|
citace:
Rusko hodla po roce 2015 opustit ISS a vybudovat novou orbitalni stanici - na draze s vyssim sklonem k rovniku: http://www.mosnews.com/news/2006/08/29/newiss.shtml
Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025. ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025.
TO tedy znamená, že v roce 2025 bude míi Rusko už novou orbitální stanici nahoře, nebo že jí teprve začne stavět?
M.
|
|
Na stránkácch NASA byl zveřejněn upravený plán startů raketoplánů a stavby ISS s konkrétnějšími daty, i když je všude " ne dřive než" (NET). Starty STS odpovídají tomu, co již bylo jinde zveřejněno neoficiálně. Jen zde není ani zmínka o misi k HST. Zajímavá jsou konkrétnější data startu některých modulů a nákladních lodí.
NET 1.května 2007: start ATV
NET prosinec 1008 : ruský Multipurpose Laboratory Module s ERA
NET únor 2009: první start japonského H-II Transfer Vehicle
více na http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/iss_manifest.html |
|
citace:
citace:
Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025.
TO tedy znamená, že v roce 2025 bude míi Rusko už novou orbitální stanici nahoře, nebo že jí teprve začne stavět?
M.
Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
Takhle to fakt nejde, ISS NEZBYTNĚ potřebuje spolehlivé dopravní spojení se zemí.
zdravím
Honza |
|
//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//
Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.
|
|
citace:
//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//
Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.
Podle mých informací jsou systémy (třeba energetická síť, nebo stabilizační gyroskopy) provázány natolik, že by rusové nemohou dělat o mnoho víc než v současnosti.
Je to mj. v důsledku dělby práce v zásobování (malé věci v Progressu/velké raketoplánem). Proto už použitá koncepce stanice do značné míry určuje možnosti další stavby.
zdravím
Honza
|
|
citace:
citace:
//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//
Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.
Podle mých informací jsou systémy (třeba energetická síť, nebo stabilizační gyroskopy) provázány natolik, že by rusové nemohou dělat o mnoho víc než v současnosti.
Je to mj. v důsledku dělby práce v zásobování (malé věci v Progressu/velké raketoplánem). Proto už použitá koncepce stanice do značné míry určuje možnosti další stavby.
zdravím
Honza
Osobne si myslim, ze toto neni uplne presne. Pokud se podivame na letovy rad stanice platny v roce 1996, tak z prvnich sesti montaznich startu mely byt ctyri ruske! (FGB povazuji za rusky start, ac to neni uplne presne.) Zarja, Zvezda, Pirs, UDM. Osmy montazni start mela predstavovat prvni cast plosiny SPP, jedenacty druha cast... Odhadem (nechce se mi to ted pocitat presne) jsme nekde u patnacteho montazniho startu - UDM neni (a nebude), SPP neni (a nebude). Evidentne tedy Rusko dle puvodniho planu nejen mohlo, ale i melo udelat vic... ____________________
Tomas Pribyl |
| 29.8.2006 - 22:13 - Adolf | |
|
Jak tak koukám na průběh událostí, tak se ISS bude do r. 2025 stavět, a až se dostaví, tak usoudí, že postavené už to není žádná zábava, tak toho nechají a začnou si stavět stanici novou. Jako děti, když staví domeček nebo hrad. 
Jak je to vůbec s životností ISS? To bude v roce 2025 tak opotřebená nebo morálně zastaralá, že bude výhodnější draze vybudovat novou "nemovitost", než v té staré vyměnit jen vybavení? Ten velký sklon k rovníku potřebují k lepšímu obhlížení celého zemského povrchu?  ____________________
Áda |
|
| Moduly byly stavěny s plánovanou životností 15 let. No to by už za 7 let životnost prvních modulů končila. Vzpomeňme na Mir, ten byl projektován zhruba s pětiletou životností a nakonec fungoval takřka 3krát tak dlouho. Proto si myslím, že přemýšlet teď o životnosti ISS je v rovině spekulací. |
|
V úterý 2006-08-29 prohlásil na 5. leteckokosmickém kongresu v Moskvě ředitel Ruské kosmické agentury Perminov, že Rusko počítá s tím, že v období 2016-2025 ukončí využivání ISS a začne budovat novou stanici na dráze se sklonem přibližně 70 stupňů, aby byla využitelnější pro sledování teritoria Ruska z důvodů dálkového průzkumu.
Oberg sice prohlásíl (citoval novinářské články v angličtině), že "nejmenovaný vysoký pracovník RKA" uvedl, že Rusko ukončí využívání ISS v 2015 a že pak hodná stavět stanici na dráze se sklonem 62 stupňů, ale můj údaj je oficiální, viz
http://www.federalspace.ru/perminov_brifing_17.asp
kde je plný text vystoupení Perminova na kongresu.
____________________
Antonín Vítek |
| 30.8.2006 - 10:39 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
Jak je to vůbec s životností ISS? To bude v roce 2025 tak opotřebená nebo morálně zastaralá, že bude výhodnější draze vybudovat novou "nemovitost", než v té staré vyměnit jen vybavení? Ten velký sklon k rovníku potřebují k lepšímu obhlížení celého zemského povrchu?
No, první díly budou nepochybně "olítané" dávno před tím. Je otázka, jestli je jednodušší stavět novou stanici nebo v té původní vyměňovat díly jak v Théseově lodi.
Ta stanice má být "otěčestvennaja", tedy cele pod kontrolou RF a sklon opravdu potřebují pro sledování ruského území. Podle Perminova vidí z ISS tak 6-7% Ruska, což mě zaskočilo, ale předpokládám, že to má spočítané. Halt mám před očima pořád mapu Sojůzu něrušímovo, který sahal hodně dál na jih. Vcelku chápu, že stanice na takové dráze se jim nijak moc nelíbí a hlavně jim není moc platná. Nemluvě o tom, že vidí vůbec málo ze zemského povrchu, těžko koukají jenom na Rusko, že...
Dráhu naoktrojovala NASA. Kdo platí, ten rozhoduje.
Zajímavý je i další odstavec, kde se zmiňuje o výpravách na Měsíc a Mars - řekl bych, že poměrně skepticky - a hlavně říká, že se bude muset silně zvážit přínos takových velmi drahých projektů. Jak vědecký, tak i ekonomický. Zdá se, že Rusové se naučili počítat. |
|
citace:
Vcelku chápu, že stanice na takové dráze se jim nijak moc nelíbí a hlavně jim není moc platná. Nemluvě o tom, že vidí vůbec málo ze zemského povrchu, těžko koukají jenom na Rusko, že...
Dráhu naoktrojovala NASA. Kdo platí, ten rozhoduje.
Kdopak platil a rozhodl o vypusteni stanice Mir na drahu se stejnym sklonem v roce 1986? Predpokladam, ze imperialisticti agenti... :-) Ono zase Rusko o tolik uzemi na jihu rozpadem SSSR neprislo - vzhledem k jeho ohromne rozloze. Staci se podivat na mapu...
A propo, drahu 51,6 stupne si pro ISS vydupalo prave Rusko - USA chtely sklon 28,5 stupne kvuli dosazitelnosti raketoplany. Na "ruskou drahu" (jak se ji v NASA prezdiva) se sklonem 51,6 stupne totiz podstatne klesa nosnost raketoplanu, takze namisto tri startu jsou pro vyneseni stejneho nakladu potreba ctyri...
(Ale jinak je ten problem trochu slozitejsi: i Mir mel puvodne letat po draze se sklonem 65 stupnu k rovniku. Jenomze behem vyvoje narostla jeho hmotnost a omezenou kapacitu nosnych raket konstrukteri resili prave upravou drahy. Ona drahe 65 stupnu je enegeticky narocnejsi na vypusteni i zasobovani stanice... Ale s modernizovanymi raketami by to nemusel byt takovy problem.) ____________________
Tomas Pribyl |
|
Pohledem z roku 1985 měla už kosmonautika (ať už ruská, americká či jiná) touto dobou vypadat úplně jinak. Takže nechme se překvapit co bude za 20 let. Hodně záleží na míře, jakým pronikne nestátní sektor do pilotované kosmonautiky, zefektivní ji a tím ji udělá dostupnou pro řadu lidí a aktivit.
Tyhle výkřiky ze strany Ruska nelze brát moc vážně a ještě v takovém dlouhodobém horizontu. |
| 30.8.2006 - 13:37 - Vítězslav Novák | |
|
A jó - sek jsem se...
Vzpomínal jsem, že tam byly nějaké problémy ohledně Miru a ISS - a ono šlo o to, že Američané chtěli, aby Mir skončil, aby Rusové neplýtvali silami i na něj, aby se soustředili na ISS.
Jinak výkřiky Ruska bych začal brát vážně. Rusko už není ten chudáček z 90.let, nedávno splatilo předčasně své dluhy a stalo se z dlužníka čistým věřitelem - takže peníze budou. Přinejmenším pokud neklesne cena ropy a nějak si neumím představit, jak by klesnout mohla.
Měl jsem teď možnost poslouchat ruskou televizi a rozmachují se pořádně. Zejména na Sibiři, takže stanice ve vyšších šířkách má svou logiku.
Peníze budou. Otázka je, na co. Jestli bude prospěch z kosmonautiky dostatečně velký, aby do ní ty peníze nalili.
Že to bude to, co zbude po zbrojení (a lecčems jiném), je bez debaty. |
|
Peníze v Rusku už nějaký pátek jsou, ale priority si cestu ke kosmonautice zatím nenašly a zřejmě ani nenajdou. Pragmaticky je to pochopitelné, Rusko má velmi spolehlivý a levný pilotovaný dopravní systém. Proč tedy spěchat s vývojem něčeho nového, když USA (a vlastně i Rusko) se na něčem, co mohlo být dalším vývojovým stupněm -raketoplánu, spálilo. Navíc další zdokonalovaní Soyuzu, o kterém se uvažuje, je podle mě bezpečnější a levnější cesta než se pouštět na tenkou půdu s Klipperem.
Suma sumárum stávající pilotovaný systém, jak vidno, ruské potřeby uspokojuje, výzkum na ISS můžou dělat rovněž , tak proč by měla Ruská vláda pumpovat peníze do kosmonautiky? |
| 30.8.2006 - 16:34 - Vítězslav Novák | |
|
Ono to má logiku. Prostě začali brát kosmonautiku jako běžnou věc - ne ukazatel prestiže CCCP (nebo Ruska), ne výdobytek socialismu. Je důležitá pro hospodářství, pro expanzi do zatím nevyužívaných oblastí, pro hledání surovin, pro řízení zemědělství, pro spojení, pro armádu(...)? Tak se investuje. Podle toho, co to přinese.
Ale investuje se spíš do zbraní. Rusko nechce zůstat stát před americkými raketami s vědomím, že nemůže na případný úder odpovědět, takže záleží jen na USA, jestli zaútočí. Tudíž Topoly a Bulavy. Logické.
Staví se přehrady, elektrárny, jdou dál na Sibiř. Zkoumají ložiska plynu a rozšiřují těžbu ve starých, budují plynovody na východ. To přinese ekonomické výhody brzo. Ne až někdy, jindy, možná na Sv.Dyndy.
Má to logiku. A jestli usoudí, že Mir2, tentokrát bez americké účasti, jim přinese výhody, tak ho postaví. Peníze (už) mají. Rozhodně víc věřím nástupci ISS než letu na Měsíc - vždyť jsme ani tady nenašli ekonomicky rozumný důvod, proč tam letět. A to jsme fandové. |
|
Z jiného soudku: Ansariová v interview poskytnutém tiskové agentuře DPA prohlásila, že s sebou poveze na Sojuzu TMA-9 americkou a iránskou vlajku, bez ohledu na napnuté politické vztahy mezi USA a =Iránem.
Viz
http://rawstory.com/news/2006/US_Iranian_flags_to_travel_into_spa_08302006.html ____________________
Antonín Vítek |
|
Vzhledem k tomu, ze prvni vlajkova lod raketa Falcon ma zatim problemy jsem na SpaceX zvedavy zda to do roku 2009 zvladne. Jinak cely program je samozrejme krokem spravnym smerem, zapojenim nestatniho sektoru se muze provoz ISS zlevnit a otevrit dvere dalsim aktivitam.
http://news.kosmo.cz/index.php/2006/08/23/nasa_vybrala_firmy_spacex_a_rocketplane_ |
| 31.8.2006 - 16:26 - Vítězslav Novák | |
|
| Beru jako jistou ironii, že Ansariová, ta z Ansari XPrize, letí do kosmu klasickou raketou v klasické kosmické lodi... |
| 31.8.2006 - 18:19 - Luděk | |
|
| Start Sojuzu TMA-9 Rusko po domluvě s USA posunulo na 18.9. Tak snad to Atlantis stihne... |
| 01.9.2006 - 13:35 - Daniel Hlávka | |
|
clanek o experimentech na ISS
http://technet.idnes.cz/na-palube-raketoplanu-atlantis-jsou-nebezpecne-mikroby-pjg-/tec_vesmir.asp?c=A060830_175404_tec_vesmir_kuz |
|
citace:
clanek o experimentech na ISS
Zaprvé se nejedná o experimenty na ISS, ale jen v průběhu letu raketoplánu a v jeho prostorách.
Zadruhé s uvedenými mikroorganismy se členové posádku vůbec nemohou dostat do kontaktu, jsou v uzavřených experimentech, do jejichž nitra se posídka vůbec nemůže během letu dostat.
Zatřetí, z denníku Dens se stává Blesk či podobný bulvární plátek; hlavně hodně krve a jiného nebezpečí...
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Start Sojuzu TMA-9 Rusko po domluvě s USA posunulo na 18.9. Tak snad to Atlantis stihne...
Tuhle pitomost rozšířili novináři. Věc se měla tak, že toto bylo domluveno s Rusy už před zhruba šesti týdny, není to nic nového (stačí jen pozorně sledovat diskuzi na niti Atlantis STS-115, viz můj příspěvek z 2006-07-16, tedy v polovině července!!!!!!!).
Bylo předem dohodnuto, že Američané mohou využít část okna sroen/září až do 2006-09-07 včetně. Přitom to znamenalo, že pokud raketoplán odstartuje v první části okna a to do 2006-09-03 včetně, Sojuz TMA-9 by startoval podle původního plánu 2006-09-14, při startu Atlantis později (2006-09-04 až -07) by Sojuz letěl až 2006-09-18. Teď se ještě domluvili navíc, že NASA může raketoplán pustít i 2006-09-08 (tedy prodloužení startovního okna o jeden den), ale s podmínkou, že Atlantis neprodlouží pobyt u stanice proti základnímu plánu o den (jak je obvyklé). Pak stále může Sojuz odletět toho 18.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
V úterý 2006-08-29 prohlásil na 5. leteckokosmickém kongresu v Moskvě ředitel Ruské kosmické agentury Perminov, že Rusko počítá s tím, že v období 2016-2025 ukončí využivání ISS a začne budovat novou stanici na dráze se sklonem přibližně 70 stupňů, aby byla využitelnější pro sledování teritoria Ruska z důvodů dálkového průzkumu.
Ještě další (a hlavně starší) oficiální úvahy predstavitelů FKA o následníkovi ISS viz
http://www.federalspace.ru/perminov_vancuver_brifing.asp
http://www.aiaa.org/content.cfm?pageid=230&lumeetingid=1223&viewcon=other302&id=302
[Upraveno 01.9.2006 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
| 01.9.2006 - 20:13 - J2930 | |
|
  http://www.nasa.gov/mission_pages/exploration/news/COTS_selection.html
NASA Invests in Private Sector Space Flight with SpaceX, Rocketplane-Kistler
08.18.06 |
|
citace:
NASA Invests in Private Sector Space Flight with SpaceX, Rocketplane-Kistler
Na tohle (COTS) je už tady dávno samostatná niť. ____________________
Antonín Vítek |
|
Reakce na příspěvek z diskuse Program Orion (CEV)
citace:
Chtěl jsem jen upozornit, že ty 4 Sojuzy ročně jsou reálné za předpokladu, že Američané (nebo někdo jiný) nejméně dva z nich zaplatí.
Uvádí se, že po letu STS-128 (který je plánován nejdříve na leden 2009) má mít ISS kapacitu pro šestičlennou posádku. To však nutně neznamená, že uvedená kapacita bude okamžitě využita.
N.Sevasťjanov z RKK Energija hovořil na letošním aerosalónu ve Farnborough o záměru vyvinout modernizovanou variantu Sojuzu, která by po připojení k ISS měla životnost 360 dnů, a která by mohla poprvé letět počátkem roku 2011. Z toho usuzuji (a již jsme o tom diskutovali dříve), že pokud by se prodloužila i doba pobytu posádek na stanici, tak není bezpodmínečně nutné zvyšovat frekvenci startů na 4 ročně. |
|
Pokud vím, tak 4 starty ročně začnou po dokončení druhé výrobní linky Sojuzů/Progressů, původně se plánovalo od roku 2008, díky zpoždění STS teď od roku 2009. Takže prodlužovat životnost se začne až potom, pokud bude větší poptávka než nabídka míst a Eněrgija na to dostane peníze. Kolik ruských modulů má ještě startovat a jak jsou na tom reálně ? Pokud rusové nevynesou vlastní laboratorní moduly, budou muset za využívání stanice zajišťovat dopravu. Ještě připomínám, že každý start STS nahradí 1 start Sojuzu a :
1 start Progressu v případě vynesení dalšího bloku stanice
3 až 4 starty Progressu v případě zásobovacího letu |
|
Narazil sem v diskuzi na Nasaspaceflight.com na plán letů k ISS.
Current plan of the Expedition 13/14/15/16 crew flight
2006
September 12 - the first STS-115 spacewalk from Quest airlock [Tanner, Stefanyshyn-Piper]
September 13 - the second STS-115 spacewalk from Quest airlock [Burbank, MacLean]
September 15 - the third STS-115 spacewalk from Quest airlock [Tanner, Stefanyshyn-Piper]
September 17 - Atlantis (STS-115) undocking (from PMA-2)
September 18 - Soyuz TMA-9 launch [Tyurin, Lopez-Alegria, Ansari]
September 19 - Progress M-56 undocking (from Zvezda)
September 20 - Atlantis (STS-115) landing [Jett, Ferguson, Tanner, Burbank, Stefanyshyn-Piper, MacLean]
September 20 - Soyuz TMA-9 docking (to Zvezda)
September 28 - Soyuz TMA-8 undocking (from Zarya)
September 29 - Soyuz TMA-8 landing [Vinogradov, J. Williams, Ansari]
October 10 - Soyuz TMA-9 relocation (from Zvezda to Zarya)
October 18 - Progress M-58 launch
October 20 - Progress M-58 docking (to Zvezda)
November 22/23 - spacewalk from Pirs airlock [Tyurin, Lopez-Alegria]
December 14 - Discovery (STS-116) launch [Polansky, Oefelein, Patrick, Curbeam, Fuglesang, Higginbotham, S.Williams]
December 16 - Discovery (STS-116) docking (to PMA-2)
December 17 - the first STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, Fuglesang]
December 19 - the second STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, Fuglesang]
December 21 - the third STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, S.Williams]
December 23 - Discovery (STS-116) undocking (from PMA-2)
December 25 - Discovery (STS-116) landing [Polansky, Oefelein, Patrick, Curbeam, Fuglesang, Higginbotham, Reiter]
2007
January 10 - Progress M-57 undocking (from Pirs)
January 19 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
January 23 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
January 27 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
February 7 - Progress M-59 launch
February 9 - Progress M-59 docking (to Pirs)
February 22 - Atlantis (STS-117) launch [Sturckow, Archambault, Forrester, Swanson, Olivas, Reilly]
February 24 - Atlantis (STS-117) docking (to PMA-2)
February 25 - the first STS-117 spacewalk from Quest airlock [Reilly, Olivas]
February 26 - the second STS-117 spacewalk from Quest airlock [Forrester, Swanson]
February 28 - the third STS-117 spacewalk from Quest airlock [Reilly, Olivas]
March 3 - Atlantis (STS-117) undocking (from PMA-2)
March 5 - Atlantis (STS-117) landing [Sturckow, Archambault, Forrester, Swanson, Olivas, Reilly]
March 8 - Progress M-58 undocking (from Zvezda)
March 9 - Soyuz TMA-10 launch [Kotov, Yurchikhin, Simonyi]
March 11 - Soyuz TMA-10 docking (to Zvezda)
March 19 - Soyuz TMA-9 undocking (from Zarya) and landing [Tyurin, Lopez-Alegria, Simonyi]
March 23 - Soyuz TMA-10 relocation (from Zvezda to Zarya)
April 8 - Progress M-59 undocking (from Pirs)
April 9 - Progress M-60 launch
April 11 - Progress M-60 docking (to Pirs)
May 1 (TBD) - ATV-1 Jules Verne launch
May 17 (TBD) - ATV-1 Jules Verne docking (to Zvezda)
June 11 - Endeavour (STS-118) launch [S.Kelly, Hobaugh, Caldwell, Mastracchio, D.Williams, Morgan, C.Anderson]
June 13 - Endeavour (STS-118) docking (to PMA-2)
June - four STS-118 spacewalks from Quest airlock [Mastracchio, D.Williams]
June 22 - Endeavour (STS-118) undocking (from PMA-2)
June 24 - Endeavour (STS-118) landing [S.Kelly, Hobaugh, Caldwell, Mastracchio, D.Williams, Morgan, S.Williams]
August 1 - Progress M-60 undocking (from Pirs)
August 2 - Progress M-61 launch
August 4 - Progress M-61 docking (to Pirs)
August 9 - Atlantis (STS-120) launch [Melroy, Zamka, Parazynski, Foreman, Nespoli, Wheelock, Tani]
August 11 - Atlantis (STS-120) docking (to PMA-2)
August 12 - the first STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 14 - the second STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 15 - the third STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 18 - Atlantis (STS-120) undocking (from PMA-2)
August 20 - Atlantis (STS-120) landing [Melroy, Zamka, Parazynski, Foreman, Nespoli, Wheelock, C.Anderson]
August (TBD) - ATV-1 Jules Verne undocking (from Zvezda)
September 2 - Soyuz TMA-11 launch [Malenchenko, Whitson, Shukor]
September 4 - Soyuz TMA-11 docking (to Zvezda)
September 12 - Soyuz TMA-10 undocking (from Zarya) and landing [Kotov, Yurchikhin, Shukor]
September 20 - Soyuz TMA-11 relocation (from Zvezda to Zarya)
October 17 - Discovery (STS-122) launch [Frick, Poindexter, Walheim, Schlegel, Melvin, Love, Eyharts]
October 19 - Discovery (STS-122) docking
October - three STS-122 spacewalks from Quest airlock
October 30 - Discovery (STS-122) undocking
November 1 - Discovery (STS-122) landing [Frick, Poindexter, Walheim, Schlegel, Melvin, Love, Tani]
November 30 - Progress M-62 launch
December 2 - Progress M-62 docking (to Zvezda)
December 6 - Endeavour (STS-123) launch [Doi, Thirsk]
December 8 - Endeavour (STS-123) docking
December - STS-123 spacewalks from Quest airlock
December 19 - Endeavour (STS-123) undocking
December 21 - Endeavour (STS-123) landing [Doi, Eyharts]
2008
January 28 - Progress M-61 undocking (from Pirs)
January 29 - Progress M-63 launch
January 31 - Progress M-63 docking (to Pirs)
February 7 - Atlantis (STS-124) launch [Wakata]
February 9 - Atlantis (STS-124) docking
February - STS-124 spacewalks from Quest airlock
February 16 - Atlantis (STS-124) undocking
February 18 - Atlantis (STS-124) landing [Thirsk]
February 21 - Progress M-62 undocking (from Zvezda)
February 22 - Soyuz TMA-12 launch [S.Volkov, Kononenko, South Korean astronaut]
February 24 - Soyuz TMA-12 docking (to Zvezda)
March 3 - Soyuz TMA-11 undocking (from Zarya) and landing [Malenchenko, Wakata, South Korean astronaut]
March 12 - Soyuz TMA-12 relocation (from Zvezda to Zarya)
Nevím, na kolik to je důvěryhodný, ale posílám jej jako podměrt do diskuze. Zajímavé je časté střídání třetího člena posádky, což by umožnilo strávit na ISS určitou dobu kosmonautům ESA, Japonska a Kanady. Whitsonová by si musela svůj pobyt prodloužit až do letu Endevour STS-119 (ustanovila by tím Jů Es Ej rekord). Kononěnko by startoval ne na STS-119, ale už na Sojuzu TMA-12. Nemožné se mi zdá to, aby Mastracchio a D. Williams uskutečili během letu STS-118 u ISS 4 výstupy, to by byl snad za tu krátkou dobu nadlický výkon. |
| 13.9.2006 - 11:58 - Luděk | |
|
Oldovi:
Prošel jsem si ten plán letů. K té posádce STS-118: velitel a pilot asi EVA nacvičovat nebudou, B.Morgan také ne, takže zbývá T.Caldwell a pak už jenom vycházkoví "supermani" R.Mastraccio a D.Williams nebo někdo z posádky ISS. Buď se s těmi výstupy spletli a budou "jen" 3 anebo budou ty výstupy kratší (každý na 4-5 hodin). Mají na to 8 dní, jestli se nepletu, mezi 14. a 21. červnem podle plánu, tak třeba budou 14., 16., 19. a 21. špacírovat okolo ISS |
|
