|
citace:
Po přečtení příslušného vlákna na diskuzi Novosti kosmonavtiky (s odkazy na články a prohlášení) jsem dění pochopil tak, že
1. Roskosmos chce přivést k životu a do roku 2030 uskutečnit projekt Veněra-D. Který je již rozplánovaný, ale dosud neměl vydělené finance.
2. Oproti původnímu plánu ale nikoliv jako rusko-americký projekt, nýbrž jako ruský projekt s mezinárodní (tj. americkou, případně i jinou) účastí. Rozdíl je v postavení účastníků, rusko-americký projekt má dvě rovnoprávné hlavy, které se musí shodnout a obě plnit, kdežto v druhé verzi je hlava jedna, která nemusí nutně čekat na ostatní.
Novináři jako obvykle pletou a mlží už tak nejasné řeči manažerů...
Dvě sondy se v ruských textech neobjevují.
Tak to mně mrzí, takhle to vypadá, že Rusko chce šéfovat a uvolní alespoň nějaké peníze, ale taky že nemusí dodržovat závazky a termíny a posouvat start podle svých potřeb, tedy aktuálního (ne)dostatku peněz - takže hrozí další MLM Nauka nebo Luna-Glob. |
| 17.9.2020 - 18:56 - novák | |
|
Právě tom je pointa změny formátu mezinárodní spolupráce, že nedodržení závazku daného sám sobě je (pro Rusy) mnohem menší průšvih než porušení mezinárodního závazku.
Na druhé straně je jednodušší řízení.
Takže souhlasím. |
|
Tady malinko víc informací, co jsem zatím našel.
https://nplus1.ru/blog/2020/09/16/semifantastic
 |
|
Nejdřív jsem chtěl napsat něco ve smyslu "no, s tím termínem 2029 se nevytáhli", teprve pak jsem si to přečetl pořádně a teď už to hodnotím s uznáním. Dopravit na Zemi vzorky z Venuše plus mínus ve stejné době, jako to NASA plánuje z Marsu, přičemž z Venuše je to ale řádově těžší úkol, to je tedy věc: https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/moskva-opet-zaostruje-na-venusi-40353388
Samozřejmě, jedna věc je vyhlásit a něco jiného je uskutečnit, ale to se o tom Marsu dá v tuhle chvíli říci taky. |
|
Všichni se nakonec sejdou při mariáši na Měsíci a budou těžit tritium a helium...:-)
Třeba Slunce odfoukne trochu atmosféry a Venuše bude jako Země...:-)
Krom té rotace - ta jaksi chybí.
Minimální teplota -45 C
Nejvyšší místo 11 km:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maxwell_Montes
|
|
citace:
Všichni se nakonec sejdou při mariáši na Měsíci a budou těžit tritium a helium...:-)
Třeba Slunce odfoukne trochu atmosféry a Venuše bude jako Země...:-)
Krom té rotace - ta jaksi chybí.
Minimální teplota -45 C
Nejvyšší místo 11 km:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maxwell_Montes
Atmosféra Venuše odpovídá vrstvě vody o tloušťce cca 900 metrů, takže aby ji Slunce odfouklo, muselo by se změnit na novu. Počítám, že by nám to tady na Zemi trochu vadilo.
Naopak rotace Venuše pro kolonizaci nevadí ani trochu, za předpokladu, že by její atmosféra měla hustotu pozemské. [upraveno 10.3.2021 14:28] |
|
Hezká vizualizace na venusi...
https://twitter.com/astro_jaz/status/1369380986941825030?s=09
Přistát u takové stanice, to bude ještě horší než na Marsu. |
|
citace:
Všichni se nakonec sejdou při mariáši na Měsíci a budou těžit tritium a helium...:-)
Třeba Slunce odfoukne trochu atmosféry a Venuše bude jako Země...:-)
Krom té rotace - ta jaksi chybí.
Minimální teplota -45 C
Nejvyšší místo 11 km:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maxwell_Montes
Váš odkaz uvádí 380°C a 45barů, tedy slušnou žhavou tlakovou nádobu. Ještě 50 km nad povrchem je teplota 30-80°C a velmi kyselé prostředí. |
|
Ervé, jak to je na Venuši s pohybem atmosféry, když se Venuše otočí okolo své osy 1x za venuše rok?
Jsou ty teploty všude stejné a nebo někde je na povrchu i -45 C, jak píše wiki? https://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_(planeta)
Povrchová teplota
- min −45 °C, 228 K
Tlak je jasný, ale batyskafy také máme a to je pod vodou ještě jiný level...
|
|
citace:
Ervé, jak to je na Venuši s pohybem atmosféry, když se Venuše otočí okolo své osy 1x za venuše rok?
Jsou ty teploty všude stejné a nebo někde je na povrchu i -45 C, jak píše wiki? https://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_(planeta)
Povrchová teplota
- min −45 °C, 228 K
Tlak je jasný, ale batyskafy také máme a to je pod vodou ještě jiný level...
Na té wiki je ale v tom řádku "- min −45 °C, 228 K" ještě "malá poznámka" [p 1], a ta říká "Minimální teplotu mají jen vrcholky mraků". Takže klasické petrpetrovo nepochopení dostupných informací (pominutí "nepodstatných detailů") a z toho odvozené nesmysly. |
|
Aleši, v pořádku, tak to bylo myšleno.
To nemění nic na tom, že ten létající batyskaf by se mohl uchladit. Je to sci-fi, ale zajímavá....:-)
|
|
citace:
Jsou ty teploty všude stejné a nebo někde je na povrchu i -45 C, jak píše wiki? https://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_(planeta)
Povrchová teplota
- min −45 °C, 228 K
Tlak je jasný, ale batyskafy také máme a to je pod vodou ještě jiný level...
Asi je potřeba si ty hodnoty najít, nepoužívat jediný článek.
Povrchová teplota nejde pod +400°C . Ten údaj -45°C se týká teploty nejsvrchnější oblačnosti
Rychlost proudění oblačnosti roste s výškou, velkoformátové oblačné útvary , které pozorujeme od nás, mají rychlost cca 360km/hod, (odtud běžně uváděný údaj, že oblačné útvary rotují kolem planety za cca 4dny), směrem k povrchu se rychlost výrazně zpomaluje
|
|
citace:
citace:
Jsou ty teploty všude stejné a nebo někde je na povrchu i -45 C, jak píše wiki? https://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_(planeta)
Povrchová teplota
- min −45 °C, 228 K
Tlak je jasný, ale batyskafy také máme a to je pod vodou ještě jiný level...
Asi je potřeba si ty hodnoty najít, nepoužívat jediný článek.
Povrchová teplota nejde pod +400°C . Ten údaj -45°C se týká teploty nejsvrchnější oblačnosti
Rychlost proudění oblačnosti roste s výškou, velkoformátové oblačné útvary , které pozorujeme od nás, mají rychlost cca 360km/hod, (odtud běžně uváděný údaj, že oblačné útvary rotují kolem planety za cca 4dny), směrem k povrchu se rychlost výrazně zpomaluje
Na povrchu je rychlost větru jeden až tři metry za sekundu - při hustotě to ale stačí na odvalování kamenů. Zkuste aspoň anglickou wikinu, tam jsou větší podrobnosti. [upraveno 11.3.2021 10:18] |
|
Nešlo by přesunout sem poslední čtyři příspěvky z "Rusko - Federální kosmický program (politika, rozpočet)"? Týkají se návratové ruské sondy k Venuši.
Děkuji. |
|
| Přesunul jsem ty příspěvky. |
|
citace:
Přesunul jsem ty příspěvky.
Děkuju! |
|
Jak píšu výše, je to sci-fi. Jak dopravit takové monstrum do atmosféry Venuše a zastavit na orbitě je velmi energeticky náročné.
Jen mne to zaujalo na twitteru vedle malůvky základny z Marsu.
Vesmír nezná ideologii a pozemskou politiku, tak to poznávají kosmo-astronauté na ISS.
Jestli to bude v tomto vlákně nebo jinde je jedno.
|
|
citace:
Jak dopravit takové monstrum do atmosféry Venuše a zastavit na orbitě je velmi energeticky náročné ?
1/ zbrzdenie pri Venusi patri k najlahsim manevrom v Slnecnej sustave - aerobraking
2/ prezit na Venusi patri k najtazsim. A navyse s navratom... |
|
Martine, je to gravitační studna jako Země. Scifi, jak píšu výše. Navíc k Venuši dostat je energeticky náročnější než na Mars.
Aleš Holub by mohl zapojit své výpočty.
Předpoklad, že základna bude viset v luftě Venuše, kde jsou přijatelné teploty a nějaké světlo ze Slunce.
Dotaz, jak by se dala roztočit planeta, třeba Venuše?
To by třeba stačilo na ztrátu velké části atmosféry.
Nějaký Měsíc, jako má Země?
|
|
citace:
petrpetr: ... Navíc k Venuši dostat je energeticky náročnější než na Mars. ...
Nikoliv. Při čistě motorickém přeletu (včetně zachycení na oběžné dráze cílové planety) stačí k Venuši o cca 500 m/s nižší delta-v než k Marsu. Viz Trajectory browser k Venuši versus Trajectory browser k Marsu. |
|
citace:
Předpoklad, že základna bude viset v luftě Venuše, kde jsou přijatelné teploty a nějaké světlo ze Slunce.
A jak se ten batyskaf bude držet v té řídké atmosféře? |
|
citace:
Dotaz, jak by se dala roztočit planeta, třeba Venuše?
Nějaký Měsíc, jako má Země?
Ak som spravne pocital, tak zotrvacna energia rotacie Venuse 1/24h by bola 2,06E28J
to je usmernena energia 2,15E13 Mt TNT,
alebo dotycnicovy naraz Mesiaca rychlostou 1560m/s... |
|
citace:
citace:
Předpoklad, že základna bude viset v luftě Venuše, kde jsou přijatelné teploty a nějaké světlo ze Slunce.
A jak se ten batyskaf bude držet v té řídké atmosféře?
Stejně jako ten batyskaf - bude to vzducholoď. Pro posádku by ale musel mít raketu připravenou k omkamžitému odletu, takže reálný je jen robot. |
|
citace:
citace:
Dotaz, jak by se dala roztočit planeta, třeba Venuše?
Nějaký Měsíc, jako má Země?
Ak som spravne pocital, tak zotrvacna energia rotacie Venuse 1/24h by bola 2,06E28J
to je usmernena energia 2,15E13 Mt TNT,
alebo dotycnicovy naraz Mesiaca rychlostou 1560m/s...
Já nevím, co všichni blázníte s tou rotací? Ta problémem není, problém představuje hustá žhavá atmosféra, přičemž ta se rychlejším roztočením neztratí... |
|
Riadene roztocenie Venuse je samozrejme zatial nadlho nezmysel, ale ako myslienkove cvicenie som si to do kalkulacky natukol.
Urcite je vacsi problem kyselina a teplota a ake obmedzene su nase moznosti hybania planetami zrejme celkom dobre ukaze aj sonda DART.
https://sk.wikipedia.org/wiki/Projekt_DART |
|
Martine, tak pak zbývá aby základna v atmosféře měla bandasky- nádrže z lehkého kovu, kde bude jakés takés vakuum. To by mohlo pomoci při nadnášení.
Jinak je to scifi...:-)
Aby se to zase neocitlo v jiné diskusi, viď Aleši... |
|
| Stačí si zjistit, jaká je hustota atmosféry v místech , kde její teplota dosahuje nějakých +15°C. A pak máš hned jasno, kam to přesunout. |
|
Mna skor prekvapovala Alesova trpezlivost.
Na niektorych forach akykolvek naznak utoku, alebo nevhodnej poznamky a okamzite ban. Staci na Shotvelku povedat "pekna zenska"...
Niektori ucastnici by fora by ti vedeli povedat.
nevyzval som Alesa, aby ta krotil, lebo som to spravil pred par mesiacmi a nechcel som si tu presadzovat svoj nazor, ale najma utocne prispevky mi dost vadili.
Takze co sa mna tyka, ma Ales moju podporu. |
|
Martine, jak píše Kacenka v jiném vlákně, diskuse při přílišném moderování není diskuse.
Je to o dobrém navržení AI.
Některým tu chybí schopnost naslouchat, protože diskuse je hlavně o naslouchání.
[upraveno 13.3.2021 06:14] |
|
Na Venuši až v dalším století....:-)
[upraveno 13.3.2021 08:26] |
