypocty) - ale taky mi nemusi kyvnout vubec nikdo ;)
Ale jako nejuzitecnejsi posily mi skutecne pripadaji lide, kteri uz nejakou druzici navrhovali nebo staveli. Tady ovsem osobni kontakty nemam.

Nektere z techto veci muzu vyzkouste i vlastnorucne u nas v laboratori, i kdyz s jistymi omezenimi (skolitel by me prerazil, kdybych nejakym sajrajtem zasvinil vakuove reaktory ;)

Casove jsem na tom zhruba na urovni tech zminenych nekolika hodin tydne a mene (cili nic moc), financni moznosti mam prakticky nulove.

Jen pro informaci, postaveni nove vakuove komory (+cerpaciho systemu) o objemu rekneme 100-300 litru je pri komercnim dodavateli otazka nekolika set tisic az (spis) nekolika milionu Kc (podle dosazenych parametru). Cili moc

Páni, vítam každú iniciatívu, vrátane tejto. Napadá ma jedna vec. Myslím, že mnohí z Vás sú programátori. Prečo nevytvoríme nejaký simulačný program, ktorý by dokázal simulovať rozvíjanie plachiet vo vákuu a v beztiaži, ako aj manévrovanie s takýmito plachtami? Stálo by nás to iba čas, a navyše si myslím, že s presným fyzikálnym modelom by určite nadšene pomohli nielen účastníci tohoto fóra (ja určite, aj keď po strednej škole som fyziku už nevidel :/ ), ale aj odborníci. Takisto by nás nič nestálo zájsť za autormi družice Mimosa, zistiť, čo presne to obnáša, aby vo vesmíre niečo fungovalo ako má a aby sa s tým dalo komunikovať. Čo sa týka cieľov, myslím, že si treba dať jeden veľký a viacero čiastkových, ktoré k nemu povedú. Takže napr. začať s riešením rozvíjania plachiet. Na konci by mohol byť trebárs aj let k Mesiacu, asi podľa našich komunikačných možností. Bohužiaľ ma nenapadá, ako dostať družicu na vyššiu dráhu. Nešlo by vypustiť ju ako subsatelit na nejakej družici s vyššou dráhou?

Pánové, obdivuji váš profesionální přístup. Když pojedeme podle Wartexova postupu a Archimedovým stylem, tak je úspěch prakticky zaručen. Jsem připraven se takovéto akce zúčastnit podle svých nejlepších možností (webdesign, dokumentace, korespondence, financování).

Nejsem ale sám schopen to na této úrovni zorganizovat a obávám se, že na amatérské bázi to bude obecně dost obtížné (neříkám že nemožné). Myslím, že u amatérů bývá velké spíš "nadšení", než "ochota podřídit se" a "jet podle plánu" (už jsem to párkrát vyzkoušel na vlastní kůži).

Dovolím si proto ještě uvést pár poznámek, které trochu osvětlují můj pohled a přesvědčení, že by to snad šlo i na nižší (organizační a technologické) úrovni:
- šikovní amatéři jsou schopni dělat velmi náročné věci i bez rozsáhlé "byrokracie" (složité modely, radioamatérská zařízení, nebo i stavba letadla)
- přístup typu "soutěž" umožňuje nezabývat se "problémy dodavatelů" (mohou si to zorganizovat, jak chtějí)
- rád bych našel "dolní hranici" ceny a složitosti kosmických zařízení (protože by to mohlo přispět ke zpřístupnění a celkovému rozvoji kosmonautiky)
- rád bych do kosmu poslal nejen "něco funkčního" ale navíc tak levného a jednoduchého, že to bylo předtím nepředstavitelné
- funkčních věcí už je v kosmu hodně, ale jen amatéři mají opravdu (z principu) zájem, aby to bylo levné a jednoduché
- proto mi jde o to, aby to dělali právě amatéři, a pokud možno bez "vývoje od píky", tedy především s využitím dřívějších zkušeností i zařízení (už hotových)
- jsem přesvědčen o tom, že na kosmických zařízeních je výjimečný jen "pohon", ale ostatní zařízení by měla být jen mírně upravená standardní (pozemská)
- nemusíte brát na tyto moje připomínky ohled, ale měl jsem potřebu je napsat :-)

citace:

---

Páni, vítam každú iniciatívu, vrátane tejto. Napadá ma jedna vec. Myslím, že mnohí z Vás sú programátori. Prečo nevytvoríme nejaký simulačný program, ktorý by dokázal simulovať rozvíjanie plachiet vo vákuu a v beztiaži, ako aj manévrovanie s takýmito plachtami?

---

No, skutecne kvalitni simulacni program by trval podstatne dele a pocitam, ze bez superpocitace by se neobesel. Simulovat nekolik silovych vektoru a zjednodusit si teleso na hmotne body na silovych ramenech, tj. vystacit s momentovou vetou a Newtonovym zakonem sily, ignorovat pruznosti, pruhyby a zmeny materialu vlivem teplot, dynamiku vlastnosti materialu podle nasviceni sluncem ...

Projekt, o kterem se tu mluvi, je, strizlive receno, prakticky bez sance. Predpoklada totiz, ze se najde osoba, lepe 2 osoby, ktera bude ochotna pro tento projekt zit, venovat tomu minimalne "par hodin denne", bude dostatecne na vysi, aby mohla neco nekde vyjednat a pritom bude dostatecne bez zavazku, ktere by ji ten projekt velmi rychle z hlavy vyhnaly. Musi mit charisma a organizacni schopnosti. Musi to delat z lasky, ne na komercni bazi. Tohle je, podle meho nazoru, 70 procentni podminka uspechu. Je zde nekdo takovy, kdo by se do tohoto ukolu pustil ? Je mi lito, ale ja to byt nemohu, mam mnoho zavazku a nemam dostatek charismatu. Byt na skole nebo na postgradualu, snad ... :-(

Ze zbylych 30 procent dela 25 procent otazka financovani. Na vyslani je treba minimalne milion. Na konstrukci, vyvoj a zprovozneni, ja odhaduji MINIMALNE 100 tisic. Realisticky ocekavam pul milionu. To neni nijak malo, to nikdo jen tak neda. 1.5 milionu. Nadace se na tento projekt vybodnou, maximalne se svezou na dalsi generaci, ale podminkou je uspech prvniho projektu. Soukromy mecenas, to uz zni nadejneji, ale vite o nekom ? Statni subjekty - snad moznost nejakeho grantu, ale dnes na to neni dobra situace. Rozpocty vsech neziskovek - bida. Sbirka ? Proc ne, ale to je slozite formalne ...
Dotace od obci ?

Financovani je slozite a dokud neni jasne, NEMA SMYSL do toho jit. Umim si predstavit nejake vykresy v CADu, prezentace na webu, rozpocet a s takovou slozkou objizdet sponzory a zebrat o penize ... sepisovat zadosti o granty ... to je prace skoro na plny uvazek, a ZDARMA.

No a zbytek, tech 5 procent uspechu, je amaterske nadseni, kutilstvi, osobni a odborne schopnosti ucastniku-techniku a klukovska radost z toho, ze "to funguje".

Mozna cely muj prispevek vyzniva skepticky, ale mou praci je ridit softwarove/hardwarove projekty a par jich mam uz za sebou, takze z romantiky jsem vylecen. Nic se nestane proto, ze by se o tom hodne mluvilo, nebo ze by si to vsichni vroucne prali. Musi se najit nekdo, kdo to "zvedne" a potahne tu karu.

Mozna je ferovejsi si na rovinu priznat, ze na to proste nemame. To nevnimam jako porazenectvi, ale jako realismus. Oponujte mi, vyvratte moje argumenty, nechci mit pravdu.

Nejsem sice az takovy skeptik jako Wartex, ale naprosto souhlasim s tim, ze je potreba dostatek zkusenych lidi, kteri se tomu budou venovat na nezanedbatelny uvazek. I ja uz jsem zazil dva amaterske projekty, ktere na nedostatek lidi, zkusenosti, venovaneho casu a zminovanou neochotu k rizeni umrely na ubyte (a pritom minimalne prvni projekt byl zcela jiste uskutecnitelny i s temer nulovymi financemi). I pokrocilejsi amaterska druzice se bezpochyby postavit da, ale pokud nema vyvoj trvat deset let, musi se na nem podle podilet tym nekolika desitek lidi, pricemz alespon nekolik z nich skutecne intenzivne a musi byt zajisteno alespon minimalni financni kryti. Kdyz nas bude pet nebo deset (z toho jeden-dva "tahouni"), zustava bud u projektu nejakeho "pipaka hymny" s vyzebranym vynesenim zadarmo (coz je myslim porad jeste zajimavy napad) nebo u niceho.

Co se technicke realizace tyka, sice se nebranim uvaham o pokrocilejsich systemech, ale i ja davam prednost vizi druzice levne a jednoduche (dokud neni jednoduchost na ukor spolehlivosti).

Nicmene, protoze jsem "skeptik-optimista", nevidim to az tak cerne, jak to asi vyzniva, jen pripominam, ze funkcni druzice neni zrovna maly krajic :)

Jsem rozhodně pro přístup bez rozsáhlé byrokracie. Ostatně, jestli máte pocit, že např. provoz tohohle fóra je zajištěn čímkoliv jiným, než ústní dohodou, tak jste na omylu. (Jediné, co od Martina Kostery a druhého projektu Smartblue.Net požaduji je, že nebudou na serveru provozovat komerční webhosting pro firmy a konkurovat tak Arachne Labs). Stejně se mi osvědčily ústní dohody s provozovateli přístupových bodů technologie Wi-Fi v rámci sítě CZFree.Net - jde prostě o to, že dokud to funguje, jsou všichni spokojeni, když to přestane fungovat, obrátím se na konkurenci.

Především bych vyhlásil, že veškerá dokumentace k satelitu, kterou nadšení amatéři ve volném čase vytvoří, bude k dispozici pod GNU Free Documentation License a veškerý software přímo pod GNU Public License. Detaily viz gnu.org. Když takhle mohl vzniknout celý operační systém Linux a spousta aplikací, proč by takhle nemohlo vzniknout řešení pro družici ? Výhodou GNU řešení je, že nespokojení účastníci projektu mohou kdykoliv převzít veškerou dokumentaci a knowhow, a pokračovat dál na vlastní pěst. Okolo původního projektu se tak bude neustále držet zejména původní parta nadšenců, v některé fázi se přidá určitá firma či vysoká škola - ale pak se zase odštěpí, protože projekt už pro větší "profesionální" subjekt přestane být zajímavý. Jedině skutečně obecně prospěšné a neziskové projekty jsou open source projekty. Vše ostatní jsou přímo či nepřímo komerční či vojenské projekty.

Jediné, co vyžaduje u takého projektu pevnou kontrolu, jsou finance. Tady se zříkám jakékoliv odpovědnosti - co půjde zařídit zdarma, zařídí moje firma zdarma, jakožto "sponzor" projektu, ale půjde určitě o to založit občanské sdružení, nadaci či obecně prospěšnou společnost, nebo něco podobného s jasně definovanými cíli, voleným předsedou (zatím asi nejvíce přesvědšíl Aleš Holub), účtem v bance, apod. Na účet v bance mohou jít například i finance získané normální komerční inzercí na serveru www.kosmo.cz - takovou reklamu si klidně pro firmu zakoupím, zatímco od druhého projektu na stejném serveru ji budu tvrdě vyžadovat zdarma. Hlavně by si ji ale měly zakoupit např. vydavatelství, která vydávají poplárně vědecké publikace o vesmíru a kosmonautice, apod. Jak říkám - na fund-raising nejsem odborník, ale je to asi jediná zaležitost, která potřebuje pevné vedení.

V jisté fázi přestane být nemoderované diskuzní fórum vhodnou platformou pro další vývoj. Navrhuji koordinovat vývoj buď pomocí moderovaného diskuzního fóra, nebo formou jednotýdenních "deníkových záznamů" podobně jako Armadillo Aerospace, kde bude "moderátor" vývoje shrnovat aktuální diskutovanou podobu projektu, zveřejňovat aktuální "snapshot" technické dokumentace (nákresy, výpočty, zdrojové kódy).

Jako platformu pro 2D technické nákresy navrhuji program OpenOffice Draw, který sice nedosahuje kvalit CAD programů, neumí 3D náhledy, apod. - ale tady půjde opravdu jen o pár děr do hliníku. Samozřejmě, pokud má někdo návrh na profi 3D modeler, jdu do toho - ale pokud nebude free, bude to škoda. OpenOffice draw je open source a lze ho volně stáhnout pro Windows, Linux i Macintosh z adresy www.openoffice.org. Moje náčrty X-prize vehiklu a Marsovské sluneční plachty vznikly v tomhle programu. U něčeho, co bude víceméně asi stejně akorát hliníková kostka s elektronikou podle mě 3D modelování není tak důležité, a když se hned na začátku stane podmínkou účasti na vývoji nákup profesionálního 3D programu, bude trochu brzda.

Co se týče výpočtů, tak plaforma HTML/JavaScript se kterou přišel Aleš Holub mi pro jednoduché výpočty přijde geniální. Jakákoliv neiterativní fyzika a mechanika - hmotnost, rozměry, plocha, objem, hustota - to vše by mohlo být vyvíjen formou JavaScriptových formlulářů. Alternativnou je opět program OpenOffice Calc, který je stejně jako OpenOffice Draw volně šiřitelný.

Písemnou dokumentaci bych pokuď možno držel jako obyčejný plain text - nejde o to, že by DOC neuměl otevřít každý program, ale opravdu, čistá techcniká doujmentace v textové podobě bude asi minimální, a je asi zbytečné z toho dělat nějaký ultrakrásný dokument. Když půjde např. kus textového dokumentace zkopírovat jako ASCII do zdrojového kódu programu, bude to jedině dobře.

Dále jakýkoliv konkrétní návrh na masivně paralelní výpočet jsem okamžitě schopen implementovat v jazyce C a zajistit na kratší časový úsek výpočetní kapacitu v řádu desítek tisíc bogomips v nočních hodinách, nebo menší výkon po dobu týdnů až měsíců. Toto není problém - problém jsou ty vzorce, které se mají počítat. Prosím klasické zadání příkladu z numerické matematické - tzn. iterativní výpočet. Bohužel pochybuji, že kdokoliv z lidí z matematickým nadáním má zároveň talent zadat výpočet tak, aby byl zároveň i masivně paralelní - každopádně hyperthreadingové nebo dvouprocesorové stroje, na kterých běží náš webhosting, mají minimálně v nočních hodinách dostatek volné kapacity a výkon srovnatelný s čímkoliv, co bylo ještě začátkem 90. let považováno za superpočítač, takže implementace a provedení výpočtu fakt není problém. Problémem je formulace problém - dodejte iterativní výpočet zahrnující násobení, dělení, sčítání a odčítání s libovolnou požadovanou přesností, a není problém dodat celé týdny výpočetního výkonu :-)

Osobně se domnívám, že virtualizace problémů low-Isp pohonů je to nejméně zajímavé na tom všem. Ano, jde to - ale mě už počítače fakt NEBAVĚJ, co mě přijde zajímavé, je spíš vystřelit počítač do vesmíru, a zkoušet "co se stane když". Podle mě nemusíme přesně vědět, jestli změny dráhy budou trvat 6 měsíců nebo 10 měsíců - zajimavé je vůbec dokázat, že nějaká změna dráhy nastane - a až se to bude "hýbat", tak si nás už všimne dost lidí, kteří to umějí spočítat, obrazně řečeno a kteří z různých důvodů třeba nemají možnost svoje nadání uplatnit v zaměstnaní nebo v každodením životě. Stejně funguje Linux, CZFree, prostě všechno nekomerční a zároveň technické, co funguje :-)

citace:

---

Jsem rozhodně pro přístup bez rozsáhlé byrokracie.

---

Wartex:
Body 1.x bych nevidel zas az tak striktne, do znacne miry by to asi melo platit pro "kmenovy team" (az na bod 1.3 v amaterskych podminkach se delaji casove plany VELMI spatne), pridruzeni clenove musi mit vetsi volnost, jinak do toho zadarmo nepujdou.

S body 2.x souhlasim, finance musi byt reseny jasne. Ale myslim, ze se ma jimi smysl detailne zabyvat, az pokud bude sance na dost lidi.

Body 3.x jsou myslim v poradku, vyplyvaji z vetsi casti z bodu 1 a 2.

"z numerické matematické" ... chtěl jsem říct z numerické matematiky, tzn. už hotový algoritmus bez integrálů. Pak už optimalizovaná implementace, která klidně může běžet celé týdny není žádný problém... mě někde "vrčí" a žere proud přes noc spousta počítačů, některé z nich i 2.4 Ghz.

Za sebe opakuji, že jsem ochoten se podle svých možností zapojit i do "byrokratického" systému, ale nedokážu (nechci) zpracovávat jednotlivé body "plánu".

xChaosovo pohled je mi ale mnohem bližší a raději bych postupoval tímto "živelným" způsobem (free, open source, low technology). Je to prostě bližší mému strdci. Na rozdíl od Wartexe a Archimeda si stále myslím, že i tento "živelný" způsob má slušnou naději na úspěch (viz. Linux, CZFree, ...). I já jsem už zažil pár menších amatérských projektů které byly úspěšné a přitom založené "jen na ústní dohodě".

citace:

---

1. veleni a rizeni (kdo)

---

citace:

---

(napr. v Microsoft Project nebo v jeho free alternative )

---

pardon, přechozí anonym = xChaos

Tak jsem chvilku stál (na lyžích) a už stojím opodál.
Ne, tímto chci zaslat jen pár svých poznámek.
Jednak se mi amatérský projekt moc líbí a rád se do něj svými silami zapojím. Ale ... Ale určitě si ho nepředstavuji tak chaoticky jako xChaos. A hlavně mi nějak v uších rezonuje jeho "nenechám se řídit ...". Rozumím tomu, ale takhle velký projekt nebu sólo akce.
Za další a hlavní si myslím, že musíme vůbec prvně definovat cíle projektu, nastínit způsob řešení a definovat i to, co si chceme vyzkoušet. Pak teprve nbastává fáze shánění kontkrétních oborníků, peněz a fáze pokusů a konstrukcí.
Tato fáze definice může lehce probíhat živelně tady na webu. Během večera pošlu já sám svou představu. Ale po definici cílů a záměru musí býát sktruktura a člověk, který to vše bude řídit a organizovat.

Jinak se dají získat peníze i z grantů GAČR, Phare atd a jsou to i nezanedbatelné peníze ... Ale to je na delší povídání ...

Můj závěr - rád se zůčastním, spíše se klaním k Archimedovi a Wartexovi - tj. organizovanost a jakási koncepčnost, a hlavně je nutné teď říci co chceme zkoušet a jak rozdělit jednotlivé části satelitu.

Véna

A ještě, když si to čtu tak:
a) pokud budeme mít i ideový návrh (propočítaný), tak už to je slušný amatérský výstup
b) bude nutné udělat spoustu sw simulací pro to, abychom pak byli schopni sondu řídit a věděli kde a jak je orientovaná atd. což je samostatný úkol na sondě nezávislý (míněno ta tvorba sw simulátoru pohybu v kosmu)
c) čím já osobně mohu přispět - ideový návrh, rejpalství a oponentůry (umím kritizovat a zpochybňovat
d) koho znám: jednak znám vývojáře z firmy Mite (mimochodem Mite poslalo svojí počítačovou jednotku do kosmu v jednom barelu na shuttlu ...), jednak jeden český radioamatér kosntruoval komunikační zařízení pro poslední 3Dphase sondu od Amsatu a snad by se dal i kontaktovat (komunikouji s vedením českého radioklubu), jednak mám vizitky od pár lidiček z obchodního oddělení starsemu a arianespace ...
Takže tolik ještě jednou já ... Véna

citace:

---

xChaosovo pohled je mi ale mnohem bližší a raději bych postupoval tímto "živelným" způsobem (free, open source, low technology). Je to prostě bližší mému strdci. Na rozdíl od Wartexe a Archimeda si stále myslím, že i tento "živelný" způsob má slušnou naději na úspěch (viz. Linux, CZFree, ...). I já jsem už zažil pár menších amatérských projektů které byly úspěšné a přitom založené "jen na ústní dohodě".

---

citace:

---

Jinak se dají získat peníze i z grantů GAČR, Phare atd a jsou to i nezanedbatelné peníze ... Ale to je na delší povídání ...

---

Organizacni cast projektu vidim skepticky.

Pokud jde o technickou cast, zkusim svou predstavu konkretizovat:
- jednocipovy mikropocitac, cca 16 binarnich vstupu a 8 analogovych,
z toho cca 4 pouzitelne na "vedecka cidla"
- pracovni frekvence cca 25MHz
- max 256KB static RAM, 64KB PROM
- seriova komunikace na FM, radiomodem na rychlosti do 115 kBd
- slunecni cidlo
- dva NiMH akumulatory, jeden se nabiji, na druhy to jede
- solarni clanky alespon 10W
- jeden krokovy motorek a prevodovka s nahonem na slunecni panely a s druhym nahonem na otaceni zrcadla pro vyhled kamery, tohle chce zkuseneho hodinare
- fixfokus optiku a CCD prvek 1Mpix, konstrukce optiky je kapitola sama pro sebe
- vytapeni sluncem a odpadnim teplem elektroniky
- stabilizace pokud mozno permanentnim magnetem
- cidla:
mereni vnitrni teploty
mereni napeti a odberu akumulatoru
koncova a drahova magneticka cidla slunecnich panelu
magneticke cidlo natoceni zrcadla kamery

a ted do rise snu:

- maly hydrazinovy motorek pro prechod na eliptickou drahu
- nafukovaci nosniky s mylarovou slunecni plachtou, zdroj plynu chemicky

myslim, ze tohle je realne, v amaterskych podminkach za rozumne penize postavitelne a v dostupnych podminkach vyzkousitelne

deleted = Wartex

Wartexův pohled na technické řešení téměř přesně odpovídá i mému (popsanému už v mém sobotním příspěvku, pokud to někdo čte).

Organizace by, podle mne, měla odpovídat složitosti technického řešení. Zkuste si (Wartexi, Archimede a Véno) přiznat, že byste to dokázali i sami (ve třech). Tak proč k tomu chcete tu "administrativu"? Co vám chybí ke stavbě? Peníze? Já sám se na stavbě nemohu příliš podílet technicky (s tím už jsem se vnitřně vypořádal), ale klidně mohu přispět finančně (buď soukromě, nebo i přes nějaký nadační fond [u kterého klidně budu "držet kasu"]). Vzhledem k mé snaze o nalezení dříve zmíněné "dolní hranice" by ale můj finanční strop byl relativně nízko (záměrně). Rozhodně ale zatím celou akci stále vidím docela optimisticky :-)

Dovolte mi, prosím, zamyslet se tu také trochu obecněji.

Ještě se trochu vrátím k hledání smyslu celé akce a z toho plynoucího technického (i organizačního) řešení:
- pokud jde o to "mít něco funkčního v kosmu" musí stačit solární články a radiomaják (bez jakékoliv stabilizace)
- drobné "vědecké experimenty" nepovažuji za přínosné a jsou lidé (a státy) kteří to určitě dokážou lépe
- nikdo ale ještě nezkoušel sluneční plachetnici a už vůbec ne její praktické použití (nejen experimentální)
- proto jako opravdu přínosný hlavní cíl vidím pokus o prověření funkčnosti a efektivity sluneční plachetnice
- k tomu potřebuji hlavně plachtu, pokud možno ovladatelnou (u první na velikosti nezáleží, u druhé už ano)
- abych jí mohl ovládat, potřebuji napájení, rádio a řídicí systém (co nejjednodušší a nejlehčí)
- abych zjistil, jak se plachta rozvinula a chová za letu, hodil by se mi tam foťák (s libovolným rozlišením)
- abych fotky dostal k sobě, potřebuji zajistit automatické focení a přenos snímků rádiem
- když už tohle všechno mám, mohu to klidně použít i jako radiomaják, dálkový průzkum, retranslačku atd. (to mohou být druhotné cíle)
- druhotné cíle mohou být splněny i při "krachu" primárního cíle (neovlivňují se příliš)
- abych "problém" ještě více zjednodušil, pokusil bych se konstrukci sestavit z pokud možno nezávislých dílů (zdroj, rádio, řízení, focení, plachta)
- pokud u těch "dílů" rozumně a přesně definuji rozhraní, pak mi nakonec stačí "propojit pár konektorů" a funguje to
- kdykoliv mohu některý "díl" nahradit jiným (lepším)
- stále mám celou "družici" nevýbušnou, netoxickou, pokud možno nehořlavou a pro nosič zcela pasivní (to je výhodné pro start)
- externí "grant" bych využil pokud možno jen pro zajištění vypuštění do kosmu a nikoliv pro vlastní stavbu

Neberte to jako dogma, píšu to inspiraci a zamyšlení. Hledám vhodné řešení a přemýšlím nahlas (veřejně). Tak to berte s nadhledem :-)

Tesi me, ze ani xChaos to nevidi zas az tolik chaoticky, jak to vyznivalo zezacatku ;) S myslenkou "vysledky a know-how patri vsem" naprosto souhlasim, jinak to snad ani v amaterskem pristupu nejde. To nicmene nerusi potrebu nejakeho rizeni (treba i "vicehlaveho"), ktere ma dostatek zkusenosti a autority, aby dokazalor ozhodnout, co je a co neni dulezite.

Jinak parametry navrhovane Wartexem se temer shoduji s tim, o cem jsem premyslel sam ;) (snad jen s tim rozdilem, ze ja bych se spokojil i s nizsim rozliseni cipu a misto hydrazinoveho motorku bych pouzil spis nejaky arcjet nebo resistojet - kvuli bezpecnosti)
Uz jsem i zhruba pocital, jake je teoreticke rozliseni objektivu o prumeru 2 cm na vzdalenost 600-1000 km (cca 20-50 m) :)

BTW od spolubydliciho (je na fakulte o nejaky ten rok dele) jsem se pred chvili dovedel, ze sedim o dve patra nad lidmi z projektu Fobos, Magion a Mars96 (pristroje pro vyzkum kosmickeho plazmatu) :)))

Ales Holub:
Obavam se, ze se slunecni plachtou nas predbehnou Kanadane ;) Ale jeste slusnou radku let to bude experimentalni pohon a stoji za to ho rozvijet.

Ja osobne bych byl rad, kdyby se ukazalo, ze pri zachovani dejme tomu 75% spolehlivosti se daji naklady na druzice rekneme 10 krat snizit a to by nutne vyvinulo tlak na cenu raket (ktere nyni delaji zlomek nakladu na druzici) a tim usnadneni dopravy do kosmu a nasledne novy boom kosmonautiky. Amatersky projekt k tomu sice prispeje jen malo merou, nicmene pristup "lacinych specializovanych automatu" je to, co by v mnoha oblastech kosmonautice mohlo vyrazne pomoci. Neco jineho je vedecky vyzkum nebo pilotovane lety - tam je z 95% skutecne potreba spickovych (a nutne drahych) technologii a jen maly zbytek je pristupny amaterum.

Kosmonautika v soucasne dobe myslim jeste porad trpi tim, ze nedostatecne vyuziva technologickeho pokroku poslednich 20-30 let. Kdysi to byla prave kosmonautika, ktera "tahla" znacnou cast technickeho rozvoje, zatimco ted (po konci doby nejvetsiho kosmickeho soutezeni) se jen nesmele veze na pokroku v jinych oblastech. To, ze jedny z nejuspesnejsich raket soucasnosti jsou primi nastupci R-7, Titanu apod. svedci mozna z poloviny o nadcasovosti puvodni koncepce, ale stejne tak to ukazuje, jak malo se dnesni kosmonautika odvazuje mimo vody bezpecne odzkouseneho. Snad se blyska na lepsi casy (Cinan v kosmu, navrat na Mesic...), ale cim vice signalu, ze s dnesnimi technologiemi se da dosahnout mnohem snaze mnohem dal, nez pred triceti lety, tim lepe.

Touto malou uvahou (kterou mi snad odpustite ;) jsem se jen snazil naznacit, ze i projekt s nevysokymi cili ma svuj vyznam.

Možná se to nezdá, Archimede, ale mluvíš mi z duše :-)

Nedovedu to popsat tak jasně a srozumitelně, ale jde mi v podstatě o totéž (zlevnění a zpřístupnění kosmonautiky).

Nechtěně jsem se tu dostal do pozice hlavního "chaotika" a "idealisty", ale ve skutečnosti se jen snažím najít co nejjednodušší (nejlevnější) a přitom nejefektivnější způsob řešení (využití příležitostí). V diskusi se snad mohou vyskytnout i protichůdné názory :-)

Je hodně pravděpodobné, že sluneční plachetnice Cosmos 1 bude vypuštěna dříve, ale my bychom třeba mohli jít zase o krok dál (mít např. lepší poměr plocha/hmotnost).

Abychom opravdu zvážili všechny možnosti, dovolím si trochu popsat i mojí představu postupu typu "soutěž":
1) Upřesnění cílů akce, rozdělení na komponenty, definice technických požadavků na komponenty
2) Vyhlášení soutěže na dodávku komponent pro stavbu amatérské družice
--- zúčastnit se může kdokoliv (jednotlivec, tým, firma)
--- rozdělení na "kategorie" umožňuje účast specialistů (amatérských)
--- musí být vždy dodáno hotové a funkční zařízení (nestačí projekt)
--- hodnotit se bude úroveň splnění požadovaných parametrů (zařízení musí být předvedeno v chodu)
--- vítěz v každé "kategorii" získá finanční odměnu a právo stát se spoluautorem družice
3) kompletace družice ("propojení konektorů") a pozemní testování sestavy
4) jednání o zajištění vypuštění družice (zdarma, nebo získání grantu)
5) vypuštění družice a její provoz (teoreticky třeba ještě letos)
(alternativně mohou být komponenty použity v pozemských projektech, např. dálkový průzkum z dálkově ovládaného modelu letadla nebo stratelitu [tedy výškové vzducholodi])

Možná by šlo oba (organizační) přístupy i zkombinovat. Já vyhlásím soutěž a vy se se svým projektem zúčastníte :-)

P.S.: Záměrně zatím neuvádím žádné konkrétní částky a volím extrémně naivní přístup, abych v diskusi našel ty "rozumné hranice". Snad to někdo pochopí.

Wow, start ještě letos. A pak kdo je tady hyperoptimista

Jinak "open source přístup" není nic chaotického a nesmí být zaměňován s amatérismem. Open source používají firmy jako IBM nebo instituce jako NASA. Jde v podstatě o oddělení know-how a peněz, dá-li se to tak nazvat.

Takže nějaké konkrétní kroky ?

1) organizační schůzka: do konce března to nevidím reálně, ale v dubnu už myslím ano.

2) na čem tak jako tak pracuji, jsou experimenty s DIMM-PC form factor (ve spolupráci) a mini-ITX form factor, samozřejmě mimo "kosmický výzkum" (ledacos velice kompaktního se teď bude vyvíjet pro potřeby webhostingu)

3) slibuji, že na schůzku donesu konkrétní okótované nákresy moji vize, u které se pokusím aby byla konzistentní aspoň z hlediska toho, čem říkám "středoškolská fyzika" - tzn. pokud se bude plachta stabilizovat rotací, tak si dám práci spočítat otáčivý moment pro stabilizující rotaci (r=500m) vs. otáčivý moment pro "navigační rotaci" (r=5 cm), uvést energii potřebnou pro stabilizační roztočení, apod.

Idea "souteze" je sice sama o sobe dobra, ale jsou tu dva problemy:
- vzajemna kompatibilita subsystemu
To, ze neco chodi po kouskach, neznamena, ze to bude chodit vcelku.

Jsme SILNE omezeni rozmery a vykony satelitu a co je platna perfektni optika, kdyz by dejme tomu branila v provozu antene. Navic kazdy subsystem projde urcite nejakym vyvojem a nesmi se stat, ze neco zhavaruje, protoze bude najednou potreba o 2,5W vic, nebo nekde bude prekazet nove pridany kondenzator...tymy spolu musi velice uzce spolupracovat. Soutez je vhodna pro prvni fazi - vybrat tymy, jejichz ideje jsou nejslibnejsi a tem pak nechat vicemene volnou ruku pro vzajemne dohody pri zhotovovani finalni konstrukce.

I kdyz mluvit o tymech je myslim az moc optimisticke, zas tolik amateru schopnych a ochotnych do neceho takoveho jit asi nebude moc (asi bude dost "solovych hracu", ale tem bych nedaval moc sanci).

Dalsi vec je PROGRAM a CIL satelitu. Stavet to POUZE na solarni plachte, ktere nikdo z nas poradne nerozumi (a kdovi, jestli je nejaky odbornik v republice) je IMHO hazard s penezi i dobrou povesti Cimz nerikam, ze me to nelaka

Myslim si, ze prvni soutez (i kdyz nemusi byt honorovana) by mela byt o cilech projektu, o tech hlavnich i vedlejsich. Az bude znam cil, budou se hledat prostredky (cas, lidi, penize...)

citace:

---

Stavet to POUZE na solarni plachte, ktere nikdo z nas poradne nerozumi

---

PROGRAM a CÍL "satelitu". Doufám, že i z mých přechozích příspěvků bylo vidět, že to nechci založit POUZE na solární plachtě :-)

Přesto se teď pokusím konkretizovat "bezpečnější" cíl.

Cílem je prověřit použitelnost DOSTUPNÝCH technologií v kosmu (jednoduchých a levných technologií):
- napájení z komerčně dostupných fotovoltaických článků a akumulátorů
- komunikace pomocí radioamatérského vybavení
- levný řídicí systém založený na jednočipu, handheldu, nebo PC
- snímací systém z běžného digitálního fotoaparátu
- jednoduchý, levný a relativně výkonný pohon sluneční plachtou

VŠE jsou to tedy "technologické experimenty", včetně pohonu. Cílem v pozadí (ale pro mne hlavním smyslem) je snaha o zlevnění (zpřístupnění) kosmonautiky (tím, že využijeme standardní pozemská zařízení, vyráběná ve velkých sériích, tedy levně a spolehlivě).

Provedení ve formě "technologické družice" je (z hlediska stanoveného cíle) naprosto "bezpečné", protože i kdyby vůbec nic nefungovalo, tak to má praktický přínos (přiblížili jsme se "dolní hranici jednoduchosti" z té už nefunkční strany).

Pokud to ale bude fungovat, tak vybavení lze použít pro další cíle a experimenty:
- měření degradace výkonu komerční fotovoltaiky a kapacity komerčních akumulátorů v kosmu
- provoz radioamatérské retranslační stanice na oběžné dráze
- měření dosahu a přenosové rychlosti na radioamatérském vybavení
- ověření algoritmů pro autonomní orientaci a případně i manévrování
- test přenosu telemetrie
- měření teploty konstrukce a sledování jejího vývoje (test pasivní termoregulace)
- sledování sezónních změn v atmosféře a na povrchu Země
- jednoduchá astronomická pozorování a měření (digitálním fotoaparátem)
- fotografické sledování dynamického chování konstrukce
- měření výkonnosti a životnosti sluneční plachty
- hledání optimálního manévrování sluneční plachetnice
- ... asi by se toho dalo vymyslet ještě víc ...

Myslím tedy, že toho není zrovna málo a rozhodně to není POUZE solární plachta :-)

Ještě k "soutěži". Hrozící nekompatibilita musí být potlačena co nejpřesnější definicí rozhraní jednotlivých "komponent" (jako u PC). Předběžně už mám něco připraveno, ale ještě by to chtělo "dopilovat". To by právě mohlo být výsledkem zdejší diskuse.

Jako problém také vidím dosažení dostatečné důvěryhodnosti celé soutěže. V ideálním případě by to měl "zaštítit" nějaký všeobecně známý a uznávaný odborník. Také v tom by mohli účastníci diskuse pomoci.

Ještě připomínám, že z mého pohledu, jednotlivé "komponenty" vůbec nemusí být nové a originální konstrukce, ale mohou být použity i starší díly, bazarová a "šuplíková" zařízení, nebo přímo komerční zboží. Prostě cokoliv funkčního, splňujícího zadané parametry. Čím "obyčejnější" to bude, tím budu raději.

Spíš než jako "náročný projekt" bych to chtěl pojmout jako "využití nějlepších stávajících zařízení a zkušeností" (tedy vlastně už teď hotových věcí). Chápu, že pro lidi, jejichž touhou, je "podílet se na stavbě družice" nebo "podílet se na kosmickém výzkumu", to moc přitažlivé není, ale pro mne je hlavní touhou "přispět k rozvoji kosmonautiky", takže bych byl rád dokonce i v tom případě, že by se někdo "naštval" a se slovy "koukejte se jak se to má dělat", by to uskutečnil nějak úplně jinak :-)

Ještě dodávám, že souhlasím s xChaosovo názorem, že "satelity" mohou být postaveny i dva (i více) a mohou nezávisle zkoušet různé věci.

V případě "soutěže" by se takto dala např. využít "neúspěšná" zařízení, která by sice nevyhrála, ale byla by funkční :-)

Souhlasím i s názorem, že drahé nebudou ty "součástky", ale start do kosmu.

Domnívám se také, že pro můj (propagovaný) přístup "hledání dolní hranice" je zřejmé, že "satelit" MUSÍ (nikoliv MĚL BY BÝT) naprosto extrémně levný, aby to mělo rozumný smysl.

Výše uvedené poznámky berte ale jen jako "odbočky". V tuto chvíli bych se chtěl v diskusi ještě zaměřit na hledání jednotného CÍLE (na kterém bychom se pokud možno shodli), jak navrhuje Archimedes.

Svůj návrh jsem už popsal. Co na to ostatní?

citace:

---

No, skutecne kvalitni simulacni program by trval podstatne dele a pocitam, ze bez superpocitace by se neobesel. Simulovat nekolik silovych vektoru a zjednodusit si teleso na hmotne body na silovych ramenech, tj. vystacit s momentovou vetou a Newtonovym zakonem sily, ignorovat pruznosti, pruhyby a zmeny materialu vlivem teplot, dynamiku vlastnosti materialu podle nasviceni sluncem ...

---

Vypadá to, že moje názory a názory Aleše Holuba už delší čas konvergují. Ano, i pro mě je to především technologický experiment. Ale kromě toho se nás budou moci obráti s různými nápady na pozorování Země zpočátku biologové, ekologové, časem s nápady na atronomická pozorávní např. astronomové, jejichž projekty nemají šanci získat čas na profesionální mimoatmosférických observatořích.

Ano, bude to do jisté míry projekt pro "vědecké a technologické loosery" - ale to nijak neodporuje mému pohledu na svět. A kdo ví, třeba něco dokážeme.

Kromě toho souhlasím i s Krysoidem - výpočetní výkon je dnes to nejmenší, každé PC je dnes v podstatě superpočítač, a není problem ani provést distribuovaný výpočet, protože všechny počítače jsou zapojené v síti.

Pro ostatní:

Dodejte algoritmus a vstupní data, a dostanete výsledky (počítač u kterého sedím má ~3600 bogompisů, náš low-end webový server ~4800, highend server má 2x3300 ...mělo by na nich jít během pár týdnů spočítat skoro cokoliv, co není zrovna N-úplný problém, nebo nejde o úplný průzkum stavového prostoru časově náročného algoritmu jako byl RC5 cracking challenge). Uvědomte si, že v 50. a 60. letech byla většina kosmických letů navrhována pomocí logaritmického pravítka nebo něčeho na úrovni dnešních kalkulaček - a vy chcete superpočítač pro 1kg kostku na oběžné dráze ... ;-)

Budu delat dablova advokata ...
Panove, delate ucet bez hostinskeho, medved jeste beha po lese a xChaos uz se loguje na letajici Linux ...
Bez organizace, planu a sestaveneho tymu jeste nikdo nic nedokazal, tyhle pristupy viz Linux funguji presne do doby, dokud jsou vysledky "nehmotne", da se na nich delat kdekoliv, daji se prenaset internetem ... jakmile jde o boj s hmotou, je to o necem jinem. Treba se pletu, jen me k tomu vedou zkusenosti. Archimedes ma velkou pravdu v tom, ze celek je potreba zkouset najednou, jak se to cele bude chovat pri vibracich, ochlazeni, ve vakuu ... co na to baterie, co na to mechanika, loziska v prevodovce, neslepi se plachta ...

Ad superpocitac: viz X prispevku zpatky jsem psal zhruba toto: jednoducha simulace (momenty sil a hmotne body) neni skoro potreba, to se zvladne "s logaritmickym pravitkem". Kvalitni simulace (zbytkovy odpor atmosfery, funkce plachty s dynamikou v zavislosti
na orientaci a miste na orbite) vyzaduje velmi kvalitni modelovaci nastroj (SW), velmi dobrou teoretickou znalost veskerych relevantnich deju (kdo?) a ve finale mozna i ten superpocitac.

Do konce dubna slibuji predvest DIMM-PC modul napajeny solarnimi clanky (s prihlednutim ke cube PC asi 3x, 4x nebo 5x 9.5x9.5cm, podle toho, kolik se ukaze ze bude potreba) a vhodnymi bateriemi s dostatecne malym pametovym efektem. Cele DIMM PC i s bateriemi se zaleje do kompaktniho bloku castecne pruzne plasticke hmoty, takze jedinym interfacem bude chlazeni (z bloku vyvedeme jeden ci vice 1mm medenych dratu) vodice k solarnim panelum, napajeni pro dalsi subsystemy a datove rozhrani (asi seriovy port, paralelni port a USB: seriovy port jako predpokladane minimalni rozhrani pro "radiomodem", paralelni pro aktuatory bez zpetne vazby, a USB pro CCD prvek. (porty se samozrejme se vyvedou jen formou tisteneho spoje - nebudeme asi posilat do kosmu 9ti pinove konektory Cannon ;-).

Jsem zvedav, kolik cele tohle reseni bude vazit. Cilem je samozrejme co nejmene, a cilem je i to, aby se tim dalo prastit o zem a aby to pritom porad fungovalo.

Do doby nez se predvedou realna funkcni subsystemy do kterych se da mlatit kladivem a a ony porad funguji, tak nema cenu nic resit - smysl bude mit az pujde neco predvest. (Je jedno, jestli to nekoho bude stat 20 000 Kc nebo mesic casu - v konecnem dusledku to vyjde
nastejno). Z hlediska Arachne Labs to bude soucast experimentu, zda se DIMM PC moduly ktere nabizi MITE hodi jednak pro webhosting, jednak pro outdoor aplikace (jako napr. solarnimi panely napajene Wi-Fi AP na strechach ci jinych mistech, kde neni moznost jakekoliv kabelaze, apod.).

Je tedy docela dobre mozne, ze "prototyp" solarni plachty si misto na meteorologickem balonu odbyde zatezkavaci zkousky na strese nejakeho panelaku, kde bude tvrde konkurovat mamutim GSM BTSkam (a umoznovat veci jako je regionalni bezplatna Wi-Fi telefonie, apod. ;-) 0.5 kg zarizeni ktere nekdo pridela na okap by melo konkurovat obrim antenam, za ktere se majitelum objektu casto plati najem pres 100 000 Kc rocne - to je podobny pomer cen, k jakym se chceme dostat i na te obezne draze...)

Ahoj pánové,
Čtu si to a stále je to jako diskuze politických stran. Už víme co chceme, od vlastní družice jsme se dostali (i díky mým poznámkám ) jen k definici projektu družice a poté už i jen k cíli vyslání družice. Když tak vidím, kolik lidí tu na toto téma diskutuje je nás cca. 5. To není mnoho, ale ani málo.
Takže zkusím přispět svou trochou do mlýna (tedy do družice
Cíle projektu :
a)Nemám ambice vyslat úplně nejlevnější, ale mám ambice vyslat minimalistickou družici. Tj. mohu se s návrhem Aleše na nejlevnější v mnoha bodech krýt, ale není to pro mě tak směrodatné.
b)Chtěl bych družici vyslat v roce 2007 nejlépe 4.10. ) Tj. jako náš příspěvek k oslavě 50let lidstva na orbitě
c)Chci si vyzkoušet pár nových přístupů a amatérských komunikačních kanálů
Nové věci na zkoušení:
a)Hlavně je to o nafukovacích systémech v kosmu. Chci vidět nafukovací „kruh“, který vypne cosi jako parabolické zrcadlo, které bude plnit jednu z těchto rolí:
-Slunenční plachta
-Levná a lehká parabolická anténa pro radiovou komunikaci
-Stínění, neboli aktivní prvek pro ochlazování družice (jako skylabův deštník
-Koncetrátor sluneční energie, neboli jak dostat ze slunečních kolektorů výrazně více energie bez zvětšení plochy kolektorů a hlavně za výrazně lehčí konstrukce – tento bod považuji za skoro nejdůležitější
b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
c)Vlastní motor bude jednak sluneční plachta a jednak to co tu již někdo navrhoval – tj. amatérský iontový motor.
Konstrukce družice:
Rozhodně se s tím vším, co chci nedostanu na 10x10x10 cm a ani do jednoho kg. Ale horní strop jsem si stanovil na 10kg, z čehož si myslím že palivo zabere tak 3 – 5 kg, tj. na konstrukci zbyde někde kolem 5 – 7 kg.
Iontový motor - představa – ionizace prostřednictvím laseru, a dále jednoduchá mřížka jako u televize (koneckonců, proč ne přímo televize …) Co bude jako nosná látka? Nevím, něco, co se dá lehce sehnat a není to drahé
Vlastní řídicí systém – pedstava je handheld na bázi StrongArm Xscale procesoru – má výrazně menší spotřebu než dimm pc a už je to hotové + nějaký resetovací na dálku ovládaný obvod (aby nebyla modrá smrt - mimochodem, jak se tomu říká u Linuxu
Vlastní kostra z titanu (možná bych měl cca. 1kg k dispozici). Kostra bude v podstatě válec o průměru 1,1m (1m2) nebo 0,5m, kde dno a i plášť je posetý kolektory. V druhém dnu bude tryka pro iontový motor. Na bocích nafukovací ramena, která drží v dostatecně vzdálenosti nafukovací zrcadlo (dáno ohniskovou vzdálenosti). Nafukovací systém je zatím tou nejtajemnější věcí. Předpokládám průměr paraboly kolem 11metrů – tj. plocha kolem 100m2. Ta by měla udělit systému zrychlení v úrovni 0,05 mm/s2 – tj. nic moc, ale je to skoro 0,1 mm/s pokud vypustíme celé palivo. Váha nafukovacího systému – odhadem – 600g plachta (100m2) + cca. 1000g kruh a ramena + náplň vzduch – cca. 200g, + cca. 200g nafukování – tj. cca, 2kg na nafukovací systém.
Komunikační kanály budou FM převaděč jako starý dobrý RS 12/13 satelit. Pak nějaké mikrovlny kolem 2 a výš GHz a pak optika, resp. infra laser …

Nejasnosti:
Přetižitelnost slunečních kolektorů (pokud na ně koncentruji např. 100násobek energie vydrží to? Dají mi 100násobek proudu?
A co zbytkové teplo?
Jak dosáhnout spuštění nafukovacího systému? Není lepší nějaká pyropatrona jako v airbagách?
Rychlost 0,05mm/s2 je detekovatelná na orbitě? Není moc malá?
Iontový motor je opravdu tak snadně zkonstruovatelný?
Myslíte, že by pomohlo testování řídících jednotek pod roentgenem? Myslím, že bych uměl zařídit, abychom naši jednotku nechali chvíli běžet pod roentgenem a tak alespoň trochu simulovali komsické záření. Pomůže to?
Jaký bude nutný výkon laserové komunikace …

Takže stručné shrnutí:
- vyslání na oslavu 50let Sputniku
- vyzkoušet nafukovací rozvinování plachty do tvaru palabolického zrcadla a jeho následné testování v módech – solární plachta, slunečník, koncentrátor slun. energie, parabola pro radiový a/nebo (?) laserový komunikační systém
- testování iontového motoru
- dva módy funkce – tj. na klasické kolektory x na koncetrované kolektory (pohon iontového motoru)

To je zatím vše a očekávám kritiku
Véna
P.S.: Doufám, že nám naše nápady někdo rychle neukradne a aspoň uvede naše jména, když to chcete dělat jako open source …:)
P.S.2: Snad bych mohl zařídit
- konzultaci s odborníkem z fy. Mite
- testování pod roentgenem
- 1kg titanu (resp. lehké titanové slitiny)
- konzultace k radiovým částem

A jak je mým zvykem, musím ke svému příspěvku ještě pár věcí doplnit.
a) sluneční plachta je natáčena motorky (rameno - plachta) + na úvahu otáčivý prstenec kolem satelitu?
b) vůbec nevím, jak stabilizovat družici mimo sféry mag. pole Země - s kolegy jsme uvažovali o rotujícím harddisku .. co Vy na to?
c) a taky je otázkou termoregulace atd.
V.

xChaosi, díky za iniciativu. Vidíš nějakou možnost, jak bych Ti mohl pomoci a podpořit Tě? Zatím mám jen jednu miniaturní připomínku a to, že pro reálné použití stačí holé vyvedení portů, ale pro testování by se ty klasické konektory hodily :-)

Mému myšlení přesně odpovídá i to "outdoorové" testování.

Podle mého názoru je nejdůležitější nalézt podobně smýšlejícího člověka i mezi radioamatéry a modeláři. Nás 5 je dobrý základ, ale ještě se určitě pokusím oslovit i další lidi. Opravdu to považuji za klíčovou záležitost.

Nadšený je i Vénův přístup. Na můj vkus je to sice trochu "maximalistické" řešení, ale proč ne. Pokud se podaří alespoň částečně přiblížit k Vénovým parametrům, bude to skvělé :-)

Souhlasím s rozšířením cíle o zkoušku nových přístupů a amatérských komunikačních kanálů (předpokládám mezi lidmi).

Za sebe se ovšem budu snažit maximálně zkrátit dobu realizace a celý systém maximálně zjednodušit. K realizovatelnosti některých cílů se zatím nevyjadřuji.

Co k cílům řeknou Wartex a Archimedes? Chcete cíle rozšířit, omezit, nebo zcela změnit?

Zatím bude bohatě stačit, když se názorově sblíží a vzájemně pochopí nás pět, protože si všimněte, že ostatní místní diskutéry naše debata nechává zcela chladnými.

Aspon kratce:

Jsem pro to resit vse do te miry jednoduse, kdy to jeste nebude na ukor spolehlivosti.

Wartexova poznamka k simulacim je naprosto pravdiva. Kdyz jsou vstupni data, hrube vypocty se daji poridit za vecer s kalkulackou - jenze tak se odhali jen hrube chyby. Presne vypocty, ktere by umoznily optimalizaci reseni a hledani skrytych zadrhelu jsou namet na disertacni praci :) A resit neco tak sloziteho, jako je slunecni plachta, bez poradnych predbeznych vypoctu, je prilis drahy spas.

xChaos: Proti "outdoorovemu" testovani v prvni fazi nic nemam, jenze v kosmickem prostoru je zatez dost jineho druhu. Ale "neco, s cim se da prastit o zem" je dobry zaklad ;) Koneckoncu malou pec a jednoduchou vibracni stolici myslim neni problem postavit, radiace se da zkouset i na komercni bazi - viz napr. http://www.nri.cz/cz/rsd_sluzby.html /A>

K textu Veny Maixnera - je to mimo ramec CubeSATu, ale pokud se najde nekdo, kdo to vypusti, proc ne. Neco jineho jsou technicke detaily - pripada mi to prilis prekombinovane, zejmena v oblasti viceucelovosti plachty. Taky nafukovani, iontovy motor nebo laserova komunikace budou slozitejsi, nez je nastineno. Fyzikalne je sice mozne ledasco, ale vyvinout a vypustit to do tri let by vyzadovalo vetsi tym slusne vybavenych specialistu :)

Myslim, ze moje technicke predstavy se asi nejvic shoduji s Alesovymi a Wartexovymi.

Ale...

---------------------------------------------------------

...

Panove, vzhledem k tomu, ze nikdo ze zatim diskutujicich zadnou druzici nebo jeji cast nenavrhoval a nestavel, nase navrhy nutne muzou byt (a jsou) jen intuitivni a malo podlozene. V diskusi se zacina resit jaky bude mit druzice procesor, jestli bude plachta nafukovaci nebo rotujici, atd. Byl bych radeji, kdybychom tyto technicke detaily resili az v dobe, kdy budeme mit v tymu nekoho, kdo uz skutecne v kosmonautice delal - potrebujeme lidi, kteri odhali v nasich navrzich blbosti, o kterych nevime (a pokud mozno navrhnou reseni ;) Vitam kontakty Veny Maixnera, budou potreba, pokud to skutecne spustime, jsem ochoten hledat na univerzitach a v akademii. Brainstormingu se nebranim, jen houst napadu, ale jestli je lepsi palivo xenon, hlinik nebo mrkvova stava, sami (a jen tak od monitoru) nerozhodneme.

Nemohli bychom ještě chvilku vydržet jen u těch cílů (tedy CO chceme) a teprve později se začít bavit konkrétněji o tom JAK to zkusíme udělat?

citace:

---

Co k cílům řeknou Wartex a Archimedes? Chcete cíle rozšířit, omezit, nebo zcela změnit?

---

Jo, ta první česká virtuální družice není vůbec hloupý nápad. Dokonce to může přitáhnout sponzory ..
Jinak vidím podobné problémy, které tu Wartex popsal. Mnou navrhovaná družice byla idea, cíl, kterého bych rád dosáhl.

A elektronika? Dá se testovat na Zemi (jak psal Archimedes) a tak výrazně omezit riziko. Dále vytvořená a otestovaná koncepce se dá postavit z military součástek (od -40 do +120 či tak nějak). Pokud se to dobře napočítá, tak nebude třeba termoregulace ... Pak ale nesmí nic selhat ... Tvorba elektroniky budiž rozdlělena do více samostatných částí.

Laser - ano, to by chtělo hodně testování a vzdálenost 1000km a víc bude docela záhul ... ale o tom to je ... A zrovna optika se dá slušně a levně otestovat na Zemi ... 200 km spojení v pozemních podmínkách bude odpovídat 1000km spojení z kosmu dolů ... (otázka je "jen" centrování).

Mechanika - ano, to je problém, proto je nejlepší nemít žádnou ... ale je pak reálné splnit nějaké cíle? ... Stále mi z toho vychází nafukovací satelit stabilizovaný elmg.

A co v souvislosti se soutěží Xprice zkusit nějaký demonstrátor. Stačilo by začít s nějakým malým modelem na RC ovládání a postupně ho vylepšovat.
Při účasti na soutěžích a různých leteckých dnech by byla příležitost sehnat sponzory.

Vidim, ze zatimco jsem mel otevrene okno a studoval radiacni pasy, Archimedes napsal totez jinymi slovy.

Takze, CO chceme (mluvim ted za sebe) dokazat:
1. ujistit se, ze nemlatime prazdnou slamu
2. pokusit se presvedcit snilky, ze v nasich moznostech je virtualni druzice (BogoSAT)

K dosazeni tohoto cile navrhuji tento krok:

kvalitni hlinikova nebo duralova kostka s baterii, radiomajakem, a jednoucelovym obvodem pro regulaci teploty. Takovy cesky Sputnik - mimochodem, jak dlouho ten kram vydrzel tenkrat pipat ?

kdyz tohle dokazeme zorganizovat, navrhnout, otestovat a postavit do finalni podoby, dat o sobe vedet a dokonce splasit penize na vystreleni, muzeme se (mozna) pustit do neceho slozitejsiho. Uz tahle superjednoducha (cha) vec ukaze mnoho veci a kdyz se povede (ahhhh), bude to dobre posileni sebevedomi a vytvori se zaklad pro dalsi praci.

Wartexi, ty říkáš "virtuální družice" něčemu jako "hlinikova nebo duralova kostka s baterii, radiomajakem, a jednoucelovym obvodem pro regulaci teploty"? Nějak nechápu, proč používáš to slovu "virtuální".

Jinak samozřejmě věřím, že výše uvedený "Sputnik" jsou amatéři v ČR schopni postavit za cenu pod 10000,- Kč. Je to sice trochu "minimalistický" cíl, ale souhlasil bych s ním (pokud se přidají i ostatní).

citace:

---

... vytvořená a otestovaná koncepce se dá postavit z military součástek (od -40 do +120 či tak nějak). Pokud se to dobře napočítá, tak nebude třeba termoregulace ... Pak ale nesmí nic selhat ... Tvorba elektroniky budiž rozdlělena do více samostatných částí.

---

citace:

---

Wartexi, ty říkáš "virtuální družice" něčemu jako "hlinikova nebo duralova kostka s baterii, radiomajakem, a jednoucelovym obvodem pro regulaci teploty"? Nějak nechápu, proč používáš to slovu "virtuální".

---

Skoro týden jsem neměl čas číst diskusi a co se tu neděje...
Přečetl jsem sice asi tak 25% příspěvků(jste ďáblové), ale mám už potřebu reagovat.

1. v každém případě se zúčastním
2. kvůli financím a kvůli organizačnímu krytí nám nezbývá nic jiného, než se jako spolek amatéru dostat pod křídla ČKK, nebo si založit obč. sdružení(nadaci ne, to je moc drahé) a jsem velice rád, že Aleš už připouští možnost sdružení a už mě tak neodrazuje...
3. vyvaroval bych se všech omezujících a vymezujících slov v názvu případného sdružení(ani "Česká" nepřipadá IMHO v úvahu, jinak nás bratři Slováci pošlou ke všem čertům ), takže spíše něco jako "Kosmonautická společnost", nebo tak něco
4. jak velmi dobře napsal Wartex, byl bych opatrný. Nemusíme poslat jen jednu sondu, takže ta první nemusí nutně mít solární pohon, že...

Takže zatím tolik.

P.S. Mám podklady od Milana a jsem schopen do pondělí dát dohromady stanovy. Jo, nebo ne?

Já osobně se rád stanu členem občanského sdružení pro kosmonautiku.

Musím vyjádřit ještě malou poznámku. Vypuštění "Sputniku" je docela dobrý CÍL, ale obávám se, že v dnešní době už nemá moc velký SMYSL. A právě SMYSL je podle mne to, co přesvědčí ostatní lidi, aby nám pomohli s uskutečněním našeho konečného CÍLE, tedy vypuštění do kosmu.

Mohlo by se nám stát, že "Sputnik" sice postavíme (protože jsme si vytyčili splnitelný technologický CÍL), ale nenajde se nikdo, kdo nám ho pomůže dostat do kosmu, což nutně potřebujeme (to samozřejmě hrozí v každém případě, ale přesto se tímto přimlouvám za trochu lepší SMYSL našeho "satelitu"). Alespoň radioamatérský retranslátor by to chtělo.

citace:

---

Musím vyjádřit ještě malou poznámku. Vypuštění "Sputniku" je docela dobrý CÍL, ale obávám se, že v dnešní době už nemá moc velký SMYSL

---

Děkuji mnohokrát za 100mA/12V k využití :-)

Někdy si tu připadám trochu jako pes, který se plazí u země a všichni do něho kopou za každé jeho malé zakňučení :-)

Naštěstí je to ale jen virtuální :-)

citace:

---

Abyste nerekli, ze jsem pes, necham vam v baterii 100mA/12V na retranslator. Muzete na nej nechat verejnou soutez, uvidime, kdo se zucastni a ci modul prezije testy.

---

Zcela souhlasim s prispevkem pana Petricka. Sazmozrejme, ze 1.2W je malo, zatracene malo, proto take jsem tento odstavec uzavrel do (humor) (/humor), ale server mi ty "tagy" nepropustil

Doufam, ze to bylo i jako legrace pochopeno, pokud ne, omlouvam se.

Kdo se pripoji k myslence virtualni druzice ?
Tam si dame motor jaky budeme chtit
A mozna se na ni pujde i nalogovat

Virtuální družice je zajímavá myšlenka. Hlavně pokud se nám povede udělat model pohybu v prostoru dle specifikací motoru, nevyjímaje zpomalení atmosférou atd. Zajímá mě to proto, že by se tím dala "vycvičit" pozemní obsluha naší amatérské družice. A hlavně i testovat různé způsoby určování polohy naší družice.
Mimochodem, jak určovat polohu (potažmo kepleriánské elementy) naší minimalistické družice? Napadá mě jedině GPS + radiometrická lokace (tj. doplerovský posun frekvence při průletu v zorném poli + zasílání časového kódu + pokud bude repeater rychlost odpovědi ...)

Také samozřejmě souhlasím s příspěvkem Michala Petříčka a konstatuji toto:
- virtuální družice (jen simulovaná v počítači) mě nezajímá (nebo jen okrajově)
- jsem pro "Sputnik" a "něco navíc" (prakticky, ale jednoduše a levně)
- mohu přispět jen tím co mám a umím (vize, nadšení, trochu peněz, web)

citace:

---

Mimochodem, jak určovat polohu (potažmo kepleriánské elementy) naší minimalistické družice?

---

ad Wartex - fotografie určitě stačit nebude - stačí malý posun v palubních hodinách (a že se levná elektronika lehce rozjede) a je to v háji. Pak při rozlišení 640*480 a neznámém natočení objektivu (jinak musíme mít nějaký sensor polohy Slunce) už to taky nedáme dohromady. Je otázka, jestli bude NORAD zveřejňovat elementy našeho objektu, tak by možná stačil NORAD a nějaký systém měřící polohu (resp. natočení) vůči SLunci. Ale to jen v případě pohybu na orbitu Země. Pokud poletíme k Měsíci tak ...
Jinak ještě poznámka, pravě pro takové pokusy (jako určit polohu z fotky) by mohl docela posloužit simulátor, pardon virtuální družice ...
ad Michal Petříček a nedostatečné napájení - proto jsem navrhoval slunenčí koncentrátor

citace:

---

Mimochodem, jak určovat polohu (potažmo kepleriánské elementy) naší minimalistické družice?

---

Ufff, to je fofr, sam to sotva stacim sledovat :)

Urceni polohy
- jsem pro pozorovani ze Zeme (radiomajak, opticky majak, NORAD...)

Sdruzeni, asociace, nadace, spolecnost
- vzhledem k tomu, ze netusim, jake jsou v tom rozdily, nemuzu se vyjadrit, byrokracie se stitim :)

Virtualni druzice
- zajimavy napad, pro hruby navrh, simulace a trenink obsluhy by se urcite hodila. Bezpochyby by to ale bylo mnohem vic prace, nez se zda ;)

"Sputnik"
- ani takove jednoduche druzici bych se nebranil, i kdyz preci jen si myslim, ze alespon neco "navic" by to umet melo.
BTW kdyz uz jsme u toho 50.vyroci Sputniku, co postavit jeho repliku? Nebo jeho miniaturu (s trochu lepsim vybavenim), treba i v ramci CubeSATu? Ale tohle berte spis jen jako vesely napad :)

-------------

To nejdulezitejsi je obsazeno v prispevku Michala Petricka (dovolim si citovat):

"...nebude dosti času na to, aby realizátoři takové družice opakovali všechny vývojové omyly těch, kteří to už mají za sebou. Věřte, že jich bylo hodně!"

Rikam to i ja, at budeme delat cokoliv, potrebujeme lidi, kteri s tim maji zkusenosti. Diky tomu muzeme i zpresnovat nase zamery, protoze tito lide uz aspon tusi, co se neda a co da zvladnout a v jakem case a s jakou namahou. Jinak muzeme zalozit "Klub kosmickych bastlicu", kteri jednou za pet let poslou do kosmu hromadku srotu.

Moc rad bych se zapojil a snazlil se byt vse mozne k uzitku.Nejsem zadny odbornik na astronautiku a na jine obory zabivajic se vesmirem,ale sem velky fanda a porad,skoro denne sleduju vase clanky a napady tykajici se vesmiru,jiz skoro ctyri roky,radu veci sem jiz mozna) pochopil diky kosmo.cz a meku ,presto prevazne vetsine nerozumim.Fyzika hotlt neni muj obor...bohuzel(,ale zaklady moc dobre chapu,jen jsem se nedosel tak daleko).Tak bych rad byl jakym koliv zpusobem ku pomoci,tim myslim zhediska ekonomie a napadu treba i na technologicke napady.Zdravi Tomas

A proc sem to napal?...Stejne jako xchaos,zalozil tohle tema neusnut jen na mylsnece a napadech,ale uskutecnic je!!!Nemysli te?Prave xchaos,stim chel hnout...

Tedy, na virtuální družici není nic špatného, ale je to v tomhle threadu zcela offtopic. (Mj. pod Linuxem je pěkný OpenGL prográmek Universe, který umožňuje sledovat sluneční soustavu - vč. velmi pěkných textur povrchu jednotlivých planet - z prakticky libovolné oběžné dráhy. Je to ale jenom zábava... i když některé pohledy na Saturn jsou vážně pěkné...)

Tuhle diskuzi jsemz ale rozpoutal za účelem zorganizování dobrodružného a nerealistického pokusu o stavbu reálné amatérské družice, která se pokusí na oběžné dráze o cosi jako manévrování.

Zdá se, že pár lidí původní myšlenku pochopilo (Aleš Holub) - a především s těmi bych jí rád rozvinul.

Z vlastní zkušenosti vím, že snaha o dotažení nějakého nápadu do zcela ideální podoby často vede k rezignaci na celý projekt už v rané fázi - naproti tomu vše, co začalo jako čirá improvizace, bezhlavá a okamžitá realizace nějaké vize, na základě dílčího okouzlení typu "hele, ono to funguje! tak si s tím pohrajeme...", se postupně vytříbilo do něčeho dost zásadního a hlubokého.

Jak už jsem naznačil, tak konkrétní subsystém, který se pokusíme v Arachne Labs vyvinout, bude tvořen solárními panely, komerčně dostupnými akumulátorovými bateriemi s malým paměťovým efektem, a počítačem formátu nejspíče DIMM-PC. Taková konfigurace má řadu potenciálních aplikací v reálném životě - nejen pro stavbu mikrosatelitu - takže má každopádně smysl se tím zabývat - když to nepoletí do vesmíru, tak z toho bude něco jiného.

Rozhraním s okolí budou vyvedené běžné hodnoty napájení (určitě 5, možná 12V) a běžná datová rozhraní (COM, LPT, USB). Jakýkoliv další subsystém, který by vyvíjel někdo jiný, tak lze oživit a testovat ve spojení s běžným PC.

Poptávka po dalších kompontech je např.

- USB kamera vestavěná do dalekohledu
- krokové motorky
- pouzdro pro satelit (s přihlédnutím k termoregulaci)
- nějaký pohon s vysokým specifickým impulsem
- "radiomodem"

Cituji ze stránek Planetary Society:

This required minimum altitude is anywhere between 600 – 800 km, depending on the density of the atmosphere which is a function of the solar wind. (Don’t be confused – solar sails fly by reflecting sunlight, not the solar wind; but the solar wind impacts the Earth’s atmosphere in such a way as to affect the atmospheric density). The solar wind follows a predictable 11 year cycle, and we are pretty near solar maximum – which is why we have set 800 km as the lowest altitude for our orbit injection.

Teoreticky by tedy odlet solární plachty již z výšky 600 km neměl být vyloučen - v určité fázi jedenáctiletého slunečního cyklu, když sluneční vítr "odfouká" řídké horní vrstvý atmosféry !

xChaosi,

tva neutuchajici snaha a vize dostat na obeznou drahu PC nebo jinou beznou komercni elektroniku je (aspon pro me) na jedne strane fascinujici, na druhu strane desiva.

Zivim se v oboru na pomezi HW a SW, tvorim algoritmy mereni a regulace, BIOSy, komunikacni protokoly a podobne pro programovatelne automaty v tezkych prumyslovych podminkach a delam to uz hezkych par let. Rikam to hlavne proto, abych dodal svym slovum vice vahy. Provozovat elektroniku (a jsou to soucastky s pomerne malou integraci, pomerne velke) dlouhodobe v rozvadeci s teplotou nad nejakych 50 stupnu znamena, ze se na ni zacnou vyskytovat nevysvetlitelne poruchy, nepochopitelne deje (takhle jsem to prece nenaprogramoval) a podobne. Zkratim to - PC na bazi Pentia, pametove obvody s hustotou par megabitu atd. nevydrzi nad atmosferou vice nez 5 minut bez "padu".

Podivejte se na problemy sondy na Marsu - pravdepodobne zareni poskodilo FLASH pamet (pozor, BIOS PC, firmware USB kamery).
Obdivuju konstrukci robota a mnnozstvi (softwarovych) mechanismu, ktere umoznily to takhle na dalku "rozchodit". Nevi nahodou nekdo na tomto foru, zda CCD prvky pouzivane v kosmu jsou shodne s komercne dostupnymi obvody ?

Nejlepe to asi vystihuje "zatez jineho druhu", "opakovani vyvojovych omylu" atd.

Prosim, abych byl spravne pochopen - nesmirne celemu podniku fandim a pokud budu moci, pomohu - pokud vsak bude vetsinove rozhodnuti dostat do zarizeni PC, SDRAM, USB, CCD a jine VLSI obvody, neverim sice na uspech, ale zucastnim se.

Kompaktni PC napajene solarnimi clanky je skvela myslenka a samozrejme ve WiFi, CZFree.NET a jinych komunitach skvele vyuzitelna a ve finale i potencialne komercne zajimava, ale je to, domnivam se, zcela jine zadani. Co maji podminky na strese panelaku spolecneho s podminkami v 600-800 km vysce ?

Muj navrh na "virtualni druzici" naprosto nesmeruje k "prohlizeni textur", jak se mozna muze zdat, ale naopak - velmi levne a "nehmotne" vytvorit model zarizeni, a modelove ho podrobit vsem vlivum, ktere dokazeme v tomto kolektivu popsat a modelovat, s pouzitim externiho know-how. To musi odhalit VSECHNY hrube chyby a VETSINU tech malych. A porad jeste nemusime do dilny. I tak je to velky ukol a co je dulezite, jeho vysledky se v zadnem pripade neztrati, nezestarnou, nedojdou jim baterie.

Po delší úvaze jsem dospěl k přesvědčení, že to, co chci zjistit, je:

JAK UPRAVIT STANDARDNÍ (POZEMSKÁ) ZAŘÍZENÍ, ABY DOBŘE FUNGOVALA I V KOSMU ?

Smyslem je dosáhnout toho, aby kosmonautika byla dostupnější.

Moje první pracovní hypotéza říká, že je třeba jen zajistit rozumnou teplotu těch standardních zařízení (tím, že je vhodně uspořádám a obalím).

Abych tuto hypotézu prověřil, nevidím jinou možnost, než se pokusit sestavit funkční družici v podstatě z "nakoupených dílů" a poslat ji do kosmu (tedy přístup blízký xChaosovu). Věřím, že i Archimedes by mohl připustit možnost, že alespoň jednou je třeba do kosmu vypustit "hromádku šrotu", protože jinak si nikdy nemůžeme být zcela jisti, že to opravdu nebude fungovat. Beru to jako jako riskantní experiment (ovšem za co nejnižší cenu).

Proto se na mne nezlobte, ale já se tímto směrem pokusím jít dál i v případě, že to nebude většinové rozhodnutí. Je to prostě moje rozhodnutí.

Jako první krok ("experiment") se pokusím potřebná zařízení (popsaná xChaosem) sehnat "v bazaru", tedy inzerátem, nebo "soutěží" na dodávku (dílů sluneční plachetnice). Doufám, že i kdyby se mi takto zařízení nepodařilo získat, snad to alespoň přiláká pozornost schopných a zkušených lidí, se kterými pak budu moci spolupracovat. Myslím, že potřebuji oslovit především radioamatéry (radiomodem) a modeláře (fotovoltaika, jemná mechanika, dálkové ovládání, zpracování Mylaru, ...).

Pokud budu ve snaze o spolupráci zcela neúspěšný, pokusím se v druhém kroku jednodušší variantu (bez rádia) nakoupit a sestavit ("experimentálně") třeba i sám. Přitom se také budu snažit kontaktovat lidí, kteří už nějakou družici postavili, a zjistit od nich, "na co je třeba si dát pozor".

Jako třetí krok počítám s pozemním testováním sestavy a snahou o zajištění startu. To jsou ale ještě předčasné úvahy.

Pokud mi někdo bude ochoten v mojí snaze pomoci, budu velice rád.

Náměty, připomínky a kritiku vítám, ale nesnažte se mne už, prosím, odradit předem.

Aby bylo jasno, tak se samozřejmě rád podívám i na stavbu amatérské družice jiným způsobem (z military součástek), a budu jí i maximálně propagovat a podporovat. Vedle toho se ale budu pokoušet pokračovat i podle svých představ. Nemohu to prostě předem opustit (vzdát) a nechat proklouznout mezi prsty. Musím alespoň "dát míčku šanci" (jako v golfu).

Muj pristup se blizi spis Wartexovu, ale jasne chapu motivy Alese Holuba i xChaose.

I mne je myslenka druzice "za par supu" (duvody jsem psal myslim jasne). Ale je podle me nesmysl spolehat jen a pouze stesti (coz je pripad Celeronu v radiacnich pasech).

Proto mam kompromisni navrh:
Postavit druzici s dvojim ridicim systemem. Zakladni operace (komunikace, popr. orientace) by byly v principu ovladatelne jednoduchym "military" systemem i xChaosovym DIMM PC (nebo necim jinym "beznym", co se vejde do CubeSATu) pricemz "military" system by byl nadrazeny. Pro jemnejsi praci (digitalni foto, sofistikovanejsi ridici algoritmy...) by pak slouzily VLSI - tedy pokud to preziji

Hersoft, to je tak, kdyz neco pisu ve fofru, to mi vypadavaji slova, ba cele myslenky

Jeste pripominam, ze jit s technologii roku 2004 cestou roku 1957 - tedy bez predchozich zkusenosti, je mozna zabavne, ale prinos pro kosmonautiku bude prakticky nulovy.

Ale jeste predtim:

Myslim, ze momentalne nejuzitecnejsi by byl prehled amateerskych druzic. Rok, vybaveni, cile, uspesnost, narocnost... abychom neobjevovali objevene, kdovi, treba uz nekdo pred nami zkousel ve vesmiru obycejne PCcko.

Moje posledni prispevky asi vyznivaji dost skepticky, ale to jen proto, aby se to zdrave nadseni nenapiralo zbytecne do spatneho smeru

Tak panstvo!
Je v provozu subdoména projekt.kosmo.cz kde jede groupware PHProject.
Jestli teda je zájem začít něco konkrétního dělat a chcete někdo konto, napište mi, obratem ho zřídím.
Tady by to mělo být na obecné "vykecávání", tam by to mělo být už pro konkrétní práci.

Je tam testovací user test/test...

citace:

---

I mne je myslenka druzice "za par supu" (duvody jsem psal myslim jasne). Ale je podle me nesmysl spolehat jen a pouze stesti (coz je pripad Celeronu v radiacnich pasech).

---

Pratele,

venoval jsem jeden pracovni den resersim z netu.
Konstatuji, ze mikrosatelity vyrabi a vytvari leckdo.

Velice dobrym zdrojem informace se zda byt www.hobbyspace.com

Pro me osobne je velmi poucny pribeh (skvele dokumentovany) satelitu SimpleSAT, doporucuji.
http://ltpwww.gsfc.nasa.gov/simplesat/documents.html

Davam postupne dohromady ruzne clanky, zpravy a poznatky ze site, ktere by nam mohly pomoci.

Replika Sputniku byla vypustena ke 40. vyroci vcetne radiomajaku, fungovala cca mesic.

Kontaktoval jsem profesionalniho konstruktera se zkusenostmi s military elektronikou (doslova), je ochoten se podilet na smysluplnem experimentu, zduraznuje radiaci a teplotu.

Stale pokracuji v ziskavani znalosti ze site, dilci zavery zde budu prezentovat.

Wartex: Tleskam, takova reserse je presne to, co jsem mel na mysli, jen na to ted sam nemuzu obetovat tolik casu

Na projekt.kosmo.cz do VirtualSAT jsem nahral svou predstavu blokoveho schematu ridiciho systemu satelitu. Je nicmene zamysleny jako realny obvod.

Kdo ma pripominky nebo jine namety ?

Par zajimavych odkazu:

http://flightlinux.gsfc.nasa.gov
http://flightlinux.gsfc.nasa.gov/docs/Target_Arch_Report.pdf
http://www-ee.eng.hawaii.edu/~cubesat/

To by se z toho jeden picnul
Prave zjistuji, ze prakticky identicka diskuse (dokonce i ucastnici, nazory, namety) se odehrala pred rokem

Neni bez zajimavosti, ze mi ji vyhledal Google v ramci meho pideni se po informacich a znalostech

Hodlam udelat nasledujici krok: sepisuji dokument, neco jako FAQ, ve kterem hodlam soustredit veskere dostupne relevatni informace, znalosti a zkusenosti, zkratka vse, co by mohlo pomoci lepe se orientovat, zhodnotit moznosti a najit optimum Dokument bude samozrejme open source, predpokladam jeho postupny vyvoj a prubezne umisteni na tomto portalu.

Prosim proto vsechny pritomne zucastnene, kteri maji neco zajimaveho k poslani, aby prispeli, do fora, do projekt.kosmo.cz, na mail.

Namatkou uvadim tato temata:
- dostupne obezne drahy (jake jsou moznosti vyneseni)
- mozne vlivy na obeznou drahu mikrosatelitu (drag atmosfery, vliv slunecniho vetru atp.), modely atmosfery, vypocty, zkusenosti
- problematika stabilizace, modely magnetickeho pole, vypocty
- problematika napajeni, rozbor vlastnosti solarnich panelu, rozbor akumulatoru, financni naroky
- komunikace, frekvence, prijimac/vysilac, moznosti pouziti stavajicich zarizeni v astro nebo radio komunite
- radiacni rizika, moznosti testovani v pozemnich podminkach, dostupnost testu na akademicke pude, zkusenosti
- mechanicke konstrukce v aerospace podminkach, materialove naroky, dostupnost vyroby pokud mozno na nekomercni bazi
- moznosti sponzoringu, grantoveho financovani

Tak jsem procetl zbezne nektere stare diskuse (nektere jsem doted necetl, MEK a kosmo sleduji poradne cca od leta) a ono se tu skutecne uz dost resilo

Sikovne kompendium informaci o amaterskych satelitech, mikrosatelitech a netradicnich konceptech je skutecne to nejrozumejsi cim muzeme (a rekl bych musime) zacit. Myslim, ze nejsem sam, kdo s Wartexem v tomhle souhlasi

Jak to davat na projekt.kosmo.cz? Do "Files"? Aby misto kompendia nevznikl galymatyjas

Ano, souhrn informací o minulých pokusech v našem směru je určitě to, co opravdu potřebujeme.

V minulosti se tu diskuse na podobné téma skutečně vedla, ale ještě nikdy tu nebyla taková vůle po realizaci a také okruh diskutujících se rozšířil (změnil). Výsledkem loňských úvah byly dva články na MEK o slunečních plachetnicích, což nepovažuji za špatný výsledek.

S PHProjektem se budeme muset ještě naučit pracovat. Věřím, že najdeme optimální způsob jeho využití.

K Wartexovým studijním tématům chci říci toto. Podrobné a kvalitní informace z naznačených oblastí by byly velmi užitečné jak pro pokus o praktickou realizaci, tak pro sebevzdělání, ale také to dost zvyšuje složitost, cenu a časovou náročnost akce. Budeme muset najít vhodnou úroveň do které půjdeme. Při své snaze o minimalizaci nákladů (ceny) a složitosti, navrhuji zatím tato témata sledovat jen "z nadhledu", tedy z praktického pohledu a nepříliš do hloubky. Myslím, že by to mohlo stačit (svou konkrétní představu popíšu příští týden). Samozřejmě, že pokud se najde někdo, kdo to dokáže rozebrat podrobněji, bude to jen dobře.

Prostudovani relevantnich informaci je ta nejlevnejsi a nejmene rizikova cast celeho projektu. I kdyby to melo zdrzet rozjezd o mesice, mnohonasone vic casu a penez to muze usetrit tim, ze se nebudeme pokouset objevit objevene. Jeden z velmi pravdivych Murphyho zakonu rika, ze hodina v knihovne se da nahradit mesicem v laboratori

Prakticky vsechny uspesne projekty zacinaji od studie projektu jinych. (I kazdy slusny vedecky clanek zacina alespon kratickou zminkou o "soucasne urovni znalosti".)

Po hrubem nahledu na problemy, ktere cekaji, by byl myslim idealni cas pro ziskani nekolika lidi, kteri uz nejake zkusenosti maji a muzou tak pomoci dohledat pro nas relevantni detaily.

Docela dobry zpusob, jak organizovat a vest projekt pikosatelitu, mi pripada ten pristup na Hawaiiske univerzite (viz odkaz drive). Technicke reseni nevypada tak spatne, i kdyz je z toho dost videt, ze prezentace byly tak trochu delane "vecer predtim" na koleji

Rikam na rovinu, ze mi nepripada smysluplne nechat se "dotlacit" do projektu typu "hlavne levne, bazar preferovan, uvidime, co to udela".
Uznavam, ze lecktere COTS komponenty po nejakou dobu asi fungovat mohou, zbytek je otazka zbozneho prani. Projekt tohoto typu me nezajima, nebo jen okrajove.

Dale se mi zda naprosto nezbytne mit zakladni predstavu o tymu. Kdo se chce zucastnit, kolik tomu muze venovat casu, co je schopen a ochoten nabidnout, zejmena z hlediska vlastni realizace. Kdyby to melo zustat v rovine 2-3 lidi, nema to smysl.

Byl bych take pro to, neomezovat nasi datanku jen na amaterske druzice a slunecni plachty. Do projektu jsem pridal neco o tetherech (ktere mi pred casem poslal Marian Vana) a elektrickych pohonech (vcetne jednoho dost jednoducheho pohonu navrzeneho specialne pro CubeSAT).

Myslim, ze po prostudovani dostupnych informaci bude trochu jasnejsi, co je a co neni v mozne v mistnich amaterskych podminkach

Pánové (Wartexi a Archimede), souhlasím se vším, co jste tady napsali. Váš přístup považuji za kvalitní (profesionální, vědecký, důkladný), zodpovědný, a s velkou šancí na úspěch. Obdivuji ho a znovu připomínám, že ho (pokud to dovolíte) budu propagovat a podporovat jak jen dokážu. Zatím mohu nabídnout pomoc při "rešerších" (zdroj musí být maximálně v angličtině) v rozsahu cca 2 - 5 hodin týdně (nepravidelně). V dalších fázích bych mohl nabídnout (kromě času ve stejném rozsahu) asi už jen webové služby (prezentaci) a snad i trochu peněz. Mám i drobné zkušenosti v elektronice a modelařině, ale ty budou zřejmě ve srovnání s vámi zcela zanedbatelné a nepoužitelné.

Paralelně ale budu stále uvažovat i o dalších ("radikálnějších") možnostech přiblížení kosmonautiky k "plebejcům" jako jsem třeba já. Neberte to, prosím, jako nepřátelské "tlačení" (někam, kam nechcete), ale spíš jako drobnou "konkurenci", zvyšující kvalitu vašeho přístupu. Myslím, že nejsou třeba zlostná a "shazující" vyjádření. Opravdu se snažím o "kosmonautiku pro radost" :-)

P.S.: V diskusi zatím pokračuji zde, protože to fórum v PHProjektu je pro mne zcela nepřehledné.

Je potřeba se nějak domluvit na struktuře skupin, atd. aby nevznikl chaos(xChaosi promiň ) Viz diskuse na projekt.kosmo.cz.

Jinak skupina "def" by IMHO měla fungovat jen pro naše testování fungování PHProject, skupina "test1" je jen pro někoho na bezuzdné testování(kdo chce, toho do skupiny přidám) a skupina VirtualSat by už měla být "o něčem". Počet skupin je neomezený.

NAVUHUJI DAT SRAZ 19.3.2003.Zkuzte se do te doby vytvorit nejkae napady,a sepsat je dukladne!!!...Kdyby nekdo nemohl nepiste...

Upresnuji,bude to v Praze...tak prosim dorazte

Hlavnim ucelem je aby jsem se na to podivali z vesobenyho hlediska a snazili se svazat to co je v napadu....nabyzimse sejit a poradne si to projit...Platno,pro vasi projekci bude zarizeno....

Menim to na 19.3.2004)

A kdyby ste chteli dozait,tak PLZ napiste...)nejak mi to 2003 nevyslo)

ale na 2004 piste),dost me ten preklep mrzi)

citace:

---

Zkratim to - PC na bazi Pentia, pametove obvody s hustotou par megabitu atd. nevydrzi nad atmosferou vice nez 5 minut bez "padu".

---

citace:

---

Podivejte se na problemy sondy na Marsu - pravdepodobne zareni poskodilo FLASH pamet (pozor, BIOS PC, firmware USB kamery).

---

citace:

---

Kompaktni PC napajene solarnimi clanky je skvela myslenka a samozrejme ve WiFi, CZFree.NET a jinych komunitach skvele vyuzitelna a ve finale i potencialne komercne zajimava, ale je to, domnivam se, zcela jine zadani. Co maji podminky na strese panelaku spolecneho s podminkami v 600-800 km vysce ?

---

citace:

---

P.S.: V diskusi zatím pokračuji zde, protože to fórum v PHProjektu je pro mne zcela nepřehledné.

---

xChaos:
"...Stačí se volně držet původního tématu: satelit, který bude "více než jen pípat", a přitom si nebude "hrát na vědu"..."

S tim bych mohl souhlasit

19.3. to mam zatim s casem tak 50 na 50 (mozna budu mimo republiku). Ale do te doby bychom se napriklad mohli sejit alespon napul nazivo na chatu na projektu (nebo jinde).

K návrhu schůzky. Taky bych si docela rád popovídal s xChaosem i s ostatními, ale nejsem z Prahy. Do Prahy se dostanu tak dvakrát do roka a jen na skok. Jediné kosmonautické setkání, na které pravidelně jezdím, je Kosmos News Party v Lázních Bohdaneč na konci května. Tam je opravdu dobré a nadšenecké prostředí. Osobně to tedy navrhuji tam. Jinak se musím omezit na komunikaci přes Internet, což mi ale plně vyhovuje.

P.S.: Do projektu jsem dal seznam vybraných družic z let 2000 - 2003, které by pro nás mohly být inspirativní (odkazy vedou do SPACE-40 a tam jsou pak odkazy na další weby). Postupně se pokusím o některých z těchto družic zjistit více a sepsat, jak byly navrženy, postaveny a jak se jim dařilo v kosmu. Mým cílem je ujasnit si reálné požadavky na jednotlivé komponenty a jejich možnosti.

xChaos: Klííííd! To je původně(pokud jsem to dobře pochopil) nástroj pro soft vývojáře. Nějaké termíny, časy a ceny projektů(PHProject) jsou pro nás zcela nedůležité a vyhodím to hned, jak přijdu na to jak...
IMHO je PHProject docela dobře použitelný. Mimochodem je tam i chat, takže hurá na něj.

Schůzka: Nebudu se bránit i nekompletní schůzce. A zúčastním se každé, pokud mi to okolnosti dovolí...

Tak to je opravdu skoda ze nemuzete.Ten termin byl asi dost na rychlo.Ale je mozno zaridit vse potrebne i v terminu ktery si samy navrhnete...Pro Ales:Ja to bohuzel) muzu sehnat jen v Praze

Tak jsem si přečetl většinu příspěvků a k otázce kolik se mohu věnovat ->
cca. jako Aleš, tedy okolo 5ti hodin týdně +-

Jinak co mohu nabídnout jsou hlavně kontakty, dále nějaké zkušenosti s bastlením (elektronika), zpracování sensorických dat (akcelerometry, gyroskopy, gpsky - kalmanovy filtrace apod.) + analýza dat, softění - C/C++, řízení robotů ... + jsem si kdysi myslel i prezentační schopnosti + mám jistý styk s médii - přesněji prima, tv nova ...

Osobní setkání, jak tu bylo prezentováno se mi také jeví nejlepší možná až v Bohdanči. Letos by to snad mohlo vyjít i mě ...

Véna

V Bohdanci,to uz tak daleko od Prahy taky neni.)Presne to sem mel na mysli,pokud se nesejdeme(Te) bude nase snaha spise jen na papirech...

citace:

---

xChaos:
alespon napul nazivo na chatu na projektu (nebo jinde).

---

citace:

---

Jediné kosmonautické setkání, na které pravidelně jezdím, je Kosmos News Party v Lázních Bohdaneč na konci května. Tam je opravdu dobré a nadšenecké prostředí. Osobně to tedy navrhuji tam.

---

xChaos: IRC i třeba ICQ má tu nevýhodu, že se tam někdo nedostane. Já třeba na IRC, Aleš třeba na ICQ. Chat na projekt.kosmo.cz jde via port 80 a není tam problém(nebo aspoň o něm nevím).

Koukal jsem se na ten seznam druzic a urcite by se nasly i nejake starsi relevantni projekty. Napadaji me treba orbitalni balony Echo 1 a Echo 2 - prvni "nafukovaci" druzice a tipuju druzice s zatim nejvetsim pomerem plocha/hmotnost. Echo 1 melo cca 10m^2/kg (kdyz se to prepocte na to, ze je to koule, plocha odpovidajici plachty bude odhadem polovicni).

http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/1960/INDEX1.HTM

http://space.nasda.go.jp/db/kaihatu/eisei/eisei_e/echo1_2_e.html

http://www.aero.org/publications/aeropress/Martin/martin_2.html

Na konci jsou odkazy na tistenou literaturu.

Určitě existuje řada dalších (starších) inspirativních družic. Seznam není zdaleka kompletní. Jako první jsem probral jen nejnovější družice, které se nejvíc blíží mému pohledu, tedy využití současných technologií (pokud možno komerčních, ale není to podmínkou). Zpracování informací i o těchto pár družicích bude docela (časově) náročné. Namátkou a zběžně jsem jich pár prošel a vypadá to dost zajímavě. Některé družice v kosmu docela dobře fungovaly (CUTE-I, CanX-1), jiné měly velké potíže (předběžně se zdá, že především s napájením, např. dánský AAU Cubesat), nebo byly zcela neúspěšné (např. Simplesat). Jistě bude užitečné se z toho poučit.

Přidávám jeden odkaz na radioamatérské satelity uvedené do provozu se statusem a dalšími informacemi. Obecně stránky Amsatu jsou plné zajímavých informací právě pro nás ... Zkusím se na to taky někdy podívat a udělat z toho sumář ...
http://www.amsat.org/amsat/sats/n7hpr/history.html

"Oficiálně" tedy navrhuji pokračovat v projektu (levné amatérské minidružice [např. sluneční plachetnice]) studiem realizovaných "inspirativních" družic a relevantních informací a následně jejich "sumarizací" do stručných poznatků. Cílem je ujasnit si reálné možnosti, příležitosti, a poučit se z chyb (cizích).

Po dokončení studijní fáze můžeme upřesnit CO budeme podnikat dál (a PROČ) i JAK toho budeme chtít dosáhnout (a PROČ). Kdy bude studijní fáze dokončena se prostě dohodneme :-)

Pokud se chce někdo přidat, tak ať tady jen oznámí, na čem začal pracovat (abychom se neopakovali) a po dokončení může výsledky dát na projekt.kosmo.cz, nebo přímo sem do diskuse.

Já oznamuji, že se pokouším sumarizovat informace o novějších minidružicích se startem v roce 2000 až 2003. Véna tu oznámil, že sumarizuje informace ze stránek AMSATu. Archimedes a Wartex dali do projektu pár originálních (zatím nezpracovaných) dokumentů.

Kdokoliv a kdykoliv může samozřejmě přijít s dalšími náměty, názory a poznámkami. Těším se na ně.

Ales Holub: Souhlasim :)

Zkusim projit nektere "fyzikalni" otazky stavby a provozu druzice. Casove jsem na tom asi podobne jako ostatni (=nevalne).

Abych nezapomnel, 19.3. nemuzu.

Já bych se toho 19.3. klidně sešel i ve velmi nekompletní sestavě. Celkem nic mi v tom nebrání.

A choďte na http://projekt.kosmo.cz ať si na ten systém zvyknete. Kdo má zájem, může se porozhlídnout po dalších modulech, které by se daly do PHProjektu přidat...

Dal jsem na http://projekt.kosmo.cz návrh na možné použití družice Cubesail. Jedná se o družici vybavenou kombinací některých fyzikálních pohonů.

Příspěvek jemně mimo ... JPinkas uváděl v threadu Výpočet dráhy ... o plánovaném vypouštění raket na GEO z Plesecku obletem Měsíce. Mě tato myšlenka nadchla, ale z jiného důvodu. Představte si, že by náš satelit byl tou dovažovací hmotností a odhozen by byl na dráhu Měsíce ... Takže bychom eventuálně mohli naše zařízení dostat na orbitu Měsíce ... A tam zkoušet solární plachetnice atd... Není docela dobrý cíl?

S těmi 10 MHz pro komunikaci v návrhu družice jsem to asi přehnal. Lepší by bylo asi jít na vlnové délky kratší než odpovídají délce tetheru, ale ne mnohonásobně kratší. To kvůli směrovosti pozemní antény.

citace:

---

Příspěvek jemně mimo ... JPinkas uváděl v threadu Výpočet dráhy ... o plánovaném vypouštění raket na GEO z Plesecku obletem Měsíce. Mě tato myšlenka nadchla, ale z jiného důvodu. Představte si, že by náš satelit byl tou dovažovací hmotností a odhozen by byl na dráhu Měsíce ... Takže bychom eventuálně mohli naše zařízení dostat na orbitu Měsíce ... A tam zkoušet solární plachetnice atd... Není docela dobrý cíl?

---

Dlouho jsem se neucastnil diskuse a koukam, ono se stejne nic moc nedeje ... mam ted plnou hlavu jinych starosti (prirustky v rodine, jestli vite, co to je ), ale rad bych nastinil par konkretnich technickych otazek. Od jejich zodpovezeni se totiz odviji veskere dalsi uvahy.

1. Parametry obezne drany - s tim souvisi stabilizace, ozareni radiaci, ozareni Sluncem, naroky na stabilizatory, zivotnost baterii, zbytkovy odpor a tim i zivotnost nahore atd ... proste vsechno. Potrebuji odpoved na to, na jakou drahu je treba konstrukci dimenzovat.

2. Komunikacni cast - je nekdo schopen REALNE zajistit (nikoliv jen mozna znam nekoho, kdo o tom neco vi) konstrukci radiove casti satelitu, navrhnout parametry anteny, vypocitat minimalni, maximalni a spickovy prikon, postavit a ozivit toto zarizeni ? Pozaduji poloduplexni kanal s prenosovou kapacitou zhruba 64kbps (muze byt i mene, ale cim vice, tim samozrejme lepe). Vstupem tohoto bloku bude TXD a ovladani vysilace, vystupem bloku bude RXD.

3. Je zde nekdo, kdo dokaze REALNE zajistit pristup k pozemnimu zarizeni pro prijem (zkratka zajistit radiovou cast ridiciho pracoviste). Blackbox s rozhranim RS232 ?

4. Je zde nekdo, kdo dokaze REALNE zajistit radiacni zkousky prototypu, vakuovou komoru/pec, vibracni stolici ?

5. 6. 7. 8. 9. 10. si necham az napriste

Gratuluji k přírustkům v rodině
Zatím se mohu vyjádřit k bodu 2 a 3. CO mám zkušenosti, tak 64kbps je hodně velká komunikační rychlost. Hodně amatérských zařízení funguje s 19,2, což ale je také dostatečné pro většinu aplikací ...:) jediné co mám je kontakt na radioamatéra, který takové podobné zařízení konstruoval pro AO-40. Viz.
http://www.crk.cz/CZ/AMSATC.HTM
3. Zajistit příjem je jednodušší a myslím, že bychom ho byli schopní i u nás v radioklubu OK1OHK. Jde o to, vědět parametry spojení atd. A halvně vysílací výkon. Pak tu taky někdo hovořil o možné spolupráci s Panskou Vsí http://www.mybox.cz/netgate/panves.htm
K bodu 4. Uměl bych zajistit ozáření rentgenem (klasickým na snímkování lidí). Dále bych uměl zajistit zkoušky zařízení na rotační stolici (tedy tak max do 2-3kg a max otáčky někde do 1000/min)-tj. není to úplně vybrační stolice, ale ...
Tolik má odpověď. Véna

Moje úvahy se odvíjejí takto:

1) Nejraději bych viděl družici navrženou pro výšky od 200 km do nekonečna, ale bude mi stačit funkčnost ve výškách od 200 do 2000 km

2) - 10) Další body závisí na nalezení vhodných lidí. U jsem to tu několikrát zdůrazňoval a stále to považuji za velmi důležitou část akce. Zatím tu není dostatek vhodných osob a předpokládám, že pro jejich nalezení (oslovení, získání, motivaci, ...) bude třeba uspořádat dost rozsáhlou "pátrací akci". Osobně jsem tu kvůli tomu navrhoval tu "soutěž o ceny", ale může to být i akce "reklama", "inzerát", "výzva", "externí diskuse", "obeslání známých" atd. Rozhodl jsem se ale ještě předtím alespoň trochu zevrubněji prozkoumat cizí reálné výsledky a zkušenosti (při stavbě malých družic), abych měl lepší představu o tom, jak by měl vypadat výsledek.

Stále se tedy zatím snažím ještě si upřesnit CO budu chtít dosáhnout a teprve v dalších krocích hodlám upřesňovat JAK toho dosáhnout a KDO je k tomu potřeba. S časovým fondem 2 - 5 hodin týdně to nemůže postupovat moc rychle, ale přesto předběžně odhaduji, že základní "studijní fáze" by mohla skončit do 30.4.2004 (alespoň pro mne). Proto zatím nepokračuji v technických diskusích (prohlédl jsem si např. zajímavý Wartexův návrh řídicího systému i koncepční návrh Mikroslunečnice a dovedu si to představit i jinak, ale ještě chci chvilku počkat a zjistit relevantní informace).

Jsou moje úvahy pro ostatní srozumitelné a přijatelné?

citace:

---

1) Nejraději bych viděl družici navrženou pro výšky od 200 km do nekonečna, ale bude mi stačit funkčnost ve výškách od 200 do 2000 km

---

citace:

---

2) - 10) Další body závisí na nalezení vhodných lidí.

---

citace:

---

Jsou moje úvahy pro ostatní srozumitelné a přijatelné?

---

citace:

---

Nejde jen o vysku - z 200 km to rychle spadne diky odporu atmosfery, na 2000 km to bude chtit olovene pancerovani .

---

Také blahopřeji k přírůstkům v rodině. Sám teď očekávám druhý přírůstek.
Zatím jen stručně.
K bodu 1. Pro první pokus bych se držel u Země, to jest řekněme v rozmezí výšek 600 - 3000 km nad Zemským povrchem. Osobně bych upřednostnil dráhu přibližně kruhovou a rovníkovou. Bohužel družice Cubesat jsou vynášeny na dráhu spíše polární takže lze předpokládat dráhu družice obdobnou jako u ostatních družic Cubesat: i~98°, P~101min., h~600km a výše, tuto dráhu tedy asi můžeme uvažovat jako danou. Pak můžeme spočítat např. tepelný tok od Slunce a Země v různých místech dráhy což je nutné pro teplotní stabilizaci družice.
K bodu 2. Při návrhu komunikační části bych se snažil využít již hotových řešení. Je možné použít např. obvody Nordic, např. nRF905 což je na čipu umístěný transceiver 433/868/915 MHz umožňující vysílání i příjem v poloduplexním režimu, max. přenosová rychlost 100kbps. Lze samozřejmě použít i obvody jiné pro jiné kmitočty. Bude třeba vyřešit ochranu obvodu pře radiací.
Po předběžné domluvě jsme v naší firmě dospěli k závěru že jsme schopni a ochotni zkonstruovat, oživit a otestovat komunikační část satelitu pro tento projekt (zadarmo, pracuje u nás i několik radioamatérů). Rovněž tak jsme ochotni se podílet odpovídajícím způsobem na nákladech na vypuštění družice, rád bych ale aby bylo umožněno testování "Mikroslunečnice" na této družici, zejména teplotní stabilizace supravodiče.
Co se týče parametrů antény, max. příkonu a pod., dělal jsme již dříve nějaké hrubé výpočty. V prinicpu by mělo jít s použitím současných vf tranzistorů udržet spojení s družicí na vzdálenost jeden tisíc km i vvětší při výkonu vysílače na družici řádu jednotek Watt a to i v případě že bude použita na družici jednoduchá Yagi anténa nebo dokonce dipól, za předpokladu že signál nebude výrazně zeslabován ionosférou a pozemní anténa bude výkonná směrová anténa, např. Yagi anténa s úhlem příjmu cca 20° a ziskem alespoň 20dB. Zkusím to pořádně spočítat a dám na papír různé varianty.
V případě že by bylo možné družici přeci jen vypustit na přibližně rovníkovou dráhu, nepřipadá ovšem příjem v Panské Vsi v úvahu.
Bod 4. Vakuová komora - plánuji letos ve firmě jednu postavit. Předpokládám použití vývěvy VR 1.5/21 (Výrobce Lavat Chotutice), možnost dosažení minimálního tlaku cca 1 Pascal.
Vibrační stolice - asi by bylo nejvhodnější nějakou vyrobit.

Ochota Mariana Váni je obdivuhodná a staví reálnost tohoto projektu do úplně jiného světla. Díky.

ad Marian Vana:
Skvele. Radiova cast mi delala opravdu tezkou hlavu. Je vyborne, ze je tu mezi nami profesional v teto oblasti.

Nicmene, nejsem si jisty, zda je pouziti hotoveho IC na komunikaci to prave, obavam se radiace. Mam (nepodlozeny) pocit, ze to nezachrani nejake plechy kolem, ze je potreba vyhnout se vysoke integraci. Skvele by bylo, kdyby byl nejaky ten kousek "na odvareni", posvitili bychom si na nej rentgenem , jestli vydrzi. Znovu opakuji dotaz na dostupnost radiacnich zkousek, osobne mam nejaky kontakt v Temeline , ovsem nic jisteho.

Panskou Ves mam co by kamenem dohodil

Rad bych zde vyargumentoval zakladni ideu: vychazim z predpokladu, ze ASPON NECO musi nahore chodit. Rozdil mezi mrtvou hmotou na obloze a satelitem je kombinace PROCESOR+RADIO+BATERIE (+stabilizace). Dokud bude zit alespon tohle, je to fajn. Proto bych chtel, aby toto jadro bylo stoprocentni.

Dale, vyzna se nekdo v magnetickych obvodech ? Jak vypocitat parametry magnetu pro stabilizaci ? Kdyz bereme za danou polarni drahu, bude satelit letat "temer po silocarach" a kolem polu bude delat hrozne veci. Sila, moment, uhlove zrychleni dane interakci perm. magnetu v zemskem mag. poli, v zavislosti na case ... nejlepe simulacni algoritmus, model mag. pole., chtel by se do toho nekdo pustit ?

citace:

---

ad Marian Vana:
Skvele. Radiova cast mi delala opravdu tezkou hlavu. Je vyborne, ze je tu mezi nami profesional v teto oblasti.

Nicmene, nejsem si jisty, zda je pouziti hotoveho IC na komunikaci to prave, obavam se radiace. Mam (nepodlozeny) pocit, ze to nezachrani nejake plechy kolem, ze je potreba vyhnout se vysoke integraci. Skvele by bylo, kdyby byl nejaky ten kousek "na odvareni", posvitili bychom si na nej rentgenem , jestli vydrzi. Znovu opakuji dotaz na dostupnost radiacnich zkousek, osobne mam nejaky kontakt v Temeline , ovsem nic jisteho.

Ne že bych se považoval za profesionála v téhle oblasti. I když obor který mně živí je k tomu dost blízko. Ale u nás ve firmě pár chytrých hlav máme.
Asi nejlepší bude když objednám nějaké vzorky komunikačních obvodů. Podíváme se ještě jaké obvody jsou na trhu k dispozici. Pak bude možné vyzkoušet a porovnat co s nimi udělá Roentgen a různá teplota.
Bylo by dobré kdyby někdo mohl zjistit úrovně radiace v různých výškách nad zemským povrchem a v různých oblastech, a asi i vrůzných směrech.
Pan Maixner zde zmínil že by mohl zajistit rentgen. Na jak dlouhou dobu je možné jej zapůjčit a kolik stojí hodina provozu. Nevyznám se v těhle zařízeních, je možné aby rentgen "svítil" třeba celou noc nebo celý víkend? Jaká je úroveň radiace z něj?

---

admin - 19/3/2004 - 17:35

Jen bych upozornil, že rentgenové záření je jen jedna ze složek ionizujícího záření, kterého je tam nahoře spousty.
Asi nebude stačit jen rentgen...

---

Marian Vana - 19/3/2004 - 17:46

Souhlasím s názorem že Radio+baterie+procesor+stabilizace je základ který musí fungovat. Proto bych osobně nejprve postavil družici (nebo i více družic) a pořádně ji otestoval na Zemi. Přitom je třeba dodržet pravidla pro konstrukci požadovaná organizací CubeSat , lze je nalézt na jejich webových stránkách.
Stabilizace družice v magnetickém a gravitačním poli Země,....
Snad by bylo vhodné zkontaktovat Ústav fyziky atmosféry při ČSAV. Měly by tam být lidém kteří dávali dohromady družice Magion. Také lidé ze Space Devices by o tom měli něco vědět.

Pokud bude družice létat na přibližně polární dráze, měla by být stabilizace družice zajištěna především gradientem gravitačního pole. V polárních oblastech se budeme možná muset smířit s tím, že družici nebude možné stabilizovat horizontálně.

Tyhle věci by bylo možné probrat asi daleko rychleji při osobním setkání. Já letos do lázní Bohdaneč na Kosmos News Party také skoro určitě přijedu, tedy tak na 99%.

---

Wartex - 19/3/2004 - 17:59

citace:

---

Proto bych osobně nejprve postavil družici (nebo i více družic) a pořádně ji otestoval na Zemi. Přitom je třeba dodržet pravidla pro konstrukci požadovaná organizací CubeSat , lze je nalézt na jejich webových stránkách.

---

Myslim, ze v tomhle jsme zajedno, ostatne viz me drivejsi prispevky.

Kontaktovat renomovana pracoviste - samozrejme, ale teprve tehdy, az bude ZA KOHO mluvit, anonymni jednotlivec touzici po know-how, nevim.

V laznich Bohdanec jsem bohuze nikdy nebyl a ani letos vzhledem k rodinne situaci to asi nepujde. Jsem proto odkazan na toto forum.

---

Marian Vana - 19/3/2004 - 21:27

Rozumím-li tomu dobře, je třeba nejprve vytvořit nějakou organizaci která si ustanoví za cíl stavbu družice a jménem této organizace pak mohou zúčastnění jednotlivci jednat s jinými organizacemi nebo pracovišti. Organizaci bude možno vytvořit přes toto fórum. Pak bude možné rozdělit úkoly a odpovědnosti, rovněž přes toto fórum.

To všechno by snad šlo, ale vyvíjet, stavět a testovat družici bez osobního styku zůčastněných, to si moc představit nedokážu.

---

Wartex - 20/3/2004 - 06:44

Ano, tak bych to nejak videl. Vse jiz bylo receno v tomto foru drive, dokonce se tu objevila nabidka na vypracovani stanov obcanskeho sdruzeni, ale nic ...

Fazi navrhu, vypoctu a simulaci muzeme, myslim, z velke casti pokryt elektronickou komunikaci. I tak bude nutne se parkrat sejit, souhlas. Pokusim se doma protlacit tu Kosmos-Party, uvidime.

Dal bych se zatim nesnazil dohlednout, protoze jeste nemame pokryty vsechny systemy satelitu. Verejne tady rikam, ze ted, kdyz se objevila REALNA sance na radiovou cast, pripada mi cely projekt realizovatelny. Za sebe rikam a opakuji, jsem schopen a ochoten nechat navrhnout, nechat zkonstruovat, naprogramovat a odladit ridici system vcetne napajeni solarnimi clanky a subsystemu baterii. Na financovani stavby se mohu podilet, ale nedokazu ted odhadnout, z jak velke casti, protoze naklady se odviji od toho, na co budeme satelit dimenzovat. Mozna bude nutne pouzit drazsi soucastky nebo drazsi vyrobni postupy. Tohle je obor, kde se citim celkem "jisty".

Co nam zatim chybi (z konstrukcniho pohledu):
mechanicka cast - krabice, krokovy motor, prevodovka, mozna mechanika vysuvnych solarnich panelu (tomu bych se mozna vyhnul), mechanika otocneho zrcadla ... v tomhle nemam jasno, potrebujeme profesionala.

opticka cast - vychazim z prapuvodni predstavy (viz drivejsi prispevky) na fixfokus optiku, CCD a otocne zrcadlo pro vyhled. Totez, potrebujeme nekoho s profesionalnimi znalostmi.

---

Marian Vana - 20/3/2004 - 19:57

citace:

---

Fazi navrhu, vypoctu a simulaci muzeme, myslim, z velke casti pokryt elektronickou komunikaci. I tak bude nutne se parkrat sejit, souhlas. Pokusim se doma protlacit tu Kosmos-Party, uvidime.

To je dobrá zpráva. Možná by stálo za to už teď tady domluvit konkrétní datum a čas setkání v Bohdanči protože Kosmos News Party bude probíhat po tři dny a ne každý má možnost tam být po celou tu dobu. Stejně tak ne každého musí zajímat všechny přednášky které tam proběhnou. Mne například některé z nich zajímají jen minimálně.

Trochu jsem již studoval požadavky na konstrukci satelitu kladené organizací Cubesat a jen hmotnost vlastní nosné hliníkové konstrukce (Al 7075) mi vychází téměř 190 gramů. Také vibrační testy vypadají velice přísné, některé pohyblivé mechanismy budou muset být dost robustní, proto bych se jejich počet snažil zminimalizovat. Je třeba pečlivě zvážit a domluvit se co na družici opravdu bude.

---

Marian Vana - 20/3/2004 - 23:50

Ještě k radiaci a jejímu vlivu na elektronické obvody. Někdo tady již zmínil že hodina v knihovně nahradí měsíc v laboratoři. Objevil jsem dost zajímavých knih které se tímto tématem přímo zabývají. Např.:
- L.Bouquet: Spacecraft design- Thermal and Radiation
- Alan C. Tribble: The Space Environment
- J.W.Howard: Spacecraft environments interactions space radiation and its effects on electronic systems
- Transistor Circuits for Spacecraft Power System, by Keng Chih Wu

Také mne zaujala kniha která se udajně věnuje postupu návrhu malých satelitů: Space Mission Analysis and Design, by James R.Wertz

Něco objednám a vezmu s sebou do Bohdanče.

---

Marian Vana - 21/3/2004 - 20:55

Dal jsem do PHP projektu výpočty maximální vzdálenosti Země-družice v závislosti na typu použité antény a kmitočtu.

---

ales - 22/3/2004 - 08:51

Prověřil jsem zatím alespoň trochu 8 družic (z 16 plánovaných), z toho 2 družice byly plně úspěšné (Japonci), 2 částečně úspěšné a 4 zcela neúspěšné. Podle mého názoru měla většina neúspěšných družic problémy s napájením. Detaily jsou v dokumentu sats2000-2003.htm v PHProjektu. Tady shrnuji jen hlavní výsledky (většinou nic nového, převážně jsou to potvrzení původních představ a odhadů, které zde už byly vysloveny různými lidmi).

Zatím mi předběžně vychází tyto obecné zásady a doporučení:
- napájení je naprosto nejdůležitější, je dobré ho dělat redundantní, nespoléhat na akumulátory
- napájení (fotovoltaické články) raději předimenzovat (více je lépe, pokud možno přes 10W)
- vše dělat pokud možno co nejjednodušší (v jednoduchosti je síla, jednoduché je spolehlivé)
- díly musí být maximálně nezávislé (žádný kritický centrální bod, samostatná funkčnost)
- pro vyšší přenosové rychlosti rádio raději silnější (vysílací výkon min. 2W, lépe až 10W)
- radiační problémy s CPU, RAM a CMOS prvky se zdají být malé (nevýznamné, neprokázané)
- je třeba mít "tvrdé jádro" s maximální spolehlivostí (superjednoduché), raději více takových "jader"
- systém musí být schopen funkce i bez řízení ze Země (čím nezávislejší, tím lepší)
- systém nesmí čekat na dosažení definovaných podmínek, ale snažit se o funkci i bez nich (naslepo)
- základní pasivní termoregulace stačí jednoduchá, aktivní termoregulace není třeba
- systém se musí snažit fungovat i bez stabilizace (i bez orientace)

Nejúspěšnější ze zkoumaných CubeSatů je asi japonský Cubesat XI-4 ( http://www.space.t.u-tokyo.ac.jp/cubesat/index-e.html ), který už funguje řadu měsíců a na Zemi úspěšně předává i fotografie.

Zdá se také, že při malých vysílacích výkonech a radioamatérských pásmech a principech se jen obtížně dá dosáhnout přenosová rychlost přes 10kbs (fungující družice měly jen 1200bps).

Z analýzy realizovaných mikrodružic lze získat i konkrétnější informace, například o součástkách, které prokazatelně v kosmu fungují :-)

Počítám s tím, že až dokončím prověrku všech 16 mnou vybraných družic, tak pro své potřeby (a možnosti) už budu mít dostatek informací na další praktické kroky.

P.S.: Pro setkání v Bohdanči je jediným reálným termínem sobota 29.5.2004 (protože v pátek se začíná až po 17.h a v neděli končí před 12.h). Podle předběžných informací od organizátora Milana Halouska by snad mohla být k dispozici samostatná místnost (učebna) a jednání by tak mohlo proběhnout i mimo hlavní program. Prezentace do hlavního programu by ale byla vítaná a vhodná.

P.S.2: Ještě k dosažitelným drahám. Vycházím z toho, že CubeSaty startují maximálně jednou ročně, zatímco komerční geostacionární družice jsou naváděny na GTO minimálně 10x (desetkrát) častěji a určitě i s větší hmotnostní rezervou (protože GEO družice bývají docela těžké, obvykle přes tunu). Proto osobně vidím solidní šanci i v možnosti letět jako sekundární náklad na GTO (protože to je nejčastější dnes používaná standardní dráha).

---

admin - 22/3/2004 - 09:18

S tou nabídkou na stanovy jsem přišel já, ale nebyla žádná(nebo skoro žádná odezva).
Ale začíná být zřejmé, že se bez toho neobejdeme a brzy je dodám.

---

admin - 22/3/2004 - 09:19

citace:

---

Ještě k radiaci a jejímu vlivu na elektronické obvody. Někdo tady již zmínil že hodina v knihovně nahradí měsíc v laboratoři. Objevil jsem dost zajímavých knih které se tímto tématem přímo zabývají...

---

A jaké tedy podmínky tam nahoře jsou? Dají se dostatečně přesně kvantifikovat?
Více viz projekt.

---

Wartex - 22/3/2004 - 09:40

Alesi, dekuji za shrnujici informace.

K tvym zaverum bych skromne dodal:
- krychle Cubesatu ma omezenou plochu a mozna bude problem dosahnout 10W prikonu ze clanku, opet, vypocty, vypocty, simulace, vysouvaci ci rozeviraci panely jsou mechanicky narocne a komplikovane, tj. zaruka problemu :-(
- je potreba pocitat se stridanim svetlo-stin, zalezi na draze, tohle musime nasimulovat SW, bude nejaky prumerny prikon, nabijeni akumulatoru musi byt aspon trochu "chytre" a rizene, nejlepe nezavislym jednoduchym CPU, je to otazka
- akumulatory maji omezeny pocet cyklu a pametovy efekt :-(, bude k dispozici podrobnejsi rozbor - nezavislost, jednoduchost a redundance jsou zakladni podminky uspechu v kazdem oboru, kde se "bojuje s hmotou", s tim se setkavam dennodenne , v navrhu ridiciho systemu je vsechno alespon zdvojeno
- vypocty pana Vani (dekuji, skvela prace) vychazeji z rovnic a teorie, takze pro praxi bych je nasobil cca 2, coz odpovida tvemu doporuceni na 2W vykonu
- ad rizeni ze Zeme: moje predstava komunikace se Zemi je dotaz-odpoved, jinak musi byt satelit samostatny, nezavisly na povelech, i kdyz povely budou moci leccos ovlivnit a zmenit
- superjednoduche jadro je v me predstave ridiciho systemu ten BOOT radic (zrejme sekvencni automat realizovany v PROM), ktery ridi najizdeni a hlidani behu jednotlivych komponentu, spolecne dame dohromady stavovy diagram
- funkce naslepo ano, ale opatrne, pozor na zasoby energie, naslepo bych asi vysilal jen majak max. 1W, skutecne vysilani s vyssim vykonem (datovy prenos) az po dosazeni alespon zakladni stabilizace
- mala vaha radiacniho rizika me trosku prekvapuje, ale tesi , podle materialu, ktere jsem zatim shromazdil (ale jeste nezpracoval ), to vypada, ze pod 800-1000 km neni ozarovani fatalni, nicmene riziko tu je, s tim se musime smirit.

Radiace zpusobuje jednak jednorazove chyby ve funkci, s tim se robustni system nejak vyrovna, ale take pomalou degradaci polovodicovych struktur, kdyz budeme mit smulu na kus obvodu, muze to selhat velmi rychle, to nam bohuzel zkousky na Zemi nezaruci, z rizikem je potreba pocitat.

Moc me mrzi, ze se tematu nemohu venovat az tak podrobne, jak bych si pral, rodinna situace mi to zatim neumoznuje .

Prenosova rychlost 10kbps je dost mala, pro rizeni a diagnostiku zcela vyhovuje, ale komunikacni casove okno, kdy bude druzice v dosahu, nebude zrejme prilis dlouhe (simulace!), takze s tim stahovanim fotek to nebude tak jednoduche, mozna sem-tam snimek. Na datovy prenos bych si pral alespon tech 19200Bd, to znamena cca syrove 2KB/s, poloduplex (rekneme 19200 satelit->Zeme, aspon 1200bps Zeme->satelit), protokol master-slave (druzice je slave), rezie protokolu, ztraty jeho zpracovanim na druzici (podle CPU), celkem tak necele 1KB/s cisty datovy tok pri bezvadnem spojeni, omezene casove okno (? 10-15 minut mozna nekolikrat denne ?, simulace!) takze ***max.*** par megabajtu denne, radsi pocitame mene, neco se zkomoli, neco rekonstruujeme, no, jedna (max 2) fotky 1024x768x24 denne (pokud JPEG, tj. nejaky chytry obvod z fotaku, kdyz bude komprese slabsi (LZW?), tak mene) s urcitou rezervou, opravte me, jestli rikam nesmysly.

Ad draha: vsechno souvisi se vsim, na GTO bude treba lepsi antena, mechanika jejiho rozvijeni, stabilizace, vyssi vykon vysilace, 12 hodinove cykly svetlo-stin, to vsechno vede na vetsi rozmery, hmotnosti a komplikace. Ale samozrejme, na GTO uz by melo cenu potencialne hovorit o slunecni plachte

Muj zaver: vychodiskem bude simulator satelitu z hlediska drahy, osluneni, magneticke stabilizace, odporu atmosfery, dostupnosti pozemni stanice z hlediska vysilani, rezimu napajeci soustavy. Na tento ukol zatim sbiram data (algoritmy). Chtel by k tomu nekdo prispet ?

---

ales - 22/3/2004 - 10:52

Jsem už ochoten se pustit do technických debat :-) , takže moje poznámky:
- vyklápěcí solární články si umím představit a i ve složeném stavu (pokud se nerozloží) mohou dodávat určitý výkon (standardní)
- průměrný příkon je třeba změřit a NASTAVIT (např. tím, že vysílat se bude s přestávkami)
- "tvrdé jádro" v mých představách je např. radiomajáček, který jede jen ze solárních článků (i bez akumulátorů)
- jiným "tvrdým jádrem" ale může např. být i jakékoliv rozvinutí sluneční plachty, které zajisti vizuální sledovatelnost a tím i pozorování výsledků (změn dráhy)
- radiační riziko zatím považuju za náhodné (to, že to vydrží pozemní testy nezaručí funkci "nahoře" a naopak to, co při testech "zdechne" by "nahoře" možná mohlo fungovat, protože radiační testování nikdy nemůže být zcela shodné s realitou)
- komunikaci (downlink) si dovedu představit ala Seti@home, tedy skládání výsledků zachycených radioamatéry po celém světě (proto by to měla být standardní záležitost, nic proprietárního)
- slušná fotka z digiťáku (1024x768) může mít i méně než 200kB (určitě by stačily i fotky s horším rozlišením a hodně pod 100kB)
- na GTO je naprostá většina dráhy (času) "na světle", ve stínu jsme obvykle méně než 40 minut za oběh (i na LEO jsme déle "na světle", než "ve stínu"), musíš si představit ten stínový "chvost" Země a uvědomit si, že mimo tento "chvost" je všude "světlo" :-)
- GTO má výhodu nízkého perigea (prakticky na úrovni LEO), které lze využít pro komunikaci (bez komplikování systému)
- simulátor je dobrá věc, ale stále si myslím, že většinu věcí stačí zhruba odhadnout (jednorázově spočítat) a nechat tam rezervu (to se musí udělat stejně)
- domnívám se, že podobné simulátory už existují (byly snad použity při stavbě minulých minidružic)
- osobně mne zajímá (považuji za užitečný) jen simulátor manévrování sluneční plachetnice (nebo tetheru, nebo jiného "amatérského" pohonu), protože pravděpodobně ještě neexistuje (možná)

Ještě jeden závěr bych mohl ze zkoumaných družic udělat. Ani velmi důkladné, kvalitně fungující a dobře financované týmy nebyly vždy úspěšné. Některé družice vůbec nefungovaly i když prošly všemi pozemními testy a simulacemi. Skutečná realita se stejně vždy ukáže jedině tam "nahoře", a proto bych zatím raději experimentoval za co nejmenší cenu (finanční i časovou). Chtěl bych na to jít spíš "chytře" (prakticky), než zbytečně pomalu, důkladně, teoreticky a draze :-)

---

Wartex - 22/3/2004 - 11:36

citace:

---

- vyklápěcí solární články si umím představit a i ve složeném stavu (pokud se nerozloží) mohou dodávat určitý výkon (standardní)

---

Prave ten standardni vykon nebude zrejme nejvetsi. Take si umim predstavit leccos, ale postavit to mechanicky tak, aby to prezilo startovni vibrace a pak se to bezchybne (samocinne) rozvinulo, to se mi zatim zda komplikovane a potreboval bych konzultaci profesionala pres mechanickou cast.

citace:

---

průměrný příkon je třeba změřit a NASTAVIT (např. tím, že vysílat se bude s přestávkami)

---

Zajimava myslenka, urcite stoji za podrobnejsi rozbor, ale znovu upozornuji, mame k dispozici celkove 1kg, musime setrit miliampery jak safran.

citace:

---

"tvrdé jádro" v mých představách je např. radiomajáček, který jede jen ze solárních článků (i bez akumulátorů)

---

Souhlas, majak smerem ven muze bezet vicemene stale na nizsim vykonu, do mezer v jeho vysilani se synchronne vecpe skutecna komunikace se zvysenym vykonem (a na zadost zezdola, CPU usoudi, zda z energetickeho hlediska vysle data nebo jen sem tam nejake echo), s tim jsem v uvahach pocital.

citace:

---

jiným "tvrdým jádrem" ale může např. být i jakékoliv rozvinutí sluneční plachty, které zajisti vizuální sledovatelnost a tím i pozorování výsledků (změn dráhy)

---

Ja se priznam, ze jsem spis toho nazoru, ze ve formatu CubeSat neni na plachtu prostor, rekneme 100g, do toho se mechanicky a funkcne dostat tak, aby to "vyfouklo" dost "velky hadr" na to, aby byl videt ze Zeme, spis pocitam s nejakym radarovym potvrzenim drahy, moc o tom nevim, ale SimpleSat si potvrzoval svou drahu NORADem, kdyz uz nekomunikoval

citace:

---

radiační riziko zatím považuju za náhodné (to, že to vydrží pozemní testy nezaručí funkci "nahoře" a naopak to, co při testech "zdechne" by "nahoře" možná mohlo fungovat, protože radiační testování nikdy nemůže být zcela shodné s realitou)

---

S tim zcela souhlasim, riziko nevyloucime nikdy (a o to se ani nikdo nesnazi, Alesi), nicmene je ho nutno minimalizovat. S tim, co jsem zatim zjistil, to vypada, ze na 600km draze skutecne neni riziko velke, ale nad jednocip bych asi nesel, tam bude asi rozhodovat cena, pomalejsi sezeneme levnejsi, rychlejsi ma vyssi riziko i cenu. Krome toho, staci nejaka slunecni boure a hned je riziko stonasobne vyssi.

citace:

---

komunikaci (downlink) si dovedu představit ala Seti@home, tedy skládání výsledků zachycených radioamatéry po celém světě (proto by to měla být standardní záležitost, nic proprietárního)

---

Standarni je dost mlhavy pojem. Z hlediska jistoty a garance to chce formatovane ramce, obalene nejakym kontrolnim a mozna i samoopravnym kodem (na data), na echo by mohla stacit nejaka kratka a jednoducha sekvence bajtu (treba i jeden bajt, no) na dotaz i odpoved, majacek jen pulsy na nosne.
Kdyz tento protokol zverejnime a dame k dispozici kvalitni C-zdrojaky na jeho implementaci, muze kazdy zdatnejsi amater s druzici komunikovat, to by mohlo hodne pomoci, to je pravda. Trosku se bojim toho, aby nam cely "svet nesosal baterie" a vysledku se sejde malo, nevim, jak moc se da na soudrznost komunity radioamateru spolehnout. Dale je treba "stahovani" nejak synchronizovat, aby se pokud mozno nezdvojovalo ...
Napada me rozdelit protokol na verejnou cast (echo, telemetrie, snad nahledy) a na "alespon docasne neverejnou" cast, kde bychom se prvotne snazili sami ... tohle je namet k diskusi.

citace:

---

slušná fotka z digiťáku (1024x768) může mít i méně než 200kB (určitě by stačily i fotky s horším rozlišením a hodně pod 100kB)

---

Rozliseni je otazka vkusu a procenta degradace JPEG, urcite by mel SW umoznit stazeni "nahledu", treba i s volitelnou velikosti a popripade i celeho image. Tohle jsou detaily, nicmene pokud by vsechno fungovalo, osobne budu radeji, kdyz bude jedna kvalitni nez 10 spatnych, ale jak rikam, to neni zasadni otazka. Celkem kvalitni fotka 1MPix v JPEG (24bpp) je potreba pocitat cistych 0.5MB.

citace:

---

na GTO je naprostá většina dráhy (času) "na světle", ve stínu jsme obvykle méně než 40 minut za oběh (i na LEO jsme déle "na světle", než "ve stínu"), musíš si představit ten stínový "chvost" Země a uvědomit si, že mimo tento "chvost" je všude "světlo" :-)

---

Mas samozrejme pravdu, stydim se, to byl ulet
Stejne se z hlediska osluneni drahy lisi podle tvaru a sklonu (asi malo), ale simulace nutna. Neproleta nahodou teleso na GTO radiacnimi pasy ?

citace:

---

GTO má výhodu nízkého perigea (prakticky na úrovni LEO), které lze využít pro komunikaci (bez komplikování systému)

---

Souhlasim, ale chci to videt jako vysledek simulace, kam to GTO vyjde v perigeu nad povrchem, jak casto, jaka je sance na komunikaci apod. Zatim instinktivne neverim na vyssi vysilaci vykon v 1kg satelitu nez 1-2W, a to bude chtit urcite nejakou lepsi antenu na prijem, Mariane, prosim, komentuj to.

citace:

---

simulátor ...

---

Ohledne rezerv zadna diskuse, ale domnivam se, ze tenhle priblizny pristup by nam mohl zpusobit problemy. Specialne trasovani drahy nad povrchem, stabilizace v mag.poli, odhady nabijecich/vybijecich cyklu, to bych nerad odhadoval, ale znate me, jsem radeji skeptik (vyskoleny neuspechy), radeji se necham prekvapit prijemne.

citace:

---

Ani velmi důkladné, kvalitně fungující a dobře financované týmy ...

---

Budme rozumni. Vyhneme se obema extremum (bazar x NASA), najdeme rozumny kompromis z hlediska simulace i testovani, bez nich (tech testu) to nejde, v tom se snad shodneme, prilis presne to take nema cenu, protoze to vyzaduje presne vstupni parametry a ty pak nakonec stejne nebudou dodrzeny. Svym zpusobem to je amaterske dobrodruzstvi, to snad chapeme vsichni, ale zkusme se shodnout na tom, ze k tomu pristoupime maximalne zodpovedne v mezich nasich moznosti.

---

ales - 22/3/2004 - 12:16

To quotování na můj vkus žere moc místa, takže jen odpovědi na předchozí příspěvek:
- standardní výkon z krychle bude 1 - 2W, to je jasné a nic moc se s tím nedá dělat (bez rozložení panelů)
- já bych spíš sázel na šikovné amatéry (např. modeláře a elektroniky), než na profesionály (pak už to nebude amatérská družice) :-)
- do 100g se vejde přes 10m2 plachty což už je dobře vidět, ale stejně bych se pro začátek neomezoval na parametry CubeSatu (věřím i v jiné možnosti)
- plachtu (i solární panely) je možno rozvinout odstředivou silou po počatečním (třeba i mechanickém) rozrotování (navíc to zajistí solidní stabilizaci, i kdyby se to kývalo)
- standardní amatérské rádio je CW (snad Morseovka) a PR (Packet Radio) pro data (je toho celosvětová síť, tak proč vymýšlet něco jiného?)
- ano GTO dráha vede skrz radiační pásy
- dovedu si klidně představit vysílací výkon přes 10W i při slunečních článcích o výkonu 1W (prostě se musí vysílat s využitím akumulátoru a jen 10% celkového času na dráze)
- snažím se být ve svých úvahách maximálně zodpovědný, a proto studuji cizí zkušenosti, a proto navrhuji zajistit účast zkušených amatérů (tou "soutěží"), a proto počítám s testováním v outdooru (vysoko a daleko, nejlépe nad 20km výšky a na vzdálenost přes 500 km - např. na meteorologickém balónu, ale šlo by to i "pod okapem"), to je prostě horní mez mých možností (a jsem přesvědčen, že k úspěchu to může stačit) :-)

---

Wartex - 22/3/2004 - 12:44

Dobra, opoustim quote taky mi pripada ponekud misto zerouci, nedalo by se s tim neco udelat, PHP programatori ?
Alesi, nemam temer co bych dodal, myslim, ze jsme se dopracovali k souladu, jen snad upresneni:
- pocitejme 1W ze solarnich clanku, upresneni nam da simulace
- nechtel bych rozhodne zadavat stavbu profesionalum, ale spis kosmonautickym amaterum s profesionalnimi zkusenostmi a moznostmi v jednotlivych oborem, amatersky charakter druzice se tim snad nenarusi, krome toho to neni modla, vyuzivame prece rady znalosti a zkusenosti, ziskanych ciste profesionalmi pristupem
- plocha plachty se nepocita jako hmotnost celku/plosna hmotnost Mylaru, ale zkusme se priblizne shodnout na tom, ze CubeSat => zadna plachta, NejakaPlachta => druzice alespon 5kg (palba od boku)
- at je formatem PR, Ax.25, IP, nebo hrnecek stare Blazkove, je mi to jedno ale format dat uvnitr ramcu si chci ohlidat. Nastuduju formaty PR (dalsi polozka) a dam vedet, co si o tom myslim
- GTO skrz pasy - achich ouvej, pripravte olovo
- vysilani 10W - naprosty souhlas (jen dat pozor na aspon trochu optimalni vybijeci krivku akumulatoru)
- outdoor testovani bez diskuse, nam asi Navy nevyveze satelit na SSN nekam na more, balon jasne, kdyz to pujde (a kdyz se pouzdro vrati), vodorovne snad mezi dvema rozhlednami, to nam poradi radioamateri, myslim, zda to bude stacit k uspechu, nechame na jejich soudu

---

Marian Vana - 22/3/2004 - 23:46

I maximální vysílací výkon z družice výrazně nižší než 1 Watt by měl spolehlivě stačit pro výšku družice cca 1 tisíc km nad Zemí. Vysílám-li výkonem 1 Watt, potřebuji příkon nejméně 2 Watty, tedy nejméně dvojnásobný. Nízký výkon vysílače družice lze dohnat na Zemi kvalitní přijímací anténou a nízkošumovým předzesilovačem.
Například úspěšná družice CUTE-1, viz přehled minisatelitů na PHP projektu, měla vysílač o výkonu max. 350mW. Zaujala mne jednoduchost antén používaných na některých družicích. Sám bych doporučoval dipól, maximálně podepřený jedním reflektorem. Pokud se družici nepodaří stabilizovat a roztočí se, nebo pokud bude stabilizovaná rotací, je pořád možné přijímat signály z ní, případně z přijatého signálu určit rychlost její rotace.
Také bych uvažoval o návrhu, kdy vlastní hliníková kostka družice slouží jako dipólová anténa. Hliník by možná musel být na určitých místech konstrukce nahrazen vhodným izolantem. Taková anténa by mohla pracovat na některých kmitočtech v rozmezí 200-1000 MHz a měla by tu výhodu že by se nemusela nijak rozvíjet nebo uvolňovat.
Každopádně, pokud by družice měla být vybavena nějakou delší rozvinovací anténou, je možné anténu zároveň použít ve spojení s baterií nebo slunečními články jako elektrodynamický tether. Hmotnost družice tím nijak nevzroste. Mám-li tether, můžu jej použít pro stabilizaci družice a můžu mít zároveň i sluneční plachtu, stačí když nahradím prut nebo drát tenkým vodivým pásem nebo folií.

---

Archimedes - 23/3/2004 - 18:10

Clovek neni par dni na Siti a jak to tu ozilo :) Tesi me smer, kterym se to zda ubirat. Dost se mi ted kupi prace i literatura k moji normalni praci, ale alespon jsem prosel ten prehled poslednich minisatelitu a vicemene to potvrzuje moje intuitivni predstavy :)

Technicky:

Komoru s tlakem cca 10^-3Pa bych asi zaridit mohl (na kratsi dobu).

UV lampu (dulezita pro testovani vydrze pripadnych polymernich casti) by taky sla, i kdyz horske slunicko by taky asi odvedlo vetsinu prace :)

V Rezi u Prahy bych taky snad nekoho mohl zkontaktovat.

Co se tyka nacrtu Mariana Vani a "Mikroslunecnice", pripada mi prilis prekombinovany, testovalo by se prilis mnoho veci najednou. Navic si dost dobre neumim predstavit, jak to vse nacpat do CubeSATu (nejde jen o hmotnost). Tether samotny by se asi nejak zaridit dal, ale v kombinaci s plachtou to spis vidim na "samosmodrchaci" system, prinejmensim na takhle male druzici.

---

Marian Vana - 24/3/2004 - 09:27

Ten návrh mikroslunečnice je skutečně asi dost překombinovaný, a mohlo by se to nějak zašmodrchat. Mělo se to celé odvinout z jedné cívky a při připojení napájecího zdroje by měl začít protékat proud a tether by se měl napnout.
Samotnému se mi ten návrh po dalších úvahách přestává líbit, je to pro první pokus dost riskantní.
Připravil jsem druhý minimalistický návrh, nebo spíše ideu. Dal jsem to dnes na PHP projekt. Návrh by byl vhodný pro projekt Cubesat a mne osobně by víceméně vyhovoval neboť by zkoušel jen funkci supravodiče v magnetickém poli a jeho chlazení. Supravodič tvoří součást cívky sloužící pro stabilizaci družice zemským mag. polem.
S uspořádáním antény si zatím nejsem jist, nemusí to být zrovna tak jak je to na obrázku. Při uspořádání podle obrázku by mohl být problém při příjmu s fázovým posuvem signálu na jednotlivých zářičích. Ale v principu by měla kostra satelitu sloužit jako reflektor antény.

---

Marian Vana - 24/3/2004 - 11:56

Ten druhý, minimalistický návrh jsem myslel jako skutečně minimalistický, tj. žádná kamera, žádná natáčecí anténa, žádné pohyblivé díly. Jen sluneční články o výkonu 1 až 2 Watt, rádia nejlépe 2krát na rozdílných kmitočtech, akumulátory také raději 2krát, a procesor. A k tomu supravodič a cívka pro stabilizaci družice v magnetickém poli.

---

Marian Vana - 24/3/2004 - 13:51

U antény bude asi výhodnější navrhnout zářiče pro kruhovou polarizaci, takže nebudou vadit rozličné polohy družice vůči Zemi.

---

xChaos - 24/3/2004 - 16:32

Ales Holub jeste porad hovori o solarni plachte, a pokud mame plachtu, nevyhneme se pohyblivym dilum. I kdybychom tvar plachty navrhli nejak "padakovity" ci "fotodynamicky", aby tvar sam stabilizoval satelit vzhledem ke Slunci (viz sondy Mariner), tak potrebujeme pro manevrovani na obezne draze tah stridave vypinat a zapinat - tzn. bude tam minimalne jeden mechanicky stupen volnosti.

Nebo jsem za ten tyden neco prehledl? Chcete tu plachtu rozbalovat a skladat elektrostaticky, jak se tu taky zminovalo ?

---

xChaos - 24/3/2004 - 16:44

citace:

---

Zatím se mohu vyjádřit k bodu 2 a 3. CO mám zkušenosti, tak 64kbps je hodně velká komunikační rychlost. Hodně amatérských zařízení funguje s 19,2, což ale je také dostatečné pro většinu aplikací ...:) jediné co mám je kontakt na radioamatéra, který takové podobné zařízení konstruoval pro AO-40.

---

19.2 kbps je hodně málo (i když já svoji BBS spouštěl na 2400 bps.. :-).
64 kbps by bylo minimum napřiklad pro rozumné ovládání palubního počítače přes SSH (otázka je, jestli tam nakonec palubní počítač kompatibilní s PC bude - já tvrdím že to jde, ale uvidíme...)

jestli chceme megapixelovou kameru a True Color rozlišení, tak to dělá bez komprese 3 MB na obrázek, kdyby bylo na palubě PC, tak samozřejmě není problém downloadovat rovnou JPEGy a pouze mimořádně zajímavé obrázky stahovat bez komprese, ale stejně je bitrate pro výsledek projektu dost důležitý

představte si, že bychom opravdu někam "doletěli", a "prolétávali" kolem zajímavého objektu, třeba velkou relativní rychlostí - to je mimochodem s low-Isp pohonem pravděpodobný scénář. pak při nízké přenosové rychlosti budeme potřebovat velkou vyrovnávací paměť (asi kombinace flash ROM disk / RAM disk, co jiného), abychom pak během týdnů postupně přenášeli získaná data.

pro navigaci snímáním hvězdné oblohy by ovšem nebyl problém použít konverzi obrazu do monochromatické bitmapy, která by byla komprimovaná metodou zahazování pouze černých pixelů - potom by 19.2 kbps mohlo pro navigaci v (skoro) reálném čase stačit.

u sluneční plachty s jedním stupňem volnosti bude potřeba zpočátku, (nízko u Země, 1000 km) navigovat poměrně přesně - jednou za každý oběh vypínat a jednou zapínat tah, to může řešit i nějaký časovač, protože v dílčích obdobích (týdny) se to celé bude chovat dost lineárně, spojitě, dráha bude stoupat velmi zvolna.

pomocí plachty s dvěma stupni volnosti (alespoň dvě nezávisle stavitelná křídla) by teoreticky šlo řešit i libovolné natočení kamery v prostoru...

---

xChaos - 24/3/2004 - 16:56

citace:

---

- radiační problémy s CPU, RAM a CMOS prvky se zdají být malé (nevýznamné, neprokázané)
- je třeba mít "tvrdé jádro" s maximální spolehlivostí (superjednoduché), raději více takových "jader"

---

Skoro mi přijde, že nejjednodušší by bylo kompletní zdvojení všech systémů včetně počítačů a napájení, s tím, že počítače by byly propojené do LAN (za účelem diagnostiky), ale nemohly by nijak interagovat.

citace:

---

P.S.: Pro setkání v Bohdanči je jediným reálným termínem sobota 29.5.2004 (protože v pátek se začíná až po 17.h a v neděli končí před 12.h). Podle předběžných informací od organizátora Milana Halouska by snad mohla být k dispozici samostatná místnost (učebna) a jednání by tak mohlo proběhnout i mimo hlavní program. Prezentace do hlavního programu by ale byla vítaná a vhodná.

---

Do Bohdanče doufám už přijedu demonstrovat reálné solární panely propojené s A-A-A akumulátory - a také demonstrovat dosažené napětí na původně vybitých akumulátorech nabitých jen sluncem :-)

citace:

---

P.S.2: Ještě k dosažitelným drahám. Vycházím z toho, že CubeSaty startují maximálně jednou ročně, zatímco komerční geostacionární družice jsou naváděny na GTO minimálně 10x (desetkrát) častěji a určitě i s větší hmotnostní rezervou (protože GEO družice bývají docela těžké, obvykle přes tunu). Proto osobně vidím solidní šanci i v možnosti letět jako sekundární náklad na GTO (protože to je nejčastější dnes používaná standardní dráha).

---

To s tím GTO by bylo super, ale kdo to dojedná.... já nijak neprosazuji CubeSAT, pouze mi přijde nejrealističtější a potenciálně nejnezávislejší co do financování - stačí sehnat cca tak stovku nadšenců po celé republice...

---

Archimedes - 24/3/2004 - 19:02

Myslim, ze mame dalsiho kandidata na manevrovaci motorek...
http://www.spaceflightnow.com/news/n0403/21steam/
Jednoduchy, bezpecny, mala spotreba. Male Isp nemusi tolik vadit.

---

xChaos - 24/3/2004 - 20:11

Tak parní manévrovací motorek se mi moc líbí ale co s ním až dojde voda pod kotel :-) ?

Cosmos Sail má za účelem manévrování 8 nezávisle stavitelných listů plachty; podle mě manévrování lze docílit už u 2 nezávisle stavitelných listů, a 4 listy stavitelné ve skupinách po dvou by měly zajistit natočení libovolným směrem v čase řádově dejme hodin až dnů.

Jakmile máme k dispozici manévrování vzhledem ke slunci, můžeme například použít rozkládací solární panely.

A tady mám nápad na jednoduchý zpětnovazebný mechanismus: solární panely na 4 bočních straných CubeSATu by mohly být přitahované slabými pružinami do polohy, ve které budou přisedlé ke stěnám krychle. Slabým elektromagnetem by je šlo rozevřít do podoby kříže v rovině "příslunné" stěny, a tak zhruba zpětinásobit příkon elektrické energie; v případě chybného manévru a ztráty přímého osvětlení kříže by ovšem pokles napětí odpojil elektromagnety (buď přímo, nebo přes obvod hlídající úroveň napětí v bateriích), panely by se skopily, a obnovilo by se dobíjení baterií nezávisle na orientaci krychle. Na "odslunné straně" by byl objektiv CCD fotoaparátu, ale zhruba 75% plochy této stěny by šlo stejně vykrýt rezervními solárními články.

Uvedený nenáročný feedback mi přijde zvlášť důležitý při použití jakéhokoliv "pochybného" manévrovacího systému, ať už to bude pára nebo mnu preferované "solární surfování".

Mám teď před daňovým přiznáním dost fofry - ale pokusím se v dohledné zhotovit nákres svých vizí - opět klasicky OpenOffice.org Draw, protože na kus hliníku a celofánu to podle mě stačí :-) - přičemž musím uznat, že vize plachty ve formě dvou stuh napínaných odstředivou silou byl asi nesmysl.

V současné době mi jako vhodná přijde plachta složená ze čtyř segmentů ve tvaru maltského kříže, jehož konce budou rozevírány pomocí jednoho příčného "ráhna" tvořeného kapsou s několika gramy "stlačeného" vzduchu. Plochu plachty pro 1 kg CubeSAT bych navrhoval 20m (200g materiálu + několik gramů vzduchu pro nafouknutí "stožárů" a "ráhen", což budou trubice ze stejného materiálu jako plachta o průměru odhadem asi 5 mm (na použití tradiční námořní technologie u solární plachtění prosím trvám jinak jsem už celkem ochoten se přizpůsobit komukoliv a čemukoliv)

Systém "nafouknutí" plachty by podobně jako napájení měl jít dobře a levně demonstrovat v pozemských podmínkách - samozřejmě s využitím tlustší fólie a většího přetlaku než ve vakuu - a i to to bych rád demonstroval na tom květnovém srazu :=-)

---

xChaos - 24/3/2004 - 20:15

Ještě k rádiu a kruhové polarizaci: zřejmě by to chtělo dva redundatní systémy, jeden víceméně všesměrový (věšinou mají všesměry ovšem hluché dvojkužely nahoře a dole) a druhý alespoň částečně směrový v jednom z hluhých míst.

Já jsem ovšem zvyklý na mikrovlny, kde jsou rozměry antén už celkem malé - o použitelných anténách pro frekvence které asi budou použity nemám představu. Od toho rádia obecně dávám ruce stranou - já se chci zabývat až hotovými přenesenými datovými packety, prosím ... ;-)

---

ROBO - 24/3/2004 - 21:52

?
Jak zabranite tomu ze pri vypusteni se to nekontrolovatelne neroztoci do nekolika "g" s destrukcnimi ucinky ...
Bylo by fain kdyby to melo nejaky cil.Tedy ne jen neco co funguje"vim,i to bude fakt makacka",proste nejakou pridanou hodnotu,ne jen sonda co funguje a fotografuje"mozna uz to mate v planu,zatim jsem vse neprecetl".
Dik
Fandim drzim palce
?

---

Wartex - 25/3/2004 - 06:21

citace:

---

Jak zabranite tomu ze pri vypusteni se to nekontrolovatelne neroztoci do nekolika "g" s destrukcnimi ucinky ...

---

Pri vypusteni to samozrejme muze dostat (a dostane) jakousi rotaci, ale odhadoval bych s periodou maximalne pul sekundy v kazde ose, to odpovida (pri kostce 10cm, tedy stred rotace zhruba uprostred a tedy nejdelsi rameno zhruba 7cm) odstredivemu zrychleni , coz nemuze nic "utrhnout"

Dale, zatim nevim o silach, ktere by mely snahu tuto pocatecni rotaci urychlovat. Uvazuju spravne ? Napada me jen snad tlak slunecniho zareni, pokud bude satelit silne nesymetricky "leskly".

Zbytek je otazka stabilizace, aktivni ci pasivni. Nejcasteji pouzivana pro pikosatelity se zatim zda stabilizace magneticka. Napriklad druzice Mimoza pouziva system tri civek pro kazdou osu, bud v pasivnim rezimu, kdy jsou proste spojeny do smycky a sila pusobici proti pohybu vznika pusobenim indukovaneho proudu v nich, nebo aktivni, kdy do techto civek ridici system pousti spocitany proud ve spocitanem smeru.

Pro nas ucel by snad mohl stacit nejaky permanentni tycovy magnet, ktery by se vzdycky mel snahu srovnat ve smeru aktualni silocary. Pro polarni drahu to znamena, ze po pruletu nad magnetickym polem bude mit satelit snahu se "prevalit", ale pri danem bode drahy (vzhledem k nerotujici Zemi) bude stabilizovan ve 2 osach. Stabilizace ve zbyvajici ose silocary by snad mela jit vyresit tim, ze budou v satelitu ty magnety dva.

Tohle je zatim jen predstava, skutecne nemam zatim dostatek casu se do toho ponorit podrobneji, mozna, ze sily vyvolane magnety nebudou vzhledem k hmote satelitu dostatecne, aby vyvolaly dost velke uhlove zrychleni na to, aby se satelit stacil za dobu obehu otocit, pak by asi pohyb vypadal jako jakasi kyvava rotace s kolisavou uhlovou rychlosti v nekterych osach, to prave bude nutne spocitat a zrejme nejak simulovat. Pro zacatek muzeme zkusit jednoduchy jednoosovy pokus: neco jako kilogramovy, volne zaveseny kompas, kdyz mu dame rotaci, jak se stihne stabilizovat za 40 minut

---

xChaos - 25/3/2004 - 09:52

Elektromagneticka stabilizace me prijde maximalne zajimava prave v pripade slunecni plachty - ta bude potrebovat manevrovaci/stabilizacni schopnosti prave hlavne na obezne draze kolem Zeme, az se dostane na drahu kolem Slunce, budou pozadavky na manevrovani daleko mirnejsi...

Jeste co se tyce sondy ktera "jen" funguje a fotografuje - myslim, ze by to nebyl zrovna maly uspech, zvlast v pripade low-Isp pohonu a zivotnosti radove roky:

Takova sonda muze "zmapovat" spoustu zajimavych meziplanetarnich tras pro low-Isp pohony, takze drazsi mise se skutecym vedeckym nakladem budou moci argumentovat, ze takova trasa je uz v praxi overena a bezpecna.

Dalsi velkou vyhodou takoveho low-Isp pohonu, je ze muzeme doletet na spoustu zajimavych mist na kterych jeste nikdo nebyl, ale ktera nejsou dost zajimava na to, aby k nim byla vypravena samostatna nakladna vedecka mise.

Uz samotny prulet ve vzdalenosti radove tisicu km od Mesice by bylo "divacky atraktivni" - i kdyz bychom samozrejme nevideli palubnim fotoaparatem nic, co by neslo zaroven pozorovat z Petrinske hvezdarny ;-)) Ale dokazali bychom, ze to dokazeme. A pak uz se da spekulovat o dalsich zajimavych cilech: napriklade ruzne asteroidy s exotickymi nepravidelnymi drahami, ktere obihaji Slunce po podivnych drahach ovlivnovanych gravitaci Zeme a priblizujici se k Zemi na radove miliony kilometru. Takove asteroidy existuji minimalne dva, a jsou idealni cil pro amaterskou meziplanetarni sondu... ostatne, objevili je pokud vim take amateri... a i kdyby nam to trvalo 10 let, muzem si byt jisti, ze k tem asteroidum doletime prvni - a zkusenosti s pristanim na Erosu ukazuji, ze se lze pokusit i o nedestruktivni pristani

Prvni amaterske (pripadne prvni Ceske ;-) pristani na jinem kosmickem telese vam pripada jako maly cil ? ;=-)

Dalsi mozne cile pro sondy co "jen" fotografu je funkce "novinarskeho satelitu" - melo by byt teoreticky mozne se priblizit k "serioznim" umelym kosmickym telesum, a fotografovat je behem letu v kosmu. To je asi realizovatelne zejmena na GEO.

Po pravde, manevrujici pikosatelit fotografujici (castecne nefunkcni) komercni satelity na GEO by mohl byt sam komercne velice uspesny: provozovatele techto porouchanych satelitu casto zivotne dulezite potrebuji vedet, zda k poruse doslo proste ukoncenim zivotnosti nekterych palubnich systemu, nebo treba srazkou s jinym telesem.

Tzn. firma, ktera by demonstrovala schopnost priblizit se na objednavku behem nekolika mesicu k pozdovanemu telesu na obezne draze a provest jeho inspekci, by mohla dostavat od kosmickeho prumyslu i seriozni zakazky... po inspekcich by mohly nasledovat automatizovane opravy ... od zacatku mam pocit, ze CubeSAT je stejna revoluce v kosmounautice, jakou v pocitacovem prumyslu predstavovaly osobni mikropocitace - a low-ISP manevrovani bude u CubeSATu stejny skok, jako upgrade z ukladani souboru na pevny disk misto na kazety (a pozdeji diskety) ... nebo jako propojeni mikropocitacu modemy ;-)

---

Wartex - 25/3/2004 - 10:43

Dovolim si prednest svuj nazor:
Teleso formatu CubeSatu se pri soucasne technologii s zadnou slunecni plachtou k planetam ci planetkam nevyda.
Vize objektu aktivne manevrujiciho se slunecni plachtou mezi planetami je nadherna a fascinuje me. Myslim si ale, ze vyzaduje teleso v radu alespon desitek kg.

Stale nam chybi odbornik-fanousek na mechaniku a optiku - prihlasi se nekdo ? V krajnim pripade bychom se snad mohli obejit bez mechaniky, vse nepohyblive, fotime jen co muzeme

No a pokud nam bude stacit chytry Sputnik, obejdeme se i bez optiky

---

Archimedes - 25/3/2004 - 13:27

O optiku bych se snad byl schopen postarat. Zrovna ted pocitam, jaky objektiv zvolit k jednomu jednoduchemu pristroji

---

ales - 25/3/2004 - 15:32

xChaosovy vize se mi líbí a myslím, že většina je realizovatelná. Rozumím ale i Wartexovým obavám a představám. Osobně se domnívám, že malá (ale akceschopná) sluneční plachetnice by mohla vážit i pod 3 kg.

Co byste řekli tomuto principiálnímu návrhu? Dejme si maximalistický cíl a rozdělme ho tak, aby výsledek byl použitelný i při nedosažení maximálního cíle a realizaci jen některých dílů.

Za maximální cíl považuji meziplanetární "nanosondu" pro dálkové snímkování (je to cíl se solidním novátorským smyslem). Nižšími cíli (už bez velkého novátorství) mohou být např. "teleskop" (bez pohonu ale s aktivní orientací), "foťák" (bez orientace), "technologický satelit" (bez foťáku ale s palubním počítačem a rádiem pro telemetrii) a "sputnik" (bez počítače, jen fotovoltaika a radiomaják). Dovedu si představit, že tether vytáhne nanosondu z LEO, sluneční plachta zajistí další pohon, fotky z palubního digifoťáku jsou na Zemi předávány HAM rádiem a vše je řízeno dostupným nanopočítačem a napájeno standardní fotovoltaikou a akumulátory. Zkoumání vypuštěných minidružic mě vede k závěru, že to není úplně zcestné. Rozhodující jsou ale vhodní lidé.

Wartex doufá, že se vhodní lidé přihlásí sami (a skutečně se už pár vhodných přihlásilo). Já si myslím, že je navíc třeba je hledat i aktivně. Pomůže mi někdo s dříve navrhovanou akcí "soutěž" (tedy "výběrové řízení" s finančími odměnami na dodávku dílů satelitu, řekněme "testovacího", který může být později dopracován na "letový")? To dává šanci naráz získat jak chybějící díly, tak i kontakty na vhodné lidi (pro další spolupráci).

Potřebuji pomoc především v tomto:
- definice jednotlivých dílů satelitu (parametry, rozhraní)
- kritéria pro hodnocení dodaných dílů (pro udělení odměn)
- vybavení pro základní ověření funkčnosti dílů ("laboratoř")
- návrh způsobů vyhlášení soutěže (internet, nebo jiná média)
- pomoc při skutečném vyhlášení (počítám s ním nejpozději v květnu 2004)
- případná finanční spoluúčast na odměnách (v řádu jednotek tisíců Kč)

Je někdo z čtenářů ochoten mi pomoci s těmito body? Ozvěte se, prosím, sem do diskuse, do PHProjektu, nebo na můj e-mail (ales@kosmo.cz).

Po ukončení soutěže (cca do 3 měsíců) by následovalo zhodnocení dosaženého stavu a zahájení vlastního "vývoje" letového kusu satelitu. Tedy konzultace s profesionály, úpravy dílů, kompletace a pozemské testování. Pak bychom mohli začít hledat možnosti vypuštění z pozice "máme družici" (a nikoliv jen "chceme postavit družici").

Studiem realizovaných minidružic si zatím upřesňuji požadavky na jednotlivé díly. Myslím, že už se mi to docela rýsuje :-)

---

xChaos - 29/3/2004 - 02:24

citace:

---

Stale nam chybi odbornik-fanousek na mechaniku a optiku - prihlasi se nekdo ? V krajnim pripade bychom se snad mohli obejit bez mechaniky, vse nepohyblive, fotime jen co muzeme

---

V podstate vice lehkych CCD chipu s primitivni optikou v ruznych smerech by umoznilo obejit se bez manevrovani - ale je to silena vize. Na dalekohled pak muzeme zapomenout. Libilo by se mi pouziti jednoho CCD prvku s mensim dalekohledem (ekvivalent triedru ?), ale fakt je, ze na 1kg format pak muzeme zaponout.

Co se mechaniky tyce, priklanel bych se nejradeji k ne-mechanickemu manevrovani a stabilizaci (kdyby to ovsem bylo tak jednoduche, tak se to bezne dela...). Myslim, ze v amaterskych podminkach neni mozne vyrobit nic podobneho gyroskopu nebo otocne plosine pro zamerovani kamery.

Puvodni vize krokovych motorku je asi mimo amaterske moznosti a je to malo robustni. Predstavuji si ted (pro slunecni plachty nebo pro nataceni kolektoru) jen jednoduchy elektromagnet, ktery by preklapel mechanicke casti mezi pouhymi dvema mechanickymi stavy. Resp. v pripade slunecnich panelu by bylo pro jejich rozeverni potreba udrzovat trvale napeti (zaroven lze pouzit k termoregulaci ?)

Elektromagnety by nemely byt extremne narocne - jde v podstate o pohyb jadra v tenke plastove trubce, a o "kus dratu", kterym trubici omotame. U jakekoliv mechaniky pro mikrosatelit pujde ovsem o jemnou hodinarskou praci,

Co se tyce Alese... asi uz nema cenu v kazdem dalsim prispevku zduraznovat, ze nase vize zvolna konverguji Zpusob financovani vypisovanim soutezi a cen se pro rizikove podniky typu kosmicky let zda byt vhodny - X-prize tvrdi, ze vypsanych 10 milionu odmeny uz vedlo k investicim ve vysi 60 milionu, a nyni dokonce X-prize nadace donutila dva americke staty predhanet se v nabidce na usporadani kazdorocni X-prize souteze (asi uz bez te odmeny, zda se - odmenou bude jen publicita). V USA existuji i proudy, ktere NASA doporucuji, aby cast statnich prostredku venovanych na kosmicky vyzkum vyuzila prave formou soutezi o vypsane ceny.

Malokdo je ochoten utracet penize ciste ve jmenu vselidskych idealu - ale kdyz se k idealum prida sveho druhu "loterie", tak se najednou motivace najde

Jinak jeste zduraznuju, ze v samotnemu projektu "minimalisticky sputnik" nevidim absolutne zadny prinos - a asi ma tim padem i nejmensi sance ziskat nejaky grant ci jiny zdroj financi pro start. Mikrosatelit s urcitymi funkcnimi prvky uz naproti tomu zajimavy je - ale stezi pro nej nadchneme napr. verejnost.

Ja si to opravdu predstavuji tak, ze jestli by se start vesel do 30 000 USD, tak se najdou zpusoby, jako ho v ceskych pomerech ufinancovat cestou daru/grantu/dotaci/sponzoringu/inzerce. Kdyz mohou sponzory najit napr. ruzni sportovci ... ?

Myslite, ze se nenajdou firmy, casopisy nebo organizace, ochotne zaplatit si logo, ktere pak umistime na makete i letove verzi mikrosatelitu - jehoz fotografie samozerejme budou volne k dispozici tisku ? Myslite, ze ten zajem bude uplne stejny u progresivniho novatorskeho projetku, jako u v podstate modelarske aktivity nekolika nadsencu - bez sebemensi sance necim prorazit ?

Berte to tak, ze solarni plachta je neco jako muj (a Alese Holuba, zrejme) "experiment", ci "uzitecny naklad" - a ze hledame vhodny "autonomni nosic", schopny tento experiment dopravit do vesmiru. Jinym "uzitecnym nakladem" bude fotoaparat/dalekohled. Zakladni minimalistickou kostru (energie, termoregulace

Jinak se priznavam, ze jsem nijak nepokrocil s objednavkou solarnich panelu - ale provadim ted realne testy) s zivostnosti a vlastnostmi komercne dostupnych NiMH A-A-A (tedy velmi lehkych) akumulatoru o pekne kapacite 850 mAh. Tyto akumulatory predstavuji zjevne daleko optimalnejsi konstrukci, nez A-A akumulatory - maji mene zbytecnych konstrukcnich casti, otazkou je pocet cyklu nabiti, pametovy efekt, a tak. Jde o akumulatory, ktere by se nemely zcela vybijet.

Jinou, mozna jeste lepsi moznosti, by mohlo byt pouziti Lithium IONovych baterii, zejmena tech do extremne lehkych mobilnich telefonu (s hmotnosti hodne pod 100g). V obou pripadech jde o zdroj energie vhodny i pro CubeSAT. (Je potreba uvedomit si, ze kosmicke technologie nas dnes obklopuji prakticky na kazdem kroku - jen je nekdo musi poslat do toho kosmu..;-) Baterie v mem mobilu dodava 3.7V (sic!) a ma kapacitu 840 mAh.

Rozhodnuti Li-ION vs. NiMH zavisi napr. na tepelne odolnosti obou typu baterii. Zahrivat by se nemely zadne baterie - zahrivani ale nevydrzi ani elektronika, takze sonda bude spis chlazena, nez nejak zvlast vyhrivana. Ciste teoreticky se znam s chemiky, kteri by me meli byt schopni otestovat zivostnost a chovani baterii napr. pri ochlazeni na teplotu kapalneho dusiku.

Ovsem mozna proste staci "opisovat" z dokumentace k jiz realizovanym druzicim a sondam...

Mezi prvni kroky by mj. melo patrit rozhodnuti, jestli napajeni na palube mikrosatelitu bude napr. 6V nebo 12V - pocitacova elektronika miva 5V, USB rozhrani taky definuje napajeni +5V - ovsem nevim, jak je na tom radiokomunikacni sekce ;-) Pak muzeme zadat stavbu obvodu pro stabilizaci napeti. Osobne me tahle kapitola zajima - jsem sice spatny bastlir a spatny elektrotechnik, ale zajimaji me ekologicke technologie a cokoliv se naucim, pujde pouzit ja nevim... treba pro letni dobijeni mobilniho telefonu ci vysilacky na dovolene (na pustem ostrove ;=), nebo ja nevim na co ;-)

Kdyz se rozhodneme pro napeti 5V, tak budeme mozna moci udelat dva nezavisle zdroje, a obvod pro prepinani mezi nimi. Ale podle me je to vcelku zbytecne - napeti ze solarnich panelu bude kolisat jen treba ve stihnu Zeme, behem manevrovani na obezne draze, a pokud bychom odleteli na drahu kolem Slunce, tak uz akumulatory prakticky nepotrebujeme.

Napajeci napeti je prvni rozhodnuti, ktere naprosto nezavisi na tom, jestli finalni hmotnosti bude 1 nebo 3 kg, jestli pujde o CubeSAT nebo GTO-piggyback-sat, apod.

Teprve az budeme znat hmotnost aspon treba energetickeho subsystemu tak bychom se meli rozhodovat, kolik hmotnosti pro uzitecne zatizeni (pohon...) nam zbude v podle zvolene celkove hmotnosti.

---

Marian Vana - 29/3/2004 - 13:50

citace:

---

citace:

---

Jinak se priznavam, ze jsem nijak nepokrocil s objednavkou solarnich panelu - ale provadim ted realne testy) s zivostnosti a vlastnostmi komercne dostupnych NiMH A-A-A (tedy velmi lehkych) akumulatoru o pekne kapacite 850 mAh. Tyto akumulatory predstavuji zjevne daleko optimalnejsi konstrukci, nez A-A akumulatory - maji mene zbytecnych konstrukcnich casti, otazkou je pocet cyklu nabiti, pametovy efekt, a tak. Jde o akumulatory, ktere by se nemely zcela vybijet.

Jinou, mozna jeste lepsi moznosti, by mohlo byt pouziti Lithium IONovych baterii, zejmena tech do extremne lehkych mobilnich telefonu (s hmotnosti hodne pod 100g). V obou pripadech jde o zdroj energie vhodny i pro CubeSAT. (Je potreba uvedomit si, ze kosmicke technologie nas dnes obklopuji prakticky na kazdem kroku - jen je nekdo musi poslat do toho kosmu..;-) Baterie v mem mobilu dodava 3.7V (sic!) a ma kapacitu 840 mAh.

Rozhodnuti Li-ION vs. NiMH zavisi napr. na tepelne odolnosti obou typu baterii. Zahrivat by se nemely zadne baterie - zahrivani ale nevydrzi ani elektronika, takze sonda bude spis chlazena, nez nejak zvlast vyhrivana. Ciste teoreticky se znam s chemiky, kteri by me meli byt schopni otestovat zivostnost a chovani baterii napr. pri ochlazeni na teplotu kapalneho dusiku.

Ovsem mozna proste staci "opisovat" z dokumentace k jiz realizovanym druzicim a sondam...

Mezi prvni kroky by mj. melo patrit rozhodnuti, jestli napajeni na palube mikrosatelitu bude napr. 6V nebo 12V - pocitacova elektronika miva 5V, USB rozhrani taky definuje napajeni +5V - ovsem nevim, jak je na tom radiokomunikacni sekce ;-) Pak muzeme zadat stavbu obvodu pro stabilizaci napeti. Osobne me tahle kapitola zajima - jsem sice spatny bastlir a spatny elektrotechnik, ale zajimaji me ekologicke technologie a cokoliv se naucim, pujde pouzit ja nevim... treba pro letni dobijeni mobilniho telefonu ci vysilacky na dovolene (na pustem ostrove ;=), nebo ja nevim na co ;-)

Kdyz se rozhodneme pro napeti 5V, tak budeme mozna moci udelat dva nezavisle zdroje, a obvod pro prepinani mezi nimi. Ale podle me je to vcelku zbytecne - napeti ze solarnich panelu bude kolisat jen treba ve stihnu Zeme, behem manevrovani na obezne draze, a pokud bychom odleteli na drahu kolem Slunce, tak uz akumulatory prakticky nepotrebujeme.

Napajeci napeti je prvni rozhodnuti, ktere naprosto nezavisi na tom, jestli finalni hmotnosti bude 1 nebo 3 kg, jestli pujde o CubeSAT nebo GTO-piggyback-sat, apod.

Teprve az budeme znat hmotnost aspon treba energetickeho subsystemu tak bychom se meli rozhodovat, kolik hmotnosti pro uzitecne zatizeni (pohon...) nam zbude v podle zvolene celkove hmotnosti.

---

V případě realizace projektu Cubesat budou muset být akumulátory možná úplně vybity před oddělením od mateřského tělesa. Je to jedna z podmínek uváděná v "Cubesat Design Specifications Document", ale tuto podmínku lze zřejmě i obejít jiným řešením.
Napětí ze slunečních článků by podle mne nemělo kolísat, resp. by mělo kolísat jen velmi nepatrně. Je to dáno velikostí difuzního napětí u polovodičů. Kolísat bude rozhodně velikost proudu (tvrdost zdroje) dodávaná slunečními články. Napětí ze slunečních článků by se ale mohlo měnit skokově tak jak se bude družice otáčet vůči Slunci. Proto si myslím že by se měly jednotlivé panely slunečních článků orientované vůči Slunci různými směry pospojovat paralelně. Sluneční články v jednom panelu budou orientovány vůči Slunci stejně a tudíž mohou být spojeny do série.
Co se týče hodnoty napájení na palubě družice, záleží to hodně i na výkonu použitém pro vysílání. Samotný komunikační obvod potřebuje typicky tak 3 volty napájení, ale koncový tranzistor při výkonu 2 Watty nebo větším by potřeboval alespoň 10-12 Volt napájení, např. tranzistor Phillips BFG591 pracuje v optimálním režimu s největší vybuditelností při napětí kolektor-emitor 12 Volt, napětí zdroje musí být tedy alespoň cca 16 Volt aby nám zesilovač slušně fungoval. Spokojíme-li se s vysílacím výkonem několika desetin wattu, je možné použít napájecí napětí nižší, v závislosti na použitém typu tranzistoru to může být i jen 5 až 8 Volt.
Každopádně si myslím že na palubě družice stejně bude muset být jeden (nebo dva) DC/DC měnič dodávající různá výstupní napětí pro různá zařízení na družici. Bude to hmotnostně i energeticky nejvýhodnější řešení.

---

admin - 29/3/2004 - 14:13

Proč ne rovnou Li-Pol baterie? Modeláři používají celou řadu Li-Pol baterií rozlišených především dle kapacity. Obecně není problém poskládat systém baterií o jakékoli kapacitě. Dnes už ne.

A choďte na http://projekt.kosmo.cz .
Už jenom proto, že tam ve skupině "sdružení" je první verze stanov a furt nikdo nic nepíše...

A taky vysloveně technické věci bych už raději řešil tam...

---

xChaos - 29/3/2004 - 16:16

citace:

---

A choďte na http://projekt.kosmo.cz .
Už jenom proto, že tam ve skupině "sdružení" je první verze stanov a furt nikdo nic nepíše...

---

V PHP projektu mi chybí odkaz na Create New User.

Co se tyče Li-ION, tak prostě já jsem holt kozument - sáhnu po první kosmické technologii, kterou mám v kapse :-) O Li-POL jsem neslyšel, modeláři jistě mají víc zkušeností. Teď jen je do toho projektu přilákat....

Ad Marián Vana a paralení zapojení: souhlasím, s tím napětím je to jasné, mělo mě to napadnout - a prosím také o komentář k moji automatické zpětnovazebné regulaci zavírání rozevřených slunečních článků: tzn. rozevírání ruční - když máme pocit, že míříme zády ke Slunci, vs. zavírání automatické, když to navigátoři zvořou.

---

admin - 29/3/2004 - 16:35

Bude. Až bude chvilka, tak tam přibude tato možnost. Ale klidně se dá obejít i bez toho. Stejne root musí určit práva uživatele.
Prozatím root zakládá konto na požádání.

Li-Pol si ale můžeš už asi rok koupit i do mobilu. Dokonce o tom uvažuju. Posun z 650mAh na 1300mAh se mi moooc zamlouvá...

---

Archimedes - 29/3/2004 - 17:28

xChaos: Naklapeni panelu je hezke, asi by i stalo za pokus, ale asi bych delal vyklapeci jen casti panelu (rekneme tak 1/4 z kazdeho). Tak by se overila funkcnost systemu, aniz by to pri jeho poruse vyrazneji ovlivnilo fungovani druzice. Zasadni otazka ale je, jak to provest mechanicky tak, aby energie vynalozena na preklopeni panelu nebyla vetsi, nez zisk ze zvetseni plochy panelu (tohle bude urcite dost zaviset na zpusobu a hlavne mire stabilizace druzice - pri rychle rotaci by panely porad "klapaly").

-----------

Poslal jsem na projekt.kosmo muj komentar k navrhu stanov.

---

xChaos - 29/3/2004 - 19:51

citace:

---

xChaos: Naklapeni panelu je hezke, asi by i stalo za pokus, ale asi bych delal vyklapeci jen casti panelu (rekneme tak 1/4 z kazdeho). Tak by se overila funkcnost systemu, aniz by to pri jeho poruse vyrazneji ovlivnilo fungovani druzice. Zasadni otazka ale je, jak to provest mechanicky tak, aby energie vynalozena na preklopeni panelu nebyla vetsi, nez zisk ze zvetseni plochy panelu (tohle bude urcite dost zaviset na zpusobu a hlavne mire stabilizace druzice - pri rychle rotaci by panely porad "klapaly").

---

To naklapeni panelu asi bylo spatne pochopeno. Rychlou rotaci nepredokladam, ale hlavne: vyklopeni v pripade vhodne orientace by bylo rucne, automaticke sklopeni v pripade poklesu napeti by samozrejme negovalo ten prvotni prikaz pro vyklopeni - proste druzice by sama od sebe nevyklapela nic, takze zadne klapani nehrozi. Vyklopeni by se konalo jednorazove, sklopeni by nastalo take jednorazove a pouze v pripade chyby v navigaci.

Vychazim s metafory skutecneho pozemskeho plachteni, kdy lod je postavena tak, ze pri chybnem maneveru ztrati rychlost, rozhoupe se, plachty se zacnou trepotat, apod. - ale diky tisicelete inzenyrske zkusenosti je vse vyvazene a odladene tak, ze (za predpokladu normalni sily vetru) se rozhodne lod neprevrati, nepotopi, apod. Slunecni plachtu bych tedy navrhl taky tak, aby se v pripade chybneho manevru nejak zurive neroztocila, nedoslo k poklesu napeti na slunecnich clancich, apod.

Jinak mam pocit, ze kdyz se neroztocime pri prvotnim vypusteni do prostoru (a k tomu je snad design CubeSAT uzpusobeny - jinak by to byly BallSAT, nebo tak neco), tak uz vlastne nebude sily, ktera by nas pak mohla nejak vyrazneji roztocit.

4 nezavisle stavitelne solarni plachty (prepinatelne treba jen mezi dvema polohami) by mely stacit k ziskani zcela libovolne orientace v prostoru, bez ohledu na počáteční orientaci.

Jako mechanická samoregulovatelná součást mi ještě napadá jedna blbost - a sice "tvarovatelná" anténa, která by v základním režimu byla všesměrová (vícesměrová), ale bylo by možné změnit její polohu vzhledem k reflektoru a změnit ji v ziskovější částečně směrovou (sektorovou); v případě že to povede ke ztrátě spojení, by se anténa opět vrátila do všesměrové polohy. Ale asi je po všech stránkách praktičtější vyvinout vícesměrové a směrové pojítko jako dva nezávislé systémy...

Jinak zatím jsem nepochopil, čemu je dobrý ten PHP projekt na projekt.kosmo.cz, oproti diskuznímu fóru. To jsou vždycky inovace - mailing list místo usenetu, pak web fórum místo mailing listu, icq a web fórum místo irc, a teď zase PHP fórum místo webového fóra. Já jsem si první úkol stanovil - objednat, zaplatit a demonstrovat solární panely - je to pravda to nejjednodušší z celého projektu :-)) a jsem teď jen zvědav, koho to bude bavit přepisovat z diskuzního fóra do PHP projektu - mě ne.

---

ROBO - 29/3/2004 - 21:06

Neznam presne podminky cube,ale kdyz ctu poslednich par prispevku tak zde popisujete tak trochu PDA,kdyz to dam dohromady tak dnes si muzes k PDA dokoupit nabijeci solarni články dále , do SD slotu uz mužeš zapnout 1,3 MB CCD Digi fotak, do CF slotu dáš WiFi nebo jinou kartu a máš vše hotovo(dale můžeš dokopit další aku.). Co vy na to ? Rekneme Cube 2 , ktrá bude mít v základě něco podobného ? . Děkuju za připomínky . Zdravim Zdravim

---

Marian Vana - 29/3/2004 - 22:05

Co se týče vyklápění slunečních panelů do tvaru kříže, proč ne. Možná tomu úplně nerozumím ale připadá mi jednodušší panely prostě jednou vyklopit a už je nikdy nezaklápět zpátky. Ať se družice na polární oběžné dráze jakkoliv otáčí vůči Slunci je velmi velká pravděpodobnost že na panely dopadne celkově vždy více slunečního záření když budou v rozloženém stavu.
K té tvarovatelné anténě, myslíte to tak že bude pevný reflektor a podélnou štěrbinou v něm lze vysouvat tyč s direktory antény a takto měnit zisk i směrovost antény? To by asi šlo, otázka je spolehlivost takového zařízení.

---

Anonym - 30/3/2004 - 07:31

Nejmene problemu zpusobi ty casti satelitu, ktere v nem nebudou.

---

ales - 30/3/2004 - 09:26

Do PHProjektu jsem včera doplnil rešerši QuakeSatu (k ostatním satelitům). Konstrukce QuakeSatu mě přesvědčila, že máme solidní šanci na úspěch a to i mým, xChaosovým a ROBOvým způsobem. Na QuakeSatu skoro vše prostě nakoupili a pak upravili. Rádio je Tekk T-Net Mini 960, modem je BayPac BP-96A, počítač je Prometheus (PC 104), 32MB RAM, 192MB Flash a běží na něm Linux. Říkám běží, protože tahle družice pořád dobře funguje (už skoro rok). Mimo jiné jsou tam i (jednorázově) vyklápěcí panely slunečních článků, se kterými nebyly žádné problémy. QuakeSat váží sice celkem cca 3kg, ale pořád je to CubeSat (trojkostka).

Pod dojmem QuakeSatu jsem už do PHProjektu dal základní návrh na vyhlášení mnou propagované soutěže na dodávku dílů satelitu (alespoň pro testování a další vývoj).

Pochopte mou motivaci. Podobně jako xChaos, bych do Bohdanče už rád přivezl něco konkrétního. Bez technických zkušeností mi ale v podstatě nezbývá jiná možnost, než se pokusit potřebné díly "nakoupit". Proto bych chtěl soutěž vyhlásit nejpozději příští týden. Zdá se, že do toho budu muset jít úplně sám, ale to mi nevadí (i když z toho nejsem nijak nadšen). Pokusím se ale ještě předtím od vás (ostatních čtenářů tohoto fóra) získat připomínky k zadání této soutěže. Dnes mi jde hlavně o technické otázky.

Jsou níže uvedené údaje realistické a smysluplné?

-----------------------------------
Díly: zdroj, rádio, řízení, foťák, pohon

Požadované minimální parametry dílů (pro získání plné odměny)
(na konci jsou vždy označeny plusy pro výběr nejlepší konstrukce):

Zdroj:
- fotovoltaické články min. 10 W (na Zemi) [10 ks panelů 10 x 10 cm]
- akumulátor s kapacitou min. 1000 mAh
- stabilizované napětí 12V/1A, 5V/2A, 3.8V/3A
- hmotnost max. 200 gramů
+ výkon, kapacita, nižší hmotnost, redundance
(parametry musí být předvedeny v reálu na poledním slunci)

Rádio:
- nekonfliktní frekvenční pásmo (nejlépe obvyklé radioamatérské)
- dosah min. 1000 km
- vysílací výkon min. 1 W, napájení 12 V nebo 5 V nebo 3.8 V
- radiomodem s rychlostí alespoň 9600 bd (s možností snížení rychlosti)
- sériový vstup/výstup (DB9)
- hmotnost max. 200 gramů
+ dosah, rychlost, nižší hmotnost, nižší spotřeba
(parametry musí být předvedeny v reálu včetně pozemního zařízení)

Řízení:
- programovatelný automat (jednočip, handheld, PC, ...)
- flash paměť min. 8 MB
- USB port (nebo mini USB port) pro připojení k PC, nebo foťáku (externí disk)
- 8 analogových vstupů, 8 digitálních vstupů, 4 silové výstupy (min. 200 mA)
- sériový vstup/výstup (DB9) pro konzoli (nebo radiomodem)
- spotřeba max. 1 W (průměrná), napájení 12 V nebo 5 V nebo 3.8 V
- hmotnost max. 200 gramů
+ paměť, počet I/O portů, nižší hmotnost, nižší spotřeba
(funkčnost musí být předvedena v reálu ve spojení s PC a/nebo foťákem [externí disk])

Foťák:
- digitální fotoaparát s pamětí min. 8 MB
- rozlišení alespoň 1024 x 768 bodů (800000 px)
- měnitelný úhel pohledu o 90° (zrcátko, kyvné uložení, nebo 2 přístroje)
- vstupy pro ovládání úhlu pohledu
- USB rozhraní pro přenos snímků i pro ovládání focení
- videosekvence 320 x 240 px / 10 fps
- spotřeba max. 1 W, napájení 12 V nebo 5 V nebo 3.8 V
- ovládací program pro PC
- hmotnost max. 200 gramů
- maximální akceptovatelná hmotnost je 500 gramů (odměna 1000,- Kč)
+ počet přístrojů, zoom, paměť, nižší hmotnost, nižší spotřeba
(parametry musí být předvedeny v reálu ve spojení s PC)

Pohon:
- nevýbušný, netoxický (sluneční plachta, elektrický motor [tether, iontový, ...])
- tah alespoň 0.5 mN (sluneční plachta nejméně 60 m2)
- ovládání tahu (alespoň stavy zap/vyp)
- doba funkce s plným tahem alespoň půl roku (180 dní)
- autonomní systém stabilizace (alespoň pasivní)
- rozměry max. 10 x 10 x 100 cm (ve složeném stavu)
- spotřeba max. 1 W (elektrický pohon musí mít svůj vlastní dostatečně silný zdroj)
- hmotnost max. 500 gramů (včetně zdroje energie a případně i pohonné látky)
+ rozměry, tah, manévrování, nižší hmotnost, lepší orientace a stabilizace
(parametry musí být předvedeny v reálu jakýmkoliv průkazným způsobem)
--------------------------------

Uvažuji ještě o oddělení samostatného bloku "stabilizace v prostoru", ale zatím nevím jak do toho.

Zdá se mi, že můj přístup je pro většinu čtenářů odrazující (nepřijatelný), ale prosím, zkuste se přes to přenést a připomínkovat to. Veškeré riziko nesu já, vy neriskujete prakticky nic.
[Upraveno 30.3.2004 poslal ales]

---

admin - 30/3/2004 - 11:40

Určitě do toho nepůjdš sám.
V průběhu dne se na návrh mrknu a když tak přihodím připomínky.

---

xChaos - 30/3/2004 - 11:50

Pokud je Aleš Holub ochoten "nakoupit" díly pro satelit, tak mu tleskám - a jsem od něj připraven nakupit na nějaké nevyužité ploše družice inzertní prostor pro Arachne Labs :-) (Konekonců, hi-tech firma by se přece měla zvidtelňovat sponozoringem hi-tech projektů - hokejisty ať si sponzorují pivovary a a hraní s autíčky tabákové koncerny...). (Na start to zatím asi stačit nebude - ale kdyby se to udělalo opravdu dobře...)

O QuakeSatu jsem nějak nic netušil, vypadá to skvěle - včetně toho Linuxu na palubě !

---

Wartex - 30/3/2004 - 13:21

I kdyz skutecne nemam vubec zadny volny cas, nedalo mi to a prozkoumal jsem technickou zpravu o QuakeSatu. Musim rict, ze to na me udelalo velmi dobry dojem, nikdy bych neveril, ze takhle poskladana vec muze smysluplne nahore fungovat.

No nic, asi jsem se mylil, vypada to, ze 650km polarni sun-synchronni orbit skutecne dovoluje preziti COTS komponentu. Tim jsou samozrejme vyvraceny nektere me drivejsi namitky.

Beru tedy za overene, ze PC104, komercne dostupny modem a transceiver/receiver muzou dohromady fungovat.

---

Archimedes - 30/3/2004 - 13:45

IMHO neni dobre projekt timhle zpusobem uspechavat, jen aby se bylo v Bohdanci s cim pochlubit. Zvlast ve chvili, kdy jsme se jeste uplne neshodli, CO bude cilem prvniho satelitu. Samozrejme pokud z toho chce Ales Holub udelat "svoji" akci, tento problem pada...

Nicmene technicke detaily pripominkovat muzu.

-----------------------------------

Chybi uvedeni pozadovanych rozmeru - abychom se do CubeSatu vesli.
U vsech soucastek musi byt zadana provozni teplota (kdyz strelim od boku, rozsah -30 az +60 st.C. nebo vetsi) a schopnost pracovat ve vakuu (odplynovani, kondenzace atp.). Vse by navic melo byt odolne vuci chybam, kratkodobym zkratum apod. Ze to bude chodit pekne v suchu na slunicku neznamena, ze jde vhodny system, to bychom mohli systemy rovnou kupovat nekde u tintongu na trznici.

>Zdroj

> - akumulátor s kapacitou min. 1000 mAh

Dalsi podminkou by mel byt stanoveny minimalni pocet nabijecich/vybijecich cyklu pri rekneme 95% nabiti (=pozadavek na minimalni pametovy efekt)

> (parametry musí být předvedeny v reálu na poledním slunci)

Tam pak musi byt proveden prepocet na intenzitu zareni.

Nutna je odolnost vuci UV zareni (napr. pri pokryti panelu pruhlednym plastem nebo nekterymi typy ochrannych vrstev muze nastat problem)


>Rádio:

Byl bych rozhodne pro radia DVE, nezavisla. Jedno jako radiomajak (jednou za 10-20 sekund by pipnul a popripade predal nejzakladnejsi udaje (rekneme 20 bajtu)) a druhe obousmerne komunikacni.

Je taky myslim potreba zadat, jak dulezita bude smerovost, coz souvisi se stabilizaci.

>- dosah min. 1000 km

1000km je malo, omezuje pri vysce drahy 600 km kontakt prakticky jen na prelety blizko pozorvaciho mista. Zadal bych 2000km.

Jak ho overit? (signal se sice da umele zeslabit a tak nasimulovat vzdalenost, ale protoze to neni uplne totez kvuli ruseni a sumu, teoreticky by mel system zvladnout dosah alespon dvojnasobku pozadovaneho v praxi, tj. na zemi by mel predvest simulovany dosah 4000km (pro dany typ anteny na zemi))

>- radiomodem s rychlostí alespoň 9600 bd (s možností snížení rychlosti)

IMHO by 1200bd stacilo, prinejmensim pro telemetrii. Pro obrazky je to pochopitelne malo.

> (parametry musí být předvedeny v reálu včetně pozemního zařízení)

Viz vyse.

>Řízení:
>- flash paměť min. 8 MB

Myslim, ze by stacilo mene, zavisi na pouzitem systemu.

>- 8 analogových vstupů, 8 digitálních vstupů, 4 silové výstupy (min. 200 mA)
>- spotřeba max. 1 W (průměrná), napájení 12 V nebo 5 V nebo 3.8 V

Musi byt zadana i spotreba maximalni, pro stanoveni prumerne spotreby (kvuli akumulatorum) musi byt zadano %casu, kdy pracuji silove vystupy (akumulatory, tepelna zatez).

>Foťák:
>- digitální fotoaparát s pamětí min. 8 MB
>- rozlišení alespoň 1024 x 768 bodů (800000 px)

Myslim, ze i obycejna VGA nebo 320x240 by stacilo.

Je ale nutne pozadovat softwarove menitelne parametry expozice (automatika jednoduchych aparatu stoji obvykle za starou belu, natoz pri fotografovani z vesmiru (extremne kontrastni nebo naopak prakticky prazdne zabery)).

>- měnitelný úhel pohledu o 90° (zrcátko, kyvné uložení, nebo 2 přístroje)

IMHO netreba, zbytecna komplikace konstrukce, naopak mi chybi zadani optickych parametru (zorne pole, resp horizontalni rozliseni km/pixel z dane vysky).

Dulezita je schopnost prezit delsi vystaveni primo do Slunce (nutno asi zkouset s nejakym koncentratorem zareni, abychom dosahli realne tepelne zateze)

Chovani a zivotnost optiky v kosmickych podminkach (kondenzace par a plynu, ktere se z materialu uvlonuji ve vakuu, UV zareni)

>- videosekvence 320 x 240 px / 10 fps

Na tom bych rozhodne netrval.

>Pohon:
>- nevýbušný, netoxický (sluneční plachta, elektrický motor [tether, iontový, ...])

Pozadovat moznost restartu!
Typ pohonu je natolik dulezita vec, ze ovlivni zbytek konstrukce, nepripada mi moudre i TYP pohonu vybirat az soutezi. Navic vyvoj pohonu je financne asi nejnarocnejsi, tady by odmena musela byt HODNE vysoka.

>- tah alespoň 0.5 mN (sluneční plachta nejméně 60 m2)

Dulezity neni ani tak tah, jako spis dosazitelne dV.

Plachta 60m^2 je IMHO uz HODNE velka, pokud to ma viset na kostce s hranou 10 cm.

>- doba funkce s plným tahem alespoň půl roku (180 dní)

Viz vyse, podstatne je dV.

>- rozměry max. 10 x 10 x 100 cm (ve složeném stavu)

100???

> (parametry musí být předvedeny v reálu jakýmkoliv průkazným způsobem)

To treba u plachty bude dost problem

>Uvažuji ještě o oddělení samostatného bloku "stabilizace v prostoru", ale zatím nevím jak do toho.

Stabilizace v prostoru velmi souvisi s tim, co ma druzice umet. I bez stabilizace se da komunikovat, do jiste miry fotit. S rotaci se da pouzit reaktivni motorek, nektere typy plachty. Pro lepsi fotografovani je zas potreba stabilizace uplna, stejne jako pro nektere typy plachty. Pohon napr. tetherem zas cast stabilizace muze zajistit automaticky atd.

>Zdá se mi, že můj přístup je pro většinu čtenářů odrazující
> (nepřijatelný), ale prosím, zkuste se přes to přenést a
>připomínkovat to.
>Veškeré riziko nesu já, vy neriskujete prakticky nic.

Financni riziko mozna (zatim) neneseme, ale bud to bude "one man show" nebo kolektivni dilo.

---

ales - 30/3/2004 - 18:02

Díky Archimedovi za technické připomínky. Zvážím, co a jak z toho zapracuji do návrhu.

Ještě musím upřesnit svou motivaci k této akci. Ze svého pohledu už nemám na co čekat, protože už nemám jak konkrétně přispět. Stále se domnívám, že co nejdříve je třeba se pokusit získat vhodné (další) lidi. Toto je můj pokus, jak toho dosáhnout. Navíc (kromě kontaktů) mám při takovéto akci možnost získat i základní zařízení pro další vývoj. Tak proč toho nevyužít? Nechci projekt zbytečně uspěchávat, ale nechci také zbytečně otálet. Nikdy si nebudeme zcela jisti, že už jsme dostatečně připraveni.

Znovu připomínám, že mou hlavní snahou je zjistit "jak UPRAVIT běžná pozemská zařízení, aby dobře fungovala i v kosmu?". Proto zatím do požadavků nedávám moc "kosmických" parametrů (pokud možno) a spíš mi jde o to, aby to fungovalo na Zemi (a mohli jsme to začít UPRAVOVAT pro použití v kosmu). Nechci se zatím nechat omezovat ani rozměrovými parametry CubeSatu. Jde mi o nízkou cenu za start, a k tomu je třeba hlavně nízká hmotnost. Proto jenom tu (hmotnost) mám v návrhu "kosmickou" (tedy velmi nízkou).

Akcí "nákup" chci projekt spíš nastartovat, než dokončit. Počítám s tím, že teprve pak začne ten opravdový vývoj, ovšem s tím, že pak už možná budeme mít v týmu více schopných lidí a snad dokonce i reálná zařízení pro testování, úpravy a experimenty. Takovýto pokus prostě musím udělat, ať bude výsledek jakýkoliv.

---

Archimedes - 30/3/2004 - 20:26

Asi jsme si predtim trochu nerozumeli, s "naborovou" akci v Bohdanci souhlasim. Bude rozhodne dobre, pokud v te dobe uz bude nejaka ucelenejsi predstava o pozadavcich do souteze hotova (jsou na to dva mesice) aby (napriklad) v Bohdanci mohla projit prvni "oponenturou" Myslim ale, ze zcela presne pozadavky budou jasne az pote. I kdyz mozna se pletu a budeme je schopni dat dohromady uz ted (tedy cca do mesice az dvou).

---

ales - 1/4/2004 - 12:39

Bohužel si zřejmě pořád nerozumíme, Archimede. Nechci v Bohdanči dělat "náborovou" akci, ale přivézt tam výsledky "naborové" akce zvané "soutěž" nebo raději "inzerát". Několikatýdenní akce "inzerát" je můj pokus, jak oslovit, zaujmout a motivovat co nejschopnější lidí k účasti na projektu. Samotný "nákup" komponent je pořád myšlen spíš jako "průzkum situace", než součást "vývoje".

V projektu "družice" předběžně počítám s těmito fázemi:
- "příprava" (průzkum situace, formování týmu, pořízení základního technického vybavení, stanovení cíle a postupu vývoje)
- "vývoj" (stavba, testování a úpravy komponent i celku)
- "využití" (start do kosmu a provoz, nebo využití komponent v jiných pozemských projektech)

Akci "inzerát" chci tedy podniknout ještě v rámci fáze "připrava" projektu. Podle výsledků této akce si můžeme například upřesnit cíl projektu i jeho další postup.

Rozhodl jsem se, že v této fázi budu v "inzerátu" žádat převážně "pozemské" parametry, takže z těch Archimedovo "kosmických" (CubeSatových) zatím použiji jen požadavek na "restartovatelnost" pohonu. Ostatní požadované parametry mohou být dosaženy dalším vývojem (úpravami).

Uzávěrku "přihlášek" bych chtěl dát na 27.5.2004 s tím, že v sobotu 29.5.2004 v Bohdanči budou přihlášení účastníci moci prezentovat své nabídky a předvést svá zařízení v chodu, případně zde může být uzavřen "nákup" komponent.

Je samozřejmě možné, že akce "inzerát" skončí naprostým neúpěchem (tedy bez nových kontaktů i bez komponent). V takovém případě bude výsledkem tohoto "experimentu" zjištění, že se na to musí nějak jinak. I to může být užitečné :-)

V akci "inzerát" se nyní ještě ptám na tyto (organizační) věci:
- mám inzerát podat jen za sebe, nebo se do toho chcete "namočit" ještě někdo (veřejně)?
- pomůžete mi někdo při distribuci "inzerátu" po českém Internetu a případně i médiích?
- pomůžete mi někdo při hodnocení nabídek? (samozřejmě pokud vůbec nějaké dojdou)

---

admin - 1/4/2004 - 12:48

Klidně do toho namoč i mě. Ale raději bych ten inzerát. Je to jistější. Jenom nevím, jestli nestanovit cenu nějak jinak...

Zkusím někoho ukecat na bannery, ale je potřeba udělat slušnou stránku. Uděláš ji?

---

Wartex - 1/4/2004 - 14:43

Vitam cokoliv, co nas posune dopredu, i kdyby to mel byt "inzerat".
Mohu pomoci s hodnocenim nabidek, pokud nejake budou.

Trochu mi chybi definice veleni, obavam se vzniku izolovanych ostruvku.

Zrejme jsem v nazoru, ze je vse nutno nejprve zhruba odhadnout na zaklade znalosti, pak nasimulovat a teprve potom myslet na nejakou stavbu, osamocen. Priklad QuakeSatu je evidentne prilis lakavy.

Budu cely proces sledovat a pokud bude k uzitku moje pomoc, rad pomohu, v mezich casovych moznosti (dvojcata na krku )

---

xChaos - 1/4/2004 - 15:51

Takže máme myslím všichni jasno, co se v Bohdanči chystá: prezentace projektu s jasnými specifikacemi a hledání dodavatelů/sponzorů - nikoliv prezentace prvotní myšlenky a nábor projektantů.

A já se opět hlásím se svojí oblíbenou základoškolskou matematikou ;-)

Oplachtění 60 m^2 by se nejlépe dalo upořádat jako soustava čtyrech 15 m^2 plachet, přičemž každá z plachet bude mít vlastní nafukovací "stěžeň" a ráhno" a postačí možnost natáčení v rozsahu 90 stupňů. (Jak už jsem psal, nezávislé natáčení 4 plachet je zcela postačující pro libovolný (složený) manévr podél libovolné osy - tzn. v případě, že vsadíme na oplachtění, tak kamera možná ani nepotřebuje naklápěcí zrcátko (ovšem stejně asi potřebuje nezávislou clonu, například zpětnovazební, která ji při nadměrném osvětlení zakryje - tzn. takovou clonu asi lze zkombinovat s tím zrcátkem a zpětnou vazbu implementovat softwarově)

Přímo se nabízí tvar plachty v podobě rovnorameného trojúhelníka o výšce cca 4m a základně cca 7.5m. (Rozložená sluneční plachetnice tedy zhruba zabere čtverec 8x8m.)

Můžeme diskutovat, zda je výhodnější "stěžeň" a "ráhno" pojmout jako vyztužení výšky a základny trojúhelníka, nebo jestli zpevnit raději obě odvěsny (už chápete, proč je sluneční plachetnice "základoškolská" matematika ? ;-), případně jestli by se nevyplatilo různých nafukovacích "mikrožeber" do plachty zapustit víc.

Zajímalo by mě, co vedlo stavitele Cosmos-1 ke koncpci, kdy "stěžněm" plachty je evidentně jedna ze stran trojúhelníka. Já bych asi intuitivně nafukovací "stěžeň" umístil symetricky, aby na něj (a na ráhna) případné torzní síly při natáčení plachty (jakkoliv budou slabé) působily symetricky, a aby bylo otáčení co nejméně energeticky náročné

Možná to chce to minimalizovat "šířku plachty", vzhledem k délce - ale to už do značné místy závisí na vlastnostech použitého materiálu a vlastnostech "nafouknutých" trubic z tohoto materiálu - jestli budou odolnější spíše vůči torzi, nebo spíše vůči ohybu.

Každopádně rozbalení a natáčení makety nafukovací plachty měřítku 1:10 nebo 1:20 by mělo jít demonstrovat v běžných vývěvách. A myslím, že demonstrace rozbalení plachty v letové velikosti by neměla být mimo naše možnosti...

Nejsou mi jasné zmínky o chování plachty v případě jejího elektrostatického nabití. Dalo by se to možná potenciálně využít, ale pokud dám přednost mechanickému natáčení... jsem naopk schopen zabránit tomu, aby se na plachtě vytvořil elektrický náboj ?

---

Marian - 1/4/2004 - 21:56

Quote:
Uzávěrku "přihlášek" bych chtěl dát na 27.5.2004 s tím, že v sobotu 29.5.2004 v Bohdanči budou přihlášení účastníci moci prezentovat své nabídky a předvést svá zařízení v chodu, případně zde může být uzavřen "nákup" komponent.

Myslím že je to velmi dobré řešení vypsat soutěž na dodávku jednotlivých dílů pro satelit. Akce inzerát se mi zdá ale přeci jen trochu uspěchaná z následujících důvodů:
1/ předvést svá zařízení v chodu v Bohdanči stihnou zřejmě jen ti jednotlivci nebo týmy které zařízení někde koupí nebo již hotové zařízení mírně upraví. Dva měsíce je zatraceně málo času na seriozní vývoj čehokoliv.
2/ Takováto koupená nebo upravená zařízení, která jsou běžně komerčně dostupná a relativně laciná mohou celou družici řádně prodražit. Především tím že svou vlastní hmotností zaberou místo jiným zařízením která by na družici mohla rovněž být.
Kromě toho rádio které lze koupit za několik tisíc Kč není zase až tak levné. Vývoj zařízení "na míru" pro družici bude sice výrazně dražší, ale cena materiálu takového zařízení pro jednu družici bude určitě nižší.

---

Wartex - 1/4/2004 - 21:57

citace:

---

Můžeme diskutovat, zda je výhodnější "stěžeň" a "ráhno" pojmout jako vyztužení výšky ...

---

Ja bych tedy radeji nejdriv diskutoval, zda vubec plachta ano ci ne. Tak nejak mi nepripada v tuto chvili spravne rozebirat, kolik metru ctverecnich a zda to bude slunecni trojsteznik nebo jachta.

citace:

---

Nejsou mi jasné zmínky o chování plachty v případě jejího elektrostatického nabití. Dalo by se to možná potenciálně využít, ale pokud dám přednost mechanickému natáčení... jsem naopk schopen zabránit tomu, aby se na plachtě vytvořil elektrický náboj ?

---

Samotny naboj leda koronou z nejakych "hromosvodovych jehel".

---

Marian - 1/4/2004 - 22:11

citace:

---

Nejsou mi jasné zmínky o chování plachty v případě jejího elektrostatického nabití. Dalo by se to možná potenciálně využít, ale pokud dám přednost mechanickému natáčení... jsem naopk schopen zabránit tomu, aby se na plachtě vytvořil elektrický náboj ?

---

Na pokovené plachtě se vytvoří náboj vždy, a bude mít různou velikost na různých místech plachty. Otázkou velikosti náboje na družici respektive jejího potenciálu vůči okolní plazmě se zabývá např. dnes již klasická práce autorů L.W.Parkera a B.L. Murphyho: Potential Buildup on an Electron-Emitting Ionospheric Satellite, Jornal of Geophysical Research, Vol. 72, No.5, March 1967. Z výpočtů tam uváděných je zřejmé že rozdíl potenciálů družice a okolní plazmy může v případě Vámi uváděné plachty činit několik desítek volt, maximálně asi sto Volt. V případě že součástí družice bude kromě plachty i iontový motor nebo zdroj elektronů může vzrůst rozdíl potenciálů až na desítky, možná stovky kilovolt v závislosti na velikosti proudu.

---

Archimedes - 1/4/2004 - 22:31

Souhlasim s Wartexem i Marianem Vanou.
Do Bohdance je prilis malo casu. I kdyby byla akce vyhlasena uz rekneme do tydne a behem dalsiho tydne az dvou se vyzva dostala ke spravnym lidem, vyvoj vzdycky nejaky cas trva a nemuzeme od lidi chtit zazraky na plny uvazek. Nektere systemy se sice zrejme daji vyvinout pomerne rycle, ale kolotoc navrh-stavba-testovani-upravy-testovani proste nejaky cas trva. Sest tydnu pri praci po vecerech je IMHO pro stavbu spolehliveho radia nebo ridiciho pocitace (vc.zakladniho software) zatracene malo. Navic mi jeste ani pozadavky na systemy zdaleka nepripadaji domyslene, a to ani v pripdade, ze maji byt primarne navrzeny pro "pozemni" podminky.

Co si naopak myslim, ze by se udelat mohlo (a asi melo) je vyhlaseni "burzy napadu". Tady na foru se uz trochu zaciname tocit v kruhu, mame par stycnych bodu, ale kazdy ma svou vice ci mene urcitou predstavu a hlavni postoje a argumenty uz jsme si asi vsichni rekli. Proto si myslim, ze je cas pritahnout do diskuze co nejvic lidi, abychom mohli spolecne dojasnit koncepcni otazky (napr. program mise i technicke detaily. Pokud bude nekdo uz ted behem kratke doby dodat i nejaky skutecny existujici system nebo neco, z ceho pujde odvodit, bude to samozrejme velke plus

---

Archimedes - 1/4/2004 - 23:01

Takovy maly navrh k programu mise:

Vcera jsem se shodou okolnosti (po prednasce o polarnich zarich) dal na chvili do reci se Zdenkem Nemeckem, coz je jeden z lidi, kteri se podileji na projektech Magion. Napadlo me, jestli by nestalo za to, pokud uz budeme delat druzici, vynest i nejake vedecke zarizeni? At jako CubeSat nebo jako miniprivazek na GTO se bude druzice porad pohybovat v ionosfere/magnetosfere. Ve zkoumani techto vrstev atmosfery maji nasi odbornici velkou tradici a mohlo by jim byt vhod umistit na druzici (byt amaterskou) nejake sve cidlo. Mohlo by to byt uzitecne pro ne (data, testy) i pro nas (zkusenosti, podpora).

Co na to rikate? Je to je navrh, ale pokud budete pro, muzu se zkusit poptat

---

admin - 2/4/2004 - 00:11

To ses měl poptat hned.

Inzerát: já bych to klidně rozjel. Vadí, že to v Bohdanči nebude hotové? Že to bude polotovar? Já myslim, že ne...

Základní stavební kameny bych definoval podobně jako Aleš a myslím, že tam toho už k vymýšlení moc není. Snad jen u pohonu. Ale úpřimně řečeno nedovedu si představit, že hned první naše nanosonda bude vůbec mít pohon.

Na http://projekt.kosmo.cz jsem dal před několika dny (krom stanov) i CubeSail.doc, aby existoval soubor popisující aktuální stav. Krom toho je to můj názor na "postup prací". Zatím žádné odezvy krom Aleše. Po přečtení je jasné jak si to představuji...

---

ales - 2/4/2004 - 07:10

Chápu obavy o relativně krátký termín, ale já chci prostě prověřit, jestli mnou uvažované komponenty už někdo nemá hotové (kromě pohonu samozřejmě). Abychom nemuseli pracně "vyvíjet" něco, co jiným lidem třeba už dlouho "leží v šuplíku".

Navrhované ceny komponent (mnou nabízené) zřejmě ještě trochu snížím, abych místo šikovných lidí nepřitáhl nějaké překupníky se součástkami. Ze stejného důvodu se snažím v požadavcích na komponenty vždy uvést něco, co se nedá jen tak koupit vcelku, ale je to obecně použitelné, je to v silách amatérů a nám by se to mohlo hodit (např. kombinace fotovoltaika/akumulátor/zdroj, rádio/modem, počítač/speciální_vstupy a foťák/ovládání_směru_pohledu).

Počítám s tím, že do "inzerátu" uvedu i možnost, přihlásit se do akce i jen s "nápadem", "návrhem" nebo "projektem". Sice bez možnosti získat bezprostřední finanční odměnu, ale s možností zapojit se do další práce na projektu.

Kromě plné (dlouhé) verze "inzerátu" bych chtěl připravit i krátký text (s odkazem na www.kosmo.cz), použitelný v tištěných inzertních novinách, článek pro zveřejnění na relevantních (amatérských) webech (radioamatéři, modeláři, robotici, astronomové, ...) a pokud možno i reklamní banner (není tu někdo, kdo by ho dokázal udělat kvalitně). Smyslem je oslovit maximální množství potenciálních zájemců a případných budoucích spolupracovníků.

Přes víkend se pokusím připravit speciální webovou stránku se základními informacemi o záměrech projektu, seznamem stávajících aktivních členů týmu a následně i s plným textem "inzerátu". Nejzazší termín pro zveřejnění "inzerátu" jsem si dal na 7.4.2004.

S Archimedovým návrhem na možné umístění profesionálního experimentu samozřejmě nadšeně souhlasím, jen se obávám, zda zatím neprodáváme "zajíce v pytli". Můžeme zatím nabídnout jen velmi nejistý záměr a nic opravdu reálného. Pokud by to ale někomu z profesionálů stačilo, tak proč ne?

---

Marian Vana - 3/4/2004 - 20:57

Věřím že nezůstane jen u záměru. Tu možnost umístit na družici nějaké vědecké minizařízení bych určitě poptal.
No a co se týče soutěže vyhlášené Alešem Holubem, musím říct že mi to zatím nějak nesedí. Případní zájemci o účast se jistě budou ptát na podrobnější informace k jednotlivým zařízením protože z toho zadání je spousta věcí nejasných. A jak jim může být odpovězeno když zatím není jasné co bude na družici, jak bude velká (hmotná), co se bude zkoumat a zkoušet atd. Nebo se mýlím a je to jasné? Nenaštvou se akorát někteří vážní zájemci když budou něco vyvíjet nebo kupovat a pak zjistí že je to vlastně k ničemu a že všechno bude jinak?
Něco tady již zmiňoval Archimedes, mne samotného by například zajímalo jak je to v zadání ke zdroji myšleno s tím akumulátorem, kapacita 1000mAh ale při jakém napětí? Jak dlouho má zdroj fungovat ve stínu Země bez osvětlení Sluncem, v jakém teplotním rozsahu, jaká má být účinnost zdroje - množství vyzařovaného tepla bude mít velký vliv na teplotní poměry v družici. Napětí zdroje 12V, 5V, 3.8V - má mít zdroj všechna tato napětí nebo jen jedno z nich. Udávané velikosti proudu u zdroje - jsou to trvalé maximální hodnoty nebo špičkové.
K tomu rádiu bych chtěl hlavně vědět zda udávaný výkon 1Watt je výkon do antény nebo z antény (ERP, EIRP). Hmotnost je myšlena včetně antény?
Foťák - k čemu bude sloužit? Snímkování Země, oblohy, nebo družice. Mělo by být zadáno více parametrů třeba k optice, jaký má být třeba průměr objektivu - na tom závisí rozlišovací schopnost a schopnost rozlišit objekty s malou svítivostí (magnitudou), atd.

---

Indi - 3/4/2004 - 21:08

Myslíte, že vaši aktivitu nesledují ostatní zájmové skupiny? Jste na omylu, zastupuji zatím ne tak početnou skupinu zajímajicí se o široké spektrum vědy.
K vašemu projektu určitě budeme mít pár připomínek a kolikrát zde prolítl i nápad.
Třeba dáme nějaký nový zajímavý směr.
Zatím jsem plně vytížen, ale pokusím se v co nejkradší době přispět i naším kouskem do skládanky.

S pozdravem Indi

Hodně štěstí

---

ales - 4/4/2004 - 18:23

Do PHProjektu jsem dal poslední verzi různých forem inzerátu (už tomu neříkám soutěž) a propagačního článku. Můžete to ještě připomínkovat před plánovaným úterním spuštěním. Nedívejte se ale, prosím, na zadané parametry dílů příliš detailně a doslovně. Berte to spíš tak, že se chci s potenciálními dodavateli poradit, jaké parametry jsou pro nás potřebné (podobně, jako si při nákupu televize můžeme nechat poradit od odborníků).

Na http://mek.kosmo.cz/zajmy/projekty/nanosat/ jsem také dal základní verzi veřejné stránky projektu. Jsou tam zatím samozřejmě hodně znát moje názory, ale i tuto stránku můžete připomínkovat a věřím, že nalezneme formulace, přijatelné pro většinu členů týmu.

---

Indi - 4/4/2004 - 20:45

Aleši:
Promiň, ale na tu stránku co jsi uvedl se nemohu nějak dostat.
Mrkni na to jestli je vše OK.

Dík Indi

---

xChaos - 4/4/2004 - 23:06

citace:

---

Na http://mek.kosmo.cz/zajmy/projekty/nanosat/ jsem také dal základní verzi veřejné stránky projektu.

---

Tedy... "xChaos (hlavní inspirátor pokusu o reálnou stavbu)".. óóóó, děkuji, to si snad ani nezasloužím po pravdě řečeno, já bych si bez všech informací které jsem získal tady na kosmo.cz a bez fascinace množstvím kosmonautického know-how, které tady očividně "visí ve vzduchu" netroufal něco podobného navrhnout. Je pravda, že fasinace solárním plachtěním pochází ze zdrojů mimo kosmo.cz a má u mě hlubší kořeny (dá se říct, že jde možná až o "mystické vytržení" touto myšlenkou, ale to bych tady neměl přiznávat :-)

Zatímco na základní myšlence nanosatelitu se všichni shodnou, tak se solární plachtou tu všichni kromě mě a Aleše Holuba trochu váhají. Nedůvěra k něčemu, co zatím nebylo vyzkoušeno, je samozřejmá - ale na druhou stranu, nemáte pocit, že u nevýbušného netoxického a energeticky nenáročného pohonu v podstatě není co ztratit? Pokud systém selže, neměl by ohrozit činnost ostatních subsystémů. Pokud neselže, můžeme se za několik měsíců až roků akcelerace těšit na podobný výhled z naší nanodružice, jaký měli kosmonauti letící k Měsíci...

Když to nebude fungovat, mohou se z našeho nezdaru poučit konstruktéři dalších slunečních plachet... když nám nebude fungovat něco, co jiným před námi už fungovalo, tak po nás myslím neštěkne ani pes.

Mimochodem, jakousi rozkládací anténu "AstroMesh" učenou pro přímou komunikaci s mobilními zažízeními teď tuším otestovali Japonci... rozložení nějaké ultralehké samonosné konstrukce v kosmu není nic nového...

---

xChaos - 4/4/2004 - 23:39

citace:

---

Z výpočtů tam uváděných je zřejmé že rozdíl potenciálů družice a okolní plazmy může v případě Vámi uváděné plachty činit několik desítek volt, maximálně asi sto Volt. V případě že součástí družice bude kromě plachty i iontový motor nebo zdroj elektronů může vzrůst rozdíl potenciálů až na desítky, možná stovky kilovolt v závislosti na velikosti proudu.

---

Tohle nevypadá dobře. Aleš Holub se zmiňoval o tendenci listů plachty zkroutit se vlivem elektrostatického náboje.... špatné by bylo, kdyby křehká nafukovací plachta měla tendenci vlivem nahromaděného náboje "zvrtulovatět" - tzn. i v případě snahy o odlišný úhel protilehlých listů a tím pádem při snaze o změně orientace družice by se protilehlé plachty mohly snažit udržet v jedné rovině.

Ještě horší by byla snaha plachty uspořádat se do roviny v případě předpokládaných čtyřech nezávislých listů plachty. To by efektivně znemožnilo vytvoření jakéhokoliv tahu... v případě pouhých dvou listů je rovnoběžné uspořádání sice vyhovující - ale zase nemáme k dispozici žádnou možnost manévrování a korekcí nevyhnutelných asymetrií v tahu...

Tzn. kvůli té elektrostatice to zase začíná vypadat, že vhodnější než "maltský kříž" (čtyři trojúhelníky) budou spíše čtyři víceméně konstatně široké stuhy - a nebo přeci jen trojúhelníky, ale na nějakých tenkých "tykadlech", dlouhých alespoň několik metrů.

Síla působící mezi dvěma stejnými elektrickými náboji ve vzdálenosti několik metrů... sakra, zase středoškolská fyzika.. ;-)

Galvanické propojení všch součástí družice by pak mělo zabránit jakémukoliv škodlivému působení toho elektrického náboje nebo výbojům mezi jednotlivými částmi družice.

Ještě k těm tykadlum... po pravdě řečeno, značné konstrukční výhody by mohla skýtat koncepce plachty ve tvaru čtyřech "plácaček na mouchy" v co největší vzdálenosti od sebe i od těžiště družic. Čím dále budou těžiště jednotlivých plachet od těžiště družice, tím rychleji se bude družice schopná natočit... pro 4x15 m^2 činí poloměr kruhové plácačky jen asi 2.2m - což by se i v pozemským podmínkách učitě lépe vyrábělo a testovalo, než nějaké mnohametrové stuhy...

Mírné "prohnutí" samonafukovacích "přetlakových" konstrukcí "stopek" či "stěžňů" by šlo řešit "náklonem do protivětru" - jesliže těch 0.0nic mN tlaku slunečních paprsků ohne naše éterické desetimetrové tykadlo třeba o 10 stupňů, mělo by pro optimalizaci tahu stačit natočit o těch 10 stupňů "proti větru" (proti Slunci). Pokud už mírný ohyb na rozdíl od té stuhy nebude problém, tak můžeme tykadla protáhnout na několik metrů a vyrušit tak vliv elektrostatiky. Dva stupně volnosti u každé plácačky by pak už plně řešily otázku manévrování.

Tedy, přeci jen to bude čtyřstěžník - čtyřlístek :-) Myslím je na čase dodat nějaké přesvědčivé nákresy... jinak experiment "plachta" nakonec ani neprosadím na palubu...

Jo.. a s lidmi okolo družic Magion a Mimosa bych se ale přesto rád sešel, řeknu vám...

---

Archimedes - 5/4/2004 - 02:04

citace:

---

No a co se týče soutěže vyhlášené Alešem Holubem, musím říct že mi to zatím nějak nesedí. Případní zájemci o účast se jistě budou ptát na podrobnější informace k jednotlivým zařízením protože z toho zadání je spousta věcí nejasných. A jak jim může být odpovězeno když zatím není jasné co bude na družici, jak bude velká (hmotná), co se bude zkoumat a zkoušet atd. Nebo se mýlím a je to jasné? Nenaštvou se akorát někteří vážní zájemci když budou něco vyvíjet nebo kupovat a pak zjistí že je to vlastně k ničemu a že všechno bude jinak?

---

Podobny pocit to budi i ve mne. Ales Holub se proste rozhodl, ze v Bohdanci nutne musi mit neco v ruce, a tak to ve stredu spusti a basta, i kdyby trakare padaly...;| Nebo se mylim?

Ale budiz. Je nutne si vsak uvedomit, ze ani pro technologickou druzici sami nemame ujasneny ani tak zakladni parametry jako drahu, na kterou by mela byt vypustena (a napr. pro radio je rozdil, jestli komunikujeme s LEO nebo s GTO) a vlastne ani konecnou hmotnost (trvame na 1 kg?). I kdyz bych byl pro co nejpresnejsi specifikace (vznikle v sirsi diskusi, nez jsme schopni udelat tady), za techto okolnosti (spech) jsou spis kontraproduktivni. Proto bych naopak pozadavky zobecnil (s tim, ze vylepsenim se meze nekladou ;) (uprava z vyzva.txt)

- zdroj
(fotovoltaika, 10W, aku 1000 mAh, stabilizace 12V/1A+5V/2A+3.8V/3A, 200g)
- rádio
(Tx min. 1W, max. 2W prikon*, 9600bd, AX.25, 200g)
- řízení
(počítač, USB, analogové i digitální I/O, serial I/O, 1W, 200g)
- foťák
(VGA a vice, interni pamet, USB, zorny uhel 180 st. **, videosekvence vyhodou, ovladani parametru expozice ***, 1W, 200g)
- pohon
(>0.5mN, ovládání tahu, restarty, impuls>1000 N.s ****, v pripade sol.plachty n. tetheru vyreseni rozbalovani a manevrovatelnosti, 1W, 500g vc. paliva)
- stabilizace
{navrhuji 500,- za nejvhodnejsi ideovy navrh, protoze realizace je naprosto zavisla na konstrukci druzice}
(aktivni n. pasivni, 0.1W, zivotnost min. 1 rok, max. 10% hm. druzice)
- dalsi zarizeni
{500,- za nejlepsi navrh/y}
(mechanika, vylepseni, experimenty, specialni zarizeni...)

* nemuzeme pocitat se 100% ucinnosti
** to resi problem s natacenim, bez pohyblivych dilu
*** Pokud nechceme dopadnout jako jiny CubeSat, ktery sice foti, ale nejlepsi zaber byla Zeme jako bila kruhova usec na cernem pozadi ;)
**** puvodni specifikace vyzadovala prilis velke Isp

Ten podrobnejsi rozpis parametru bych bud neuvadel, nebo prezentoval jen jako "jak bychom si to asi predstavovali" s tim, ze tyto detaily se jeste muzou menit a nejsou zcela zavazne (jsem si na 99% jisty, ze pokud se rozvine nejaka sirsi diskuse, leccos jeste budeme muset prehodnotit).

Stejne mi to ale pripada uspechane. Copak "po několika letech výměny názorů" na KNP2004 najednou nastane konec sveta??

---

ales - 5/4/2004 - 09:14

Souhlasím s Archimedovým návrhem na zobecnění parametrů. Lépe to odpovídá mému pohledu na věc i tomu, co skutečně potřebujeme, tedy radu od specialistů. Klidně tam napíšu i to, že v podstatě hledáme řešení, jak dosáhnout co nejlepších parametrů při minimálních rozměrech, hmotnosti a spotřebě a přitom za přijatelnou cenu a složitost.

Souhlasím i s tím, aby byly odměněny i nejlepší ideové náměty (těmi cca 500,- Kč).

Opravdu ale nechci už dále čekat, protože ani "po několika letech výměny názorů" nás tu není víc než 5 aktivních diskutérů a není zde dostatek zkušených amatérů specialistů. Naposledy opakuji, že toto je můj pokus, jak tyto lidi pozvat do týmu tak, aby "pozvánka" byla alespoň trochu výrazná a ihned nezapadla. Nevidím žádný vážný důvod, proč s "pozvánkou" otálet.

---

Marian Vana - 5/4/2004 - 17:12

S těmi zobecněnými parametry v inzerátu se mi to již líbí více. Přihlašuji se tedy na tento inzerát, resp. přihlašuji náš tým EMP-Centauri s.r.o., tj. celé oddělení vývoje což je 5 inženýrů a jeden technik.
Přesto se naše řešení bude asi trochu lišit i od zobecněných požadavků. Začínáme tedy pracovat na rádiu a zdroji a předpokládáme že alespoň něco připravíme pro předvedení v Bohdanči.
Zdroj zatím předpokládáme následovně:
- 40 ks multikrystalických slunečních článků 50*25mm, 0,28Watt, celkem tedy příkon až 11,2Watt, výstupní napětí cca 3,5-4,0 Volt
- 1 ks lithium polymerový akumulátor 2,9 až 4,2 Volt/1500 mAh, hmotnost cca 31 gramů

Z tohoto zdroje bude přímo napájeno rádio. Zatím zkoušíme použít obvod nRF905e což je integrovaný transceiver na čipu s procesorovým jádrem typu 8051, k němu by měl později ještě přibýt jeden výkonný mikroprocesor s větším počtem portů a nějaké periferní obvody pro ovládání kamery a dalších zařízení, tímto vlastně zasahujeme i do řízení družice. Vše bude napájeno přímo ze zdroje napětím 3-4 Volty. Tímto se vyhneme potřebě stabilizovat napětí zdroje nebo je převádět na jinou hodnotu, což znamená hmotnostní úsporu.
Rovněž tak i výstupní výkonový zesilovač rádia předpokládáme napájet takto nízkým napětím neboť chceme použít zapojení s několika tranzistory pracujícími v režimu Push-Pull nebo monolitický zesilovač.

Co se týče pohonu, tam to chce trochu delší čas na vývoj (dva roky?). Představuji si elektrodynamický tether tvořený běžným vodičem i supravodičem.

---

Archimedes - 5/4/2004 - 18:39

No ne, ze bychom se skutecne vcelku shodli?

citace:

---

...tomu, co skutečně potřebujeme, tedy radu od specialistů. Klidně tam napíšu i to, že v podstatě hledáme řešení, jak dosáhnout co nejlepších parametrů při minimálních rozměrech, hmotnosti a spotřebě a přitom za přijatelnou cenu a složitost.

---

S tim souhlasim, spis nez nakup jde o hledani (napadu, lidi, zkusenosti a v idealnim pripade komponent) a to bych v textu urcite jeste vic zduraznil.
Co i ten inzerat nazvat spis "Hledam druzici. Zn. Levne" (nebo v tom smyslu)? Slovicko "Koupim" je na prvni dojem trochu zavadejici a pro amatery mozna i trochu odtazite

citace:

---

...pokus, jak tyto lidi pozvat do týmu tak, aby "pozvánka" byla alespoň trochu výrazná a ihned nezapadla. Nevidím žádný vážný důvod, proč s "pozvánkou" otálet.

---

OK, ve smyslu naborove akce, ktera chce pokud mozno prinest i hmatatelne vysledky, jsem pro.

---

Archimedes - 5/4/2004 - 18:45

A gratuluji Marianu Vanovi k predterminove prihlasce :) Koukal jsem se na stranky EMP-Centauri a je videt, ze vyvojove oddeleni neni ve firme pro legraci - solidni typova rada :)

Bude potreba zalozit stranku se seznamem aktualne prihlasenych lidi, napadu a komponent. Kdyz bude videt, ze se na projektu skutecne mysli a pracuje, dost mozna to povzbudi i mene duverive lidi ke spolupraci.

---

Marian Vana - 5/4/2004 - 22:30

citace:

---

A gratuluji Marianu Vanovi k predterminove prihlasce

Ó díky, to potěší. Byl bych rád kdyby se něco od EMP-Centauri dostalo tam nahoru. A i kdyby nakonec ne, pokud se přihlásí a zapojí dost schopných a zanícených lidí a družice nám bude nejen létat nad hlavou, ale i fungovat a komunikovat, budu ještě raději.

---

xChaos - 5/4/2004 - 23:07

Protože co se týče solárního zdroje, tak mám zřejmě konkurenci (a zdá se že kvalifikovanou a zkušenější), tak se pokusím zaměřit aspoň na model svojí "nafukovací solární plácačky" v měřítku zhruba 1:10ti (40x40 cm místo 4x4m v podobě 4 exemplářů).

Přepokládám, že cokoliv co si udrží alespoň náznak nějaké konstrukční odolnosti v podmínkách gravitace a atfmosférického tlaku, je připraveno obstát i ve vakuu a ve stavu beztíže... hodlám demonstrovat, že zavěšená nafukovací "solární plácačka" v měřítku 1:10 zavěšená svisle do proudu vzduchu dokáže přenést na nosnou konstrukci alespoň 10x větší sílu, než jakou lze očekávat od tlaku slunečního záření.

Výroba letového exempláře bude náročnější a bude vázána mj. na test samorozbalení konstrukce ve vakuu - takže se hledá nějaká podtlaková komora o rozměrech alespoň 4x4x4 m, kde by se daly provádět příslušné testy...

Není mi akorát zcela jasné s těmi odměnami za ideové návrhy - protože já mám sice nápadů plno, ale většinou se ukážou být celkem naivní... :-)

---

ales - 6/4/2004 - 09:14

Tak jsem to, pánové, spustil a zveřejnil. Zatím jen na www.kosmo.cz (a na mek.kosmo.cz samozřejmě).

Teď by bylo vhodné zveřejnit to i na dalších vhodných místech. V tuto chvíli nemám čas to sám udělat, ale počítám s tím v příštích dnech a týdnech. Šířit dál to ale může kdokoliv, kdo má zájem, nápad a příležitost.

Podle situace použijte buď krátký text (uvedený ve žlutém poli na úvodní stránce www.kosmo.cz a v dokumentu "vyzva.txt" v PHProjektu), nebo plný text informačního článku (zveřejněný dnes mezi "Zprávy z kosmonautiky" na www.kosmo.cz), případně i jinou vaši úpravu textu (vždy ale musí být obsažen odkaz na www.kosmo.cz, nebo e-mail ales@kosmo.cz).

Uvidíme, co to udělá :-)

P.S.: Mohu už skutečně brát přihlášku M.Váni a EMP-Centauri za oficiální? Určitě budu přihlášky zveřejňovat, takže bych mohl začít.

---

Marian Vana - 6/4/2004 - 14:42

citace:

---

Tak jsem to, pánové, spustil a zveřejnil. Zatím jen na www.kosmo.cz (a na mek.kosmo.cz samozřejmě).

P.S.: Mohu už skutečně brát přihlášku M.Váni a EMP-Centauri za oficiální? Určitě budu přihlášky zveřejňovat, takže bych mohl začít.

---

Poslal jsem dnes oficiální nabídku/přihlášku na e-mail ales@kosmo.cz

---

Archimedes - 6/4/2004 - 23:30

Tak koukam - nezamluvili jsme nekde radiomajak?

---

Marian Vana - 7/4/2004 - 13:32

citace:

---

Tak koukam - nezamluvili jsme nekde radiomajak?

---

S radiomajákem u rádia každopádně počítáme. Snad by bylo dobré dát tento požadavek i do inzerátu.
V prvopočáteční fázi, ještě před setkáním v Bohdanči, chceme vyzkoušet čistě jen komunikaci mezi dvěma obvody nRF9E5, zprvu po kabelu a pak bezdrátově. Poté přidáme do programu pro obvod ještě vysílání radiomajáku,předpokládáme že po každých několika desítkách sekund bude vyslána informace z teplotního čidla sondy, napětí akumulátorů a podobně. Tyto informace lze přímo posílat na A/D vstupy obvodu.
V další fázi totiž počítáme s přidáním ještě jednoho nezávislého akumulátoru a rádia které bude pracovat se zcela jiným obvodem, pravděpodobně s nižší hustotou integrace.

---

Indi - 7/4/2004 - 20:59

Mám dotaz.
Existuje ve vesmíru něco na bázi radaru, či radar, který by kontroloval smětí pohybujicí se prostorem, které ohrožuje ostatní satelity???
Družice by sice měla o vědecké zařízení míň, ale radar by se mohl šiknout. Mé zdroje nejsou na takové úrovni, abych vám řekl co tam je a co tam není.
Třeba tam už něco podobného lítá???
Co si myslíte vy????

---

ales - 8/4/2004 - 10:04

Slůvko "radiomaják" jsem přidal do inzerátu. V tuto chvíli ale spíš poptávám "provozní" systém družice. Počítám s tím, že ten, kdo dokáže udělat "provozní" systém, bude schopen pomoci i při tvorbě "tvrdého jádra" družice (military).

Krátké texty inzerátu jsem zatím dal do Avíza, Hyperinzerce a Mojeinzerce.

K Martinovu dotazu. Kosmické smetí se sleduje spíš ze Země (pozemskými radary). Je to snad výhodnější, než z družic (protože se dá například snadněji dosáhnout globální pokrytí).

---

admin - 8/4/2004 - 18:23

http://projekt.kosmo.cz/register.php

Enjoy!

---

ROBO - 8/4/2004 - 22:40

Zdravim.
Pěkně se to rozjíždí. :-)

Satelit je cca 50% z celeho projektu.
Zatím jsem nepostřehnul zda se tu rozjiždí i sekce nebo oblast jako je řídící terminál nebo rídící a monitorovací stanice.
např:
- server + komunikační a monitorovací rozhraní pro satelit (myslím tím to co je někde na zemi s antenou kde se zobrazují data ok ?)
- server poskytující www služby pro internet ( zobrazení dat případně snímků .. něco ve veřejné formě aby se udržela pozornost ostatních )
- aplikace / simulator - toho co bude nahoře

co vy na to ?
DIK
ROBO ?

---

Marian Vana - 9/4/2004 - 09:09

citace:

---

Zdravim.
Pěkně se to rozjíždí. :-)

Satelit je cca 50% z celeho projektu.
Zatím jsem nepostřehnul zda se tu rozjiždí i sekce nebo oblast jako je řídící terminál nebo rídící a monitorovací stanice.
např:
- server + komunikační a monitorovací rozhraní pro satelit (myslím tím to co je někde na zemi s antenou kde se zobrazují data ok ?)
- server poskytující www služby pro internet ( zobrazení dat případně snímků .. něco ve veřejné formě aby se udržela pozornost ostatních )
- aplikace / simulator - toho co bude nahoře

co vy na to ?
DIK
ROBO ?

---

Věřím že se pozemního segmentu někdo ujme, např. pan Maixner zde zmiňoval že by byl ochoten se toho ujmout. Věřím že v Bohdanči dojde k dohodě jaký typ protokolu bude vlastně používán pro komunikaci tak aby vysílání družice mohli přijímat radioamatéři. Může to být třeba v inzerátu zmiňovaný AX25.
Řešení na kterém v současné době pracujeme my využívá protokol Manchester. Je to ultralevné a ultralehké řešení, např. samotný komunikační obvod stojí velkobchodně okolo 100 Kč. Tuto část bychom chtěli mít hotovu do konce května. Kromě toho předpokládáme vývoj druhého komunikačního systému, nezávislého na prvním, který bude využívat obvody s nižší integrací.

---

vena - 9/4/2004 - 09:47

Reakce na Roba a Mariana Vanu:
ad pozemní segment (PS): Je to zajímavá oblast. Je třeba si uvědomit, že její návrh by měl vycházet z komunikačního protokolu, frekvence komuniakce atd. Nejlépe i pokud by nebylo nutné točit rotátorem (to je ale velmi naivní, aby komunikace z družice byla takto výrazně všesměrová a silná ). Dále je nutné si uvědomit, že by tento PS měl asi fungovat automaticky. Třeba ISS má přeled na ČR cca. 3x za den a to zhruba po 1,5 hodině.
U radioam. projektu se to řeší i spoluprací po světě. Tj. stažená data předávají radioamtéři po světě koordinátorovi (většinou autor družice). Zde ale nastává otázka ohledně komunikačního protokolu. Chceme dát možnost všem aktivně volit, co si stáhnout? Tj. vytvořit BBSku? nebo budeme dolů vysílat jen telemetrii a třeba jeden zvolený obrázek? A nad ČR bude možné komunikovat aktivně, neboť komunikační protokol (resp. jeho příkaovou část) budeme znát jen my?

Počítačové vybavení pracoviště asi nebude tak náročné. Opravdu bude stačit propojit PC + radio + rotátor s anténou na střeše a připojením do netu. Pak lze automaticky přijímat data, ta zaslat na server (viděl bych to na kosmo.cz) a zde je on-line prezentovat.
Pracoviště samozřejmě musí umožnit i on-line práci a real-time ovládání družice,a le to se liší pouze v sw vybavení pracoviště. Ale ačkoliv to zní jednoduše, bude odladění přece jen chvíli trvat ... Když to reviduji budou lepší dvě PC .. Jedno ovládající radio a rotátor dle sattelite tracking sw a druhé přijímající a zpracovávající data zachycená radiem (zase je tato otázka závislá na komunikačním protokolu, navržené dráze přeletu - dopller atd.)

Ad radiomaják: stejně jako MV považuji za nutné mít dva nezávislé komunikační kanály. Jeden z nich může být pasivní radiomaják, který by měl dle mé představy fungovat zcela nezávisle na bateriích, tj. fungovat jen na energii z kolektorů (resp. z energie v nějakém kondenzátoru přímo připojeném na kolektory ...) a měl by, dle mé představy zasílat cosi mezi morseem a pwm. Tj. v pulsně šířkové modulací by se měla odrážet nějaká analogová hodnota, kterou chceme měřit (např. napětí kolektorů, napětí baterie, teplota uvnitř, napětí na kontrolních bodech elektroniky ...). Takže si představuji vysílání nějakého rámce 10 - 15 pípnutí tak 1min. dlouhé a tím by měla být předána informace dolů na Zem. Energie by to žrát moc nemělo, přeci jen píp tolik nezabere a je pruraznější než cokoliv jiného

Takže toliko mé připomínky a tak nějak se moc těším do Bohdanče na osobní setkání s Vámi (pro mě poprvé Mimochodem je z toho jasně vidět, že práce na pozemním sektoru bude dost a dost a že je tu prostor pro webaře, programátory, radioamatéry, bastlíře atd

Ahoj a pěkný den přeje Véna

---

ales - 9/4/2004 - 11:34

Jen informuji, že jsem předběžně dohodl zveřejnění našeho informačního článku (výzvy, inzerátu) na www.astro.cz (o víkendu) a www.scienceworld.cz (příští týden).

---

Archimedes - 9/4/2004 - 11:53

Chtelo by to poslat i na radioamaterske (a jinak bastlirske) servery a mozna i jako banner na nejaky zpravodajsky server nebo vyhledavac (napriklad ja osobne ctu inzertni weby tak jednou za ctvrt roku ;)

BTW ma predstava radiomajaku je prakticky identicka s predstavou pana Maixnera, vcetne nezavisleho napajeni z kondenzatoru :)

PS vypada to, ze bych se mohl prece jen do Bohdance dostat (i kdyz urcite ne v patek)

---

Archimedes - 9/4/2004 - 11:55

Aleš Holub (11:34) - to jsem mel na mysli, mel jsem dlouho otevrene okno s psanim textu, tak jsem prisel s krizkem po funuse

---

xChaos - 9/4/2004 - 13:35

Rozšířil jsem to svými kanály, ale z těchto kanálů bohužel nejde čekat příliv nějakých zvláštních odborníků.

Pokusím se o publikování výzvy na stránkách czfree.net, které sleduje řada telekomunikačních i rádioamtérských nadšenců.

Rád bych začal spolupracovat přímo s lidmi kteří se zajímají bezprostředně o experiment "solární plachta" (asi jenom Aleš Holub). Teď je jasné, že okolo satelitu se vytvořilo dostatečné zázemí lidí, které zajímá satelit jako takový, což já přeci jen v takové míře nejsem.

Nechci už svými spekulacemi o plachtě zamořovat tohle hlavní koordinační fórum... chce to sejít se a zbasltlit rovnou maketu a zahájit na ní testy.

---

xChaos - 9/4/2004 - 13:38

citace:

---

http://projekt.kosmo.cz/register.php

Enjoy!

---

"Sorry you are not allowed to enter.!
back ..."

moje jméno tam registrovaný už je (někým jiným)? ale neznám heslo, případně tam mám jiný než svůj obvyklý login (?)

---

admin - 10/4/2004 - 18:34

xChaos: Nesnaž se registrovat, když už registrovaný jsi...

---

Jirka - 10/4/2004 - 20:58

Add : b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
Krátká připomínka : toto není již dnes pravda. Doporučuji www.amsat.org
Jirka

---

Archimedes - 12/4/2004 - 01:28

Dnes jsem zas po case poklabosil s mym kamaradem z Brna (pracuje v laborce, kde jsem taky nekolik let delal) a spolupraci by se nebranil. Mezi zajimavymi vecmi, ktere by mohly byt k dispozici, je programovatelna vakuova picka - zvnejsku vyhrivana kremenna trubka o prumeru cca 8-10 cm, s hmotovym spektrometrem, cerpana turbomlekularni vyvevou. Pouziva se pro analyzy nekterych materialu (zjistuje se, co z materialu "leze" pri zvysovani teploty) a mohla by se hodit pro vakuove-tepelne testy komponent (pro celou sondu je trochu mala). I kdyz bychom asi nevyuzili cely teplotni rozsah - maximum je 1200 st.C

Sam jsem schopen zajistit utesnenou picku (tj.da se odcerpavat vyvevou na vyrazne snizeny tlak, musim zmerit, kolik do 110 st.C s vnitrnimi rozmery cca 8x8x15 cm (odhadem). Nebo obycejnou pec do 250 st.C (uvnitr cca 40x25x20 cm). Oboji mame v nekolika exemplarich, cili by se asi dala zapujcit i na delsi dobu.

Jinak ho stejne jako me zaujala myslenka vyvoje nejakeho utrajednoducheho motorku (arcjet, plazmova tryska, resistojet) - ale to by bylo spis az na sondu c.2, uvidime

---

Archimedes - 12/4/2004 - 01:29

Druha vec - nestalo by za to udelat po Bohdanci nejake inzertni "druhe kolo"? Treba by se daly premluvit ke zmince o projektu i nejake papirove technicke magaziny (VTM,Casopis 21.st, Am.radio, L&K...) - to by urcite byla velmi dobre cilena propagace, ale casopis se netiskne ze dne na den.

---

Archimedes - 12/4/2004 - 01:50

Kdyz uz jsem si vzpomnel na to tepelne testovani: na opacnem konci stupnice jsem schopen zajistit az -196 st.C (coz je myslim vic, nez muzeme potrebovat) - na nejaky ten litrik tekuteho dusiku se v laborce nehledi Ani by se to nemuselo delat u nas, v obycejne termosce vydrzi tekuty dusik nekolik hodin az dni (podle typu termosky).

---

Archimedes - 12/4/2004 - 04:11

Asi me nebudete mit radi, ze dnes tak zaplacavam forum...

Zkousel jsem najit neco o nabijeni satelitu na obezne draze (jak se tu zminoval Marian Vana). Nasel jsem stranecky, kde je to strucne popsano se zakladnimi cisly a vztahy (stacil jsem ji jen proletet, ale je relevantni a celkem citelne)
http://www.eas.asu.edu/~holbert/eee460/eee460.html
(sekce Web Documents)
Stranku "Spacecraft Charging" jsem ulozil i s obrazky na projekt.kosmo.cz

Mslim, ze nikoho z nas nezabije, kdyz si prohledne flashovou animaci - je tak nazorna, ze to podstatne se myslim da pochopit nejzakladnejsi fyzikou, snad i bez znalosti anglictiny:
http://www.eas.asu.edu/~holbert/eee460/spacecharge.html

S tou plachtou zda se skutecne nebude legrace, zrejme bude muset byt dobre zemnena, aby se nabijela alespon priblizne stejne z obou stran.

Na
http://powerweb.grc.nasa.gov/pvsee/index.html
(sekce Information, mozna by se dal ziskat i software) jsou nejake dalsi informace, clanek s konkretnimi radami ke konstrukci satelitu a testu odolnosti (vcetne schematka jednoducheho testovaciho el.zdroje) jsem dal na projekt. Je to sice clanek primarne urceny pro satelity na GEO (clanek na LEO se pry pise), ale i to se nas muze tykat (GTO,plachta) a hlavni rady asi budou podobne (komu by to nestacilo, je na konci sedm stranek odkazu na literaturu ).

Na tuhle oblast nesmime zapomenout, pokud jsem zaregistroval (z reserse Alese Holuba i jinde), u nevhodne navrzenych satelitu se pruboj ("arcing") s vaznymi nasledky stava pomerne casto. Zakladni testovaci zarizeni neni slozite, vysokonapetovych zdroju muzu zaridit hned nekolik (s jiskrickama si obcas pro radost hraju i doma A asi i nejaky jednoduchy iontovy zdroj (duta katoda nebo zhavene vlakno) pro testovani pod vakuem by se casem nechal zbastlit.

P.S. Veselou pomlazku

---

xChaos - 12/4/2004 - 13:14

citace:

---

xChaos: Nesnaž se registrovat, když už registrovaný jsi...

---

Ale co ja vim s jakym heslem ?!

---

xChaos - 12/4/2004 - 13:17

citace:

---

Add : b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci

---

lasrovy v telekomunikaci jsou obvykle extremne narocna na presnost zamereni (zkusenost ze site CZFree.Net), na rozdil od LEDkovych. na druhou stranu, cim vetsi vzdalenost, tim mensi presnost je diky divergenci nezbytne nutna, stejne to pokladam za spise narocny experiment.

---

Marian Vana - 12/4/2004 - 20:42

citace:

---

S tou plachtou zda se skutecne nebude legrace, zrejme bude muset byt dobre zemnena, aby se nabijela alespon priblizne stejne z obou stran.

Na
http://powerweb.grc.nasa.gov/pvsee/index.html
(sekce Information, mozna by se dal ziskat i software) jsou nejake dalsi informace, clanek s konkretnimi radami ke konstrukci satelitu a testu odolnosti (vcetne schematka jednoducheho testovaciho el.zdroje) jsem dal na projekt. Je to sice clanek primarne urceny pro satelity na GEO (clanek na LEO se pry pise), ale i to se nas muze tykat (GTO,plachta) a hlavni rady asi budou podobne (komu by to nestacilo, je na konci sedm stranek odkazu na literaturu ).

Na tuhle oblast nesmime zapomenout, pokud jsem zaregistroval (z reserse Alese Holuba i jinde), u nevhodne navrzenych satelitu se pruboj ("arcing") s vaznymi nasledky stava pomerne casto. Zakladni testovaci zarizeni neni slozite, vysokonapetovych zdroju muzu zaridit hned nekolik (s jiskrickama si obcas pro radost hraju i doma A asi i nejaky jednoduchy iontovy zdroj (duta katoda nebo zhavene vlakno) pro testovani pod vakuem by se casem nechal zbastlit.

P.S. Veselou pomlazku

---

Myslím si že nejspolehlivější způsob uzemnění sluneční plachty by byl pomocí plazmového kontaktoru, tedy emitovat z družice elektricky ne$rální plazma tak aby emitované plazma bylo v dobrém kontaktu s pokovenými částmi plachty. Takhle to chce dělat i NASA v případě kosmické stanice.
Také si myslím že diferenciální nabíjení by u tenké sluneční plachty nemusel být vážný problém vzhledem k její tloušťce pouhých několik mikrometrů. Ale tak moc o tom zase až nevím, čekám teď na literaturu o tomhle problému kterou jsem objednal.

---

Patek - 12/4/2004 - 22:44

Nebylo by lepší kdybi jste si neudělali vlastní sekci o této problematice nebo dokonce vlastní stránky s odkazem na kosmoportálu.
Problematika,kterou probýráte je tak specifická,že by si zasloužila vlastní stránky.Promne byl oddíl diskuze zajímavý hlavně tím,že mi poskytoval informace o kosmonautice,které nebyli nikde jinde k dispozici,ale Vaše téma je už pro mne moc odborné.Je škoda,že ostatní témata ustoupila do pozadí.

---

vena - 13/4/2004 - 10:20

citace:

---

Add : b)laserový komunikační systém
Krátká připomínka : toto není již dnes pravda. Doporučuji www.amsat.org
Jirka

---

Ahoj Jirko, můžeš uvést nějaké podrobnosti? Co já mám informace, tak na P3D satelitu měl letět laserový vysílač, ale nikde jsem se nedočetl, zda a jak byl funkční a ani zda opravdu letěl. Zbytek využití laserové techniky pro komunikaci v kosmu není amatérská ... V.
P.S.: A k poznámce xChaose - naprosto souhlasím, je to fak velmi náročné na zaměření a šlo by spíše o experiment .. Nic víc nic míň. Ale stejně to nebude možné realizovat na minisatelitu ...

---

xChaos - 13/4/2004 - 11:40

citace:

---

Nebylo by lepší kdybi jste si neudělali vlastní sekci o této problematice nebo dokonce vlastní stránky s odkazem na kosmoportálu.
Problematika,kterou probýráte je tak specifická,že by si zasloužila vlastní stránky.Promne byl oddíl diskuze zajímavý hlavně tím,že mi poskytoval informace o kosmonautice,které nebyli nikde jinde k dispozici,ale Vaše téma je už pro mne moc odborné.Je škoda,že ostatní témata ustoupila do pozadí.

---

Není snad problém otevírat nová témata a diskutovat o nich, ne? Snad je tu dost místa pro všechny... kromě toho o té odbornosti se dá pochybovat. Alespoň já se za odbroníka rozhodně nepovažuju - jen umím anglicky a ze zvědavosti jsem si na webu trochu doplnil všeobecný kosmonautický rozhled původně získávaný hlavně ve věku tak 8-12 let... mj. i díky odkazům, které jsem našel zde.

Zkrátka - tuhle diskuzi přece nikdo číst nemusí, nikomu nepřekáží...

---

xChaos - 13/4/2004 - 11:49

citace:

---

Myslím si že nejspolehlivější způsob uzemnění sluneční plachty by byl pomocí plazmového kontaktoru, tedy emitovat z družice elektricky neutrální plazma tak aby emitované plazma bylo v dobrém kontaktu s pokovenými částmi plachty. Takhle to chce dělat i NASA v případě kosmické stanice.
Také si myslím že diferenciální nabíjení by u tenké sluneční plachty nemusel být vážný problém vzhledem k její tloušťce pouhých několik mikrometrů. Ale tak moc o tom zase až nevím, čekám teď na literaturu o tomhle problému kterou jsem objednal.

---

S tou plasmou je to určitě dobrý nápad - ale jde o to, kde ji vezmeme. Pokud budeme emitovat pasmu, musíme ji z něčeho generovat, a tohle něco nám drív nebo později dojde - tzn. jsme opět u konečného specifického impulsu, protože máme velmi malý tah v kombinacis omezenou životností, jako u iontového motoru.

Stejný problém ale vzniká např. při odpařování plachty. Jestliže iontový motor může pracovat s malým množstvím pracovního média řádově po dobu roků, tak pokud ho má plachta překonat co do celkové efektivity, tak musí mít životnost také řádově roky, a navíc ještě nesmí vyžadovat ke své činnosti žádné pracovní médium - tzn. ani zdroj plynu pro generování plasmy.

Podle mě sluneční plachta, která nebude aspoň teoreticky navržená, tak aby měla jako funkční pohon větší životnost, než iontový motor o stejném tahu, je samozřejmě hloupost, a nemá cenu s ní ztrácet čas - už vzhledem k mnoha jiným výhodám iontového pohonu (např. regulace tahu i bez použití mechanických součástí, apod.)

Musíme podle mě sázet na vodivý povrch plachty, a na dobré galvanické propojení všech částí plachty mezi sebou. Pokud se všude po povrchu vytvoří stejný náboj, nemělo by to snad být problém - do té míry, dokud bude konstrukce plachty brát v úvahu elektrostatické síly... jako problém vnímám pak jen vytvoření nerovnoměrného náboje, který vede k následnému elektrickému výboji.

---

Marian Vana - 13/4/2004 - 20:53

---

Podle mě sluneční plachta, která nebude aspoň teoreticky navržená, tak aby měla jako funkční pohon větší životnost, než iontový motor o stejném tahu, je samozřejmě hloupost, a nemá cenu s ní ztrácet čas - už vzhledem k mnoha jiným výhodám iontového pohonu (např. regulace tahu i bez použití mechanických součástí, apod.)

Musíme podle mě sázet na vodivý povrch plachty, a na dobré galvanické propojení všech částí plachty mezi sebou. Pokud se všude po povrchu vytvoří stejný náboj, nemělo by to snad být problém - do té míry, dokud bude konstrukce plachty brát v úvahu elektrostatické síly... jako problém vnímám pak jen vytvoření nerovnoměrného náboje, který vede k následnému elektrickému výboji.

---

A není lépe mít slušný tah, řekněme okolo jedné tisíciny g, a slušný specifický impuls několika set kilometrů za vteřinu, nežli nekonečný specifický impuls a téměř zanedbatelný tah v případě sluneční plachty? Navíc pohyb plachty je vlastně omezen jen na vnitřní část sluneční soustavy.
Myslím že u nabíjení plachty jde i o rozdíl potenciálů mezi plachtou (družicí) a okolní plazmou. Je-li rozdíl příliš velký může dojít k el. výboji a poškození elektroniky a nebo ani nemusí dojít k výboji ale přesto dojde k poškození elektronických součástek citlivých na elektrostat. náboj.

---

Josef Pavlik - 14/4/2004 - 02:33

Je tady jeste jeden problem, ktery zatim nikdo nezminil. Chlazeni.
Pokud vim, tenhle problem se v praxi resi vypoustenim maleho mnozstvi plynu, ktery svoji expanzi sondu ochlazuje. Ale problem je v tom, ze sonda si musi vezt prislusne mnozstvi plynu s sebou.
Jediny dalsi zpusob predavani tepla ve vakuu je salanim. Mnozstvi vysalaneho tepla se zvysuje se ctvrtou mocninou teploty a linearne s plochou. Krome toho to zalezi na kvalite povrchu (nemam presnou predstavu o tom, jaky povrch vyzaruje lip a jaky hur.
Vzorec pro vypocet vyzareneho vykonu je:
P=5.6x10^-8 . S . e . (T1^4 - T2^4)
S je plocha, e je jiz zminena 'zaritelnost povrchu' (0 az 1, 1=idealni zaric). T1 je teplota povrchu, T2 je teplota okoli.
T2 muzeme rict ze je 0K, S je priblizne 0.06m^2, pokud to bude krychle 10x10x10 cm. e si netroufam odhadnout, rekneme 0.5. Pri predpokladanem ztratovem vykonu 10W bude teplota povrchu kolem 3 stupnu Celsia (pokud na nej nesviti Slunce). To by byla nadhera. Prusvih nastane, jestlize vykon nebude 10W, ale jenom 5W. Teplota klesne na -40 stupnu Celsia. Naopak, pokud vykon vyleze na 20W, teplota vyleze na priblizne 50 Celsiu (podle me pomerne rychle).
Vsechno se samozrejme radikalne zmeni, jestlize na sondu zasviti Slunce. Slunce muze topit vykonem (hruby odhad) 5kW/m^2. Bude osvetlovat plochu 0.01m^2. Jaky muze byt koeficient pohlcovani (sonda by mela byt leskla). 0.1? V tom pripade by ji Slunce ohrivalo vykonem 5W. Ok, neni to zase tak moc jak jsem si myslel pred chvili
Jak to tak vidim, zda se, ze nakonec v te sonde bude spis zima Takze mozna to bude chtit odpor na pritapeni. (co zdroj dovoli)
Bacha na to, ze koeficienty pohlcovani, vyzarovani a vykon Slunce jsem strilel od boku. Muze byt, ze budou dost odlisne a teplota je bohuzel znacne zavisla na techto hodnotach.

Doporucuji site http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/hframe.html, najde se tam neuveritelne mnozstvi informaci (napriklad i tento vzorecek na vypocet vyzareneho vykonu a krome nej i pohodlny script na vypocet hodnot)

Projekt se mi zda velmi zajimavy, ale zaroven i velice narocny. Drzim palce.

---

Marian Vana - 14/4/2004 - 10:52

Návrh teplotní regulace sondy bude asi oříšek. Pokud nebude sonda nijak vyhřívána zevnitř, bude v ní skutečně asi spíše zima pokud uvažujeme povrch z anodizovaného Al tak jak to vyžadují regule Cubesat. Pokud bude vnitřek sondy dobře tepelně odizolován od povrchu měl by stačit jen minimální "topný" výkon pro udržování přiměřené teploty uvnitř, řádově snad jen setiny wattu. Přiměřenou teplotou uvnitř myslím tak 0 až 40 stupňů Celsia.
Jinak ta Sluneční konstanta je myslím 1.4KW na metr čtver., a povrch z anodizovaného hliníku by měl mít absorptivitu a tedy i emisivitu okolo 0.2 jestli si to dobře pamatuji. Takže cca 80% slunečního záření by se mělo odrážet, ale není to tak jednoduché, záleží totiž i na úhlu dopadu záření, vlnové délce, momentální teplotě povrchu apod. Také by se měl započítat tepelný toko přicházející od Země.
V této souvislosti mne zaujalo u studie "Design Guidelines for Asses. and Spacecraft Charging Effects" na PHP projektu že tam obecně nedoporučují anodizovaný povrch u družice kvůli jeho nízké el. vodivosti a tudíž nebezpečí vzniku statického náboje, což je trochu v rozporu s požadavky Cubesat. Ze stejného důvodu tam nedoporučují ani povrchové materiály jako Mylar nebo Kapton, což jsou materiály vhodné pro sluneční plachtu. Ale Kapton o tloušťce menší než 0.13 mm je prý už přijatelný. Nešlo by pro sluneční plachtu použít čistě jen tenkou hliníkovou folii nebo i folii z jiného kovu a třeba postříbřenou?

Ještě bych měl otázku k ostatním ohledně rádia, resp. použitých kmitočtů. Kolega z práce to již trochu oťukával na ČTÚ a pro ČR přicházejí v úvahu kmitočty uvedené na www.efis.dk
Např. pro amatérské satelity v pásmu VHF a UHF by přicházely v úvahu kmitočty 144-146MHz a 430-440MHZ, jinak potom nejbližší nižší kmitočtové pásmo je až 28-29.7MHz a nejbližší vyšší je snad až 2300-2450MHz. Jaké kmitočty tedy zvolit? Bylo by dobré rozhodnout se včas, řízení na ČTÚ prý trvá až roky vzhledem k nedostatku volných kmitočtů. Mně osobně by byl nejmilejší kmitočet 433MHz a k tomu třeba 144MHz. Nižší kmitočty jsou hodně zarušené a pro kmitočty nad 1GHz by to asi chtělo hodně směrovou anténu. Snad by se dalo uvažovat i o jiných kmitočtových pásmech určených např. pro kosmický výzkum.

---

vena - 14/4/2004 - 11:15

U amatérských zařízení se postupovalo od nižších frekvencí výš (fonie byla na 144 a 430MHz), dnes i 2GHz (tam ale už jen datový přenos).
Pokud to vezmu z hlediska vybavenosti radioamatérů, tak většina má zařízení na 144-146MHz (2m), v tomto spektru (resp. nahoře 145,900MHz - tam je pásmo pro družicovou komunikaci) bych udělal radiomaják (ať ho může chytnout kdokoliv) a do oblasti 2GHz bych posunul digitální přenos.
jakékoliv jiné pásmo bych neuvažoval, přijde mi to velmi složité to prosadit. A pokud s námi bude spolupracovat ČRK, tak by ta amatérská pásma měla být víc v poho než cokoliv jiného ...

---

Wartex - 14/4/2004 - 12:44

citace:

---

Návrh teplotní regulace sondy bude asi oříšek.

---

Proc se zabyvate takovymi prkotinami, jako je teplotni regulace, prece pospojujeme nakoupene dily a hotovo ...

Ne, vazne. Ja osobne spis ocekavam prehrivani, protoze povrch zrejme budeme chtit potahnout solarnimi clanky pokud mozno vsude, ty jsou cerne a budou asi predstavovat solidni zdroj tepla dovnitr, ty na odvracene strane budou asi zase nejake to teplo vyzarovat.

Vypocty, vypocty, simulace, vseho dohromady. Chovani celeho systemu na okraji prostoru stavovych velicin.

Tleskam tymu pana Vani za jeho aktivni usili, s jakym vydupavaji ze zeme radiovou cast.

---

Josef Pavlik - 14/4/2004 - 15:33

"minimalni topny vykon, radove setiny wattu" jinymi slovy znamena, ze uvnitr nesmi nic topit vic nez setinou wattu. Problem je v tom, ze topi nejenom topeni, ale uplne vsechno elektricke, co je uvnitr. Jakykoliv vykon (treba prikon computeru, fotaku apod) se v konecnem dusledku zmeni na teplo. Jedina vyjimka je vysilac, ktery jiste procento vykonu vyzari antenou ve forme radioveho signalu.

Co se tyce frekvenci - 433MHz je dost pouzivana pro ruzne ovladace zabezpecovaciho zarizeni, odemykani auto a podobnych veci. Z tohoto duvodu bych ji nepouzival, protoze bude dost zarusena.

Otazka je, nakolik muze radiokomunikacni urad kecat do vysilani smerem nahoru. Pokud se bude vysilat parabolickou antenou, okoli nebude zasazeno. Bylo by zajimave to zjistit.

---

vena - 14/4/2004 - 15:38

Obecně kecat může, protože jakmile vysíláte, musíte mít povolení ... Takže vysílat buď na radioam. frekvencích (celosvětově rezervovaných) a nebo na pásmech s generálním povolením. Ale já preferuji radioam. pásma.

---

Archimedes - 14/4/2004 - 17:37

Tak v diskusi na Scienceworldu to moc pozitivne nevypada...

---

ales - 15/4/2004 - 08:05

Dnes jsem se konečně dostal k tomu, abych do PHProjektu dal přehled nových kontaktů a návrhů, získaných po výzvě na Internetu (přišly mi e-mailem). Některé kontaky ještě nejsou úplně potvrzené, takže na veřejnou oficiální stránku je budu dávat až později. Kontaktů je ale víc než pět a řada je velmi kvalitních (zkušený radioamatér, vývojáři z military součástek, profesionální vývoj a výzkum, a snad i člověk z CERNu [testování]). Všichni jsou určitě velkým přínosem pro projekt.

Výzva byla zveřejněna i na http://www.elektroworld.info/ (Elektro Bastlírna). Děkuji správcům serverů, na které jsem se obrátil. Pokud někdo víte o nějakém dalším vhodném místě, tak neváhejte, a zkuste domluvit zveřejnění výzvy. Myslím, že to stále může být užitečné.

V internetových diskusích může být naše snaha snadno vysmívána a odmítána. K extrémnímu projektu to ale asi patří, tak to zkusme překousnout a pokračujme :-)

K technickým záležitostem v diskusi se vyjádřím jen stručně:
- tepelnou regulaci zatím považuji za jeden z hlavních prvků pro úspěšný provoz dostupných komponent v kosmu
- návrh tepelné regulace zřejmě není snadný, ale určitě je dobře zvládnutelný, jak ukázaly jiné minidružice
- problémy s přidělením komunikačních frekvencí mohou být značné, s optickou komunikací by to možná mohlo být průchodnější
- na konstrukci sluneční plachty založím speciální téma

---

Michal Petříček - 15/4/2004 - 09:48

Snahy družicových nadšenců sleduji dnes už jenom z dálky, nicméně jednou symbolickou drobností bych přispět mohl. Nedávno jsem dělal pořádek v knihovně a našel již zapomenutou knihu "Československá elektronika v programu Interkosmos". Je to zdroj již poněkud zastaralý, konkrétní technické (obvodové) řešení se tam nalézt asi nedá, nicméně jsou tam technické informace o českých družicích Magion, takže by to mohlo posloužit jako určitá konstrukční inspirace.
Bude-li mít někdo z týmu zájem, dejte mi prosím vědět, komu ji mám poslat.

Jenom malá poznámka k družicové komunikaci. Je pravda, že problémy s povolením v radioamatérském pásmu mohou být značné (snad by to musela schválit IARU, nejsem si jist), ale každá jiná alternativa bude ještě daleko obtížnější, ne-li úplně nemožná. Dostat nějaký kmitočet mimo amatérskou službu, to by byl skoro zázrak, kmitočty se schvalují po složitých mezinárodních jednáních. Optická (laserová) komunikace by sice možná nepotřebovala povolení vůbec, ale dle mého skromného názoru je na amatérské úrovni zcela nezvládnutelná. Vyžadovalo by to velmi precizní tříosou stabilizaci, na kterou si nikdo u amatérských družic netroufl (akorát UOSAT 9 měl tříosou stabilizaci, ale jen hrubou a stejně to pořádně nefungovalo). Ani pozemní laser by nebyl bez problémů. Paprsek se totiž v atmosféře láme v závislosti na mnoha parametrech a "trefit" se do něčeho na oběžné dráze je značně obtížné. Realisticky vzato, chce to kontaktovat radioamatérské organizace s tím, že to sice nebude komunikační družice, ale družice pro (nějaké) amatérské pozorování.

---

Archimedes - 15/4/2004 - 11:02

Prosel jsem kontakty na projektu a nevypada to nejhur...radio a pocitac jsou v nekolika navrzich. Z "tvrdeho jadra" zatim chybi zdroj (pokud nepocitam samotne sol.panely). Taky se hodi dalsi nabidka na vakuove testy. A taky uz tam padly nektere dulezite pripominky.

Nestalo by za to zaktualizovat stranku s prihlasenymi? Nevim, jak moc jsou ktere nabidky oficialni, ale alespon pocty predbeznych nabidek do jednotlivych podprojektu by tam byt mohly (at je videt, ze v tom nejsme sami

---

ales - 15/4/2004 - 11:49

Všechny návrhy a připomínky budeme samozřejmě muset důkladně prodiskutovat a dojít k nějakému závěru. V tuto chvíli bych to stále směroval k tomu, aby hlavní (velká) osobní schůzka všech zúčastněných proběhla 29.5.2004 v Bohdanči. Do té doby počítám s (elektronickou) diskusí a dalšími návrhy, takže v Bohdanči už by se možná dalo dělat nějaké shrnutí (diskuse a návrhů) a snad i předběžná rozhodnutí (dohody). Uvidíme.

Veřejnou stránku projektu zaktualizuju, až se k tomu dostanu. Prostě nějak nestíhám ...

---

xChaos - 15/4/2004 - 12:10

Postnul Alešův "inzerát" do

... diskuzního fóra CZFree.Net ...

Snad tohle oznámení přiláká pár schopných elektronických a radioamatérských bastlířů ...

---

xChaos - 15/4/2004 - 12:12

Tedy, zdejší engine pro diskuzní fórum se mnou prostě nekamarádí:

... http://www.czfree.net/forum/showthread.php?s=4836e1c4a58aa138047b6f43902ed74e&threadid=8613" ...

---

xChaos - 15/4/2004 - 12:28

citace:

---

Obecně kecat může, protože jakmile vysíláte, musíte mít povolení ... Takže vysílat buď na radioam. frekvencích (celosvětově rezervovaných) a nebo na pásmech s generálním povolením. Ale já preferuji radioam. pásma.

---

Navrhoval jsem GL pásmo 5.8 Ghz - zdá se mi výrazně vhodnější než pásmo 2.4 nebp 10.5 Ghz, zařízené existují, protože je to těsně vedle dalšího GL komunikačního pásma 5.4 - 5.7 Ghz, takže asi není v zásadě problém "přepálit firmware" u komerčně dostupných chipů a "přeladit je" do 5.8..
(5.4 - 5.7 není určeno pro outdoor).

Tedy, ne že bych to uměl ale tak trochu tuším, že to je pro komunikaci se satelity poměrně použitelné pámo, a už jsem to tu navrhoval...

---

xChaos - 15/4/2004 - 12:50

Postnul jsem do PHP projektu koncepci solární plachty "dvojstěžník" (4 krokové motorky, dvě solární plácačky, každá s dvěma stupni volnosti)

---

xChaos - 15/4/2004 - 12:56

citace:

---

Otazka je, nakolik muze radiokomunikacni urad kecat do vysilani smerem nahoru. Pokud se bude vysilat parabolickou antenou, okoli nebude zasazeno. Bylo by zajimave to zjistit.

---

Jsem přesvědčen, že bychom od ČTÚ dostali i nějakou výjímku, určitě pokud by se definoval třeba minimální úhel směrem "nahoru" pod kterých cheme vysílat a takový minimální zisk paraboly, aby byla dostatečně směrová - např. 30 dB a výš... u frekvencí které se neodrážejí od ionosféry pak nemáme šanci kohokoliv zarušit...

Přece pásma rezervovaná pro komunikaci se satelity existují ! A na ČTÚ určitě sedí i nějací nadšenci pro kosmír a výjíka pro satelit bude přijemným spestřením každodeních tahanic s různými Wi-Fi ISP překračujícími povolené limity EIRP... (jako jsem určitě třeba já... no dobře, na APčkách naštěstí ne... :-)

---

Marian Vana - 15/4/2004 - 14:40

citace:

---

Nedávno jsem dělal pořádek v knihovně a našel již zapomenutou knihu "Československá elektronika v programu Interkosmos". Je to zdroj již poněkud zastaralý, konkrétní technické (obvodové) řešení se tam nalézt asi nedá, nicméně jsou tam technické informace o českých družicích Magion, takže by to mohlo posloužit jako určitá konstrukční inspirace.
Bude-li mít někdo z týmu zájem, dejte mi prosím vědět, komu ji mám poslat.

Měl bych o tuto knihu zájem. Stačilo by mi ji půjčit nak na cca 1-2 týdny, pak ji pošlu zpátky. Můžete-li tedy , pošlete ji prosím na tuto adresu :
EMP-Centauri s.r.o.
Marian Váňa
5.května 690,33901 Klatovy

Předem velice děkuji

---

Michal Petříček - 15/4/2004 - 15:38

citace:

---

Měl bych o tuto knihu zájem. Stačilo by mi ji půjčit nak na cca 1-2 týdny, pak ji pošlu zpátky. Můžete-li tedy , pošlete ji prosím na tuto adresu :
EMP-Centauri s.r.o.
Marian Váňa
5.května 690,33901 Klatovy

Předem velice děkuji

---

Pošlu vám ji patrně ještě dnes. A nechte si ji prosím... Moje knihovna má setrvalý sklon k obezitě, a tento titul už nebudu postrádat.
Mimochodem, pokud byste měl zájem, mohl bych se doma podívat ještě po nějaké literatuře o radioamatérských družicích, ale bude to všechno dost staré.

---

Marian Vana - 15/4/2004 - 16:08

Dal jsem dnes na PHP projekt blokové schéma komunikační a napájecí části jak si to asi představujeme.
Stručně k napájení: je vyvedeno ze 2ks paralelně spojených akumulátorů Li-Pol 3,6 Volt (2x1.2Ah). Akumulátory mají přibližně stejný vnitřní odpor a jsou přímo napojeny na sluneční články a obsahují v sobě obvod regulace dobíjení. Klesne-li napětí kteréhokoliv akumulátoru pod určitou mez, tento se odpojí a je k dispozici ještě druhý. Veškeré obvody v družici jsou tedy napájeny přímo z akumulátorů jediným napětím 3,6 Volt.
Stručně ke komunikační části: nejdůležitější části jsou zdvojeny. Předpokládáme tedy dvě víceméně nezávislé řídící jednotky, dva transceivery pro přenos dat pracující v poloduplexním režimu na dvou různých kmitočtech, dva výstupní zesilovače a vstupní předzesilovače, dvě antény , popř. 2 krát 2 antény, pro kruhovou polarizaci. Přitom je možné připojení kterékoliv ze dvou řídících jednotek pomocí jednotné sběrnice na kterýkoliv z obou transceiverů. Radiomaják je napájen ze stejných akumulátorů a jeho výstup je napojen na jeden z výstupních zesilovačů.
Padly zde ve fóru návrhy na napájení radiomajáku přímo ze slunečních článků přes nějaký kondenzátor. To je také možné, znamená to ale že bude vysíláno z majáku jen ve dne.
Radimaják vysílá jen pokud zrovna některý z transceiverů nevysílá. V daném okamžiku může být tedy v činnosti jen jeden výstupní zesilovač. Výstupní zesilovače jsou napájeny ze zdroje jen v čase vysílání, jinak jsou odpojeny od napájení.
Výkonová spotřeba jednoho výstupního zesilovače je 2 cca Watty, z toho cca 1Watt připadá ne vyzářený výkon. Vzhledem k tomu že předpokládáme že výstupní zesilovač bude zdaleka největší producent tepla "uvnitř" družice, předpokládáme že tepelný výkon elektroniky uvnitř družice bude v okamžicích vysílání cca 1 Watt, jinak přibližně 0,1 Watt. Jelikož jako teplotně nejchoulostivější díly nám zatím vycházejí akumulátory předpokládáme že musí být teplota uvnitř družice udržována v rozmezí 0 až 40 stupňů Celsia.
Podle mne je toto teplotní rozmezí uvnitř družice možné dosáhnout i pasivní teplotní stabilizací, i když rozdíl zářivých výkonů dopadajících na družici ve stínu a na Slunci je asi 1:4.
Jestliže se nikdo nepřihlásí pokusím se v příštích týdnech teplotní stabilizaci uvnitř družice nasimulovat a spočítat.
Tolik zatím jen velmi stručně, očekávám zdrcující kritiku.
Ještě ke kmitočtům , já bych dal přednost pásmům 144-146 a 430-440 MHz. Jednak je používá většina pikodružic jak jsem se tak díval, jednak tyto kmitočtu umožňují použití vícesměrových antén které nepotřebují žádné přesné zaměřování. Maximálně bych šel s kmitočtem do pásma 2300-2450 MHz. Každopádně si myslím že bude vhodné požádat ČTÚ o přidělení více než dvou kmitočtů a uvidíme jaké kmitočty nám povolí. Jen tak na okraj, naše firma již jednu žádost o kmitočet na ČTÚ jistou dobu má.
Je skvělé že se hlasí na inzerát lidé kteří jak se zdá mají vážný zájem s prací pomoci. Omlouvám se Aleši Holubovi, ten inzerát přeci jen smysl měl. Snad by stálo za to to zveřejnit i v některých odborných časopisech, např. Amatérské Radio, Sdělovací Technika apod.

---

Marian Vana - 15/4/2004 - 16:12

citace:

---

Mimochodem, pokud byste měl zájem, mohl bych se doma podívat ještě po nějaké literatuře o radioamatérských družicích, ale bude to všechno dost staré.

---

Budou-li v těch knihách nějaká praktická zapojení a konstrukční schemata týkající se družic, proč ne. Byl bych rád.

---

Josef Pavlik - 15/4/2004 - 21:52

citace:

---

Vzhledem k tomu že předpokládáme že výstupní zesilovač bude zdaleka největší producent tepla

---

Nezapomente na computer a kameru. Baterky budou taky pri dobijeni topit. Stejne tak i dobijeci obvod.

Co se tyce tepelne regulace, jsou tady 2 moznosti:

1. jestlize bude v sonde spis horko nez zima, jedine, co me napada je, zvysit vyzarovaci schopnost povrchu nebo zvetsit povrch aby tam byla spis zima a prejit k bodu 2. Dalsi moznost by byla, dat tam Peltieruv clanek a jeho horkou stranu spojit s obalem. Ovsem za cenu vetsi spotreby energie.

2. jestlize bude v sonde spis zima, je to jednodussi - staci sondu vyrobit tak, aby citlivy vnitrek byl tepelne izolovany od obalu, ktery pak bude chladnejsi a bude min vyzarovat. Tepelna regulace by se dala udelat tak, ze mezi vnitrkem a obalem bude regulovatelny tepelny most. Napada me:
a) bimetal, ktery bude posouvat nejakou paku, ktera bude v 'teple' poloze spojovat vnitrek s obalem a v 'chladne poloze' se nebude dotykat obalu.
b) nejakym zpusobem vyuzit zkapalneni (treba woodova kovu) nebo zplyneni nejake vhodne kapaliny pri dosazeni kriticke teploty. Nenapada me ovsem, jak toho vyuzit. Na zemi bych vyuzil toho, ze kapalina muze cirkulovat a tim lepe predavat teplo, ale v beztiznem stavu me nic nenapada.
c) nic neizolovat, ale pritapet (nevyhoda - spotrebovava to energii)

---

Marian Vana - 15/4/2004 - 22:06

Ještě k blokovému schematu komunikační části. Toto zapojení předpokládá určitou úpravu blokového schématu řidícího systému od Davida Wartexe na PHP projektu, především té spodní části která zahrnuje komunikační obvody.
Jinak my není přesně jasné k čemu slouží ve schematu řídící části blok "správa napájení". Vede od něj šipka k radiomajáku, ale už nikoliv k jiným částem které taktéž vyžadují napájení, např. k vysílači a přijímači.

---

xChaos - 15/4/2004 - 22:34

citace:

---

Ještě ke kmitočtům , já bych dal přednost pásmům 144-146 a 430-440 MHz. Jednak je používá většina pikodružic jak jsem se tak díval, jednak tyto kmitočtu umožňují použití vícesměrových antén které nepotřebují žádné přesné zaměřování. Maximálně bych šel s kmitočtem do pásma 2300-2450 MHz. Každopádně si myslím že bude vhodné požádat ČTÚ o přidělení více než dvou kmitočtů a uvidíme jaké kmitočty nám povolí. Jen tak na okraj, naše firma již jednu žádost o kmitočet na ČTÚ jistou dobu má.

---

Vícesměrová anténa je pro pikosatelit asi jediná možnost - zvlášť pokud bude mít pochybný a neozkoušený stabilizační systém... ISM pásmo 2.4 Ghz pokládám pro kosmickou komunikaci za zcela nevhodné - útlum na molekulách vody v troposféře by byl naprosto masivní, a navíc je ti zarušené (i mnou :-). 2.3 Ghz používaly tuším např. analogové televizní přenosové vozy, a je určitě licenční a vyžaduje směrové antény.

Těch 5.8 Ghz byl jen takový návrh, už se tu řešilo, že potřebná parabola by byla příliš velká. Konzervativní radiomodemy na stamegahertzových frekvencích jsou asi rozumné řešení. Myslím, že se určitě najde frekvence, kterou pro naše účely smějí koncesovaní radioamatéři použít bez konzultace s ČTÚ - a určitě se najde i nějaký ten koncesovaný radioamatér... :-)

---

xChaos - 15/4/2004 - 22:59

citace:

---

Co se tyce tepelne regulace, jsou tady 2 moznosti:

---

Termoregulace je kapitola, kterou rád přenechám teoretikům ale podle mě by to mělo jít řešit nějak zpětnovazebně. Totiž: elektroniku dimenzovat tak, aby při plném výkonu družici spolehlivě přehřívala, a poté na dálku odpojovat různé subsystémy generující teplo (vysílačka, dobíjení baterií, případně nějaký topící rezistor) pokud teplota přesáhne určitou hranici. (V zásadě pokud tam bude něco, co má CPU, tak jen změnou zatížení CPU budeme schopni značně změnit tepelný výkon :-)

---

Marian Vana - 15/4/2004 - 23:57

[quote
Nezapomente na computer a kameru. Baterky budou taky pri dobijeni topit. Stejne tak i dobijeci obvod.

U computeru nepředpokládám že by potřeboval více než nějakých 20-30mA průměrného odběru, více méně jsem počítal že i s ním se spotřeba družice v klidovém stavu vejde do nějakých cca 0.1Watt. Co se týče kamery předpokládám že bude fungovat občasně a výrazně méně často než výkonový zesilovač vysílací části, tudíž že její příspěvek k celkové průměrné produkci tepla nebude tak výrazný. Dobíjecí obvody počítám že jsou součástí akumulátorů, akumulátory potřebují asi o 20 procent energie více na dobíjení než jí potom vydají, tudíž jejich maximální topný výkon nepřesáhne cca 0.4 Watt.

U kamery ale stejně předpokládám že bude "vystrčena" z družice úplně ven, tudíž její teplotní stabilizace bude muset být řešena samostatně podobně jako u případné pohonné jednotky.

Moje představa pasivní teplotní ochrany elektroniky a akumulátorů uvnitř družice vychází z toho, že tyto vnitřní části jsou velmi dobře tepelně odizolovány od povrchu družice pomocí nějeké látky s velmi nízkou tepelnou vodivostí, jako je např. v jiné zdejší diskuzi zmiňovaný aerogel, nebo ještě lépe pomocí vakua. Pak se může povrch družice (pokrytý solárními články spojenými s hliníkovou kostrou družice) vyhřát na nějakých 270K (což je na přímém slunci asi maximální možná hodnota) nebo jenom 185K (asi minimální možná hodnota ve stínu Země ve výšce 600 až 1000 km), neboť počítám že zářivý tok Slunce a Země nebo jenom Země dopadá kolmo na jednu stěnu krychle 10x10x10cm ale teplo je vyzařováno z krychle všemi stěnami tudíž šestkrát větší plochou. Je tedy zřejmé že družice musí být zevnitř dotápěna aby se tam teplota udržovala nad 270K. Bude-li elektronika soustředěná uvnitř družice zaplňovat prostor řekněme nějakých 5x5x5cm a bude-li střední hodnota tepelné vodivosti prostředí mezi tímto prostorem a vnitřním povrchem hliníkové kostry družice 0.01 W/m/K, vychází mi tepelný tok ven z tohoto prostoru ke stěnám družice přiblžně 0.1Watt (při rozdílu teplot povrchu družice a vnitřku 85K). Pokud jsou vnitřní stěny hliníkové kostry družice začerněny je zářivý tok od těchto stěn směrem dovnitř výrazně vyšší než tepelný tok produkovaný ohřevem elektroniky směrem ven. Teplota se tak může uvnitř udržovat trvale nad O Kelvin. Pak je možné si dovolit i tepelné mosty jako například přívodní napájecí kabely od slunečních článků k elektronice, apod.
Co se týče výkonového zesilovače pro vysílání, bylo by jej asi vhodné tepelně odizolovat od ostatní elektroniky družice a spojit ho několika tepelnými mosty s kostrou družice.
Je zřejmé že i když družice nebude rotovat okolo své osy, bude na všech částech jejího povrchu přibližně stejná teplota, resp. maximální rozdíl bude tak okolo 10K. To je dáno vysokou tepelnou vodivostí hliníkové kostry družice. Tedy platí to za předpokladu že sluneční články přiléhají celou svou plochou k hliníkové kostře.
Tolik mé úvahy, je ale možné že se mýlím, jsou to zatím čistě jen úvahy

---

Marian Vana - 16/4/2004 - 00:06

[quote
Myslím, že se určitě najde frekvence, kterou pro naše účely smějí koncesovaní radioamatéři použít bez konzultace s ČTÚ - a určitě se najde i nějaký ten koncesovaný radioamatér... :-)

---

Problém je ten, že koncese která platí pro vysílání ze Země na družici neplatí pro vysílání z družice na Zemi. A Cubesat neakceptuje družici bez řádně udělené licence pri vysílání.

---

Marian Vana - 16/4/2004 - 00:24

citace:

---

Pokud jsou vnitřní stěny hliníkové kostry družice začerněny je zářivý tok od těchto stěn směrem dovnitř výrazně vyšší než tepelný tok produkovaný ohřevem elektroniky směrem ven. Teplota se tak může uvnitř udržovat trvale nad O Kelvin.

Tak tohle jsem plácnul blbost. Tok směrem ven z vnitřku družice k povrchu musí být větší než tok opačným směrem má-li být uvnitř družice vyšší teplota než na jejím povrchu.

---

wintermute - 16/4/2004 - 00:29

Zdravim,

komunikoval som s Alesom ohladne riadiaceho pocitaca. Posielam nejake info o radiacii a elektronike tam hore.
http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc4170.pdf

Jadro riadiaceho pocitaca (pocitacov) by mohol tvorit 80C32E http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc4149.pdf

Space Rad Hard ICs - Devices od Atmelu:
http://www.atmel.com/dyn/products/devices.asp?family_id=641

Aeroflex RadHard Product Family Page http://ams.aeroflex.com/ProdFamilyPages/RHfamily.cfm

Niektori vyrobcovia suciastok (vseobecne, nie RadHard), poskytuju zdarma vzorky suciastok. Pokial vytvorite zdruzenie, tak oficialny zastupca by mohol oslovit niektorych vyrobcov RadHard. Mozno by sa dali ukecat kedze ide o amatersku druzicu a poslali nieco.

---

Josef Pavlik - 16/4/2004 - 00:39

citace:

---

Problém je ten, že koncese která platí pro vysílání ze Země na družici neplatí pro vysílání z družice na Zemi. A Cubesat neakceptuje družici bez řádně udělené licence pri vysílání.

---

Tohle je pomerne zajimava zalezitost. KYM musi byt udelena tahle licence? Predpokladam, ze nikdo u Cubesatu o nejakem CTU v zivote neslysel

---

Archimedes - 16/4/2004 - 00:48

Ke schematu Marian Vani:
Sice do radiotechniky hloubeji nevidim, ale nezda se mi, ze radiomajak je zavisly na funkci Trx II. Pokud ten totiz z nejakeho duvodu selze a zustane v poloze "prijem", nebude fungovat ani radiomajak. IMHO by radiomajak mela byt ta uplne posledni soucast satelitu, ktera by selhala - i kdyby vypadly cidla, akumulatory, stabilizace, pocitac...mel by byt schopen a radiomajak alespon omezene vysilat. Proto se mi taky libi myslenka napajeni radiomajaku pres kondenzator - pokud bude stavy (napeti) v akumulatorech dost, bude brat svych nabijecich "0.00nic" ze spolecne sbernice, pokud by i akumulatory odesly (coz je zda se casta bolest jednoduchych satelitu) bral by primo ze solarnich panelu, coz by porad jeste stacilo k tomu, aby aspon jednou za x desitek sekund (a treba i jen ve dne) poslal signal s informacemi nebo aspon znacku. Ja chapu radiomajak jako "mluvici pijavku", ktera se veze na zbytku satelitu a dela tupe svou praci, dokud ma aspon trosku teple krve pod prisavkou

K tepelne regulaci:
Dulezity je podle me tepelny kontakt mezi vnitrnimi komponentami navzajem. Tak budou narusty a poklesy teploty mnohem pozvolnejsi, bez vzajemneho tepelneho kontaktu budou vznikat "horka" a "studena" mista s mnohem vyssim rizikem selhani. Ale i na tepelnou konstrukci satelitu bezpochyby existuji sikovna kompendia - jen je mit Viz
http://www.amazon.com/exec/obidos/tg/detail/-/1884989004/103-0668226-5174249?v=glance#product-details
http://www.aero.org/publications/aeropress/thermcntrl.html
Na projekt davam clanek (z "4th IAA Symposium On Small Satelites for Earth Observation") "Micro-Satellites Thermal Control -
Concepts and Components". (vicemene potvrzuje, co mi vychazi intuitivne, ale zminuje se i o dalsich aspektech, jsou tem take zmineny vhodne vypocetni nastroje)

Jako zdroj pro tepelne vypocty muze byt treba
http://www.tak2000.com/
(tabulky, odkazy na fyzikalni zaklady a ruzne "tepelne kalkulatory")

To by jeden nerekl, kolik je kolem takoveho satelitu hezke fyziky

K povrchu z anod. hliniku:
Pokud to ma skutecne CubeSAT v doporuceni (povinnostech?) konstrukce, bude to asi tim, ze CubeSATy letaji na LEO a tam jsou vlastnosti plazmatu jine, nez na GEO. Ale nejsem takhle z voleje schopen odhadnout, jak se to projevi zrovna u hlinikove kostry

---

Marian Vana - 16/4/2004 - 00:49

citace:

---

citace:

---

Problém je ten, že koncese která platí pro vysílání ze Země na družici neplatí pro vysílání z družice na Zemi. A Cubesat neakceptuje družici bez řádně udělené licence pri vysílání.

---

Tohle je pomerne zajimava zalezitost. KYM musi byt udelena tahle licence? Predpokladam, ze nikdo u Cubesatu o nejakem U v zivote neslysel

---

Co zatím vím tak ty licence platí mezinárodně. Přitom v různých zemích mohou být jednotlivá kmitočtová pásma vyhrazena různým službám. V ČR je licenci možné získat přes ČTÚ, ale možná že existuje i jiný způsob.

---

Archimedes - 16/4/2004 - 00:57

Dalsi servery, kde by se dala vyzva zverejnit jsou napr.

http://www.crk.cz/
http://www.hw.cz/

---

vena - 16/4/2004 - 07:09

S ČRK již komunikuji a uveřejnění máme přislíbeno Véna

---

ales - 16/4/2004 - 10:05

Na www.hw.cz jsem se to pokusil poslat už 13.4.2004 ale bez odezvy.

---

Ondra OK1CDJ - 16/4/2004 - 10:12

Ahoj Panove, jsem velice rad ze snazite potsvait nejaky maly satelit. Momentalne po poruse AO40,UO-14, a ruskych druzic RS uz neni skoro pres co komunikovat takze nejaky maly satelit by se hodil. Chci se zeptat co presne planujete za transponder jne FM prevadec nebo linearni transponder ?? Pokud by se pro rizeni druzice pouzili amaterske kmitocty tak to nebude s CTU tak slozite protoze tam jsou presne segemnty vyhrazene pro sat komunikaci a bylo to vyhodne i z toho pohledu ze na satelitni komunikaci je vybavena spousta lidi po svete a dal by se sestavit command team po cele zemekouli jak to maji ostatni druzice. Jinak docela zajimavy odkaz http://www.qsl.net/pe1rah ma vyvinuty linarni transponder pro mod B nebo J a poleti ted na VUSATu pokud vim. Dalsi otazka co vyneseni testy a vyneseni druzice, vse neco stoji uz mate nekoho kdo to zafiancuje a vynese ?? to si myslim je klicova zalezitost udelat druzici neni az takovy problem ale jak ji dostat nahoru ?? diky za odpoved a satelitum zdar Ondra OK1CDJ

---

Marian Vana - 16/4/2004 - 14:07

citace:

---

Ke schematu Marian Vani:
Sice do radiotechniky hloubeji nevidim, ale nezda se mi, ze radiomajak je zavisly na funkci Trx II. Pokud ten totiz z nejakeho duvodu selze a zustane v poloze "prijem", nebude fungovat ani radiomajak. IMHO by radiomajak mela byt ta uplne posledni soucast satelitu, ktera by selhala - i kdyby vypadly cidla, akumulatory, stabilizace, pocitac...mel by byt schopen a radiomajak alespon omezene vysilat. Proto se mi taky libi myslenka napajeni radiomajaku pres kondenzator - pokud bude stavy (napeti) v akumulatorech dost, bude brat svych nabijecich "0.00nic" ze spolecne sbernice, pokud by i akumulatory odesly (coz je zda se casta bolest jednoduchych satelitu) bral by primo ze solarnich panelu, coz by porad jeste stacilo k tomu, aby aspon jednou za x desitek sekund (a treba i jen ve dne) poslal signal s informacemi nebo aspon znacku. Ja chapu radiomajak jako "mluvici pijavku", ktera se veze na zbytku satelitu a dela tupe svou praci, dokud ma aspon trosku teple krve pod prisavkou


Dal jsem na PHP projekt upravené schéma komunikační části. Prosím o další připomínky.

---

Marian Vana - 16/4/2004 - 14:16

citace:

---

ISM pásmo 2.4 Ghz pokládám pro kosmickou komunikaci za zcela nevhodné - útlum na molekulách vody v troposféře by byl naprosto masivní, a navíc je ti zarušené (i mnou :-). 2.3 Ghz používaly tuším např. analogové televizní přenosové vozy, a je určitě licenční a vyžaduje směrové antény.

---

Pokud vím tak vlny v pásmu 2.3 GHz se směrem do kosmu a z kosmu šíří jen s minimálním útlumem. Tabulkově to vychází že spolehlivě projde atmosférou více než 95 procent výkonu. To s těmi molekulami vody platí zřejmě pro šíření vlny rovnoběžně se zemským povrchem.

---

vena - 16/4/2004 - 14:30

Mě to nejde stáhnout, resp. to stáhnu, ale po rozbalení je to jen celá černá plocha bez schématu ... Je probém u mě nebo v tom souboru?

---

vena - 16/4/2004 - 14:39

ještě v rekaci na Ondru OK1CDJ a Mariana Vanu posílám přehled pásem i s tím, kde je možnost radioamatérské družice
http://www.crk.cz/CZ/KMITOCC.HTM

---

Archimedes - 16/4/2004 - 14:55

citace:

---

Mě to nejde stáhnout, resp. to stáhnu, ale po rozbalení je to jen celá černá plocha bez schématu ... Je probém u mě nebo v tom souboru?

---

Ten obrazek je strasne veliky Davam na projekt jeho zmensenou kopii.

Ten navrh je ted urcite robustnejsi (coz mi prijde podstatne). Otazka je, kolik prida na vaze ten treti zesilovac a antena a organizacne ziskani treti frekvence.

Dalsi vec, nad kterou jsme se moc nezamysleli, je pouziti druzice jako radioamaterske retranslacni. Ale to by snad mohl vyresit software, na schematu to nic nemeni, ne? (cast pameti by byla vyhrazena pro hlasova data)

---

vena - 16/4/2004 - 15:07

citace:

---

Ten navrh je ted urcite robustnejsi (coz mi prijde podstatne). Otazka je, kolik prida na vaze ten treti zesilovac a antena a organizacne ziskani treti frekvence.

Dalsi vec, nad kterou jsme se moc nezamysleli, je pouziti druzice jako radioamaterske retranslacni. Ale to by snad mohl vyresit software, na schematu to nic nemeni, ne? (cast pameti by byla vyhrazena pro hlasova data)

---

Díky, už jsem to také zkoukl. Já k tomu mám obecně jednu připomínku. Měli by tam asi být oddělovače. Protože pokud by došlo ke zkratu v jednom modulu, tak je konec s celou družicí. Ale jen nevím, jak ty oddělovače řešit ... Komparátor+spínač? Nebo galvanické oddělení?

A k Archimedově připomínce - koncipovat to jako kompletní retranslátor, hmm, mě by se to moc líbilo, ale bojím se, že je to a) nad naše síly b) je to naprosto jiný druh modulace (jiné obvodové řešení) c) v podstatě to nepotřebujeme a tlačit to do mikrosatelitu mi přijde zbytečné. V této první verzi vidím jako zajímavý pro radioamatéry právě radiomaják! Pokud bychom ale nakonec rozhodli pro větší satelit, tak budu jen pro ) jak poznamenal Ondra Ok1CDJ většina radioamatérských a lehce dostupných satelitů je mrtvá ...

---

ales - 16/4/2004 - 15:29

Reaguji také ještě na Ondru OK1CDJ. To, co teď potřebujeme, je rádio pro základní povelování satelitu a přenos telemetrie (teplota, napětí, ...). Případný radioamatérský transpondér by tam mohl být jako užitečné zatížení, nebo "experiment". Kandidátů na "experiment" ale zatím máme více (digifoťák, COTS componenty, sluneční plachtu, tether, supravodiče, ...) :-)

Financování testů a vypuštění do kosmu zatím nemáme zajištěno, ale osobně chci prostě postupovat tak, že nejprve bych rád měl funkční družici (alespoň jádro), nedotovanou z externích zdrojů, a pak teprve jednat o vypuštění. Myslím, že to je lepší (čestnější) pozice, než jednat jen o "papírovém" (nejistém) záměru :-)

Dnes jsem se také díval na stránky Cosmos Sail 1 a zdá se, že neodstartuje dříve, než v září 2004. Tak máme pořád ještě šanci být se sluneční plachetnicí opravdu první :-)

---

Ondra OK1CDJ - 16/4/2004 - 15:30

citace:

---

citace:

---

Ten navrh je ted urcite robustnejsi (coz mi prijde podstatne). Otazka je, kolik prida na vaze ten treti zesilovac a antena a organizacne ziskani treti frekvence.

DaA k Archimedově připomínce - koncipovat to jako kompletní retranslátor, hmm, mě by se to moc líbilo, ale bojím se, že je to a) nad naše síly b) je to naprosto jiný druh modulace (jiné obvodové řešení) c) v podstatě to nepotřebujeme a tlačit to do mikrosatelitu mi přijde zbytečné. V této první verzi vidím jako zajímavý pro radioamatéry právě radiomaják! Pokud bychom ale nakonec rozhodli pro větší satelit, tak budu jen pro ) jak poznamenal Ondra Ok1CDJ většina radioamatérských a lehce dostupných satelitů je mrtvá ...

---

Jako majak je to blbost takovejch satelitu je milion ktery vysilaj jenom telemetrii, pokud to ma mit nejky ucel musi tam by transponder
do pikosatlietu se da dat transponder viz treba http://www.stensat.org/stensat/StenSat.htm
i pres nej se delali spojeni... Technologicky udelat transponder neni problem vykonu je potreba par miliwatu..
Muze mi nekdo objasnit jeste to vyneseni jak je to zarizene ?? Aby se neudelal druzice a pak nelezela nekde ve vytrine...

Ondra

---

Archimedes - 16/4/2004 - 15:34

citace:

---

a) nad naše síly b) je to naprosto jiný druh modulace (jiné obvodové řešení) c) v podstatě to nepotřebujeme a tlačit to do mikrosatelitu mi přijde zbytečné.

---

Melo to byt spis nadhozeni moznosti - radioamateri asi obvykle mluvi v FM modulaci, ale snad by pro lecktere z nich mohl byt zajimavy i digitalni prenos (v tom formatu, ktery bude satelit normalne pouzivat). Na druzici by se v pameti vyhradilo x kb pro "uzivatelska data" (data,zvuk,obrazek), ktera by si mohl kdokoliv ulozit nebo vytahnout (mozna by se dalo uvazovat i o nejakem "heslovani", aby zprava dosla je adresatum). Asi by to nebylo moc vhodne pro primy rozhovor, ale byla by to IMHO zajimava "hracka", jednoducha na implementaci a mohlo by to myslim dost radioamateru zaujmout.

Ale to je spis otazka pro Ondru OK1CDJ

---

ales - 16/4/2004 - 15:36

Tak jsme se s Ondrou v příspěvcích málem "srazili" :-)

K vypuštění ještě doplňuji, že původně jsem chtěl čekat až na vhodnou příležitost k levnému vypuštění, ale později jsem se rozhodl pokusit se postavit družici do určitého finančního limitu (cca 1000 Euro, tedy 30000 Kč). Ten nízký limit zajišťuje, že nebude až tak hrozné, pokud družice bude čekat na vypuštění třeba i dlouho.

---

Ondra OK1CDJ - 16/4/2004 - 15:37

citace:

---

Reaguji také ještě na Ondru OK1CDJ. To, co teď potřebujeme, je rádio pro základní povelování satelitu a přenos telemetrie (teplota, napětí, ...). Případný radioamatérský transpondér by tam mohl být jako užitečné zatížení, nebo "experiment". Kandidátů na "experiment" ale zatím máme více (digifoťák, COTS componenty, sluneční plachtu, tether, supravodiče, ...) :-)

Financování testů a vypuštění do kosmu zatím nemáme zajištěno, ale osobně chci prostě postupovat tak, že nejprve bych rád měl funkční družici (alespoň jádro), nedotovanou z externích zdrojů, a pak teprve jednat o vypuštění. Myslím, že to je lepší (čestnější) pozice, než jednat jen o "papírovém" (nejistém) záměru :-)

Dnes jsem se také díval na stránky Cosmos Sail 1 a zdá se, že neodstartuje dříve, než v září 2004. Tak máme pořád ještě šanci být se sluneční plachetnicí opravdu první :-)

---

tohele podle me neni spraveny postup, spravny postup co vim jak se delali jine amaterske druzice: musi se udelat komplet elektronika a otestovat treba v drevenem modelu pak se musi zajistit kdo to ponese ( je rozdil jestli to ponese ariane nebo rusove) a jake ma pozadavky na mechanicke provedeni a jake musi druzice splnovat podminky co se tyka mechanickych a zatezovyh testu. Pozor nektere firmy co vim pozaduji aby nektere komponety byli tzv. ISC - "In space certified" a ty sou velmi velmi drahe.. vetsinou sou to komponety tykjici se pohonu ale predpokladam ze tahle druzice zadny pohon mit nebude.. Posjistuji se tim proto aby jim to nemohlo poskodit neco co de nahoru s tim...

Ondra

---

Archimedes - 16/4/2004 - 15:38

citace:

---

Myslím, že to je lepší (čestnější) pozice, než jednat jen o "papírovém" (nejistém) záměru :-)

Dnes jsem se také díval na stránky Cosmos Sail 1 a zdá se, že neodstartuje dříve, než v září 2004. Tak máme pořád ještě šanci být se sluneční plachetnicí opravdu první :-)

---

To bychom si museli a)setsakra pospisit b) mit strycka v NASA nebo RKA

Myslim, ze je nacase alespon predbezne zjistovat volne terminy pro vypusteni jako vedlejsi naklad, moznosti "rezervace", zpusoby a terminy plateb apod. Co jsem sledoval, bezne je i pro vedlejsi naklad cekaci doba jeden az dva roky.

---

vena - 16/4/2004 - 15:41

citace:

---

do pikosatlietu se da dat transponder viz treba http://www.stensat.org/stensat/StenSat.htm
i pres nej se delali spojeni... Ondra

---

Rejpavá ... doposud se dle nich ale neozval, takže asi někde byla chyba a asi to zase až tak jednoduché nebude Ne, ale vážně. To co navrhoval Archimedes je v podstatě nějaká forma Packet Radia (něco podobného bylo i na ISS). Ale u takhle otevřeného systému je vhodné mít řízení družice posazené na jiném pásmu, ať se to netluče a ať se tam i dostaneš ...
Vypuštění, s tím má Ondra pravdu, každá společnost má jiné usazení atd. Ale pokud se nepletu, tak stále uvažujeme o formátu CubeSat a tam je to jasně definované ...

---

ales - 16/4/2004 - 15:45

citace:

---

spravny postup co vim jak se delali jine amaterske druzice: musi se udelat komplet elektronika a otestovat treba v drevenem modelu pak se musi zajistit kdo to ponese ( je rozdil jestli to ponese ariane nebo rusove) a jake ma pozadavky na mechanicke provedeni a jake musi druzice splnovat podminky co se tyka mechanickych a zatezovyh testu.

---

Ale vždyť to je skoro totéž, jak to píšu já. Tedy nejprve "jádro" družice a pak teprve jednání o vypuštění.

V každém případě chci, aby naše družice byla z hlediska nosiče zcela bezpečná (nevýbušná), pasivní (bez potřeby externího napájení, nebo čehokoliv jiného), a aby byla tak robustní, aby mohla projít libovolnými zátěžovými testy (a dala se tedy v principu vypustit libovolným nosičem).

---

Marian Vana - 17/4/2004 - 07:18

Omlouvám se za to obří schéma, asi jsem si v programu nastavil příliš velké měřítko. Děkuji také za připomínky k tomuto zapojení, ozvu se za pár dní s novými úpravami. U antén předpokládáme použití jedné konstrukce pro všechna tři kmitočtová pásma, na váhu antén by to mělo mít nepatrný vliv. Předpokládám že přesnou konstrukci antén budeme mít ujasněnu do setkání Kosmos News, případně budeme mít i vzorek s sebou. U výkonových zesilovačů předpokládáme že budou tepelně vhodně spojeny s pláštěm sondy, jelikož jsou to on-chip bipolární zesilovače a jeden čip váží zlomek gramu, bude jejich vliv na celkový přírůstek hmotnosti opět nepatrný.
Ještě k teplotni regulaci sondy. Myslim že se vyhneme bimetalu a chladicí kapalině. Podle prvních přibližných výpočtů se to jeví že elektronika, tedy zejména řídící část a transceivery, pokud bude uvnitř družice tepelně dobře odizolována od pláště sondy a rovněž tak akumulátory, bude vydávat alespoň jednou tolik tepla směrem ven než bude dostávat z venčí za plného slunečního svitu. Pak ze Stefan-Boltz. zákona plyne že při rozdílu výkonů vyzařovaných z elektronické části směrem ven k plášti družice 3:2 (za plného slun. svitu a ve stínu Země) je rozdíl teplot uvnitř jen 10%, tj. lze elektronickou část uvnitř družice udržovat v teplotním rozmezí plusminus 15 stupňů. To ale za předpokladu že výstupní výkonové zesilovače rádia budou spojeny vhodným tepelným mostem s povrchem družice a budou i tepelně odizolovány od ostatní elektroniky.
Ke knize Satellite Thermal Control Handbook: objednával jsem ji někdy v březnu a měla by dorazit každým dnem.
Bylo by asi opravdu vhodné začít zjišťovat možnost vypuštění družice a požadavky na její konstrukci. Začal bych třeba u Cubesat. Hlásí se někdo dobrovolně že s vyjednáváním začne, myslím že XChaos to zde již dříve naznačoval.
Co se týče nákladů na vypuštění družice, již jsem zde říkal že EMP-Centauri je připravena se na tom podílet. Mým prvotním záměrem je ale mít možnost testovat na sondě pohon "Slunečnice", pak jsme ochotni a připraveni se podílet na vypuštění třeba 50% nákladů, případně i více když selžou jiné způsoby financování. Předpokládám ovšem že první sonda nebude žádný obr, počítám s hmotností někde okolo 1kg. Osobně dávám přednost možnosti vypustit během řekněme příštích 4 až 7 let 2 až 3 sondy o hmotnosti 1 kg než-li jednu jedinou a výrazně hmotnější, už třeba z důvodu že jedna sonda může selhat.
V případě že se nepodaří pohon slunečnice na družici dostat třeba z důvodu že bude vybrán pohon jiný a slunečnice úplně zamítnuta, nemůžu ovšem zaručit že náklady na vypuštění budou ze strany firmy uvolněny.
Naše nabídka na dodání dalších dílů družice (zdroj, rádio) pak ovšem samozřejmě platí dál.
Jinak si myslím že pohon družice by měl být pro tento projekt každopádně prioritou a určitě se pro něj nějakých 200 až 300 gramů na družici najde.
Co se týče sondy Cosmos Sail 1, bylo by dobré kdyby se jim to podařilo vypustit a odzkoušet během roku. Byly bychom bohatší o jejich zkušenosti a výsledky při stavbě našeho pohonu.

---

Marian Vana - 17/4/2004 - 07:48

Tak teď jsem si všiml že se i o mne píše v oddílu "zájmy" na těchto stránkách, mám na mysli ty stránky věnované projektu Cubesail. Myslím že je tam na mne až moc chvály, bylo by asi dobré kdybych představil hlavní osoby které se mnou spolupracují nebo budou spolupracovat ohledně účasti EMP-Centauri na tomto projektu:
Petr Hajčiar-vedoucí našeho vývojového týmu, elektronik, specialista na složité distribuční a přepínací systémy v pásmu RF, jeho koníčkem je meteorologie a netradiční zdroje energie
Václav Turjanica-elektronik, nedávno dostudoval, jeho specialitou jsou mikrokontroléry a řízení a regulace, koníčka má alternativní zdroje enegie
Pavel Mochura- radiotechnik a elektronik, je to zkušený radioamatér
Michal Pokorný - ještě studuje ale je to jasný talent, jeho oborem je šíření vln v prostředí (hlavně v kosmu), mikrovlná technika a fyzika, specializuje se na kmitočty 10GHz a výše. Největším jeho koníčkem je jeho práce.
Miroslav Trávníček- technik elektronik, není nic co by nedokázal opravit
a Já - já to vlastně jen koordinuji

---

Palo - 17/4/2004 - 20:40

Som tymto projektom nadseny. tiez sa chcem zapojit. ak bude tento projekt uspesny, som za vytvorenie vlasnej rakety

na dopravovanie satelitov a potom modulov s cielom mesiac a mars...
Tuto odnoz(nosna raketa) by som zalozil hned, paralene a formovala by sa podla uspechov z druzic. bez vlasnej dopravy toho do vesmiru moc nevynesieme(cena za kilogram je riadne mastna).
Navrhujem vytvorit komunikativne centrum(web,news..), kde by sa kazdy zaregistroval, napisal cim dokaze do projektu prispiet a pod. co vy nato?

---

vena - 17/4/2004 - 20:55

Tak inzerát je už i na www.crk.cz (aktuality z domova). A měl jsem i předběžné jednání s dvěma členy rady ČRK. Byla mi v případě realizace projektu přislíbena i "morální" podpora, tj. možná cosi jako štěmpl ČRK. To by nám tedy mohlo otevřít dveře směrem a) radioamatérská pásma, b) směr amsat a jejich zdroje pro vypouštění družice ...
Dokonce jsme se letmo bavili o vytvoření skupiny radioamatérů, kteří by se zabývali definicí radií pro družici.
Další krok směřuje k prosazení inzerátu do tištěné formy zpravodaje radioklubu = tj. časopisu Radioamatér. Zde je ale doba delší (myslím, že tak měsíc a půl). Je tedy otázka, zda je to stále zajímavé.
Véna

---

vena - 17/4/2004 - 21:06

Než jsem to stihl domyslet, tak jsem to poslal. Ta skupina by neměla křížit práci Mariana a jeho "lidí", ale spíše doplnit o ty druhy provozu, které jsou pro radioamatéry opravdu zajímavější (už pro tuto (?), nebo další družice). Míním tím, FM převaděče, repeatery (CW, fonie, ATV, SSTV), cw roboty, BBSky a kdoví co je/nás ještě napadne ...
Véna

---

xChaos - 18/4/2004 - 13:08

citace:

---

Jako majak je to blbost takovejch satelitu je milion ktery vysilaj jenom telemetrii, pokud to ma mit nejky ucel musi tam by transponder
do pikosatlietu se da dat transponder viz treba http://www.stensat.org/stensat/StenSat.htm
i pres nej se delali spojeni... Technologicky udelat transponder neni problem vykonu je potreba par miliwatu..
Muze mi nekdo objasnit jeste to vyneseni jak je to zarizene ?? Aby se neudelal druzice a pak nelezela nekde ve vytrine...

---

Myslim ze si zaciname rozumet. Skutecne nechceme primarne vysilat telemetrii. Primarnim cilem druzice je technologicky test - test "lacinych" pozemnich elektronickych systemu, a technologicky test pohonu s niskym ISP - at uz se rozhodneme pro tether, solarni plachtu, nebo pro iontovy pohon. Prenos obrazu z digitalniho fotoapartu bude potreba do monitoring rozvinuti a fukcnosti plachty (pokud plachta) a pro navigaci, manevrovani a stabilizaci (diky snimkovani hvezdne oblohy snadno ziskame informace o orientaci druzice); fotografovani Zeme z obezne drahy samozrejme neprinese nic prevratne noveho, snad jen ze to bude "hezke" mit vlastni snimky a povesit si je doma na zed... vite kolik lide investuji do MILIONU stale stejnych fotografii ze stale stejnych mist, kam jich MILIONY jezdi na dovolenou ? proto tomu je fotak v kosmu porad jeste "experiment"...

Krome dat z digitalniho fotoaparatu a povelu pro ovladani pohonu te telemetrie nebude potreba prenaset moc. Pokud bude na palube embedded platforma s OS Linux, v podstate vse resi moznost prihlasit se do palubniho pocitace napr. prostrednictvim konzole pres seriovy port a radiomedem (nebo radiove tunelovat ethernet a normalne se prihlasit pres TCP/IP a SSH - nedavno jsem neco takoveho videl uvnitr Asus WL 500 AP - je to levne, da se to flashnout, ma to 4 MB RAM tusim, a je to jednochip bez chladice... levne by to resilo i redundaci ridicich pocitacu !!)

Pokud tedy na palube bude radioamatersky transponder, ktery bude splnovat podminky funkce jako komunikacni subsystem - tzn. bude schopny se chovat treba i jako nejaky ten 19200 bps radiomodem a nechat nas "protunelovat" ten seriovy port na konzoli palubniho pocitace a prenaset "nase" data - tak muze cely transponder byt primarnim telekomunikacnim zarizenim cele druzice, a ne jen "experimentem".

Co ostatni; souhlasite ?

---

xChaos - 18/4/2004 - 13:31

citace:

---

Bylo by asi opravdu vhodné začít zjišťovat možnost vypuštění družice a požadavky na její konstrukci. Začal bych třeba u Cubesat. Hlásí se někdo dobrovolně že s vyjednáváním začne, myslím že XChaos to zde již dříve naznačoval.
Co se týče nákladů na vypuštění družice, již jsem zde říkal že EMP-Centauri je připravena se na tom podílet. Mým prvotním záměrem je ale mít možnost testovat na sondě pohon "Slunečnice", pak jsme ochotni a připraveni se podílet na vypuštění třeba 50% nákladů, případně i více když selžou jiné způsoby financování.

---

Co se týče vyjednávání, navrhuji rozjet to na několika frontách. Mám absolutně nulovou schopnost vyjednávat s českou byrokracií, a politiky, jak si opakovaně ověřuji. Komunikaci s novináři umím tak na 20% - vím co od nich mohu čekat, ale neznám recept, jak "dostat něco do médií". (Poslední dobou mi připadá, že mainstramová média jsou z 50% bulvár a z 50% téma "mezinárodní terorismus"). Navrhuji proto lidem, co se v našem domáckém prostředí umí pohybovat, aby
rozhodili sítě na vysokých školách, na ministerstvech, v tématicky zaměřených časopisech (L & K, časopisy pro děti a mládež), u českého kosmického průmyslu (Mimosa ...) a zkoumali, co se dá získat na téhle frontě, případně na frontě přímého jednání s nějakými ruskými firmami nebo třeba s Arianespace (varianta "balast při komerčním letu na GTO", apod.) - ani na to si v nejmenším netroufám.

Já bych využil svých znalostí angličtiny a (bohužel jen velice okrajových) obchodně-podnikatelsko-pracovních zkušeností se západními firmami, a zkusil bych začít opatrně sondovat jménem našeho neoformálního týmu samotnou organizaci CubeSAT.org, která je mi v ledasčems sympatická a blízká (samotný nápad není nepodobný montování 1U serverů do telekomunikačních racků, čímž se v podstatě také živím... ;-) (Osobně také pokládám za zajímavou možnost, že by CubeSAT ještě levněji outsourcoval starty např. do Indie, kde to je ještě levnější než v Rusku...zeptám se jich na to...)

Říkám "opatrně sondovat" - nerad bych hned na začátku působil jako zvědavý břídil, a raději bych hned na začátku předložil konkrétní projekt - aby se nevyjednal start, a my neměli nic konkétního v ruce!

Navrhuji tento postup:

1. "konkrétní hardware v ruce", minimální kritérium: když to pustím z malé výšky volně na tvrdou zem, bude to pořád solárně dobíjet, telekomunikovat (aspoň drátově), fotit, krokově motořit, apod.

2. mít jasný model fund raisingu - tzn. nějaké sdružení s nějkým účtem v bance, apod.

3. začít konat (viděl bych to nejdřív tak za půl roku..)

Moje základní představa o fund raisingu - EMP Centauri sice nejsem, ale moje Arachne Labs se musí jednoho dne postavit na nohy - a chceme se pak prezentovat jak high-tech firma - ne jako přeprodejci (či ještě hůře - nájemci!) taiwanského křemíku (což také ve skutečnosti jsme :-( ) a dovedu si představit nákup určité inzertní plochy na družici za cenu celostránkového inzerátu v časopise - tzn. desítky až stovky tisíc Kč (neříkám že jsem toho schopný teď ! ;-) ale časem ano). Efektu celostránkového inzerátu tím stejně dosaženo bude - fotky českého nanosatelitu snad tisk zaujmou, Česká superstar to sice nebude, ale něco.... Jedinou podmínkou je jakákoliv spojitost s open source a Linuxem (nejlépe Linux na palubě; ale v nejhorším alespoň v pozemních řídících systémech - tam stejně nic lepšího neseženem ;-) A dovedu si představit, že bychom dokázali "vyžebrat" pár Kč i od jiných českých firem, které by chtěly mít "kosmický image"....

Ještě jedna věc - myslíte, že by na palubě šlo mít tether i plachtu ? Byl by to geniální způsob, jak zvyšit dráhu nad těch 1000 km potřebných pro rozvinutí plachty... a kdyby byl tether odhoditelný, tak by po dosažení potřebné dráhy došlo k snižení hmotnosti i pod 1 kg -> plocha plachty by stačila menší - a dostáváme se hned i k lepším konstrukčním číslům, k menším nárokům na na vlastnosti materiálu, apod.

Totiž ten kilogram je hrozný overkill.... vezměte si, kolik elektroniky i mechanických součástek je v běžném notbooku, a kolik z toho je potřeba v minimalistickém satelitu...

---

Josef Pavlik - 18/4/2004 - 16:28

Napadlo me jeste jedno vyuziti satelitu - Vypusteni cloveka na obeznou drahu. Samozrejme ne celeho cloveka, ale treba kapky krve, par vlasu, odvaznejsi povahy by mohly zkusit treba ucho nebo oko . Ona je to blbost, ale myslim si, ze nekteri blazni by mohli dat i nejake penize za to, aby pak mohli rict: "Moje DNA se dostalo i do vesmiru". A kapka suche krve nebo vlas nic nevazi.

---

Marian Vana - 18/4/2004 - 20:57

citace:

---

Než jsem to stihl domyslet, tak jsem to poslal. Ta skupina by neměla křížit práci Mariana a jeho "lidí", ale spíše doplnit o ty druhy provozu, které jsou pro radioamatéry opravdu zajímavější (už pro tuto (?), nebo další družice). Míním tím, FM převaděče, repeatery (CW, fonie, ATV, SSTV), cw roboty, BBSky a kdoví co je/nás ještě napadne ...
Véna

---

Podle mne se ty práce mohou i křížit. My jsme se přihlásili ke konstrukci rádia mj. i proto že se nezdálo že by se do toho někdo hrnul. Z naší firmy ovšem nikdo nemá nějakou výraznější zkušenost s radioamatérskou družicovou komunikací, takže si také myslím že nejlepší by byla nějaká těsnější spolupráce několika týmů i jednotlivců. Není třeba možné oddělit nějak výrazněji práce na řídící části a komunikační části družice, řídící část musí pomocí sběrnice navazovat na komunikační část a být umístěny (kromě výkonové části) na jednom tištěném spoji, resp. je to tak nejvýhodnější kvůli zpoždění, přeslechům, teplotním parametrům apod.
Uvědomuji si dobře že rádio na družici může být asi největší bumerang proti tomu kdo ho stvořil. Když selže rádio, selže celá družice. Podle mne by se nějaký ten FM převaděč, CW robot nebo repeater na družici mohl vejít ale muselo by se jít s vysílacím výkonem do antény odhaduji tak někam na okolo 0.05 až 0.1Watt maximálně, jinak to může výrazně zkrátit životnost akumulátorů.

---

Marian Vana - 18/4/2004 - 21:06

citace:

---

EMP Centauri sice nejsem, ale moje Arachne Labs se musí jednoho dne postavit na nohy
Ještě jedna věc - myslíte, že by na palubě šlo mít tether i plachtu ?

---

Nemyslím že by EMP bylo něco víc než Arachne. Budu jenom rád když se sežene co nejvíce financí i z jiných zdrojů

tether a plachtu dohromady-myslím že jsem tu již zmiňoval že to samozřejmě jde. U tetheru není problém použít místo lana nebo drátu tenkou a dlohou folii s dobrou odrazivou schopností pro sluneční záření - hmotnostně to vyjde úplně stejně. A použití plazmového kontaktoru u sluneční plachty může zase ubrat problémy s elektr. nabíjením.

---

3PO - 18/4/2004 - 21:45

Velmi sa my projekt paci. Drzim vam palce. Ale mam k tomu paru vyhrad. Prva sonda by podla mna mala vyskusat stabilizaciu, pohon, prenos dat, regulaciu teploty atd. Letiet na mesiac by bolo dost riskantne na prvy pokus. A urcite by do projektu trebalo zapojit nejakeho fyzika. Najme takeho co sa vyzna v pocitani drahy sondy a jej navigaciu. A suhlasim s navrhom poslat za peniaze krv, vlasy atd. nejakych zaujemcov do vesmiru. Takze sa drzte a ja sa este ozvem.

---

ales - 19/4/2004 - 09:13

xChaosovi příspěvky jsou pro mne "rajskou hudbou". Souhlasím se vším, co píše, a podporuju to.

Jeho popis souvislostí je perfektní. Myslím, že si je musíme pořád uvědomovat a připomínat, abychom na ně brali ohled i při detailech jednotlivých dílů a všechno do sebe dobře zapadalo.

K vlastnostem tohoto fóra patří, že při psaní odpovědi připojí pod formulář ještě "revizi témat", obsahující kompletně všechny příspěvky příslušného tématu. U tohoto tématu už to začíná být příliš objemné a proto se zřejmě pokusím založit speciální témata k jednotlivým částem projektu (tentokrát už ale do fóra "Česká kosmonautika").

Zatím stručné shrnutí:
- v novém tématu se ještě vrátím k celkové koncepci, abychom to měli stále na očích
- myslím, že pokročilejší technologické experimenty by na družici neměly chybět
- kombinaci tetheru a solární plachty považuji za možnou a přínosnou
- hmotnostní "overkill" bych zatím omezil na CubeSat "trojkostku", tedy 3 kg a 10x10x30 cm
- jedna "kostka" by byla pro (fotografující) družici, jedna pro tether a jedna pro plachtu :-)
- osobně začnu intenzivněji prověřovat možnosti vypuštění až "s konkrétním HW v ruce", ale pokud se do toho někdo pustí už teď, budu jedině rád
- financování startu je obtížnější, než financování stavby, a proto vítám jakýkoliv nápad a pomoc při provedení (sdružení, "biologické vzorky", sponzoring, ...)
- technické detaily dílů nechám na zkušenějších lidech, já se jen budu snažit udržet to v souvislostech

Jak družici "oficiálně" pojmenujeme? Mám se držet původního CubeSAIL? Navrhuju ještě možnost s "nano" (nebo jen "n") v předponě, protože tak se obecně označují družice s hmotností 1 až 10 kg a mohli bychom tak propojit názvy případných budoucích "nanomisí" (např. nanoSat, nSat, nGeo, nEye, nSail, nTug, nMoon, nMars, ... :-))

Preferujete nějaký určitý název, nebo to není podstatné? (po volbě jména družice založím ta slibovaná nová témata)

---

vena - 19/4/2004 - 09:25

Já jsem osobně pro uvedení Česka v názvu družice
Takže aby to bylo celosvětové, tak mě se líbí italský výraz čeko...
Takže já navrhuji CzecoCube a nCzeco ...

---

Archimedes - 19/4/2004 - 09:42

A co treba:
ČENDA - ČEska Nano Družice Amatérská
CZESTMIR - CZEch Space Technological MIcro Robot (taky pamatujete "Letajiciho Cestmira?"
Ale co kolegove ze Slovenska, kdyz se pridaji?

---

ales - 19/4/2004 - 10:26

A sakra, s tím jménem družice jsem si docela "zavařil" :-)

Osobně bych projekt rád viděl jako otevřený mezinárodní spolupráci. Minimálně je tu už pár zájemců ze Slovenska a já to rozhodně vítám. S nimi to půjde určitě lépe.

Ještě mám pár poznámek ke starším příspěvkům.

Díky Marianovi za představení jeho týmu. Myslím že je jasné, že tady už nejde o žádné "mlácení prázdné slámy", ale že realizační možnosti jsou značné. Ještě jednou díky.

Z rozboru vypuštěných minidružic se domnívám, že na družicích byla spíš "zima", než "horko". Většinou se teplota držela kolem 10°C a kolísala až o 20°C.

Pro Pala:
- "odnož" vlastní nosné rakety je naznačena v tématu Astra 2000 (je to ale mimořádně obtížná záležitost)
- komunikačním centrem projektu družice je www.kosmo.cz, zdejší diskusní fórum, a http://projekt.kosmo.cz/ (tam se můžeš zaregistrovat a pak ještě kontaktovat Martina Kosteru pro zařazení do příslušné skupiny)

---

xChaos - 19/4/2004 - 19:51

Co se týče názvu, tak CubeSAIL byl jen takový chvilkový nápad a lze to použít jako označení typu - CubeSAT s plachtou by byl CubeSAIL, a exemplář CubeSail 1 se pak může nějako "pokřtít". Samozřejmě má cenu, jen když na palubě bude plachta, což bude samozřejmě potřeba tvrdě obhájit - ale zároveň musím říct, že kromě experimetů s alternativními "meziplanetárními" pohony mě toho na družici zas tolik neláká... snad ještě tak ten radioamatérský transpondér....

Osobně jsem snil o mezinárodně znějícím (ale nikoliv mezinárně srozumitelném) názvu "Yara da Cimrman 1" - na tom pořadovém čísle trvám! - ale je otázka jestli na to Svěrák nemá patent :-) Další slavný Čech, tentokrát související s mořeplavbou, byl Josef Resl - bylo by docela ironické, kdyby první funkční kosmická solární plachta byla pojmenována po vynálezci lodního šroubu, ne ?

Jestli má být v názvu něco s Čechama, tak ať nám na to Špidla dá grant, když chce reklamu já jsem od 1.května spíš EUobčan, nevím jak vy (i když byrokracie se tím zrovna nezbavím...). A samotné slovo "česko" pak použijte jedině přes moji mrvolu ...

---

xChaos - 19/4/2004 - 19:55

citace:

---

Napadlo me jeste jedno vyuziti satelitu - Vypusteni cloveka na obeznou drahu. Samozrejme ne celeho cloveka, ale treba kapky krve, par vlasu, odvaznejsi povahy by mohly zkusit treba ucho nebo oko . Ona je to blbost, ale myslim si, ze nekteri blazni by mohli dat i nejake penize za to, aby pak mohli rict: "Moje DNA se dostalo i do vesmiru". A kapka suche krve nebo vlas nic nevazi.

---

Myslím, že pár kapek zaschlé krve by skutečně hmotnost družice nezvedlo... a kosmické pokrevní bratrství s ostatními staviteli ? Proč ne ? ;-) (já mám tu zkušenost, že při moji šikovnosti se při manuálním obrábění čehokoliv pořežu vždycky, takže mám zvěčnění svých krevních destiček v kosmu skoro jisté :-)

---

xChaos - 19/4/2004 - 19:57

citace:

---

tether a plachtu dohromady-myslím že jsem tu již zmiňoval že to samozřejmě jde. U tetheru není problém použít místo lana nebo drátu tenkou a dlohou folii s dobrou odrazivou schopností pro sluneční záření - hmotnostně to vyjde úplně stejně. A použití plazmového kontaktoru u sluneční plachty může zase ubrat problémy s elektr. nabíjením.

---

Tohle je zajímavá myšlenka - ale já jsem právě zase koncepčně utekl od stuhy napínané rotací, protože rotace celého komplexu je nezvládnutelná. Potřebujeme samonosnou konstrukci..

Jak dlouhý ten tether vlastně má být ?

---

Josef Pavlik - 20/4/2004 - 01:19

citace:

---

já mám tu zkušenost, že při moji šikovnosti se při manuálním obrábění čehokoliv pořežu vždycky, takže mám zvěčnění svých krevních destiček v kosmu skoro jisté :-)

---

a kde si myslis, ze ja chodim na takovy napady Moje DNA se taky celkem uspesne siri po svete I kdyz u me je castejsi tetovani ve tvaru hrotu od pajecky

---

Marian Vana - 20/4/2004 - 19:21

citace:

---

Díky Marianovi za představení jeho týmu. Myslím že je jasné, že tady už nejde o žádné "mlácení prázdné slámy", ale že realizační možnosti jsou značné. Ještě jednou díky.

---

Ano, realizační možnosti tu jsou. Ale "značné" - nepřehánějme

---

ateq - 21/4/2004 - 15:58

citace:

---

Add : b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
Krátká připomínka : toto není již dnes pravda. Doporučuji www.amsat.org
Jirka

---

hmm, neco jako Ronja nebo Crusader - xChaos o tom urcite uz nekdy slysel

---

Marian Vana - 23/4/2004 - 13:59

Dal jsem na PHP projekt představu komunikační části družice + napájení, jedno schéma + 1 zmenšená verze. Většina obvodů je tam alespoň zdvojena. Je tam také počítáno pro radioamatéry s digitálním repeaterem na bázi obvodu nRF24E1 na pásmu 2.4GHz. Prosím o připomínky/dotazy, zejména Vénu Maixnera co se týče radioamatérské části družice jaké by měly požadavky.

---

Marian Vana - 23/4/2004 - 15:49

Ještě k dotazu Vény Maixnera ohledně oddělovačů (sběrnice?). Zatím jsem je do schématu nedával. My teprve nyní odzkoušíme jak se některé obvody chovají na sběrnici při odpojení napájení od obvodu. Počítáme s tím že některé obvody bude možné odpojit od napájení, některé ne. U výkonových zesilovačů jsem do schematu již dal pojistky umožňující daný zesilovač odpojit, pojistka bude zřejmě tvořena zúženým spojem na desce.

---

xChaos - 23/4/2004 - 19:46

citace:

---

citace:

---

Add : b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
Krátká připomínka : toto není již dnes pravda. Doporučuji www.amsat.org
Jirka

---

hmm, neco jako Ronja nebo Crusader - xChaos o tom urcite uz nekdy slysel

---

Jo - a právě proto myslím, že je to pro družici naprosot nevhodný způsob komunikace :-)

---

Archimedes - 23/4/2004 - 20:47

Marian Vana: Chapu to dobre tak, ze jsou tam ted celkem 4 ridici jednotky a celkem 6 vysilacu? Kolik to muze vazit?

---

Marian Vana - 24/4/2004 - 00:27

Nedalo mi to a sepsal jsem si seznam materiálu pro rádio a napájení, částečně i pro řízení. Dal jsem přehled dílů na PHP Projekt, i s orientačními hmotnostmi.
I s 30% procentní hmotnostní rezervou to dělá zatím 260gramů, ale je v tom zahrnut i plošný spoj pro řídící část. Myslím si že je šance se dostat s napájením, rádiem i řízením do 300 gr.

---

Marian Vana - 24/4/2004 - 00:29

Jo, ty řídící jednotky jsou tam opravdu 4 a vysílačů 6.

---

Archimedes - 25/4/2004 - 00:03

300 gramu zni bajecne

----------

Ze Scienceworldu (predpokladam, ze vsechny diskuse,
kde se o projektu mluvi, nekdo sleduje, ale preci

Název: ponuka
Datum: 24.04.04 11:53
Autor: Peter Fabo / fabo@fmph.uniba.sk

S vyrobou zariadeni do klasickych satelitov mame nejake skusenosti, niektore nase zariadenia stravili na obeznej drahe celkom slusnu dobu. Mozeme pomoct radami, skusenostani, pripadne oponenturou navrhovanych rieseni elektroniky. V pripade potreby sa ozvite (mail je v zahlavi spravy).

---

Indi - 25/4/2004 - 16:32

Pratele o projekt se neustale zajimam, ale bohuzel nemam tolik casu kolik bych potreboval ke sledovani zdejsiho tematu.
Nebyl by nekdo tak laskav a neschrnul do nekolika radku posledni dva tydny.
Precist vse by bylo nad ramec mich schopnosti.
Byl bych vam moc vdecny.
Doufam ze na KNP se predstavi uz nejaky seriozni projekt.
Podle textu, ktery stiham číst v to pevně věřím.

Přeji hezký zbytek víkendu s pozdravem Indi

---

ales - 26/4/2004 - 09:19

Archimede, díky za upozornění na příspěvek v diskusi na ScienceWorldu (nestačím to sledovat). Doplnil jsem kontakty v PHProjektu.

Shrnutí pro Indiho? To bude těžké, protože to je hodně roztříštěné. Snad jen, že se stále objevují nové organizační i technické nápady a náměty, a také že M.Váňa a EMP-Centauri pokračují v konstrukci jádra družice.

---

Josef Pavlik - 30/4/2004 - 20:57

Jsou nejaky vazny problemy s pristupem na http://projekt.kosmo.cz/ at delam co delam, hlasi mi to Sorry you are not allowed to enter.! Uz jsem se zkousel prihlasit znovu, ale dela to furt to same. Mate nekdo nejaky napad co s tim?

---

Marian Vana - 30/4/2004 - 21:24

citace:

---

Jsou nejaky vazny problemy s pristupem na http://projekt.kosmo.cz/ at delam co delam, hlasi mi to Sorry you are not allowed to enter.! Uz jsem se zkousel prihlasit znovu, ale dela to furt to same. Mate nekdo nejaky napad co s tim?

---

Zkusit ten problém přeposlat na Martin.Kostera@centrum.cz, on je správce stránek. Mě se už dříve stalo něco podobného.

Jinak jsem měl dnes krátkou komunikaci s firmou Spacex (www.spacex.com), firma počítá v blízké budoucnosti s vypouštěním i pikosatelitů jako doplňkové zátěže. Cenová politka není zatím stanovena, orientačně zatím 50kUSD za kilogram v případě že satelit je samostatný nezávislý na nosné raketě, ale myslím že to půjde usmlouvat na lepší cenu. Případný start naší družice je určitě možný v průběhu roku 2006 i 2007 !. Firma zatím nemá ani stanoveny přesné technické požadavky na konstrukci pikosatelitů, což by se mělo změnit do cca 1 měsíce. Pokusím se je mít k dispozici ještě před Kosmos News Party.

---

Marian Vana - 1/5/2004 - 07:25

No snad jsem neudělal špatně že jsem informaci o ceně dal sem na veřejné fórum. Ale myslím že tahle cena je obecně známá a úplně běžná.

---

Marian - 4/5/2004 - 19:01

Co se týče organizace Cubesat, mají volné okno pro vypuštění na konci tohoto roku, a pak opět na konci roku 2005. Pro rok 2006 neznají ještě termín. Cena je 40 kUSD/kg.

(je zajímavé že po otevření stránek kosmo.cz jsem někdy automaticky přihlášen jako Marian, někdy nikoliv a když se chci přihlásit tak mi to nevezme heslo)

---

Anonym - 28/5/2004 - 09:00

Trochu pozdě, ale přeci. Dneska jsem dostal časopis Radioamater (dostava ho v podstate kazdy radioamater) a v nem vysla malinka upoutavka na www.komso.cz, resp. projekt družice ... Jen nevím, zda se někdo stihne zúčastnit, když je dnes uzávěrka

---

Anonym - 28/5/2004 - 09:22

Ten anonym jsem já, Véna Maixner, ale nějak jsem si promazal cookies a zapomněl na to, jaké mám heslo Takže se omlouvám za nepojmenovanou zprávu.

---

Wartex - 11/6/2004 - 10:45

Se zpozdenim jsem zjistil, ze se o vizi amaterske druzice zminila Ing. Ticha z Kletske observatore na sve prednasce na CVUT dne 6.5.2004, cituji:

"... stejne tak, jako jsme zjistili, ze nevime, jestli se da doma na kolene postavit, ja nevim, druzice nebo atomova elektrarna, i kdyz jsou taci, kteri se o to pokousi, mozna, tedy myslim o tu druzici, o tu elektrarnu snad ne ... ja jsem nedavno cetla nejakou vizi o ceske amaterske druzici, ale prislo mi to opravdu jako vize ..."

No, jako pobidka a povzbuzeni to neni k zahozeni. Vedci u o nas vedi.

---

Marian Vana - 25/6/2004 - 15:19

Bylo mi sděleno z ČTÚ že po konzultaci mezi ČTÚ a ITU jsou pro družici typu Cubesat možné tyto kmitočty:
downlink: 137MHz, 143MHz, 2170-2300MHZ
uplink: 450MHz, 2025-2110MHz
Jedná se o pásma určená pro kategorii "Space Research" týkající se naší (firmy EMP) dřívější žádosti o kmitočty. Tyhle kmitočty je ale klidně možné použít i pro tento projekt družice Cubesat v případě že by plánované sdružení "Kosmo" se svou žádostí nějak otálelo. Jaký kmitočet(kmitočty) by se nejvíce líbily Vám?
Ve středu pojedu na ČTÚ dohodnout definitivní kmitočty a pak poslat žádost v elektronické formě na ITU.

---

admin - 25/6/2004 - 16:05

Kosmo Klub ještě nějakou dobu nebude úředně existovat. Papaláši mají ještě zhruba 3 týdny na posouzení žádosti a třeba se jim ještě nebude něco líbit...

---

Anonym - 25/6/2004 - 23:06

Přátele, mam takový drobný problém. Jsem zaregistrovanej ale furt se nemohu dostat přes (http://projekt.kosmo.cz/index.php) to heslo a podobně, někde tam bude chyba, byly by jste tak hodný a mrkli se mi na to. Moc dík, byl bych vám vděčnej.

---

Indi - 25/6/2004 - 23:09

citace:

---

Přátele, mam takový drobný problém. Jsem zaregistrovanej ale furt se nemohu dostat přes (http://projekt.kosmo.cz/index.php) to heslo a podobně, někde tam bude chyba, byly by jste tak hodný a mrkli se mi na to. Moc dík, byl bych vám vděčnej.

---

Nen anonym jsem já Indi, nějak se mi to zde nefatčí.

Předem se omlouvám.

---

Marian Vana - 28/6/2004 - 08:56

citace:

---

Bylo mi sděleno z ČTÚ že po konzultaci mezi ČTÚ a ITU jsou pro družici typu Cubesat možné tyto kmitočty:
downlink: 137MHz, 143MHz, 2170-2300MHZ
uplink: 450MHz, 2025-2110MHz

---

Co se týče původně zamýšlených radioamatérských pásem, bylo by v tomhle případě nutné aby žádost o přidělení kmitočtů na ITU poslalo nějaké sdružení radioamatérů, např. ČRK apod.

---

mikes - 7/10/2004 - 10:29

Nenašel jsem vhodnější téma, takže to dávám tady :

Arianespace vypustí v roce 2007 při jednou letu celkem 50 nanodružic (s hmotností kolem jednoho kilogramu). Důvodem bude 50. výročí Sputniku 1. Každá z těch nAnodružic by měla být z jiného státu.

Co vy na to ? Bude to příležitost první českou amatérskou družici ? Nebo už bude připraven druhý exemplář po úspěšném letu prvního ?

http://www.arianespace.com/site/news/releases/04_10_6_release_index.html

---

Archimedes - 7/10/2004 - 11:16

Hm, pocitaji s "vedeckym experimentem" a hlavni ucast predpokladaji z univerzit. Nejsem si uplne jisty, jestli se do toho da nas projekt napasovat. Kdo kultivovane zkontaktuje Arianespace?

---

mikes - 7/10/2004 - 11:53

hlavni ucast predpokladaji z univerzit

Myslím, že ta formulace není, že HLAVNĚ z univerzit a v nejhorším případě od dalších organizací, ale je to tam na stejné úrovni.

---

Anonym - 16/6/2005 - 23:15

citace:

---

Ahoj pánové,
Čtu si to a stále je to jako diskuze politických stran. Už víme co chceme, od vlastní družice jsme se dostali (i díky mým poznámkám ) jen k definici projektu družice a poté už i jen k cíli vyslání družice. Když tak vidím, kolik lidí tu na toto téma diskutuje je nás cca. 5. To není mnoho, ale ani málo.
Takže zkusím přispět svou trochou do mlýna (tedy do družice
Cíle projektu :
a)Nemám ambice vyslat úplně nejlevnější, ale mám ambice vyslat minimalistickou družici. Tj. mohu se s návrhem Aleše na nejlevnější v mnoha bodech krýt, ale není to pro mě tak směrodatné.
b)Chtěl bych družici vyslat v roce 2007 nejlépe 4.10. ) Tj. jako náš příspěvek k oslavě 50let lidstva na orbitě
c)Chci si vyzkoušet pár nových přístupů a amatérských komunikačních kanálů
Nové věci na zkoušení:
a)Hlavně je to o nafukovacích systémech v kosmu. Chci vidět nafukovací „kruh“, který vypne cosi jako parabolické zrcadlo, které bude plnit jednu z těchto rolí:
-Slunenční plachta
-Levná a lehká parabolická anténa pro radiovou komunikaci
-Stínění, neboli aktivní prvek pro ochlazování družice (jako skylabův deštník
-Koncetrátor sluneční energie, neboli jak dostat ze slunečních kolektorů výrazně více energie bez zvětšení plochy kolektorů a hlavně za výrazně lehčí konstrukce – tento bod považuji za skoro nejdůležitější
b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
c)Vlastní motor bude jednak sluneční plachta a jednak to co tu již někdo navrhoval – tj. amatérský iontový motor.
Konstrukce družice:
Rozhodně se s tím vším, co chci nedostanu na 10x10x10 cm a ani do jednoho kg. Ale horní strop jsem si stanovil na 10kg, z čehož si myslím že palivo zabere tak 3 – 5 kg, tj. na konstrukci zbyde někde kolem 5 – 7 kg.
Iontový motor - představa – ionizace prostřednictvím laseru, a dále jednoduchá mřížka jako u televize (koneckonců, proč ne přímo televize …) Co bude jako nosná látka? Nevím, něco, co se dá lehce sehnat a není to drahé
Vlastní řídicí systém – pedstava je handheld na bázi StrongArm Xscale procesoru – má výrazně menší spotřebu než dimm pc a už je to hotové + nějaký resetovací na dálku ovládaný obvod (aby nebyla modrá smrt - mimochodem, jak se tomu říká u Linuxu
Vlastní kostra z titanu (možná bych měl cca. 1kg k dispozici). Kostra bude v podstatě válec o průměru 1,1m (1m2) nebo 0,5m, kde dno a i plášť je posetý kolektory. V druhém dnu bude tryka pro iontový motor. Na bocích nafukovací ramena, která drží v dostatecně vzdálenosti nafukovací zrcadlo (dáno ohniskovou vzdálenosti). Nafukovací systém je zatím tou nejtajemnější věcí. Předpokládám průměr paraboly kolem 11metrů – tj. plocha kolem 100m2. Ta by měla udělit systému zrychlení v úrovni 0,05 mm/s2 – tj. nic moc, ale je to skoro 0,1 mm/s pokud vypustíme celé palivo. Váha nafukovacího systému – odhadem – 600g plachta (100m2) + cca. 1000g kruh a ramena + náplň vzduch – cca. 200g, + cca. 200g nafukování – tj. cca, 2kg na nafukovací systém.
Komunikační kanály budou FM převaděč jako starý dobrý RS 12/13 satelit. Pak nějaké mikrovlny kolem 2 a výš GHz a pak optika, resp. infra laser …

Nejasnosti:
Přetižitelnost slunečních kolektorů (pokud na ně koncentruji např. 100násobek energie vydrží to? Dají mi 100násobek proudu?
A co zbytkové teplo?
Jak dosáhnout spuštění nafukovacího systému? Není lepší nějaká pyropatrona jako v airbagách?
Rychlost 0,05mm/s2 je detekovatelná na orbitě? Není moc malá?
Iontový motor je opravdu tak snadně zkonstruovatelný?
Myslíte, že by pomohlo testování řídících jednotek pod roentgenem? Myslím, že bych uměl zařídit, abychom naši jednotku nechali chvíli běžet pod roentgenem a tak alespoň trochu simulovali komsické záření. Pomůže to?
Jaký bude nutný výkon laserové komunikace …

Takže stručné shrnutí:
- vyslání na oslavu 50let Sputniku
- vyzkoušet nafukovací rozvinování plachty do tvaru palabolického zrcadla a jeho následné testování v módech – solární plachta, slunečník, koncentrátor slun. energie, parabola pro radiový a/nebo (?) laserový komunikační systém
- testování iontového motoru
- dva módy funkce – tj. na klasické kolektory x na koncetrované kolektory (pohon iontového motoru)

To je zatím vše a očekávám kritiku
Véna
P.S.: Doufám, že nám naše nápady někdo rychle neukradne a aspoň uvede naše jména, když to chcete dělat jako open source …:)
P.S.2: Snad bych mohl zařídit
- konzultaci s odborníkem z fy. Mite
- testování pod roentgenem
- 1kg titanu (resp. lehké titanové slitiny)
- konzultace k radiovým částem

---

---

J2930 - 17/6/2005 - 11:39

citace:

---

.......Koncetrátor sluneční energie

---

koncentrator: Myslenka ve mne hloda hlavne pro pouziti na Zemi (horsi svetelne podminky). Vice o solar na http://www.solartec.cz, tam je moznost i diskuse.

A nema uz cast druzice sdruzeni postavenu? :-) Pak bych nektere napady vydel pro CubeSAIL II.

---

Lubas Zdeněk - 8/8/2005 - 05:02

citace:

---

citace:

---

Ahoj pánové,
Čtu si to a stále je to jako diskuze politických stran. Už víme co chceme, od vlastní družice jsme se dostali (i díky mým poznámkám ) jen k definici projektu družice a poté už i jen k cíli vyslání družice. Když tak vidím, kolik lidí tu na toto téma diskutuje je nás cca. 5. To není mnoho, ale ani málo.
Takže zkusím přispět svou trochou do mlýna (tedy do družice
Cíle projektu :
a)Nemám ambice vyslat úplně nejlevnější, ale mám ambice vyslat minimalistickou družici. Tj. mohu se s návrhem Aleše na nejlevnější v mnoha bodech krýt, ale není to pro mě tak směrodatné.
b)Chtěl bych družici vyslat v roce 2007 nejlépe 4.10. ) Tj. jako náš příspěvek k oslavě 50let lidstva na orbitě
c)Chci si vyzkoušet pár nových přístupů a amatérských komunikačních kanálů
Nové věci na zkoušení:
a)Hlavně je to o nafukovacích systémech v kosmu. Chci vidět nafukovací „kruh“, který vypne cosi jako parabolické zrcadlo, které bude plnit jednu z těchto rolí:
-Slunenční plachta
-Levná a lehká parabolická anténa pro radiovou komunikaci
-Stínění, neboli aktivní prvek pro ochlazování družice (jako skylabův deštník
-Koncetrátor sluneční energie, neboli jak dostat ze slunečních kolektorů výrazně více energie bez zvětšení plochy kolektorů a hlavně za výrazně lehčí konstrukce – tento bod považuji za skoro nejdůležitější
b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
c)Vlastní motor bude jednak sluneční plachta a jednak to co tu již někdo navrhoval – tj. amatérský iontový motor.
Konstrukce družice:
Rozhodně se s tím vším, co chci nedostanu na 10x10x10 cm a ani do jednoho kg. Ale horní strop jsem si stanovil na 10kg, z čehož si myslím že palivo zabere tak 3 – 5 kg, tj. na konstrukci zbyde někde kolem 5 – 7 kg.
Iontový motor - představa – ionizace prostřednictvím laseru, a dále jednoduchá mřížka jako u televize (koneckonců, proč ne přímo televize …) Co bude jako nosná látka? Nevím, něco, co se dá lehce sehnat a není to drahé
Vlastní řídicí systém – pedstava je handheld na bázi StrongArm Xscale procesoru – má výrazně menší spotřebu než dimm pc a už je to hotové + nějaký resetovací na dálku ovládaný obvod (aby nebyla modrá smrt - mimochodem, jak se tomu říká u Linuxu
Vlastní kostra z titanu (možná bych měl cca. 1kg k dispozici). Kostra bude v podstatě válec o průměru 1,1m (1m2) nebo 0,5m, kde dno a i plášť je posetý kolektory. V druhém dnu bude tryka pro iontový motor. Na bocích nafukovací ramena, která drží v dostatecně vzdálenosti nafukovací zrcadlo (dáno ohniskovou vzdálenosti). Nafukovací systém je zatím tou nejtajemnější věcí. Předpokládám průměr paraboly kolem 11metrů – tj. plocha kolem 100m2. Ta by měla udělit systému zrychlení v úrovni 0,05 mm/s2 – tj. nic moc, ale je to skoro 0,1 mm/s pokud vypustíme celé palivo. Váha nafukovacího systému – odhadem – 600g plachta (100m2) + cca. 1000g kruh a ramena + náplň vzduch – cca. 200g, + cca. 200g nafukování – tj. cca, 2kg na nafukovací systém.
Komunikační kanály budou FM převaděč jako starý dobrý RS 12/13 satelit. Pak nějaké mikrovlny kolem 2 a výš GHz a pak optika, resp. infra laser …

Nejasnosti:
Přetižitelnost slunečních kolektorů (pokud na ně koncentruji např. 100násobek energie vydrží to? Dají mi 100násobek proudu?
A co zbytkové teplo?
Jak dosáhnout spuštění nafukovacího systému? Není lepší nějaká pyropatrona jako v airbagách?
Rychlost 0,05mm/s2 je detekovatelná na orbitě? Není moc malá?
Iontový motor je opravdu tak snadně zkonstruovatelný?
Myslíte, že by pomohlo testování řídících jednotek pod roentgenem? Myslím, že bych uměl zařídit, abychom naši jednotku nechali chvíli běžet pod roentgenem a tak alespoň trochu simulovali komsické záření. Pomůže to?
Jaký bude nutný výkon laserové komunikace …

Takže stručné shrnutí:
- vyslání na oslavu 50let Sputniku
- vyzkoušet nafukovací rozvinování plachty do tvaru palabolického zrcadla a jeho následné testování v módech – solární plachta, slunečník, koncentrátor slun. energie, parabola pro radiový a/nebo (?) laserový komunikační systém
- testování iontového motoru
- dva módy funkce – tj. na klasické kolektory x na koncetrované kolektory (pohon iontového motoru)

To je zatím vše a očekávám kritiku
Véna
P.S.: Doufám, že nám naše nápady někdo rychle neukradne a aspoň uvede naše jména, když to chcete dělat jako open source …:)
P.S.2: Snad bych mohl zařídit
- konzultaci s odborníkem z fy. Mite
- testování pod roentgenem
- 1kg titanu (resp. lehké titanové slitiny)
- konzultace k radiovým částem

---

---

Nápad vyslat amaterskou družici v době výročí letu Sputniku,je dle
mě velice skvělá.Já sám jsem pro tyto projekty.Sám lehce a amatérsky
pracuji na sluneční plachetnici a záchranném modulu pro ISS a Space
shutle.Pár výkresů už existuje.Jsem jen malý žáček skutečných učitelů
v daném oboru.Též realně přemýšlím na využití některých komponentů
nosných raket,jako realných obyvatelných modulech pro let s posádkou
k Měsíci či Marsu.Těch i nepoškozených plechovek je tam spousta kusů.
Technologie na využití jsou už dávno k dispozici a ISS by se nohla
pokusit o první cvičnou montáž ve vesmíru. Zdeněk L.

---

Lubas Zdeněk - 8/8/2005 - 05:09

citace:

---

Takže máme myslím všichni jasno, co se v Bohdanči chystá: prezentace projektu s jasnými specifikacemi a hledání dodavatelů/sponzorů - nikoliv prezentace prvotní myšlenky a nábor projektantů.

A já se opět hlásím se svojí oblíbenou základoškolskou matematikou ;-)

Oplachtění 60 m^2 by se nejlépe dalo upořádat jako soustava čtyrech 15 m^2 plachet, přičemž každá z plachet bude mít vlastní nafukovací "stěžeň" a ráhno" a postačí možnost natáčení v rozsahu 90 stupňů. (Jak už jsem psal, nezávislé natáčení 4 plachet je zcela postačující pro libovolný (složený) manévr podél libovolné osy - tzn. v případě, že vsadíme na oplachtění, tak kamera možná ani nepotřebuje naklápěcí zrcátko (ovšem stejně asi potřebuje nezávislou clonu, například zpětnovazební, která ji při nadměrném osvětlení zakryje - tzn. takovou clonu asi lze zkombinovat s tím zrcátkem a zpětnou vazbu implementovat softwarově)

Přímo se nabízí tvar plachty v podobě rovnorameného trojúhelníka o výšce cca 4m a základně cca 7.5m. (Rozložená sluneční plachetnice tedy zhruba zabere čtverec 8x8m.)

Můžeme diskutovat, zda je výhodnější "stěžeň" a "ráhno" pojmout jako vyztužení výšky a základny trojúhelníka, nebo jestli zpevnit raději obě odvěsny (už chápete, proč je sluneční plachetnice "základoškolská" matematika ? ;-), případně jestli by se nevyplatilo různých nafukovacích "mikrožeber" do plachty zapustit víc.

Zajímalo by mě, co vedlo stavitele Cosmos-1 ke koncpci, kdy "stěžněm" plachty je evidentně jedna ze stran trojúhelníka. Já bych asi intuitivně nafukovací "stěžeň" umístil symetricky, aby na něj (a na ráhna) případné torzní síly při natáčení plachty (jakkoliv budou slabé) působily symetricky, a aby bylo otáčení co nejméně energeticky náročné

Možná to chce to minimalizovat "šířku plachty", vzhledem k délce - ale to už do značné místy závisí na vlastnostech použitého materiálu a vlastnostech "nafouknutých" trubic z tohoto materiálu - jestli budou odolnější spíše vůči torzi, nebo spíše vůči ohybu.

Každopádně rozbalení a natáčení makety nafukovací plachty měřítku 1:10 nebo 1:20 by mělo jít demonstrovat v běžných vývěvách. A myslím, že demonstrace rozbalení plachty v letové velikosti by neměla být mimo naše možnosti...

Nejsou mi jasné zmínky o chování plachty v případě jejího elektrostatického nabití. Dalo by se to možná potenciálně využít, ale pokud dám přednost mechanickému natáčení... jsem naopk schopen zabránit tomu, aby se na plachtě vytvořil elektrický náboj ?

---

Já jsem uvažoval o výsuvných ramenech na bázi systému výsuvného
zařízení-rybářského prutu--teleskopického ramene,které by se dalo
opětovně vysouvat a rozbalovat a pak i zpětně a opakovaně sbalit.
A mělo by to fungovat.Nyní zkoumám,jak ramena vysunovat a balit.

---

MIZ - 8/8/2005 - 07:54

citace:

---

citace:

---

citace:

---

...
Nové věci na zkoušení:
...
b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
...
satelit. Pak nějaké mikrovlny kolem 2 a výš GHz a pak optika, resp. infra laser …

Nejasnosti:
...
Myslíte, že by pomohlo testování řídících jednotek pod roentgenem? Myslím, že bych uměl zařídit, abychom naši jednotku nechali chvíli běžet pod roentgenem a tak alespoň trochu simulovali komsické záření. Pomůže to?
Jaký bude nutný výkon laserové komunikace …

---

---

...
Zdeněk L.

---

Opravdu je možné to ustabilizovat tak, aby se laser trefil do přijímače na zemi?

Testování pod RTG tipuji na dobrý nápad.

---

xChaos - 8/8/2005 - 23:19

citace:

---

Já jsem uvažoval o výsuvných ramenech na bázi systému výsuvného
zařízení-rybářského prutu--teleskopického ramene,které by se dalo
opětovně vysouvat a rozbalovat a pak i zpětně a opakovaně sbalit.
A mělo by to fungovat.Nyní zkoumám,jak ramena vysunovat a balit.

---

Jen připomínám, že aby plachta někam skutečně odletěla, tak na relativně nízké dráze (oběžná doba cca 1.5h) musíme plachtu během jednoho obletu stihnout sbalit, a zase rozbalit - a to tak rychle, aby byla rozbalená alespoň po tu cca 1/4 obletu, kdy tlak slunečního světla působí tím správným směre...

Tedy: jakákoliv použitá kontstrukce musí být schopna natočit nebo svěsit plachtu během nejdéle 20min. K tomuto manévru navíc dojde mohosetkrát až tisíckrát po sobě - tedy místo svěšování je určitě lepší nějaké vrtulovité natáčení, při kterém se plachta nebude optřebovávat.

---

Choceň - 9/8/2005 - 07:54

Dobrý den pánové,

přestože nejsem guru v navrhování plošňáků nebo SW, nabízím své služby, čas a zkušenosti jako projektový manažer nejen R&D projektů...

Jsem vystudovaný strojař, obor automatizace a informatika, doktorandím v oblasti projektového řízení automatizačních projektů, vesmír je mým hobby. Věřím, že bych byl schopen přispět i různými ideovými myšlenkami...

Jinak, protože jak jsem to zatím pochopil, dost to bude viset i na shánění peněz od sponzorů apod. a tady bych viděl i možnost uplatnit se jako vyjednavač...

Případně (to nezaručuji) by byla možná i určitá možnost využít některých kapacit naší firmy (Mikroelektronika).

Vyjádřete se prosím, zda by jste o něco z výše uvedeného měli zájem...

Provázej Vás síla (let the force be with you) a žijte dluho a blaze (live long and prosper)...

---

dodge - 27/10/2012 - 08:52

Na téma nanosatelit.

http://www.universetoday.com/98170/heres-your-chance-to-scream-in-space/

---