|
citace:
Tvrdilo se, že Parazinskimu hrozil zásah proudem.Ale on byl přece ve skafandru.Nebo bylo to napetí tak velké?
Nemohl by ten el.proud poškodit nějaké přístroje nebo samotný skafandr?
Možná byl jiný důvod než obavy o zdraví kosmonauta. Možná to je hloupost, ale nevím, do jaké míry je skafandr na povrchu vodivý. Mohli se obávat zkratu při dotyku kovového nástroje s živými vodiči. Systém nástroj, skafandr kosmonauta a manipulátor mohl působit ve vakuu jako nulová elektroda a mohl způsobit problémy právě přeskoky, které mohly rušit radiový přenos, ale ohrožení funkcí skafandru je asi málo pravděpodobné. Pravděpodobnější je obava s kontaktu nástroje naplocho s povrchem panelu. Zde by mohlo dojít ke zkratování článků přímo vodivým nástrojem s následnými výboji a možná i velkými proudy, které by mohly způsobit další škody, například propálení článků. Tomu by také odpovídalo, že celý nástroj byl izolován. Problém je v stejnosměrném napětí, při kterém se hůře přerušuje zkrat než u střídavého napětí, kde se při každé změně polarity přechází přes nulu a je zde šance k samovolnému přerušení proudu. |
|
citace:
Geostacionární družice TDRS kupodivu nepokrývají celý oběh ISS,
Jedna z družic TDRS je v kytkách až asi skoro tři roky. Náhradní se vypouštět nebude.
____________________
Antonín Vítek |
| 05.11.2007 - 18:18 - Petr | |
|
... teda koukám, že je to tady samý elektrikář!!!  Pánbůh chraň!!!
Dovolím si pár poznámek (odborníky prosím o prominutí za značné zjednodušení popisu):
1) jak je nebezpečná elektřina:
- existuje něco jako elektrický náboj (a jeho nosičem nemusí být vždy elektron). Pokud jsou na dvou sousedních místech rozdílné náboje ("různé potenciály", různá množství volných elektronů), tak se náboje chtějí rovnoměrně rozmístit. Tomu "chtění" se říká napětí (podobně třeba voda ve vodovodní trubce chce ven a jejímu "chtění ven" se říká tlak). Pokud si náboje najdou cestičku (otevřete vodovodní kohoutek), tak začnou náboje přelejzat až do vytvoření rovnovážného stavu (voda teče ...). Tomu "přelejzání" se říká proud.
- Pro člověka je nebezpečný elektrický proud, nikoliv napětí (které ho vyvolalo). Naopak pro elektroniku (obzvláště obvody třídy CMOS a CCD) je nebezpečné i napětí (ale musí překročit "průraznou mez" - obvykle cca 3kV).
2) protože je ve výškách, kde létá ISS hodně volných nábojů, tak se "usazují" na povrchu stanice. Aby jich tam nebylo moc, tak se povrch stanice musí udělat antistatický (=malinko vodivý), aby se mohly náboje přelévat a nevznikly oblasti s různým potenciálem (v krajním případě by mezi nimi přeskakovali jiskry). Podobně chemlonový svetr je tak vodivý, že posbírané náboje přeskakují. Kdežto bavlněné triko je mírně vodivé a nejiskří.
3) celá stanice je potom "uzemněna" pomcí emitoru iontů, což je zařízení srovnávající potenciál stanice s potenciálem okolí.
a teď k věci:
- i skafandr musí být na povrchu mírně vodivý (=antistatický). Ze stejných důvodů jako stanice.
- Napětí cca 160V nepředstavuje žádné nebezpečí pro kosmonauta. Nebezpečné je možné poškození solárního panelu a zkratování jeho vodičů. Proto mají nástroje izolované. 
Howgh! |
|
Uvědomte si, že podstatně zásadnější, než "usazování náboje" z okolního plazmatu je v případě umělých kosmických těles fotoelektrický jev. Na povrch dopadá velké množstzví slunečního UV záření. Proto dochází k nabíjení povrchu stanice na kladný potenciál vůči okolnímu plazmatu. Existuje sice možnost, jak se tohoto náboje zbavovat ("uzemnění stanice" pomocí plazmového kontaktoru do okolního plazmatu), ale to samozřejmě není stoprocentní. Proto byl kdysi na ITS-P6 umístěn měřič elektrostatického potenciálu stanice, ale ten byl před časem demontován, protože se pokazil. Teď byl vyvinut nový, FPMU (Floating Potential Measurement Unit), viz
http://www.sdl.usu.edu/programs/fpmu
Jinak jednotlivé konstrukce dílů stanice jsou vodivě popojeny (zemnicím vodičem), aby nedocházelo k rozdílům v elektrostatickém potenciálu mezi jednotlivými díly konstrukce.
Na ITS-Z1 je systém PCU [=Plasma Contactor Unit] pro elektrické propojení stanice s okolní plasmou s elektronovým dělem (max. proud elektronů 10 A) zabezpečující, aby potenciál stanice vůči plasmě nepřesáhl 40 V.
____________________
Antonín Vítek |
|
Možné časy pro přistání raketoplánu Discovery ve středu 7. listopadu jsou:
238. oběh
17:03 UT brzdící manévr
18:02 UT přistání na KSC
239. oběh
18:28 UT brzdící manévr
19:29 UT přistání na EDW
239. oběh
18:31 UT brzdící manévr
19:31 UT přistání na NOR
239. oběh
18:38 UT brzdící manévr
19:36 UT přistání na KSC
240. oběh
20:04 UT brzdící manévr
21:03 UT přistání na EDW
240. oběh
20:08 UT brzdící manévr
21:05 UT přistání na NOR ____________________
|
| 06.11.2007 - 12:01 - Olda | |
|
| Na ofic. stránkách nasa píčou, že pro středu se zatím počítá pouze s Floridou a ostatním letiště ze připravovat zatím nebudou. Nejdříve ve čtvrtek. |
| 06.11.2007 - 12:07 - J2930 | |
|
citace:
.....Pro člověka je nebezpečný elektrický proud, nikoliv napětí (které ho vyvolalo)....
a to jen tehdy kdyz se clovek stava vodicem.  Clovek se ale nemusi stavat vodicem aby mu za urcitych okolnosti bylo vysoke napeti nebezpecne. Zvlaste pobyva-li dlouhodobe v bezprostredni blizkosti techto vodicu... A nekdy se stava vodicem aniz by se vodice dotkl. Atd. Jeste se mozna sluselo poznamenat ze byt vodicem ve stejnosmerne soustave je nebezpecnejsi. Snad si to dobre pamatuji |
| 06.11.2007 - 12:46 - Vítězslav Novák | |
|
Ten zemnicí vodič u orbitální stanice působí... divně...
Netřeba vysvětlovat, vím, jak je to míněno, ale stejně to působí divně.
Díky za informaci, tohle je zrovna jeden z problémů, které by mě nenapadly. Nabíjení povrchu stanice a kam to ve vakuu vybít... |
| 06.11.2007 - 14:54 - Petr | |
|
citace:
Uvědomte si, že podstatně zásadnější, než "usazování náboje" z okolního plazmatu je v případě umělých kosmických těles fotoelektrický jev. Na povrch dopadá velké množstzví slunečního UV záření. Proto dochází k nabíjení povrchu stanice na kladný potenciál vůči okolnímu plazmatu.
...
Děkuji, řekl jste to precizněji ...
Pokud je dopadající foton absorbován atomem na povrchu stanice, tak přeskočí valenční elektron na vyšší orbitu, popřípadě opustí atom a odletí prostorem.
V důsledku zůstane na povrchu stanice kladný náboj (jakoby přiletěl a usadil se).
"Uzemnění" stanice pak musí být uděláno jako zdroj odletujících kladných nábojů/iontů (aby zůstávající záporné náboje srovnávaly tendenci stanice ke kladnému nabíjení).
PS: pokud vím, tak pro uzemnění bylo původně zvažováno hi-tech iontové dělo, kdežto FPMU je spíš obdobou ztracené elektrody v běžném bojleru (To je elektroda z hořčíku (nebo z hliníkové slitiny), která svoji korozí srovnává potenciál prostředí s potenciálem kotle a ten je chráněný před korozí). |
| 06.11.2007 - 17:14 - jirka44 | |
|
| V posledním FD15 Execute Package jsem si všiml úpravy pitného režimu všech členů posádky těsně před vstupem do atmosféry. Při minulých letech jsem si toho nevšiml. Je to něco nového a pokud ano, ví někdo proč? A proč to má každý člen posádky jinak? |
|
Pokud bude ráno jasno, můžeme pozorovat přelet ISS a raketoplánu.
7.11. bude ISS od nás vidět mezi 5:00 až 5:03 (+- asi minuta podle místa pozorování) velmi nízko nad jihovýchodem (jen asi 10 stupňů nad obzorem) a mezi 6:33 až 6:39 kousek od nadhlavníku (65 stupňů nad jihovýchodem). Bude již těsně před východem Slunce (asi 3 stupně pod obzorem) a je dosti nejisté, zda bude ještě dostatečná tma pro pozorování. Raketoplán bude blízko za ISS, doba přeletu by se měla lišit podle dat z dnešního dopoledne jen o asi 20 vteřin. Obě tělesa budou vidět téměř jakoby při letu ve formaci s asi nevelkým rozdílem jasu. Můžeme také porovnat jasnosti s malým Sojuzem, který nás samostatně přelétával za výborných pozorovacích podmínek v říjnu a přitom byl sotva vidět. |
|
| z vlastnych skusenosti (dnesne rano o 6:14h) mozem potvrdit, ze stanicu v danom osvetleni nie je vidno. skusim to este zajtra rano o 5h. drzim palce aj ostatnym :-) |
|
| Nevíte někdo, zdali dnes ČT24 plánuje komentář k přistání? |
|
| Brzdicí manévr Discovery STS-120 proběhl podle plánu, takže raketoplán jde na přistání (nic jiného už mu nezbývá). Dosednutí na KSC má být cca v 19:01 - 19:02 SEČ. |
| 07.11.2007 - 18:03 - J2930 | |
|
citace:
Brzdicí manévr Discovery STS-120 proběhl podle plánu, takže raketoplán jde na přistání (nic jiného už mu nezbývá). Dosednutí na KSC má být cca v 19:01 - 19:02 SEČ.
tady je mapa prubehu pristani:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts120/071106tracks/index.html
|
| 07.11.2007 - 18:25 - Stano | |
|
| Držme palce! Až sú už dolu - to to nieje na moje nervy |
| 07.11.2007 - 18:34 - J2930 | |
|
| 66 pristani na Kennedy Space Center. asi 5,000 mil a 30 minut do pristani. |
| 07.11.2007 - 18:41 - J2930 | |
|
| Jiz leti nad Severni Amerikou - Montana |
| 07.11.2007 - 18:51 - J2930 | |
|
| kosmonauti jsou jiz slyset v radiu. 12 minut |
| 07.11.2007 - 18:53 - J2930 | |
|
| 6437 Km/hodinu |
| 07.11.2007 - 18:56 - J2930 | |
|
| Jiz je videt, 6 minut |
| 07.11.2007 - 19:02 - J2930 | |
|
| Sedi. Je OK |
| 07.11.2007 - 19:04 - Stano | |
|
| super!!! |
| 07.11.2007 - 19:05 - J2930 | |
|
ale ted uz stoji. Dnes to zde slape hooodne pomalu :-) |
| 07.11.2007 - 19:10 - Tlama | |
|
| teď ještě než vylezou |
| 07.11.2007 - 19:12 - Andy | |
|
Dneska s tim nějak říznul  . Ale paráda, krásná podívaná . Zdálo se mi to, nebo dneska i nějak lépe vysílaly zvuky? (Dělal nějakej kravál při přistání, na to, že je to kluzák ) |
|
| zaznam pristani raketoplanu Discovery z mise STS-120 http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2007100008 ____________________
|
| 07.11.2007 - 19:17 - J2930 | |
|
Discovery...  |
| 07.11.2007 - 19:20 - J2930 | |
|
predtim jsem se upsal :-( |
| 07.11.2007 - 20:13 - Blaza | |
|
| Nevypustili brzdici padak drive nez obvykle? Mam zazite, ze se vypousti az po dosednuti predniho podvozku ... |
