|
http://www.novinky.cz/05/30/43.html
|
|
| Jak to tedy vlastně teď vypadá na ISS ? Běží na dva gyroskopy, z čehož jeden má potíže ? Výstup byl zkrácen a k opravě gyroskopů při ní nedošlo, navíc při něm došlo k výpadku orientace na ISS. |
|
| Ještě bych se zeptal, proč se při výstupech používají ruské skafandry Orlan M, s kterými jsou problémy při téměř každém výstupu ? Vždyť Airlock funguje a americké skafandry jsou mnohem spolehlivější. |
|
| http://ihned.cz/1-10071870-15880390-003004_d-06 |
|
citace:
Ještě bych se zeptal, proč se při výstupech používají ruské skafandry Orlan M, s kterými jsou problémy při téměř každém výstupu ? Vždyť Airlock funguje a americké skafandry jsou mnohem spolehlivější.
Pretože Airlock je nefunkčný. Na výmeníku tepla sa objavila korozia .Asi pred dvoma týždňami sa pokúšali koroziu odstraniť astronauti. Ale podla všetkého bude potreba niektoré diely vymeniť. A americké skafandre majú rovnaké problémy ako Ruské.Jeden z tých ktoré sú na palube má neodstránitelnú zavadu klimatizácie. |
|
citace:
Jak to tedy vlastně teď vypadá na ISS ? Běží na dva gyroskopy, z čehož jeden má potíže ? Výstup byl zkrácen a k opravě gyroskopů při ní nedošlo, navíc při něm došlo k výpadku orientace na ISS.
Tato informace je celá zmatená.
1) Výstup nebyl zkrácen pro nějaké problémy, ale proto, že VŠECHNY plánované úkoly byly splněny rychleji, než počítal plán, s výjimkou fotodokumentace cíle pro optický dálkoměr modulů ATV (selhal digitální fotoaparát, pravděpodobně pro prochladnutí).
2) Žádná oprava gyroskopů nebyla plánována. K ní dojde během letu STS-114, který má přivézt nový silový setrvačník CMG (do Progressu se nevejde a ani pomocí ATV by se nedal nahoru dopravit, musí být uložen v nákladovém prostoru raketoplánu, protože by žádným průlezem uvnitř stanice neprošel).
Správné je to, že tč. pracují jen dva CMG, což postačuje k plné stabilizaci stanice. Jeden CMG má zadřené ložisko (ten budou vyměňovat za nový, dopravený STS-114), další je nefunkční, protože odešel jeden FET v dálkově ovládaném spínači, umístěném na příhradové konstrukci ITS-Z1. Ten by sice mohli vyměnit (náhradní díl je na palubě), ale současná osádka na to nebyla cvičena. Navíc bylo rozhodnuto, že posádka STS-114 přidá během opravárenského výstupu na porouchaný spínač RPC-17 přemostění, které jej vyřadí z provozu (prostě ho zkratuje).
3) Co se týče ztráty stabilizace: Již při několika předchozích výstupen ve skafandrech Orlan-M bylo zjištěno, že dochází k hromědění rotačního momentu (saturaci) silových setrvačníků CMG. Příčina není zcela jasná, ale nejpravděpodobněji jde o reaktivní působení vodní páry, tryskající z klimatizačních jednotek skafandrů (vypařující voda ochlazuje vnitřek skafandru). Po dosažení plné saturace je nutno, aby dočasně převzaly řízení trysky ruského segmentu. Při tom se gyroskopy desaturují a pak zase převezmou znovu řízení polohy.
Tentokráte došlo k saturaci podstatně POZDĚJI než se čekalo (krátce před koncem výstupu), ale stanice letěla asi 20 minut nestabilizovaná, protože astronauti museli nejdříve opustit povrch SM, aby jejich skafandry nebyly kontaminovány zplodinami hoření (jsou jedovaté a navíc leptající).
Při předávání řízení zpět CMG byly zjištěny u gyroskopu (tuším č. 3, mrkněte se do SPACE-40, tam to mám ověřené, teď mě manželka volá k obědu) vibrace, které přesáhly normální hranici, ale pak se to uklidnilo. Nicméně technici se na to dívají (včerejší technický report o ISS jsem ještě nečetl, neměl jsem čas).
[Upraveno 01.4.2005 poslal avitek] |
|
| Díky, každá televize a každé noviny o tomhle výstupu říkali něco jiného, takže jsem z toho byl trochu zmatený. |
|
Pěkný článek o evropské kosmonautice se zaměřením na Kourou:
http://stoplusjedna.newton.cz/so06a00a.asp |
|
Doporučuji všem, kteří se zajímají o porovoz raketoplánu a kosmické stanice podívat se na
http://images.spaceref.com/news/2005/Cabana.ISS.Panel.Report.ppt
což je prezentace (powerpoint), kterou předvedl astronaut Cabana za zasedání 2005-03-30
Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá.
(Záměrně posláno duplicitně, aby to bylo na obou nitích, jichž se to týká) |
|
Mam trochu zmatek v moznostech zasobovani, treba mi to nekdo upresnite. Na americke strane ISS jsou vpodstate dva mozne vchody. Bud pres APAS (PMA pripojeny na CBM) nebo CBM. Napriklad raketoplan pouziva APAS. Ten ma pruchod o prumeru cca 80cm a obycejne se tudy daji protahnout bagy o ruzne velikosti, ktere se pak skladuji v node 1, kde jsou na to vycleneny nejake racky ze 4, ktere se zde nachazeji. Skladovat se da taky v FGB a pozdeji v node 2 a node 3, ktere maji po 8 rackach. Samotne racky s vedeckym vybavenim ale projdou pouze pres CBM (maji velikost 2013x1046x858mm). K CBM se bude pripojovat HTV, nebo zasobovaci moduly vynasene raketoplanem. Pripojeni musi probihat pouze pomoci roboticke ruky. Velikost pruchodu CBM jsem nenasel. Jak je to v pripade ruske casti? Muze me nekdo poucit, abych nestravil hodiny hledanim?
Diky |
|
citace:
Jak je to v pripade ruske casti? Muze me nekdo poucit, abych nestravil hodiny hledanim?
Diky
Musel bych se také podívat. Na ruských části jsou dva typy (průměry) stykovacích uzlů. Sojuzy a Progressy se připojují na "malé" uzly - osový Zvězdy , na Pirs a na dolní Zarji(?). Velké uzly má nejspíš Zvězda - horní a dolní. Na dolním je připojen Pirs, který tak dělá "redukci" na malý uzel. Ostatní uzly nevím, pouze bych tipoval. |
|
The FGB will eventually dock to the SM forward axial port which contains the passive side of the hybrid probe and cone docking mechanism.
Approximately 2 weeks after the FGB docking to the SM, the first ISS Progress vehicle will dock automatically to the aft SM port (-XISS port), which contains a probe and drogue docking assembly.
Takze tady mame dva systemy na Ruske strane, ale opet zadny udaj o prumeru pruchodu, nebo jak velky predmet se da protahnout. Pritom APAS nejak vychazi z toho Ruskeho systemu. Stale v tom mam mensi zmatek. |
|
Ještě k těm stykovacím uzlům. Moudrá literutaura praví ve stručnosti následující:
"malé" uzly jsou typu SSVP G4000
"velké" (hybridní) uzly SSPV-M G8000 (kromě jednoho - FGB > Unity)
FGB Zarja
* přední - velký "periferijní" - Unity
* zadní - velký - Zvězda
* dolní - malý - Sojuzy/Progressy
SM Zvezda
* přední - velký - FGB
* zadní - malý - Sojuzy/Progressy
* horní - velký - zatím volný
* dolní - velký - PIRS
PIRS jsem již psal (redukce z velkého na malý uzel).
O průměrech jsem se nikde nedočetl. Něco by se dalo odhadnout z fotek. Třeba to číselné označení odpovídá průměru. |
|
Když už jde ESA tak pěkně spolupráce s rusy, co takhle dotáhnout k funkčnosti vlastní efektivní prostředek pro dopravu posádek a lehčího nákladu na ISS, ve stylu projektu MAKS.
Namísto nosiče An 225-Mriya použít zesílenou (upravenou) nákladní verzi nového A380-900F. Motory jsou výkonnější a modernější než u An 225,
(Rolls-Royce Trent 970/977 se statickým tahem 333 kN, oproti Progress D-18T Series 3 turbofans s tahem 229 kN).
A380 je moderní a aktuální stroj, jsou vybudovány výrobní kapacity a přestavba na silnější verzi by nemusela být až tak nákladná.
Je to evropský stroj, není nutná závislost (u An 225 myslím Ukrajina), atd.
A protože by se už předem počítalo s tvarem a požadovanou hmotností nového orbiteru + externí nádrže, mohl by vzniknout opravdu efektivní a přitom spolehlivý nosič.
Co Vy na to? ____________________
Martin Hakel
© SHPP |
|
| Vývoj přestavěného A-380 (patrně myslíš se zmenšeným trupem a nákladem nad ním) by stál několik miliard euro. Tolik peněz nikdo nedá. An-225 je vyvinutý a postavený, navíc má větší nosnost (200-250 t oproti 150 t u A-380). Výroba třeba dvou An-225 by byla mnohem levnější, ale stejně se nenašel nikdo, kdo by takové peníze uvolnil. |
|
citace:
Vývoj přestavěného A-380 (patrně myslíš se zmenšeným trupem a nákladem nad ním) by stál několik miliard euro. Tolik peněz nikdo nedá. An-225 je vyvinutý a postavený, navíc má větší nosnost (200-250 t oproti 150 t u A-380). Výroba třeba dvou An-225 by byla mnohem levnější, ale stejně se nenašel nikdo, kdo by takové peníze uvolnil.
Pozor! A-380 je ekvivalent An-124(a ne An-225), přičemž je modernější, výkonější a nominální nosnost A-380F je stejná jako maximální u An-124(nominální je 120 tun, maximální je 150 tun, u A-380F je to v obou případech 150 tun).
An-225 není nic jiného, než "jen" upravený An-124(křídlo, výškovka+směrovka a 2 motory navíc). Podobně by IMHO šlo upravit A-380F na něco, jako je An-225. |
| 14.4.2005 - 17:06 - Peter Janeka | |
|
Technicka specifikacia Mrije :
http://www.air.foyle.co.uk/services/an225.asp?tab=spec
|
|
| Ti rusove se skutecne muzou pretrhnout. Prasule jsou nicmene v US, takze pochybuju ze dostanou neco jineho nez drobky. Dost bude zalezet na pristupu NASA k HLV a k zasobovani ISS. Prece jen tam maji mit hromadu vyzkumneho prostoru. Pripada na ne i velka cast prostoru v Columbusu a japonske casti. Dnes si kazdy pako navrhne svuj HLV (viz muj napad na 80t derSTS) Je proste jina doba. Slysel jsem ze do vyvoje cipu bylo za poslednich nekolik desetileti investovano 100mld dolaru vetsinou soukromeho kapitalu. |
|
| Dnes ráno úspěšně odstartoval Sojuz TMA-6 s novou posádkou ISS. |
|
citace:
Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá.
Evropa bude muset hnout pozadím a vysílat k ISS více než jedno ATV za rok. Snad to výrobní kapacitu nezahltí, Ariane 5 startuje průměrně cca 5x do roka(nic moc ,původně se počítalo s mnohem více startů) a stavět jedno ATV za rok, když už se tak dlouho vyvíjelo mně stejně připadalo trochu zvláštní. |
|
Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html |
|
citace:
Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html
Uz to nastesti opravili :-) |
|
citace:
citace:
Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html
Uz to nastesti opravili :-)
A co tam bylo? |
|
myslím že tam bylo: Ruský raketoplán odstartoval k ISS.
A teď z jiného soudku: mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala. |
|
citace:
myslím že tam bylo: Ruský raketoplán odstartoval k ISS.
A teď z jiného soudku: mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala.
Kdyz sem videl tu sumu 110mil USD taxi rikam jestli neni levnejsi koupit navigaci od rusu.......  |
|
citace:
Kdyz sem videl tu sumu 110mil USD taxi rikam jestli neni levnejsi koupit navigaci od rusu.......
Sumicka je to skutecne pekna. Tohle by melo sice byt lespi nez Kurs, ale jeste to nejakej milionek bude stat. |
|
Dost dobře nechápu proč nebyla ISS vynesena do takové výšky, aby nebyla ohrožena klesáním vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
HST např. tímto problémem netrpí a přitom je také v dosahu STS.
|
|
| Protože do takové výšky už Rusové nebyli schopni bezpečně létat se Sojuzy a Progressy, respektive by museli výrazně snížit hmotnost vynášeného UZ. |
|
Snizit naklad by musel i STS, uz beztak vyrazne snizeny opatrenimi po Chalengeru. To jsem zvedav o kolik se nyni snizi nosnost kvuli naradi k pripadnym opravam tepelneho stitu.
Spis me ponekud fascinuje proc STS porad taha sebou tak velkou posadku. Dva monteri a dva piloti by prece mohli stacit, ne? Obzvlaste kdyz jsou piloti potreba jen na spojeni Orbiteru s STS. Takhle tam je zrejme jeste nekdo na robotickou ruku, na vyzkum, nekdo za odmenu atd.. |
|
citace:
Dost dobře nechápu proč nebyla ISS vynesena do takové výšky, aby nebyla ohrožena klesáním vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
HST např. tímto problémem netrpí a přitom je také v dosahu STS.
Tohle není tak úplně pravda. Souhlasím s tím, že čím výše letí nějaká družice, tím je aerodynamický odpor zbytků atmosféry menší, ale i ve výšce kolem 600 km (originální výška dráhy HST) není zanedbatelný. Podívejte se do SPACE-40 na adresu HST, tj.
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1990/I037B.HTM
mám tam tabulky, jak se vyvíjela výška dráhy HST v průběhu času. Chtěl bych ještě podotknout, že i HST byl při opravářských návštěvách raketoplánů vždycky o něco vyšoupnut nahoru, aby se kompenzoval pokles dráhy působením atmosféry.
V diskuzi bylo správně podotknuto, že zvolená výška je jistým kompromisem mezi potřebami dopravovat KPL na korekce dráhy ISS a logistickými možnostmi prostředků, které mají Rusové a Američané (resp. měli, když se stanice koncipovala).
|
