Csaba - 1/3/2005 - 11:59
Takže dámy a pánové, Steve Fossett to rozjel - viz:
http://www.virginatlanticglobalflyer.com
vím, že to není orbitální let ve výšce 300km, ale je to něco podobného - bude vzhůru prakticky 80hodin, v těsné kabině letounu bez možnosti vyvětrat...  bude letět ve výškách kolem 17km.
Věřím, že Fossett příště (jestli se to vydaří) bude chtít obletět rodnou planetu za 80 minut...
Ervé - 1/3/2005 - 15:42
Držím mu palce, tohle už je dost blízko k X-prize a navíc sponzorem je Virgin Atlantic. A pořád je to věc, jakou nikdo předtím nedokázal.
Vítězslav Novák - 2/3/2005 - 18:04
Ale, proboha, co má tohle společného s kosmonautikou? To už SSO byl blíž. A teda nijak zvlášť blízko to teda nebylo...
Tady jde o letadlo.
Csaba - 3/3/2005 - 08:33
...kosmický let je vyšší forma létání...
Atmosféra je tady mezi námi a kosm. prostorem a jestli chceme bezpečně létat tam a zpátky, budeme létat přes atmosféru - či se nám to líbí, nebo ne!
Jinak letadlem nazýváme cokoliv co létá, Global Flyer je letoun...
Vítězslav Novák - 3/3/2005 - 10:08
A létání je vyšší forma běhu...
Csaba - 3/3/2005 - 10:12
tak jooo...
Ervé - 3/3/2005 - 11:13
Společné věci s kosmonautikou:
Sponzorem je Virgin Atlantic - majitel SSOne, chystá komerční skoky do kosmu - další úspěch je povzbudí i v těchto aktivitách.
Výrobcem letadla je Rutan - výrobce SSOne, hlavní spolupracovník s Virgin Atl. a skoky do vesmíru - další úspěch ....
Pokroky v kompozitových konstrukcích a výškových letech se snad využijí i v kosmonautice.
random - 3/3/2005 - 11:21
Kompozitne materialy prinasaju vlastne to co priroda pouziva uz davno. Preto si osobne myslim ze nie len kompozitne materialy (niektore konstrukcie vyuzivaju prave organicke tkaniva alebo produkty organizmov - zivice etc.) nepovedali svoje posledne slovo pri letoch do vesmiru. Jedinym a najvacsim problemom je voda ktoru tieto tkaniva obsahuju ... je predsa nezmysel tahat do vesmiru tony vody ked sa aj tak vo vakuu odpari. No vhodnou technologiou sa tento nedostatok moze odstranit. A potom sa mozeme tesit na sondy ktore budu mat konstrukciu z dreva alebo teda to co zneho ostane po odpareni vody  ) ...
Csaba - 3/3/2005 - 11:31
Jasně, a vemte si prázdnou váhu od Voyagera až po Global Flyer - ten poslední má prázdnou váhu 1.52t(bez paliva)a 10t s palivem! tohle se blíží již raketám(a to ještě musí mít nosný systém - křídla, ocasní plochy). Budoucnost letů do kosmu určitě ovlivní i letouny(bud mateřské - a la WK, nebo raketoplány). Start a přistání na letišti - to má budoucnost, jak z hlediska suborbitálních letů, vynášení družic, nebo náhrada za sondážní lety, co se týče např. experimentů v mikrogravitaci...člověk je líný tvor - nebude se mu chtít plahočit v moři v nějaké kabince.
random - 3/3/2005 - 11:42
pomer hmotnosti 1:7 je slusne ... rakety maju zhruba 1:10...ale STS ma len asi 1:9 ... ak sa nemylim tak lod STS ma max hmotnost 84t... to je vela...a je to neusporne... ale "relativne!" lacne pri vyrobe lebo kostra je z ocele a nie z drahych vysokoodolnych kovov a zliatin (titan a spol)... keby bol z kompozitnych materialov mal by asi len1/2 hmotnosti... problem ukompozitnych materialov je ze znesu vysoke namahanie iba v jednej osi..(max dvoch) a ten zvysok je krehucky jak vajickova skrupina...ak sa podary toto zvladnut je vyhrate..
Csaba - 3/3/2005 - 12:03
No práve u kompozitov sa dá "ušiť" materiál na daný spôsob namáhania(presne tak sa budú skladať vrstvy na seba - podľa smeru zaťaženia).
Stabilitu (na tlak alebo krut) sa dá riešiť rôznymi výztužami, teda konštrukciou. Toto už funguje. Problémom je postoj letecko-kozmických firiem - sú moc opatrní(viz príklad X-33).
random - 3/3/2005 - 12:10
citace:
No práve u kompozitov sa dá "ušiť" materiál na daný spôsob namáhania(presne tak sa budú skladať vrstvy na seba - podľa smeru zaťaženia).
Stabilitu (na tlak alebo krut) sa dá riešiť rôznymi výztužami, teda konštrukciou. Toto už funguje. Problémom je postoj letecko-kozmických firiem - sú moc opatrní(viz príklad X-33).
... vsak jasne ... ale prave tu ide o to ... co ak to namahanie bude z inej strany ako ma byt... lod sa rozlame uz pri malom kopanci ... vsetko je o nahode ... nepoznam statistiky ohladne startov a pristati kde a ako doslo k nepredvidanemu namahaniu z inej strany ako sa ocakavalo ... vsetko sa da riesit ... 95% veci je uz aj vyriesenych... postoj firiem skor vidim v tom ze sa snazia technologiu odsunut dalej do buducnosti aby s nej vytrieskali co najviac penazi ...
Tiki - 3/3/2005 - 12:30
citace:
Ale, proboha, co má tohle společného s kosmonautikou? To už SSO byl blíž. A teda nijak zvlášť blízko to teda nebylo...
Tady jde o letadlo.
Toto je jasna kosmicka technologie,od pouzitych materialu az po GPS bez ktereho by nebyla navigace za letu mozna.Pohodli v kabine taky nic moc snad tam dokonce lezi a budik mu zvoni kazdych pet minut aby neusnul.Ale je to jasny dukaz vytrvalosti a zavrseneho usili ze jde vse i kdyz mnozi ve vsem hledaji utopii a nemoznost.Fandim mu at mu to vyjde a dalsi snad jeste blaznivejsi napady,jenom tak dal.
random - 3/3/2005 - 12:35
mozno by bolo zaujimave urobit let v staruickej SR71 .. okolo sveta za 12h ... malo by to tiez svoje caro aj keby to nebolo to prave orechove ...
Csaba - 3/3/2005 - 12:43
No práve to je super - určiť letovú obálku pre daný typ stroja. U lietadiel je to hlavne stochastický charakter vzdušných poryvov, ktorých velkosť a intenzitu riešia letecké predpisy, ale po najnovšom sú na to už výpočtové metody. Všetko je ale podporované experimentálne. Ked však vieme, ktoré konštrukčné uzly sú mimoriadne dôležité, tak môžeme navrhnúť konštrukciu bezpečnú pre eventuálnu poruchu tohoto uzlu, atd.Toto je vrchol designu - navrhnúť stroj, ktorý je ideálnym kompromisom medzi cenou, váhou a bezpečnosťou - tieto pojmy idú väčšinou proti sebe...
Tomáš Přibyl - 3/3/2005 - 12:49
citace:
mozno by bolo zaujimave urobit let v staruickej SR71 .. okolo sveta za 12h ... malo by to tiez svoje caro aj keby to nebolo to prave orechove ...
Az na to, ze pri rychlosti 3M ma vydrz bez dotankovani paliva jen 1,5 hodiny...
Csaba - 3/3/2005 - 12:54
YF-12 by na to palivovo nestačil - max. dolet má asi 5000km bez tankovania...aj keby sa dalo odlahčiť(konštrukciu asi nie Ti-zliatiny musia zostať) možno by dolet stúpol na dvojnásobok. Skôr dalšou výzvou by mohlo byť obletenie Zeme suborbitálnym prostriedkom(solo),
alebo lietadlom pohánané solárnymi článkami(v noci klzák). Asi by to trvalo pekne dlho. Suma sumárum, pri takýchto výkonoch toto je najlepšia cesta pre rozvoj aj kozmických technologií(a naopak).
Vena - 3/3/2005 - 16:00
Chápu-li to správně, tak v podstatě nejkritičtější moment bude přistání, protože udržet pozornost po 80 hodinách polospánku, to bude drsný ... Přeju ať to bezpečně vyjde ...
Csaba - 3/3/2005 - 16:07
To jo, bude to těžké, ale blbé bude, když mu dojde palivo tesně před cílem(i když může klouzat bezmotorově dalších 360km).
Vítězslav Novák - 3/3/2005 - 17:22
No, nevím, Tiki. Kosmické materiály? Nebudu machrovat, tak moc ty kompozity neznám, ale taky neznám kosmický aparát (kosmickým aparátem opravdu nemyslím SSO) z kompozitů.
A GPS... No, když si vyjdu podle GPS na vejlet nebo v autě hledám, kde je nejbližší hospa, tak to je taky kosmická technologie? Třeba jo, záleží na definici.
Csaba - 3/3/2005 - 18:04
Když vystavujete materiály,pohonnou jednotku(at je to cokoliv), lidi(problem pro lekare, fyziology, treningu), logistika a planovani, na hranici jejich možností, tak tomu se říka kosmická technologie. Kdyz si vyjedete autem hledat hospodu pomocí GPS - tomu se říká sranda. Max. v te hospodě zůstanete a manželka si Vás pomocí GPS najde. Tomu se pak říká průser!
Jirka - 4/3/2005 - 10:32
citace:
Když vystavujete materiály,pohonnou jednotku(at je to cokoliv), lidi(problem pro lekare, fyziology, treningu), logistika a planovani, na hranici jejich možností, tak tomu se říka kosmická technologie. Kdyz si vyjedete autem hledat hospodu pomocí GPS - tomu se říká sranda. Max. v te hospodě zůstanete a manželka si Vás pomocí GPS najde. Tomu se pak říká průser!
Trochu divoka definice, kazdopadne gratulace Fosettovi i Rutanovi, ale obavam se ze primy efekt na kosmonautiku bude mizivy - leda ze by to povzbudilo Fosettovo ego k suborbitalnimu letu v kapsli co jsem tu pred casem navrhoval (modifikovana vBraunova zachranna kapsle) 
Csaba - 4/3/2005 - 14:04
Právě si myslím, že zmenšování "aury" kolem tzv. kosmických technologií je první věc, která se musí udělat, aby tyto super technologie nebyli pouze doménou NASA, ESA apod.Co se týče Fossetta, tak si jenom říkám, že právě toto jsou dobře vyhozené peníze a co se týče ega, tak já jenom říkám, že každý z nás dělá to co umí a dokáže.
Já si osobně myslím, že je umění zdravě riskovat a to pan Fossett asi umí...
Hezký víkend přeji všem!
ales - 4/3/2005 - 16:40
Naprosto souhlasím s tím, že pokročilé technologie je třeba odmýtizovat. Podle mne to bude užitečné. Gratuluju, fandím a děkuju Rutanovi, Fossetovi, firmě Virgin Atlantic a všem dalším, kteří to dělají (včetně Csaby). Věřím, že to je dobrý směr, který nakonec dokáže přiblížit kosmonautiku k lidem tak, že bude lépe využitelná a dostupná všem, tedy i pro mne
Eudoxus - 4/3/2005 - 16:56
citace:
No, nevím, Tiki. Kosmické materiály? Nebudu machrovat, tak moc ty kompozity neznám, ale taky neznám kosmický aparát (kosmickým aparátem opravdu nemyslím SSO) z kompozitů.
A GPS... No, když si vyjdu podle GPS na vejlet nebo v autě hledám, kde je nejbližší hospa, tak to je taky kosmická technologie? Třeba jo, záleží na definici.
1.Kompozitne materiali vlakno/plast sa pouzivaju v raketovej technike ako aj pri stavbe samotnych druzic. Odporucam : Herbert Heisseler: VERKSTARKTE KUNSTOFFE IN DER LUFT UND RAUMFAHRTTECHNIK, 1986, VERLAG W. Kohlhammer.
2.Fosettov let sice nie je kozmicky, ale ja ho osobne povazujem za model ako by mohla v dohladnej dobe vyzerat sukromna kozmonautika z hladiska financneho a organizacnho zabezpecenia.
Patek - 4/3/2005 - 18:16
SSO,Fosset(oblet Země v balóně,v letadle)=jednorázové pokusy.Zkoušejí to dokud to nevijde a potom nic.Jde o to být první.Žádné pokračování.Tohle nemá s pravidelným a levným létánim do kosmu moc společného.
Jště k cenám.SSO může být levné i ztoho důvodu,že v případě neúspěchu se nemusí všelijakým komisím vysvětlovat proč.Proto si může dovolit nižší bezpečnost a nebo více riskovat.
Brblík - 5/3/2005 - 03:28
Tak nám doletělo další letadlo na jedno použití, stejně jako Space-One ) a zpátky na zem a zapomeňme
Csaba - 7/3/2005 - 11:35
Do prčic lidi, co blbnete!? Právě soukromník si nemůže dovolit ostudu co se týče ztrát na životech! Když udělá stroj, který je nespolehlivý, zničí si reputaci a končí...Naproti tomu když např. NASA něco posere(Apollo 1, Challenger, Columbia), kajícně vytvoří komisi, 2 roky je ticho a pak znovu jede dál, až do dalšího průseru...a to za peníze danových poplatníků! Právě v USA zákon, který bude regulovat tyto soukromé aktivity, bude určovat těmto společnostem minimální kapitál, který bude krýt výdavky případných katastrof, způsobené těmito dopravními prostředky - proto právě tyto soukromé společnosti budou mít zájem pro co nejvyšší bezpečnost!
Co se týče SS1, tak právě taky bezpečnost byla asi hl.důvodem, proč ho dají rychle do muzea - daná koncepce letounu nedovoluje vytvořit dostatečně tuhou konstrukci, aby se vyhli těm nestabilitám, které se vyskytli při rekordních letech. Rutan rekl, ze SS2 se nebude již podobat na SS1...
Jinak děkuji Aleši za ten bonmot - jak jsem již řekl, každý dělá co umí - takže zatím jenom píšu do tohoto fora.
pirochta - 7/3/2005 - 12:58
citace:
Naproti tomu když např. NASA něco posere(Apollo 1, Challenger, Columbia), kajícně vytvoří komisi, 2 roky je ticho a pak znovu jede dál, až do dalšího průseru...a to za peníze danových poplatníků!
Ono by stačilo jediné - aby pasažéři v raketoplánu měli garantovanou stejnou bezpečnost při startu jako je tomu při pasažérech v klasických raketách.
Konstrukčně to nejde - tak by NASA musela něco rychle udělat.
Podle mne by bylo lepší NASA rozpustit a vytvořit znovu. Spousta věcí se v ní dělá dobře, ale celková dlouhodobá koncepce je špatná.
Hawk - 7/3/2005 - 13:38
"Podle mne by bylo lepší NASA rozpustit a vytvořit znovu. Spousta věcí se v ní dělá dobře, ale celková dlouhodobá koncepce je špatná."
Jakou dlouhodobou koncepci NASA myslíte?
Nedělají ji hlavně politici svými zadáními, vizemi a přidělováním finančních prostředků?
pirochta - 8/3/2005 - 10:18
citace:
Jakou dlouhodobou koncepci NASA myslíte?
Vývoj raketoplánu a jeho následníka - není nic hotovo - rozpočty se z x násobily, moduly ISS se vyzmizíkovaly...
Stačí se podívat, jak strmě roste finanční náročnost jednotlivých projektů od zadání. Kdyby NASA prováděla výběrová řízení mezi jednotlivými výrobci jako US armáda, ušetřila by. Stačí stanovit parametry a cílovou částku. Aha, to nejde, co kdyby vyhrála nějaká ruská firma...
Další věc - vzpomeňte na Saljut 6, jak NASA tlačila na Rusy, aby neinvestovala do prodloužení mise ale soustředili se na ISS. Další problém ISS je její dráha, která je pro Rusko nevýhodná - spálí mnoho paliva, nižší náklad (teď jim nemohli ani přivézt kaviár). Kdyby Rusové prohlásili, že na ISS nebudou létat, z jakýchkoliv důvodů, tak mi řekněte, jak by ji NASA udržela obydlenou a zásobenou.
admin - 8/3/2005 - 11:03
citace:
citace:
Jakou dlouhodobou koncepci NASA myslíte?
Vývoj raketoplánu a jeho následníka - není nic hotovo - rozpočty se z x násobily, moduly ISS se vyzmizíkovaly...
Stačí se podívat, jak strmě roste finanční náročnost jednotlivých projektů od zadání. Kdyby NASA prováděla výběrová řízení mezi jednotlivými výrobci jako US armáda, ušetřila by. Stačí stanovit parametry a cílovou částku. Aha, to nejde, co kdyby vyhrála nějaká ruská firma...
Další věc - vzpomeňte na Saljut 6, jak NASA tlačila na Rusy, aby neinvestovala do prodloužení mise ale soustředili se na ISS. Další problém ISS je její dráha, která je pro Rusko nevýhodná - spálí mnoho paliva, nižší náklad (teď jim nemohli ani přivézt kaviár). Kdyby Rusové prohlásili, že na ISS nebudou létat, z jakýchkoliv důvodů, tak mi řekněte, jak by ji NASA udržela obydlenou a zásobenou.
Myslím, že tu je pár chyb. Saljut 6 nemá nic společného s tlakem NASA na Rusko kvůli ISS. To byl MIR.
Dráha ISS je pro Rusko naopak výhodná. Původně měla být ISS na dráze odpovídající kosmodromu na Floridě(cca 28,5 stupně). Kvůli účasti Ruska se inklinace zvedla na 51,6 stupně.
pirochta - 8/3/2005 - 14:35
citace:
Myslím, že tu je pár chyb. Saljut 6 nemá nic společného s tlakem NASA na Rusko kvůli ISS. To byl MIR.
Dráha ISS je pro Rusko naopak výhodná. Původně měla být ISS na dráze odpovídající kosmodromu na Floridě(cca 28,5 stupně). Kvůli účasti Ruska se inklinace zvedla na 51,6 stupně.
Ano, díky, jednalo se o MIR. Jinak ohledně dráhy ISS jsem kdysi četl článek - tady je: http://pes.internet.cz/hyena2002/clanky/2003/02/28217_0_0_0.html
Jinak je zajímavé také plán na MIR2.
http://kosmos-news.kosmo.cz/kosmos42.htm
Jiří Hošek - 8/3/2005 - 16:07
citace:
Jinak je zajímavé také plán na MIR2.
http://kosmos-news.kosmo.cz/kosmos42.htm
Jestli myslíte to vyjádření Šatalova, tak to není plán.
Jiří Hošek - 8/3/2005 - 16:08
Sorry, Sevasťjanova.
pirochta - 10/3/2005 - 12:52
citace:
Jestli myslíte to vyjádření Šatalova, tak to není plán.
No třeba to bylo jen řečnické gesto nebo to byl pokusný balonek o připraveném plánu.
Nevím, je to v podstatě jedno. Plány vznikají a zanikají a slovíčkařit o tom nemá význam.
Spíše má význam diskutovat o tom, co tedy má NASA, když jí bouchne ještě jeden raketoplán? Statistika je svinstvo, protože vychází.
A STS má pořád vyšší statistiku nehody než klasické raketové provedení.
Ervé - 10/3/2005 - 13:28
To vlastně ne, rakety mají vyšší statistiku nehod, jenomže u STS dojde při nehodě k úmrtí posádky. Sojuzy mají míň startů než STS a z toho dva smrťáky, ale pokud budeme brát jen Sojuzy T, TM a TMA, tak už to je o něčem jiném. Zatím je plán takový, že STS bude létat jen tak dlouho, dokud statistika nezačne hrozit další katastrofou. Až skončí STS, pár let budou USA platit za Sojuzy a pak už budou mít CEV. Otázkou ale taky je, co se stane, když bouchne Sojuz.
Jiří Hošek - 10/3/2005 - 15:34
citace:
Spíše má význam diskutovat o tom, co tedy má NASA, když jí bouchne ještě jeden raketoplán?
Myslím, že by šlo o poslední let raketoplánu (vyjma případu, kdy by posádka havarovaného raketoplánu zůstala nouzově v ISS).
Jiří Hošek - 10/3/2005 - 22:13
citace:
Otázkou ale taky je, co se stane, když bouchne Sojuz.
V této souvislosti je zajímavé připomenout poslední dvě závažné nehody při startu (bez ztrát na životech).
Po nevydařeném startu Sojuzu-18A dne 5.4.1975 s Makarovem a Lazarevem letěli Klimuk a Sevasťjanov již 24.5.1975.
Po explozi nosné rakety dne 26.9.1983, kdy Titov a Strekalov unikli plamenům díky systému SAS, startoval pilotovaný Sojuz T-10 již 8.2.1984.
pirochta - 11/3/2005 - 12:55
citace:
26.9.1983, kdy Titov a Strekalov unikli plamenům díky systému SAS, startoval pilotovaný Sojuz T-10 již 8.2.1984.
Hm, to je více než dvacet let...
Nerad bych dával do souvislosti havárie Sojuzů v sedmdesátých letech a havárie STS v letech devadesátých a na přelomu století. Změnil se režim, technika...
Rusové mají vysoce kvalitní a levný dopravní prostředek, amíci drahý a nebezpečný ze kterého se v případě poruchy při startu stává letenka na onen svět.
A s tím CEV... No, od 3. 1. 2005 máme RFP, ze kterého není moc lidí moudrých. Odhadované náklady na vývoj CEV 25 mld $, to NASA se svým ročním rozpočtem 16 mld bude vyvíjet tak cca 10 let za 60 mld $. A lunární modul za 40 mld $ je jen zbožným snem či politickou úlitbou.
A to CEV je v podstatě jen modernizovaný raketoplán.
Kdyby tehdy tak netlačili na sundání MIR a vybudování ISS, mohli mít pár let náskok a hodně ušetřených mld $.
Rusové s desetinovým rozpočtem jsou mnohem dál, jejich nová loď pro vícečlenou posádku strčí celý CEV někam. Protože než ho Amíci vyvinou, Rusové už ho budou mít zavedený a cenově to bude nesrovnatelné - tj. budou levnější.
A dneska jde v první řadě o peníze, prestiž je až druhořadá.
Ervé - 11/3/2005 - 13:19
CEV není zmodernizovaný raketoplán. Požadavky jsou tak málo konkrétní proto, aby výrobci nemuseli omezovat své projekty. Kdyby USA v 90. letech nepodpořili provoz MIRu stovkami miliónů dolarů, tak Mir skončil v roce 1995. Nátlak na sundání Miru byl kvůli ročnímu zpoždění ze strany Rusů.
NASA nevyvíjí jenom raketoplán, ale i družice, podporuje letecký průmysl a hromadu dalších aktivit.
Jirka - 11/3/2005 - 19:20
citace:
Rusové s desetinovým rozpočtem jsou mnohem dál, jejich nová loď pro vícečlenou posádku strčí celý CEV někam. Protože než ho Amíci vyvinou, Rusové už ho budou mít zavedený a cenově to bude nesrovnatelné - tj. budou levnější.
A dneska jde v první řadě o peníze, prestiž je až druhořadá.
Clovece o cem to mluvis? Ve vyberovem rizeni o CEV jsme svedky souboje koncepci. Koncepce se povede a americani budou mit zakladnu na Mesici. Koncepce se nepovede, tak bude v Nasa zemetreseni a zelenou dostane soukromy prumysl.
Hawk - 11/3/2005 - 19:42
Já musím souhlasit s panem Pirochtou, Rusové jsou prostě efektivnější.
citace:
Clovece o cem to mluvis? Ve vyberovem rizeni o CEV jsme svedky souboje koncepci. Koncepce se povede a americani budou mit zakladnu na Mesici. Koncepce se nepovede, tak bude v Nasa zemetreseni a zelenou dostane soukromy prumysl.
Takto černobíle to přeci nestojí. Ve vývoji bylo mnoho různých koncepcí resp. projektů(ruzné Xplány, Venture star atd.), které skončily neúspěšně a nic se nestalo. S CEVem nic nezačíná ani nekončí, když se nepovede , tak bude jiný méně pompézní projekt. A na zelenou v soukromém průmyslu bych moc nesázel, kdyby byla pilotovaná kosmonautika rentabilní tak už by angažoval v mnohem vyšším měřítku než teď, kdy si soukromé firmy dělají především z NASA dojnou krávu.
Hawk - 11/3/2005 - 19:43
Jinak o CEVu založil téma pan Vítek zde:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=720#pid10872
Jirka - 12/3/2005 - 19:14
citace:
Rusové mají vysoce kvalitní a levný dopravní prostředek, amíci drahý a nebezpečný ze kterého se v případě poruchy při startu stává letenka na onen svět.
Uz jsem napsal o porovnavani Soujuzu a STS jinde. Sojuz dopravuje 3 lidi bezpecne na ISS. Co dokaze STS a co dokazovalo pred tim nez bylo omezeno jen na stavbu ISS si prectete treba tady na kosmo webu
citace:
A s tím CEV... No, od 3. 1. 2005 máme RFP, ze kterého není moc lidí moudrých. Odhadované náklady na vývoj CEV 25 mld $, to NASA se svým ročním rozpočtem 16 mld bude vyvíjet tak cca 10 let za 60 mld $. A lunární modul za 40 mld $ je jen zbožným snem či politickou úlitbou.
A to CEV je v podstatě jen modernizovaný raketoplán.
Naopak vagni specifikace CEV je velice vyhodna, cely projekt ma zabezpecit americanum pristup na LEO, Mesic a Mars. To urcite nebude levny a neni to beh na kratkou trat, ale na nekolik desetileti. To ze CEV se vubec nebude podobat STS je naprosto jiste.
citace:
Kdyby tehdy tak netlačili na sundání MIR a vybudování ISS, mohli mít pár let náskok a hodně ušetřených mld $.
To jako nechat poflikovany MIR a hned se pustit do Mesice a Marsu? To ale jeste nebyl prezidentem GWB. Taky se vubec nemusel rusit SaturnV a stavet STS a Americani mohli byt klidne uz na Marsu.
citace:
Rusové s desetinovým rozpočtem jsou mnohem dál, jejich nová loď pro vícečlenou posádku strčí celý CEV někam. Protože než ho Amíci vyvinou, Rusové už ho budou mít zavedený a cenově to bude nesrovnatelné - tj. budou levnější.
To je snad sranda, porovnejte uz dnes cinnosti NASA a RKA - neporovnatelne. V budoucnu se NASA doufejme jeste vic specializuje na vyzkum a snad to nepokazi ani pilotovane akce u Mesice a Marsu. Porovnat napriklad se sojuzem nebo kliperem se da pouze cast budouciho CEV, ktery bude hotovy nekdy kolem 2014. To jsem zvedav kdy vzletne Klipr. Taky nechapu jak nekdo muze porovnavat neco o cem vubec nic nevi, nebo snad uz nejake konkretni informace o CEVu mate? :-)
citace:
A dneska jde v první řadě o peníze, prestiž je až druhořadá.
Omyl, jde to ruku v ruce. Americani potrebuji investovat do vyvoje technologii, protoze jejich ekonomika je na tom postavena, stejne jako Stalin kdysi vybudoval SSSR na oceli, arabie je na rope a Cina na levne pracovni sile.
Takze kdyz penize na vesmirnou iniciativu, ktera zase ukaze ze pouze Americani jsou schopni to dokazat, tak za tim musime videt platy pro nejlepsi inzenyry (i ty pretahnute z Ruska a Ceska) a hromadu patentu, ktery posypou. Navic kazdy takhle investovany dolar se okamzite ocitne v penzenkach spotrebychtivych obyvatel USA.
Jirka - 12/3/2005 - 19:29
Pokud mi nekdo neveri s tema patentama, tak asi nema zkusenosti s vedou. Neexistuje oblast, kde by americani nebyli na absolutni spici. Protoze se proste specializuji na monitoring spickovych technologii a jakmile se neco objevi okamzite to koupi a pak zpenezi. Urcite znate ze sveho okoli spoustu uspesnych lidi, kteri jakmile zacali byt dobri, tak uz je zaplatil - hadejte kdo. Byl jsem na par vedeckych konferencich a nekdy mi prijde rozdil mezi Evropskou vedou a Americkou az smesny. Tim ale nichci rict, ze v Evrope se nedela dobra veda. Proste ji akorat vetsinou koupi americani a patentuji si to. Nezlobme se ale na ne. Oni to musi delat, protoze je to jejich zivobyti.
|
