|
citace:
Pánové zkuste si otevřít program Virtual Moon Atlas a zjistíte ,že danému snímku neodpovídá poloha terminátor pro daný datum snímání, jak přivrácená nebo odvrácená strana Měsíce.
No já na to koukám v programu Celestia a tam to odpovídá. To o těch stranách Měsíce nechápu, musíte se přece koukat z místa sondy a ta byla trochu šikmo nad severním pólem, takže ta osvětlená část na snímku je zjednodušeně řečeno severní odvrácená čtvrtkoule. |
| 25.6.2009 - 20:59 - Vlado 1 | |
|
| Mohl by jste pojmenovat jeden kráter z obrázku ? Ten černý flek v přeexponované části Měsíce je kráter Ciolkovskyj ? Ještě by mi pomohl datum a přesná hodina UT pořízení snímku.Děkuji |
|
citace:
Mohl by jste pojmenovat jeden kráter z obrázku ? Ten černý flek v přeexponované části Měsíce je kráter Ciolkovskyj ? Ještě by mi pomohl datum a přesná hodina UT pořízení snímku.Děkuji
Podle mého soudu to je "Mare Moscoviense".
Detail |
|
Zúžen seznam kráterů kolem jižního pólu - kandidátů na impakt
http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html
Do dopadu zbývá 86 dní. |
|
Dne 22.8.09 zaznamenal operační tým anomálii - chybu senzoru pro orientaci a měření trajektorie letu (IRU). Systém řízení polohy sondy (ASC) přepnul na měření polohy pomocí hvězdných čidel (STA), důsledkem čehož významně vzrostla spotřeba paliva pro korekční motory. Management vidí dokončení mise stále optimisticky.
http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html |
|
Tak cíl je jasný - NASA dnes oznámila vybraný kráter pro dopad sondy, bude to Cabeus A.
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/sep/HQ_09-210_LCROSS_Crater_Selection.html
jeho poloha
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18975
Do impaktu zbývá 27 dní 17 hodin 17 minut |
|
LCROSS Impact Crater Selection Briefing
http://www.youtube.com/watch?v=Y9RAWPBoi3I |
| 20.9.2009 - 19:34 - David | |
|
| Je sice hezké hledat vodu v materálu , který bude vymrštěn impaktem, ale kde je zaručeno, že Centaur nebude obsahovat nějakou pozemskou vodu, resp. vodíl, či kyslík, když jsou to jeho hlavní pohonné hmoty, to by mohlo zpochybnit ev. kladný výsledek. Zatím je voda na Měsíci jen " zbožným přáním". |
|
Právě dlouhá doba od startu do impkatu na Měsíc má zajistit, že se prověde ce nejúplnější "iutgasing", tedy zbavení se nejen zbytků plynů v nádržích, ale i plynů (včetně vody) adsorbované na povrchu pevných konstrukčních materiálů. Doufám, že to mají dobře spočítané a otestované!
Tyto procesy odplyňování se běžně provádějí při aktivaci přístrojů (zejm. spektrometrů pracujících v IČ oborech) na astronomických družicích a družicích pro dálkový průzkum Země. ____________________
Antonín Vítek |
| 21.9.2009 - 08:23 - David | |
|
| Nerad bych se zařadil mezi tzv. " popírače", ale " zaručené" zprávy o vodě, jak na Marsu, tak na Měsíci a ostatních tělesech jsou pohonem kosmického výzkumu. Tady je ideální možnost konečně vodu na Měsíci " zjistit" a nepatrně k tomu přispět. Nález vody na Měsíci, byť pochybný by zcela jistě zhodnotil akcie návratu na Měsíc. |
|
Na základě nových analýz dostupných dat rozhodlo vedení mise o změně cílového kráteru pro dopad.
Místo původně vybraného Cabeus A to má být kráter Cabeus.
Tento kráter vykazuje podle všeho nejvyšší koncentraci vodíku na jižním pólu.
http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html
... 10 dní do impaktu.
[Upraveno 29.9.2009 pospa] |
| 29.9.2009 - 12:06 - David | |
|
| Hledat vodu v impaktním kráteru na tělese, ktré nikdy nemělo atmosféru, natož vodní pokrývku se jeví jako podivné. Jak by se tam nějaké voda dostala, když v okamžiku impaktu se odpaří i kovy ? |
|
to bych nevidel tak tragicky - samozřejme z jinych impaktů rozprachem materialu klidně tisice km daleko - voda odpařenim nezmizi jen se promeni v paru ta se chvili proleti vzduchem spolecne s ostanim materialem na odvrácene strane zase schladne a spolecně s ostatním materialem spadne zpatky na povrch.
co spadne do vecneho stinu tam "mozna" zůstalo porad, je to samozrejme otazka toho jak dlouho v těch kráterech věčný stín je, jestli neměla v minulosti rotace nějaké nepravidelnosti které by krátery osvítily, kolik vodních těles v příhodné době na měsíc dopadlo a kolik materiálu z toho zůstalo - fakt je ovšem ten že na zemi je vody dost a jsme hned vedle a dalśí fakt je v tom že i když pečlivě zametete vždycky nekde v koutku zůstane smítko :-) |
| 29.9.2009 - 15:43 - Mirek Pospíšil | |
|
citace:
Hledat vodu v impaktním kráteru na tělese, ktré nikdy nemělo atmosféru, natož vodní pokrývku se jeví jako podivné. Jak by se tam nějaké voda dostala, když v okamžiku impaktu se odpaří i kovy ?
The lunar impacts of the 2000 kg upper stage and the 700 kg S-S/C will take place at a velocity of 2.5 km/sec and at an angle of 75°. The resulting impact craters will be ~28m in diameter by ~5m deep (Centaur) and ~18m in diameter by 3.5m deep (Shepherding Spacecraft). The ejected mass from these craters is shown in Figure 2. Analysis to date has shown LCROSS will create a significantly larger crater than Lunar Prospector (LP) that hit the Moon at 1.7 km/s with a 158 kg impactor at a glancing angle of 6°. Temperatures reached will be insufficient to vaporize most (~90%) of the material, though is expected to create a very brief visible flash that will last < 100ms which will be measured by the S-S/C photometer instrument. Most of the ejecta will be thrown upward at a velocity of >250 m/sec, and will contain water in its solid state, as water ice mixed with the dust (refractory minerals).
|
| 29.9.2009 - 16:12 - David | |
|
| Že některé minerály obsahují vodu, jako součást je známá věc, mám však zato, že se hledá na Měsíci voda v nějaké formě jako samostatná součást. Příkladně prach smíšený s ledovými krystaly.Pokud mne pamět neklame chemický vzorec v úvodu uvedených minerálů za vlastním zpravidla kysličníkem, obsahoval údaj kolik ten který minerál obsahuje molekul vony, příkladně : ...... x 7 H2O.Pokud se na Měsíci hledá takováto " voda" je zcela jisté že tam bude.Mám ten dojem že příkladem takového minerálu je sádrovec, ale od dob mých studií chemie uplynulo dost času na to abych se mohl s klidným svědomím mýlit. |
|
citace:
Hledat vodu v impaktním kráteru na tělese, ktré nikdy nemělo atmosféru, natož vodní pokrývku se jeví jako podivné. Jak by se tam nějaké voda dostala, když v okamžiku impaktu se odpaří i kovy ?
Myslím, že hledají hlavně vodu nikoliv z obřích těles, která ty krátery vyhloubila, ale z malých těles s vodou, kterých se vesmírem trousí spousty. Pochopitelně, že po jejich dopadu se ta voda odpaří a částečně snad i pyrolyzuje. Ovšem tlak vzniklých plynů působí i na porézní povrch v blízkosti dopadu a ta horká pára se pod povrch toho prachu profoukne, aby tam zkondenzovala a zmrzla. Ta rozptýlená voda v měsíčním prachu by myslím mohla být výsledkem nějakého takového procesu. |
|
Časť telies a teliesok tiež dopadá rýchlosťami, pre ktoré sú rýchlosti vymršteného materiálu nižšie ako úniková rýchlosť, takže ten dopadá späť a v oblasti dopadu sa krátkodobo držuje čosi ako dočasná atmosféra, k ktorej môže voda kondenzovať, reagovať s regolitom a tak byť v podchladenom regolitovom podloží v okolí dopaddu zachytená.
Pred akým časom sa stala rotácia Mesiacu viazanou? Dá sa predpokladať, že procesy zachytávania vody v neosvetlených alebo slabo osvetlených oblastiach prebiehajú rovnako dlho. |
| 30.9.2009 - 09:47 - David | |
|
| Malá tělesa v řádech metrů si volnou vodu dlouho udržet nemohou. Pokud se dostávají pravidelně do oblastí blízko Slunci, neboť je nepravděpodobné, že by zasáhli Měsíc při prvém příletu z pásem kondenzace vody někde v oblasti Jupitera.Zejména proto, že k opuštění pásma kondenzace v oblastech u Jupitera, či za Jupiterem je třeba gravitační asistence a ta je věcí dlouhodobou v řádu tisíců let a více.Menší tělesa v řádech decimetrů pak už neudrží volnou vodu vůbec. Jelikož počet těles s rostoucím průměrem dramaticky klesá, klesá i pravděpodobnost zásahu.Je zcela jisté že též většina kráterů na Měsíci bude nikoli z těles kometárního typu putujících z oblasti ve vzdálenosti min. Jupitera, ale z oblastí bližších, kde vznikly po kolizích těles, která vznikla kondenzací z původního prachoplynového zárodečného disku Praslunce, které v té době již z těchto oblastí svým zářením vymetlo lehčí prvky. Z toho plyne, že sám cílový kráter nebyl zřejmě vytvořen kometou, čili prvotní impaktní těleso nepřineslo žádnou vodu.Z dalších impaktních těles byla zcela jistě kometárních typů malá část, odhaduji max 5%, což platí pro celý povrch Měsíce, stejně odhaduji pravděpodobnost , že by kometární těleso zasáhlo právě cílový kráter a stejně odhaduji pravděpodobnost , že by se dopadová sonda trefila přímo do tohoto druhotného minikráteru. Výsledná pravděpodobnost, že by dopadová sonda objevila na Měsíci volnou vodu pak vychází v tisícinách promile. |
| 30.9.2009 - 09:50 - David | |
|
| Ještě k rychlostem dopadu na Měsíc, každé, motoricky nebrzděné těleso musí nutně na těleso bez atmosféry dopadnout vyšší než únikovou rychlostí danou pro toto těleso. |
|
| na druhou stranu na to teoreticky bylo cca 3mld let :-) navic nikdo nemluvi o malych telesech, takova primerene velika kometa s 30% obsahu vody se po zasahu rozprskne prakticky po celem povrchu mesice a co spadne do krateru uz tam zustane navic se neda vyloucit ze by nejaky takovy impakt z radu tech vetsich -tj. desitky km dokazal na mesici udelat docasnou atmostferu z odparenych plynu a vodnich par ktere by nasledne kondenzovali na odstinenych castech povrchu a zase se po osvitu odparovali - nez by ji celou vymetlo zareni a slunecni vitr mohlo by to trvat tisice a kdovi mozna i miliony let a na kterem jedine miste se zkondenzovana atmosfera uz nikdy neodpari a bude se vrstvit jedna na druhou? :-) vsechno je to otazka pravdepodobnosti a nejvic na dobe kterou jsou kratery neosvicene, na druhou stranu po zasahu nejakym telesem obsahujicim vodu si dovedu predstavit celou radu mechanismu jak by se aspon nejaky zlomek dostal az na dno toho spravneho krateru |
|
citace:
Ještě k rychlostem dopadu na Měsíc, každé, motoricky nebrzděné těleso musí nutně na těleso bez atmosféry dopadnout vyšší než únikovou rychlostí danou pro toto těleso.
ee nemusi. kazde hmotne teleso dokaze vlastnou gravitaciou udelit inemu telesu rychlost max. rovnajucu sa unikovej rychlosti z neho.
t.j. v limitnom pripade. takze ak nemalo teleso vlastnu rychlost voci Mesiacu vopred, tak moznosti Mesiaca su obmedzene... |
| 30.9.2009 - 19:29 - Vlado 1 | |
|
citace:
Ještě k rychlostem dopadu na Měsíc, každé, motoricky nebrzděné těleso musí nutně na těleso bez atmosféry dopadnout vyšší než únikovou rychlostí danou pro toto těleso.
Nedávno jsem tě pochválil a už to kazíš . Zapomínáš na SR
Představ si dvě tělesa na obježné dráze kolem Měsíce , které se srazí. Třeba z výšky 110km, dopadnou rychlostí 0,6 km/s Určitě je to míň než 2,38 km/s.
|
|
Aktuální plánovaný čas dopadů:
Centaur = 9.10. 2009 11:31:30 UTC
SSC = 9.10. 2009 11:35:45 UTC
souřadnice impaktů obou těles:
Centaur: -84.70, 310.95E
SSC: -84.77, 310.45E
a elevace:
Centaur: -3.82693 km
SSC: -3.80909 km
V elevační mapě kráteru Cabeus to potom vypadá takto:
(červené kolečko je Centaur, modré pak SSC)
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19167 |
| 08.10.2009 - 10:25 - Mirek Pospíšil | |
|
7.10. byl mírně poupraven předpokládaný čas dopadů stupně Centaur - 11:31:19 UTC (12:31:19 SELČ).
Čas dopadu sondy zůstává stejný - 11:35:45 UTC (12:35:45 SELČ)
Zbývá cca 27 hodin.
NASA TV přímý přenos začíná zítra 9.10. v 11:15 SELČ a myslím že to bude stát určitě za to.
http://lcross.arc.nasa.gov/impact.htm |
| 08.10.2009 - 14:19 - David | |
|
Zajímalo by mne, zda nějaká americká hvězdárna, a dle mapky USA, jich bude dopad sledovat přehršle, bude napojena na nějaký televizní okruh, aby bylo lze sledovat dopadovou oblast v reálném čase ? Přenos NASA se bude zřejmě zabývat jen sledováním kolizních drah a pozorováním dopadu Centauru z oddělené sondy.Z hvězdárny by bylo možno pozorovat oba dopady, což asi NASA nezabezpečí.
Do prvního dopadu zbývá 23 hodin. |
|
citace:
7.10. byl mírně poupraven předpokládaný čas dopadů stupně Centaur - 11:31:19 UTC (12:31:19 SELČ).
Čas dopadu sondy zůstává stejný - 11:35:45 UTC (12:35:45 SELČ)
Zbývá cca 27 hodin.
NASA TV přímý přenos začíná zítra 9.10. v 11:15 SELČ a myslím že to bude stát určitě za to.
http://lcross.arc.nasa.gov/impact.htm
11 UTC = 13 SELČ ! ____________________
Antonín Vítek |
| 08.10.2009 - 15:27 - Mirek Pospíšil | |
|
| Jo jo, díky za opravu. Ty převody mi ještě občas ulítnou |
|
| Myslím, že hledat vodu na Měsíci je marnost. Nemůže na něm být místo, kteé by bylo v řádu miliardy let trvale neosvětlené. Vlivem především sousední Země nepochybně dochází k precesním pohybům, které vyloučí trvalý stín. Kromě toho, vzhledem k 5° sklonu Měsíční dráhy jsou póly periodicjy osvětlovány odraženým světlem Země, a ač to představuje malé teplo, stačí ke zvýšení tenze páry a zvýšení odparu. Dále, Měsíc prochází "ohonem" magnetického pole Země, které se postará, aby na jeho povrch dopadaly energetické částice. A v neposlední řadě je jeho celý povrch zvolna "přeoráván" dopady menších meteoritů. Pokud se tam nějaká voda přesto nalezne, bude její koncentrace tak nepatrná, že se nikdy nevyplatí ji získávat. Představte si "gigantickou" koncentraci 1g/m3 a uvažujte, co by obnášelo pro získání 1000 litrů bagrování milionu kubíků regolitu. A při koncentraci 1mg/m3 by již šlo o zpracování kilometru krychlového. Jde pouze o propagační gesto. |
|
citace:
... Pokud se tam nějaká voda přesto nalezne, bude její koncentrace tak nepatrná, že se nikdy nevyplatí ji získávat. Představte si "gigantickou" koncentraci 1g/m3 a uvažujte, co by obnášelo pro získání 1000 litrů bagrování milionu kubíků regolitu. A při koncentraci 1mg/m3 by již šlo o zpracování kilometru krychlového. Jde pouze o propagační gesto.
To "bagrování" není úplně nutné. Např. podle článku na http://www.space.com/businesstechnology/090930-tw-tapping-moon-water.html (který tu už zmiňoval Adolf) se uvažuje i o možnosti "zpracovat" regolit z povrchu pomocí mikrovln a tak z něho dostat vodu. Pak už to získávání vody možná není až tak nepředstavitelné. |
|
Ne všichni nad tímto experimentem jásají:
Vědecký experiment si získal i své urputné odpůrce. Ekologičtí aktivisté, kteří se běžně připoutávají ke stromům, spustili na internetu petici „Zastavte NASA při bombardování Měsíce!“ Podle nich nejde ani tak o vědecký experiment, jako spíše o plán „amerických imperialistů“ kteří chtějí otestovat orbitální zbraně.
http://www.novinky.cz/veda-skoly/180996-nasa-bude-v-patek-bombardovat-mesic.html
Nevím, jestli se tomu víc smát nebo nad tím brečet.
|
