Falcon se pripravuje na start: http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-04zp.html

[Upraveno 11.11.2004 poslal mikes]

Včera na ČT-1 ve večerních zprávách (kolem 22:30) byla pěkná zpráva o dalším letu X-43A, při kterém dosáhli rychlosti skoro Mach 10. Podrobnosti například na www.jpl.nasa.gov

Pardon, chyba adresy, správně je to http://www.nasa.gov/missions/research/x43-main.html

citace:

---

http://www.nasa.gov/missions/research/x43-main.html

---

Nove snimky z posledniho letu SS1:
http://www.scaled.com/projects/tierone/gallery/

Jak mám rozumět tomuto:

09.27.04 - Final X-43A Vehicle Checks Out in Flight
NASA's third and last X-43A hypersonic scramjet research vehicle took to the skies today for a captive-carry flight.


Je to na
http://www.nasa.gov/missions/research/Research_Aircraft_Features_Collection_archive_1.html
u příslušného data, v samotném textu článku jsem to už nenašel.

Jestli tomu dobře rozumím, postaveny byly tři kusy, jeden vybuchl po selhání Pegasu a dva uskutečnili úspěšný let, při kterých byly ztraceny v oceánu. Takže teď buď postaví další kusy, nebo by bylo lepší postavit větší nový typ, který už by fungoval podstatně déle a zvládl by například zrychlení z Mach 5 na Mach 10.

Ten Falcon mi neda spat http://www.spacex.com Bude to fungovat, nebo ne? Vzdyt i ridici centrum maji v jednom kamionu, kterej bude prejizdet mezi rampama po celych US nebo i mimo. Za cenu 2700 USD za kilo pro Falcon V uz se neco da vymyslet. U Falconu I je to kolem 8000 USD za kilo na LEO. Ma to letet uz za par mesicu tak se fakt nemuzu dockat jak to dopadne. Az se nestacim divit kolik lidi, firem a statu se do toho vesmiru chysta. To jsem zvedav kolik toho spadne.

Co jsem nekde cetl, tak X-43A prave zemrelo a krisit se zatim nebude.

Tak jsem si to prošel a vůbec to nevypadá špatně, otázkou je, nakolik rozsáhlé byly zkoušky. Pokud je neodflákli, má tahle raketa hodně před sebou. Falcon I pro vynášení amatérských a experimentálních družic a navíc jako zkušebna pro Falcon V.

citace:

---

Co jsem nekde cetl, tak X-43A prave zemrelo a krisit se zatim nebude.

---

quote:
--------------------------------------------------------------------------------

Co jsem nekde cetl, tak X-43A prave zemrelo a krisit se zatim nebude.
--------------------------------------------------------------------------------

Tohle bych NASA, potazmo nove iniciative nevycital. Nez by se dospelo k necemu vyuzitelnemu, tak by to spolykalo jeste spousty Milard a spousty let. Mozna to principialne funguje, ale nedokazu si predstavit prakticke pouziti. To by jako vzletl prvni stupen klasicka raketa, z ni by se pak odpoutal scramjet, urychlil by se na 10 Mach ve vysce 30 km, pak by se odpoutal treti stupen a vynesl by to na LEO nebo vys? Mozna to jde vymyslet lip, ale tou dobou se uz bude stejne litat na LEO uplne jinak. Nakonec by to slo pouzit pouze pro vojaky nebo jako superrychlou leteckou dopravu pro lidi co nevedi co s prachama.

Mozna to jde vymyslet lip, ale tou dobou se uz bude stejne litat na LEO uplne jinak.


jo a jak pane

citace:

---

Mozna to jde vymyslet lip, ale tou dobou se uz bude stejne litat na LEO uplne jinak.


jo a jak pane

Reketova technika jeste neni na hranici svych moznosti pane.

fajn ... me prave prijde, ze rakety uz svych hranic dosahly. Nepovazuji za posunuti hranice jestli se vynasi za 10000 USD v USA nebo za 3000 v Rusku - nebo za 1000 treba nekdy v budoucnu v Cine nebo v Indii... principialne je to porad totez, drahe, nemotorne, nespolehlive a nebezpecne cestovani na sudu se strelnym prachem.
Osobne jsem skepticky co se tyce realizovatelnosti projektu kosmickeho vytahu.
V tematu pohony se snazime bavit o tom, co je uz nyni mozne a obcas nekdo rekneme "v zapalu boje" trosku prestreli... jsem na Vas vyrok "... ze se stejne bude cestovat nejak uplne jinak" reagoval v domeni, ze mate nejaky napad - jak na to. Pokud to vyznelo nejak jinak, tak se omlouvam.

Obavam se ze to bude sezeni na sudu se strelnym prachem jeste nekolik pulstoleti. Vemte si treba jen pokrok v termojaderne fuzi za poslednich nekolik desetileti. Je to hlemyzdi tempo uvest tuhle myslenku do zivota. Naopak takovy zakladni princip spalovaciho motoru se za poslednich min 50 let nezmenil, ale pomoci ruznych vychytavek mame motory lehci, vykonejsi, uspornejsi. (Extremni pripad jsou pocitace) Neco takoveho ocekavam i u raket. Takze mozna nekdo vymysli novou technologii pro dopravu na LEO, ale bude to tak drahy a nespolehlivy a vyvoj bude probihat tak pomalu, ze se chemicky rakety budou pouzivat dal.
Jinak ale preju hodne uspechu ve vymysleni novych myslenek, protoze idkyz se pravdepodobne nedozijete rozumne aplikace, potomci budou mozna vdecni.

citace:

---

Reketova technika jeste neni na hranici svych moznosti pane.

fajn ... me prave prijde, ze rakety uz svych hranic dosahly. Nepovazuji za posunuti hranice jestli se vynasi za 10000 USD v USA nebo za 3000 v Rusku - nebo za 1000 treba nekdy v budoucnu v Cine nebo v Indii... principialne je to porad totez, drahe, nemotorne, nespolehlive a nebezpecne cestovani na sudu se strelnym prachem.

---

Ano 1000 USD za kilogram pro masove vyuziti je dle meho nazoru drahe.
Proc u raket neni mozne dosahnout te znovupouzitelnosti a spolehlivosti jako u letadel je zrejme - jednak je raketovy motor slozitejsi nez proudovy, pracuje pri vyssich teplotach je dynamicky mnohem vice namahan a pri pristani krapne o zem - a to nemaji materialy, ktere vydrzi vysoke teploty rady, byvaji krehke.
Jo az bude k dispozici nejaky kompozitni, nanotechnologicky bo ja vim jaky material - ktery bude lehky, pevny, pruzny a opakovane ty obrovske teploty vydrzi, tak bude vymalovano. Obcas se zda, ze to bude co nevidet viz. X33 jednim stupnem na LEO. Ale pak jim ten mrska vodik zacal skrz uhlikove kompozity prosakovat a bylo po projektu
I tak bude nadale zustavat problemem palivo.
Jelikoz jsem na 1/2 technik - je mi jasne, ze sestrojit mnohonasobne pouzitelnou spolehlivou/raketu/raketovy motor, navic jeste levne ... je se soucanymi technologiemi take takova jakasi chimera na obzoru, jako treba ten tokamak a fuze... na slunci to funguje, ucite to jde ale aby to fungovalo tady na Zemi pro nas pro vsechny... porad to neni a jak jste psal, to se o tom uz mluvi poslednich 50 let. Jsme si jisti, ze to jde ale prakticke vysledky, pouzitelny stroj se holt sestrojit nedari a nedari No a s temi raketami jsme na tom uplne stejne.
Na rozdil od Vas jsem presvedcen, ze raketove motory jsou slepou vetvi techniky. V zadne pripade si ale netroufam tvrdit, ze nelze sestrojit nejaka lepsi a spolehlivejsi raketa resp. motor - tvrdim pouze, ze se soucasnym stavem techniky to v zadnem pripade nebude radove zlepseni v zadnem z parametru... proto se snazim hledat cestu jinudy. Na kazdy pad Vas ani nikoho jineho nezrazuji od premysleni a vylepsovani, konstruovani chem. raketovych motoru a raket. Takze ja a nekolik ostanich si budeme kombinovat a premyslet jinym smerem v temetu pohony a treba z toho nakonec neco vypadne.
Ucite neni potreba se vzajemne napadat a byt jizlivy, kdyz nam jde vsem co prispivame do diskuze vpodstate o totez totiz "dopravit kosmonauta bezpecne a levne na LEO", na tom se jiste shodneme ze?

Nejsem tak skeptický. Nebo možná... Nakonec, každá větev technického (a nejen technického) vývoje je slepá. Takže až jednou bude něco lepšího než raketový motor, proč ne. A ono bude.

Nejsem tak skeptický co se týče vícenásobně použitelných motorů. Otázka je, jestli to má smysl. Rusové používají jednorázové - a jsou spolehlivější a levnější než americké v shuttlu. Vždycky jde o poměr cena/použitelnost. Věřím tomu, že by dokázali vyrobit mnohonásobně použitelné motory. Dnes snáz než v 70.letech. Vlastně - oni je vyrobit dokázali do Buranu, akorát nevíme, jak moc spolehlivé a jak moc znovupoužitelné byly. Asi to bylo tak drahé, že šli radši cestou zdokonalování těch jednorázovek. Pokud by byly celkové náklady na řekněme 10 startů vyšší než na výrobu 10 sad motorů včetně celé rakety, tak to smysl nemá.

Omlouvam se jestli jsem byl jizlivy nebo nekoho napadal. Proste jsem jen presvedcenej a poucen z predchoziho vyvoje mi vychazi, ze vyvovoj novych zalezitosti v spaceflight technice je pomala a problematicka zalezitost. Od dob Saturnu doslo jen k malym zlepsenim motoru, ale ty zlepseni tady jsou. Rocketdyne ostatne uz vyvinul RS xx cislo si nepamatuju motor pro Deltu IV, ktery by mel byt vysoce spolehlivy a dokoncuje snad uz i vicenasobne pouzitelny motor s jen o trochu horsim ISP nez ma motor STS, ale taky mnohem spolehlivejsi a levnejsi. Jen mi neni jasne proc by mel byt raketovy motor slozitejsi nez proudovy. Raketovy motor je prece v podstate cerpadlo a proudovy kompresor, oba pohanene plynovou turbinou. Nejak podrobneji jsem to nestudoval, ale zda se mi ze problem muze byt jen vetsi vykon cerpadla raketoveho motoru, nebo nizsi teploty paliva a naopak vyssi teploty a tlaky ve spalovaci komore. Myslim ze nove motory to mohou vyresit. Obzvlaste kdyz je mozno rizikove soucastky po letu vymenit.
Ta znovupouzitelnost bude mit opravdu smysl jen kdyz s jednou raketou budete moct letet mnohokrat rocne. S tim souhlasim
Nejsem si jistej jestli je 1000USD za kilo na LEO moc. Naopak to muze byt prospesne a poslouzit jako prirodni clo rozvoji prumyslu na Mesici. Vesmirny prumysl byde chranen timto clem pred levnou konkurenci ze Zeme a muze se velice dobre a rychle rozvijet.
Cestovani po blizkem vesmiru pak nebude touto cenou nijak vyzname limitovano. Skusme si uvedomit co bude nejvetsi polozkou napriklad v novem Mesicnim programu. Myslim ze to rozhodne neni cena za samotne vynaseni zarizeni na LEO.

citace:

---

Nejsem tak skeptický. Nebo možná... Nakonec, každá větev technického (a nejen technického) vývoje je slepá. Takže až jednou bude něco lepšího než raketový motor, proč ne. A ono bude.

Nejsem tak skeptický co se týče vícenásobně použitelných motorů. Otázka je, jestli to má smysl. Rusové používají jednorázové - a jsou spolehlivější a levnější než americké v shuttlu. Vždycky jde o poměr cena/použitelnost. Věřím tomu, že by dokázali vyrobit mnohonásobně použitelné motory. Dnes snáz než v 70.letech. Vlastně - oni je vyrobit dokázali do Buranu, akorát nevíme, jak moc spolehlivé a jak moc znovupoužitelné byly. Asi to bylo tak drahé, že šli radši cestou zdokonalování těch jednorázovek. Pokud by byly celkové náklady na řekněme 10 startů vyšší než na výrobu 10 sad motorů včetně celé rakety, tak to smysl nemá.

---

Buran mel jen orbitalni motory, dopravu na LEO obstaravala raketa Energia a ta mela samozrejme motory na jedno pouziti. Za 10 mld ji pry lze zprovoznit (zacit znovu vyrabet) i ted (nosnost na LEO cca 100t).

za deset miliard ceho USD nebo rublu

Na Novosti-kosmonavtiki z 1.12.2004 je uvedeno, že J.Semjonov řekl, že Energii lze zprovoznit za 10 miliard. Měna tam není uvedena.
V jiném článku z toho dne je uvedeno, že Kliper by stál 10 miliard rublů.

Studenti se cini:
http://www.spacedaily.com/news/microsat-04x.html
http://www.garvspace.com/NLV_mockup.htm
Hezka rachejtle...

A jeste hybrid - sumarizace praci na tomto pohonu v r. 2004:
http://www.aiaa.org/pdf/inside/04_TC_Highlights/aiaa-hr.pdf

Jen shrnu muj dojem z Vasi debaty o doprave na LEO a pohonech:

Na jedne strane tady mame klasicky fungujici raketovy motor, ktery ma ovsem vysoke naklady a potrebuje narocnou udrzbu.

Na strane druhe ovsem jsou jen ruzne (zatim nefungujici) pokusy.

---------------------------------------------------------
Co s tim?

Podle mne se vyplati sledovat obe varianty:
Klasicke motory lze doladit pomoci modernich materialu, seriovou vyrobou pak lze stahnout cenu.

Nove myslenky je treba podporovat a zkouset, ale zatim na tom nelze stavet realne plany.

preji hezky den
Honza

Prace zabyvajici se elmag. urychlovanim:
http://ntrs.nasa.gov/index.cgi?method=display&redirect=http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19850003763_1985003763.pdf&oaiID=oai:casi.ntrs.nasa.gov:19850003763

Nejsem si jistý jestli se sem tahle otázka hodí. Nemáte představu jak velkou dopravní kapacitu by měla mít Země, aby se o naší civilizaci dalo mluvit bez pocitů trapnosti jako o kosmické? Kolik lidí ročně bychom měli být schopni přepravit na LEO aby se vesmír pro nás stal samozřejmým pokračováním naší planety?

Myslim, ze se nabizi srovnani s leteckou dopravou, ktera behem poslednich 100 let presla ze stadia "experimentalni" pres "exkluzivni" do "bezna". Dnes se pocet rocne prepravenych pasazeru pohybuje ve stovkach milionu. Coz je radove 10% obyvatelstva planety (ale hodne lidi leta vickrat do roka). Podobna kriteria bych kladl na kosmickou dopravu - ovsen jen, co se tyka kapacity.

Otazka ale je, jestli "kosmicnost" civilizace hodnotit poctem pasazeru zrovna na/z LEO. Je to zrejme dobry startovni bod v hodnoceni, ale muze se civilizace, cestujici jen na obeznou drahu sve materske planety, nazyvat "kosmickou"?

Zalezi totiz na uhlu pohledu. V letectvi je situace vicemene jasna, cestovat letadlem na druhou stranu zemekoule neni vyjimecne - a zadna rekordnejsi vzdalenost nema prakticky vyznam. Ale jak hodnotit cestovani vesmirem? Co je absolutni meritko? Bydleni na obezne draze? Dopravni lety na Mesic? Kolonizace Slunecni soustavy? Cestovani mezi hvezdami? Mezi galaxiemi? Vyuzivani kvazaru pamatujicich pocatky vesmiru?

Dost mozna se nasi prapra...vnuci budou shovivave usmivat nad dnesnim oslavovani kosmonautu, kteri letaji smesnych 300km nad zemi a pak z domovskeho orbitalniho mesta poleti tim "pravym" kosmem na tydenni rekreaci na Europu. A jejich vzdaleni potomci ze Siria poleti zkoumat zahady mlhovin v Magellanove mracne...

S kazdym dalsim zvladnutym krokem v teto rade se totiz nutne meni pohled na to, kde zacina ten pravy, nefalsovany vesmir - nas "final frontier", konecna hranice. A je to tak dobre.

Vesele Vanoce a stastny novy rok vsem!

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2005 !

citace:

---

Jen mi neni jasne proc by mel byt raketovy motor slozitejsi nez proudovy. Raketovy motor je prece v podstate cerpadlo a proudovy kompresor, oba pohanene plynovou turbinou. Nejak podrobneji jsem to nestudoval, ale zda se mi ze problem muze byt jen vetsi vykon cerpadla raketoveho motoru, nebo nizsi teploty paliva a naopak vyssi teploty a tlaky ve spalovaci komore.

---

citace:

---

citace:

---

Jen mi neni jasne proc by mel byt raketovy motor slozitejsi nez proudovy. Raketovy motor je prece v podstate cerpadlo a proudovy kompresor, oba pohanene plynovou turbinou. Nejak podrobneji jsem to nestudoval, ale zda se mi ze problem muze byt jen vetsi vykon cerpadla raketoveho motoru, nebo nizsi teploty paliva a naopak vyssi teploty a tlaky ve spalovaci komore.

---

Myslim, ze hacek asi budou prave ty vetsi tlaky a rozdily teplot. O SME (Shuttle main engine) se mluvil jako o stroji, jehoz soucastky musi vydrzet nejvetsi rozpeti teplot s jakym kdy clovek pracoval - kapalny vodik vs. teplota spalin...

Vicemene vsichni, kdo stavi raketove motory doma "na kolene" (nejnoveji X-prize) se uz od 30.let znovu a znovu zabyvaji tou samou tridou problemu - a znovu zjistuji, ze postavit motor ktery bude za neco stat je docela veda.

---

citace:

---

Ohledně toho největšího rozdílu teplot bude asi největší sranda při stavbě termonukleárního reaktoru Teplota kapalneho helia(absolutni nula)@teplota termojaderné fůze, tady teprv začíná ta pravá sranda :-) Pravdou je, že se to řeší přez magnetické pole, jinak by to reaktor zplazmovalo....

---

To myslíte tak, že nás Zelení mírové vyženou do kosmu?

Ale kdepak! To vám dřív zakážou takové strašné plýtvání, jako je vynášení čehokoli na LEO. Pěkně k žentourům a točit - radikální zelení jsou i proti zneužívání jejich bratrů - koní.

Ale kdepak! To vám dřív zakážou takové strašné plýtvání, jako je vynášení čehokoli na LEO. Pěkně k žentourům a točit - radikální zelení jsou i proti zneužívání jejich bratrů - koní.

O to prave jde, ze do vesmiru toho moc litat nemusi. Zajem o vesmir ted projevuje maximalne tak 5 procent obyvatelstva a ochotou se tam vypravit oplyva jen par lidi. Mozna ze expanze lidstva do vesmiru probehne tak, ze se tam vyda par desitek tisic lidi. To je par tisic tun, behem pristich par stovek let. Vsechny jednodusi veci se daji vyrabet treba na Mesici a navic exportovat zpet na Zemi. Nerikam ze za tech 100 let nebude lepsi zpusob dopravy na LEO nez rakety, ale ty maji porad prostor se vylepsovat. A co brzdi rozvoj kosmonautiky? Nedostatek penez = nedostatek motivace. Prekazky ve svobodnem podnikani, ekologie, katastrofy, terorismus atd. mozna jednou vyzenou rozumne uvazujici osoby nekam jinam. Do te doby bude kosmonautika luxus.

Já si myslím, že je především ztráta důvodů pro pilotované lety do vesmíru - důvodem je, že automatické sondy dokáží dnes, a ještě lépe v nedaleké budoucnosti, nahradit lidi při průzkumu těles sluneční soustavy. Podívejte se na to takhle: na Merkur nepolezeme, je to moc blízko Slunce, zcela jistě tam nikdy nic živého nebylo a bude to tam velmi podobné Měsíci, vyjma vyššího obsahu těžkých kovů. Venuše je díky svým poměrům pro lidi zcela odepsaná, terraformace pro nepřítomnost vody a pomalou rotaci vyloučená. Na Měsíci, protože neměl hydrosféru ani atmosféru, nenalezneme žádná ložiska minerálů nebo kovů takových, jaké známe na Zemi, kde proběhly separační koncentrující procesy, tedy lze tam očekávat jen horniny, z nichž některé budou mít obsah kovu vyšší než průměr, avšak nikoliv jako pozemská ložiska. Jediné, co by tam mělo cenu, je voda, která by byla použitelná pro lokální výrobu kyslíku a vodíku. Nedělejte si ovšem iluze o osidlování - není pro to žádný důvod, bylo by to jen přežívání, které by se neobešlo bez trvalé podpory ze Země. Například iluze o pěstování v utěsněných sklenících, pominu -li technické problémy s tlakovou výdrží a stabilizací teploty, vyžaduje atmosféru s CO2 pro rostliny, nezbytný dusík se však na Měsíci nevyskytuje, slabé to bude asi i s fosforem. Na Marsu sice trocha vody je, je tam i dusík a byly by tam jistě i nějaká ložiska užitečných nerostů, avšak tamní atmosféra se spíše podobá vakuu než vzduchu, technické problémy by byly stejné. Navíc, naleznou -li se během průzkumu stopy po zbytcích života, bude Mars dán do karantény a bude zkoumán jen automaty. A kdyby tam nakrásně lidé přece jen letěli, co tam budou dělat? Po základním prozkoumání tam budou živořit v pracném zajišťování základních životních podmínek, trvale odkázáni na skafandry, bombardováni slunečním větrem a kosmickým zářením? I na nejnehostinějším místě na Zemi jsou podmínky příznivější (tohle již někdo napsal). Dále, Jupiterovské velké měsíce jsou zaplaveny zářením z radiačních pásů Jupitera. Takže letět, nebo někde stavět základny nemá praktický (to podtrhuji, nemluvím o nadšení něco dokázat) význam.
Co se týče dopravních prostředků, současná fyzika nedává žádné šance na revoluční zvrat v pohonech. Zbývají opravdu jen chemické rakety, nebo s velmi slabým tahem ty iontové nebo podobné. Jakmile chcete uvolňovat větší množství energie, jsme omezeni teplotní výdrží materiálů a nemožností účinně uchladit. A fyzika nám na takové materiály nedává šanci, ač by jsme je moc potřebovali na opravdu účinné zvládnutí jaderných pohonů. Takže zbývají jen různá drobná technická vylepšení stávajících modelů. Vůbec se nedotýkám ekologických aspektů, pro tento případ mě nezajímají.
Cokoliv z Vesmíru vozit na Zemi nemá smysl, takové ty argumenty s He3 jsou novinářské výplody, máme tady dost D, Li, a ještě jsme se nenaučili s tím pracovat. Celá ta slavná kosmická orbitální stanice je zbytečné vyhazování prostředků, automatické stroje by to zvládly mnohem lépe. Myslím, že by bylo lépe lidské lety dočasně, i na delší dobu opustit a věnovat veškeré prostředky na automatické sondy. Ty totiž, za poslední desetiletí, udělaly nepředstavitelné množství práce. Kdyby se do nich vložilo to, co se dává do stanice a raketoplánů, byli bychom mnohem dál - a možná - bychom už dokonce našli někde něco, za čím stojí za to letět osobně.

Dovolil bych si zduraznit ze o vodu vpodstate nejde, jde o vodik. Kysliku a kovu se vali vsude vic nez dost a to i na Mesici. Jen je potreba si s horninama trochu pohrat. Dusik na Mesici? Treba ho nebude potreba tolik nebo pujde nahradit jinym netecnym plynem. Nebo se bude dovazet amoniak poskytujici i vodik (snad by se dal vyrobyt u nejakeho asteroidu). A co vozit z Vesmiru? Pro zacatek treba energii, nez bude termojaderna fuze, coz muze trvat hooodne dlouho. Ale to jsou jen takove rychlonapady. Jinak souhlasim s tim ze roboticky pruzkum je uzitecnejsi nez nejake velkohube vypravy na Mars a o osidleni neceho jineho nez Mesice nemuze byt v tomto stoleti rec. Jeste by mohl byt zajimavy nejaky ten asteroid.

Mozne vyuziti blizkeho okoli zeme se rozebiralo na foru: Vesmír a každodenní život ?

citace:

---

Mozne vyuziti blizkeho okoli zeme se rozebiralo na foru: Vesmír a každodenní život ?

---

„SKY RAMP“ TECHNOLOGIE

Pro dosažení rychlosti pouhých 1600 km/hod (Mach 1,3) spotřebuje STS cca 50% paliva. Hlavní podíl připadá na překonání gravitační a aerodynamických ztrát. Kromě toho se start odehrává prakticky v nadmořské výšce hladiny moře (jako u všech kosmodromů USA). Všechny raketové motory a zvláště pak LOX/LH2 motory mají nižší účinnost v husté atmosféře. Na př při startu z výšky 5000 m by se uspořilo cca 4% paliva jen jako příspěvek vyšší účinnosti motorů, bez uvážení nižších gravitačních a aerodynamických ztrát.

Proto jsou navrhovány různé varianty „Sky Ramp Technology“, kdy kosmický booster by byl urychlen na speciálních saních po kolejích umístěných na svahu pohoří v úhlu cca 45o do výšky asi 4000 m a pak teprve nastartoval své motory. Pokud by takové koleje začínaly na náhorní plošině ve výši na př. 2000 m, je to zcela realisovatelné dnešní technologií. Je spočteno, že při konečné rychlosti saní na př. Mach 0,8 by se uspořilo cca 25% paliva, což by znamenalo podstatný nárůst užitečného nákladu. Nejspíše by to umožnilo i SSTO systémům jako je X33 Venture Star dosáhnut LEO s rozumným užitečným nákladem.

Největší problém je pohon a brzdění saní po odpojení kosmického boostru. Na pohon se uvažují kombinace raketových a proudových motorů. Pro brzdění se uvažují různé možnosti aerodynamického, vodního brzdění, brzdění reversním tahem motorů, dokonce podobné způsoby, jako je zachytávání letadel na letadlových lodích. V každém případě je pro brzdění nutno obětovat část dráhy. Nejlépe by ovšem bylo, kdyby sáně mohly odletět z dráhy nebrzděné a přistát na padácích nebo dokonce měly vlastní nosné plochy a proudový pohon pro přistání na letišti. Pak by byla ovšem vyvstala otázka, zda by nebyl vhodnější systém podobný MASK, bez kolejí, který by náklad vynesl do větší výše.

Dle mého názoru však za současné situace, kdy není v dohledu nějaký podstatně ekonomičtější pohon, než je klasický raketový založený na chemických palivech, by bylo lépe hlavní snahy o to jak „do vesmíru levněji“ zaměřovat především na největší možnou sériovost výroby nejdůležitějších částí nosičů, to je především jejich prvých stupňů. Zkusme si přestavit, že by všechny 4 hlavní kosmické velmoci - USA, Rusko, ESA a Čína používaly u prvých stupňů raket o nosnosti od 15.000 kg do 100.000 kg na LEO stejné motory, nejlépe včetně unifikovaných nádrží. Jejich seriová výroba by musela přinést podstatné zlevnění letů do kosmu. Ideálním motorem pro to by byl ruský RD-170/171 s tahem cca 800 tun, případně včetně nádrží prvého stupně Zenitu (boostru Energie). V druhém a dalších stupni by pak každá kosmická velmoc používala své motory – na př. pro druhý stupeň USA RS-68, Rusko RD0120 atd.

Bylo by možno používat 1až 5 modulů Zenit v prvém stupni pro nosiče od cca 17.000kg do 100.000kg na LEO. Je třeba vyvíjet jen nádrže druhých stupňů. Jak již jsem psal jinde, třímodulový nosič obdobný Delta 4H by měl při více než dvojnásobné nosnosti menší vnější rozměry než Delta 4H, nemluvě o nesrovnatelně kratší předstartovní přípravě a levnějšímu palivu. Booster s 5 moduly by měl větší nosnost než SATURN 5 (zvláště při použití RD0120 v druhém stupni) nebo by mohl mít celý systém nižší startovní hmotu. Nádrž druhého stupně by byla krátká a o velkém průměru, užitečný náklad osový. Byly by navíc odstraněny všechny nebezpečné apekty STS – boční umístění orbiteru, obrovská LOX/LH2 nádrž s isolací, která musí být urychlena na téměř 1.kosmickou rychlost, nebezpečné SRB, obrovské síly, vibrace a tepelné namáhání, které jsou přenášeny od SSME přes konstrukci orbiteru na ET. Byla by ralisovatelná záchrana kosmonautů na kterékoliv etapě vyvedení na orbit.

Když fy Boeing může pro své GEO aktivity využívat raketu Zenit, nevím co by jí nebo NASA bránilo použít prvého stupně Zenitu pro jiné civilní vesmírné aktivity. Pro vojenské zakázky by snad šla dohodnout licenční výroba v USA. Vojáci vyšší cenu zaplatí a navíc již mají k disposici Delta 4 a Atlas 5. Asi si však většina z vás řekne, že můj návrh je utopistický, neboť nic nedonutí kosmické velmoci k takové unifikaci, raději vyplýtvají miliardy USD na svůj vlastní vývoj a potom na drahou kusovou výrobu, neboť půjde o peníze z kapes daňových poplatníků. Bohužel, tak to s největší pravděpodobností bude.

Ahoj,

vidim to uplne stejne. V okamziku, kdy by se seriovou vyrobou podarilo dostat obecnou cenu dopravy na GEO pod desetinu soucasne urovne (k cemuz se soveti s Sojuzem 2 priblizi), tak vzniknou nove (ekonomicky zivotaschopne) moznosti vyuziti kosmu.

Bohuzel to ale asi dopadne nevalne - tedy podobne jako s dalsimi "strategickymi" dovednostmi (jaderna energetika, systemy varovani proti prirodnim katastrofam, ...). Tedy kazdy stat si vyviji vse znovu a samostatne (hlavne asi z duvodu narodnich zajmu, atd.) a vysledne technologie nejsou zdaleka tak doladene a efektivni, jak by mohly byt pri spolecnem vyvoji a sdileni zkusenosti.

Presto preji vse nej do noveho roku

Honza

Máte pravdu. Jenom by měli být dva typy motorů stejného stupně - při výbuchu motoru z neznámé příčiny by se musely odložit všechny starty raket s tímto motorem na dobu týdnů až měsíců, takhle se dá náklad (Progress s nutnými zásobami) přeložit na jinou raketu - tento systém vedl USA k vývoji duplicitních Delta 4 a Atlas 5.

Delta IVH lze jednoduse modifikovat na nosnost 30t na LEO (pouzitim 4 GEM na tuhe palivo) a pak dale k 50t. Dokonce Boeing ma studii na pouziti 7 CBC (az 90t na LEO), coz je ale urcite utopie. Naproti tomu Atlas jeste s vice jadry neletel :-( Takze jestli je Kerosin vzdy lepsi nez LH2 neni pro me tak jiste.
Zajimave by ale mohlo byt http://www.nasa.gov/missions/solarsystem/vision_concepts.html studie od Orbital Sciences, ktera navrhuje modifikovat STS. Pouzitim stejnych SRB a modifikaci ET (napr pridanim motoru z Delty IV a bezny druhy stupen s nakladem na nos) dostanete s minimalnimi problemy (velke provozni zkusenosti, zabehnuta vyroba vsech komponent!!!!!, stejny letovy profil) nosnost 80t. Nutna by byla jen mirna!!! modifikace stavajici infrastruktury pro STS. Pritom na rozhybani ruske Energie (nebo jejich modifikaci) by bylo zapotrebi stejne penize a slozitejsi kvalifikace pro pilotovane lety (ovsem investice by neplynuly do US, ale do Ruska, takze je to pase). Vsechno se to omila dokola, nejdulezitejsi bude zamenitelnost. Pokud budu mit CEV, musim byt schopet ho vynaset vice nosici (Delta, Atlas, modSTS, Zenit?) aby v pripade havarie nebyl ohrozen dalsi rozvoj. Taky by CEV mel pouzivat stejne komponenty s Cargo a Explorer nosici. Navic si myslim ze nosice do cca 15 t by mely byt plne komercni bez ucasti statu ci zkostnatelych firem typu Boeing nebo Energia. Snad se toho dockame s Falconem V, ktery ma motor na Karosen zbrusu novy a ma se teoreticky kvalifikovat uz tento rok!!!!!!!!!!!!

citace:

---

Ahoj,

vidim to uplne stejne. V okamziku, kdy by se seriovou vyrobou podarilo dostat obecnou cenu dopravy na GEO pod desetinu soucasne urovne (k cemuz se soveti s Sojuzem 2 priblizi), tak vzniknou nove (ekonomicky zivotaschopne) moznosti vyuziti kosmu.

---

citace:

---

Pritom na rozhybani ruske Energie (nebo jejich modifikaci) by bylo zapotrebi stejne penize a slozitejsi kvalifikace pro pilotovane lety (ovsem investice by neplynuly do US, ale do Ruska, takze je to pase).

---

citace:

---

Delta IVH lze jednoduse modifikovat na nosnost 30t na LEO (pouzitim 4 GEM na tuhe palivo) a pak dale k 50t. Dokonce Boeing ma studii na pouziti 7 CBC (az 90t na LEO), coz je ale urcite utopie.

---

citace:

---

citace:

---

Ahoj,

vidim to uplne stejne. V okamziku, kdy by se seriovou vyrobou podarilo dostat obecnou cenu dopravy na GEO pod desetinu soucasne urovne (k cemuz se soveti s Sojuzem 2 priblizi), tak vzniknou nove (ekonomicky zivotaschopne) moznosti vyuziti kosmu.

---

Nema byt Soyuz 2 pres 40mil USD za 7.8 t na LEO? Falcon V ma byt za 12mil 4.2t na LEO. Neni ale jeste vyzkousen a urcite bude stat vic. Tak uvidime jak pujdou ksefty.

---

Delta (140 mil/20t=7000USD/kg) a Atlas nemuze souperit v nizssich kategoriich komercni sfery. Ti jdou hlavne po CEV a tezkych vojenskych satelitech. (Navic se obavam aby Atlasu tak trochu neujizdel vlak oproti Delte prave v teto kategorii, ikdyz americani je nakrmi asi fifty fifty) O vyvoji spolecneho tezsiho nosice spolu s Ruskem ci Evropou podle me nemuze byt ani rec. Penize na to ma jen US a ti je nedaji z ruky. Konkurence (ani extra zlevnovani) v tezkych nosicich neni mozna, protoze jednotlive staty budou vzdycky preferovat investice doma. Takze konkurence a slevnovani se snad bude konat aspon u mensich nosicu. Me osobne je naprosto jedno kdo si urve vetsi cast trhu. Prospesne to bude pro vsechny.

citace:

---

Delta (140 mil/20t=7000USD/kg) a Atlas nemuze souperit v nizssich kategoriich komercni sfery. Ti jdou hlavne po CEV a tezkych vojenskych satelitech. (Navic se obavam aby Atlasu tak trochu neujizdel vlak oproti Delte prave v teto kategorii, ikdyz americani je nakrmi asi fifty fifty) O vyvoji spolecneho tezsiho nosice spolu s Ruskem ci Evropou podle me nemuze byt ani rec. Penize na to ma jen US a ti je nedaji z ruky. Konkurence (ani extra zlevnovani) v tezkych nosicich neni mozna, protoze jednotlive staty budou vzdycky preferovat investice doma. Takze konkurence a slevnovani se snad bude konat aspon u mensich nosicu. Me osobne je naprosto jedno kdo si urve vetsi cast trhu. Prospesne to bude pro vsechny.

---

Spolupráce nebo konkurence - to je otázka přímo filosofická.

Teoreticky by měla spolupráce být výhodnější. Teoreticky by měla fungovat lépe společnost založená na vědeckém světovém názoru než nějaký výsledek konkurujících si firem. A stran. A teoreticky by měly chytré algoritmy řešit problémy líp než nějaké napodobování mutací a výběru.
Teoreticky ano.

Jenže to tak moc nefunguje. Tu společnost jsme zažili a kosmický program se nejvíc rozvíjel za studené války, kdy vrcholem spolupráce byl jeden let Sojuz-Apollo, na který se musel vyvinout speciální přechodový modul. A který byl briskně zapomenut (ne že by měl šanci - Apoll se nedostávalo). V Americe na nějakou pilotovanou kosmonautiku víceméně kašlali, až se ukázalo, že je dohání i Čína - a muselo se přijít s kennedyovskou vizí, pro jistotu bez kennedyovského termínu.

Že si strategické technologie vyvíjí každý sám, má dvě příčiny. Tu nejnovější technologii nikdo nepustí, ani za velký peníze. A nikdo, kdo má na to, nebude chtít financovat výzkum té druhé strany, aby pak dostal cosi o generaci horší. S tím rizikem, že dodavatel cosi ví a nepoví...
Vzpomínám, jak Anglie dodala Saddámovi (když byl ještě záštitou svobodného světa proti ajatolláhům) armádní šifrovací zařízení. Krásně fungovalo a dokonale šifrovalo... Dokud se Angláni nepotřebovali dovědět, co si to tam povídají. Najednou si vzpomněli, že si nechali nejen účtenky a celý systém byl Saddámovi naprd.

Nedivím se, že kdo může, ten vyvíjí. Nikdo nechce být závislý. A kosmická technika je především vojenská technika, co se dá dělat.

Myslím, že vyšší stupeň spolupráce, než je nákup licence ruských motorů pro americké rakety se čekat nedá. Zaplať Gott aspoň za to!

Já doufám, že dříve nebo později se jednotkovou cenu za dopravu do kosmu podaří snížit (pod 1000 USD/kg a snad i pod 100 USD/kg na LEO). Věřím, že se prostě musí vyzkoušet všechno, co by k tomu mohlo vést. Tedy jak zdokonalování raket, startovací katapulty, vzdušné starty a hypersoniky, tak i komerce, konkurence, unifikace, sériovost a samozřejmě i nové principy (neraketové).

Zdá se, že to bude chtít léta a desetiletí vývoje (nejen v kosmonautice), ale kdo chce, může se sám pokusit nějak to urychlit :)

Můžeme každý podle svých možností podporovat směr, který se nám zdá perspektivní, nebo hledat nové cesty. Myslím, že i zdejší diskuse, nebo třeba Kosmo Klub jsou dobrými pokusy v tomto směru.

Díky za všechny názory a informace. Umožňují mi získat lepší přehled a nadhled nad souvislostmi. A navíc je to pro mne dobrá zábava :)

Znovu jsem to nasel: obnoveni Energie za 10mld USD http://en.rian.ru/rian/index.cfm?prd_id=160&msg_id=5152858&startrow=1&date=2004-11-30&do_alert=0
Stejne mi prijde ze modifikace STS na cargo by vysla levneji i s temi nebezpecnymi SRB. A navic to budou mit amici pekne doma. (Pokud teda nespadne dalsi raketoplan) Nakonec by ani provoz neceho takoveho nemusel byt drahy a slozity. To jen ten personal a kontroly orbiteru jsou tak drahy, snad pry 2.6 mld rocne v cenach pred xx lety.

http://k26.com/buran/Info/Hercules/vulkan.html

Hezky stranky, ale co by se muselo stat, aby tohle nekdo nekdy opravdu potreboval?

http://k26.com/buran/pad1.jpg

na Floride probihaji prvni pripravy ke startu ruskeho nosice Energia :-)

http://www.astronautical.org/pubs/vol40i3Feat.htm

Levneji do vesmiru aneb failure is an option. Zajimava filozofie.

http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-04k.html

neco k space shuttle derrived vehicle o kterem jsem tu mluvil. Ejhle, autor se o tom napadu zminuje jako o SDV 2. Myslim ze na toto by se panove z NASA mozna zmohli, nez se za 30 let bude muset stejne pouzit Energia.

PS: Omlouvam se za exhibici, pomalu se toto forum stava moji domenou.

V tomhle má Bell pravdu, bude lepší použít modernější Atlas 5/Delta 4 technologii, než o 10-20 let starší STS systém. Taky je lepší nápad použít nový monoblok s více motory než mnoho oddělitelných samostatných bloků (Vulkan). Vývoj bude drahý v obou případech.
Co se týká nejpoužívanějších raket, 5 t na LEO nestačí - ani pro vynášení GEO družic, ani pro zásobovací lety nebo vynášení vojenských družic.

Již asi před 2 roky jsem někde na těchto stránkách psal, že aktivní publicista o kosmonautice Jeff Wright již vícekrát navrhoval v růných otevřených dopisech firmě Boeing a NASA, aby byl přerušen vývoj konkurenčních systémů ATLAS 5 H a DELTA 4 H a namísto nich upraven STS podle koncepce Energia-Buran, to je pod Externí tank umístit 3 motory RS 68, čímž by vynikl universální těžký nosič. Dle mého názoru, pokud by NASA skutečně potřebovala takový nosič okolo 100 tun na LEO, navrhovaná rekonstrukce STS by byla mohem levnější a rychlejší než vývoj Atlas 5H nebo Delta 4H na tuto nosnost. Navíc vývoj Delta 4H jako čistě LOX/LH2 systém s nosností 100 tun je naprostá chiméra, neboť by musel mít strašlivé rozměry. Jediné řešení by stejně bylo použít pomocných boostrů na tuhá paliva, nebo boostrů na kerosen, které Boeing zatím nemá. Výsledek by těžko byl lepší než navrhovaná úprava STS, pokud by se nepoužily boostery na kerosen. Vývoj by byl mnohonásobně dražší a trval mnohem déle. Úprava STS by zhruba odpovídala Energii (která ovšem má kerosenové boostery) ale v USA by měli k disposici veškerou infrastrukturu a dlouholeté zkušenosti.

citace:

---

http://www.astronautical.org/pubs/vol40i3Feat.htm

Levneji do vesmiru aneb failure is an option. Zajimava filozofie.

---

Myšlenka co nejlevnějšího nosiče se líbí i mne, protože bych byl rád, aby i ty vynášené náklady (družice) se zlevnily, aby jejich využití bylo efektivnější (viz. naše snaha o stavbu družice :).

Taky si dovedu dobře představit využití komponent STS ke stavbě silného nosiče, ale v minulosti jsme tu také mluvili o tom, že se zdá, že podpůrná infrastruktura STS (VAB, MLP, rampy, řídicí středisko, ...) je strašný moloch, který možná nelze reformovat (zlevnit), takže bude asi lepší všechno zahodit a začít znova s méně náročnou infrastrukturou (jakou mají např. nové rakety Delta a Atlas). Je to diskutabilní otázka (s nejistými závěry), ale pro jistotu připomínám i tuto souvislost, kterou jsme tu probírali.

V nekterych odkazech vise se pise o tom, ze ani infrastruktura Delty a Atlasu neni o moc levnejsi nez STS. A rozprasit NASA taky asi neni mozne. Z tohoto duvodu by mozna derivace STS nebyla spatna. Myslim tim jadro ET se dvema RS 68 + SRB. Infrastruktura zustane stejna, vyvojove naklady minimalizovany, prace pro zabehnute lidi se zkusenostmi, zadne axtra prekvapeni by se nemelo konat. Na opacnou stranu by tahle raketa asi mela byt pouzivana jen pro naklad k Mesici a dal a pro CEV by mohly byt pouzity EELV nebo ekvivalentni uz vyzkousene. Nasa by se pak mela preorientovat ze soustredeni na STS na organizaci prace na LEO a na Mesici a vyvijeni mnoha modulu, kter k tomu budou zapotrebi. Takze tezky nasic ano, nemusi byt hypermoderni, ale s minimalnimi vyvojovymi naklady, protoze pokud z tehle iniciativy nic nebude, tak se apon neutrati moc penez. A ty penize by se stejne v NASA prozraly.

Jeste neco, neverim, ze STS skonci do 2010, takze derSTS se muze testovat soubezne s STS a usetri se spousta penez. Navic Nasa v tomhle uz nejake kroky podnika. Stejne to asi tak dopadne, protoze jedina alternativa po ukonceni STS by byla propustit hromady lidi a to si nikdo nedovoli.DerSTS by byl vhodny mezikrok nez se uvidi jak to vlastne s tim Mesicem a Marsem bude.

Ja si taky myslim, že derivát STS je rozumná věc. Naprosto souhlasím s tím, že by se ty peníze v NASA "prožraly" tak jako tak :)
Na derivátu STS není v podstatě co vyvíjet, stačí to postavit, vyzkoušet a létat. Tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

Tak jsem si spočítal starty v roce 2002 a 2004, rozdělil jsem si nosné rakety na tři třídy: střední - od Delty po Atlas 3 včetně Sojuzu, Zenitu a Číňanů. Lehké - pod Deltou (Kosmos, Taurus a spol). Těžké od Delty 4, Atlasu 5 a Protonu po STS. No a vyšlo pro rok 2002: 22 startů těžkých (včetně STS), 30 startů středních a 10 startů lehkých raket. Pro rok 2004: 19 těžkých, 29 středních a 6 lehkých. Vidíme, že počet startů moc neklesl, to hlavní ale je že lehké rakety pod 4 t na LEO nebo 1,5 t na GTO mají mizivé využití. Z tohoto hlediska je například hloupost stavět raketu Vega, nebude pro ni náklad (polovina letů lehkých raket jsou ruské vojenské družice, které Vega určitě vynášet nebude).

Mrkneme se na volnou soutez v roce 2004. Od strednich startu se musi odpocitat 8 pro sojuzy, coz je jistota na ISS, 8 pro Cinany a delty 2 a 4 nic komercniho nemely. Takze vetsinu komerce pobral Proton 8, Ariane 2, Atlas5 1, Atlas2 4, Zenit 3. Vzhledem k tomu ze Proton a Atlas pecou spolu tak to mame zhruba 13 bodu pro ILS, pak je Zenit se 3 a Ariane se 2 a dalsi rakety max po jednom komercnim startu. Pokud teda Angara bude schopna nahradit Proton i Atlas za stejne penize, tak se do ni rozhodne vyplati investovat.

K příspěvkům Ervého a Jirky:
Nosiče Atlas 5 a Delta 4 kromě verze Heavy patří do střední třídy (je to i logické, když tam uvádíte Zenit).
Vega možná nemusí být hloupost, když například raketou Dněpr mají být v letech 2005-6 vyneseny satelity pro Egypt, Saúdskou Arábii, USA, Japonsko, Německo, Jižní Koreu atd.
Delty 2 a 4 nebudou zřejmě ani v roce 2005 vynášet komerční družice, ale zato 10-15 družic pro NASA a USAF.
Angara bude na rozdíl od Protonu ekologicky čistá raketa, takže ji podporuje i Kazachstán. Raketu Atlas nemá nahradit.

citace:

---

Angara bude na rozdíl od Protonu ekologicky čistá raketa, takže ji podporuje i Kazachstán. Raketu Atlas nemá nahradit.

---

Jenomže Vega svou cenou nemůže konkurovat právě Dněpru a podobným derivátům, které už jsou vyvinuté, vyzkoušené a k dispozici. Malé družice lze navíc celkem snadno vypouštět jako přívažek u těžších raket, kde vzhledem k množství startů není problém s termínem ani s typy drah. Podívejte se na využití Pegasusu, Taurusu a Minotauru.

citace:

---

Jenomže Vega svou cenou nemůže konkurovat právě Dněpru a podobným derivátům, které už jsou vyvinuté, vyzkoušené a k dispozici. Malé družice lze navíc celkem snadno vypouštět jako přívažek u těžších raket, kde vzhledem k množství startů není problém s termínem ani s typy drah. Podívejte se na využití Pegasusu, Taurusu a Minotauru.

---

My tady muzeme mlatit prazdnou slamu.

citace:

---

Atlas2 pujde do srotu a Atlas5 pak bude slouzit nejspis jen amikum jak je to u Delty.

---

citace:

---

citace:

---

Atlas2 pujde do srotu a Atlas5 pak bude slouzit nejspis jen amikum jak je to u Delty.

---

Zásoby raket Atlas 2 už došly.
http://ww.space.com/missionlaunches/atlas2as_launch_040831.html
[Upraveno 07.1.2005 poslal mikes]

---

a je to tady - letenka bude stat 200 tisic dolaru

http://pravo.novinky.cz/p007c10a.php

http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050110.html

5 miliard rocne na umirajici raketoplany: narvat do popelnic. Spoustu zajimavych projektu se omezuje kvuli raketoplanum. Vim ze to nejde, ale zrusit to co nejdriv je jedina cesta z toho pekla. Jen doufam ze nespadne dalsi STS. Na opacnou stranu jsem priznivce derSTS pro bezpilotni lety. Tak doufam ze nejsem schizofrenni. Taky doufam ze cokoliv prijde z NASA po STS nebude jeste drazsi, jak to obvykle byva.

Bez STS nejde zachránit, dokončit a provozovat ISS. Taky bude po dokončení ISS problém s dopravou rozměrných nákladů z/na stanici, protože stykové moduly Sojuzu, Progressu i ATV jsou malé a při návrhu a stavbě stanice se s raketoplánem počítalo.

Ano tohle mi projde jako nejvetsi chyba projektu ISS - ze ma 20 let zastaralou malo modularni koncepci, zalozenou na technologii raketoplanu 40 let stare... a zde je nejvetsi kamen urazu - v tom jak pokracovat dale... pujde to velmi, velmi tezce a draze

S tím víceméně nesouhlasím. Poslední let STS k ISS bude někdy mezi 2010-2012, samotná ISS skončí někdy po roce 2017, ale asi nejpozději 2023 (FGB a Unity 25 let staré). ISS lze brát taky jako mezistupeň mezi Mirem a pokročilou modulární stanicí např. s nafukovacími obytnými moduly, unifikovanou moderní technologií, zapojením Číny atd. Taková stanice je dnes nerealizovatelná, aby bylo možné ji postavit, musí se získat praktické zkušenosti na ISS.

Ja myslim ze problem STS a ISS se vyresi sam az po nejake dobe spadne dalsi raketoplan. Z meho pohledu si teda preju, aby s reketoplanem sekli co nejdriv a presli na zasobovaci derSTS s 80t nosnosti (vse mimo SRB na jedno pouziti). Protoze pochybuju ze na neco jineho se najdou penize.

citace:

---

Ja myslim ze problem STS a ISS se vyresi sam az po nejake dobe spadne dalsi raketoplan. Z meho pohledu si teda preju, aby s reketoplanem sekli co nejdriv a presli na zasobovaci derSTS s 80t nosnosti (vse mimo SRB na jedno pouziti). Protoze pochybuju ze na neco jineho se najdou penize.

---

Politika.
Pro rozpočet včetně rozpočtu NASA musí zvednout ruku patřičný počet kongresmanů a patřičný počet senátorů. Každý z nich zvedá ruku pro to, co může presentovat jako svoji pomoc ausgerechnet jeho regionu, jeho voličům. Takže se výroba boosterů přiklepne firmě v oblasti s vysokou nezaměstnaností, která je ale nemůže dopravit na Floridu vcelku, musej se dělat složený, což má za důsledek problémy s těsněními, blablabla.

(Kdysi jsem četl takovou úvahu, že za havárii Challengeru může šíře koňského zadku. Římani měli vozy, které měly dvě oje, tedy vzdálenost byla daná šířkou zadku. Od toho se odvozoval i rozchod kol, který musel být víceméně stejný po celé říši, aby vozy nemusely jet jedním kolem v koleji a druhým mimo. Normalizované cesty vznikly i v Anglii a udržely se celý starověk, středověk až do novověku. Když Stephenson vymejšlel lokomotivu, použil nejobvyklejší rozchod běžného vozu. Železnice se dostala do Ameriky, rozchodu se přizpůsobily ostatní rozměry včetně poloměrů oblouků a tunelů, výsledek je, že boostery jsou na dopravu železnicí příliš dlouhý, ergo je museli udělat složený,...
Jak jsem nakoupil, tak prodávám. Berte to s rezervou. Ani nevím, jestli mají v Americe normální rozchod.)

Prostě STS je výsledkem mnoha kompromisů, finančních, technologických, politických. Bez nich by nevznikl vůbec, je otázka, jestli by to bylo špatně. Ale kdyby jsou chyby a kdyby byly..., znáte to s těma rybama.

Ale JE. EXISTUJE. Je k disposici. ISS může zásobovat Rusko Sojuzy a Progressy, to je jen otázka peněz. Ale už máme všechna vejce v jednom košíku. Kdyby měly mít Sojuzy stejný výpadek jako STS, spadne nám ISS na hlavu.
Proto by se měly co nejdřív obnovit lety, jinak přijdeme o největší mezinárodní kosmický projekt. Vlastně jediný funkční projekt v oblasti pilotované kosmonautiky.

K CEVu jsou zatím vypsány podmínky pro podání návrhů koncepce. Jak dlouho potrvá než se koncepce schválí (Lockheed se bude přetahovat s Boeingem a kdo ví kým ještě, bude se lobbovat a protilobbovat, možná i zpochybńovat výsledky výběru,...), pak bude následovat vývoj, několikrát se zjistí, že očekávání byla příliš optimistická, technologie nepokročily tak, jak se očekávalo, projde se pár slepých uliček - a pak MOŽNÁ bude CEV.
To byste chtěli nechat ISS jenom na Rusech a snad dá-li pámbu ATV? A pokud ISS skončí, skončí na léta kosmická spolupráce byť v té osekané podobě jaká je teď. Je to nejintesivnější spolupráce od začátku kosmonautiky. Ale těžko někdo půjde do dalšího tak drahého projektu, který je závislý na tom, jak se vyspí (případně s kým) nějaký senátor.

Je to porad dokola. Vyvoj neceho co by bylo lespi nez STS by stal hromady penez. Navic pokud se bude vyvyjet i CEV a dalsi moduly pro Mesic a Mars nebudou mozna ani lidi. Pouzijme co je: SRB, predelana ET s RS-68, klasicky horni stupen s RL-10 s minimalne modifikovanou nadrzi a novym krytem a letim.

Na http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml příspěvek v 11.01.2005 / 09:26 se píše, že Bush chce vidět možnosti dalšího vývoje nosičů včetně nákladního raketoplánu. Že by monitorovali tohle fórum?

No netvrdim, ze se ma ISS a raketoplan rusit, kdyz nic lepsiho v soucasnosti nemame. Rozhodne by se ale Melo vytezit maximum z toho, co je uz ted mozne a z chyb by se konstrukteri meli poucit...

Nehodlam zde vypracovavat nejake rozsahle rozbory, od toho jsou v NASA jini, k tomu kompetentni a za to placeni ale napada me napriklad:
a] Nekdo tady v diskuzi drive napsal, kdyz vypadnou sojuzy na dva roky tak stanice spadne... jak je mozne, ze s necim takovym nikdo nepocital, u stanice, ktera bude stat 100 miliard? Raketoplan uz drive spadl a nez zacal letat tak to trvalo 2 roky? Jak to ze uz na stanici neni nejaky zasobnik s 10 nebo lepe 20 tunami paliva pro upravy drahy, kdyby nejaky takovy prusvih nastal.
b] Totez, co se tyce zasob kysliku, vody a potravin... proc u stanice neni nejaky modul se "zeleznymi zasobami" jenom ne zase neco, co bude stat miliardu - treba voda by mela stacit urcite skladovat treba v nejakych barelech nebo pro me za me sudech na pivo, by to ani nemusel byt modul, stacila by snad nejaka pevna sit a do te ty sudy naskladat a skladovat je mimo stanici at nezabiraji zbytecne misto posadce.
c] Proc jsou vsechny moduly konstruovany o hmotnosti 10 a vice tun ... ok pocitalo se s raketoplanem, misto ktereho nic jineho nemame ale uz se vi kdy bude koncit, tak proc se do dnesniho dne nikdo nezacal zabyvat tim, jak ty moduly zkonstruovat modularneji - s moznosti dopravy po castech a montazi na miste, nebo proc nespolupracuji rovnou s panem Bigelow a nepracuji na nafukovacich modulech?
d] takhle by se jiste dalo pokracovat jeste hodne dlouho...

x] stanice ma pracovat do roku 2016 - a to ji pak poslou shoret tak jako poslali Mir ... takove desne plytvani draze vynesenym uslechtilym materialem, to by neslo treba odhermetizovane nebo na nizsi uroven bezpecnosti hermetiozvane moduly pouzit jako skladiste materialu, nebo hangary u nejake budouci vetsi stanice ... nebo material rozrezat laserem na mensi kousky, ty pak pretavovat v picce na nejake unifikovane dily a z tech budovat jinou casti budouci stanice - podpurnou konstrukci, hangar ...

To, ze je raketoplan zivotu nebezpecne zarizeni "letajici rakev" je fakt... pohrbil zatim 14 lidi... obe havarie kvuli nadrzim, to ze nektery z predchozich sefu NASA protlacil zakazku mormonum do Utahu, firme ktera skoncila ve vyberovem rizeni posledni, je ume pod koberec zameteny skandal, nemeli a nemaji tam ani technologie ani lidsky potencial aby delali ty nadrze poradne.

Ad a) + b) moduly se zásobami – původně se uvažovalo i o zásobovacích letech Protonů, ale skončilo to na nedostatku peněz.
Ad c) moduly – jsou už vyrobené. Pana Bigelowa bych nepřeceňoval.
Ad x) jakmile činnost na stanici jednou skončí, bude asi nejlepší si nezadělávat na budoucí problémy a řízeně ji navést do atmosféry.

Ještě poznámka. Nejlepší je opravdu navést vše již nepoužívané do atmosféry, protože jakékoliv předělávání na orbitě by jen zvyšovalo množství kosmického smetí a tím se zadělává na potenciálně ještě větší problém!
Dokud tedy nebudeme schopni dostávat se levně nahoru a čistit orbit, tak v nějakou velkou továrnu nahoře nevěřím. A na předělávání již existujících jiných věcí už vůbec
Véna

Nezapomente jak dlouho dakazali rusove flikovat Mir. To same by slo udelat i s ISS obzvlaste kdyz by snad bylo mozne nektere dosluhujici moduly odpojit a vyhodit. A nebo spis jako mrtvou vahu pouzivat jako skladiste. Ted mluvim hlavne o zarja a zvezda, ktere uz maji lecos za sebou a za deset let zacne zarizeni odchazet. Ikdyz odpojeni zrovna techto modulu mi neprijde moc realne. Aspon jsem nikde neslysel ze by se o tom uvazovalo a bylo by to i dost nebezpecne.

Vypada to tak, ze Vy Češi budete mit zástupce ve vývoji suborbitálních prostředků(p. Svítek, mám dojem):
http://www.space.com/astronotes/astronotes.html

tohle me zajima - jaky p. Svitek, muzes mi o tom rici vice... tomu jsem nerozumel. Jinak jsem se dival na podminky a pokud jeden nema americke obcanstvi, neni uprchlik nebo azylant ... tak ho pry nezamestnaji.

Rusové dokázali flikovat Mir tak dlouho hlavně díky vyslání modulů Spektr a Priroda a díky dolarům, které dostali od USA za lety astronautů na Mir. Jenomže v roce 2015 bude vše, co už tam je, staré 12-18 let, tedy hypotetický Mir v roce 2004.

citace:

---

tohle me zajima - jaky p. Svitek, muzes mi o tom rici vice... tomu jsem nerozumel. Jinak jsem se dival na podminky a pokud jeden nema americke obcanstvi, neni uprchlik nebo azylant ... tak ho pry nezamestnaji.

---

dal:
http://www.space-flight.org/AAS_meetings/1993_winter/abstracts/93-194.html
http://www.transorbital.net/PressReleases/press010718.html
http://centaur.sstl.co.uk/primages/Resume%20-%20Svitek%20-%202002%20Oct.pdf
a tak dál...
takhle se "maká" kosmonautika...

dekuji mnohokrat za odkazy

Vrátím se ještě k dotazu P. Blaua z 11.1. To že se vyrábějí velké moduly nad 10 tun je logické - čím větší hmotnost, tím větší objem. Víc dílů znamená víc stykových modulů, větší plochu pláště stanice a tím víc problémů s netěsnostmi, přechodkami mezi moduly atd.
Je přehnané nazývat STS létající rakví. Sojuz má za svou historii 2 katastrofy (4 mrtví), 2 havárie a to má menší počet startů než STS. Jenomže poslední havárie byla někdy začátkem 80. let a katastrofa v roce 1971, a to už je dávno, navíc je Sojuz tzv. pasivně bezpečný, když se něco podělá, je velká šance na záchranu posádky.
Pokud jde o výrobu SRB v Utahu - tady je spíš problém v tom, že NASA netrvala na vysoké bezpečnosti - počet segmentů se dal snížit, stačí SRB přepravovat letecky, na polovinu dělený SRB se totiž vejde do C-5 Galaxy. Konstrukční úpravy pro zvýšení bezpečnosti byly navrženy už při prvním startu, ale NASA netrvala na rychlém zapracování, testy byly kvůli nárůstu nákladů omezené atd.
V roce 2012 bude páteř stanice ISS - FGB a Unity (nese hlavní nosník) - už 14 let v kosmu, tedy ve stejném stavu jako základní blok Miru při posledním pilotovaném letu v roce 2000. Všechny další lety navíc už budou životností překonávat Mir.

mam na to ponekud jiny nazor ... podrzte myslenku, pobavime se o tom treba na KNP - neodstava se mi ted na obsirnesji diskuzi casu

U těch SRB jsem zapomněl upřesnit, že polovina prázdného SRB se vejde do C-5B, takže plnit TPH by se musely až v KSC.

citace:

---

U těch SRB jsem zapomněl upřesnit, že polovina prázdného SRB se vejde do C-5B, takže plnit TPH by se musely až v KSC.

---

Zpráva z www.novinky.cz:
17:30 Po mnoha letech jednání v Moskvě podepsaly ruská Federální kosmická agentura (Roskosmos) a Evropská kosmická agentura (ESA) smlouvu o spolupráci. Dokument předpokládá mimo jiné úzkou součinnost při vývoji nosných raket.

Další (pro bukviček znalé) jsou na http://www.spacenews.ru a http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml.

První projekt je Kourou-Sojuz, rozpočet 340 M EUR, z toho 130 dostanou Rusové. První start Sojuzu-ST se plánuje na rok 2007.

[quote
Mimochodem, Falcon I se odklada na jaro, coz se dalo cekat, doufejme ze to neodlozi jeste dal.

Tak se to potvrdilo, acon startuje po poslednim Titanu a navic dostal vetsi zakazku od Air Force.

http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=16791

The maiden flight of Falcon I carrying TacSat-1 is scheduled to follow the launch of the last Titan IV from SLC 4 at Vandenberg Air Force Base. Assuming an on time departure of the classified Titan IV mission, SpaceX expects a launch window in late summer. The second Falcon I launch will be from the Kwajalein Atoll for DARPA, also in late summer.

Start Falconu 1 se opět odkládá kvůli letu posledního Titanu. První start se proto zřejmě uskuteční z Kwajaleinu ...

June 24: We were just informed that the Titan IV flight will launch no earlier than September and may very well be delayed until October or November, depending upon what issues arise (due to overflight concerns, Falcon I is required to launch after Titan IV). As a result, you can expect that our first launch will now be from our island launch complex in the Kwajalein Atoll. Nominal launch date is late September.

Sea Launch dostal kromě dalších zakázek od PanAmSat pro start z moře ještě další zakázky od stejné fy pro start z Bajkonuru (Land Launch) raketou Zenit-3SLB. PanAmSat došel k závěru, že menší satelity 2000-3500 kg na GTO (z Bajkonuru má Zenit menší nosnost) jsou výhodnější z hlediska návratu investic, mají větší spolehlivost a umožňují vybudovat hustší síť a zajistit levnější zálohování. V projektu Land Lunch jsou zapojeni Sea Lunch a Space International Services – SIS (kde jsou účastníci také Rusko a Ukrajina), takže starty budou jistě dražší než kdyby je zajišťovaly jen Rusko a Ukrajina, ale tak to v dnešním světě chodí, že někdy je těžší prodat než vyrobit a podle toho se rozdělují zisky.

Zenit je ideální raketou pro takové služby – má jednotné palivo ve všech stupních, jen jeden motor v každém stupni, plně automatizované plnění před startem a kontrolu před startem, vše nesrovnatelně rychlejší než jiné rakety. Žádné odpadávání isolace a problémy s tekutým H2. Doufám, že se brzy k němu připojí Falkon1 i když zatím jen pro LEO.

http://transformspace.com/index.cfm?fuseaction=news.view&newsid=82CB9620-04E9-581D-BD4C7D24F6019AC8

t/Space pracuje. Taky zaluhou kritizovaneho premrsteneho rozpoctu US amrady se snad neceho dockame.

[August 3: Target launch date for Falcon I maiden flight is September 30 from our island launch complex in the Kwajalein Atoll. The customer for this mission is DARPA and the payload will be FalconSat-2, part of the Air Force Academy’s satellite program that will measure space plasma phenomena, which can adversely affect space-based communications, including GPS and other civil and military communications. Our second mission carrying TacSat-1 for the Naval Research Laboratory will follow the last Titan IV launch from VAFB.]

citace:

---

http://transformspace.com/index.cfm?fuseaction=news.view&newsid=82CB9620-04E9-581D-BD4C7D24F6019AC8

t/Space pracuje. Taky zaluhou kritizovaneho premrsteneho rozpoctu US amrady se snad neceho dockame.

---

dobry den,

Nejasejte predcasne a kouknete se nejdrive na fotky ...

Tady nejaky manik svari par rezavych uhelniku, koupi tri vyrazene armadni padaky a shodi to z vrtulniku ve trech kilometrech. To ma jeste sakra daleko do levne dopravy na obeznou drahu!!!

... ale i tak jim drzim palce.

Honza

V Encyclopedia Astronautica je uvedeno pro 2. stupeň Falkonu 1: A single SpaceX Kestrel pressure-fed engine powered the Falcon I upper stage……..Helium pressurization was again provided by composite over wrapped inconel tanks from Arde. Stejně je to napsáno pro Falkon V.

Co to znamená, to opravdu je palivo a okysličovadlo do motoru tlačeno přetlakem plynu, který je vháněn do nádrží, nebo má motor turbočerpadlo a plyn jen mírně tlakuje vyprazdňující se nádrže kvůli zpevnění? Ta první možnost byla používána u starších vojenských raket jako byly prvé verse raket SCUD – 8K11. Zjednodušuje to sice motor ale zase nepříznivě ovlivňuje konstrukční číslo a motor musí mít jen malý tlak. Také je to samozřejmě používáno u menších orientačních a řídících motorů raket a satelitů.

citace:

---

Co to znamená, to opravdu je palivo a okysličovadlo do motoru tlačeno přetlakem plynu, který je vháněn do nádrží, nebo má motor turbočerpadlo a plyn jen mírně tlakuje vyprazdňující se nádrže kvůli zpevnění?

---

citace:

---

Ted tak premyslim, t/Space dava bezpecnosti velky vyznam(proto taky ten vzdusny start) - ale potom jaky zachranny system maji pri nejake strukturalni poruse behem letu? Napr. STS Challenger...
Prece tam bude par desitek tun kapalneho kysliku s propanem!

---

citace:

---

dobry den,

Nejasejte predcasne a kouknete se nejdrive na fotky ...

Tady nejaky manik svari par rezavych uhelniku, koupi tri vyrazene armadni padaky a shodi to z vrtulniku ve trech kilometrech. To ma jeste sakra daleko do levne dopravy na obeznou drahu!!!

... ale i tak jim drzim palce.

Honza

---

citace:

---

Nejasejte predcasne a kouknete se nejdrive na fotky ...

Tady nejaky manik svari par rezavych uhelniku, koupi tri vyrazene armadni padaky a shodi to z vrtulniku ve trech kilometrech. To ma jeste sakra daleko do levne dopravy na obeznou drahu!!!

---

citace:

---

citace:

---

Ted tak premyslim, t/Space dava bezpecnosti velky vyznam(proto taky ten vzdusny start) - ale potom jaky zachranny system maji pri nejake strukturalni poruse behem letu? Napr. STS Challenger...
Prece tam bude par desitek tun kapalneho kysliku s propanem!

---

Co vim, tak Quick Reach je projekt pro vynaseni 1000lb na LEO. Ma dva stupne, kapalne palivo je dopravovano tlakovanim nadrzi. Takze zadna turbopumpa. Zrejme se pouziva kyslik s propanem v obu stupnich.
t/Space uvazuje QuickReach ponekud zvetsit, aby mohli dopravovat kapsli o vaze cca 5t.
K tomu budou potrebovat dost velke letadlo a overeny postup z mensiho vojenskeho projektu.
Letadlo pro Space Ship 2 nepripada v uvahu, zrejme by to musel byt predelany Antonov nebo 747.
Co se tyce opousteni horici rakety, taky nemam jasno jak to chteji delat. Mozna pocitaji se zazehnutim motoru na kapsli a odpojeni od rakety. Ve vysce par km mozna nemusi mit nijak zvlast silne motory. Pokud dojde k necemu jeste v letadle, tak rozdeli kapsli a raketu, kapsli nechaji v letadle a raketu odhodi.

---

Nebyl problem napr. u SaturnuV v tom, ze Saturn1B proste a jednoduse nemohl vypnout motory F1? (slysel jsem ze slusnou schpnost reakce ma z americkych motoru pouze J2 a SSME) Jak to nastartovali, tak neexistovala jina cesta uniku nez primo vzhuru. Pokud mate motory ktere lze rychle vypnout, tak nepotrebujete ani tak silne unikove motory. V momente potizi by melo jit vypnout hlavni motor, zrusit tah a v klidu odletet s kabinou i za pomoci slabych motoru.
U CEV vyuzivajicim SRB budou urcite zapotrebi poradne silne unikove motory. Naopak u Quick Reach je hybrid, ktery je dokonce pohanen pouze tlakem v nadrzi. Praskne nadrz, motor okamite prestane pracovat a pak staci slaby motor k odpoutani kabiny.

citace:

---

Nebyl problem napr. u SaturnuV v tom, ze Saturn1B proste a jednoduse nemohl vypnout motory F1? (slysel jsem ze slusnou schpnost reakce ma z americkych motoru pouze J2 a SSME) Jak to nastartovali, tak neexistovala jina cesta uniku nez primo vzhuru. Pokud mate motory ktere lze rychle vypnout, tak nepotrebujete ani tak silne unikove motory. V momente potizi by melo jit vypnout hlavni motor, zrusit tah a v klidu odletet s kabinou i za pomoci slabych motoru.
U CEV vyuzivajicim SRB budou urcite zapotrebi poradne silne unikove motory. Naopak u Quick Reach je hybrid, ktery je dokonce pohanen pouze tlakem v nadrzi. Praskne nadrz, motor okamite prestane pracovat a pak staci slaby motor k odpoutani kabiny.

---

Ja porad operuju s predpokladem, ze exploze samotna neni schopna znicit kapsli, ktera je na spici rakety.
Taky exploze rakety na kapalna paliva nemuze nastat z niceho nic. Pokud se treba roztrhne nadrz, tak proste jen zacne jedna slozka horet a je nejaky cas zastavit motor, odpojit kapsli a spustit nouzove motory. Pokud potom dojde k vybuchu, tak nepochybne dojde k odletovani trosek spise do boku nez kupredu. Pokud hlavni motory v te dobe uz nepracuji, tak kapsle v klidu odleti, maximalne ji tlakova vlna popozene.
U hybrydu je to vyhodnejsi v tom, ze motor je mozno trivialnim zpusobem zastavit a palivo nemuze samo o sobe vybuchnout, pokud se uz pred tim nestalo neco velice spatne (napriklad unik a smichani paliva a oxidizeru mimo motor).
U Saturnu (o STS nemluve - tam je sance na preziti mala) situace urcite byla komplikovana tim, ze zastavit turbocerpadla motoru petice motoru F1 by byl velice komplikovany ukol a horici raketa by mohla kapsli jeste nejakou dobu pronasledovat. Nehlede k tomu, ze kapsle se slabymi motory by mohla dopadnout zpet na misto nehody. To u vypousteni z letadla nehrozi.

Pokud jsi myslel rozpadnuti rakety aerodynamickym ucinkem, tak to v pripade kapsle urcite nebude nejbolestnejsi misto. Kapsle (nebo lide) vydrzi urcite vic nez raketa. I pro cloveka neni problem kratkodobe prezit desitky g, to bezna raketa nedokaze a jednoduse se rozleti na kusy. Jeden z tech kusu bude i kompaktni kapsle, ktera pak s ponekud potlucenym osazenstvem pristane opodal.

Kanaská fy PlanetSpace ve spolupráci s Cannadian Arrow hodlá na základě výzkumů již ze 70-tých let postavit kosmickou loď „Silver Dart“ (stříbrná střela) ve tvaru velmi ostrého jehlanu, která bude startovat svisle a přistávat vodorovně. Má nést 8 kosmonautů, prvé lety mají začít v r. 2008. Víte někdo něco podrobnějšího?

citace:

---

Kanaská fy PlanetSpace ve spolupráci s Cannadian Arrow hodlá na základě výzkumů již ze 70-tých let postavit kosmickou loď „Silver Dart“ (stříbrná střela) ve tvaru velmi ostrého jehlanu, která bude startovat svisle a přistávat vodorovně. Má nést 8 kosmonautů, prvé lety mají začít v r. 2008. Víte někdo něco podrobnějšího?

---

Pripomina mi to obrazky ze stare pocitacove hry Elite/Frontier
X-24B sice litala hezky, ale jsem zvedav, jak dalece maji promyslene chlazeni pri navratu. Cosi v podobnem stylu bylo vymysleno pro X-20A Dyna Soar, ale ten nedospel do stadia zkousek.

Ukrajinský kosmický a raketový průmysl se dostal do značné míry do krize, neboť nemá zakázky, nevyrábí výkonné raketové motory a nemá a ani nemůže mít na svém území klasický kosmodrom. Na raketě Zenit má Ukrajina cenový podíl jen asi 35%. Přitom na Ukrajině jsou velké kapacity raketových i leteckých závodů. Řešení z této situace vidí odborníci z JUŽNOJE v konstrukci vzdušno-kosmického systému VKS. Měl by to být dvoustupňový sytém o celkové hmotě do 43.000 kg s možností vynést na LEO UZ cca 300 kg. Měl by se vypouštět ze vzdušného nosiče nebo katapultovat ze startovací plošiny. Jelikož alespoň prvý stupeň nesoucí na hřbetě návratový stupeň by jako okysličovadlo používal vzdušný kyslík, je menší nebezpečí následků případné havárie v místě dopadu. Za základ návratového tělesa má být vzat projekt SPIRAL s jeho následnými letovými analogy BOR-1 až BOR-6. Jak známo, BOR 5 byl již zmenšeným modelem Buranu. Na projektu má pracovat ukrajinský letecký i raketový průmysl a konstrukce obou stupňů má být z uhlíkových kompozitů, nehermetizovaná (samozřejmě kromě nádrží, řídících systémů a užitečného zatížení). Oba stupně jsou návratné a mají v konečné fázi přistávat na padácích. Prý byla již zpracována úvodní studie. Projekt má umožnit Ukrajině nezávislé vypuštění orbitálních satelitů různého zaměření.

Zapmněl jsem uvézt název projektu - BLACK SEA

Ve čtvrtek společnost Sace Adventures oznámila, že podepsala dva kontrakty na výrobu flotily suborbitálních strojů pro turistiku. Prvý kontrakt je podepsán se společností PRODEA , která zajišťuje financování. Projekt má název Explorer a bude navržen na bázi C-XXI, rozpracovaného již před časem aero-space kanceláří Mjasičeva pro X-Prize, s kterou byl podepsán druhý kontrakt. Stroj má nést až 5 lidí. Konstrukční návrh je již hotov a jakmile bude stroj vyroben a odzkoušen, Space Adventures a Prodea ho chtějí prodávat pro kosmodromy v celém světě.
http://www.redorbit.com/news/space/395222/new_joint_venture_joins_space_tourism_race/

http://www.spaceadventures.com/media/info/vehicles/c21

Na tomto webu je poměrně podrobně popsán celý systém suborbitálního letu plánovaného Space Advatures, včetně technických parametrů obou strojů z kanceláře Mjasičeva a fotografie makety návratového vztlakového tělesa.

NASA vybrala pro svuj pro svuj plan komercniho zasobovani ISS zrejme nasledujicich sest firem: XSpace, Andrews space, spaceDev, SpaceHab, Kistler, tSpace. Kazda ma nejaky svuj plan, jak uspet, ale ja bych se chtel zamyslet nad obecnymi principy, ktere by meli vest k uspechu komercni kosmonauticke firmy.

1. Firma by mela mit vicezdrojove financovani. Nemela by se spolehat jen na penize od NASA. V idealnim pripade podoji vsechny mozne soucasne zdroje: suborbitalni turistiku, orbitalni turistiku, NASA, vojaky a vypousteni komercnich satelitu. Nerikam ze je prakticky mozne pokryt vsechny segmenty trhu, ale produkt, ktery dokaze pokryt vice segmentu dosahne i vetsi financni navratnosti.
2. Produkt by mely byt maximalne bezpecny a dobre otestovany.

-O Andrew space moc nevim, takze nemuzu soudit. Snad jen ze pro armadu vyviji rodinu hybridnich raket.

-Space Hab ma vyhodu ze ma celou rodinku lodi o ruznych nosnostech. Spoleha se vsak na sluzby EELV, coz znamena technologii vyzkousenou, ovsem realtivne drahou. Firma ma zkusenosti se stavbou vesmirnych lodi, takze neni bez sance. Byla by to od NASA takova “mala domu”.

-TSpace pokud vim, tak chce pouzit jako nosic svuj “QuickReach”, ktery vyviji pro armadu. Ma dva stupne na kyslik a propan bez turbocerpadla. Jako nulty stupen chteji pouzit letadlo, coz vyzname omezuje hmotnost kabiny (5t?). Jejich sance lze tezko hodnotit, nejsem si vedom nejakeho hmatatelnejsiho vysledku krome vypousteni atrap z letadla.

-Kistler zaklada svuj projekt zrejme na nosici vlastni konstrukce, ktery ma byt kompletne recyklovatelny, ovsem velice komplikovany. Jediny hmatatelny vysledek je zatim rozestaveny nosic, ktery ovsem neprosel zadnymi zasadnimi zkouskami. Na opacnou stranu stavi na vykonnych a vyzkousenych motorech ruske i americke konstrukce. To muze byt i problem, nebot to dale zvysuje cenu.

-XSpace stavi na svojem Falconu, jehoz prvni mensi verzi uz vyzkousela za letu (neuspesne), avsak ma uz slusny kontrakt s armadou a naplanovanych nekolik komercnich startu. Na navrhu kabiny pracuje, nejake pocatecni zkousky uz provedli. Spolupracuje napriklad se SpaceHab a dalsimi zavedenymi firmami. Ignoruje suborbitalni byznys.

-SpaceDev chce startovat kolmo na svazku hybridu. Kabina bude odvozena zrejme od X-34, jehoz vyvoj NASA nedokoncila. SpaceDev ma zajem i o suborbitalni byznys, dodavala motory pro SS1. Lod chce nejdrive pouzivat na suborbite a pak prejit na orbitu. Projektuji sice hybrid o tahu kolem 50t, ale zatim jsem nikde nezaznamenal nejaky vyraznejsi pokrok.

To je zhruba vsechno co jsem o techto projektech zaslechl. Pokud vite neco dalsiho, tak nevahejte me doplnit nebo opravit.
Ja osobne bych vsazel asi na SpaceHab, SpaceX a SpaceDev.

July 12 – Genesis 1 – Dnepr – Dombarovsky

Vzhledem k tomu ze Bigelow neni zas az tak sdilny v technickych zalezitostech, tak jsem zvedavy jestli se prece jen neco neprosakne.

Genesis pravdepodobne uspesne vypusten.

Bigelow na svych strankach informuje ze Genesis 1 je na obezne draze, nafouknul se do spravnych rozmeru a PV panely byly rotazeny.
www.bigelowaerospace.com

citace:

---

Bigelow na svych strankach informuje ze Genesis 1 je na obezne draze, nafouknul se do spravnych rozmeru a PV panely byly rotazeny.
www.bigelowaerospace.com

---

Na SPACE-40 jsem dal stránku o Genesis 1, viz

http://www.lib.cas.sz/www/space.40/2006/I029A.HTM

Je tam taky založena předběžná stránka o novém kosmodromu Jasnyj (alias Dombarovskij), odkaz ze stránky družice a startu, nebo přes seznam kosmodromů.

Lidovky: něco o Genesis v češtině

http://lidovky.zpravy.cz/genesis-se-dari-dobre-a-mluvi-dg5-/ln_veda.asp?c=A060713_105337_ln_veda_bat