VR - 15/8/2005 - 12:02
Dovolil jsem si založit téma, kde by byly disluze k plánovaným pilotovaným startům.
Dnes Pietrobon aktualizoval kalendář startů STS (čtyři nejbližší starty). Vzhledem k tomu, že z minulosti vím, že je dobře informovaný, tak vůbec nepotěšil.
http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt
121 Mar 06 - Atl-27 ISS-18-ULF1.1
115 13 Jul 06 - Atl-28 ISS-19-12A, ITS P3/P4
116 7 Nov 06 - Dis-32 ISS-20-12A.1, SPACEHAB-SM
117 14 Dec 06 - End-20 ISS-21-13A, ITS S3/S4
Takže na letošní rok zůstavají dva Progressy a jeden Sojuz.
8 Sep 05 Soyuz-U Progress M-54 (P354, ISS-19P)
1 Oct 05 Soyuz-FG Soyuz TMA-7 (S217, ISS-11S)
21 Dec 05 Soyuz-U Progress M-55 (P355, ISS-20P)
Příprava Progressu M-54 byla zahájena 1. srpna, příprava Sojuzu TMA-7 7. srpna. Takže pokud se nevyskytne žádný problém, tak tyto dva starty se uskuteční v uvedených termínech.
Hawk - 15/8/2005 - 12:27
Co říci, je to bída. Doufal jsem, že se budou snažit alespoň o listopadové a lednové(?) okno. Jsem zvědav co vyčarují za tu dobu s izolací, když dva roky nestačily.
Když už jsme u těch Progressů v seznamu, tak bych doplnil na příští rok ATV.
Jirka - 15/8/2005 - 12:41
Myslim ze izolaci nespravi uplne nikdy. Taky jsem doufal v Lednove okno, ale myslim ze to je prilis kratke.
Treba nakonec STS odstavi okamzite a CEV bude driv. Ta varianta podle me neni uplne mimo hru. Sice by to znamenalo vazne problemy pro ISS, ale nezijeme v idealnim svete.
tomas.pribyl - 16/8/2005 - 07:58
Na http://195.117.109.25/loty/fmanned.htm muzete najit jeste horsi (ctete: realistictejsi :-( plan letu raketoplanu. Tri starty v roce 2006, tri v roce 2007... (A samozrejme uz zadny letos.)
Podotykam, ze je to neoficialni. Ale jednim dechem dodavam, ze mi to prijde realistictejsi nez Pietrobon: nezda se mi schopnost NASA "otocit" jeden raketoplan na dve mise po sobe (Atlantis STS-115 po STS-121) behem ctyr mesicu (i kdyz mnou uvedeny zdroj uvadi pouziti dvou raketoplanu na tyto dve mise). A pak se mi taky nezda frekvence dvou startu za deset mesicu a nasledne dvou za dva mesice. (Nevidim v tom zadny technicky problem nebo nedostatek kapacit, ale proste se mi dva starty za dva mesice na zaklade minulych zkusenosti z programu raketoplanu nezdaji v soucasnosti realne.)
Hawk - 16/8/2005 - 08:58
Nakonec budem rádi ,když se ISS dokončí do roku 2015, jestli se dokončí.Zřejmě můžeme s americkým lunármím programem počítat až někdy po roce 2020.
Začínám věřit, ža další člověk na Měsíci bude Rus či Číňan, přeci jen jsou efektivnější, volí jednodušší konzervativní osvědčená řešení a jsou ochotni zdravě riskovat.
tomas.pribyl - 16/8/2005 - 09:12
citace: Nakonec budem rádi ,když se ISS dokončí do roku 2015, jestli se dokončí.Zřejmě můžeme s americkým lunármím programem počítat až někdy po roce 2020.
NASA hodla letos do rijna prepracovat svoji koncepci budovani ISS (napr. ktere komponenty se zrusi nebo ktere mohou byt vypustene na jednorazove pouzitelnych raketach). Takze ISS se z americke strany nejspise opravdu ukonci (nerikam, ze dokonci) v roce 2010. Ostatne, Michael Griffin se nedavno nechal slyset, ze USA program ISS neopusti pred rokem 2010. Coz *by mohlo* znamenat zmenu planu (opustit ISS drive nez v roce 2017 a soustredit se na jine ukoly).
citace: Začínám věřit, ža další člověk na Měsíci bude Rus či Číňan, přeci jen jsou efektivnější, volí jednodušší konzervativní osvědčená řešení a jsou ochotni zdravě riskovat.
Myslim, ze ani s Rusy ani s Cinany to nebude tak zhave. Rusko nema penize (a nikdo mu je neda, kdyz mu je nedal dodnes) a Cina neni ochotna riskovat ani tolik, co Amerika pri poslednim letu STS-114 (viz mala frekvence jejich startu - poucuji se z letu minulych a kraci pomalu kupredu, protoze je nikdo nepredbehne, a protoze si nemohou dovolit havarii).
Petr Blau - 16/8/2005 - 10:30
Nakonec budem rádi ,když se ISS dokončí do roku 2015, jestli se dokončí.Zřejmě můžeme s americkým lunármím programem počítat až někdy po roce 2020...
Tyhle terminy mi technologiema Space shutlu a s ofukama, ktere ted okolo startu delaji mi to prijde jako celkem realisticky odhad...
VR - 16/8/2005 - 10:55
Takže aktuální shrnutí pilotovaných letů (včetně nákladních lodí) na rok 2005 a 2006.
8 Sep 05 Soyuz-U Progress M-54 (P354, ISS-19P)
1 Oct 05 Soyuz-FG Soyuz TMA-7 (S217, ISS-11S)
21 Dec 05 Soyuz-U Progress M-55 (P355, ISS-20P)
?? Mar 06 STS-121 Atl-27 ISS-18-ULF1.1
22 Mar 06 Soyuz-FG Soyuz TMA-8 (S218, ISS-12S)
10 Apr 06 Soyuz-U Progress M-56 (P356, ISS-21P)
30 Apr 06 Ariane 5GS ATV 1 (Jules Verne)
30 Jun 06 Soyuz-U Progress M-57 (P357, ISS-22P)
13 Jul 06 STS-115 Atl-28 ISS-19-12A, ITS P3/P4
13 Sep 06 Soyuz-FG Soyuz TMA-9 (S219, ISS-13S)
?? Oct 06 CZ-2F SZ-6
15 Oct 06 Soyuz-U Progress M-58 (P358, ISS-23P)
7 Nov 06 STS-116 Dis-32 ISS-20-12A.1, SPACEHAB-SM
14 Dec 06 STS-117 End-20 ISS-21-13A, ITS S3/S4
19 Dec 06 Soyuz-U Progress M-59 (P359, ISS-24P)
Platnost dat:
STS: 15.8.2005 Pietrobon
Rusko: 2.2005, 29.4.2005 NK
ATV: 2.2005 NK
Čína: ?.2005
Pinkas - 16/8/2005 - 11:12
Myslím si, že úlomky z ET padaly vždy a jen jednou za 114 letů došlo k tragedii. V současné době by ani tato tragedie neskončila ztrátou životů, neboť by o poškození věděli včas. Takže další lety STS by měly akceptovatelné riziko. Jestli ani to nechtějí podstoupit,bylo by asi lepší přestat vynakládat další prostředky na STS a urychleně vyvinout CEV. Zbývající moduly ISS předělat na vynesení EELVs a stanici zatím udržovat Sojuzy a Progresy s finančním příspěvkem od ostatních partnerů
ales - 16/8/2005 - 11:53
Neměl by čínský SZ-6 letět ještě letos, tedy v roce 2005?
Jirka - 16/8/2005 - 11:55
Ja myslim, ze v NASA jsou tak trochu alibiste, nebo se jen drzi internich postupu. Komise jim sdelila, ze maji omezit odpadavani ulomku z ET. Pokud by nejaky manazer presto rozhodl v letech pokracovat, tak zodpovednost plne pada na jeho hlavu. Tim je zrejme ze takove rozhodnuti neprijde, protoze nikdo nema chut podstupovat osobni riziko jen kvuli nejake te misi navic.
NASA bud odpadavani ulomku zabrani, nebo STS konci. Do Brezna je dost casu a pokud se situace bude opakovat, tak je rozhodnuto.
Nezbyva nez doufat ze tentokrat si na to daji pozor.
Vlastne jeste by se mohla znovu sejit dalsi komise, ktera by pokracovani letu doporucila kvuli mezinarodnim zavazkum a vyssim zajmum. Tak by se snad dalo pokracovat i s odpadavajici izolaci.
Hawk - 16/8/2005 - 12:11
//Neměl by čínský SZ-6 letět ještě letos, tedy v roce 2005?
Pořád trpím fixní ideou, že v září.
tomas.pribyl - 16/8/2005 - 12:48
citace: Neměl by čínský SZ-6 letět ještě letos, tedy v roce 2005?
Start se udajne pripravuje na 11. rijna 2005.
patrik - 16/8/2005 - 12:59
Ten plán letů raketoplánů na http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt
je naprosto nesplnitelnej, to je jasný každýmu kdo dlouhodobě lety sleduje. Spíš mi připomíná plány letů z roku 1982 na rok 1986
Podle mýho názoru but budou raketoplány "přesluhovat" nějáký 2 roky přez 2010 nebo budou dostavovat a přestavovat ISS klasickýma raketama a to tak, že v důsledku to bude jiná stanice než je plánovaná dneska 
ales - 16/8/2005 - 13:18
Nestačilo by pro solidní "dokončení" ISS (tak aby vypadala velmi podobně původním představám) vynést pomocí STS jen zbývající nosníky ITS (se solárními panely), NODE 2, evropský Columbus, japonský Kibo (+ další části JEM) a možná ještě EXPRESS palety? K tomu by mělo stačit nějakých 10 až 12 letů STS. Co důležitého je kromě toho ještě potřeba?
[Upraveno 16.8.2005 poslal ales]
Hawk - 16/8/2005 - 13:28
Jestli je to tak napjaté, tak by měli přehodnotit náplň mise Atlantisu a změnit ji ze zásobovaci na "konstrukční". Stejně nejspíše v době dalšího startu STS(1.pol.2006) poletí k ISS už ATV.
VR - 16/8/2005 - 13:29
citace: Neměl by čínský SZ-6 letět ještě letos, tedy v roce 2005?
Samozřejmě letos. Moc se omlouvám. Nějak jsem se překlepl a nedošlo mi to, ani když jsem ty lety srovnával chronologicky. Teď už to snad bude všechno dobře.
SZ-6 byl původně plánován na konec srpna (odeslání rakety v polovině června). Pak zřejmě našli lepší datum (asi zase bude nějaký sjezd). Datum 11.10 jsem na žádném "oficiálnějším" zdroji nenašel, tak raději nechávám otazníky.
8 Sep 05 Soyuz-U Progress M-54 (P354, ISS-19P)
1 Oct 05 Soyuz-FG Soyuz TMA-7 (S217, ISS-11S)
?? Oct 05 CZ-2F SZ-6
21 Dec 05 Soyuz-U Progress M-55 (P355, ISS-20P)
?? Mar 06 STS-121 Atl-27 ISS-18-ULF1.1
22 Mar 06 Soyuz-FG Soyuz TMA-8 (S218, ISS-12S)
10 Apr 06 Soyuz-U Progress M-56 (P356, ISS-21P)
30 Apr 06 Ariane 5GS ATV 1 (Jules Verne)
30 Jun 06 Soyuz-U Progress M-57 (P357, ISS-22P)
13 Jul 06 STS-115 Atl-28 ISS-19-12A, ITS P3/P4
13 Sep 06 Soyuz-FG Soyuz TMA-9 (S219, ISS-13S)
15 Oct 06 Soyuz-U Progress M-58 (P358, ISS-23P)
7 Nov 06 STS-116 Dis-32 ISS-20-12A.1, SPACEHAB-SM
14 Dec 06 STS-117 End-20 ISS-21-13A, ITS S3/S4
19 Dec 06 Soyuz-U Progress M-59 (P359, ISS-24P)
Platnost dat:
STS: 15.8.2005 Pietrobon
Rusko: 2.2005, 29.4.2005 NK
ATV: 2.2005 NK
Čína: ?.2005
Jiří Hošek - 16/8/2005 - 16:46
citace: dodavam, ze mi to prijde realistictejsi nez Pietrobon
Pietrobon měl na svých neoficiálních stránkách původně toto:
121 22 Sep 05 - Atl-27
115 16 Feb 06 - Atl-28
116 30 Mar 06 - Dis-32
117 13 Jul 06 – End-20
118 7 Nov 06 - Dis-33
119 14 Dec 06 - End-21
Na základě takovéto zprávy:
http://www.nasawatch.com/archives/2005/08/sts121_in_march.html
pak škrtl zářijový a únorový termín a výsledek zveřejnil.
Radši si počkám na aktualizaci jiných manifestů, např. http://www.spacefacts.de/schedule/e_schedule.htm (zde jsou uvedeny i posádky jednotlivých misí a mj. u SZ-6 uvádí 11.10.2005).
citace: Ten plán letů raketoplánů na http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt
je naprosto nesplnitelnej
Nesmí se to brát doslova. On postupně přesouval starty z roku 2006 do roku 2007, ale roky 2007-10 neaktualizoval. Proto se mu tam nahromadilo tolik startů.
HonzaB - 16/8/2005 - 19:40
nezbyva mi, nez pridat povzdech ...
... ach jo, tak nam americani asi skoncili ve vesmiru. Kdyz pominu technicky zalezitosti, tak proste nikdo nema odvahu vzit si na odpovednost dalsi let.
... a mozna za deset let budou mit JakoApollo.
zdravim
Honza
SOrli - 16/8/2005 - 22:53
citace:
... ach jo, tak nam americani asi skoncili ve vesmiru. Kdyz pominu technicky zalezitosti, tak proste nikdo nema odvahu vzit si na odpovednost dalsi let.
Vzdyt oni jen plni doporuceni komise
- Bylo doporuceny omezit odpadavani izolace.
- Kdyz nikam neletim nic neodpadne.
- Bylo doporuceni splneno? - Bylo
Jiří Hošek - 17/8/2005 - 15:03
citace: ... ach jo, tak nam americani asi skoncili ve vesmiru.
Jde o šestiměsíční odklad z důvodu nutné opravy všech nádrží ET ve výrobním závodě v Michoud.
Nádrž ET-119 (původně plánovaná pro misi STS-115 Atlantis) se již vrací do Michoud, ET-118 (pův. STS-301 Discovery) ji bude následovat. ET-120 (nyní je spojená s Atlantisem pro misi STS-121 - koncem srpna se má uskutečnit zkušební zážeh) tam velmi pravděpodobně pošlou taky. Návrat nádrží na KSC se předpokládá po šesti měsících.
http://www.nasaspaceflight.com/content/?id=3454
http://www.nasaspaceflight.com/content/?id=3445
Jirka - 17/8/2005 - 17:02
Griffin je co se tyce ulomku z ET stale optimistou a odklad na Brezen dava dost casu s tim neco udelat. Za kratsi dobu se opravdu neda stihnout provezt zadna modifikace ET.
Pokud v Breznu - nebo v pripade dalsiho odkladu i pozdeji - budou opet problemy, pak to bude vypadat s STS opravdu spatne.
Pak by uz opravdu pomohlo jen prohlaseni o narodnim zajmu a razitko od nejake hodne velke komise, kde by neslo vystopovat osobni zodpovednost.
Hawk - 17/8/2005 - 18:00
K čemu nějaké alibistické komise. NASA má svého hlavního manažera, který bere dost peněz za to aby dělal rozhodnutí a nesl za ně odpovědnost.
V tomto případě se jedná o manažerské rozhodnutí. Aby se rozhodl co nejsprávněji má k tomu celou armádu inženýrů, výsledky studií atd..
Mimochodem celá dvouletá přestávka a připravovaná pauza je podlě mně alibismus. Budeme dělat, že děláme. Protože když by Atlantis spadl v září byl by to průser, celý svět viděl ten úlomek při startu Discovery.
Kdežto když budeme rituálně šaškovat 6 měsíců kolem pěny a Atlantis spadne za půl roku, tak to tak blbě vypadat nebude.
6měsíců a co dělali s tou pěnou na ET celé dva roky?
Jiří Hošek - 17/8/2005 - 23:06
citace: V tomto případě se jedná o manažerské rozhodnutí. Aby se rozhodl co nejsprávněji má k tomu celou armádu inženýrů, výsledky studií atd..
Mimochodem celá dvouletá přestávka a připravovaná pauza je podlě mně alibismus. Budeme dělat, že děláme. Protože když by Atlantis spadl v září byl by to průser, celý svět viděl ten úlomek při startu Discovery.
Kdežto když budeme rituálně šaškovat 6 měsíců kolem pěny a Atlantis spadne za půl roku, tak to tak blbě vypadat nebude.
6měsíců a co dělali s tou pěnou na ET celé dva roky?
Hawku, opravdu si myslíte, že odstranění PAL rampy z ET je rituální šaškování a alibismus, a to jen proto, že jste čekal jiné manažerské rozhodnutí?
V jiném tématu byl před pár hodinami jeden Váš příspěvek označen za "kibicování". Nechci být zlý, ale tady mi to taky tak připadá.
Hawk - 17/8/2005 - 23:22
Já na slově kibicování nic špatného nevidím. Jsem prostě jen jeden z laiků, který píše do diskusního fóra o kosmonautice.
A co se týče dotazu kolem PAL rampy. Asi tam musí nějakou funkci stále mít, když ji tam i po více než dvouletých analýzách rizik a případných úpravách ET nechali.
VR - 18/8/2005 - 10:19
Podle poslední (včerejší) tiskovky NASA to vypadá aktuálně asi takhle:
Mar 06 STS-121 Dis-32 ISS-18-ULF1.1
May 06 STS-115 Atl-27 ISS-19-12A, ITS P3/P4
Let STS-121 poletí Discovery! Konečně někoho napadlo, že ty dva lety Atlantisu po sobě to jen zdržují. Takhle zůstává určitá malá šance, že by mohli v roce 2006 zvládnout 5 startů, ale spíše to vidím na 4.
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=14537
http://www.msnbc.msn.com/id/8989072/
Véna - 18/8/2005 - 12:56
K dodržování doporučení a "alibismu" NASA.
Jen bych chtěl "na okraj" poznamenat, že špatné rozhodnutí znamená poslat na smrt 7 lidí. To už není jen o alibismu, to je i o jisté úctě k lidskému životu. A dále také jeden kosmonaut má hodnotu několika desítek milionů dolarů. A to vůbec není lehké rozhodnutí.
Takže chápu, že dokud se nezjistí, zda je to statistická věc a nebo tzv. systematická chyba, není možné dále pokračovat ...
Ervé - 18/8/2005 - 14:31
O ty peníze nejde, ale možnost další poruchy STS (i kdyby se podařilo posádku zachránit) by znamenala na dlouho ukončení pilotovaných letů z důvodu neschopnosti vlastnit bezpečnou pilotovanou loď a obrovské problémy pro ISS, a to je pro NASA (ale i Kongres a Bushe) nepřijatelné. Prestiž USA a důvěryhodnost NASA (jak mezi občany, tak i zahraničními partnery) by šla do háje.
xChaos - 18/8/2005 - 16:15
První bezpilotní Kliper poletí v roce 2011, první pilotovaný v roce 2012:
http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-05zz.html
Ervé - 23/8/2005 - 10:42
Takže Tom Reiter poletí taky až v březnu ? Teď na podzim turista Olsen a příští rok Reiter. Není už teď na ISS tolik zásob, že by to spolu s Progressem umožnilo podzimní start Reitera a jeho návrat v březnu s STS-121 ?
Jiří Hošek - 24/8/2005 - 11:07
citace: Takže Tom Reiter poletí taky až v březnu ? Teď na podzim turista Olsen a příští rok Reiter. Není už teď na ISS tolik zásob, že by to spolu s Progressem umožnilo podzimní start Reitera a jeho návrat v březnu s STS-121 ?
Dvě poznámky:
1) Olsen má štěstí, že se jeho zdravotní stav zlepšil, takže může 1.10.2005 letět. Proč by měl souhlasit s odkladem na jaro?
2) Rusko by přišlo o možnost inkasovat peníze za let Reitera bez nutnosti zajistit jeho start v Sojuzu (jeho start při misi STS-121 je kompenzací za start McArthura v Sojuzu TMA-7).
Véna - 29/8/2005 - 13:53
Lety raketoplánů mohou být závažně narušeny dnešním hurikánem Katrina. Je totiž velmi ničivý (na stupnici o 5ti síly má 5, teď už naštěstí 4). A hlavně míří přesně přes Mitchoud u New Orleans, kde je Továrna na výrobu externích nádrží STS. To znamená, že pokud nedojde k významné změně směru či oslabení hurikánu, bude toto centrum silně zasaženo. Je tam 7 připravených ET a cca. předvyrobených dalších 8-10. To znamená, že by celý program STS, ale i Der-STS byl významně ochromen, ne-li přímo, zničen. Doufejme, že se hurikán uhne ...
mikes - 30/8/2005 - 09:19
Podle poslenních zpráv je továrna v Mitchoud poškozena jen minimálně, není však znám stav střediska Stennis Space Center nedaleko St. Louis.
http://www.spaceflightnow.com/news/n0508/29michoud/
mikes - 7/9/2005 - 10:01
Pokud se NASA rozhodne relizovat již jen 16 letů raketoplánů k ISS, pak by podoba stanice byla následující (tmavě modrá - již na LEO, světle modrá - bude realizováno, červená - nebude vyneseno raketoplány) :
větší obrázek
Archimedes - 7/9/2005 - 10:52
Ze nebude centrifuga, to prosakovala myslim uz delsi dobu, ale Science power module je taky rana... Jaky vykon ma stanice k dispozici ted, jaky v te "svetlemodre" variante a kolik byl puvodni projekt? Kolik by dal samotny Science power module?
Hawk - 7/9/2005 - 16:14
Vždyť se přeci spekulovalo, že něco mohou vynést rakety. Stejně nemá dokončení či nedokončení ISS na bodoucí vývoj kosmonautiky ať pilotované či nepilotované velký vliv. Narozdíl od vývoje nových generací nosičů a lodí.
Archimedes - 7/9/2005 - 19:09
Samozrejme, ze neco se da prestavet, proto se ptam, jak by jednotlive varianty dopadly. Prijde mi skoda investovane prace a prostredku, pokud bude ISS (jako primarne vedecka stanice) co se tyce dostupnych zdroju a prostor pro experimenty zkrouhnuta. A zrovna na energeticke zdroje jsou vedecke experimenty casto velmi hladove ;)
Patek - 7/9/2005 - 20:41
citace: Vždyť se přeci spekulovalo, že něco mohou vynést rakety. Stejně nemá dokončení či nedokončení ISS na bodoucí vývoj kosmonautiky ať pilotované či nepilotované velký vliv. Narozdíl od vývoje nových generací nosičů a lodí.
Myslim,že nedokončení ISS (vinou USA)může mí značný vliv na budpucí rozvoj kosmonautiky.USA můžou tímto ztratit důvěryhodnost jako partner při budoucích projektech,a ESA začne hledat partnery jinde.
I když s je mi jasné,že výběr jiných partnerů je značně omezen.
ales - 7/9/2005 - 21:31
> Jaky vykon ma stanice k dispozici ted, jaky v te "svetlemodre" variante a kolik byl puvodni projekt? Kolik by dal samotny Science power module?
Prohrabal jsem různé zdroje na Internetu a přestože se přesná čísla mírně liší, lze říci zhruba toto:
- jeden segment PVA dává špičkově přes 60kW a trvale cca 20kW (i ve stínu, z NiH akumulátorů), napětí cca 124V (pro US segment)
- SPP má (měl?) dávat trvale také cca 20kW, napětí 28V (pro ruský segment)
- celý ruský segment měl trvale dávat cca 30kW a americký cca 80kW, dohromady cca 110kW (z toho cca 50-60kW pro experimenty)
- stávající stav je tedy cca 30kW (10kW Rusko + 20kW USA)
- "svetlemodra" varianta by měla být cca 70kW (10kW Rusko + 60kW USA)
- původní projekt byl 110kW (30kW Rusko + 80kW USA)
- u SPP je ale uváděno, že původně měl být vynesen třemi Zenity, takže by se k tomu snad dalo zase vrátit
Jinak si myslím, že nedokončení ISS může mít docela velký vliv na budoucnost kosmonautiky, protože právě ISS mohla (může) ukázat možnosti využití orbitálních stanic jak pro vědu, tak snad i pro komerci (a tím ovlivnit vývoj nových generací nosičů i lodí).
Seznam použitých zdrojů:
http://www.shuttlepresskit.com/STS-97/payload81.htm
http://www.pratt-whitney.com/prod_space_rdyne_energy_sp_power.asp
http://www.findarticles.com/p/articles/mi_qa3864/is_200211/ai_n9157466
http://www.shuttlepresskit.com/STS-97/payload82.htm
http://www.msichicago.org/scrapbook/scrapbook_exhibits/iss/pages_iss/iss_facts.html
http://www.boeing.com/defense-space/space/spacestation/systems/solar_arrays.html
http://www.shuttlepresskit.com/ISS_OVR/
http://en.wikipedia.org/wiki/Science_Power_Platform
http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/ISS/IITSP6IE.HTM
http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/ISS/IITSP6PV.HTM
[Upraveno 12.10.2005 poslal ales]
Ervé - 8/9/2005 - 10:43
Myslím že by se bloky PVA daly přestavět pro vynášení Ariane 5 - ponechat manévrovací a naváděcí jednotku z ATV a místo kontejneru uchytit blok PVA. Po přiblížení k ISS by blok zachytil manipulátor. Hmotnostně by to vyjít mělo a kryt UZ má průměr 5 m - 4,7 m vnitřní ? (tedy stejné jako STS). Vývoj a úpravy by mohly zvládnout tak za dva roky, další rok na stavbu a zkoušky - 2008-09. Ale měli by se sakra rychle rozhodnout. Většina nákladů vynášených STS se rozměrově vejde i do Ariane 5 nebo Delty 4, problém je s hmotností, protože musíte zastavět manévrovací jednotku a systém Kurz. Zachycení a napojení už by měl zajistit Canadarm 2.
tomas.pribyl - 8/9/2005 - 13:25
Dnes se na USA Today objevil zajimavy (neradostny) clanek: Damage at NASA sites may push next launch to late '06 (http://www.usatoday.com/tech/science/space/2005-09-07-shuttle-katrina_x.htm).
"[Other problems before Katarina] would have made the March launch date infeasible, May, unlikely," according to the Sept. 1 memo by acting shuttle program manager Wayne Hale.
"[Dalsi potize potize pred hurikanem Katarinou] znamenaly, ze breznove datum bylo neuskutecnitelne a kvetnove nepravdepodobne," uvadi v memorandu 1. zari vykonny manazer programu raketoplanu Wayne Hale.
Clanek se dale zminuje o tom, ze rozsah poskozeni (nejen v Michoud Assembly Facility, ale i Stennisove kosmickem stredisku, kde se testuji motory SSME) se teprve zkouma, nicmene (cituji) "muj osobni (odhad) je, ze pravdepodobnejsim terminem startu je podzim (2006) pri vyvinuti maximalniho usili".
Upozornuji, ze tento odklad nezpusobil pouze hurikan, ale take technicke potize spojene se snahou zabranit odpadani izolacni peny z ET.
Kdosi (omlouvam se, nemam cas ted dohledovat, kdo to byl) tady v diskusi nedavno napsal, ze tim, ze raketoplany neletaji, NASA dodrzuje doporuceni komise CAIB. Castokrat jsem si v posledni dobe na tento vyrok vzpomnel...
Hawk - 8/9/2005 - 17:09
citace: Myslim,že nedokončení ISS (vinou USA)může mí značný vliv na budpucí rozvoj kosmonautiky.USA můžou tímto ztratit důvěryhodnost jako partner při budoucích projektech,a ESA začne hledat partnery jinde.
ESA potřebuje partnery, NASA nikoliv. Stejně celý projekt táhne USA a ostatní až na Rusko se jen vezou. Docela bych pochyboval, že by USA se chttěly ještě někdy v budoucnu účastnit podobného velkého projektu, protože se ukazuje ,že smluvní závazky v projektu ISS jim svazují ruce.
citace: Jinak si myslím, že nedokončení ISS může mít docela velký vliv na budoucnost kosmonautiky, protože právě ISS mohla (může) ukázat možnosti využití orbitálních stanic jak pro vědu, tak snad i pro komerci (a tím ovlivnit vývoj nových generací nosičů i lodí).
Na to bylo příležitostí dost a třešničkou na dortu byl MIR.
Vítězslav Novák - 8/9/2005 - 18:54
No, mně připadá, že ISS táhnou Rusové - a ostatní včetně Američanů se vezou.
Ano, smluvní závazky, které na sebe USA vzaly, jim asi svazují ruce. Jako dodržování mezinárodních smluv a vůbec mezinárodního práva. Ovšem - když se USA hodí smlouvy vypovědět nebo právo porušit, žádné vrásky si s tím nedělají. Takže "jenom" se projeví jako nespolehlivý partner, kterému vůbec nevadí, že smluvní strany úplně zbytečně vyhodily peníze. A bude se to obtížně okecávat.
No co - ESA se stejně hodlá orientovat na spolupráci s Ruskem. A Rusové jsou spolehlivější partneři. Přinejmenším proto, že jim nic jiného nezbývá.
admin - 8/9/2005 - 19:25
citace: No, mně připadá, že ISS táhnou Rusové - a ostatní včetně Američanů se vezou.
Kolik že je toho na ISS ruského? Za ruské peníze?
citace: Ano, smluvní závazky, které na sebe USA vzaly, jim asi svazují ruce. Jako dodržování mezinárodních smluv a vůbec mezinárodního práva. Ovšem - když se USA hodí smlouvy vypovědět nebo právo porušit, žádné vrásky si s tím nedělají. Takže "jenom" se projeví jako nespolehlivý partner, kterému vůbec nevadí, že smluvní strany úplně zbytečně vyhodily peníze. A bude se to obtížně okecávat.
Tohle dělá každý stát. Takže všechny jsou nespolehlivými partnery?
citace: No co - ESA se stejně hodlá orientovat na spolupráci s Ruskem. A Rusové jsou spolehlivější partneři. Přinejmenším proto, že jim nic jiného nezbývá.
Kdyby tomu tak bylo, kupovali bysme ruskou voj. techniku. Z poměrně známých příčin tomu tak ale není. Zkuste hádat, čím to asi tak je...
Patek - 8/9/2005 - 20:11
Kdyby tomu tak bylo, kupovali bysme ruskou voj. techniku. Z poměrně známých příčin tomu tak ale není. Zkuste hádat, čím to asi tak je...
Kupovat ruskou voj. techniku je v první řadě politicky neúnosné.Prostě Rusko je na špatné světové straně.V tomto případě nehraje kvalita,serióznost a cena hlavní roli.
admin - 8/9/2005 - 20:19
citace:
Kdyby tomu tak bylo, kupovali bysme ruskou voj. techniku. Z poměrně známých příčin tomu tak ale není. Zkuste hádat, čím to asi tak je...
Kupovat ruskou voj. techniku je v první řadě politicky neúnosné.Prostě Rusko je na špatné světové straně.V tomto případě nehraje kvalita,serióznost a cena hlavní roli.
Ale je to politicky únosné...
Rusáci se prostě chovají neseriózně. Jeden příklad za všechny - stíhačka Mig 29(která je bezezbytku politicky únosná). Jeden z hlavních důvodů, proč jsme se jich zbavili, bylo to, že rusáci neradi dávali náhradní díly(raději prodávat nové stíhačky, než něco malého, za málo vodky). A když už, tak předražené a velmi pozdě.
Časem snad pochopí, co to je "servis" a naučí se to. Ale spolehlivost? U nich? Nejsem blázen... [Upraveno 08.9.2005 poslal admin]
Hawk - 8/9/2005 - 20:25
//Rusáci se prostě chovají neseriózně. Jeden příklad za všechny - stíhačka Mig 29(která je bezezbytku politicky únosná). Jeden z hlavních důvodů, proč jsme se jich zbyvili, bylo to, že rusáci neradi dávali náhradní díly(raději prodávat nové stíhačky, než něco malého, za málo vodky). A když už, tak předražené a velmi pozdě.//
To citujete nějaké prohlášení dua exnáměstků(Nečas,Kalousek)z Ministerstva obrany?
Já jen že Slováci teď dělají upgrade Mig 29 za cca 3 mld. Sk.
Hawk - 8/9/2005 - 20:30
Kdepak udělali soudruzi z ODS a KDU-ČSL asi chybu? Nás ta šaškárná s výměnou Mig 29 za polské Sokoly stála 20mld Kč.
Začala modernizace ruských migů
07.03.2005,
Ruští specialisté začali minulý týden s modernizací dvanácti z celkem 18 stíhaček typu MiG-29, které vlastní slovenská armáda. Opravy budou hrazeny z deblokace ruského dluhu a celkem vyjdou na 71,9 milionu dolarů (asi 2,2 miliardy slovenských korun). Životnost stíhaček se tak prodlouží o dalších zhruba deset let.
http://www.profit.cz/archiv.php?iEd=200510&iArt=11456&iSearch=
Patek - 8/9/2005 - 20:42
Prodej MiGů 29 se zdůvodňoval různě:drahý provoz(je dvomotorový);ruská výzbroj;neslučitelnost se standarty NATO(nákladné úpravy),aj.Těžko říc co byl hlavní důvod.Jeden z možných jsou třeba množstvý různých tendrů,na kterých si někdo namastil kapsu.To jenom část toho co se dostalo na veřejnost.Jsou tu různé tlaky od představitelů států vyrábějící bojové letadla.Atd.
admin - 8/9/2005 - 21:46
citace: To citujete nějaké prohlášení dua exnáměstků(Nečas,Kalousek)z Ministerstva obrany?
Já jen že Slováci teď dělají upgrade Mig 29 za cca 3 mld. Sk.
Ne, necituju. Proč?
Ty slavné upgrady stály Slováky už mnoho miliard a jestli se nepletu, tak naprostá většina strojů sedí na zemi. Je potřeba oprav...
A že to "zaplatili" z deblokace? No a? Furt se jedná o mnoho miliard...
admin - 8/9/2005 - 21:56
citace: Kdepak udělali soudruzi z ODS a KDU-ČSL asi chybu? Nás ta šaškárná s výměnou Mig 29 za polské Sokoly stála 20mld Kč.
Neudělali žádnou chybu. Byla to pro nás i Poláky výhodná výměna. 10 starých stíhaček Mig 29 po repasi, bez možnosti efektivně cokoli dělat bez důkladného(rozuměj nákladného) upgradu by nám byla k ničemu. Krom toho počet "10" je výsledek účetního dělení, nikoli rozumného dělení letectva. 10 Mig 29 je prostě na nic.
Místo zastaralých strojů máme zbrusu nové Sokoly(které se perfektně osvědčily třeba při povodních) a posléze i Gripeny.
Počínaje prodejem Mig 29 a konče koupí Gripenů jsem s průběhem spokojen. I když z nabídky nových stíhaček jsme si mohli vybrat prakticky cokoli. Výběr byl dobrý.
citace: Začala modernizace ruských migů
07.03.2005,
Ruští specialisté začali minulý týden s modernizací dvanácti z celkem 18 stíhaček typu MiG-29, které vlastní slovenská armáda. Opravy budou hrazeny z deblokace ruského dluhu a celkem vyjdou na 71,9 milionu dolarů (asi 2,2 miliardy slovenských korun). Životnost stíhaček se tak prodlouží o dalších zhruba deset let.
http://www.profit.cz/archiv.php?iEd=200510&iArt=11456&iSearch=
Hm. Utratí zase kus deblokace a dalších 10 let jim budou stát na zemi...
No třeba ne, třeba se rusáci už poučili...
admin - 8/9/2005 - 22:13
citace: Prodej MiGů 29 se zdůvodňoval různě:drahý provoz(je dvomotorový);ruská výzbroj;neslučitelnost se standarty NATO(nákladné úpravy),aj.Těžko říc co byl hlavní důvod.Jeden z možných jsou třeba množstvý různých tendrů,na kterých si někdo namastil kapsu.To jenom část toho co se dostalo na veřejnost.Jsou tu různé tlaky od představitelů států vyrábějící bojové letadla.Atd.
Drahý provoz, protože bylo zapotřebí mnoho náhradních dílů. Společně s "bezvadným" servisem to byl hlavní důvod.
Ruská výzbroj ani neslučitelnost s vlajkami NATO a dokonce ani neslučitelnost se standardy NATO s tím nemají nic společného. Spousta ruské techniky je ve stávajících zemích NATO stále v provoze, nebo se upgraduje, nebo v našem konkrétním případě ještě před třemi měsíci byla(Mig 21).
Hawk - 8/9/2005 - 23:19
///Ty slavné upgrady stály Slováky už mnoho miliard a jestli se nepletu, tak naprostá většina strojů sedí na zemi. Je potřeba oprav...
A že to "zaplatili" z deblokace? No a? Furt se jedná o mnoho miliard...///
Ty "slavné" upgrady stály cca 2,2 mld. Sk. http://www.profit.cz/archiv.php?iEd=200510&iArt=11456&iSearch=
Jestli sedí slovenské Migy na zemi, tak to napráskejte NATO, protože SR už je narozdíl od nás zařazena do nonstop systému ochrany vzdušného prostoru Severoatlantické aliance. http://www.mosr.sk/index.php?page=11&type=news&id=15&method=main&art=1212
O využití Sokolů nemám informace. Jen to, že při povodních se stejně osvědčila i ruská Mi-čka, která navíc narozdíl od Sokolů slouží i v misích.
Ervé - 9/9/2005 - 07:15
Sokoly létali při obou povodních, létají v LZS (záchranka). MiGy-29, které jsme měli, měli 15 let životnost - ta skončila v roce 2004. Proto Slováci modernizují jenom nové MiGy z ruských dodávek - ty už mají životnost delší. V Polsku i Maďarsku už létají jenom novější, draze modernizované. Naši jsou v NATINEADS už nejmíň dva roky - byly tam i s MiGy 21.
Pinkas - 9/9/2005 - 07:29
Pokud vím, ruská firma, která dělá modernizaci MIG 29 pro Slováky to dělá ve spolupráci s nějakou německou firmou tak, aby výzbroj a elektronika odpovídaly standardům NATO. Podobně modernizují MIG 29 i Izraelci.
ikar - 9/9/2005 - 07:46
Závazky voči partnerom v ISS ameriku určite obmedzujú ale je fakt že bez kooperácie by dnes žiadna OS nebola. Ked nič iného ,spolupráca umožnila pokračovať v projekte aj po fatálnom výpadku STS.Tak sa zdá že bez ruského príspevku by to dnes nešlo.A zmluvné závazky aspon čiastočne nútia USA zotrvať pri započatých projektoch .Inak po úspešných prvých krokoch ich/americké/ nadšenie opadne a prvý závažnejší problém pošle ambiciozne plány do kitek.ISS je príkladom americkej snahy vycúvať , lebo v polovici hry zistili že ich to nebaví.Zdá sa že USA ku stavbe stanice tlačil len fakt, že Rusi mali MIR.Dnes sa ISS mení na kyslé hrozno.Tak možno dopadne aj BUSHOVA vesmírna iniciatíva.Ak bude amerika pracovať na tomto pláne sólo, som ochotný sa staviť že nebude dotiahnutý do konca.Upozornujem že vôbec nepochybujem o schopnosti a potencii ameriky tento plán realizovat po technickej a technologickej stránke, len pochybujem o ich dostatočnej motivácii.
Ostatne po hurikáne Katrina je financovanie kozmonautiky jedno z prvých na rade vo finančných škrtoch.
PS:technický stav slovenských migov nieje zavinený ruským dodávateľom, ale výškou slovenského obranného rozpočtu. Ostatne Rusko pod Putinom nieje Rusko za Jelcina , kedy sa ČR rozhodla zbaviť MIGov 29.
Jiří Hošek - 9/9/2005 - 09:32
citace: Pokud se NASA rozhodne relizovat již jen 16 letů raketoplánů k ISS,
Ten údaj s 16 lety je z letošního června, tj. včetně letu Discovery STS-114. Proto se nyní očekává Shuttle manifest s 15 lety.
Vítězslav Novák - 9/9/2005 - 12:55
No, ikare, ono by to bez ruského příspěvku nešlo od začátku. Co je základ ISS? Co v ní zabezpečuje životní podmínky a dělá servis? Moduly Zarja a Zvezda, že? Zarja je "americká", protože ji USA zaplatily, zaplať pámbu za to. Ale technicky je ruská. Zvezda je ruská i teoreticky. NASA nedokázala za ty roky (a miliardy USD) vyprodukovat ničehož nic.
Souhlasím s vašimi obavami. Ano, USA se v mnohém chovají jako fracek, který musí, musí, MUSÍ mít tohle či tamhleto. A když doletí na Měsíc, přestane je to bavit, honem honem další zgarb, který prostě musí mít, to staré bumbác letí do kouta. Presidentským plánům, navíc vyhlášeným ve volebním roce a za účelem překrytí neúspěšné politiky, nevěřím. Reagan ohlásil odpověď na sovětské Saljuty taky ve volebním roce...
Vítězslav Novák - 9/9/2005 - 13:02
O zbraních bych se, pánové radši nezmiňoval. Zbraně jsou 1) politika a 2) kšeft. Poláci nám tenkrát mohutně tleskali, když jsme vyměňovali až vyměnili, jak ten dědoušek z pohádky B. Němcovic. I jedna ruka tleská. Pokud o čelo...
Vzpomínám, jak to tenkrát zdůvodňovali (včetně Rumla, nejen lidovci). O tom, že 10 strojů nestačí, nepadlo půl slova. Zato tím, jak jsme se zbavili totalitní techniky a závislosti na Rusku, víc než dost. Přece chceme do NATO, tak nemůžeme mít ruská letadla. Poláci asi nechtěli. Slováci asi taky ne, že...
Nechme toho. Rusové jsou a budou spolehlivý partner v kosmonautice, protože si nemůžou vyskakovat. Jsou závislí na financích, finance dodá EU. ESA je závislá na tom, kdo je vezme s sebou. Vzájemná závislost - nejlepší záruka spolupráce. Jako v manželství. Člověka to nemusí moc bavit, ale než trhat všecky ty především ekonomické vazby...
VR - 9/9/2005 - 17:15
Bývalý vojenští piloti by se asi divili co se tady doví:-)
Tak trochu k MiGům a k tomu co tu bylo napsáno. První "29" jsme dostali v roce 1989 (snad mě pamět moc neklame, už je to pár let). Samozřejmě to bylo to nejmodernějšího co tu bylo (a pomalu i na světě). Provozní náklady byly vyšší než u starších stíhaček (což je vcelku logické, byly to stroje jiné generace), ale nebyly zase takové neúnosné. (Ale ve srovnání s Grippeny úplně zanedbatelné). Ještě větší provozní náklady měly například bitevníky Su-22. MiGů-29 se rozdělily na půl - 10:10. Okolní státy dokupovaly MiGy a pak i modernizovaly. A naše Armáda...
10 MiGů (z roku 1989) nebo 14 Grippenů asi vyjde bojeschopností na stejno. Celkovými provozními náklady je to ovšem nesrovnatelné. Holt jsme bohatý stát, který si může dovolit rozhazovat:-(
Osobně si myslím, že prodej MiGů-29 souvisel s plánovaným nákupem repasovaných F-16A/B z Belgie. MiGy byly oproti F-16 nesrovnatelně modernější a navíc nové. (Pozn. údajně dle vyjádření pilotů i Migy-21 byly modernější!?) To se pak obtížně zdůvodňuje nákup drahého šrotu. Tak musely jít pryč a to co nejdříve. V té době se všude začalo šetřit na armádě (na východě i na západě) a tak nebyla poptávka. Jediný Poláci projevili zájem, ale jen výměnou za Kanie o které po rozpadu východního bloku nikdo nestál. Omlouvám se, ale osobně toto stále považuji za jeden z "nejdebilnějších" obchodů naší armády (CAF). A asi nejen já, protože v této souvislosti odešlo z armády asi nejvíce pilotů, protože si uvědomili jaká je asi čeká perspektiva. Normální je vyřazovat z výzbroje nejstarší prostředky, naše armáda vyřazovala letadla od nejmodernějších:-(. Takže nakonec skončila u MiGů-21. Smutné.
Co se týče náhradních dílů, problémy s dodávkami nebyly. Zájem dodávat náhradní díly byl, byl i zájem modernizovat letadla. Jen se muselo platit USD (dnes je to normální, v té době se na to teprve zvykalo). Zájem nebyl na naší straně. Tak se kupovaly jen ty nejnutnější díly (např. pneumatiky). Mimo to se například uzavřela "výhodná" smlouva (pro někoho asi ano) s jednou západní firmou na dodávku maziv pro armádu. Tak se tato maziva používala i do ruských letadel, která byla navrhována na jiná maziva. Docházelo pak k většímu opotřebování součástek, ale to už nikoho netrápilo.
Další nákupy Ruské techniky se staly po roce 1989 politicky neúnosné. Rusko je holt na opačné straně. Kompatibilita s výzbrojí NATO nebyl zásadní problém. To že v Rusku je "dostupná" levnější a modernější technika než je "dostupná" v NATO, to odborníci ví. Ale mít moderní techniku na úrovni USA to se přeci nemůže.
Pinkas - 9/9/2005 - 17:27
Já osobně nepochybuji, že kšeft s Poláky byl velmi „výhodný“ a naprosto čistý (alespoň ideologicky), jako všechno, co (roz)prodala ODS.
Vítězslav Novák - 9/9/2005 - 17:49
Platby v USD... No, to jsme si přece vymysleli my, že se bude platit v dolarech. Ještě si vzpomínám na Dlouhýho, jak nadšeně v televizi vykládal, že se mu podařilo zrušit barterové obchody. A asi tak za půl roku, když zjistili, že Rusové když teda za dolary, tak za dolary, ovšem taky za světové ceny, ne za RVHPácké, tak opět vítězoslavně (ovšem už méně hlasitě) oznamoval, že se podařilo dohodnout dodávky ropy a plynu výměnou za zboží. Kdepak barter!
Z jiného soudku - do ESA bylo přijato Řecko a Lucembursko. Naše vlaječka na portálu ESA, bohužel, stále chybí. I když Buzková udělala aspoň první krok a jsme přidružený stát. INTERKOSMOS, vzpomíná si ještě někdo? Remek... Na stránce evropských kosmonautů není. NDRák Jähn je...
Jiří Hošek - 10/9/2005 - 23:23
citace: No, ikare, ono by to bez ruského příspěvku nešlo od začátku. Co je základ ISS? Co v ní zabezpečuje životní podmínky a dělá servis? Moduly Zarja a Zvezda, že? Zarja je "americká", protože ji USA zaplatily, zaplať pámbu za to. Ale technicky je ruská. Zvezda je ruská i teoreticky. NASA nedokázala za ty roky (a miliardy USD) vyprodukovat ničehož nic.
Stanice Alpha měla být budovaná tak, že napřed měla být na oběžnou dráhu vynesena část příhradového nosníku včetně solárních panelů a pak laboratorní modul Destiny.
Destiny má např.:
-řídicí, naváděcí a navigační systém včetně silových setrvačníků
-spojový a sledovací systém
-klimatizační systém
-systém tepelné regulace
-systém kontroly složení atmosféry včetně ventilačního systému, zařízení pro odstraňování oxidu uhličitého CO2 z atmosféry, systém doplňování kyslíku a dusíku do atmosféry
atd., podrobně viz http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/1998/../ISS/DESTINY.HTM
Připojením modulu Destiny měla být stanice krátkodobě obyvatelná po dobu připojení raketoplánu. Posádky měly být samozřejmě ubytovány v raketoplánu. Samozřejmě by tato sestava byla závislá na raketoplánu úplně stejně jako teleskop Hubble. Stanice se pak měla postupně rozrůstat.
Jen jsem to chtěl připomenout po přečtení vět "Co v ní zabezpečuje životní podmínky a dělá servis? Moduly Zarja a Zvezda, že?"
Ervé - 12/9/2005 - 16:17
Tak si to řekněme na rovinu - chyběli nám nějak v posledních 10 letech Migy 29 ? Kromě předvádění na leteckých dnech a abychom se mohli kasat tím, jaké máme špičkové stroje ? Do války v Jugoslávii / Afghánistánu bychom je stejně neposlali, neměli bychom na to. Myslím že nám nechyběli. Pro ochranu vzdušného prostoru stačili MiGy 23 a od roku 1999 horko-těžko Migy-21, jenomže v té době už jsme měli mít nové stroje. Mig-29 měl mnohem dražší provoz než Su-22 i Mig-23. MiGy-29 prvních sérií, které jsem dostali, už ve většině států nelétají, protože je to šrot, Slováci z nich modifikovali jenom dvoumístnou mašinu, která byla nejnovější a na které se nemusela měnit prošlá bojová avionika, protože ji neměla. Sokoly zachránili desítky, možná stovky životů, jak při povodních, tak při LZS a nehuntovali armádní rozpočet takovým způsobem, jak to se slovenským dělali migy-29. U nás tuto funkci zastali L-159, ale to byla alespoň podpora domácích výrobců.
Zpátky k STS - nemá smysl nadávat na Rusy ani na Nasa - každý dělá to, co za daných podmínek může. Faktem je, že bez ruských Sojuzů a Progressů by stanice nemohla fungovat, ale Amíci by se do stavby nepustili, dokud by neměli vyřešený záložní systém dopravy - nezapomeňte, že Rusové slibovali 20 t nákladní loď a přitom v současnosti je na ISS ze 185 t asi 30 t ruských (Zvezda a Pirs). Rusové by taky neposlali Sojuz, když by nevěděli, jestli posádka přežije návrat. Bez amerických peněz by žádná stanice nebyla, rusové by na to neměli a ESA by jim těžko mohla významněji pomoct.
Vítězslav Novák - 12/9/2005 - 18:29
Dobrá, tak tedy "co z ní dělá dlouhodobě obyvatelnou stanici?". Je to takhle dobře? Kosmická stanice, která je funkční, jen když je k ní připojen raketoplán a ten má velmi omezenou dobu pobytu na orbitě, to jsou 70. léta. Promiňte, to pro mě není orbitální stanice v době posaljutové a pomirové.
MiGy nám nechyběly a nechyběly by nám ani Gripeny. Jako nám ještě začátkem 30. let nechyběly stíhačky, když ty naše dvojplošníky taky dokázaly letět. To až ve 38. se najednou ukázalo, že naše stíhačky jsou o 10km/hod pomalejší než německý bombardéry a tudíž to nejsou stíhačky, ale nejvejš vstřícňačky. A ty naše pevnosti, na něž jsou mnozí iracionálně hrdí ještě teď, byly tudíž na dvě věci, když Němci je nemuseli překonávat ani obcházet, stačilo je v klidu přeletět. Na tři věci - ještě k smíchu.
Původně jsem ale reagoval na tvrzení, že kdyby ruská technika vyla tak dobrá, kupovali bychom ji. Ne. Kupujeme to, co nám NATO dovolí. A jaký byl jekot, že jsme nešli na olítané F18 nebo léta zakonzervované F16, ale na švédské Gripeny.
Kypr si chtěl před pár lety koupit ruský komplex S300. Bylo mu dáno najevo, že to si teda v blízkosti člena NATO Turecka dovolit nesmí...
Ervé - 13/9/2005 - 09:59
Nezapomeňte že pro efektivní udržení Miru byly nezbytné lety raketoplánů v 90. letech, bez peněz z NASA by Rusko nedokončilo a nevypustilo Spektr ani Prirodu, ani by nemohlo vypouštět tolik Progressů a Sojuzů. O nákladech dopravených na Mir raketoplány nemluvě. Zkrátka od roku 1992 jsou na sobě NASA a RKA/FKA závislé, ani jedna by toho moc nedokázala bez druhé.
Zpět k politice: trošku nechápete to, jak NATO funguje. NATO může jen doporučit, ostatní je na vládách států - Kypr nekoupil S-300 kvůli jeho ceně, ne že by mu to někdo zakázal. My jsme taky nakoupili ruské vrtulníky Mi-24 a Mi-17.
A rok 38 ? Ju-52 bez kluzáků nebyl schopný výsadkové operace, která by neskončila katastrofou, teréní podmínky ČSR neumožňovali jiný způsob obrany, než pevnostmi. Luftwaffe nebyla zdaleka tak silná, jak se předváděla, navíc podzimní počasí (konec září, k válce by došlo v říjnu) výrazně snižovalo její účinnost. Ještě o rok později byli mnohem slabší poláci schopni s pomalejšími letouny způsobit Německu dost velké ztráty.
ikar - 13/9/2005 - 11:06
Je fakt že v polovine 90-tych rokov bola ruská kozmonautika finančne na dne a američani ich vtedy dosť podržali. Aj keď na tom v podstate zarobili -získali takmer neobmedzený prístup ku ruským technológiám a skúsenostiam.
NATO naozaj nediktuje kto si aké zbrane nakúpi . Tým diktátorom je amerika. Počas histórie NATO je viac príkladov tvrdého presadzovania americkej techniky. Krásny príklad je F 104 starfighter. Hoci v británii prebiehal vývoj Lightingu, USA tvrdými obchodnými a politickými tlakmi presadila do úlohy hlavného stihacieho stroj NATO svoju stíhočku, o ktorá americké letectvo neprejavilo záujem.Ale to je len prejav americkej šikovnosti a obraz vládnej podpory vlastných výrobcov.
Hraničné pevnosti boli v roku 38 takticky prekonáné rovnako ako bitevné lode. Hoci mohutne vyzbrojené, nemohli sa postaviť letectvu , ktoré nabralo v druhej vojne strategický význam.Nemci nevíťazili len kvalitou svojich zbraní ale hlavne revolučnou taktikou bleskovej vojny.Polská armáda bola početne silnejša ako Československá a vydržala 6 týždňov. A údajne najmodernejšia armáda sveda- francúzka- si neviedla o nič lepšie.
Jiří Hošek - 14/9/2005 - 01:04
citace: Dobrá, tak tedy "co z ní dělá dlouhodobě obyvatelnou stanici?". Je to takhle dobře?
ISS je dlouhodobě obyvatelnou stanicí nepochybně díky ruskému příspěvku.
citace: Kosmická stanice, která je funkční, jen když je k ní připojen raketoplán a ten má velmi omezenou dobu pobytu na orbitě, to jsou 70. léta. Promiňte, to pro mě není orbitální stanice v době posaljutové a pomirové.
Možná, že právě funkčnost moderních orbitálních stanic by neměla být omezena jen na dobu, kdy v nich pracují posádky. Podívejte se na návrh obyvatelného průmyslového zařízení Industrial Space Facility http://www.astronautix.com/craft/indility.htm , které měla mít NASA v pronájmu od počátku 90. let. Zde měly experimenty a výroba materiálů probíhat zcela automatizovaně; raketoplán měl vždy jen přiletět pro výsledky a kvůli údržbě. Není právě takovýto přístup vysoce efektivní a žádoucí pro budoucí rozvoj komerčního kosmického průmyslu? Na tuto otázku nemám odpověď, a proto uvítám jakýkoliv komentář. NASA nakonec od uvažovaného pronájmu upustila, ale jen proto, aby tato laboratoř nekonkurovala její vlastní plánované kosmické stanici. Ta slova o konkurenci - nemá to samo o sobě určitou vypovídací hodnotu?
Hawk - 14/9/2005 - 19:33
Podle mě návratem na Měsíc skončí na dlouhou dobu(20,30,50let) éra velkých modulárních stanic a vrátíme se do éry malých saljutovských stanic.
ISS pokryje vědecké požadavky západního světa a Čína si uvědomí, že takového modulárního otesánka ani vlastně nepotřebuje a zaměří se rovněž na Lunu. Oběžná dráha nemá pro člověka jako kosmonauta moc co nabídnout. Výzkum a výrobu ve stavu beztíže lze provádět automaticky či pomocí telemetrie.
Ervé - 15/9/2005 - 13:00
S tím souhlasím, budoucnost podle mně patří menším stanicím o váze 40-60 t ze 2-4 bloků, které budou mít posádku jen na několik týdnů, zbytek doby v automatickém režimu s obsluhou např. dálkově ovládanými roborameny apod. Spíš větší počet specializovaných stanic (výrobní, materiály, biolaby) než jedna univerzální. Pro dlouhodobé pobyty lidí (např. pro Mars) je lepší použít zkušební Marsovskou loď v blízkosti Země - vyzkouší se všechno najednou.
Hawk - 20/9/2005 - 16:05
No jestli NASA plánuje návrat na Měsíc až za nějakých 13 let, čemuž(rozuměj dodržení ternínu 2018) nemůže na základě zkušeností věřit ani ten největší optimista, tak doufám, že se přehodnotí i zastavení letů do roku 2010.
Za těchto okolností by se měla ISS dostavět v původní podobě, ty dva roky navíc včetně pár miliard navíc na prodloužení provozu STS už vážně nehrajou roli.
Pokud se nemýlím, tak Bush ve svém prvním projevu mluvil o návratu lidí na Měsíc v roce 2015. Nechápu proč se tedy z roku 2010 pro zastavení STS udělal fetiš a z tohoto data ne. Pokud se návrat lidí na Měsíc posunul o 3 roky, tak alespoň je na dostavbu ISS časová rezerva(3 roky).
tomas.pribyl - 20/9/2005 - 16:43
citace: Pokud se nemýlím, tak Bush ve svém prvním projevu mluvil o návratu lidí na Měsíc v roce 2015. Nechápu proč se tedy z roku 2010 pro zastavení STS udělal fetiš a z tohoto data ne. Pokud se návrat lidí na Měsíc posunul o 3 roky, tak alespoň je na dostavbu ISS časová rezerva(3 roky).
Mylite se. Bush vyhlasil navrat lidi na Mesic PRED ROKEM 2020. (Doslova "Our third goal is to return to the moon by 2020, as the launching point for missions beyond.")
Vítězslav Novák - 20/9/2005 - 17:42
Stanice fungující většinou v automatickém režimu s občasnou návštěvou nejspíš je cesta ke kosmickému průmyslu. Pro práci v mikrogravitaci určitě - člověk je zatraceně rušivý živel. Jenže nejdřív musíme mít taková zařízení, musíme mít vyvinuté a otestované postupy atd. Takže výzkum ve stanici typu ISS a opakovanou výrobu, případně opakované dlouhodobé výzkumy na automatických stanicích.
Tu "konkurenci" bych chápal spíš ve smyslu odčerpávání prostředků, kterých nebylo dost ani na Freedom, natož na dvoukolejný vývoj.
Ale jsem poněkud optimističtější než před rokem. Zdá se, že Griffin objevil ruský způsob "co máme, to vytěžíme do mrtě", mohlo by to fungovat. Hlavně to není takové to grófovské rozmáchnutí ze 70. let "Apollo je zastaralé, rakety jsou zastaralé, vymyslíme něco fungl nového a to budete čumět!". Čili jsem mírný optimista. Ovšem všechno závisí na tom, jaký bude přístup příštího presidenta a dalšího a možná dalšího (2008, 2012 možná, 2016 určitě - to jsou 2-3 presidenti po Bushovi) k Bushovu projektu. Teď vidíme, že jedna válka s rozvojovou zemí a jeden hurikán - a prachy tečou proudem jinam. Někteří kongresmani už tvrdí, že na takový projekt USA nemají. Irák, to je miliarda USD TÝDNĚ. Katrina má stát (pokud Bushovi spolustraníci schválí odklon od "malého státu") 200G. Možná i víc.
Ale to jsou externí vlivy, přímo v samotném plánu žádnou zradu zakomponovanou nevidím. Žádné "co není vyvinuté dnes, bude nejpozději pozítří". Třeba hmota na spolehlivý tepelný štít, že...
Třeba se toho dalšího člověka na Měsíci ještě dočkám. A když to nebude John, tak možná Teng...
Hawk - 20/9/2005 - 19:31
Pravda ,mýlil jsem se :
Third, America will return to the Moon as early as 2015 and no later than 2020 and use it as a stepping stone for more ambitious missions.
http://www.whitehouse.gov/news/releases/2004/01/20040114-1.html
Když už jsme u těch lunárních sci-fi scénářů a programů:
http://www.astro.cz/clanek/2157
Jiří Hošek - 20/9/2005 - 22:48
citace: J.Hošek: NASA nakonec od uvažovaného pronájmu [Industrial Space Facility]upustila, ale jen proto, aby tato laboratoř nekonkurovala její vlastní plánované kosmické stanici.
V.Novák:Tu "konkurenci" bych chápal spíš ve smyslu odčerpávání prostředků, kterých nebylo dost ani na Freedom, natož na dvoukolejný vývoj.
NASA měla mít ISF v pronájmu. Nakonec se rozhodla místo ISF pronajmout čtyři moduly Spacehabu (to také odčerpávalo finanční prostředky).
citace: Když už jsme u těch lunárních sci-fi scénářů a programů:
http://www.astro.cz/clanek/2157
No, snad ten, kdo navštěvuje server kosmo.cz, rozpozná, co v tom článku odpovídá skutečnosti a co ne.
Jiří Hošek - 21/9/2005 - 23:07
citace: Nechápu proč se tedy z roku 2010 pro zastavení STS udělal fetiš
Řekl bych, že vysvětlení je zde:
The plan owes at least part of its heritage to the Columbia Accident Investigation Board, which concluded NASA could not safely fly the space shuttle beyond 2010 without a major recertification review.
maddoc - 22/9/2005 - 12:04
Podľa článku http://www.space.com/news/050921_senate_soyuz.html povolil americký senát NASA nakupovat od Ruska Sojuzy a další nevyhnutný hardware a služby do roku 2012.
ikar - 22/9/2005 - 12:08
Podla http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=14999 americký senát odhlasoval výnimku z tzv. Iránskeho zákona pre pladby vybranám ruským firmám za služby pri prevádzke ISS.
ikar - 22/9/2005 - 12:26
NASA uzatvorí JSC pre hurikán RITA ktory sa má v piatk v noci dostať nad TEXAS.Riadenie letu ISS na čas preberá ruský Kaliningrad.
Hawk - 22/9/2005 - 14:11
citace: The plan owes at least part of its heritage to the Columbia Accident Investigation Board, which concluded NASA could not safely fly the space shuttle beyond 2010 without a major recertification review.
Stáří jednotlivých raketoplánů je rozdílné, proč ten paušální požadavek?
Ervé - 23/9/2005 - 08:01
Atlantis a Discovery skončí těsně po sobě a udržovat Endeavour dalších 7 let už je k ničemu.
VR - 23/9/2005 - 09:52
Podle Griffina se uskuteční následující start raketoplánu nejdříve v květnu 2006. Na dokončení stanice se plánuje uskutečnit do roku 2010 celkem 17 startů a ještě 1 start bude k HST.
Pět nejbližších startů podle Pietrobona :
121 3 May 06 Dis-32 ISS-18-ULF1.1
115 30 Jun 06 Atl-27 ISS-19-12A
116 28 Sep 06 Dis-33 ISS-20-12A.1
117 7 Dec 06 Atl-28 ISS-21-13A
118 8 Mar 07 End-20 ISS-22-13A.1
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=15006
Hawk - 23/9/2005 - 16:22
Tak ono stejně už o nic nejde, klidně ať to posunou na rok 2007. Je jen škoda, že na tyto už celkém úsměvné peripetie s raketoplánem doplácí smysluplné projekty typu Prometheus,SCRAMJET apod.
Řekl bych, že po zrušení pilotovaného programu STS by se výzkum tímto směrem zintenzivnil díky většímu přísunu finančních prostředků.
Adolf - 24/9/2005 - 11:16
Mám takové nepříjemné tušení, že historikové věci vyhodnotí následovně:
Nejen, že Číňané měli svůj Velký skok, nejen, že Rusové měli svůj Lysenkismus, v němž skutečné vědecké úspěchy obětovali neověřené fabulaci zázračného superpokroku, ale Američané mají také svůj produkt technologického Lysenkismu, který měl provést Velký skok do vesmíru – STS. Jeho účinek na kosmonautiku byl zhruba stejný jako u těch prve zmíněných produktů nepřípustné ideologizace rozhodování.
Neodpustím si poznámku, že si myslím, že je docela příznačné, že ta lysenkovská chiméra raketoletadla se stala koulí na noze kosmického vývoje ve stejné době, kdy Ameriku zamořilo Political Correctness, různé ty Gender Studies a další produkty ideologických katechismů, které brání normálnímu rozvoji sociálního a politického systému.
Áda
Ervé - 4/10/2005 - 15:26
Nevíte někdo, kolik opravdu zaplatil Olsen za let na ISS ? Někde tvrdili, že 20 mil. dolarů, ale to se mi moc nezdá. Vzhledem k předchozím letům bych řekl tak kolem 15 mil.
tomas.pribyl - 4/10/2005 - 15:31
citace: Nevíte někdo, kolik opravdu zaplatil Olsen za let na ISS ? Někde tvrdili, že 20 mil. dolarů, ale to se mi moc nezdá. Vzhledem k předchozím letům bych řekl tak kolem 15 mil.
Zrovna vcera jsem se to snazil zjistit... :-)
Hovori se o castce 14 mil. USD plus nejake dalsi vydaje (poplatek Space Adventures za zprostredkovani, take vycvik se platil samostatne apod.), takze tech 15 mil. USD je asi velmi realisticky odhad.
Hawk - 7/10/2005 - 10:23
Počítá Rusko po dokončení vývoje Clipperu s ukončením provozu spolehlivého Soyuzu nebo bude Soyuz dále létat spolu s Cliperem k ISS.
Já jen aby se s Clipperem neopakovala podobná historie jako s STS.
ikar - 7/10/2005 - 10:58
Teraz nemozem vypatrat ten clanok ale tak mesiac dozadu bolo na spacenews.ru uvedené ze okolo roku 2010 chcú zvýsit počet startov sojuzu na 4 ročne a neskôr chcú využivat Sojuz súbežne s Kliperom na lacnejšie misie vyžadujúce menej kozmonautov.
Vítězslav Novák - 7/10/2005 - 11:19
Taky jsem četl něco podobného, byla tam i data ukončení Sojuzu (dost futuristická) - ale Rusové hlavně nedělají tu chybu, kterou udělali Američani hned na začátku - neukončují Sojuz dávno před Kliperem. Pokud bude Kliper spolehlivý a laciný, což se zjistí až za provozu, proč Sojuz neukončit. Nakonec - start Kliperu by nemusel být o tolik dražší - ale to je furt hádání. Podstatné je, že kdyby se nepovedlo, tak je kam se vrátit.
tomas.pribyl - 7/10/2005 - 11:27
citace: Počítá Rusko po dokončení vývoje Clipperu s ukončením provozu spolehlivého Soyuzu nebo bude Soyuz dále létat spolu s Cliperem k ISS.
Já jen aby se s Clipperem neopakovala podobná historie jako s STS.
Sojuz by mel letat do roku 2014, pokud bude Kliper letat od roku 2011. Jenomze Kliper je s VELKYM otaznikem: ne jeho termin startu, ale vubec prosta existence. Je sice zahrnuty v desetiletem planu ruske kosmonautiky (2006-2015), ale zatim na jeho vyvoj nebyl uvolnen ani rubl (nemluvim jen o case minulem, ale i o case budoucim - proste neni zafinancovan do budoucna). Takze (jak rikal pri nasem setkani pred nekolika tydny kosmonaut Jurij Baturin) "Kliper je v současnosti jen projekt. Jen projekt a maketa. Nechci popisovat nějakými velkými slovy jeho budoucnost, protože nevím, odkud vezmou [jeho tvurci] peníze na jeho vytvoření."
bejcek - 7/10/2005 - 11:29
Na kosmos NEWS Milana Halouska"
http://kosmos-news.kosmo.cz/kosmos68.htm
V posledním čísle hovoří Jurij Baturin- kosmonaut:
"Víte, Kliper je v současnosti jen projekt. Jen projekt a maketa. Nechci popisovat nějakými velkými slovy jeho budoucnost, protože nevím, odkud se vezmou peníze na jeho vytvoření.
Je ale pravdou, že novou loď Rusko opravdu potřebuje. Sojuz nemůže létat věčně. Tedy, on může létat věčně, ale tři místa v kosmické lodi a nepříliš velký ze stanice na Zemi dopravovaný náklad nedostačují dnešním požadavkům. Proto potřebujeme větší loď. A z tohoto pohledu je Kliper zajímavý. Ale z mého pohledu je zatím jen v takovém reklamním stadiu. Jeho tvůrci o něm mluví a ukazují jeho maketu. Hledají prostředky, hledají peníze. Vše záleží na tom, zdali právě peníze budou.
A taky je důležité, aby Kliper měl nějaký úkol, nějaké opodstatnění. Nyní se mluví třeba o tom, že Kliper poletí na Měsíc a že tam bude přistávat. To se mi ale z mnoha důvodů nezdá. Nejdříve si musíme ujasnit dlouhodobé cíle a priority ruské kosmonautiky a až potom se můžeme bavit o tom, jak má loď potřebná k jejich splnění vypadat…
Je tak na okraj: mám osobní podezření, že tolik propagovaný turistický oblet Měsíce byl vymyšlený jen proto, aby pomohl získat peníze právě na Kliper… Ale znovu opakuji: je to jen mé osobní podezření. "
Pravda bude asi taková, že sami rusové neví hledají co a jak dál. Nějak se nám ta pilotovaná kosmonautika zpomaluje a zpomaluje. 
tomas.pribyl - 7/10/2005 - 11:44
citace: Na kosmos NEWS Milana Halouska"
http://kosmos-news.kosmo.cz/kosmos68.htm
V posledním čísle hovoří Jurij Baturin- kosmonaut
:-)
To bylo asi souzneni dusi, pane Bejcku.
Ona situace je takova, ze Kliper vymyslela soukroma firma (RKK Energija). A ted se ho snazil "prodat" (resp. udat). Proste chce, aby ruska kosmicka agentura tento projekt prijala za svuj a aby ji sehnala penize (ze statniho rozpoctu, ze zahranici, od soukromych investoru...). Tim, ze se za projekt postavila ruska kosmicka agentura (RKK Energija je prece jen nesmirne silna skupina v ruske kosmonautice), tak projekt vypada jako oficialni. Ono se ho podarilo zpolooficialnit zarazenim do vyse zmineneho planu. Ale je to jen plan (na ty jsou ostatne v Rusku specialiste, ze? :-), nikoliv jakykoliv prislib financi.
A Evropa nebo Japonsko by se na Klipru rady podilely, ale nelibily se jim podminky kladene Ruskem (resp. RKK Energija). Zatim to vypada totiz tak, ze by zaplatili vyvoj soukrome firme a meli by z toho to, ze si mohou kupovat mista pro kosmonauty. (A ocekavaji - zcela logicky - ze si Rusove bud zaplati vyvoj sami a oni budou nakupovat anebo si zaplati vyvoj a budou mit garantovana mista v lodi za rezijni ceny, nikoliv za ceny komercni.)
bejcek - 7/10/2005 - 11:52
Určitě bylo pane Přibyl
Trochu jsem se zastavil u Kosmos NEWS a pak se divil, že tam informace už je.
Z různých materiálů je vidět, že část ruské kosmické party by chtěla hrát hru se všemi trumfy v ruce. Budou se muset učit obchodovat - naučit se co znamená partnerství!
tomas.pribyl - 7/10/2005 - 11:59
citace: Z různých materiálů je vidět, že část ruské kosmické party by chtěla hrát hru se všemi trumfy v ruce. Budou se muset učit obchodovat - naučit se co znamená partnerství!
Tak nejak to je. Letos na listopadovem seminari ve Valmezu budu mit prednasku "Prokletí kosmicke spoluprace", v niz bych se nekterym ozehavym otazkam nebo mene zrejmym vazbam mezinarodni spoluprace chtel venovat dukladneji...
Vítězslav Novák - 7/10/2005 - 13:17
Jo, tohle je nejspíš největší problém ruské kosmonautiky od té doby, co Leonid Iljič odstavil Nikitu Sergejeviče - peníze. Chruščov byl (dle vzpomínek současníků) buran až na půdu. V OSN mlátil do kecapultu botou; když se setkal s JFK, ohlásil že po hranicích SSSR letí špionážní letoun a on nařídil aby ho sestřelili, čímž ohrozil nejen schůzku, ale i "zdroj"; na rakety Jupiter v Turecku reagoval raketama na Kubě... Jenže byl to taky vychcanej chocholskej sedlák, kterej věděl to o krávě, dížce a držce. Takže když chtěl kosmonautiku dojit, tak ji taky krmil. Brežněv by odnaučoval kozu žrát a pak jí vytýkal, že chcípla.
Snad se do financování zapojí EU a pár peněz získaj prodejem Sojuzů Američanům, když už (snad) to bude legální.
tomas.pribyl - 7/10/2005 - 13:41
citace: Jo, tohle je nejspíš největší problém ruské kosmonautiky od té doby, co Leonid Iljič odstavil Nikitu Sergejeviče - peníze. Chruščov byl (dle vzpomínek současníků) buran až na půdu. V OSN mlátil do kecapultu botou atd.
Ja osobne si myslim, ze nejvetsim problemem Ruska nejsou penize, ale rivalita jednotlivych konstrukcnich kancelari. Staci se podivat do minulosti: Glusko proste odmitl delat motory pro N-1 dle pozadavku Koroljova. A kdo chtel oslabit moc silneho Koroljova, zalozil dalsi a dalsi konstrukcni kancelare (ty slibovaly nesmyslne projekty v nerealnych terminech, ale penize na ne dostavaly).
Pak treba prisel projekt kosmicke lodi TKS/Merkur, ktera pri bezpilotnich testech fungovala bezvadne, ale kdyz melo dojit k pilotovanym letum, vedeni Koroljovovy kancelare je zakulisnimi boji dokazali zarazit. Aby neztratilo monopol na prestizni pilotovane lety. Podobnym prikladu nesmyslne rivality, ktere oslabuje/rozmelnuje celou ruskou kosmonautiku jsou desitky (podivejte se na roztristenost v oblasti nosnych raket shodnych vykonu!). A ruska kosmicka agentura je prilis slaba a mala instituce na to, aby mela silu se postavit zavedenym a silnym firmam jako je RKK Energija. Takze v konecnem dusledku si RKK Energija (dodavatel) casto diktuje podminky, za kterych bude pracovat - pritom by to melo byt presne naopak.
Ostatne: podobny vyvoj muzeme sledovat v USA. Kdyz NASA oznamila, ze bud delat lod CEV, firmy Lockheed Martin a Boeing okamzite prisly se svou predstavou, jak by mela lod vypadat. Az prisel Griffin, bouchl do stolu a rekl "CEV bude vypadat tak, jak si predstavujeme my". A pokud zakazku chteji ziskat, musi se dodavatele prizpusobit pozadavkum. (Cimz odpovidam i na dotaz, proc nyni zverejnene plany NASA vypadaji jinak, nez jak vypadaly drive zverejnene predstavy komercnich firem.)
Jo, a k te Chruscovove bote: kdyz ji mlatil do pultu, mel obe nohy obute. Jinymi slovy: tu treti si prinesl s sebou predem. To nebyl projev buranstvi, ale vyborny retoricky tah, ktery vesel do dejin a o kterem se mluvi dodneska (viz Vas prispevek :-).
Adolf - 8/10/2005 - 21:16
[quote
Ja osobne si myslim, ze nejvetsim problemem Ruska nejsou penize, ale
No tam, kde není soupeření – konkurence, tam vznikne zrůdná poziční sociální síť s monopolní silou, privilegovanými právy diktovat i to, jak jsou potřební, a pozicí umožňující reálné vykořisťování uživatelů svých služeb i celé společnosti, když ochočeným uživatelem dodavatele s takto výsadním postavením se stane stát.
Domnívám se tedy, že problémem je spíš to, že v kosmickém výzkumu se podařilo v nedávné minulosti prosadit pozičním sociálním sítím, které tuto rivalitu jednoznačně rozhodly ve svůj prospěch, a zrušily zdravou konkurenci dodavatelů technologií, plněných programů aj. Domnívám se, že k tomu došlo jak v Rusku, tak v Americe. Právě o tom jsem psal, když jsem se vyjadřoval o orbitálních konsorciích aj. V USA došlo k ochočení NASA asi nějak skrze Pentagon a jeho politický vliv. To bylo možná předmětem Griffinova vyjádření ve vysvětlujícím článku, kde mluvil o příčinách „above NASA“. Vývoj v Rusku byl asi nějak podobný. Jakmile byly jednou kosmické agentury ochočeny, zůstala jim pozice posluhů, z níž nemohly kontrolovat konkurenční rovnováhu svých dodavatelů a provádět efektivně marketing svých služeb všem potenciálním uživatelům kosmonautiky, takže tato situace dlouho přežila Studenou válku. Rád bych věřil tomu, že v USA s jistou mírou úspěšnosti zkouší tento stav zvrátit Griffin.
Tohle zakopání pozičních sociálních sítí ve stavu bez zdravé rivality ve stavu monopolizace a mocenské privilegizace vede vždy ke stagnaci. Brežněvova éra stagnace přišla i na kosmonautiku, a to na obou stranách Atlantiku. Dlouho pak právě v kosmonautice odolávala novému světu. Myslím, že kromě objektivních příčin, kdy potřeba užitku nabízeného kosmickými projekty je přeci jen omezená, se na nepříjemné stagnaci kosmonautiky velice podílely právě zmíněné stagnační mechanismy.
Hawk - 9/10/2005 - 10:25
Konkurence není všelék, např. vytváření konkurenčního prostředí v tehdejší SSSR mezi jednotlivými kosmotýmy (Koroljov, Mišin atd.) ničemu nepomohlo spíše uškodilo, protože docházelo ke štěpení finančních a lidských zdrojů.
Kosmické agentury(KA) nemohou provádět efektivně marketing svých služeb, protože za daných cenových podmínek není o ně adekvátní zájem. Komerční satelity nejsou všespasitelné a vojenské zakázky jsou hlavně politickou záležitostí. Je tedy logické ,že hlavními živitely kosmických agentur budou politické zájmy ,armáda ,vědecký výzkum a logicky musí být tedy KA posluhy svých chlebodárců(tj. hlavně politiků). Samostatné by možná některé přežily, ale bylo by to přežívání a živoření.
Vítězslav Novák - 11/10/2005 - 10:46
Nepřide vám to na palici? Sojuz úspěšně letěl k ISS, odvezl turistu, vyměnila se posádka, úspěšně přistáli - a ticho po pěšině! Na novinkách dva kraťoučký článečky, jak jinde ani nevím.
Tak nevím - neměli by ti Rusové udělat taky nějakou drámu, třeba opravovat tepelný štít v kosmu nebo něco ztratit, aby se dostali do "prajm tajmu"?
J2930 - 11/10/2005 - 11:16
citace: Nepřide vám to na palici? Sojuz úspěšně letěl k ISS, odvezl turistu, vyměnila se posádka, úspěšně přistáli - a ticho po pěšině!
Problem je, ze pro vetsinu lidi (a to jsou ti co se o kosmonautiku vlastne nezajimaji) je kazda zprava kde se zas tak moc nedeje (rutina) nezajimava. Zadne drama = zadne emoce. Takto standartni zpravy tedy nejsou popularni ani mezi novinari a tak mnohdy zbydou na ty ...jak bych to...a pak jestli zbyde misto...a jeste je to zkreslene. Dejte novinarum na pozvanku k tiskovce, ze dostanou obcerstveni (nejlepe obed) a hned jich tam bude spousta. A koho to vlastne zajima? Nejakej vesmirnej zazobanej turista!..rusaci! Uspech se v Cechach neodpousti...
Dejte lidem HRUUUUUUZU...to je hrozny...von je hroznej ..to je hruza ...atd. atd.
Petr Blau - 11/10/2005 - 11:19
citace: Nepřide vám to na palici? Sojuz úspěšně letěl k ISS, odvezl turistu, vyměnila se posádka, úspěšně přistáli - a ticho po pěšině!
Hmm take mi to tak prijde, koukam ze nejsem sam. Braval jsem dlouhou dobu jako etalon serioznosti NY Times - pisi tam v rubrice science/space o kde jake amaterske rakete co ani neodstartovala, komentuji veskere nove power pointove prezentace NASA - i ze sveta co se kde sustne. To ze uspesny zasobovaci/turisticky let ani nazminili vnimam minimalne jako nevyvazene zpravodajstvi.
Mozna jeste hur mozna ty noviny zacinaji bleskovatet, mladofrontovatet protoze zemetreseni v Pakistanu a tomu, kde si ktery terorista upsoukne se venuji az moc...
Vyvstava ted ale problem, co vlastne jeste brat jako seriozni denik - potazmo cist ze?
Ono nam nakonec zbude to nase Kosmo a zdravy rozum - kluci jestli mate nejake zajimave odkazy od Rusu (primo od zdroje), tak sem s nimi bukvice mi nevadi...
j2930 - 11/10/2005 - 11:58
citace:
Ono nam nakonec zbude to nase Kosmo a zdravy rozum - kluci jestli mate nejake zajimave odkazy od Rusu (primo od zdroje), tak sem s nimi bukvice mi nevadi...
http://www.spaceadventures.com/
mikes - 11/10/2005 - 12:15
Ani ruské agentury těch informací moc neposkytují :
http://en.rian.ru/russia/20051011/41664079.html
http://www.itar-tass.com/eng/level2.html?NewsID=2504773&PageNum=0
tomas.pribyl - 11/10/2005 - 13:24
citace:
citace: Nepřide vám to na palici? Sojuz úspěšně letěl k ISS, odvezl turistu, vyměnila se posádka, úspěšně přistáli - a ticho po pěšině!
Dejte lidem HRUUUUUUZU...to je hrozny...von je hroznej ..to je hruza ...atd. atd.
Dovoluji si upozornit, ze prvni prispevek na kosmo.cz venovany pristani Sojuzu s jedenactou zakladni posadkou ISS a tretim turistou bylo prave povzdechnuti nad tim, ze se o tom nikde nepise. :-)
Osobne si myslim, ze jde proste o rutinu - ze neni potreba davat lidem jen hrozne veci. Treba premierovy let Airbusu A380 nebyla hruza hruzouci (myslim :-) a stejne plnil titulni stranky novin a hlavni relace. Proste to bylo neco mimoradneho. (Na druhe strane je pravdou, ze vetsina mimoradnych veci je hroznych... :-)
VR - 11/10/2005 - 13:49
citace: Ono nam nakonec zbude to nase Kosmo a zdravy rozum - kluci jestli mate nejake zajimave odkazy od Rusu (primo od zdroje), tak sem s nimi bukvice mi nevadi...
Ja bukvice rovněž můžu...
Mnoho informací asi nikde není. Základní informace jsou asi na těchto webech:
http://www.federalspace.ru/
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml
případně i TV:
http://www.1tv.ru/
A pokud je libo papírovou verzi, tak bych asi doporučil toto:
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/number-arch.shtml
Vladimír Mařan - 11/10/2005 - 14:55
No, jestli to také není o tom, že to byl RUSKÝ pilotovaný let. Stále ještě mnoho lidí jednak vnímá Rusko ve všech jeho oblastech s despektem a jednak mnoho novinářů, kteří vytvářejí zpravodajství, se v kosmounautice příliš nevyznají ! Ona je částečně chyba i na straně Rusů. Stále ještě neumějí správně propagovat své úspěchy.
J2930 - 11/10/2005 - 16:39
citace: Treba premierovy let Airbusu A380 nebyla hruza hruzouci........(Na druhe strane je pravdou, ze vetsina mimoradnych veci je hroznych... :-)
Airbusu A380 byl hroooozne velkej no neni to taky hruza? To jsem mnel asi na mozku. Vetsina mimoradnych veci neni hrozna. Je to jen pojem relativni...zalezi z jake kultury a z jakeho mista se na vec divate. A jeste vic zalezi co k tomu citite... Vetsina veci je krasnych, jedinecnych... jako tahle planeta a Slunce - muzou byt smrtici, ale vetsinou jsou zivotadarne.
Vítězslav Novák - 11/10/2005 - 18:48
Na jednu stranu by mě to mělo těšit - kosmonautika, bóže, taková rutina, o startech z Ruzyně se taky nepíše... To ovšem za předpokladu, že bychom byli tam, kde jsme měli být podle nadšených scif z 60. a 70. let. To měla už skutečně být rutina, jó, nějaký ten "manned" batyskaf na Jupiteru, to tak ještě...
No jo - ale ona to zase taková rutina není, sakra!
No nic, jdu držet palce tchaj-kchou-nautům.
Jirka - 11/10/2005 - 20:17
No on zatim ani navrat na Mesic nevypada jako nejaka super zabava, obzvlaste kdyz to bude rozlozeno do tolika let.
Na tom nevidim nic spatneho. Cim driv se kosmonautika stane normalni praci, zabavou a vedou, tim min senzacni bude.
A start sojuzu prece zadna senzace neni, vzdyt je to jen nejbezpecnejsi a nejuspesnejsi raketa. Neco jako start velkeho a draheho, ale serioveho letadla.
tomas.pribyl - 11/10/2005 - 22:31
citace: No on zatim ani navrat na Mesic nevypada jako nejaka super zabava, obzvlaste kdyz to bude rozlozeno do tolika let.
Na tom nevidim nic spatneho. Cim driv se kosmonautika stane normalni praci, zabavou a vedou, tim min senzacni bude.
A start sojuzu prece zadna senzace neni, vzdyt je to jen nejbezpecnejsi a nejuspesnejsi raketa. Neco jako start velkeho a draheho, ale serioveho letadla.
Bezezbytku souhlasim. Jen porad premyslim, jestli je dobre, ze kosmonautika pro normalni lidi tak nejak zevsednela. Ale asi ano. Asi musime trochu vystrizlivet, era celosvetoveho nadseni a la prvni vostoky, mercury nebo kroky po Mesici se uz zrejme nevrati... (Jen obcas nejake zavany jako MER nebo STS-114. Ale uz nikdo nebude zpivat "dobry den, majore Krikaljove" apod. :-)
Podobnym vyvojem ale prosly prakticky vsechny (sveho casu) spickove obory. Prilet letadla na pocatku minuleho stoleti plnil stranky novin. A dnes? (Vecer jsem na prochazce se synem koukal na oblohu a kdyz jsem se ptal, kolikrat vidi ero(plan), tak rikal, ze jich je "spousta". Podotykam, ze jsou mu neco pres dva roky a ze do deseti umi obstojne pocitat.) V predminulem stoleti bylo senzaci, kdyz do nejake vesnice nebo mesta zavital automobil (parni, pozdeji benzinovy). Jeste pred nekolika lety chodili podnikatele po Vaclavaku s kufrikovym mobilem, aby ukazali, ze na nej maji. Atd. Proste se smirme s tim, ze kosmonautika zevsednela.
Je to dobre nebo ne? Chceme aby se kosmonautika stala naprosto beznou a samozrejmou soucasti nasich zivotu? Nebo chceme, aby byla adrenalinovym sportem a necim absolutne vyjimecny? Sam se nedokazu rozhodnout... Ale asi je lepsi, kdyz kosmonautika mlcky pomaha zachranovat zivoty, vyvijet nove leky, poznavat tajemstvi vesmiru, predpovidat pocasi, zajistovat komunikaci... A na nas je, abychom to vysvetlovali a ukazovali dale.
[Konec rozjimani mezi tretim litrem burcaku a cekanim na start SZ-6...]
Hawk - 12/10/2005 - 10:09
//Z dříve plánovaných 28 misí k ISS byly pravděpodobně vyřazeny logistické a zásobovací lety. Umožní to tak vynést do kosmu všechny konstrukční díly stanice - až na ruský nosník s fotovoltaickými panely SPP (Science Power Platform) a modul s centrifugou CAM. Centrifugu připravuje Japonsko na základě barterové dohody s USA//
Asi budou muset šetřit energií, protože to ruské solární pole je dost rozsáhlé(alespoň od pohledu). Jestli se jedná o dva lety raketoplánu navíc, tak to lpění na dodržení termínu nechápu.
Stanice se v té době bude už stavět přes 10 let za 10tky miliard, tak ty cca 4 měsíce provozu STS a pár 100vek miliónů$ navíc nikoho nevytrhne a měla by se dokončit dle plánu, aby poskytla max. komfort a vědecké využití.
ales - 12/10/2005 - 11:10
Ohledně SPP jsem tu už dříve psal, že SPP má mít výkon cca 20 kW (s napětím 28 V pro ruský segment), ale taky že byl původně navržen pro vynesení pomocí raket Zenit, takže doufejme, že se na ISS nějak dostane.
Jiří Hošek - 13/10/2005 - 15:00
Aktualizovaný plán startů STS na roky 2006 a 2007, starty Sojuzu TMA-8 až 11 a Shenzhou 6 a 7: http://astro.zeto.czest.pl/loty/fmanned.htm
Podobný plán startů STS (liší se jen datum u STS-121 a STS-115): http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt Aktualizovány jsou i roky 2008-10, ovšem pořád to ještě není úplně "ono" (23 startů k ISS).
Jiří Hošek - 13/10/2005 - 15:04
citace: Shenzhou 6 a 7
Shenzhou 7 a 8
Hawk - 13/10/2005 - 20:49
Jen jestli ten květen 2006(plánovaný start Discovery) není trochu brzo. V tom časovém presu můžou něco uspěchat, zase upadne kus pěny a další roční přestávka v letech raketoplánů je na světě.
Ervé - 14/10/2005 - 08:02
Myslel jsem, že STS-121 má startovat v březnu a tady vidím posun na květen. Jestli při STS-121 upadne kus pěny, tak další pilotované lety STS už nebudou a ISS se přestaví pro obsluhu raketami.
Deadeye - 14/10/2005 - 13:54
ISS snad jde obsluhovat "raketami" (ted se to deje). Podstatne je ji dostavet a to jaksi bez raketoplanu pujde velmi nesnadno.
Hawk - 14/10/2005 - 14:17
Už živě vidím, jak z žádného startu STS do roku 2010 neupadne žádný větší kus pěny, který by někdo z NASA neoznačil jako potencionálně rizikový.
Prostě je škoda, že po hávarii Columbie neproběhla vážná debata zda STS ukončit a ISS nedostavět/či dostavět co jde s použitím alternativních prostředků-raket.
Připadá mně ,že NASA je politicky tlačena do zprovoznění raketoplánu jenom z důvodu ,aby to vypadalo, že USA dostojí svým mezinárodním závazkům kolem ISS. Řekl bych, v NASA už moc lidí nevěří ,že ISS se dostaví i podle stávajících upravených plánů.
Jiří Hošek - 18/10/2005 - 10:41
citace: Myslel jsem, že STS-121 má startovat v březnu a tady vidím posun na květen.
O březnu se uvažovalo před Katrinou, teď už se to nedá stihnout.
citace: Prostě je škoda, že po hávarii Columbie neproběhla vážná debata zda STS ukončit
Těžko někoho vinit, když taková debata neproběhla ani na kosmo.cz. Pan Hawk tuto otázku nastolil až po problémech při startu Discovery STS-114 (RTF-1). Osobně bych počkal ještě na výsledky letu RTF-2 (snad probíhající úpravy nádrží ET budou dostačující).
Hawk - 18/10/2005 - 13:03
citace: Těžko někoho vinit, když taková debata neproběhla ani na kosmo.cz
Pokud by se management NASA řídil názory diskutérů na www.kosmo.cz byl by to vážný důvod k zamyšlení.
Jiří Hošek - 18/10/2005 - 14:42
citace: citace: Těžko někoho vinit, když taková debata neproběhla ani na kosmo.cz
Pokud by se management NASA řídil názory diskutérů na www.kosmo.cz byl by to vážný důvod k zamyšlení.
Myslel jsem to tak, že bychom neměli přemýšlet jako generálové po bitvě a v roce 2005 začít psát, co měla NASA udělat v roce 2003.
Véna - 18/10/2005 - 16:16
Kdosi si tu posteskl, že se v mediích nemluví o úspěšných letech sojuzů a o ISS. Ale trochu je to i naše chyba. proč nepřipravíme zajímavé články a nebo zajímavá data k nimž by mohli být tyto články zveřejněny? Něco jako 1500dní trvalé přítomnosti v kosmu, nebo 100 let Sojuzu bez havárie, nebo To tu ještě nebylo - o největším komplexu na orbitě atd. Prostě z každé prkotiny kolem toho letu udělat nej a super zprávu. Prostě novinářskou bombu. A halvně ji uveřejnit tady u nás, poslat o ní zprávu do novin atd. I to by mohla být činnost KK.
Takže, jsa neznalec, jaká zajímavá data se dají nalézt kolem ISS a dalších plánovaných startů k ní?
J2930 - 18/10/2005 - 17:15
citace: Kdosi si tu posteskl, že se v mediích nemluví o úspěšných letech sojuzů a o ISS.
v MF Dnes: v sobotu 15. byla dvoustrana schema letu Olsena k ISS. Takovych schemat by taky mohl byt Kosmo Klub plny...ale kde nato vzit cas.
Deadeye - 18/10/2005 - 19:08
Jj to je dobry napad s temi clanky atd. Jenze za prve kdo to bude psat? Za druhe noviny maji agenturni zpravy, tam je toho hafo, jenze je to velmi casto nezajima, neni to pro ne nijak zajimave tema. Da se proto trosku nafukovat a predat jim to uz od A do Z, tedy oni s tim budou mit minimum prace, takze to pro ne bude lakavejsi. Jenze to uz by byl medialni servis ala Kosmicka tiskova agentura. A to je dost narocny podnik.
Ervé - 19/10/2005 - 08:16
Včera na přednášce v Planetáriu pan Grün řekl, že NASA zvažuje možnost omezit počet startů STS na dva ročně (celkem 10, z toho 1 k HST), takže by došlo k výraznému omezení vynášených dílů k ISS. Nevíte o tom něco ?
mikes - 19/10/2005 - 09:00
Těch startů by mělo být jen 8 (7xISS, 1x HST) ...
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1072
Při této variantě by se stanice ISS již dále nestavěla a raketoplány by sloužily jen pro její zásobování.
ikar - 19/10/2005 - 09:17
Táto varianta je už blízko úplného zastavenia letov STS. Zaujímalo by ma aké odškodnenie budú v tom prípade žiadať japonci a ESA za nedodržanie závazkov NASA.
tomas.pribyl - 19/10/2005 - 09:39
citace: Táto varianta je už blízko úplného zastavenia letov STS. Zaujímalo by ma aké odškodnenie budú v tom prípade žiadať japonci a ESA za nedodržanie závazkov NASA.
Zadne. Protoze smlouvy jsou postavene na mezistatni urovni (tedy nikoliv NASA vs. Japonsko nebo NASA vs. ESA) - a politici radeji nad par miliardami dolaru mavnou rukou, nez aby se hadali. Co by z toho taky nakonec vyhadali?
Nedivejme se na to zespoda - z pohledu priznivcu kosmonautiky. Ale shora - z pohledu politiky, kdy kosmonautika je jen jednim z mnoha a mnoha oboru.
Ale pro kosmonautiku v Evrope nebo Japonsko by to byl nesmirne tvrdy uder. Tady nejde o nevypusteni dvou modulu a nekolik vyhozenych miliard. Tady jde o to, ze na dalsi projekty se budou tezce shanet penize - jak uz jsem psal, kosmonautika je jednou z nespoctu naprazenych dlani a lobbovani neni jen v rovine "sam za sebe", ale take v rovine "vyuziju penize lepe nez ti druzi". A nevypustene moduly k ISS budou tim nejlepsim argumentem vsech tech, kteri si brousi na "kosmicke" penize zuby.
tomas.pribyl - 19/10/2005 - 10:42
Jeste jedna pripominka: cim vlastne mela Evropa ci Japonsko za vypusteni svych modulu zaplatit? NASA/USA prece nejsou charita, ktera vypusti kdekomu kdeco... :-)
ikar - 19/10/2005 - 11:15
Jeste jedna pripominka: cim vlastne mela Evropa ci Japonsko za vypusteni svych modulu zaplatit? NASA/USA prece nejsou charita, ktera vypusti kdekomu kdeco... :-)
Toto je naozaj zaujimavá pripomienka.
Je možné niekde vyhladať informácie o vzájomných závazkoch jednotlivých štátov?
Ak je dohoda podobná ako s Rusmi-teda zápočet pracovného času kozmonautov a prístrojového vybavenia, závazkay a pohladávky ESA a japonska voči USA by boli približne 0/0.
Jirka - 19/10/2005 - 11:21
Myslim ze ESA a JASA bude davat k dispozici nejaky cas a prostor ve svych vedeckych modulech a provozovat ATV a HTV (nebo jak se ten japonsky zasobovaci vehikl jmenuje). O nicem dalsim jsem ani neslysel. Ale evidentne pokud neletaji evropani a nejsou evropske moduly, tak nemusi byt ani ATV, ani sdileni prostoru v laboratorich.
Jiří Hošek - 19/10/2005 - 11:57
Pokud vím, tak vynesení těch modulů mělo být hrazeno barterem – ESA měla zajistit a uhradit stavbu jednoho uzlového modulu NODE a JAXA modulu s centrifugou.
Hawk - 19/10/2005 - 13:41
Jen co se týče dopadu na kosmonautiku v případě nedokončení ISS.
Prostě se ukázalo, že mezinárodní spolupráce příliš nefunguje a bude to znamenat návrat k národním projektům.
Možná si zkuste zaspekulovat jak by vypadala dnešní situace v případě, že by ISS byla čistě americký projekt. Možná by do kosmonautiky teklo trochu více finančních prostředků.
1. V optimistické variantě by Ruský rozpočet na kosmonautiku byl štědřejší, protože by se stavěla stanice Mir 2.
2. Japonsko by možná vyvíjelo vlasní pilotovaný systém a čínský kosmický program by tyto snahy ještě akceleroval. Takto se NASDA upíná na ISS.
3. To samé platí v bleděmodrém pro Evropu
4. A konečně čistě americká ISS by byla zřejmě již hotová, protože Rusko začátek výstavby zpozdilo (muselo se čekat než dokončí základní modul).
V pesimistické variantě by se možná výstavba orbitální stanice nekonala a Rusko by na pilotovanou kosmonautiku rezignovalo. Ale to mě připadá méně pravděpodobné.Americká stanice by se stavěla myslím každopádně, byla zahrnuto už dlouho v plánech NASA a pilotovaná kosmonautika je pro Rusy velmi prestižní záležitostí.
Vítězslav Novák - 19/10/2005 - 17:09
V http://www.esa.int/esaHS/SEMDK0808BE_iss_0.html (o modulu Cupola) se píše "the European Space Agency provides the Cupola in exchange for Shuttle transportation services for European equipment and experiments for the Station."
Cupolu předala ESA 7.července do vlastnictví NASA.
Vítězslav Novák - 19/10/2005 - 17:21
No, čistě americká stanice - pokud by vůbec byla - by po Columbii už dávno spadla. Nechali spadnout Skylab, proč ne zárodek Freedomu?
Osobně jsem přesvědčen, že by nebyla vůbec, nebyl by to první dlouhodobý projekt NASA, který šel do kytek. Otázka je, jestli by ta americká stanice byla trvale obydlená. Bez záchranného člunu by to byl risk obrovský.
Rusko mělo základ ISS (včetně té "americké" Zarji) značně rozpracovaný, tak by zřejmě létal Mir-2 a Evropani by platili za lety. Což dělají stejně. Možná by se víc snažili s ATV, když by se nezdržovali s díly pro raketoplán.
Japonsko má problémy a na vlastní pilotovanou kosmonautiku rezignovalo.
Čína by postupovala úplně stejně jako postupuje. Nemá kam spěchat, Gagarina nedožene a Janga hned tak nedožene nikdo.
Jsem opravdu překvapen tou silo přesvědčení, jak USA v pohodě vyvíjely vlastní stanici, až přišlo Rusko - a zkurvilo jim to...
Ervé - 20/10/2005 - 07:15
Pan novák má pravdu, stanici Freedom by Clinton zrušil už v první polovině 90.let. Jenomže Rusko by nemělo peníze na novou stanici a bez amerických peněz by nedokázali udržet ani Mir, takže kdo ví co by bylo ? Myslím že ke spolupráci by došlo v každém případě, jiná možnost nebyla.
VR - 2/3/2006 - 10:41
Pokud se podíváte podrobněji na Pietrobonův manifest startů STS, tak u letu STS-128 (Endeavour 3.7.2008) je poznámka "6 person ISS crew established". Což koresponduje s prosincovým prohlášením (FKA?), že dohoda o financování letů Američanů na Sojuzech umožní zvýšit produkci Sojuzů a Progressů.
Desetiletý plán FKA předpokládá výrobu 20 Sojuzů a 40 Progressů, tj. 2 Sojuzy a 4 Progressy ročně. Dohoda umožní zvýšení na "3 Sojuzy v roce 2008 a 4 Sojuzy a 8 Progressů v roce 2008".
Jak nakonec vše bude ve skutečnosti i o tom jak nakonec bude vypadat ISS se rozhoduje právě v těchto dnech (1. a 2. 3.2006). Tak uvidíme.
Vítězslav Novák - 2/3/2006 - 16:08
Esa tvrdí http://www.esa.int/esaHS/SEMW0EMVGJE_index_0.html, že dalším letem STS by měl být dopraven na dlouhodobý pobyt konečně) první "dlouhodobý" evropský kosmonaut. Zároveň by to mělo znamenat návrat k aspoň 3-členné posádce na ISS.
Hawk - 2/3/2006 - 17:14
citace: Desetiletý plán FKA předpokládá výrobu 20 Sojuzů a 40 Progressů, tj. 2 Sojuzy a 4 Progressy ročně. Dohoda umožní zvýšení na "3 Sojuzy v roce 2008 a 4 Sojuzy a 8 Progressů v roce 2008".
Pokud od příštího roku ,snad už konečně, začne létat ATV, tak možná nebude tolik Progressů potřeba.
Aproppó netušíte jestli Japonci své HTV už odpískali?
avitek - 3/3/2006 - 07:20
Včera, tj. 2.3.2006 byl schválen mezinárodními partnery ISS následující plán montážních a obslužných letů raketoplánů:
1. ULF1.1 (Discovery/STS-121) - Test flight; station logistics and resupply
2. 12A (Atlantis/STS-115) - Port 3/4 solar array truss elements; second set of solar arrays
3. 12A.1 (Discovery/STS-116) - Port 5 solar array truss element
4. 13A (STS-117) - Starboard 3/4 solar array truss elements; third set of solar arrays
5. 13A.1 (STS-118) - Starboard 5 solar array truss element
(ATV1 - First flight of ESA unmanned cargo vehicle)
6. 10A (STS-120) - Node 2 connecting module
7. 1E - European Space Agency's Columbus module
8. 1J/A - Japanese experiment logistics module (pressurized section); Canadian robot arm dexterous manipulator
9. 1J - Japanese Kibo research module
10. 15A (STS-119) - Starboard 6 solar array truss element; fourth set of solar arrays
11. ULF2 - Logistics, utilization flight
12. 3R - Russian laboratory module and European robotic arm
13. 2J/A - Japanese experiment logistics module (exposed section)
14. 17A - 3 crew quarters; second treadmill; six-person crew capability
(HTV1 - First flight of Japanese cargo vehicle)
15. ULF3 - Logistics, utilization flight; spares prepositioning
16. 19A - Logistics, resupply; experiment support pallet
(ULF4 contingency flight)
17. 20A - Node 3 connecting module with cupola; ASSEMBLY COMPLETE
(ULF5 contingency flight)
(9R - Russian research module)
VR - 3/3/2006 - 12:08
citace: citace: Desetiletý plán FKA předpokládá výrobu 20 Sojuzů a 40 Progressů, tj. 2 Sojuzy a 4 Progressy ročně. Dohoda umožní zvýšení na "3 Sojuzy v roce 2008 a 4 Sojuzy a 8 Progressů v roce 2008".
Pokud od příštího roku ,snad už konečně, začne létat ATV, tak možná nebude tolik Progressů potřeba.
Aproppó netušíte jestli Japonci své HTV už odpískali?
Chybně jsem napsal 8 Progressů v roce 2008, samozřejmě mělo být v roce 2009.
Řekl bych, že nákladu k ISS nebude nikdy dost. Pro zásobování současné stanice s dvojicí kosmonautů stačí 4 Progressy. To je absolutní provozní minimum. Pokud se hmotnost stanice přibližně zdvojnásobí, posádka ztrojnásobí, tak 8 Progressů, ATV (v optimistické verzi jeden ročně), HTV (rovněž v v optimistické verzi jeden ročně) bude tak akorát na udržení provozu a mírného zvýšení "životních standardů".
Jinak podle nového harmonogramu se šestičlenné osídlení posunulo na rok 2009, hned potom by měl následovat HTV-1.
Jirka - 3/3/2006 - 12:19
citace: Řekl bych, že nákladu k ISS nebude nikdy dost.
S tmi naprosto souhlasim. Pokud nekdy nekdo bude chtit vyuzit stanici na 100% tak zcela urcite by tam melo byt 5 experimentatoru a jeden udrzbar a pripadne dalsi problemy by meli resit monteri "na telefone". Kvuli tomu je naprosto nezbytne zaangazovani soukromniku a soukromych dopravnich prostredku. To je ostatne podle me nejdulezitejsi tema nadchazejicich desetileti. Obzvlaste pokud se dockame i nejakeho toho turistickeho ruchu na orbite.
Hawk - 7/3/2006 - 15:59
Častečně sem přesouvám diskusi o ISS, která vznikla v tématu o návratu na Měsíc.
V roce 2013 budou základní moduly ISS(1998-2013) staré jako základní modul MIRu(1986-2001). Má v této souvislosti NASA a partneří nějakou představu jak dlouho bude ISS fungovat(do roku 2020? 2030?). Mělo by se to zřejmě odvíjet od životnosti na jakou byly projektovány moduly.
avitek - 7/3/2006 - 16:10
Čteš mi myšlenky, Sokole! Když jsem se dnes ráno probudil, tak jsem počítal, kdy dojde "garanční" patnáctiletá doba prvních modulů. A s hrůzou jsem zjistil, že 1998 + 15 = 2013!
Jirka - 7/3/2006 - 16:38
V roce 2013 dojde zivotnost Zarii? Ta se dnes pouziva predevsim ke skladovani pohonnych hmot, ze? Nepredpokladam ze by mel byt vyrazny problem s funkcnosti modulu jako skladovacich prostor.
Cili je otazka jestli se muzou vyskytnout nejake problemy s korozi nadrzi a potrubi na hypergolicka paliva.
Pokud ne, tak by snad konkretne se Zarjou problem byt nemel, ne? Dalsi komponenty jsou zase o dost mladsi.
Hawk - 7/3/2006 - 17:35
Předem bych chtěl říci, že jsem polichocen a budu dál zdokonalovat syntézu psychokinetické a geopositivní energie,abych posílil své telepatické schopnosti.
Co se týče životnosti modulů a Zarji.
Pokud se nemýlím v roce 1998 došlo ke spojení Zarji a modulu Uniti, na rok poté byl připojen servisní modul Zvezda. Pokud se 15letá životnost vztahuje i na americké moduly, tak v roce 2014 skončí životnost u 3 modulů ISS.
Patek Luboš - 7/3/2006 - 18:35
citace: Předem bych chtěl říci, že jsem polichocen a budu dál zdokonalovat syntézu psychokinetické a geopositivní energie,abych posílil své telepatické schopnosti.
Co se týče životnosti modulů a Zarji.
Pokud se nemýlím v roce 1998 došlo ke spojení Zarji a modulu Uniti, na rok poté byl připojen servisní modul Zvezda. Pokud se 15letá životnost vztahuje i na americké moduly, tak v roce 2014 skončí životnost u 3 modulů ISS.
Nepamatuju se přesně jaká byla plánovaná životnost základního modulu Miru, ale byla značně překročena, to samé zle předpokládat u modulů ISS.Podle mne znamená plánovaná životnost modulů asi to co na Zemi záruční doba, jinými slovy minimální doba,po kterou si modul zachová plnou funkčnost. Pokud se mýlím tak mne prosím opravte.
ales - 7/3/2006 - 19:59
citace: Má v této souvislosti NASA a partneří nějakou představu jak dlouho bude ISS fungovat (do roku 2020? 2030?).
V roce 2004 byly zveřejněny informace o tom, že NASA hodlá opustit ISS (ukončit její financování) v roce 2017 - viz. např. http://www.cbo.gov/showdoc.cfm?index=5772&sequence=2 . Jaké jsou ovšem představy NASA dnes (po ESAS), to si nejsem jist.
Na posledním jednání o ISS snad hlavní partneři deklarovali úmysl dokončit ISS do roku 2010 a udržet ji v provozu alespoň 10 let (po dokončení? tedy do roku 2020?) - http://www.spacedaily.com/reports/Space_Station_Partners_Choose_Assembly_Before_Research.html
[Upraveno 07.3.2006 poslal ales]
avitek - 8/3/2006 - 08:37
Objevila se oficiální zpráva, že těsně před odesláním nádrže ET-119 pro květnový let proměřovali v závodech Michoud senzory ECO (hlídají hladinu vodíku a kyslíku v nádržích, aby v případě předčasného vyčerpání vyply motory SSME) a u jednoho ze senzorů ve vodíkové nádrži (senzor č. 3) technici zjistili změnu hodnoty odporu o 2 ohmy proti očekávané hodnotě. Neví se, zda je to v senzoru samotném, v konektorech, nebo v kabelu. Bude se to prověřovat.
Startovní okno v květnu (při už současném posunu startu nejdříve na 10.5.) je 10.-23.5. Kdyby se to nestihlo, let se odsouvá na červencové okno, které začíná 1.7.2006.
VR - 8/3/2006 - 09:45
citace:
citace: Co se týče životnosti modulů a Zarji.
Pokud se nemýlím v roce 1998 došlo ke spojení Zarji a modulu Uniti, na rok poté byl připojen servisní modul Zvezda. Pokud se 15letá životnost vztahuje i na americké moduly, tak v roce 2014 skončí životnost u 3 modulů ISS.
Nepamatuju se přesně jaká byla plánovaná životnost základního modulu Miru, ale byla značně překročena, to samé zle předpokládat u modulů ISS.Podle mne znamená plánovaná životnost modulů asi to co na Zemi záruční doba, jinými slovy minimální doba,po kterou si modul zachová plnou funkčnost. Pokud se mýlím tak mne prosím opravte.
Pokud vím, tak 15 let platí pro všechny trvale připojené moduly. Životnost MIRu byla plánována na 6 let. A vydržel 15 let.
Jiří Hošek - 8/3/2006 - 13:42
citace: Na posledním jednání o ISS snad hlavní partneři deklarovali úmysl dokončit ISS do roku 2010 a udržet ji v provozu alespoň 10 let (po dokončení? tedy do roku 2020?)
Těch 10 let je od teďka, tedy minimálně do konce roku 2015. Griffin odmítl před novináři spekulovat o tom, jaké plány bude mít NASA se stanicí po roce 2015 s tím, že je to předčasné. Perminov řekl, že "bude záležet na technickém stavu stanice, ale pokud NASA po roce 2015 opustí ISS, a všechny moduly a systémy zůstanou stanici, tak je technicky možné pokračovat v provozu ISS - ovšem mluvit o tom nyní je brzy, protože každý rok přinese své korekce".
Jiří Hošek - 8/3/2006 - 14:27
citace: Pokud se nemýlím v roce 1998 došlo ke spojení Zarji a modulu Uniti, na rok poté byl připojen servisní modul Zvezda. Pokud se 15letá životnost vztahuje i na americké moduly, tak v roce 2014 skončí životnost u 3 modulů ISS.
Modul Zvezda byl vynesen 12.7.2000 a k sestavě Zarja/Unity připojen 26.7.2000.
Ervé - 9/3/2006 - 08:03
Pokud bude ISS úpěšně dokončena, NASA ji bude využívat i po roce 2015, jeden let CEVu ročně k ISS dává čtyři místa - to znamená stálou přítomnost dvou astronautů. Určitě ale dojde k pečlivému rozpočítání nákladů, aby NASA nehradila 3/4 provozu stanice, ale jen přesný podíl - i kdyby jí měly náklad vynášet Progressy, protože v CEVu nebude místo (a protože je to určitě levnější). Náklady na tyto lety se totiž můžou hradit z programu letů na Měsíc a Mars, protože se při nich bude testovat potřebné vybavení.
Hawk - 9/3/2006 - 15:34
//Pokud bude ISS úpěšně dokončena, NASA ji bude využívat i po roce 2015
Správné je tam to slovíčko pokud. Pokud nebude ISS dokončena, tak asi její agonii NASA dlouho prodlužovat chtít nebude. Konečně Grifin ISS prohlásil za brzdu. Navíc jak to vypadá, tak ve 3 lidech se tam mnoho vědecké práce udělat nedá.
Nadruhou stranu možná část partnerů v čele s Ruskem by mohla mít ve věci doby existence nedokončené ISS jiný názor.
J.Hošek: Díky za upřesnění
Vladimír Mařan - 10/3/2006 - 21:45
Rusko a Evropská unie v Bruselu podepsaly smlouvu o spolupráci v kosmu. Cílem dohody je užší spolupráce ve výzkumu, v satelitní navigaci či ve využívání Mezinárodní vesmírné stanice.
Ervé - 13/3/2006 - 13:31
Já bych spíš řekl, že ve dvou lidech se tam moc vědy udělat nedá, ve třech už to bude podstatně lepší. Navíc NASA asi nemůže jen tak lehce opustit STS a tedy ani ISS. (Bez ISS nemá STS smysl, bez udržení STS do roku 2010 nepůjde rozjet projekt letů na Měsíc).
MIZ - 1/4/2006 - 19:15
Už několik dnů mi nejede NASA TV - hlásí to pořád nějakou chybu.
Pro jistotu jsem i přeinstaloval Real Player.
Mají ten problém všichni?
Chtěl jsem sledovat hlavně cestu nové posádky na ISS, proto se ptám zde.
Předem díky za odpovědi...
ales - 1/4/2006 - 19:33
> Už několik dnů mi nejede NASA TV - hlásí to pořád nějakou chybu
Konstatuju, že v tuto chvíli mi fungují oba hlavní streamy NASA TV (Real Media i Windows Media). Start Sojuzu TMA-8 i přílet k ISS jsem ale prošvihnul, takže nevím jak se to chovalo v té době.
MIZ - 1/4/2006 - 20:04
Diky. U mě to nejde. Soubory z disku jdou, jde v pohodě i online ČT24. Ale u NASA TV hned vyběhne General error. S PC si rozumím dost, ale tady už mě nic nenapadá. To se mi snad sen... 
ales - 1/4/2006 - 20:44
MIZ> U mě to nejde. Soubory z disku jdou, jde v pohodě i online ČT24. Ale u NASA TV hned vyběhne General error.
Používám tyto základní URL (NASA TV):
http://www.nasa.gov/55644main_NASATV_Windows.asx
http://www.nasa.gov/ram/35037main_portal.ram
Jaké používáš ty?
MIZ - 2/4/2006 - 23:01
citace: MIZ> U mě to nejde. Soubory z disku jdou, jde v pohodě i online ČT24. Ale u NASA TV hned vyběhne General error.
Používám tyto základní URL (NASA TV):
http://www.nasa.gov/55644main_NASATV_Windows.asx
http://www.nasa.gov/ram/35037main_portal.ram
Jaké používáš ty?
Jen ten druhý- pro RealPlayer.
Windows player nemám vůbec v provozu.
Jiné linky ani neznám.
Vůbec to nechápu...
MIZ - 9/4/2006 - 11:28
Teď už několik dnů jsou na NASA TV odkazy 2:
Public Channel:
http://www.nasa.gov/ram/35037main_portal.ram
mi nejede ani za nic
Media Channel:
http://www.nasa.gov/ram/145591main_Digital_Media.ram
jede ok
Naštěstí výměnu posádek na ISS jsem tam mohl sledovat.
marcellino4 - 18/4/2006 - 13:08
hm zaujimali by ma zakladne technicke parametre o iss.konkretne kolko vazia jednotlive moduly a ake su ich hmotnosti a vyrobne naklady.je na ninternete nejaky odkaz alebo je tu niekto kto to vie.samozrejme mam na mysli trochu detailnejsie informacie ako su parametre jednotlivych zariadeni a ich sekvencii a nie len take cmaraniny z novin.
avitek - 21/4/2006 - 14:28
Dne 2006-04-19 se měla dělat zkušební korekce dráhy 2 motory modulu SM, jejímž cílem mělo být zvýšení velké poloosy dráhy asi o 0,7 km a lepší fázování pro přílet nákladní lodi Progress M-56, která má startovat 2006-04-24. Během přípravy manévru se zjistilo, že kryt jednoho z těchto motorů se úplně neodklopil a CUP manévr odvolalo. Nic se neděje; důsledkem bude jen posun okamžiku startu nosné rakety z Bajkonuru o několik desítek sekund (přesné výpočty mají proběhnout dnes, v pátek 2006-04-21).
Jinak NASA odvolala z plánu dalšího letu STS jednu z původně plánovaných vycházek, tu, v jejímž rámci se měly testovat metody oprav tepelné ochrany. Jen v případě, že bude během letu rozhodnuto o prodloužení mise (když bude dostatek zásob na raketoplánu, zem. vodík+kyslík pro palivové články), může být opertivně tato EVA znovu do letového plánu zařazena.
Ervé - 21/4/2006 - 15:03
To se dá vyložit tak, že možnost opravy na orbitě je nad možnosti NASA. Vzhledem k tomu, že to byl jeden ze základních požadavků pro obnovení letů raketoplánu, můžou s tím být ještě potíže. Přednost dostaly výstupy nutné k udržení ISS, snad ale let vyjde a bude možné uskutečnit i výstup s opravami.
Když jsem si počítal váhu nákladu při přistání STS-114, vyšlo mi 14,5 tuny (MPLM s nákladem, ODS, nosné palety, gyroskop a nářadí, RMS a OBSS), což byla maximální hmotnost nákladu pro návrat STS. Tak by mně zajímalo, jestli přistávali na doraz nebo jestli díky brzdícímu padáku mají možnost vézt dolů ještě víc ?
|