|
citace:
A v té zprávě se píše, že na vývoj, testování a výrobu a provoz čtyř CEVů (chápu-li to dobře) má být vynaloženo 24,7 miliardy dolarů, na lunární lander 13,4 miliardy, na raketu s velkou nosností 17,9 miliardy a na provoz 7,9 miliardy. Na celý návrat pak na už uváděných 64 miliard (+2,2 miliardy na další mise po prvním přistání) do roku 2020.
Po několikerém přečtení předmětných odstavců v té zprávě jsem se přiklonil k následujícímu výkladu:
V položce "CEV" (24,7 mld. USD) je celý vývoj plus zkušební lety CEVů včetně prvního pilotovaného letu v roce 2014. Následující lety pro obsluhu ISS jsou někde v položce "ISS" nebo "Doprava k ISS". Ty čtyři operační, jednorázově použitelné, CEVy jsou zahrnuty do položky "Provoz" (7,9 mld. USD) společně se zmiňovanými čtyřmi kusy HLLV, třemi stupni pro TEI a jedním plnohodnotným landerem (součet činí 7,86 mld. USD). Proto se domnívám, že asi uvažují následující letový plán:
1.letový test (zkoušky nosné rakety + spojení na LEO):
HLLV 1.000 mil. USD
CEV+EELV 730 mil. USD
2.letový test (první mapovací mise Měsíce)
HLLV 1.000 mil. USD
stupeň TLI 70 mil. USD
CEV+EELV 730 mil. USD
3.letový test (druhá mapovací mise Měsíce)
HLLV 1.000 mil. USD
stupeň TLI 70 mil. USD
CEV+EELV 730 mil. USD
1.lunární přistání
HLLV 1.000 mil. USD
stupeň TLI 70 mil. USD
lander 730 mil. USD
CEV+EELV 730 mil. USD
|
|
citace:
třemi stupni pro TEI
Já jsem nepoučitelný. TLI!!! |
|
citace:
Vývoj Saturnu a Apolla stál řádově miliardy dolarů ročně. To by nevypadalo tak špatně, miliardy tenkrát, miliardy teď. Jenže to byly TEHDEJŠÍ dolary!
Program Apollo v SOUČASNÝCH cenách stál přibližně 170 mld. USD. Tato částka zahrnuje mj. všech 15 vyrobených raket Saturn V (včetně těch nepoužitých), Saturny 1 a 1B, 16 sestav CSM, 12 lunárních modulů (Apollo 9, 10 a deset kusů pro lunární přistání), náklady na vývoj, letové operace, mzdy, výrobu pozemních budov a zařízení (VAB, vypouštěcí komplex 39).
Cena Apolla, srovnatelná s odhadovanými výdaji na současnou vizi včetně prvního lunárního přistání (tj. 63,8 mld. USD) je přibližně 100 mld. současných dolarů (4 Saturny V, 4 sestavy CSM a 1 lunární modul (viz můj předchozí příspěvek). Ale nyní máme k dispozici montážní budovu VAB, startovní komplexy pro rakety Delta 4, Atlas 5, pro těžký nosič, máme raketu Delta 4H, motory SSME atd. I když musí některé komplexy projít rekonstrukcí, jsou logicky odhadované náklady na projekt Constellation nižší než na Apollo.
citace:
A taky mám pocit, že všichni mluvíte obecně o NASA, ale přitom je Vaše diskuze "jen" o pilotovaném průzkumu kosmu. Ale to je pouze jedna složka výzkumu.
Na robotické mise se nezapomíná. Naopak, nepilotovaný průzkum Měsíce má být uspíšen. NASA na nepilotované mise k Měsíci a Marsu do roku 2020 navrhuje 29 mld. USD (spolu s pilotovaným programem za 66 mld. USD je tedy celkem navrženo 95 mld. USD, což činí 35% celkového navrženého rozpočtu NASA do roku 2020, který se odhaduje na 271 mld. USD). Částka na nepilotované mise je navržena na rovnoměrné rozložení v čase (cca konstantních 1,9 mld. USD ročně). |
|
citace:
Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen)
Obávám se, že v tom čísle 14 kusů stupňů S-IV B je překlep. Dopočítal jsem se k pouhým čtyřem zbývajícím kusům.
1.kus:
3.stupeň z nepoužité rakety Saturn 5 SA-514, vystavené na KSC
(3.stupeň poslední nepoužité rakety Saturn 5 SA-515 byl přestavěn na stanici Skylab-B a v roce 1977 rozřezán, aby se vešel do dveří muzea)
2.kus:
2.stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-209 (původně připravena pro záchrannou expedici v projektu Skylab)
3.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-211
(2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212 byl přestavěn na stanici Skylab a 14.5.1973 vynesen do kosmu raketou Saturn 5 SA-513)
4.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212+ (byla vyrobena, ale neodkoupena NASA)
Nevím, kde se teď nachází ty stupně S-IV B z raket SA-209, SA-211 a SA-212+, zda ve skladech, muzeích nebo někde venku. |
| 22.10.2004 - 12:32 - Ondrej | |
|
Dnes som cital, ze volby v USA maju stat "dokopy" 3,9 mld $ (+ 20% oproti predoslym). Z toho naklady len na samotne volby ("volebny den") 1 mld $.
.....
.....
Ondrej. |
| 22.10.2004 - 12:33 - Ondrej | |
|
Medzi tymi bodkami ..... mali byt povodne nadavky, ale .... :-) ....
Ondrej |
|
V minulých měsících jsem zde v několika příspěvcích popisoval předpokládanou budoucnost stanice ISS. Protože se některé mnou uváděné podrobnosti od té doby upřesnily či pozměnily, zasílám tento aktualizační příspěvek.
Představitelé NASA a Roskosmosu se dohodli na barterové spolupráci na rok 2005. Rusové budou i v roce 2005 bezplatně zajišťovat dopravu stálých posádek na stanici a poskytnou záchranné lodě, NASA naopak bezplatně poskytne část svého přiděleného pracovního času na stanici ruské straně pro provádění jejích experimentů, a současně bude pokračovat v praxi bezplatného poskytování elektrické energie pro ruský segment a přenosových kapacit pro spojení se Zemí. V listopadu 2004 se má pracovat na přípravě smlouvy na další období.
Jsou známy aktualizované termíny startu prvních pěti letů raketoplánů:
http://images.spaceref.com/news/2004/11.01.04.iss.schedule.lrg.jpg
Obnovené lety č. 3-7 mají za úkol dokončit montáž nosníku stanice, při letech č. 8-11 má být připojen modul Node 2 a evropský Columbus včetně jejich vybavení. Na let č. 12 a 13 poskočily japonský logistický a laboratorní modul (z původních č. 16 a 17). Další lety mají být s moduly MPLM, s paletami Express, s japonskou nepřetlakovou platformou, s modulem Node 3, kupolí, modulem s centrifugou atd.
Po vyhlášení nového cíle amerického pilotovaného programu letos v lednu se uvažovalo o posledních 28-35 letech raketoplánů k ISS, později upřesněných na 28. Protože v reálnost uskutečnění 28 letů do roku 2010 se už moc nevěří (tři starty v roce 2005 a po pěti startech ročně v období 2006-2010), proniklo na veřejnost i číslo 24 (bez čtyř letů s nepřetlakovými logistickými platformami ULC). NASA ovšem posuzuje i variantu snížení počtu letů raketoplánů z 28 na 20. Ačkoli konečné rozhodnutí nebylo dosud přijato, Chruničevovy závody již představitelům NASA navrhly svoji raketu Proton pro vynesení nákladů ze zrušených letů raketoplánů.
Ruská strana hodlá k ISS připojit dva laboratorní moduly. Modul MLM (přestavěný FGB-2) má být vynesen raketou Proton v roce 2007 a připojen na dolní port modulu FGB. Z bezpečnostních důvodů se bezpodmínečně musí připojit dříve než americký modul Node 3 k Node 1 – ruský a americký uzel jsou příliš blízko u sebe, takže po připojení Node 3 by byl uzel na FGB zakázán jak pro MLM, tak i pro Sojuzy a Progressy. MLM má mít spojovací uzly na obou stranách, což umožní následná připojování ruských transportních lodí. V roce 2011 má být raketou Proton vynesen druhý laboratorní modul (opět průchozí, tvarem podobný s FGB a MLM), a připojen k modulu Pirs. |
|
Bílý dům oznámil Bushův triumf
Americké prezidentské volby
12:55 Američan poprvé volil z kosmu
Stisknutím klávesy poslal svůj hlas z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) americký astronaut Leroy Chiao. Stal se tak prvním Američanem v dějinách, který odvolil hlavu státu z vesmíru. Čtyřiačtyřicetiletý Chiao poslal svůj zakódovaný hlas emailem z výšky více než 360 kilometrů nad povrchem Země. "Dlouze a pečlivě jsem o tom přes víkend přemýšlel, v neděli v noci jsem se konečně rozhodl a šel jsem uplatnit svůj hlas stisknutím klávesy 'odeslat'," popsal svůj volební den astronaut pro AP. "Byl to krásný moment," poznamenal. "Moji předkové neměli vždy právo volit a pro mě je to dosažením určitého cíle," řekl potomek čínských emigrantů. Neprozradil však, koho volil. Chiaoův hlas putoval prostřednictvím zabezpečeného e-mailu do řídícího střediska amerického NASA v Houstonu. Ten jej předal úřadům okresu Galveston, v němž má astronaut trvalé bydliště. Jediným Američanem, který před Chiaem uplatnil hlasovací právo z vesmíru, byl astronaut David Wolf, jenž v roce 1997 volil starostu svého města z ruské vesmírné stanice Mir.
http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=304598
...co k tomu dodat? Pouze to, že čeští obyvatelé o tomto víkendu, byť nikde nelítají, se zase z 85 procent nebudou obtěžovat jít volit. Proč taky? Že? ....a pak se budeme zase divit...holt po 15 letech už je paměť krátká a vzpomínky mlhavé....
|
| 10.12.2004 - 23:22 - Patek | |
|
V časopise Novosti kosmonavtiki ( http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/numbers/262/01.shtml ),jsou novinky o Ruském segmentu.Prozatim se ruský segment neustále ořezával,ale
nýní je tu patrné rozšíření oproti předchozí variantě. |
|
Nevíte, z jakého důvodu se nepoužívá Progress-M1?
Dosavadní lety:
rok 2000: 4x (č. 1-4)
rok 2001: 3x (č. 5-7)
rok 2002: 2x (č. 8-9)
rok 2003: 1x (č. 10)
rok 2004: 1x (č. 11 – start 29.1.2004)
Letos 28.2. má letět Progress-M 52, 10.6. Progress-M 53, 24.8. Progress-M 54.
Nevíte, co je s Terrencem Wilcuttem, že nebyl opětovně jmenován velitelem mise STS-116? |
|
| Domnívám se, že Progress M1 má zvětšené palivové nádrže na úkor ostatního nákladu a ISS v současnosti víc potřebuje náklad (vodu, jídlo, kyslík) než palivo (jen domněnka). Jinak bych jen chtěl připomenout, že Sergej Krikaljov se podruhé vrátí na ISS - poprvé jako VELITEL (při všech jeho předchozích letech velel někdo jiný). Let STS-114 bude velet Eileen Collinsová, první žena, která řídila raketoplán a současně první, která velela celé posádce. Od NASA je to obrovské uznání jejích schopností, a možná i trochu kalkul - při takovém významném letu přenechat nejdůležitější místo ženě. |
|
Sergej Krikaljov:
na kosmické stanici byl již dvakrát:
- v prosinci 1998 v posádce STS-88, která připojovala modul Unity k Zarje
- o dva roky později byl členem první dlouhodobé posádky ISS (Sojuz TM-31).
Eileen Collinsová:
Před havárií Columbie byla k misi STS-114 jmenována tato posádka: E.Collinsová (velitel), J.Kelly (pilot), S.Robinson, S.Noguchi. S nimi měla letět sedmá základní posádka stanice. Porovnejte to se současnou nominací. |
|
| Teprve včera jsem si uvědomil, že už uplynuly dva roky od zkázy Columbie, a přitom američani nemají za tu dobu nic víc, než dvě stránky s obrázky CEVu, které bych dokázal udělat za odpoledne. Copak NASA nevypsala soutěž nebo RFP ? Zdá se, že se vůbec nic neděje. |
|
citace:
Copak NASA nevypsala soutěž nebo RFP ? Zdá se, že se vůbec nic neděje.
Přesto se děje, viz:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=14736
Date Released: Thursday, December 9, 2004
Source: NASA Office of Exploration Systems
Crew Exploration Vehicle Request for Proposal Statement of Work
------
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15179
NASA Letter to Potential Offerors to Review The Draft Crew Exploration Vehicle solicitation
National Aeronautics and Space Administration
Headquarters
Washington, DC 20546-0001
21 January 2005
|
|
A ještě toto:
http://eu.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15342
** 2: EADS ST, PART OF THE CEV DEVELOPMENT TEAM LED BY LOCKHEED
With guidance from the NASA draft request for proposals (RFP) now in hands, Lockheed Martin announced that it is teaming with several industrialists, including the European EADS Space Transportation for the Crew Exploration Vehicle (CEV) development contract. Under this team, EADS would specifically play an important role in development of a CEV autonomous docking system and a long-duration manned lunar module, said Cleon Lacefield, Lockheed Martin vice president and CEV program manager. EADS Space Transportation has acquired experience in automated space vehicles as well as rendez-vous and docking operations, especially through the development of the Automated Transfer Vehicle (ATV). [Aviation Week & Space Technology 01/30/2005]
|
|
Ještě k těm konceptům RFP na CEV:
Ve formuláři nabidkového listu je uvedeno datum vypsání definitivního RFP 1. března 2005.
|
|
| Takže 1.3. vypíšou definitivní RFP, a teprve v prosinci 2008 vyberou vítěze, takže po dalších letech vývoje bude prototyp hotov nejdřív v roce 2013, zkušební starty v letech 2014-16, operační někdy v roce 2017 ? To je podle mně hodně pomalý postup. V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ? |
|
Přitom ani to datum 1.3.2005 není jisté, to je jen návrh ... Taky mi to připadá hodně pomalé.
Navíc vypadá to skoro tak, že po dostavbě ISS se Američani z toho projektu potichu stáhnou, maximálně tu a tam se tam nějaký Amík nechá dovézt od Rusů. Bude to pro ně lacinější, než držet flotilu raketoplánů ... Bída, bída, ...[Upraveno 16.2.2005 poslal avitek] |
|
To mi připomíná jeden fór:
Kdo je to pesimista?
???
Dobře informovaný optimista! |
|
citace:
To mi připomíná jeden fór:
Kdo je to pesimista?
Dobře informovaný optimista!
Dobry den pane Vitek mam na Vas jeden dotazek vlastne spise serii dotazu:
Kolik vazila navratova kabina Apola, kolik vazi navratova kabina Sojuzu, kolik by zhruba mohl vazit CEV jsou uz nejake predikce |
|
citace:
Kolik vazila navratova kabina Apola, kolik vazi navratova kabina Sojuzu, kolik by zhruba mohl vazit CEV jsou uz nejake predikce
Návratová kabina Apolla (bez posádky) 5570 kg (průměrná hodnota, bez posádky a nákladu)
Sojuz (tady je známa pouze hmotnost u Sojuzu 19 vzhledem ke zveřejnění v rámci projektu Apollo-Sojuz) 2654 kg, přistávací cca 3000 kg. TMA verze může být ještě o 100 - 150 kg těžší.
Pokud si přečete podrobně dokumenty v konceptu RFP, tak hmontost je tam uvedena TBD (=to be defined), tzn., že v prosinci, když se to dávalo dohromady, tak ještě si nikdo netroufl dát konkrétní číslo. Takže sorry, já to taky nevím. Hádám, že že první verze by se mohla pohybovat někde kolem maximálně 7 - 8 tun (jen návratový modul, bez nákladu a bez posádky), ale to je vycucáno z prstu, když se člověk podívá na to, co navíc k tomu bude potřeba dotáhnout na dráhu a co mají amíci v repertoáru nosných raket.
|
|
| Mark Wade uvádí pro Sojuz-TMA 2950 kg, ale není zřejmé, zda je to prázdná hmotnost, nebo s posádkou (na ni počítá 255 kg). |
|
Hádám, že že první verze by se mohla pohybovat někde kolem maximálně 7 - 8 tun (jen návratový modul, bez nákladu a bez posádky), ale to je vycucáno z prstu, když se člověk podívá na to, co navíc k tomu bude potřeba dotáhnout na dráhu a co mají amíci v repertoáru nosných raket.
mhm... Ta cisla me docela prekvapila myslel jsem, ze byly resp. jsou ty pristavaci kabiny lehci. Jeste si dovolim jeden doplnujici dotaz. Jaka by podle vas mohla byt hmotnost kabiny, kdyby zadani pro konstruktery znelo "aby byla co nejlehci" na kolik by to slo max. stlacit? |
|
citace:
Mark Wade uvádí pro Sojuz-TMA 2950 kg, ale není zřejmé, zda je to prázdná hmotnost, nebo s posádkou (na ni počítá 255 kg).
Existuje nekde nejaka tabulka rozdeleni hmotnosti - napriklad: ablativni stit XXX, systemy podpory zivota YYY, elektronika ZZZ atp. |
|
| Snížení hmotnosti je reálné max. o 10-15%, vždycky jde o to, aby menší hmotnost neznamenala 10x větší cenu. Jinak mám takovou jednoduchou pomůcku pro návratové moduly - kolik osob, tolik tun - Sojuz 3 tuny 3 lidi, do Apolla se dá vecpat 5 lidí pro krátký let (Skylab). Jenomže kabina musí mít i prostor pro pobyt - proto má Sojuz orbitální sekci (1,5 t) a Apollo létalo se 3 lidma. Základním údajem o hmotnosti bude, pro kolik lidí na kolik dní samostatného letu bude kabina navržena. |
|
Hmm dikec za zakladni poucku, je hodne dobra. Takze si myslis, ze udelat neco takoveho alespon pro 1 chlapa (radeji pro vice lidi) aby to vazilo treba 0,5 t je uplne nerealne? |
|
citace:
Hmm dikec za zakladni poucku, je hodne dobra. Takze si myslis, ze udelat neco takoveho alespon pro 1 chlapa (radeji pro vice lidi) aby to vazilo treba 0,5 t je uplne nerealne?
Clovece to je super napad. Uz jsem nad tim premyslel. Existuje spousta fakyru, kteri se nechavaji zaziva pohrbivat, visi v kleci nad Temzi apod. Co takhle proste jenom valcova kovova schranka dole opatrena tepelnym stitem a vzadu padakem oteviranym akcelerometrem, v pripade nouze rucne. Kapsle by mela par pruzoru, nejakou kameru, vsesmerovou vysilacku, radiomajak. Borec vevnitr by mel dychaci pristroj se zachytavanim CO2 a doplnovanim kysliku, kapsle by byla natlakovana a vpodstate by byl vevnitr natesno. Neco jako von Braunova zachranna kapsle. Prumer cca 0.75m. delka cca 2m. Moznost rizeni: 0, pristani do more. Hmotnost by v tomhle pripade mohla byt mensi nez 1t. Jmenovalo by se to Meteor a vynest by to mohl treba Falcon za 8 mil. Kapsle by mohla byt klidne znovupouzitelna a trhl bys na tom majland. Startovat by to samozrejme muselo tepelnym stitem dolu (kvuli borcovi uvnitr) a reentry by bylo stabilizovany tezistem. Falcon by to mohl vynest klidne az na skutecne do vesmiru nejakych 400 km vysoko a klidne by to mohlo zvladnout i pul obehu (podle kondice "pilota"). Radsi ne vic, aby se nejak rozumne trefili nazpet a z kosmonauta to nevymacklo dusi. Vyzvedavat z more by se to dalo vpohode vrtulnikem s prodlouzenym doletem z kazde druhe kocabky. A co nejlepsi, vyvoj by byl trivialni. Hlasi se nekdo na kosmonauta? Nafukovaci kalhoty si vem svoje. |
|
citace:
takže po dalších letech vývoje bude prototyp hotov nejdřív v roce 2013, zkušební starty v letech 2014-16, operační někdy v roce 2017 ? To je podle mně hodně pomalý postup. V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ?
V těch požadavcích se všude uvádí první pilotovaný let CEVu na LEO v roce 2014. |
|
Mam vylepseni. Pouzit jen prvni stupen Falconu a vynest vic kapsli na suborbitu za mensi cenu. Vylovit se muze vse naraz i s 1.stp Falconu. Ta pulorbita by byla za priplatek jen pro sebevrahy.  |
|
Napada me analogie s balistickou raketou jadernyma hlavicema, ale je to dost nepovedena analogie.  |
|
