Už dnes večer dorazí k Marsu další sonda - americká MRO. Vzhledem k jejímu vědeckému vybavení, plánované podpoře dalších misí a v neposlední řadě i k ceně mise (720 milionů) by případný neúspěch měl zřejmě pro NASA velmi nepříjemné následky. Držme proto všechny palce, ať brzdící manévr proběhne podle plánu
16:24 SEČ - korekční manévr TCM-5B (v případě potřeby)
22:24 - zahájení motorického manévru
22:46 - předpokládaná ztráta signálu ze sondy
22:51 - ukončení motorického manévru
23:16 - předpokládané zachycení signálu ze sondy
Chytří kosmoznalci! Statistika zdařilých zaparkování na orbětě Marsu je dost nehezká. Co ji činí tak rizikovou, že je to nebezpečnější než měkké přistání na Zemi? Bude pak zaparkování na dráze a vůbec pozici k provádění výzkumu významně obtížnější, delší a rizikovější, než je tomu u sond na zemské orbitě?
Archimedes - 10/3/2006 - 12:33
Myslim, ze tu hraje roli hlavne cas - cas od startu k parkovani a cas letu signalu Mars-Zeme a zpet.
Na zemskou orbitu leti komponenty vyrazne cerstvejsi nez jsou po pulrocnim preletu k Marsu. Pul roku sice neni buhvijaka doba, ale nektere systemy uz to meni dost zasadne. Navic parkovani na zemske orbite casto zajisti primo posledni stupen nosne rakety, coz je dalsi zjednoduseni.
Dalsi problem je to nekolikaminutove zpozdeni signalu mezi Zemi a Marsem. Pokud se behem kriticke faze priletoveho manevru neco nepodari, nez se o tom dozvi ridici stredisko a nez se muzou pokusit se sondou neco udelat, je obvykle pozde.
Kdyz nad tim tak premyslim, sondy dal nez k Marsu na tom jsou statisticky lip, co se uspesnosti navedeni tyka (at na orbitu nebo prulet) - ale tam je to mozna dano trochu i tim, ze takove mise jsou vicemene unikatni a jen jednou za cas. Proto se jim venuje mozna vyrazne vetsi pece ve vyvoji, nez u sond k Marsu, kde je to v pripade nezdaru otazka par let, nez prileti nejaka jina vhodna sonda. Ale to uz asi moc spekuluju.
arccos - 10/3/2006 - 12:39
Statistika je skutecne tristni. Pokud se nepletu, pak je to 2/3 neuspesnych pokusu.
Musime si ale uvedomit, ze naprosta vetsina neuspechu pada na vrub sovetskym pokusum v 60. a 70. letech. A bylo jich mnoho - mely tedy na statistiku velky vliv.
Cimz nechci zastirat problemy americkych orbiteru. Nastesti se snad z nich NASA uz poucil.
mikes - 10/3/2006 - 12:58
"Novodoby" průzkum Marsu (tzn. od vypuštění Mars Observeru v roce 1992) má statistiku vyrovnanou (sondy pro navedení na oběžnou dráhu; nepočítám ruský Mars-96, ten se nedostal ani na oběžnou dráhu Země):
Havárie :
1993 - Mars Observer
1999 - Mars Climate Orbiter
2003 - Nozomi
Úspěchy :
1997 - Mars Global Surveyor
2001 - Mars Odyssey
2003 - Mars Express
U navedení na oběžnou dráhu je to tedy 3:3 (americké sondy 2:2) , u přistání na povrch však úspěch vede 3:1
arccos - 10/3/2006 - 13:03
Za predpokladu, ze se inzenyri NASA uz naucili prevadet mile na kilometry, budou vyhlidky jeste lepsi .
ales - 10/3/2006 - 13:06
Myslím, že obtížnost navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu je dána především vzdáleností od Země v kombinaci s potřebnou přesností (u Země lze všechno změřit mnohem přesněji a snáze [ze Země] než u Marsu).
Ovšem nevím přesně, o jaké "tristní" statistice mluvíte. Problémy byly většinou při pokusech o přistání (a to je něco jiného než navedení na oběžnou dráhu), nebo se sonda k pokusu o navedení na oběžnou dráhu ani nedostala (havárie už při startu ze Země, nebo během přeletu k Marsu). Např. podle http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=prehled&kind=target&target=ma mi tak reálně vychází (pokud jsem se nepřehlédl) jen dva neúspěšné pokusy o MOI (Mars Orbit Insertion) a to u ruské sondy Mars 4 v roce 1973 a u amerického Mars Climate Orbiteru v roce 1999 (známý problém s navigační chybou). [je fakt, že asi i sondy Fobos 1 a Mars Observer byly už blízko k MOI, ale nedostaly se k němu]. Celkem 10 dalších sond bylo úspěšně navedeno na oběžnou dráhu kolem Marsu.
Tato statistika mi tedy nepřipadá až tak "nehezká" ovšem samozřejmě to nijak nesnižuje obtížnost a rizikovost dnešního manévru MRO. Já rozhodně držím palce aby to té sondě (a NASA) vyšlo dobře.
[Upraveno 10.3.2006 poslal ales]
jinak ta cena $720 mil. je jen za MRO? nebo je to vcetne Mars Climate Orbiter? protoze v podstate je to ta sama mise, i kdyz pozmenena...
Jirka - 10/3/2006 - 16:28
citace:Za predpokladu, ze se inzenyri NASA uz naucili prevadet mile na kilometry, budou vyhlidky jeste lepsi .
Jen bych upresnil ze to nemohl byt opravdovy inzenyr. Uz inzenyrovi v embryonalnim stadiu vstepuji do hlavy ze cislo bez jednotky nema smysl.
To musel byt programator nebo vedec. Nebo nekdo kdo se za inzenyra jen vydava.
mikes - 10/3/2006 - 17:50
citace:jinak ta cena $720 mil. je jen za MRO? nebo je to vcetne Mars Climate Orbiter? protoze v podstate je to ta sama mise, i kdyz pozmenena...
V informacich o MRO se nic nepíše o nějaké ceně v souvislosti s MCO. Je tam jen rozepsána celková částka - na sondu (450 mil.), start (90 mil.) a na 5,5 roku činnosti (180 mil.).
Indi - 10/3/2006 - 20:55
[
Jen bych upresnil ze to nemohl byt opravdovy inzenyr. Uz inzenyrovi v embryonalnim stadiu vstepuji do hlavy ze cislo bez jednotky nema smysl.
To musel byt programator nebo vedec. Nebo nekdo kdo se za inzenyra jen vydava.
Počkej, programátoři nejsou až tak velký volové jak si každej myslí. I když sem tam nějaký ty nedostatky jsou Archimedes - 10/3/2006 - 21:16
citace:To musel byt programator nebo vedec. Nebo nekdo kdo se za inzenyra jen vydava.
Tak to abych branil cest vedecke obce Je pravda, ze experimentatori prevadi vsemozne jednotky mezi sebou bezne. Teoretici jsou zas zvykli pouzivat i soustavu jednotek kde rychlost svetla a Planckova konstanta jsou bezrozmerne a pak se cas i delky meri v reciprokych joulech a podobne
Pokud vim, tak oni si to tehdy "jen" mezi sebou tymy v ridicim stredisku a vyvojari navigacniho systemu sondy nejak zapomneli poradne navzajem pripomenout.
ales - 10/3/2006 - 21:20
Ten, kdo má simulátor Orbiter si může vyzkoušet "realtime" přílet MRO k Marsu, včetně vlastního manévru MOI. Návod, jak to udělat, je na http://www.orbitersim.com/Forum/default.aspx?g=posts&t=5285 . Zkusil jsem si to a fakt to funguje a fakt jsou to bezva pohledy (třeba když MRO letí při MOI skoro přesně nad jižním pólem Marsu s polární čepičkou ...).
maverick77 - 10/3/2006 - 22:28
Zatim fsecko OK..
Telemetry data zatim OK... MRO se otaci a chysta se na brzdici burn za cca 12 minut...
Drzme pesti..
Zatim fsecko OK..
Telemetry data zatim OK... MRO se otaci a chysta se na brzdici burn za cca 12 minut...
Drzme pesti..
maverick77 - 10/3/2006 - 22:40
Burn Start OK... brzdici motor zazehnut - 27 minut do konce brzdiciho manevru... poslednich 6 minut bude za Marsem
ales - 10/3/2006 - 23:14
Takže manévr MOI už asi skončil. Podle Dopplerovského měření to vypadalo dobře, ovšem signál má být zachycen zase až ve 23:16 SEČ, takže teprve pak uvidíme. A pak snad půl roku opatrného aerobrakingu ...
maverick77 - 10/3/2006 - 23:32
DSN zachytil signal od MRO... jeste ale potrebujeme 10 minut na ujisteni, ze brzdici signal probehl OK.
maverick77 - 10/3/2006 - 23:41
MRO JE NA ORBITU!!!! HURAAAA.. Doppler signal je OK..
tak uz jenom pul roku aero brzdeni!!
Martin Kolman - 10/3/2006 - 23:41
Tak a MRO je na orbitě kolem Marsu :-)
random - 10/3/2006 - 23:44
gratulujem ...uz sa tesim na data ... dufam ze medzi prvimi budu snimky pristavacich oblasti landerov ....
Martin Kolman - 10/3/2006 - 23:49
Taky se snad dockame i fotek "zbytků" Beaglu a MPL
Mimochodem, myslíte, že bude mít MRO dostatečné rozlišení, aby dokázal alespoň lokalizovat polohu neúspěšný sovětských přistávacích modulů ?
B. Chrenko - 10/3/2006 - 23:58
1 pixel = 30 cm, to už niečo ukáže.
Vladimír Mařan - 11/3/2006 - 00:28
Sonda Mars Reconnaissance Orbiter po půlroční cestě úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu planety. NASA od ní čeká 10krát víc dat než dodali předchůdci.
arccos - 13/3/2006 - 09:07
Vyborne!!!!
arccos - 13/3/2006 - 09:11
Martin: Rozliseni na to ma urcite. Problem je ale takovy:
1) Priority. Tok dat z MRO bude obrovsky, stejne tak jeho vytizenost. Najit volne misto na hledani 30 let ztracenych landeru bude obtizne. Z vedeckeho hlediska jde totiz pouze o PR. Coz do jiste miry plati i o Beagle nebo MPL.
2) Poloha. Zrejme nikdo nevi s potrebnou presnosti, kde ty landery jsou. Pri plnem rozliseni urcite nebude snimkovani zabirat prilis velkou plochu, to si pochopitelne vyzada snimkovani dane oblasti vicekrat - v pasech. Na to se opet najde cas aji jen tezko.
Za sebe ale musim rict, ze by se mi takove zabery moc libily.
Adolf - 13/3/2006 - 09:59
citace:1 pixel = 30 cm, to už niečo ukáže.
Jestli je to tak, pak doufám, že by to mohlo poskytnout i informace po výskytu, četnosti a velikostech těch prachových ďáblů, aby se začalo něco ujasňovat i o atmosférických procesech zde. Jsem hodně zvědav, jak okolo těchto zjištění budou sdílní. Ervé - 13/3/2006 - 13:25
Já se těším na fotky Roverů a Vikingů, ty budou snímat určitě - letos je to 30 let od přistání. Doufám že kamery budou testovat i během aerobrakingu (když sonda nebude v atsmosféře).
Adolf - 13/3/2006 - 13:33
citace:Já se těším na fotky Roverů a Vikingů,
V jaké krajině stojí Vikingy? Aby nakonec nebyly ukryté někde pod písečnou dunou.
sulinar - 13/3/2006 - 14:44
citace:V jaké krajině stojí Vikingy? Aby nakonec nebyly ukryté někde pod písečnou dunou.
To nehrozi, na to jsou tam vzhledem k tenke martanske atmosfere kratkou dobu.
mikes - 13/3/2006 - 14:45
citace: Doufám že kamery budou testovat i během aerobrakingu (když sonda nebude v atsmosféře).
Nebudou. Někdy příští týden sonda během dvou oběhů pořídí pár zkušebních fotek a další pak až po skončení aerobrakingu někdy v listopadu.
citace: V jaké krajině stojí Vikingy? Aby nakonec nebyly ukryté někde pod písečnou dunou.
Pokud si vzpomínám, tak Vikingy dokázala vyfotit sonda MGS loni nebo předloni, takže zřejmě zasypány nejsou :-)
mikes - 13/3/2006 - 14:50
Jsem netrpělivý, ale myslím si, že budeme muset čakat delší dobu než pro nás zajímavá místa vyfotí. Ale i tak, pokud to na podzim začne , bude to super. Ten Mars je čím dál zajímavější.
Ano, rozhodně to není překlep, jak uvádí popis k snímku je to 29,7cm. Hezké je i upozornění na případné osoby vyskytující se v oblasti snímku - stěží budou (on nebo ona) vidět! Ale, budou, hledejme Marťany!
Adolf - 2/10/2006 - 14:29
citace:Ano, rozhodně to není překlep, jak uvádí popis k snímku je to 29,7cm. Hezké je i upozornění na případné osoby vyskytující se v oblasti snímku - stěží budou (on nebo ona) vidět! Ale, budou, hledejme Marťany!
Nepochybuji, že záhadolovové je tam uvidí. Dokonce jsem přesvědčen, že najdou dost objektů, vyhodnotitelných jako možný Marťan a já se na ně moc těším. Při tomhle rozšiření přeci budou rozpoznatelní prachoví ďábli - aspoň ti větší. I různé jiné dočasné útvary, za nimiž je možno tušit třeba vodu, zmrzlý CO2 aj. Takže "Marťani" budou!
bejcek - 4/10/2006 - 10:18
Nějak jsem už dlouho neslyšel - nečetl nic o "Tváři na Marsu". Ještě se milovníci záhad o ni zajímají, nevite někdo o nějako jejich novince z této oblasti? Dík.
Pirochta - 4/10/2006 - 10:47
citace:Ano, rozhodně to není překlep, jak uvádí popis k snímku je to 29,7cm. Hezké je i upozornění na případné osoby vyskytující se v oblasti snímku - stěží budou (on nebo ona) vidět! Ale, budou, hledejme Marťany!
No, mě se tam zatím nejvíce líbí ta pěticípá hvězda... ales - 4/10/2006 - 10:57
> Nějak jsem už dlouho neslyšel - nečetl nic o "Tváři na Marsu". Ještě se milovníci záhad o ni zajímají, nevite někdo o nějako jejich novince z této oblasti?
I v naší diskusi v tématu "Zajímavosti ze sluneční soustavy" upozornil "power" 21.9.2006 na to, že :
HRSC na sonde Mars Express vyfotila perfektne tzv. tvar na Marsu v oblasti Cydonia - obrazky dostupne treba na strankach ESA http://www.esa.int/esaCP/SEM09F8LURE_index_0.html . Taková fotka samozřejmě nemůže milovníky záhad odradit, protože ten "kopec" vypadá opravdu docela zvláštně.
To já se nejvíc těším na fotky Vikingů, Mars Pathfinderu a Roverů, a fotku trosek Mars Polar Landeru, snad se je podaří najít. Fotit ráno nebo večer kvůli stínu, z toho se dá taky mnoho vyčíst.
Adolf - 4/10/2006 - 15:18
citace:Nějak jsem už dlouho neslyšel - nečetl nic o "Tváři na Marsu". Ještě se milovníci záhad o ni zajímají, nevite někdo o nějako jejich novince z této oblasti? Dík.
Mám dojem, že se nechcete smířit se smutným faktem, že si budete muset kupovat Magazín 2000, abyste byl v obraze o pitomostech, kterým budete muset jako popularizátor kosmické tématiky čelit. Archimedes - 4/10/2006 - 15:47
citace:> Nějak jsem už dlouho neslyšel - nečetl nic o "Tváři na Marsu". Ještě se milovníci záhad o ni zajímají, nevite někdo o nějako jejich novince z této oblasti?
Uvadza sa, ze maximalna projektovana rychlost prenosu zo sondy na Zem (v pasme X) je 6 Mbit/s. Zaujima ma, aka je skutocna rychlost prenosu teraz blizko opoziciie, aka sa predpoklada v blizkosti konjunkcie a tiez aka je rychlost prenosu v pasme Ka.
Nezbývá než uronit krokodýlí slzu nad výsledky Mars Express, který sice přináší úchvatné záběry, ale mediálně nezajímavé. Těšil jsem, leč marně, že stihne záběry vozítek nebo trosek Beagle dříve než US sondy, teď ho může mediálně zachránit jen snímek nějakého "marťana".
random - 10/10/2006 - 14:31
MEx nema na nieco take kameru!
Pirochta - 10/10/2006 - 14:56
citace:MEx nema na nieco take kameru!
Máš pravdu, MEx umí jen:
- 3D barevné snímkování s rozlišením 10 až 30 metrů na pixel
- Režim s vysokým rozlišením až 2m na pixel
Ale jednalo se mi o to, že by jako první přinesl fotografie daných oblastí.
J2930 - 10/10/2006 - 15:15
citace:
Máš pravdu, MEx umí jen:
- 3D barevné snímkování s rozlišením 10 až 30 metrů na pixel
- Režim s vysokým rozlišením až 2m na pixel
Ale jednalo se mi o to, že by jako první přinesl fotografie daných oblastí.
Spis to umet prodat.
Jirka - 10/10/2006 - 15:17
Nesnimkoval uz dane oblasti global surveyor, ci jiny US orbiter s rozlisenim kolem 1m/pixel?
Mars Express by pak to pozorovani asi skutecne moc nevylepsil.
Nicmene to co umi MRO je fascinujici.
Obrazky z MEx mi prisly tak trochu neskutecne, kdezto MRO dava naprosto realisticky nahled.
Pirochta - 10/10/2006 - 15:45
No, co byly zatím snímky z tras MERů, neřekl bych že by to bylo nějak extra rozlišení. Obrázky z MEx nejsou zas tak špatné, musíme brát do úvahy, že zase máme 3D barevné snímkování, které je velmi zajímavé z morfologického hlediska.
Ale je pravda, že jsme namlsaní a požadujeme cm/pix a lepší
arccos - 10/10/2006 - 16:29
MEx snímkoval například kráter Gusev, přičemž šlo o velice pěkné snímky. Zcela pochopitelně na nich ale Spirit vidět nebyl(a).
Úkoly kamer MExu jsou prostě jiné.
Že ESA ale umí své výsledky hůř prodat než NASA, je celkem známé...
Adolf - 10/10/2006 - 16:48
Najednou se roztrh pytel se spoustou super obrázků. Staré obrázky nahrazují nové obrázky těch samých oblastí jen s jemnějším rozlišením. Napadlo mě, že by mohlo být zajímavé pátrat po dynamických prvcích v marsí krajině, které lze odhalit nejlépe porovnáním snímků pořízených v různých dobách. Je to ale asi trochu moc informací, tak by stálo za to do toho angažovat nějaký SF.
Nevíte někdo neběží nebo nechystá se takový program?
Jelikož tamní krajina nebude moc proměnná - kvůli tamní řídké atmosféře, jak sdělil Sulinar, tam nebudou moc pohyblivé písečné duny jako tady v pozemských pouštích, tak by dynamiku myslím měly vyvolat hlavně fenomény spojené s fázovými změnami vody a CO2, pohyby kapalin mělce pod povrchem nebo na povrchu aj. Prostě by to mělo být super jak marťan. Případný marťan by také z hlediska pozorování byl jen dynamický prvek v krajině. Takže bych to shrnul, že by se mi líbil automatizovaný vyhledávač marťanů.
Tady na Zemi se spoustu věcí o podstatných strukturách mělce pod jejím povrchem dovídáme z vhodných radarů, takže vidíme ukrytá koryta zavátých řek pod saharskými písky aj. Myslím, že tam by se to také hodilo, jenže taková sonda by asi musela mít na podmínky Marsu neskutečný příkon. Asi se jí tak brzy nedočkáme, nebo ano?
J2930 - 10/10/2006 - 17:03
citace:Napadlo mě, že by mohlo být zajímavé pátrat po dynamických prvcích v marsí krajině, které lze odhalit nejlépe porovnáním snímků pořízených v různých dobách............
Jelikož tamní krajina nebude moc proměnná - kvůli tamní řídké ....
Myslim ze se patrat a porovnavat bude...I snimky ostatnich planet se porovnavaji..viz napr. skvrna na Jupiteroj.
Marsi krajinu brazdej dablove...takze se to tam pohybuje mnohdy docela svizne. Adolf - 10/10/2006 - 17:11
citace:
Marsi krajinu brazdej dablove...takze se to tam pohybuje mnohdy docela svizne.
Udělat si přehled o ďáblech, jejich četnosti, velikosti, sezónnosti či vázanosti na "denní" periodicitu atp. by myslím bylo docela zajímavé. Vedle hojných pidiďáblíků, co pořád řádí kolem vozítek, tam občas řádí jistě pěkná monstra, se kterými nemusí být legrace se potkat zejména během startu a přistání.
No prostě "marťanů" musí být dost, jen je hledat. mpower - 10/10/2006 - 21:30
musim se Mars Expressu a jeho HRSC kamery zastat - je to jedna z nejlepsich kamer, ktera je ve vesmiru.
jde o scanner, ktery prubezne snimkuje ve velmi solidnim rozliseni povrch a to jeste stereo; to znamena, ze 3D modely z ni padaji temer automaticky. velmi dobre doplnuji udaje z MOLA, ktery uz prestal pracovat a po slouceni obou vznika velmi presna a topograficka mapa s uzasnym rozlisenim. navic, jak uz bylo receno vyse, pro morfologii, geologii a ja nevim, co jeste, je to uplnej poklad. co jsem slysel, tak amici, kteri jsou soucasti tymu dokonce pracuji s HRSC daty a kdyz najdou neco zajimaveho, tak to identifikuji na obrazcich z MOC a rychle to publikuji ...
navic nezapominejme, ze cim vetsi rozliseni, tim mensi uhel zaberu!
co se tyce PR, tak ma ESA horsi schopnosti nez NASA, ale myslim, ze se to alespon trochu zlepsuje - viz pristani Huygensu na Titanu, prilet Venus Expressu k Venusi nebo rozvoj Galilea v budoucnosti.
sulinar - 10/10/2006 - 23:36
Srovnavani snimku se samozrejme dela uz hodne dlouho od dob MGS. Za jedno z nejdulezitejsich zjisteni ja osobne povazuju skutecnost, ze na Marsu dochazi ke globalnimu oteplovani take
sulinar - 10/10/2006 - 23:43
A jinak souhlasim s Martinem, protoze HRSC je zatim to nejlepsi s cim muze geolog na Marsu pocitat, protoze poskytuje prave 3D obrazky. Navic soucasne rozliseni uz podle me je plne dostacujici, dale se muzou pustit az rovery nebo letadla pri pruzkumu jednotlivych zajimavych oblasti.
Adolf - 11/10/2006 - 06:50
citace:Srovnavani snimku se samozrejme dela uz hodne dlouho od dob MGS. Za jedno z nejdulezitejsich zjisteni ja osobne povazuju skutecnost, ze na Marsu dochazi ke globalnimu oteplovani take
Já věděl, že jako vždy potěšíš.
To nižší rozlišení u té "zavrhované" kamery bychom tedy asi neměli považovat za nedokonalost, nýbrž za přednost. Uke Ješita nám přeci už dávno v Jáchymovi ve stroji zprostředkoval tu nesmírnou dálně východní moudrost velmi volně přeloženou jako: "Kolik třešní tolik višní." Tedy poukaz na použití ekonomické teorie racionální neznalosti a zvláště pak její speciální aplikace v poučce: "Přílišná přesnost je na úkor relevance." Z vyjádření vás geologů soudím, že právě tato kamera je vyladěna nejvíce na relevanci, zatímco při vyšším rozlišení je trochu nákladné najít vůbec v záplavě dat relevantní informaci. J2930 - 11/10/2006 - 13:41
Vzpominky na minulost aneb Spirit u Bonneville Crater vcetne padaku, landeru, cesty, atd. Autor fotky: Mars Global Surveyor
citace:co jsem slysel, tak amici, kteri jsou soucasti tymu dokonce pracuji s HRSC daty a kdyz najdou neco zajimaveho, tak to identifikuji na obrazcich z MOC a rychle to publikuji ...
Tomu se rika spoluprace. K Mesici taky poleti spousta orbiteru kazdy s trochu jinym vybavenim. Tak je to spravne, tak to ma byt.
mpower - 16/10/2006 - 17:11
citace:
citace:co jsem slysel, tak amici, kteri jsou soucasti tymu dokonce pracuji s HRSC daty a kdyz najdou neco zajimaveho, tak to identifikuji na obrazcich z MOC a rychle to publikuji ...
Tomu se rika spoluprace. K Mesici taky poleti spousta orbiteru kazdy s trochu jinym vybavenim. Tak je to spravne, tak to ma byt.
tak to si dovolim nesouhlasit - tomu se rika kradez alespon dusevniho vlastnictvi. v kosmickem vyzkumu to funguje tak, ze data z te ktere sondy jsou nejakou dobu neverejna a pristup k nim ma jen PI (principal investigator - hlavni vedec ) a Co-I (co-investigator - spoluvedec), protoze to jsou ti, kteri si dany instrument vymysleli, vydupali a taky zajistuji zpracovani dat - ergo kladivko je dost unfair, kdyz nekdo z tymu neco zahledne a aby se nemusel delit s ostatnimi, kdo na te veci pracuji, tak si to najde v jinech (uz verejne pristupnejch) datech a sam to publikuje ...
mpower - 16/10/2006 - 17:26
citace:... K Mesici taky poleti spousta orbiteru kazdy s trochu jinym vybavenim. Tak je to spravne, tak to ma byt.
ani s timhle tvrzenim nemuzu tak uplne souhlasit - nektere pristroje budou odlisne, ale zrovna ted se chystajici sondy (vsechny 4) maji kazda na palube laserovy vyskomer a (stereo)kameru (japonci dokonce i HDTV kameru ), a to nemluvim o tom, ze uz tam jeden laserovy vyskomer a nekolik kamer bylo ... takze zadna spoluprace, ale tvrda konkurence Jirka - 17/10/2006 - 10:37
citace:v kosmickem vyzkumu to funguje tak, ze data z te ktere sondy jsou nejakou dobu neverejna a pristup k nim ma jen PI (principal investigator - hlavni vedec ) a Co-I (co-investigator - spoluvedec), protoze to jsou ti, kteri si dany instrument vymysleli, vydupali a taky zajistuji zpracovani dat - ergo kladivko je dost unfair, kdyz nekdo z tymu neco zahledne a aby se nemusel delit s ostatnimi, kdo na te veci pracuji, tak si to najde v jinech (uz verejne pristupnejch) datech a sam to publikuje ...
Jestli jsem ty namitky pochopil spravne tak jsou tady nejaci vedci zlodeji protoze se podivali do verejne pristupnych dat, a kdyz tam uvideli zajimave veci, tak na stejne misto namirili vlastni instrumenty a ze zkombinovanych udaju publikovali clanek.
Opravdu hrozny cin.
Jirka - 17/10/2006 - 10:53
citace: ... takze zadna spoluprace, ale tvrda konkurence
Pokud alespon nejaka data budou verejna, tak jaky je v tom problem? Ikdyby byla ta data zverejnena s nejakym casovym odstupem porad zverejnena budou a vedci s nimi mohou volne pracovat treba v naslednych publikacich.
Ale uplne chapu ze vedcum jde hlavne o prestiz a s tim spojene granty. V tomto pripade jsou ale finance zajisteny na jinem principu tak jde asi jen o tu prestiz.
mpower - 17/10/2006 - 11:35
citace:Jestli jsem ty namitky pochopil spravne tak jsou tady nejaci vedci zlodeji protoze se podivali do verejne pristupnych dat, a kdyz tam uvideli zajimave veci, tak na stejne misto namirili vlastni instrumenty a ze zkombinovanych udaju publikovali clanek.
Opravdu hrozny cin.
bohuzel nepochopil - zkuste cist, co pisu
citace:... data z te ktere sondy jsou nejakou dobu neverejna a pristup k nim ma jen PI (principal investigator - hlavni vedec ) a Co-I (co-investigator - spoluvedec) ... nekdo z tymu neco zahledne a aby se nemusel delit s ostatnimi, kdo na te veci pracuji, tak si to najde v jinech (uz verejne pristupnejch) datech a sam to publikuje ...
tedy a) mluvil jsem o pripadu, ze data jsou jeste stale neverejna b) nekdo z tymu si behem teto doby neceho vsimne c) aby se nemusel delit, tak tu samou vec najde na jinych, uz verejnych datech, kde treba nebyla tak napadna, proto si ji nikdo nevsimnul ...
kdyby byla ta data verejna, jak pisete vy, tak by se nemusel namahat, ne? ja jsem ten posledni, kdo by bojoval proti zverejnovani dat, kdyz s nimi pracuji vetsinu casu ale prijde mi ferove, ze autori napadu a provozovatele pristroje maji jakesi pravo "prvni noci" vam ne?
citace:Pokud alespon nejaka data budou verejna, tak jaky je v tom problem? Ikdyby byla ta data zverejnena s nejakym casovym odstupem porad zverejnena budou a vedci s nimi mohou volne pracovat treba v naslednych publikacich.
Ale uplne chapu ze vedcum jde hlavne o prestiz a s tim spojene granty. V tomto pripade jsou ale finance zajisteny na jinem principu tak jde asi jen o tu prestiz.
priznam se, ze nevim, jak vase odpoved souvisi s mou pripominkou, ze vesmirny vyzkum neni o bratrske spolupraci, ale o konkurenci v tom, ze kazdy chce prvni ukazat pekne obrazky ... a samozrejme, ze to je i o prestizi, financovani neziskate jako neznamy genius bez publikaci a zkusenosti, ale jako zkuseny vedec, ktery mel vyznamne uspechy.
Jirka - 17/10/2006 - 12:18
citace:
kdyby byla ta data verejna, jak pisete vy, tak by se nemusel namahat, ne? ja jsem ten posledni, kdo by bojoval proti zverejnovani dat, kdyz s nimi pracuji vetsinu casu ale prijde mi ferove, ze autori napadu a provozovatele pristroje maji jakesi pravo "prvni noci" vam ne?
Ne.
Jak jsem pochopil, tak nikdo nikomu zadna data nezebral. Mluvi se zde o tom, ze nekdo dokazal neverejna data (verejne pristupna data jeste pred tim nez byla zverejnena) nejak interpretovat a s pomoci jinych verejnych dat napsat nejaky clanek jeste pred tim nez to docvaklo cloveku ktery ty data mel prvni v ruce.
Jak hrozne musel byt chudak principal investigator ponizen. Alespon priste nenecha vsechnu praci na nejakych doktorandech a misto jezdeni po konferencich si vsechno udela sam.
Archimedes - 17/10/2006 - 13:54
Z čistě formálního hlediska se tomu nedá nic vytknout, ale z hlediska zvyklostí akademického světa to opravdu balancuje na hranici etiky.
Archimedes - 17/10/2006 - 13:59
...což neznamená, že se to neděje dnes a denně... Obecně se nezřídka stává, že někdo zaslechne nějakou zmínku o dobrém, ještě nepublikovaném nápadu, sám ho pak bleskově rozpracuje a slízne smetanu vědecké priority. Pak si ovšem nezřídka jdou s "původním" autorem po krku I vědci jsou jen lidi.
mpower - 17/10/2006 - 14:06
citace:
citace:
kdyby byla ta data verejna, jak pisete vy, tak by se nemusel namahat, ne? ja jsem ten posledni, kdo by bojoval proti zverejnovani dat, kdyz s nimi pracuji vetsinu casu ale prijde mi ferove, ze autori napadu a provozovatele pristroje maji jakesi pravo "prvni noci" vam ne?
Ne.
Jak jsem pochopil, tak nikdo nikomu zadna data nezebral. Mluvi se zde o tom, ze nekdo dokazal neverejna data (verejne pristupna data jeste pred tim nez byla zverejnena) nejak interpretovat a s pomoci jinych verejnych dat napsat nejaky clanek jeste pred tim nez to docvaklo cloveku ktery ty data mel prvni v ruce.
Jak hrozne musel byt chudak principal investigator ponizen. Alespon priste nenecha vsechnu praci na nejakych doktorandech a misto jezdeni po konferencich si vsechno udela sam.
nezlobte se na me, ale vas prispevek je tak trochu mimo misu. nez se to pokusim jeste jednou vysvetlit, chtel bych jen uvest, ze tuto historku mam jen z doslechu od PI kamery HRSC, ktery ji daval k dobru na jednom workshopu, takze se nemuzu zarucit za jeji 100% pravdivost - nicmene je to dost pravdepodobne.
- nedoslo ke zcizeni dat, ale kdyz budete delat nejaka mereni na aparature v laboratori, vymyslite cely experiment a nekdo, kdo s vami na tom spolupracuje si v ziskanych datech "neceho vsimne" driv nez vy a sahne po jinych experimentech, kde jev nebyl tak ocividny a rychle to sam opublikuje, prijde vam to ok?
- nejde o to, jak rychle to komu docvakne - jde o to, kdo ma cas se temi tisici a tisici snimky probirat
- predstava, ze PI nebo Co-I si dela vsechno sam je s prominutim smesna; to, ze projekt, ktery vede, doktorandum poskytuje praci a navic se neco nauci a na oplatku jsou uvedeni jako spoluautori clanku je uplne v poradku a na konferencich si radsi poslechnu toho, kdo ma v maliku souvislosti nez nekoho, kdo se zabyva jednim kouskem velke prace (treba tridi fotky)
nezlobte se, ale vas prispevek zavani spis spatnymi zkusenostmi a predstavou jakehosi vedeckeho socialismu - vsechno je vsech. tak to ale neni a jista vedecka etika je na miste (i kdyz nejde o embrya )
mpower - 17/10/2006 - 14:10
citace:...což neznamená, že se to neděje dnes a denně... Obecně se nezřídka stává, že někdo zaslechne nějakou zmínku o dobrém, ještě nepublikovaném nápadu, sám ho pak bleskově rozpracuje a slízne smetanu vědecké priority. Pak si ovšem nezřídka jdou s "původním" autorem po krku I vědci jsou jen lidi.
přesně tak ... pravě u oborů, kde jde o "pozorování" a následou interpretaci, je to zdá se poměrně častý problém. u vesmírného výzkumu by to mělo být ošetřeno postupem, který jsem popsal výš, ale jak vidno, ani ten není dokonalý Polda - 17/10/2006 - 14:21
citace:Jak jsem pochopil, tak nikdo nikomu zadna data nezebral. Mluvi se zde o tom, ze nekdo dokazal neverejna data (verejne pristupna data jeste pred tim nez byla zverejnena) nejak interpretovat a s pomoci jinych verejnych dat napsat nejaky clanek jeste pred tim nez to docvaklo cloveku ktery ty data mel prvni v ruce.
Jak hrozne musel byt chudak principal investigator ponizen. Alespon priste nenecha vsechnu praci na nejakych doktorandech a misto jezdeni po konferencich si vsechno udela sam.
Typicky Cechackovsky pristup. Nekdo se "sveze" na praci druheho - a jeste si za to zaslouzi uznani...
Jirka - 17/10/2006 - 14:42
Myslim ze se tu bavime o kravinach a ranene pyse. Pokud nekdo udelal neco spatneho tak at ho vyhodi z tymu a basta.
Ja vim ze si vedatori radi potrpi na publikacich, ale me to naprosto nezajima. Me zajima samotna informace.
Jirka - 17/10/2006 - 14:52
Jeste neco reknu. Mel jsem tu cest potkat par vedcu, kteri se naprosto ochotne a nezistne delili o naprosto vsechny informace ktere meli, ikdyz to byla data, ktera sbirali desitky let. Sice treba nikdy neziskali zadny vedecky titul, ale v mych ocich jsou toto opravdovi vedci, ktere potrebujeme.
To jestli nejaka rychlokvaska publikuje jak na bezicim pasu nemuze nazor soudneho cloveka ovlivnit.
Ale prosim za prominuti tohoto vylevu. Opet se naprosto nevztahuje k probiranemu pripadu.
a) padak b) impakt c) zbytek airbagu (jestli jsem to dobre precetl)
J2930 - 30/11/2006 - 13:50
citace:nove obrazky z HiRISE http://hiroc.lpl.arizona.edu/images/PSP/ vcetne snimku zachycujici pristavaci misto MER Opportunity
a) padak b) impakt c) zbytek airbagu (jestli jsem to dobre precetl)
Kdyz kliknete na obrazku do oblasti (primo na webu HiRISE) a, b, c zobrazi se vam zvetseny nahled vcetne presneho popisu. Takze napr c je prej Lander (pristavaci modul)
-----
Poznámka A.H.: musel jsem ten zobrazovaný obrázek zmenšit, protože originál má přes 250kB a to už je opravdu "zvěrstvo" sem vkládat přímo.
[Upraveno 30.11.2006 poslal ales]
mpower - 30/11/2006 - 13:57
citace:
citace:nove obrazky z HiRISE http://hiroc.lpl.arizona.edu/images/PSP/ vcetne snimku zachycujici pristavaci misto MER Opportunity
a) padak b) impakt c) zbytek airbagu (jestli jsem to dobre precetl)
Kdyz kliknete na obrazku do oblasti (primo na webu HiRISE) a, b, c zobrazi se vam zvetseny nahled vcetne presneho popisu. Takze napr c je prej Lander (pristavaci modul)
bezva
vida, toho jsem si nevsiml super, rikal jsem si, proc to nezvetsili ...
J2930 - 30/11/2006 - 14:03
citace:vida, toho jsem si nevsiml super, rikal jsem si, proc to nezvetsili ...
Je to i na strankach NASA
stahuju ten strasne velkej obrazek v jp2...doufam ze to pak necim otevru :-))))
fajo22 - 30/11/2006 - 14:34
citace:
citace:vida, toho jsem si nevsiml super, rikal jsem si, proc to nezvetsili ...
Je to i na strankach NASA
stahuju ten strasne velkej obrazek v jp2...doufam ze to pak necim otevru :-))))
citace:Poznámka A.H.: musel jsem ten zobrazovaný obrázek zmenšit, protože originál má přes 250kB a to už je opravdu "zvěrstvo" sem vkládat přímo.
[Upraveno 30.11.2006 poslal ales]
Diky! Ja jen nechtel aby tak dulezita :-) info zapadla. A to ze je to napr. na webu NASA v mensim jsem si vsiml az posleze.
Stano - 2/12/2006 - 13:49
Tu je ten obrázok rozdelený do 6 častí:
Backshell to Endurance (0.87 MB)
Endurance to Vostok (1.97 MB)
Vostok to Erebus Highway (1.64 MB)
Erebus to middle of Etched Terrain (1.83 MB)
Etched Terrain to Beagle (1.26 MB)
Beagle to Victoria (1.2 MB)
přistávací oblasti Vikig Landeru 1, Landeru 2 a Spiritu
Tie obrázky sú super!
Viem si predstaviť nadšenie v NASA, trochu to aj oživuje spomienky na projekt Viking.
Franta - 6/12/2006 - 02:05
Jsem docela zvědavý, jestli také vyfotí Beagle (nebo co z něj zbylo)
Ervé - 6/12/2006 - 07:17
Myslím že Beagle by našli, jen kdyby dobře přistál. Je příliš malý, aby se dal najít, pokud se nerozevřel nebo se dokonce rozbil. Padák už je asi zasypaný jemným prachem. Vikingy jsou mnohem větší a taky nejsou moc k poznání, a to věděli předem, jak by to mělo vypadat.
Stano - 7/12/2006 - 19:51
citace:Myslím že Beagle by našli, jen kdyby dobře přistál. Je příliš malý, aby se dal najít, pokud se nerozevřel nebo se dokonce rozbil. Padák už je asi zasypaný jemným prachem. Vikingy jsou mnohem větší a taky nejsou moc k poznání, a to věděli předem, jak by to mělo vypadat.
Tak to je opravdu úžasný záběr. Jako díra do pekla. Můžeme zatím jenom snít o tom, že nějaký rover přijede k okraji a nakoukne dovnitř. Nebo dokonce člověk...
citace:Podivné útvary, proč je to většinou kulaté? Krasové útvary? Je tu prosím nějaký geolog s názorem na tohle?
Také se divím, proč geologové nesrší hypotézami o způsobu vzniku takových jeskyní. Jsem laik, ale kras je myslím standardně útvar ve vápenci - biogenně vzniklé hornině - pomocí tekoucí vody. To by tedy na Marsu být nemělo. Velikánské jeskynní systémy vznikají jako lávové tunely. U těchto tunelů je okrouhlý průřez pravděpodobný. V tom případě by to ale asi chtělo vulkanickou minulost krajiny s jeskyněmi. O tom jsem se ale nikde nedočetl.
Adolf - 26/9/2007 - 17:55
Tady je pár českých slov o těch jeskyních - dost pravděpodobně jen vertikálních děrách - i o tom, jak možná vznikly.
Určitým vodítkom by mohla byť posledná fotografia na stránke http://marscope.blogspot.com/2007/09/les-20-nouvelles-young-20.html - pripadá mi to ako nejaká ponorná rieka - alebo rieka, ktorá zamrzla, na povrchu bola zaviata pieskom a prachom a po sublimácii ľadu sa terén prepadáva.
HonzaVacek - 20/3/2008 - 15:05
Docela slušné na to, že je to pořízené "jenom nějakou sondou" ze vzdálenosti 142 mil. km
tento snimok mi pripomina snimok Voyageru 1 z 1977 ... vtedy niekto vymyslel nech sa vramci testovania pozrie spat na Zem a bola z toho fakt dobra fotka) ...
HonzaVacek - 20/3/2008 - 21:50
citace:tento snimok mi pripomina snimok Voyageru 1 z 1977 ... vtedy niekto vymyslel nech sa vramci testovania pozrie spat na Zem a bola z toho fakt dobra fotka) ...
Jakoby těch špatných zpráv tento týden nebylo dost (neúspěšný start družice OCO), tak v pondělí 23.2.2009 ve 4:25 PST palubní počítač MRO nečekaně rebootoval a přepnul se do bezpečnostního módu.
V tomto stavu byl schopný komunikovat rychlostí pouze 40 bit/s.
Po úspěšných prověrkách stavu všech částí družice byl bitrate navýšen na 10 000 x vyšší úrověň. Obnova plné činnosti potrvá několik dnů.
Je to popáté od r 2005, kdy MRO přešel do safe módu, ale příznaky z této události jsou tentokrát jiné.
Jako možná příčina se jeví zásah silným kosmickým zářením po dobu 9 ms.
MRO by vyfotit půlku Marsu dokázal, problém je v tom, že není jak ty data uložit na MRO a poslat na Zem. Obsluha MRO si určitě přeje, aby konečně zmlkly rovery a mohly využívat plnou přenosovou kapacitu. Určitě taky oslavili odklad MSL, protože mají na dva-tři roky klid. Chtělo by to postavit další trojici stanic DSN se 100 m a 50 m anténami.
arccos - 2/3/2009 - 14:20
citace:Chtělo by to postavit další trojici stanic DSN se 100 m a 50 m anténami.
Chtělo by to nezrušit komunikační sondu MTO. pospa - 5/3/2009 - 16:44
Po nečekaném restartu palubního počítače z 23.2.2009 má MRO od 2.3.2009 vědecké přístroje opět zapnuté, je v dobrém stavu a od 3.3.2009 naplno pracuje.
Uf! To je moc dobře!
Zajímala by mně vzdálenost na jakou byly snímky pořízeny, když rozlišení na fotkách je udáváno 20 m / pixel.
MRO obíhá po téměř kruhové dráze 250-316 km a Deimos krouží 1x za 30 hodin 23 459 km od Marsu.
[Upraveno 10.3.2009 poslal pospa]
martinjediny - 10/3/2009 - 11:02
citace:Kamera HiRISE zachytila 21.2.2009 menší Marsův měsíček Deimos. Zajímala by mně vzdálenost na jakou byly snímky pořízeny, když rozlišení na fotkách je udáváno 20 m / pixel. MRO obíhá po téměř kruhové dráze 250-316 km a Deimos krouží 1x za 30 hodin 23 459 km od Marsu.
Ono to je uz asi jedno ci vzdialenost 20000, alebo 25000 km. Ten vysledok na taketo vzdielenosti je uzasny...
pospa - 10/3/2009 - 13:44
citace:...Zajímala by mně vzdálenost na jakou byly snímky pořízeny, když rozlišení na fotkách je udáváno 20 m / pixel.
MRO obíhá po téměř kruhové dráze 250-316 km a Deimos krouží 1x za 30 hodin 23 459 km od Marsu.
...tak nahrubo, podle údaje o rozlišení HiRISE kamery 1 mikroradián, by to mělo být ze vzdálenosti 20 000 km. Ovšem to je blíž, než je nejkratší možná vzdálenost MRO-Deimos. Z toho bych soudil, že rozlišení fotek by mělo být spíš 23 m / px. Nebo se pletu?
martinjediny - 10/3/2009 - 15:23
citace:
citace:...Zajímala by mně vzdálenost na jakou byly snímky pořízeny, když rozlišení na fotkách je udáváno 20 m / pixel.
MRO obíhá po téměř kruhové dráze 250-316 km a Deimos krouží 1x za 30 hodin 23 459 km od Marsu.
...tak nahrubo, podle údaje o rozlišení HiRISE kamery 1 mikroradián, by to mělo být ze vzdálenosti 20 000 km. Ovšem to je blíž, než je nejkratší možná vzdálenost MRO-Deimos. Z toho bych soudil, že rozlišení fotek by mělo být spíš 23 m / px. Nebo se pletu?
citace:...Zajímala by mně vzdálenost na jakou byly snímky pořízeny, když rozlišení na fotkách je udáváno 20 m / pixel.
MRO obíhá po téměř kruhové dráze 250-316 km a Deimos krouží 1x za 30 hodin 23 459 km od Marsu.
...tak nahrubo, podle údaje o rozlišení HiRISE kamery 1 mikroradián, by to mělo být ze vzdálenosti 20 000 km. Ovšem to je blíž, než je nejkratší možná vzdálenost MRO-Deimos. Z toho bych soudil, že rozlišení fotek by mělo být spíš 23 m / px. Nebo se pletu?
Najkratsia mozna vzdialenost ja 19724km.+-presnost encyklopedia
na ja richtig, nenápadně jsem vynechal poloměr Marsu. Ta hlava, sypu si na ni popel a už se neozývám...
... stejně jsou ty fotky úžasné
Mirek Pospíšil - 28/5/2009 - 11:07
Dne 3.6.2009 v 18:10 PDT (4.6.2009 ve 3:10 SELČ) došlo k dalšímu, celkově už šestému, nečekanému restartu palubního počítače a družice MRO se přepla do bezpečnostního režimu.
Sonda je ale stále schopná vysokorychlostního přenosu dat, baterie jsou v pořádku, orientace vůči slunci OK, teplotní režim OK.
Událost připomíná poslední reboot z 23.2.2009, který byl s největší p-stí zapříčiněn zásahem silného kosmického záření nebo slunečních částic.
Dne 6.6.2009 byla sonda převedena z preventivního bezpečnostního režimu zpět do operačního a od 9.6.2009 jsou kamery a další přístroje opět v plném provozu.
MRO se začíná dostávat z "komatu" - po více jak 3 měsících byl vyveden z bezpečnostního režimu a příští týden by mohl obnovit provoz vědeckých přístrojů.
Příčiny letošních 4 nečekaných restartů jsou stále ne zcela jasné.
... letosěk byl pro Mars mise ne zrovna nešťastnější rok (poruchy, odklady, písečné pasti...)
pospa - 18/12/2009 - 10:37
Všechny vědecké přístroje MRO jsou od 16.12.2009 opět v provozu a v plném nasazení dodávají nová data.
Uf... to je dobře.
Bohužel, ani několikaměsíční analýza nedokázala odhalit pravé příčiny náhlých restartů. Nakonec byly provedeny pouze preventivní (SW) opatření, které mají usnadnit diagnostiku pokud se bude problém opakovat.
podle Twitteru HiRISE by měl tým příští středu přijít s VELKÝM OZNÁMENÍM.
"Stay tuned, HiFans, we'll be making a BIG ANNOUNCEMENT next Wednesday...! :-o !
Vedou se spekulace, co by to tak mohlo být. Nabízí se nalezení starších nefunkčních sond Beagle 2, MPL, nebo Mars 3, tekoucí voda, vyvěrající pramen(y), atd.
...
Nebo že by Phoenix odpochodoval na jih za teplem
.. no kdo ví, čeho se nakonec dočkáme - žádná tiskovka ani press release zatím ohlášena není a ohlašovat novinky dopředu na twitteru taky není úplně profesionální, takže možná to zase až taková pecka nebude.
Široká veřejnost může nově podávat návrhy (požadavky) na snímání libovolného místa povrchu Marsu pomocí kamery HiRISE s rozlošením 0,3m/px.
Celkem příjemná služba - pro amatérské i profi astronomy a geology určitě velmi atraktivní příležitost.
Myslím že by se z toho v budoucnu mohla stát standardní záležitost u všech sond, které vyčerpají plánovaný vědecký program a stále fungují, uvolnit využití jejich (některého) přístrojového vybavení také pro veřejnost.
Btw. podobná "služba" byla několik let možná i u MGS/MOC
pospa - 15/2/2010 - 10:39
Jeden z účastníků diskuze (Nigral) na UMSF vypracoval algoritmus pro tvorbu 3D ploch pouze ze stínů na jediném 2D snímku objektu osvětleného jedním světelným zdrojem, tzn. bez potřeby stereoskopické dvojece snímků tak, jako doposud. Otázkou je jaká přesnost se dá touto metodou dosáhnout, ale výsledky jsou rozhodně zajímavé. Jeho aplikace zatím není uvolněna, pokračuje její další optimalizace a autor zatím neuvažuje o komerčním využití - vývoj SW bere jako dobrou zábavu pro vlasní potěšení...
MRO přežil další infarkt - náhlý neplánovaný reboot 15.9.2010.
Od předchozího restartu v srpnu 2009 to bylo více než 10 měsíců bezproblémového provozu.
Po třech dnech v safe modu, tedy od 18.9.2010 je opět OK, v plném nasazení.
Doufejme že vydrží minimálně do přistání MSL v létě 2012. Bez jeho vysoké přenosové kapacity si misi MSL dost dobře nedokážu představit.
pospa - 8/11/2010 - 09:58
Na základě dat HiRISE DTM (Digital Terrain Model) vytvořil jeden "amatér" následující úchvatné animace.
Nejlepší efekt při přehrávání na celé obrazovce.
http://wattsupwiththat.com/2011/04/21/mars-has-dramatic-carbon-dioxide-atmospheric-shifts/ Mars zažívá dramatické posuvy oxidu uhličitého v atmosféře
Posted on April 21, 2011 by Anthony Watts
Mějte na paměti: „Na rozdíl od Země, která má hustou, vlhkou atmosféru, která vytváří silný skleníkový efekt, atmosféra Marsu je příliš slabá a suchá, aby vytvořila silný skleníkový efekt jako Země, i když zdvojnásobíte obsah jejího oxidu uhličitého.“ Mapa tloušťky úložiště pohřbeného oxidu uhličitého. Nově objevené úložiště pohřbeného zmrzlého oxidu uhličitého – suchého ledu – u jižního pólu Marsu obsahuje asi 30 násobek oxidu uhličitého oproti původním odhadům toho, co by mělo být u pólu zamrzlé. Barevné kódování odhadů tloušťky úložiště na této mapě bylo odvozeno z extrapolací na základě pozorování přístroje – mělce podpovrchový radar Shallow Subsurface Radar (SHARAD) – na NASA Mars Raconnaissance Orbiter. Orbiter přímo nad pólem neprolétá a odhady tloušťky pro tuto oblast (s vyhlazeným přechody od barvy k barvě) jsou z extrapolací. Červená odpovídá tloušťce asi 600 metrů či yardů; žlutá asi 400; tmavě modrá méně až do 100; svažování se až k nule. Měřítko kratší strany je 100 kilometrů (62 mil). Mapa podkladu v tlumených barvách představuje různé geologické materiály u jižního pólu. Odhadnutý celkový objem úložiště pohřbeného oxidu uhličitého je 9 500 až 12 500 kubických kilometrů (2 300 až 3 000 kubických mil). Orbiter NASA odhaluje velké změny v atmosféře Marsu
PASADENA, Kaliforne – NASA Mars Recoinnaissance Orbiter objevil, že celkový objem atmosféry Marsu se dramaticky mění s tím, jak se mění náklon osy planety. Tento proces může ovlivnit stabilitu kapalné vody, pokud tedy tato na povrchu Marsu existuje, a zvýšit frekvenci a mohutnost marsích prachových bouří.
Výzkumníci pomocí radaru na orbiteru pronikajícího pod povrch identifikovali obrovská, pohřbená depozita zmrzlého oxidu uhličitého, čili suchého ledu, na jižním pólu Rudé planety. Vědci mají podezření, že spousta z tohoto oxidu uhličitého vstupuje do atmosféry planety a nadouvá při zvýšení náklonu Marsu atmosférické masy. Tato zjištění jsou publikována ve vydání žurnálu Science z tohoto týdne.
Toto nově zjištěné úložiště má objem podobný jako Velké jezero téměř 3 000 kubických mil (asi 12 000 kubických kilometrů). Úložiště pojme až 80 procent toho, kolik je dnes oxidu uhličitého v atmosféře Marsu. Propadové jámy způsobené sublimací suchého ledu a další příznaky naznačují, že tato depozita jsou ve fázi rozpouštění, čímž každý rok přidávají plyn do atmosféry. Atmosféra Marsu je asi z 95 procent oxid uhličitý a je mnohem slabší než zemská, která obsahuje jen 0,04 procenta oxidu uhličitého.
„My už víme, že tam na povrchu vodního ledu existuje i malá trvalá čepička ze zmrzlého oxidu uhličitého, ale toto pohřbené úložiště má asi 30 násobně více suchého ledu, než se původně odhadovalo,“ řekl Roger Philips z Southwest Research Institute in Boulder, Colo. Philips je zástupcem vedoucího týmu pro aparát mělkého radaru na Mars Reconnaissance Orbiter a vedoucí autor této zprávy.
„Tato depozita jsme identifikovali jako suchý led po rozpoznání, že radarové projevy odpovídají transmisi rádiových vln charakteristické pro zmrzlý oxid uhličitý daleko lépe než charakteristice zmrzlé vody,“ řek Roberto Seu ze Sapienza University v Římě, vedoucí týmu mělkého radaru a spoluautor nové zprávy. Přicházející dodatečné důkazy tato úložiště spojují s viditelnými rysy sublimace typickými u suchého ledu.
„Když jsou tato depozita pohřbená, tak je oxid uhličitý na Marsu zhruba napůl zmrzlý a napůl v atmosféře, ale jindy může být zmrzlý téměř veškerý nebo být téměř všechen v atmosféře,“ řekl Philips.
Epizodický nárůst atmosféry by vedl k zesílení větrů zdvihajících více prachu a vedlo by to k četnějším a intenzivnějším prachovým bouřím. Dalším důsledkem je rozšíření oblastí na povrchu planety, kde by se mohla udržet kapalná voda, aniž by se vařila. Modelování založené na známé variabilitě náklonů osy Marsu naznačuje, že k mohutným znásobením celkové hmoty atmosféry planety může docházet v časovém rámci tak 100 000 let či méně.
Změny v hustotě atmosféry způsobené nárůstem oxidu uhličitého by rovněž mohly zesílit i určité jiné účinky změn způsobených změnami náklonu. Výzkumníci vložili hmotnost pohřbeného oxidu uhličitého z úložišť do klimatických modelů období, kdy náklon Marsu a jeho orbitální vlastnosti maximalizují množství letního slunečního svitu, který dopadá na jižní pól. Zjistili, že v této době jsou globální průměrné roční tlaky vzduchu přibližně o 75 procent větší, než je jejich současná úroveň.
„Nakloněný Mars s hustší atmosférou oxidu uhličitého způsobuje skleníkový efekt, který zkouší ohřát povrch Marsu, přičemž tlustší a déle žijící ledové polární čepičky ji zkouší ochlazovat,“ řekl spoluautor Robert Handrle, planetární vědec z NASA’s Ames Research Center in Moffett Field, Calif.” Naše simulace ukazují, že polární čepičky chladí více, než skleník otepluje. Na rozdíl od Země, která má hustou, vlhkou atmosféru, která způsobuje silný skleníkový efekt, je atmosféra Marsu příliš slabá a suchá, aby vytvořila silný skleníkový efekt jako na Zemi, i když zdvojnásobíte obsah jejího oxidu uhličitého.“
Mělký radar, jeden ze šesti přístrojů na Mars Reconnaissance Arbiteru, dodala Italská kosmická agentura a jeho provoz vede Fakulta informačního inženýrství, elektroniky a telekomunikací z university Sapienza v Římě. NASA’s Jet Propulsion Laboratory, která je divizí California Institute of Technology in Pasadena, spravuje projekt Mars Reconnaissance Orbiter pro NASA’s Science Mission Directorate v ústředí agentury ve Washingtonu. Tuto kosmickou loď postavil Lockheed Martin Space Systems v Denveru.
Tekoucí voda na Marsu. Tak to je něco. Znamená to však, že voda teče v té podobě jako tady na Zemi? Vyskytuje se tato voda v okolí nějakého "spícího" vulkánu., nebo jde o podpovrchový horký pramen,který vyvěrá????? Dá se to nyní dokázat ? Zajímalo by mne taky jestliže to bylo zjištěno ....existují mimo statické snímky,které dejme tomu šly v řadě za sebou., a tak se zjistilo, že je na Marsu voda. Existuje nějaký filmový záběr ? Omlouvám, že se takto ptám,tak trochu mne to zajímá,a nejsem astronom.
x - 6/8/2011 - 00:31
citace:Tekoucí voda na Marsu. Tak to je něco. Znamená to však, že voda teče v té podobě jako tady na Zemi? Vyskytuje se tato voda v okolí nějakého "spícího" vulkánu., nebo jde o podpovrchový horký pramen,který vyvěrá????? Dá se to nyní dokázat ? Zajímalo by mne taky jestliže to bylo zjištěno ....existují mimo statické snímky,které dejme tomu šly v řadě za sebou., a tak se zjistilo, že je na Marsu voda. Existuje nějaký filmový záběr ? Omlouvám, že se takto ptám,tak trochu mne to zajímá,a nejsem astronom.
"tekoucí voda na Marsu " je jednou z možných vysvětlení pozorovaného jevu.Obdobně se chovají tekoucí písky, či písky pohybujícíc se vlivem vanoucích větrů.
Takového senzace však oživují zájem o Mars a otevírají kasu Kongresu a bude asi gro celého " objevu".
Pepa z Depa - 6/8/2011 - 14:51
Ta voda musi byt nepredstavitelne slana a agresivni kdyz vydrzi pri tak malem tlaku tect.Proti ni je voda z akumumulatoru asi kojenecka vodicka.ALE HLAVNE je to voda!!!!!
Machi - 6/8/2011 - 20:57
"Takového senzace však oživují zájem o Mars a otevírají kasu Kongresu a bude asi gro celého " objevu". "
To na tom není to smutné. Smutné je to, že je vůbec takových senzací potřeba, aby vůbec nějaké peníze dostali.
avitek - 6/8/2011 - 21:50
Brzděte nadšení o tekoucí vodě. Rozhodně ta voda neteče po povrchu. MRO po pořízení snímků těch tmavých stop vysokorozlišující kamerou HiRISE na ně namířil zobrazující spektrometr CRISM a bác ho, ten žádné, ani sebemenší stopy vody nezaregistroval. Takže zřejmě nejde ani o zvlhnutí písku, natož o nějaký potůček vody!
Není však vyloučeno, že může vodní led tát pod povrchem, tam kde je odjakživa schovaný, a změny objemu při přechodu led-voda a naopak mohou změnit strukturu písku, což se může projevit změnou jeho odrazivosti a tedy optickým ztmavnutím na pozdním jaře a a vyblednutím opět s příchodem zimy, kdy voda opět zmrzne. Ale je to trochu divoká hypotéza.
Jinak podle vyjádření jednoho z vědců, co na tom pracují, tak to bylo pozorováno na různých místech na jižní polokouli v oblasti středních areografických (marsopisných) šířek, kde teplota v letní sezoně stoupá téměř do blízkosti 0 st. C. Podle originální tiskové zprávy k tomu, aby voda při těchto teplotách roztála stačí, aby koncentrace solí v ní byla srovnatelná s koncentrací soli v mořské vodě na Zemi - tedy žádná chladicí solanka, jak tady někdo bědoval a ani ani čistá voda bez soli vůbec.
Zkoumání bude pokračovat jak z MRO, tak modelováním na Zemi v laboratořích, aby se zjistily možné mechanismy, jak ten optický jev může vznikat.
Tak o zvlhnutí písku právě jít může, dokonce se jeden s vědců vyjádřil, že na jeden "proud" by to mohlo být až 100 litrů (zmiňoval pokusy konané ve Velké Británii). Pokud ovšem dojde k rychlému odpaření, pak by CRISM musel sledovat danou oblast právě ten den a okamžik kdy k tomu dochází (což může být skutečně jen 1 den v roce). Otázka je proč tedy ale nezaznamenal ty zmíněné soli.
x - 6/8/2011 - 22:13
citace:Ta voda musi byt nepredstavitelne slana a agresivni kdyz vydrzi pri tak malem tlaku tect.Proti ni je voda z akumumulatoru asi kojenecka vodicka.ALE HLAVNE je to voda!!!!!
V olovenem akumulatoru je 30% kyselina sirava a to je jiz o dost horsi vec nez nasyceny solny roztok.
martinjediny - 6/8/2011 - 22:27
citace:Tak o zvlhnutí písku právě jít může, dokonce se jeden s vědců vyjádřil, že na jeden "proud" by to mohlo být až 100 litrů (zmiňoval pokusy konané ve Velké Británii). Pokud ovšem dojde k rychlému odpaření, pak by CRISM musel sledovat danou oblast právě ten den a okamžik kdy k tomu dochází (což může být skutečně jen 1 den v roce). Otázka je proč tedy ale nezaznamenal ty zmíněné soli.
V extremnom pripade
1/ Na Marse je dostatocny tlak atmosfery, aby v blizkosti teplot topenia ladu, sa voda neodparila a to ani "sladka" voda.
2/ teploty do +5°C su pri rovniku "beznym" vykyvom hry pocasia
(a na Marse to funguje aj bez AGW )
Machi - 6/8/2011 - 22:49
"V extremnom pripade
1/ Na Marse je dostatocny tlak atmosfery, aby v blizkosti teplot topenia ladu, sa voda neodparila a to ani "sladka" voda."
To ano, ale většina oblastí kde k tomu dochází (vhodná teplota a tlak) je zřejmě velice suchá a proto zde nepozorujeme tekutou vodu (třeba pánev Hellas). Přesto některé indicie svědčí i pro relativně nedávná jezírka tekuté vody (četl jsem o jednom takovém možném jezírku v abstraktu LPS, když budu mít čas a náladu můžu dohledat). Myslím, že v tomto ohledu ještě Mars nevydal všechna svá tajemství.
Adolf - 7/8/2011 - 11:22
Náznaky vody občerstvily naději na život na Marsu
by Clara Moskowitz, SPACE.com Senior Writer
Date: 04 August 2011 Time: 06:27 PM ET
SHARE THIS PAGE
Doklady o možnosti kapalné vody na Marsu, které nes 4. srpna oznámili, znovu vědce rozjařily ohledně potenciální možnosti, že by Rudá planeta mohla hostit nějakou primitivní formu života, říkají vědci.
Objev pochází od sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která ty rozryté svahy na marsím povrchu vypátrala, a ty vypadají, že byly nejpravděpodobněji vytvořeny vodotečí slané kapalné vody, oznámili dnes 4. srpna v NASA. Svahy vypadají, že se v průběhu různých ročních období na Marsu mění, což naznačuje, že pokud se tam opravdu vyskytuje kapalná voda, tak je přítomna pouze během marsího jara. http://www.space.com/12543-mars-mystery-slopes-salt-water.html
V posledních letech se vrší důkazy, že Mars má na pólech ledové příkrovy ze zmrzlé vody, ale nové objevy jsou zatím nejsilnějším náznakem, že na marsím povrchu může existovat i kapalná voda, prohlásili vědci.
Fotky: http://www.space.com/12542-mars-water-photos-red-planet-images.html
„Už nějakou dobu nemáme pochyb, že na Marsu je led,“ řekl dnes na tiskové konferenci NASA geofyzik Philips Christensen z Arizona State University v Tempe. „To, co činí tato nová pozorování tak zajímavými, je, že k nim dochází v mnohem nižších zeměpisných šířkách, kde jsou daleko vyšší teploty a kde je fakt možné, že tam kapalná voda existuje.“
Kapalná voda je pro vědce ženoucí se za životem mimo Zemi Svatým grálem. Na této planetě veškerý život závisí na kapalné vodě a experti si myslí, že u nepozemšťanů to bude také podobné. A Mars jakožto hned v pořadí rozmístění u Slunce další planeta za Zemí je jedním z potenciálních habitatů pro ET.
„Myslím si, že je to objev, co nám otvírá jedno oko, který nám opravdu pomůže při zahájení plánovacího procesu pro příští mise, zvláště ty, co budou hledat projevy přítomnosti života na Marsu,“ řekla biochemička Lisa Pratt z Indiana University v Bloomintonu. http://www.space.com/11057-science-claims-alien-life.html
Kromě ledových příkrovů na Marsu předchozí studie rovněž naznačily i přítomnost kapalné vody pod povrchem. Ačkoliv by i tato voda mohla vyživovat mikroskopický život, máme jen málo možností jak ji tam skrytou hluboko pod povrchem hledat.
Video: http://www.space.com/9983-life-mars-lose.html
Tyto nové objevy však nabízí až závratnou naději ohledně možnosti existence života na povrchu Marsu, a tudíž by se pro nás jako viditelné mohly ukázat i takové projevy jeho přítomnosti jako výrony biologicky vytvořených chemikálií.
„Je to naše první šance spatřit na Marsu prostředí, které by mohlo umožnit projevy aktivních biologických procesů, pokud tedy je v současnosti na Marsu život,“ řekla Pratt.
Pratt navrhuje, abychom hledali chemicky vytvářené plyny jako metan nebo sirovodík či oxidační plyny jako je kyslík.
Nejbližším analogem ke slané, jako by mořské vodě, jaká je asi na svazích Marsu, je sibiřský permafrost, říká Pratt. Ačkoliv to zrovna není pro lezoucí havěť ráj, jsou známy určité odrůdy drsných extrémofilných mikrobů, co si v tom libují. http://www.lifeslittlemysteries.com/faq-significance-liquid-water-mars-1912/
A když to tak funguje na Sibiři, proč ne na Marsu?
Ještě než se ale příliš rozjaříte kvůli nalezení ET na Rudé planetě, tak vědci nabádají k opatrnosti, že je zapotřebí ještě další pozorování a experimentů, aby se přítomnost vody skutečně potvrdila.
„Máme indicie o tekoucí vodě na Marsu,“ řekl Alfred McEwen planetární geolog z University of Arizona, Tuscon. „Nemáme ještě přímou detekci vody.“
„Pro mě je to určitý začátek vědeckého procesu, se kterým právě začínáme,“ řekl Christensen. „Existují tu ohledně těchto pozorování ještě různé otázky, vědecká komunita k nim ale teď opravdu přistupuje a opravdu zahajuje zkoumání detailů toho, co nám tato pozorování říkají.“
Duvod proc poslat na Mars vzducholod s dvema vysadkovyma landerama, ktere si vzducholod zahakne a prenese rychleji a dal nez na koleckach.
Stacilo by, aby zavrtali hlavici 2m pod povrch a mame tu senzaci.
Mozna i ty letajici ornitoptery o kterych uz byla rec pro Mars by pomohli. MSL je zkratka takovej mene operativni.
alamo - 7/8/2011 - 19:17
citace:Duvod proc poslat na Mars vzducholod s dvema vysadkovyma landerama, ktere si vzducholod zahakne a prenese rychleji a dal nez na koleckach.
čo všetko by sa dalo keby na to boli peniaze.. ale nie sú..
preto treba vymyslieť systém postupných krokov - "program"
a veľké zámery uskutočňovať v malých krokoch, na ktoré peniaze sú
nadas - 7/8/2011 - 22:56
citace:
citace:Duvod proc poslat na Mars vzducholod s dvema vysadkovyma landerama, ktere si vzducholod zahakne a prenese rychleji a dal nez na koleckach.
čo všetko by sa dalo keby na to boli peniaze.. ale nie sú..
preto treba vymyslieť systém postupných krokov - "program"
a veľké zámery uskutočňovať v malých krokoch, na ktoré peniaze sú
Jinými slovy : co všechno by se dalo dělat , kdyby rozpočty "kosmických zemí" nevysávala ISS a pilotovaná kosmonautika vůbec I když zrovna vzducholoď si v marsovské prašné bouři dost dobře nedovedu představit
Nadas
Adolf - 7/8/2011 - 23:12
citace:...Jinými slovy : co všechno by se dalo dělat , kdyby rozpočty "kosmických zemí" nevysávala ISS a pilotovaná kosmonautika vůbec ...
nedalo. peniaze na ISS nie su pouzitelne na ine programy, ani keby ISS neexistovala.
alamo - 8/8/2011 - 10:48
citace:Jinými slovy : co všechno by se dalo dělat , kdyby rozpočty "kosmických zemí" nevysávala ISS a pilotovaná kosmonautika vůbec I když zrovna vzducholoď si v marsovské prašné bouři dost dobře nedovedu představit
Nadas
na takéto názory je len jediný liek, treba dokázať že pilotované lety do hlbokého vesmíru nie sú tak nákladné ako ich robí nasa
hneď "zajtra", s existujúcimi prostriedkami
Agamemnon - 8/8/2011 - 11:45
citace:
citace:Jinými slovy : co všechno by se dalo dělat , kdyby rozpočty "kosmických zemí" nevysávala ISS a pilotovaná kosmonautika vůbec I když zrovna vzducholoď si v marsovské prašné bouři dost dobře nedovedu představit
Nadas
na takéto názory je len jediný liek, treba dokázať že pilotované lety do hlbokého vesmíru nie sú tak nákladné ako ich robí nasa
hneď "zajtra", s existujúcimi prostriedkami
treba dokazat, ze pilotovane lety do vesmiru maju vyznam... [Edited on 08.8.2011 Agamemnon]
alamo - 8/8/2011 - 12:54
citace:treba dokazat, ze pilotovane lety do vesmiru maju vyznam...
komu?
pre toho koho to nezaujíma, a je vyslovene proti, to nebude mať význam nikdy
pre prezidenta čr Klausa, nemá internet význam dodnes, dokonca ho vníma ako kontraproduktívnu vec
musia sa snažiť tý pre ktorých to má význam už dnes
a to v rámci dnešných možností
alamo - 19/8/2011 - 22:37
MRO sa pozrel pod povrch marsu
našiel vyrazený kráter na svahu sopky, ktorí sa asi trafil rovno do lávového tunela http://www.onorbit.com/node/3681
David - 20/8/2011 - 04:01
Vrcholy nejvyšších hor na Zemi mají prostředí, které se zdánlivě blíží k poměrům na Marsu, ale ... obsahuje ideální směs plynů o tlaku o dva řády vyšším než na Marsu,jsou pod radičním UF filtrem,obsahují vodu nejen v plynném,ale i pevném a kapalném skupenství a přesto, že o několik málo km níže kypí Země životem je prostředí téměř sterilní.Ke vzniku života musí být obrovská shoda obrovského množství zcela specifických podmínek a to po velmi dlouhou dobu v mil.let.Je otázkou, zda na vznik života na Marsu bylo dost času.
Jsem v tomto směru skeptik.Je zajímavé, že ačkoli je to kardinální otázka, nebyla od dob Vikingů poslána na Mars biologická laboratoř.Dělá to dojem, že převládá obava, že definitivní negativní odpověď uzavře penězovod, zatímco senzační "objevy", resp slibné fámy jej otevírají.
Jan Baštecký - 20/8/2011 - 12:25
citace:Vrcholy nejvyšších hor na Zemi mají prostředí, které se zdánlivě blíží k poměrům na Marsu, ale ... obsahuje ideální směs plynů o tlaku o dva řády vyšším než na Marsu,jsou pod radičním UF filtrem,obsahují vodu nejen v plynném,ale i pevném a kapalném skupenství a přesto, že o několik málo km níže kypí Země životem je prostředí téměř sterilní.Ke vzniku života musí být obrovská shoda obrovského množství zcela specifických podmínek a to po velmi dlouhou dobu v mil.let.Je otázkou, zda na vznik života na Marsu bylo dost času.
Jsem v tomto směru skeptik.Je zajímavé, že ačkoli je to kardinální otázka, nebyla od dob Vikingů poslána na Mars biologická laboratoř.Dělá to dojem, že převládá obava, že definitivní negativní odpověď uzavře penězovod, zatímco senzační "objevy", resp slibné fámy jej otevírají.
Podle mého názoru je logika věci taková, že přítomnost života můžete dokázat (jeho nálezem), ale nemůžete vyloučit žádným množstvím negativních průzkumů (jen snižujete pravděpodobnost jeho výskytu).
Tedy definitivní negativní odpověď je asi nemožná. Derelict - 20/8/2011 - 15:47
citace:Vrcholy nejvyšších hor na Zemi mají prostředí, které se zdánlivě blíží k poměrům na Marsu, ale ... obsahuje ideální směs plynů o tlaku o dva řády vyšším než na Marsu,jsou pod radičním UF filtrem,obsahují vodu nejen v plynném,ale i pevném a kapalném skupenství a přesto, že o několik málo km níže kypí Země životem je prostředí téměř sterilní.Ke vzniku života musí být obrovská shoda obrovského množství zcela specifických podmínek a to po velmi dlouhou dobu v mil.let.Je otázkou, zda na vznik života na Marsu bylo dost času.
Jsem v tomto směru skeptik.Je zajímavé, že ačkoli je to kardinální otázka, nebyla od dob Vikingů poslána na Mars biologická laboratoř.Dělá to dojem, že převládá obava, že definitivní negativní odpověď uzavře penězovod, zatímco senzační "objevy", resp slibné fámy jej otevírají.
Davide, budu ti trochu oponovat. Mars je pro zivot tak jak ho zname ze Zeme nevhodny. Ale jsou tu nasledujici moznosti:
1) Hluboka biosfera (viz pozemske organismy z hloubky nekolika kilometru)
2) Organismy na podobnem zaklade jako zivot na Zemi, optimalizovane na Marsovske podminky
3) Zivot na jinem zaklade nez ten znamy ze Zeme
Otazku cislo 1 nemuzeme zodpovedet, neni pro ni dost dat.
Otazka cislo 2 je dle soucasnych vysledku vysoce pravdepodobne ne.
Otazku cislo tri neni mozne zodpovedet, protoze nevime co hledame.
-=RYS=- - 20/8/2011 - 20:10
citace:MRO sa pozrel pod povrch marsu
našiel vyrazený kráter na svahu sopky, ktorí sa asi trafil rovno do lávového tunela http://www.onorbit.com/node/3681
Ted jen postavit kopuli, utesnit a nafouknout vzduchem celek.
Nasledne zacit stavet v tomto prostoru i v podzemi (tezebni fabrika, tezkej prumysl, tavne pece, rafinerie vyroby vody-vzduchu-kysliku-vodiku).
Je nekde informace o prumeru krateru a prumeru diry do jeskyne.
Pripadne presna pozice (juknul bych na Google Earth-Mars) by bodla taky.
UPDATE:
Uz jsem to nasel:
The dark spot turned out to be a "skylight," an opening to an underground cavern, that is 35 meters (115 feet) across. Caves often form in volcanic regions like this when lava flows solidify on top, but keep flowing underneath their solid crust. These, now underground, rivers of lava can then drain away leaving the tube they flowed through empty. We can use the shadow cast on the floor of the pit to calculate that it is about 20 meters (65 feet) deep.
Takze 35m prumer krateru a 20m prumer diry nad jeskyni (jestli ma anglina je spatna, tak me prosim opravte).
Kazdopadne jsou to rozmery "realizovatelne" pro kopuli soucasnyma technologiema.
Pokiaľ tomu rozumiem, priemer otvoru je 35 metrov a výška/hĺbka diery je 20 metrov. Samotný kráter je úmerne väčší - cca 170 metrov.
Predpokladám, že na dne tunelu bude ešte nasypaný suťový kužel, takže výška jaskyne bude o čosi väčšia.
-=RYS=- - 21/8/2011 - 17:20
citace:Pokiaľ tomu rozumiem, priemer otvoru je 35 metrov a výška/hĺbka diery je 20 metrov. Samotný kráter je úmerne väčší - cca 170 metrov.
Predpokladám, že na dne tunelu bude ešte nasypaný suťový kužel, takže výška jaskyne bude o čosi väčšia.
Dik za preklad.
Polozit tam "konstrukci" a zasypat. Pak zevnitr nastrikat nejakou chemikalii ala "plast" a mame zakladnu dost velkou na to, aby se mohl provozovat i 6-ti patrovej sklenik = dostatek vzduchu a jidla.
Ovsem predpoklad je dostatek ledu pod povrchem jeskyne...pokud uz led neni soucasti telesa jeskyne.
Kamera HiRISE stárne.
Na digitální věčnost zřejmě odešel jeden ze 14 CCD prvků, které zajišťuji sběr optických dat z teleskopu.
Naštěstí je tento snímač umístěn na okraji CCD pole a jeho absence pouze zúží snímaný pás povrchu přes červený filtr z 6 km na 5,4 km.
Defektní snímač s největší pravděpodobností způsobil dvě nečakaná vypnutí kamery 28.8 a 6.9.2011.
Z této prezentace o stavu a výkonech MRO http://marsnext.jpl.nasa.gov/workshops/2012_Feb/02_MRO_Status.pdf z 29.2.2012 mj. vyplývá, že pokud družici nepostihne nic fatálního, mohla by díky dostatku paliva pracovat ještě dalších 23 let! -> retranslace pro mnoho budoucích povrchových misí.
Namátkou z dosavadních výkonů:
- přeneseno celkem 150 Tb
- 22108 snímků z HiRISE ( = 1,42% povrchu)
- 43582 snímků z CTX ( = 70,9% povrchu)
David - 20/3/2012 - 14:54
Exploatace Marsu je nesmysl dokud bude Země obyvatelná. Vemte si například pouště v Africe, proti Marsu hotový ráj, krásně dýchatelný vzduch, obšas dokonce i zaprší, k vodě několik set, či několik tisíc km, ale pěkně po zemi, nikoli někde v kosmu honění nějaké komety. A výsledek - pouště jsou " neobyvatelné" tak ať mi nikdo netvrdí, že je Mars cílem lidské expanze.
Vlado1 - 20/3/2012 - 21:17
citace:Exploatace Marsu je nesmysl dokud bude Země obyvatelná. Vemte si například pouště v Africe, proti Marsu hotový ráj, krásně dýchatelný vzduch, obšas dokonce i zaprší, k vodě několik set, či několik tisíc km, ale pěkně po zemi, nikoli někde v kosmu honění nějaké komety. A výsledek - pouště jsou " neobyvatelné" tak ať mi nikdo netvrdí, že je Mars cílem lidské expanze.
Vidím že nemáš hlavu jen na nošení klobouku.
yamato - 20/3/2012 - 22:05
citace:Exploatace Marsu je nesmysl dokud bude Země obyvatelná. Vemte si například pouště v Africe, proti Marsu hotový ráj, krásně dýchatelný vzduch, obšas dokonce i zaprší, k vodě několik set, či několik tisíc km, ale pěkně po zemi, nikoli někde v kosmu honění nějaké komety. A výsledek - pouště jsou " neobyvatelné" tak ať mi nikdo netvrdí, že je Mars cílem lidské expanze.
ano aj nie. Sahara je v porovnani s marsom dobre obyvatelna a niektore kmene v nej skutocne dokazu prezit. Ale celkovo nie je osidlena, pretoze jednoducho inde na zemi sa zije lahsie.
Mars urcite nebudeme osidlovat preto, ze sa tam zije lahsie. Skor to bude vedecky outpost, na ktory bude naviazana urcita zakladna infrastruktura. Rozsiahlejsie osidlenie mozno ocakavat v pripade, ak sa najde sposob ako mars "spenazit" Mnohe mesta v pustiach USA, vzniknute pocas zlatej horucky a zaniknute po jej konci, su nazornym prikladom.
pospa - 17/10/2012 - 08:44
Od 15.10.2012 je družice MRO opět v safe modu (tuším, že pošesté) a nemůže sloužit mj. jako retranslační stanice pro MSL a MER.
Úlohu primární přenosové družice, minimálně na několik dní, převzala Mars Odyssey, která má ale nižší přenosovou kapacitu.
An image of Mars taken by the HiRISE instrument on NASA's Mars Reconnaissance Orbiter shows frost or ice (white areas) persisting in late winter only on south-facing slopes that have not received much direct sunlight.
Solanka ve výšce 35 km a teplotě dvakrát nižší než na Sibiři je vskutku prostředí vhodné pro život. Krom toho mě zaujala spekulace, že podpovrchová voda " může prosakovat " na povrch. Opět srovnání se Sibiří, kde je za nesrovnatelně příznivějších podmínek půda trvale zmrzlá do hloubky v metrech, na Marsu to musí být nejméně 10 metrů. Chtěl bych vidět vodu. která by touto vrstvou prosákla.
Zřejmě se jedná o " senzaci" cílenou na senátory, aby uvolnili penězovod na další výzkum, navíc se jedná o dálkový průzkum z orbitu, kdy záleží na interpretaci naměřených dat a ta se vždy ubírá několika směry, budou tedy i další hypotézy toho co sonda na dálku " viděla".
martinjediny - 29/9/2015 - 08:42
citace: Solanka ve výšce 35 km a teplotě dvakrát nižší než na Sibiři je vskutku prostředí vhodné pro život. Krom toho mě zaujala spekulace, že podpovrchová voda " může prosakovat " na povrch. Opět srovnání se Sibiří, ...
1/ Solanka? prosim ta o aku solanku ide? ake ma vlastnosti? poznas teplotu tuhnutia, chem. zlozenie,...?
2/ teplota dva krat nizsia nez na Sibiri (myslis -70° az +40°C)? mozes prosim konkretizovat teploty pri ktorych ta solanka mala tiect?
3/ Vies aky je rozdiel medzi Sibirskou podou a Marsovskou?
4/ Aku mas skusenost (odbornost) s interpretaciou dialkoveho prieskumu? Vies o niecom, co NASA unika? Andy - 29/9/2015 - 09:16
citace: Opět srovnání se Sibiří, kde je za nesrovnatelně příznivějších podmínek půda trvale zmrzlá do hloubky v metrech
Říká ti něco činná vrstva permafrostu?
David - 29/9/2015 - 09:24
Na Marsu se zřejmě nejedná o chloridy ale o chloristany a ty v dostatečné koncentraci ve vodním roztoku " snesou " i -70 stupňů C.
"Tekoucí" voda nebyla pozorována, jen její stopy, resp. změny po jejím působení na horniny na jejichž povrchu " protekla".
Bombastické prohlášení NASA o " tekoucí vodě" je zavádějící, v onom roztoku je více chloristanů než vody, nadsazeně řečeno.
Určitě na Marsu nezurčí potůčky či potoky, zejména ne na předmětném svahu.
Je samozřejmé, že prohlášení o " tekoucí vodě" zákonitě vyvolá asociace potoků s nějakými potvůrkami, či dokonce rybkami a o to asi jde.
/ A prachy jsou na cestě , " to se to bádá, když to Kongres platí "/. [Upraveno 29.9.2015 David]
Ohara - 29/9/2015 - 09:26
Kazdopadne maji dost dat o teplote, tlaku i slozeni aby mohli experimentovat a odvodit predpokladane koncentrace.
NovýJiřík - 29/9/2015 - 11:42
Je samozřejmé, že prohlášení o " tekoucí vodě" zákonitě vyvolá asociace potoků s nějakými potvůrkami, či dokonce rybkami a o to asi jde. / A prachy jsou na cestě , " to se to bádá, když to Kongres platí "/. [Upraveno 29.9.2015 David]
Tak zrovna tohle bych NASA nevyčítal, i kdyby to byla pravda. V dnešní době bez dobré reklamy tititi necinknou.
Jara - 29/9/2015 - 13:43
Chloridy,chloristany a kdo vi co ještě.To je uplne jedno voda tam je a je ji dost.Jeste ze se tam v 80,-tych letech neletelo(na Mars)to by byl sakra průšvih.Kdo vi co by sebou astronauti dotahli,tam by karanténa ala Apollo byla uplne k nicemu.Mozna by jsme se divili co mame u nas za vetrelce v morich a jinde.Proti tomu by soucasni bezenci byl jen slaby odvar.Tam kde je život kruty po všech strankach by u nas byl pro cokoli z Marsu uplny raj - to by byl frkot.
pospa - 29/9/2015 - 13:55
citace:Bombastické prohlášení NASA o " tekoucí vodě" je zavádějící, v onom roztoku je více chloristanů než vody, nadsazeně řečeno.
Určitě na Marsu nezurčí potůčky či potoky, zejména ne na předmětném svahu.
Davide, máš pravdu v tom, že NASA titulky byly v tomto případě (jako už několikrát před tím) poměrně nadnesené, s cílem upoutat větší pozornost veřejnosti (daňových poplatníků a zákonodárců).
Titulky mohly ohlašovat "Další krok v poznání vodního cyklu Marsu", nebo "Další střípek v mozaice našich vědomostí", ale to by nebylo taková pecka jako "Tajemství Marsu VYŘEŠENO!" a "NASA má Zásadní oznámení!". Ano je v tom hodně PR, ale každý se musí "rvát o svůj kus chleba" = federálního rozpočtu, jinak dostane méně a za pár let třeba skoro nic.
Jinak nechápu proč máš dojem, že na "předmětném svahu" k sezónním průsakům tekoucí vody nedochází.
David - 29/9/2015 - 18:10
Protože rýhy začínají na horní hraně svahu. To znamená, že by " voda " přetékala přes tuto hranu a prýštila by tedy na planině nad svahem. Což je čirý nesmysl. I kdyby nakrásně někde na planině vytryskla než by se dostala ke hraně dávno by zmrzla, nebo by zmrzla její větší část a to neuvažuji sublimaci vysoce pravděpodobnou v řídkém ovzduší.
Jestliže je půda na Marsu trvale zmrzlá do hloubky několika metrů, bude zmrzlá i na svahu. Z toho důvodu nemůže žádná voda ve svahu prýštit.
Jedná se pravděpodobně o sypký materiál, který drží pohromadě nějaké médium které na slunci sublimuje a materiál se uvolní a sype dolů. Tím médiem může byt třeba kysličník uhelnatý.
Petr_Šída - 29/9/2015 - 23:41
citace:Protože rýhy začínají na horní hraně svahu. To znamená, že by " voda " přetékala přes tuto hranu a prýštila by tedy na planině nad svahem. Což je čirý nesmysl. I kdyby nakrásně někde na planině vytryskla než by se dostala ke hraně dávno by zmrzla, nebo by zmrzla její větší část a to neuvažuji sublimaci vysoce pravděpodobnou v řídkém ovzduší.
Jestliže je půda na Marsu trvale zmrzlá do hloubky několika metrů, bude zmrzlá i na svahu. Z toho důvodu nemůže žádná voda ve svahu prýštit.
Jedná se pravděpodobně o sypký materiál, který drží pohromadě nějaké médium které na slunci sublimuje a materiál se uvolní a sype dolů. Tím médiem může byt třeba kysličník uhelnatý.
To těžko
odkud jinud by měla voda prýštit, než z hrany, či z prostoru těsně pod ní, takové místo je vhodné ze dvou důvodů - na hraně kráteru či kopce se vrstva zmrzlé solanky dostává těsně k povrchu, vzhledem ke sklonu je osluněna víc, než rovina, tak taje ..... a následně teče
spekulovat o CO, když mají spektrálně dokázané soli rozpustné ve vodě mi přijde jako ignorování reality
David - 30/9/2015 - 05:28
Kdyby tomu tak bylo a voda pocházela z hrany svahu, pak by rýhy musely směrem dolů být užší a užší a nikdy by nemohly dosáhnout na úpatí svahu.
Jenže je tomu právě naopak, Nahoře jsou úzké, pak se rozšiřují a jsou až k úpatí svahu.
Tak se nemůže v řídkém ovzduší podporujícím sublimaci chovat tekuté médium, ale sypká hmota.
Krom toho slabé slunce může ohřát půdu ve vrstvě několika cm, to by musel být svah z čistého ledu a ani tak by neroztálo dostatečné množství vody k erozi rýh hlubokých a širokých, odhaduji, několik metrů.
Povl - 30/9/2015 - 08:27
Že by na Marsu mohly téct potůčky vody, mě ani po těch senzačních titulcích nenapadlo. I kdyby v té oblasti za "horkého léta" bylo +1°C, tak tlak je tak nízký, že by se voda hned odpařovala. Souhlasím s Davidem, že v onom roztoku je nejspíš více chloristanů než vody, a tak i případný život v tomto prostředí bude nepravděpodobný. Nevím, jestli by metabolismus mohl fungovat v takové tekutině, při tak nízkých teplotách.
[Upraveno 30.9.2015 Povl]
NovýJiřík - 30/9/2015 - 08:41
citace:Že by na Marsu mohly téct potůčky vody, mě ani po těch senzačních titulcích nenapadlo. I kdyby v té oblasti za "horkého léta" bylo +1°C, tak tlak je tak nízký, že by se voda hned odpařovala. Souhlasím s Davidem, že v onom roztoku je nejspíš více chloristanů než vody, a tak i případný život v tomto prostředí bude nepravděpodobný. Nevím, jestli by metabolismus mohl fungovat v takové tekutině, při tak nízkých teplotách.
Za horkého léta může být na Marsu o dost tepleji, než +1 stupeň. Podle různých publikací se teplota povrchu v poledne za marťanského léta může vyšplhat až na 10-20 stupňů, a voda tudíž kapalná být může. Nejde ale jen o teplotu, nýbrž i o tlak (trojný bod vody), který je na Marsu dost vysoký jen v těch nejhlubších oblastech. Samozřejmě, to se týká destilované vody, jaký je trojný bod toho solného roztok, o tom se můžeme při jeho neznámém složení a koncentraci jen dohadovat.
Povl - 30/9/2015 - 09:50
citace:Podle různých publikací se teplota povrchu v poledne za marťanského léta může vyšplhat až na 10-20 stupňů,
O to rychleji se bude voda vypařovat. Petr_Šída - 30/9/2015 - 09:51
citace:Kdyby tomu tak bylo a voda pocházela z hrany svahu, pak by rýhy musely směrem dolů být užší a užší a nikdy by nemohly dosáhnout na úpatí svahu.
Jenže je tomu právě naopak, Nahoře jsou úzké, pak se rozšiřují a jsou až k úpatí svahu.
Tak se nemůže v řídkém ovzduší podporujícím sublimaci chovat tekuté médium, ale sypká hmota.
Krom toho slabé slunce může ohřát půdu ve vrstvě několika cm, to by musel být svah z čistého ledu a ani tak by neroztálo dostatečné množství vody k erozi rýh hlubokých a širokých, odhaduji, několik metrů.
To je pane pěkná blbost, to jak se tok rozleje záleží na spádu
jinak sublimace u tekutiny????????
martinjediny - 30/9/2015 - 13:44
citace:Že by na Marsu mohly téct potůčky vody, mě ani po těch senzačních titulcích nenapadlo. I kdyby v té oblasti za "horkého léta" bylo +1°C, tak tlak je tak nízký, že by se voda hned odpařovala. Souhlasím s Davidem, ... [Upraveno 30.9.2015 Povl]
V nizkych polohach Marsu sa cista voda vyparuje az pri +7°C ...
Vzdy som dufal, ze ju raz objavia.
O to menej ma prekvapila, ale potesila, existencia slanej vody.
Arccos - 30/9/2015 - 15:50
citace:V nizkych polohach Marsu sa cista voda vyparuje az pri +7°C ...
Ale to je přece divné. To by znamenalo, že je tam vyšší tlak než na Zemi, což určitě není.
EDIT: Beru zpět! V rychlosti jsem spletl "taje" a "vypařuje". Pardon. [Edited on 30.9.2015 Arccos]
Alchymista - 30/9/2015 - 22:27
teplota varu vody pri nízkych tlakoch (destilovanej, normálne izotopové zloženie)
pri 1600Pa 287,1K; +13,91°C (výška na Zemi ~27940 metrov) = dno Hellas Planitia
pri 1000Pa 280K; +6,86°C (výška na Zemi ~31050 metrov)
pri 800Pa 276,8K; +3,65°C (výška na Zemi ~32550 metrov)
pri 700Pa 274,9K; +1,77°C (výška na Zemi ~33450 metrov)
pri 650Pa 273,9K; +0,74°C (výška na Zemi ~33950 metrov)
pri 620Pa 273,2K; +0,089°C (výška na Zemi ~34280 metrov)
pri 617Pa 273,2K; +0,022°C (výška na Zemi ~34315 metrov)
minimum je tesne pod 617Pa, pri 616Pa už nemôže existovať v kvapalnom stave
[Upraveno 30.9.2015 Alchymista]
Machi - 30/9/2015 - 23:28
1) Tekutá voda na Marsu není zas takové překvapení.
Fázový diagram jasně ukazuje, že na Marsu aspoň krátkodobě během roku existují podmínky pro tekoucí vodu (i bez solí).
Problémem je, odkud by se voda doplňovala.
2) Novinkou u nynějšího prohlášení o vodě na Marsu je to, že se podařilo nyní identifikovat chemické složení "toků" pomocí spektrometru CRISM. Spekulace na téma složení jsou tedy v tomto ohledu bezpředmětné.
3) Perchloráty nejsou nejvhodnějším prostředím pro život.
4) Ne Davide, ani na Zemi voda neteče do kopce, natožpak na Marsu!
5) Je skutečně absurdní, když si někdo na kosmofóru stěžuje, že vláda platí výzkum kosmu!
David - 1/10/2015 - 07:12
citace:1) Tekutá voda na Marsu není zas takové překvapení.
Fázový diagram jasně ukazuje, že na Marsu aspoň krátkodobě během roku existují podmínky pro tekoucí vodu (i bez solí).
Problémem je, odkud by se voda doplňovala.
2) Novinkou u nynějšího prohlášení o vodě na Marsu je to, že se podařilo nyní identifikovat chemické složení "toků" pomocí spektrometru CRISM. Spekulace na téma složení jsou tedy v tomto ohledu bezpředmětné.
3) Perchloráty nejsou nejvhodnějším prostředím pro život.
4) Ne Davide, ani na Zemi voda neteče do kopce, natožpak na Marsu!
5) Je skutečně absurdní, když si někdo na kosmofóru stěžuje, že vláda platí výzkum kosmu!
Problém je v tom, že peníze tečou na zmrzlý Mars bombardovaný kosmickým zářením, BEZ VODY, s řiďoučkým ovzduším z výfukového plynu a místo toho by mohly téci třeba na lander k Europě, kde oceán tekoucí vody prokazatelně je.
Krom toho mi vadí, že tento penězovod je udržován v chodu ohlupováním veřejnosti.
Jara - 1/10/2015 - 07:31
1) Tekutá voda na Marsu není zas takové překvapení.....
Zajimalo by me proc s necim podobnym neprisli když se jim lepily vzorky na lopatku u sondy Fenix.Tam bylo prece jasne ze musí vzorky drzet něco pohromadě a lepilo to jak blazen.
pospa - 1/10/2015 - 14:47
citace:1) Tekutá voda na Marsu není zas takové překvapení.....
Zajimalo by me proc s necim podobnym neprisli když se jim lepily vzorky na lopatku u sondy Fenix.Tam bylo prece jasne ze musí vzorky drzet něco pohromadě a lepilo to jak blazen.
Připomenu, že Phoenix přistál v polárních oblastech během místního léta, tedy v období největšího odpařování polárních čepiček a podpovrchového ledu všude okolo. Na základě pozdějších měření a analýz prachu a půdních vzorků mikroskopem atomárních sil AFM a optickým mikroskopem MECA OM, byla příčina lepení materiálu na milimetrové mřížce analyzátoru TEGA určena jako kombinace více faktorů najednou:
- tvar a velikost prachových zrn (velejemný prach konzistence pudru vyplňuje prostor mezi ostrými hranatými zrny větší velikosti a působí jako lepivý cement)
- obsah solí
- vzdušná vlhkost zachycená v půdě
- elektrostatické přitažlivé síly
V prvním vzorku půdy, analyzovaném v pícce TEGA nebyly naměřené žádné molekuly H20. Dílem proto, že byl odebrán z nejsvrchnější vrstvy půdy a také proto, že několik dní ležel na násypce TEGA, než se podařilo vibracemi nějaké množství prosít až do analyzátoru a voda se mezitím vypařila. Molekuly vody byly naměřeny až v dalších vzorcích.
O tekoucí vodě během mise Phoenix nikdy nepadlo ani slovo.
Lokální meteopodmínky v prvních 22 solech byly: tlak 829 až 855 Pa, teploty -80 až -30°C, relativní vlhkost 1 - 80%.
martalien - 1/10/2015 - 16:56
citace:
citace:1) Tekutá voda na Marsu není zas takové překvapení.....
Zajimalo by me proc s necim podobnym neprisli když se jim lepily vzorky na lopatku u sondy Fenix.Tam bylo prece jasne ze musí vzorky drzet něco pohromadě a lepilo to jak blazen.
.....
O tekoucí vodě během mise Phoenix nikdy nepadlo ani slovo.
.....
Ale i tady na foru byli zverejneny snimky kdy na nohach sondy byly hned po pristani kapky vody odparene motory z pudy a nasledne zkondenzovane na sonde a taky snimek kdy po odhrnuti pudy lopatkou se objevilo bile podlozi - ktere se po odkrti rychle odparilo - coz byl s nejvetsi pravdepodobnosti vodni led.
NovýJiřík - 1/10/2015 - 17:24
Problém je v tom, že peníze tečou na zmrzlý Mars bombardovaný kosmickým zářením, BEZ VODY, s řiďoučkým ovzduším z výfukového plynu a místo toho by mohly téci třeba na lander k Europě, kde oceán tekoucí vody prokazatelně je.
Krom toho mi vadí, že tento penězovod je udržován v chodu ohlupováním veřejnosti.
Že neletí ponorka na Europu, to mi vadí taky, ale ne kvůli tomu, že namísto ní se posílají pojízdné laboratoře na Mars. Kdyby se nakoupilo o pár míň "nezbytných" stíhaček F-22 Raptor, rázem by bylo na obojí. Zbrojení je to skutečné ohlupování veřejnosti, a ne vítězoslavné křepčení NASA kolem kapalné vody na Marsu.
pospa - 1/10/2015 - 18:46
citace:
citace:
citace:1) Tekutá voda na Marsu není zas takové překvapení..... Zajimalo by me proc s necim podobnym neprisli když se jim lepily vzorky na lopatku u sondy Fenix.Tam bylo prece jasne ze musí vzorky drzet něco pohromadě a lepilo to jak blazen.
.....
O tekoucí vodě během mise Phoenix nikdy nepadlo ani slovo.
.....
Ale i tady na foru byli zverejneny snimky kdy na nohach sondy byly hned po pristani kapky vody odparene motory z pudy a nasledne zkondenzovane na sonde a taky snimek kdy po odhrnuti pudy lopatkou se objevilo bile podlozi - ktere se po odkrti rychle odparilo - coz byl s nejvetsi pravdepodobnosti vodni led.
Všechno pravda, ty snímky jsem tu dokonce vkládal já , ale snad dokážete pochopit rozdíl mezi pojmy "tekoucí voda" a "vodní led"?
Že je na Marsu H2O ve formě ledu, sněhu a vodní páry, to víme už mnoho let. Současná debata je ale o vodě v kapalném skupenství, což se nyní NASA snaží dokázat detailními snímky a spektroskopickým měřením vybraných oblastí.
Machi - 2/10/2015 - 00:18
Je problém sehnat peníze na astrobiologický lander pro Mars.
U Europy je to jen zbožné přání, protože jeho cena by se vyšplhala snadno přes 5 miliard.
Navíc dle současných znalostí je tekutá voda na Europě ještě méně přístupná než na "zmrzlém" Marsu.
Jistou nadějí mohou být gejzíry na Europě, pokud se je podaří ověřit sondami a pokud se bude dát předpovědět, kdy jsou aktivní.
Nejschůdnějším přístupem tak je v současnosti průletová mise pro odběr vzorků z gejzírů Encelada.
David - 2/10/2015 - 05:11
citace:
citace:
citace:
citace:1) Tekutá voda na Marsu není zas takové překvapení..... Zajimalo by me proc s necim podobnym neprisli když se jim lepily vzorky na lopatku u sondy Fenix.Tam bylo prece jasne ze musí vzorky drzet něco pohromadě a lepilo to jak blazen.
.....
O tekoucí vodě během mise Phoenix nikdy nepadlo ani slovo.
.....
Ale i tady na foru byli zverejneny snimky kdy na nohach sondy byly hned po pristani kapky vody odparene motory z pudy a nasledne zkondenzovane na sonde a taky snimek kdy po odhrnuti pudy lopatkou se objevilo bile podlozi - ktere se po odkrti rychle odparilo - coz byl s nejvetsi pravdepodobnosti vodni led.
Všechno pravda, ty snímky jsem tu dokonce vkládal já , ale snad dokážete pochopit rozdíl mezi pojmy "tekoucí voda" a "vodní led"?
Že je na Marsu H2O ve formě ledu, sněhu a vodní páry, to víme už mnoho let. Současná debata je ale o vodě v kapalném skupenství, což se nyní NASA snaží dokázat detailními snímky a spektroskopickým měřením vybraných oblastí.
" SNAŽÍ DOKÁZAT " to je přesná formulace a současně i výsledek hledání tekuté vody na Marsu.
Jara - 2/10/2015 - 07:53
Chytate se slovickareni,klasicky cesky systém oblbovani vseho a o vsem.Tekouci voda na Marsu nemá s podobou vody na Zemi vůbec nic spolecneho.Mozna tak namrzla a husta kase kyseliny z baterek tak snad ale vodopad nebo plynouci reku na Marsu nenajdete.Voda tam je a každý to vedel ale ted pod nejakou záminkou(opravdu asi peníze)se z toho dela bublina.
martinjediny - 3/10/2015 - 22:47
citace:Chytate se slovickareni,klasicky cesky systém oblbovani vseho a o vsem.Tekouci voda na Marsu nemá s podobou vody na Zemi vůbec nic spolecneho.Mozna tak namrzla a husta kase kyseliny z baterek tak snad ale vodopad nebo plynouci reku na Marsu nenajdete.Voda tam je a každý to vedel ale ted pod nejakou záminkou(opravdu asi peníze)se z toho dela bublina.
citace:
" SNAŽÍ DOKÁZAT " to je přesná formulace a současně i výsledek hledání tekuté vody na Marsu.
toto su presne prispevky pri ktorych mi chyba moznost hodnotenia "+" "-"
jednoducho by som klikol minusku a viac sa nimi nezaoberal...
1/ Nikto a to ani NASA nehovori v sucasnosti o kolobehu vody ako na Zemi.
o tom tu pisal aj Machi, ze problem je s doplnovanim a viacmenej ide o topenie podpovrchovych ladovcov
2/ O tecucich riecka a vodopadoch sa ale hovori. A to je vyznamny posun voci "mrtvemu" Marsu. A preto aj ta PR aktivita je primerana
a ak objavili solanku, tak :
- je o to vacsia sanca, ze raz objavia aj "pozemskejsiu" vodu
- dava to vacsi priestor vode smerom do minulosti martinjediny - 3/10/2015 - 22:59
ten vodny cyklus co dal Mirek k Rosette, by snad bol aplikovatelny aspon parcialne snad aj na Mars...
s tym, ze v lete by dochadzalo pripadne aj k teceniu...
admin - 10/8/2016 - 00:18
Někdy mezi lety 2008 a 2014 spadl na Mars asteroidy(nebo spíše shluk balvanů) v regionu Tharsis. Loni na podzim se na to místo zaměřila kamera HiRISE a vypadá to na pěkné bombardování.
Take bych to videl tak. Ale co je to za tekutinu? Voda?
Samozrejme me napadly jeste odpovedi typu: Nekdo nechal omylem zapnutou 3D tiskarnu, nebo se jedna o stin neviditelneho stromu ? ;o))
yamato - 18/7/2018 - 10:50
popravde neviem si predstavit iny mechanizmus, co by vytvoril takyto obrazec. Zosuv priesku by mohol odkryt tmavsi podklad, ale zosunuty priesok by bol niekde vidiet.
Vietor by zase nevytvoril taky vejar, so zaciatkom na hrebeni hory.
Naopak ked si predstavim vyver vody na hrebeni tej hory (hoci je to pomerne cudne miesto na vyver), tak vysledok by vyzeral presne takto.
.
