|
Pro ATK byl loňský rok 2009 z pohledu programu CxP vcelku velmi úspěšný.
Všechny testy nových komponent raket Ares a lodi Orion shrnuje následující video
http://www.youtube.com/watch?v=X4222sJJWSk |
|
Hezký den. Již jsou nějaké info kdy má vlastně B. Obama rozhodnout
ohledně koncepce pilotovaného programu ??
dík..
|
|
citace:
Hezký den. Již jsou nějaké info kdy má vlastně B. Obama rozhodnout
ohledně koncepce pilotovaného programu ??
dík..
Nejbližší příležitost je Zpráva o stavu Unie, kterou Obama přednese 2010-01-27. Obávám se však, že to budou mlhavé kecy.
Doporučuji stránku 16 z diskuze "Your bet on what path the Obama admin and Congress will send NASA in October"
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=18822.225
zejména přispěvek, který poslal "Ben the Space Brit" (čas 01/20/2010 10:49 PM)
____________________
Antonín Vítek |
|
Na obslužnou věž nové mobilní platformy MPL schází posadit poslední segment a hrubá konstrukce bude hotová.
Dělníci podepisují panel, který bude připevněn nahoře
a ještě "jolku"
 
... co stím ale teď budou dělat, když mají tak "přejícího" prezidenta? Nechají to zrezivět, nebo přizpůsobí pro jiný nosič = další prachy navíc? |
|
"Lešenáři" na MLP za 500 mil USD hlásí: HOTOVO
119 m vysoká nosná konstrukce věže pro Ares I je dokončena.
http://www.spaceflightnow.com/news/n1001/28arestower/
Otázkou zůstává zda bude někdy dovybavena obslužnými rameny a zasíťována potrubím, elektorozvody, atd.
Původní plán na dokončení byl tento:
Just some information on the GSE which includes the Umbilical Arms and Crew Access Arm.
They are very near having the design complete. 2010
Then go out for bids. 2010
Then built. 2011
Then tested. 2011
Then installed. 2012
Then verification and validation 2012-2013
Then ready for ARES I 2013.
|
|
Co teď ?? Vypadá to, že roku 2021 nebudeme křičet :"Hurá, ať žijou USA !! První kosmická velmoc !" Pokud projde návrh rozpočtu Kongresem, tak se ruší minimálně Ares 5 a možná i Orion.
http://zpravy.idnes.cz/obama-chce-setrit-rusi-navrat-na-mesic-ostrouha-tak-i-vyzkum-pla-/vedatech.asp?c=A100128_144058_vedatech_jw |
|
Že by jeden z posledních týdenních reportů Ares I z 29.1.2010 ?
http://www.nasa.gov/pdf/420160main_jan292009_wkly_summary.pdf |
| 03.2.2010 - 16:13 - JirkaSalek | |
|
citace:
"pro nosič s nosností 40 t není a ani v dohledné době nebude náklad."
a nie je tomu tak preto, že taký nosič, jednoducho neexistuje?
okrem toho, práve taký nosič by sa ideálne hodil, pre prípadné lety k asteroidom, ktoré sa Obama práve chystá nasa nanútiť..
Pro lidksy let na asteroid by byla zapotrebi vetsi raketa - nad 100t. Pokud by to mel byt solo let tak se mozna dostavame zpatky k Ares V. V male raketky vynasejici postupne naklad moc neverim po zkusenostech ze stavby ISS. Proto neverim ani v lidske vypravy k Asteroidum nebo Marsu. Radsi poslat 10 robotu k deseti ruznym asteroidum nez jednu posadku k jednomu asteroidu.
Lidska posadka na Mesici mi davala smysl kvuli zakladne a moznosti podrobne zkoumat okolity teren. |
|
poviem to inak ak firmy, zúčastňujúce sa na prevádzke raketoplánu nenájdu sami o sebe a nezávisle na americkej exekutíve, spôsob ako ľudí vo svojich tímoch udržať v činnosti a pokope (a toto riešenie vláde nenanútia), bude ten plánovaný budúci nosič o 10 - 20 - 30 rokov, nutné vyvíjať za ďalšie ťažké prachy, ďalšie dlhé roky úplne od piki, pretože technológia STS bude bez ľudí sprevádzkovateľná asi ako dnes apolo..
toto je test "podnikavosti"..
ak v usa nenájdu spôsob ako zachovať technológiu STS pri živote, vláda usa (ani žiadna iná vláda) už nikdy takýto krok ako je cesta na mesiac alebo mars, iniciovať nebude lebo stratí dôveru, a nikto jej na to už nikdy peniaze nedá
a na vývoj ťažkého nosiča bude treba čakať skutočne až do doby, keď niekto vynájde spôsob ako na tom zarobiť, a neujme sa toho "súkromná" iniciatíva |
|
Nebol by som si tak istý, že potrebné technológie máme (predpokladam, že si myslel ľudstvo ako celok). Jedna vec je technológie vytvoriť, druhá vec je udržať si ich. Samozrejme, znovu ich vytvoriť by bolo pomerne lacnejšie, než keď sa to robilo prvý krát - vieme, že sa to dá a slepé cesty sú slušne vyznačené.
Ale Apollo zo 60. rokov by dnes neprešlo - nielen finančne, ale hlavne kvôli bezpečnosti.
Tiež by sa pre rozsiahlejší projekt pomerne ťažko zháňali kvalifikovaný ľudia - o technické a inžinierske smery nie je dostatočný záujem, mladým často chýba prehľad i nadšenie pre vec. Je iná doba  ... |
|
Předpokládám že příští administrativa zruší Obamovu vizi a nastolí opět Měsíc. Toto je drahé vyskakování z jedoucího vlaku jen kvůli nějaké mlhavé vizi obalenou do rádoby líbivých blábolů. Na asteroidy mohl dostal lidi Ares-Orion.
Nové technologoie, které? Dojde konečně na jaderný pohon? Urychlí se vývoj sramjetu? Nebo projekty. Posílí se výzkum extrasolárních planet, tředa urychlením Planetfinderu. Tohle přece nemůže "sežrat" finance ušetřené na lunárním programu.
|
| 04.2.2010 - 10:06 - ohara | |
|
| Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech. |
|
Hawk - Špatná riadenie a byrokracia v spojení s lobbingom veľkých spoločností zožerie ľubovoľne veľký balík peňazí a "nevytvorí nič". Opäť sa dá odvolať na Apollo a STS.
Apollo do katastrofy Apollo 1 bolo super, ale katastrofa ukázala, čo všetko bolo podcenené a odfláknuté - nasledovali veľké prerábky. Podobne Challenger a Columbia - o problémoch a chybách sa vedelo roky,
ale nikto kompetentný neurobil nič pre ich odstránenie, až kým nezomreli ľudia.
Ohara - nesúhlasím, ale nemám pádne argumenty.
[Upraveno 04.2.2010 Alchymista] |
|
citace:
Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.
Já jsem téhož názoru, ale tyto cíle měly být nastoleny v roce 2004. Teď rušit rozběhnutý projekt je to trochu škoda. Jsou připraveny plány, nosiče jsou ve vývoji, infrastruktura ve výstavbě,samotná NASA se z cílem ztotožnila. Podobně se museli v NASA cítit při zrušení Apolla. |
| 04.2.2010 - 10:47 - ohara | |
|
citace:
citace:
Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.
Já jsem téhož názoru, ale tyto cíle měly být nastoleny v roce 2004. Teď rušit rozběhnutý projekt je to trochu škoda. Jsou připraveny plány, nosiče jsou ve vývoji, infrastruktura ve výstavbě,samotná NASA se z cílem ztotožnila. Podobně se museli v NASA cítit při zrušení Apolla.
Neni nic horsiho nez kdyz obetujete roky prace do neceho, co pak prijde vnivec. Jasne to ale dokazuje to co jsem tu uz psal. POLITICI NESMI NASA UKOLOVAT! To je zakladni pravidlo jakehokoliv smysluplneho vyzkumu/vyvoje i kdyz je to statni instituce. Pokud chteji od NASA smysluplny vyzkum a ne demonstrace moznosti. |
|
Obamovým škrtům navzdory - práce na Ares I ještě stéle pokračují.
Q1-2010 video report:
http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/on_demand_video.html?param=http://anon.nasa-global.edgesuite.net/anon.nasa-global/ARES/QPR15.asx&_id=227756&_title=Ares%20Quarterly%20Video%20Update%3A%20March%202010&_tnimage=434610main_ares_quarterly15_226.jpg
Ares - týdenní souhrn 26.3.2010:
http://www.nasa.gov/pdf/436021main_mar262010_wkly_summary.pdf
Ares - týdenní souhrn 2.4.2010:
http://www.nasa.gov/pdf/438394main_apr22010_wkly_summary.pdf
[Upraveno 03.4.2010 pospa] |
|
citace:
Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.
Na Mesici je material. Staci tam postavit doly, slevarny a kovo fabriky spolu s vice nez jednou lidskou zakladnou/mesteckem.
Pote dopravovat material na LLO pro slozeni sond JIMO from LLO, automat na Europu from LLO atd.. vyjde levneji nez to same z gravitacni studny Zeme.
Cim driv budou lidi na Mesici TRVALE, tim lepe.
|
|
citace:
Obamovým škrtům navzdory - práce na Ares I ještě stéle pokračují.
 Tohle mě pobavilo:
http://www.beranekinc.com/ |
|
citace:
citace:
Ja se priznam, ze me vic nez mesic zajima treba zruseny JIMO a automat na Europe, pripadne podstatne pokrocilejsi a mobilnejsi robotizovanej pruzkum Marsu. Porad me nejak nic nepresvedcilo ze lidi Musi na mesic (i kdyz bych si nejakej opravdovej duvod pral). Vsechny veci co by se tam dali delat se daj udelat jednoucelove roboticky levnejs nebo na orbite, pripadne v L bodech.
Na Mesici je material. Staci tam postavit doly, slevarny a kovo fabriky spolu s vice nez jednou lidskou zakladnou/mesteckem.
Pote dopravovat material na LLO pro slozeni sond JIMO from LLO, automat na Europu from LLO atd.. vyjde levneji nez to same z gravitacni studny Zeme.
Cim driv budou lidi na Mesici TRVALE, tim lepe.
Vyjde levneji a to jen mozna, ale az po hodne dlouhe dobe a mozna pisu, nebot jak jste psal zde o elektru drive,jiste dobre vite ze vse potrebuje nahradni dily a ty se budou muste stale dopravovat ze Zeme a tam na Mesici muze byt pouze zaklani vyroba konstrukcnich dilu.
A investice, nez se to zacne vyplacet budou rozhodne nemale a to jeste s otazkou - zdali nenastanou neocekavane problemy pak by se vse mohlo jeste mnohem vice zkomplikovat !! |
|
NASA TESTS LOAD LIMITS FOR ARES I MAIN PARACHUTE
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=5433 |
|
citace:
NASA TESTS LOAD LIMITS FOR ARES I MAIN PARACHUTE
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=5433
Roztvorenie padaku je zavisle na rychlosti padu a hustote vzduchu?
(dlho leti neroztvoreny, potom sa pootvori a nakoniec otvori naplno) |
|
citace:
Roztvorenie padaku je zavisle na rychlosti padu a hustote vzduchu? (dlho leti neroztvoreny, potom sa pootvori a nakoniec otvori naplno)
to taky, ale v tomto případě je plné naplnění vrchlíku padáku záměrně zpomalováno systémem obvodových šňůr. Ty drží vrchlík ve dvou různých stupních naplnění v sevřenějším tvaru a snižují tak příliž silné účinky dynamického rázu -> riziko poškození, které by nastalo při jednorázovém = nezpomalovaném naplňování vzduchem.
Zpomalované otvírání je běžná součást konstrukce mnoha různých typů padáku - nákladních, osobních, sportovních, atd., které snižuje dynamickou zátěž (zvyšuje životnost) jek padáku, tak i nákladu.
|
|
Zaznamenejme, že dne 31.8.2010 proběhl v Promotory, Utah druhý test pětisegmentového motoru na TPL - DM-2.
Tento motor měl(má) být použit jako první stupeň kakety Ares I, nebo pomocný booster těžkého nosiče Ares V.
Test DM-2 se od DM-1 lišil především v provozní teplotě - celý motor i s palivem byl podchlazen na 40 °F (4,4 °C) aby byl odzkoušen na spodním limitu povoleného rozsahu provozních teplot (40-90°F).
Cena testu byla vyčíslena na 75 mil USD
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/10-202.html
http://www.spaceflightnow.com/news/n1008/31dm2/ |
|
| 75 mil za pouhy test... to je donebevolající platit tolik za test tolikrát odzkoušené a dávno v provoz uvedené technologie! Zajimalo by mne kolik stal Muskuv test nebo Ruské testy motorů.... |
|
| Jednalo se o teprve druhý test motoru v této konfiguraci a tahu, těch 75 mil. USD je normální cena - je to přece skoro kompletní první stupeň rakety s nosností 24 t. |
|
| To já vím, ale konstrukčně to přeci vychází lety osvědčené technologie SRB na Shutlech. Nevím na test "funkční" časti se mi to zda celkem dost. Neřeknu kdyby to byl nějaky nový motor a nová technologie... Možna je to asi průměrná cena prebyrokratizované NASA. |
|
citace:
To já vím, ale konstrukčně to přeci vychází lety osvědčené technologie SRB na Shutlech. Nevím na test "funkční" časti se mi to zda celkem dost. Neřeknu kdyby to byl nějaky nový motor a nová technologie... Možna je to asi průměrná cena prebyrokratizované NASA.
Naopak to právě NASA sama platí aby měla jisotu chování motoru za nízkých teplot. Chtěl by vědět kolik stjí testy motoru VASIMR a jak jsou daleko s tímto pro budoucnost perspektivním motorem. |
|
citace:
citace:
To já vím, ale konstrukčně to přeci vychází lety osvědčené technologie SRB na Shutlech. Nevím na test "funkční" časti se mi to zda celkem dost. Neřeknu kdyby to byl nějaky nový motor a nová technologie... Možna je to asi průměrná cena prebyrokratizované NASA.
Naopak to právě NASA sama platí aby měla jisotu chování motoru za nízkých teplot. Chtěl by vědět kolik stjí testy motoru VASIMR a jak jsou daleko s tímto pro budoucnost perspektivním motorem.
NASA sama nic neplati, plati danovy poplatnik. O tom ako NASA hospodari s peniazmi sa tu uz popisalo hodne.
Ja len pripomeniem ze spacex za 500mil. odkupila testovacie a vyrobne priestory, navrhla a vyskusala falcon1 vratane motorov, postavila pre neho rampu a pozemne vybavenie, navrhla a vyskusala falcon9 a postavila pre neho inu rampu a ine pozemne vybavenie. |
| 01.9.2010 - 22:48 - Jan Bastecky | |
|
citace:
75 mil za pouhy test... to je donebevolající platit tolik za test tolikrát odzkoušené a dávno v provoz uvedené technologie! Zajimalo by mne kolik stal Muskuv test nebo Ruské testy motorů....
Díváte se na věc špatnou optikou! V okamžiku, kdy se snažím spolehlivostí přiblížit ke 100% tak prostě je všechno komplikovanější a musím dělat spousty testů. Přes všechny unifikace se mění spousta okolních podmínek: jsou drobné změny v dodávaných chemikáliích, mění se obsluha výrobních linek, ... atd. A nejen proto je výsledný hardware dražší.
Mimochodem to platí nejen u NASA. Například tady v čechách na našich strojích používáme standardní relátka se spolehlivostí cca 0.99999 v ceně asi 120,-Kč. Ovšem v bezpečnostní smyčce (která chrání obsluhu) se vždy používají speciální bezpečnostní relé. Tyhle bezpečnostní relé mají jinou vnitřní konstrukci (optické oddělení řídícího obvodu, zdvojené magnetické obvody a sério-paralelní kontakty odolnější proti svaření kontaktu) což vede na vyšší spolehlivost cca 0.9999999999. Takové relé má certifikovanou spolehlivost, má předepsané pravidelné přezkušování a stojí 8000,-Kč.
Tedy v podstatě zlepšení spolehlivosti systému o jednu stotisícinu zvyšuje náklady o 7880,-Kč.
Co myslíte, které relé bude ve stroji z Číny?
A kterým relé budete chránit sebe, aby Vám stroj neuříznul ruku?
|
| 01.9.2010 - 23:19 - Jan Bastecky | |
|
citace:
... tolikrát odzkoušené a dávno v provoz uvedené technologie! ...
Ještě doplním poznámku:
Od určité požadované míry spolehlivosti jsou pravidelné zkoušky povinné!
Například jeden náš zákazník vyrábí vestavby do dopravních letadel a přestože je technologie prověřená a vše je několikanásobně hlídáno a kontrolováno, tak každá třetí hotová vestavba jde na destrukční zkoušky. A vycházejí zajímavé věci, například:
- pevnost svarů hliníkových slitin (prováděných v klimatizované hale automatem stejným způsobem již několik let) vychází pravidelně asi o 8% nižší v určitém ročním období (i přes klimatizaci v hale jde zřejmě o vliv venkovní nižší teploty a vyšší vlhkosti vzduchu).
- po dostavbě dalších továren v rámci průmyslové zóny se změnila křivka pevnosti vyráběné nomexové voštiny (klasický letecký materiál)
Takže nutnost opakovaných testů naprosto chápu a podporuju. Jiná věc je, že možná by mohlo být vše lépe organizováno a cena testu by byla třeba jen 65mil. USD. Což ovšem teď a tady od stolu neposoudíme ...
|
