random - 11/7/2006 - 22:27
no moja otakzka hned na zaciatok: co si myslite o novych nosicoch Ares?
Mne sa celkom pozdava Ares 1 s prvym stupnom na TPH je to pre posatku isto bespecnejsie ako stupne KPH aj ked to nema az taku ucinnostno nieco za nieco ... podla mna mohli zalozit Ares 1 na podobnom systeme ako Titan 4 teda ze by sa pouzili dve urychlovacie stupne .. ale s mensim poctom segmentov (3) co by zvyslilo ich spolahlivost a druhy stupen by bol medzi nimi a rozbehol by sa az tesne pred dohoretim SRBs no ale isto maju (v NASA) k tomu svoje vyhrady ...
Na Arese 5 sa mi nie zelkom pozdava ze prvy stupen bude ist na LOX+LH2 podla mna mohli trochu prerobyt koncepciu Saturnu 5 a pouzit v prvom stupni LOX+petrolej a velmi spolahlive motori F1 potrebovali by iba 3-4 taketo motory aby nahradili tie motory RD-58 (jo a teraz som prisiel co mi tu chyba na tomto portali ... pekny prehlad raketovych motorov ... popis a ich zakladne technicke parametre .. toto by bolo super  ) a na druhej stranepetrolej je viacej skladny ako LH2...
no odomna zatial vsetko ...
Jirka - 12/7/2006 - 11:18
citace:
no moja otakzka hned na zaciatok: co si myslite o novych nosicoch Ares?
Pokud umis anglicky, tak doporucuju diskuzni forum na www.nasaspaceflight.com kde je par chytrych hochu.
citace:
Mne sa celkom pozdava Ares 1 s prvym stupnom na TPH
To jsi jeden z mala, protoze vetsina lidi spise vidi negativa na Aresu 1 a je celkem spokojeno s Aresem V. Ja si myslim ze tyto dva systemy jsou nerozlucne a dobre se doplnuji.
citace:
podla mna mohli zalozit Ares 1 na podobnom systeme ako Titan 4 teda ze by sa pouzili dve urychlovacie stupne .. ale s mensim poctom segmentov (3) co by zvyslilo ich spolahlivost
Obyvkle se Aresu 1 vycita velka cena za redesign SRB. Pri redesignu na mensi pocet segmentu by cena za vyvoj zustala vpodstate stejna, jen by se zvysily provozni naklady a bezpecnost by naopak vyrazne poklesla (vic dilu – vic veci na pokazeni).
citace:
Na Arese 5 sa mi nie zelkom pozdava ze prvy stupen bude ist na LOX+LH2 podla mna mohli trochu prerobyt koncepciu Saturnu 5
LOX+LHX je naopak nutnost, protoze SRB maji nizke ISP, tak musi byt vyvazeny dasim stupnem s vysokym ISP. Palivo LOX/RP by bylo mnohem tezsi v pomeru k tahu SRB a o to jde predevsim. SRB dostanou do vysky nekolika desitek kilometru urcitou hmotu a pokud je tou hmotou nadrz s LOX/LHX, tak ma system vyssi nosnost nez pokud by to bylo palivo LOX/RP.
citace:
a pouzit v prvom stupni LOX+petrolej a velmi spolahlive motori F1 potrebovali by iba 3-4 taketo motory aby nahradili tie motory RD-58
Pouziti motoru F1 by znamenalo, ze SRB nejsou zapotrebi. Srovnavat motory F1 s RS-68 nedava moc smysl, protoze ty motory nejsou zamenitelne. Zmeni se tim filozofie cele rakety.
F1 je motor s velkym tahem vhodny do prvniho stupne rakety. RS-68 je vhodny zase spise pro pouziti do 1.5 stupnovych systemu, kdy 0.5 i 1stp startuji soucasne, ale 0.5 stupen vyhori rychleji. Pouziti pomocnych startovacich raket je taky velice dobry napad. Navic RS-68 ma menitelny tah, takze s nim jdou delat ruzne psi kusy,
xChaos - 12/7/2006 - 19:43
citace:
podla mna mohli zalozit Ares 1 na podobnom systeme ako Titan 4 teda ze by sa pouzili dve urychlovacie stupne ..
Mno, co jsem tak četl na různých webech, tak jde hlavně o to, že se využijí stávající startovací rampy pro raketoplány, které mají zabudované právě dvě "opěrky" pro TPH boostery. Ares 5 využije obě dvě, tak jako dnes STS, Ares 1 využije jednu.
Jirka - 13/7/2006 - 10:03
Nejvetsi kandidat na nahradu Arese 1 a Arese V je:
CLV
Atlas phase II se dvema RD-180 (viz ofic web lockheedu)
CaLV
2x4segSRB
jadro s nekolika (5) motory RD-180
Myslim ze by to take nebyla spatna volba, ale ve hre jsou technicke a ekonomicke faktory, ktere nejsou verejne dostupne.
Jirka - 17/7/2006 - 19:07
neco o chystane infrastrukture pro ARES
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4629
Jirka - 22/7/2006 - 15:11
http://www.spaceflightnow.com/news/n0607/20ipd/
Ze by novy motor pro CaLV? Casu na vyvoj je dost.
avitek - 7/9/2006 - 10:18
Proponovaný hramonogram zkoušek Ares I, viz
http://www.msnbc.msn.com/id/14699227/
Rocket tests planned for NASA’s moonship
NASA hopes to test first stage of Ares 1 rocket April 2009
Jiří Hošek - 7/9/2006 - 16:22
citace:
Proponovaný hramonogram zkoušek Ares I, viz...
Pokus o převodový můstek aneb od ESAS k současným plánům:
1.Testy LAS byly urychleny z období 9/09-4/11 na přelom 2008-09.
2.Byl vložen letový test 4-segmentového Ares 1-1 na 4/09 (1.stupeň + hmotnostní simulátor).
3. V případě neúspěchu dubnového testu bude v 10/09 opakování.
4. Původní letový test RRF-1 se pod novým názvem ADFT odkládá z 6/10 na 7/12, nově je vložen letový test motoru J-2S v horním stupni 5-segmentového nosiče (původně zde měl být balast).
5. Původní nepilotovaný jednodenní orbitální test RRF-2 se pod novým názvem ODFT-1 odkládá z 3/11 na konec 2012, první let Orionu.
6. Původní nepilotovaný jednodenní orbitální test RRF-3 se pod novým názvem ODFT-2 odkládá z 5/11 na rok 2013, druhý let Orionu
7. Nákladní nepřetlakový modul pro zásobování ISS, jehož 1.let k ISS byl pod názvem UCM-1 plánován na 7/11, byl zrušen.
8. Původní první pilotovaný orbitální test ISS-1 se pod novým názvem ODFT-3 odkládá z 8/11 na 9/14; původní plán připojení k ISS při tomto letu je zřejmě zrušen. Všechny tři lety ODFT vykoná jeden exemplář Orionu (dle původní sekvence ESAS by to zřejmě muselo být víc exemplářů).
9. První let nákladní verze kapsle se odkládá z 4/12 na rok 2014, let je označen jako testovací, o původně plánovaném zásobování ISS se mlčí.
Jiří Hošek - 8/9/2006 - 07:22
Ještě pokus o jiné srovnání:
Plánované starty rakety Ares I a ekvivalentní realizované starty Saturnu I a Saturnu IB
4/2009 (+ příp. 10/2009) - letový test 1.stupně Ares I (4-seg) = první čtyři starty 1. stupně rakety Saturn I + balast v období 10/1961 – 3/1963
7/2012 - letový test kompletní rakety Ares I = 5.-.7.start dvoustupňové rakety Saturn I v 1-9/1964
konec 2012 – 1.orbitální let nepilotovaného Orionu = 1.start rakety Saturn IB v 2/1966 (Apollo 1 ovšem letělo jen po balistické dráze)
2013 – 2.orbitální let nepilotovaného Orionu = 3.start rakety Saturn IB v 8/1966 (Apollo 2 opět letělo jen po balistické dráze)
9/2014 – pilotovaný orbitální let Orionu = Apollo 7 v 10/1968
anonim - 8/9/2006 - 16:25
citace:
Ještě pokus o jiné srovnání:
Plánované starty rakety Ares I a ekvivalentní realizované starty Saturnu I a Saturnu IB
4/2009 (+ příp. 10/2009) - letový test 1.stupně Ares I (4-seg) = první čtyři starty 1. stupně rakety Saturn I + balast v období 10/1961 – 3/1963
7/2012 - letový test kompletní rakety Ares I = 5.-.7.start dvoustupňové rakety Saturn I v 1-9/1964
konec 2012 – 1.orbitální let nepilotovaného Orionu = 1.start rakety Saturn IB v 2/1966 (Apollo 1 ovšem letělo jen po balistické dráze)
2013 – 2.orbitální let nepilotovaného Orionu = 3.start rakety Saturn IB v 8/1966 (Apollo 2 opět letělo jen po balistické dráze)
9/2014 – pilotovaný orbitální let Orionu = Apollo 7 v 10/1968
Problém je, že se to nedá srovnávat, Ares V je podle mě spíš Saturn I
Jiří Hošek - 8/9/2006 - 17:03
citace:
Problém je, že se to nedá srovnávat, Ares V je podle mě spíš Saturn I
Prosím o vysvětlení!
Jiří Hošek - 8/9/2006 - 17:22
Aha, Vy jste asi popletl Saturn 1 se Saturnem 5. Tak co, dá se to srovnávat? (1.start Saturnu 5 byl až v 11/1967).
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/nosice/usa/saturn/index.htm
anonim - 8/9/2006 - 17:40
citace:
Aha, Vy jste asi popletl Saturn 1 se Saturnem 5. Tak co, dá se to srovnávat? (1.start Saturnu 5 byl až v 11/1967).
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/nosice/usa/saturn/index.htm
Spíš jsem myslel to, že A.I je tph raketa téměř hotová kdežto A.V je nová raketa jako byl S.I. ale to je jedno, tehda byla jiná motivace stavby
Jirka - 8/9/2006 - 17:48
citace:
Spíš jsem myslel to, že A.I je tph raketa téměř hotová kdežto A.V je nová raketa jako byl S.I. ale to je jedno, tehda byla jiná motivace stavby
Analogie mezi Aresem a Saturnem budou vzdy pokulhavat. NASA neni ve stejne situaci. Ted je to po technicke strance mnohem jednodussi. Ares 1 sice neni vubec hotova raketa, ale s kazdou jeji casti jsou bohate zkusenosti. Mohlo by tedy byt zarazejici, ze to na Mesic bude trvat snad jeste dele nez tenkrat.
Na omluvu NASA je treba uvest, ze ma mnohem min penez a ze navic jeste udrzuje nekolik dalsich pekne drahych a slozitych programu.
Anonym - 8/9/2006 - 17:59
citace:
citace:
Spíš jsem myslel to, že A.I je tph raketa téměř hotová kdežto A.V je nová raketa jako byl S.I. ale to je jedno, tehda byla jiná motivace stavby
Analogie mezi Aresem a Saturnem budou vzdy pokulhavat. NASA neni ve stejne situaci. Ted je to po technicke strance mnohem jednodussi. Ares 1 sice neni vubec hotova raketa, ale s kazdou jeji casti jsou bohate zkusenosti. Mohlo by tedy byt zarazejici, ze to na Mesic bude trvat snad jeste dele nez tenkrat.
Na omluvu NASA je treba uvest, ze ma mnohem min penez a ze navic jeste udrzuje nekolik dalsich pekne drahych a slozitych programu.
To je pravda, NASA bude ještě min.4 roky živit jak sts tak arese což je opravdu velký sousto. Podle mě, ale jak se stopne sts tak to pujde vše ráz na ráz, troufám si hádat, že Arese V stihnou v kratším čase než plánují (o rok, dva), protože budou muset zaplnit mezeru po sts. Jen doufám, že to bude i nadále politicky podporovaný.
Jirka - 8/9/2006 - 18:13
http://www.huntsvillealabamausa.com/broadcast/pics/ares_agenda.pdf#search=%22danny%20davis%20ares%22
Anonym - 8/9/2006 - 18:41
citace:
http://www.huntsvillealabamausa.com/broadcast/pics/ares_agenda.pdf#search=%22danny%20davis%20ares%22
kež by se z toho stala tradice
Jirka - 14/9/2006 - 15:50
Davis (sef vyvoje horniho stp.) se vyjadruje k prubehu praci na Ares 1:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4803
Vpodstate rika ze vse jde podle planu. Prvni letovy test horniho stupne Aresu 1 ma byt za 32 mesicu, coz jsou 2 roky a 8 mesicu. Povesti o problemech pri vyvoji Arese 1, ktere se velice casto objevuji nad webu nasaspaceflight povazuje za vytrzene z kontextu.
Anonym - 15/9/2006 - 21:28
Hawk - 15/9/2006 - 21:38
Na to, že se jde po vyšlapaných cestách jsou doby vývoje Aresu a defacto i CEVu .ehm trochu dlouhé. No snad Ares nedopadne podobně jako evropská resp. italská Vega, která měla létat už od roku 2003 a doteď skutek utek. Přitom Vega je zřejmě odvozenina od urychlovacích stupňů EAP rakety Ariane 5 na TPL.
avitek - 5/10/2006 - 11:43
Prodloužení kontraktu na vývoj prvního stupně Ares I, viz
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/oct/HQ_C06057_Ares_1_first_stage.html
CONTRACT RELEASE: C06-057
Ares I Crew Launch Vehicle First Stage Contract Modification
Ľuboš - 11/10/2006 - 10:33
Alternatívy k Aresom sa dajú stiahnut v správe na:
http://www.cbo.gov/showdoc.cfm?index=7635&sequence=0&from=7
avitek - 28/10/2006 - 11:24
K navrhované alternativě k Aresům na základě prvků, vyvinutých pro Space Shuttle (SRB + ET¨) a motorů RS-68, tzv. varianta DIRECT alias "Direct Shuttle Derivative". Navrhovatelé tvrdí, že by to snížílo vývojové náklady ze 40 na 21 miliard USD a ušetřilo během 20 let provozu dalších 16 mld. USD.
Viz:
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=5016&posts=38&start=1
http://www.directlauncher.com/
Olda - 28/10/2006 - 12:31
Docela zajímavý pro lety na Měsíc. Ale pro lety k ISS by bylo používání takový rakety dost neekonomický. Proto by varianta dvou nosičů, myslím, byla optimálnější.
Ervé - 31/10/2006 - 11:34
Pro NASA je výhodné mít starty rozdělené na Ares 1 a Ares 5. Ares 1 bude létat i kdyby došlo ke škrtům v letech na Měsíc. Díky tomu bude pořád k dispozici J-2X, 5seg SRB a v Deltách IV i RS-68, což jsou klíčové prvky Aresu 5. Takže není tak velký problém rozjet Ares 5. Pokud by postavili DirectLaunch, při prvních velkých problémech ho škrtnou a celý program je definitivně pod drnem. Pilotované lety by řešili bůhvíjak.
Jiří Hošek - 1/11/2006 - 13:54
citace:
Pro NASA je výhodné mít starty rozdělené na Ares 1 a Ares 5. Ares 1 bude létat i kdyby došlo ke škrtům v letech na Měsíc. Díky tomu bude pořád k dispozici J-2X, 5seg SRB a v Deltách IV i RS-68, což jsou klíčové prvky Aresu 5. Takže není tak velký problém rozjet Ares 5. Pokud by postavili DirectLaunch, při prvních velkých problémech ho škrtnou a celý program je definitivně pod drnem. Pilotované lety by řešili bůhvíjak.
Autoři návrhu uvažují i s možností letů na LEO:
http://www.nasaspaceflight.com/direct/faq.html
-odpověď na 2.otázku
http://www.nasaspaceflight.com/direct/Pics/DIRECT_PayloadOptionsMesh.jpg
-2.sestava zleva
Jirka - 1/11/2006 - 14:09
Jako semestralni praci studenta vysoke skoly bych tuto studii ocenil.
Olda - 1/11/2006 - 14:13
A v jakém stavu jsou ty komponenty, které byly ze sestavy ISS vyloučeny, zde jmenované, tedy: Centrifuge Accomodation Module,Habitation Module, Propulsion module a ruský Science Power Platform. Byly vůbec postaveny? Propussion module považuji za vcelku zbytečný, byla to víceméně reakce na prodlevy Ruska s SM,s tím obytným modulem by se to dalo taky nějak jinak vyřešit, škoda je tak jen tý centrifugy a pokud Rusové skutečně rozšíří svůj segment tak, jak plánují, tak i další panely slunečních baterií by přišly vhod.
Jirka - 1/11/2006 - 14:15
citace:
http://www.nasaspaceflight.com/direct/faq.html
-odpověď na 2.otázku
Jen bych se obaval ze se jim tam vloudila chybicka v nosnosti na 28stp a 52stp drahy.
Take tvrdit ze rakta vynese 70t nakladu, nebo 22t CEV + 48t LSAM je velice odvazne tvrzeni svedcici o zjednodusenem vnimani reality.
Vubec bych se nedivil, kdyby realna hodnota nakladu vyneseneho touto raketou klesla o desitky procent.
Jiří Hošek - 2/11/2006 - 08:18
citace:
Jen bych se obaval ze se jim tam vloudila chybicka v nosnosti na 28stp a 52stp drahy.
Take tvrdit ze rakta vynese 70t nakladu, nebo 22t CEV + 48t LSAM je velice odvazne tvrzeni svedcici o zjednodusenem vnimani reality.
Vubec bych se nedivil, kdyby realna hodnota nakladu vyneseneho touto raketou klesla o desitky procent.
Pokud máte pravdu, že nosnost na 28,5 st. není uváděných 70,9 t (pro Orion+LSAM), resp. 98,2 t (pro EDS), tak DIRECT samozřejmě nemůže konkurovat nosičům Ares-I a Ares-V (ve smyslu vynášení stejného UZ, pouze v jiné sestavě při startu).
Proč si myslíte, že ta nosnost je nadhodnocená (ve srovnání s raketoplánem = 100 tun na LEO)?
Jirka - 2/11/2006 - 11:30
citace:
citace:
Jen bych se obaval ze se jim tam vloudila chybicka v nosnosti na 28stp a 52stp drahy.
Take tvrdit ze rakta vynese 70t nakladu, nebo 22t CEV + 48t LSAM je velice odvazne tvrzeni svedcici o zjednodusenem vnimani reality.
Vubec bych se nedivil, kdyby realna hodnota nakladu vyneseneho touto raketou klesla o desitky procent.
Pokud máte pravdu, že nosnost na 28,5 st. není uváděných 70,9 t (pro Orion+LSAM), resp. 98,2 t (pro EDS), tak DIRECT samozřejmě nemůže konkurovat nosičům Ares-I a Ares-V (ve smyslu vynášení stejného UZ, pouze v jiné sestavě při startu).
Proč si myslíte, že ta nosnost je nadhodnocená (ve srovnání s raketoplánem = 100 tun na LEO)?
Pokud se budeme drzet studie ESAS tak ta rika ze naklad na LEO pro verzi STS, kdy je orbiter nahrazeny nakladnim kontejnerem se tremi SSME je 67t.
Inline verze se tremi SSME je 74t.
DIRECT, ktery zde nahrazuje tri SSME dvema mene efektivnimi RS-68 by mela byt 70.9t? To se mi velice velice nezda.
Navic z logiky veci plyne ze naklad se musi odpojit na suborbitalni drze, aby mohlo dojit k "uklizeni" nosice zpet do vrchnich vrstev atmosfery. Pokud se prestavba CEVu a LSAM stihne jeste pred navedenim na stabilni LEO drahu, tak by bylo ferove do hmoty CEVu (22t) + LSAM (??t) zapocitat jeste i hmotnost adapteru umoznujiciho start teto konfigurace o hmotnosti (??t)
Kazdopadne to meni hmotnosti jednotlivych komponent oproti ESAS, tak bych ocekaval ferove jednani v podobe zmen jejich mnoty.
Jirka - 2/11/2006 - 13:23
citace:
Pokud se budeme drzet studie ESAS tak ta rika ze naklad na LEO pro verzi STS, kdy je orbiter nahrazeny nakladnim kontejnerem se tremi SSME je 67t.
Inline verze se tremi SSME je 74t.
DIRECT, ktery zde nahrazuje tri SSME dvema mene efektivnimi RS-68 by mela byt 70.9t? To se mi velice velice nezda.
Aha, tak verze s man rated RS-68 vynese 62.5t na 28.5stp drahu. Tech 70t je pro nejakou mohutne vylepsenou verzi RS-68 se kterou ESAS nepocita. To uz by snad mohlo byt realnejsi.
Ty odhady nakladu jsou ale zrejme dost na vode.
Kdyz odecteme nejakou tunu na podpurne struktury a par tun na stabilizaci drahy a dalsich par tun kvuli jine inklinaci, tak se lze dostat na cca 55t na LEO prechodnou k ISS. Ares 1 tam vynese cca 21t (pokud je pravda ze hmotnost plneho CEVu byla snizena na 22t).
Jiří Hošek - 3/11/2006 - 08:27
citace:
Aha, tak verze s man rated RS-68 vynese 62.5t na 28.5stp drahu. Tech 70t je pro nejakou mohutne vylepsenou verzi RS-68 se kterou ESAS nepocita. To uz by snad mohlo byt realnejsi.
Pár informací o té vylepšené verzi motoru (RS-68 Regen):
http://www.google.cz/search?hl=cs&q=RS-68+Regen&lr=
Zajímavé tvrzení autora DIRECT v diskusi na str.15:
Once I had a configuration I was very happy with, I had a chap from MSFC volunteer to run up a simulation in POST for me. He validated my findings and actually said my payload figures were quite conservative - about 3% lower than his (72,836kg to 60x160nm, 28.5d).
Jirka - 3/11/2006 - 10:44
To bohuzel nerika nic o skutecne realnem vykonu rakety. Kdokoliv si muze postavit svou power-pointovou raketu na parametrech ktere si sam zvoli. Pak si muze v Excelu spocitat nosnost a rict ze Miscrosoft mu prave potvrdil, ze postavil prvotridni raketu.
Jiří Hošek - 3/11/2006 - 12:59
citace:
To bohuzel nerika nic o skutecne realnem vykonu rakety. Kdokoliv si muze postavit svou power-pointovou raketu na parametrech ktere si sam zvoli. Pak si muze v Excelu spocitat nosnost a rict ze Miscrosoft mu prave potvrdil, ze postavil prvotridni raketu.
MSFC = Marshall Space Flight Center
http://www.msfc.nasa.gov
MSFC není Microsoft
Jirka - 3/11/2006 - 13:12
Ja jsem myslel ze rec byla o tom, ze nekdo nekomu poslal parametry rakety a ten nekdo dodal vysledek.
Rozhodne nechci zpochybnovat presnost vypoctu provedenych MSFC nebo EXCELem. Vzdyt na Excelu visi ekonomiky mnoha obchodnich spolecnosti ci dokonce celych statu.
mpower - 14/11/2006 - 23:46
na http://www.spaceref.com se objevili dva zajimave clanky:
- prvni http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1171 naznacuje na zaklade internich informaci z NASA problemy s budoucim nosicem Ares 1
- druhy http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=22553 je odpovedi managera Constellation Programu Jeffa Hanleyho prave na vyse uvedene "interni informace"
Jirka - 20/11/2006 - 09:57
Je to porad dokola. Nekdo ziska nejake okrajove informace a naprosto je dezinterpretuje. Vzdycky platilo a bude platit, ze nejpresnejsi a nejuplnejsi informace i konecnou zodpovednost musi mit manazer.
Tvrdil jsem od pocatku ze informace o nejakych problemech Aresu 1 jsou zrejme jen zhruba zalozeny na nejakych pripadovych studiich a nekdo z toho udelal velblouda.
Zarnym pripadem je fama ze NASA chce navesit na SRB jeste i pridavne boostery Castor. Jedine o cem to vypovida je to, ze NASA proste zvazuje vsechny cesty a zavrhne je az na zaklade nejakeho vyhodnoceni. Takovych studii jednotlivych subsystemu musi byt desitky ci mozna stovky.
Samozrejme ze pomocne motory Castor budou zavrhnuty, protoze by to snizilo spolehlivost celeho systemu o kterou jde predevsim.
Naopak realna moznost je pouzit mene vykonnou verzi motoru horniho stupne J-2 pro prvni lety k ISS. Protoze prave vyvoj J-2 je kritickym clankem pri vyvoji Ares 1, mohl by tento krok sice snizit nosnost, ale Orion ma vice nez dost paliva aby se k ISS dopravil sam. Tak by bylo mozno vyvoj Ares1/Orion urychlit a zacit letat k ISS drive.
Konecna verze J-2 by pak byla zapotrebi az pro lety k Mesici a pouzila se v obou nosicich Ares 1 / Ares V.
Pokud ovsem nekdo chce hledat zase nejake spiknuti tak prosim. At hleda. Ares 1 neni nic prevratneho. Kdyz NASA dokazala rozchodit STS, coz je opravdu komplikovany system, tak v nejmensim nepochybuju ze se to podari i u Aresu. Otazka je za kolik penez. Do toho vidi zase jen nejvyssi manazeri.
avitek - 20/11/2006 - 12:09
Nové informace o přestavbě rampy LC-39B na Kennedy Space Center pro Ares viz
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4913
Shrnuto: V roce 2007 se začnou stavební práce na rampě 39B, která zatím budou spočívat v konstrukci nových bleskosvodných věží. Vlastní rampa zůstane zatím použitelná pro raketoplány, protože se počítá s tím, že při letu STS-125 k dalekohledu HST bude na něm přpraven druhý raketoplán pro případnou záchrannou misi (v případě letu k HST nebude možnost dočasné záchrany posádky raketoplánu na ISS a jeho zásoby pro udržení života posádky jsou značně omezené). Nejzazší termín pro start STS-125 je září 2008.
Po odvolání startu záchranné mise (nebo jejím uskutečnění) bude 39B předán do programu Constallation ke konečným úpravám.
První start Ares-I se počítá (stav počátek října tr.) na duben 2009. První stupeň bude mít je 4 segmenty s TPL, pátý bude interní, a druhý stupěň bude také jen maketa.
avitek - 7/2/2007 - 12:04
Při třetí zkoušce pilotního padáku padákového systému pro záchranu prvního stupně nosiče Ares I došlo k nezdaru. Padák se neotevřel a zařízení Drop Test Vehicle (DTV), které slouží jednak jako zátěž o hmotnosti 680 kg, jednak měří rychlost sestupu a zrychlení, se rozbilo o zemi a jeho části se zabořily 4 až 10 m hluboko. Zkouška proběhla někdy na přelomu ledna a února 2007 na Yuma Proving Grounds v Arizoně.
Podrobnosti viz
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5014
J2930 - 7/2/2007 - 13:59
citace:
Při třetí zkoušce pilotního padáku padákového systému pro záchranu prvního stupně nosiče Ares I došlo k nezdaru....
Achich ouvej.
Jen bych pripomenul zajimave video z prubehu vyvoje nosicu Ares:
mms://stream1.msfc.nasa.gov/Archive/Marshall_Space_Flight_Center/MSFC_TV_Library/Review/AQRcc.wmv
Windows Media w/cc
avitek - 24/2/2007 - 09:40
Další vývoj ohledně Ares I:
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/feb/HQ_07051_Ares_Upper_Stage_RFP.html
NASA Issues Ares I Upper Stage Production Request for Proposal
Vypsání tendru na výrobu horního stupně nosiče Ares I. Týká se vlastního stupně, nikoli motoru pro něj a nikoli řídicího systému stupně.
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/feb/HQ_C0707_Ares_I_Turbine_Pump.html
NASA Awards Turbine Pump Assembly Contract for Ares I
Zadání kontraktu firmě Hamilton Standard na návrh, vývoj, výrobu, zkoušky a seriovou výrobu kompletního turboagregátu systému řízení vektoru tahu pro horní stupeň nosiče Ares I.
avitek - 29/3/2007 - 18:01
Firma Boeing vytvořila tým firem pro vývoj horního stupně nosiče Ares I, viz
http://www.boeing.com/news/releases/2007/q1/070328a_nr.html
který bude soutěžit o zadání kontraktu. Zadání kontraktu od NASA se očekává v srpnu 2007. V týmu Boeingu jsou:
Hamilton Sundstrand
Moog Inc.
Northrop Grumman Corporation
Orion Propulsion Inc.
SUMMA Technology Inc.
Chickasaw Nation Industries
United Space Alliance
United Launch Alliance
B.Chrenko - 30/3/2007 - 10:32
NASA používa pre raketoplány dve rampy, ktoré sa budú používať pre Ares. Budú obe prispôsobené, aby z nich mohli štarovať aj Ares I aj Ares V? Alebo len jedna rampa pre Ares I a jedna pre Ares V? Bude tam potom rezerva pre prípad zničenia rampy?
Jirka - 30/3/2007 - 11:12
citace:
NASA používa pre raketoplány dve rampy, ktoré sa budú používať pre Ares. Budú obe prispôsobené, aby z nich mohli štarovať aj Ares I aj Ares V? Alebo len jedna rampa pre Ares I a jedna pre Ares V? Bude tam potom rezerva pre prípad zničenia rampy?
Obe rampy budou pouzivat tzv. clean pad philosphy, coz znamena ze zde bude "minimalni" mnozstvi infrastruktury. Vetsina specializovane infrastruktury bude na MPL (mobile platform launcher) na ktere je v soucasnosti STS a v budoucnosti Ares sestaven, prevezen na rampu a pak odstartovan. Na rozdil od STS Ares nepotrebuje dalsi na rampe pdalsi pomocne veze a propojeni primo s raketou, vse obstara MPL. Ares 1 bude mit mozna az tri tyto specializovane MPL a Ares V asi dve specializovane MPL.
Pokud bude jedna rampa znicena tak dojde samozrejem i ke zniceni rakety a jednoho MPL.
Vzhledem k jednoduchemu vybaveni rampy by nemel byt problem postavit dalsi raketu, vzit jiny MPL a odstartovat po mensich upravach z druhe rampy.
Hlavni vyhoda clean pad philosophy je ovsem v tom, ze vetsina priprav ke startu probiha hned po sestaveni Aresu na MPL jeste ve VAB (vertical assembly building). Po prevezeni MPL + Ares na rampu pak staci vpodstate jen natankovat a odstartovat.
To je vyrazny rozdil napriklad oproti STS.
Hawk - 30/3/2007 - 21:47
citace:
NASA používa pre raketoplány dve rampy, ktoré sa budú používať pre Ares. Budú obe prispôsobené, aby z nich mohli štarovať aj Ares I aj Ares V? Alebo len jedna rampa pre Ares I a jedna pre Ares V? Bude tam potom rezerva pre prípad zničenia rampy?
Z různých diskuzí(třeba zde
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=6787&posts=29 )
jsem nabyl dojmu, že Aresy budou startovat na západě USA. Už jenom z důvodu, že Florida je moc na ráně rozmarům počasí ,zejména hurikány , a globálni změny klimatu způsobené člověkem jejich frekvenci do budoucna pravděpodobně ještě zvýší.
Tím neříkám, že by se rampy nemohly rozmontovat a převést přes kontinent.
avitek - 30/3/2007 - 22:47
citace:
... Z různých diskuzí(třeba zde
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=6787&posts=29 )
jsem nabyl dojmu, že Aresy budou startovat na západě USA. ...
Pokud jste pořádně četl právě uvedenou diskusi, tak tam je sneseno hodně argumentu PRO FLORIDU. Dokonce i dlouhodobě to není s hurikány a tornády na Floridě tak zlé, jak se povídá.
Samozřejmě nelze a priori vyloučit nějaké starty (ve vzdálenější budoucnosti) Aresů i z Vandenberg AFB (Western Space and Missile Center), ale pouze na POLÁRNÍ DRÁHY. Na dráhy prográdní (sklon 28 až 57 stupňů k rovníku), přechodové ke geostacionární, únickové (k Měsíci a planetám), na to potřebujete střelecký sektor otevřený v podstatě k východu (od VJV přes V k SV). Vandenberg umožňuje starty jen J, JZ a Z směrem, z čehož se v kosmonautice používá prakticky jen J (polární a haliosynchronní dráhy, tedy družice pro pozorování Země civilní i vojenské a nízkoobíhající meteorologické). Na výrazně retrográdní dráhy (se sklonem i >> 90 stupňů) vypouští družice z nouze pouze Izrael. Západní směr z Vandenbergu používají jen vojáci při cvičných střelbách balistických raket (a při zkouškách protiraket, které se střílejí s Kwajaleinu).
Američani mají sice další 3 kosmodromy (nemluvím o tak zvaných (pseudo) "kosmodromech" jako je Nové Mexiko apod., kde jde stále jen o suborbitální skoky, které za kosmonautiku nepovažuji) a to Wallops, Kodiak, Kwajalein, ale pouze poslední z nich je z hlediska neboské mechaniky vhodnější než Cape Canaveral (blíž k rovníku, a přitom možnost střeleckého sektoru otevřeného k východu. Ale všechny tři mají jednu obrovskou nevýhodu společnou: infrastruktura téměř žádná a s částečnou výjimkou prvního z nich, daleko od zázemí výrobců.
To už by bylo lepší (ale politicky neúnosné) přilézt ke křížku k Evropě a přestěhovat to do Fracouzské Guayany, jako to (částečně) udělali Rusové se Sojuzem-2. I pro Američany by to bylo dopravně únosné (přes Karibik to není ani letecky, ani po vodě příliš daleko) a infrastruktura, včetně výroby a skladování kapalného kyslíku a vodíku, jakož i hypergolických pohonných látek pro družice (a kosmické lodě) už to tam je.
avitek - 17/7/2007 - 21:07
NASA v těchto dnech (tisková zpráva vydána 2007-07-16) podepsal kontrakt v hodnotě 1,2 miliardy USD s firmou Pratt and Whitney Rocketdyne Inc. na projekci, vývoj, zkoušky a ověřování motorů J-2X, určených pro druhý stupeň nosných raket Ares I a Ares V. V rámci kontraktu, který je uzavřen do 2012-12-31, mají být mj. postaveny motory pro pozemní statické zkoušky a pro zkušební lety uvedených nosičů. Jde o pokračování předběžného kontraktu, uzavřeného dne 2006-06-02.
Podrobnosti viz
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/jul/HQ_C07030_J2X_Contract.html
Jirka - 18/7/2007 - 15:51
citace:
citace:
Proponovaný hramonogram zkoušek Ares I, viz...
Pokus o převodový můstek aneb od ESAS k současným plánům:
1.Testy LAS byly urychleny z období 9/09-4/11 na přelom 2008-09.
2.Byl vložen letový test 4-segmentového Ares 1-1 na 4/09 (1.stupeň + hmotnostní simulátor).
3. V případě neúspěchu dubnového testu bude v 10/09 opakování.
4. Původní letový test RRF-1 se pod novým názvem ADFT odkládá z 6/10 na 7/12, nově je vložen letový test motoru J-2S v horním stupni 5-segmentového nosiče (původně zde měl být balast).
5. Původní nepilotovaný jednodenní orbitální test RRF-2 se pod novým názvem ODFT-1 odkládá z 3/11 na konec 2012, první let Orionu.
6. Původní nepilotovaný jednodenní orbitální test RRF-3 se pod novým názvem ODFT-2 odkládá z 5/11 na rok 2013, druhý let Orionu
7. Nákladní nepřetlakový modul pro zásobování ISS, jehož 1.let k ISS byl pod názvem UCM-1 plánován na 7/11, byl zrušen.
8. Původní první pilotovaný orbitální test ISS-1 se pod novým názvem ODFT-3 odkládá z 8/11 na 9/14; původní plán připojení k ISS při tomto letu je zřejmě zrušen. Všechny tři lety ODFT vykoná jeden exemplář Orionu (dle původní sekvence ESAS by to zřejmě muselo být víc exemplářů).
9. První let nákladní verze kapsle se odkládá z 4/12 na rok 2014, let je označen jako testovací, o původně plánovaném zásobování ISS se mlčí.
Podle
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5167
se muzeme pokusit opravit nasledujici body:
2. Ares 1-1 (4seg SRB+ atrapa horniho stupne a Orionu) byl prejmenovan na Ares 1-X, datum startu zustava 4/09
4. Ares 1-Y bude testovat 5-seg SRB s hotovym hornim stupnem, ale asi bez letoveho J-2X (7/2011)
5. Orion-3 bude zrejme suborbitalni let kompletniho Aresu 1 a nepilotovaneho Orionu (9/2012). Pristani u pobrezi Australie. V odkazu je sice uveden jako orbitalni let, ale to zrejme neni jiste.
8. Orion-4 bude prvni pilotovany orbitalni let (10/2013)
Prvni Operacni start k ISS by tak mohl byt Orion-5 v roce 2014.
J2930 - 18/7/2007 - 18:00
Tady je nejaky rozpis letu STS, Sojuz, Progress, ATV, HTV, Orion a Ares od konce roku 2006 do 2020 z 10.7.2007. Da se z toho nejak vychazet?
http://www.nasa.gov/pdf/182032main_MPIM-rev-2007-07-10-01.pdf
Multi-Program Integrated Milestones - 1,8 MB
Dodor - 18/7/2007 - 20:24
citace:
Multi-Program Integrated Milestones - 1,8 MB
V tom plánu pokud dobře počítám je 5x ATV. Přitom v počátečních plánech ESA je 7ks. Asi díky spoždění 2ks vypadly.
Ale muj dotaz je pokud si vzpomínám jsou postaveny 2ks ATV.
Staví se již další ATV?
Jirka - 19/7/2007 - 10:50
Ja bych rekl ze se z toho skutecne vychazet da a fakticky je to zrejme spravne. Pochybuju ale ze vsechny lety skutecne probehnou tak jak je planovano.
Co se tyce projektu Orion tak je asi dost pravdepodobne, ze testy budou zredukovany pokud pujde vse dobre, nebo nebudou penize.
Ten odkaz http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5167
pravdepodobne uvadi optimalni scenar pro casovani kontraktu, ktere se v soucasnosti uzaviraji. Z toho se da slevit pokud neco nepujde dobre.
Jiří Hošek - 20/7/2007 - 07:52
Poznatky z http://www.nasa.gov/pdf/182032main_MPIM-rev-2007-07-10-01.pdf
STS-119 je odložen na rok 2009 (o tom už jsem nedávno psal, ale zdrojem tehdy nebyl dokument NASA).
citace:
Co se tyce projektu Orion tak je asi dost pravdepodobne, ze testy budou zredukovany pokud pujde vse dobre, nebo nebudou penize.
Chybí tam test AA-4.
citace:
5. Orion-3 bude zrejme suborbitalni let kompletniho Aresu 1 a nepilotovaneho Orionu (9/2012). Pristani u pobrezi Australie. V odkazu je sice uveden jako orbitalni let, ale to zrejme neni jiste.
Je uveden jako orbitální let (Orion 1, 2013).
avitek - 29/8/2007 - 11:32
NASA uzavřel kontrakt s firmou Boeing na asistenci při projektových pracech týmu NASA. V další fázi ná Boeing stuep%n vyrábět.
Kontrakt je na dobu 2007-09-01 až 2016-12-31. Výše kontraktu je 514,7 mil. USD. Zahrnuje kromě asistence při projekci i výrobu testovacích kusů a 6 letových kusů.
Viz:
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/aug/HQ_C07040_Ares_1_Upper_Stage_Contract.html
kapjp - 5/10/2007 - 21:56
Chcel by som sa spytat, preco pomenovanie Ares 1 a Ares 5? resp. kde sa stratili Ares 2 az 4?
radh77 - 5/10/2007 - 22:05
Nazvy Ares I a Ares V jsou mozna odkazy na nosice projektu Apollo - Saturn Ib a Saturn V... kdo vi
avitek - 5/10/2007 - 22:46
citace:
Nazvy Ares I a Ares V jsou mozna odkazy na nosice projektu Apollo - Saturn Ib a Saturn V... kdo vi
Nikoli možná ... NASA to řekla na plné pecky. Je to reminiscence na Saturny.
avitek - 13/12/2007 - 13:33
NASA uzavřel kontrakt na vývoj a výrobu řídicí elektroniky pro nosiče Ares I s firmou The Boeing Co., Huntsville, AL.
Podrobnosti jsou v tiskové zprávě:
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/dec/HQ_C07060_Ares_1_Avionics.html
Boeing dodá jednu přístrojovou jednotku pro pozemní zkoušky, tři letové kusy pro zkušební lety a šest dalších letových kusů pro zkoušky a provoz nosičů Ares I do roku 2016. Práce na zakázce poběží od 2007-12-17 do 2016-12-16. Předpokládané náklady na podpůrné práce pro vývojový tým NASA a na vlastní výrobu se odhadují na 265.489.783 USD. Další práce, které nejsou zahrnuty do současného kontraktu, mohou být zahrnuty do dodatečné objednávky v max. výši 420 mil. USD. Další letové exempláře přístrojových jednotek mohou být pořízeny za dalších 114.045.292 USD pro max. 12 kusů. Celková hodnota kontraktu tak může dosáhnout 799.535.079 USD.
Archimedes - 13/12/2007 - 16:58
Někde tu (asi v KosmoWatch) probleska zpráva, že u Ares 1 budou potíže s vibracemi (všechen tah 1. stupně půjde z motoru na TPH). Nemáte někdo přehled, co se bere jako "rozumná" mez vibrací při různých frekvencích u pilotovaných lodí?
Jirka - 13/12/2007 - 17:19
Pochybuju ze je nekdo schopen podat nejake dobre vysvetleni toho co se vlastne deje. Momentalni informace asi pochazi z nejake predbezne studie. Faktem asi bude, ze SRB indukuje pravidelne oscilace tahu nekde kolem 11Hz. Amplitudu - silu te oscilace neznam.
Nektere nespolehlive interetove zdroje mluvi i oscilacich dosahujicich az 10g. Zrejme se jedna o kvazistaticke zrychleni (vibrace spojene s pretizenim). Treba Delta dosahuje cca +6.5/-2g v podelnem smeru a 2g v pricnem smeru.
NASA sverila reseni problemu specialnimu tiger teamu a myslim ze by mela prijit s analyzou nekdy za par mesicu.
Me osobne prijde zajimavejsi, ze NASA zrejme snizila dv Orionu z cca 1700m/s na cca 1600m/s s tim, ze to pro lunarni mise staci.
Jirka - 13/12/2007 - 17:23
citace:
...Zrejme se jedna o kvazistaticke zrychleni (vibrace spojene s pretizenim)...
chtel jsem spise rici soucet pretizeni + vibrace
mikes - 13/12/2007 - 19:33
Tady to je : http://www.spaceref.com/news/viewnews.nl.html?id=1244
First Stage Design Problems Arise For NASA's Ares 1 Rocket
According to NASA sources, the Ares 1 first stage, as currently designed, would produce a frequency of 25 Hz at liftoff. The concern is that this oscillation could shake the Ares 1 upper stage and Orion capsule designed to carry human passengers, causing considerable damage and that it could also adversely affect the Guidance, Navigation, and Control avionics in the rocket's Instrumentation Unit.
Alchymista - 13/12/2007 - 20:40
Moja angličtina je pomerne biedna, takže sa opýtam: majú problém s rezonančným horením motoru?
mikes - 13/12/2007 - 21:12
Ano, hoření SRB motoru má údajně vyvolávat rezonance o frekvenci 25Hz, které mohou poškodit horní stupeň rakety i samotnou loď Orion a také může nepříznivě ovlivňovat řídící jednotky v raketě.
Alchymista - 13/12/2007 - 22:23
Tak to im nezávidím, rezonančné horenie raketového motoru na TPH je ducharina ako máloktorá iná... Som celkom zvedavý, ako a čím to budú riešiť - buď zmenia vlastnosti TPH alebo budú musieť robiť úpravy na konštrukcii motoru.
Predpokladám, že to zistili pri matematickom modelovaní.
Mirko - 14/12/2007 - 00:08
Mala take problemy fy Thiokol aj ked davala dokopy SRB pre STS ?
Pinkas - 14/12/2007 - 08:29
Ta otázka je na místě. Domnívám se, že oscilace byly u SRB/SST také, ale byly přenášeny do ohromné plné nádrže ET, která tyto oscilace utlumila, neboť její vlastní resonanční frekvence je určitě mnohem nižší. Navíc motory Shuttle měly několikrát větší tah, než je váha Shuttle a tím také tlumily přenášení oscilací do Shuttle. U ARES 1 budou oscilace přenášeny do pasivní hmoty druhého stupně a UZ, jejichž hmoty jsou relativně malé a jejich utlumení bude problém.
Jirka - 14/12/2007 - 11:08
citace:
Tady to je : http://www.spaceref.com/news/viewnews.nl.html?id=1244
First Stage Design Problems Arise For NASA's Ares 1 Rocket
According to NASA sources, the Ares 1 first stage, as currently designed, would produce a frequency of 25 Hz at liftoff. The concern is that this oscillation could shake the Ares 1 upper stage and Orion capsule designed to carry human passengers, causing considerable damage and that it could also adversely affect the Guidance, Navigation, and Control avionics in the rocket's Instrumentation Unit.
To je prave problem, ze citujete jen povesti kolujici na internetu z neoficialnich zdroju. Navic se ty zdroje uz ukazali pomerne casto jako mylne. Ja jsem naopak slysel ze frekvence ma byt nizsi. 25Hz ma myslim prvni stupen minutemanu.
Mluvci projektu Ares na vyse zminovanou otazku odpovedel:
"The Ares Project Office identified Ares I thrust oscillation as a potential integrated stack challenge as a part of its system definition review which concluded in October. Thrust oscillation or resonant burning is a characteristic of all solid rocket motors. It is caused by vortex shedding inside the solid rocket motor, similar to the wake that follows a fast-moving boat. When the vortex shedding coincides with the acoustic modes of the motor combustion chamber, pressure oscillations generate longitudinal forces that may affect the loads experienced by the Ares I during the last phase of first-stage flight. NASA is assessing the analyses in more detail, looking for any potential impacts to the integrated stack and ways to mitigate those impacts. Results are due in spring 2008. It is a normal part of the development process to identify, mitigate and track challenges such as this."
Jde o postup viru spalovaci komorou. Kdyz nastane rezonanace, muze se znacne zvysit amplituda kmitu.
Rozonance zrejme zavisi na pruznosti sten motoru a pry take zanaseni otvoru trysky, ktere se periodicky uvolnuje.
Vsechny tyhle efekty existuji i u bezneho SRB na STS. Pry k jejich utlumeni ale dochazi v pricnem spojniku mezi obema SRB umistenem v intertank sekci ET (externi nadrze).
To ale musi vyvolavat dost vyrazne pricne kmity, zatimco u prvniho stupne Aresu 1 to budou kmity jen podelne.
Myslim, ze to napriklad diskutujici na NASAspacveflight.com foru berou moc vazne. Vetsinou se tam koncentruji spis odpurci Aresu, tak se chytaji kazdeho stebla. Ja si radsi pockam co vymysli zminovany tigerteam.
Jirka - 14/12/2007 - 11:18
citace:
Tak to im nezávidím, rezonančné horenie raketového motoru na TPH je ducharina ako máloktorá iná... Som celkom zvedavý, ako a čím to budú riešiť - buď zmenia vlastnosti TPH alebo budú musieť robiť úpravy na konštrukcii motoru.
Predpokladám, že to zistili pri matematickom modelovaní.
Taky myslim ze je to vysledek prvnich matematickych modelu. Me by zajimalo jak je tato rezonance ovlivnena zrychlenim nebo vypotrebovanim paliva za letu. Mluvci NASA zminil nejake problemy tesne pred vyhorenim, kdy je akcelerace nejvyssi a komora je temer prazdna, bez paliva. Urcite existuji moznosti jak se moznych rezonanci zbavit.
Vzhledem k tomu ze segmenty SRB jsou totozne a stejne naladene, bylo by treba mozne je trochu "rozladit" a kmity tak utlumit.
Urcite bude zajimave sledovat udaje z testovaciho letu Ares 1-X.
mikes - 14/12/2007 - 12:02
citace:
To je prave problem, ze citujete jen povesti kolujici na internetu z neoficialnich zdroju. Navic se ty zdroje uz ukazali pomerne casto jako mylne. Ja jsem naopak slysel ze frekvence ma byt nizsi. 25Hz ma myslim prvni stupen minutemanu.
Netvrdil jsem, že jde o nějaký oficiální zdroj, jen jsem dával odkaz na článek, který tu někdo letmo zmínil.
Neberete spaceref.com jako důveryhodný zdroj (je však pravda, že ne vždy má spolehlivé informátory), ale svůj zdroj jste také neuvedl ("Ja jsem naopak slysel")
Jirka - 14/12/2007 - 12:19
citace:
Ta otázka je na místě. Domnívám se, že oscilace byly u SRB/SST také, ale byly přenášeny do ohromné plné nádrže ET, která tyto oscilace utlumila, neboť její vlastní resonanční frekvence je určitě mnohem nižší. Navíc motory Shuttle měly několikrát větší tah, než je váha Shuttle a tím také tlumily přenášení oscilací do Shuttle. U ARES 1 budou oscilace přenášeny do pasivní hmoty druhého stupně a UZ, jejichž hmoty jsou relativně malé a jejich utlumení bude problém.
U STS jsou vibrace SRB prenaseny pres pricny nosnik spojujici oba SRB do intertank struktury, na kterou je pripojen primo i cumak raketoplanu pres takovou tu dvojnozku (bipod). Proto se raketoplan pri startu tak trese do vsech smeru. Nastesti, ikdyz se pricny nosnik rozkmita tak skruz intertanku pusobi jako tlumic nejvetsich razu.
U Ares 1 je naproti tomu mezi SRB a posadkou forward skirt (predni skruz s padaky), forward frustum (kuzelova nastavba SRB), interstage (nosne propojeni SRB a horniho stupne), 150t horni stupen, adapter a kryci panely Orionu. Kmity budou jen podelne, ne pricne a budou prochazet skrz vic jak tricet metru ocelovych, hlinikovych a kompozitnich struktur.
Je ale pravda ze Ares 1 bude muset byt zrejme tuzsi kostrukce nez STS, ktera je spise pruzna. Cely system STS vpodstate stoji na "nozkach" obou SRB, ktere jsou spojeny pricnym nosnikem uprostred skruze intertanku. Zbytek systemu "visi" na teto skruzi, krome nadrze kratke nadrze LOX, ktera na ni "sedi".
Ares/Orion naopak cely "sedi" na SRB a je navic pomerne dlouhy (temer 100m vcetne tenke zachranne veze), takze pokud by byl Ares uprostred "pruzny" mohl by se cely system "prohybat".
Taky Ares V bude asi dost tuhy, protoze jeho jadro s EDS a nakladem bude vpodstate 110m vysoky valec o prumeru 10m po cele delce, vazici 2000t s 5ti motory jen o "malo" mensim tahu. Oba SRB s 54m delky budou pusobit tedy spise jen jako podpery.
Jirka - 14/12/2007 - 12:30
citace:
citace:
To je prave problem, ze citujete jen povesti kolujici na internetu z neoficialnich zdroju. Navic se ty zdroje uz ukazali pomerne casto jako mylne. Ja jsem naopak slysel ze frekvence ma byt nizsi. 25Hz ma myslim prvni stupen minutemanu.
Netvrdil jsem, že jde o nějaký oficiální zdroj, jen jsem dával odkaz na článek, který tu někdo letmo zmínil.
Neberete spaceref.com jako důveryhodný zdroj (je však pravda, že ne vždy má spolehlivé informátory), ale svůj zdroj jste také neuvedl ("Ja jsem naopak slysel")
Ano, ja jsem slysel. Protoze to neni nic oficialniho, tak to berte jen jako informacni sum. Uvedenim nespolehlivych zdroju nechci uvest nekoho v omyl, ze mnou prezentovane osobni nazory maji neco spolecneho se skutecnosti.
Pavel - 14/12/2007 - 13:09
Ztlumit případné nadlimitní vibrace je rutinní problém úspěšně řešený u všech možných typů raket, nic nového pod sluncem, takovýto problémek nemůže nijak ovlivnit, ani pozdržet projekt.
Archimedes - 14/12/2007 - 13:21
Nejde o to, že by to měl být neřešitelný problém, jen mě napadla otázka JAKÁ MÍRA vibrací už je konstruktéry raket (nejen Aresu) považovaná za problém. Prostě hrubá čísla z praxe
Jirka - 15/12/2007 - 09:19
citace:
Nejde o to, že by to měl být neřešitelný problém, jen mě napadla otázka JAKÁ MÍRA vibrací už je konstruktéry raket (nejen Aresu) považovaná za problém. Prostě hrubá čísla z praxe
V tom pripade doporucuju se podivat do nejakeho "payload quide" pro nosice. Pokud satelity maji vydrzet treba -2 az 6.5g v podelnem a 2g v pričném smeru tak to neco rika i o samotnem zdroji vibraci. Treba J-2 ve druhem stupni Saturnu V pri Apollo 13 dosahl pri vibraci snad az nekde kolem 70g a presto se neutrhl.
Pokud vim, tak treba armadillo meli na svem modulu pokousejici se o lunar lander challenge akcelerometr hlidajici nouzove vypinani motoru pri pristani, ktery byl nastaven na nekolik urovni zacinajici nekde kolem 15g a dalsi urovne byly nasobkem teto hodnoty. Lze predpokladat, ze tech 15g by vpohode vydrzeli.
Alchymista - 15/12/2007 - 20:36
Pokiaľ sa to má nejak vyhodnocovať, tak je potrebné poznať zrýchlenie a zároveň frekvenciu pre ktorú platí (z toho sa dajú zasa vypočítať amplitúdy kmitov)
citace:
Ztlumit případné nadlimitní vibrace je rutinní problém úspěšně řešený u všech možných typů raket...
Je - aj nie je. Záleží na tom, čo je zdrojom kmitov. V prípade rezonančného horenia je samotný proces horenia TPH, ktorý prebieha na premenlivej ploche povrchu zrna TPH a pri premenlivom objeme spaľovacieho priestoru.
Alchymista - 15/12/2007 - 21:23
Vibrácie pri štarte: Raketa Dnepr - http://snebulos.mit.edu/projects/reference/launch_vehicles/DNEPR/Dnepr_User_Guide.pdf - str 54 a ďalšie
Raketa Sojuz - http://www.starsem.com/services/images/soyuz_users_manual_190401.pdf str 64 a ďalšie
Raketa Ariane IV a V -
http://www.arianespace.com/site/launcher/ariane4_heritage_manual.html
http://www.arianespace.com/site/documents/ariane5_man_index.html
Alchymista - 15/12/2007 - 21:23
Rakety Delta
http://www.boeing.com/defense-space/space/delta/docs/delta2_ppg_2006-07.pdf
http://www.boeing.com/defense-space/space/delta/docs/DELTA_IV_PPG_2000.PDF
raketa Zenit Sea-Launch
http://www.boeing.com/special/sea-launch/customers_webpage/sluw/doc_src/sl_users_guide_rev_c.pdf
U ruských rakiet a Ariane sa zdá, že vibrácie v rozsahu 5-100Hz obvykle neprevyšujú 1g.
Jirka - 16/12/2007 - 09:53
citace:
U ruských rakiet a Ariane sa zdá, že vibrácie v rozsahu 5-100Hz obvykle neprevyšujú 1g.
Quasi static sily na satelit v pripade Sea Launch (+4.5/-2) jsou opravdu zrejme nizsi nez pro Delta IV (+6.5/-2g). Zrejme kvuli nizsimu maximalnimu zrychleni - Zenit je tristupnovy, takze pri vyhoreni prvniho stupne raketa nese jeste tezky druhy a treti stupen na kerosin, zatimco delta jen relativne lehky druhy stupen na LHX.
Sinusoidni (pravidelne vibrace) by na Sea Launch mely byt nizsi nez 0.6g, coz je navrhovy parametr pro stavbu a testovani satelitu.
Pogo efekt, ktery by vyvolal kmitani cele rakety v takovem rozsahu by musel byt opravdu hodne spatny.
Myslim ze neni duvod ocekavat sinusoidni kmity na Aresu nejak radove vetsi. Maximalni zrychleni a quasi static sily ale asi vyssi budou. Na struktury Orionu to ale velky vliv nebude mit, protoze urcujici bude pouziti LAS, kdy zrychleni muze dosahnout 15g a jakekoliv sinusoidni kmity motoru LAS tam budou vyrazne vetsi vzhledem k jeho relativne vyssokemu tahu a tesne blizkosti k Orionu.
Adolf - 16/12/2007 - 23:53
citace:
Pokiaľ sa to má nejak vyhodnocovať, tak je potrebné poznať zrýchlenie a zároveň frekvenciu pre ktorú platí (z toho sa dajú zasa vypočítať amplitúdy kmitov)
citace:
Ztlumit případné nadlimitní vibrace je rutinní problém úspěšně řešený u všech možných typů raket...
Je - aj nie je. Záleží na tom, čo je zdrojom kmitov. V prípade rezonančného horenia je samotný proces horenia TPH, ktorý prebieha na premenlivej ploche povrchu zrna TPH a pri premenlivom objeme spaľovacieho priestoru.
Tuhé palivo v raketě "plápolá" jako poleno v krbu. A když už to plápolátko má raketový tah, chce to účinnější tlumič, než máme v autě. 
|
