|
citace:
Když už se zde mluví o kosmickém výtahu, řada postřehů a nápadů je ve zprávě NASA/CP-2000-210429: Space Elevators –
Tam je i ten muj napad, ze vytah neni az na zem ale leti v urcite vysce a na dolni plosinu se "naskakuje". Akorat oni to mysli u Zeme a ja u Mesice...  |
|
| ... vytah neni az na zem ale leti v urcite vysce a na dolni plosinu se "naskakuje"...... Tomu někdo říká "udice". |
|
Par pozntku z Pacnera /Mesta v kosmu/ o el. mag. delu:
Park a Bowen udajne v roce 1977 vypocitali, ze pokud by vystrelovan teleso melo tvar telegrafniho sloupu, odtavilo by se jen 3 % hmoty a kin. energie by se ztratilo jen 20 %. Mne se to zda neuveritlene, ale snad se nepletou.
Na Zemi by tak geotron udajne mohl mit 7,8 km.
Na Mesici /str.310/ by lunatron mohl mit jen 4320 m a usetril by 95 % energie raket. Pretizeni 100-1000 G.
Jinak jedna z Vener uz v v 60 letech pri brzdeni ve Venusi vydrzela z rychleni 300 G, tak bych rekl, ze to nebude problem ani pro pristroje |
|
citace:
Par pozntku z Pacnera /Mesta v kosmu/ o el. mag. delu:
Park a Bowen udajne v roce 1977 vypocitali, ze pokud by vystrelovan teleso melo tvar telegrafniho sloupu, odtavilo by se jen 3 % hmoty a kin. energie by se ztratilo jen 20 %. Mne se to zda neuveritlene, ale snad se nepletou.
Na Zemi by tak geotron udajne mohl mit 7,8 km.
Na Mesici /str.310/ by lunatron mohl mit jen 4320 m a usetril by 95 % energie raket. Pretizeni 100-1000 G.
Jinak jedna z Vener uz v v 60 letech pri brzdeni ve Venusi vydrzela z rychleni 300 G, tak bych rekl, ze to nebude problem ani pro pristroje
To jsou teda haus numera. Co to znamena, tvar telegrafniho sloupu? Ktery model mysleli? A odtavit 3% hmoty a ztratit 20% kn energie? Zrejme to je vysoce teoreticke ve stylu: Mejme teleso v nulove nadmorske vysce letici rychlosti 10km/s...
Teorie a praxe jsou casto uplne nekde jinde. Teoreticky jsme meli v roce 2001 odyseovat u Jupiteru.
Taky jsem si pocital massdriver na Zemi a hledal vhodne lokality s dobrym sklonem a vymyslel precerpavaci hydroelektrarnu pro energii a pripadne system pro vyusteni z tunelu massdriveru v nadzvukove rychlosti, ale bohuzel. Bylo by to drahy, a stalo by to tolik usili, ale hlavne tak neefektivni, ze je to asi nerealne. |
|
Velmi pekna studia na objednavku NASA vytvorena vedcami z Institute for Scientific Research v html verzii je na http://www.isr.us/Downloads/niac_pdf/contents.html
Je znacne podrobna, napriek tomu je vsak tato verzia pisana aj pre laikov a teda zrozumitelna aj sirokej verejnosti. Odporucam si ju precitat, najdete v nej odpovede na vsetky veci diskutovane v tejto diskusii, kedze sa tu vyskytlo niekolko zavadzajucich informacii (aj od inzinierov) vyplyvajucich z toho, ze ucastnici nemali dostatok presnych a realnych informacii o projekte.
Problemy s odpadom na obeznej drahe, satelitmi na obeznej drahe, oxidaciou lana, vplyvmi slnecnych burok, mikrometeroitmi, oscilaciami lana, poveternostnymi vplyvmi atd atd, vsetko zodpovedane.
Este podrobnejsie a najnovsie info najdete v prispevkoch z poslednej konferencie o space elevatore:
http://www.isr.us/Spaceelevatorconference/2004presentations.html
Ludia financovani NASA tam podrobne rozoberaju mnoho otazok, vedeckych, technologickych aj politicko/financnych.
Nemajte obavy ze space elevator je vyplod par rojkov, snilkov, ci sci-fi fanusikov, ktori sa hraju na vedcov. Vesmirny vytah je seriozny projekt na ktorom pracuju skutocni vedci.
Ich vyskum zatial jednoznacne ukazuje, ze to nie je utopia, ze vsetky problemy sa daju vyriesit a ze projekt je realny po vedeckej aj technologickej stranke.
|
|
Ludia financovani NASA tam podrobne rozoberaju mnoho otazok, vedeckych, technologickych aj politicko/financnych.
Nemajte obavy ze space elevator je vyplod par rojkov, snilkov, ci sci-fi fanusikov, ktori sa hraju na vedcov. Vesmirny vytah je seriozny projekt na ktorom pracuju skutocni vedci.
Ich vyskum zatial jednoznacne ukazuje, ze to nie je utopia, ze vsetky problemy sa daju vyriesit a ze projekt je realny po vedeckej aj technologickej stranke.
Ted jsi uhodil hrebicek na hlavicku - prave diky takovymto "serioznim" vedcum, lidem financovanym NASA nema nasa ani jeden spolehlivy prostredek pro letani do kosmu a je tam kde je. Ve spojeni s pozitivni diskriminaci - ta pak uz jenom dotvari soucasny tristni a ubohy stav kdysi slavne organizace, dnes vsak bumbrlicka, ktery kazdorocne sporada pres 15 miliard dolaru a je schopna vypravit 0 - 1 raketoplan na LEO za rok.
Drzim Grifinovi palce aby zvladl restrukturalizaci ale podle meho nazoru je to nadlidsky vykon. Spousta nadejnych projektu jako naprikald X33, X43 Venture star byla pozastavena inzenyrum odebrany finance a pote presunuty do chřtánu akademickym zvanilum, astronomum pseudoobjevitelum sutru a meteoritu za drahou pluta prejmenovavanych kvuli publicite na planety, kteri nikdy nic uzitecneho pro kosmonautiku neudelali uz od dob Galilea a novodobe Einstaina (to ze jsem tyto dva velikany v tomto prispevku zminil je pro ne urazkou a omlouvamse jim za to), kteri ale patri v porovnani s temi soucasnymi "placenymi Nasa" do uplne jine kategorie. Pokud zastavate jiny nazor sem s argumenty ale prosil bych priklady. |
| 05.8.2005 - 11:19 - Adolf | |
|
Ted jsi uhodil hrebicek na hlavicku - prave diky takovymto "serioznim" vedcum, lidem financovanym NASA nema nasa ani jeden spolehlivy prostredek pro letani do kosmu a je tam kde je. Ve spojeni s pozitivni diskriminaci - ta pak uz jenom dotvari soucasny tristni a ubohy stav kdysi slavne organizace, dnes vsak bumbrlicka, ktery kazdorocne sporada pres 15 miliard dolaru a je schopna vypravit 0 - 1 raketoplan na LEO za rok.
Je to taky naviják, že? Ale kolik budí emocí? Na jiných diskusích mě moc lidí přesvědčuje, že za chvíli budeme líta do vesmíru výtahem, takže tam snadno postavíme Spolanu, aby nám nesmrděla za barákem. Jen ty blbý lobby rakeťáků, nám to kazí. Jsou to skoro jako lobby ropáků, bez nichž by nám utajované technologie dávno zajistily tolik energie, co jen hrdlo ráčí, aniž bychom se byť i umazali.
Tomu ale nelze čelit zapšklou seriózností. Tu emotivní tedy úspěšný marketing snadno převálcuje. Jedině emotivními obrazy!  ____________________
Áda |
| 05.8.2005 - 12:47 - zatvrzelej raketomaniak | |
|
citace:
Ted jsi uhodil hrebicek na hlavicku - prave diky takovymto "serioznim" vedcum, lidem financovanym NASA nema nasa ani jeden spolehlivy prostredek pro letani do kosmu a je tam kde je. Ve spojeni s pozitivni diskriminaci - ta pak uz jenom dotvari soucasny tristni a ubohy stav kdysi slavne organizace, dnes vsak bumbrlicka, ktery kazdorocne sporada pres 15 miliard dolaru a je schopna vypravit 0 - 1 raketoplan na LEO za rok.
Je to taky naviják, že? Ale kolik budí emocí? Na jiných diskusích mě moc lidí přesvědčuje, že za chvíli budeme líta do vesmíru výtahem, takže tam snadno postavíme Spolanu, aby nám nesmrděla za barákem. Jen ty blbý lobby rakeťáků, nám to kazí. Jsou to skoro jako lobby ropáků, bez nichž by nám utajované technologie dávno zajistily tolik energie, co jen hrdlo ráčí, aniž bychom se byť i umazali.
Tomu ale nelze čelit zapšklou seriózností. Tu emotivní tedy úspěšný marketing snadno převálcuje. Jedině emotivními obrazy!
....akorat ten tvuj kladkostroj musi vynest nejaky blby raketak, ze jo? |
| 06.8.2005 - 02:42 - Adolf | |
|
[quote....akorat ten tvuj kladkostroj musi vynest nejaky blby raketak, ze jo?
Kdyby jenom vynést kladkostroj nahoru. Když tam budu chtít něco vytáhnout, tak tím budu stahovat výtah dolů. Bohužel udrží ho tam jenom raketa, co tam musí mít vynesené palivo.
Když něco budu vytahovat na špagátě, tak si z blbé pozemní skutečnosti můžu myslet, že je to pohoda. Tahání za špagát ale představuje přenos výkonů špagátem. Je to do velké míry analogické s přenosem výkonů vodičem. Tam si všichni uvědomí hustotu výkonu přenášenou průřezem, jalový výkon, který doplňue zatížení, a ohmický odpor, který nám to vše zahřívá nad případnou únosnost technického systému. On ve skutečnosti ten mechanický špagát je zhruba to samé. Všechny tyto z elektriky známé efekty u něj také fungují v mechaniské podobě.
Špagát se, jak se na strunu sluší, rozkmitá. Vlečený náklad se tedy při rychlém vlečení rozkmitá. Změna mechanického napětí představuje zčásti přetvoření mechanické energie na teplo a kmity to jen komplikují. Výkon vynesení na oběžnou dráhu, který je normálně realizován plamenem rakety s jeho hustotou výkonu, je nyní realizován průřezem vlečného kabelu. Velikost zrychlení prováděného vlečným kabelem, které by optimálně bylo malé, je ale diktována průběhem výtahu po orbitě. Je to tedy dost blbě orbitálně determinovanej naviják. Příšerné! |
|
Ale panove panove.
Ja som uviedol tie linky kvoli tomu, aby sa obnovila zdrava diskusia. Namiesto toho su tu len emocionalne reakcie typu babka na trhu "space elevator je urcite hlupost, a teda nema vyznam ho vyvijat". To je smiesne.
Smutne na tom je aj to, ze ste si zjavne neprecitali tie projekty.
Ja nikdy nehovorim o nicom, ze je to nerealizovatelna hlupost, pokial si neprecitam podrobne vsetky argumenty a vyskumy navrhovatelov.
Neviem odkial niekto berie odvahu povazovat vedcov z Los Alamos National Laboratory, Marshall Space Flight Center, NASA Institute for Advanced concepts, National Space Society a inych, ktori maju s projektom co do cinenia, za neserioznych odbornikov. Predpokladam, ze ten, co si to mysli, zastava minimalne poziciu nositela Nobelovej ceny. V opacnom pripade to je smiesny nazor z povrchnymi argumentami a hodnotenim na zaklade povrchnych informacii.
Argumenty o zahrievani a hustotach vykonu atd su vyriesene, keby ste si ASPON PRECITALI TIE STUDIE tak by ste zistili, ze s oscilaciami lana, prenosom tepla z nakladu na samotne lano nielen vplyvom dodanej energie sa v projekte samozrejme rata, a to znacne podrobne, kedze je to dolezita vec. To si naozaj myslite, ze vedci su naivni amaterkovia, ktori sa nevyznaju vo fyzike a prehliadnu taku jednoduchu vec? Kde to zijete?
Takisto argument o tom, ze vytah bude stahovany dole ked na neho budeme musiet nieco vytahovat a na to bude potrebna raketa je smiesny, prave preto som udaval tie linky, pretoze tento argument vyplyva z neznalosti fyziky a detailov projektu. Raketu nebude treba, pretoze potrebnu silu poskytuje odstrediva sila celeho vytahu aj s protizavazim, kedze tazisko celeho systemu bude mierne dalej ako je geostacionarna draha. Takze vytah nic nestiahne, ani netreba na to ziadnu dodatocnu raketu, je to stredoskolska fyzika, pani.
Naozaj si myslite ze take primitivne trivialne problemy, ktore tu kladiete ako protiargumenty, vedci davno nezaratali do svojich vypoctov? Nedajte sa vysmiat.
Okrem toho, dolezita vec - vesmirny vytah NIE JE konkurenciou pre raketove pohony. Postavenie vesmirneho vytahu nezmamena, ze rakety zahodime a nikdy sa k nim nevratime. Rakety budu nadalej potrebne, pretoze vytah nam umozni dat objekty na beznu drahu, ale iba o istej excentricite - nulovej na geostacionarnej drahe, a len na elipticke drahy vo vyske mensej alebo vacsej. Vyhoda je ta, ze potrebne raketove pohony potom budu ovela lahsie, lacnejsie a menej narocne na tah.
Takisto dalsia vec - vytah v navrhovanej podobe nam umozni lietat za zlomky sucasnych nakladov k Venusi, Marsu a Jupiterovmu systemu. Nie dalej, na to by bol potrebny dlhsi vytah, ktory by nebol ekonomicky v sucasnosti rentabilny. Takze tam bude opat treba raketove pohony, ale s ovela mensou zasobou paliva a teda omnoho efektivnejsie ako dnes.
Takze prosim vas - nebojte sa vytahu ako nicitela a nahrady raketovej techniky. Ta bude stale potrebna, dokonca vytah tym, ze vyrazne zlacni dopravu objektov na orbitu, umozni budovat naozaj velke medziplanetarne a medzihviezdne sondy, umozni postavit naozaj silne raketove motory priamo na obeznej drahe.
Vytah nie je cestovnym listkom do celeho vesmiru, ten zostane v rukach raketovych pripadne inych pohonov. Vytah vyrazne podpori rozvoj aj raketovej techniky, pretoze zlacni akukolvek konstrukciu na obeznej drahe, a to je prave ten dolezity bod, ktory zatial robi kozmonautiku tak drahu, narocnu a malo rozvinutu.
Majte toto na pamati, ked budete argumentovat proti vesmirnemu vytahu, precitajte si o com ten projekt je - ako vravim, nie je to konkurencia raketovych pohonov, je to ich spojenec, ktory im umozni naozaj raketove pohony naplno vyuzit na cestovanie vo vesmire, nielen na vynasanie na obeznu drahu...
Este raz teda uvadzam studie, v ktorych najdete vedecku odpoved aj na vami spomenute problemy, nielen spekulacie:
http://www.isr.us/Downloads/niac_pdf/contents.html
http://www.isr.us/Spaceelevatorconference/2004presentations.html
S pozdravom
Juraj Kotulic Bunta
P.S.: len ako poznamku uvadzam, ze mam Ph.D z fyziky a pracujem v Japonsku pre Japan Atomic Energy Research Institute, myslite si, ze nedokazem posudit, ci je nejaka fyzikalna studia neseriozna cmaranica alebo je to kvalitna praca?
P.S.2: Este dalsia mala poznamka - kritizovat objavy transneptunickych telies a financovanie NASA nesvedci o privelkom nadhlade vo veciach vedeckeho vyskumu. To nie je len populisticka show pre verej.dst o novych planetach (i ked samozrejme ma to aj tento nadych), je to o tom, ze nepozname poriadne ani nasu vlastnu Slnecnu sustavu, kedze o Kuiperovom pase mame len minimalne vedomosti a uz vobec ziadne o Oortovom oblaku. Pritom je to velmi dolezite pre poznanie vzniku a vyvinu nasej sustavy, co je zas velmi dolezite pre poznanie a objavovanie planetarnych sustav okolo inych hviezd. Vsetko so vsetkym suvisi, nezatracujme povrchne a narychlo veci, o ktorych vela nevieme...Je jedno ci to co tam objavime nazveme planetou alebo planetkou, ale dolezite je zistit co tam je a ake to ma vlastnosti...
|
|
| KiiroiZena ujišťuju, že např. mě se zdá "Space Elevator" principiálně funkční, výhodný a dokonce i brzy realizovatelný. Nevím už ale o čem bych k němu diskutoval. Viditelné problémy se zdají být vyřešeny a zbývá tedy zatím jen čekat na vývoj dostatečně pevného, lehkého a dlouhého lana (budoucí pokroky v tomto směru lze dost těžko odhadnout). Při pokusu o realizaci se pak jistě objeví další problémy, které bude zajímavé diskutovat. Už se na to těším :) |
|
Som rad, ze sa na to pozeraju ludia aj triezvo. Ja sa tiez tesim na pokrok v technologii vyroby uhlikovch trubiciek.
Kedze som na CZ ani SK webe nenasiel privelmi podrobne info o vytahu, napisal som uvod alebo strucny prehlad o com vytah je a ako sa riesia problemy s nim spojene. Je to pre ludi, ktori nemaju cas si o tom zhanat siahodlhe informacie pripadne nerozumeju dostatocne anglicky.
S pozdravom,
KiiroiZen / Kotulic Bunta
|
|
A este linka na ten prehlad samozrejme :-) :
http://boinc.cz/forum/viewtopic.php?p=11472#11472 |
|
Takze LiftPort group v septembri uspesne odskusala climbery (splhacie zariadenia) na lane/stuhe spustenej z balonu vo vyske 1000 stop (cca 300 metrov). Fotky + video na http://www.liftport.com/gallery/2005Sept_1000ft_robot_test.
Je to dobry progress. Teraz v oktobri sa uskutocni velka sutaz podobnych zariadeni, zaujem je vraj znacne velky. Uvidime.
http://www.elevator2010.org/site/index.html
Sutaz bude zamerana najma na silu lana/stuhy (pevnost v tahu a hmotnost) a samotne climbery (rychlost a hmotnost nakladu). Len pre zaujimavost - climbery teraz budu pohanane svetelnym prenosom energie (10 kW xenonove biele svetlo), a pojdu cca rychlostou 1 m/s s vahou cca 25 kg.
Prva cena - tento rok zatial 50 tisic US $.
Objavili sa aj dalsie serioznejsie kritiky programu NASA na navrat na Mesiac cestou klasickych raketovych pohonov, co sa tyka nakladov, podla mnohych ludi by bolo lacnejsie a pritom casovo rovnako narocne vybudovat najprv vesmirny vytah a az POTOM ist na Mesiac a Mars.
http://www.techcentralstation.com/092105C.html |
| 14.10.2005 - 11:57 - Ervé | |
|
V nejbližších 10 letech je možnost výstavby výtahu nulová.
Před jeho stavbou totiž musíte vyčistit oběžnou dráhu od odpadu a družic. |
|
citace:
V nejbližších 10 letech je možnost výstavby výtahu nulová.
Před jeho stavbou totiž musíte vyčistit oběžnou dráhu od odpadu a družic.
A to jsi vzal kde? Odstranit odpad je nerealne a zbytecne - konstrukce vytahu s timto pocita (ze odpad bude existovat). |
| 14.10.2005 - 12:50 - Ervé | |
|
| Jak teda chtějí řešit možnost srážky výtahu s družicí nebo velkými kusy smetí ? Úlomek o váze 140 g má kinetickou energii 1 kg tritolu. |
|
Zalezi snad na vzajemnych rychlostech predmetu, ktere se setkaji. Navic zadny navrh vytahu nepocita s cistenim, vytah musi odolat vlivum proudeni atmosfery, vlivum kosmickeho prostoru a take srazka s drobnymi predmety. Jeho plocha bude tak mala, ze srazka navic bude velmi malo pravdepodobna.
Zajimavejsi ale je jak vsichni chteji vyuzivat vytahu pro let na Mesic a nedochaiz jim, ze vytah tak jako tak bude napred jen ciste nakladni, jednak kvuli nosnosti, jednak kvuli rychlosti dopravy. Navic stejne bys musel dodat lodi impuls pro doleteni k Mesici a pak ji klasickymi motory zbrzdit a pristat s nimi a pak jich zas pouzit k letu zpet. Vytah neni vses pasitelny. I kdyz bude prvni existovat, tak rakety porad budou litat a vytah se bude vyuzivat jen k urcitym ucelum, snad az pozdejsi verze vytahu dokazi ve velke mire nahradit klasicke nosice. Navic i pres pokrok nepocitam, ze by v nejblizsich 15 letech byl postaven. I v optimisticke variante mame minimalne 5 az 10 let do vytvoreni potrebneho pevneho materialu a hlavne do zvladnuti jeho vyroby v potrebnem mnozstvi. Pak postaveni tovarny na vyrobu a jeji overeni, mezi tim se musi plne vyresit climbery a jejich napajeni i ve vetsich vyskach, logictejsi a bezpecnejsi mi pripada nez svetlo, laser apod., navrh udelat samotne "lano" tak, aby melo vodive plochy a to od sebe oddelene. Takze by slouzilo i pro napajeni. Mno a az to vse budemem mit, tak nejakej rok potrva nez se vytah postavi. Musis vynes druzici a pomalu odrolovavat zakladni lano, pak ho uchytit, pak na nem nechat "rust" dalsi a dalsi vrsty, nez bude mit pozadovanou "nosnost". |
|
citace:
...
Jeho plocha bude tak mala, ze srazka navic bude velmi malo pravdepodobna.
Ovšem za dobu jeho existence naroste na téměř jistotu.
citace:
... mezi tim se musi plne vyresit climbery a jejich napajeni i ve vetsich vyskach, logictejsi a bezpecnejsi mi pripada nez svetlo, laser apod., navrh udelat samotne "lano" tak, aby melo vodive plochy a to od sebe oddelene. Takze by slouzilo i pro napajeni.
Až takhle vysoký hromosvod? Do jaké výšky - uzemnění ionosféry?
Jak to je vymyšlené v tomto ohledu? ____________________
--
MIZ |
|
| No nechce se mi to vse hledat, takze skocte na transhumanismus.cz. V sekci blog tam jsou informace o novych technologiich a tak, staci hledat pozpatku, o vytahu tam pisou dost casto a hlane jsou tam zajimave odkazy na anglicke weby. |
|
Solidní studie je na http://www.isr.us/Downloads/niac_pdf/contents.html , konkrétně hlavně kapitola 10 (Challenges) - http://www.isr.us/Downloads/niac_pdf/chapter10.html .
Na níže uvedené otázky se tam odpovídá zhruba tak, že tělesa na oběžné dráze se mohou přesněji sledovat a následně se může před nimi předem uhýbat (pomocí pohyblivé [plovoucí] základny lana). Vychází jim to na řádově jeden úhyb denně (o sto metrů). Proti vybíjení ionosféry se počítá s dostatečně málo vodivým lanem. |
|
| To s tim uhybanim je chytry. Doufejme ale ze budou schopni registrovat i velmi male objekty, ktere muzou lano zlikvidovat stejne snadno. |
|
| Voci prilis malym telesam (cca do 1 cm) bude lano odolne vdaka vhodnemu dizajnu (jednak mikroskopickemu - cize priemer, hustota a priestorove usporiadanie mikrovlakine z ktorych bude lano zlozene; a jednak makroskopickemu - cize sirka, hrubka, epoxidovanie lana ako celku, jeho tvarovanie do obluka atd). Taketo lano bude teda odolne voci impaktom az do velkosti 1 cm (ktore pritom maju uz znacnu kineticku energiu). Zivotnost podla hustoty mikrometeoritov a odpadu na obeznej monitorovaneho MIRom, ISS, raketoplanmi atd (a aj simulovaneho programami NASA zameranymi na problematiku debrisu) bude 200 rokov ak sa nikdy nebude opravovat, co je plne postacujuce. Takze nemyslite si, ze odbornici zabudli na debris na obeznej drahe. Napriek jeho existencii je vytah realizovatelny aj bez "cistenia". Podrobnejsie info mate v studii, na ktoru teraz odkazoval Ales Holub. |
|
| A telesa nad 1 cm budu vsetky monitorovane (dnes mame monitorovane vsetky telesa vacsie ako 10 cm, kvoli ISS sa planuje za 100 M$ zmapovat vsetky telesa nad 1 cm). Este k tej odolnosti, aby sme sa nepochopili zle a aby ste si nemysleli, ze ta studia je naivna a neodborna: samozrejme ked lano dostane zasah telesom do 1 cm (co sa bude diat s vypocitatelnou frekvenciou), lano bude poskodene. Odolnost znamena, ze dizajn lana (mikro aj makro), o ktorom som hovoril, zabezpeci, ze skody sposobene dopadmi takychto telies budu minimalizovane, a neohrozia funkcnost lana az po dobu 200 rokov (vypocitane na zaklade pozorovanej hustoty debrisu). Kazdy, kto ma vyhrady voci debrisu, musi po precitani danej studie uznat, ze to rozhodne nie je nezdolatelny problem ako by sa pri laickom prvom pohlade mohlo zdat. |
| 29.10.2005 - 22:45 - Honza Mocek | |
|
| Kosmický výtah versus kosmické smetí: Spodní patra (řekněme kolem 500 až 1500 km od povrchu) výtahu vůči tam-obíhajícímu smetí jsou prakticky v klidu, čiže vzájemná rychlost 6 a více km/s zaručeně. Na druhou stranu, družice vůči sobě jsou na tom podobně (různé inklinace a výstřednosti drah, pár extrémních případů lítajících v protisměru) a bere se to jako akceptovatelné riziko, nebo se to aspoň hlídá. |
|
Ještě ke smetí: Problém frekvence srážek a tedy nutností "uhýbání" výtahu bude také hodně záviset na průměru lana. Při průměru 1 milimetr by byla efektivní plocha lana v rozmezí výšek od 200 km do 1000 km (kde je skutečně nejvíce smetí) 2400 metrů čtverečních a to je samo o sobě hodně. Povrch jednoho modulu ISS je řádově 100 až 180 m2 (nepočítám panely SB), odpovídá to tedy přibližně 16 průměrným modulům ISS. Efektivní plocha lana je přímo úměrná průměru, kdyby tedy mělo průměr 1 cm, už by to vzrostlo na 24.000 m2.
|
| 31.10.2005 - 21:13 - Honza Mocek | |
|
Zkuste někdo prosím udělat rámcové odhady toho, jaké jsou potřebné parametry pro výtah z Měsíce. Mám na mysli modul pevnosti, délku, atd.
Rád bych, aby to někdo ověřil, než ze sebe udělám trotla, co se spletl v desetinné čárce. |
|
citace:
Zkuste někdo prosím udělat rámcové odhady toho, jaké jsou potřebné parametry pro výtah z Měsíce. Mám na mysli modul pevnosti, délku, atd.
Rád bych, aby to někdo ověřil, než ze sebe udělám trotla, co se spletl v desetinné čárce.
Nejsem schopen to sám odhadnout, ale podle http://en.wikipedia.org/wiki/Lunar_space_elevator vychází "výtah" z Měsíce sice delší, než u Země, ale zato by k tomu měly stačit existující materiály jako Kevlar, Spectra nebo M5. Statický výtah musí směřovat k L1 nebo L2 Země/Měsíc a musí sahat až hodně za tyto body, tedy hodně přes 60000 km.
Na wiki stránce pozemského "výtahu" http://en.wikipedia.org/wiki/Space_elevator je navíc uvedena zajímavá idea rotujícího "výtahu", který by létal na nižší oběžné dráze Měsíce a rotoval by tak, aby se jedním koncem v pravidelných intervalech dotýkal povrchu Měsíce malou (ideálně nulovou) relativní rychlostí (tohle u Země nelze udělat kvůli atmosféře). |
|
Dovolim si dat do pozornosti clanok, ktory v slovencine/cestine strucne predstavuje sucasnu koncepciu vesmirneho vytahu, a sustreduje sa najma na objasnenie riesenia serioznejsich problemov.
Slovensku verziu najdete na
http://www.boinc.sk/?showoart=Elevator&uid=
Cesku verziu (mierne menej prepracovanu) najdete na http://www.boinc.cz/view.php?cisloclanku=2006011501
S pozdravom
Juraj Kotulic Bunta
|
| 16.2.2006 - 10:45 - DODOR | |
|
Ja nevím jestli si to politici ovědomují ale Vesmírný výtah je dost politická / mocenská záležitost.
Protože:
1) Ten kdo jej první postaví s nosnosti aspon 20tun. Se okamžitě stane vládcem všeho co máme nad hlavami.
2) Bude moci kontrolovat veškeré dění na naší zemi a to dokonce i silově (vojenskými udery a prakticky okamžitě).
3) Zdraží a to podstatně vývoj a provoz ostatních klasických raketových nosičů. Tím že ne sebe přesune prakticky 100% komercních aktivit ve vesmiru.
Je opravdu zajímavé že za předpokladu možnosti technické realizace se o to nikdo vážně nazajímá (myslím státy).
Čekal bych takováto prograsivní řešení třeba od činy která by tim přeskočila 1-2 generace kosmických programu a tím by se stala lidrem kosmonautiky.
Hodně mi to připomíná termonuklearní fuzi taky se o tom hodně mluví ale málo konná .
|
|
