|
Co let to skoro miliarda USD. Kdyz ten rozpis vidim, tak bych brecel. dovedete si predstavit co by za to vsechno mohlo byt? Klidne nejaka ta maringotka na mesici, nebo neco podstatne vetsiho s robotama dostaveny Iter - neco noveho namisto Space shutlu mnohonasobne pouzitelneho. Neco co by melo trvaly efekt - porad si snazim to logicky zduvodnit proc do tech dalsich letu ti kluci americti jako berani jdou a porad rozumne zduvodneni nenalezam.
|
|
Trochu opožděně reaguješ. Už jsi to mohl slyšet od p.Růžičky a nyní si to můžeš i přečíst v Letectví a kosmonautice. Ostatně není to žádné tajemství a ani záhada,že amíci prostě neumí s penězy nakládat. NASA prachy prostě vyfasuje,kdežto u například Rutana šlo o to každý dolar nejefektívněji investovat. Také nic není zadarmo,ale shuttle se ukázkově prodrařuje rok od roku své existence.
Daniel
|
|
Zkusme si položit otázku, zda existuje možnost dostavět ISS bez STS, jak dlouho by to trvalo, kolik by tato alternativa stála.
Docela by mě zajímalo zda existuje nějaká seriózní studie zabývající se touto alternativou. Minimálně bych ji očekával, po zkušenostech s Challengerem, v analýzách projektu ISS.
|
|
citace:
... že amíci prostě neumí s penězy nakládat. NASA prachy prostě vyfasuje,kdežto u například Rutana šlo o to každý dolar nejefektívněji investovat.
Danieli, máš úplnou pravdu. Ale ne "amíci", ale státním rozpočtem placené instituce, ať je to NASA, nebo např. armáda. Pravdou také je, že snad neexistuje na světě stát, jehož vláda a státní orgány by neplýtvaly prostředky, vycucanými z lidí. Stačí se podívat okolo sebe ...
(Doufám, že mě nebudeš obviňovat z politikaření, jako tomu bylo v jiné niti... a že mi zachváš svoji přízeň!)
|
|
Pro ilustraci doplňuji za lomítka ještě předchozí manifest od S.Pietrobona z období před říjnem 2004. Tento manifest měl mnohem volnější termíny, než současný. Přehled, zveřejněný v L+K, evidentně navazuje na tyto původní termíny, ale přitom ve shodě se současným manifestem S.Pietrobona respektuje změny v pořadí vynášení jednotlivých segmentů stanice počínaje STS-125, a také skutečnost, že při misi STS-125 má být vynesen náklad, dříve rozdělený do dvou letů. Kdoví, kde vzal Pietrobon do současného manifestu ty napjaté termíny.
01, STS-114, 05/2005, MPLM (ULF1) / 12.05.2005 (ULF1)
02, STS-121, 07/2005, MPLM (ULF1.1) / 10.07.2005 (ULF1.1)
03, STS-115, 12/2005, ITS P3/P4 (12A) / 08.12.2005 (12A)
04, STS-116, 01/2006, ITS P5 (12A.1) / xx.01.2006 (12A.1)
05, STS-117, 03/2006, ITS S3/S4 (13A) / 09.02.2006 (13A)
06, STS-118, 05/2006, ITS S5 (13A.1) / 04.05.2006 (13A.1)
07, STS-119, 09/2006, ITS S6 (15A) / 08.07.2006 (15A)
08, STS-120, 12/2006, Node-2 (10A) / 18.01.2007 (10A)
09, STS-122, 03/2007, MPLM (ULF2) / xx.02.2007 (ULF2)
10, STS-123, 04/2007, Columbus (1E) / 12.04.2007 (1E)
11, STS-124, 06/2007, MPLM (UF3) / 28.06.2007 (UF3)
12, STS-125, 11/2007, JEM-1 (1J/A) / 01.11.07(SPDM), 02.10.08(1J/A)
13, STS-126, 01/2008, Kibo (1J) / 17.01.2008 (UF5)
14, STS-127, 04/2008, MPLM (UF5) / 10.04.2008 (UF4.1)
15, STS-128, 07/2008, Express-1 (UF4.1) / 17.07.2008 (17A)
16, STS-129, 01/2009, JEM-2 (2J/A) / 22.01.2009 (1J)
17, STS-130, 04/2009, Node-3 (20A) / 16.04.2009 (UF6)
18, STS-131, 07/2009, MPLM (17A) / 23.07.2009 (9A.1)
19, STS-132, 10/2009, MPLM (UF6) / 01.10.2009 (UF2)
20, STS-133, 11/2009, Express-2 (14A) / 19.11.2009 (2J/A)
21, STS-134, 2010, CAM (UF2) / 21.01.2010 (ULF3)
22, STS-135, 2010, MPLM (ULF3) / 08.04.2010 (14A)
23, STS-136, 2010, Express-3 (ULF4) / 01.07.2010 (20A)
24, STS-137, 2010, CBC-D1 (ULF5) / xx.08.2010
25, STS-138, 2010, NEM (9A.1) / xx.12.2010
26, STS-139, 2011, CBC-D (9A.2)
27, STS-140, 2011, ULC (ULF6)
28, STS-141, 2011, ULC (ULF7) |
|
Takže přehled uvedený v L+K je vlastně starý a půl roku již neplatný manifest doplněný pouze o dodatečné 4 lety v roce 2011.
Ten Pietrobonův manifest z října 2004 je shodný s manifestem uvedeným v Novostech kosmonavtiki v 11/04, kde je psáno, že se jedná o manifest NASA ze září 2004. Takže já sázím (opět) na Pietrobona. |
|
Co je Express 1, 2 a 3 ?
Jinak je jasné, že zdržení budou, ale pokud padne omezení pro starty za dne, nemusely by být velké. |
|
Jsou to plošiny s experimenty, umísťované vně stanice. Původně měly být brazilským příspěvkem do programu ISS; kdo je přesně financuje teď, to nevím. Ale vyrábět je měl Boeing.
EXPRESS (EXpedite the Process of Experiments to Space Station) Pallet System
|
|
citace:
Co let to skoro miliarda USD. Kdyz ten rozpis vidim, tak bych brecel. dovedete si predstavit co by za to vsechno mohlo byt? Klidne nejaka ta maringotka na mesici, nebo neco podstatne vetsiho s robotama dostaveny Iter - neco noveho namisto Space shutlu mnohonasobne pouzitelneho. Neco co by melo trvaly efekt - porad si snazim to logicky zduvodnit proc do tech dalsich letu ti kluci americti jako berani jdou a porad rozumne zduvodneni nenalezam.
No kdyz tak nad tim premyslim, tak jediny duvod pro ukonceni STS je ten, ze dvakrat spadl a zabil 14 lidi. Naopak si myslim ze ISS se bez STS proste dostavet neda (az na Ruskou cast) a ze nahradit schopnosti STS bez ISS neni mozne. Pokud americani chteji provozovat laboratorni vyzkum ve vesmiru, potrebuji k tomu nezbytne STS, dokud nedostavi ISS. A ISS nelze bez STS dostavet. Predelavat ted veskerou koncepci mi prijde dokonce nebezbecne. Co se ceny tyce, tak zase neni jina alternativa. Dokonce ikdyz bude mit NASA CEV, tak nebude urcite zadarmo a jen start Delta IVH pry stal az 200mil. Pripoctete vyvojove naklady, naklady na pripravu posadky a CEVu, naklady na servisni modul CEVu, ktery je na jedno pouziti, pripoctete k tomu, ze CEV je v podstate vysocespecializovana zalezitost na preziti posadky a oproti STS "nic neumi". Dostanete mozna jen o malo nizsi cenu a co vlastne za to? Sen o Mesici a Marsu. Snadno si umim predstavit, ze za dvacet let se bude nostalgicky vzpominat na STS jako ted se vzpomina na Appolo. Americane budou mit CEV ktery bude stejne drahy jako STS, akorat ze nebude vynaset zadny naklad a o tri lidi min.
Abych nebyl podeziran z podkopavani optimismu, tak predesilam se jsem si jistej, ze si to v NASA spousta lidi uvedomuje a ze tenhle vyvoj nepripusti. Abych nebyl spatne pochopenej tak nikde v mojem prispevku neni napsano litejte dal s STS a nepoustejte se do CEVu. K tomuhle vyvoji existuje i Ruska a soukroma alternativa, to je vsak jiny pribeh. |
|
A proč nepředělat STS, tak aby byl schopen nepilotovaných misí jako Buran. Aby mohl dokovat u stanice v automatickém režimu a mohl by být ze stanice ovládán na dálku - např. při manipulaci s novým modulem ISS.
Ušetřilo by se na nákladech na bezpečnost. Požadavky na bezpečnost nepilotovaných misí snad nejsou tak přísné jako v případě pilotovaných a hlavně náklady na bezpečnostní prohlídky dělají celý systém STS tak drahým.
Také by odpadla potřeba záchranných misí, nutnost startovat ve dne atd.
A když se přijde "jen" o orbiter, tak kolik stojí orbiter? Od boku bych střelil max 2 mld.$, tj. cena cca. 2.5 současných startů. Otázkou je, zda v USA resp. v Boeingu existuje vůbec výrobní infrastruktura, schopná postavit nový raketoplán.
|
|
| Myslím, že pro dokončení ISS není raketoplán opravdu nezbytný, pro zachycení a montáž na ISS se totiž dá využít Canadarm-2, který už je na stanici. Jenomže vyvinout, vyzkoušet a postavit systémy pro manévrování, přiblížení a spojení všech modulů s ISS by trvalo hodně dlouho a teď už to není reálné. To samé platí o přestavbě STS na nepilotovaný. 2,5 mld stál Endeavour v roce 1991, teď už by to bylo tak 3-4 mld. Pro vynášení CEVu jako pilotvané/záchranné lodi ke stanici nemusí startovat Delta 4H, doufám že Atlas 5 by to měl taky zvládnout, pokud ne, tak by s tím měli začít rychle počítat, protože Delta 4H, no.... prostě podle mně tudy cesta nevede. |
|
| Prestavba Orbiteru na moznost nepilotovaneho, nebo apriori nepilotovaneho letu by bylo vyhazovani penez lopatou oknem. A na CEV budou penize prevedeny prave z projetku STS. Oba zaroven byt nemuzou. Ja osobne taky doufam ze pro zakladni CEVy budou moci byt pouzity mensi Delty nebo Atlasy. 200 mil za Delta IVH uz prece jen zacina byt trochu moc a dokonce jsem zaznamenal nejake obavy jestli vubec EELV jsou vhodne pro pilotovane lety. Zrejme by bylo opravdu nejlepsi udelat CEV co nejuniverzalnejsi, aby sel vynaset vsim moznym a vnest do toho trochu trznich principu. Snad by bylo mozne srazit hmotnost nejzakladnejsiho CEVu (cesta k ISS) hodne pod 20t a tim setrit prasule. Snad uz se to za par mesicu dozvime. |
| 23.2.2005 - 15:55 - Daniel Lazecký | |
|
pro pana Vítka:
Děkuji za reakci. Já nikomu neberu to co si myslí a oto více neoponuji. Vím vážený příteli jaký máte přehled, a jsem vděčný za každou poznámku a nebo připomínku. V podstatě víme asi o čem je řeč. Já jen chtěl jsem jen sdělit co vpodstatě víme asi všichni jak se mnohdy doslova mrhá penězy a jak si užírá všemocná a celosvětova byrobracie Skutečně pokud se poohlédnu kolem sebe pak jistě není třeba pro příklad chodit za velikou kaluž-u nás doma v naší republice je toho plno. Jde také o podstatně hlubší důvody a spojitosti,ale zase bychom skončili u politiky a tu mám rád jako malou výplatu.
...........
pokud jde o otázku zda lze dostavět ISS s raketoplánem mimo provoz?
Pak moje mínění je ,že s určitými problémy jistě,ale zase se budu při vysvětlování proč si to myslím ,potýkat s politikou a penězy. Pak v neposlední řadě budeme asi narážet s jistou neslučitelností kostrukcí-norem.Tedy možností zcela jiných konfigurací,než jak tomu bylo zamýšleno. Nejsem zase tak skálopevně přesvědčen ,že ISS bude postavena do podoby a představ tak jak jsou v plánech. Každý modul má totiž jistou životnost ikdyž se dá přihlédnout k jisté možnosti přesluhování cca 3 roky (můj odhad). Ale zatím nebylo vyzkoušeno,ani na papíře jak například Zarju nebo Node vyměnit ze sestavy za nový a tedy čerstvější modul. Tady si vzpomínám,že toto téma jsem jaksi probíral i s některými kamarády na setkání u dobrého papání ve Valmezu. Rovněž i oni tvrdili že výměna je nemožná, a přesto jsem já přesvědčen ,že to jde -opět na jistý způsob,ale přesto je možné že se mýlím a můj nápad-názor na věc je mylný.
Zastávám ,názor a to podotýkám nikomu nic nevnucuji a ani nepřesvědčuji, že ISS je sice dobrý tah,ale nedomyšlený co se konstrukce týká.
s pozdravem Daniel
|
|
| Tak jsem se díval na nosnosti Atlasu 5 - 12,5 t na LEO 28,5° (402), to by znamenalo tak 11 t na dráhu k ISS. Pokud CEV bude odpovídat Apollu - 6 t kabina - podle mně ideální velikost - o 10-15 % víc místa než v Apollu by mělo pohodlně stačit pro 4 lidi na ISS nebo 3 lidi na Měsíc. 3-3,5 t servisní modul máme 9-9,5 t celá loď. Takže můžeme zvednout - 7 t kabina, 4 t servisní modul - pořád jsme bezpečně na nosnosti Atlasu 5 402 a můžeme klidně na ISS vozit 5 lidí, trochu zmáčknutých (dva dny by to vydrželi), nebo 4 lidi v pohodě. |
|
citace:
Myslím, že pro dokončení ISS není raketoplán opravdu nezbytný, pro zachycení a montáž na ISS se totiž dá využít Canadarm-2, který už je na stanici. Jenomže vyvinout, vyzkoušet a postavit systémy pro manévrování, přiblížení a spojení všech modulů s ISS by trvalo hodně dlouho a teď už to není reálné.
Bez STS si muzou rozestavene dily pro americkou cast ISS strcit za klobouk. Ikdyby bylo mozne je nainstalovat jen pomoci Canadarm-2, jak je tam dostanou bez vyvinuti neceho podobneho jako STS? Ty dily jsou staveny na komfortni cestovani v nakladovem prostoru STS. To uz by se mozna i vyplatilo postavit jeste jeden kus raketoplanu  |
|
citace:
Tak jsem se díval na nosnosti Atlasu 5 - 12,5 t na LEO 28,5° (402), to by znamenalo tak 11 t na dráhu k ISS. Pokud CEV bude odpovídat Apollu - 6 t kabina - podle mně ideální velikost - o 10-15 % víc místa než v Apollu by mělo pohodlně stačit pro 4 lidi na ISS nebo 3 lidi na Měsíc. 3-3,5 t servisní modul máme 9-9,5 t celá loď. Takže můžeme zvednout - 7 t kabina, 4 t servisní modul - pořád jsme bezpečně na nosnosti Atlasu 5 402 a můžeme klidně na ISS vozit 5 lidí, trochu zmáčknutých (dva dny by to vydrželi), nebo 4 lidi v pohodě.
Neni to nahodou dry mass? Taky by se me osobne libil CEV o zakladnim prumeru blizicim se 5 metrum. Ikdyz by to byl trochu bumbrlicek, tak by spis zapadal do koncepce postupneho rozsirovani a navic dava prevratne moznosti usporadani vnitrniho prostoru. Boeing kvuli CEVu mozna bude delat Deltu IVM se sesti motory na TPH a Atlas vyhovi urcite taky. |
|
| Apollo 9 melo servisni modul o vaze pres 16t a Apollo 12 25t. Coz nerika moc o mozne hmotnosti servisniho modulu pro CEV. Urcite to jde znacne redukovat na zpusob sojuzu. |
| 23.2.2005 - 19:11 - Vítězslav Novák | |
|
Plýtvání...
No jo, jenže kdo si může dovolit takové neuvěřitelné plýtvání, jakým kosmonautika od 50. let nepochybně je - když ne stát? Přinesla už kosmonautika něco tak významného, aby se zaplatila?
Dálkový průzkum Země. To je přidružená výroba ke špiónům. Výsledkem může být geologický průzkum a nález ropy. Ale zaplatila by to ta ropa, kdyby se musel zaplatit celý výzkum a vývoj, ne jenom konkrétní družice? Kolik by stála?
Našel jsem ve starém Téčku chvalozpěv na "kosmického agronoma". Je jistě fajn vidět, jak to kde roste, kde třeba kukuřice schne - ale zaplatilo by se to? To už se spíš zaplatí, když Američani zjistí, že SSSR bude muset nakupovat, tak se přitáhnou ceny...
GPS by mohl financovat Lloyd a další pojičťovny - ale zase nevyplatilo by se Lloydovi vykašlat se na nějaký GPS a vyplácet prémie za ztracené lodě?
Moc nevěřím tomu, že to jde. Nakonec, kosmonautika je starší než já. A co za tu dobu udělal "soukromý sektor"? Cestu do 100km, kterou prohlásil za kosmický let... Co jiného?
Kdyby to bylo lukrativní, už by tam soukromníci byli.
A nejsou.
Možná to patří do vlákna politiky, ale nevím. |
| 23.2.2005 - 19:29 - Vítězslav Novák | |
|
"proc do tech dalsich letu ti kluci americti jako berani jdou"
Jestli to nebude tím, že už si uzemnění zažili. Nejdřív když zrušili Apolla a STS vyvíjeli dlouho-předlouho. Podruhé po Challengeru. A teď potřetí po Columbii.
Z CEVu mají pár obrázků a specifikaci jak se má popsat specifikace. Vývoj CEVu bude na léta, před r. 2O12 to nevidím vůbec. Přece nebudou koukat, jak jim na ISS lítá Rusko, Evropa, možná nějaký Číňan - a všecko v ruských raketách, kromě Číňana, pochopitelně. A když si tam budou chtít zaletšt taky, tak se budou muset pohlídnout, jak to těm Rusům zaplatit, aniž by si porušili vlastní zákony.
Užili si dost doby, kdy vesmír byl sovětský nebo ruský.
Já je chápu. |
|
Zajímavá úvaha z pera Američana o nejistotách kolem koncepce CEV je k přečtení na
http://www.thespacereview.com/article/322/1
|
|
citace:
Pokud CEV bude odpovídat Apollu - 6 t kabina - podle mně ideální velikost - o 10-15 % víc místa než v Apollu by mělo pohodlně stačit pro 4 lidi na ISS nebo 3 lidi na Měsíc. 3-3,5 t servisní modul máme 9-9,5 t celá loď. ....
Neni to nahodou dry mass?
U servisního modulu je to skutečně blízko "suché hmotnosti". Čísla pro Apollo 11 jsou následující:
Velitelský modul (CM):
hmotnost po oddělení SM (včetně posádky, nákladu a pohonných látek): 5491 kg
z toho pohonné látky pro RCS: 112 kg
Servisní modul (SM):
Prázdná hmotnost: 3821 kg (omlouvám se, v prvnní verzi jsem neodpočítal všechno!)
Palivo pro SPS: 7126 kg
Okysličovadlo pro SPS: 11379 kg
Palivo pro RCS: 200 kg
Okysličovalo pro RCS: 408 kg
Vodík pro palivové články: 25 kg
Kyslík pro palivové články a klimatizační systém: 279 kg
Celkem SM: 23238 kg
Celkem CSM při navedení na translunární dráhu: 28787 kg
Suma CM+SM činí 28729 kg.
Snad je toi teď v pořádku)
(Čísla jsou převzata z oficiální publikace "Apollo 11 Mission Report". Jsou přepočítávaná z liber a zaokrouhlena na celé kg)
Pokusím se najít čísla pro Apolla použitá pro dopravu posádek na Skylab. To by bylo srovnatelnější s použitím CEV pro ISS.
[Upraveno 23.2.2005 poslal avitek] |
|
Quote Ervé: Tak jsem se díval na nosnosti Atlasu 5 - 12,5 t na LEO 28,5° (402), to by znamenalo tak 11 t na dráhu k ISS.
----------------------------------------------------------------------
Domnívám se, že vůbec není třeba se bát toho, že by americké EELV neměly dostatečnou nosnost pro CEV. V době, kdy bude CEV k disposici budou mít jak DELTA IV tak ATLAS 5 více než dostatečnou nosnost. Výdyť zvláště ATLAS 5 má celkem bezproblémovou možnost zvýšení nosnosti až někam přes 50 tun na LEO a taková nosnost stačí i pro přistání na Měsíci. Nejspíše takový projekt bude relisován 3-4 starty EELVs.
|
|
| Dulezite je postavit CEV co nejlehci (hlinikova kapsle se stitem kolem 6t) a obzvlaste servisni modul v nekolika mutacich pro dopravu na ISS, samostatne LEO operace (hab modul a zvysene naroky na zasob el. energii) a konec koncu i pro TEI od Mesice (vice paliva). Tam se hmotnosti a velikosti muzou znacne lisit. Taky prave zde muze dojit k markantnim vylepsenim oproti Apollu napr pouzitim kompozitu a LO/LH nebo LO/metan pohonu, lepsi palivove clanky, solarni panely atd. Pridejme k tomu trochu volitelneho hardware jako napriklad prechodova komora, hab, laborator, lunarni modul (tady je ta nadherna myslenka pouzit jen otevrenou plosinu) a mate modularni "CEV". Pak by se hmotnost CEVu mohla pohybovat od 11t pro zachranou kapsli do cca 30t? (CEV, maly hab modul slouzici i jako prech. komora, lun modul, serv modul pro TEI) k Mesici. Cili rozpeti zakladni Atlas V az po super tezky Atlas V. |
|
Termín 1.startu po Columbii je trochu ohrožen, i když NASA tvrdí že ho dodrží.
http://www.space.com/missionlaunches/rtf_update_050322.html
Mimochodem bych řekl, že některá opatření jako zákaz nočních startů a pohotovost druhého raketoplánu jsou trochu zbytečná.
Je dost nepravděpodobné, že se bude situace opakovat jako v případě Columbie. Laicky si myslím, že riziko fatální havárie při startu je pravděpodobnější než nějaká porucha, která si vyžádá start druhého raketoplánu, protože první se nemůže vrátit na Zemi.
Stejně tak noční starty. Stavající úpravy dost minimalizují poškození tepelné ochrany orbiteru, tak proč za každou cenu snímkovat start. U ISS jde navíc prohlídka udělat také.
Jen to prodlužuje a prodražuje výstavbu ISS. A NASA si těmito opatřeními tak trochu vytváří alibi ,že udělala maximum. |
|
| Ty opatreni se daji velice rychle odvolat. |
|
| Myslím že po prvních dvou letech, pokud budou úspěšné, se ty bezpečnostní opatření přehodnotí. Nebude to nijak výrazně, ale myslím že IČ kamery jsou dnes na téměř stejné úrovni jako filmové, takže aspoň to noční omezení padne. |
|
Uz delsi dobu mne kolem STS vrtaji hlavou 2 veci:
1. Proc nejde udelat z raketoplanu nepilotovane stroje? Jake upravy by se musely ucinit a kolik by to stalo, pokud to je vubec realne?
Jedno uskali je samozrejme uz jenom v tom, ze pro stroj s tak velkou nosnosti by se vlastne tezko hledalo vyuziti, ale bylo by to myslim idealni rp dopravu zasob na ISS a pripadne starty tezsich sond nebo by se dalo vypustet vic druzic najednou.
Jak tak ale pisu, odpoved zacinam tusit - asi by to bylo drazsi nez rakety.
2. S tim ale souvisi dalsi otazka: nebylo by mozne raketoplany pred zrusenim vyuzit tak, ze by se nastalo zaparkovali u ISS a vytvorily tak vlastni dalsi sekci, /kabina, pripadne jeste i nakladovy prostor/, pripadne nechali plout v blizkosti stanice?
Zaroven by mohly byt nachystany pro pripadne vyuziti jako zalozni zachranna lod. |
|
V 80tých letech se uvažovalo o stavbě stanic z upravených modulů Spacehubu nebo Spacelabu. Tak by šlo jedině uvažovat o přidání těchto laboratorních modulů, které budou bez STS stejně na odpis.
Každopádně by se musel upravit celý projekt ISS (musely by být přidány z důvodů vyšších energetických nároků solární panely atd.). |
|
| Hlavně by úpravy raketoplánů byly tak drahé, že je levnější postavit samostatný modul. Raketoplán a jeho systémy jsou navrženy pro maximálně 20 dní na orbitě, využitelnost není tak velká, aby vykompenzovala přírůstek hmotnosti stanice a tím i nárůst spotřeby paliva pro trysky a elektřiny pro gyroskopy. Použití druhého Sojuzu jako záchranné lodi je mnohem levnější. |
|
citace:
V 80tých letech se uvažovalo o stavbě stanic z upravených modulů Spacehubu nebo Spacelabu. Tak by šlo jedině uvažovat o přidání těchto laboratorních modulů, které budou bez STS stejně na odpis.
Každopádně by se musel upravit celý projekt ISS (musely by být přidány z důvodů vyšších energetických nároků solární panely atd.).
Laboratorních modulů bude na ISS dost. Spacelab ani Spacehab nebyly navrženy pro umístění mimo nákladový prostor raketoplánu, Spacelab již překročil garantovanou životnost, a byl plně nahrazen laboratorními moduly Spacehab ve verzi RDM (Research Double Module). Oba tyto vědecké moduly Spacehabu však byly zničeny při havárii mise STS-107. Zbylé dva logistické moduly Spacehabu jsou určené pro zásobování stanic (Mir, ISS), a mají letět po jednom (tj. ve verzi LSM - Logistic Single Module při STS-116 a 118).
Spíš bych přemýšlel o těchto možnostech:
- ponechání logistického modulu MPLM při misi STS-135 (2010) na ISS jako dlouhodobé popelnice
- doplnění modulů MPLM o servisní modul z ATV nebo CEV, vynesení klasickou raketou a připojení k ISS na způsob japonského HTV
- využití nepilotovaných CEVů v období 2011-2013 k obsluze ISS, případně jako záchranného člunu (zvýšení posádky stanice z 3 na 6 díky prodloužení směn posádek, dopravovaných Sojuzy, ze 6 měsíců na 1 rok, tzn. jeden Sojuz by se na Zemi vrátil bez posádky – posádky by se pak vždy vracely až v dalším Sojuzu, takže by to nevyžadovalo zvýšení frekvence startů Sojuzů). |
|
