| 29.7.2006 - 12:43 - spook | |
|
omlouvam se predem za svoji laickou otazku, pokud jiz byla resena, ale nejak se mi nani nedari najit odpoved 
jak se provadi stabilizace raketoplanu, pred startem? tim chci rict, ze mi nejak nejde do hlavy, jak se tokove monstrum dokaze udrzet v idealni poloze. neznate nejaky odkaz na stranky kde by to bylo jednoduse vysvetlino?(nejlip v cestine, anglictinu bych louskal obtizne) |
|
Ahoj,
Vo vertikalnej polohe je to drzane pomocou pevnych skrutiek, a po nastartovani motorov sa v momente odlepenia od zeme sa tieto vybusne skrutky sa odstrelia. Je to riadena explozia, presekne sa len skrutka. Potom je to na motoroch, aby vektor tahu smeroval tak, aby sa dodrzala pozadovana poloha raketoplanu.
Dovi |
|
ano stratovaciestupne su kotvene pomocou pyroskrutiek (pre kazdy SRB 4ks) ... samotnyraketoplan je tiez kotveny ale niekolko minut pred startom je toto kotvenie zrusene (no neviem o co sa presne jedna -ci ide o pyro srutky (asi ne),alebo o nejaku hydrauliku (to skor))... raketoplan je ukotveny o tie dve stlpiky zo su na plosine... mam stiahnute nejake videa (skuste sa prehrabat na http://s.ics.upjs.sk/~random/video) ako to vyzera pred startom ... je tam skoro vsetko... raketoplan po zazehu SSME sa vdaka ich obrovskemu tahu cely nakloni no to je este pred startom SRB motorov ktore sa startuju az po navrate raketoplanu do povodnej polohy (zazeh SSME dava niekolko krat vacsiu silu ako ich nominalny stav)... hmm tu mam akurat trosku problem so svojou zbierkou videi - nemam viedeo bez casoveho urychlenia - pohlad na zazeh SSME z launch pad tower - je tam kamera co sa pozera smerom dole na launch pad a je pekne vydiet ako sa po zazehu cely raketoplan nakloni - vsetko mam iba zrychlene verzie bez zvuku ked ma niekto moze mi ho poslat .. alebo ozvat sa mi ... dakujem
|
|
citace:
ano stratovaciestupne su kotvene pomocou pyroskrutiek (pre kazdy SRB 4ks) ... samotnyraketoplan je tiez kotveny ale niekolko minut pred startom je toto kotvenie zrusene (no neviem o co sa presne jedna -ci ide o pyro srutky (asi ne),alebo o nejaku hydrauliku (to skor))... raketoplan je ukotveny o tie dve stlpiky zo su na plosine...
Nikoli. Raketoplán je držen na mobilním vypouštěcím zařízení pouze prostřednictvím SRB. To co vidíte odklápět se od zádi vlastního raketoplánu (orbiteru) nejsou přídržné systémy, ale propojení zádi raketoplánu (kapalinové, plynové a elektrické propojení, tzv. "umbilicals", čili pupeční šňůry) na pozemní systémy, tzv. TSM. Celé je to zakryto, aby pozemní části přípojů byly po rychlém opojení od orbiteru chráněny před přímým působením spalných plynů během startu.
Podrobnosti o tom najdete na:
http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/centers.html#sts-ksc-mlp
Cituji hlavní část textu:
Two tail service masts, one located on each side of the space shuttle main engine exhaust hole, support the fluid, gas and electrical requirements of the orbiter's liquid oxygen and liquid hydrogen aft T-0 umbilicals. The TSM assembly also protects the ground half of those umbilicals from the harsh launch environment. At launch, the solid rocket booster ignition command fires an explosive link, allowing a 20,000-pound counterweight to fall, pulling the ground half of the umbilicals away from the space shuttle vehicle and causing the mast to rotate into a blastproof structure. As it rotates backward, the mast triggers a compressed-gas thruster, causing a protective hood to move into place and completely seal the structure from the main engine exhaust.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
... raketoplan po zazehu SSME sa vdaka ich obrovskemu tahu cely nakloni no to je este pred startom SRB motorov ktore sa startuju az po navrate raketoplanu do povodnej polohy (zazeh SSME dava niekolko krat vacsiu silu ako ich nominalny stav)...
Taky není pravda. Pravda je jen to, že se raketoplán skutečně nakloní (včetně ET a SRB a to směrem tam, na které straně je odhazovací nádrž ET), tento náklon na špičce ET dělá maximálně 0,65 metru, ale tah před zážehem SRB NEPŘEKROČÍ 100 % nominálního tahu. Navíc, aby se "náraz" náběhu tahu rozložil do delšího časového úseku, startují jednotlivé motory SSME s odstupy po 120 milisekundách. Kromě toho počítače hlídají náběh tahu a pokud u některého z motorů nedosáhne v T -3 s minimálně 90 % nominální hodnoty, tak se start odvolá, motory SSME se vypnou a nevydá se povel k zážehu SRB.
Start SSME v T-6,6 sekund (T +0 s je zážeh SRB) je spočítán tak, aby kmit, způsobený zážehem SSME, se ustálil (nevrátí se to sice úplně do původní polohy, ale tlumeným kmitem se to vrátí částečně zpět a kmit se prakticky zastaví). Tak velký časový odstup nebyl původně plánován, vyplynul až ze statických zkoušek makety MPTA. Původně se počítalo se zážehem motorů SSME v T -1,6 s. Dokonce STS-1 byla naplánována podle původního schematu, tak když se na to na poslední chvíli přišlo, startovalo se až v T +4 s! Tato změna byla z hlediska změny programu palubních počítačů totiž jednodušší. Maximální krouticí moment vyvolaný asymetrickým tahem motorů SSME je obvykle okolo 33 MN.m (megnewton metrů); maximální 39 MN.m. Motory jsou navíc v okamžiku zážehu natočeny v rámci možnéhonastavení tak, aby se krouticí moment minimalizoval. Teprve v T -3 s se přestavují hydraulicky na polohu pro start, když se odjišťuje současně zážehový systém SRB.
Na 107 % nominálu ser motory SSME přestavují v T +10,3 sekund, když raketoplán mine obslužnou věž. ____________________
Antonín Vítek |
| 30.7.2006 - 23:03 - spook | |
|
dekuji moc za odpovedi a uz jen jedna mala doplnujici:
citace:
a které straně je odhazovací nádrž ET), tento náklon na špičce ET dělá maximálně 0,65 metru,
neni to nahodou videt na tomhle videu?
http://s.ics.upjs.sk/~random/video/90d01c5.mpg |
|
Ještě jsem naskenoval obrázek k tomu upevnění STS na rampě:
Originál: http://www.lib.cas.cz/www/space.40/IMG/sts-mlp.PNG ____________________
Antonín Vítek |
|
Článek zaměřený na současné úvahy nejvyššího vedení NASA o možnosti opravářské mise raketoplánu k HST
http://www.space.com/scienceastronomy/060731_mm_hubble_puzzle.html
____________________
Antonín Vítek |
|
| chcel by som sa spytat ci tu nema niekto nejake informacie (alebo odkazy) o hermetizacii , vakuu a atmosfere v nakladovom priestore raketoplanu v jednotlivych fazach letu??? |
|
Nákladový prostor je téměř hermeticky uzavřený dveřmi PLBD a před startem je napojen na pozemní zdroje suchého ochlazeného vzduchu, který je do nákladového prostoru čerpán takovou rychlostí, aby stále byl uvnitř mírný přetlak proti okolí a přebytek se odvádí. To proto, aby zvnější dovnitř nepronikala vlhkost a případně prach a jiné nečistoty. Odvod profukovacího vzduchu je proto, aby se tam nehromadil např. vodík z nádrží pro palivové články nebo hydrazin z hydraulických čerpadel nebo manévrovacích trysek apod.
V T -2 min 30 s se přívod vzduchu odpojuje.
V okamžiku startu se otvevírají dva odvětrávací ventily, kterými postupně vzduch z nákladového prostoru uniká, takže tlak klesá jen o něco pomaleji, než klesá okolní tlak. Při letu zhruba dvě hodiny po startu dosáhne tlak v nákladovém prostoru prakticky nulové hodnoty (je tam prakticky vakuum) a pak se otevírají dveře nákladového prostoru, čímž se zbaví posledního vzduchu, ale v průběhu dalšího letu postupně dochází k odplyňování povrchů jak nákladového prostoru, tak nákladu v něm vezeného.
Před přistáním se uzavírají dveře nákladového prostoru a uzavřou se odvětrávací ventily. Ty se otevírají až když klesne rychlost raketoplánu v atnmosféře na hodnotu 760 m/s (tj. přibližně Mach 2,5) a dovnitř se nasaje okolní vzduch a tlak v nákladovém prostoru postupně roste, jak raketoplán klesá dolů do hustších vrstev atmosféry.
[Upraveno 16.8.2006 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
| chcel opytat ake su najcastejsie konfiguracie nakladovych priestorov space shuttle? viem ze columbia bola upravena iba na lety bez akejkolvek moznosti spajania sa vo vesmire s kozmickymi stanicami, atlantis bol pravy opak-teda iba a jedine na kozmicke stanice a endeavour a discovery boli obojfunkcne.ale ktore raketoplany mali vynasat najvacsie naklady na vybudovanie iss? a ktore najcastejsie nosili zasobovacie materialy v spacehabe?a vobec... |
|
| To marcellino4: Najdi si na úvodní stránce kosmo.cz odkaz na pilotované lety, tam najdeš programy USA a mezi nimi STS. Najdi si ukončené lety, kde najdeš popis všech letů raketoplánu od prvního letu Columbie až po současnost. Mimochodem, Columbia teoreticky klidně mohla letět k ISS. Kvůli její nižší hmotnosti ale bylo rozhodnuto, že se letů k ISS účastnit nebude. To bylo ale nakonec přehodnoceno a měla se do výstavby stanice taky zapojit, prvním letem měl být STS-118. A Atlantis absolvoval 13 samostatných misí, které neměly nic společného s vesmírnou stanicí Mir ani ISS |
|
| Konfigurace se mění podle úkolu mise, Columbie taky mohla létat ke stanicím, stačilo ji jen vybavit potřebným stykovým uzlem, protože ale byla nejtěžší (takže by ke stanici a dolů vynesla nejmíň nákladu) a k dispozici byli tři další raketoplány, nebyl důvod ji použít. Pro současné lety k ISS jsou a budou vužívány jen dvě konfigurace nákladového prostoru: stykový uzel + MPLM + palety s dalším nákladem nebo stykový uzel + modul stanice ISS. |
|
| ano chapem, ja len disponujem informaciami, podla ktorych bolo definitivne rozhodnute, ze columbia nikdy nebude (nemala) mat na svojej palube software ani hardware na dokovanie ku iss a atlantis bol udajne po generalke predurceny na tento jediny ciel, softwarovo aj hardwarovo dokonale usposobeny na spajanie sa s iss. mna by len zaujimalo akie nakladove konfiguracie preferuju inzinieri v nasa k jednotlivym shuttlom? alebo ci to len zavisi podla toho ktory shuttle je viac pripraveny na let?alebo od coho vsetkeho to zavisi? |
| 11.9.2006 - 15:52 - Mário | |
|
| Však ano ona Columbia byla podle původniho rozpisu prirazena na STS-116 a STS-118... škoda no |
| 11.9.2006 - 15:54 - Mário | |
|
citace:
Však ano ona Columbia byla podle původniho rozpisu prirazena na STS-116 a STS-118... škoda no
Aha ale on uz to tady nekdo poznamenaval takze se omlouvam ) |
| 23.10.2006 - 23:21 - Mário | |
|
| Prosim dal by se někde sehnat přesný nakres uprav ktere byly provedeny na kridlech raketoplanů Atlantis a Endeavour ?(vcetne umístění toho kruhoveho loga NASA na levem kridle a vlajky se jmenem raketoplanu na kridle pravem..Dicovery mě nezajima pouze Atlantis a Endeavour) dekuji moc :-) ____________________
Mário Pliska |
|
| chcel by som sa spytat ci viete niekto ako by to bolo keby sa na ET pripojili dalsie alternativne SRB,ako by sa zvysila nosnost atd?je jasne ze by sa posunutim taziska a inych faktorov zmenila cela dynamika startu ktora je uz aj tak dost komplikovana,ale len tak teoreticky...ake by mohli byt moznosti? |
|
citace:
chcel by som sa spytat ci viete niekto ako by to bolo keby sa na ET pripojili dalsie alternativne SRB,ako by sa zvysila nosnost atd?je jasne ze by sa posunutim taziska a inych faktorov zmenila cela dynamika startu ktora je uz aj tak dost komplikovana,ale len tak teoreticky...ake by mohli byt moznosti?
Je to opravdu jen pustá teorie bez jakéhokoliv záblesku možnosti realizace, ale z mých zjednodušených numerických simulací na mojí stránce http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm (dole) plyne, že pokud prostě jen přidám další dvě SRB a jinak nechám vše stejné (včetně orbiteru), tak nosnost v nákladovém prostoru orbiteru vzroste na cca 45 - 50 tun (ze současných cca 20 tun). Kdybych odstranil orbiter a nechal jen nádrž ET a minimalizovanou konstrukci s motory SSME, tak by nosnost mohla být snad až 110 - 115 tun. Startovací hmotnost by v obou případech byla cca 3200 tun.
Samozřejmě, že pokud by se ještě zvětšovala ET (a současně zvyšoval počet nebo tah SSME), tak by nosnost mohla dále růst (při současném růstu startovací hmotnosti), ale vždy by to bylo zhruba na úrovni současného návrhu nosiče Ares 5, který má mít při startovací hmotnosti 3350 tun nosnost cca 130 tun (viz. např. http://en.wikipedia.org/wiki/Ares_V ). Myslím, že nemá smysl uvažovat o nosiči se zdvojenými SRB, když má NASA solidně navržen Ares 5 s lepší možností dalšího rozvoje. |
|
| neviete niekto ako sa planuje rozmiestnenie kresiel pre astronautov pocas stratu v zavislosti od poctu clenov posadky? |
|
raz som niekde cital ze na raketoplany sa nedaju lepit reklamy a dost ma to zaujalo co vsetko by to mohlo znamenat ci by to bola alebo nebola pravda, neviete o tom niekto nieco?
a aky je hlavny rozdiel medzia ohnuvzdornymi kachlickami na space shuutle a na burane? |
| 15.12.2006 - 07:39 - Ervé | |
|
| Pokud jde o sedadla, v L+K z 90. let bylo u většiny startů i rozmístnění při startu. Většinou sedí 4 nahoře v kabině - velitel, pilot, za nimi pak další dva, jeden uprostřed a druhý po jeho ? boku. Zbývající sedí dole na obytné palubě před přechodovou komorou. Rozdíl v destičkách mezi Buranem a STS bude mizivý - stejné podmínky a stejné možnosti řešení dávají vždy téměř stejný výsledek. Myslím že Buran měl celkově menší počet destiček. NASA je státem placená organizace a tak přivýdělek reklamou není dovolen. |
|
| Buran mel desticek o neco vic - 38000 oproti 31000 u Shuttlu. Byly ale jen dvou typu (+ RCC na nose a nabeznych hranach kridel). Myslim ale, ze celkove byly o neco lehci. |
|
citace:
Buran mel desticek o neco vic - 38000 oproti 31000 u Shuttlu. Byly ale jen dvou typu (+ RCC na nose a nabeznych hranach kridel). Myslim ale, ze celkove byly o neco lehci.
Buran jich mel 38 600 |
|
zaujimaju ma mechanicke rozdiely napr v odolnosti, ci by sa buranu mohlo stat to co columbii?
a ako to je s reklamou ked nasa ponuka rozne reklamne hracky a filmove sceny a ine komercne zalezitosti? fakt sa neda vycapit na sts reklama na coca-colu?
a k tym poctom kresiel v zavislosti od poctu posadky-ak startuje 5clenna posadka tak hore sedia 4 a dole je samotar? |
| 20.12.2006 - 19:38 - Mário | |
|
Ne NASA jako státní instituce nesmí v USA čerpat finance z reklamy¨.
takže na raketoplán proste nemůže byt vylepená reklama na Colu :-D.
A jesli by se buranu mohlo stat to co Columbii... Teoreticky mohlo, protoze jak ET u STS tak raketa Energyia u Buranu jsou si docela podobne svou telepnou izolaci |
|
> ... ak startuje 5clenna posadka tak hore sedia 4 a dole je samotar?
Ano, je to tak (dole v takovém případě sedí jen jeden kosmonaut). Viz. např. informace na http://www.shuttlepresskit.com/STS-104/crew.htm nebo http://www.shuttlepresskit.com/STS-98/crew.htm atd. |
|
citace:
zaujimaju ma mechanicke rozdiely napr v odolnosti, ci by sa buranu mohlo stat to co columbii?
Pokud si matne vzpominam, ty ruske desticky jsou pry o neco malo houzevnatejsi. Ale u Columbie to odnesla nabezna hrana a ta byla u Buranu z prakticky stejneho materialu (kompozit uhlik-uhlik, RCC). Druha vec je ovsem mnozstvi a velikost ledu, ktery muze upadnout za letu z povrchu Energie, tady netusim (Energia ma izolaci klasickou, ne penu na povrchu jako nadrz ET Shuttlu). |
|
| Krome jine isolace nadrze je take rozdil v moznosti dopadu ledu na hridla Buranu a Columbe.Brzy po startu leti Buran v sikme fazi trasy nad nadrzi Energie, kdezto u STS pod ET. Je to dáno tim, ze u Energie jsou motory pod nadrzi, kdezto u STS v shuttle. Z toho duvodu je u Buranu mensi pravdepodobnost zasahu ulomky ledu s vysokou energii. |
| 24.12.2006 - 10:06 - Karm | |
|
Pěkný Štedrý den všem,
chtěl bych se zeptat,mají raketoplány nějakým způsobem jištěno napájení hlavní avioniky nějakým záložím zdrojem(třeba akumulátorem)?Aby se pro případ vyčerpání palivového článku například nuceným prodloužením letu nemuselo přistávat úplně naslepo...Děkuji všem |
