|
| Všude v literatuře se oslavuje Luna-9 za úspěšné měkké přistání na Měsíci. Ve skutečnosti přistávala systémem podobným plánovanému polotvrdému přistání sond typu Ranger, / mluvící míče /. Výsledek pokusu záležel na tom, zda brzdící motor skončí svoji činnost ve správné výši. Jeho tah nemohl být regulován výškou, resp ani vypnutí, neboť při zážehu odhazovala radarový výškoměr.Tehdejší spekulace se sice pokoušely přistání poměkčit použitím nafukovacího vaku, jakéhosi airbagu, ale to sověti sami popřeli.V popírání " prvenství Luny-9 vycházím z úvahy, že pokud by se některému z Rangerů podařilo na měsíci přistát, zcela jistě by jeho přistání nebylo označeno za " měkké ".Vzhledem k malé přitažlivosti Měsíce a robustnosti konstrukce předpokládám, že sonda daného typu / L-9 / mohla přečkat pád z výšky kolem 100m, byla-li ovšem rychlost v okamžiku vypnutí motoru nulová.Samozřejmě nechci L-9 upírat prvenství v přistání na Měsíci obecně,ale důrazně protestuji pokud je označováno za měkké ve smyslu techniky přistání a zejména ve srovnání se způsobem přistání Surveyora, který bez pochyb přistál opravdu měkce, t.j. řízeně. |
|
citace:
mohla přečkat pád z výšky kolem 100m,
Nevim, nevim. Jestli sem dobre pocital tak ze 100 metru by narazila do povrchu rychlosti 64Km/h. Skuste to s autem do zdi (treba volvo ma robustni konstrukci) a co z toho zbyde zvazte na decimalce... |
|
Podle Space 40 přistání vypadalo takto:
Řídící systém sondy reguloval tah motoru tak, aby se rychlost 2.6 km/s snížila těsně nad povrchem na několik m/s. V okamžiku dohoření motoru (těsně před dopadem) se kulové přístrojové pouzdro chráněné nafouknutým obalem oddělilo.
18:45:30 UT: Luna 9 uskutečnila první měkké přistání na povrchu Měsíce na západním okraji Oceanus Procellarum, v těsné blízkosti kráteru Cavalerius. Od přístrojového pouzdra se oddělil ochranný obal.
-----------------------------------------------------------------
Domnívám se, že šlo o měkké přistání, jestli první nebo druhé jest mi ukradeno. Kosmonautika není žádná komerčně přiblblá olympiáda. |
|
Nafouknutý obal je čirá spekulace, pokud by tomu tak bylo musel by být na snímcích a to není. V dobových popisech přistání není o nějakém pneumatickém obalu zmínka, myslím, že se jedná o dodatečnou snahu o kvalitativní zlepšení přistání z polotvrdého na měkké.
Ve skutečnosti jako první sovětská sondy přistála měkce až Luna-16, vybavená přistavacím zařízením typu Surveyor a to značně opožděně, t.j. v roce 1970 !
Kosmické " závody " byly svého času skutečnou olympiádou, každé sovětské prvenství bylo mohutně oslavováno jako vítězství socialismu a jak je vidět z případu Luny-9 nikoli vždy oprávněně.
Obdobná situace byla i na Marsu, neúspěch sovětských pokusů spočíval právě v tom, že přistávaly pouze na padáku což v podmínkách řídké atmosféry mělo fatální následky a naopak úspěch Vikungů byl dán tím, že byly vybaveny systémem Surveyor pro měkké přistání. |
|
Ako ďaleko môže na Mesiaci ležať horizont pri snímkovaní okolia z pozície kamery Luna-9? Ako ďaleko leží horizont na fotografiách?
Rád sa smejete "Vladovi" - ale očividne vás baví rovnaký spôsob márnenia času svojho i iných.
BTW - rovnaký spôsob konečného zbrzdenia pristátia ako Luna 9 použili američani na Marse. Balóny alebo "airbagy".
Inak máte špatne nastavenú definíciu toho, čo je mäkké a čo je tvrdé pristátie. Po mäkkom pristátí na ľubovoľnom povrchu aparatúra pokračuje v plnení svojej úlohy, po tvrdom to akosi nejde. |
|
Měkkým přistáním se rozumí řízené do dosednutí, v případě Lun-9 a 13 řízení skončilo v okamžiku odhození výškoměrného radaru a poté již sonda přistávala " na slepo" a záleželo pouze na tom, zda byl brzdící motor zapálen ve správné výši a zda v okamžiku jeho vypnutí-dohoření budou sondy v bezpečné výšce nad povrchem.Že opravdu přistávaly " na slepo" dokazují výsledky pokusů předcházejících přistání č. 6,7 a 8, kdy se nepodařilo brzdící raketu zapálit ve správné výši a sonda havarovala
Pokud se týče MERů lze přistání považovat - z technického hlediska- za polotvrdé- ostatně airbagy jsou konstruovány právě pro tvrdá zastavení vozidel, zatímco typicky měkké přistání - t.j. řízené má předvést Phoenix.
Předpokládám, že diametrální rozdíl mezi způsobem přistání Surveyoru a dopadem Luny-9,13 je evidentní i kdyby nakrásně Luna měla nafukovací vak je to pořád " mluvící míč " typu Ranger.
Vladovi se nesměji, jen se snažím pochopit jeho motivy a nějak se mi to nedaří. |
| 02.1.2008 - 10:37 - Pavel Toufar | |
|
citace:
Nafouknutý obal je čirá spekulace, pokud by tomu tak bylo musel by být na snímcích a to není. V dobových popisech přistání není o nějakém pneumatickém obalu zmínka, myslím, že se jedná o dodatečnou snahu o kvalitativní zlepšení přistání z polotvrdého na měkké.
Ve skutečnosti jako první sovětská sondy přistála měkce až Luna-16, vybavená přistavacím zařízením typu Surveyor a to značně opožděně, t.j. v roce 1970 !
Kosmické " závody " byly svého času skutečnou olympiádou, každé sovětské prvenství bylo mohutně oslavováno jako vítězství socialismu a jak je vidět z případu Luny-9 nikoli vždy oprávněně.
Obdobná situace byla i na Marsu, neúspěch sovětských pokusů spočíval právě v tom, že přistávaly pouze na padáku což v podmínkách řídké atmosféry mělo fatální následky a naopak úspěch Vikungů byl dán tím, že byly vybaveny systémem Surveyor pro měkké přistání.
"Nafouknutý obal" není spekulací, a už vůbec ne "čirou spekulací", to je velmi sebevědoméí a přitom nepřesné tvrzení. Dochovaly se totiž mj. filmové záběry ze zkoušek, existují jeho fotografie z depozitáře, je uveden v technickém popisu letu, je na technických schématech atd. Technika brzdění sestupu u zmíněné Luny byla zcela jiná, než technika plánovaného zbrzdění dopadu u Rangeru. Takže jde o příslovečné srovnávání neméně příslovečných nesrovnatelných jablek s hruškami. Tolik věcná fakta. K emocím, úvahám atd. se nebudu vyjadřovat, ale dovolím si pouze poznamenat, že těžko mohou měnit doložitelná fakta a že ve svém důsledku ničemu neprospívají a stávají se navíc známou "medvědí službou"; navíc přesahují rámec věcné diskuse a vzájemného informování na těchto stránkách a jsou zcela zbytečné. Pokud jde o Marsy, opět jen krátce doplním, že nepřistávaly "pouze na padáku", takže se jedná o další argumentaci za použití neúplných či nepřesných faktů. Všechny diskutující zdraví Pavel Toufar. |
|
citace:
..... Dochovaly se totiž mj. filmové záběry ze zkoušek, existují jeho fotografie z depozitáře, je uveden v technickém popisu letu, je na technických schématech atd.....
jenom doplnim obrazky, aby i neverici uverili (omluvte kvalitu, je to z videa)
 ____________________
|
| 02.1.2008 - 18:05 - Vlado | |
|
citace:
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7137.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7125.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7134.jpg
Surveyor 3 údajně poskakoval po Měsíci jak JOJO ,ale zrnko prach na něm není.Čím to asi bude?
Výše uvedená fotka je pořízena ve studiu . Surveyor 3 na Měsíci nepřistál. Kde to má nádrže na palivo, pro tři brzdící a stylizační motory?
A jínáč - zdraví štěstí do nového. Vlado  |
|
citace:
... Kde to má nádrže na palivo, pro tři brzdící a stylizační motory?
Nádrže byly u každé podvozkové nohy, jak je vidět i na výřezu obrázku z Apolla 12:
Originál popisného obrázku je na http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/a12lbl7114.jpg .
Jinak samozřejmě hlavní část zbrždění orbitální rychlosti Surveyoru zajišťoval motor na TPL tak, jak je popsáno např. na http://mek.kosmo.cz/sondy/usa/surveyor/lk1.htm : "Ve vzdálenosti 84 km od povrchu a při rychlosti 9 360 km/h se na povel radarového výškoměru zapíná hlavní brzdicí motor na tuhé palivo, jenž sníží rychlost sondy na pouhé 432 km/h ve výšce kolem 8,5 km nad měsíčním povrchem. Nato je hlavní brzdicí motor odhozen a další brzdění a stabilizaci zajišťují tři verniery snižující rychlost na 5,4 km/h ve výšce 12 m nad povrchem."
Proto nádrže na KPL mohly být relativně malé.
Další info o Surveyorech:
http://www.boeing.com/defense-space/space/bss/factsheets/scientific/surveyor/surveyor.html
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/a12.s69_55367.jpg
http://history.nasa.gov/SP-350/ch-5-3.html (schéma přistání Surveyoru)
http://en.wikipedia.org/wiki/Surveyor_program |
|
No, tohle odhazování brzdícího stupně dělaly pozdější Luny (15 a výše) a měl to snad dělat i ruský jednomístný pilotovaný měsíční modul (LK-1).
Každopádně tahle debata mě přijde fakt trochu přehnaná. Luna 9 jistě nebyl žádný technický zázrak... ale není snad měkké přistání taky trochu o tom, že to (alespoň nějaké) přístroje na palubě vydrží a jsou po přistání schopné rádiové komunikace a tak ? Možná je to hloupé kritérium, ale jak ho stanovit jinak ? Kolik m/s je ještě měkké, kolik m/s "polotvrdé" a kolik m/s "tvrdé" ? Nebo jde o tu zpětnou vazbu - tzn. když tam není výškoměr, tak to nemůže být měkké, i kdyby náhodou bylo ? |
|
citace:
Každopádně tahle debata mě přijde fakt trochu přehnaná. Luna 9 jistě nebyl žádný technický zázrak... ale není snad měkké přistání taky trochu o tom, že to (alespoň nějaké) přístroje na palubě vydrží a jsou po přistání schopné rádiové komunikace a tak ? Možná je to hloupé kritérium, ale jak ho stanovit jinak ? Kolik m/s je ještě měkké, kolik m/s "polotvrdé" a kolik m/s "tvrdé" ? Nebo jde o tu zpětnou vazbu - tzn. když tam není výškoměr, tak to nemůže být měkké, i kdyby náhodou bylo ?
Pokiaľ by som to nejak posudzoval, tak tvrdé pristátie sonda "bežnej konštrukcie" neprežije a z cieľovej plochy nie sú po pristátí sondou získané žiadne dáta - je to riadený dopad vysokou rýchlosťou, prípadne celkom bez použitia prostriedkov na zníženie dopadovej rýchlosti. Mäkké pristátie je potom také, pri ktorom sonda dosadne na cieľovú plochu nepoškodená, a to za použitia zariadení, ktoré znížia pristávaciu rýchlosť na prijateľnú hodnotu.
Polotvrdé pristátie by potom uskutočňovali napríklad rôzne penetrátory - dopad nie je prakticky žiadnym spôsobom brzdený, v lepšom prípade je len riadený, aby bola dosiahnutá cieľová plocha, ale celá konštrukcia sondy je natoľko pevná a robustná, že dopad vysokou rýchlosťou vydrží a sonda v cieľovej oblasti po dopade pracuje a odosiela získané údaje. |
|
Na posúdenie, o aký druh pristátia sa u konkrétnej sondy jedná celkom určite nestačí poznať len pristávaciu rýchlosť. Významnú úlohu hrá aj to, ako je sonda skonštruovaná a s akými pristávacími či dopadovými rýchlosťami konštruktéri počítali alebo uvažovali pri jej konštrukcii.
|
| 03.1.2008 - 22:22 - Vlado | |
|
citace:
Nádrže byly u každé podvozkové nohy, jak je vidět i na výřezu obrázku z Apolla 12:
GUIDANCE AND CONTROL
Inertial reference: 3-axis gyros
Celestial reference: Sun and Canopus sensors
Attitude control: cold gas jets
Terminal landing: automated closed loop, with radar altimeter and doppler velocity sensor
PROPULSION
Main retrorocket: 9000-lb solid fuel
Vernier retrorockets: throttable between 30- and 102-lb thrust each
Já mysle, že to jsou nádrže zkapalněného ,nebo stlačeného dusíku pro trysky stabilizátorů.
citace:
Konstrukční záměr NASA.cituji:
Motory se zastavují asi 4 m nad Měsícem, aby se nezvířil prach, který by případné mohl vadit při pořizování televizních snímků.
ALE , MOTORY SE NEZASTAVILY, ani na podruhé.Tak , prášilo se, nebo NE ?
|
|
Možno že sa aj prášilo, ale nie dosť na to, aby to bolo vidno.
Urobiť prstom čiarku po zaprášených paneloch nikoho (z dvoch prítomných astronautov) nenapadlo. A ak aj napadalo, tak ju nevyfotil. Ešte nejaké otázky? |
| 03.1.2008 - 22:56 - Vlado | |
|
citace:
Možno že sa aj prášilo, ale nie dosť na to, aby to bolo vidno.
Urobiť prstom čiarku po zaprášených paneloch nikoho (z dvoch prítomných astronautov) nenapadlo. A ak aj napadalo, tak ju nevyfotil. Ešte nejaké otázky?
Aj tak sa može.
Množství a druh prachu tvořen proudem plynu raketového motoru do měkkého regolitu je trochu jiný,než prach ,ve vašem obyváku.
|
| 03.1.2008 - 23:52 - Pavel Toufar | |
|
citace:
citace:
..... Dochovaly se totiž mj. filmové záběry ze zkoušek, existují jeho fotografie z depozitáře, je uveden v technickém popisu letu, je na technických schématech atd.....
jenom doplnim obrazky, aby i neverici uverili (omluvte kvalitu, je to z videa)
Díky za doplnění obrázky! Udělal jsem si trochu času a začetl se do pár diskusí a tak si myslím, že především dvěma "experty" budou tyto obrázky stejně a) smeteny ze stolu jako ateliérové fotky s tím, "proč to nikdo nevyfotil přímo na Měsíci v akci?!", takže je asi zbytečné připojovat fotku z depozitáře, když sonda vlastně ani na Měsíc nedoletěla a b) vše bude řádně politicky zhodnoceno a hlavně "zásadově zpolitikařeno"; fascinuje mne přitom snaha "expertů" být papežtější než papež" a po mnoha letech předkládat své výklady a soudy na téma, kdo byl či nebyl první a proč, když přitom vše jimi zpochybňované bylo už dávno a především všeobecně po celém světě zařazeno do oficiálních přehledů a encyklopedií. Obdivuji současně trpělivost ostatních diskutujících, kteří se snaží s oběma zarytými pochybovači diskutovat, snaží se jim předložit věcná technická fakta, že i sonda Luna této generace provedla brzdicí manévr, a poskytnout jim kolegiální vysvětlení v jejich prokazatelných neznalostech - ale nakonec je to bohužel stejně jen naprostá ztráta času a házení příslovečného hrachu na zeď. Jen na okraj: Upozorňuji na pozoruhodný nesmysl, že "Luna 15 měla přistávací zařízení typu Surveyor", který je přes svou nesmyslnost uveden se značnou suverenitou, což ovšem je ovšem příznačné pro většinu pozoruhodné argumentace diskutujícího.
Vzpomínám si, jak jsem byl v roce 1969 fascinován úžasným záběrem sondy Surveyor a v pozadí na okraji kráteru LM při letu Apollo 12. Jak však dnes vidím, byl jsem tehdy totální pitomec, když mi nedoklaplo, že to všechno přece vzniklo v ateliéru filmařů - ještě že jsem se nyní dočkal náležitého vysvětlení od experta, protože jinak bych stále tápal a potácel se v bludu.
Zdravím všechny se zdravým rozumem a přeji vlídný rok 2008 a spoustu pěkných záběrů z vesmíru, třebaže - jak jinak přece - z ateliérů zlomyslných filmařů, Pavel Toufar. |
|
citace:
citace:
Možno že sa aj prášilo, ale nie dosť na to, aby to bolo vidno.
Urobiť prstom čiarku po zaprášených paneloch nikoho (z dvoch prítomných astronautov) nenapadlo. A ak aj napadalo, tak ju nevyfotil. Ešte nejaké otázky?
Aj tak sa može.
Množství a druh prachu tvořen proudem plynu raketového motoru do měkkého regolitu je trochu jiný,než prach ,ve vašem obyváku.
Vlado, zase, ach ta fyzika. Pokud není přítomná atmosféra, je téměř nemožné aby došlo k turbulencím (víry a nelaminární proudění). Pokusím se Vám to vysvětlit (kdo ma fyzikalni vzdelani, prosim zacpete si usi). Pohyb prachu v zemské atmosféře je ovlivňován gravitací, pohybem vzduchu a Brownovým pohybem. Vzduch díky neustálému pohybu a Brownove pohybu prach nadnasi a lehce si s nim hraje, naproti tomu gravitace ho tahá k zemi.
Ve vakuu ma motor výkon vhodný pouze k předvedení Newtonových zákonů. Tlak plynů vyrazí od trysky, kde už tvar trysky umožňuje jejich masivní rozpínání. Vzduchoprázdno tomu také dale pomáhá. Proto se plyn rozpíná dokud nedorazí na povrch měsíce. Rozhodně zde něco odfoukne, i když už toho díky malému tlaku moc nebude. Ale při této situaci předá část své energie Měsíčnímu prachu,který vyletí po parabolické křivce směrem od trysky (je možné, ale velice nepravděpodobné, aby za takové situace mohl padat na stroj). A pak se díky entropii vesmír pokusí rovnoměrně rozprostrít molekuly pohonných látek na co největsím prostoru. Prostě, neexistence prachu je pro mne dukaz pristani. Zapraseny modul bych bral znacne podezrele.
Zkuste se prosim podivat na hesla: Kinetická teorie plynu, Newtonovy zakony, Brownuv pohyb, Turbulence a Vakuum. Mely by Vam dat dost informaci k porozumeni tematu.
Prosim, prestante mluvit o "praseni na Mesici". Zkuste se podivat na stredni kvadratickou vzdalenost pro Brownuv pohyb v "skoroovakuu", které panuje na Mesici. Melo by Vam to zodpovedet vetsinu otazek.
Předem děkuji
Dusatko |
|
| Je to marny! Je to marny. ..... je to .... marny..... |
|
citace:
citace:
Možno že sa aj prášilo, ale nie dosť na to, aby to bolo vidno.
Urobiť prstom čiarku po zaprášených paneloch nikoho (z dvoch prítomných astronautov) nenapadlo. A ak aj napadalo, tak ju nevyfotil. Ešte nejaké otázky?
Aj tak sa može.
Množství a druh prachu tvořen proudem plynu raketového motoru do měkkého regolitu je trochu jiný,než prach ,ve vašem obyváku.
Mam dojem ze se zde mluvi jen z hecu aby se neco delo.Ba naopak po pristani Apolla 12 a pruzkumu sondy byli vsechni prekvapeni jak moc je zaprasena.Jednak po vlastnim pristani a hlavne po pristani LM Intrepid.Namahejte se trochu a prohlenete si např.detail fota odrazoveho zrcatka cocky kamery sondy kam jeden z astronautu sahl jeste nez ji demontovali.Je krasne videt jak je zasrana.Tak,ze trochu usudku,studia snadno pristupnych fotek a ne bolsevicke heslo ze stokrat opakovana lez se stava pravdou.S pozdravem. |
|
citace:
Mam dojem ze se zde mluvi jen z hecu aby se neco delo.Ba naopak po pristani Apolla 12 a pruzkumu sondy byli vsechni prekvapeni jak moc je zaprasena.Jednak po vlastnim pristani a hlavne po pristani LM Intrepid.Namahejte se trochu a prohlenete si např.detail fota odrazoveho zrcatka cocky kamery sondy kam jeden z astronautu sahl jeste nez ji demontovali.Je krasne videt jak je zasrana.Tak,ze trochu usudku,studia snadno pristupnych fotek a ne bolsevicke heslo ze stokrat opakovana lez se stava pravdou.S pozdravem.
Priznam se, ze neco takoveho by mne take prekvapilo ... muzete sem dat odkaz na tuto fotografii ? |
|
citace:
citace:
... Namahejte se trochu a prohlenete si např.detail fota odrazoveho zrcatka cocky kamery sondy kam jeden z astronautu sahl jeste nez ji demontovali. Je krasne videt jak je zasrana. ...
Priznam se, ze neco takoveho by mne take prekvapilo ... muzete sem dat odkaz na tuto fotografii ?
Příslušné detailní fotografie jsou dostupné např. z http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/images12.html a jsou to:
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7130HR.jpg (zrcátko ještě před dotykem)
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7132HR.jpg (viditelná stopa v prachu na zrcátku po dotyku rukavicí)
Je to vidět i na dalších fotografiích. Výřez z AS12-48-7132HR přikládám níže:
Sonda je tedy zaprášenější, než na první pohled na snímcích vypadá. Jak už tu ale zmínil Pepa, tak značná část míry zaprášení Surveyoru 3 je následkem přistání LEMu Apolla 12 ve vzdálenosti jen cca 160 m.
Solidní popis mise Apolla 12 včetně zmínek o prachu na Surveyoru 3 je česky na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/lk.htm a anglicky např. na http://lokishammer.dragon-rider.org/Apollo/apollo12.html . Na druhém odkazu je vysvětleno i pár "hoaxů" a hezký ilustrační obrázek "odletování prachu", který sem také dávám.
Jak se "práší" na Měsíci je tedy snad poměrně jasné. |
|
| Vďaka za fotky. Celkom ma prekvapuje, koľko toho prachu je... Koľko z toho je "prirodzeného pôvodu" a koľko je dôsledkom neďalekého pristátia LM? |
|
citace:
Upozorňuji na pozoruhodný nesmysl, že "Luna 15 měla přistávací zařízení typu Surveyor", který je přes svou nesmyslnost uveden se značnou suverenitou, což ovšem je ovšem příznačné pro většinu pozoruhodné argumentace diskutujícího.
No, nikdo jiný se tu o tom nezmiňoval, takže tohle je asi mířené na mě :-)
Tedy, rád se nechám poučit - ale v zásadě: pokud mám nejprve nějaký brzdící raketový stupeň, a ten pak odhodím, tak, že dopadne na Měsíční povrch, a následně měkce přistanu pomocí dalšího brzdícího motoru, tak je to podle mě postup, který použily sondy: Surveyor (tedy alespoň podle údajů v téhle diskuzi), ruské sondy typu Luna 16/17 a měl to použít plánovaný ruský pilotovaný LK-1. Naopak, americký LEM nic neodhazoval, a pomocí stejného motoru sestupoval z oběžné dráhy až na povrch Měsíce.
Tedy, to co jsem řekl, mělo znamenat zhruba tohleto - pro mě to byla relativně nová informace: já se o tohle sice zajímám už od dětství, ale nějak mě vlastně unikla informace, že ty sondy odhazovaly docela masivní brzdící stupeň, který pak tvrdě dopadl na Měsíc, a že motor pro měkké přistání byl pak už výrazně slabší a měl menší zásoby paliva.
Takže to znamená, že si to pořád představuju špatně a všechno bylo jinak ? |
| 06.1.2008 - 17:09 - Vlado | |
|
citace:
Je to marny! Je to marny. ..... je to .... marny.....
Pravda vítězí! .. a zvítězí ..a zvítězí , chce to jenom čas
citace:
Vlado, zase, ach ta fyzika. Pokud není přítomná atmosféra, je téměř nemožné aby došlo k turbulencím (víry a nelaminární proudění). Pokusím se Vám to vysvětlit (kdo ma fyzikalni vzdelani, prosim zacpete si usi). Pohyb prachu v zemské atmosféře je ovlivňován gravitací, pohybem vzduchu a Brownovým pohybem. Vzduch díky neustálému pohybu a Brownove pohybu prach nadnasi a lehce si s nim hraje, naproti tomu gravitace ho tahá k zemi.
Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu. Je limitou náhodné procházky. Vysvětlením Brownova pohybu je, že molekuly v roztoku se vlivem tepelného pohybu neustále srážejí, přičemž směr a síla těchto srážek jsou náhodné, díky čemuž je i okamžitá poloha částice náhodná.
Na Měsíci je skoro vakům,1/6 gravitace a jemné částice prachu lítají podle paraboly.Úhel a rychlost odrazu, se bude rovnat úhlu a rychlosti dopadu.
To ,že , zrcátko nakloněné 45st.dolu, je zaprášené, naznačuje pozemské podmínky(studio).
Nedej bože aby to zrcátko bylo zamlžené.
Nevím jak je to ze statickou elektřinou na Měsíci.
Pane Toufar nezoufejte jsme na tom stejně a nejsme v tom sami.
|
|
citace:
Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu. Je limitou náhodné procházky. Vysvětlením Brownova pohybu je, že molekuly v roztoku se vlivem tepelného pohybu neustále srážejí, přičemž směr a síla těchto srážek jsou náhodné, díky čemuž je i okamžitá poloha částice náhodná.
Souhlasim
citace:
Na Měsíci je skoro vakům,1/6 gravitace a jemné částice prachu lítají podle paraboly.Úhel a rychlost odrazu, se bude rovnat úhlu a rychlosti dopadu.
To ,že , zrcátko nakloněné 45st.dolu, je zaprášené, naznačuje pozemské podmínky(studio).
Nedej bože aby to zrcátko bylo zamlžené.
Nevím jak je to ze statickou elektřinou na Měsíci.
Pane Toufar nezoufejte jsme na tom stejně a nejsme v tom sami.
Staticka elektrina na mesici je dost velke riziko, nedavno bylo toto tema rozebirano jako jeden z problemu pri opetovnem pristani na Mesici.
Naklonene zrcatko 160m od pristavajiciho modulu mohlo byt na privracene strane. Mam o tom malo informaci. |
|
| Polohu sondy a kamery voči modulu ukazuje fotka http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7100HR.jpg |
|
citace:
Naklonene zrcatko 160m od pristavajiciho modulu mohlo byt na privracene strane. Mam o tom malo informaci.
Zaprášené zrcátko je otočeno na stranu, odkud přilétal LEM (nejmenší horizontální vzdálenost byla cca 100 m). Je to zřejmé z mapy (LEM na mapě letěl zprava doleva).
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7100HR.jpg (níže je jen zmenšený náhled obrázku)
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/lk021.jpg
|
| 06.1.2008 - 23:43 - Vlado | |
|
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7132HR.jpg
Zrcátko je natočeno přesně na východ. Kryt zrcátka nevrhá na žádnou stranu stín.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7100HR.jpg
Divné je ,že na fotce je vidět stín LM(skoro patky modulu) a přitom LM sedí dost daleko za hranou kráteru(viz vrstevnice). Fotilo se z hloubky 7m pod horizontem kráteru.
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/lk021.jpg
|
|
citace:
>>> Naklonene zrcatko 160m od pristavajiciho modulu mohlo byt na privracene strane. Mam o tom malo informaci.
>> Zaprášené zrcátko je otočeno na stranu, odkud přilétal LEM (nejmenší horizontální vzdálenost byla cca 100 m). Je to zřejmé z mapy (LEM na mapě letěl zprava doleva).
>Zrcátko je natočeno přesně na východ. Kryt zrcátka nevrhá na žádnou stranu stín.
Pro lepší ilustraci níže přikládám "ground track", tedy dráhu přilétajícího LEMu Apolla 12 (originál je na http://history.nasa.gov/alsj/a12/landpath.jpg ). Protože Conrad po letu mluvil o tom, že odletující prach zaznamenal už když byl LEM cca 100 m vysoko (viz. http://lokishammer.dragon-rider.org/Apollo/apollo12.html ), tak je zřejmé, že tento přilétající LEM mohl zaprášit zrcátko Surveyoru i když bylo otočeno "přesně na východ".
citace:
Divné je, že na fotce je vidět stín LM (skoro patky modulu) a přitom LM sedí dost daleko za hranou kráteru (viz vrstevnice). Fotilo se z hloubky 7m pod horizontem kráteru.
Nemohlo by to být tím, že i za "hranou kráteru" byl stále ještě pokračující svah s takovým sklonem, že na něj mohlo být vidět i od Surveyoru 3? Fotoaparát navíc při zachycení snímku pravděpodobně nebyl níže, než cca 5 m "pod horizontem kráteru" (a přitom hodně přes 100 m daleko). Myslím, že to je zřejmé z přesnější vrstevnicové mapky níže (je to výřez z obrázku http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/a12cp02.jpg )
 |
|
