|
Bylo by to klamání, kdyby SpaceX tyto informace tajila. Ale současní zákazníci o nich samozřejmě ví. Ostatně, "zákazníci"... spíš beta testeři.
Tady je mapa současných přípojných stanic pro území Severní Ameriky a jejich pokrytí:
https://www.google.com/maps/d/u/0/viewer?mid=1H1x8jZs8vfjy60TvKgpbYs_grargieVw&ll=42.838020714640045%2C-94.85800456250001&z=4 |
|
pozn: (*) síť pozemních stanic Starlinku je v mnoha ohledech podobná síti nabíječek Tesly. Možná se i do značné míry shodují, ale nemám přesné info v tomto směru ...
kacenko, starlink je byznys SpaceX. Zadělávají nebe satelity, především radiovým signálem. Bude tesla platit za frekvenci na které budou satelity vysílat? V každé zemi se za frekvence platí- např. 3G a 5G sítě. Jsou na to soutěže.
Jinak je to nepovolené zabrání pásma a pokud ruší na té frekvenci někoho dalšího potažmo opačně, tak to nebude fungovat.
Možná se mýlím, ale takto mi to bylo kdysi vysvětleno s člověkem ČTU.
Nabíječky s auty tesla s tou paralelou zlobí přenosové sítě všech zemí. Je to záležitost, která se teď přetřásá na jiných forech.
Opět, neměla by tesla připlácet přenosové soustavě za destabilizaci sítě?
Díky za odpovědi.... |
|
citace:
Bylo by to klamání, kdyby SpaceX tyto informace tajila. Ale současní zákazníci o nich samozřejmě ví. Ostatně, "zákazníci"... spíš beta testeři.
Tady je mapa současných přípojných stanic pro území Severní Ameriky a jejich pokrytí:
https://www.google.com/maps/d/u/0/viewer?mid=1H1x8jZs8vfjy60TvKgpbYs_grargieVw&ll=42.838020714640045%2C-94.85800456250001&z=4
Beta testeři jsou armáda USA? |
|
citace:
Beta testeři jsou armáda USA?
Například. A co z toho má vyplývat? [upraveno 26.10.2020 13:28] |
|
citace:
Bylo by to klamání, kdyby SpaceX tyto informace tajila. Ale současní zákazníci o nich samozřejmě ví. Ostatně, "zákazníci"... spíš beta testeři.
Tady je mapa současných přípojných stanic pro území Severní Ameriky a jejich pokrytí:
https://www.google.com/maps/d/u/0/viewer?mid=1H1x8jZs8vfjy60TvKgpbYs_grargieVw&ll=42.838020714640045%2C-94.85800456250001&z=4
... ó, ano! Tohle je jedna z (mírně) zavádějících informací.
Tahle mapa by platila, kdyby satelit stál cca 1200km nad přístupovým bodem do internetu. Ale tak to přece není!
Ve skutečnosti:
- oběžná dráha současného Startlinku je výrazně níž (cca 600km) takže kružnice dosahu by měly mít zhruba poloviční poloměr).
- satelit se pohybuje. Takže spíš bych měla nakreslit kružnici kolem přístupového bodu (jeho dosah), kružnici kolem polohy uživatele (jeho dosah). Průnik těchto dvou kruhů představuje oblast, kdy mohou oba vidět konkrétní satelit Startlinku. Při vstupu do a výstupu do této oblasti musí proběhnou handover (přesměrování/predání spojení), což může trvat cca 5-10 sekund. Předpokládejme 5 sekund. Za tu dobu uletí satelit na LEO cca 40 km, takže ten průnik dvou kruhů musíme ze všech stran zmenšit o 40km.
Výslekem je oblast, kde může reálně dojít k přenosu dat. Teď ještě musím počkat, až v dané oblasti bude satelit s volnou přenosovou kapacitou (přenosová kapacita na přístupový bod má jen cca 0,8+0,5GHz)
Samozřejme pokud je uživatel v dosahu více stanic, pak předchozí postup mohu zopakovat s každou z nich.
Výsledná skupina "ořezaných průniků" je relevantní oblast pro jednoho konkrétního uživatele.
V takovéto síti neexistuje nic jak "celkové pokrytí" v klasickém smyslu slova ... |
|
citace:
Tahle mapa by platila, kdyby satelit stál cca 1200km nad přístupovým bodem do internetu. Ale tak to přece není!
Ve skutečnosti:
- oběžná dráha současného Startlinku je výrazně níž (cca 600km) takže kružnice dosahu by měly mít zhruba poloviční poloměr).
Z čeho kacenko, prosím, vychází tyto Vaše informace (o odpovídající výšce 1200 km) a tento Váš závěr (o nutném polovičním poloměru kružnic)?
Podle mne by mapa mohla docela odpovídat realitě. V mapě samozřejmě není "pokrytí družicemi" (to tu ale nikdo netvrdil), ale "dosahy základnových (nikoliv uživatelských) pozemních stanic" (pro komunikaci se Starlinky). Zobrazené kružnice mají poloměr kolem 800 km, z čehož mi pro Starlink v pracovní výšce 550 km vychází úhel hodně přes 20° nad obzorem a vzdálenost pod 1000 km mezi stanicí a družicí. Proč by tato čísla neměla stačit pro efektivní radiovou komunikaci? Opravdu rád bych to pochopil.
P.S.: Prosím, nepoužívejte chybný název "Startlink" (s "t" uprostřed), ale správný "Starlink". |
|
citace:
Tahle mapa by platila, kdyby satelit stál cca 1200km nad přístupovým bodem do internetu. Ale tak to přece není!
Ty kružnice platí pro družice na dráze 550km s 40deg elevací, tolik asi ke zbytku tvých nepodložených spekulací... |
|
citace:
citace:
Tahle mapa by platila, kdyby satelit stál cca 1200km nad přístupovým bodem do internetu. Ale tak to přece není!
Ty kružnice platí pro družice na dráze 550km s 40deg elevací, tolik asi ke zbytku tvých nepodložených spekulací...
Napsala jsem nejasně tu část o "pokrytí", omlouvám se ...
1) Nicméně po kliknutí na kružnice na odkazované mapš se zobrazí poloměr 941km, což při výšce 550km odpovídá minimálnímu elevaci někde kolem 25stupňů (se započtením zakřivení povrchu). V téhle pozici vychází délka dráhy na satelit (určující spoždění) 1077km u výšky 550km a cca 1200km u výšky 600km.
Pro satelit na téhle kružnici je čas letu signálu tam a zpátky cca 8ms, ale hlavně díky pohybu satelitu pokud bude uživatel "na straně" pohybu družice, tak tady není žádný čas na handover a žádný čas na vlastní komunikaci.
2) na odkazovaném webu se několikrát používá slovo "coverage" (tedy "pokrytí") v souvislosti s mapou.
|
|
Podle Redditu (a článku na živě.cz):
První zájemci o satelitní internet Starlink budou platit 500 dolarů (11 550 Kč bez daně) za terminál a 99 dolarů měsíčně (cca 2300 Kč bez daně) za připojení. To by mělo dosahovat rychlosti 50 - 150 Mb/s při latenci 20 - 40 ms.
Dále je upozorněno, že síť může být v této chvíli ještě nestabilní. Na druhou stranu potěší, že není zmínka o nějakých datových limitech.
odkaz:
https://www.zive.cz/clanky/kolik-bude-stat-a-jak-bude-rychly-starlink-je-tu-prvni-nabidka-na-pripojeni-k-satelitnimu-internetu/sc-3-a-206686/default.aspx
Btw: ... cena je zhruba trojnásobná (a tomu plus úvodní poplatek za terminál), než zavedené širokopásmové připojení v USA. Viz:
https://decisiondata.org/internet/how-much-should-you-pay-for-internet/
tak uvidíme ...
|
|
Kacenko,
A kde bude u nás ta pevná základová stanice, která bude předávazt informace na satelit? Tušíte to?
Je to raketa peněz. |
|
OK, je zřejmé, že Starlink není vhodný pro běžné zákazníky v Česku. Možná by se někde hodil pro menší poskytovatele připojení (ISP). To ale bylo jasné od začátku. Je to prostě systém "do pustiny" s tím, že na světě (a obzvlášť v USA) snad žije docela dost bohatých lidí v "internetové pustině" (daleko od větších měst). Jestli jich bude dostatek pro uživení Starlinku se opravdu teprve uvidí.
"Opravu pokrytí" od kacenky nebudu komentovat.
Mám ale na kacenku dotaz, odkud pochází informace o "handoveru" trvajícímu 5 až 10 sekund? Nikde jsem to zatím nezaznamenal. Takový výpadek komunikace by podle mne byl pro použitelný internet příliš dlouhý. |
|
citace:
Kacenko,
A kde bude u nás ta pevná základová stanice, která bude předávazt informace na satelit? Tušíte to?
Je to raketa peněz.
prozatím nemám info o žádné základnové stanici Starlinku mimo USA. |
|
citace:
...Mám ale na kacenku dotaz, odkud pochází informace o "handoveru" trvajícímu 5 až 10 sekund? Nikde jsem to zatím nezaznamenal. Takový výpadek komunikace by podle mne byl pro použitelný internet příliš dlouhý.
Handover není nutně výpadek služby pro zákazníky.
Tento jev se vyskytuje ve všech sítích, kde se přepínají protistanice. Handover znamená určitou nutnou prodlevu po vstupu satelitu do dosahu přijímače, čímž de-fakto zmenšuje "oblast pokrytí".
V mobilních sítích se to obvykle řeší tak, že se buď smíříte s určitým výpadkem (a řešíte to třeba daty nastřádanými do mezipaměti), nebo uživatelská stanice udržuje spojení s několika základnovými stanicemi současně (i když většina dat běží přes nejbližší, nejméně zarušenou, nejméně vytíženou stanicí ... a pod.)
Za větší problém bych viděla limit agregované kapacity. Podle licenční přihlášky FCC disponuje satelit Starlinku přenosovým pásmem 1.3GHz. Není mi známo, jaku modulaci a členění hodlá SpaceX použít, ale je to limit provozu základnové stanice (možná by se to dalo zhruba srovnat s kapacitou několika optických vláken). Takže reálná přenosová kapacita bude velmi záviset na počtu současně aktivních uživatelů připojených na konkrétní satelit ...
... a ještě jednu poznámku: pro úvodní testy FCC povolila minimální elevaci komunikujícího satelitu 25stupňů, ovšem pro normální provoz je vyžadována elevace min 40stupňů. Takže "geografický dosah" satelitu bude ve finále výrazně menší.
|
|
Dobře, takto pojatý "handover" tedy zákazníka nemusí zajímat.
Když si pro sebe shrnu nedávné příspěvky, tak "obavy", které mají petrpetr a kacenka, zřejmě nejsou namístě, protože:
- nedochází ke klamání zákazníků Starlinku (Starlink neslibuje to, co petrpetr a kacenka očekávali)
- Starlink slibuje jen rychlejší internet s menší latencí, než mají dosavadní "satelitní internety"
- mapa dosahů pozemních stanic Starlinku v USA odpovídá stávající situaci (pro družice ve výšce 550 km a elevaci alespoň 25°)
- Starlink je zatím v první fázi, kdy se k operačnímu nasazení blíží 720 družic (po 20 družicích v 36 rovinách dráhy)
- v některých rovinách dráhy jsou ale 1 až 2 družice nefunkční (selhaly), takže proto teď ještě může občas docházet k výpadkům komunikace (při beta testech)
- během roku 2021 by se do provozu mělo dostat dalších 720 družic, tedy celkem 1440 družic ve výši 550 km po 20 družicích v 72 rovinách (tím vzroste jak hustota "pokrytí" signálem, tak i propustnost družicové části sítě)
- síť Starlink se má v plném provozu skládat z více než 10000 družic (další zvýšení propustnosti) a SpaceX uvažuje o možnosti rozšíření o dalších až 30000 družic (to je částečná odpověď na obavy o "limit agregované kapacity")
Solidní informace o síti Starlink jsou např. na https://www.elonx.net/starlink-compendium/ nebo česky na https://www.elonx.cz/vse-o-konstelaci-starlink/ .
Podle těchto informací např. není celá pravda, že "satelit Starlinku disponuje pásmem 1,3GHz", protože ke komunikaci s terminály (i s pozemními stanicemi) by se měly používat frekvence v oblastech od 10 GHz do 50 GHz. Na použití těchto frekvencí samozřejmě musí SpaceX získat potřebné licence a platit případné poplatky.
Každá jedna družice Starlinku by měla mít propustnost 10 až 50 Gbit/s.
Uživatelské terminály Starlinku používají tzv. "phased-array" antény (ploché antény s elektronicky směrovatelným ziskem). Nejsou to tedy klasické "paraboly" a nemusí se fyzicky otáčet za družicí. Z pohledu uživatele se terminály (Starlink kity) chovají jako wi-fi hotspot, podobný, jaký může vytvořit chytřejší mobil, nebo domácí wi-fi router. Uživatel se pak připojuje k této wi-fi síti a nezajímá ho, že internetová komunikace probíhá přes družice.
Samozřejmě, že z pohledu SpaceX má být Starlink "strojem na peníze" (např. pro financování vývoje a prvotního provozu Starshipu [SHS]) a současně je i uměle vytvořeným "zákazníkem" a "častým nákladem" pro rakety SpaceX (Falcon 9R a později snad i SHS). Uvidíme, jestli to bude fungovat (finančně i technicky). Pokud ano, má SpaceX vyhráno, pokud ne, bude mít SpaceX potíže. Zatím mi to připadá docela nadějné (Falcony mají s čím létat, důkladně se testuje "recyklace" jejich prvních stupňů, a Starlink se blíží možnosti komerčního nasazení). |
|
| https://www.osel.cz/11439-betatest-site-starlink-porazil-vetsinu-internetovych-pripojeni-v-usa.html |
|
citace:
SpaceX uvažuje o možnosti rozšíření o dalších až 30000 družic
Již jsem to zde psal, nikdo neodpověděl, ani nereagoval. Při takovém množství satelitů SpX a potom dalších tisíců od jiných poskytovatelů bych chtěl vědět:
Předpokládám, že lidstvo nepřestane létat na GTO, SSO, ani k Měsíci, Marsu a jiným planetám. Minimálně od Měsíce nebo Marsu se budou snažit lidé také vracet: Jak se zajistí bezpečný průlet startujících raket těmito hejny satelitů? Ani přesně spočtený čas startu a dráha vyvedení to nemusí zajistit a je to další velká komplikace startů. To nemluvím o návratu lodí od Měsíc, Marsu nebo odjinud, to budou muset plánovat návrat podle polohy satelitů ?
|
|
myslim si ze problem nie su zive satelity na znamych a stabilnych drahach. Aj pri tom obrovskom mnozstve stale ostava absolutna vacsina priestoru v okoli zeme prazdna. Tam staci zdielat data a evidovat co sa kde nachadza.
Problem je odpad - ulomky, rozpadnute horne stupne, mrtve druzice, cinske protisatelitne skusky atd. To sa nikam neuhne, ak sa to nahodou zjavi v zlej chvili na zlom mieste, tak je problem. |
|
PinkasJ: tady se dá předpokládat zapojení automatizovaného protisrážkového systému, který se už připravuje. Dělá na tom SpaceX a jsou i signály z Evropy. Doufejme, že bude propojený a pro všechny...
Ale co si budeme vykládat, tohle bylo otázkou času a aktivity SpaceX to jen uspíšily. Stejně by to dopadlo, i kdyby byl (cenově)úspěšný raketoplán nebo kterékoli z uvažovaných SSTO.
Totéž platí pro astronomy. |
|
citace:
https://www.osel.cz/11439-betatest-site-starlink-porazil-vetsinu-internetovych-pripojeni-v-usa.html
Jádrem článku je informace, že jeden uživatel z Montany dosáhl rekordni rychlost downloadu 174 Mbps a že se tato rychlost udržela několik minut. Pak nastal výpadek připojení, protože se družice dostala z dosahu. Hmmmm, hezké ... ;-)
----------------------
pro srovnání:
- já mám nejlevnější balíček běžného připojení přes O2 a právě teď mám download rychlostí 52 Mbps a odezvu (ping) 38ms. Trvale, bez výpadků a za zlomek ceny ...
- můj kolega bydlící na sídlišti v paneláku má 287 Mbps (celé sídliště má optické kabely přímo do domů)
Poznámky:
- v reálném životě nejde ani tak o krátkodobě maximální hodnotu datového toku. Spíš o dlouhodobě udržitelnou (garantovanou) hodnotu a o potřeby uživatele. Nejvíc zabírá sledování videa a hry.
- FullHD video ve starším formátu se většinou distribuuje v toku 6 Mbps (DVB-S z družice) nebo 7 Mbps (pozemní DVB-T). Nyní relativně nový formát DVB-T2(HEVC) má proměnlivější datový tok v závislosti na obsahu videa, ale průměrově a obecně mu stačí 2.5-3 Mbps. (pro akční scény buď skáče datový tok nahoru, nebo tam je nižší jakost několika snímků).
- Streamovaná videa: Netflix u FullHD videa preferuje průměrný datový tok kolem 1.5Mbps
- pro hraní her obecně dostačuje datový tok 0,5-1 Mbps, ale je třeba rychlá odezva. Většina her vyžaduje ping pod 200ms. Doporučuje se 50ms (víc lidské smysly nepoberou), ale platí, že čím méně, tím lépe.
- když si spustíte Youtube a dáte pravým tlačítkem lokální menu a zvolíte "statistiku pro experty", tak uvidíte svoje připojení. Musíte si to ale přepočítat, protože se zobrazuje celkový dostupný datový tok připojení a jeho stupeň využití.
- ještě dodatek: na mobilu mám kupodivu lepší parametry, než na stolním PC: rychlost 72 Mbps a ping 18ms ;-)
[upraveno 5.11.2020 07:27] |
|
citace:
citace:
https://www.osel.cz/11439-betatest-site-starlink-porazil-vetsinu-internetovych-pripojeni-v-usa.html
Jádrem článku je informace, že jeden uživatel z Montany dosáhl rekordni rychlost downloadu 174 Mbps a že se tato rychlost udržela několik minut. Pak nastal výpadek připojení, protože se družice dostala z dosahu. Hmmmm, hezké ... ;-)
----------------------
pro srovnání:
- já mám nejlevnější balíček běžného připojení přes O2 a právě teď mám download rychlostí 52 Mbps a odezvu (ping) 38ms. Trvale, bez výpadků a za zlomek ceny ...
- můj kolega bydlící na sídlišti v paneláku má 287 Mbps (celé sídliště má optické kabely přímo do domů)
Poznámky:
- v reálném životě nejde ani tak o krátkodobě maximální hodnotu datového toku. Spíš o dlouhodobě udržitelnou (garantovanou) hodnotu a o potřeby uživatele. Nejvíc zabírá sledování videa a hry.
- FullHD video ve starším formátu se většinou distribuuje v toku 6 Mbps (DVB-S z družice) nebo 7 Mbps (pozemní DVB-T). Nyní relativně nový formát DVB-T2(HEVC) má proměnlivější datový tok v závislosti na obsahu videa, ale průměrově a obecně mu stačí 2.5-3 Mbps. (pro akční scény buď skáče datový tok nahoru, nebo tam je nižší jakost několika snímků).
- Streamovaná videa: Netflix u FullHD videa preferuje průměrný datový tok kolem 1.5Mbps
- pro hraní her obecně dostačuje datový tok 0,5-1 Mbps, ale je třeba rychlá odezva. Většina her vyžaduje ping pod 200ms. Doporučuje se 50ms (víc lidské smysly nepoberou), ale platí, že čím méně, tím lépe.
- když si spustíte Youtube a dáte pravým tlačítkem lokální menu a zvolíte "statistiku pro experty", tak uvidíte svoje připojení. Musíte si to ale přepočítat, protože se zobrazuje celkový dostupný datový tok připojení a jeho stupeň využití.
- ještě dodatek: na mobilu mám kupodivu lepší parametry, než na stolním PC: rychlost 72 Mbps a ping 18ms ;-)
[upraveno 5.11.2020 07:27]
však dobre myslím že ten článok ani tak netvrdí že by to bolo nejako superrýchle - samotná SpaceX upozorňuje že je to zatiaľ nič-moc-beta. Skôr ma zarazilo, že aj toto je lepšie než väčšina pripojení v USA. To tam musí byť fakt bieda 
Článok mimo iné aj viacmenej potvrdil vaše info o výpadkoch pri predávaní signálu. Tiež je to niečo, čo sa v tejto fáze očakávalo. |
|
citace:
však dobre myslím že ten článok ani tak netvrdí že by to bolo nejako superrýchle - samotná SpaceX upozorňuje že je to zatiaľ nič-moc-beta. Skôr ma zarazilo, že aj toto je lepšie než väčšina pripojení v USA. To tam musí byť fakt bieda
Článok mimo iné aj viacmenej potvrdil vaše info o výpadkoch pri predávaní signálu. Tiež je to niečo, čo sa v tejto fáze očakávalo.
... ten článek má naschvál bombastický titulek, to je celé.
V reálu je informace o tom, že se někde někomu povedlo jet chvilku rychleji na úrovni "kuriozity". Pro reálné nasazení je podstatnější info o spolehlivosti, trvalé dostupnosti, o výpadcích signálu, o nutnosti být v okolí pozemní stanice a o přiměřeně nízké ceně.
Pro všechny domácí použití (hry, TV, FullHd video, soc.sítě, ...) stačí mnohem nižší parametry. Takže předpokládám, že ty už většina lidí má (v USA i v ČR) a za zlomek ceny Starlinku. Takže už to neřeší, přesně poodle hesla: když to funguje, tak do toho nerejpat.
Mimochodem v důsledku technického pokroku jsou všude po světě nově montovaná připojení rychlejší než existující průměr. A to i přesto, že to zákazníci nevyužijí. Ale údaj o rychlosti je prostě významná marketingová nálepka.
Podobná marketingová nálepka je, že jde nějaký signál "po optickém kabelu", nebo "satelitem". Toto lze říct téměř o každém datovém paketu v internetu. Ale Starlink je hezké jméno ...
------------------
Uvidíme, jak si Starlink povede obchodně ... |
|
kacenka: asi padesát miliónů američanů má nanejvýš vytáčené připojení, desetina z toho má dost financí na Starlink...
|
|
Kacenka předpokládá velice špatně a navíc opakovaně ignoruje uvedené odkazy, které jsem tu házel i já. Např. viz 28.5.2019 - 14:15 v tomto vlákně:
citace:
Jen 56% populace má internet. V USA ho nemá 24 milionů obyvatel. A další desítky milionů má jen pomalé linky. Potenciální trh je obrovský a ti lidi, pokud bude fungovat, ho budou potřebovat.
https://www.marketwatch.com/story/heres-the-technology-behind-spacexs-plan-for-fast-internet-service-2019-05-24
|
|
| https://broadbandnow.com/research/fcc-underestimates-unserved-by-50-percent |
| 06.11.2020 - 10:36 - dodge | |
|
citace:
Kacenka předpokládá velice špatně a navíc opakovaně ignoruje uvedené odkazy, které jsem tu házel i já. Např. viz 28.5.2019 - 14:15 v tomto vlákně:
citace:
Jen 56% populace má internet. V USA ho nemá 24 milionů obyvatel. A další desítky milionů má jen pomalé linky. Potenciální trh je obrovský a ti lidi, pokud bude fungovat, ho budou potřebovat.
https://www.marketwatch.com/story/heres-the-technology-behind-spacexs-plan-for-fast-internet-service-2019-05-24
Tak to vidíš Kačenko, ani nevíš jak se celý svět třese na to, mít internet zrovna jenom od Starlinku a že všichni ostatní poskytovatelé jsou už out... |
|
citace:
dodge (06.11.2020 - 10:36): Tak to vidíš Kačenko, ani nevíš jak se celý svět třese na to, mít internet zrovna jenom od Starlinku a že všichni ostatní poskytovatelé jsou už out...
To (o tom třesení se atd.) tu ale přece nikdo nikdy nenapsal. Proč tedy vznikl výše uvedený komentář? Nechápu. |
|
citace:
kacenka: asi padesát miliónů američanů má nanejvýš vytáčené připojení, desetina z toho má dost financí na Starlink...
... o tom dost pochybuju. A to jsem v Americe opravdu byla (i když zdaleka ne všude)!!!
... a přidám několik mých poznatků:
1) v USA je jiná situace na telekomunikačním trhu, než v Evropě. V USA vychází poměrně draho budování a udržování "poslední míle" oproti průběžným nákladům. Vyplývá to z velkých vzdáleností, vyšší ochrany soukromého majetku a z celkového zaměření tamní společnosti.
Důsledkem je, že většina telefonních operátorů si účtuje nějakou stálou platbu a na oplátku dává místní hovory zadarmo. Připojení k netu pomocí vytáčeného připojení je místní hovor a tedy většinou zadarmo.
Přes vytáčené připojení se dostanete čistým datovým tokem někam k 56kbps (resp. při požití modemů s kompresními protokoly (V.42, V42bis, ...) někam k hodnotě 200-300kbps u běžného internetového provozu).
Taková rychlost na emaily, chatovací servery a na různé dálkově ovládané zařízení (zabezpečovačky, monitoringy, atd. ...) běžně stačí. takže těchto zařízení tam běhá stále hodně.
Rodina si klidně udržuje několik různých připojení. Jedno rychlé (broadbandové) pro děti, pro filmy, TV a podobně. Pak mají vytáčené pro zabezpečovací zařízení. A pak ještě jedno vytáčené pro dálkové ovládání něčeho ...
2) americká populace je velmi různorodá. Některé komunity vůbec nezajímá moderní svět (napřiklad Amišové vůbec nepoužívají elektřinu), jiní si chtějí žít "tradičně a po svém" (většinou indiáni, ...). Ti nemají internet a ani jej nepotřebují.
3) Existuje spousta vládních programů podporujících gramotnost, takže všechny knihovny poskytují volně dostupná PC s netem, někde školáci dostávají voucher na připojení zadarmo, atd ...
4) podle informací z netu se přes vytáčená připojení v roce 2013 připojovala zhruba 3% unik8tn9ch IP adres. Pro rok 2018 se udávalo cca 1,8% - to je hodnota, která může být opravdu jen od těch "zabezpečovaček"
... takže si myslím, že kdo v USA reálně toužil po slušném připojení k netu, tak jej v naprostém případě už má. Kdo chtěl mít net zadarmo, tak jej má taky ...
takže jsem zvědavá, kolik lidí reálně přiláká placený Starlink ...
|
|
... a ještě poznámka: Klidně může být pravda, že 24 milionů lidí nemá v USA internet.
Ale je to jako v tom vtipu o Baťovi a Africe. Jeden obchodní cestující podává nadšenou zprávu: Úžasné, neuvěřitelné. Obchodní příležitost století! Všichni tady ještě chodí bosi ...
A druhý píše: Šéfe, naprostý propadák. Ztracená země. Ani škrpál neprodáme. Všichni tady chodí bosi. ;-)
|
|
citace:
takže jsem zvědavá, kolik lidí reálně přiláká placený Starlink ...
To jsem popravdě také zvědav. Je fakt, že naprostá většina z těch, kteří ještě nemají "rychlé" internetové připojení (10 Mb/s a více), takový internet buď nechce/nepotřebuje, nebo na něj nemá těch potřebných 100 USD měsíčně. Uvidíme. Osobně odhaduji, že aby se Starlink "zaplatil", muselo by těch "drobných" zákazníků být "několik milionů" (spíš 5 milionů a více).
Pořád ještě víc věřím tomu, že pokročilejší verze Starlinku (s rychlou mezidružicovou komunikací) by mohla převzít část globálního mezikontinentálního provozu (konkurence podmořským optickým kabelům), což by snad znamenalo velký příjem od malého počtu "zákazníků". Budeme si zřejmě muset na výsledek počkat ještě alespoň 5 let. Stále samozřejmě existuje i možnost, že Starlink bude prodělečný a zkrachuje. To rozhodně nelze vyloučit. |
|
inak preco sa bavime iba o USA zakaznikoch?
Samozrejme sa vyplati pockat a uvidime. Len pripominam ze pri SpaceX nie je nikdy ziadny dizajn ani cena "konecna", takze vykony a vynosy z tejto prvotnej prevadzky nehovoria nic o tom, ako to bude za 10 rokov |
|
