Nejnovější zpráva: Lavočkinovo středisko oznámilo, že start sse posouvá na konec června. Plachta je v závěrečené etapě montáže. Pozemní zkoušky budou dokončeny ještě v květnu a letový exemplář bude odeslán z firmy "na poligon" (čti ovšem vojenskému námořnictvu, které jej má vypustit z ponorky v Barentsově moři).

Viz:

http://www.podrobnosti.ua/technologies/space/2005/05/08/210367.html

Nějaké odkazy:

Fota z montáže (jen náhledy)
http://www.tassphoto.com/?section=news&p_id=227282

Stránka u výrobce
http://www.laspace.ru/rus/parus.php

Plachetnice byla odeslana do Ruska pro pripojeni k nosne rakete a vcera bylo zverejneno oficialni startovaci okno se zacatkem 21.cervna 19:46 GMT (21:46 SELC). Snad to tentokrat vyjde.

Mam teoreticku otazku. Asi ste poculi o koncepte interstelarnej plachetnice pohananej laserom, ktora by brzdila tym sposobom, ze sa oddeli vonkajsia cast plachty, ktora potom odrazi laserovy luc smerom na hlavnu plachtu nesucu naklad. Logicky mi z toho vyplyva, ze zakazdym, ked sa svetlo odrazi, tak posobi urcitym tlakom. Moze sa ten isty foton odrazit napr. 10x a urychlovat 10 lodi? Nehra mi to so zakonom o zachovani energie.
P.S. Samozrejme uvazujme 100percentnu reflektivitu.

A neviete nahodou, ako sa spocita tlak vytvoreny emisiou ziarenia - napr. tepelneho ?

Tlak emise záření by se měl počítat stejně jako tlak vyvolaný pohlcováním záření, tedy vyzářený výkon ve Wattech na metr čtvereční děleno rychlostí světla rovná se tlak v Pascalech.

Ta odrazivost není nikdy stoprocentní, už jen proto že spolu s hybností předává foton ploše i odpovídající část energie.

Sice jim fandím,ale nevěřím moc že to vyjde.

zkraceno z www.spaceflightnow.com

"(...)the first primary contact for Cosmos 1 will occur about ten minutes into the flight as it passes over(...)Kamchatka(...)Another pass above the Marshall Islands(...)about 24 minutes after liftoff.

Permanent ground stations located in the Czech Republic and Russia could hear from the spacecraft near the end of its first 100-minute orbit(...)high-quality pass does not occur until the fifth orbit(...)above the Tarusa and Bear Lakes facilities in Russia."

Vypada to, ze pokud Volna a Cosmos-1 nezklame, Panska Vens bude mezi prvnimi stanicemi, ktere budou druzici sledovat

Pokud vse pujde dobre, rozlozeni plachet by melo nastat v sobotu nebo pozdeji.

Měli by startovat dneska 1946 GMT = viz:

http://www.spaceflightnow.com/news/n0506/21solarsail/

Hmm, takže nemílím li se, mělo by to být 21:46 našeho (CETú času) ?
Už se těším :-)

Jinak, předpokládám, že asi vzhledem ke startu z ponorky asi nebude žádný přímý přenos ze startu, nebo ne ?

citace:

---

Sice jim fandím,ale nevěřím moc že to vyjde.

---

Cosmos-1

Nechci moc rejpat, ale ty housenky na svarech konstrukce co drzi tu sondu jsou k pobliti. Muj otec svari pro bejky zatracene fajnovejsi konstrukci.
Musime doufat, ze na samotne sonde delal nekdo jiny. V opacnem pripade bych zacal byt taky maloverny.

-úprava odkazu-[Upraveno 21.6.2005 poslal mikes]

Raketa Volna se sluneční plachetnicí Cosmos-1 odstartovala dle plánu v 19:46:03 UTC. Práce prvního stupně a oddělení druhého stupně proběhly nominálně. Držme palce!!!!!!!!!!!!

Supeer :-) BTW, sem to sem tedka chtel napsat, ale radsi sem se sel kouknout ven Šance, že něco uvidím (navíc, když je letos nejdelší den) je sice minimální, ale co kdyby

Stanici na Kamčatce se nepodařilo zachytit signály sluneční plachetnice. V té době (T +25 min) měl stále ještě běžet urychlovací motor a družice měla rychle rotovat (pro udržení stability), takže všichni doufají, že tyto komplikující podmínky znemožnily příjem signálu z družice na Zemi a stále představitelé Planetary Society doufají ve zdar.

Takže, pokud chcete Kosmos 1 pozorovat, tak stačí na této stránce http://www.heavens-above.com/
zadat lokaci a vybrat Kosmos 1 a vyhodí to tabulku průletů.
Každopádně, minimálně do výkendu, kdy by se měla rozvinout solární plachta, bez dalekohledu asi nebude moc vidět

Stanice Petropavlovsk Kamčatskij zachytila slabý signál, pak jej opět ztratila. Navádění na dráhu by mělo stále ještě probíhat.

Držím pěsti ... uvidíme, co Panská Ves ...

citace:

---

Držím pěsti ... uvidíme, co Panská Ves ...

---

Stanice Majuro také nezískala žádný signál. Teď se vyčkává, až se kolem 21:21 UTC (23:21 SELČ) dostane do dosahu naší stanice v Panské Vsi, která také projekt podporuje. Stanici provohzuje Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Kdyžtak, na téhle adrese je blog týmu, který se o Kosmos 1 stará:

http://planetary.org/solarsailblog/index_03.html

I když tam zatím jen píší, že pořád nic neví jistě ....

z blogu:
....
In a few hours, there will be major efforts made to communicate with the spacecraft when it is supposed to pass over Panska Ves.
....

I teď ráno je situace nejistá. Americké kosmické velitelství dosud žádný objekt z tohoto startu nekatalogizovalo, proto vyčkávám s vytvořením stránky ve SPACE-40.

Co se týče optického pozorování této družice, tak zatím vizuální pozorovatelé družic, sdružení kolem SeeSatu také nic nepozorovali, což ale není nic divného. Podle Teda Molczana je totiž odhadovaná jasnost objektu 8,4 +/- 2 mag, takže bez dost silného dalekohledu a velmi příznivých pozorovacích podmínek jste i vy bez šancí.

Podla tejto info Cosmos1 neuspel pre funkciu prvého stupňa nosiča.

21 июня 2005 года можно назвать" черным днем" для российской космонавтики. Две попытки запуска космических аппаратов и две неудачи. Запущенная поздно вечером с борта атомной подводной лодки ракета-носитель "Волна" с космическим аппаратом Cosnos-1 ("солнечный парус") также не смогла выполнить свою задачу и упала. По предварительной информации, произошло преждевременное отключение двигателя первой ступени. О месте падения ракеты пока не сообщается. К ее поискам приступили рано утром 22 июня.

Kompletnejšia správa:

http://www.spaceflightnow.com/news/n0506/21solarsailupdate/

Možná není vše ztraceno:
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=13794

Informace na stránkách Planetary Society http://planetary.org/solarsailblog/index_04.html obsahují další detaily k letu Cosmos-1, včetně předpokládané trasy letu.

http://zpravy.atlas.cz/clanek.aspx?clanek=32699&rubrika=241

Je v běhu ještě nějaký jiný projekt solární plachetnice?

Podle článku http://www.spacedaily.com/news/solarsails-05h.html NASA jednu takovou připravuje :

NASA has begun designing its own solar spaceship capable of carrying 240 kilograms (531 pounds), with a sail the size of a football field.

Letos by mohla startovat snad ještě ruská AKS-1. Je to sice spíš osvětlovací reflektor, ale nějaké pokusy o manévrování by snad taky měly proběhnout.
Viz. např.:
http://cruiser.ru/eng/prod1.php
http://www.skyrocket.de/space/index_frame.htm?http://www.skyrocket.de/space/doc_sdat/aks-1.htm
http://www.kosmotras.ru/20002.htm

P.S.: Cosmos-1 už bohužel vypadá dost beznadějně. Škoda, mohli jsme vědět víc :(

Nerozumím, copak rusové nevědí jak dlouho pracoval první stupeň ? Vždyť podle doby chodu by měly snadno spočítat, jestli se Cosmos 1 dostal na dráhu nebo zanikl v atmosféře. Oficiálně ale družice zanikla - ty divné signály mohlo být vysílání ještě před vstupem do atmosféry.

Díky za odpovědi. Rusové měli tento týden nějakou smůlu, dva špatné starty za sebou.

Našel jsem nějaké odkazy ohledně této solární plachetnice:

http://www.tiscali.cz/news/news_center_050622.863211.html?r=zp

http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050622_072259_vedatech_lkr

Mějte se, Geo

Je mi moc líto, že jim to - zdá se - nevyšlo, Planetary Society a Ann Druyan jsou sympatická parta (přijde mi), a léta jsem ten projekt pečlivě sledoval.

Nicméně je to svým způsobem povzbuzení pro tým CubeSail - pořád je tu ještě určitá šance, že by první úspěšnou sluneční plachetnici mohl vypustit český Kosmo Klub... :-)

Dotaz

Proč se start z ponorky udál v tak velké zeměpisné šířce a tím pádem nevyučil rotaci země.


Nejsou náhodou ICBM pro uvedení nákladu na oběžnou dráhu ve klasickém provedení malé. Nejsou náhodou určeny pouze ke skokům po balistické křivce (tzn. bez brzdných motorů) (i když u některých je ve specifikaci i dolet 40000km tzn. oběžná dráha).

Jak velké musí být úpravy těchto ICBM raket pro použití k vynášení nákladu.

Podle blogu Planetary society, pokud se sluneční plachetnice na oběžnou dráhu dostala a pořád funguje, měla by prý po 4 dnech sama rozložit plachty. Takže, můžeme doufat, že se tak stane a pesimistická média budou muset přepsat svoje články

citace:

---

Podle blogu Planetary society, pokud se sluneční plachetnice na oběžnou dráhu dostala a pořád funguje, měla by prý po 4 dnech sama rozložit plachty. Takže, můžeme doufat, že se tak stane a pesimistická média budou muset přepsat svoje články

---

citace:

---

Dotaz
Nejsou náhodou ICBM pro uvedení nákladu na oběžnou dráhu ve klasickém provedení malé. Nejsou náhodou určeny pouze ke skokům po balistické křivce (tzn. bez brzdných motorů) (i když u některých je ve specifikaci i dolet 40000km tzn. oběžná dráha).

---

U ponorkových raket je větší tlak na omezení rozměrů než u pozemních, takže je podle mně i větší problém dostat se k různým systémům pro ověření stavu. Nevím jestli rusové použili novou raketu nebo starou vyřazovanou, u které je logicky mnohem větší šance selhání.

Jinak díky tomu, že ICBM jsou v podstatě k ničemu a nejrůznější dohody navíc nařizují postupné snižování jejich stavů, tak je to samozřejmě lákavý zdroj kosmických nosičů... a v řadě případů to i funguje (Dněpr, Minuteman -> Minotaur, apod.... ostatně i klasické nosiče Sojuz, Titan a Atlas byly původně vyvinuté jako ICBM...). Volna má prostě jen nějak smůlu...

citace:

---

Je v běhu ještě nějaký jiný projekt solární plachetnice?

---