|
Dne 2005-11-07 dorazila po železnici na Bajkonur nákladní loď Progress M-55. Byly zahájeny přípravy ke startu, plánovanému na 2005-12-21.
|
|
citace:
Nevíte, co je s Terrencem Wilcuttem, že nebyl opětovně jmenován velitelem mise STS-116?
Odpovidam na jeden starsi dotaz, ktery mi taky vrtal hlavou a na ktery jsem dodnes neznal odpoved... Ted uz ji (mozna) znam. :-)
Kenneth Bowersox (sam byvaly astronaut a nyni reditel letovych posadek v JSC) uvedl (opakovane), ze pro priste budou stropem pro astronauty NASA ctyri lety do vesmiru. Tzn. ze kdo ma za sebou tri starty, ma jeste sanci (jednou) letet. Kdo ctyri a vice, uz ne. I kdyz vyjimky v nutnych ci oduvodnenych pripadech budou - treba na obnovovany (byt zatim oficialne neoznameny) servisni let k HST se zacal chystat John Grunsfeld. Pro nej to bude uz pata mise, ale treti navrat k HST. Tady jednoznacne vitezi zkusenosti. Bowersox dale prohlasil, ze by se pro kazdeho kandidata (nevim, jestli i z oddilu 2004) melo najit jedno az dve mista na raketoplanech pred koncem jejich kariery. Prednost tedy maji dostavat prave novacci pred zkusenymi astronauty. Zdali se toto opatreni nejak dotkne uz sestavenych posadek, tezko rici.
Jinymi slovy: Wilcutt mel letet uz po pate (dosud Endeavour STS-68/1994, Atlantis STS-79/1996, Endeavour STS-89/1998 a Atlantis STS-106/2000), takze je mozna prvni "obeti" teto politiky "ctyri starty a dost". Kazdopadne pristi ctyri posadky raketoplanu jmenovane po zkaze Columbie (STS-121, -115, -116 a -117) tumuto pravidlu odpovidaji. Bude zajimave sledovat nominace STS-118 (kde byl puvodne Parazynski chystajici se na paty start), -119 (Gernhart, taky paty start) ci -120 (Halsell, sesty start). ____________________
Tomas Pribyl |
|
Na stránkách nakladatelství Americké akademie věd jsem narazil na publikaci
Review of NASA Plans for the International Space Station
Review of NASA Strategic Roadmaps: Space Station Panel, National Research Council
80 pages (approximate), 8 1/2 x 11, 2005
Je v elektronické podobě (pdf) zdarma k stažení (velikost 0,5 Mbyte) na adrese
http://www.nap.edu/catalog/11512.html
Já si ji stáhnul, ale ještě nečetl, za chvíli si ji vytisknu a až budu vědět o čem je, tak zde dám vědět. Jinak komise, která ji upracovala je z amerických unoverzit a nikdy z NASA v ní není! Tak jsem zvědav.
|
|
citace:
Odpovidam na jeden starsi dotaz, ktery mi taky vrtal hlavou a na ktery jsem dodnes neznal odpoved... Ted uz ji (mozna) znam. :-)
Díky za odpověď. |
| 16.12.2005 - 08:03 - Ervé | |
|
V létě po letu STS-114 jsem to navrhoval a zdá se, že teď se k podobnému řešení odhodlala i NASA, prostě vadnou izolaci vyhodit a létat bez ní:
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts121/051215update/
|
|
citace:
V létě po letu STS-114 jsem to navrhoval a zdá se, že teď se k podobnému řešení odhodlala i NASA, prostě vadnou izolaci vyhodit a létat bez ní:
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts121/051215update/
Hmmm, ....
to vypadá jako reminiscence starého problému (aniž bych chtěl věci přehnaně zjednodušovat):
- těsnící kroužky mrznou a ztrácí pružnost. Dlouho se nic nedělo, až se ucho utrhlo (Chalenger)
- spodní vrstva izolační pěny mrzne a ztrácí pružnost. Dlouho se nic nedělo, až se ucho utrhlo (Columbia)
zdravím
Honza |
|
NASA zaplatí za starty svých dvou astronautů (Williama McArthura a Jeffreyho Williamse) na Sojuzech 2 x 21,8 mln USD.
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml (6.1.2006)
|
|
| Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8. |
|
citace:
Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8.
Rusko pozadovalo 65 mil. dolaru. Podle nekterych zprav slo o rocni naklady, podle jinych zase o naklady na jeden pulrocni pobyt. ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
citace:
Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8.
Rusko pozadovalo 65 mil. dolaru. Podle nekterych zprav slo o rocni naklady, podle jinych zase o naklady na jeden pulrocni pobyt.
A nebylo těch 65 mil. USD za jednu celou loď Sojuz? To by těch 21,8 mil. USD za jedno místo v Sojuzu bylo přesně odpovídající. |
|
citace:
A nebylo těch 65 mil. USD za jednu celou loď Sojuz? To by těch 21,8 mil. USD za jedno místo v Sojuzu bylo přesně odpovídající.
Ja jsem to nenapsal cele: ony byly nejasnosti nejen v tom, zdali jsou to naklady na jeden start nebo na celorocni provoz, ale i zdali jsou to naklady na cely Sojuz nebo na jedno misto. Proste nikdo tech 65 mil. dolaru nedokazal vysvetlit (nebo dokazal - ale kazdy si to vysvetloval po svem :-).
Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...
Tomas Pribyl
Tak tohle je tedy HODNĚ spekulativní úvaha. Proč hned dělat z Rusů spekulanty? Snad můžeme věřit oficiálním informacím a předpokládat nejjednodušší vysvětlení. Tím je cena 65 mil. USD pro NASA za kompletní Sojuz včetně nosiče a služeb - viz. např. http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzp.html . Výborně to odpovídá ceně 21.8 mil. za jednoho člověka. Reitera by možná šlo vysvětlit tak, že dodatečná částka je za dlouhodobé využívání nějakého vybavení na ISS (předpokládám, že za tohle si USA a Rusko vzájemně neplatí)? |
|
citace:
citace:
Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...
Tomas Pribyl
Tak tohle je tedy HODNĚ spekulativní úvaha. Proč hned dělat z Rusů spekulanty?
Ty jsi nebyl ve Valmezu na me prednasce, ze? :-) Vis, ze treba za namalovani americke vlajecky (plocha nekolik decimetru ctverecnich) na modul FGB (kompletne placeny NASA!) pozadovalo Rusko cca milion dolaru? Kde jsou penize (cca 700 mil. USD) zaplacene NASA za lety raketoplanu k Miru v ramci "Faze-1 ISS"? Proc v puvodni smlouve mezi NASA a Ruskem bylo zahrnuto deset pripojeni raketoplanu k Miru, pak to NASA jednostrane zredukovala na sedm, ale kdyz chtela vyslat osmy a devaty raketoplan, musela doplatit cca 200 mil. USD? Proc treba Progress Nr. 242 prislibeny pro ISS vyslalo Rusko k Miru? Atd. Rusku se ze sveho postaveni (dlouholete zkusenosti, Sojuz bez konkurence, nutnost vysilat NASA astronauty na ISS apod.) snazi vytriskat maximum - mnohdy silne neetickym zpusobem. A NASA je diky nestastne koncepci (ted uz to vime - po bitve je kazdy general) pomerne bezbranna.
citace:
Snad můžeme věřit oficiálním informacím a předpokládat nejjednodušší vysvětlení. Tím je cena 65 mil. USD pro NASA za kompletní Sojuz včetně nosiče a služeb - viz. např. http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzp.html . Výborně to odpovídá ceně 21.8 mil. za jednoho člověka.
Tohle je jen jeden z vykladu (a rozhodne neni oficialni!). Jinde se pise, ze 65 mil. je za rocni sluzby (omlouvam se, ted nemam cas dohledavat). A jinde zase, ze 65 mil. je za jedno misto v lodi. Atd. (Sam vis, ze do Spacedaily muze prispivat kdekdo kdecim. A ta zprava ma nekolik znaku "polozpravy" - treba neuvedeni jmena ruskeho predstavitele apod.)
citace:
Reitera by možná šlo vysvětlit tak, že dodatečná částka je za dlouhodobé využívání nějakého vybavení na ISS (předpokládám, že za tohle si USA a Rusko vzájemně neplatí)?
Ano, vybaveni si navzajem neplati. Ale cena Reitera je hlavne za start (misto na STS-121 je totiz ruske - a Rusko ho s tichym souhlasem NASA prodalo ESA) plus zasobovani. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik. |
|
citace:
Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik.
Obavam se, ze neni. Resp. ve Valmezu je tak maly sal, ze to clovek urve i bez mikrofonu - a jiny mikrofon jsem tam nevidel. A ani text ve sborniku ze seminare nema v dane chvili vypovidaci hodnotu, protoze (alespon ja :-) do nej nerad dopredu pisu vsechno. Ucastnik pak neni prekvapeny, kdyz uz vi, jak to dopadne... Posluchac neposloucha, divak se nedivi.
Nicmene neni vylouceno, ze by tato prednaska zaznela v CR jeste jednou - jednam s jistou hvezdarnou. A to uz bych asi vzal mikrofon a natocil ji. Nebo dokonce text i s odkazy a uvedenim souvislosti prepisu do papirove podoby, protoze se jedna o informace zajimave, malo zname, pomerne zasadni - a predevsim pomahajici pochopit zakulisi mezinarodni (predevsim rusko-americke) spoluprace. (Bohuzel to vyzaduje hromadu casu a prace - obe mi ted chybi.)
Zajemcum muzu nabidnout alespon poslani prezentace (ozvete se mi kdyztak na soukromy e-mail - najdete ho treba v adresari na www.kosmo.cz nebo v kontaktech na www.kosmonaut.cz), ale tam je vice obrazku nez textu... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...
Částka 65 mil. USD mi přijde jako velmi pravděpodobná cena celého Sojuzu, tedy tří míst. Já si nemyslím, že by nějak nadsazovali, spíše naopak. Cenu za Reitera bych viděl jako dvě částky. Jedna za vlastní start a druhá za pobyt. Za den pobytu na MIRu se platilo tuším okolo 0,5 mil. USD, což je, vzhledem k provozním nákladům, částka dost směšná. U ISS je to obdobné. Obě dvě hlavní strany (tedy zatím pouze Rusko a USA) mají mezi sebou různé dohody o všem možném (o osobodnech stálé posádky, o hodinách na opravu té které části, o hodinách využívání vědeckého zařízení, ...). A věřte, že ani jedna strana nedá druhé nic zadarmo. A aby si strany nemusely navzájem nic platit, tak se například pravidelně dělají různé přesuny a kompenzace hodin, místo za místo, atd. O tom normální člověk ani netuší.
Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA. Nebo start evropské části - Columbus. Ten taky nebude zadarmo. Nebo vlastně teď už ano, protože je už zaplacen - teď už americkou "kupolí".
Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-) |
|
citace:
Částka 65 mil. USD mi přijde jako velmi pravděpodobná cena celého Sojuzu, tedy tří míst. Já si nemyslím, že by nějak nadsazovali, spíše naopak. Cenu za Reitera bych viděl jako dvě částky. Jedna za vlastní start a druhá za pobyt. Za den pobytu na MIRu se platilo tuším okolo 0,5 mil. USD, což je, vzhledem k provozním nákladům, částka dost směšná.
Ruska pilotovana kosmonautika ma rocni rozpocet cca 150 mil. USD. Denni tedy 0,5 mil. dolaru (plus minus). Pokud se uctuje za den pobytu 0,5 mil., tak to plne pokryva veskere provozni naklady - nejen provozni! (Navic provoz Miru ci ISS je dotovan ze statnich prostredku - tyto komecni penize jsou navic a z velke casti se bohuzel nevraci do kosmonautiky!)
Uvedomte si, ze se pohybujeme v ruskych cenach - kdy raketa Sojuz i s lodi prijde (podle ruske kosmicke agentury) na mene nez 30 mil. dolaru sakumprask.
citace:
U ISS je to obdobné. Obě dvě hlavní strany (tedy zatím pouze Rusko a USA) mají mezi sebou různé dohody o všem možném (o osobodnech stálé posádky, o hodinách na opravu té které části, o hodinách využívání vědeckého zařízení, ...). A věřte, že ani jedna strana nedá druhé nic zadarmo.
Tomu neverim. Ptal jsem se osobne nekolika kosmonautu, jak ty hodiny rozpocitavaji. Bud se od srdce zasmali nebo me meli za magora - nevedi pomalu kam driv skocit (udrzba, kontroly, rizeni experimentu apod.) a jeste aby si s notyskem psali minuty. Smlouvy mezi Ruskem a USA sice jsou (protoze musi byt), ale na ISS to v praxi funguje uplne jinak. Nebo mi reknete, kdy Amerika pozadovala od Ruska kompenzace treba za porouchany system Elektron (kdy museli kosmonauti opravovat a nemohli se venovat pokusum). Nebo na jakou castku byla faktura za navstevu Dennise Tita na ISS (jejiz poslani sliboval tehdejsi sed NASA Rusku). Presuny hodin jsou jen na papire - aby se nereklo.
citace:
Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.
A proc leti na americkem raketoplanu (STS-121) a za start i pobyt bude kasirovat Rusko?
citace:
Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)
Let kosmonautu neprisel ani na marku. Nemecko investovalo stamiliony marek do nekolika desitek technickych a technologickych pokusu. Pokus me pamet neklame (ale tady si jisty nejsem, takze me klidne opravte), Nemecko za start/let neplatilo a kompenzoval jej tim, ze USA mely pristup k pristrojum a pokusum.
A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde. Ja jsem netvrdil, ze lety jsou levne nebo drahe - ja jsem tvrdil, ze Rusko se snazi ze situace vytriskat maximum. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Na druhou stranu je to pochopitelné, Rusové mají zoufalý nedostatek peněz nejen na pilotovanou kosmonautiku (bohužel do značné míry způsobenou korupcí a celkovým bordelem) a prostě finanční podporu potřebují. ESA a NASA tomu rozumí a proto nedělají velké problémy s placením a povolením ruských fíglů. Je to vpodstatě pomoc Rusku. Problémem jako obvykle je, že NASA ani ESA nemůžou kontrolovat, kam tyto peníze jdou, protože by to rusové považovali za urážku, kdyby je někdo chtěl kontrolovat, takže určité vysoké procento těch částek jde kdoví na které bankovní konto. |
|
citace:
Na druhou stranu je to pochopitelné, Rusové mají zoufalý nedostatek peněz nejen na pilotovanou kosmonautiku (bohužel do značné míry způsobenou korupcí a celkovým bordelem) a prostě finanční podporu potřebují. ESA a NASA tomu rozumí a proto nedělají velké problémy s placením a povolením ruských fíglů. Je to vpodstatě pomoc Rusku. Problémem jako obvykle je, že NASA ani ESA nemůžou kontrolovat, kam tyto peníze jdou, protože by to rusové považovali za urážku, kdyby je někdo chtěl kontrolovat, takže určité vysoké procento těch částek jde kdoví na které bankovní konto.
Velmi hrube, ale velmi presne. Podivejte se na http://www.kosmonaut.cz/Vilky.jpg - to jsou vilove domy, ktere si ve Hvezdnem mestecku postavili predni rusti manazeri programu Mir a ISS (napr. byvali kosmonauti Glazkovi, Rjumin, Klimuk). Bohuzel nemam ke konkretnim vilam konkretni jmena. Ale podotykam, ze toto "dokazali" s oficialnim mesicnim duchodem ve vysi zhruba 25 dolaru... (Zdroj: kniha Star Crossed Orbits od Jamese Oberga.)
Tok americkych statnich penez z ISS Phase-1 (lety US raketoplanu k Miru) chtel pro velmi vazna podezreni (kam vlastne jdou?) vysetrovat i americky urad GAO (General Account Office), ale osobni intervence tehdejsiho prezidenta Clintona tomu zabranila. ____________________
Tomas Pribyl |
| 11.1.2006 - 08:35 - Peter Janeka | |
|
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=16309
Cena za dve miesta v Sojuze. |
|
Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli. SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.
|
|
citace:
Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli. SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.
Plně souhlasím |
|
| Důležité je to ZATÍM, protože pak opravdu mluvíte o zneužívání současné situace. Američané vozili rusy v raketoplánech, platili Mir v době, kdy na něj Rusko nemělo a nechtěli od rusů nic víc, než aby plnili svou část dohody. NASA je teď spokojená, protože bude platit jen o 20% víc za místo v Sojuzu, než platí ostatní a nebude přinucena platit trojnásobek. Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc. Za současné situace by to ale bylo bláznovství. |
|
citace:
Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc.
To těžko. NASA není dobročinná organizace a nemá smysl ji nějak idealizovat. Ostatně jako kteroukoliv jinou stranu v tomto projektu. |
|
citace:
citace:
Částka 65 mil. USD mi přijde jako velmi pravděpodobná cena celého Sojuzu, tedy tří míst. Já si nemyslím, že by nějak nadsazovali, spíše naopak. Cenu za Reitera bych viděl jako dvě částky. Jedna za vlastní start a druhá za pobyt. Za den pobytu na MIRu se platilo tuším okolo 0,5 mil. USD, což je, vzhledem k provozním nákladům, částka dost směšná.
Ruska pilotovana kosmonautika ma rocni rozpocet cca 150 mil. USD. Denni tedy 0,5 mil. dolaru (plus minus). Pokud se uctuje za den pobytu 0,5 mil., tak to plne pokryva veskere provozni naklady - nejen provozni! (Navic provoz Miru ci ISS je dotovan ze statnich prostredku - tyto komecni penize jsou navic a z velke casti se bohuzel nevraci do kosmonautiky!)
Uvedomte si, ze se pohybujeme v ruskych cenach - kdy raketa Sojuz i s lodi prijde (podle ruske kosmicke agentury) na mene nez 30 mil. dolaru sakumprask.
Včera jsem několik hodin probíral archiv, takže pár odpovědí. 65 mil. USD je za loď Sojuz a půlroční let. Cena byla oficiálně nabídnuta na jaře 2002 a dodnes se nejspíš nezměnila (viz cena za jedno místo). Vzhledem k slábnoucímu USD (slábne rychleji než rubl) v posledních několika letech, tak vlastně nabízí Rusko Sojuz každý rok levněji a levněji.
0,5 mil USD/den požadovalo Rusko při kratších letech na MIR. Což jim pokrylo vlastní provoz, ale jen na pár dní.
Z členění rozpočtu FKA není možno získat částku věnovanou na letošní provoz ISS. Můj odhad je někde okolo 240 mil. USD. V roce 2004 to bylo v přepočtu 172 mil. USD.
citace:
citace:
U ISS je to obdobné. Obě dvě hlavní strany (tedy zatím pouze Rusko a USA) mají mezi sebou různé dohody o všem možném (o osobodnech stálé posádky, o hodinách na opravu té které části, o hodinách využívání vědeckého zařízení, ...). A věřte, že ani jedna strana nedá druhé nic zadarmo.
Tomu neverim. Ptal jsem se osobne nekolika kosmonautu, jak ty hodiny rozpocitavaji. Bud se od srdce zasmali nebo me meli za magora - nevedi pomalu kam driv skocit (udrzba, kontroly, rizeni experimentu apod.) a jeste aby si s notyskem psali minuty. Smlouvy mezi Ruskem a USA sice jsou (protoze musi byt), ale na ISS to v praxi funguje uplne jinak. Nebo mi reknete, kdy Amerika pozadovala od Ruska kompenzace treba za porouchany system Elektron (kdy museli kosmonauti opravovat a nemohli se venovat pokusum). Nebo na jakou castku byla faktura za navstevu Dennise Tita na ISS (jejiz poslani sliboval tehdejsi sed NASA Rusku). Presuny hodin jsou jen na papire - aby se nereklo.
Přesuny hodin (služební/vědecké) jsou na papíře, kde jinak. Za kosmonauty to samozřejmě evidují na zemi. Čas od času se to sečte a při dalším letu se plánované hodiny upraví tak, aby se rozdíly vykompenzovaly. (Jinak oprava Elektronu dle mého odhadu bude spadat do "služebního" času ruské strany). (PS: Nechcete snad tvrdit, že papír s denním rozpisem činnosti, který je navrhován s ohledem na časové kvóty, odnesou na WC, protože tam najde lepší uplatnění. A posádka pak dělá co uzná za vhodné.)
citace:
Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.
A proc leti na americkem raketoplanu (STS-121) a za start i pobyt bude kasirovat Rusko?
Protože třeba NASA zinkasuje Rusko za něco jiného (třeba Rusko prodalo NASA za start Reitera pár tisíc hodin "vědeckého" času).
citace:
citace:
Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)
Let kosmonautu neprisel ani na marku. Nemecko investovalo stamiliony marek do nekolika desitek technickych a technologickych pokusu. Pokus me pamet neklame (ale tady si jisty nejsem, takze me klidne opravte), Nemecko za start/let neplatilo a kompenzoval jej tim, ze USA mely pristup k pristrojum a pokusum.
V mých poznámkách k tomuto letu je napsáno pouze: "Německo zaplatilo za let 570 mil. USD." Což mi vychází 285 mil. USD na kosmonauta za deset dní letu. Let Reitera mi pak vychází až neskutečně výhodný.
Nemohu potvrdit ani vyloučit, že třeba část z toho zaplatili v technologiích. Ostatně ESA Rusku taky platila část letu přístrojovým vybavením. |
|
citace:
Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli.
Rusove neprojevuji dobrou vuli. Rusove plni to, co smluvne slibili (jedenact sojuzu - puvodne dokonce slibovali, ze budou vyuzivane ke stridani posadek, ale pak se NASA rozhodla tyto stridat pomoci raketoplanu a Rusum se Sojuzy uvolnily). Osobne si naopak myslim, ze se (Rusove) prodavaji velmi lacino a ze jejich zkusenosti i technika ma vyssi hodnotu - problem je v tom, ze sluzby pro NASA uctuji za vyssi ceny nez pro jine zakazniky. Proste zneuzivaji situace - NASA na ISS letat MUSI, jini jen MUZOU.
Ja jsem ilustroval jen to, ze ruska raketa vcetne pilotovane lodi vyjde na desetinu nebo dvacetinu toho co by prisla v USA. Nikdy jsem nerekl a nenapsal, ze Rusko MUSI prodavat levne. A ze delnici maji trit bidu s nouzi. To jste si vymyslel a vzapeti i sam okomentoval.
citace:
SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.
Nazor, ze v USA je vsechno dobre a ze v Rusku ne jste slysel kde? Ode mne tezko. (Jediny, kdo to v teto diskusi napsal jste opet vy!)
Ja jsem mel pocit, ze resime Rusko - ne Ameriku. NASA v zadnem pripade neni svata - podle statni ucetni organizace GAO v USA je to dokonce jedna z organizaci s nejvetsim neporadkem a nejasnostmi v penezich. Mohl bych tady jmenovat desitky pripadu (sam jsem se s nekterymi "konzultanty" z USA setkal - pekne dekuju!) ale nebudu - urcite by zase nekdo prisel s tim, nejen Rusko a Amerika, ale i Kamerun, Ghana a Zimbabwe maji problemy. :-)
Takze: resim-li Rusku, budu resit Rusko. A nemam potrebu klickovat do USA. ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Důležité je to ZATÍM, protože pak opravdu mluvíte o zneužívání současné situace. Američané vozili rusy v raketoplánech, platili Mir v době, kdy na něj Rusko nemělo a nechtěli od rusů nic víc, než aby plnili svou část dohody. NASA je teď spokojená, protože bude platit jen o 20% víc za místo v Sojuzu, než platí ostatní a nebude přinucena platit trojnásobek. Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc. Za současné situace by to ale bylo bláznovství.
Trochu bych to upřesnil. Američané platili za "pronájem" MIRu a vozily rusy v raketoplánu na základě dohody. Jak již bylo napsáno - NASA není dobročinná organizace. A co jestli NASA nevyužila špatné ekonomické situace Ruska a cenu stlačila dolů?
Nerozumím těm 20 % a trojnásobku. NASA bude platit 21,8 mil. USD za místo v Sojuzu. Pokud bude stanice se šestičlennou posádkou a NASA bude chtít mít tři místa v Sojuzu, tak bude platit trojnásobek, tedy cenu celého Sojuzu. Pokud poletí někdo jiný, tak zaplatí nejspíš také 21,8 mil. USD za místo + něco za pobyt a to té straně, ne jejíž účet poletí (kolik je na vzájemné dohodě). Tak to chápu já a přijde mi to logický. |
|
citace:
Američané platili za "pronájem" MIRu a vozily rusy v raketoplánu na základě dohody.
Vite jak to bylo s Rusy na raketoplanech v dobe Miru? Soucasti dohody bylo jen stridani posadek pri prvnim letu Atlantis STS-71.
Az se ve Hvezdnem mestecku pripravovala posadka Atlantis STS-84 - a jeji velitel Charles Precourt se seznamil s Jelenou Kondakovovou (resp. oni se znali uz drive: Precourt letel prave na STS-71). Velmi si padli do oka a on navrhl predstavitelum NASA, ze by mohla byt coby zkusena veteranka z letu zarazena do jeho posadky. NASA souhlasila! Bylo to jednak hezke gesto vuci Rusku (navic slo o zenu!) a jednak v te dobe bylo na raketoplanech hodne mist (podivejte se, jak dlouho novacci cekali na start, kolik jich bylo v kazde misi apod. - a srovnejte se soucasnym stavem).
Toto se dozvedel velitel nasledujiciho letu James Wetherbee a pozadal do sve posadky ruskeho kosmonauta Vladimira Titova. Protoze s nim uz jednou letel (STS-63) a protoze taky chtel "rodileho mluvciho" na palube. A protoze byli dobri kamaradi. NASA tedy Rusko o Titova pozadala. Vite, jaka byla ruska reakce? Odmitava: Titov na raketoplanu nepoleti, protoze uz se s nim pro dalsi mise nepocita! Jenomze Wetherbee si ho "vydupal" - a navic se Rusko s NASA dohodlo, ze i na poslednich dvou letech raketoplanu bude mit sve zastupce. Udajne prave za nabidku techto dvou mist na raketoplanech Rusove schvalili let Titova. (Podotykam, ze vse bez jakekoliv kompenzace.)
Titov letel - a na nasledujici misi (STS-89) letel Salizan Saripov. Ja jsem se s nim potkal osobne ctyri mesice po letu: v kvetnu 1998. Ten chlap se neumel anglicky pomalu ani predstavit! Jeho prinos pro let musel byt strasny (a uz vubec si ho nedokazu predstavit pri vycviiku), ale byl v podstate jediny novacek v ruskem oddile bez nominace do posadky. A tak v srpnu 1997 dostal nabidku, ze muze v lednu 1998 letet do vesmiru. Samozrejme ji prijal.
A posledni Rus na raketoplanu v ramci letu na Mir? Skoro sedesatilety Valerij Rjumin, veteran ze tri kosmickych startu v letech 1977 - 80, ktery opustil oddil kosmonautu v roce 1987. Pak se stal vedoucim pracovnikem v konstrukcni kancelari NPO Energija a v devadesatych letech i reditelem ruske casti projektu Shuttle/Mir. Kdyz se dozvedel (resp. schvaloval) o moznosti letu dvou ruskych kosmonautu pri poslednich dvou startech, nanominoval do STS-91 sam sebe! Musel zhubnout asi 30 kg, ale letel. Sam priznava: "Moji praci mohl zastat v podstate kdokoliv jiny, ale ja jsem byl prvni, kdo se prihlasil. A tak jsem letel." Ostatne: proc by Rusove jinak posilali vyslouzileho veterana bez perspektivy dalsiho letu, ktery uz davno nebyl v priprave - namisto toho, aby dali let treba nejakemu novackovi, ktery by mohl ziskat zkusenosti...
Tak takto se vozili Rusove na Mir na raketoplanech. (A o nejakych smlouvach nebo platbach za lety se vubec nebavme.) ____________________
Tomas Pribyl |
| 12.1.2006 - 08:52 - Adolf | |
|
Nevím dost konkrétností, abych mohl posuzovat jestli platba za to samé o 20% vyšší je platbou reálně za méně příznivou cenu než platba někokoho za vynesení stejného nákladu daleko menší. Klidně se ale může jednat o platbu podle naprosto stejného ceníku. Cena se neodvíjí jen podle technických parametrů dodávky, ale také podle dodacích a platebních podmínek.
Dlouho dopředu objednaná dodávka je něco jiného než např. rychlá ne moc dlouho dopředu plánovaná dodávka, která potřebuje rychlou a nákladnou realokaci prostředků či dokonce zdržení jiných projektů.
Platba dlouho předem obsahuje víceméně i půjčku dodavateli a je tedy levnější o úroky. Platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz).
Platba přístroji, tedy něčím, co se začne vyvíjet dlouho před letem a nemusí to vyvíjet dodavatel, je platbou dlouho předem a její časová hodnota je tedy daleko vyšší než platba někdy při dodání. ____________________
Áda |
|
Zásluhy rusů o ISS jsou nepopiratelné, ale jsou z Asie - tam se nehledí na nějaký ten bakšiš. Jsou ohromní kamarádi (a to zřejmě platí na američany) a přesto kamaráda klidně a přátelsky využijí, viz ty lety v raketoplánu (Rjumin a Šaripov) a nebo úplatky mezi ruskými kosmonauty za možnost cestovat po světě, prodávat matroš (části skafandrů) atp. Někteří pak staví vily.
Jedn komik řekl: "Američané jsou dobře oblečení rusáci". Myslím, že nemá pravdu. Jsou to jiné duše. Nu davaj brat! My druzja. |
|
