|
zaujímalo by ma či je možné vystreliť balistickú raketu (ICBM)aj v smere otáčania zeme aj proti smeru otáčania. S čím sa musí počítať.Kde by som sa mohol o tejto téme dozvedieť niečo zaujímavé?
|
|
Balistickou raketu lze samozřejmě vypustit kterýmkoliv směrem. V okamžiku vypojení motorů má tato raketa určitou rychlost (je nutno mít na paměti, že rychlost je vektorová veličina), jejíž maximální hodnota vůči zemskému povrchu je prakticky nezávislá na směru, kterým raketa letí. Raketa resp. její hlavice po oddělení se pohybuje ve vakuu nad atmosférou po eliptické dráze. Tato elipsa bude mít apogeum ned atmosférou, ale perigeum pod povrchem Země. Tvar této elipsy závisí na směru a velikosti vektoru rychlosti v inerciální (tedy nerotující) souřadné soustavě. Proto je nutno k vektoru rychlosti stanovenému vůči povrchu Země, tedy např. vůči místu startu, přičíst vektorově rychlost pohybu vztažného bodu (tedy např. místa startu).
Vypustíme-li tedy raketu směrem na východ, dosažená inerciální rychlost bude o něco vyšší, naopak vypustíme-li ji na západ, bude o něco nižší. V prvním případě bude mít při stejném vektoru vektoru rychlosti v rotující souřadné soustavě spojené s povrchem Země vyšší apogeum a menší excentricitu, ve druhém nižší apogeum a vyšší excentricitu.
Musíme ale připomenout, že v případě letu na východ, "cíl" (dopadová oblast) před raketou utíká dopředu, naopak při startu směrem na západ "cíl" běží raketě vstříc. Takže se oba efekty vzájemně částečně kompenzují.
Připoeňme ještě, že první divize ruských mezikontinentálních raket byla rozmístěna na základně Pleseck v severním Rusku a počítalo se s tím, že by se na USA střílelo zhruba severním směrem, přes severní pól.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Balistické rakety jsou skvěle popsány v knize Vojenské rakety, autoři Kroulík a Růžička, je to tlustá bichla, která vyšla v 80. letech, ve větších knihovnách ji ještě mají. Rozhodně doporučuju, neuvěřitelné množství údajů. |
| 23.5.2007 - 02:50 - Georg | |
|
Dobrý den.
Myslím si, že diskuze na dané téma sem patří a odpověď pana Vítka mě jako vždy velice zaujala, děkuji.
Mám rád filmy, které mě nutí přemýšlet, podobně dobře mi dělá porozumění v každé oblasti, zejména technicky orientované.
Jirka |
|
| Ďakujem Vám za reakcie. Čítal som akýsi článok(ale neviem ako sa ten pán volal, na českých intern. stránkach)v ktorom sa vysvetľuje nemožnosť(nepraktickosť?)strieľať rakety smerom z Iranu cez Európu do Ameriky.Celkom ma to zaujalo. |
|
citace:
Ďakujem Vám za reakcie. Čítal som akýsi článok(ale neviem ako sa ten pán volal, na českých intern. stránkach)v ktorom sa vysvetľuje nemožnosť(nepraktickosť?)strieľať rakety smerom z Iranu cez Európu do Ameriky.Celkom ma to zaujalo.
Na západním pobřeží USA jsou protiraketové instalace v Kalifornii a na Aljašce. Východní pobřeží je z tohoto hlediska dosud nekryté. Proto by se např. Iránu vyplatilo poslat balistickou raketu západním směrem, t.j. proti směru rotace Země. |
|
| Niektoré zákonitosti ale naznačujú, že optimálna dráha letu predstavuje let približne cez severný pól a nie priamo cez Európu? V takom prípade to predstavuje obrovské vzdialenosti. |
|
citace:
Niektoré zákonitosti ale naznačujú, že optimálna dráha letu predstavuje let približne cez severný pól a nie priamo cez Európu? V takom prípade to predstavuje obrovské vzdialenosti.
Balistické dráhy nejsou moje hobby, nicméně sever je zčásti pokrytý AMD základnou na Aljašce.
 |
|
| Je nutno zdůraznit, že rovina dráhy balistické rakety, ať už je vypuštěna směrem východním, západním nebo severním, musí procházet středem Země, nelze např. uvažovat dráhu po poledníkách (kromě rovníku). Proto když známe bod vypuštění a cíl, dráhu rakety zjistíme názorně na globusu pevným natažením nitě mezi oběma body. Manévrovatelné hlavice mohou změnit rovinu dráhy jen nepatrně. |
|
| Oprava: ... nelze na př. uvažovat dráhu po rovnoběžkách (kromě rovníku). |
|
Není to tak zcela pravda: Průmět dráhy tělesa, pohybujícího se nad zemskou atmosférou setrvačností (což je při zanedbání případných korekčních manévru vlastním pohonným systémem případ hlavic balistických raket) by byl hlavní kružnicí na povrchu zeměkoule, tzv. ortodromou (pro definici tohoto pojmu viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ortodroma ) pouze za přepokladu, že by zeměkoule nerotovala. V důsledku rotace Země kolem osy dochází k posouvání bodů křivky průmětu dráhy západním směrem. Vzhledem k době letu mezikontinentální rakety řádově půl hodiny to dělá několik stupňů zeměpisné délky (30 min = 7,5 stupně).
Pravdou je, že rovina dráhy střely je dána dvě vektory (resp. přímkami, jejichž smer je těmito vektory dán), a to radiusvektorem bodu ukončení aktivního úseku dráhy rakety (spojeníce bodu v němž došlo k vypojení motorů a středu Země) a vektoru rychlosti v tomto okamžiku. Samozřejmě v důsledku zploštění Země a lokálních nehomogenit zemského tělesa se dlouhodobě orientace této roviny v inerciálním prostoru (v prvním přibližění vůči hvězdám) mění, ale pro doby letů mezikontinentálních raket to z hlediska jejich dostřelu není podstatné (podstatné je to ale již pro přesné zacílení hlavic na silně chráněné objekty - "hardened targets" - jako jsou např. podzemní šachty s raketami protivníka, kde hraje roli i málo stovek metrů).
____________________
Antonín Vítek |
