mikes - 15/1/2006 - 10:35
Návratové pouzdro sondy Stardust se od mateřského tělesa oddělilo dnes ráno, několik minut před sedmou hodinou. O 20 minut později provedla sonda korekční manévr, aby se vyhnula kolizi se Zemí a mohla pokračovat v misi.
Přistání návratového pouzdra se plánuje na 11:12 SEČ.
http://www.spaceflightnow.com/stardust/status.html
http://www.jpl.nasa.gov/
http://stardust.jpl.nasa.gov/home/index.html
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A060113_143152_vedatech_cen
http://www.astro.cz/clanek/2283
http://www.spacedaily.com/
Archimedes - 15/1/2006 - 10:49
Tak ted aby to vyslo
mikes - 15/1/2006 - 11:20
POUZDRO PŘISTÁLO !
Do hledání zrnek prachu se může zapojit kdokoliv, kdo má "počítač, čas a trpělivost" ...
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/veda-a-zajimavosti/clanek.phtml?id=49655
http://stardustathome.ssl.berkeley.edu/
Archimedes - 15/1/2006 - 11:36
Jako hodinky
Bonemina na to koukala taky a pri vzpomince na MERy a Huygense poznamenala, ze pristani by se mely prednostne delat v lednu, ze se pak vic dari 
Martin Kolman - 15/1/2006 - 12:58
Taky sem se na to díval a bylo to skvělý
Celkem mě zaujaly ty infračervený kamery, kterýma to sledovali i to, jak rychle to puzdro našli....jen ještě mohli dát kameru do jednoho z těch vrtulníků, aby bylo vidět, jak to probíha přímo na místě
ales - 15/1/2006 - 18:21
> jen ještě mohli dát kameru do jednoho z těch vrtulníků, aby bylo vidět, jak to probíha přímo na místě
V pozdějších záznamech na NASA TV už byly vidět i záběry přímo z místa přistání (ležící pouzdro, lidé obcházející kolem, odnášení, ...). Určitě to budou opakovat ze záznamu ještě mockrát.
Archimedes - 15/1/2006 - 20:59
Akorat me prekvapila prezentace ve zpravach - na Nove totiz tentokrat byla myslim o neco lepsi nez na CT (Primu jsem nevidel). Na druhou stranu, na CT na tuhle udalost upozornili i den predem.
Li-sung - 15/1/2006 - 23:09
Znáte SETI@home?
Stardust@Home !!
http://stardustathome.ssl.berkeley.edu
admin - 15/1/2006 - 23:16
Už jenom čekám, kdy se to rozjede...
Zatím jedu v tomhle:
http://www.boincsynergy.com/stats/index.php?exact=yes&searchmember=&searchteam=Super+Team
Martin Kolman - 16/1/2006 - 00:01
JJ, v Boincu jedu taky (CPDN,Predictor,Rosetta,Simap,Einstein,LHC) :-)
Jsem taky v Czech National Teamu, kterej je momentálně 3. na světě :-)
Jinak viz.: www.boinc.cz , statistika na http://www.boincstats.com/stats/boinc_team_graph.php?pr=bo&id=7281
Jinak, do Stardust@home sem už taky dal svůj email, každpádně by mě zajímalo, jestli to pojede na Boinc platformě nebo na nějakým proprietárním programu...
Nevíte někdo, jak má ten projekt vlastně fungovat, bude to na komplu prostě chroupat nějakej algoritmus nebo to bude člověk maunálně projíždět a označovat zrníčka ?
admin - 16/1/2006 - 00:30
Je český. Příšerné omezení. V takovém nemůžu být z principu. Nerad se zcela zbytečně omezuju...
Archimedes - 16/1/2006 - 00:35
Na FAQ to maji popsane
Bude to delane pekne rucne, o to prave jde, ze lidske oko je pro tenhle ucel idealni detektor - kdyz se vlastne presne nevi, jak ma ta stopa zrnka v aerogelu vypadat, hodi se ta lidska schopnost videt "tady je neco podezreleho".
Clovek bude mit doma programek, co bude stahovat kratka videa - sekvence zaberu z mikroskopu z jednoho mista gelu, zaostrenych na ruznou hloubku. Narozdil od poruch a nepravidelnosti gelu by stopa zrnka mela byt viditelna ve velkem rozsahu hloubek. Kdyz nejaky snimek oznaci jako podezrely dva pozorovatele ze ctyr, postoupi do "druheho kola" a kdyz i pak uspeje, podivaji se na to misto aerogelu vedci podrobne. Tech policek ma byt hrubo pres milion, ale pri dostatecnem poctu dobrovolniku to pujde
arccos - 16/1/2006 - 09:48
Vyborne! Timto virtualne gratuluji vsem zainteresovanym do projektu a tesim se na vysledky analyz!
ales - 16/1/2006 - 11:29
K Stardust@home ještě doplním, že přihlášení dobrovolníci budou zřejmě muset nejprve projít webovým školením a závěrečným testem. Teprve pak se budou moci zapojit do prohlížení snímků. Na zúčastněné to tedy klade zcela jiné požadavky, než klasické Boinc @home projekty, do kterých se může snadno zapojit prakticky kdokoliv. Tentokrát účastníci do projektu nezapojují svůj počítač, ale přímo sebe (své oči, svůj mozek a svůj čas). Opravdu to není pro každého.
První snímky k rozboru (z automatického mikroskopu) by měly být k dipozici asi až v březnu 2006.
Archimedes - 19/1/2006 - 09:12
Tak otevreli pouzdro a v aerogelu je pry uz ocima zcela jasne videt spoustu stop :) Nektere jsou opravdu jasne jako den a obcas pry uz pri zbeznem pohledu se da zahlednout i to zrnko prachu na konci :))) Vypada to, ze vysledky predci ocekavani :)
http://www.spaceflightnow.com/stardust/060118capsule.html
Nevim, jestli se to tyka obou stran toho aerogelu nebo je takhle bohata jen ta strana "kometarni".
mikes - 20/1/2006 - 10:43
Snímek aerogelu v pouzdře s "obrovským" impaktem ...
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/jsc2006e01008.html
Archimedes - 20/1/2006 - 15:05
Krasa, krasa, krasa  Kdovi, kolik budu mit zjara casu, ale par snimecku si vyhodnotit chci 
Li-sung - 1/8/2006 - 15:54
stardust@home se má spustit 1. 8. 2006 (dnes) ve 20:00 SELČ.
http://stardustathome.ssl.berkeley.edu/
Ludek_F - 10/2/2011 - 22:54
sonda Stardust NExT se vrací na scénu ...
14.2.2011 prolétne 200km nad kometou 9P/Tempel 1
a ohledá i místo atakované projektilem sondy Deep Impact v roce 2005 :
http://stardustnext.jpl.nasa.gov/
 
http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/stardust-dalsi-setkani-s-kometou.html
http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2011/09feb_stardustnext/
http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm [Upraveno 10.2.2011 Ludek_F]
Ludek_F - 11/2/2011 - 23:45
T: -3 dny ....... http://stardustnext.jpl.nasa.gov/
navigace / trajektorie
http://stardustnext.jpl.nasa.gov/mission/mission_details.html
-=RYS=- - 13/2/2011 - 08:12
Nevite nekdo v kolik presne hodin/minut se zitra nejblize priblizi sonda ke komete?
Ma cenu sledovat NASA TV/CNN ?
avitek - 13/2/2011 - 09:49
Časový harmonogram (bez záruky):
Zahájeno snímkování 2011-02-15 04:33 UTC.
Průlet ve vzdálenosti 200 km od jádra bude 2011-02-15 04:37 UTC.
Ukončeno snímkování 2011-02-15 04:40 UTC.
Příjem telemetrie z průletu na Zemi začne 2011-02-15 04:56 UTC.
Přechod na spojení přes anténu s vysokým ziskem 2011-02-15 05:37 UTC.
Zahájení přenosu vědeckých dat (72 Mbyte včetně 72 snímků) z průletu 2011-02-15 10:15 UTC.
Zatím naní v NASA TV nic hlášeno, jen tiskovka kolem 2011-02-15 18:00 UTC.
avitek - 13/2/2011 - 10:03
citace:
Zatím naní v NASA TV nic hlášeno, jen tiskovka kolem 2011-02-15 18:00 UTC.
Nová zpráva: Reportáž z průletu z JPL bude od 2011-02-15 04:30 UTC.
Chat bude na http://www.ustream.tv/user/NASAJPL2
avitek - 13/2/2011 - 20:41
Mám potvrzeno přímo z JPL v Pasadeně, že uvedené časy průběhu průletu kolem komety jsou stále s přesností zaokrouhlení na minutu OK.
Vzhledem k nejistotě o konkrétní poloze jádra komety je ještě stále okamžik největšího přiblížení zatížen chybou mnoha sekund.
Ludek_F - 14/2/2011 - 23:17
Sterdust-NExt jde do "dalšího finále", foto komety Tempel 1 z T-42hod :
 
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/news/stardust20110214.html
Live coverage on NASA TV and via the Internet begins at 8:30 p.m. PST (11:30 p.m. EST) /14.2.2011
= 4:30 UT/15.2.2011 = 5:30 SEČ/út 15.2.2011
-=RYS=- - 15/2/2011 - 06:22
Potvrzeno ze stanice s 70m parabolou DSN...povedlo se.
Takze ted cekat jen na snimky.
Meli behem prenosu kameru na technickej monitor...nejvetsi priblizeni bylo 197km.
avitek - 15/2/2011 - 07:36
První snímky ze Stardust/NExT se očekávají kolem 08:00 UTC = 09:00 SEČ.
-=RYS=- - 15/2/2011 - 09:14
Stejne se divim, proc na vesmirne sondy nedaj jednoduche vyklapeci rameno s kamerou s moznosti zamereni temer v jakemkoliv uhlu.
Ze neni 120cm parabola na "rotatoru" je jasne.....tihove teziste, ale kamera, ktera tam stejne musi byt by na vyklapecku sla dat.
Konec koncu vyklapeci plosinu pro Vegy (kamery) jsme tusim delali my.
Mohli jsme mit snimky uz behem preletu.
Mimochodem je zajimavej kousek (dobre pro media a P.R.) ta cinska Lunarni sonda, jak spravne posazena kamera na prutovem vylozniku zabrala Zemi i cast sondy...je to efektni. A taky dobre pro optickou kontrolu sondy v pripade, ze by nastala zavada od mikrometeoritu.
arccos - 15/2/2011 - 10:25
V řídícím středisku je vidět nadšené operátory. Všechno se povedlo a přichází i první obrázky: http://www.jpl.nasa.gov/news/stardust/
Objevil se jenom jeden zádrhel: sonda byla naprogramována tak, aby začala jako první vysílat záběry z nejtěsnějšího přiblížení, což se nestalo a obrázky jsou posílány od prvního pořízeného. Všichni jsou ale optimističtí, obrázky se pravděpodobně nikde neztratily a jenom dorazí později. Z prvních záběrů je navíc evidentní, že sonda byla správně orientována, protože kometa je víceméně uprostřed zorného pole.
Machi - 15/2/2011 - 15:26
"Stejne se divim, proc na vesmirne sondy nedaj jednoduche vyklapeci rameno s kamerou s moznosti zamereni temer v jakemkoliv uhlu.
Ze neni 120cm parabola na "rotatoru" je jasne.....tihove teziste, ale kamera, ktera tam stejne musi byt by na vyklapecku sla dat.
Konec koncu vyklapeci plosinu pro Vegy (kamery) jsme tusim delali my."
Odpověď je jednoduchá: Cena.
Otočná plošina je drahá a proto se dnes používá vyjímečně. Většinou se objevuje v návrhu sondy, ale jedná se o jednu z vymožeností, která je první na seznamu tzv. vyškrtnutelných položek, které příjdou na řadu, když cena stoupá přes původní rozpočet. To je třeba příklad sondy Cassini, která ji měla mít a nemá.
U sondy Stardust je to ještě komplikovanější, protože kvůli ochraně před prachem se kamera "dívá" skrz periskop.
avitek - 15/2/2011 - 19:22
Stejně by nebylo možné i s otočnou plošinou dělat "přímý přenos v reálném čase". Pokud by mohla z té vzdálenosti jet komunikace na plnou maximální rychlost, tj. 44 kbit/s, pak přenos 1 Mbyte obrázku by trval cca. 180 sekund. Tedy v rozpětí 8 minut, kdy se dělalo ve skutečnosti na palubní paměť 72 obrázků, be se stihlo odeslat jen necelé tři (3) obrázky! A vedle toho by se nepřeneslo vůbec nic!
Navíc otočná plošina by šla na vrub hmotnosti sondy, nebo na zvýšenou spotřebu pohonných látek (hydrazinu) pro korekční manévry.
avitek - 15/2/2011 - 19:26
Tiskovka o průběhu průletu odložena na 21:30 SEČ, aby vědecký tým měl více času na předběžné vyhodnocení získaných dat a snímků.
ales - 15/2/2011 - 19:34
Pěkný přehled základních snímků z průletu je např. na http://www.spaceflightnow.com/news/n1102/14stardustnext/gallery.html
Ludek_F - 15/2/2011 - 21:05
... nebo též zde snímky :
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/version1/index.html
    ......
Radovan - 15/2/2011 - 22:47
Neviete, ci sa podarilo odfotit krater, ktory vytvoril Deep Impact? Ja tipujem, ze sanca je tak 50:50 alebo mensia, ze z toho nieco uvidime.
avitek - 15/2/2011 - 22:51
citace:
Neviete, ci sa podarilo odfotit krater, ktory vytvoril Deep Impact? Ja tipujem, ze sanca je tak 50:50 alebo mensia, ze z toho nieco uvidime.
Podle tiskovky ano, ale je značně nezřetelný. V porovnání nového snímku se snímkem, který udělal Deep Impact před impaktem je však prokazatelný. Průměr asi 100 m, val až do průměru 150 m
Ladia - 15/2/2011 - 23:16
citace:
citace:
Neviete, ci sa podarilo odfotit krater, ktory vytvoril Deep Impact? Ja tipujem, ze sanca je tak 50:50 alebo mensia, ze z toho nieco uvidime.
Podle tiskovky ano, ale je značně nezřetelný. V porovnání nového snímku se snímkem, který udělal Deep Impact před impaktem je však prokazatelný. Průměr asi 100 m, val až do průměru 150 m
Tady je snímek z 10.2.2006 kde spodní velká šipka ukazuje místo dopadu
a na novém snímku mi přijde, že by to mohlo být na pravém okraji levého kráteru (toho, co je "přeškrtnutý" jakýmsi valem)
Ladia - 16/2/2011 - 01:29
Tak je to trochu jinde
Teď to ukazovali na NASA TV, místo dopadu je kousek pod šipkou označenou "a" asi 45° vpravo dole zhruba na polovině vzdálenosti ke spodní malé šipce na okraji tmavé plochy jsou dva malé krátery a na druhém snímku je světlejší proužek, ale to místo je dost ve stínu. Uploadnul bych sem screenshot z TV, ale nevím jak 
Ladia - 16/2/2011 - 01:53
Omlouvám se, místo dopadu je opravdu zde
a onen světlý proužek je projevem terénní eroze viz.
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/changecomp.html
Ladia - 16/2/2011 - 02:20
Jo a ještě galerie s popisy
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/gallery-index.html
-=RYS=- - 16/2/2011 - 16:26
citace:
... nebo též zde snímky :
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/version1/index.html
......
Oni se v NASA stale nepoucili ze svych chyb.
Ztratili sondu k Marsu jen kvuli nahodnemu prehozeni anglosaskych jednotek za SI metrickych jednotek.
V textu ke kazde fotce pisou :
... NASA's Stardust-NExT mission took this image of comet Tempel 1 at 8:39 p.m. PST
(11:39 p.m. EST) on Feb 14, 2011. The comet was first visited by
NASA's Deep Impact mission in 2005. ...
Je to pekne, ze piso PST a EST, ale dobre vedet, ze na ty stranky pujdou lidi z celeho sveta, takze doplneni udaju v UTC by je nezabilo.
Miloš hůla - 16/2/2011 - 17:13
citace:
Je to pekne, ze piso PST a EST, ale dobre vedet, ze na ty stranky pujdou lidi z celeho sveta, takze doplneni udaju v UTC by je nezabilo.
Svatá pravda! Ikdyž nevím, jestli bychom tak prudili, kdyby nebyl nultý poledník v Londýně
-=RYS=- - 16/2/2011 - 18:20
citace:
Stejně by nebylo možné i s otočnou plošinou dělat "přímý přenos v reálném čase". Pokud by mohla z té vzdálenosti jet komunikace na plnou maximální rychlost, tj. 44 kbit/s, pak přenos 1 Mbyte obrázku by trval cca. 180 sekund. Tedy v rozpětí 8 minut, kdy se dělalo ve skutečnosti na palubní paměť 72 obrázků, be se stihlo odeslat jen necelé tři (3) obrázky! A vedle toho by se nepřeneslo vůbec nic!
Navíc otočná plošina by šla na vrub hmotnosti sondy, nebo na zvýšenou spotřebu pohonných látek (hydrazinu) pro korekční manévry.
Co se tyce vahy, tak z titanu by to mohlo byt lehke.
Mam tim na mysli, ze by to nemusela byt velka robusni plosina jako u sond Vega. Mozna by stacilo, aby to byla doplnkova barevna kamera k hlavnim kameram statickym.
Pripadne by kazda podobna sonda mohla mit tenkou lehouckou ruku typu ramena a nakonci ramena malinka kamera typu do mobilu (je to v podstate DIP (postaru DIL) obvod bez patice s pevnou cockou na vrchu jako u klasickych EPROM pameti je sklicko pro mazani cipu).
Nejen, ze by byla napomocna s focenim pri hlavnim programu sondy, ale tez by nafotila kterekoliv misto na sonde a v pripade poruchy sondy by pomohla diagnostikovat zavadu a pripadne tim pomoci s alternativnim resenim. Mam tim na mysli to, ze kdyz nafoti kriticke misto a zjisti se, ze to nerozbil mikrometeroid, tak by se na zaklade fotek mohli pokusit danej problem obejit jinym postupem.
A samozrejme v neposledni rade by to zvysilo medialni znamost kladnym P.R. kdy pro propagaci muzou lidi (danovi poplatnici) koukat na webu/tv na vesmir se sondou uprostred s pozadim malinke Zeme apod.
V podstate by se minimalne dalo nafotit mnoho zajimavych technickych fotek pro propagaci NASA-skolstvi v technice (MIT atd.).
Ale je mi jasne, ze je v tomto konkretnim pripade jeste jeden problem. Sonda je natocena tak, aby hlavni kamery sledovali kometu a i kdyz by byla na palube kamerka na mikrovylozniku s minirotatorem kamerky, tak by stejne sonda nevysilala obrazky on-line z duvodu, ze parabola, ktera je "temer" pevne pripevnena k trupu sondy a z ktere se odesilaji data k Zemi by mirila nekam jinak mimo Zem. Dalo by se to vyresit bud vyloznym ramenem s rotatorem a vetsim prodlouzenym tezistem(coz by zvedlo hmotnost sondy) nebo malou planarni sektorovou antenou v S pasmu na mensim rameni s minirotatorem (pri vzdalenosti sonda-Zeme a dalsich parametrech odhaduji onu antenu na rozmer 50x50x0.5cm se ziskem cca 13dB...70m parabola na Zemi by signal chytila ve zpracovatelske demodulovatelne urovni pri 50W PA ze sondy).
Co se tyce prenosu 44kbps, tak postaci, kdyz v prvni chvili prijdou jpeg fotky v mensim rozliseni s velkou kompresi (CCD by prepnul platy ridici CCD z treba 1700x1700/4096stupnu sedi na 640x480/65stupnu sedi...konverze na barvu by se provedla az na Zemi). A az po pruletu se samozrejme ziskaj plne velike fotky.
Rozumejte, jde o princip....rozbili jsme sondu/nebo nerozbili.
To by nam rekla fotka, ktera by byla v pulce prerusena behem "live" snimani pruletu.
Podobny system pouzivali prvni sondy k Mesici a planetam...v podstate SSTV nebo kdyz dopadl Ranger, posledni cela fotka byla z vysky 3.4km, pak prislo jen 6 radku a pak sum.
Cili meli bychom prvotni fotky a soucasne info o funkcnosti sondy.
Mel jsem moznost sledovat udalost "primo ze strediska" (zlatej "Cesnet") od kolegy radioamatera. Kameru namiril na jednu obrazovku, kterou krmil videosystem z jedne sledovaci 70m paraboly stanice. Na obrazovce byl "spektralni analyzer" z S pasma (majak), kde uprostred byla jen cca 600Hz siroka spicka pred 25dB. Pokud by zmizela behem pruletu....sonda "kaput", do neceho narazila, ale oslavovalo se, kdyz v case +0.1s spicka nezmizela a byla tam porad.
Kdyz by se v majaku posilala data v podobe D-SSTV, tak by bylo vyhrano. D-SSTV nahrazuje A-SSTV (Analog/Digital SSTV), kterej se modifikovane pouzil treba pro video z Mesice v ramci Apollo nebo u prvotnich US/SSSR planetarnich sond.
Napriklad zminovanej Ranger ten obrazek zasilal analogove, radek po radku (tusim 260radku/16urovni sedi) a D-SSTV obrazek ulozi do RAW/JPG a pak zvlastni UDP paket po paketu, pricemz uz od prvnich paketu je mozno zobrazit jpg obrazek od zhora dlu po castech.
Takze obrazek co ma treba (v tomto modelovem pripade) 480radku/256stupnu sedi a ktery by se odesilal rychlosti 44kbps v rezimu D-SSTV, tak pri narazu sondy do sutru by napriklad prislo jen 70 radku z posledne nafocene fotky. Kazdopadne prijimac D-SSTV umoznuje z prijatych HAM UDP paketu vygenerovat RAW/JPG obrazek 640x70 bodu...juknete/stahnete z : http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM_digital_voice/
Toto video ukazuje jak moznost prenest fotku v D-SSTV, tak i symbolovej system "tónů" v majaku sondy v kritickem okamziku jako byl prulet atmosferou Marsu a pristani Phoenixu nebo pristavani pouzdra Huygens: http://www.youtube.com/watch?v=-DFrOBZ2I9M.
[Upraveno 16.2.2011 -=RYS=-]
pospa - 24/3/2011 - 13:26
Stardust/NExT GAME OVER !
Dnes, 24.3.2011 v 19:00 EDT (23:00 UTC) sonda natočí svou středně ziskovou anténu k Zemi a zahájí úplně poslední, maximálně 10 minutový zážeh až do vyčerpání veškerých zbytků helia v nádržích. Zážeh by mohl přidat něco mezi 2,5 to 35,2 m/s.
Pak odvysílá poslední data a tím končí.
Dvacet minut po ukončení zážehu palubní počítač definitivně vypne vysílač.
Kvůli vyčerpaným zásobám paliva neboudou orientační motorky schopné udržovat správnou orientaci sondy ke Slunci, FV panely přestanou dobíjet baterie a ty budou do pár hodin vybité.
Stane se z ní mrtvé těleso putující sluneční soustavou.
V nejbližších 100 letech by se nemělo na několik milionů km přiblížit k oběžné dráze Země, nebo Marsu.
Od roku 1999, kdy startovala, udělala tato nízkorozpočtová sonda opravdu hodně práce. Well done!
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-094
[Upraveno 24.3.2011 pospa]
pospa - 25/3/2011 - 11:18
Finální zážeh trval 146 s.
Mise byla ukončena odvysílaním posledního signálu k Zemi 24.3.2011 v 16:33 PDT (23:33 UTC).
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-095
alamo - 25/3/2011 - 11:30
zase ma napadla tá otázka..
uvažujú o tom, že by misiu zopakovali, nevyvíjali úplne novú sondu, ale postavili stardust 2, trochu ho vylepšili, a poslali k ďalším objektom?
pospa - 25/3/2011 - 12:34
Alamo, o tom CO a JAK by se v budoucích letech dalo v blízkém vesmíru zkoumat ti může dost napovědět nedávno zveřejněný materiál
Planetary Science Decadal Survey 2013 - 2022.
http://solarsystem.nasa.gov/2013decadal/
alamo - 25/3/2011 - 12:41
citace:
Alamo, o tom CO a JAK by se v budoucích letech dalo v blízkém vesmíru zkoumat ti může dost napovědět nedávno zveřejněný materiál
Planetary Science Decadal Survey 2013 - 2022.
http://solarsystem.nasa.gov/2013decadal/
áno to je pekné.. halda nových sond, "repríza" ani jedna..
Mpw - 27/3/2011 - 03:40
Já jenom nechápu, proč ji nemohli nechat aspoň uspanou, pro případ, že by se její dráha náhodou zkřížila s nějakým novým objevem.
A proč muselo být vypotřebováno palivo? Aby se jí jednou nezmocnili teroristi? : )
pospa - 27/3/2011 - 10:21
citace:
Já jenom nechápu, proč ji nemohli nechat aspoň uspanou, pro případ, že by se její dráha náhodou zkřížila s nějakým novým objevem.
A proč muselo být vypotřebováno palivo? Aby se jí jednou nezmocnili teroristi? : )
Důvodů je v článku, na který odkazuji v předchozích příspěvcích, hned několik:
1) sonda už splnila své původní poslání minimálně na 200%
2) v nádržích zbylo jen minimum paliva (na 2 - 10 min zážeh), které by nestačilo na "provoz" k dalšímu cíli
3) pokud by se sonda nechala jen uspaná, v nedaleké budoucnosti by poziční motorky zásobu paliva stejně vyčerpaly a sonda by nebyla schopná udržovat FV panely natočené ke slunci - došla by energie v "neřízeném" stavu. Sonda by eventuelně mohla rušit budoucí planetární mise svým náhodným vysíláním a obsazovala by danou frekvenci.
4) zbytek paliva (po 12 letech provozu) byl odhadován výpočtovými modely a bylo výhodné tyto výpočty potvrdit, nebo korigovat údajem ze skutečného zážehu až do vyčerpání paliva. Toto přinese důležitou informaci pro přesnější plánování zásob paliva pro budoucí mise.
Toto vše vedlo vedení mise k rozhodnutí veškeré palivo spálit a sondu definitivně vypnout.
|
